Do práce bez bariér. Informační brožura pro zaměstnavatele

Do práce bez bariér

Informační brožura pro zaměstnavatele

Do práce bez bariér Informační brožura pro zaměstnavatele 1. Úvod

3

2. Podporované zaměstnávání

4

2.1. Definice podporovaného zaměstnávaní a historie 2.2. Jednotlivé fáze podporovaného zaměstnávání 2.3. Co Vám navíc zajistí agentura podporovaného zaměstnávání 3. Výhody zaměstnávání

8

3.1. Obecné výhody 3.2. Finanční a organizační výhody 3.3. Pracovní asistence 4. Aspergerův syndrom a poruchy autistického spektra

11

5. Příklady dobré praxe

13

6. Projekty spolufinancované Evropským sociálním fondem 17 v rámci operačních programů Lidské zdroje a zaměstnanost a Praha – Adaptabilita

Úvod Vážení zaměstnavatelé, rádi bychom Vám představili informační brožuru organizace APLA Praha, o. s., která se věnuje programu podporovaného zaměstnávání lidí s autismem. Program neslouží pouze těmto osobám, ale i organizacím, které se je rozhodnou přijmout mezi své zaměstnance. Cílem programu je především vzájemná spokojenost všech zúčastněných. I pro lidi s různým znevýhodněním znamená práce materiální zajištění, příležitost k seberozvoji a vzdělání, sociálnímu začlenění. A firmám přináší zaměstnávání těchto lidí řadu provozních, ekonomických a společenských výhod, se kterými Vás v brožuře postupně seznámíme. Vzhledem k tomu, že diagnóza autismus je relativně mladá, koluje kolem ní množství pověr, např. lidé s autismem jsou uzavření do sebe a nenavazují s ostatními žádné kontakty, lidé s autismem jsou mentálně retardovaní, lidé s autismem nic nepotřebují, nejlepší je nechat je být. Z tohoto důvodu jsme této problematice věnovali samostatnou kapitolu. Dále je nutno zmínit, že v souvislosti s programem podporovaného zaměstnávání hovoříme především o lidech, kteří mají diagnózu Aspergerův syndrom, což je druh poruchy autistického spektra s mírnějšími symptomy, které nemusí být na první pohled ani patrné. Lidé s Aspergerovým syndromem mají průměrnou či nadprůměrnou inteligenci. V brožuře Vám představíme program podporovaného zaměstnávání, který funguje v zahraničí již několik desetiletí a účinně pomáhá mnoha skupinám lidí se zdravotním postižením. Pokusíme se Vám poskytnout veškeré informace, které o tomto programu potřebujete jako zaměstnavatelé vědět. Nakonec Vám na několika příkladech ukážeme, jak program probíhá v praxi. Poznáte také, jak vnímají program a svoji pracovní pozici samotní zaměstnanci, naši klienti. Doufáme, že prostřednictvím této brožury získáte dostatek informací, abyste se dokázali rozhodnout, zda přijmete do zaměstnání člověka s Asperegerovým syndromem, a že i přes možné počáteční potíže bude spolupráce přínosná pro všechny zúčastněné. Za tým pracovních konzultantů Eva Gnanová

3

Podporované zaměstnávání DEFINICE PODPOROVANÉHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ A HISTORIE Podporované zaměstnávání (dále jen PZ) představuje časově omezenou službu, která je určena lidem hledajícím placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Jejich schopnosti získat a zachovat si zaměstnání jsou však z různých důvodů omezeny a to do té míry, že potřebují individuální, dlouhodobou a průběžně poskytovanou podporu. Cílem PZ je získat a udržet si pracovní místo na otevřeném trhu práce, které odpovídá schopnostem a možnostem daného člověka. Metodou PZ se začalo pracovat v USA v 70. letech 20. stol. a od 80. let se začala hojně využívat nejen v Evropě, ale v řadě zemí po celém světě. V České republice byla první agentura PZ otevřena v roce 1995. Agentury PZ jsou rozšířeny téměř ve všech krajích ČR a jsou sdruženy v České unii pro podporované zaměstnávání, která je součástí Evropské unie pro podporované zaměstnávání (www.unie-pz.cz).

Podporované zaměstnávání staví na základních lidských hodnotách a právech a od toho odvozuje i své principy: ● Nalezené pracovní místo je na otevřeném trhu práce. ● Za odvedenou práci náleží spravedlivá odměna. ● Podpora poskytovaná uživateli vychází z jeho individuálních potřeb. ● Je vyžadován aktivní přístup uživatelů využívajících tuto metodu. ● Při zařazení do pracovního kolektivu a procesu jsou využívány jak formální tak neformální zdroje, zejména se jedná o přirozenou podporu na pracovišti.

JEDNOTLIVÉ FÁZE PODPOROVANÉHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ V praxi proces podporovaného zaměstnávání probíhá v určitých krocích, které se mohou vzájemně prolínat. Potencionální uživatel služby přichází do agentury PZ. Na úvodním setkání se dovídá, jak daná služba probíhá a co mu může nabídnout. Pracovní konzultant mapuje, zda je služba PZ pro nově příchozího vhodná, případně mu doporučí službu či jiné zařízení, které by lépe naplnilo jeho potřeby. O poskytování služby PZ je sepsána smlouva, která vymezuje vzájemná práva a povinnosti mezi uživatelem služby a pracovním konzultantem. Například že je služba poskytována bezplatně, kdy a kde se budou schůzky odehrávat, možnost podání stížnosti,. Na začátku spolupráce je sepsán individuální plán. Jedná se o písemně stanovený postup práce, který je vyhotoven na základě možností a schopností daného uživatele. Na sestavování plánu se klient aktivně podílí, definuje v něm svůj cíl (co a kde by chtěl dělat, kolik hodin denně by chtěl pracovat, jak vysoký by chtěl plat) a kroky, které povedou k jeho dosažení (napsání životopisu, založení si emailu, pravidelná docházka na úřad práce, nácvik telefonování apod.).

Ukázka IP - pan Vratislav INDIVIDUÁLNÍ PLÁN Uživatel: Vratislav Pracovní konzultant: Lucie Prokopičová, APLA Praha Datum vytvoření: 4. 7. 2010 Datum revize: 9. 9. 2010 Hlavní cíl: Najít si práci. Jakou práci si chci najít: Klidnou nestresovou, v menším a přátelském kolektivu. Bavil by mě prodej CD/DVD, knih a časopisů. Klidně bych zkusil vrátného nebo školníka ve MŠ nebo ve škole, ale ne ve velké firmě. Práci, kterou bych nechtěl dělat: Nechtěl bych pracovat v hypermarketu nebo uklízet. Kde: dostupnou MHD v Praze Jak často: denně mimo víkendů, ty pouze výjimečně Kolik za to: 9000 Kč Úvazek: plný. Kroky k dosažení cíle: — Budu se věnovat vyhledávání nabídek minimálně 1 hodinu denně, mimo víkendů. — Budu čerpat z novinových zdrojů (např. Annonce, MF Dnes, Metro). — Přinesu na každou konzultaci min. 3 nabídky práce, které mě zaujaly. — Naučím se pracovat s e-mailem a založím si svoji emailovou schránku.

5

Jakmile klient práci získá, je možné mu poskytnout podporu ze strany pracovního asistenta přímo na pracovišti. Po zaškolení a zapracování je důležité nalézt tzv. přirozenou podporu na pracovišti, tedy osobu nebo osoby, na které se uživatel obrátí v mimořádných situacích a není již nutná přítomnost pracovního asistenta. V případě, že se toto podaří, následuje ukončení spolupráce. Uživatel odchází z agentury PZ se závěrečným plánem, ve kterém je mimo jiné stanoveno, za jakých podmínek se může na agenturu PZ znovu obrátit, jak postupovat v krizových situacích. Závěrečný plán dostáváte do rukou také Vy jako zaměstnavatel, protože i Vy se můžete na agenturu kdykoliv obrátit, např. v případě změny pracovního úkolu, při snížení pracovního výkonu zaměstnance, s žádostí o radu v oblasti pracovně právního poradenství.

Ukázka závěrečného plánu slečny Jitky ZÁVĚREČNÝ PLÁN Uživatel: Jitka Pracovní konzultant: Lucie Prokopičová, APLA Praha Datum vystavení: 6. 7. 2010 Popis dosavadní spolupráce: S Jitkou byla navázána spolupráce v rámci služby PZ APLA Praha, dne 20. 5. 2009, kdy s ní byla sepsána Smlouva o poskytování sociální služby. S Jitkou jsme postupovali podle IP, který jsme společně sepsali. Jitka si jako hlavní cíl stanovila nalezení brigády, kterou si bude přivydělávat při škole. Na začátku září 2009 přišla Jitka s kontaktem, který získala od svého kamaráda. Jednalo se o roznos letáků. Jitka se s pracovní konzultantkou připravila na telefonní hovor (rozepsaly si, na co všechno se potřebuje Jitka zeptat a co by

během telefonu mělo zaznít: pozdravit, představit se,…). Telefonní hovor jsme si nejprve sehrály a pak Jitka sama zavolala do dané firmy a brigádu si dohodla. Jitka je s roznosem letáků spokojena, výplata jí chodí pravidelně a komunikace se zaměstnavatelem je bezproblémová. V současné době již Jitka nepotřebuje podporu své pracovní konzultantky. Situace, kdy se může Jitka opět obrátit na svoji pracovní konzultantku: — v případě, že na brigádě dojde k nějakým zásadním změnám, které by mohly vést k jejímu ukončení, např. zaměstnavatel by přestal vyplácet peníze, nedodával by včas letáky. — Jitka by již nebyla na pracovišti spokojena, nebo by chtěla práci změnit. Situace, kdy se může zaměstnavatel obrátit na pracovní konzultantku: — dojde ke změně náplně pracovního úkolu a je potřeba Jitku znovu zapracovat — sníží se pracovní výkon Jitky — ostatní kolegové jsou nespokojeni s chováním Jitky Kontakt: Lucie Prokopičová., tel: 267 311 606, email: [email protected]

CO DALŠÍHO VÁM AGENTURA PZ MŮŽE POMOCI ZAJISTIT: ● Pomoc při vytipování vhodných pracovních činností zaměstnanců s PAS. ● Po dobu spolupráce Vám bude poskytována bezplatná podpora a pomoc při zapracování Vašeho nového zaměstnance, např. v podobě pracovně právního poradenství, seznámíme Vás s legislativou týkající se zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. ● Nebudete-li si jisti, je možné provést práci na zkoušku, tzv. přípravu k práci. Uchazeč o zaměstnání si tak může vyzkoušet danou práci a Vy jako zaměstnavatel získáte jistotu, že uchazeč je ten pravý pro danou pozici. Po dobu přípravy k práci uchazeč nepobírá mzdu.

● Seznámíme Vás s možnými finančními a organizačními výhodami, jako je např. sleva na dani z příjmu. ● Pomůžeme Vám zorientovat se v příspěvcích, které lze získat ve formě státní dotace na úřadu práce, jako např. úhradu nákladů pracovní rehabilitace, příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, příspěvky na zřízení a provoz chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny.

7

Výhody zaměstnávání osob s Aspergerovým syndromem OBECNÉ VÝHODY

FINANČNÍ A ORGANIZAČNÍ VÝHODY

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením zlepšuje renomé firmy a potvrzuje vedle její ekonomické výkonnosti také vědomí sociální zodpovědnosti (v zahraničí známé jako koncepce Corporate social responsibility vydaná Generálním ředitelstvím pro zaměstnanost a sociální věci při Evropské komisi). Přitom nejde o charitativní činnost – zaměstnávání osob se zdravotní postižením má mnoho praktických výhod. Daný zaměstnanec je motivovaný a loajální, svého místa si velmi váží a je pro něj kromě ekonomického prospěchu také potvrzením jeho sociální integrace a zdrojem pocitu, že je užitečný. Pokud jde o lidi s Aspergerovým syndromem, často díky svým charakteristickým rysům přijímají práci, která by byla pro ostatní zaměstnance příliš monotónní nebo nezáživná. Požadují také někdy zkrácenou pracovní dobu a mohou tak nahradit přesčasy ostatních zaměstnanců nebo zastoupit místa se zkrácenou pracovní dobou, o která běžní uchazeči nemají zájem.

Kromě výše uvedených sociálních výhod má zaměstnání osoby se zdravotním postižením také mnoho finančních a manažerských předností. Patří mezi ně: Plnění povinné kvóty Zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci je podle paragrafu 81 zákona č.435/2004 o zaměstnanosti povinen zaměstnat osoby se zdravotním postižením1 ve výši 4%, přičemž osoba s těžším zdravotním postižením2 se započítává jako tři osoby. Kvóta se vypočítává na základě přepočteného průměrného počtu zaměstnanců za uplynulý kalendářní rok. Např. zaměstnavatel se 75 zaměstnanci má povinnost zaměstnat 3 osoby se zdravotním postižením nebo 1 osobu s těžším zdravotním postižením. Pokud zaměstnavatel nezaměstná osoby se zdravotním postižením ve stanovené míře, musí do státní pokladny odvést finanční částku ve výši 2,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za uplynulý rok. Může také nakoupit zboží nebo služby ve výši 7,5 průměrné mzdy od zaměstnavatelů zaměstnávajících více jak 50% zaměstnanců se zdravotním postižením, nebo lze všechny tři způsoby kombinovat.

1

osoby jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v 1. a 2. stupni nebo osobou zdravotně znevýhodněnou je uznána orgánem sociálního zabezpečení invalidita 3. stupně

2

Např. zaměstnavatel se 75 zaměstnanci, který nezaměstná osoby se zdravotním postižením odvede do státní pokladny 170 610Kč (při výši průměrné mzdy 22 748Kč, 1. čtvrtletí 2010). Zaměstnavatel se 75 zaměstnanci zaměstnává 2 osoby zdravotně znevýhodněné a do státní pokladny odvádí 56 870Kč (při výši průměrné mzdy 22 748Kč, 1. čtvrtletí 2010). Daňové úlevy Podle paragrafu 35 zákona č.586/1992 Sb. o dani z příjmu se zaměstnavateli snižuje daň o částku 18 000Kč za zaměstnance se zdravotním postižením a o částku 60 000Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Je-li výsledkem přepočteného počtu zaměstnanců desetinné číslo, snižuje se daň o poměrnou část těchto částek. Např. zaměstnavatel s počtem 50 zaměstnanců zaměstnal 2 osoby se zdravotním postižením. Díky tomu splnil povinnou kvótu a ušetřil 113 740Kč za náhradní plnění. Kromě toho získal slevu na dani ve výši 36 000 Kč. Dohromady tedy ušetřil částku 149 740Kč za rok. Příspěvky Kromě výše uvedeného může zaměstnavatel obdržet některé příspěvky od státu. S vyplněním žádostí o ně mu rád pomůže pracovní konzultant agentury podporovaného zaměstnávání. Jedná se o: a) příspěvek na chráněné pracovní místo Tento příspěvek slouží ke zřízení a provozu chráněného pracovního místa pro zdravotně postižené osoby a je možné ho dostat od místně příslušného úřadu práce. Nárok na něj vzniká zejména tehdy, když pracovní místo potřebuje speciální úpravy nebo je jeho provoz s ohledem na práci osoby se zdravotním

postižením podstatně nákladnější. Příspěvek může být použit na bezbariérové opatření, nájemné, pojistné, palivo, likvidaci odpadu apod., které se pojí k chráněnému místu. Jeho roční výše může být maximálně 8násobek průměrné mzdy, či v případě osoby s těžším zdravotním postižením 12násobek průměrné mzdy na zřízení chráněného pracovního místa. V případě, že zaměstnavatel zřídí více jak deset míst, může jít o výši až 10, resp. 14 násobek průměrné mzdy. Na provoz může zaměstnavatel obdržet až 3násobek průměrné mzdy ročně. Např. zaměstnavatel se rozhodl zřídit chráněné pracovní místo pro 1 osobu s těžším zdravotním postižením. Od úřadu práce získal příspěvek v plné výši, který činí 253 428Kč. b) příspěvek na chráněnou pracovní dílnu Chráněná dílna je pracoviště speciálně uzpůsobené pro práci lidí se zdravotním postižením, jejichž podíl zde musí dosahovat alespoň 60%. Na zřízení jednoho pracovního místa v této dílně může úřad práce poskytnout až 8násobek, v případě osoby s těžším zdravotním postižením až 12násobek průměrné mzdy. Pokud bude mít dílna více jak 10 míst, půjde o 10, resp. 14 násobek průměrné mzdy. Na provoz může zaměstnavatel obdržet až 4 násobek, v případě osoby s těžším zdravotním postižením až 6 násobek průměrné mzdy. c) příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Tento příspěvek může dostat zaměstnavatel, který zaměstnává na svém pracovišti více jak 50% osob se zdravotním postižením, a slouží na částečné uhrazení jejich mzdy, včetně zaměstnavatelem odvedeného pojistného. Jeho výše může dosáhnout až 8000Kč měsíčně. d) příspěvek na vytvoření tzv. společensky účelného pracovního místa Příspěvek se poskytuje na zřízení pracovního místa pro osobu

9

sociálně znevýhodněnou, která je dlouhodobým uchazečem o práci. Jeho výši určuje úřad práce, u kterého je uchazeč zaregistrovaný. Může dosáhnout až výše 6 násobku průměrného mzdy v národním hospodářství v okrese s průměrnou nezaměstnaností. Krom toho může v rámci tohoto příspěvku úřad práce uhradit mzdové náklady na zaměstnance se zdravotním postižením, max. po dobu 12 měsíců. e) příspěvek na zapracování Tento příspěvek poskytuje úřad práce na zapracování zaměstnance, kterému věnuje zvýšenou péči (např. osobě se zdravotním postižením). Může dosáhnou výše poloviny minimální mzdy a poskytuje se po dobu 3 měsíců. f) úhrada nákladů na přípravu k práci osob se zdravotním postižením v rámci pracovní rehabilitace Úřad práce může po dohodě hradit náklady na přípravu k práci. Patří sem část mzdových nákladů zaměstnance, který připravuje k práci osobu zdravotně postiženou, na dopravu, na osobní ochranné prostředky a další. g) snížení minimální mzdy Pokud je zaměstnanec schopen vykonat jen část zaměstnavatelem požadované práce, může podle Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě pracovat za 75% výše minimální mzdy, pokud je v 1. či 2. stupni invalidity a za 50% výše minimální mzdy, pokud je ve 3. stupni invalidity. Je otázkou, zda-li toto opatření není diskriminační. Opodstatnění by mohlo mít např. v případě, kdy zdravotně znevýhodněný zaměstnanec pracuje výrazně pomalejším tempem. Nicméně řada lidí se zdravotním postižením odvádí stejně kvalitní práci jako jejich kolegové, proto by neměl být ani důvod k snížené mzdě.

PRACOVNÍ ASISTENCE Řada agentur PZ nabízí i nadstandardní podporu zaměstnavateli. Např. PZ v APLA Praha, o.s. zaplatí ze svých zdrojů pracovního asistenta, který se bude po nezbytně dlouhou dobu věnovat zaměstnanci s Aspergerovým syndromem na pracovišti, a bude i do budoucna v případě potřeby k dispozici. Pokud bude potřeba, pracovní asistent pomůže zaměstnavateli zaučit danou osobu. Pokusí se eliminovat adaptační potíže spojené s nástupem na pracoviště, např. vysvětlí, jak a komu si říci o další práci, vytvoří harmonogram jednotlivých činností, aby si nový zaměstnanec mohl svou práci jednodušeji naplánovat, pomůže s navázáním komunikace a společenských vztahů na pracovišti. Také může pro konkrétní pracovní místo vybrat co nejvhodnějšího kandidáta z našich klientů nebo může na Vašem pracovišti vytipovat vhodné pracovní činnosti, např. jednoduché aktivity, které ostatní zaměstnance spíše zdržují od jejich kvalifikované práce - mezi ně může patřit skartování, kopírování, ukládání dat, scanování, roznos pošty apod.

Aspergerův syndrom a poruchy autistického spektra

Aspergerův syndrom se řadí mezi poruchy autistického spektra stejně jako je dětský autismus, který má veřejnost ve větším povědomí. Lidé s Aspergerovým syndromem mají průměrnou až nadprůměrnou inteligenci, a dovedou některé druhy práce vykonávat stejně dobře nebo i lépe než běžní pracovníci. Jejich slabostí jsou nedostatečné sociální dovednosti, problémy v komunikaci a potíže s představivostí. Při zajištění dobrých podmínek a počáteční asistence však nemusí být tento handicap na překážku dobře odvedené práci. Potíže v komunikaci neznamenají, že danému jedinci je špatně rozumět nebo že např. koktá. Naopak může mít skvělou vý-

slovnost a bohatou slovní zásobu. Nedostatky se objevují v neverbální komunikaci. Často nerozumí neverbálním signálům druhých osob a sami mají velké potíže s vlastním použitím tohoto druhu komunikace, např. se může jednat o ochablou mimiku či užití gest. Lidé s Aspergerovým syndromem si mnohdy neumí odvodit význam různých rčení, dvojsmyslných výroků, slangu či ironii. Velmi obtížná je pro ně nezávazná společenská konverzace. Společenská témata s oblibou nahrazují svými oblíbenými tématy, např. doprava, vesmír, novinky v oblasti informačních technologií, historie, apod. Velké potíže činí osobám s Aspergerovým syndromem nava-

11

zovaní společenských vztahů. Bohužel často nevědí, jak tyto vztahy navázat a následně si je udržet. Jako nepříjemné označují navázání a udržení očního kontaktu, který je pro většinu lidí velmi důležitý a zcela automatický. V sociálních situacích se objevují také nedostatky v porozumění vlastních emocí a emocích druhých lidí. Vlastní emoce mohou projevit neadekvátním způsobem a cizí emoce mohou pochopit zcela chybně, např. nemusí vnímat, jak moc je daná situace vážná a že je zcela nevhodné se v danou chvíli smát. S tím souvisí i snížená schopnost empatie a nedostatky v sociálním taktu. Upřímnost některých jedinců může být na úrovni malého dítěte. Potíže s představivostí se u lidí s Aspergerovým syndromem nejčastěji projevují příliš vyhraněnými zájmy, oblíbenými činnostmi nebo tématy. Těmto zájmům pak věnují většinu svého času a vykazují v nich neuvěřitelné znalosti a dovednosti. Věnovaný čas dané činnosti je na úkor času stráveného se svou rodinou či známými. Únik do tohoto „oblíbeného světa“ obvykle znamená odklon od reality jako obrana před neustálými problémy, které pramení z neúspěchů při navazování sociálních vztahů. Oblíbenými tématy bývá historie, technika, náboženství, politika, apod. Aspergerův syndrom však neznamená, že by lidé s touto diagnózou nemohli vykonávat mnoho běžných prací, nebo že by žili pouze ve vlastním světě. Často mají potenciál vykonávat i velmi náročné úkony. Účastní se studií na středních i vysokých školách. Mají mnoho kladných vlastností - jsou svědomití, dodržují řád, zvládají zátěž dlouhodobé monotónní práce, dokáží pracovat nad rámec svých povinností, mají výbornou dlouhodobou paměť. Aspergerův syndrom může přinést i řadu pozitiv. Netypický způsob myšlení může vést k velmi kreativním (někdy až objev-

ným) způsobům řešení daného problému nebo zakázky. Mnoho lidí s Aspergerovým syndromem je talentovaných a svůj talent využívá i v zaměstnání. Najdou se mezi nimi vynikající malíři, básníci, matematici, hudebníci. Mezi další velké klady u lidí s touto diagnózou patří vynikající paměť, zaujetí pro fakta, dobré předpoklady pro matematiku a jiné vědní disciplíny, upřímnost, přesné dodržování stanovených pravidel a smysl pro detail. Osoby s Aspergerovým syndromem jsou obvykle spokojení při rutinní, dobře předvídatelné práci, která nebývá pro ostatní zaměstnance příliš zajímavá. Ve chvíli, kdy si najdou svůj vlastní pracovní postup, jsou velmi výkonní a spolehliví. Často minimalizují svou komunikaci na pracovišti a věnují se pak plně své práci. Rádi dodržují všechny pokyny, pravidla a předpisy zaměstnavatele. Dokáží být velmi pečliví a pozorní v činnostech, u kterých ostatní pracovníci ztrácí trpělivost a koncentraci. Jedno z překážek u lidí s Aspergerovým syndromem na trhu práce je jejich velká nervozita z nových a neznámých situací, jako je především pracovní pohovor a nástup na pracoviště. V těchto situacích je jejich chování zcela podprůměrné a neadekvátní obvyklým schopnostem a dovednostem. Často tato jejich velká počáteční nejistota odradí většinu zaměstnavatelů od další spolupráce. Naše zkušenost však říká, že ve chvíli, kdy si člověk s touto diagnózou zvykne na dané pracovní prostředí, jeho nejistota zmizí, a může se tak plně věnovat své práci a odvádět velmi kvalitní výsledky. V následující kapitole Vám příklady dobré praxe ukáží, že zaměstnat člověka s Aspergerovým syndromem může ze začátku přinést určité komplikace, které se však postupem času nebo za pomoci pracovního asistenta dají minimalizovat.

Příklady dobré praxe ROZHOVOR S PANÍ M., KTERÁ PRACUJE NA POZICI ADMINISTRATIVNÍ PRACOVNICE. Proč jste začala využívat službu podporovaného zaměstnávání? Práci jsem si chtěla nejprve najít sama. Brzy se ale ukázalo, že mám velké problémy s komunikací, které zaměstnavatelé na pohovoru nechtěli akceptovat. Bohužel mě lidé hodnotí podle prvního dojmu a nikde mě nechtěli přijmout. Jsem totiž na první pohled trochu zvláštní, a proto jsem hledala způsob, jak lidi o svých kvalitách přesvědčit a nevypadat na pohovoru divně. Tuto pomoc jsem našla ve službě podporovaného zaměstnávání. Tato služba mi byla doporučena poté, co jsem dostala ve 33 letech diagnózu Aspergerova syndromu. Jak probíhala spolupráce s pracovní konzultantkou? Scházela jsme se s ní jednou týdně. Pomohla mi opustit některá moje přesvědčení a stanovit si reálnější cíle. Také mi dávala spoustu dobrých rad, jak zaměstnavatele přesvědčit o svém já a co ve mně doopravdy přebývá. V čem vám pomohla? Ve spoustě věcí, především jsem se necítila se svým problémem sama. Pomohla mi naučit se věci, které jsem ještě neuměla. Například v neverbální komunikaci, konkrétně v řeči těla, která nevhodně doplňovala mou komunikaci při pohovoru. Jaké jste si stanovily cíle? Najít vhodnou práci, která by mne finančně zajistila a ve které by tolerovali mé nedostatky v komunikaci. Důležité pro mě je také to, aby mě ostatní posuzovali podle toho, co skutečně

umím. A hlavně abych dokázala zvládat práci sama, což se povedlo. Jak probíhala následná spolupráce mezi vámi, APLA a firmou, do které jste nastoupila? Firma kontaktovala APLA, protože chtěla zaměstnat osobu se sníženou pracovní schopností. Po mém nástupu proběhl rozhovor mezi konzultantkou a mou nadřízenou, kde byly vysvětleny možné problémy, jež mohou v práci nastat. Na této schůzce byla také má nadřízená informována o specifikách Aspergerova syndromu a společně jsme si dohodly, jak spolu nejlépe komunikovat. Některé věci pro mě byly dost těžké, ale konzultantka vždy navrhla nějaké řešení, které to ulehčilo. Např. pro roznášení pošty mezi kancelářemi mi nakreslili plánek, podle kterého postupuji.

Objevily se nějaké potíže po vašem nástupu na pracoviště a jaké? U mne se neprojevily žádné velké potíže, které by mi bránily ve výkonu zaměstnání. Malé problémy nastaly v občasném ne-

13

dorozumění s mými kolegy, které se naštěstí vždy díky pracovní konzultantce vyřešily. Moje nadřízená se mě například zeptala, zda bych mohla roznést poštu až po obědě místo dopoledne. Odpověděla jsem, že mohla, ale nebyla jsem si jistá, zda to mám udělat nebo nikoliv. Pracovní konzultantka s mojí nadřízenou se dohodly, že bude lepší, když mi podobné instrukce bude říkat jasně: „Rozneste prosím poštu, až odpoledne. Nevadí to?“ Jaké spatřujete výhody v hledání práce formou podporovaného zaměstnávání? Velké, protože mám profesionální podporu odborníků a větší šance na nalezení vhodného zaměstnání. Co pro vás v současné chvíli znamená vaše práce? Důležitá věc, která mě začleňuje do společnosti a poskytuje mi finanční samostatnost. Kromě toho mi práce přináší možnost pochopit teoretické věci, které jsme probírali na škole. Do té doby mi řada věcí nebyla jasná, protože jsem si je nedovedla představit v praxi. Také mi vyhovují ryze pracovní vztahy, které jsou jiné než ty, co znám z vysoké školy, kde lidé neví, co s volným časem. Chtěla byste něco vzkázat potencionálním zaměstnavatelům? Aby se zbavili předsudků a pohlíželi na každého zaměstnance jako na individuální osobu. Využíváte v současné době nějakou další službu APLA a pokud ano, v čem je pro vás dobrá? Využívám službu tréninkového bydlení, která je pro mne velice důležitá, poněvadž umožňuje mou existenci. A zároveň využívám možnost schůzek s pracovní konzultantkou. Tyto hodiny jsou dobré v tom, že se pokoušíme hledat správné způsoby řešení nepříjemných situací v práci.

PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE — JIŘÍ Jiřímu je 24 let, služeb APLA využívá od prosince 2008, kdy nastoupil do služby podporovaného zaměstnávání. Kromě individuálních konzultací docházel na JOB klub (skupinová setkání zájemců a uchazečů o zaměstnání, na nichž si účastníci předávají své zkušenosti z pracovního prostředí, zároveň si osvojují dovednosti, které jsou nezbytné pro získání pracovního místa), počítačový kroužek a kurz hospodaření. Na začátku spolupráce si Jiří sestavil se svou pracovní konzultantkou individuální plán. Jako hlavní cíl si stanovil najít práci na 3—4 hodiny denně, 5 dní v týdnu, nejlépe v místě svého bydliště na Praze 9. Jako pracovní pozici si určil technicko administrativního pracovníka, jehož náplní práce by mohlo být skenování, zakládání spisů, oprava chyb v textu, skartace, třídění, apod. Součástí plánu byly sepsány dílčí kroky, které vedly k dosažení daného cíle. V případě Jiřího šlo především o nácvik včasných příchodů, sepsání životopisu a motivačního dopisu, nácvik telefonování, jak si naplánovat cestu (např. pomocí idos.cz), práce s emailem a sledování nabídek práce v pracovních portálech. V červenci 2009 absolvoval Jiří se svou konzultantkou pracovní pohovor ve farmaceutické firmě na pozici administrativního pracovníka. Tento pohovor nebyl úspěšný, protože Jiří nesplňoval požadavky na danou pracovní pozici. V prosinci 2009 se objevila další pracovní příležitost ve firmě HANDICAP vdi. Práce, kterou by zde mohl Jiří vykonávat spočívala v digitalizaci dokumentů a jejich evidence v databázi. Společně se s konzultantkou opět připravili na přijímací pohovor. Ten proběhl bez větších potíží. Zaměstnavatel seznámil Jiřího s pracovištěm, názorně mu předvedl, jak práce probíhá a sdělil mu své představy, jak by

měla odvedená práce vypadat. Důraz kladl především na přesnost a bezchybnost. Nástup do zaměstnání byl sjednán na duben 2010, kdy uzavřel Jiří pracovní smlouvu na dobru neurčitou, jako operátor výpočetní techniky, výše pracovního úvazku byla sjednána na 20 hodin týdně. Před samotným nástupem do práce se Jiří se svou konzultantkou věnoval přípravě nástupu do práce: naplánovali si cestu do práce, probrali jaké dokumenty a doklady si má Jiří vzít s sebou, jak se obléknout a připravit, aby udělal první den dobrý dojem. Od prvního dne s Jiřím docházel do zaměstnání jeho pracovní asistent. První dva týdny se společně učili, jak obsluhovat skener, jak ukládat naskenované věci do složky, jak mazat soubory apod. Jiří si rychle osvojil jádro pracovního postupu a po dvou týdnech začal pracovat samostatně. Důležité bylo naučit se zvládnout problémové situace typu: co dělat, když se papír zasekne ve skeneru, když se „kousne“ program a je třeba počítač restartovat. Jiří se jich většinu naučil vyřešit. Některé situace se však ukázaly velmi složité, a proto asistent sepsal manuál, ve kterém popsal postup pro jejich řešení. Zpočátku měl Jiří problém se v manuálu dobře orientovat, proto jej jeho asistent musel zjednodušit. Po dvou měsících začal asistent postupně zkracovat dobu, kdy byl s Jiřím na pracovišti. Nejdříve o hodinu, postupně odcházel na delší dobu. Předtím, než Jiří začal pracovat zcela samostatně, bylo kolegům v práci vysvětleno, jak mohou Jiřímu pomoci v nečekaných situacích. V případě velké změny v pracovním postupu, např. při přechodu na novou zakázku, může zaměstnavatel kontaktovat agenturu, která do firmy na potřebnou dobu opět vyšle pracovního asistenta, který Jiřímu s daným přechodem pomůže. Jiří je v práci spokojený, s kolegy vychází dobře a své práce si velmi cení. Dělá to, co ho vždy bavilo a jeho kolegové si po-

stupně zvykli na jeho zvláštnosti v chování. Nadřízení si na Jirkovi velmi cení jeho bezchybně odvedené práce.

PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE Z VELKÉ BRITÁNIE MICHAEL KAMP A CHRISTY LUNCH3 Překlad: Bc. Tomáš Hudec, pracovní asistent APLA Praha Jmenuji se Angela a jsem pracovní konzultantkou v Anglii. Toto je příběh Jana, třicetišestiletého designera webových stránek, který je ženatý a má dvě děti. Jan má vysokoškolské vzdělání v oboru chemie, ve kterém dříve pracoval. Nejprve mě zkontaktoval Janův terapeut. Oznámil mi, že Jan má diagnostikovaný Aspergerův syndrom , jenž mu způsobuje řadu vážných potíží, které mu znesnadňují nalézt si práci. Jan je již 6 let nezaměstnaný a nedávno se objevily i rodinné problémy. Terapeut mě požádal, jestli bych se nemohla s Janem sejít a navázat s ním spolupráci. Na naší první schůzce jsem Janovi vysvětlila, co to je podporované zaměstnávání a v čem bych mu mohla pomoci. Na Janovi byla patrná velká nervozita. Principy podporovaného zaměstnávání ho však zaujaly a rozhodl se využít tuto službu. Jan mě překvapil tím, jak dobře dokáže o svém znevýhodnění mluvit. Z prvního rozhovoru na mě ale Jan nepůsobil příliš odhodlaně v touze pracovat. Před naší další schůzkou jsem obdržela zprávu od Janova neurologa a terapeuta. Byla v ní popsána jeho složitá osobnost, vysoká inteligence s velkými nedostatky v sociálních dovednostech. Nechala jsem Jana vypracovat test pro zjištění pracovních zájmů, ze kterého vzešla evidentní potřeba struktury a zájem o počítače.

15

Při našem dalším setkání Jan souhlasil s mojí nabídkou, abych mu zkusila najít práci webového designera. Náš poradce pro pracovní trh mi poskytl malý seznam firem zabývajících se tvorbou softwaru. Požádala jsem ho, aby našel pracovní místo spíše v nějaké malé firmě. O několik týdnů později se objevila nabídka na pozici web designera v malé firmě, která se zabývá tvorbou programů pro pečovatelské služby. Jan souhlasil s tím, abychom danou firmu oslovili. Na první návštěvu do firmy jsem šla sama bez Jana a požádala jsem zaměstnance firmy o podrobný popis možné Janovy pracovní náplně a vytvořila jsem detailní plán všech úkolů, pracovního prostředí, kolegů a firemní struktury, kultury organizace, apod. Vše jsme následně s Janem prošli a společně jsme firmu navštívili. Jan byl představen všem kolegům. Reagoval ale velmi odměřeně a dal jasně najevo, že o navazování sociálních kontaktů nemá zájem. Všimla jsem si i negativní reakce kolegů. Během další návštěvy mi zaměstnavatel sdělil, že si Janovi nejbližší kolegové nedovedou spolupráci s ním představit a firma tedy nemá zájem Jana zaměstnat. Navrhla jsem mu, že bychom mohli změnit pracovní podmínky tak, aby s Janem jeho kolegové byli schopni vycházet i přes jeho nedostatky v sociálních dovednostech. Kromě toho jsem přišla s nabídkou možnosti docházení pracovního asistenta, který by mohl usnadnit navazování vzájemných kontaktů. Po dlouhém váhání zaměstnavatel řekl, že to zkusí, ale jen pokud zajistím maximální podporu prostřednictvím pracovního asistenta. Navazování sociálních kontaktů na pracovišti jsme začali trénovat ještě před nástupem do zaměstnání. Probrali jsme detailně, co přináší sociální interakce na pracovišti, očekávání

jeho kolegů a jeho vlastní očekávání. Výsledkem bylo vytvoření určitého kompromisu, který vyhovoval všem stranám. Tento kompromis se týkal především toho, co kolegové považují za nutnou komunikaci, bez které není možno práci vykonávat, a co je již nepříjemná komunikace, která naopak vadí Janovi. Jan nastoupil do zaměstnání. Samotná práce pro něj nebyla těžká a jeho zaměstnavatel byl velmi spokojený s jeho výsledky. Jediným problémem bylo, že Jan pracoval tak dlouho, dokud neměl práci hotovou, někdy i 12 hodin denně. S Janem jsme se dohodli, že nebude pracovat déle než osm a půl hodiny denně, a že se pokusí určit časové limity, do kterých má dokončit svojí práci. Se zaměstnavatelem jsme se shodli na tom, že bude přidělovat Janovi práci tak, aby nemohl pracovat více než osm hodin. Pauzy na kávu a oběd nejsou pro Jana odpočinkem. Jedinou pauzou během dne je pro něj 15 minut na oběd, kdy se nají se svými kolegy a pak se hned vrací k práci. Janovi kolegové jsou rádi za práci, kterou odvádí, a na jeho neobvyklé chování si již zvykli. V současné době navštěvuji Jana ve firmě dvakrát týdně. Moje návštěva probíhá vždy stejně. Podíváme se na jeho pracovní úkoly a je-li třeba, přizpůsobíme pracovní plán. Všímám si, zda není Jan ve stresu, pokud je, tak si o tom promluvíme a pokusíme se věci zařídit tak, aby se stres zmírnil. Se zaměstnavatelem jsem také v pravidelném kontaktu, kdyby bylo třeba, může mě kdykoliv zavolat.

3 Zdroj: KAMP, Michael; LYNCH, Christy. Handbook Supported Employment [online]. Cornell University ILR school : [s.n.], 2007 [cit. 2010-08-06]. Job coaching, s. . Dostupné z WWW: .

PRAHA A STŘEDNÍ ČECHY

zahajuje projekt

DO PRÁCE BEZ BARIÉR V rámci projektu nabízíme tyto služby: G Nácvik sociálních dovedností a individuální terapie – rozvoj dovedností a základních pracovních návyků G Příprava klientů na vstup na trh práce (Job klub, kurzy počítačových dovedností, individuální příprava) G Možnost využívání tréninkového pracoviště G Intenzivní nácvik sociálních a pracovních dovedností (týdenní pobyty mimo Prahu) G Podpora při hledání zaměstnání, zprostředkování vstupu do pracovního poměru G Asistence a podpora přímo na pracovišti

Lidé s Aspergerovým syndromem zvládnou v pracovním životě i náročnější práce. Problém, na který opakovaně narážejí, tkví v oblasti sociálního a emočního intelektu a sociální komunikace. Nedokážou často přiměřeně reagovat v sociální situaci, obtížně chápou kontext a vztahy mezi lidmi. Ačkoliv by konkrétní obsah práce dokázali dobře zvládnout, bez počáteční podpory je pro ně vstup na otevřený trh práce velmi komplikovaný a často téměř nemožný.

Hlavním cílem projektu je zlepšení přístupu k zaměstnání pro osoby s diagnostikovanou poruchou autistického spektra ve věku od 17 let.

Projekt je určen lidem s diagnostikovaným Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem. Jedná se osoby ve věku od 17 let, které: G studují střední školu G dokončily či dokončují vzdělání a poprvé vstupují na otevřený trh práce G již pracovaly, ale v současné době jsou nezaměstnané

Více o projektu na www.praha.apla.cz Infolinka 737 964 403 (pracovní konzultant) 777 723 178 (koordinátor projektu) Zájemci musí mít trvalé bydliště v hl. m. Praze, anebo se více než polovinu roku zdržovat na území hl. m. Prahy.

Projekt byl podpořen v rámci operačního programu Praha Adaptabilita, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem. Všechny služby v rámci tohoto projektu jsou poskytovány zdarma.

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI PRAHA A STŘEDNÍ ČECHY

APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672

www.praha.apla.cz

Asociace pomáhající lidem s autismem

APLA Praha, Střední Čechy, o.s.

zahajuje projekt

S pomocí to dokážu poskytování komplexních služeb pro vstup na trh práce

APLA Praha, Střední Čechy, o.s. nabízí dlouhodobou pomoc a podporu lidem s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem v přípravě na samostatný život.

HLAVNÍ CÍLEM PROJEKTU JE ODSTRAŇOVÁNÍ BARIÉR, KTERÉ LIDEM S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA BRÁNÍ V PŘÍSTUPU KE VZDĚLÁVÁNÍ A ZAMĚSTNÁNÍ.

V rámci projektu nabízíme tyto služby: G nácvik sociálních, pracovních a komunikačních dovedností G pomoc při ujasnění představy o budoucím povolání G podpora při hledání odpovídajícího zaměstnání G dlouhodobá podpora na pracovišti G podpora samostatnosti a příprava na samostatný život Projekt je určen lidem s Aspergerovým syndromem ze Středočeského kraje ve věku od 15 let, kteří mají zájem uplatnit se na trhu práce. Jedná se osoby, které: G studují střední školu a je potřeba začít s jejich přípravou na vstup na trh práce G dokončili vzdělání a poprvé vstupují na otevřený trh práce G již pracovali, ale v současné době jsou nezaměstnaní Lidé s Aspergerovým syndromem se v pracovním životě potýkají s řadou problémů. Není to však z důvodu nižších rozumových schopností. Jejich IQ se pohybuje v pásmech normality až nadprůměru. Hlavní handicap lidí s Aspergerovým syndromem tkví v nezvládání běžných sociálních situací. Nedokáží často přiměřeně reagovat v sociální interakci a komunikaci. Obtížně chápou kontext a vztahy mezi lidmi. Bez nadstandardní pomoci se často nedokáží přizpůsobit pracovnímu prostředí, ačkoliv by konkrétní obsah práce dokázali dobře zvládnout.

Všechny služby v rámci tohoto projektu jsou poskytovány zdarma. Tento projekt vznikl v rámci OP LZZ, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Chcete-li podpořit aktivity o.s. APLA, stačí odeslat dárcovskou SMS ve tvaru

DMS APLA na číslo 87777. Podpořit dobrou věc už nemůže být snadnější. Službu DMS zajišťuje Fórum dárců. Cena DMS je 30 Kč, APLA obdrží 27 Kč.

APLA Praha, Střední Čechy, o.s. – Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672

Více o projektu na www.praha.apla.cz.

Asociace pomáhající lidem s autismem – APLA Praha, Střední Čechy, o.s.

PRAHA A STŘEDNÍ ČECHY

– nejkomplexnější nabídka služeb pro lidi s PAS a jejich rodiny v České republice Metodické a diagnostické středisko Hlavním cílem diagnostického vyšetření je stanovit, zda se jedná o vývojovou poruchu z oblasti autistického spektra. Diagnostika se opírá o popis a testování určitého chování s ohledem na vývojovou úroveň člověka. Speciální pedagogové sestavují pro děti, žáky a studenty individuální vzdělávací programy, poradensky se spolupodílí na zařazování dětí do předškolních a školních zařízení, poskytují školám a školkám odborné poradenství.

Terapeutické středisko Vyškolení terapeuti vedou individuální i skupinové nácviky sociálních dovedností, analyzují a řeší problémové chování. Program osvěty a vzdělávání V rámci programu vzdělávání a osvěty pořádá APLA Praha pravidelně řadu vzdělávacích kurzů, které jsou určeny pro rodiče a odborníky (pedagogy, psychology, psychiatry, pediatry, pracovníky v sociálních službách, personál pobytových zařízení), kteří pečují o osobu s poruchou autistického spektra. Rodičovská sekce Fungování rodičovské sekce je založeno na poznatku, že osobní zkušenost je ten nejlepší prostředek k porozumění. Rodiče dětí s PAS si vzájemně poskytují podporu a pomoc. Mají možnost se scházet v prostorách APLA pravidelně, obvykle jednou za měsíc. Náplní rodičovských schůzek bývá krátká přednáška na aktuální témata. Jednou ročně organizuje APLA týdenní pobyty na horách pro rodiny dětí s PAS.

Středisko rané péče O rodiny s předškolními dětmi se stará tým pracovníků rané péče. Raná péče APLA Praha je především službou terénní – pracovníci pravidelně dojíždí do rodin dětí s PAS, popřípadě i do předškolních zařízení, kde pomáhají rodině zavádět specifické výchovné metody. Středisko pobytových služeb a osobní asistence APLA Praha provozuje víkendové a týdenní odlehčovací pobyty pro děti i dospělé s PAS v respitních bytech, pravidelně pořádá letní rekondiční pobyty „Pro rodiče bez rodičů“. V Libčicích nad Vltavou provozuje celoroční pobytové zařízení pro osoby s autismem a těžkým problémovým chováním. Osobní asistence probíhá pravidelně i nárazově. Středisko sociální rehabilitace Tým pracovních konzultantů a asistentů realizuje programy podporovaného zaměstnávání. APLA Praha provozuje tréninkové bydlení a tréninkovou dílnu a intenzivní pobytové programy nácviků sociálních a pracovních dovedností.

Chcete-li podpořit služby o.s. APLA, odešlete SMS ve tvaru DMS APLA na číslo 87777. Cena DMS je 30 Kč, o.s. APLA obdrží 27 Kč. APLA Praha, Střední Čechy, o.s., Brunnerova 1011/3, 163 00 Praha 17 tel.: 220 571 249, mob. 606 729 672

[email protected] www.praha.apla.cz, www.autismus.cz

Mgr. Eva Gnanová Tomáš Hudec, Lucie Prokopičová APLA Praha, o.s.

Do práce bez bariér Vydala APLA Praha v roce 2011 jako svou sedmou publikaci. Vydání první. Grafická úprava: Zuzana Vojtová, [email protected] Publikace byla vydána v rámci projektu Do práce bez bariér. Tento projekt byl podpořen v rámci operačního programu Praha Adaptabilita, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem.

Adresa vydavatele: Asociace pomáhající lidem s autismem – APLA PRAHA V Holešovičkách 1A/593, Praha 8, 182 00 e-mail:[email protected], www.praha.apla.cz www.facebook.com/apla.praha ©APLA PRAHA, STŘEDNÍ ČECHY, O.S. 2011