DO ŠKOLY VČAS bez odkladu školní docházky

DO ŠKOLY VČAS bez odkladu školní docházky Číslo projektu:

CZ.1.07/1.2.00/08.0106

Termín:

1.8.2009 – 31.12.2012

Realizátor projektu:

Vzdělávací centrum Podkrušnohoří Masarykova 745, 438 01 Ţatec

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Příprava dítěte vstup do školy

Mgr. Eva Kapicová

Hra - charakteristická činnost dítěte předškolního věku  

 

je nejpřirozenější činností hra je pro dítě v předškolním věku nejdůleţitější činností, asi jako pro dospělého jeho práce (zprostředkovává poznávání světa, skutečnosti, učí spolupráci, podřizování pravidlům, respektování ostatních dětí i dospělých, přináší nejen radost z úspěchu, ale učí je i prohrávat, nést neúspěch, dovede dítě i dospělé sblížit, vede k pocitu sounáležitosti, pospolitosti, příjemným zážitkům vůbec) dítě se jí nejvíce, nejčastěji a nejdůkladněji zabývá celé předškolní období bývá často nazýváno obdobím hry, hravým dětstvím

Význam hry v životě dítěte  



 



má neobyčejný význam pro celkový vývoj dítěte přirozené pohyby při hře (skákání, chůze, lezení, běhání..) mají účinný vliv na tělesný vývoj dítěte (procvičují se též koordinované, jemnější pohyby ruky) mimořádný význam pro rozumový vývoj (prohlubuje, upevňuje poznatky získané na základě vnímání, pozorování, fantazie a myšlení) podněcuje téţ vývoj řeči (vyjadřuje myšlenky, přání a city) navazuje kontakt s jinými dětmi (pěstuje si jednotlivé volní vlastnosti jako např. vycházet se spoluhráči, respektovat přání jiných, přizpůsobovat se, rozdělit se o hračku, podřídit se pravidlům atd.) význam i pro citový vývoj dítěte (vyvolává radost, nadšení, zájem)

Význam hry v životě dítěte 







někdy dojde k urychlení rozvoje dítěte nejen uţitím cílených her, ale pouze tím, ţe rodiče začnou věnovat svému dítěti více času neţ doposud zkoumání a hra napomáhají rozvoji mozku, zlepšují řeč a rozumové schopnosti dítěte, zdokonalují jeho tělesné dovednosti a připravují základy pro rozvíjení citových vztahů dítě má v předškolním období naléhavou potřebu hrát si, hravá činnost poutá jeho zájmy, jeho city, celou jeho osobnost, a tak nejúčelněji působí na rozvoj všech jejich stránek hra napomáhá přípravě na samostatný ţivot

Význam hry v životě dítěte  

 

 



do reţimu dne dítěte by měl být pravidelně zařazován čas na společnou hru (stačí denně 15-30 minut) hry a cvičení předkládat nenásilně zpočátku méně náročné formy, pak složitější nezaměřujeme se na oblasti, kde dítě selhává, ale zařazujeme hry a cvičení, ve kterých dosahuje lehce úspěchu (kompenzování případných pocitů neúspěšnosti) hry volit přiměřeně k věku a schopnostem dítěte dítě vychováváme svým vlastním příkladem, jak se při hře chováme (posilujeme sebedůvěru dítěte, rozvíjíme jeho vědomosti a dovednosti, utváříme správné návyky a chování) tvoříme příznivé emoční ovzduší, pocit pohody, nešetříme pochvalou a povzbuzením

Doby se mění a dětské hry také 





zvláště se mění dětské hračky (tomu bylo vždy, v každé společnosti: předváleční kluci a holčičky honili s prutem obruče, roztáčeli „káči“ a tloukli „špačky“, tatínkové a maminky dnešních dětí zase hráli kuličky, skákali „gumu“ a házeli si s míčem „školku“) výběr hraček je dnes obrovský (některé jsou tak dokonalé, že si vlastně hrají samy a dítě je jen pasivně sleduje nebo jen nepatrně ovlivňuje) dnešní hry a hračky vedou k menší aktivitě a samostatnosti dítěte, mají podstatně „užší záběr“, který působí na dítě a na vývoj určitých schopností a dovedností, které potřebuje k budoucímu životu

Doby se mění a dětské hry také 







dřívější hry měly „širší záběr“ (přirozenou, nenásilnou a nenápadnou formou rozvíjely celý komplex důležitých schopností a dovedností: sluch, zrak, paměť, pozornost, postřeh, řeč, pohybové schopnosti atd.). počítačové hry sice rozvíjejí některé schopnosti a dovednosti, ale jsou při nich omezeny pohybové aktivity, chybí důležitá stránka klasické hry – stránka společenská klasické hry se většinou hrají v kolektivu, dítě se musí naučit podřizovat nejen pravidlům hry, ale i spoluhráčům, vyrovnávat se s jejich i svými úspěchy a neúspěchy hra tak není jen hra, ale je to i vztah k sobě, k ostatním a jeho proţívání

Význam hry v období předškolního věku  

  

 

hra neslouţí jen k vyplnění volného času, k zabavení dítěte, ale je svým způsobem přípravou na ţivot pomáhá rozvíjet mnoho schopností a dovedností, které jsou důleţité pro úspěšné zvládnutí základů školní výuky hra rozvíjí důleţité předpoklady pro výuku čtení, psaní a počítání (zrak, sluch, paměť atd.) kdo si hraje, lépe se i učí většina metod uţívaná při nápravě specifických obtíţí při čtení, psaní a počítání je prováděna hravou formou a mnohdy nejen pouţívá, ale i vychází z her hra je přirozeným nástrojem učení hra a učení nejsou protiklady

Hra a zralost dítěte pro vstup do školy 

 



každý rok bývá poměrně velkému množství dětí odložena školní docházka z důvodu – nezralosti fyzické a sociální, ale také psychické (nezralost důleţitých funkcí pro výuku čtení, psaní a počítání - jde o smyslové vnímání zrakové a sluchové, jemnou a hrubou motoriku, paměť a pozornost, myšlení a řeč) tyto funkce lze rozvíjet běţnými cvičeními a hrami aby dítě před vstupem do školy mělo všechny tyto vlastnosti a schopnosti v žádoucí míře rozvinuty, je zapotřebí ho soustavně připravovat pomocí her - zábavnou formou lze pomoci dítěti, aby dosáhlo školní zralosti (tj. získání takového stupně tělesného, společenského a duševního vývoje, který mu umožní úspěšně plnit všechny školní povinnosti)

Hra a zralost dítěte pro vstup do školy 



neměli bychom ponechávat vše osudu a s dětmi jiţ v předškolním věku cíleně pracovat (tím napomůžeme nejen zdárnému vývoji dítěte, ale předejdeme vzniku menších či větších problémů při vyučování - i ve smyslu vzniku specifických vývojových poruch učení - v 1. třídě, ale také v průběhu celé školní docházky) DOBRÝ START hned zpočátku ovlivní mnohé i v budoucnosti, záţitek z velkého neúspěchu můţe mít vliv nejen na přístup dítěte ke školní práci, ale i k práci vůbec a můţe ovlivnit celkové uplatnění v ţivotě

KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ A LÉPE SE UČÍ.

Lateralita  

  1. 2. 3.  



je motorická převaha (dominance) jedné poloviny těla nad druhou se rozumí praváctví nebo leváctví upřednostňování jedné strany u párových orgánů, především ruce (ale i nohy, oči, uši) rozlišujeme 3 základní typy laterality: souhlasná (vedoucí ruka i oko jsou oboje pravé nebo levé) neurčitá (obě ruce jsou stejně šikovné, doporučuje se psát pravou) zkřížená (vedoucí je pravá ruka a levé oko nebo opačně) Pravorukost = dextrie Levorukost = sinistrie Obourukost (nevyhraněnost) = ambilateralita (ambidextrie)

Lateralita       

v životě dítěte jsou období, kdy užívá více jednu ruku, a období, kdy střídá nebo užívá obě stejně upřednostňovat šikovnější ruku začíná kolem 4.roku (do 4 let i dál musí mít obě ruce stejnou příležitost k užití) lateralizace je projevem zralosti CNS není-li dokončena v předškolním věku – může být jedním z faktorů poukazující na riziko dyslexie přednostní užívání obratnější ruky se může stabilizovat až na počátku školního věku leváky v žádném případě nepřecvičujeme!!!!!! přecvičování může vést ke snížené výkonnosti, motorickému neklidu, k četným neurotickým projevům (plačtivost, koktavost, pomočování…).

Lateralita Testování horních končetin  

 

Testovaného necháme tleskat. Ruka která tluče je dominantní. Testovaného necháme zaklesnout prsty do sebe. Palec dominantní ruky je nahoře. Testovaného necháme zaklesnout ruce na prsou. Dominantní ruka je nahoře. Testovaného necháme držet tyč nebo hůl jako hokejku. Dominantní končetina je nahoře.

Testování dolních končetin 

 



Testovaného necháme vyskočit a ve výskoku otočit čelem vzad. Testovaný se otáčí za dominantní končetinou (dominantní končetina opisuje menší oblouk). Testovaného necháme vyťukat rytmus do podlahy. Provede to dominantní končetinou. Testovaného necháme kopnout přesně do určitého bodu. Provede to dominantní končetinou. Testovaného necháme v sedě přehodit nohu přes nohu. Dominantní je nahoře.

Zrakové vnímání  

1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

tvoří velmi důležitý předpoklad pro úspěšné zvládnutí výuky čtení, psaní a počítání základní předpoklady pro čtení: zraková diferenciace – rozlišování jednotlivých prvků schopnost zrakové analýzy a syntézy (tj. rozkládat celek na prvky a z nich opět celek skládat) zraková paměť prostorová orientace pravolevá orientace pohyb očí zleva doprava a shora dolů rozlišování zrcadlových tvarů, tj. obrázků, které jsou zrcadlově, stranově obrácené

Zrakové vnímání 

předškolák by měl umět: rozlišit pravou a levou stranu (nejen na sobě, ale i na druhém), orientovat se v pojmech nahoře, dole, uprostřed, vedle, vpředu a vzadu, blíž, dál, měl by umět složit obrázek dle předlohy (typ puzzle) nebo jednoduchý rozstříhaný obrázek bez předlohy atd.

Sluchové vnímání  

  1) 2)

3)

4)

je základem (se zrakovým vnímáním) pro výuku psaní porucha sluchového vnímání se projeví při psaní diktátů („neslyší“ správně, co má napsat) je důležité i pro výuku čtení (sluch.kontrola toho, co čte) základní předpoklady: schopnost vnímat a poznávat rytmus slov sluchové analýza a syntéza (členění slov na slabiky, slyšet izolovaně jednotlivé hlásky ve slově a opět je ve slova skládat (schopnost sluchové analýzy a syntézy), sluchová diferenciace (rozlišovat tvrdé a měkké, znělé a neznělé hlásky) sluchová paměť

Sluchové vnímání 

předškolák by měl umět: rozeznat a rozlišit od sebe různé zvuky, případně je lokalizovat – ukázat směr, odkud přicházejí, sluchově rozlišit alespoň první hlásku ve slově, případně vymyslet další slovo, které začíná stejnou hláskou (ideální by bylo, kdyby dítě umělo určit jak první, tak poslední hlásku ve slově a rozložit jednoduché slovo na hlásky a naopak je také složit)

Matematické představy  

 1) 2)

3) 4)

do oblasti myšlení, zvláště počátku logického myšlení, patří i určité matematické představy dovede-li dítě mechanicky odříkávat číselnou řadu od 1-100, je to stejné, jako když se naučí rozpočitadlo (mechanická paměť) základem pro matematické pojmy je srovnávání: protiklady (vysoký – nízký, těžký – lehký…) nerovnosti (vyšší než, více než…) stupňování (nízký – nižší – nejnižší…) shodnost (stejný, tak veliký jako, tolik- kolik…)

Matematické představy 



důležité je chápání prostorových vztahů: poloha (mezi, výše, níže, daleko, blízko, naproti, vpravo…), směr (před sebe, vpředu, vzadu…). předškolák by měl umět: vyjmenovat číselnou řadu od 1-10 a umět se v ní částečně orientovat (např. 8 je více než 4), orientovat se v pojmech první – poslední uprostřed, větší – menší – nejmenší, velký – malý, krátký – dlouhý, silný – tenký…, roztřídit a seřadit předměty podle určitého pravidla (barva, velikost, tvar), umět učit, kde je více a kde méně předmětů, zhruba se orientovat v čase )hodina – den – týden – měsíc)

Matematické představy 



při nácviku začínat: srovnáváním velikostí (malý-velký, menší-větší, nejmenší-největší, dlouhý-krátký, delšíkratší, nejdelší-nejkratší, široký-úzký, nejširší-nejužší), mnoţství (více-méně-stejně), vyjmenovávání číselné řady do 10 a orientace v ní (první, druhý…poslední) vhodné spojit matematické pojmy s prostorovými (nahoře-dole-uprostřed, vpravo-vlevo, nad-pod…)

Rozvoj myšlení  

dítě používá převážně konkrétní, názorové myšlení, postupně logické, později abstraktní předškolák by měl umět: spolehlivě znát barvy, vyjmenovat různé druhy např. zvířat, ovoce, květin…, postupně popsat, co vidí na obrázku (od nejdůležitějšího po méně důležité, postupovat systematicky), slovně vyjádřit děj obrázku, popsat příběh podle několika obrázků (známá pohádka), dokázat je seřadit podle děje, umět odhadnout příčinu a následek (co bude následovat po obrázku rozbitého okna míčem = počátek logického myšlení), umět vyprávět krátký příběh postupně, jak se udál (co prožilo v MŠ)

Rozvoj myšlení 



předškolák by měl umět: částečně zobecňovat – co mají některé věci společné (židle, stůl, skříň – nábytek), rozlišit, co je pravda a co ne (cukr je sladký, sůl také), tvořit protiklady (mokrý – suchý), případně analogie (voda – ryba) předškolák by měl umět: jednoduché říkanky, vymýšlet rýmy, dovyprávět jednoduchý příběh, z několika slov sestavit smysluplnou větu, řešit správně různé situace (co uděláš, když rozliješ vodu)

Rozvoj řeči  







rozvoj řeči úzce souvisí s myšlením nemá-li dítě v předškolním věku dostatek příležitostí k získání nových zkušeností, opožďuje se i vývoji jeho řeč i myšlení. pro rozvoj myšlení je nezbytné, aby dítě tvořilo správné pojmy a mělo bohatou slovní zásobu (bez dostatečné slovní zásoby nemůže dítě jasně vyjádřit své myšlenky ani jasně myslet) poruchy řeči po nástupu do školy výrazně ovlivňují a ztěţují výuku čtení a psaní, může dojít i ke vzniku specifických poruch učení na této bázi (dyslexie, dysortografie – porucha čtení a pravopisu). včasné rozpoznání poruchy a poskytnutí péče má rozhodující význam

Rozvoj paměti a pozornosti 



schopnost se soustředit, koncentrovat pozornost na daný jev, je důleţitým předpokladem pro budoucí učení soustředěnost a pozornost jsou pro výuku čtení, psaní, počítání nutné stejně jako schopnost zapamatovat si a udržet v paměti nově naučené

Rozvoj hrubé a jemné motoriky 





předškolák by měl umět: nakreslit jednoduché grafické prvky dle předlohy (kruh, čtverec, obdélník, oblouk, čáru), zacházet se štětcem, nůžkami, zvládat modelování, malování, kreslení, navlékání korálků, sestavování, skládání stavebnic či skládaček problémy v jemné motorice se projevují: dítě se vyhýbá kreslení, nerado kreslí, kresba na nižší úrovni, horší sebeobsluha (jezení příborem, zapínání knoflíků, zipů, zavazování tkaniček neuvolněná ruka, nesprávné držení atd.mohou spolupůsobit při vzniku SPU DYSGRAFIE

Rozvoj hrubé a jemné motoriky 





je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro zvládnutí psaní dítě se učí koordinovat činnost jemných svalů ruky, učí se souhře oka a ruky předškolák by měl mít: osvojeny základní pohybové dovednosti (překonat vzdálenost přeskokem, výskokem, skákat po jedné noze, umět házet a chytat míč, skákat přes švihadlo, udělat kotoul, zvládnout jednoduchý rytmický pohyb (spojení pohybu s říkankou, písničkou)

Rozvoj hrubé a jemné motoriky  







nejdůleţitější je drţení tuţky při kreslení – nutné kontrolovat správné držení nesprávné drţení způsobuje potíţe ve škole (nekvalitní, neúhledné písmo, pomalé tempo, nedopisování, vynechávání písmen, pravopisné chyby – nestačí sledovat pravopis) časté chyby: překřížení palce a ukazováku, nepodložení prostředníku, držení příliš nízko, vysoko – křečovitost, neuvolněnost, ruka se brzy unaví správný úchop: seshora lehce palec a ukazovák, prostředník pod tužkou, 2-3 cm nad jejím hrotem, správný sklon vhodné používat trojhranný program, násadky

Rozvoj hrubé a jemné motoriky    



nutné uvolněná ruka – od ramenního kloubu, lokte, zápěstí až po jednotlivé prsty začínáme na velkou plochu (balící papír, tabule), postupně zmenšujeme na formát A4 začínáme ve stoje, dále do sedu bez opory, poté sed s oporou ruky o stůl před každým kresebným cvičením uvolníme ruku vhodné cviky ve vzduchu rukou na „zkoušku“

Děkuji za pozornost. Mgr. Eva Kapicová Vzdělávací centrum Podkrušnohoří Masarykova 745, 438 01 Ţatec Tel.: 415 710 166 E-mail: [email protected] www.vcp-zatec.cz

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.