Dům česko-německého přátelství a porozumění

Dům česko-německého přátelství a porozumění

.

1. Obsah 1. OBSAH ........................................................................................................................................................... 1 2. ÚVODNÍ INFORMACE .............................................................................................................................. 3 2.1 2.2

ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŽADATELI, PŘEDKLADATELI PROJEKTU ................................................................... 3 ÚVOD KE STUDII PROVEDITELNOSTI ............................................................................................................. 3

3. STRUKTUROVANÉ VYHODNOCENÍ PROJEKTU............................................................................ 5 3.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PROJEKTU..................................................................................................................... 5 3.2 ZÁVĚRY VYHODNOCENÍ PROJEKTU .............................................................................................................. 6 3.2.1 Stručný popis rozpočtu projektu.......................................................................................................... 6 3.2.2 Metodika zpracování............................................................................................................................ 7 3.2.3 Výsledky analýz.................................................................................................................................... 7 4.

STRUČNÝ POPIS PODSTATY PROJEKTU A JEHO ETAP .......................................................... 10 4.1 OBSAH SHRNUTÍ PROJEKTU ......................................................................................................................... 10 4.2 CÍLE PROJEKTU ........................................................................................................................................... 10 4.3 NÁVAZNOST PROJEKTU NA CÍLE A PRIORITY REGIONÁLNÍ A CELOSTÁTNÍ POLITIKY ......................................... 12 4.4 HISTORIE PROJEKTU A JEHO SOUČASNÝ STAV ............................................................................................... 14 4.5 HLAVNÍ PARTNEŘI PROJEKTU: ...................................................................................................................... 15 4.6 DEFINICE PROJEKTU .................................................................................................................................... 15 4.6.1 Velikost projektu a indikátory pro monitorování...................................................................................... 17 4.7 LOKALITA PROJEKTU ................................................................................................................................... 18 4.8 ETAPY INVESTIČNÍHO PROJEKTU ................................................................................................................. 27 4.8.1 Předinvestiční fáze.............................................................................................................................. 27 4.8.2 Fáze investiční.................................................................................................................................... 29 4.8.3 Fáze provozní .................................................................................................................................... 33 4.8.4 Fáze poprovozní ................................................................................................................................ 36 4.9 VARIANTNÍ ŘEŠENÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI ................................................................................................ 36

5. ANALÝZY TRHU, ODHAD POPTÁVKY, MARKETINGOVÁ STRATEGIE A MARKETINGOVÝ MIX ................................................................................................................................... 36 5.1 ANALÝZA TRHU A ODHAD POPTÁVKY ........................................................................................................ 37 5.2 ANALÝZA NABÍDKY .............................................................................................................................. 44 5.3 MARKETINGOVÁ STRATEGIE ........................................................................................................................ 46 5.4 MARKETINGOVÝ MIX.................................................................................................................................. 47 5.4.1 Produkt................................................................................................................................................ 48 5.4.2 Cena.................................................................................................................................................... 48 5.4.3 Propagace............................................................................................................................................ 49 5.4.4 Place.................................................................................................................................................... 49 5.4.5 People.................................................................................................................................................. 50 5.4.6 Packaging – tvorba balíku služeb .......................................................................................................... 50 5.4.7 Spolupráce........................................................................................................................................... 50 6. MANAGEMENT PROJEKTU A ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ....................................................... 51 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9 6.10

PŘEDKLADATEL PROJEKTU, INVESTOR A BUDOUCÍ PROVOZOVATEL ............................................................. 51 ZKUŠENOSTI PŘEDKLADATELE S PODOBNÝM TYPEM PROJEKTŮ .................................................................... 51 MANAGEMENT PROJEKTU .......................................................................................................................... 52 PARTNERSTVÍ ............................................................................................................................................ 52 LIDSKÉ ZDROJE ......................................................................................................................................... 53 KATEGORIE A FUNKCE ZAMĚSTNANCŮ , POŽADAVKY NA ODBORNOST ....................................................... 53 SOCIÁLNÍ, EKONOMICKÉ A KULTURNÍ PROSTŘEDÍ ....................................................................................... 54 VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ, DOSTUPNOST ZAMĚSTNANCŮ ................................................................................ 56 PLÁN ZAŠKOLOVÁNÍ ................................................................................................................................. 58 MZDOVÉ A OSTATNÍ NÁKLADY ................................................................................................................. 58

7. TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ PROJEKTU .............................................................. 58 7.1

LOKALITA STAVENIŠTĚ, DODÁVEK ZAŘÍZENÍ NEBO SLUŽEB .......................................................................... 59

„Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“

Str. 1 (celkem 104)

Dům česko-německého přátelství a porozumění 7.2 7.3 7.4 7.5

.

POPIS TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ JEDNOTLIVÝCH OBJEKTŮ ................................................................................ 60 PODMÍNKY PRO ZÍSKÁNÍ A PROVOZOVÁNÍ TECHNOLOGIE .......................................................................... 64 ORGANIZACE VÝSTAVBY ............................................................................................................................ 67 SOUPIS NEMOVITOSTÍ A POZEMKŮ DOTČENÝCH STAVBOU ........................................................................... 68

8. DOPAD PROJEKTU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ................................................................................ 68 9. ZAJIŠTĚNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU........................................................................................ 71 9.1 POTŘEBA A ZAJIŠTĚNÍ INVESTIČNÍHO MAJETKU ............................................................................................ 71 9.1.1 Náklad na pořízení investičního majetku ............................................................................................. 71 10. ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO KAPITÁLU (OBĚŽNÝ MAJETEK)............................................................ 74 10.1 POTŘEBA A ZAJIŠTĚNÍ OBĚŽNÉHO MAJETKU ................................................................................................ 74 11. FINANČNÍ PLÁN A ANALÝZA PROJEKTU...................................................................................... 79 11.1 ZÁKLADNÍ KALKULACE A ANALÝZA BODU ZVRATU .................................................................................... 79 11.1.1 Kalkulace........................................................................................................................................... 79 11.1.2 Analýza bodu zvratu............................................................................................................................ 80 11.2 PODROBNÝ FINANČNÍ PLÁN ..................................................................................................................... 81 11.2.1 Detailní přehled výdajů ve fázi investiční a provozní ............................................................................ 81 11.2.2 Kalkulace nabízených služeb............................................................................................................... 82 11.2.3 Přehled tržeb za sledované období ...................................................................................................... 83 11.2.4 Přehled Cash-Flow .............................................................................................................................. 84 11.2.5 Plán průběhu Cash - Flow .................................................................................................................. 84 11. 3 ZAJIŠTĚNÍ FINANČNÍHO KRYTÍ INVESTIČNÍ A PROVOZNÍ FÁZE ....................................................................... 86 12. HODNOCENÍ EFEKTIVITY A UDRŽITELNOSTI PROJEKTU ..................................................... 87 12.1 VYHODNOCENÍ FINANČNÍ RENTABILITY PROJEKTU HODNOTÍCÍMI UKAZATELI ................................................ 87 12.1.1 Institucionální .................................................................................................................................... 88 12.1.2 Finanční ............................................................................................................................................ 88 12.1.3 Rekapitulace finanční a ekonomické analýzy projektu ......................................................................... 91 12.1.4 Provozní............................................................................................................................................ 96 13. ŘÍZENÍ RIZIK (CITLIVOSTNÍ ANALÝZA) ......................................................................................... 96 13.1 ANALÝZA A ŘÍZENÍ RIZIK............................................................................................................................ 96 13.2 ANALÝZA CITLIVOSTI ............................................................................................................................... 100 14. HARMONOGRAM PROJEKTU ............................................................................................................ 102 14.1 CÍLE PLÁNU REALIZACE ............................................................................................................................ 103 14.2 ETAPY REALIZACE PROJEKTU .................................................................................................................... 103 14.3 ČASOVÝ PLÁN REALIZACE PROJEKTU......................................................................................................... 103 15. ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ PROJEKTU .......................................................................................... 104

Přílohy: 1. Přehled nákladů v provozní etapě 2. Pers. zajišť. a náklady na mzdy v prov. etapě projektu 3. Přehled výnosů v provozní etapě 4. Výsledovka projektu 5. Bilance projektu

6. Cash-flow 7.Vyhodnocení

finanční

rentability

8. CBA - hotovostní toky 9. Výkresová část projektu


Str. 2 (celkem 104)


.

2. Úvodní informace V této kapitole by měly být uvedeny následující údaje: účel, pro který je studie proveditelnosti zpracována a k jakému datu, identifikační údaje o zadavateli, zpracovateli studie a příslušných kontaktních osobách.

2.1

Základní informace o žadateli, předkladateli projektu

Název: Sídlo: IČO: Právní forma: Statutární zástupce: Telefon: Fax: E-mail: Hlavní manažer projektu: Telefon: Fax: E-mail:

2.2

Město Aš Kamenná 52 00253901 Obec Mgr. Dalibor Blažek 354 524 258 354 524 242 [email protected] Petr Svárovský 354 524 221 354 524 242 [email protected]

Úvod ke studii proveditelnosti

Studie proveditelnosti byla zpracována jako podklad pro doložení a zdůvodnění ekonomické a technické proveditelnosti projektu. Je základním zdrojem informací pro legitimizaci vlastního záměru a pro eliminaci předvídatelných rizik projektu, je účinným nástrojem v procesu projednávání a technické přípravy projektu, poskytuje směrodatné informace pro vyhodnocení navrhovaného záměru. Výstupem studie proveditelnosti jsou argumenty, prokazující zda:

byla vybrána vhodná varianta řešení;

byly přesně odhadnuty potřebné finanční prostředky;

byla prokázána trvalá udržitelnost investice a specifikovány všechny podmínky pro její dlouhodobé provozování; byla identifikována všechna potenciální rizika.

Studie proveditelnosti byla zpracována v prosinci roku 2006. Vlastní úspěšnost realizace projektu je podmíněna těmito skutečnostmi:

kvalitní příprava investičního záměru,

zajištění spolufinancování projektu.


Str. 3 (celkem 104)


.

Zhotovitel studie proveditelnosti: Název: Sídlo: IČO: DIČ: Kontaktní osoba: Telefon: Fax: E-mail:

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Velká Hradební 3118/48 60279524 CZ60279524 Mgr. Jan Kučera +420 476 206 538, linka 216 +420 476 706 331 [email protected]

Přehled podkladů pro vypracování studie :

Český statistický úřad

Městský úřad Aš

Statistická ročenka Karlovarského kraje

Studie proveditelnosti, metodická příručka, Ing. P. Sieber, MMR ČR


Str. 4 (celkem 104)


.

3. Strukturované vyhodnocení projektu V této kapitole jsou uvedeny zásadní závěry, které vyplývají ze zpracované studie proveditelnosti zásadní ukazatele a jejich hodnoty spočtené z výsledných hotovostních toků, resp. nákladů a výnosů obsažených ve finálním finančním plánu, jakož i výsledky citlivostní analýzy. Ve stručné a shrnující podobě je zde uvedeno zhodnocení finanční efektivitu projektu, jeho realizovatelnost z hlediska všech prvků studie proveditelnosti a výsledky analýzy rizik.

3.1

Základní údaje o projektu

Projekt „Dům česko – německého přátelství a porozumění“ je řešením potřeb nejzápadněji položeného města naší republiky, města Aš. Již samotná poloha na hranici se sousední Spolkovou republikou Německo předurčuje k podpoře a rozvoji přeshraniční spolupráce. Předmětem zájmu je historická budova Střelnice, která bude sloužit jako multifunkční stánek česko – německého setkávání na různé úrovni. Předkládaný projekt zahrnuje: o rekonstrukci historické budovy Střelnice o rekonstrukce a opravy inženýrských sítí o rekonstrukce přilehlého parkoviště

Hlavním cílem realizace projektu je podpora aktivit přeshraniční spolupráce, která probíhá na různých úrovních – setkávání starostů partnerských měst, výměny zkušeností mezi pracovníky městských úřadů, spolupráce různých spolků a neziskových organizací, kulturní a společenské akce, výměny žáků škol v rámci výuky jazyků atd. Neméně důležitým faktorem bude oživení města, zvýšení počtu návštěvníků (zejména ze SRN) a tím oživení cestovního ruchu, podpora malého a středního podnikání v oblasti služeb a v neposlední řadě i renesance části historie města, kterou bezesporu tato budova je.

Realizací projektu „Dům česko–německého přátelství a porozumění“ Město Aš ovlivní budoucí podobu i prosperitu města. Budoucím žadatelem o dotaci a investorem projektu je město Aš, v jehož vlastnictví jsou veškeré dotčené plochy a objekty, které by měly být v rámci rekonstruovány.


Str. 5 (celkem 104)


3.2

Závěry vyhodnocení projektu

3.2.1

Stručný popis rozpočtu projektu

.

Celkové investiční náklady projektu bez DPH jsou vyčísleny na 95 950 000 Kč. Náklady bez DPH v Kč Investiční náklady celkem

95 000 000,-

Náklady na řízení a administraci

350 000,-

Náklady na audit

100 000,-

Náklady na propagaci

100 000,-

Náklady na zabezpečení výstavby

400 000,-

Celkem


95 950 000,-

Str. 6 (celkem 104)


3.2.2

.

Metodika zpracování

Studie proveditelnosti byla zpracována na základě aktuálních závazných pokynů pro projekty spolufinancované prostřednictvím Společného regionálního operačního programu, v souladu s metodickými pokyny řídících orgánů tohoto programu, s využitím standardních metod pro hodnocení efektivnosti a návratnosti vložených finančních prostředků. Přesný popis metodiky je uveden v příslušných kapitolách. 3.2.3

Výsledky analýz

Tržní analýza Tržní cena poskytovaných služeb byla stanovena tak, aby byla dostupná budoucí klientele, především ze Saska a Bavorska. Předpokládaný cenový vývoj v časovém horizontu životnosti investice bude ovlivněn předpokládanými, těžko odhadnutelnými inflačními vlivy. Předpokládaný cenový vývoj v časovém horizontu životnosti investice bude kopírovat vývoj inflace v ČR, uvažován je meziroční nárůst cen 3 – 4 %. Analýza vlivu projektu na ŽP Souhrnně lze konstatovat, že nevyhnutelné negativní dopady na životní prostředí v průběhu realizace projektu nebudou, při dodržení podmínek specifikovaných ve studii proveditelnosti, prakticky žádné, případně budou zcela zanedbatelné. Finanční analýza, efektivita a udržitelnost projektu Rekapitulace hodnot kriteriálních ukazatelů Diskontní sazba - reálná

5%

Současná hodnota (PV - Present Value)

36 942,49

Čistá současná hodnota (NPV - Net Present Value)

-71 645,83

Index rentability (NPV / I)

-62,85%

Vnitřní výnosové procento (IRR - Internal Rate on Return)

---

Doba návratnosti v letech

51

Podíl čistého výnosu k investičním nákladům


8,4%

Str. 7 (celkem 104)


.

Pro peněžní toky byly použity reálné (stálé) ceny; tyto reálné peněžní toky byly diskontovány pomocí reálné diskontní sazby 5%. Projekt ve sledovaném období dosahuje kladných hotovostních toků, to znamená, že generuje dostatek finančních prostředků pro svůj provoz, opravy a údržbu, včetně postupné obnovy dlouhodobého majetku. Vzhledem k obecným pravidlům je projekt pro investora (žadatele) přijatelný, pokud ukazatel NPV je větší než nula. Kladná hodnota ukazatele znamená reálné obohacení žadatele při zohlednění časové hodnoty peněz; při porovnání diskontovaných výdajů a diskontovaných příjmů představuje částka -71 645,83 tis. Kč ztrátu žadatele. Výsledek tohoto ukazatele hodnotí projekt pro investora jako nepřijatelný při zachování předpokládaných vstupních hodnot a podmínek. Obecná interpretace ukazatele předpokládá přijatelnost projektu, pokud hodnota IRR je vyšší než předpokládaná diskontní sazba. Ta byla stanovena ve výši 5% - projekt uvedený předpoklad neplní; zde je třeba připomenout skutečnost, že projekt ve své části bude plnit také veřejně prospěšnou činnost - vytvoření nových pracovních míst, dodatečných daňových příjmů, která nebude generovat přímé peněžní toky žadateli. Na základě průměrných peněžních toků byla vypočtena doba návratnosti projektu na 51 let; s ohledem na charakter investice, kdy hlavní podíl tvoří stavby a menší pak technologie (které jsou postupně obnovovány) je možné konstatovat, že projekt splňuje požadovanou podmínku. Na základě výsledků kriteriálních ukazatelů finanční analýzy lze konstatovat, že projekt je za dodržení stanovených podmínek realizovatelný pouze v případě, nalezneme-li jiné sociálně ekonomické přínosy, které nepříznivé finanční ukazatele vyvažují v rámci ekonomické analýzy. Z hlediska žadatele je vzhledem ke kladným hotovostním tokům provozovatelný a dlouhodobě udržitelný, nicméně výsledky finanční analýzy ukazují, že žadatel by patrně našel finančně výhodnější variantu investování peněžních prostředků. Projekt umožňuje v kontextu rozvoje cestovního ruchu nejen budoucí rozvoj dalších navazujících aktivit, ale přináší i další předpokládané socioekonomické užitky. Byla provedena analýza bodu zvratu, bod zvratu s výsledkem QBZ = 186, tedy při tomto počtu dnů poskytování služeb domu dosahují přímé peněžní toky kladných hodnot. Při nižším využívání kapacity a prodeji jednotlivých služeb by projekt hospodařil se ztrátou. Po provedení citlivostní analýzy lze konstatovat, že při 1%-ní změně (snížení) faktoru „přímé příjmy“ dojde ke snížení například kriteriálního ukazatele NPV o 21,07 %, ukazatele indexu rentability o 21,05 % a ukazatele ERR o 0,95 %. Zvolené kriteriální ukazatele (NPV, NPV/I a ERR) jsou nejcitlivější na změny faktorů nevytvoření předpokládaného počtu nových pracovních míst a pokles přímých příjmů projektu.


Str. 8 (celkem 104)


.

Vzhledem k tomu musí žadatel velmi pečlivě sledovat vývoj hospodaření a při zjištění nepříznivých trendů v hospodaření musí přijmout taková opatření, která zajistí požadovanou výnosnost projektu a jeho návratnost.

Vzhledem k tomu, že projekt svou realizací vytvoří i další socioekonomické přínosy, které ve finanční analýze nejsou zahrnuty, byla pro projekt provedena ekonomická analýza, která tyto efekty převádí na finanční hodnoty a znovu byly spočítány veškeré kriteriální ukazatele.

Ekonomická analýza, efektivita a udržitelnost projektu Rekapitulace hodnot kriteriálních ukazatelů Diskontní sazba - reálná Současná hodnota (PV - Present Value) Čistá současná hodnota (NPV - Net Present Value)

5% 108 677,05 2 812,28


2,47%


5,23%


18

Po započítání dodatečných ekonomických efektů je z hodnot kriteriálních ukazatelů zřejmé, že ve všech požadovaných ukazatelích projekt splňuje podmínky realizovatelnosti. Čistá současná hodnota dosahuje kladných hodnot, index rentability je větší než 0, vnitřní výnosové procento je vyšší než zvolená diskontní sazba a doba návratnosti v letech se snížila na 18 let. Na základě výsledků kriteriálních ukazatelů ekonomické analýzy lze konstatovat, že projekt je za dodržení stanovených podmínek je realizovatelný a smysluplný. Z hlediska žadatele je vzhledem ke kladným hotovostním tokům provozovatelný a dlouhodobě udržitelný. Pro žadatele – město Aš umožňuje v kontextu rozvoje cestovního ruchu nejen budoucí rozvoj dalších navazujících aktivit, ale přináší i další předpokládané socioekonomické užitky.


Str. 9 (celkem 104)


4.

.

Stručný popis podstaty projektu a jeho etap

Tato kapitola obsahuje komplexní popis hlavních charakteristik projektu a jeho etap. Jsou zde zodpovězeny základní otázky, jaký je název, smysl a zaměření projektu, jaké služby případně produkty budou díky projektu poskytovány a jaký problém řeší, kdo je investorem (resp. vlastníkem či provozovatelem) projektu, jaká je kapacita (velikost) projektu a jaká je jeho lokalizace, jakými etapami projekt prochází a čím jsou specifické, jak řešeno variantní zpracování v rámci studie a jaká jsou ostatní významná specifika projektu.

4.1

Obsah shrnutí projektu

Záměrem projektu „Dům česko – německého přátelství a porozumění“ je nejen záchrana historického objektu, ale i obnova a rozšíření jeho využití vedoucí k rozvoji přeshraničních vztahů, poznávání, oživení kulturního a společenského života ve městě a podpoře cestovního ruchu ve městě. Realizace projektu je reakcí na dlouhodobou potřebu multifunkčního, kulturního a společenského stánku, který by podporoval znovuobnovení přeshraničních kontaktů a vztahů, pozvedl úroveň kulturního a společenského života ve městě, přilákal více návštěvníků do této oblasti a v konečném důsledku tak ovlivnil i rozvoj malého středního podnikání v oblasti cestovního ruchu a s tím souvisejících služeb.

4.2

Cíle projektu

Obecné cíle projektu: Podpora ekonomického a kulturního rozvoje města Aš Podpora činnosti česko-německých spolků Vytvoření turisticky zajímavého česko-bavorsko-saského regionu Zkvalitnění propagace a informovanosti o regionu Podpora rozvoje infrastruktury cestovního ruchu – ubytování, stravování atd.

Specifické cíle: „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“

Str. 10 (celkem 104)


.

Posílení příhraničního významu města Aš Navázání na předválečnou historii (poválečné vysídlení německého obyvatelstva, izolace jak vůči sousedním zemím, tak vůči vnitrozemí vytvořením hraničního pásma s omezenými možnostmi pohybu Zvýšení atraktivity oblasti a její návštěvnost Zlepšení úrovně kulturních a společenských podmínek ve městě Navýšení počtu pracovních příležitostí v obci, zejména vytvoření nových v terciárním sektoru a stabilizace stávajících; snížení míry nezaměstnanosti Hlavní přínosy projektu: Doplnění, rozšíření stávající infrastruktury cestovního ruchu Posílení regionální a mezinárodní spolupráce v oblasti cestovního ruchu Zvýšení poptávky po zboží a službách v souvislosti s nárůstem počtu návštěvníků regionu, v důsledku toho pak oživení místní ekonomiky a tvorba dalších pracovních míst Nárůst daňové výtěžnosti, zvýšení příjmů městského rozpočtu Zkvalitnění propagace ašského regionu v České republice a v zahraničí, posílení veřejného povědomí o turistických a kulturních atraktivitách regionu Zvýšení podílu odvětví cestovního ruchu na tvorbě HDP Posílení regionální spolupráce na rozvoji oblasti Zintenzívnění využití potenciálu turistických atraktivit regionu Zlepšení podmínek pro malé a střední podnikání ve městě Aš a v ašském regionu Stabilizace pracovního trhu v regionu, stabilizace obyvatelstva v regionu; Podpora spolupráce státního, veřejného a soukromého sektoru; Projekt ve všech svých fázích (přípravné, investiční a provozní) naplňuje ve všech ohledech princip rovných příležitostí – výstupy projektu ve všech směrech zohledňují rovnoprávnost včetně rovnoprávnosti mezi pohlavími, poskytují příležitosti pro muže a ženy ve všech koncepčních a rozhodovacích procesech, ve všech svých fázích, včetně fází plánování, provádění a vyhodnocování, dále rovněž ve fázi provozní.




.

Genderové principy jsou integrovány do všech existujících aspektů projektu, od cílové skupiny po zaměstnanecké příležitosti; Konečné efekty realizace projektu s největší pravděpodobností přispějí k sociální integraci obyvatel se změněnou pracovní schopností (mezi pracovními místy budou místa vhodná pro zaměstnance se změněnou pracovní schopností); Rozšířená infrastruktura cestovního ruchu

Hlavní aktivity projektu o Rekonstrukce historické budovy Střelnice o Rekonstrukce a opravy inženýrských sítí o Rekonstrukce přilehlého parkoviště

4.3 Návaznost projektu na cíle a priority regionální a celostátní politiky Předkládaný projekt koresponduje s vybranými cíli a prioritami stanovenými v těchto základních rozvojových dokumentech České republiky, Regionu soudržnosti Severozápad a Karlovarského kraje: Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Severozápad Priorita 1 - Regenerace a rozvoj měst Oblast intervence 1.2. Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů

Úpravy vzdělávací infrastruktury v návaznosti na potřeby dalšího vzdělávání (např. polyfunkční vybavení učeben s ohledem na kombinované využití pro běžné stupně škol a další vzdělávání komunitních škol)

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Priorita: 3. Další vzdělávání Oblast intervence: 3.3 Další vzdělávání v sektoru veřejných služeb

Podpora vzdělávání v oblasti obecných i odborných kompetencí. Podpora modulového systému dalšího vzdělávání, který by zajistil provázanost jednotlivých modulů i návaznost na počáteční vzdělávání, vytváření vzdělávacích modulů. Vzdělávání lektorů a managerů (v organizacích působících v oblasti specializačního a dalšího vzdělávání).




.

Rozvoj sítí a partnerství subjektů v oblasti dalšího vzdělávání a poradenství ve specifických oborech, jako jsou oblast životního prostředí, zdravotnictví a cestovního ruchu. Poradenství při zavádění inovativních vzdělávacích technologií a metod (pro organizace působící v oblasti specializačního a dalšího vzdělávání). Poskytování podpory při vytváření a zavádění moderních systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů v sektoru veřejných služeb.

Soulad projektových záměrů města Aš s rozvojovými dokumenty regionu, kraje, státu

Strategie rozvoje města Aš

Cíl 1. Kooperovat v rámci pravidel tržního prostředí pro rozvoj města v zájmu všech aktérů města i jeho obyvatel. Cíl 2. Ašská jedinečnost produktů (výrobků i služeb) všech podnikatelů, škol, kulturních, zdravotních, sportovních i jiných zařízení a institucí na základě vlastní tvořivosti a dovednosti nebo fortelu s možnou oporou ve starších či novodobých tradicích. Tím tvořit novou image města s logem a sloganem ašské jedinečnosti. Cíl 3. Město vlídné a přitažlivé pro návštěvníky tuzemské i zahraniční. Cíl 8. Město tří výrazných kultur (české, německé a vietnamské), město, které je přirozeným středem a součástí střechy Evropy, město úspěšně kooperující na česko-německém pomezí. Cíl 9. Město příležitostí pro kulturní, religiózní, duchovní a relaxační prožitky a uspokojení orientované na všechny kultury i etnika, na obyvatele i návštěvníky z tuzemska i ze zahraničí

Program rozvoje cestovního ruchu v Karlovarském kraji Dlouhodobý cíl: 2.3. Zvýšení přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu Krátkodobý cíl: 2.3.1. Tvorba přeshraničních turistických produktů v oblasti cestovního ruchu a lázeňství Program rozvoje Karlovarského kraje

6.1

Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury a nabídky služeb v cestovním ruchu 6.1.1 Modernizace a výstavba základní a doprovodné infrastruktury 6.1.3 Zkvalitnění nabídky služeb v CR a lázeňství a jejich marketing 6.2 Tvorba nových produktů v cestovním ruchu a lázeňství 6.2.1 Tvorba společných produktů CR a lázeňství 6.2.2 Tvorba a podpora regionálních produktů CR typických pro Karlovarský kraj „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



.

6.5 Podpora rozvoje kultury, zachování a využívání duchovního dědictví kraje 6.5.1 Podpora kulturních produktů, zaměřených na návštěvníky kraje 6.5.2 Podpora spolupráce kulturních institucí a subjektů podnikajících v oblasti kultury se subjekty podnikajícími v oblasti CR 6.5.3 Zachování a využívání duchovního dědictví kraje 6.7 Spolupráce se sousedními kraji ČR a s příhraničními regiony 6.7.1 Společná jednání Karlovarského kraje s Ústeckým a dále Plzeňským a příhraničními regiony Bavorska a Saska pro otázky získávání finančních prostředků z fondů EU v oblasti cestovního ruchu Národní rozvojový plán Priorita:

3. Rozvoj lidských zdrojů 5. Rozvoj cestovního ruchu

Strategický plán rozvoje města do roku 2010 Kapitola IX: Cíle:

„Město Aš jako centrum česko-bavorsko-saského regionu“

„Rozvoj ašského regionu podporován rozvojem příhraničních regionů v Bavorsku a Sasku“. „Rozvoj mezilidských vztahů, sportovních, kulturních a společenských aktivit občanů města Aš s obyvateli partnerských měst“.

Záměr projektu je zároveň v souladu s OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko na léta 2007 – 2013 (Prioritní osa 1 - Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě) a s OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko na léta 2007 – 2013 (Prioritní osa 2 - Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu), kde jsou jedněmi ze strategických postupů a cílů realizace projektů česko-německé spolupráce v příhraničních oblastech v období 2007-2013, stabilizace obyvatelstva v hraniční oblasti, zlepšení příhraniční společenské a kulturní výměny ke zvýšení atraktivity obytného a životního prostoru a vytvoření příhraničních sítí pro kooperaci a komunikaci s ohledem na posílení regionální identity na obou stranách hranice.

4.4

Historie projektu a jeho současný stav

Výjimečná poloha města Aš dovoluje těžit z tradiční dobré spolupráce s městy, spolky i jednotlivými občany ze sousední Spolkové republiky Německo. Společné soužití bylo narušeno za druhé světové války a poté odsunem německého obyvatelstva a naprostou izolací pohraničí, jak směrem za hranice, tak i směrem do vnitrozemí. Obnovením těchto vztahů po roce 1989 vzniká potřeba střediska či centra této spolupráce a tou by se měl stát Dům českoněmeckého přátelství a porozumění v objektu bývalé Střelnice. Původní neorenesanční objekt z devadesátých let 19. století byl přestavěn ve třicátých letech 20. století. Naposledy sloužil „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



.

jako restaurace a vinárna se společenským sálem. V roce 1990 byl kvůli provozním závadám zařízení i objektu samotného uzavřen a v privatizaci vydražen. V současnosti rozestavěný objekt je lákadlem pro bezdomovce a zloděje a je nebezpečným místem, kde se stalo již několik úrazů. Cílem je tedy nejen záchrana historického objektu, ale i obnova a rozšíření jeho využití vedoucí k rozvoji přeshraničních vztahů, poznávání, oživení kulturního a společenského života ve městě a podpoře cestovního ruchu v regionu.

4.5

Hlavní partneři projektu:

Město Aš, sídlem Kamenná 52, PSČ 352 01, které vyvíjí svou činnost dle zákona č. 128/2000 Sb, o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Ideovým partnerem města Aš v tomto projektu je: Město Rehau, územní správní celek, spoluautor pilotního projektu „Od města k městu – od náměstí k náměstí“. Uvažovaný projekt by měl být realizován na německé straně ve městech Rehau a Oelsnitz, na české straně v Aši. Partneři budou aktivně spolupracovat při přípravě a realizaci projektu tak, jak se zavázali ve smlouvě o partnerství:

budou poskytovat konzultace k projektu v průběhu jeho přípravy a realizace;

v rámci svých možností budou prezentovat a propagovat služby, které budou v jeho rámci nabízeny.

4.6

Definice projektu

Projekt Dům česko-německého přátelství a porozumění je reakcí na dlouhodobou potřebu multifunkčního, kulturního a společenského stánku, který by podporoval znovuobnovení přeshraničních kontaktů a vztahů, pozvedl úroveň kulturního a společenského života ve městě, přilákal více návštěvníků do této oblasti a v konečném důsledku tak ovlivnil i rozvoj malého a středního podnikání v oblasti cestovního ruchu a s tím souvisejících služeb. Výsledky projektu budou:

obnova a rekonstrukce historické budovy; zachování kulturně - historického dědictví města; rozšíření občanské vybavenosti města o multifunkční zařízení na mezinárodní úrovni; zlepšení životní úrovně obyvatel města i okolního regionu; přínos k dlouhodobě udržitelnému rozvoji společnosti i území.




.

Výstupem projektu je celková rekonstrukce původně neorenesančního objektu bývalé Střelnice, včetně rekonstrukce souvisejících inženýrských sítí a přilehlého parkoviště. Vznikne multifunkční, kulturní, společenské a kongresové centrum zahrnující:

společenské prostory pro pořádání kulturních a společenských akcí – plesy, konference, česko-německá jednání, workshopy, prezentace, jednání a činnost spolků, příjemné posezení v kavárně: o velký sál s jevištěm, o oddělitelné salonky, o kanceláře, o recepce, o kavárna,

tématicky řešená vstupní hala (mohla by být rozdělena do tří sektorů, přičemž každý sektor by charakterizoval jeden region – Trojmezí – Čechy, Bavorsko, Sasko)

Síň partnerských měst (místnost, kde by byla stálá expozice charakterizující partnerská města)

restaurační a kuchyňské zařízení (v ideálním případě s typickou českou a německou kuchyní),

hala se stálou expozicí mapující vývoj česko-německých vztahů,

galerie děl českých a německých autorů z regionu a výstavní prostory pro příležitostné výstavy,

společenské místnosti pro spolkovou činnost s ubytováním s kapacitou 45 lůžek, kanceláří a klubovým zázemím (ubytování bude sloužit pro členy partnerských spolků, nikoliv jako hotel, společenská místnost pak pro akce jimi pořádané, ke společným jednáním apod., klubové zázemí bude mít podobu kanceláří, které budou na dlouhodobý pronájem nabízeny NNO a jiným občanským sdružením),

česko-německá knihovna a kancelář (knihovna bude obsahovat spíše odborně zaměřenou literaturu, popřípadě dokumentaci potřebnou zejména pro činnost spolků, beletrie bude k dispozici ve stávající městské knihovně),

vzdělávací zázemí (jako vhodný doplněk centra by mohly být klasické i interaktivní učebny pro výuku německého jazyka),

zázemí pro volnočasové kulturní a vzdělávací aktivity místních obyvatel (hudební zkušebny pro začínající kapely, prostory pro výtvarné, přírodovědné a další kroužky),

česko-německý podnikatelský klub (zázemí pro neformální setkávání českých a německých podnikatelů,




.

informační centrum města s prodejnou typických produktů všech tří regionů (Ašska, Bavorska a Saska),

byt správce centra.

4.6.1 Velikost projektu a indikátory pro monitorování Projekt bude realizován v katastrálním území obce Aš, svými dopady však pozitivně ovlivní celý region Ašska. Celkové náklady projektu činí 95 950 000 Kč bez DPH. Pro účely ex-ante, interim a ex-post monitorování projektu byly definovány objektivně ověřitelné indikátory, a to tak, aby v každém okamžiku realizace projektu bylo možné porovnat skutečně dosažené hodnoty s hodnotami plánovanými. Pro doložení dalších předpokládaných synergických efektů jsou dále uvedeny indikátory vedlejších dopadů projektu, odhadnuté hodnoty a zdroje pro jejich případné ověření.

Objektivně ověřitelné indikátory projektu a zdroje ověření Indikátor

Měrná jednotka

Hodnota

Zdroj ověření

Vytvoření nových kapacit pro malé a střední podnikání v oblasti služeb pro cestovní ruch

Počet

4

Živnostenský úřad Kolaudační rozhodnutí Předávací protokol Závěrečné vyhodnocení projektu

Počet nově vytvořených pracovních míst

Počet

17

Evidence provozovatelů zařízení, Úřad práce Aš

Ubytovací kapacity

Stravovací kapacity

Zvýšení počtu zahraničních návštěvníků regionu, prodloužení doby jejich pobytu v regionu

Počet lůžek

45

Počet objektů

1

Počet objektů

1

Živnostenský úřad Kolaudační rozhodnutí Předávací protokol Závěrečné vyhodnocení projektu Živnostenský úřad Kolaudační rozhodnutí Předávací protokol Závěrečné vyhodnocení k Český statistický úřad


Česká ruchu

centrála

cestovního



4.7

.

Lokalita projektu

Předkládaný projekt bude realizován v katastrálním území obce Aš. Obec Aš se z hlediska daných územně statistických jednotek NUTS 1, nachází na území: NUTS I – Česká Republika NUTS II – Severozápad NUTS III – Karlovarský kraj NUTS IV – Okres Cheb NUTS V – Obec Aš

Administrativní členění regionů soudržnosti České republiky

1

Usnesením vlády České republiky č. 707/1998, k návrhu na vymezení územních jednotek NUTS v ČR pro potřeby statistické, analytické a pro potřeby Evropské unie, byly po dohodě se Statistickým úřadem Evropských společenství vymezeny statistické územní jednotky NUTS (Nomenclature Unit of Territorial Statistic) na území České republiky. „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



.

Charakteristika Karlovarského kraje Karlovarský kraj je nejzápadnějším územím České republiky a je po Libereckém kraji druhým nejmenším krajem. Kraj se skládá ze 3 okresů (Cheb, Karlovy Vary a Sokolov). Podle současného administrativního členění je na území kraje celkem 132 obcí nejrůznější velikosti, tvořených jednou až několika desítkami částí. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary, ve kterých žije téměř 18% obyvatel. Více než polovinu celkové délky hranic tvoří hranice se Spolkovou republikou Německo, a to na západě s Bavorskem a na severu se Saskem. Jižním sousedem je Plzeňský kraj a na východě se rozkládá kraj Ústecký. Téměř celé území kraje spadá do povodí Ohře, do jihovýchodní oblasti zasahuje povodí Berounky a ze severních svahů Krušnohoří jsou vody odváděny do saských přítoků Labe. Na sever od Ohře se táhnou Smrčiny a Krušné hory, které tvoří přírodní hranici s Německem. Jižně od Ohře, na bavorské hranici, leží Český les a směrem do vnitrozemí Slavkovský les a Doupovské hory. Jih území zaujímá Tepelská vrchovina. Karlovarský kraj je po kraji Libereckém druhým nejmenším a svou rozlohou 3 314,4 km2 zaujímá 4,2% rozlohy ČR. Zalesněná plocha 1 429 km2 představuje podíl zalesnění 43,1%, tj. téměř 1,3 násobek průměru ČR, což je po Libereckém kraji druhá nejvyšší hodnota mezi kraji ČR. Rozloha zemědělské půdy 1 255,4 km2 je jako v jediném kraji menší než rozloha lesních pozemků. Podíl orné půdy nedosahuje ani poloviny průměrného podílu v ČR a je s velkým rozdílem na nejnižší úrovni mezi všemi kraji ČR (584,6 km2 představuje 17,6% z celkové rozlohy kraje). Území je po stránce geologické, geomorfologické, hydrologické a biologické velmi pestré, přestože mnoho lokalit významných z hlediska ochrany krajiny a přírody bylo zničeno. Největším zvláště chráněným územím je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Oblast je unikátním krajinným celkem, velmi málo zalidněným, s množstvím přírodně hodnotných lokalit (lesy, louky, rašeliniště, skalní útvary, vývěry minerálních vod a plynů), zároveň je i starobylou kulturní krajinou. Nejcennějšími lokalitami jsou soubor rašelinišť u Kladské a hadcový hřbet u Pramenů. Vedle této oblasti je vyhlášeno dalších 80 chráněných lokalit všech kategorií. Nejcennějším územím i v mezinárodním měřítku je rašeliniště a slatiniště s vývěry minerálních vod a plynů SOOS na Chebsku,dalšími významnými územími jsou horská rašeliniště v Krušných horách, naleziště perlorodky říční na Ašsku a geologické lokality po obvodu Doupovských hor. Struktura hospodářství regionu je velmi pestrá. V okresech Karlovy Vary a Cheb je hlavní prioritou lázeňství a cestovní ruch. Okres Sokolov se vyznačuje koncentrací těžby hnědého uhlí, energetickou, chemickou a strojírenskou výrobou. V kraji mají své nezanedbatelné postavení tradiční odvětví, jako je výroba skla, porcelánu, lihovin (Becherovky), minerálních „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



.

vod, hudebních nástrojů a textilu. Poloha kraje ve středu Evropy, jeho vnitřní potenciál, přírodní a kulturní podmínky i historická tradice celé oblasti jsou předpokladem budoucího úspěšného rozvoje celého regionu. V Karlovarském kraji se nachází nejvýznamnější koncentrace lázeňských míst v ČR. V karlovarském okrese se nacházejí lázeňská místa Karlovy Vary a Jáchymov. Lázeňský provoz v Kyselce zanikl po roce 1989. V chebském okrese pak Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Lázně Kynžvart. Rozvoj lázeňství a návštěvnost lázní jsou velmi závislé na vnitřní, evropské i celosvětové politické situaci. Lázeňské léčby využilo za rok 2000 v Karlovarském kraji 140 642 osob tj. 41,1% z ČR. Počet návštěvníků kraje je výrazně vyšší než uvádějí statistické údaje, a to o tzv. jednodenní návštěvnost, která není nikde zaznamenána. I když hlavním cílem návštěvníků kraje jsou lázeňská místa, existuje v území řada dalších atraktivních cílů jako jsou významná historická jádra měst - Cheb, Loket, Jáchymov, Ostrov, Horní Slavkov apod. Památkové zóny jsou i v dalších městech a obcích. Návštěvníky jsou rovněž vyhledávány jednotlivé kulturní, technické a přírodní památky a zajímavosti. Mapa Karlovarského kraje

Zdroj: ČSÚ 2006 „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



.

V horských územích, zejména v Krušných horách a částečně i v Slavkovském lese, jsou příznivé podmínky pro zimní sporty, pro jejichž provozování jsou k dispozici sjezdovky, běžecké trati a další zařízení. Pro sportovně založené hosty jsou k dispozici speciální zařízení pro golf a jezdecký sport. V posledních letech se rozvíjí i síť cyklistických stezek. Pro kulturně orientované návštěvníky je k dispozici široká síť kulturních zařízení a jsou pořádány různé mezinárodní kulturní akce - festivaly, soutěže, přehlídky. Nedostatečně je zatím rozvinuta venkovská turistika. Kvalitní vybavení lázeňských míst umožňuje i rozšíření tzv. kongresové turistiky, zejména v Karlových Varech a v Mariánských Lázních. V poslední době se rozvíjí i síť informačních center pro návštěvníky.

Charakteristika Karlovarského kraje Ukazatel Rozloha kraje Počet obcí celkem se statutem města Počet obyvatel Hustota obyvatel Podíl městského obyvatelstva

Měrná jednotka km2

Údaj 3 314,4

počet

132

počet

28

tisíc obyvatel

304,6

obyv./km2

92

%

80,7

% Věková skladba obyvatel

0 - 14 let

16

(ke 30.6. 2006)

15 - 64 let

71

nad 64 let

13

Zdroj: ČSÚ 2006

Území Karlovarského kraje se vyznačuje značnou vnitřní diferenciací jak z hlediska přírodních podmínek, tak i z hlediska hospodářské struktury a stavu životního prostředí. Struktura hospodářství regionu je velmi pestrá. Diferencovanému geografickému členění odpovídá i členění z hlediska hospodářství, sídelní struktury a využití území. - území Chebské a Sokolovské pánve je silně urbanizované a jsou zde soustředěny výrobní funkce. Tato část kraje je také nejvýrazněji poznamenána zásahy člověka do přírody, a to zejména těžební činností. - okrajové horské oblasti jsou velmi řídce osídleny a mají předpoklady pro rozvoj rekreační funkce. „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



.

Přeshraniční spolupráce Přeshraniční kontakty na úrovni obcí, měst, škol, spolků, zájmových organizací byly v době totalitního režimu zcela vyloučeny. Po otevření hranic byly spontánně zahájeny nejrůznější kontakty zcela podle vůle obyvatel a organizací v příhraničí. Jako formalizovaný výraz zájmu a potřeby přeshraniční spolupráce vzniklo krátce po revoluci sdružení obcí Euregio Egrensis sestávající z české, bavorské a sasko-duryňské části (viz mapa). V posledním období (od roku 1996) se práce Euregia zintenzivnila a nespočívá jen ve formálních stycích, ale i ve zpracovávání společných nebo zrcadlových přeshraničních projektů, organizování společenských akcí a spolupraci dalších orgánů. Vedle těchto kontaktů nelze opomenout také hospodářskou spolupráci - formou společných podniků, aktivního zušlechťovacího styku, kooperací apod. Mapa území Euregia Egrensis

Zdroj: Euregio Egrensis




.

KARLOVARSKÝ KRAJ - Hraniční přechody

Zdroj : ARCDATA Praha, 1999




.

Detailní popis lokality projektu

Letecký snímek města Aš, autor : Bohuslav Karban

Město Aš – obec s rozšířenou působností (dále jen OBEC III) Správní obvod Aš je svojí rozlohou 143,75 km2 nejmenším správním obvodem v Karlovarském kraji. Počtem obyvatel 17 274 je druhým nejmenším obvodem v kraji (za Kraslicemi). Ašský obvod je také druhým (po Sokolovu) nejhustěji osídleným obvodem v kraji se 120 obyvateli na km2. Zeměpisná charakteristika ve formě ukazatele nadmořské výšky klasifikuje sídlo správního obvodu Aš jako nejvýše položené (666 m n.m.) v Karlovarském kraji. Ve správním obvodu Aš je zahrnuto 5 obcí, kterými jsou: Aš, Hazlov, Hranice, Krásná a Podhradí. Na území ašského obvodu se nachází 1 pověřený obecní úřad – Aš, který je pověřen výkonem některých pravomocí po ukončení činnosti Okresního úřadu v Chebu. Správní území města o celkové rozloze 1 341 ha se nachází v relativně atraktivním přírodním prostředí. Části katastrálního území zasahují do chráněných přírodních parků Halštrov a Smrčiny. Tomu odpovídá i střední nadmořská výška města pohybující se mezi 507 až 758 m n. m. Město Aš je tedy nejvýše položeným městem nad 10.000 obyvatel v České republice.




.

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ AŠ - Obce a katastrální území

Zdroj : ČSÚ 2006

Charakteristika města Aš je město na západě Čech v Karlovarském kraji, okrese Cheb. Město Aš leží v Ašském výběžku a je obklopeno ze tří stran Německem (Bavorskem a Saskem). Aš je naším nejzápadnějším městem. Přímo v Aši i blízkém okolí je několik hraničních přechodů se SRN. Název města vznikl z německého názvu ryby – lipanu, který se objevuje i ve znaku města. První písemná zmínka pochází z r. 1270. V průběhu 14. století získávají celou oblast Zedwitzové, kteří ovlivňovali ašské dějiny dalších 600 let. Díky jejich vlivu zůstalo Ašsko po 30ti leté válce jediným protestanským územím v Čechách. Od 18. století se zde začíná rozvíjet textilní výroba, která po dlouhou dobu udávala charakter zdejšího kraje. Ve městě se zachovala řada významných památek např. budova radnice, muzeum, kde je možné shlédnout v Evropě ojedinělou sbírku 25 000 párů rukavic. K nejstarším drobným památkám patří kamenné smírčí kříže. Jejich celostátní evidence je vedena a spravována




.

právě ašským muzeem. Neopakovatelná možnost je zde shlédnout sochu reformátora Luthera, jedinou v Čechách a další památky. Jednou z dominant města je i kamenná Bismarckova rozhledna na vrchu Háj.

Město Aš zahrnuje ve svém správním území 9 částí obce/katastrálních území: Aš, Doubrava u Aše, Kopaniny, Mokřiny, Nebesa, Nový Žďár, Dolní Paseky, Horní Pasky, Vernéřov u Aše. Tyto jsou rozčleněny na celkem 19 základních sídelních jednotek.

Katastrální území města Aš Aš

Rozloha území 1 341 ha

Počet obyvatel 11 632

Doubrava u Aše

383 ha

94

Kopaniny

354 ha

94

Mokřiny

341 ha

530

Nebesa

584 ha

13

Nový Žďár

665 ha

24

Dolní Paseky

636 ha

39

Horní Pasky

426 ha

52

Vernéřov u Aše

855 ha

106

Celkem

5 586 ha

12 584

Zdroj: ČSÚ, 2006 (SLDB 2001)

Město Aš se nachází v relativně členitém středohorském reliéfu a geomorfologicky převyšuje okolní krajinu. To se projevuje relativně drsnými klimatickými podmínkami, které negativně ovlivňují využití zemědělského a rekreačního potenciálu (zejména pro letní rekreaci) a naopak tím pozitivně ovlivňují využití okolí Aše pro zimní sporty.




.

Charakteristika města Aš Ukazatel

Měrná jednotka

Údaj

Rozloha města

ha

1 341

Počet katastrů

počet

Kanalizace s napojením na ČOV

9 ano

Zemědělská půda

%

30,8

Lesní půda

%

55,2

Zastavěné plochy

%

1,7

Ostatní plochy

%

12,3

4.8

Etapy investičního projektu

Projektový cyklus investičního záměru je rozčleněn do čtyř základních fází: •

Předinvestiční;

•

Investiční;

•

Provozní;

•

Poprovozní.

4.8.1

Předinvestiční fáze

V průběhu předinvestiční fáze projektu budou realizovány aktivity, jež je možné posuzovat jako přípravné. Z hlediska uznatelnosti nákladů se však do vlastního rozpočtu projektu nepromítnou. Předinvestiční fáze, resp. postup technické přípravy je rozdělen do několika klíčových aktivit – vytvoření výstupů směřujících k realizaci projektu:

1. Zpracování studie proveditelnosti Zjištění technické, finanční a časové proveditelnosti záměru. Studie proveditelnosti má charakter závazného zadání pro zpracovatele projektové dokumentace a ekonomické vyhodnocení projektu.




.

2. Zajištění územního rozhodnutí Vypracování projektu stavby přikládaného k žádosti o stavební povolení při respektování výsledků, obstarání dokladů a vyjádření veřejnoprávních orgánů a organizací, potřebných pro vydání stavebního povolení. Vypracování žádosti o stavební povolení za použití podkladů všech zúčastněných profesí, doplnění a přizpůsobení projektu podle získaných dokladů a vyjádření, účast při stavebním řízení, obstarání stavebního povolení, kontrola zapracování podmínek stavebního povolení do projektu.

3. Zajištění stavebního rozhodnutí Vypracování projektu stavby přikládaného k žádosti o stavební povolení při respektování výsledků, obstarání dokladů a vyjádření veřejnoprávních orgánů a organizací, potřebných pro vydání stavebního povolení. Vypracování žádosti o stavební povolení za použití podkladů všech zúčastněných profesí, doplnění a přizpůsobení projektu podle získaných dokladů a vyjádření, účast při stavebním řízení, obstarání stavebního povolení, kontrola zapracování podmínek stavebního povolení do projektu.

4. Vypracování projektu pro provedení stavby Propracování projektu až do úrovně jednoznačně určující požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby. Kontrola zapracování podmínek stavebního povolení do projektu, věcná kontrola projektové dokumentace, zpracování kontrolních rozpočtů ve všech fázích projektové dokumentace, doladění standardu a projednání závěrů s mandantem.

5. Zpracování žádosti pro podání projektu do ROP Zajištění veškerých příloh, které jsou vyžadovány pro projekty podávané do Strukturálních fondů EU – plánovací období 2007 - 2013. Vedle vypracování elektronické žádosti se jedná zejména o dopracování studie proveditelnosti dle metodiky MMR, podpis partnerských smluv se subjekty, v jejichž zájmu je realizace projektu a kteří jsou ochotni podílet se na jeho přípravě a realizaci a v neposlední řadě též získání institucionální podpory a příslibu bankovního sektoru a možnosti zafinancování projektového záměru.

6. Vypracování podkladů pro vyhledání dodavatele stavby Příprava a organizace výběrového řízení, sestavení zadávací dokumentace a všech podkladů pro výběrové řízení, vypracování popisů výkonů, jejich seznam dle oborů činnosti, sestavení seznamů položek, množství a popis materiálů za účasti zúčastněných profesí, plán koordinace prací, to vše jako podklad pro nabídkové řízení.




.

7. Spolupráce při zadání realizace stavby Příprava a organizace výběrového řízení – zpracování odborného posudku podaných nabídek, vyhodnocení nabídek uchazečů, event. za spolupráce zúčastněných profesí projektanta a zadavatele, příprava všech podkladů pro komisi pro hodnocení a posouzení nabídek, účast na zasedání komise. Příprava podkladů pro rozhodnutí zadavatele v této fázi výběrového řízení a oznámení tohoto rozhodnutí uchazečům. Řešení případných námitek, konzultace s právním zástupcem naší společnosti specializovaným na veřejné zakázky, vč. vypracování podkladů a připomínek pro uzavření smlouvy s vybraným zhotovitelem stavby.

4.8.2

Fáze investiční

Investiční fáze projektu bude probíhat v 1 etapě, celková doba realizace projektu bude trvat 20 měsíců. Investiční fáze projektu zahrnuje realizaci vlastní stavby, tj. rekonstrukce budovy Střelnice včetně technické infrastruktury. Investiční fáze trvá od začátku investiční výstavby až do zahájení jejího provozu a je jednou z nejnáročnějších etap trvání projektu. Projekt bude realizován dodavatelským způsobem. Všechny procedury zadávání dodávek prací a služeb a uzavírání dodavatelských smluv se budou řídit Postupy pro uzavírání smluv. Po výběru dodavatele bude nutné ihned začít stavební úpravy s technickým řešením zakázky. Pro plynulost a bezproblémovost průběhu investiční fáze projektu byl organizován realizační tým, pověřený řízením projektu. Realizační tým bude určený manažerem a žadatelem projektu, tj. městem Aš. Realizační tým bude provádět pravidelné vyhodnocování průběhu prací na projektu za účasti zodpovědných zástupců zhotovitele a určených členů zadavatele a projekčního týmu. Nejdůležitějším postupem pro vnitřní kontrolu budou průběžné zprávy pravidelně sestavované na základě kontrolních dnů, které budou podléhat výroku vnitřního auditu žadatele. Detailní popis projektu Území s objektem uvažované rekonstrukce se nachází na svažité ulici Hlavní, ve vzdálenosti cca 400 m od pomyslného Masarykova náměstí (v budoucnu možná uvažovaného náměstí Evropy). Dům česko-německého přátelství a porozumění by se měl stát jednou dominant města a navazovat na zamýšlený pilotní projekt „Od města k městu – od náměstí k náměstí“.




.

Foto: Budova Střelnice

Přehled částí stavebního objektu a jejich programových náplní SO 01 Rekonstrukce objektu Střelnice na Dům česko-německého přátelství a porozumění Multifunkční kulturní, společenské a kongresové centrum Suterén – zde budou soustředěna technická zařízení budovy a pomocné kuchyňské provozy

Přízemí – prostory se společenským sálem, oddělitelné salonky, klubovny, jeviště, recepce + infocentrum , hala – Síň partnerských měst, restaurace pořádání kulturních a společenských akcí – plesy, konference, česko-německá jednání, workshopy, prezentace, jednání a činnost spolků, restaurace i pro širokou veřejnost.

1. NP – oddělitelné salonky, balkon, hala se stálou expozicí, kanceláře, kinokavárna, kuchyně zázemí pro činnost česko-německých spolků, hala se stálou expozicí, příjemné posezení v kinokavárně i pro širokou veřejnost.




.

2. NP – velká klubovna dělitelná - učebny, česko – německá knihovna a studovna, ubytování s kapacitou 45 lůžek, technická zařízení klubovna s učebnami bude sloužit k výuce jazyků, ke společným jednáním apod., knihovna bude obsahovat spíše odborně zaměřenou literaturu, popřípadě dokumentaci potřebnou zejména pro činnost spolků (beletrie bude k dispozici ve stávající městské knihovně ubytování bude sloužit pro členy partnerských spolků, nikoliv jako hotel, 3. NP – česko – německý společenský a podnikatelský klub, kancelář klub bude sloužit ke společným jednáním česko – německých spolků a podnikatelů

SO 01.1 SO 01.2 SO 01.3 SO 01.4 SO 01.5 SO 01.6 SO 01.7 SO 01.8 SO 01.9 SO 01.10 SO 01.11 SO 01.12 SO 01.13

Bourací práce Nové stavební úpravy, architektonicko stavební řešení Vnitřní rozvody kanalizace Vnitřní rozvody vody Vytápění Vnitřní rozvody plynu Elektroinstalace a osvětlení, hromosvod Elektrická požární signalizace Telefonní ústředna a sdělovací rozvody Audio technika a vnitřní rozvody Společná televizní anténa a rozvody Vnitřní vybavenost standardní Vnitřní vybavenost nestandardní

Inženýrské soubory SO 11 SO 12 SO 13 SO 14 SO 15 SO 16 SO 17 SO 18 SO 19

Přípojka vody Přípojka kanalizace, lapač olejů Přípojka STL plynovodu Přípojka silnoproudu Venkovní osvětlení Přípojka slaboproudu Úprava parkoviště, chodníky Úprava oplocení a vestavěného objektu Konečné a sadové úpravy

Provozní soubory PS 01 Plynová kotelna „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



PS 02 PS 03 PS 04 PS 05 PS 06 PS 07 PS 08 PS 09 PS 10 PS 11

.

Jímací tepelné vrty a vnější rozvody Tepelná čerpadla a zásobníky vody Pozice neobsazena, rezerva Regulace tepla Kuchyně a sklady Vzduchotechnika a klimatizace Výtahy Výpočetní technika Řídící a zabezpečovací systém Jevištní technika

Odhad nákladů na pozemky, zařízení staveniště a objekty Hmotné dodávky

Náklady (v tis. Kč bez DPH)

Projekty a inženýrská činnost Průzkumy SO 01 Stavební úpravy objektu SO 11 Přípojka vody SO 12 Přípojka kanalizace, lapač olejů SO 13 Přípojka STL plynovodu SO 14 Přípojka silnoproudu SO 15 Venkovní osvětlení SO 16 Přípojka slaboproudu SO 17 Úprava parkoviště, chodníky SO 18 Úpravy oplocení a vestavěného objektu SO 19 Konečné a sadové úpravy PS 01 Plynová kotelna PS 02 Jímací tepelné vrty, vnější rozvody PS 03 Tepelná čerpadla, zásobníky vody PS 05 Regulace tepla PS 06 Kuchyně a sklady PS 07 Vzduchotechnika a klimatizace PS 08 Výtahy PS 09 Výpočetní technika PS 10 Řídící a zabezpečovací systém PS 11 Jevištní technika Vedlejší rozpočtové náklady – zařízení staveniště, ztížené podmínky, provozní vlivy Ostatní provozní náklady – kontrolní činnost zhotovitele, drobný dlouhodobý hmotný maj., náklady na řízení a admin. Celkem

10 800 920 77 172 26 362 20 45 283 2 978 770 460 850 4 100 3 800 550 4 600 2 400 3 100 2 800 3 300 2 900 1 085


1 785 123 108



4.8.3

.

Fáze provozní

Příjmy Očekávané výnosy související s provozem jsou očekávány především v souvislosti s pronájmem ploch pro konference, semináře, restaurace, ubytovacích služeb a z ostatních provozních příjmů z kulturních a společenských akcí (vstupného atd.). Projektované výnosy jsou souhrnem výnosů za tyto činnosti:

Provozování ubytovacích služeb - při předpokládané roční obsazenosti ubytovacího zařízení 60% ročně a ceně 250,- Kč za 1 osobu a noc dosahují příjmy z ubytování v hotelu 2 500 000,- Kč ročně.

Provozování restaurace - při předpokládané roční využitosti 60% a ceně 120,- Kč za 1 jídlo dosahují příjmy z provozování restaurace 6 768 000,- Kč ročně.

Pronájem velkého sálu a salonků – odhad očekávaných příjmů z pronájmů výše uvedeného činí 266 000,- Kč ročně.

Další provozní příjmy – odhad očekávaných příjmů z prodeje upomínkových předmětů při průměrné ceně 26,- Kč za 1 osobu činí 253 000,- Kč ročně.

V následující tabulce je uveden roční očekávaný přehled tržeb za sledované období 5 let. Studie proveditelnosti pracuje se stálými (reálnými) cenami. Očekávané příjmy související s provozem projektu při 60 % využití kapacit Položky

Cena za jednotku v Kč

2009 (50% běžného roku)

10 000

250

1 250 000

2 500 000

2 500 000

2 500 000

2 500 000

Restaurace

56 400

120

3 384 000

6 768 000

6 768 000

6 768 000

6 768 000

Pronájem sálu

230

1000

115 000

230 000

230 000

230 000

230 000

Pronájem salonků

220

150

17 000

33 000

33 000

33 000

33 000

Upomínkové předměty

9 730

26

126 000

253 000

253 000

253 000

253 000

4 892 000

9 784 000

9 784 000

9 784 000

9 784 000

Příjmy ubytování

Tržby celkem

Počet jednotek

z

2010

2011


2012

2013



.

Výdaje Nejvýznamnější položku v předpokládaných provozních výdajích tvoří náklady na služby (údržba a opravy, revize, odvoz a likvidace odpadu, úklid (42%), významné jsou dále osobní náklady, neboť projekt generuje 17 nových pracovních míst). Kalkulace provozních nákladů, resp. nákladů na energie a materiál, vychází z kalkulací spotřeby energií uvedených v projektové dokumentaci a z odhadů nákladů na suroviny obdobných zařízení. Provozní náklady jsou v rámci projektu tvořeny: •

Náklady na energie (elektřina, vodné, stočné, teplo a TUV)

•

Náklady na materiál, dále pak obnovu drobného majetku a vybavení, pořízení ochranných pomůcek, a materiál na běžnou údržbu a opravy)

•

Náklady na ostatní služby (telekomunikace, údržba a oprava, revize, právní a daňové poradenství, reklama a propagace, odvoz a likvidace odpadů)

•

Náklady na pojištění majetku (pojištění majetku proti nahodilým událostem)

•

Náklady na lidské zdroje

Východiskem pro kalkulaci ročních provozních nákladů byly údaje z následujících tabulek: Náklady na energie Kategorie Elektřina, teplo, TUV

Cena v Kč (ročně) 950 000

Plyn

63 000

Vodné, stočné

400 000

Celkem

1 413 000

Náklady na materiál Kategorie

Cena v Kč (ročně)

Materiál na drobnou údržbu a opravy prováděné žadatelem

100 000

Údržba a opravy (běžné), revize

136 000

Ostatní materiál a zboží Celkem „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“

2 300 000 2 536 000 Str. 34 (celkem 104)


.

Náklady na služby Kategorie


Odvoz a likvidace odpadu, úklid, ostraha

28 000

Celkem

28 000

Náklady na pojištění Kategorie


Pojištění majetku

16 000

Celkem

16 000

Náklady na lidské zdroje Kategorie


Osobní náklady stálých zaměstnanců (1 x 16 000 Kč hrubého)

192 000


168 000


156 000


432 000


840 000


324 000


60 000

Odvody soc. (35 %) Celkem


760 000 2 932 000



.

Stručný popis budoucího provozu: Provoz zrekonstruovaného objektu bude zajišťován žadatelem, tj. městem Aš, resp. zaměstnanci, kteří budou tímto pověřeni. Tím je definováno také jeho postavení a funkce v rámci projektu. Město Aš z vlastních zdrojů zajistí potřebnou organizační strukturu pro jeho bezchybné řízení. Jako příjemce dotace převezme veškerou odpovědnost a závazky plynoucí z realizace projektu. Předkladatel projektu bude zajišťovat komplexní provoz (resp. údržbu) výstupů projektu s využitím vlastních zaměstnanců.

4.8.4

Fáze poprovozní

Charakter jednotlivých výstupů projektu nevyžaduje předběžný požadavek jejich likvidace po uplynutí doby jejich životnosti. Tato je řádově plánována na cca 30 – 50 let, poté budou jednotlivé stavby a jejich příslušenství modernizovány, rekonstruovány.

4.9 Variantní řešení studie proveditelnosti Pro realizaci projektu byla zvolena maximalistická varianta. Ostatní varianty nebyly žadatelem zpracovány. Pokud by totiž znamenaly pouze realizovat část původního rozsahu projektu, vždy by se jednalo o řešení, které by nepřinášelo očekávané efekty v plné výši a představovalo by jakýsi stav „věčné“ rozpracovanosti. Projekt má očekávaný význam pouze v případě realizace v plném rozsahu, kdy může v celém spektru dostatečně působit a ovlivňovat další hospodářský a kulturní rozvoj města a zvyšovat zásadním způsobem nabídku turistických produktů včetně řady dalších doprovodných služeb.

5. Analýzy trhu, odhad poptávky, marketingová strategie a marketingový mix Tato kapitola zahrnuje popis všech marketingových aspektů projektu. Jsou zde řešeny všechny odhady a doporučení týkající se potřeb finálních uživatelů, konkurenceschopnosti výstupů produktu, jak v případě veřejných tak i privátních projektů a to v následující struktuře, která vychází z výzkumné a analytické části (i) a přechází v části, které obsahují řešení daných problémů (ii, iii), ty jsou členěny dle rovin na strategické (ii) a takticko-operativní (iii).




5.1

.

Analýza trhu a odhad poptávky

Poloha města Aš, které sousedí s Bavorskem a Saskem, předurčuje a předpokládá těsnou vazbu na spolupráci v oblasti kulturní, společenské a hospodářské. Realizace projektu „Dům česko - německého přátelství a porozumění“ je reakcí na dlouhodobou potřebu multifunkčního, kulturního a společenského stánku, který by podporoval znovuobnovení přeshraničních kontaktů a vztahů, pozvedl úroveň kulturního a společenského života ve městě, přilákal více návštěvníků do této oblasti a v konečném důsledku tak ovlivnil i rozvoj malého středního podnikání v oblasti cestovního ruchu a s tím souvisejících služeb. Záměr předkládaného projektu byl vytvořen s vědomím, že jeho realizace může pozitivně ovlivnit hospodářské a společenské oživení města spojené s: ¾ Podporou ekonomického a kulturního rozvoje města Aš ¾ Podporou činnosti česko – německých spolků ¾ Posílením příhraničního významu města Aš ¾ Vytvořením image města jako centra česko – bavorsko – saského regionu ¾ Navázáním na předválečnou historii (poválečné vysídlení německého obyvatelstva, izolace jak vůči sousedním zemím, tak vůči vnitrozemí vytvořením hraničního pásma s omezenými možnostmi pohybu ¾ Vytvořením nových pracovních míst v terciárním sektoru ¾ Zvýšením atraktivity oblasti a její návštěvnosti Otevření hranic přineslo i silný impuls pro rozvoj cestovního ruchu v ČR, jehož význam a pozice v regionální ekonomice podstatně zesílily. Krátkodobí (ze sousedního Bavorska a Saska) i dlouhodobí návštěvníci (z Holandska, Německa a jiných zemí) vytvářejí zvýšenou poptávku a budí zájem o turisticky zajímavá místa v regionu. To má pozitivní dopady na rozvoj turistické infrastruktury, vznik živností a nové možnosti zaměstnání ve službách cestovního ruchu, zlepšení nabídky a kvality ubytovacích a stravovacích zařízení i na rozvoj diverzifikované programové nabídky. Hospodářský význam cestovního ruchu pro místní hospodářství se tím značně zvýšil a cestovní ruch se svým multiplikačním efektem projevuje i v celé oblasti. Cestovní ruch je celosvětově považován za nejvíce perspektivní odvětví, zejména s ohledem na multiplikační efekty doprovázející jeho rozvoj. Je odvětvím, v němž vzniká nejvíce pracovních příležitostí, v neposlední řadě rovněž pozitivně ovlivňuje investiční aktivity, tvoří příjmy státního rozpočtu, má vliv na příjmy místních rozpočtů. Cestovní ruch a jeho nedílná součást lázeňství se řadí mezi významná odvětví české ekonomiky. Jeho význam je možno dokumentovat na několika vybraných statistických údajích (zdroj: ČSÚ, Czechtourism). „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



.

Cestovní ruch a odvětví s ním související se v současné době podílejí na tvorbě českého HDP přibližně 9 - 11 %, na celkové zaměstnanosti zhruba 9 - 10 %. Odvětví cestovního ruchu se v roce 2005 podílelo na tvorbě hrubé přidané hodnoty české ekonomiky 2,8 %, na HDP 3,1 %; jeho podíl v letech 2003 až 2005 klesal. Výdaje účastníků cestovního ruchu nicméně ve sledovaném období rostly – v roce 2005 dosáhla celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu na území České republiky hodnoty 217 mld. Kč, což představovalo oproti roku 2003 zvýšení o 10 %. Tato spotřeba byla z 56 % tvořena příjmy z cestovního ruchu cizinců (nerezidentů) a ze 44 % příjmy z cestovního ruchu domácích návštěvníků (rezidentů). Příjezdový cestovní ruch Českou republiku navštívilo v roce 2005 přes 23 mil návštěvníků2, z toho 40 % připadlo na jednodenní návštěvníky (převážně z Německa, Polska, Slovenska a Rakouska), 39 % na turisty (nejvíce z Německa, Velké Británie, Slovenska, Polska a Rakouska) a zbylých 21 % na tzv. tranzitující osoby, jejichž cíl cesty leží mimo naše území a Českou republikou pouze projíždějí.

Devizové příjmy z cestovního ruchu v roce 2005 dosáhly celkem 4,6 mld. USD a podílely se tak 3,8 % na tvorbě HDP v České republice;

Na celkové hodnotě exportu České republiky se devizové příjmy z cestovního ruchu podílely v roce 2005 5,9 %.;

Podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na devizových příjmech ze služeb byl 43 %, dlouhodobě aktivní saldo platební bilance je dosaženo právě výsledky odvětví cestovního ruchu.

U jednodenních návštěvníků jsou převažujícími důvody návštěvy nákupy (56 %) a pracovní cesta (21 %)

V případě turistů pak rekreace a zábava (56 %), dále pak poznávání a turistika a sportovní vyžití

Počet zahraničních turistů, kteří strávili alespoň 1 noc v hromadném ubytovacím zařízení, byl v roce 2005 rekordní, a to v celé historii. Služeb hromadných ubytovacích zařízení využilo celkem 6 336 128 zahraničních turistů, což představuje nárůst o 4,5 % oproti roku předchozímu. Průměrná doba pobytu zahraničních turistů je 4,1 dne, tj. stejná průměrná hodnota jako v roce 2004.

2

Návštěvník je účastník cestovního ruchu. Jednodenní návštěvník se účastní cestovního ruchu bez přenocování Turista je účastník cestovního ruchu, který alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí. Tranzitní návštěvník je samostatnou kategorií, neboť může být obecně jednodenní, ale také turista. Jedná se o návštěvníky, kteří se zastaví v dané lokalitě nebo zemi na své cestě do jiného cíle cesty .




.

Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů ČR v roce 2005 Počet příjezdů hostů celkem

12 361 793 ČR celkem v tom kraje: 4 108 565 Hl. město Praha 770 670 Středočeský 1 023 289 Jihočeský 469 280 Plzeňský 589 838 Karlovarský 385 056 Ústecký 768 061 Liberecký 972 391 Královéhradecký 329 395 Pardubický 389 135 Vysočina 1 056 307 Jihomoravský 414 910 Olomoucký 488 766 Zlínský 596 130 Moravskoslezský Zdroj: ČSU 2006

z toho cizinci 6 336128

v tom podle kategorie ubytovacího zařízení ostatní hromadná hotely penziony ubytovací zařízení z toho z toho z toho celkem celkem celkem cizinci cizinci cizinci 7 656 306 5 200 827

1 417 811 484 930

3 287 676

650 371

3 725 180 3 643 455 3 395 139 230 857 437 990 180 518 326 962 386 224 207 582 155 153 221 353 99 737 405 969 368 334 295 803 166 648 185 519 106 259 242 445 278 990 150 049 325 271 382 870 195 392 52 749 152 634 29 748 59 282 180 757 39 794 367 439 624 878 305 068 99 563 190 457 63 338 71 050 270 747 49 137 107 560 332 098 83 263

142 995 115 587 92 278 21 838 156 891 45 918 75 034 19 652 50 537 28 738 74 623 31 476 185 133 57 514 214 683 77 069 48 583 10 100 47 918 9 780 112 670 26 609 62 433 17 266 67 934 10 861 86 099 12 522

322 115 240 402 480 174 172 893 170 967 124 914 303 938 374 838 128 178 160 460 318 759 162 020 150 085 177 933

214 454 28 501 73 462 35 764 81 428 28 913 34 882 52 810 12 901 9 708 35 762 18 959 11 052 11 775

Nejvíce zahraničních turistů se ubytovalo v Praze (60 % z celkového počtu ubytovaných), druhým nejnavštěvovanějším krajem byl Karlovarský kraj a třetím Jihomoravský kraj. Karlovarský kraj - zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních v r. 2005

Zahraniční hosté celkem Německo Rusko Nizozemí Slovensko Rakousko Zdroj : ČSU 2006

Průměrná doba pobytu ve dnech

Počet přenocování

Počet hostů

% podíl

% podíl

405 969

100,00%

7,5

2 619 054

100,00%

246 447 42 153 15 396 7 084 5 603

60,70% 10,40% 3,80% 1,70% 1,40%

7,6 13,1 4,2 3,7 4,2

1 626 290 509 495 49 205 19 128 18 087

62,10% 19,50% 1,90% 0,70% 0,70%

Karlovarský kraj v roce 2005 navštívilo téměř 406 000 zahraničních turistů, zejména z Německa, Ruska a Nizozemí, což představuje růst oproti roku 2004 o 4,9 %. V tomto kraji byla zaznamenána nejdelší doba pobytu, která v loňském roce činila 7,5 dní. Z celkového počtu návštěvníků se téměř polovina ubytovala v lázeňských hromadných ubytovacích zařízeních, což představuje nárůst o 70,4 % oproti roku předcházejícímu. „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



.

Podmínky a předpoklady cestovního ruchu ve městě Aš Město Aš disponuje dobrými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Na jedné straně je to krajinný a rekreační potenciál reprezentovaný atraktivním přírodním okolím města, poskytující vynikající podmínky pro zimní i letní rekreaci, na straně druhé jsou to atraktivity a hodnoty historické a památkové. Charakteristickým rysem turistiky ašského regionu je krátká délka pobytu návštěvníků, velké množství jednodenních turistů (bez přenocování), což obojí má nepříznivý vliv na výši příjmů z cestovního ruchu a brzdí rozvoj služeb. Vedle nutnosti prodloužit dobu pobytu návštěvníků, hlavním cílem pro rozvoj turistických služeb je zlepšení dostupnosti území, další nárůst a zkvalitnění kulturního a společenského vyžití, ubytovacích a stravovacích kapacit, zvýšení nabídky příležitostí pro volný čas a zábavu. Důležité bude nalezení a udržení rovnováhy mezi péčí o fyzický vzhled prostředí jako celku, včetně přírodních zajímavostí na straně jedné, a rozvojem turistických zařízení a sportovních atrakcí na straně druhé. Předpoklad dalšího rozvoje cestovního ruchu je založen na využití krajinného a historického potenciálu území, při respektování územních limitů, a to jak přírodních, tak technických. Do budoucna lze očekávat další rozvoj přeshraniční turistiky, což může příznivě stimulovat rozvoj další vybavenosti (ubytování, stravování, obchody atd.) Očekáván je rovněž další rozvoj pěší turistiky, cykloturistiky, ekoturistiky a agroturistiky.

Mezi nejvýznamnější přírodních atraktivity nadregionálního a regionálního významu vyskytující se v okolí města Aš patří zejména tyto: Goethovy skály – Křemenný val na hranici Přírodního parku Halštrov, nedaleko hlavního tahu mezi Hazlovem a Aší.

Pramen Bílého Halštrova Hojně navštěvovaný pramen Halštrova – potoku, který na německé straně hranice zesílí na mohutnou řeku. Oblíbený zejména německými turisty, Weisse Elster je pro Němce řeka významná podobně jako pro Čechy Vltava.




.

Vysoký kámen 774 m – přírodní památka Skupina křemenných a fylitových skal s upravenou vyhlídkovou plošinou s krásným výhledem na Krušné hory, Slavkovský les a Smrčiny

Komorní hůrka Národní přírodní památka. Nejmladší sopka na našem území.

SOOS Národní přírodní rezervace. Rozlehlé rašiliniště a minerální slatiniště s velmi vzácnými mofetami – výrony suchého CO2, a nepravými bahenními sopkami. Vzácná květena.

Přírodní park Smrčiny - rozloha cca 72 km2: rašeliniště s výskytem Rosnatky okrouhlolisté. výskyt vzácné perlorodky říční. Národní přírodní památka Lužní potok a NPP Bystřina - lokality výskytu perlorodky říční, u hranic s Bavorskem. Kulturně-historické předpoklady - turistické cíle Mezi nejvyhledávanější turistické cíle patří v okolí města Aš tyto:

Rozhledna na vrchu Háj (2 kilometry severně od města Aš, postavená v roce 1903, přístupná veřejnosti). Mohutná, 34 m vysoká, žulová stavba na vrcholu Háj (758 m nad mořem). Stala se nejznámějším symbolem města Aše a oblíbeným cílem procházek i sportovních aktivit Ašanů.




Městské muzeum v Aši. Původně gotický zámeček na Mikulášském vrchu. Je zde uložena ojedinělá sbírka 25 000 párů rukavic.

Katolický kostel sv. Mikuláše – (48 m vysoká věž), slouží jako dobrý orientační bod

Goethovo náměstí – přirozené centrum města 60. letech minulého století však došlo k necitlivému stržení podstatné části budov, čímž náměstí ztratilo na významu.

Evangelický kostel Dobrého pastýře (1682)patrně nejstarší evangelický kostel na území naší republiky, pozoruhodný je zde zejména dřevěný interiér, na jehož stavbu nebyl použit ani jeden kovový hřebík, vše je navzájem propojeno pomocí dřevěných kolíků a čepů.

Smírčí kříže - jsou památkou středověké kultury práva, symbolizují mír mezi vrahem a rodinou oběti.


.



.

Další zajímavosti:

Goethův vrch - oblíbené místo Johanna Wolfganga Goetheho - básníka, filosofa a politika, na jeho paměť je zde umístěna pamětní deska, balvan, který se zde nachází, je součástí chráněného přírodního útvaru tzv. ašského křemenného valu. hrázděný dům v osadě Polná, jehož štít zdobí obraz madony; Kamenný rybník, z větší části obklopený lesem; chráněný přírodní výtvor "U cihelny" - naleziště vesuvianu-egeranu, který byl poprvé popsán J. W. Goethem a pojmenován podle Chebu (Eger); barokní evangelický kostel z roku 1682, přestavba proběhla v roce 1719; římskokatolický kostel Navštívení Panny Marie v novorománském slohu; objekt bývalé továrny firmy F.A. Hendel, (1908). v okolí města se nalézají chráněné přírodní útvary, v potocích byl zaznamenán výskyt perlorodky říční.

Rozmezí/trojmezí tří zemí - Čech, Bavorska a Saska označuje dochovaný starý hraniční kámen z roku 1844, který tyto tři země rozděluje. V Doubravě se nachází vývěr minerálního pramene. To je jedním z hlavních důvodů, proč vznikly úvahy o širším využití této lokality pro cestovní ruch. Předpokladem by bylo přidělení statutu lázeňského místa - projekt Lázně Doubrava by následně mohl být impulsem rozvoje této části regionu. Další směřování a úspěch celého projektu však bude záviset na výsledcích hydrogeologického průzkumu i rozvojové studie, která by měla nastínit směry budoucího rozvoje lokality. Jeden z nejvýznamnějších záměrů, zacílených na ekonomický a sociální rozvoj celého správního území města Aš, je založen na využití potenciálu území pro lázeňskou turistiku. Na základě závěrů dlouhodobých čerpacích zkoušek minerálních pramenů v Doubravě a Dolních Pasekách (minerální prameny stejného složení jako v lázních Bad Elster) jsou dlouhodobě připravovány podmínky pro rozvoj lázeňské turistiky v části Doubrava a Kopaniny a návazně v Dolních Pasekách a ve městě Aš. Kvantifikace poptávky ze strany návštěvníků a turistů je, jak již bylo výše zmíněno, velice problematická. Důvodem je skutečnost, že neexistují oficiální statistiky, na základě kterých by se dal přesně stanovit počet návštěvníků města, především tedy jednodenních nevyužívajících místních ubytovacích zařízení. Z tohoto důvodu byl zpracovatel nucen hledat vhodnou alternativu, na základě které by bylo možné poptávku ze strany návštěvníků města po výstupech projektu alespoň částečně odhadnout.




.

5.2 Analýza nabídky Využití dosud opomíjeného potenciálu města a historických kořenů bude mít zásadní vliv na další rozvoj příhraniční spolupráce, zdokonalení její efektivity ve prospěch rozvoje cestovního ruchu, ekonomiky, životního prostředí a sociální oblasti v celém regionu a zároveň vytvoření nové image města, postiženého poválečným vystěhováním německého obyvatelstva a izolací v době totalitního režimu. Nabízené služby v rámci projektu jsou reakcí na potřeby, které se stále více projevují v souvislosti s rozvojem přeshraniční spolupráce. Především po roce 1989, kdy dochází k obnově vztahů a možnosti německých občanů vracet se na místo jejich domova před nuceným odchodem. Kulturní život ve městě a jeho okolí zajišťuje poměrně dobrá vybavenost tohoto směru. Je to Kulturní Centrum Aš, bývalé Ašské kulturní středisko, které zabezpečuje a řídí většinu kulturního dění ve městě. Pro obyvatele města a okolí slouží také Městská knihovna Aš. Expozice Městského muzea v Aši jsou zaměřeny na historii města a jeho okolí, vzniku a rozvoje textilní výroby Ašsku. Slabou stránkou města jsou nevyhovující prostory pro koncerty, divadlo atd. (špatná akustika velkého sálu). Slabinou je též relativně malá informovanost o kulturních aktivitách mimo město. Další vznik a rozvoj kulturní zařízení a nejrůznějších kulturních akcí ve městě je závislý na iniciativě nejrůznějších společenských organizací a také soukromých podnikatelských aktivit a eventuelně na zájmu sponzorů. Analýza nabídky poskytovaných služeb ve městě Aš byla z důvodu obsahu funkčního využití objektu budovy Střelnice zpracována z hlediska kulturních, ubytovacích a stravovacích zařízení.

Kulturní zařízení ZAŘÍZENÍ

MÍSTO/AŠ

KONTAKT

Městská knihovna

Hlavní 23, Aš

Městský dům dětí a mládeže Sluníčko

Štefánikova 2515

354 525 503

Kino Kulturní Centrum Aš Muzeum Aš Klubíčko-hudební a div. klub

Karlova 700 Karlova 700 Mikulášská 3 Na vrchu 570, Aš

354 525 306 354 525 306 354 525 195 603 582 345


354 525 264/426



.

Ubytovací zařízení ZAŘÍZENÍ Cafe Penzion Ubytování Enka Hotel lev Hotel Prago Penzion Biedroň Penzion Etela Parkhotel Nebesa Rozhledna „Na Háji“ Turistická ubytovna „Pod Hájem“ Ubytovna Kostelní Penzion Petříková Alena Lyžařské a turistické středisko

MÍSTO/AŠ Březová, č. p. 5 Chebská, č. p. 217 Hlavni, č. p. 104 Geipelova, č. p. 22 Petra Bezruče, č. p. 32 Podhradí u Aše Nebesa Na Háji, č. p. 32, Mikulášská, č. p. 39 Kostelní, č. p. 14 Jiráskova, . č. p. 28 Dukelská, č. p. 4

KAPACITA/LŮŽKA 12 14 – 19 55 35 10 10 34 12 40 22 11 36

Stravovací zařízení ZAŘÍZENÍ Restaurace Albo Restaurace Carvac Restaurace Lipový Dvůr – Royal Restaurace na Růžku Restaurace na Stalince Restaurace patron Restaurace Pod Hájem Restaurace pod školou Restaurace Rozhledna Restaurace Tyršův dům Restaurace U Bandyho Restaurace a vinárna u radnice Asie Restaurant Hotel lev Casino Le Jeton Casino Royal Cafe penzion Parkhotel Nebesa Pizzerie – Picco Restaurace u Špeňarů Restaurace Sokolovna Restaurace Magdalena Restaurace Na Zámečku Restaurace Klasik Restaurace Hubertus Restaurace Na Patě

MÍSTO/AŠ

KAPACITA

Hlavní, č. p. 163 Na vrchu, č. p. 24 Selská, č. p. 1204 Jateční, č. p. 2 Studentská, č. p. 33 Hlavní, č. p. 110 Mikulášská, č. p. 239 Komenského, č. p. 11. Na Háji, č. p. 932 Klicperova, č. p. 3 Kapitána Jaroše, č. p. 7 Pivovarská, č. p. 2 Západní, č. p. 1083 Hlavní, č. p. 104 Okružní, č. p. 40 Reipelova, č. p. 34 Březová, č. p. 5 Nebesa Hlavní, č. p. 163 Vernéřov, č. p. 25 Krásná, .č. p. 243 Doubrava, č. p. 28 Doubrava 16 Mokřiny, č. p. 42 Kopaniny, č. p. 86 Nebesa 1

40 80 100 40 40 50 100 40 90 + 50 60 50 100 + 50 60 30 100 120 30 100 80 50 30 + 120 50 29 + 45 50 180 75 +50




5.3

.

Marketingová strategie

Cestovní ruch představuje významné národohospodářské odvětví, které má průřezový charakter a na jeho realizaci se podílí celá řada dalších odvětví – doprava, stavebnictví, kultura apod. Je to odvětví sektoru služeb, které v ekonomikách vyspělých států představuje již nadpoloviční až dvoutřetinový podíl. I v rámci služeb, které jako celek vykazují vysokou dynamiku, patří cestovní ruch k těm rychle rostoucím. Cestovní ruch a na něj navázané služby se staly na konci minulého století produktem masové spotřeby. Nabídka služeb na mezinárodních i domácích trzích cestovního ruchu se neustále rozšiřuje a uplatnit se v rostoucí konkurenci mezi zeměmi a turistickými regiony je stále obtížnější. Požadavky návštěvníků se rovněž zvyšují. Potenciální návštěvník vždy hledá uspokojení svého zájmu prostřednictvím nabídek, které posuzuje a navzájem vyhodnocuje. Získat zájem návštěvníka znamená využívat systematickou marketingovou strategii orientovanou na širokou informovanost, na budování image, na vytváření/vzbuzování potřeb a na následném uspokojování těchto potřeb. Záměrem projektu „Dům česko – německého přátelství a porozumění“ je umožnit zlepšení podmínek pro malé i střední podnikání v oblasti infrastruktury turistických služeb a zvětšení počtu návštěvníků v celém ašském regionu. V samém důsledku pak vytvoření podmínek pro další hospodářský a kulturní rozvoj města Aš. Vzhledem k takto definovaným záměrům projektu je nutné analyzovat tržní prostředí pro služby, které budou realizací projektu poskytovány do dvou úrovní. Na úrovni konkurenčního prostředí a na úrovni poptávky, resp. potenciálních uživatelů poskytovaných služeb. Marketingová strategie projektového záměru je orientována na cílový trh. Cílový trh je na základě předchozí analýzy tržního prostředí vymezen. Jedná se zejména o obyvatele a návštěvníky česko – bavorsko – saského regionu a samozřejmě také obyvatele okolních měst a obcí, hledající možnosti trávení volného času. Hlavním strategickým cílem projektu je „poskytnout požadovaný výkon/službu v požadovaném čase a na daném místě, za odpovídající cenu a vhodným způsobem (za účinné propagační podpory) správnému zákazníkovi a tím docílit zisk“. Jedná se tedy o komplexní úkol. Z hlediska vnitřního marketingu jsou hlavními cíli zkvalitnění nabídky produktů služeb cestovního ruchu, vyšší rovnoměrnost ve využívání historického potenciálu města a s tím související usměrňování návštěvnosti na chráněných územích, rozšiřování infrastruktury pro trávení volného času a z regionálního pohledu pak vytváření společných nabídek. Základním marketingovým cílem je odlišit nabídku zprostředkovanou výstupy předkládaného projektu od konkurenčních nabídek ostatních. V této souvislosti musí marketingová strategie hledat odpovědi na základní marketingové otázky: •

Jak zákazníci rozpoznají hodnotu a jak vybírají dodavatele?

•

Jak může identifikovat zdroje potenciální konkurenční výhody?




.

•

Jakým způsobem může projekt vybrat nejefektivnější odlišení pro své umístění na trhu?

•

Jak může tento projekt dát na vědomí své umístění na trhu?

Klíčem pro získání zákazníků předpokládaných služeb je poznání jejich potřeb a kupního chování. Zdrojů potenciální konkurenční výhody je v případě projektu „Dům česko – německého přátelství a porozumění“ v uvedené oblasti minimálně.

5.4

Marketingový mix

Pro potřeby studie proveditelnosti a zhodnocení marketingového zajištění výstupů projektu bylo využito marketingového mixu. Marketingový mix jako systém čtyř nástrojů marketingu (čtyři P – product, price, place, promotion), který byl původně vyvinut pro výrobní podniky, byl modifikován a rozšířen pro potřeby cestovního ruchu o další 3 P. 1) Product – popis produktu nebo služby, který bude v souvislosti s projektem poskytovaný a upřesnění potřeb, k jejichž uspokojení má ten který produkt sloužit. 2) Price (cena a cenová politika) – rozhodnutí za jaké ceny budou jednotlivé služby poskytovány 3) Promotion (propagace – komunikační mix) – podrobný popis veškerých komunikačních kanálů, které budou během jednotlivých etap projektu využívány 4) Place (místo) – jedná se o popis distribučních cest, kterými se dostávají produkty a služby od poskytovatele ke spotřebiteli 5) People (lidé) – cestovní ruch je bezprostředně závislý na kvalitě lidských zdrojů. Kvalitativní změny v oblasti cestovního ruchu jsou závislé především na lidském faktoru 6) Packaging (tvorba balíků služeb) a programming (programová specifikace balíku služeb) – jedná se o cílené zvyšovaní poptávky hlavně mimo sezónu, zvyšovaní přitažlivosti destinace pro specifické cílové trhy volbou vhodných forem cestovního ruchu na základě zjištění požadavků hostů. 7) Partnership (spolupráce) – popis možnosti spolupráce za účelem zvýšení konkurenceschopnosti. Marketingový mix jako soubor nástrojů marketingu umožňuje budování dlouhodobě udržitelné konkurenční výhody organizace na trhu a zároveň má umožnit maximální uspokojení potřeb a požadavků zákazníka při respektování určitých stanovených pravidel. Úroveň spokojenosti spotřebitele a tím kvalita služby, je dána rozdílem mezi očekávanou a skutečně dodanou (vnímanou) úrovní služby. Kvalita služby je subjektivní, silně závisí na individuálních potřebách a očekáváních, a její úroveň je měřena na základě rozmanitých kritérií nazývaných jakostními charakteristikami, do nichž patří: „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



.

1) Spolehlivost – vyjadřuje schopnost vykonat slíbenou službu na požádání zákazníka a její trvalé zabezpečení po požadovanou dobu. 2) Hmatatelnost – zahrnuje fyzické vybavení, zařízení a oblečení zaměstnanců. 3) Komunikace – zajišťující informace o potřebách a přáních zákazníků. 4) Důvěryhodnost a způsobilost (kompetence) zaměstnanců – představuje důvěru, dovednosti a znalosti potřebné k odbornému a spolehlivému provádění určité služby. 5) Přístup a chování k zákazníkovi – zahrnuje zdvořilost, kultivovanost, respekt, ohled a přátelskost obsluhujícího personálu k zákazníkovi. 6) Dostupnost (přístupnost) služby – představuje dostupnost služby na vhodném místě, v dané kvalitě s optimální dobou čekání. Výše uvedená metodika byla přizpůsobena potřebám posouzení a charakteru projektu „Dům česko – německého přátelství a porozumění“ a jednotlivé problémové okruhy marketingového mixu jsou specifikovány v následujících bodech:

5.4.1 Produkt Produktem, který bude v rámci projektu poskytován a distribuován konečným uživatelům, jsou v případě předkládaného projektu vesměs služby kulturního a společenského vyžití, činnost česko – německých spolků, služby ubytovací a stravovací. Určitým typem produktu budou také vzniklé prostory určené pro soukromé podnikatelské aktivity zejména v oblasti služeb.

5.4.2 Cena Cena je jediným prvkem marketingového mixu, který produkuje příjmy, ostatní produkují náklady. Obvykle je cena rozhodujícím prvkem při výběru zboží zákazníkem. Tuto zásadu však není možné plně vztahovat na poskytování takového typu služeb, které budou poskytovány v rámci projektu.

Z výše uvedeného vyplývá jak potřebnost realizace projektového záměru, tak cenová politika poskytovaných služeb. Za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a dlouhodobé udržitelnosti výstupů projektu bylo pro stanovení ceny za vzniklé produkty využito úrovně tržních cen obvyklých v regionu Ašska. Ceny jsou tak výrazně nižší, než je obvyklé.

Tržní ceny poskytovaných služeb – ceny vstupného a pronájmu ploch, byly stanoveny tak, aby byly dostupné návštěvníkům z České republiky a jednotlivým nájemcům. Předpokládaný cenový vývoj v časovém horizontu životnosti investice bude kopírovat vývoj inflace v ČR, uvažován je meziroční nárůst cen 3 – 4 %. „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



.

Projektované výnosy jsou souhrnem výnosů za tyto činnosti:

Pronájem ploch pro konání konferencí, seminářů apod.

Provozování ubytovacích služeb

Pronájem restaurace a dalších zařízení

Další provozní příjmy

Tržní ceny produktu nebo služby Tržní ceny poskytovaných služeb – pronájem ploch pro činnosti spolků, pořádání konferencí, seminářů, ubytování apod., byly stanoveny s ohledem na klientelu, která především bude těchto služeb využívat, a tou jsou spolky z partnerských německých měst a němečtí návštěvníci vůbec. Poskytovaná služba Pronájem zázemí pro činnost spolků Pronájem společenské místnosti Ubytování Cena jednoho jídla, vč. nápojů

Tržní cena poskytované služby 150,- Kč/hod./1 místnost 1000,- Kč/den 250,- Kč/os./den 120,- Kč/1 jídlo

5.4.3 Propagace Za účelem propagace služeb vzniklých v rámci projektu bude využito existujících komunikačních nástrojů ze strany města Aš, přičemž bude hleděno na dodržování všech doporučení EK pro zajištění publicity projektu. V rámci publicity budou vyrobeny nové propagační materiály, prezentace kulturních a společenských akcí konaných v objektu budovy Střelnice. K šíření informací budou využívány standardní mediální prostředky (denní tisk, rozhlas, regionální televize).

5.4.4 Place Detailní popis distribučních cest, kterými se budou služby dostávat od poskytovatele ke spotřebiteli nejsou pro tento typ projektu relevantní. Poskytované služby budou nabízeny v rámci komplexního turistického balíčku prostřednictvím turistických informačních center jak individuálním návštěvníkům, tak organizovaným skupinám. Snahou žadatele je nabídnout vytvářenou atrakci mimo jiné i cestovním kancelářím pro tvorbu tématických zájezdů zaměřených na turistiku spojenou s kulturním vyžitím.




.

5.4.5 People Z pohledu marketingu služeb mluvíme o další složce marketingového mixu, kterou jsou lidé (People). Cestovní ruch vyžaduje intenzivní úsilí, a tak je obzvláště atraktivní ve smyslu potenciálu nových pracovních příležitostí. Utváření a rozvoj turistického průmyslu může stimulovat vznik nových kvalifikací, procentuální růst zapojení skupin obyvatelstva mimo pracovní trh nebo nedostatečně v něm využitých a vytvářet příležitosti pro alternativní zaměstnání, která mohou přispět k řešení problému ztráty pracovních příležitostí v důsledku rozličných důvodů. 5.4.6 Packaging – tvorba balíku služeb Návštěva regionu Ašska je spojena se zajištěním dopravy, ubytováním, stravováním, případně nákupem dalších služeb. Turista si může zakoupit pobyt v destinaci v cestovní kanceláři, nakoupit jednotlivé části celkového produktu přímo u provozovatele zařízení, uskutečnit nákup i mnoha jinými způsoby. Na tvorbě balíku služeb se podílí mnoho různých podniků a organizací, a také sám host. Každý z uvedených subjektů jak na straně nabídky, tak i na straně poptávky, má své cíle a zájmy. Tvorba společných balíků služeb má své výhody. Ty spočívají v tom, že lze např. cíleně zvyšovat poptávku mimo sezónu, zvyšovat přitažlivost destinace pro specifické cílové trhy volbou vhodných forem cestovního ruchu, využívat komplementárních zařízení, společně budovat vztahy s veřejností, zvýšit průměrné tržby na jednoho zákazníka, prodloužit délku pobytu, nabízet tematicky zaměřené programy, atd. 5.4.7 Spolupráce V cestovním ruchu dochází k neustálým změnám. Přibývá konkurence, roste komplexnost a členitost trhu, zákazníci jsou stále zkušenější, prolínají se jednotlivé kultury atd. Tyto změny kladou zvýšené nároky na řízení. Marketingový management se stává nutností. Profesionalita je nezbytná. Charakter produktu cestovního ruchu nutí provozovatele zařízení cestovního ruchu stále více spolupracovat. Většina podniků cestovního ruchu je malých nebo středních. Osamělí podnikatelé musí čelit stále silnější konkurenci. Jediným způsobem, který jim může pomoci v konkurenci obstát, je klást důraz na společné využívání zdrojů, které jim zvýší konkurenční schopnosti. Proto stále více dochází ke splývání a akvizici podniků s cílem koncentrovat sílu. V mnoha oblastech je konkurence zbytečná, zvyšuje náklady. Je lepší vstoupit do partnerských vztahů a zaměřit se na společný cíl, kterým je získávání dalších návštěvníků, budovaní příznivé image destinace. Spolupráce mezi různými subjekty nabídky posiluje možnost přesvědčit odpovědné činitele ve vládě a v parlamentu o hospodářském přínosu cestovního ruchu, o nutnosti podpory cestovního ruchu včetně uvolnění finančních prostředků na vybudování jak všeobecné infrastruktury (cesty, inženýrské sítě, telekomunikace), tak i na udržení a rozvoj stávající infrastruktury cestovního ruchu.




.

6. Management projektu a řízení lidských zdrojů Obsahem této kapitoly je plán a uspořádání problémů souvisejících s otázkou samotného managementu projektu. Pod tímto pojmem si lze představit veškeré plánování, organizování, řízení a kontrolu všech procesů, organizačních jednotek a veškerých lidských zdrojů

6.1

Předkladatel projektu, investor a budoucí provozovatel

Investorem a realizátorem předkládaného projektu je město Aš. Tím je definováno také jeho postavení a funkce v rámci projektu. Zajistí z vlastních zdrojů potřebnou organizační strukturu pro bezchybné řízení stavebních činností při výstavbě a rekonstrukcích objektů a zařízení definovaných projektem. Investor je plně seznámen s vývojem cestovního ruchu v regionu, jeho minulostí i aktuálním stagnujícím vývojem. Jako příjemce grantu a také dlouhodobý nájemce objektů převezme město Aš veškerou odpovědnost a závazky plynoucí z realizace projektu. Jak vyplývá ze statistik zaměstnanosti (zdroj SSZ MPSV ČR) v regionu Ašska je dostatek lidských zdrojů v produktivním věku pro potřeby dalšího rozvoje.

6.2

Zkušenosti předkladatele s podobným typem projektů

Město Aš má v oblasti řízení projektů spolufinancovaných národními rozvojovými programy využitelné zkušenosti. Pro realizaci záměrů jak investiční, tak neinvestiční povahy je předkladatel personálně i materiálně adekvátně vybaven. Realizované investiční akce v letech 2003 – 2006 2003 -

Zahájení rekonstrukce Poštovního náměstí Otevření hřiště na skateboard Zahájení výstavby 93 bytů na Hlavní ulici Kamerový systém na Hlavní ul. a přilehlých ulic

2004 -

Dokončení I. etapy rekonstrukce Poštovního nám. Rekonstrukce střechy ZŠ Hlávkova Příjezdová komunikace a parkoviště u radnice Rekonstrukce komunikace a chodníků v Palackého ul.

2005 -

Rekonstrukce Hlavní ulice Rekonstrukce objektu v Okružní ul. na středisko Integrovaného záchranného systému Zahájení rozsáhlé opravy budovy ZŠ Kamenná Dokončení rekonstrukce bývalých jatek Nová vývařovna v domě s pečovatelskou službou




2006 -

.

Výstavba 3 nových parkovišť II. etapa rekonstrukce Hl. ul. a části Masarykova náměstí Rekonstrukce školního hřiště Dukelské ulice Komplexní oprava Nedbalovy ulice

6.3

Management projektu

Řízením projektu se bude zabývat projektový (realizační) tým. Při jeho realizaci budou v době realizační fáze využívány kapacity dodavatele vybraného dle stanovených kritérií a v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., v etapě provozní se bude zajištěním provozních činností zabývat žadatel a jeho zaměstnanci, resp. příspěvková organizace obce. Žadatel zajistí dostatečné množství pracovníků pro technické a organizační zajištění provozu a údržby. Při řízení lidských zdrojů po dobu výstavby objektu přebírá zodpovědnost pouze za jemu úměrnou část, která se nevztahuje na stavební práce, nýbrž na management projektu a administrativní zpracování. Lidské zdroje v průběhu stavebních prací i při provozní fázi projektu budou vždy řízeny v souladu se zákony České republiky a v souladu s dobrými mravy.

Předkladatel projektu, investor a budoucí provozovatel Název: Sídlo: IČO: Právní forma: Statutární zástupce: Telefon: Fax: E-mail: Hlavní manažer projektu: Telefon: Fax: E-mail:

6.4

Město Aš Kamenná 52 00253901 Obec Mgr. Dalibor Blažek 354 524 258 354 524 242 [email protected] Petr Svárovský 354 524 221 354 524 242 [email protected]

Partnerství

Město Aš, sídlem Kamenná 52, PSČ 352 01, které vyvíjí svou činnost dle zákona č. 128/2000 Sb, o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.




.

Ideovým partnerem města Aš v tomto projektu je: Město Rehau, územní správní celek, spoluautor pilotního projektu „Od města k městu – od náměstí k náměstí“. Uvažovaný projekt by měl být realizován na německé straně ve městech Rehau a Oelsnitz, na české straně v Aši. Partneři budou aktivně spolupracovat při přípravě a realizaci projektu takto:

6.5

budou poskytovat konzultace k projektu v průběhu jeho přípravy a realizace,

v rámci svých možností budou prezentovat a propagovat samotný projekt a služby, které budou jeho rámci nabízeny.

Lidské zdroje

Investorem a realizátorem projektu je město Aš a tím je definováno také jeho postavení a funkce v projektu – tedy rekonstrukce objektu. Samotný provoz a funkčnost objektu bude zajišťovat jako provozovatel Město Aš.

6.6

Kategorie a funkce zaměstnanců , požadavky na odbornost

Vlastní realizaci projektu rekonstrukce objektu Střelnice a tedy vznik Domu česko-německého přátelství a porozumění budou pro město Aš po dodavatelské linii zajišťovat odborné firmy na základě tendrů, vypsaných investorem stavby. Samotný provoz, režijní náklady, mzdové a další bude zajištěn nájemcem-provozovatelem objektu. Proto se nestanovují v tomto bodě kategorie a funkce zaměstnanců potřebných pro realizaci projektu.

V rámci projektu bude v etapě po realizaci projektu vytvořeno celkem 17 nových stálých pracovních míst. Pracovní místa související s provozem : Funkce

Počet úvazků po realizaci projektu

Hrubá mzda x počet úvazků

Ročně Kč

Recepce + Infocentrum

2

24 000

288 000

Hospodářský pracovník

1

13 000

156 000

Knihovna

1

10 000

120 000

Správce

1

16 000

192 000




Funkce

.

Počet úvazků po realizaci projektu

Hrubá mzda x počet úvazků

Ročně Kč

Údržbář

1

12 000

288 000

Restaurace – kuchař

1

14 000

168 000

Restaurace – obsluha

3

30 000

432 000

Restaurace – pomocný personál

2

18 000

216 000

Úklid

2

20 000

240 000

Kinokavárna- obsluha

1

9 000

108 000

Pokojská

1

10 000

120 000

Sál – promítač (půl úvazek)

1

5 000

60 000

Odvody soc. (35 %)

17

760 000

Celkem za rok

17

2 932 000

Nově vzniklá pracovní místa a požadavky na kvalifikaci: •

Recepce + Infocentrum - středoškolské vzdělání, znalost cizích jazyků

•

Hospodářský pracovník, správce budovy – středoškolské vzdělání technického nebo ekonomického směru (HP znalost cizích jazyků)

•

Knihovna – minimálně středoškolské vzdělání, znalost cizích jazyků

•

Uklízečka – základní vzdělání

•

Provoz a údržba budovy – střední odborné vzdělání technického směru

•

Pomocný údržbář – základní vzdělání

•

Kinokavárna- obsluha – výuční list, znalost NJ

•

Pokojská – základní vzdělání

•

Promítač – základní vzdělání

6.7

Sociální, ekonomické a kulturní prostředí

Normy a standardy sociální a ekonomické prostředí zakotveny v následných legislativních normách:




.

Pracovní podmínky •

Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;

•

Zákon č. 475/2001 Sb., o pracovní době a odpočinku;

•

Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku;

•

Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě;

•

a další předpisy související.

Zabezpečení zdravotní péče •

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů;

•

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění;

•

Zákon č. 20/1966 Sb., o veřejném zdraví lidu;

•

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů;

Zabezpečení sociální, důchodové a nemocenské pojištění •

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení;

•

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;

•

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců;

•

Zákon č. 155/1955 Sb., o důchodovém pojištění;

•

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení;

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci •

Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce

•

Zákon č. 174/ 1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce;

•

Vyhláška č. 297/19941 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání;

•

Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání;

•

Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci;

•

a další předpisy související.




.

Požární ochrana •

Zákon č. 133/85 Sb., ve znění pozdějších předpisů;

•

Vyhláška MV ČR 246/2001.

Ve smyslu výše uvedených legislativních norem budou všichni zaměstnanci periodicky proškolováni. Bude zajištěno školení pro vedoucí pracovníky, pro nově nastupující zaměstnance, zaměstnance převáděné na jiná pracoviště s odlišnou požární charakteristikou či předpisy a pro osoby dodavatelských firem, které se budou zdržovat na pracovištích a vykonávat práce.

6.8

Výběr zaměstnanců, dostupnost zaměstnanců

Výběr zaměstnanců, kteří se budou podílet na vlastním provozu objektu a služeb Domu česko – německého přátelství a porozumění, proběhne na základě osobních pohovorů, důraz bude kladen na odpovídající vzdělání, znalost světových jazyků, komunikativnost a časovou flexibilitu. Vytvořená pracovní místa umožní zaměstnání osob tělesně postižených, studentů a důchodců. Vývoj nezaměstnanosti ve městě Aš 1998 – 2006 ( k 30.6. 2006) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Počet celkových uchazečů o zaměstnání

283

377

411

491

535

468

466

Počet volných pracovních míst

277

130

144

63

128

140

137

Zdroj : ÚP Cheb 2006

Nejvíce volných pracovních míst je již dlouhodobě nabízeno pro uchazeče s vyučením a základním vzděláním. Tyto dvě skupiny představují v průměru 80 % všech volných míst nahlášených zaměstnavateli na Úřad práce v Chebu. Na třetím místě je nabídka pro uchazeče s úplným středním odborným vzděláním (maturitou). Dlouhodobě nejnižší nabídka je naopak pro vysokoškoláky.




.

Míra nezaměstnanosti v Aši v letech 2000 - 2006 6,67 %

2006

6,84 %

2005 2004

7,97 % 7,32 %

2003

6,34 %

2002

5,82 %

2001 2000

4,37 % 0

2

4

6

8

10


Z informací Úřadu práce v Chebu vyplývá, že ve městě Aš byla k 30. 6. 2006 celková míra nezaměstnanosti 6,7 % a od roku 2003 má klesající tendenci.

Vzdělanostní struktura nezaměstnaných v Aši v r. 2005

Základní 49%

Střední odborné 34%

Vysokoškolské 1%

ÚSO s maturitou 16%


Z uvedené kvalifikační struktury uchazečů o zaměstnání je patrné, že při získávání nových zaměstnanců nelze předpokládat žádné problémy. „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



6.9

.

Plán zaškolování

Veškeré činnosti související s vlastní realizací projektu budou provedeny odbornými firmami, vybranými na základě výběrových řízení, vypsaných investorem. Mzdové náklady těchto jednotlivých dodavatelů jsou již zahrnuty v celkových částkách a je tedy jejich přímou zodpovědností, aby zakázky byly realizovány pracovníky odpovídajících profesí a kvalifikací. Příprava, realizace (ve smyslu kontroly a komunikace s dodavateli) a další následné činnosti související s dohledem nad provozem projektu budou zajišťovány prostřednictvím vlastních pracovníků. Všichni pracovníci, kteří se budou podílet na vlastním provozu objektu a služeb Domu česko – německého přátelství a porozumění budou seznámeni s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Bude kladen důraz na rozvoj jejich odborné způsobilosti pro výkon povolání. Vzhledem ke specifikům vykonávaných činností bude jeho těžiště spočívat především v sebevzdělávání se budoucích zaměstnanců.

6.10

Mzdové a ostatní náklady

Mzdové náklady na personální zajištění provozu investice vychází z průměrné hrubé měsíční mzdy v prvním roce provozu, budou zvýšené o 35% z titulu odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanci budou zajišťovat především organizační, administrativní a odbornou činnost a drobné opravy a údržbu. Podrobnější specifikace mzdových nákladů je v kapitole 6.6.

Položky Hrubé mzdy celkem bez pojištění

Počet stálých míst 17

Hrubé mzdy dle jednotlivých let (v tis. Kč) 2009

2010 2011

2012

2013

2014

2015

1 810 2 172 2 172 2 172

2 172

2 172

2 172

7. Technické a technologické řešení projektu Tato kapitola shrnuje veškeré podstatné technické a technologické aspekty projektu, jako je zvolená technologie, technické parametry jednotlivých zařízení, výhody a nevýhody těchto předpokládaných řešení, vyplývající technická rizika, potřebné energetické a materiálové toky, údaje o životnostech jednotlivých zařízení, potřebné údržbě a nákladnosti oprav, změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení apod.




7.1

.

Lokalita staveniště, dodávek zařízení nebo služeb

Navrhované staveniště stavby Domu česko - německého přátelství a porozumění se nachází ve městě Aš v nejzápadnějším cípu ČR. Toto staveniště má odpovídat ideovým představám studie „Od města k městu - od náměstí k náměstí“ mezi městy Rehau, Oelsnitz a Aš, která byla zpracována Dipl. Ing. Raimundem Böhringerem v roce 2001. Skutečností je, že městem Aš vybraná varianta představám studie odpovídá jen částečně.

Identifikační údaje stavby Název stavby:

Dům česko – německého přátelství a porozumění

Místo stavby:

Aš, Česká republika, ulice Hlavní č.p. 486

Druh stavby:

Rekonstrukce – stavební úpravy, varianta A

Původní účel:

Restaurace se sálem a ubytováním

Název původního objektu:

Střelnice

Druh předchozí stavby:

Rekonstrukce - nedokončená

Charakteristika staveniště Staveniště budoucího Domu česko - německého přátelství a porozumění mající dosavadní název Střelnice se nachází na svažité ulici Hlavní ve vzdálenosti cca 400 m od Masarykova náměstí. Ulice je silně frekventovaná, rozlehlý třípodlažní objekt Střelnice těsně dobíhá k chodníku této ulice (průčelí), podélná SZ strana sousedí s asfaltovým parkovištěm, podélná strana JV a západní JZ se sportovním areálem a částečně s malým parkem se vzrostlými stromy. Přístup k objektu ze SV strany, příjezd z Hlavní ulice k podélným stranám objektu. Objekt Střelnice v rozestavěnosti hrubé stavby pozastaven, nedokonale zabezpečen, rozkrádán.




7.2

.

Popis technického řešení jednotlivých objektů Stavební objekt

SO 01 Rekonstrukce objektu Střelnice

Specifikace HD SO 01.1 Bourací práce Řeší v suterénu, 1. n.p. až 4. n.p. celkem úpravy potřebné pro navrhovaný stav min. na ploše 746 m2 o objemu 2476,8 m3 OP. SO 01.2

Nové stavební úpravy, architektonicko stavební řešení Představují úpravy ve všech podlažích od suterénu až po 4. n.p. stavebního charakteru od HSV až po PSV a dokončovací práce včetně zateplení objektu. Jedná se o velmi rozsáhlou stavební úpravu celého devastovaného objektu Střelnice, jehož rekonstrukce byla v hrubé stavbě pozastavena. Cílem je použití standardních, leč kvalitních stavebních materiálů jak ve fasádě, tak interiéru, jak v celkovém pojetí, tak v detailu.

SO 01.3 Vnitřní rozvody kanalizace Představují rozvody jak vod splaškových (WC, umyvadla, vany), tak vod tukových s odlučovačem tuků. Nevylučují se v malém rozsahu vody dešťové. K použití nehlučný materiál plastový příslušných dimenzí, a to vertikální i horizontální rozvody s kontrolními a čistícími prvky. Zařizovací předměty. SO 01.4 Vnitřní rozvody vody Představují rozvody pitné vody (studené), rozvody teplé užitkové vody (TUV) s cirkulací (součásti jsou i dohřívače vody) a rozvod požární vody s hydrantovými skříněmi s vybavením. Materiál PE trubky. Armatury. SO 01.5 Vytápění Rozvody Cu potrubí od plynové kotelny a kotelny s tepelnými čerpadly po všech podlažích a do všech místností s nízko teplotním systémem 55°/45°C s panelovými radiátory s podlahovým topením. Topení bude spočteno na tep. ztráty po zateplení objektu. SO 01.6 Vnitřní rozvody plynu Pro zajištění plynové kotelny (doplňkový zdroj tepelných čerpadel) a pro kuchyni. Vnitřní nízkotlaké rozvody příslušné dimenze budou plastové. SO 01.7 Elektroinstalace a osvětlení, hromosvod Z rozvodny bude na každém podlaží podlažní rozvaděč s jištěním jak světelných, tak zásuvkových okruhů v Cu „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



Stavební objekt

.

Specifikace HD provedení. Svítidla budou vybrána dle účelu místnosti ve standardním a místy nadstandardním provedení s úspornými svítidly. Součástí bude i nouzové osvětlení s nouzovým zdrojem s vestavěným samodobíjením, hromosvod celého objektu s uzemněním. SO 01.8 Elektrická požární signalizace Převážná většina místností, zejména ubytovací a společenská část budou zajištěny EPS se signálem na místní záchranný hasičský sbor. Signál však předtím bude vyhodnocen buď trvalou službou v recepci objektu, v mimořádných případech městskou policií. SO 01.9 Telefonní ústředna a sdělovací rozvody V recepci bude umístěna telefonní ústředna, odtud pak rozvody do všech prostor, kde bude dohodnut telefonní terminál (přístroj). Rozvody se doporučují provést sdruženými kabely (T, R, TV, VPT). Rozhodující části rozvodů pod omítkou nebo v chránících lištách snížených podhledů. SO 01.10 Audio technika a vnitřní rozvody Rozhlasová ústředna bude doplněna kvalitní audiotechnikou (rádio, magnetofon, CD přehrávač, video přehrávač) a recepčním zařízením. Rozvody budou páteřním vedením pod omítkou, v podhledech z části v chráněných sdružených kabelech. SO 01.11 Společná televizní anténa a rozvody Na střeše umístěna anténa, rozvody k zásuvkám na pokojích, společenských místnostech a recepci běžně pod omítkou, páteřní rozvody v podhledech. SO 01.12 Vnitřní vybavenost standardní Jedná se o vybavení pokojů, kanceláří, salonků, z části haly, zázemí jeviště, šaten apod. Vybavením se rozumí nábytek interiéru, záclony, závěsy apod.

SO 11 Přípojka vody

SO 01.13 Vnitřní vybavenost nestandardní Jedná se o interiér recepce, z části haly, kavárny, sálu, restaurace spod.vybavením se rozumí atypické prvky zakázkového charakteru dle koncepce architektů vč. svítidel, koberců speciálních povrchových úprav apod. PE d 120 z Hlavní ulice délky do 20,0 m, z toho část v silnici a chodníku. Průměrná hl. výkopu 1,60 m.

SO 12 Přípojka kanalizace, lapač Plastové potrubí d 250 v délce cca 30 m s napojením do „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



Stavební objekt olejů

SO 13 Přípojka STL plynovodu

SO 14 Přípojka silnoproudu

SO 15 Venkovní osvětlení

SO 16 Přípojka slaboproudu

.

Specifikace HD stávající revizní šachty v ulici Hlavní. Součástí je lapačã tuků z kuchyně a lapač olejů z parkoviště. Plastové potrubí d 80 v délce 180 m z křižovatky ulic Anenská - Na vrchu, místy s chráničkami. Průměrná hloubka výkopu 1,20 m. Ukončení uzávěrem, regulačním ventilem a plynoměrem. Nové připojení napájecím kabelem z trafostanice v Šaldově ulici v délce cca 170 m s chráničkami s propojením na kabel v Hlavní ulici. Průměrná hloubka výkopu běžně 0,90 m, v podchodech 1,20 m. K osvětlení prostor v podélném směru objektu a parkoviště s napojením na stávaj. stožár VO. Kabelová trasa v délce cca 200,0 m s průměrnou hloubkou výkopu 0,90 m. Stožáry VO v počtu 9 ks. Do výkopu bude vložena uzemňovací páska. Krátká přípojka délky do 10,0 m s průměrnou hloubkou výkopu 0,90 m.

Rozlehlá asfaltová plocha se plošně zredukuje odbouráním SO 17 Úprava parkoviště, chodníky (900 m2) na potřebný rozsah s vytvořením ostrůvků pro stínící zeleň parkoviště, vymezí se obrubníky (225 m), v nejnižším místě s odvodněním a prostorem pro lapač olejů. Součástí budou i místní úpravy AB, vodorovné a svislé dopravní značení. Dlážděný chodník na JV straně v délce cca 35 m v návaznosti na boční bezbariérový vstup. SO 18 Úprava oplocení a vestavěného Jde o kvalitní opravu podezdívky oplocení a repasi kovových částí hodnotného oplocení v délce cca 80 m. Součástí bude i objektu seriózní úprava vstupu těsně navazujících bývalých veřejných záchodků. SO 19 Konečné a sadové úpravy

Po vybouraných asfaltových plochách ohumusování, zatravnění a dosadba jednak stínící zeleně v ostrůvcích parkoviště i dosadba dřevin mimo parkoviště. Ohumusování, zatravnění příp. keřová zeleň bude i při podélné odvrácené straně JV kolem budovy a vybudovaného nového chodníku v návaznosti na vzrostlou parkovou zeleň.

PS 01 Plynová kotelna

Navrhuje se za účelem jednak provozu plynových zařízení kuchyní a jednak k dotápění objektu při teplotách




Stavební objekt

.

Specifikace HD venkovního vzduchu -5°C a nižších při použití hlavního zdroje tepla tepelného čerpadla.

PS 02 Jímací tepelné vrty a vnější Pro získávání tepla pro tepelná čerpadla je navržena soustava hloubkových vrtů o hloubce 100 až 110 m, do kterých budou rozvody vsunuty trubkové geotermální kolektory naplněny speciální směsí a ty pak napojeny na tepelná čerpadla, která si termální energii odeberou a studenou směs vrátí zpět druhou větví do vrtu. PS 03 Tepelná čerpadla a zásobníky vody

Hlavním vytápěcím mediem je termální energie získaná z vrtů a odebrána tepelnými čerpadly, kde je převedena na vyšší teplotu vhodnou pro navržený vytápěcí systém 55°/45°C celého objektu. Za tímto účelem budou v této kotelně pořízeny stojaté izolované velkokapacitní nádrže, které zajistí potřebná množství ohřáté vody pro vytápěcí systém i přípravu TUV.

PS 04 Pozice neobsazena – rezerva

PS 05 Regulace tepla

PS 06 Kuchyně a sklady

Zařízení hlavního topného systému, systému přípravy TUV a pomocného topného systému bude v závislosti na venkovní teplotě, požadavcích na teplotu vnitřních prostor s přihlédnutím na orientaci místnosti ke světovým stranám namontována regulační sestava, která po vyladění přes VT bude zajišťovat v celém objektu vysokou tepelnou pohodu. Kuchyně dimenzovaná pro 250 hotových jídel bude zajišťovat přípravu (běžně ve 2 směnách) celodenní stravy nejméně pro 45 bydlících, na jejichž kapacitu je dimenzováno ubytování, a dalších 50 - 60 osob účastníků jednodenních seminářů, klubových či zájmových sešlostí. Zařízení bude prostorově, kapacitně, hygienicky i bezpečnostně odpovídat příslušným předpisům. Součástí tohoto provozního souboru i příslušné sklady se zajištěnou horizontální i vertikální cestou surovin do míst zpracování i odpadu z kuchyně.

PS 07 Vzduchotechnika a klimatizace Vzduchotechnicky budou zajištěny prostory kavárny, výčepu, kuchyně, restaurace, hygienických místností a některé druhy skladů. Klimatizovány budou společenský sál s přísálím resp. salónky, společenská místnost, knihovna a kaple. Technická zařízení pro tyto provozní jednotky se navrhují v suterénu pod kavárnou, odkud rozvody „tichým“ potrubím budou rozvedeny vesměs nad sníženými podhledy. Zdrojem tepla (chladu) budou nádrže s TUV v kotelně tepelných čerpadel. Obě zařízení budou mít svou regulaci. „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



Stavební objekt

.

Specifikace HD

PS 08 Výtahy

K zajištění vertikální dopravy jsou navrženy výtahy: osobní výtah velký - 4 stanice 1 000 kg osobní výtah malý - 4 stanice 500 kg stolní nákladní výtah - 3 stanice 100 kg.

PS 09 Výpočetní technika

Do sítě budou začleněny počítače pro vedení běžné administrativní agendy a agendy návštěvníků s příslušným serverem a několika tiskárnami. VT se navrhuje i do knihovny. Dále se počítá nákup cca 2 přenosných počítačů s možností zapojení do sítě a tiskárny. Při výběru nutno dbát na kompatibilitu systému nejen uvnitř objektu, ale především z pohledu k partnerům.

PS 10 Řídící a zabezpečovací systém

Bude použit jednak pro řízení provozu kuchyně a skladů a ubytování v závislosti na přítomnosti (absenci) pasažéra (účastníka), jednak kontrolně pro další PS (kotelna, VZT a klimatizace). Kromě toho bude objekt celkově střežen cca třemi kamerami s přenosem na monitor do recepce, jednak čidly EZS vybraných prostor (knihovna, kancelář vedoucího pracovníka, některé sklady apod.) s přenosem opět na monitor recepce, jednak na PCO Městské policie.

PS 11 Jevištní technika

Poněvadž stávající objekt poskytuje prostor jeviště, doporučuje se toto jeviště zprovoznit. Jde o zabezpečení jevištní technikou v nezbytném rozsahu (technologie zvedání kulis, osvětlovacích lávek, závěsných a posunovacích zařízení včetně opony, samotné osvětlení atd). Toto zařízení musí zvláště odpovídat podmínkám bezpečnosti a ochrany zdraví stejně jako dalším předpisům např. požárním apod.

7.3

Podmínky pro získání a provozování technologie

Před zahájením PD k územnímu a stavebnímu řízení je třeba zajistit tyto průzkumy: zaměření aktuálního stavu vlastního objektu se zapojením faktoru postupující devastace; geodetické zaměření okolí objektu se všemi inženýrskými návaznostmi a sítěmi; doplňující inženýrsko - geologický průzkum; doplňující radonový průzkum; zpracování historického průzkumu; statická posouzení havarijního stavu objektu.




.

Na základě těchto průzkumů aktualizovat finanční požadavky na stavební úpravy objektu (propočet stavby).

-

Další postup k realizaci stavby: zpracování podkladů pro výběr zhotovitele stavby; provedení profesních výkonů při vlastním výběru zhotovitele stavby (zadání realizace stavby); provedení profesních výkonů autorského a investorského technického dozoru při provádění stavby; provedení profesních výkonů po dokončení stavby a uvedení stavby do užívání.

Výběr strojů a zařízení Tepelná čerpadla s regulací, plynová kotelna s regulací, vzduchotechnická zařízení a klimatizace s regulací, kompletní řešení kuchyně, osobní výtahy, stolové výtahy pro přísun potravin, řídící kartový systém s evidencí skladu zásob, ubytovaných a stravovaných, zabezpečovací systém objektu a vyjmenovaných místností s napojením na PCO, el. požární signalizace s napojením na HZS, speciální zařízení jevištní techniky apod. Stavební práce Mohou být podrobně specifikovány projektovou dokumentací až na základě zjištění aktuálního stavu objektu a stavu postupující devastace. Stavební úpravy objektu však v každém případě budou obnášet bourací práce se statickým posouzením a nové stavební úpravy, tj. architektonicko-stavební řešení rovněž se statickým řešením objektu a jeho zateplení. Dále bude obnášet objekt vnitřní profese v rozsahu dle stavebních objektů. Aby mohly být bourací práce a architektonicko stavební řešení vyčísleno finančně, bylo ocenění dodávek a prací propočteno dle finančních ukazatelů zastavěných ploch a obestavěných prostorů podle níže uvedeného přehledu. Dodává se, že tyto objemy vyjadřují stav přelomu roku 2002/2003. Rekonstrukce Střelnice plochy vybraných místností

plocha

konstrukční výška

obestavěný prostor hrubé objemy jednotlivých podlaží m2 m m3 .............................................................................................................................................................................................. suterén (vč. konstrukcí) rekonstrukce 385,47 2,56 986,80 technická zařízení 107,37 pomocné kuchyňské provozy 94,23 ostatní místnosti + konstrukce 183,87




.

1. nadzemní podlaží (vč. konstrukcí) rekonstrukce 1161,97 3,75 4357,39 ...................................................................................................................................................................................... společenský sál 259,99 přísálí - oddělitelné salonky 190,60 jeviště 66,07 kancelář 25,66 plochy vybraných místností plocha konstrukční výška obestavěný prostor hrubé objemy jednotlivých podlaží m2 m m3 recepce 28,42 kavárna 112,00 ostatní místnosti + konstrukce 479,23 2. nadzemní podlaží (vč. konstrukcí) rekonstrukce 1161,97 4,68 5438,02 ………………………………………………………………………………………………… přísálí - oddělitelné salonky 190,60 balkon 49,39 kanceláře 36,06 restaurace 98,01 kuchyně 80,03 ostatní místnosti + konstrukce 707,88 3. nadzemní podlaží (vč. konstrukcí) ………………………………………………………………………………………………….. rekonstrukce 415,54 3,32 1379,59 nástavba 583,64 3,32 1937,68 demolice 746,02 3,32 2476,79 společenská místnost ubytování 45 lůžek kancelář technická zařízení ostatní místnosti + konstrukce

98,01 348,38 20,91 66,10 465,78

4. nadzemní podlaží (vč. konstrukcí) rekonstrukce 220,91 4,45 983,05 ....................................................................................................................................................................................... česko-německá knihovna 125,34 kancelář 20,30 ostatní místnosti + konstrukce 75,27 celkem rekonstrukce 13144,85 celkem nástavba 1937,68 celkem demolice 2476,79 .................................................................................................................................................................................. celkový objem (rekonstrukce + nástavba) 15082,54




7.4

.

Organizace výstavby

Hlavním staveništěm bude samotný objekt a plochy v rozsahu podélných stěn objektu v šíři 5 - 15 m. Staveniště bude provizorně oploceno. Pro bourací a nové stavební práce se doporučuje kolejový jeřáb s dosahem ramene na celý objekt i skládky. Ostatní technika k bourání a výstavbě běžná. Dále se doporučuje staveniště osadit 2 - 3 provizorními mobilními uzamykatelnými sklady z důvodů náročnosti a rozsahu instalačních materiálů dle SO 01.3 01.13, PS 01 - PS 11 i samotných sítí SO 11 - SO 19. Doporučuje se pro vedení stavby využít jako SZ přilehlý malý dvoupodlažní domek, který může být po rekonstrukci využíván jako byt správce objektu - nutno řešit samostatným projektem. Provizorní napojení na energie se předpokládá z objektu samotného (V, E), propojení skladů na el. energii provizorním vzdušným kabelem. K opravě fasád, výměně oken atd. bude zřízeno trubkové lešení, ochrana chodců na přilehlém chodníku Hlavní ulice bezpečným bedněným průchodem. Upozorňuje se na: -

těsný kontakt stavby s frekventovanou ulicí Hlavní - ošetřit provizorním dopravním značením;

-

zajistit bezpečný plynulý provoz pěších i dopravních prostředků na této ulici; kontakt se vzrostlou zelení - nutná ochrana; kontakt s ostatními nemovitostmi - zabezpečit proti poškození; náročné požadavky z hlediska bezpečnosti práce a ochrany zdraví a zařízení.

Další bude specifikováno PD - podrobným řešením. Předpokládaná doba výstavby (dle rozsahu devastace a času realizace): 20 měsíců. Opravy a údržba Opravy a údržba stavebního objektu bude prováděna městem Aš nebo provozovatelem zařízení na základě smlouvy s vlastníkem stavby (město Aš). Organizace výstavby Způsob zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu i budoucí p r o vo z Při vlastní stavbě musí být rovněž dodrženy podmínky Vyhl. ČÚBP č. 48/82 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích, ve znění Vyhl. č. 324/90 Sb. a č. 207/91 Sb., v oblasti způsobilosti pracovníků a jejich vybavení (odborná a zdravotní způsobilost, proškolení atd.), požadavky na staveniště (ohrazení, oplocení, udržování pracovních ploch a přístupových komunikací, osvětlení, „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



.

podchodné výšky 2,1 m, manipulační šířky pro pěší 0,75 m, zajištění otvorů a jam, použití žebříků, skladování materiálu apod.). Dále požadavky na BOZP při zemních pracích (práce v ochranném pásmu elektrických, plynových a jiných nebezpečných podpovrchových vedení, zajištění stability stěn, výkopů apod.), betonářských pracích, zednických pracích, pracích ve výškách a nad volnou hloubkou a pracích v mimořádných výškách. Veškeré odborné práce na elektrickém zařízení smí provádět pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle vyhlášky 50/78 sb. (min. §6 ).

7.5

Soupis nemovitostí a pozemků dotčených stavbou

Pozemek a nemovitost dotčená stavbou projektu jsou ve vlastnictví žadatele – města Aš.

8. Dopad projektu na životní prostředí Tato část studie proveditelnosti zahrnuje popis veškerých kladných i negativních vlivů, které plynou z realizace projektu v jeho jednotlivých etapách.

V případě předkládaného projektu lze v průběhu jeho realizace uvažovat tyto následující, dočasné vlivy na životní prostředí: •

liniovým zdrojem znečišťování ovzduší bude provoz dopravy v průběhu realizace projektu, prostor stavenišť bude v době rekonstrukce a výstavby objektů po omezenou dobu plošným zdrojem znečišťování ovzduší;

•

vlastní realizace projektu nebude významným zdrojem odpadních vod;

•

odpady vzniklé ze stavební činnosti budou likvidovány podle platných legislativních předpisů, za což bude zodpovídat dodavatel staveb, po dokončení vlastní realizace projektu bude běžný provoz všech zařízení produkovat pouze běžný domovní odpad, jenž bude umisťován do stávajících kontejnerů a jeho svoz zajišťován v rámci běžné činnosti firem zajišťujících zpracování či uložení odpadů;

•

charakter staveb není předpokladem pro použití vyššího počtu stavebních strojů, hladina hluku by proto neměla přesáhnout zákonem dané limitní hodnoty

Rizika, vyplývající z expozice hluku, jsou vyjádřena stanovením nejvýše přípustných hladin zvuku. Jsou obsaženy v nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací v úplném znění. Závazné stanovení nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny hluku je v kompetenci místně příslušné hygienické stanice.




.

Dalšími souvisejícími právními předpisy jsou zejména: •

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů v platném znění, předpisy související ;

•

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu., ve znění pozdějších předpisů

Samotná stavební činnost bude mít zcela zanedbatelný negativní vliv na životní prostředí za předpokladu, že budou dodržena následující opatření: Ochrana proti vibracím a hluku Zajistí se použitím nejvhodnějšího druhu a typu strojní mechanizace, stavba bude probíhat mimo nejhustší městskou zástavbu a proto se nemusejí přijímat jiná opatření. Opatření proti znečišťování ovzduší výfukovými plyny a prachem Nebude připuštěn provoz vozidel, která produkují více škodlivin, než povoluje platná vyhláška. Nakládka stavební sutě a zeminy na dopravní prostředky bude nejvýše 10 cm pod horní hranu postranice vozidla. Zábor ploch pro zařízení staveniště, jeho provoz a vizuální rušení okolí Velikost záboru bude minimální a doba trvání co nejkratší – v souladu s projektovou dokumentací. Pro provoz staveniště bude vypracován takový provozní řád, aby ani vizuálně nebylo narušováno životní prostředí. Ochrana proti znečišťování podzemních a povrchových vod Případné skladování látek, které nejsou odpadními vodami, bude podléhat zvláštnímu režimu skladování a zacházení s nimi. Budou pravidelně kontrolovány dopravní a stavební stroje – těsnost jejich palivových a mazacích nádrží. Ochrana zeleně před poškozením Stromy a keře budou zajištěny obedněním, případně jiným vhodným způsobem proti případnému poškození. Bude zajištěno, že na kořeny stromů až do průměru přirozené koruny nebudou, ani dočasně, uskladněny výkopové zeminy a materiály, které by ohrozily systém stromů. Výskyt radonu Na základě zpracované mapy radiačního rizika lze zařadit zájmovou oblast do oblasti středního stupně radiačního rizika. Před započetím výstavby a rekonstrukce objektů bude v rámci zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení provedeno kontrolní měření výskytu radonu na daném území.




.

Souhrnně lze konstatovat, že nevyhnutelné negativní dopady na životní prostředí v době rekonstrukce a výstavby objektů během realizace projektu „Dům česko – německého přátelství a porozumění“ nebudou, při dodržení výše specifikovaných podmínek, prakticky žádné, případně budou zcela zanedbatelné a lehce nahraditelné. Na všechny stavební objekty bude vydáno pravomocné stavební rozhodnutí. Město Aš - mapa radonového indexu

Zdroj : ČGS 2006




.

9. Zajištění dlouhodobého majetku V rámci kapitoly je nezbytné vymezit jasně a úplně strukturu pořizovaného investičního majetku a zároveň rozpoznat, sepsat a zkalkulovat veškeré nutné materiálové a zbožové dodávky a určit výši takto vynucených zásob nutných pro ekonomický chod projektu. Jsou zde tak zodpovězeny odpovědi na otázky jaké položky obsahuje finální seznam investic, jakým způsobem bude majetek pořizován, jak vysoká bude roční spotřeba energií nutných k zajištění provozu zařízení, jak vysoký se předpokládá roční obrat služeb či jaké bude nutné pojištění pořizovaného majetku.

9.1

Potřeba a zajištění investičního majetku

Předmětem projektu „Dům česko-německého přátelství a porozumění“ je rekonstrukce objektu, jeho infrastruktury a parkoviště. V rámci realizace projektu dojde k vytvoření zázemí pro setkávání českého a německého obyvatelstva v rámci sdružení, spolků, společných kulturních a společenských akcí, k vytvoření ubytovacího a stravovacího zázemí. V rámci projektu tak budou provedeny stavební práce, dodávky materiálů a technologií.

9.1.1

Náklad na pořízení investičního majetku

Investiční majetek se v rozvaze řadí mezi stálá aktiva. Tato aktiva jsou nejméně likvidní. Investiční majetek se nespotřebovává jednorázově, ale postupně a jeho pořizovací cena se do nákladů zahrnuje průběžně několik let. Tato cena obvykle musí přesáhnout určitou hranici vymezenou zákonem. Finální seznam nutných investic bude vycházet z propočtů vypracovaných projektantem po dopracování projektové dokumentace. V době zpracování studie proveditelnosti byl k dispozici pouze údaj o celkové výši stavební investice. Celkové investiční náklady projektu bez DPH jsou vyčísleny na 95 000 000 Kč. Náklady bez DPH v Kč Investiční náklady celkem

95 000 000,-

Kromě výše zmíněných investičních nákladů jsou pro zdárný průběh projektu předpokládány následující ostatní náklady, jejichž celková výše bez DPH činí 950 000 Kč.




.

Náklady bez DPH v Kč Náklady na řízení a administraci

350 000,-

Náklady na audit

100 000,-

Náklady na propagaci

100 000,-

Náklady na zabezpečení výstavby

400 000,-

Celkem

950 000,-

Celkové oprávněné investiční náklady projektu bez DPH tedy činí 95 950 000 Kč. Oprávněné náklady bez DPH v Kč Investiční náklady

95 000 000,-

Ostatní náklady

950 000,-

Celkem

95 950 000,-

Žadatel počítá s vlastním financováním z rozpočtu města. Vzhledem k tomu, že žadatel není plátcem DPH, je DPH uznatelným nákladem projektu. Veškeré kalkulované náklady projektu jsou tedy oprávněnými náklady. Další oprávněné náklady projektu v Kč DPH

18 050 000,-

Celkem

18 050 000,-

Součet veškerých projektových nákladů kalkulovaných ve studii proveditelnosti ve fázi realizace projektu tedy činí 114 000 000 Kč.Nejsou zde uvedeny neinvestiční náklady spojené s přípravou projektu. „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



.

Celkové náklady projektu v Kč Investiční náklady Ostatní náklady DPH Celkem

95 000 000,950 000,18 050 000,114 000 000,-

Pořízení investičního majetku se bude řídit obchodním zákoníkem a dalšími platnými legislativními předpisy, upravujícími veškeré odběratelsko – dodavatelské vztahy v tržním prostředí. Pořízení investičního majetku cestou výstavby bude probíhat dodavatelsky. dodavatelské firmy budou vybrány v rámci výběrových řízení na zhotovitele stavby dle zákona č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách. Specifikace investičního majetku je provedena v kapitole 7.1.1. Veškerý majetek, který bude v rámci projektu „Dům česko-německého přátelství a porozumění“ pořízen, bude řádně pojištěn. Smyslem majetkového pojištění je ochrana před nahodilou událostí, která může způsobit škodu nebo újmu na majetku a tím i finanční ztrátu. Náklady na pojištění pořízeného majetku jsou propočítány na 16 000,- Kč ročně.

Klasifikace materiálových dodávek Dodávky stavebních prací jsou standardními dodávkami, vlastní výstavba si nevyžádá žádné speciální požadavky na dovoz strojů, surovin a materiálů. Veškeré dodávky budou důsledně zadávány výběrovým řízení. Všechny požadované hmotné dodávky jsou běžně dostupné na tuzemském trhu s možností okamžité dodávky. Hmotné dodávky budou odpovídat platným normám a předpisům ČR.




.

10. Řízení pracovního kapitálu (oběžný majetek) Tato kapitola obsahuje vymezení struktury a velikosti oběžného majetku, jaké druhy materiálu, nedokončené výroby, výrobků a zboží bude nutné skladovat a v jakých objemech, vzniklé pohledávky resp. Krátkodobé závazky, náročnost projektu na držbu hotovostních prostředků a jejich řízení.

10.1

Potřeba a zajištění oběžného majetku

Předkládaný projekt nemá charakter standardního výrobního procesu a proto vymezení potřeby a specifikace zajištění oběžného majetku lze v tomto případě zúžit na přehled nároků na energie a spotřební materiál resp. suroviny pro provoz ubytovacích a dalších zařízení a na odhad ročních obratů služeb.

Materiálové dodávky pro zajištění provozu Dodávky stavebních prací jsou standardními dodávkami, vlastní výstavba si nevyžádá žádné speciální požadavky na dovoz strojů, surovin a materiálů. Veškeré dodávky budou důsledně zadávány výběrovým řízení.

Provozní náklady Kalkulace provozních nákladů, resp. nákladů na energie a materiál, vyhází z kalkulací spotřeby energií uvedených v projektové dokumentaci a z odhadů nákladů na suroviny obdobných zařízení. Provozní náklady jsou v rámci projektu tvořeny: •

Náklady na energie (elektřina, vodné, stočné, teplo a TUV)

•

Náklady na materiál, dále pak obnovu drobného majetku a vybavení, pořízení ochranných pomůcek, a materiál na běžnou údržbu a opravy)

•

Náklady na ostatní služby (odvoz a likvidace odpadů, úklid, ostraha)

•

náklady na pojištění majetku (pojištění majetku proti nahodilým událostem)

•

Náklady na lidské zdroje (17 zaměstnanců)

Východiskem pro kalkulaci z následujících tabulek:

ročních provozních nákladů sportovního areálu byly údaje




.

Náklady na energie Kategorie Elektřina, teplo, TUV

Cena v Kč (ročně) 950 000

Plyn

63 000

Vodné, stočné

400 000

Celkem

1 413 000

Náklady na materiál Kategorie


Materiál na drobnou údržbu a opravy prováděné žadatelem

100 000

Údržba a opravy (běžné), revize

136 000

Ostatní materiál a zboží

2 300 000

Celkem

2 536 000

Náklady na služby Kategorie


Odvoz a likvidace odpadu, úklid, ostraha

28 000

Celkem

28 000

Náklady na pojištění Kategorie


Pojištění majetku

16 000

Celkem

16 000




.

Náklady na lidské zdroje Kategorie



192 000


168 000


156 000


432 000


840 000


324 000


60 000

Odvody soc. (35 %)

760 000

Celkem

2 932 000

Očekávané výdaje související s provozem projektu - sumarizace Položky

2009

2010

Náklady na energie

700 000

1 413 000

1 413 1 413 1 413 000 000 000

Náklady na materiál

1 170 000

2 536 000

2 536 2 536 2 536 000 000 000

Náklady na služby

14 000

28 000

28 000

28 000

28 000

Náklady na pojištění a jiné odvody

13 000

16 000

16 000

16 000

16 000

2 444 000

2 932 000

2 932 2 932 2 932 000 000 000

6 925 000

6 925 6 925 6 925 000 000 000


Výdaje celkem

4 341 000

2011


2012

2013



.

Struktura očekávaných provozních nákladů Náklady na pojištění a jiné odvody 0%

Náklady na lidské zdroje 43%

Náklady na služby 0%

Náklady na materiál 37%

Náklady na energie 20%

Provozní výnosy Očekávané výnosy související s provozem společenského domu jsou očekávány především v souvislosti s provozování ubytovacích služeb, restaurace, s pronájmem salonků a velkého sálu a z ostatních provozních příjmů (prodej upomínkových předmětů atd.). Vzhledem k předpokládané rozdílné vytíženosti během sezóny byla pro výpočet výnosů projektu zvolena průměrná 60% využitelnost zařízení. V roce 2009 při náběhu provozu je dále uvažováno s pouze 50% příjmů běžného roku. Takto z kalkulované výnosy z jednotlivých služeb jsou uvedené v následující tabulce.

Očekávané příjmy související s provozem projektu při 60 % využití kapacit Položky

Příjmy ubytování Restaurace

Počet jedno -tek

Cena za jedno -tku v Kč

2009 (50% běžnéh o roku)

2010

2011

z 10 000

250

1 250 000

2 500 2 500 000 000

2 500 000

2 500 000

56 400

120

3 384 000

6 768 6 768 000 000

6 768 000

6 768 000


2012

2013



.

Položky

Počet jedno -tek



Pronájem sálu

230

1000

Pronájem salonků

220

9 730

Upomínkové předměty

2011

2012

2013

115 000

230 000 230 000

230 000

230 000

150

17 000

33 000 33 000

33 000

33 000

26

126 000

253 000 253 000

253 000

253 000

Tržby celkem

4 892 000

2010

9 784 9 784 9 784 9 784 000 000 000 000

Struktura očekávaných příjmů

pronájem salonků 0% pronájem sálu 2%

upomínkové předměty 3% ubytování 26%

restaurace 69%




.

11. Finanční plán a analýza projektu Tato část studie proveditelnosti shrnuje komplexní finanční zohlednění předchozích bodů.

11.1

Základní kalkulace a analýza bodu zvratu

Dlouhodobý hmotný majetek, který vznikne realizací projektu, bude v majetku žadatele. Bude se jednat o rekonstrukci objektu, infrastruktury a parkoviště, vybudování ubytovací a stravovací kapacity. Jelikož projekt generuje více druhů výstupů – poskytovaných služeb a v rámci projektu jsou náklady a výnosy projektovány souhrnně, nelze kalkulační jednotku vztáhnout na jednotlivé druhy poskytovaných služeb. Pro zjednodušení byla kalkulační jednotka proto identifikována jako den provozu společenského domu za předpokladu poskytování plné šíře služeb. 11.1.1 Kalkulace Hlavním úkolem kalkulace je spočítání vlastních nákladů kalkulační jednotky - v tomto konkrétním případě se bude jednat o průměrný příjem za jeden den poskytování služeb společenského domu při plném využití. Vzhledem k šíři poskytovaných služeb je toto zjednodušení korektnější než kalkulace nákladů a příjmů na 1poskytovanou službu nebo 1 návštěvníka. Po rozdělení nákladů na variabilní a fixní, které je uvedeno v příslušných přílohách studie proveditelnosti je možné přistoupit k projekci jejich výše v závislosti na počtu jednotek. V následující tabulce jsou ve sloupci označeném jako „1“ uvedeny variabilní náklady na jednotku a průměrná cena produkce (služby) na tuto jednotku. Kalkulace bodu zvratu vychází z příjmů a nákladů, které byly očištěny od ostatních příjmů a nákladů a jsou tak tvořeny pouze hodnotami souvisejícími se sledovanou kalkulační jednotkou. Dále byly hodnoty pro výpočet bodu zvratu očištěny o nepeněžní položky, tedy o položky, které jsou nákladem, ale nejsou výdajem, např. odpisy, opravné položky apod. Položky

0

1

73

146

219

292

365

0

10 819,0

789 787

1 579 574

2 369 361

3 159 148

3 948 935

Fixní náklady

2 976 000

2 976 000

2 976 000

2 976 000

2 976 000

2 976 000

2 976 000

Náklady celkem

2 976 000

2 986 819

3 765 787

4 555 574

5 345 361

6 135 148

6 924 935

0

26 805

1 956 765

3 913 530

5 870 295

7 827 060

9 783 825

Variabilní náklady

Tržby

[údaje v Kč] „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



.

11.1.2 Analýza bodu zvratu Smyslem analýzy bodu zvratu projektu je stanovit takový počet dnů poskytování služeb, při kterém bude dosaženo nulové výše zisku. K tomuto účelu budou využity údaje z kapitoly 10.1.1. Pro vyjádření bodu zvratu je použit vztah

QBZ =

FN 3882000 = 186 dnů = p − b 77378 − 22896

kde

QBZ je takový objem produkce nebo služeb, při kterém je dosaženo nulového hospodářského výsledku

p je cena za jednotku produkce

b je jednotkový variabilní náklad

FN jsou fixní náklady

Při použití uvedeného vztahu a dat z kapitoly 10.1.1 vychází bod zvratu QBZ = 186, tedy při tomto počtu dnů poskytování služeb areálu dosahují přímé peněžní toky kladných hodnot. Při nižším využívání kapacity a prodeji jednotlivých služeb by projekt hospodařil se ztrátou. Grafické vyjádření výpočtu analýzy bodu zvratu ukazuje následující graf: Analýza bodu zvratu - Dům česko-německého přátelství a porozumění

12 000 000 10 000 000

Tržby

[tis. Kč]

8 000 000

Variabilní náklady Fixní náklady

6 000 000

Náklady celkem

4 000 000 2 000 000 0 1

73

146

219

292

365

počet hodin využití




11.2

.

Podrobný finanční plán

Na základě předchozích údajů, podkladů a dat bude v této kapitole sestaven finanční plán projektu. Tvorba finančního plánu vychází důsledně z metodiky pro Společný regionální operační program (SROP) doporučované a vydané Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Tvorba finančního plánu je rozdělena do pěti hlavních kroků. Prvním je detailní přehled výdajů ve fázi investiční a provozní, druhým krokem je kalkulace nabízených služeb, třetím přehled tržeb za sledované období, čtvrtým přehled cash-flow a pátým krokem je zajištění finančního krytí investiční a provozní fáze. Předmětem projektu „Dům česko-německého přátelství a porozumění“ je rekonstrukce objektu, jeho infrastruktury a parkoviště. V rámci realizace projektu dojde k vybudování ubytovacích a stravovacích kapacit, vybudování rekonstrukci velkého sálu a salonků a související infrastruktury. Projekt bude generovat žadateli příjmy z ubytování, z provozování restaurace, z pronájmu hlavního sálu a salonků a z prodeje upomínkových předmětů. Současně přinese širší veřejně prospěšné užitky (zlepšení image města Aš a zvýšení jeho atraktivity pro turistiku, zvýšení návštěvnosti města, vytvoření 17 nových přímých pracovních míst při provozování společenského domu a 2 nepřímých pracovních míst u místních podnikatelů, úsporu státu z titulu snížení počtu nezaměstnaných a v neposlední řadě zvýšené zisky podnikatelských subjektů – stavebních firem při výstavbě areálu a místních podnikatelů ve městě.

11.2.1 Detailní přehled výdajů ve fázi investiční a provozní Dlouhodobý hmotný majetek, který vznikne realizací projektu bude v majetku žadatele (město Aš). Jedná se o investiční jednoetapový projekt, v rámci kterého bude zrekonstruován objekt a související infrastruktura a vybudovány ubytovací a stravovací kapacity. Detailní přehled investičních a provozních výdajů je rozpracován ve 3. kapitole této studie („Popis projektu a jeho aktivit“, konkrétně v podkapitole 3.4 „Časový plán realizace projektu a jeho etapizace“) a dále je uveden v samostatných přílohách, proto jsou zde uvedeny pouze tabulky shrnující výše popsané údaje. Celkové investiční náklady projektu bez DPH Náklady bez DPH v Kč Investiční náklady celkem


95 000 000,-



.

Celkové oprávněné investiční náklady projektu bez DPH Oprávněné náklady bez DPH v Kč Investiční náklady

95 000 000,-

Ostatní náklady

950 000,-

Celkem

95 950 000,-

Celkové provozní výdaje projektu Položky

2010

Náklady na energie

1 413 000

Náklady na materiál

2 536 000

Náklady na služby

28 000

Náklady na pojištění a jiné odvody

16 000


2 932 000

Výdaje celkem

6 925 000

Celkové investiční výdaje projektu dosahují výše 95 950 000,- Kč. Z toho výdaje na stavební části činí 95 000 000,- Kč (tj. 99,01%) a ostatní uznatelné výdaje dosahují výše 950 000,- Kč (tj. 0,99%). Nejvýznamnější položku v předpokládaných provozních výdajích tvoří náklady na mzdy (42,33%) a náklady na materiál(36,62%), významné jsou dále náklady na energie (20,4%). 11.2.2 Kalkulace nabízených služeb V provozní fázi projektu budou podnikatelských aktivit žadatele realizovány následující činnosti:

Provozování ubytovacích služeb – dojde k vytvoření 45 nových lůžek při uvažované ceně 250,- Kč za osobu a noc.

Provozování restaurace – dojde k vybudování restaurace s kapacitou cca 68 míst při uvažované ceně jednoho jídla 120,- Kč.

Pronájem velkého sálu a salonků – pronájmy jsou kalkulovány v cenách 1000,Kč za velký sál/den a 150,- Kč za salonek/den.

Další provozní příjmy – především z prodeje upomínkových předmětů




.

11.2.3 Přehled tržeb za sledované období Projektované výnosy jsou souhrnem výnosů za tyto činnosti:

Provozování ubytovacích služeb - při předpokládané roční obsazenosti ubytovacího zařízení 60% ročně a ceně 250,- Kč za 1 osobu a noc dosahují příjmy z ubytování v hotelu 2 500 000,- Kč ročně.

Provozování restaurace - při předpokládané roční využitosti 60% a ceně 120,- Kč za 1 jídlo dosahují příjmy z provozování restaurace 6 768 000,- Kč ročně.

Pronájem velkého sálu a salonků – odhad očekávaných příjmů z pronájmů výše uvedeného činí 266 000,- Kč ročně.

Další provozní příjmy – odhad očekávaných příjmů z prodeje upomínkových předmětů při průměrné ceně 26,- Kč za 1 osobu činí 253 000,- Kč ročně.

V následující tabulce je uveden roční očekávaný přehled tržeb za sledované období 5 let. Studie proveditelnosti pracuje se stálými (reálnými) cenami. Očekávané příjmy související s provozem projektu při 60 % využití kapacit Položky

Počet jedno -tek



z 10 000

250

1 250 000

2 500 2 500 000 000

2 500 000

2 500 000

56 400

120

3 384 000

6 768 6 768 000 000

6 768 000

6 768 000

Pronájem sálu

230

1000

115 000

230 000 230 000

230 000

230 000

Pronájem salonků

220

150

17 000

33 000 33 000

33 000

33 000

9 730

26

126 000

253 000 253 000

253 000

253 000

Příjmy ubytování Restaurace

Upomínkové předměty Tržby celkem

4 892 000

2010

2011

2012

2013

9 784 9 784 9 784 9 784 000 000 000 000




.

11.2.4 Přehled Cash-Flow Po identifikaci výnosů a nákladů v investiční a provozní etapě, identifikaci aktiv a pasiv a projekci peněžních toků rovněž v investiční i provozní etapě jsou tyto shromážděné údaje sestaveny do finančního plánu. Projekt bude realizován přímo žadatelem a jeho financování bude začleněno do celkového hospodaření žadatele v rámci jeho rozpočtu. Z tohoto důvodu byly vymezeny a projektu přiřazeny odpovídající režijní náklady i výnosy. Při tomto přiřazení byl důsledně dodržován princip přírůstkové báze. Protože celá studie proveditelnosti neuvažuje s různými variantami není ani finanční plán sestavovaný jako variantní; celý finanční plán tak vychází pouze z jedné varianty. V souladu s metodickými doporučeními jsou výkazy finančního plánu sestaveny v kompletním rozsahu na období minimálně pěti let po dokončení realizace projektu. Výkazy jsou sestaveny ve schematické podobě tak, aby vyhovovaly účelu a požadavkům studie proveditelnosti bez ohledu na formu subjektu žadatele. Vstupní údaje jsou uvedeny v příslušných kapitolách studie proveditelnosti a pro účely sestavení finančního plánu jsou přehledně zachyceny v samostatných tabulkách jako přílohy studie proveditelnosti. 11.2.5 Plán průběhu Cash - Flow Hotovostní toky projektu představující příjmy či výdaje projektu jsou uvedeny v samostatné příloze. Hotovostní toky jsou rozděleny dle své povahy jako hotovostní toky z investiční, provozní a finanční činnosti. Hotovostní toky jsou kalkulovány ve stálých (reálných) cenách a jsou tak ovlivňovány pouze změnami hmotných toků; inflace není uvažována. Peněžní toky, mimo toků v provozní etapě, zahrnují i peněžní toky v investiční etapě. Poprovozní etapa ve finanční analýze není zahrnuta, po předpokládané životnosti v délce 30 let se neuvažuje se zůstatkovou hodnotou majetku, který by byl nějakým způsobem prodáván. V případě delší životnosti se nepředpokládá ani likvidace majetku, ale naopak další provoz. Projekt ve sledovaném období dosahuje kladných hotovostních toků po celé sledované období, to znamená, že generuje dostatek finančních prostředků pro svůj provoz, opravy a údržbu.




.

Čistý peněžní tok (Net Cash Flow) 2 500

tis. Kč

2 000

1 500

1 000

500

2042

2040

2038

2036

2034

2032

2030

2028

2026

2024

2022

2020

2018

2016

2014

2012

2010

2008

2006

2004

0

Uvedené stavy přímých peněžních toků a jejich vývoj opravňují ke konstatování, že projekt je za dodržení stanovených výchozích podmínek provozovatelný a dlouhodobě udržitelný; To je potvrzeno i následujícím grafem, který dokumentuje, že kumulované peněžní toky z projektu dosahují kladných hodnot po celé sledované období.

Kumulované čisté peněžní toky projektu 90000 80000 70000

tis. Kč

60000 50000 40000 30000 20000 10000


2042

2040

2038

2036

2034

2032

2030

2028

2026

2024

2022

2020

2018

2016

2014

2012

2010

2008

2006

2004

0



.

Vývoj peněžních toků 20 000

[tis. Kč]

15 000 10 000 5 000 0 2009

Roční peněžní tok

2010

2011

2012

2013

Kumulovaný peněžní tok

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Peněžní tok z provozní činnosti

11. 3 Zajištění finančního krytí investiční a provozní fáze Vývoj v oblasti majetku a zdrojů financování je zachycen v bilanci (rozvaze) projektu - viz příloha studie proveditelnosti. Schematicky je uvedena hodnota projektu, resp. hodnota investičního majetku pořízeného v rámci projektu. Hodnota dlouhodobého majetku je v rámci výsledovky modelově postupně snižována uplatňovanými odpisy; pro účely této studie proveditelnosti jsou modelově použity odpisy dle zákona 586/92 Sb. o daních z příjmu a to pro odpisovou skupinu V. Žadatel předpokládá následující strukturu uznatelných nákladů projektu: Struktura financování

dotační zdroje (ČR) 10%

žadatel 15%

dotační zdroje (EU) 75%

Uznatelné náklady projektu v tis. Kč

114 000

100%

žadatel

17 100

51%

dotační zdroje (ČR, EU)

96 900

49%




.

U oběžného majetku nejsou, kromě krátkodobého finančního majetku, identifikovány žádné významné položky oběžného majetku, protože např. zboží i materiál pro údržbu a opravy budou pořizovány průběžně jejich výše je zcela zanedbatelná. Ostatní položky nebyly identifikovány vůbec a nejsou uvažovány - jedná se například o pohledávky apod. Toto lze považovat za korektní s ohledem na převážnou část plateb probíhajících v hotovosti během provozní fáze. Vývoj majetkové struktury 120 000 100 000

[tis. Kč]

80 000 60 000 40 000 20 000 0 2007

2008

2009

2010

Dlouhodobý majetek

2011

2012

2013

2014

2015

Oběžná aktiva

Hodnoty uvedené v bilanci představují stav příslušných položek na konci jednotlivých roků sledovaného období.

12. Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu Tato kapitola shrnuje vyhodnocení projektu pomocí kriteriálních ukazatelů kalkulovaných z finančních toků (resp. nákladů, výnosů) jako např. NPV, IRR, Doba návratnosti, Index rentability 7 a finanční analýza projektu.

12.1 Vyhodnocení finanční rentability projektu hodnotícími ukazateli Hodnocení udržitelnosti projektu se v rámci studie proveditelnosti zaměřuje na prokázání úspěšnosti proměny likvidních finančních prostředků (investičních zdrojů) na trvalá aktiva, reprezentovaná především nově pořízeným investičním majetkem. Produktivní trvalá aktiva pak obecně prokazují svou úspěšnost zpravidla tvorbou dalších likvidních prostředků. Předchozí kapitoly byly zaměřeny na popis a identifikaci základních vstupních údajů (kapitálové výdaje, příjmy z investice apod.), jejich vyčíslení, sumarizaci a vyhodnocení. Nedílnou součástí přípravy dat pro hodnocení efektivity je i ověření úplnosti a reálnosti těchto dat, tzn., že u všech částí investice jsou k dispozici jak kapitálové výdaje, tak i provozní náklady a výnosy; současně jsou ověřována data tak, aby nevznikaly duplicity. „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



.

12.1.1 Institucionální Předmětem projektu „Dům česko-německého přátelství a porozumění“ je rekonstrukce objektu, jeho infrastruktury a parkoviště. V rámci realizace projektu dojde k vytvoření zázemí pro setkávání českého a německého obyvatelstva v rámci sdružení, spolků, společných kulturních a společenských akcí, k vytvoření ubytovacího a stravovacího zázemí. Projekt bude generovat žadateli příjmy z ubytování, z provozu restaurace, z pronájmu salonků a velkého sálu a z prodeje upomínkových předmětů. Současně přinese širší veřejně prospěšné užitky (zlepšení image města Aš a zvýšení jeho atraktivity pro turistiku, zvýšení návštěvnosti města, vytvoření 17 nových přímých pracovních míst při provozování objektu a dalších 2 nepřímých pracovních míst u podnikatelských subjektů, úsporu státu z titulu snížení počtu nezaměstnaných a v neposlední řadě zvýšené zisky podnikatelských subjektů – stavebních firem při výstavbě areálu a místních podnikatelů v obci. Dlouhodobý hmotný majetek, který vznikne realizací projektu, bude v majetku žadatele. Celkové oprávněné investiční náklady projektu činí 114 000 000 Kč. Žadatel předpokládá dotační zdroje v souhrnné výši 85%, což představuje částku 96 900 000 Kč. Jak již bylo uvedeno, jedná se o projekt, který zčásti generuje přímé peněžní prostředky a současně je určen pro veřejně prospěšný účel (tvorba 17 nových přímých pracovních míst a 2 nepřímých pracovních míst, zvýšení zisku dalších podnikatelských subjektů atd.). Z výše uvedených důvodů bude zpracována i analýza nákladů a přínosů, která bude dalším důležitým podkladem pro rozhodnutí o smysluplnosti projektu.

12.1.2 Finanční Pro projekt byly vypočítány hodnoty kriteriálních ukazatelů, které umožňují posoudit finanční a ekonomickou přínosnost projektu. Všechny podklady pro výpočet jsou uvedeny v samostatných přílohách, které obsahují finanční vyhodnocení projektu a ekonomické vyhodnocení projektu po započítání širších socioekonomických přínosů. Za hlavní lze označit následující uvedené kriteriální ukazatele: Současná hodnota (PV - Present Value) - je součet všech budoucích toků (cash flow) plynoucích z investice převedených na jejich současnou hodnotu. Převod na současnou hodnotu se provádí takzvaným diskontováním budoucích toků. n

PVt = ∑ t =1

CFt (1 + r ) t




.

Kde:

PVt je současná hodnota všech hotovostních toků vyplývajících z projektu od období 1 až do období „n“,

r je diskontní sazba - pro toto kolo žádostí byla stanovena reálná diskontní sazba ve výši 5%; tomu odpovídá i použití reálných (stálých cen),

t je symbol konkrétního období ,

n je poslední hodnocené období (období konce životnosti projektu); pro účely výpočtu byla zvolena délka sledovaného období na 35 roků.

Ukazatel by měl dosahovat kladné hodnoty a tím signalizovat výši budoucích diskontovaných peněžních toků převedených na současnou hodnotu při respektování faktoru času. Představuje v podstatě reálné „zbohatnutí“ žadatele realizací projektu.

Čistá současná hodnota (NPV - Net Preset Value) – je součet současné hodnoty budoucích hotovostních toků plynoucích z investice a hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů).

n

NPV = ∑ t =1

CFt −I (1 + r ) n

Kde:

NPV je čistá současná hodnota investice,

CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t,

r je diskontní sazba,

I je kapitálový výdaj, resp. hodnota investice,

t je období (rok) od 0 do n.

Vzhledem k obecným pravidlům je projekt pro investora (žadatele) přijatelný, pokud ukazatel NPV je větší než nula. Kladná hodnota ukazatele znamená reálné obohacení žadatele při zohlednění časové hodnoty peněz.




.

Vnitřní výnosové procento (IRR - Internal Rate of Return) - je taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota (NPV) toků plynoucích z investice rovna nule.

n

0=∑ t =1

CFt (1 + IRR) t

Kde:

IRR je vnitřní výnosové procento,

CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t,

r je diskontní sazba,

t je období (rok) od 0 do n.

Obecná interpretace ukazatele předpokládá přijatelnost projektu, pokud hodnota IRR je vyšší než předpokládaná diskontní sazba. Ta byla stanovena ve výši 5%. Index rentability (NPV/I) - Podíl čisté současné hodnoty projektu na hotovostním toku nultého období (na investičních výdajích).

NPV / I

Kde:

NPV je čistá současná hodnota investice,

I je velikost investičních výdajů v nultém období.

Slouží jako doplňkový ukazatel, především v případech, kdy jsou omezeny finanční zdroje a nelze realizovat více projektů. Obecně je žádoucí kladná hodnota ukazatele, která vyjadřuje relativní velikost čistého výnosu v %. Doba návratnosti (DN) - je počet let, které jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované prognózované hotovostní toky vyrovnaly počáteční investici. Slouží jako doplňkový ukazatel vzhledem k omezením, která vykazuje; obecně by doba návratnosti neměla být delší než doba životnosti projektu.




.

Podíl čistého výnosu k investičním nákladům – jedná se o vyjádření finanční rentability investice na základě poměru průměrného čistého provozního cash-flow ku celkovým investičním nákladům. Průměr se pro potřeby povinné přílohy kalkuluje za prvních pět let provozu investice, pokud není životnost investice nižší. Tento výsledný podíl (koeficient) lze vyjádřit matematicky takto: 5

∑ CF 0 t =1

Koeficient =

t

5 I

Kde:

I je velikost investičních výdajů v nultém období,

CFOt je provozní hotovostní tok plynoucí z investice v období t,

t je období (rok) od 0 do 5.

Tento ukazatel vypovídá o průměrné finanční návratnosti investice z provozních hotovostních toků v prvních pěti letech provozu projektu.

12.1.3 Rekapitulace finanční a ekonomické analýzy projektu Rekapitulace výsledků, resp. hodnot, kriteriálních ukazatelů pro finanční a ekonomickou analýzu je uvedena v následující tabulce. Pro peněžní toky byly použity reálné (stálé) ceny; tyto reálné peněžní toky pak byly diskontovány pomocí reálné diskontní sazby. Finanční analýza projektu Diskontní sazba - reálná

5%

Současná hodnota (PV - Present Value)

36 942,49


-71 645,83


-62,85%


---


51

Podíl čistého výnosu k investičním nákladům


8,4%



.

Projekt na základě finanční analýzy negeneruje dostatek hotovostních toků, aby kriteriální ukazatele dosahovaly požadovaných hodnot. Současná hodnota je sice kladná, ale nedosahuje výše investice, čistá současná hodnota je záporná stejně jako index rentability, vnitřní výnosové procento nelze kvantifikovat a doba návratnosti v letech je vyšší než předpokládaná životnost majetku. Pro vyhodnocení širších socioekonomických efektů investice byla proto provedena ekonomická analýza projektu. V této analýze byly identifikovány následující ekonomické přínosy projektu: Nově vytvořená pracovní místa Projekt modelově předpokládá v důsledku realizace vznik 17 přímých pracovních míst u realizátora projektu, tito pracovníci budou zajišťovat řízení a provoz společenského domu. Kromě výše uvedených 17 míst se předpokládá vznik dalších 2 nepřímých míst u podnikatelských subjektů v důsledku vyšší návštěvnosti obce. Takto vzniklá nová pracovní místa jsou oceněna jako určitý přínos (zde úspora) pro stát; výše ocenění vychází z úspor, které v případě, že doposud nezaměstnaný se stává zaměstnancem, nemusí stát hradit. Jedná se především o platby podpor v nezaměstnanosti (po určitou zákonem stanovenou dobu), platby sociálního a zdravotního pojištění, platby spojené s administrací agendy související s nezaměstnaností, náklady na rekvalifikaci apod. Ocenění úspor vznikajících státu z jednoho nově vzniklého pracovního místa se liší podle toho, který úřad nebo subjekt jej provádí. Pro účely ocenění C&B je použita částka úspory ve výši 170 tis. Kč za rok a jednoho nezaměstnaného3. Daňová výtěžnost U tohoto C&B je nezbytné rozlišovat, kdo je příjemcem přínosu a to ze dvou důvodů: 1) odstranění duplicit - aby nebyl započítán přínos dvou beneficientů současně 2) výpočet výše přínosu - pro každého beneficienta se výše přínosu stanovuje podle jiných legislativních norem Z výše uvedených důvodů tak bude daňová výtěžnost sledována pro a) Stát (ČR) - zde se daňová výtěžnost - výše daňových příjmů - odvíjí přímo z příslušných ustanovení jednotlivých legislativních norem4. Relevantní pro CBA jsou především výnosy z daně z příjmů právnických osob. Sazba této daně od roku 2006 činí 24%. Výše daně tvořící přínos pro stát musí být „očištěna“ o

3 4

Zdroj: MPSV ČR - ocenění dle metodiky ministerstva Zdroj: Zákon číslo 586 / 92 Sb. o daních z příjmů




.

platby, které následně stát zasílá obcím v rámci rozpočtového určení daní (viz následující bod). Daňové příjmy identifikované pro CBA tedy činí v období výstavby při uvažované marži stavebních firem cca 10% (9.500 tis. Kč) celkem 2.535 tis. Kč. V peněžních tocích je pak tato částka rozložena do jednotlivých let realizace projektu. V následujících letech provozu je předpokládáno, že dojde k navýšení příjmů MSP o 8 mil. Kč ročně. Předpokládaná průměrná marže v této oblasti podnikání činí cca 15% (1.200 tis. Kč) a daň z příjmů právnických osob jako daňový příjem činí 284 tis. Kč. Modelově je předpokládáno, že všechny právnické osoby mají kladný základ daně a daň i platí. Ve skutečnosti tomu tak být nemusí z důvodu např. uplatňování daňové ztráty z minulých let.

Daňové příjmy státu (rozpočtu)

Hodnota „brutto“ (v tis. Kč)5

Hodnota snížená o přerozdělení obci (v tis. Kč)

Daň z příjmů právnických osob - dodavatelé v období výstavby celkem

2.568

2.535

Daň z příjmů právnických osob v období provozu projektu (roční)

288

284

Upravené částky představují korekci, která odstraňuje případnou duplicitu, protože stát určitou část daňových příjmů opět přerozděluje obcím (viz další bod) - a vzhledem k tomu, že beneficienty je stát i obec, jednalo by se o duplicitní příjem. b) Město Aš - v tomto případě se zvýšení daňové výtěžnosti obce, která se podílí na celkových celostátních daňových výnosech v rozsahu stanoveném v zákoně 243 / 2000 Sb. Zde je stanoveno, které položky tvoří daňové příjmy rozpočtů obcí; jedná se především o tyto vybrané daně (ostatní nejsou pro projekt relevantní):

•

5

podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob,

Částky se mohou částečně lišit v jednotlivých letech dle konkrétních výsledků




.

Každá obec se na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosu daně podílí stanoveným procentem. Procento zveřejní Ministerstvo financí v dohodě s Českým statistickým úřadem vyhláškou a to ve výši odpovídající poměru násobku počtu obyvatel obce podle bilance počtu obyvatel České republiky k 1. lednu běžného roku a koeficientu velikostní kategorie obce k součtu těchto násobků všech obcí v České republice. Pro město Aš platí následující hodnoty:

Město Aš Počet obyvatel Koeficient velikosti obce Procentní podíl obce pro stanovení podílu Daň z příjmů právnických osob v období provozu projektu (roční)

Hodnota 12840 0,7016% 0,088584% 4 tis. Kč

Zvýšení zisku podnikatelských subjektů Identifikované příjmy dodavatelům investice byly při uvažované marži 10% stanoveny na 9.500 tis. Kč. Započtením této celé částky by vznikly duplicity v přínosech, proto je nezbytné částku očistit o vliv daně z příjmů, která je přínosem jiných beneficientů. Výsledný čistý přínos pak činí 6.932 tis. Kč. Zvýšení zisku z rozšířených či nových činností ostatních subjektů by mělo představovat při předpokládané marži 15% celkem 1.200 tis. Kč za rok. To je ovšem zisk před zdaněním, který je nutné z důvodu odstranění duplicit očistit o předpokládanou daň z příjmů; ta činí 288 tis. Kč. Čistý zisk (po zdanění) ostatních podnikatelských subjektů tak činí 912 tis. Kč ročně. Podnikatelské subjekty - investiční etapa

Hodnota (v tis. Kč)

Zisk před zdaněním

9 500

Zaplacená daň z příjmů právnických osob

2 568

Zisk po zdanění

6 932




Podnikatelské subjekty - provozní etapa

.

Hodnota (v tis. Kč)

Zisk před zdaněním

1200

Zaplacená daň z příjmů právnických osob

288

Zisk po zdanění

912

Ekonomická analýza projektu Diskontní sazba - reálná Současná hodnota (PV - Present Value) Čistá současná hodnota (NPV - Net Present Value)

5% 108 677,05 2 812,28


2,47%


5,23%


18

Po vyhodnocení dodatečných socioekonomických přínosů lze konstatovat, že projekt generuje dostatek hotovostních toků, aby kriteriální ukazatele dosahovaly požadovaných hodnot. Současná hodnota je vyšší než hodnota investice, čistá současná hodnota je kladná stejně jako index rentability, vnitřní výnosové procento přesahuje zvolenou diskontní sazbu a doba návratnosti v letech je výrazně nižší než předpokládaná životnost majetku. Na základě provedených analýz lze říci, že se jedná o veřejně prospěšný projekt, který při vyhodnocení čistě přímých finančních ukazatelů generuje kladné hotovostní toky, tudíž pro vlastníka investice není problém krýt provoz investice. Z hlediska finančního ale vzhledem k vysoké investici kriteriální ukazatele nedosahují hodnot, které by žadateli signalizovaly finanční výhodnost akce. Započítáním dodatečných socioekonomických přínosů, při kterých již projekt kriteriální ukazatele v plné míře splňuje, jsme ale dokázali, že projekt je vzhledem ke své povaze realizovatelný a pro žadatele přínosný. Z tohoto pohledu ho lze žadateli doporučit k realizaci.




.

12.1.4 Provozní Na základě zjištěných údajů v kapitole 4. („Veškeré očekávané přínosy projektu“) a kapitole 5. („Analýza trhu“, zejména podkapitola 5.1 Nabídka) v této studii proveditelnosti, dále pak na základě příznivých hodnot kriteriálních ukazatelů a zjištených kladných hotovostních toků po celé sledované období (projekt generuje dostatek finančních prostředků pro svůj provoz, opravy a údržbu, včetně částečné obnovy majetku v dalších letech) lze za dodržení stanovených výchozích podmínek považovat projekt provozovatelný a dlouhodobě udržitelný;

13. Řízení rizik (citlivostní analýza) Tato kapitola vymezuje největší zdroje rizika v projektu, uvádí jejich pravděpodobností a případná opatření na jejich snížení, výsledky citlivostní analýzy

13.1 Analýza a řízení rizik Realizace a úspěšnost projektu je ovlivňována různými faktory, které jsou zdrojem rizik, jež nelze v některých případech ovlivnit vůbec nebo pouze v omezené míře. Je proto nutné je identifikovat a stanovit přibližnou pravděpodobnost jejich výskytu. V této kapitole je provedena analýza rizik vyplývajících z obsahu jednotlivých kapitol této studie a sestaven plán řízení rizik. Úplné splnění cílů každého projektu je provázeno riziky, vůči nimž neexistuje prakticky žádná preventivní ochrana. Účelem analýzy rizik tohoto projektu je zjistit tato rizika, ohodnotit pravděpodobnost jejich možného výskytu, odhadnout jejich vliv (dopad) na splnění cílů projektu a připravit na možná rizika manažera projektu, zadavatele projektu a budoucího provozovatele projektu. Smyslem řízení rizika projektů je zvýšit pravděpodobnost úspěchu realizace projektu a minimalizovat hrozící nebezpečí vyplývající z problémového průběhu realizace a provozu projektu.

Cílem řízení rizika je pak zjistit:

které faktory (předpoklady) jsou významné a nejvíce ovlivňují riziko daného projektu, popřípadě, které faktory jsou málo významné a lze je zanedbat

jak velké je riziko projektu a zda je pro investora ještě přijatelné

jaká opatření je nezbytné přijmout ke snížení rizika na přijatelnou míru




.

Má-li být projekt realizovatelný, nemůže žádné riziko, které projekt doprovází, vykazovat zároveň vysokou pravděpodobnost výskytu a velký dopad na základní parametry projektu jako jsou časový rozvrh, náklady nebo trvalá udržitelnost výsledků projektu. Hlavním úkolem definování rizik projektu je nepřipustit zahájení projektu, je-li příliš riskantní a pravděpodobně se nezdaří.

Projektem „Dům česko – německého přátelství a porozumění“ zamýšlí město Aš realizovat ve prospěch návštěvníků ašského regionu a svých obyvatel. Jeho cílem je zajištění zázemí pro činnost česko – německých spolků a přispět ke zvýšení aktivit cestovního ruchu, a z toho plynoucího rozvoje podnikání a zaměstnanosti. Náklady na projekt jsou vysoké, je třeba podpory z veřejných zdrojů.

Popis možných rizik: Projekt výstavby, dostavby a rekonstrukce budov, inženýrských sítí, klidových ploch a komunikací je mnohokrát opakovaným technickým procesem, který má přísná pravidla stanovená příslušnými zákony a technickými normami. Tato pravidla musí dodržovat projektanti, dodavatelé i provozovatelé. Technická, technologická a bezpečnostní rizika projektu jsou snížena na minimum v důsledku uplatňování přísných předpisů a směrnic. Přesto je třeba uvést, že k těmto rizikům patří nebezpečí požáru. Existuje velmi malá pravděpodobnost výskytu výše uvedeného nebezpečí, která by ohrozila projekt jako celek. Riziko nedokončení projektu z důvodu špatné práce dodavatelů sice existuje, lze jej však snadno eliminovat důkladným výběrovým řízením, v němž bude důraz kladen na odbornost, zkušenost a finanční a technologické zázemí budoucích dodavatelů. Předepsaný postup při výběrovém řízení dle pravidel daných směrnicemi EU, shrnutý v příručce pro žadatele SROP je přesným návodem, jak se riziku tohoto druhu vyhnout. Při důsledném postupu při výběru zhotovitele podle výše uvedené příručky je riziko výběru nevhodného zhotovitele velmi nízké. Riziko, že návštěvníci ašského regionu nebudou mít zájem o služby, které realizace projektu zajistí, je nepravděpodobné vzhledem k jeho jedinečnosti a originalitě. Pravděpodobnost, že zpracovatelem projektové dokumentace projektu se stane nezkušený a nekvalifikovaný projekční tým, je minimální. Výběru osvědčeného projektanta musí být věnována velká pozornost. Tím bude výběr vhodného projektanta prakticky zaručen. Projekt předpokládá sdružení investičních prostředků několika subjektů, t.j. České republiky, Evropské unie, města Aš (viz kapitola 4.1 – Obsah shrnutí projektu – partneři projektu). Existuje riziko, že některý ze subjektů nebude na projektu participovat. Perfektně zpracovaná žádost o prostředky z veřejných zdrojů a proces spolufinancování z prostředků EU snižují toto riziko na nízkou úroveň. „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



.

Riziko, že při výstavbě dojde k navýšení ceny stavby, existuje, lze jej však prakticky eliminovat přesnou projektovou dokumentací, stanovením nepřekročitelných celkových investičních nákladů v průběhu výběrového řízení na zhotovitele díla a důsledným monitorováním průběhu stavby manažerem projektu.

Ze zkušeností z podobných projektů realizovaných v minulosti a po diskusi s účastníky projektu byla identifikována možná rizika projektu a sestavena do následujícího soupisu rizik, který je třeba v průběhu projektu pravidelně přehodnocovat a při podstatných změnách vyvodit patřičná opatření: Vyhodnocení rizik: Z vyhodnocení rizik projektu uvedených v tabulce výše vyplývá, že žádné z rizik nevykazuje současně vysokou pravděpodobnost výskytu a velký vliv na realizaci projektu. Nejzávažnějším rizikem je zřejmě situace, kdy se nepodaří v potřebné době zajistit investiční prostředky v potřebné výši. Rozhodující část investičních prostředků je předpokládána z veřejných zdrojů. Nepodaří-li se zdroj této části investičních prostředků zajistit z některého z rozvojových programů, dojde k odložení realizace projektu. Ostatní rizika projektu jsou velmi málo pravděpodobná a nejsou tak závažná, aby projekt musel být odložen, nebo vůbec nerealizován.

Riziko

Popis

Pravděpodobnost

Dopad

Nevhodný zhotovitel

Vybraný dodavatel/é nedodrží kvalitu díla nebo časový harmonogram projektu (zpoždění realizace, nutnost úprav).

1

střední

Nezájem o využití investice

Projekt bude realizován, avšak návštěvníci ašského regionu nebudou mít o nově nabízené služby zájem.

1

velký

Katastrofická situace

Vlivem přírodních živlů dojde k porušení konstrukčních a technologických částí jednotlivých objektů v takovém rozsahu, že v nich bude nutno dlouhodobě přerušit provoz.

1

malý

Malý vliv na rozvoj podnikání

Projekt nepřinese rozvoj podnikání v předpokládaném rozsahu a tím zvýšení zaměstnanosti a zlepšení životní úrovně obyvatelstva.

1

střední




.

Pravděpodobnost

Dopad

Projektová dokumentace není zpracována v termínu, je zpracována s vadami, které zapříčiní opoždění výstavby nebo její zdražení.

1

střední

Neočekávané nálezy

Při stavbě se narazí na kontaminované zeminy, nebo jiné neočekávané nálezy, které zpozdí realizaci projektu.

1

střední

Chybějící investiční prostředky

Pro projekt se nepodaří zajistit včas a v potřebné výši investiční prostředky z cizích zdrojů (jak projekt předpokládá).

3

velký

Zvýšení celkových nákladů

Celková výše investičních nákladů na realizaci projektu je vyšší, než předpokládá projekt.

1

střední

Riziko

Popis

Nevhodný zpracovatel projektové dokumentace

Další významná rizika projektu nejsou známa.

Hodnocení: Pravděpodobnost stupnic od 1 do 9 (0 znamená nemožnost a 10 jistotu) Dopad stupnic se 3 hodnotami: velký, střední a malý (velký dopad znamená zásadní vliv na časový rozvrh i na náklady, slabý znamená malý vliv na totéž)

Řízení rizik projektu: Manažer projektu musí mít informace o rizicích projektu a prostředcích jejich eliminace po ruce a musí plánovat potřebná opatření, např. podle níže uvedené předlohy rizikového plánu. Příprava podle předlohy rizikového plánu může manažerovi pomoci monitorovat rizika během celého projektu a uplatňovat potřebné zásahy a opatření. V případě zahájení realizace projektu doporučujeme jeho hlavnímu manažerovi zpracovat plán řízení rizik projektu, jehož předloha je uvedena v příloze.




.

13.2 Analýza citlivosti Jako hlavní rizika provozní etapy projektu se jednoznačně jeví: 1.

nedostatečná výše příjmů generovaných službami, jedná se především o dostatečný zájem o využití společenského domu, hlavně v položkách příjmů u ubytování a restaurace - tedy pokles přímých příjmů projektu

2. realizací projektu nedojde k vytvoření předpokládaného počtu nových pracovních míst; to by ovlivnilo kvantifikované C&B, které předpokládají úsporu jako jeden z hlavních C&B 3. pokles zisků podnikatelských subjektů, kterých dosahují nepřímo realizací projektu 4. pokles daňové výtěžnosti státu Pro změnu faktoru (předpokladu) o 1% jsou přepočítány základní kriteriální ukazatele; výsledek je uveden v následujících tabulkách pro změnu:

pokles přímých příjmů projektu Ukazatel


Hodnota ukazatele před změnou předpoklad u

Hodnota ukazatele po změně riz. faktoru

Procent ní změna ukazate le

o 1%

2812,28

2219,59

-21,07%


2,47

1,95

-21,05%


5,23

5,18

-0,95%




.

pokles počtu nových pracovních míst Ukazatel





o 1%

2812,28

2332,56

-17,05%


2,47

2,05

-17%


5,23

5,19

-0,76%

pokles zisků podnikatelských subjektů Ukazatel





o 1%

2812,28

2634,06

-6,33%


2,47

2,31

-6,47%


5,23

5,21

-0,38%




.

pokles daňové výtěžnosti státu Ukazatel





o 1%

2812,28

2739,06

-2,6%


2,47

2,4

-2,83%


5,23

5,22

-0,19%

Hodnoty lze interpretovat tak, že například při 1%-ní změně (snížení) faktoru „přímé příjmy“ dojde ke snížení například kriteriálního ukazatele NPV o 21,07%, ukazatele indexu rentability o 21,05% a ukazatele ERR o 0,95%. Z výše uvedených hodnot lze konstatovat, že všechny zvolené kriteriální ukazatele (NPV, NPV/I a ERR) jsou nejcitlivější na změny faktorů takto (sestupně):

pokles přímých příjmů projektu

nevytvoření předpokládaného počtu nových pracovních míst

pokles zisků podnikatelů

pokles daňové výtěžnosti státu

Protože první a druhý faktor nejvíce ovlivňuje hodnoty kriteriálních ukazatelů, je nezbytné věnovat jeho odhadu zvýšenou pozornost.

14. Harmonogram projektu Tato kapitola představuje časový plán jednotlivých činností a fází projektu, vypracovaný do podoby harmonogramu. Mělo by z něj být patrné, kde jednotlivé činnosti začínají a kdy končí, které činnosti na které navazují a jaké se vzájemně překrývají.




.

14.1 Cíle plánu realizace Vzhledem k poloze města Aš je rozvoj spolupráce a vztahy s německými sousedy velmi důležitý. Hlavním cílem projektu Dům česko-německého přátelství a porozumění je rozvoj a prohlubování přeshraniční spolupráce, rozšíření nabídky a infrastruktury cestovního ruchu v oblasti. Zvláště pak:

využití turistického potenciálu města a okolí

vybudování nové image města

rozvoj stávající infrastruktury cestovního ruchu

zvýšení počtu návštěvníků v regionu

zkvalitnění propagace regionu

14.2 Etapy realizace projektu Předpokládaná doba realizace projektu je v roce 2007 – 2009, předpokládaná doba výstavby pak 20 měsíců. Projekt bude realizován v jedné etapě.

14.3 Časový plán realizace projektu Realizace bude probíhat v souladu s obvyklými technologickými postupy. U stavebních částí projektu lze předpokládat, že může dojít k posunům některých činností především z klimatických důvodů. Časovým limitem bude termín daný smlouvou o poskytnutí grantu. Projekt

0 1

0 2

0 3

0 4

0 5

2007 0 0 6 7

0 8

0 9

1 0

1 1

1 2

0 5

2008 0 0 6 7

0 8

0 9

1 0

1 1

1 2

0 5

2009 0 0 6 7

0 8

0 9

1 0

1 1

1 2


Projekt

0 1

0 2

0 3

0 4


Projekt

0 1

0 2

0 3

0 4

Dům česko-německého přátelství a porozumění Příprava projektu Realizace projektu „Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)“



.

15. Závěrečné hodnocení projektu Tuto kapitolu tvoří komplexní a propracovaný závěr studie proveditelnosti, který zahrnuje výsledné posouzení projektu ze všech uvažovaných hledisek a vyjádření k realizovatelnosti a finanční rentabilitě projektu.

Navrhované technické a organizační zabezpečení umožňuje další rozvoj přeshraniční spolupráce a spolu s ní rozvoj cestovního ruchu a souvisejících služeb. Jedná se o výjimečný investiční záměr nadregionálního významu, podporující využití místních tradic a podmínek. Jeho realizace významně kladně ovlivní hospodářský, sociální a kulturní rozvoj města Aš jako centra česko – bavorsko – saského regionu. Využitím objektu budovy Střelnice jako centra pro činnost česko – německých spolků a znovuobnovení česko – německých vztahů, který předkládaný projekt rozvíjí a využívá, přispěje k vytvoření pozitivní image celé ašské oblasti. Město Aš disponuje pro realizaci projektu jednoznačně všemi předpoklady, vyhovuje všem uvažovaným požadavkům. Projekt je v souladu s prioritami, opatřeními a preferovanými aktivitami rozvojových dokumentů na národní, regionální i místní úrovni (viz příloha soulad projektu s rozvojovými dokumenty) a s trendy regionální politiky EU. Navrhované technické a organizační zabezpečení umožňuje trvalou udržitelnost a další rozvoj projektu jako celku i jeho dílčích částí. Při zvážení všech aspektů posouzení projektu je možné konstatovat, že projekt je ze všech hledisek připraven a lze jej proto doporučit k realizaci. Souhrn vyhodnocení projektu:

z hlediska technických rizik je projekt proveditelný;

z hlediska finančních rizik je projekt proveditelný;

z hlediska legislativních rizik je projekt proveditelný;

z hlediska provozních rizik je projekt rovněž proveditelný.

Projekt ve sledovaném období dosahuje kladných hotovostních toků, to znamená, že generuje dostatek finančních prostředků pro svůj provoz, opravy a údržbu, včetně postupné obnovy dlouhodobého majetku.

Při zvážení všech aspektů posouzení lze konstatovat, že projekt je realizovatelný. Předložený projekt je možné doporučit k realizaci.



Dům česko-německého přátelství a porozumění

Recommend Documents