DO DATOVÉ SCHRÁNKY
V Českých Velenicích dne 4.2.2014
Nejvyššímu soudu České republiky
prostřednictvím
Krajského soudu v Českých Budějovicích Zátkovo nábřeží 2 370 84 České Budějovice
KSCB 27 INS 29347 / 2013 3 VSPH 1998/2013
Navrhovatel (dlužník):
INDUSTRY PLANT LG a.s. (dříve LEGIOS a.s.), IČ: 467 11 201, se sídlem Jana Pernera 159, 378 10 České Velenice
Zastoupen:
Mgr. Pavel Prázný, dat. nar. 2. května 1978, Donátova 617/8, Košíře, 150 00 Praha 5, advokát, ev. č. ČAK 11108, člen představenstva navrhovatele
Dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19.12.2013, č.j. 3 VSPH 1998/2013-A-32
Přílohy: osvědčení o zápisu do ČAK dle textu
I.
ÚVOD
1.
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19.12.2013, č.j. 3 VSPH 1998/2013-A-32 byl potvrzen bod IV. výroku usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, č.j. KSCB 27 INS 29347/2013-A11 ze dne 1.11.2013.
2.
Vrchní soud v Praze ve velmi stručném odůvodnění, které se ani zdaleka nepokusilo vypořádat se všemi odvolacími námitkami navrhovatele, přisvědčil odůvodnění Krajského soudu v Českých Budějovic. Oba soudy tak návrh dlužníka na vyhlášení moratoria ze dne 31.10.2013 odmítly z následujících důvodů: a) dlužník nepředložil řádnou účetní závěrku sestavenou ke dni 31.12.2012 ověřenou auditorem, ale mezitímní neauditovanou účetní závěrku sestavenou ke dni 31.8.2013; a b) předložené seznamy pohledávek, závazku, majetku a zaměstnanců jsou sestaveny ke dni 11.10.2013 a ne ke dni podání návrhu na vyhlášení moratoria, tedy ke dni 31.10.2013.
3. Dlužník podává v zákonné lhůtě proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19.12.2013, č.j. 3 VSPH 1998/2013-A-32, doručeného dne 23.12.2013 vyvěšením v insolvenčním rejstříku v celém jeho rozsahu (dále jen „napadené usnesení“) dovolání s odůvodněním, že dovolání je v souladu s § 237 OSŘ přípustné, neboť je napadeno rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se řízení končí, přičemž napadené usnesení závisí na vyřešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena a dále z důvodu, že dovolacím soudem má být vyřešená právní otázka posouzena jinak. Navrhovatel uplatňuje dovolací důvod dle ust. § 241a odst. 1 OSŘ, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. II. ÚČETNÍ ZÁVĚRKA 4. Dlužník předně sděluje, že se neztotožňuje s výkladem provedeným Krajským soudem v Českých Budějovicích a Vrchním soudem v Praze, dle kterého musí být k návrhu na vyhlášení moratoria připojena poslední řádná auditovaná účetní závěrka, podléhá-li společnost povinnému auditu. ROZDÍLNÁ ROZHODOVACÍ PRAXE INSOLVENČNÍ CH SOUDŮ 5. Úvodem dlužník poukazuje na rozdílnou rozhodovací praxi Krajského soudu v Českých Budějovicích a potažmo i Vrchního soudu v Praze s rozhodovací praxí např. Krajského soudu v Plzni resp. Krajského soudu v Brně. 6. Rozhodnutím Krajského soudu v Plzni ze dne 30.12.2011, č.j. KSPL 20 INS 24628/2011-A-3 bylo na dlužníka, společnost MODEL-FARO s.r.o., IČ: 45356327, se sídlem Plzeň, Borská 2821/93, PSČ 316 00 vyhlášeno moratorium, přestože předložil insolvenčnímu soudu mimořádnou (resp. mezitímní) účetní závěrku sestavenou ke dni 15.12.2011. Návrh na vyhlášení moratoria byl podán dne 29.12.2011. Je zřejmé, že v daném případě insolvenční soud v Plzni pokládá za poslední účetní závěrku i mimořádnou (resp. mezitímní) účetní závěrku sestavenou ke dni 15.12.2011. Důkaz:
insolvenčním spisem Krajského soudu v Plzni, sp. zn. KSPL 20 INS 24628/2011 (dožádáním u soudu)
7. Rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 29.5.2009, č.j. KSBR 39 INS 2940/2009 - A – 11 bylo na dlužníka, společnost Vltava.cz, a.s., IČ: 26949563 vyhlášeno moratorium, přestože předložil dne 28.5.2009 insolvenčnímu soudu mimořádnou (resp. mezitímní) účetní závěrku sestavenou ke dni 30.4.2009. Předložená účetní závěrka nebyla ověřena auditorem, přestože z předložené rozvahy a výkazu zisku a ztrát plyne, že společnost by jinak povinnému auditu podléhala. Z uvedeného je nejenže patrné, že v daném případě insolvenční soud v Brně pokládá za poslední účetní závěrku i mimořádnou (resp. mezitímní) účetní závěrku, ale že také nevyžadoval, poslední řádnou auditovanou účetní závěrku, podléhala-li společnost povinnému auditu. Důkaz:
insolvenčním spisem Krajského soudu v Brně, sp. zn. KSBR 39 INS 2940/2009 (dožádáním u soudu)
8. V našem případě, tak byl návrh dlužníka na prohlášení moratoria odmítnut v rozporu s judikaturou Krajského soudu v Plzni a v Brně z důvodu, že dlužník nepředložil řádnou auditovanou účetní závěrku téměř 1 rok a 3 měsíce starou, ale předložil mezitímní nejnovější a nejaktuálnější účetní závěrku, která nebyla ověřena auditorem, přestože jinak dlužník podléhá povinnému auditu, jelikož nebylo v silách navrhovatele, společnosti jež celkem čítá čtyři výrobní a opravárenské závody v Českých Velenicích, Lounech, Nymburce a v Horním Slavkově, 1160 zaměstnanců, s ročním obratem v řádu 2-2,5 mld. korun českých, cca 700 obchodních partnerů a řádově 1900 položek majetku, aby připravila audit v tak krátké době. Ostatně i platné zákony presumují, že provedení auditu společnosti potrvá až 6 měsíců, když poskytují společnostem, jež podléhají povinnému auditu 6 měsíční lhůtu od ukončení účetního období dlužníka ke zpracování účetní závěrky a jejímu předložení k ověření auditorovi. VÝKLAD § 116 ODST. 2 IZ 9. Dle § 116 odst. 2 IZ je dlužník k návrhu na vyhlášení moratoria, mimo jiné, povinen připojit poslední účetní závěrku. Insolvenční zákon blíže nedefinuje pojem poslední účetní závěrka. Český právní řád přitom rozeznává 3 druhy účetních závěrek, z nichž každá sleduje jiný účel sestavení. 10. Rozdíl mezi řádnou a mimořádnou účetní závěrkou je přitom pouze v rozvahovém dni, ke kterému je mimořádná účetní závěrka sestavena (tedy k jinému dni než k poslednímu dni daného účetního období). Rozdíl mezi mezitímní a řádnou účetní závěrkou, je v tom, že mezitímní účetní závěrce nepředchází uzavření účetních knih a mimořádná inventarizace se uskutečňuje pouze v případě, že má být ověřeno ocenění podle § 25 odst. 3 zákona o účetnictví. 11. Na tomto místě je nutno zdůraznit, že i při sestavování mimořádné či mezitímní účetní závěrky musí být a jsou respektovány všeobecně uznávané účetní zásady a platné účetní metody stejně jako při sestavování řádné účetní závěrky. 12. Přes výše uvedené, dle závěrů Krajského soudu v Českých Budějovicích a Vrchního soudu v Praze musí být k návrhu na vyhlášení moratoria přiložena poslední řádná účetní závěrka. Ani jeden ze soudů přitom nebyl schopen zdůvodnit, proč „z povahy věci“ to musí být pouze a jen řádná účetní závěrka, a to zejména když je tato starší než celé jedno účetní období a tedy starší více než jeden rok. Soudem formalisticky požadovaná poslední řádná účetní závěrka by tak vůbec nereflektovala aktuální stav, podle kterého má soud rozhodnout. 13. Dlužník se s tímto názorem neztotožňuje. Dovozovat, že insolvenční zákon má na mysli pouze řádnou účetní závěrku, je dle dlužníka výklad insolvenčního zákona nad jeho rámec, když ani insolvenční zákon ani jiný právní předpis neposkytuje k tomu jakoukoliv oporu. Dlužník proto namítá, že výklad jak Krajského soudu v Českých Budějovicích tak Vrchního soudu v Praze je v rozporu s textem insolvenčního zákona a jde nad jeho literu.
14. Navíc, vyžaduje-li insolvenční zákon, jakožto zvláštní předpis, přiložit k návrhu na vyhlášení moratoria poslední účetní závěrku, je dle dlužníka zcela logické, aby byla připojena právě mezitímní účetní závěrka. Logika dlužníkovy argumentace je v konkrétním případě podepřena skutečností, že dlužníkem sestavena mezitímní účetní závěrka reflektuje jeho majetkovou situaci ke dni 31.8.2013. Insolvenčním soudem vyžadovaná účetní závěrka by odrážela majetkovou situaci ke dni 30.9.2012. Takováto účetní závěrka by ale poskytovala více než 1 rok staré informace. Navíc účetní závěrka sestavena k rozvahovému dni 30.9.2012 není ani poslední řádnou účetní závěrkou dlužníka, jelikož tou je účetní závěrka sestavená k rozvahovému dni 30.9.2013, která se momentálně zpracovává. AKTUÁLNOST ÚČETNÍ ZÁVĚRKY VS. POVINNÝ AUDIT 15. Dle nepřesného odůvodnění usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích měl dlužník předložit více než rok starou účetní závěrku sestavenou ke dni 31.12.2012, která měla být do 30.6.2013 zpracována a ověřena auditorem. Účetním obdobím dlužníka je přitom hospodářský rok, který začíná 1.10. daného roku a končí 30.9. daného roku. Tedy jeho poslední řádnou a zároveň auditovanou účetní závěrkou, je 1 rok a teď již 3 měsíce stará účetní závěrka sestavená k rozvahovému dni 30.9.2012. 16. Dlužník tak opakovaně sděluje, že poslední řádná účetní závěrka, jenž bude podléhat povinnému auditu, bude dlužníkem sestavena k rozvahovému dni 30.9.2013. S ohledem na momentálně běžící 3 resp. 6 (jelikož dlužník podléhá povinnému auditu) měsíční lhůtu od ukončení účetního období dlužníka ke zpracování účetní závěrky a jejímu předložení k ověření auditorovi, je pochopitelné, že dlužník neměl ke dni podání návrhu na moratorium sestavenou a ani auditovanou poslední řádnou účetní závěrku za účetní období 1.10.2012 až 30.9.2013, a to zejména s ohledem na velikost navrhovatele, jenž čítá čtyři výrobní a opravárenské závody v Českých Velenicích, Lounech, Nymburce a v Horním Slavkově, 1160 zaměstnanců, roční obrat v řádu 2-2,5 mld. korun českých, cca 700 obchodních partnerů a řádově 1900 položek majetku. 17. S ohledem na výše uvedené se proto dlužník rozhodl ke svému návrhu na vyhlášení moratoria připojit účetní závěrku, skládající se z rozvahy, výkazu zisku a ztrát a přílohy k účetní závěrce, sestavenou dne 3.10.2013 k rozvahovému dni 31.8.2013 jako mezitímní účetní závěrku, jenž představuje nejaktuálnější účetní závěrku, kterou dlužník měl a v době podání návrhu také mohl mít k dispozici, a která dokládala aktuální stav dlužníkova hospodaření. 18. Takto vypracovaná a sestavena účetní závěrka byla řádně podepsána statutárním orgánem dlužníka. V souladu s § 18 odst. 2 zákona o účetnictví se připojením podpisu statutárního orgánu dlužníka považuje účetní závěrka za sestavenou. Podpis statutárního orgánu na účetní závěrce tak garantuje a potvrzuje odpovědnost statutárního orgánu za řádné a věrné vedení účetnictví dlužníka, jenž mu ukládal § 192 odst. 1 obchodního zákoníku. Nelze tak v žádném ohledu přisvědčit závěru Krajského soudu v Českých Budějovicích, že je-li je účetní závěrka podepsaná „pouze statutárním orgánem, když tento statutární orgán tvoří v současné době pouze jeden člen představenstva“ je reálnost předložené účetní závěrky zpochybněna. 19. Dále dlužník dodává, že jeho společnost je velkou výrobní společností, která celkově čítá celkem čtyři výrobní a opravárenské závody v Českých Velenicích, Lounech, Nymburce a v Horním Slavkově, 1160 zaměstnanců, roční obrat v řádu 2-2,5 mld. korun českých, cca 700 obchodních partnerů a řádově 1900 položek majetku. S ohledem na velikost dlužníka a vzdálenost jeho jednotlivých závodů je zde nutná konsolidace účetních výkazů, což zcela přirozeně způsobuje určitou časovou prodlevu způsobenou nutností sesbírání jednotlivých účetních podkladů ze všech
závodů, jejich následnému přeúčtování a sestavení již konsolidovaných účetních výkazů za všechny 4 provozovny dlužníka. 20. Závěrem by dlužník rád upozornil na evidentní vnitřní logickou rozporuplnost odůvodnění rozhodování Krajského soudu v Českých Budějovicích a Vrchního soudu v Praze. Na jedné straně oba soudy požadují po dlužníkovi, co nejaktuálnější seznamy a listiny, které je dlužník povinen připojit k insolvenčnímu návrhu, tj. aby byly sestavené ke dni podání návrhu na vyhlášení moratoria; na druhé straně obě soudy odmítají nejaktuálnější účetní závěrku a po dlužníkovi požadují předložení účetní závěrky sestavené ke dni 30.9.2012(!). Je přece samozřejmé, že důvodem připojení poslední účetní závěrky k návrhu na vyhlášení moratoria je poskytnout insolvenčnímu soudu aktuální obraz o aktivech a pasivech dlužníka, tedy o aktuální výši a skladbě dlouhodobého a krátkodobého majetku dlužníka, včetně jeho pohledávek, jakož i o výsledku hospodaření dlužníka, jeho závazcích, případně vytvořených rezervách, tak aby insolvenční soud mohl posoudit, zda dlužník splňuje podmínky pro vyhlášení moratoria a dále také, aby soud měl možnost porovnat aktiva a pasiva vykázané v rozvaze se seznamem závazků a pohledávek. 21. Snahou dlužníka bylo předložit insolvenční soudu maximálně aktualizovaná účetní data, i proto přiložil k podanému návrhu na moratorium mezitímní účetní závěrku sestavenou dne 3.10.2013 ke rozvahovému dni 31.8.2013, přičemž sestavit aktuálnější účetní závěrku je nerealizovatelné z objektivních důvodů jak popsáno výše. Dle jeho schopností to byla nejaktuálnější účetní závěrka, jakou mohl zpracovat. Důraz na aktuálnost předkládaných účetních výkazů a obligatorních seznamů přitom kladl Krajský soud v Českých Budějovicích již v odůvodnění svého usnesení ze dne 27.9.2013, č.j. 28 INS 26768/2013-A-4, kterým byl první návrh na vyhlášení moratoria odmítnut. Dlužník se přitom řídil poučením zdejšího soudu uvedenému ve výše zmíněném usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, který po dlužníkovi auditovanou účetní závěrku, stejně tak jako závěrku za předchozí účetní období, nepožadoval. 22. Připojil-li by dlužník k návrhu na moratorium účetní závěrku sestavenou ke dni 30.9.2012, a tak jak ostatně dle odůvodnění i požadují formalisticky oba výše uvedené soudy, byly by podkladem pro posouzení splnění podmínek pro vyhlášení moratoria více než jeden rok staré informace o aktivech a pasivech dlužníka a o jeho výsledku hospodaření dlužníka. Takovýto závěr je nutno odmítnut jako nesprávný a odporující logickému výkladu insolvenčního zákona kladoucí důraz na aktuálnost informací, které je dlužník povinen poskytnout, mimo jiné, i svým věřitelům. III. POVINNÉ SEZNAMY 23. Dlužník předně sděluje, že se neztotožňuje s právním výkladem provedeným nadepsaným insolvenčním soudem, dle kterého musí být seznamy majetku včetně pohledávek, závazků a zaměstnanců, jež jsou obligatorní součástí návrhu na vyhlášení moratoria, „vypracovány k datu podání návrhu“ resp., že „z povahy věci plyne, že listiny, které je povinen dlužník k návrhu na moratorium připojit, musí obsahovat údaje ke dni podání návrhu na moratorium“. ROZDÍLNÁ ROZHODOVACÍ PRAXE INSOLVENČNÍ CH SOUDŮ 24. Úvodem dlužník poukazuje na rozdílnou rozhodovací praxi Krajského soudu v Českých Budějovicích a potažmo i Vrchního soudu v Praze s rozhodovací praxí např. Krajského soudu v Plzni resp. Krajského soudu v Ústí nad Labem resp. Městského soudu v Praze. 25. Krajský soud v Ústí nad Labem vydal dne 3.11.2009 usnesení č.j. 45 INS 7404/2009-A-8, kterým se vyhlašuje moratorium na dlužníka, společnost Teplická strojírna s.r.o., IČ: 25452011, se sídlem Teplice, Hřbitovní 723, PSČ 415 03, přičemž společnost Teplická strojírna s.r.o. podala dne
2.11.2009 návrh na vyhlášení moratoria, ke kterému přiložila seznamy majetku, závazků a zaměstnanců sestavené ke dni 30.9.2009 a jenž byly statutárním orgánem podepsány dne 30.10.2009. Předložené seznamy majetku, závazků a zaměstnanců tak byly více než měsíc staré, Krajský soud v Ústí nad Labem přesto vyhlásil na dlužníka, společnost Teplická strojírna s.r.o. moratorium. Závěrem je nutno taktéž podotknout, že společnost měla dle veřejně dostupných informací obrat několik jednotek miliónů korun českých, 158 zaměstnanců a počet položek majetku podstatně nižší než je tomu u navrhovatele. Důkaz:
insolvenčním spisem Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 45 INS 7404/2009 (dožádáním u soudu)
26. Podobně lze poukázat i na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 30.12.2011, č.j. KSPL 20 INS 24628/2011-A-3, kterým bylo na dlužníka, společnost MODEL-FARO s.r.o., IČ: 45356327, se sídlem Plzeň, Borská 2821/93, PSČ 316 00 vyhlášeno moratorium, když přiložené seznamy majetku, závazků a zaměstnanců k návrhu na vyhlášení moratoria byly sestaveny ke dni 15.12.2011, a návrh na vyhlášení moratoria byl datován 29.12.2011. Předložené seznamy byly tentokrát 14 dní staré a Krajský soud v Plzni vyhlásil na dlužníka moratorium. Velikost této společnosti se však byť i jen v některém aspektu nepřibližovala dlužníkovi, když v době podání měla společnost MODEL-FARO s.r.o. obrat několik jednotek miliónů korun českých, 10 zaměstnanců a pár položek majetku. Důkaz:
insolvenčním spisem Krajského soudu v Plzni, sp. zn. KSPL 20 INS 24628/2011 (dožádáním u soudu)
27. Konečně dlužník poukazuje i na insolvenční řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. MSPH 89 INS 11652 / 2011 vůči dlužníkovi, společnosti Pool Cafe, s.r.o. v likvidaci IČ: 27078272 se sídlem Praha 1, Václavské náměstí 837/11, PSČ 110 00, na kterého bylo rovněž vyhlášeno moratorium, když jeho návrh ze dne 29.6.2011 obsahoval seznamy majetku, závazků a zaměstnanců sestaveny ke dni 14.6.2011. Přiložené seznamy byly 15 dni staré. Důkaz:
insolvenčním spisem Městského soudu v Praze, sp. zn. MSPH 89 INS 11652 / 2011 (dožádáním u soudu)
28. Závěrem ještě navrhovatel dodává, že první návrh navrhovatele na vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení ze dne 24.9.2013 (sp. zn. 28 INS 26768/2013), byl zdejším soudem odmítnut usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.9.2013, č.j. 28 INS 26768/2013-A-4 s odůvodněním, že „nejzávažnější vadou seznamu závazků dlužníka je však skutečnost, že seznam je vypracován k datu 30.6.2013, přičemž soudu byl předložen dne 26.9.2013, tzn. po uplynutí téměř čtvrt roku. Zcela nepochybně tento seznam nesplňuje požadavek na správnost a pravděpodobně ani na úplnost. […] Soud konstatuje, že zákon sice ve svých požadavcích na autenticitu předkládaných seznamů nestanoví lhůtu, k jakému dni mají být seznamy vypracovány v souvislosti s podávaným návrhem, ale z logiky věci a s požadavkem na správnost a úplnost je zřejmé, že předkládané seznamy nemohou být staré 3 měsíce.“ Na rozdíl od pozdějšího usnesení zdejšího soudu ze dne 1.11.2013, č.j. KSCB 27 INS 29347/2013-A11, které již trvá na požadavku aktuálnosti vypracovaných příloh k návrhu na vyhlášení moratoria „k datu podání návrhu“, výše zmíněné usnesení zdejšího soudu ještě na požadavku sestavení seznamů ke dni podání návrhu na moratoria netrval. VÝKLAD § 116 ODST. 2 IZ 29. Insolvenční zákon neupravuje, k jakému dni mají být sestaveny seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a už vůbec nestanoví, že rozhodným dnem sestavení právě uvedených seznamů je
den podání návrhu na vyhlášení moratoria. Požadavek sestavení seznamů majetku, závazků a zaměstnanců ke dni podání návrhu na vyhlášení moratoria není ostatně, u velkých výrobních společností se 4 závody a více než 1160 zaměstnanci, ani objektivně možné splnit, mají-li seznamy být úplné a správné jak to požaduje insolvenční zákon v § 104. 30. Výše, navíc dlužník poukázal na to, že soudní výklad ohledně aktuálnosti obligatorně přikládaných seznamů k návrhu na vyhlášení moratoria není jednotný a ustálený. Soudní interpretace se natolik proměňuje, až je nakonec v rozporu s principem důvěry dlužníka v právo, který je součástí komplexu formujícího principy materiálního právního státu podle ustanovení čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR, pokud by měl být dlužník zbaven svého oprávněného nároku na vyhlášení moratoria toliko na základě nevyjasněné koncepce (ne)aktuálnosti předkládaných seznamů. 31. Dlužník sděluje, že předložené seznamy majetku včetně pohledávek, závazků a zaměstnanců byly sestaveny ke dni 11.10.2013 a návrh na vyhlášení moratoria dlužník podával dne 31.10.2013, tedy v den, kdy obdržel poslední souhlas věřitele dle sestaveného seznamu věřitelů (resp. seznamu závazků), nezbytný k dosažení potřebné nadpoloviční většiny věřitelů, kteří s moratoriem vyslovili souhlas. Uvedený postup je zcela logický. Dlužník musel totiž nejprve sestavit seznamy svých závazků, aby vůbec mohl zjistit, kdo jsou jeho věřitelé, kolik svých věřitelů potřebuje oslovit, aby vyslovili souhlas s návrhem na vydání moratoria. Opačný postup by totiž odporoval logice věci. 32. Ve světle právě uvedeného, s poukázáním na to, že insolvenční zákon nestanoví žádnou lhůtu, k jakému dni mají být seznamy vypracovány a dále s ohledem na velikost dlužníka, nutnost standardizovaných účetních postupů a potřebnou konsolidaci účetních dokladů a informací se předložení 20 dní starých seznamů jeví jako více něž dostatečné pro doložení aktuální situace dlužníka, když sestavení seznamů ke dni podání návrhu na moratorium a získání potřebného počtu souhlasů věřitelů s ověřenými podpisy dle takto sestaveného seznamu v ten samý den není objektivně v silách právnické osoby (dlužníka), jejíž velikost je výše opakovaně zmíněna. IV. PETIT 33. Vzhledem ke všemu shora uvedenému dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky vydal následující usnesení: I.
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1.11.2013, č.j. KSCB 27 INS 29347/2013 27.6.2013 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19.12.2013, č.j. 3 VSPH 1998/2013-A-32 se mění tak, že se na majetek dlužníka, společnosti INDUSTRY PLANT LG a.s, IČ: 467 11 201, se sídlem Jana Pernera 159, 378 10 České Velenice, vyhlašuje moratorium v délce trvání tři měsíce.
II.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
34. Vzhledem k tomu, že podané dovolání a zejména pak vyřešení otázky splnění podmínek navrhovatele pro vyhlášení moratoria vnáší z časového hlediska výraznou právní nejistotu do insolvenčního řízení, navrhovatel tímto dále žádá o zrychlené vyřízení věci.
INDUSTRY PLANT LG a.s.
Záznam o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu: Krajský soud v Českých Budějovicích dle vyhlášky 259/2012 Sb.
Pořadové číslo zprávy: 5088 / 2014 Ev. číslo: 25f3b6dc-c916-4200-87c0-749540e16a97 Druh podání: Datová zpráva z ISDS ID zprávy: 179330728 Věc: Legios dovolání, osvědčení o zápisu ________________________________________________________________________________________________________ Odesílatel: ID schránky: wb4cfuc Typ datové schránky: PO Osoba: INDUSTRY PLANT LG a.s. Adresa: Jana Pernera 159, 37810 České Velenice, CZ ________________________________________________________________________________________________________ Dodáno do DS dne: 04.02.2014 18:21:53 Odesláno do DS dne: 04.02.2014 18:21:52 Č.j. příjemce: Č.j. odesílatele: Sp.zn. příjemce: Sp.zn. odesílatele: Lhůta končí: K rukám: Ne Číslo zákona: Paragraf v zákoně: Odstavec paragrafu: Písmeno v paragrafu: ________________________________________________________________________________________________________ Ověření obálky: Podepsal: Sériové číslo certifikátu: Antivirový test: Elektronický podpis:
Značka je platná Informační systém datových schránek - produkční prostředí 17481f Proběhl v systému ISDS Platný
Vystavil:
PostSignum Qualified CA 2
Platnost: Obsah podání: Časové razítko:
16.10.2013 - 05.11.2014 OK Platné (připojeno 04.02.2014 18:21:52)
Certifikát: Ověřeno na základě CRL z 05.02.2014 03:01:45 Datum a čas autom. ověření: 05.02.2014 06:11:09 ________________________________________________________________________________________________________ Počet podaných příloh:2 Číslo přílohy Název příl. Identifikace podepisující Identifikace T U K P R A C V Výsledek CRL osoby vystavitele certifikátu 1 Legios dovolani moratorium final.pdf Podpis není připojen A N N (žádný podpis). 2 osvědčení o zápisu do ČAK.pdf Podpis není připojen A N N (žádný podpis). Čas ověření příloh: 05.02.2014 06:11:09 Ověření příloh: ověřováno automaticky ________________________________________________________________________________________________________ Vysvětlení stavů při ověření příloh (vztaženo vždy k datu a času dodání): Stav "?" znamená, že systém tuto operaci ještě neprovedl, ale provedena bude Stav "-" znamená, že systém tuto operaci neprovádí Stav "!" znamená, že systém tuto operaci nemůže provést Stav "*" znamená, že bylo ověřeno proti CRL z uvedeného data. T Technické parametry1:
A=splňuje
U Uznávaný elektronický podpis:
A=připojen
N=nepřipojen
K Kvalifikované časové razítko:
A=připojeno
N=nepřipojeno
N=nesplňuje
P Uznáv. el. podpis kvalif. cerfikát (platnost):
A=platný
N=neplatný
R Kvalifikované časové razítko (platnost):
A=platné
N=neplatné N=ne
A Akreditovaný poskytovatel certifik. služeb2:
A=ano
C Kvalifikované časové razítko:
A=platné
N=neplatné
V Vytvořeno před zneplatněním certifikátu: 1 Technické parametry – velikost, formát, škodlivý kód. 2 Stav "Z"(Zahraniční) = certifikát není od české certifikační autority
A=ano
N=ne
Kontrola podpisů a razítek byla provedena na základě CRL seznamů platných k datu a času ověření datové zprávy.
