Dobrá praxe v evaluaci kurzů primární prevence rizikového chování
Projekt: Tvorba systému modulárního vzdělávání v oblasti prevence rizikového chování pro pedagogické a poradenské pracovníky škol a školských zařízení na celostátní úrovni CZ.1.07/1.3.00/08.0205 ESF OP VK.
Lucie Jurystová 2012
Obsah: I. Úvod ................................................................................................................................................ 3 II. Krátkodobé kurzy ............................................................................................................................ 5 III. Dlouhodobé kurzy ..................................................................................................................... 14 IV. Analýza evaluačních nástrojů aneb jak a co lze evaluovat? ...................................................... 48 V. Závěr.............................................................................................................................................. 50
2/
I.
Úvod
Evaluace preventivních programů a intervencí je nezbytnou součástí vývoje, rozvoje i vyhodnocení účinnosti těchto aktivit. Nejenom z důvodu udržení dobré úrovně intervencí/programů, ale také z důvodu obhájení jejich financování či eliminace neefektivních aktivit, je podstatné důkladnou evaluaci pravidelně provádět. Průběžná evaluace při implementaci aktivity navíc napomáhá identifikovat, zda aktivity fungují tak, jak by měly, případně zda se na nich dá něco zlepšit. Stejně tak jako provádění evaluace preventivních aktivit realizovaných pro děti a dospívající, je důležité umět vyhodnotit vzdělávací aktivitu, v níž se frekventanti školí pro konkrétní preventivní intervence, programy a metodiky. Zpětné vazby od frekventantů mohou poskytnout cenné impulsy pro rekonstrukci a inovaci těchto kurzů. Provádění pravidelné evaluace je významné nejen pro udržení vysoké úrovně vzdělávacích aktivit, ale také vzhledem k reflektování praktických potřeb účastníků a pro zapojování vhodných lektorů. Tento materiál je určen především organizátorům kurzů a byl vytvořen na základě praktických výstupů a zkušeností z realizace krátkodobých i dlouhodobých kurzů zaměřených na primárně preventivní problematiku v rámci projektu VYNSPI. Mnohé z evaluačních nástrojů mají však univerzální charakter a poskytují kvalitní platformu pro vyvinutí vlastního evaluačního nástroje i pro jiné typy vzdělávacích aktivit než pouze preventivních. Evaluace vzdělávacích aktivit v rámci projektu VYNSPI probíhala vždy v pravidelných intervalech u kurzů dlouhodobých (viz blíže v kapitole Dlouhodobé kurzy), případně ihned po skončení u kurzů krátkodobých. Dlouhodobé kurzy představovala Specializační studia pro školní metodiky prevence podle vyhlášky 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Tyto kurzy probíhaly ve spolupráci s klíčovými realizátory vzdělávání v primární prevenci v pěti regionech, byly to: Pedagogickopsychologická poradna Brno, PPP Olomouckého kraje, P-Centrum, Onyx,o.s. a Madio, o. s., Magdaléna o.p.s., Semiramis, o.s. a Obchodní akademie Valašské Meziříčí. Krátkodobé kurzy se konaly pouze ve vybraných regionech z výše uvedených. V kapitolách „Krátkodobé kurzy“ a „Dlouhodobé kurzy“ představujeme ukázkové příklady evaluace vzdělávacích akcí tak, jak byly provedeny v rámci jmenovaného projektu1. Informace o kurzech, které byly poskytnuty regionálními partnery, drží následující strukturu:
Úvodní informace o kurzu Cílová skupina Anotace kurzu, tematická struktura kurzu Forma a frekvence evaluace Evaluační nástroj – ukázka Vyhodnocení vzdělávací akce – ukázka
1
evaluační nástroje byly pro potřeby tohoto textu redukovány o text obsahující informace, které nemají na jeho obsahovou stránku vliv (poděkování za vyplnění atp.)
3/
V kapitole „Analýza evaluačních nástrojů aneb jak a co lze evaluovat?“ shrnujeme okruhy a témata možného hodnocení vzdělávacích aktivit, kde nabízíme inspiraci pro sestavení vlastního evaluačního nástroje, šitého na míru aktuálním potřebám realizátorů kurzů.
4/
II.
Krátkodobé kurzy
Úvodní informace o kurzu Název kurzu: Vedení dětské skupiny pro vychovatele v ústavní péči Místo konání: Národní ústav pro vzdělávání (dříve IPPP ČR) Rozsah: 18 hodin Termín konání: červenec 2010, září 2010 Cílová skupina Vychovatelé v zařízeních ústavní výchovy (ÚV), ochranné výchovy (OV) a preventivně výchovné péče. Anotace kurzu, tematická struktura Kurz se věnuje roli vychovatele ve vedení skupiny, pojmenovává nejúčinnější faktory působící ve skupině, pomáhá frekventantům rozeznávat fázi skupinové dynamiky a formou praktického nácviku nabízí nové formy a metody práce. Soustředí se na využití některých méně obvyklých technik, stanovení hranic a pravidel a funkční užívání reflexe při vedení skupin. Kurz nabízí praktické návody, jak vhodně člena skupiny motivovat ke komunikaci, podněcovat správným kladením otázek. Absolventi kurzu získají praktické dovednosti i teoretické znalosti, zvýší se jejich citlivost ve vnímání a zacházení s hranicemi a potřebami svými i klientů ve skupině. Naučí se základní principy skupinové dynamiky u dětí, vhodně zadávat aktivitu a přiměřeně ji reflektovat. Při realizaci kurzu bude kladen důraz na praktické nácviky a prožitkovou formu aktivit s následným teoretickým zarámováním tématu. Současně bude podporována a vytvářena platforma pro vzájemnou výměnu zkušeností, přístupů a informací na úrovni účastníků.
Forma evaluace a frekvence evaluace Dotazník evaluace spokojenosti po skončení vzdělávací akce.
5/
Evaluační nástroj A. Přínos kurzu: Škála: 1 = ano, 2 = spíše ano, 3 = průměrně, 4 = spíše ne, 5 = vůbec ne 1. Splnil kurz Vaše očekávání 1 2 2.
Přínos pro práci s žáky
3.
Přínos pro Váš odborný růst
4.
Přínos pro Váš osobnostní růst
1
1
. 3
4
2
3
4
5
1
2
3
4
2
3
4
5
B. Úroveň kurzu: Škála: 1 = velmi dobrá, 2 = dobrá, 3 = průměrná, 4 = nepříliš dobrá, 5 = špatná 5. Celkové hodnocení lektorské práce 1 2 3 6.
Úroveň organizace kurzu
7.
Srozumitelnost výkladu
8.
Tempo výkladu
9. 10.
5
5
. 4
5 5
1
2
3
4
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Odborná úroveň výkladu
1
2
3
4
5
Zajímavost výkladu
1
2
3
4
5
C. Preference a návrhy:
.
Co se Vám líbilo nejvíce? …………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………… Co se Vám líbilo nejméně? …………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………… Co byste v kurzu uvítali? …………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………
6/
Vyhodnocení vzdělávací akce (autor: PhDr. Mgr. Dita Slavíková, Ph.D.) Počet účastníků kurzu: 9 (muži: 2, ženy: 7) Počet získaných evaluačních dotazníků: 9 Odpovědi na otázky 1 – 10 představují hodnocení na škále 1-5 (1 – nejlepší, 5 – nejhorší). V první části dotazníku byly otázky zaměřeny na přínos kurzu pro účastníka a jeho práci. Ve druhé části dotazník zjišťoval úroveň kurzu, celkové hodnocení lektora, odbornou úroveň atd. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Splnil kurz Vaše očekávání? 89 % = 1, 11 % = 2 Přínos pro práci s žáky: 50 % = 1, 50 % % = 2 Přínos pro Váš odborný růst: 56 % % = 1, 11 % = 2, 33 % = 3 Přínos pro Váš osobnostní růst: 56 % = 1, 33 % = 2, 11 % = 3 Celkové hodnocení práce lektorů: 100 % = 1 Úroveň organizace kurzu: 78 % = 1, 22 % = 2 Srozumitelnost výkladu: 78 % = 1, 11 % = 2, 11 % = 3 Tempo výkladu: 89 % = 1, 11 % = 2 Odborná úroveň výkladu: 78 % = 1, 11 % = 2, 11 % = 3 Zajímavost výkladu: 89 % = 1, 11 % = 2
Kurzu se zúčastnilo 9 frekventantů, kteří hodnotili kurz velmi pozitivně, především individuální přístup lektorek při řešení zátěžových situací, nácviky her, možnost získání praktických zkušeností, dále výměna zkušeností s ostatními kolegy z jiných zařízení. Frekventanti by uvítali podkladový materiál ke kurzu v tištěné podobě.
7/
Úvodní informace o kurzu Název: Interaktivní program práce s problémovou třídou Místo konání: Pedagogicko-psychologická poradna Olomouckého kraje Termín konání: květen 2010, červen 2010 Rozsah: 36 hodin Cílová skupina Pedagogičtí a poradenští pracovníci škol a školských zařízení Anotace kurzu, tematická struktura Vzdělávací program byl sestaven ze dvou dvoudenních setkání, která měla dohromady dotaci 36 hodin. Jednalo se o interaktivní tréninkový program, kdy výuka byla realizována zážitkovou výjezdní formou. Témata jednotlivých setkání: co dělat, když…, práce se třídou, která vznikla spojením dvou tříd; práce se třídou, kam se přistěhovali žáci; práce se třídou, kde je více žáku se „zvýhodněním“; práce se třídou, ze které odešli žáci na víceleté gymnázium; práce se třídou, která přijala roli černé ovce; práce se třídou, ve které došlo k tragédii; práce se třídou, kde se objevují prvky sebepoškozování; práce se třídou, kterou poškozuje učitel; práce se třídou, která si ubližuje; co přispěje k dobré intervenci; zapojení učitele do procesu práce se třídou vedenou třetí osobou; zapojení učitelů do pozorování a získání informací o dění ve třídě; eliminace působení učitelů, kteří jsou vůči třídě zaujatí; využití techniky pro úpravu vztahů – videokamera, foto-mobil apod. Forma evaluace a frekvence evaluace Dotazník evaluace spokojenosti po skončení vzdělávací akce.
8/
Evaluační nástroj 1) Vyhovoval Vám časový harmonogram vzdělávacího víkendu (začátek, konec, přestávky) (zaškrtněte jednu z možností a doplněte své připomínky) Ano Ne Co vám nevyhovovalo: 2) Jste spokojení s interakčně-edukačním programem kurzu? (zaškrtněte jednu z možností a doplněte své připomínky) Ano Ano i ne Ne Co vám nevyhovovalo: 3) Jakou aktivitu z interakčně-edukačního programu hodnotítě za nejpřínosnější? (vypište několika slovy) 4)
Jakou aktivitu jste postrádali v programu kurzu? (vypište několika slovy)
5) Jak hodnotíte lektory? (napište číslo: 1 = velmi dobré až 5 = nedostatečné) Jméno: ________________________ hodnocení:______ Jméno: ________________________ hodnocení:______ Jméno: ________________________ hodnocení:______ 6) Jak hodnotíte komunikaci, interakci a spolupráci se spoluúčastníky dvoudenního kurz? (napište číslo: 1 = velmi dobré až 5 = nedostatečné) Komunikaci: ________, interakci: __________ a spolupráci:___________ 7) Splnil dvoudenní kurz vaše očekávání? (zaškrtněte jednu z možností a doplněte své připomínky) Ano Ano i ne Ne V čem ne: _____________________________________________________________________ 8) Jak hodnotíte ubytovácí a stravovací služby, cenu ubytování? (napište číslo: 1 = velmi dobré až 5 = nedostatečné) Ubytování: _____________, stravování: ___________a cenu ubytování___________________ 9)
Co vám chybělo během pobytu – uvědte vše co Vás napadne? (vypište několika slovy)
10) zde:
Chcete-li nechat nějaký vzkaz lektorům, kteří se podíleli na vzdělávacím víkendu, může
9/
Vyhodnocení vzdělávací akce (autor: PhDr. M. Dolejš, Ph.D.) Počet účastníků kurzu: 20 (muži: 2, ženy: 18) Počet získaných evaluačních dotazníků: 20 Časový a organizační harmonogram – začátek, konec, přestávky atd. – vzdělávacího kurzu s Mgr. Karlem Opravilem účastníkům vyhovoval a v evaluačním dotazníku se neobjevil žádný komentář, který by se vztahoval k časovému harmonogramu. Účastníci se vyjadřovali ke kvalitě ubytování, stravování a k ceně za ubytovací služby. K tomuto hodnocení využili školní známkování: 1 = výborný až 5 = nedostatečné. Ubytování bylo hodnoceno známkou 1,35; stravování známkou 1,45 a cena za ubytování známkou 1,20, přičemž se u prvních dvou hodnocených kritérií objevila v hodnocení jen jedna známka s hodnotou „3“. K hodnocení odborného programu se v evaluačním nástroji nacházelo několik otázek. Všichni oslovení účastníci jednotně vypověděli, že byli s interakčně-edukačním programem kurzu spokojeni. Jako nepřínosnější hodnotí tato témata: „smrt v třídním kolektivu“ (8x), „dotazník pro sborovnu“ (4x), „černá ovce ve třídě“ (3x) a obecně „všechny“ (5x). Jen čtyři respondenti se vyjádřili slovně k tomu, co postrádali v rámci odborného programu. Pro lepší přehlednost uvádíme prezentované požadavky: „více práce se sborovnou (2x)“; „něco podobného jako práce s filmem“; „propojení činnosti učitele s hudebním prožitkem“. Lektor dvoudenního kurzu Karel Opravil získal v hodnocení průměrnou známku „1,05“. Tento výsledek vypovídá o dobře nabytých pedagogických kompetencích lektora, také o jeho schopnosti zaujmout posluchače a předat podstatné, základní a důležité poznatky a informace z různých vědních oblastí. Každý účastník dvoudenního kurzu hodnotil spolupráci, komunikaci a interakci s ostatními účastníky, kteří tvořili danou skupinu. Ve všech třech sledovaných oblastech byla průměrná známka 1,05, což poukazuje na to, že pracovní skupina složena z pedagogů a školních metodiků prevence fungovala bez menších problémů, jednotlivým účastníkům vyhovovala a přinášela jim potřebnou oporu v interakčně-vzdělávacím procesu. Během realizovaného dvoudenního programu by účastníci přidali „více hudby, práce s filmem“. Dva účastníci žádali, „aby byl program delší“ („další den pobytu na víc“). Spokojenost s realizovaným interakčně-vzdělávacím kurzem potvrzují i komentáře účastníků, které nechali pro realizátory a lektory. V nezměněné podobě je uvádíme zde: „bylo to moc fajn, díky za fajn zprostředkování poznatků a zážitkových aktivit; „bylo to super“; “děkuji, hodně mi to dalo, nejen pro praxi, ale i osobně“; „děkuji lektorovi i organizátorům :-); „děkuji za podněty, ucelení, struktura, přístup“; „díky“; „díky!“; „díky, oceňuji vás“; “Karle díky moc za vše“; „opět jsem si ty dva dny užil, pocit jak kdyby to byl týden“; „pohodové dny, zdravíčka, štěstíčka, hodně lásky“; „super, přínosné, praktické, využitelné ze 100 %v praxi“; “úžasný, staň se ministrem školství, to by měl vědět každý učitel“; „velké díky“; „výborné propojení s praxí, nové podněty pro práci - hodně zážitkové – funkční“.
10/
Úvodní informace o kurzu Název kurzu: Šikana a kyberšikana jako společenský fenomén Místo konání: P-centrum Olomouc Termín konání: duben 2010 Rozsah: 8 hodin Cílová skupina Pedagogičtí pracovníci Anotace kurzu, tematická struktura Kurz je určen pro pedagogické pracovníky, kteří se s fenoménem šikany a kyberšikany mohou setkat ve své praxi. Má za úkol nabídnout informace o fenoménu, jež ve společnosti nabývá velkého významu. Cílem kurzu je usnadnit orientaci v problematice šikany a kyberšikany pomocí teoretickopraktického přístupu opírajícího se o nové poznatky. V průběhu kurzu si účastníci osvojí informace, které jim umožní v hlubších souvislostech pochopit šikanu a kyberšikanu, a také rozpoznat varovné signály typické pro tyto fenomény. Forma a frekvence evaluace Dotazník evaluace spokojenosti po skončení vzdělávací akce.
11/
Evaluační nástroj 1.
Jaký je Váš celkový dojem z právě absolvovaného školení? jsem spokojen jsem částečně spokojen jsem nespokojen
2.
Byla přednáška srozumitelná? ano ne
3.
Jsou poskytnuté školící materiály (prezentace) pro Vaši práci přínosné? ano částečně ano ne
4.
Budou získané znalosti z tohoto školení uplatnitelné v praxi? ano částečně ano ne
5. 6. 7.
Co byste v přednášce změnili či zlepšili? Výklad lektora byl: přehledný a jasný méně přehledný a jasný Odbornost lektora – úroveň znalostí: velmi dobrá uspokojivá
nepřehledný a nejasný nízká
8.
Vyjadřování lektora (hlasitost, výslovnost, volba slov, rychlost): v pořádku nedostatky
9.
Přístup lektora k posluchačům: vstřícný, příjemný uspokojivý
nevstřícný, nepříjemný
10. Celkově hodnotíte lektora: výborný …………………..………………………………………………………… odpovídající ……………………..………………………………………………… s výhradami ……………..…………………………………………………………
12/
Vyhodnocení vzdělávací akce (autor. Mgr. M. Němec) Počet účastníků kurzu: 8 (muži: 2, ženy: 6) Počet získaných evaluačních dotazníků: 8 Z dotazníkového šetření vyplývá, že všichni účastníci byli v následujících parametrech školení 100 % spokojeni, jedná se o celkový dojem ze školení, srozumitelnost, výklad lektorů, odbornost, vyjadřování lektorů, přístup lektorů k posluchačům a celkově ohodnotili lektory „výborný“. V otázce přínosu školících materiálů a znalostí uplatnitelných v praxi uvedlo 81 % účastníků školení „ano“ a 19 % „částečně ano“. Tento výsledek u parametru přínosu a uplatnitelnosti získaných poznatků v praxi se dal očekávat. Přínos a aplikace získaných znalostí v praxi je pro účastníky rozdílný, a to z důvodu, že se školení zúčastnili pedagogičtí pracovníci, kteří pracují na školách v různých pracovních pozicích např. učitel, vychovatel, metodik prevence, kteří se nestejnou mírou a zapojením účastní řešení patologického jednání např. šikany na školách. Z tohoto vyplývá i individuální přínos a využití získaných znalosti v běžné praxi např. u metodika prevence nebo „běžného“ učitele na základních a středních školách. V neposlední řadě byla pro nás důležitá i otevřená otázka, která mapovala výstup návrhů změn a zlepšení. V této otevřené otázce uvedli dva účastníci školení následující podněty: vysvětlení některých cizích pojmů více praktických příkladů Oba podněty byly lektory shledány jako důležité a v následujících školeních budeme věnovat více času příkladům z praxe a zaměříme se i na jasnější výklad cizích pojmů.
13/
III.
Dlouhodobé kurzy
Úvodní informace o kurzu Název kurzu: Vzdělávací kurz sociálně nežádoucích jevů pro školní metodiky prevence Místo realizace: Pedagogicko-psychlogická poradna České Budějovice, pracoviště Prachatice Termín konání: září 2010 – květen 2012 Rozsah: 260 hodin Cílová skupina Studium je určeno pro absolventy magisterských studijních programů učitelských oborů nebo pro absolventy magisterského studia neučitelského zaměření doplněného o studium pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm a) zákona č 563/2004 Sb. Anotace kurzu, tematická struktura, počet hodin Cílem vzdělávání pedagogů v oblasti primární prevence užívání návykových látek a jiných projevů rizikového chování je přispět ke zvýšení efektivity preventivního působení na děti a mládež. Cílem komplexního programu vzdělávání školních metodiků prevence základních a středních škol Jihočeského kraje, v oblasti primární prevence užívání návykových látek jiných sociálně nežádoucích jevů, je vytvořit podmínky k zabezpečení a posílení kompetentnosti jednotlivých škol připravovat a realizovat vlastní Minimální preventivní program s ohledem na konkrétní potřeby a možnosti dané školy a regionu. Neméně důležitým cílem je také přispět k podpoře pozitivního sociálního klimatu na školách a též posílit kompetentnost školních metodiků prevence v oblasti přípravy a realizace Minimálního preventivního programu s ohledem na konkrétní potřeby a možnosti školy. Celková hodinová dotace je rozdělena na 177 hodin teoretických informací a 83 hodin zážitkové pedagogiky. Výuka probíhá zpravidla 1x měsíčně (pátek, sobota), bloky zážitkové pedagogiky (čtvrtek-sobota). Tematické bloky: typy rizikového chování, školní třída, krizová intervence, systém výchovného poradenství, šikana, zážitková pedagogika, modely primární prevence, poradenský proces, kyberšikana a šikana, neverbální techniky. Forma a frekvence evaluace Dotazník evaluace spokojenosti po každém proběhlém setkání/tematickém úseku v rámci studia. Kurz byl realizován ve dvou sekcích – Tábor a Prachatice. Evaluace jednotlivých bloků probíhala formou anonymních dotazníků, vyhodnocována byla průběžně během celého kurzu po každém bloku zvlášť. Zde uvádíme vyhodnocení kurzu Prachatice.
14/
Evaluační nástroj Když si představíte průběh kurzu/bloku, máte dojem, že proběhl: uveďte známku v rozpětí 1 až 5 (1 - nejlepší, 5 - nejhorší) Můj celkový dojem z kurzu/bloku…………… Jak jste byl/a spokojen/a s organizací kurzu? Uveďte známku 1 - 5 (1 - nejlepší, 5 - nejhorší) Vaše informovanost před kurzem (maily, tel.) …..… Vstřícnost a řešení Vašich požadavků (servis)……. Vystupování (chování) organizátora kurzu……...… Prostory a vybavení kurzu (pomůcky, židle…)….…. Užitečnost získaných materiálů…………………….. Pokud jste nebyli s organizací kurzu plně spokojeni, jaké konkrétní změny nám doporučujete? ………………………………………………………………………………………………… Jak hodnotíte práci lektora/lektorky? - uveďte známku 1 - 5 (1 - nejlepší, 5 - nejhorší) Lidský přístup ………………………………… Srozumitelnost výkladu …..…..…..…..….... Poutavost výkladu ………..………..……....… Připravenost přednášky……………………… Provázanost s praxí ………………………… Jaké téma byste uvítal/a v nabídce našich kurzů? ………………………………………………………………………………………………… Jaké jste se o kurzu dověděl/a? – zaškrtněte příslušnou položku 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
mailem …………………………………… z našich www stránek…………………… z katalogu I.E.S.…………………………. z inzerátu v odborném časopisu……….. z internetu (upoutávka, inzerát)………… od zaměstnavatele ……………………… od kolegy/kolegyně ……………………… jinak (jak) …………………………………
Vaše další připomínky, nápady a názory:
…………………………………………………… …………………………………………………… …………………………………………………… …………………………………………………… …………………………………………………… …………………………………………………… …………………………………………………… …………………………………………………… …………………………………………………… …………………………………………………… …………………………………………………… …………………………………………………… …………………………………………………… …………………………………………………… …………………………………………………… ……………………..………. 15/
Vyhodnocení vzdělávací akce – závěrečná zpráva (autor: Bc. Božena Havlová) Počet účastníků kurzu: 24 (Prachatice: muži: 9, ženy: 15) Celkový dojem z průběhu kurzu se u účastníků pohyboval mezi průměrnou hodnotou 1,2 – 1,8. Jak jste byl/a spokojen/a s organizací kurzu? Hodnocení organizace zajištění kurzu, které obsahovalo položky: servis, vystupování organizátora, prostory a vybavení, užitečnost získaných materiálů, bylo v průměru 1,5 – 1,9. Účastníci hodnotili hůře položku „prostory a vybavení“. Jak hodnotíte práci lektora/lektorky? Práce lektorů, která zahrnovala položky: lidský přístup, srozumitelnost, poutavost, připravenost, provázanost s praxí, byla hodnocena známkou od 1,1 – 1,7. Jaké jste se o kurzu dověděl/a? Informovanost o kurzu, kde byly položky: mail, web, zaměstnavatel, kolega a jinak, převládalo vyznačení u položek mail a jinak (OMP PPP). Další komentáře účastníků: doporučené změny: vyučovací prostory v sekci Prachatice nevyhovující. jaké téma byste uvítali příště: jak jednat s rodiči, sebepoškozování, modelové situace - nácvik. Další komentáře realizátorů kurzu: Kurz byl hodnocen vysokými známkami ve všech položkách (organizace, obsah, práce lektorů). Prostory a vybavení, kde byl realizován kurz v Prachaticích, byly nevyhovující. Organizátoři kurzu vzhledem k finančním možnostem projektu neměli možnost tuto situaci ovlivnit a změnit. Slovní doporučení účastníků k obsahu kurzu byla podle harmonogramu reflektována.
16/
Úvodní informace o kurzu Název kurzu: Studium k výkonu specializovaných činností – prevence sociálně patologických jevů dle vyhlášky č. 317/2005 Sb. § 9 písm. c) Místo realizace: Pedagogicko-psychologická poradna Olomouckého kraje & Katedra psychologie FF Univerzity Palackého Rozsah: 256 hodin Termín konání: březen 2010 – prosinec 2011 Cílová skupina Školní metodici prevence (ZŠ a SŠ), pedagogové se zájmem o tuto specializaci Anotace kurzu, tematická struktura, počet hodin Dvouleté 4semestrální studium k výkonu specializovaných činností - prevence sociálně patologických jevů v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je určeno učitelům, kteří jsou na pozici školního metodika prevence, nebo se prevenci chtějí věnovat. Program je zaměřen na získání vědomostí a dovedností, které jsou pro výkon této funkce klíčové. Kurz svým obsahem i lektorsky navázal na projekt "A nebo" realizovaný v letech 2005-2007 v Olomouckém kraji. Jedná se o inovovaný modulový systém kombinující prezenční výuku (včetně výjezdových víkendů) s e-learningem. Kromě tradičních témat jako je šikana a kyberšikana, záškoláctví, drogy, legislativa, prevence syndromu vyhoření atp. jsou do studia zařazeny i nové konkrétní nástroje všeobecné a selektivní prevence (např. Unplugged a Preventure). Studium je vedeno výcvikovou formou a klade důraz na prožitkové techniky, nácvik v řešení problematických situací, spolupráci mezi pedagogy. Kurz staví na ověřených principech využitelných při realizaci efektivní prevence rizikového chování a vytváření zdravého klimatu na základních a středních školách, mezi které patří systematičnost a interaktivita, podpora osobních dovedností žáků (schopnost rozhodování, zvládání obtížných situací, stanovování jasných cílů, rizikové a protektivní faktory), rozvoj sociálních dovedností žáků (asertivita, schopnost odolat tlaku vrstevníků), informovanost a práce s postoji. O TÉMA: 1. až 3. DEN Adaptační pobyt – základní stavební kámen práce se vztahy ve třídě (PhDr. Marek Kolařík, Ph.D.) (19-21/3/2010) O TÉMA: 4. DEN Pozice a role školního metodika prevence (Mgr. Kateřina Tomanová) (25/3/2010) O TÉMA: 5. DEN Prevence není terapie (Mgr. Martin Kupka, Ph.D.) (7/4/2010) O TÉMA: 6. DEN Ve dvou se to lépe táhne (Mgr.Silvie Houšťavová) (23/4/2010) O TÉMA: 7. DEN Rodina (Mgr. Karel Opravil) (6/5/2010) O TÉMA: 8. DEN Třída může být tým (Mgr. Kateřina Tomanová) (19/5/2010) O TÉMA: 9. DEN Šikana (Mgr. Martin Kupka, Ph.D.) (7/9/2010) O TÉMA: 10. DEN Sociální poruchy a problémové chování (Mgr. Miluše Hutyrová, Ph.D.) (22/9/2010) O TÉMA: 11. DEN Drogy a závislosti (Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.) (7/10/2010) O TÉMA: 12. DEN Minority (Mgr. Miluše Hutyrová, Ph.D.) (22/10/2010) O TÉMA: 13. DEN Poruchy příjmu potravy, sebepoškozování (Mgr. Martin Kupka, Ph.D.) (5/11/2010) O TÉMA: 14. DEN Jiné rizikové a nežádoucí jevy (Mgr. Petr Spurný) (18/11/2010) O TÉMA: 15. DEN Sexuální a rodinná výchova (PhDr. Marek Kolařík, Ph.D.) (3/12/2010) O TÉMA: 16. DEN Diagnostika a evaluace (Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.) (17/12/2010) O TÉMA: 17. DEN Legislativní rámec prevence rizikového chování (Mgr. Milan Pšenčík) (2/2/2011) O TÉMA: 18. DEN Tvorba minimálního preventivního programu (Mgr. Kateřina Tomanová) (17/2/2011) O TÉMA: 19. DEN Píšeme projekty – jak, o čem, pro koho, za kolik (Mgr. Silvie Houšťavová) (18/3/2011)
17/
O TÉMA: 20. DEN Primární prevence v systému veřejné správy, Primární prevence a její vztah ke tvorbě školského kurikula (Mgr. Ladislav Spurný) (1/4/2011) O TÉMA: 21. DEN Školní poradenské systémy u nás a ve světě (PhDr. Eleonora Smékalová, Ph.D.) (15/4/2011) O TÉMA: 22. DEN Vybrané problémy z vývojové psychologie (PhDr. Eleonora Smékalová, Ph.D.) (29/4/2011) O TÉMA: 23. DEN Obtížné rozhovory - aneb vedení rozhovorů, kterých se bojíme (Mgr. Karel Opravil) (12/5/2011) O TÉMA: 24. DEN Komunikační techniky (Mgr. Petr Spurný) (25/5/2011) O TÉMA: 25. DEN Výběr témat a konzultace závěrečných prací (Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.) (14/9/2011) O TÉMA: 26. DEN Kazuistický seminář (Mgr. Petr Spurný) (13/10/2011) O TÉMA: 27. DEN Prevence syndromu vyhoření (Mgr. Kateřina Tomanová) (11/11/2011) O TÉMA: 28. DEN Odborná stáž ve vybraném zařízení O TÉMA: 29. DEN Odborná stáž ve vybraném zařízení O TÉMA: 30. až 32. DEN Závěrečný víkendový pobyt (PhDr. Marek Kolařík, Ph.D.) (2-4/12/2011)
Forma a frekvence evaluace Dotazník evaluace spokojenosti po každém proběhlém setkání/tematickém úseku v rámci studia.
18/
Evaluační nástroj Dotazník pro hodnocení dnešního semináře Vyplněný dotazníky odevzdejte při odchodu ze semináře. Informace, které nám poskytnete, využijeme při organizaci dalších seminářů. 1) Jak hodnotíte UČEBNU dnešního vzdělávacího semináře? Velmi příjemný prostor Velmi nepříjemný prostor Pokud jste nebyli spokojeni, uveďte, prosím, s čím konkrétně? …………………………………………………………………………………………………………… ……… Jak hodnotíte OBČERSTVENÍ dnešního vzdělávacího semináře? Velmi dostačující Velmi nedostačující Pokud jste nebyli spokojeni, uveďte, prosím, s čím konkrétně? …………………………………………………………………………………………………………… ……… 2)
3) Jak hodnotíte ČASOVÝ HARMONOGRAM (přestávky, délku jednotlivých bloků atd.) dnešního vzdělávacího semináře? Velmi vyhovující Velmi nevyhovující Pokud jste nebyli spokojeni, uveďte, prosím, s čím konkrétně? …………………………………………………………………………………………………………… ……… 4) Jak hodnotíte KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI PŘEDNÁŠEJÍCÍHO dnešního vzdělávacího semináře? Velmi vyhovující Velmi nevyhovující Pokud jste nebyli spokojeni, uveďte, prosím, s čím konkrétně? …………………………………………………………………………………………………………… ……… 5) Jak hodnotíte ODBORNOU vzdělávacího semináře? Velmi dobře připravený
PŘIPRAVENOST
PŘEDNÁŠEJÍCÍHO
dnešního
Velmi špatně
připravený Pokud jste nebyli spokojeni, uveďte, prosím, s čím konkrétně? ………………………………………………………………………………………… 6) Jak hodnotíte SCHOPNOSTI PŘEDNÁŠEJÍCÍHO REAGOVAT NA OTÁZKY ÚČASTNÍKŮ dnešního vzdělávacího semináře? Velmi dobře reaguje Velmi špatně reaguje Pokud jste nebyli spokojeni, uveďte, prosím, s čím konkrétně? ………………………………………………………………………………………… 7) Ano
Dostali jste během semináře nějaké písemné a textové podklady k probíranému tématu? Ne 19/
8) Ano
Pokud NE, měli by jste o ně zájem? Ne
9)
Jak hodnotíte témata semináře?
Nácvik krizových situací Dostatečně vysvětleno
Nedostatečně vysvětleno
Příprava na krizové scénáře Dostatečně vysvětleno
Nedostatečně vysvětleno
Neproběhlo
Jednání s rodiči (různé formy), jednání a spolupráce s policií Dostatečně vysvětleno Nedostatečně vysvětleno
Neproběhlo
Komunikace s kolegy ve sborovně, komunikace s vedením školy Dostatečně vysvětleno Nedostatečně vysvětleno
Neproběhlo
Komunikace s médii Dostatečně vysvětleno
Neproběhlo
Neproběhlo
Nedostatečně vysvětleno
10) Postrádal/a jste nějaké informace, podklady nebo aktivity v průběhu semináře zaměřeného na téma obtížných rozhovorů – aneb vedení rozhovorů, kterých se bojíme? ………………………………………………..………………………………………… 11) Splnil odborně seminář Vaše očekávání (školní známkování)? Výborný
Nedostatečný
12)
Jakou celkovou známkou by jste ohodnotil/a dnešní seminář? Výborná Nedostatečná
13)
Využíváte získané poznatky, informace a techniky ve vašem zaměstnání? Hodně Vůbce
Komentář – jak , kdy a při jakých příležitostech? ………………………………………………………………………………… 14) Napište Vaše připomínky, náměty a potřeby ……..……………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
20/
Vyhodnocení vzdělávací akce – závěrečná zpráva (autor: PhDr. M. Dolejš, Ph.D.) Počet účastníků kurzu: 24 (muži: 2, ženy: 22) Po uplynutí prvních sedmi výukových dnů byli frekventanti požádáni, aby se vyjádřili k odborné a technické stránce realizovaného kurzu „A nebo 2“, respektive byli požádáni o vyplnění evaluačního dotazníku (příloha 1, část B) hodnotícího dosavadní část projektu. Účastnici vzdělávání se měli vyjádřit k 56 výukovým hodinám, které byly tvořeny: a) Adaptační pobyt – základní stavební kámen práce se vztahy ve třídě – PhDr. Marek Kolařík, Ph.D. – časová dotace: 24 hodin – náplň: a. Seznámení se s lektory a úvod do kurzu; b. Seznámení se ve skupině, sebe-zkušenost, interakce; c. rozvoj dovedností pro práci se skupinou, komunikace, respekt, hranice, dynamika vztahů ve skupině; d. představení témat a požadavků studia b) pozice a role školního metodika prevence – Mgr. Kateřina Tomanová – časová dotace: 8 hodin – náplň: a. standardy primární prevence, dokumentace školního metodika prevence, školní strategie pedagogicko-psychologického poradenství; b. rovnováha profesionality a lidského přístupu; c. dovednost rozpoznat stupeň závažnosti situace d. zadání ročníkové práce na téma: tvorba školního programu prevence sociálně nežádoucích jevů a rizikového chování c) prevence není terapie – Mgr. Martin Kupka, Ph.D. – časová dotace: 8 hodin – náplň: a. etické zásady poradenské a preventivní práce ve školství; b. dvojí role – učitel – metodik prevence; c. správný výběr a používání psychologických her, technik a základní pravidla pro jejich aplikaci – dvousečná zbraň; d. hranice – vymezení osobních kompetencí a možností; d) ve dvou se to lépe táhne – Mgr. Silvie Houšťavová – časová dotace: 8 hodin – náplň: a. spolupráce vně a uvnitř školy; b. systém spolupracujících institucí, odborných pracovišť, odborných pracovníků v regionu; c. koordinace preventivní práce uvnitř školy – rozdělení rolí; e) rodina – Mgr. Karel Opravil – časová dotace: 8 hodin – náplň: a. výchova v rodině; b. sanace rodiny; c. spolupráce rodiny a školy na prevenci (konkrétní možnosti); d. vliv socioekonomické úrovně na výchovu; e. národnostní, náboženské a jiné kulturní odlišnosti; f. zneužívání a syndrom CAN. Technicko-organizační zajištění edukačního projektu „A nebo 2“ bylo frekventanty hodnoceno známkou 1,25, což lze slovně popsat jako „velmi kvalitní“ technicko-organizační zajištění. Pod organizaci kurzu hlavě spadá: včasné, dostatečné informování frekventantů; výběr termínů výukových dnů; zajištění adekvátních edukačních prostor; časový harmonogram vzdělávacího dne (výuka, přestávky atd.); příprava odborných, pracovních podkladů k výuce. Dobrou známku za organizační
21/
zajištění potvrzuje fakt, že se objevila jen jednou známka „3“ a neobjevily se žádné slovní komentáře, které by upozorňovaly na nějaké technicko-organizační nedostatky. Odborný program byl hodnocen frekventanty známkou 1,34, která značí jeho vysokou kvalitu napříč rozmanitými tématy z oblasti rizikového chování. Stejnou známku – 1,35 – získali lektoři jednotlivých edukačních dnů, přičemž se hodnotili převážně odborně-vzdělávací kompetence. Z již zmíněných lektorů byli pro respondenty nejzajímavější Mgr. Karel Opravil, Mgr. Martin Kupka, Ph.D. a jejich odborné programy „rodina“ a „prevence není terapie“. Tato dvě témata také byla nejčastěji frekventanty uváděna jako nejzajímavější, přičemž dále byly uvedeny: pozice a role školního metodika prevence; práce sám se sebou a se skupinou; interakčně-preventivní hry. Prezentované odborné a praktické poznatky plní očekávání frekventantů, kteří tyto poznatky hodnotí známkou 1,38 a slovně bychom to označili „naprosto plní“ respektive „plní“ očekávání frekventantů (5bodová stupnice v rozmezí naprosto plní – vůbec neplní). Během výuky frekventanti postrádají praktické ukázky řešení problémových situací nebo by raději absolvovali méně her, přičemž musíme poukázat na to, že takto slovně formulované odpovědi poskytly dvě respondentky. Účastníci kurzu měli za pomoci školních známek zhodnotit komunikaci, interakci a spolupráci mezi sebou. Dosažené průměrné známky naznačují, že účastníci hodnotí sledované aspekty známkou „výborné“ (komunikace = 1,08; interakce = 1,13; spolupráce = 1,09). Bezproblémové vztahy a komunikace mezi jednotlivými účastníky kurzu pozitivně ovlivňují edukační proces, respektive zvyšují efektivnost edukačního procesu. V závěru evaluačního dotazníku mohli respondenti nechat vzkaz realizátorům vzdělávacího kurzu „A nebo 2“. Uvádíme tyto výpovědi v nezměněné podobě: „děkujeme za zajímavé přednášky; děkuji moc, jste super; děkuji za vaše nasazení; děkuji, těším se na další pokračování; díky vám, hodně sil i do vaší práce; kurz předčil mé očekávání, vstupoval jsem do kurzu s pesimistickou náladou; výborné, zajímavé, díky; “. Z evaluačního šetření vyplývá, že jak po technicko-organizační, tak i po odborné stránce je edukační projekt „A nebo 2“ realizován na vysoké úrovni a respondenti jsou s odbornou náplní projektu nadmíru spokojeni. Následovala evaluace dalších dnů, přičemž i dílčí evaluace druhého semestru. V projektu „Anebo 2“ (Specializační studium – školní metodik prevence rizikového chování) byl ukončen druhý semestr, který byl zaměřen na různé formy rizikového chování, které chápeme jako „souhrn vnějších projevů, aktivit a reakcí adolescenta, které jsou nebezpečné a jež vykazují zvýšený výskyt negativních důsledků pro aktéra a pro jeho sociální okolí“ (Dolejš, 2010, s. 22). Druhý semestr probíhal od září do prosince 2010. Během této doby proběhlo 8 jednodenních odborných seminářů, z nichž každý měl časovou dotaci 8 hodin (celkem 64 hodin). Vzdělávání bylo realizováno v prostorech Katedry psychologie FF UP v Olomouci a často s různými lektory. Pro přehlednost uvádíme jednotlivé výukové semináře s přednášejícími: 07. 09. 2010 – Mgr. Martin Kupka, Ph.D. – téma: šikana (definice, teorie a stádia šikany; předcházení šikaně; kolektiv a jedinec postižený šikanou); 22. 09. 2010 – Mgr. Miluše Hutyrová, Ph.D. – téma: sociální poruchy a problémové chování (vymezení problémových dětí; děti s poruchami chování v kolektivu spolužáků, identifikace specifických potřeb dětí s poruchami chování); 07. 10. 2010 – Mgr. Martin Kupka, Ph.D. – téma: poruchy příjmu potravy a sebepoškozování (mentální anorexie, bulimie a obezita; sebepoškozování; zdravý životní styl); 22. 10. 2010 – Mgr. Miluše Hutyrová, Ph.D. – téma: minority (národnostní, kulturní a etnické menšiny; extrémistická hnutí; kulturní odlišnosti, stereotypy a předsudky; výchova k toleranci);
22/
05. 11. 2010 – Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D. – téma: drogy a závislosti (co v primární prevenci na škole funguje a nefunguje; jak rozpoznat toho, kdo má problémy s drogami; zamyšlení nad pojmy: závislost, droga, mýty o drogách); 18. 11. 2010 – Mgr. Petr Spurný – téma: jiné rizikové a nežádoucí jevy (gambling, sekty, záškoláctví, kriminální chování a vandalismus); 03. 12. 2010 – Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D. – téma: diagnostika a evaluace (diagnostické nástroje určené k diagnostice rizikových jevů na školách; diagnostické možnosti v prevenci ve spolupráci s jinými odborníky; různé formy dotazníkových šetření a práce s daty a statistikami); 17. 12. 2010 – PhDr. Marek Kolařík, Ph.D. – téma: sexuální a rodinná výchova (výběr partnera; rané partnerské vztahy; výchova k mateřství a rodičovství; bezpečný sex). K organizačním a odborným aspektům druhého semestru se vyjádřilo 15 účastnic (55,55 %) tohoto vzdělávacího programu. Odborný program (jednotlivá témata) byl účastnicemi hodnocen jako velmi kvalitní (průměrná známka 1,15). Při podrobnějším pohledu na jednotlivé vzdělávací semináře zjišťujeme, že jednotlivá témata byla vnímána účastnicemi jako důležitá a došlo k jejich kvalitnímu odbornému vysvětlení. Jen u 12. výukového dne – „minority“ – jsme zaznamenali pět účastnic, které se domnívaly, že téma nebylo dobře vysvětleno. Každá účastnice mohla zvolit dvě nejzajímavější témata, která proběhla během druhého semestru. Největší ohlas měl výukový den PhDr. Marka Kolaříka, Ph.D. na téma „sexuální a rodinná výchova“ a také seminář Mgr. Martina Kupky, Ph.D., který prezentoval informace o „šikaně“ (graf 1).
Graf 1: Nejzajímavější témata druhého semestru
V druhém semestru měly účastnice možnost poznat tyto lektory: Mgr. M. Hutyrová, Ph.D., Mgr. M. Charvát, Ph.D., PhDr. M. Kolařík, Ph.D., Mgr. M. Kupka, Ph.D. a Mgr. P. Spurný. Mohly také zhodnotit jejich komunikační, prezentační a odborné dovednosti. Účastnice kurzu mohly při hodnocení využit pětibodovou stupnici, kde „1“ znamenala „vysoká úroveň“ a „5“ „nízká úroveň“. Výsledky evaluace lektora: a) Mgr. M. Hutyrová, Ph.D. – průměrná známka 2,13; 1 = 20,00 %; 2 = 46,67 % a 3 = 33,33 %; slovně hodnoceno vyšší úroveň; b) Mgr. M. Kupka, Ph.D. – průměrná známka 1,13; 1 = 86,67 % a 2 = 13,33; slovně hodnoceno: vysoká úroveň;
23/
c) Mgr. P. Spurný – průměrná známka 1,13; 1 = 86,67 % a 2 = 13,33; slovně hodnoceno: vysoká úroveň; d) Mgr. M. Charvát, Ph.D. – průměrná známka 1,40; 1 = 60,00 % a 2 = 40,00 %; slovně hodnoceno: vysoká úroveň; e) PhDr. M. Kolařík, Ph.D. – průměrná známka 1,07; 1 = 93,33 % a 2 = 6,67 %; slovně hodnoceno: vysoká úroveň. Z přehledu lze vyčíst, že vybraní lektoři splňovali odborné předpoklady a dokázali přehledně předat odborné informace o jednotlivých formách rizikového chování. Nejpozitivnější ohlasy byly na vystoupení PhDr. Marka Kolaříka, Ph.D., který měl téma: sexuální a rodinná výchova a na Mgr. Martina Kupku, Ph.D., který vystoupil s tématy: šikana a sociální poruchy, problémové chování (Graf 2). Graf 2: Počet pozitivních ohlasů na lektory
Projekt „Anebo 2“ a hlavně jeho edukační část plní očekávání respondentů na 1,47 (průměrná známka na pětibodové škále), což je na pomezí naprosto plní a plní. V tomto hodnocení se neobjevila horší známka než dvojka. Tři respondentky k tomu poskytly komentář: „jsem z 1. stupně zš, tak více zaměření na 1. stupeň, ale vím, že to nejde“; „někdy více práce ve skupinách“ a „možnost propojení i na 1. stupeň zš“. Organizace druhého semestru proběhla bez větších problémů a samotné účastnice to ohodnotily průměrnou známkou 1,15 – velmi kvalitně připravené výukové semináře.
24/
Souhrnné výstupy z vybraných seminářů Tabulka 1 přehledně informuje o náhodně vybraných 20 seminářích (ty co měly stejné položky v evaluačních nástrojích), které v rámci specializačního studia proběhly. Při prvním pohledu nedochází k markantním odchylkám v jednotlivých sledovaných tématech a zajímavé je to i při hodnocení jednotlivých lektorů. Z výpovědí účastníků vyplývá, že lektoři, kteří v rámci seminářů přednášeli, byli odborníci na dané téma. Lektoři se vyznačovali vynikajícími komunikačními dovednostmi, schopností adekvátně, přesně a jasně reagovat na otázky a dotazy frekventantů. V neposlední ředě se jedná o lektory, kteří jsou hlavně po odborné stránce velice dobře připraveni. Prostor, ve kterém semináře probíhaly, občerstvení v rámci seminářů a samotný časový harmonogram hodnotili účastníci též vysoce pozitivně (známkování 1 až 5). Celkově semináře naplnily odborné očekávání respondentů, kteří hodnotili tuto část známkou 1 až 2, přičemž 5 byla známka nejhorší. Jednotlivé semináře byly pro ně přínosem po odborné stránce, umožnily zúčastněným pochopit souvislosti mezi jednotlivými prvky primární prevence a položily odborný základ, na kterém mohou respondenti stavět své školní preventivní aktivity. I v hodnocení semináře v souhrnné podobě, tedy technicko-organizační zajištění, odborná náplň a vystoupení přednášejícího, bylo dosahováno vynikajících výsledků. Respondenti využívali k hodnocení známky 1, 2 a velice zřídka známku 3. Na základě dlouhodobé evaluace Specializačního studia pro školní metodiky prevence rizikového chování „ANEBO 2“, můžeme závěrem konstatovat, že studium bylo realizováno (po organizační i odborné stránce) na vysoké úrovni, která úzce souvisí se zvyšováním odborných dovedností a kompetencí studentek a studentů. TABULKA 1: DÍLČÍ VÝSLEDKY NĚKTERÝCH VYBRANÝCH SEMINÁŘŮ Časový Občerstvení harmonogram semináře
Komunikační dovednosti přednášejícího
Odborná připravenost přednášejícího
Reagování na otázky účastníků
Odborné naplnění semináře
Celkové hodnocení semináře
1,13
1,00
1,07
1,00
1,07
1,00
1,37
1,11
1,05
1,05
1,00
1,32
1,11
1,27
1,04
1,13
1,09
1,22
1,17
1,17
1,71
1,25
1,12
1,06
1,00
1,06
1,06
1,06
Mgr. Kateřina Tomanová
1,57
1,29
1,14
1,05
1,05
1,14
1,10
1,19
14.9.2011
Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.
1,58
1,37
1,37
1,11
1,06
1,00
1,21
1,26
14.9.2011
Mgr. Kateřina Tomanová
1,58
1,37
1,37
1,00
1,00
1,00
1,21
1,26
11.11.2011
Mgr. Petr Spurný
3,06
1,56
1,00
1,06
1,00
1,00
1,06
1,00
18.11.2010
Mgr. Petr Spurný
1,77
1,31
1,23
1,15
1,00
1,00
1,08
1,00
7.10.2010
Mgr. Martin Kupka, Ph.D.
1,50
1,21
1,05
1,00
1,00
1,00
1,05
1,00
29.4.2011
PhDr. Eleonora Smékalová, Ph.D.
1,57
1,30
1,10
1,05
1,05
1,10
1,05
1,00
12.5.2011
Mgr. Karel Opravil
1,45
1,29
1,09
1,00
1,00
1,00
1,05
1,32
5.11.2010
Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.
1,47
1,29
1,20
1,13
1,07
1,00
1,29
1,21
3.12.2010
Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.
1,82
1,19
1,24
1,29
1,18
1,18
1,63
1,35
1.4.2011
Mgr. Ladislav Spurný
1,58
1,26
1,21
1,21
1,08
1,25
1,35
1,22
25.5.2011
Mgr. Ladislav Spurný
1,50
1,32
1,05
1,10
1,00
1,05
1,20
1,10
22.10.2010
Mgr. Miluše Hutyrová, Ph.D.
1,28
1,11
1,11
1,00
1,00
1,06
1,18
1,12
22.9.2010
Mgr. Miluše Hutyrová, Ph.D.
1,96
1,63
1,50
1,63
1,38
1,54
1,83
1,83
17.2.2011
Mgr. Kateřina Tomanová
1,57
1,30
1,61
1,26
1,26
1,22
1,50
1,30
7.9.2010
Mgr. Martin Kupka
2,26
1,17
1,04
1,00
1,00
1,00
1,04
1,00
Proměnné Termín
Jméno přednášejícího
Učebna
17.12.2010
PhDr. Marek Kolařík, Ph.D.
1,60
1,29
29.4.2011
PhDr. Eleonora Smékalová, Ph.D.
1,58
2.2.2011
Mgr . Milan Pšenčík
1,65
18.3.2011
Mgr. Silvie Houšťová
13.10.2011
25/
Úvodní informace o kurzu Název kurzu: Studium pro školní metodiky prevence sociálně patologických jevů Místo realizace: P-Centrum Olomouc Termín konání: září 2010 – červen 2012 Rozsah: 250 hodin Cílová skupina Studium je určeno pro absolventy magisterských studijních programů učitelských oborů nebo pro absolventy magisterského studia neučitelského zaměření doplněného o studium pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm a) zákona č 563/2004 Sb. Druh aprobace není rozhodující. Anotace kurzu, tematická struktura Kurz odpovídá vyhlášce č. 317/2005 Sb. § 9 c) – standardu DVPP – studium k výkonu specializovaných činností – prevence rizikových forem chování. Studijní program je zaměřen na získání vědomostí a dovedností, které se projeví ve schopnostech aplikace pedagogiky a psychologie, adiktologie a výstupů z nejnovějších výzkumů v oblasti prevence sociálně nežádoucích jevů. Studium je koncipováno v rozsahu 250 hodin, tj. 4 semestry a je zajišťováno zkušenými lektory z různých oblastí primární prevence, v práci s různými cílovými skupinami a zejména v jednotlivých oblastech rizikového chování. Vzhledem k našim aktivitám ve specifické primární prevenci, ambulantní léčbě a poradenství, doléčovacím centrem a zkušenostmi s předchozím vzděláváním školních metodiků prevence a vzděláváním pedagogických pracovníků v akreditovaných kurzech MŠMT nabízíme kvalitní propojení našich kurzů s praxí. Studium se ukončuje obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. Hodinová dotace je rozdělena do 150 hodin teoretické a 70 hodin praktické výuky a 30 hodin stáže v odborných zařízeních. Forma a frekvence evaluace Dotazník evaluace spokojenosti po každém proběhlém setkání/tematickém úseku v rámci studia.
26/
Evaluační nástroj LEKTOR:
DATUM KONÁNÍ:
NÁZEV ŠKOLENÍ: Studium pro školní metodiky
MÍSTO KONÁNÍ: P-centrum Olomouc
prevence sociálně patologických jevů (250)
1. Jaký je Váš celkový dojem z právě absolvovaného školení? jsem spokojen
jsem částečně spokojen
jsem nespokojen
2. Byla přednáška srozumitelná? ano
částečně ano
ne
3. Jsou poskytnuté školící materiály (prezentace) pro Vaši práci přínosné? ano
částečně ano
ne
4. Budou získané znalosti z tohoto školení uplatnitelné v praxi? ano
částečně ano
ne
5. Co byste v přednášce změnili či zlepšili? ………………………………………………………………………………………………………………………………………… 6. Výklad lektora byl: přehledný a jasný
méně přehledný a jasný
nepřehledný a nejasný
7. Odbornost lektora – úroveň znalostí: velmi dobrá
uspokojivá
nízká
8. Vyjadřování lektora (hlasitost, výslovnost, volba slov, rychlost): v pořádku
nedostatky
9. Přístup lektora k posluchačům: vstřícný, příjemný
uspokojivý
nevstřícný, nepříjemný
10. Celkově hodnotíte lektora: výborný
………………………………………..…………………………………………………………….
odpovídající
………………………………………..………………………………………………………………
s výhradami
………………………………………..………………………………………………………………
27/
Vyhodnocení vzdělávací akce – závěrečná zpráva (autor: Mgr. M. Němec) A. Z dotazníkového šetření vyplývá, že účastníci školení v jednotlivých semestrech hodnotili úroveň, přínos a uplatnitelnost školení následovně: Otázka (hodnotící Celkový dojem Byla přednáška Jsou poskytnuté Budou získané z absolvovaného srozumitelná? materiály pro znalosti kritérium): Vaši práci z tohoto školení školení? uplatnitelné přínosné? v praxi? CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ / % ZASTOUPENÍ: (1. semestr)
jsem spokojen - ano- 153 (92%) 135(78%) ne-14 (8%) částečně ano- 30 (17%) nespokojen (5%)
CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ / % ZASTOUPENÍ: (2. semestr)
CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ / % ZASTOUPENÍ: (3. semestr)
CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ / % ZASTOUPENÍ: (4.semestr)
ano – 121 (72%) částečně 41 (24%)
ano – 124 (72%)
ano- částečně 44 (26%)
ne – 7 (4%)
ano-
ne – 4 (2%)
– 9
jsem spokojen - ano- 133 (93%) ano – 113 (80%) 126(87%) částečně ano – částečně anočástečně ano- 15 6(4%) 28 (19%) (10%) ne – 4(3%) ne – 1 (1%) nespokojen – 3 (3%)
ano – 108 (76%)
jsem spokojen - ano- 158 (91%) ano – 146 (84%) 147(83%) částečně ano – částečně anočástečně ano- 24 12(7%) 22 (13%) (14%) ne – 4(2%) ne – 5 (3%) nespokojen – 7 (3%)
ano – 137 (78%)
jsem spokojen - ano- 147 (92%) ano – 127 (80%) 142(89%) částečně ano – částečně anočástečně ano- 17 12(8%) 31 (19%) (11%) ne – 0 ne – 1(1%) nespokojen – 0
ano – 123 (78%)
částečně 32 (23%)
ano-
ne – 1 (1%)
částečně 32 (18%)
ano-
ne – 5 (4%)
částečně 32 (20%)
ano-
ne – 2 (2%)
28/
Poznámka: V následujícím grafickém zpracování jsou červeně označeny ty semestry, u kterých byl signifikantně dosažen nejlepší výsledek u sledovaného kritéria. Celkový dojem z absolvovaného školení (spokojenost respondentů v %):
Celkový dojem z absolvovaného školení (nespokojenost respondentů v %)
Komentář: Z grafu je zřejmé, že u kritéria „Celkový dojem z absolvovaného školení,“ byl respondenty nejlépe hodnocen čtvrtý semestr, který zároveň nebyl respondenty negativně hodnocen. Opakem je první semestr, který vykázal nejvyšší počet nespokojených respondentů.
29/
Srozumitelnost přednášek (spokojenost respondentů v %)
Srozumitelnost přednášek (nespokojenost respondentů v %)
Komentář: Z grafu vyplývá, že kritérium srozumitelnosti přednášek hodnotili respondenti nejlépe v druhém semestru a nejméně výhrad u tohoto kritéria jsme zaznamenali ve čtvrtém semestru. Naopak nejvíce negativních hodnocení jsme zaznamenali v prvním semestru.
30/
Přínos školících materiálů (spokojenost respondentů v %):
Přínos školících materiálů (nespokojenost respondentů v %):
Komentář: Přínos školících materiálů byl dle respondentů nejvyšší ve třetím semestru. Nejméně připomínek k přínosu školících materiálů jsme zaznamenali shodně ve druhém a čtvrtém semestru. První semestr naopak vykázal nejvyšší počet nespokojených respondentů.
31/
Znalosti uplastnitelné v praxi (spokojenost respondentů v %):
Znalosti uplastnitelné v praxi (nespokojenost respondentů v %):
Komentář: Spokojenost respondentů se znalostmi, které uplatní v praxi byla nejlépe hodnocena ve třetím a čtvrtém semestru. Nejméně připomínek k uplatnitelnosti těchto materiálů bylo dosaženo ve druhém semestru. Naopak nejvíce nespokojených respondentů s tímto kritériem bylo v prvním a třetím semestru.
32/
B. Z dotazníkového šetření vyplývá, že účastníci školení hodnotili kvalitu jednotlivých lektorů následovně: Výklad Odbornost Vyjadřování Přístup lektora Celkově Otázka: lektora hodnotíte lektora byl: lektora: k posluchačům: úroveň lektora: znalostí: CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ / % ZASTOUPENÍ: (1.semestr)
CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ / % ZASTOUPENÍ: (2. semestr)
CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ / % ZASTOUPENÍ: (3.semestr)
CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ / % ZASTOUPENÍ: (4.semestr)
přehledný - velmi dobrá v pořádku – vstřícný 140(84%) –141(85%) 149(89%) 149(90%) méně uspokojivá – nedostatkypřehledný – 24(14%) 18(11%) 26(15%) nízká -1(1%) nepřehledný -1(1%)
odpovídající –29(18%)
nevstřícný -1(1%)
s výhradami 12(4%)
nevstřícný -0
–
odpovídající –14(10%) s výhradami 3(2%)
– výborný 146(83%)
–
uspokojivý13(7%)
odpovídající –23(13%)
nevstřícný -1(1%)
s výhradami 6(4%)
přehledný - velmi dobrá v pořádku – vstřícný 152(96%) –144(91%) 158(99%) 153(96%) méně uspokojivá – nedostatkypřehledný – 15(9%) 1(1%) 4(3%) nízká -0 nepřehledný -2(1%)
– výborný 128(88%)
uspokojivý-3(2%)
přehledný - velmi dobrá v pořádku – vstřícný 166(94%) –155(88%) 166(94%) 163(92%) méně uspokojivá – nedostatkypřehledný – 22(12%) 10(6%) 9(5%) nízká -0 nepřehledný -2(1%)
–
uspokojivý16(9%)
přehledný - velmi dobrá v pořádku – vstřícný 134(93%) –132(94%) 137(95%) 141(98%) méně uspokojivá – nedostatkypřehledný – 7(5%) 7(5%) 6(4%) nízká -1(1%) nepřehledný -4(3%)
– výborný 122(75%)
– výborný 140(91%)
uspokojivý-6(4%) nevstřícný -0
–
odpovídající –13(8%) s výhradami 1(1%)
33/
Poznámka: V následujícím grafickém zpracování jsou červeně označeny ty semestry, u kterých byl signifikantně dosažen nejlepší výsledek u sledovaného kritéria. Výklad lektora byl přehledný (míra spokojenosti respondentů v %):
Výklad lektora byl nepřehledný (míra nespokojenosti respondentů v %):
Komentář: Nejvíce spokojených respondentů s výkladem lektorů (kritérium přehlednosti) bylo ve čtvrtém semestru. Naopak nejméně spokojeni s tímto kritériem byli respondenti ve druhém semestru.
34/
Odbornost lektora (spokojenost respondentů v %):
Odbornost lektora (nespokojenost respondentů v %):
Komentář: Nejvíce spokojených respondentů s odborností lektorů bylo ve druhém semestru a zároveň ve třetím a čtvrtém semestru nebyl u kritéria odbornosti zaznamenán žádný nespokojený respondent. Mírné procento nespokojených respondentů u tohoto kritéria zaznamenáváme v prvním a druhém semestru.
35/
Vyjadřování lektora (spokojenost respondentů v %):
Vyjadřování lektora (nespokojenost respondentů v %):
Komentář: Nejvíce spokojených respondentů s vyjadřováním lektorů bylo ve čtvrtém semestru, ve kterém zároveň vykazujeme i nejnižší počet nespokojených respondentů. Opakem je první semestr, kde vykazujeme nejvíc nespokojených respondentů.
36/
Přístup lektora k posluchačům (spokojenost respondentů v %):
Přístup lektora k posluchačům (nespokojenost respondentů v %):
Komentář: Nejvíce spokojených respondentů s přístupem lektora bylo ve druhém semestru a zároveň ve druhém a čtvrtém semestru vykazujeme nulovou hodnotu u kritéria nespokojenosti s přístupem lektora. Mírné procento nespokojených respondentů s tímto kritériem zaznamenáváme v prvním a třetím semestru.
37/
Celkově hodnocení lektora (spokojenost respondentů v %):
Celkově hodnocení lektora (nespokojenost respondentů v %):
Komentář: Nejvíce celkově spokojených respondentů s lektory vykazuje čtvrtý semestr, ve kterém bylo i nejméně nespokojených respondentů. Mírně vyšší procento nespokojených respondentů u tohoto kritéria zaznamenáváme v prvním a třetím semestru.
38/
C. V průběhu všech semestrů jsme respondentům pokládali následující otázku: „Co byste v přednášce změnili či zlepšili?“ V průběhu školení jsme zaznamenali následující připomínky (podněty):
Zbytečně dlouhá úvodní aktivita (úvodní zjišťování „co účastníci od školení očekávají“); Podrobnější představení lektorky, aby bylo zřejmé, s jakou odborností a zkušeností nám předává “vědomosti“; Časté odbíhání od tématu; školící materiály předem (např. týden před školením) a více praktických příkladů při výkladu; Lepší „strukturalita“, koncepci a držet se tématu; Méně teorie a více praktických informací nebo aktivit, které lépe využijí v kontaktu se žáky; Více času na tvorbu minimálního programu; Dále jen ojediněle – nuda, nezáživné, méně odborných termínů, neodbíhat od tématu.
Komentář: Po celou dobu realizace školení jsme připomínky od respondentů přijímaly jako možné podněty, které přispějí ke kvalitě poskytovaného školení. Ve všech semestrech jsme účastníkům školení položili otázku „ Co byste v přednášce změnili či zlepšili“. Na tuto „otevřenou“ otázku v dotaznících odpovědělo v průměru cca 5% účastníků. Z takového výsledku lze usoudit, že většina účastníků byla se stávající formou školení spokojena. Nicméně získané připomínky (podněty) jsme vyhodnotili a relevantními požadavky ze strany účastníků školení jsme se dále zabývali. Konkrétně jsme zaznamenali např. následující připomínky (podněty): 1. Více zaměřit přednášky na praktické znalosti a zkušenosti, které účastníci školení více využijí ve svém profesním zaměření. Přijaté opatření: Po dohodě s lektory byly teoretické bloky přednášek doplňovány o praktické příklady. 2. Školící materiály zasílat s předstihem alespoň týden před přednáškou. Přijaté opatření: Tento požadavek byl tlumočen organizátorce školení, která od třetího semestru školící materiály v elektronické podobě zasílala (pokud to bylo možné) s předstihem všem účastníkům školení. 3. Více času na tvorbu minimálního preventivního programu. Přijaté opatření: Po projednání s garantem kurzu bylo toto téma zařazeno do programu závěrečného semestru. Z výše uvedených grafických schémat je zřejmé, že se nám podařilo některé požadavky účastníků školení naplnit např. u kritéria „Budou získané znalosti z tohoto školení uplatnitelné v praxi?“, byla spokojenost ze strany účastníků od prvního semestru gradující (viz strana 12 v tomto textu).
ÚVODNÍ A ZÁVĚREČNÝ TEST PRO ÚČASTNÍKY STUDIA V průběhu studia jsme otestovali znalosti účastníků studia. V úvodu studia v roce 2010 byl účastníkům rozdán k vyplnění „Modelový test pro účastníky kurzu“, který obsahoval 25 otázek zaměřených na znalosti z oblasti prevence sociálně patologických jevů, souvisejících odborných termínů a relevantní legislativy. Tento stejný test jsme opětovně dali účastníkům k vyplnění, a to na závěr studia v roce 2012. Cílem bylo porovnání znalostí účastníků na začátku studia a po jeho absolvování. Pro větší míru objektivnosti nebyly správné odpovědi z tohoto testu účastníkům školení sděleny.
39/
Výsledky testu rok 2010: Celkový počet vyplněných testů:
Celkový počet správných odpovědí:
21
339
Průměrný počet správných odpovědí na jednoho účastníka školení: 16
Výsledky testu rok 2012: Celkový počet vyplněných testů:
Celkový počet správných odpovědí:
17
336
Průměrný počet správných odpovědí na jednoho účastníka školení: 20
KOMENTÁŘ: Výsledky z „Modelového testu pro účastníky kurzu“, nás velmi zajímaly. Tímto „testováním“ jsme si chtěli orientačně ověřit náš předpoklad, že výsledky potažmo znalosti účastníků (po absolvování celého studia) budou na kvalitativně vyšší úrovni než před absolvování studia. Z porovnání dosažených výsledků z úvodního testu (průměr 16 správných odpovědí na účastníka) a závěrečného testu (průměr 20 správných odpovědí na účastníka), je zřejmé, že signifikantně lepšího výsledku bylo dosaženo na konci studia a náš předpoklad se potvrdil. ZÁVĚR Studium probíhalo v prostorách neziskové organizace P-centrum Olomouc. Účastníkům školení byly vyhrazeny kapacitně a technicky odpovídající prostory v sídle P-centra, které je situováno v centru města s dobrou dostupností pro účastníky školení. Výuka probíhala obvykle 2 x v měsíci, a to vždy v úterý a v sobotu. Ve výuce používali lektoři multimediální digitální zařízení pro své prezentace a výukové pomůcky pro snadnější sdílení předávaných informací. Celkem bylo do studia zapojeno 20 lektorů s různou odborností např. z následujících profesí: Psycholog; Speciální pedagog; Sociální pracovník; Protidrogový koordinátor; Policejní vyšetřovatel; Právník; Pedagog; Lektor kurzů primární prevence; Sociolog. Studium bylo náročné nejen na celkové organizační zajištění, ale i na udržení odpovídající kvality studia. Za odbornost, potažmo kvalitu studia byl zodpovědný odborný garant PhDr. et Mgr. Roman Procházka, PhD, který zajistil vysokou kvalitu studia nejen svým osobním přínosem, ale i vhodným výběrem odborníků, kteří se spolupodíleli na lektorování studia. Nemenší zásluhu na hladký průběh studia mají i dvě koordinátorky studia Mgr. Jana Laubová a následně Mgr. Jitka Škarohlídová, které profesionálně zabezpečovaly organizačně – technické záležitosti. V neposlední řadě chci zmínit i výdrž účastníků školení, kteří museli absolvovat studium na úkor svých pracovních nebo rodinných případně mateřských povinností a studium úspěšně dokončili i přes jeho náročnost, sobotní výuku a komplikované dojíždění. V průběhu celého studia jsme hodnotili úroveň, přínos a uplatnitelnost jednotlivých školení. Z dosažených evaluačních výsledků je zřejmé, že u kritéria „Celkový dojem 40/
z absolvovaného školení“ byl respondenty nejlépe hodnocen 4. (závěrečný) semestr (89% spokojených respondentů). U tohoto důležitého kritéria hodnocení kvality jsme poprvé ve 4. Semestru zaznamenali „nulu“ v kolonce „nespokojených účastníků školení“. Naopak nejmenší spokojenost vykázal 1. (úvodní) semestr (78% spokojených respondentů). Co se týká srozumitelnosti přednášek, tak po celou dobu studia bylo dosahováno velmi dobrých výsledků (trvale min. 91% - max. 93% respondentů bylo se srozumitelností přednášek spokojeno). Přínos poskytnutých studijních materiálů byl nejlépe hodnocen ve 3. semestru školení (84% respondentů). U dalšího důležitého kritéria „ Budou získané znalosti z tohoto školení uplatnitelné v praxi?“, jsme od začátku školení zaznamenávali požadavky ze strany účastníků školení ohledně doplnění výuky o další praktické informace a příklady, které využijí v praxi. Na tento požadavek byli lektoři pravidelně upozorňováni a snažili se teoretické bloky přednášek doplňovat i o doporučení a praktické poznatky, které účastníci školení využijí ve své každodenní práci. Výsledkem je navýšení hodnot ze 72 % v 1. semestru na 78% ve 4. semestru. Co se týká hodnocení „kvality“ lektorů, zde jsme se především zaměřili na přehlednost jejich výkladu, kde v prvním semestru bylo s tímto kritériem spokojeno 84% respondentů, a v dalších semestrech zaznamenáváme procentní nárůst spokojenosti, který kulminuje ve 4. semestru, dosažením 96% spokojenosti. U kritéria hodnocení odbornosti lektorů v jednotlivých semestrech, byl nejlépe respondenty hodnocen 2. semestr (94%) a následně 4. semestr (91%). Mírný propad u tohoto kritéria nastal v prvním a ve třetím semestru. Při hodnocení kvality vyjadřování lektorů jsme zaznamenali nejvyšší míru spokojenosti ve 4. semestru (99%). Kritérium přístupu lektorů k posluchačům bylo respondenty nejlépe hodnoceno ve 2. semestru (98%) a ve 4. semestru (96%) spokojených respondentů. Poslední důležité kritérium „Celkové hodnocení lektora“ bylo respondenty nejlépe hodnoceno ve 4. semestru (91%). Propad u tohoto kritéria nastal v prvním a ve třetím semestru, který byl ovlivněn nárůstem respondentů, kteří připomínkovali práci lektorů. Z dosavadního hodnocení je zřejmé, že většina respondentů (min. 78% – max. 89%) byla se školením spokojená. Spokojenost s lektory označilo (min. 75% – max. 91%) respondentů. Kdy nejnižší hodnoty u obou kritérií byly dosaženy v prvním semestru školení a nejvyšší hodnoty byly dosaženy v závěrečném semestru. Tento výsledek koresponduje s kvalitou studia, která se v jeho průběhu postupně zvyšovala v souvislosti s přijatými opatřeními, znalostí cílové skupiny respondentů a jejich potřeb. Vzhledem k tomu, že odborní pracovníci a lektoři reagovali na relevantní požadavky od účastníků školení, které jsme zaznamenali v průběhu evaluace jednotlivých semestrů, dal se tento výsledek v závěrečném semestru předpokládat. Dále byl závěrečný semestr „korunován“ i dalším úspěchem, kdy 21 účastníků, kteří v průběhu studia získali potřebný počet kreditů, úspěšně absolvovali závěrečnou zkoušku a obhájili závěrečnou práci.
41/
ÚVODNÍ A ZÁVĚREČNÝ TEST PRO ÚČASTNÍKY ŠKOLENÍ: Modelový test pro účastníky kurzu: Studium pro školní metodiky prevence sociálně patologických jevů (250)
1.Co je to model KAB v primární prevenci A – model, který pracuje s kognicí, postoji, chováním B – model, který pracuje na základě direktivního vedení primární prevence C – model, který pracuje na základě práce s vrstevnické skupiny
2.Tenze ve skupině zvyšuje? A - kohezi B - dynamiku C - nic
3.Co znamená zásada primum non nocere A – nedělej co nemusíš B – především neuškodit C – v první řadě změň
4.Deprivace znamená? A – strádání na základě neuspokojených potřeb B - výhra C – úmyslné vyhýbání specifické fobické situaci
5.V jakém věkovém období se rozkládá konkrétní operační stádium (Piaget) A – 3-6 let B – 7-11 (12)
42/
C – 11 a výš
6.Co je to specifická primární prevence A - Je zaměřená specificky na určitou formu nežádoucího chování, kterému se snaží předcházet nebo omezit jeho nárůst (případně snížit výskyt). B - Tvoří nedílnou součást primární prevence a jejím obsahem jsou všechny techniky umožňující rozvoj harmonické osobnosti, včetně možnosti rozvíjení nadání, zájmů a pohybových a sportovních aktivit C - si klade za cíl odradit od prvního užití drogy nebo aspoň co nejdéle odložit první kontakt s drogou
7.Co je to nespecifická primární prevence A - si klade za cíl odradit od prvního užití drogy nebo aspoň co nejdéle odložit první kontakt s drogou B - Předcházení vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození z užívání drog C - Tvoří nedílnou součást primární prevence a jejím obsahem jsou všechny techniky umožňující rozvoj harmonické osobnosti, včetně možnosti rozvíjení nadání, zájmů a pohybových a sportovních aktivit
8.Mezi neúspěšné strategie primární prevence patří A – Model KAB B – Peer skupiny C - Zastrašování, moralizování
9.Co je burnout syndrom A – syndrom vyhoření B – třetí fáze reakce na stres C – specifický typ poruchy vědomí
10.Co je to kasuistika
43/
A – první kontakt s klientem B – intenzivní metoda studia případů s důrazem na utříděný celkový pohled C – obsahuje pouze životopis
11.Automutilace je? A - sebepoškozování B – bludná představa a své nadpřirozené schopnosti C – specifický terapeutický postup vedoucí ke snižování úzkosti
12.Zákon č. 101/2000 sb. znamená A – ochrana osobních údajů B – výroba omamných látek C – ublížení na zdraví
13.Kvalitativní metodologie primárně nepracuje? A – s kvantitativními daty B – s rozhovorem C - kazuistikou
14.Co je to sekundární prevence A – včasné rozpoznání sociálních a zdravotních problémů, které již vznikly a jejich náprava, léčba a zamezení rozšiřování negativního zdravotního či sociálního jevu B – souhrn činností, které mají za cíl snížit počet nových zdravotních či sociálních potíží C - Předcházení vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození z užívání drog.
15.Co je to terciární prevence A - Předcházení vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození z užívání drog. V tomto smyslu je terciární prevencí: (1) resocializace či sociální rehabilitace u klientů, kteří prošli léčbou vedoucí k abstinenci nebo se zapojili do substituční léčby a abstinují od nelegálních drog, 44/
(2) intervence u klientů, kteří aktuálně drogy užívají a nejsou rozhodnuti užívání zanechat, souborně zvané Harm Reduction – zaměřují se především na snížení zdravotních rizik, zejména přenosu infekčních nemocí při nitrožilním užívání drog. B - včasné rozpoznání sociálních a zdravotních problémů, které již vznikly a jejich náprav, léčba a zamezení rozšiřování negativního zdravotního či sociálního jevu C - souhrn činností, které mají za cíl snížit počet nových zdravotních či sociálních potíží
16.Co je to viktimizace A – proces stávání se obětí B – růst osobnosti v oblasti kognitivního vývoje C – uzavření případu na základě hotové práce
17.Co je to LSD A - stimulant B - halucinogen C - opiát
18.Pervitin je: A – halucinogen B – stimulant C – těkavá látka D - benzodiazepin
19.Polymorfní užívání znamená? A - užívání s více lidmi najednou B – užívání více než jedné psychoaktivní látky buď zároveň nebo v jinou dobu a různých časech C- užívání jedné látky vícekrát v čase za den
45/
20.Co znamená abúzus? A – zneužívání psychoaktivní látky B – nadužívání psychoaktivní látky C – podužívání psychoaktivní látky
21.Morfium je? A – halucinogen B – stimulant C – opiát D – těkavá látka
22.Poruchy chování v MKN-10 nalezneme pod jakým kódem? A – F91 B – F90 C – F93 D – F100
23.Nový trestní zákon platný od 1.1.2010 je? A – zákon č. 41/2009 Sb. B – zákon č. 41/2010 Sb. C – zákon č. 40/2010 Sb. D – zákon č. 40/2009 Sb.
24.Přechovávání drog v malém množství pro vlastní potřebu je v současné době? A – beztrestné B – přestupkem
46/
C – trestným činem D – činem jinak trestným
25.Co znamená syndrom CAN? A – syndrom týraného a sexuálně zneužívaného dítěte B – syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte C – syndrom týraného, zneužívaného a opuštěného dítěte D – syndrom týraného dítěte
47/
IV.
Analýza evaluačních nástrojů aneb jak a co lze evaluovat?
Realizátoři vzdělávacích aktivit realizovaných v rámci projektu VYNSPI měli za úkol provádět evaluaci daného kurzu (nejčastěji evaluaci spokojenosti). K evaluaci používali vlastní evaluační nástroje (především dotazníky). Níže jsou uvedeny výsledky obsahové analýzy získaných evaluačních nástrojů pro hodnocení kurzů a v příloze článku ukázky jednotlivých dotazníků. Celkem bylo sesbíráno 18 nástrojů z pěti krajů/osmi realizátorů vzdělávacích aktivit. Cílem bylo zmapovat jednotlivé nástroje a sumarizovat okruhy, oblasti či témata, která je možno při evaluaci kurzů brát v potaz a hodnotit, a dále zjistit, jaké evaluační metody/techniky jsou v praxi využívány nejčastěji. Získané evaluační nástroje byly poměrně variabilní jak z hlediska délky, tak z pohledu využitých evaluačních metod.
V dotaznících byly k evaluaci nejčastěji užívány tyto metody: vícepoložkové hodnotící škály hodnocení známkou (1-5) otázky otevřené, polootevřené, uzavřené V menší míře byla využita metoda zpětných vazeb či fokusních skupin. Důvodem mohl být prostý fakt, že „psaná“ evaluace (tedy dotazníky) je snazší pro vyhodnocení po skončení kurzu, časově úspornější a také nevyžaduje vysokou koncentraci lektora/evaluátora (jako např. u fokusních skupin). Využití metod fokusních skupin či zpětných vazeb vyžaduje zároveň určitou míru otevřenosti a důvěry vůči kolektivu, a proto je její využití vhodnější např. u dlouhodobých kurzů, kde je již skupinová spolupráce a dynamika na určitém stupni. Evaluační nástroje obvykle obsahovaly část kvantitativní, reprezentovanou hodnotícími škálami, hodnocením známkou, uzavřenými otázkami, tak část kvalitativní, reprezentovanou otázkami otevřenými. Některé z dotazníků rovněž obsahovaly hodnocení obou zúčastněných stran, tzn. jak účastníků kurzů, tak lektorů kurzů. Některé dotazníky jsou určené k administraci jak před, tak po skončení (zejména dlouhodobých kurzů) a slouží k rámcovému vyhodnocení efektivity vzdělávacího kurzu. Níže jsou uvedeny kategorie nejčastěji hodnocených okruhů/témat v dotazníku.
1. Okruh „Celkové hodnocení vzdělávací akce“ V této položce účastníci hodnotí naplnění svých očekávání z kurzu, které například prezentují „celkovou známkou kurzu“, a/nebo vyjádřením toho, „co si chci zapamatovat“, vyjádřením celkového dojmu a/nebo pocitu celkové přínosnosti kurzu. 2. Okruh „Výklad a obsahová náplň“ V tomto okruhu se účastníci vyjadřují k výkladu lektora v souvislosti s přínosem pro jejich konkrétní pracovní náplň a odborný, ale i osobnostní růst. V této položce jsou akcentovány detaily výkladu jako například srozumitelnost, tempo, zajímavost, ale také vnímaná odborná úroveň, přiléhavost prezentovaných témat. Účastníci se zde mají možnost vyjádřit k tématům, která by uvítali navíc, i k využitým metodám výuky.
48/
3. Okruh „Lektor“ V tomto okruhu položek hodnotících dotazníků mají účastníci možnost vyjádřit svůj názor přímo na osobu lektora. Položky jsou orientovány na sympatičnost lektora, vystupování vůči opačnému pohlaví, vstřícnost či příjemnost, ale zabývají se také jeho znalostmi, dovednostmi, tedy hodnocením jeho práce, za něž mu je udělena celková známka a/nebo slovní hodnocení účastníků. 4. Okruh „Co bylo NEJ a co v kurzu chybělo“ Spokojenost s obsahem kurzu je v některých dotaznících vyjadřována prostřednictvím samostatných anebo „shrnujících“položek „nejvíc líbilo“ a „nejvíc nelíbilo“ a dále za pomoci otázek „co jsem postrádal/a“ a „co bylo nadbytečné“ (a/nebo „co bylo příliš zdlouhavé“). 5. Okruh „Vliv programu na názor účastníka“ V rámci položek tohoto okruhu se mohou účastníci vyjádřit, zdali vzdělávací aktivita má či nemá vliv na změnu či přehodnocení názorů a např. vnímání problematiky z jiného úhlu pohledu, případně zvýšení/snížení vnímání rizikových situací, zvýšení/snížení pocitu nutné opatrnosti atp. 6. Okruh „Účastník (o) sobě“ V tomto okruhu se účastníci vyjadřují a hodnotí sami sebe (např. jakou známku bych dal sám sobě; jak jsem přispěl tomu, aby kurz byl dobrý), dále hodnotí kolektiv a jeho zapojení do aktivit. Toto hodnocení se více využívá u realizovaných preventivních programů pro dospívající, ale je možné jej v rámci sebe/reflexe využít i u kolektivu frekventantů kurzu. 7. Okruh „Organizační zajištění kurzu“ Okruh organizačního zajištění kurzu je poměrně široký a zahrnuje jak zajištění kurzu samotného, tedy materiálně-technické zabezpečení (prostory, technika, využívané učební pomůcky atd.), tak i např. ubytování účastníků kurzu (pokud se jedná o intenzivní výjezdní kurz). 8. Okruh „Připomínky, nápady, podněty, názory, komentáře“ 9. Okruh „Socio-demografická data o účastníkovi“ 10. Okruh „Účastníci kurzu“ V tomto okruhu se mohou lektoři vyjádřit k aktivitě či pasivitě účastníků vzdělávací aktivity, ale také k naplnění stanovených cílů a k organizačně-technickému zabezpečení, včetně materiálního. V některých dotaznících se vyskytují i položky spojené s osobou účastníka (věk, typ vzdělání, povolání, délka praxe, absolvované kurzy, včetně sebezkušenostních výcviků). Tyto položky posléze více slouží pro statistické údaje a evidence účastnících kurzu. Pro některé, zejména dlouhodobé kurzy, je vhodné připravit důkladnější „evaluační systém“, který zahrnuje vstupní evaluaci, průběžnou evaluaci a výstupní po skončení. Dále je možné frekventanty kurzu oslovit s určitým časovým odstupem (např. 3 měsíce) pro zjištění, jak se jim daří znalosti a dovednosti nabyté při vzdělávání uplatnit v každodenní praxi. Toto je významné pro vyhodnocení efektivity programu a možné budoucí změny či úpravy. Je zřejmé, že pro všechny typy kurzů není možné (a mnohdy ani nutné) postihovat všechny oblasti evaluace tak, jak jsou vyjmenovány výše. Tato analýza má v praktickém důsledku poskytnout
49/
realizátorům a evaluátorům vzdělávacích aktivit návod, inspiraci pro tvorbu vlastních evaluačních nástrojů nejlépe odpovídajících tomu, co je vhodné od frekventantů, ale i lektorů kurzů, zjistit. Další ukázky dotazníků pro hodnocení kurzů naleznete na webu Evaluačního centra – Nástroje pro evaluaci – Nástroje pro hodnocení kurzů (www.adiktologie.cz). Jedná se z převážné části o dotazníky mapující spokojenost s kvalitou, průběhem a organizací vzdělávací aktivity. Některé dotazníky jsou určeny pro frekventanty kurzů, jiné pro lektory kurzů. U každého dotazníku jsou uvedeny stručné informace týkající se zaměření, cílové skupiny a způsobu a délky administrace. Tyto dotazníky lze vnímat jako inspiraci pro evaluaci různých vzdělávacích aktivit.
V.
Závěr
Význam evaluace byl nastíněn již v úvodu. Problematickou otázkou evaluací zůstává její (mnohdy značná) časová náročnost, případně uspěchanost anebo nerealizace. Pro různé typy aktivit jsou vhodné různé metody evaluace. V rámci kurzů VYNSPI byla například v menší míře využívána metoda zpětných vazeb či fokusních skupin co by samostatného zdroje informací. Bezpečnou technikou pro vyjádření zpětné vazby před ostatními může být například i technika „zvednutého palce“, která signalizuje pozitivní, negativní anebo neutrální dojem z proběhlé aktivity.
Vznik tohoto materiálu byl finančně podpořen projektem č. CZ.1.07/1.3.00/08.0205 ESF OP VK. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
50/
