DLOUHODOBÝ ZÁMĚR NA OBDOBÍ

Dlouhodobý záměr Fakulty pedagogické ZČU v Plzni na období 2016‒2020

DLOUHODOBÝ ZÁMĚR FAKULTY PEDAGOGICKÉ ZČU V PLZNI NA OBDOBÍ 2016–2020

Zpracoval tým, který vedl RNDr. Miroslav RANDA, Ph.D. Předkládá: RNDr. Miroslav RANDA, Ph.D. V Plzni dne 11. 1. 2016 Materiál byl upraven na základě připomínek strategické komise AS FPE a s ohledem na výsledky procesu akreditace FPE v první polovině roku 2016 a je předkládán k novému projednání 15. 9. 2016.


Tento dokument byl: a) projednán Vědeckou radou fakulty dne 13. října 2016, b) schválen Akademickým senátem fakulty dne 19. října 2016. Připomínky byly řádně vypořádány a přednesené podněty byly zohledněny ve výsledném dokumentu.


OBSAH 1 MISE, VIZE A KLÍČOVÉ HODNOTY FAKULTY PEDAGOGICKÉ ZČU V PLZNI ......................................................................................................................10 2 VÝCHODISKA DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU FAKULTY PEDAGOGICKÉ ZČU V PLZNI ............................................................................................................16 3 KLÍČOVÉ CÍLE FAKULTY PEDAGOGICKÉ ZČU V PLZNI ..............................................................................................................................................20 3.1

Kvalita a relevance ........................................................................................................................................................................................ 20

3.2

Internacionalizace a otevřenost.................................................................................................................................................................... 20

3.3

Partnerství a diverzita ................................................................................................................................................................................... 20

4 TVŮRČÍ ČINNOST .........................................................................................................................................................................................22 4.1

Pozice FPE ZČU, současný stav a jeho ukazatele .......................................................................................................................................... 22

4.2

Strategický rámec .......................................................................................................................................................................................... 25

4.3

Cílový stav v oblasti v roce 2020 ................................................................................................................................................................... 26

4.4

Indikátory ...................................................................................................................................................................................................... 28

4.5

Metody dosažení cílového stavu................................................................................................................................................................... 29

4.6

Rizika ............................................................................................................................................................................................................. 31

5 VZDĚLÁVÁNÍ ..............................................................................................................................................................................................34 5.1

Kvalita vzdělávací činnosti............................................................................................................................................................................. 34

5.2

Relevance – reflexe společenského vývoje, nových poznatků a potřeb partnerů ....................................................................................... 42 I


5.3

Diverzita, dostupnost .................................................................................................................................................................................... 46

5.4

Kombinovaná a distanční forma studia ........................................................................................................................................................ 49

5.5

Jazyková příprava .......................................................................................................................................................................................... 52

5.6

Internacionalizace v oblasti vzdělávání......................................................................................................................................................... 54

5.7

Celoživotní vzdělávání ................................................................................................................................................................................... 58

5.8

Uplatnitelnost absolventů, práce s absolventy............................................................................................................................................. 60

5.9

Sport a neoborová tělesná výchova .............................................................................................................................................................. 62

5.10 Kultura ........................................................................................................................................................................................................... 65 5.11 Péče o mimořádně nadané studenty ............................................................................................................................................................ 67 6 PŘÍMÉ SPOLEČENSKÉ A ODBORNÉ PŮSOBENÍ („TŘETÍ ROLE“) ...................................................................................................................................69 6.1

Pozice ZČU, současný stav a jeho ukazatele, strategický rámec................................................................................................................... 69

6.2

Cílový stav v oblasti v roce 2020 ................................................................................................................................................................... 71

6.3

Indikátory dosažení cílového stavu ............................................................................................................................................................... 72

6.4


6.5

Rizika ............................................................................................................................................................................................................. 74

7 INFRASTRUKTURA – VYBAVENÍ ........................................................................................................................................................................75 7.1

Současný stav ................................................................................................................................................................................................ 75

7.2

Strategický rámec .......................................................................................................................................................................................... 77 II


7.3

Cílový stav ..................................................................................................................................................................................................... 78

7.4

Indikátory dosažení cílového stavu ............................................................................................................................................................... 79

7.5


7.6

Rizika ............................................................................................................................................................................................................. 81

8 PŘEHLED KLÍČOVÝCH INDIKÁTORŮ DZ ZČU 2016‒2020 A JEJICH KONKRETIZACE PRO FPE .............................................................................................82 9 LITERATURA ...............................................................................................................................................................................................87

III


IV


SLOŽENÍ STRATEGICKÉHO TÝMU FPE A VEDENÍ FPE Mgr. Daniela BENEŠOVÁ, Ph.D. doc. MgA. Jiří BEZDĚK, Ph.D. PhDr. Šárka KÁŇOVÁ, Ph.D. PaedDr. Josef KEPKA, CSc. Mgr. Jan KROTKÝ, Ph.D. Mgr. Kateřina KUBÍKOVÁ, Ph.D. Ing. Pavel MIČKE doc. PhDr. Jana MIŇHOVÁ, CSc. Mgr. Michaela PEŠKOVÁ, Ph.D.. RNDr. Miroslav RANDA, Ph.D. PaedDr. Vladimír SIROTEK, CSc.

V


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ADZ

aktualizace dlouhodobého záměru

AK

Akreditační komise

AS

akademický senát

CŽV

celoživotní vzdělávání

ČEZ

České energetické závody

ČR

Česká republika

ČŠI

Česká školní inspekce

DMS

Document Management System

DZ

dlouhodobý záměr

ECTS

European Credit Transfer and Accumulation System

EIZ

elektronické informační zdroje

ERC

European Research Council

ERDF

European Regional Development Fund

EU

Evropská unie

FDULS

Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

FEL

Fakulta elektrotechnická

FPE

Fakulta pedagogická

FRIM

Fond rozvoje investičního majetku

VI


FRVŠ

Fond rozvoje vysokých škol

FST

Fakulta strojní

GAČR

Grantová agentura České republiky

GaP

granty a projekty

GRAK

grantový systém pro akademické pracovníky FPE

ICT

informační a komunikační technologie

INIS

Integrovaný informační systém Západočeské univerzity v Plzni

INTERSTUD

Stipendijní program pro nadané zahraniční studenty

IPC

Informační a poradenské centrum

IPN

Individuální projekt národní

IS

informační systém

IS/STAG

informační systém studijní agendy

IT

informační technologie

ITI

integrované teritoriální investice

KAN

katedra anglického jazyka

KČJ

katedra českého jazyka a literatury

KHI

katedra historie

KNJ

katedra německého jazyka

KPS

katedra psychologie

KREDO

Kvalita, relevance, efektivita, diverzifikace a otevřenost VŠ v ČR VII


KRF

katedra ruského a francouzského jazyka

KTS

katedra tělesné výchovy a sportu

KTV

katedra tělesné a sportovní výchovy

LS

letní semestr

MŠ

mateřské školy

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

NAKI

Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity

NIDV

Národní institut pro další vzdělávání

NTC

výzkumné centrum Nové technologie

OBD

osobní bibliografická databáze

OP

operační program

PIK

Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

POSTDOC

podpora mladých absolventů doktorských studijních programů

Q1, Q2

kvartily Web of Science

Q-RAM

Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání

RIS3

Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky

RIV

Rejstřík informací o výsledcích

RUV

Registr uměleckých výstupů

SGS

studentská grantová soutěž

SKVAIP

studentská organizace FPE (spolupráce se studentskou komorou AS FPE, vlastní aktivita, informovanost studentů 1. ročníku) VIII


SOČ

středoškolská odborná činnost

SŠ

střední školy

SPU

specifické poruchy učení

SVP

specifické vzdělávací potřeby

SVOČ

studentská vědecká a odborná činnost

SWOT

metoda k identifikaci silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats)

UJP

Ústav jazykové a odborné přípravy

VaV

věda a výzkum

VŘ

výběrové řízení

VŠ

vysoké školy

VVV

Věda, výzkum, vzdělávání

WiFi

wireless fidelity

WoS

Web of Science

ZČU

Západočeská univerzita v Plzni

ZS

zimní semestr

ZŠ

základní školy

ŽP

životní prostředí

IX


1 MISE, VIZE A KLÍČOVÉ HODNOTY FAKULTY PEDAGOGICKÉ ZČU V PLZNI Mise, vize a klíčové hodnoty FPE ZČU v Plzni se odrážejí v dlouhodobém záměru fakulty na období 2016–2020 a jsou v souladu s dlouhodobým záměrem ZČU v Plzni, se záměry MŠMT a dalšími strategickými dokumenty. Význam vysokoškolského vzdělávání včetně vzdělávání učitelů je zakotven ve všech strategických dokumentech regionálních, národních i evropských kompetentních autorit.

POZICE FPE V RÁMCI ZČU A V RÁMCI REGIONU Fakulta pedagogická je nejstarší fakultou Západočeské univerzity v Plzni. Vznikla jako pobočka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v roce 1948. V roce 1991 se sloučila s Vysokou školou strojní a elektrotechnickou (založenou v roce 1949) a zákonem č. 314/1991 Sb. byla ustavena Západočeská univerzita. Pedagogická fakulta společně s dalšími později vzniklými fakultami spoluvytváří heterogenní, univerzitní charakter studijních programů a oborů Západočeské univerzity. Pedagogická fakulta zabezpečuje v rámci Západočeské univerzity obory pedagogické a psychologické, ale výhradně zajišťuje rovněž některé obory přírodovědné (biologie, chemie), humanitní (bohemistika, historie), umělecké (hudební výchova) a další, a tím spoluvytváří komplexní charakter vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové a umělecké činnosti Západočeské univerzity v Plzni. ZČU tak tvoří novou dimenzi nejvyššího vzdělávání v regionu. Hlavním posláním Fakulty pedagogické ZČU v Plzni je poskytovat vysokoškolské vzdělání učitelům a dalším pedagogickým pracovníkům pro různé stupně a druhy škol, školských i mimoškolských výchovných a vzdělávacích zařízení a vyvíjet odpovídající pedagogickou, vědeckovýzkumnou a uměleckou činnost. Pedagogická fakulta podobně jako ostatní fakulty ZČU je přitom v rámci České republiky jedinečná v tom, že na rozdíl od jiných pedagogických fakult (a univerzit) zabezpečuje kmenově učitele (a další odborníky) ne pro jeden, ale hned pro dva kraje, Plzeňský a Karlovarský. Toto zaměření vychází z historických kořenů a z kvality přípravy vysokoškolsky vzdělaných odborníků na fakultě a univerzitě.

10


ROLE FPE V RÁMCI ZČU Multidisciplinární charakter Západočeské univerzity umocněný propojeným vzděláváním a vědeckou, výzkumnou, uměleckou a badatelskou činností v jednotlivých oborech, k němuž ZČU od svého vzniku spěla, umožňuje i studijním programům a oborům vedoucím k učitelské kvalifikaci využívat pro přípravu budoucích učitelů odborné a materiální zázemí příbuzných pracovišť na dalších fakultách, zároveň obohacuje přípravu techniků a dalších odborníků na ostatních fakultách o obory zmíněné výše, ale nejen o ně. V současné době rozvíjení čtvrté průmyslové revoluce označované jako vize „Průmysl 4.0“ se komparativní výhody propojení technických, přírodovědných, humanitních, pedagogických a uměleckých studijních a badatelských aktivit ještě více rozvíjejí a spějí k vyšší dimenzi činnosti ZČU. Pedagogická fakulta dlouhodobě usiluje o to, aby byla moderní pedagogickou fakultou, která zodpovědně plní svou odbornou i celospolečenskou roli. Profiluje se od vzniku v roce 1948 jako fakulta zabezpečující kvalitní přípravu učitelů pro západní Čechy. Tuto roli fakulta zabezpečuje po celou dobu existence, i když se neustále proměňují vnější společenské podmínky i situace ve školství. Mění se nejen podmínky práce absolventů, nýbrž i obsah, metody a formy a materiální a přístrojové podmínky výuky. S proměnami výuky a jejími společenskými podmínkami na školách se mění i podmínky na fakultě.

SPECIFIKA FPE Pedagogická fakulta si je plně vědoma významu role, kterou ve společnosti zastává. Zejména přímý vliv na mladou generaci v mimořádně důležitém období jejího osobnostního rozvoje je vysoce zodpovědným závazkem. Role Pedagogické fakulty je v tomto kontextu širší, komplexnější než role dalších fakult, a to tím, že kromě přímého vlivu přísluší fakultě velká zodpovědnost i za nepřímý, zprostředkovaný vliv na mladou generaci. Tato vyšší zodpovědnost pracovníků Pedagogické fakulty za vysokou kvalitu společenského, kulturního a morálního působení na mladou generaci vyvěrá z toho, že kromě přímého pedagogického působení na studenty zároveň formujeme budoucí pedagogy regionálního školství, kteří budou rozvíjet osobnost žáků a studentů v dalších desetiletích. Jestliže se podaří vštípit budoucím učitelům mravní a demokratické vědomí, jestliže se budoucí učitelé prakticky seznámí s tím, že korektní, vstřícné, otevřené, transparentní a čestné jednání plné vzájemného

11


respektu a úcty je normálním a fungujícím prostředkem, budou podobné způsoby jednání přenášet i do škol. Budou tím formovány další generace a mezi nimi i budoucí studenti Západočeské univerzity v Plzni. Neustále usilujeme o to, aby o naše absolventy byl i nadále zájem na trhu práce. Absolventi bakalářských studijních programů se uplatňují v různých vzdělávacích a sociálních institucích. Absolventi magisterských studijních programů se uplatňují především jako učitelé různých typů a stupňů škol. Absolventi doktorských studijních programů nacházejí místo jako specialisté v regionálním školství, ale ti nejlepší i jako vysokoškolští pedagogové. Považujeme proto za důležité nastavit a průběžně sledovat vysokou kvalitu veškerých vzdělávacích i výzkumných a uměleckých aktivit. Stejně tak je pro fakultu našeho typu, tedy fakultu pedagogickou, důležitá i spolupráce s veřejností. V rámci této spolupráce je nejvýznamnější spolupráce s regionálním školstvím a koordinace činností s dalšími fakultami vzdělávajícími učitele. Vnímáme však jako zásadní i ostatní formy spolupráce s veřejností.

VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ FPE Pedagogická fakulta si je vědoma kontextů svého působení v širším prostředí, ať již tím myslíme město Plzeň, Plzeňský a Karlovarský kraj, Českou republiku, ale i v rámci celé EU. Svou roli vždy vnímáme s plnou hrdostí k naší fakultě, ale současně i realisticky. Velkou pozornost věnujeme analýze situace pedagogických fakult a dalších fakult vzdělávajících učitele v České republice, a to zejména s ohledem na společné postupy a postoje ve vzdělávací, projektové, výzkumné a umělecké činnosti, v oblasti přípravy kariérního systému učitelů v regionálním školství, ale i s ohledem na obecnější aspekty vzdělávací politiky České republiky. Svou pozici a strategické cíle se snažíme neustále správně a realisticky vyhodnocovat. Jsme přesvědčeni o tom, že jak v rámci ZČU, tak i v rámci komunity fakult vzdělávajících učitele v rámci České republiky je výhodnější spolupracovat a rozumně se domlouvat než si pouze tvrdě konkurovat. Vnímáme velmi dobře, že rovněž v oblasti terciárního vzdělávání není výhodné snažit se realizovat svou strategii zcela autonomně bez ohledu na ostatní vysoké školy, významné změny kontextu a celospolečenský vývoj. Celorepublikovou, strategicky cílenou spolupráci se správně vymezenou rolí jednotlivých vysokých škol a dobře rozložených segmentů vzdělávání považujeme za rozumnou a efektivní cestu. Stejně tak rozumíme velmi detailně situaci v regionu i blízkém

12


okolí, úzce spolupracujeme s městem i krajem a podílíme se na společné strategii ve vzdělávání. Naše pozice v blízkosti Bavorska je mimořádnou výhodou, kterou umíme dobře zúročit. Věnujeme zde velké úsilí rozvoji systematické spolupráce v oblasti vzdělávání, výzkumné, umělecké i jiné tvůrčí činnosti.

PRINCIPY ŘÍZENÍ FAKULTY V oblasti řízení fakulty navazujeme na systém řízení univerzity. Ten se opírá o účinné nástroje, jež umožňují realizaci aktivit směřujících k naplnění její strategie. Systém řízení respektuje samosprávu jednotlivých součástí a akademické svobody. Nedílnou součástí systému řízení je práce s lidskými zdroji, a to s ohledem na zajištění kvality veškerých činností univerzity i ve vztahu k personálnímu a individuálnímu rozvoji jednotlivých zaměstnanců. Klíčová je ochrana svobody tvůrčího bádání i umělecké tvorby, podpora kritického myšlení, volný přístup k informacím a demokratické a akademické hodnoty.

ZÁKLADNÍ HODNOTY FPE Ztotožňujeme se v rámci vize FPE s následujícími základními hodnotami, které chce respektovat ZČU: 

svoboda, demokracie a tradiční morální hodnoty euroamerické civilizace,



harmonický rozvoj jednotlivců a společnosti,



akademické svobody a odpovědnost,



profesionalita a disciplína,



ekonomičnost a etika,



odbornost a univerzálnost,



poznání a uplatnitelnost, 13




zakotvenost v regionálním, národním i evropském prostoru,



udržitelný rozvoj ve znalostní společnosti.

KROMĚ TOHO POVAŽUJEME PRO FPE ZA KLÍČOVÉ I NÁSLEDUJÍCÍ BODY: 

hlavním úkolem FPE je kvalitní příprava učitelů pro Plzeňský a Karlovarský kraj, z toho vychází požadavek na kvalitní práci pedagogů i ostatních zaměstnanců ve všech oblastech jejich činnosti,



pro fakultu je životně důležité vědomí sounáležitosti k ZČU a jejím součástem, spolupráce s ostatními pracovišti ZČU, a to jak v pedagogické, tak i ve vědeckovýzkumné a umělecké činnosti,



činnost pracovníků fakulty musí být realizována ve vzájemně propojených složkách pedagogické, vědeckovýzkumné/umělecké, publikační a organizační činnosti s cílem vysoké kvalifikovanosti pracovišť umožňující udržovat kvalifikaci co nejširšího spektra učitelských oborů,



vědeckovýzkumná a umělecká činnost fakulty musí zahrnovat všechny potřebné směry, tedy zejména pedagogický výzkum, oborový výzkum, všestrannou projektovou činnost a prestižní aktivity v umělecké oblasti,



významnou součástí aktivit pracovníků fakulty je publikační činnost, orientovaná zejména na prestižní publikace (např. zařazené do RIV) a učebnice pro základní a střední školství,



hlavní úkol fakulty nelze realizovat bez integrace vzdělávací, vědeckovýzkumné a umělecké činnosti s třetí rolí fakulty,



role fakulty nespočívá pouze v pregraduální přípravě pedagogů, ale její dosah je mnohem širší, což se projevuje například v celoživotním vzdělávání,



v oblasti řízení činností na fakultě je pro nejbližší období podstatné přijmout takový systém hodnocení kvality všech procesů, aby jeho uplatňování vedlo k neustálému zlepšování úrovně přípravy budoucích učitelů. 14


KRÉDO FPE V SOULADU S KRÉDEM ZČU ZNÍ

Stojíme za hodnotami, které obstojí v měnícím se světě.

15


2 VÝCHODISKA DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU FAKULTY PEDAGOGICKÉ ZČU V PLZNI Dlouhodobý záměr fakulty na období 2016–2020 vychází ze základních právních norem týkajících se školství (zejména Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách; Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání – školský zákon; Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících), z evropských a státních strategických dokumentů (Evropa 2020, Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2015–2020, Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020, Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016–2020), navazuje na dlouhodobé záměry 2006–2011 a 2011–2015, konzistentně přijímá kontinuitu vývoje fakulty a univerzity a zároveň reaguje na měnící se vnější podmínky. Koncepce vývoje tvůrčí činnosti musí být koordinována nejen s prostředím ZČU (v souladu s Dlouhodobým záměrem ZČU 2016–2020), ale i s požadavky města Plzně, Plzeňského a Karlovarského kraje v rámci jejich strategických dokumentů (Program rozvoje města Plzně přijatý v roce 2013, Program rozvoje Plzeňského kraje 2014+, Program rozvoje Karlovarského kraje na období 2014–2020) a připravovaných akčních plánů. V souladu se svým posláním se fakulta bude zapojovat i do širších strategií, jakými jsou například Evropa 2020, Národní strategie inteligentní specializace České republiky RIS3, Integrované teritoriální investice plzeňské metropolitní oblasti (ITI) i dalších. Dlouhodobý záměr dále vychází z výsledků Individuálního projektu národního KREDO (Kvalita, relevance, efektivita, diverzifikace a otevřenost vysokého školství v ČR), kterého se v letech 2012–2015 FPE velmi aktivně zúčastnila a který přijal kromě jiného doporučení pro MŠMT „Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysokých škol“, respektuje rozhodnutí a doporučení Akreditační komise týkající se FPE ZČU v Plzni (zápisy ze zasedání AK v průběhu roku 2016), z analýzy potřeb učitelů v Plzeňském a Karlovarském kraji a přilehlých okresech Jihočeského, Středočeského a Ústeckého kraje z let 2013 a 2016, z analýzy počtu nezaměstnaných z roku 2013, z hodnocení pracovníků fakulty prováděného každoročně od roku 2012 a dalších strategicko-analytických dokumentů. Z těchto dokumentů je zřejmě nejvýznamnějším výstupem IPN KREDO Strategický plán rozvoje Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni z ledna 2015 s výhledem na období 2020, resp. 2030, který obsahuje SWOT analýzu fakulty a z ní vyplývající následující priority na období 2015–2020–2030: 16


KVALITA VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI 

zvýšení efektivity studijních plánů z hlediska požadavků na profil absolventa, z hlediska jeho uplatnitelnosti na trhu práce, z hlediska ekonomického,



navýšení počtu doktorských studijních oborů,



rozšíření možností získání učitelské kvalifikace formou kombinovaného studia a v rámci CŽV,



rozšíření nabídky kurzů celoživotního vzdělávání pro pedagogy i veřejnost, zvýšení kvality marketingu.

VÝZKUM A VÝVOJ 

zapojení většiny pracovníků fakulty do společného dlouhodobého výzkumu,



podpora pracovníků s vynikajícími výsledky ve VaV,



větší zapojení studentů do VaV,



rozšíření odborné spolupráce s jinými vysokými školami vzdělávajícími učitele v ČR i v zahraničí,



rozšíření oblasti smluvního výzkumu, rozvoj komercionalizace výsledků VaV.

FINANČNÍ STABILITA FAKULTY 

vícezdrojové financování – snaha o snížení závislosti na dotačních prostředcích – skladba příjmového portfolia je tvořena různými typy zdrojů (činnost kateder v oblasti CŽV; publikační činnost; projektová činnost; smluvní výzkum),



vytvoření a uplatnění modelu tvorby rozpočtu fakulty, který by reflektoval dlouhodobější trendy kvalitativního rozvoje stabilizované struktury oborů fakulty, nalezení vazeb pro udržení vyvážené personální struktury všech pracovišť,

17




aktivní účast fakulty na tvorbě metodiky rozdělování finančních prostředků ZČU.

ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ 

nesnižování počtu studentů při zachování kvality absolventů,



zajištění kontinuity vývoje pracovišť z hlediska věkového a kvalifikačního,



vytvoření a využívání systému spolupráce s absolventy.

ROZVOJ VNĚJŠÍ A VNITŘNÍ KOMUNIKACE 

vytváření mezioborových pracovních týmů v rámci FPE jako nástroje vnitřní komunikace,



zefektivnění vnitřního komunikačního systému,



budování dobrého jména fakulty uvnitř ZČU i směrem k veřejnosti,



vytváření a prohlubování partnerských vztahů s organizacemi v rámci města, Plzeňského a Karlovarského kraje i dalších regionů.

OBNOVA A ROZVOJ INFRASTRUKTURY 

rekonstrukce a renovace prostor fakulty,



inovace výpočetní a kancelářské techniky, softwaru a přístrojového vybavení pracovišť,



vybavení poslucháren AV technikou.

18


INTERNACIONALIZACE 

rozvoj mobilit studentů i akademických pracovníků,



akreditace společných studijních oborů se zahraničními vysokými školami,



podpora a informovanost zahraničních studentů,



navázání mezinárodní spolupráce v oblasti VaV.

Vytvoření a uplatnění systému vnitřního hodnocení kvality všech činností FPE

19


3 KLÍČOVÉ CÍLE FAKULTY PEDAGOGICKÉ ZČU V PLZNI Fakulta pedagogická se hlásí k obecným cílům ZČU vyjádřeným v Dlouhodobém záměru ZČU na období 2016–2020:

3.1 KVALITA A RELEVANCE Prosadit kulturu kvality do veškerých činností univerzity i fakulty, tj. do činnosti vzdělávací, výzkumné a umělecké, servisní i do oblasti partnerství s vnějšími subjekty. Kvalitu chápeme ve vztahu k jasně stanoveným a relevantním cílům.

3.2 INTERNACIONALIZACE A OTEVŘENOST Podpořit účelnou internacionalizaci veškerých činností fakulty. Internacionalizaci chápeme jako významnou podmínku otevřenosti fakulty lidem, idejím a hodnotám.

3.3 PARTNERSTVÍ A DIVERZITA Rozvíjet v rámci veškerých činností fakulty oboustranně prospěšná partnerství na úrovni regionální, národní i mezinárodní. Ustavená partnerství přinesou hlubší diverzitu v oblasti studijní nabídky, tvůrčí činnosti i sociální mobility. Klíčové cíle musí být provázány s efektivní i transparentní správou a při vědomí společenské odpovědnosti na různých úrovních. V kontextu obecných cílů ZČU mají své místo priority fakulty, jak jsou popsány v předchozí části Dlouhodobého záměru fakulty. Jako nejnaléhavější se v situaci fakulty ve druhé polovině roku 2016 jeví následující cíle: 

posílení akreditačního potenciálu kateder pedagogiky a psychologie jako základního předpokladu úspěšné akreditace studijních programů vedoucích k učitelské kvalifikaci,



systematická příprava fakulty na proces vnitřní akreditace, 20




posílení akreditačního potenciálu všech kateder s cílem rozšíření nabídky učitelských studijních programů,



vyřešení neúnosné mzdové situace pracovníků fakulty (eliminace odchodů pracovníků mimo školství či do regionálního školství),



podpora výzkumných projektů, zvláště pedagogického výzkumu a oborových didaktik, vznik mezioborových týmů,



zvýšení počtu (placených) studentů fakulty s cílem dodávat regionálnímu školství v Plzeňském i Karlovarském kraji dostatečný počet kvalitně připravených pedagogů,



zapojení pracovníků fakulty do realizace kariérního systému s cílem zvýraznit roli fakulty jako klíčového odborného garanta kvality pedagogů v regionálním školství.

Specifické, měřitelné a realizovatelné strategické cíle a jejich indikátory jsou rozpracovány v následujících kapitolách.

21


4 TVŮRČÍ ČINNOST 4.1 POZICE FPE ZČU, SOUČASNÝ STAV A JEHO UKAZATELE Tvůrčí a vzdělávací činnost se na vysokých školách silně navzájem ovlivňují. Rozvoj výzkumné, vědecké a umělecké činnosti je neoddělitelnou součástí fungování pedagogických fakult. Tvůrčí činnost FPE ZČU zahrnuje pestrou škálu aktivit směřujících k získávání nových poznatků a jejich aplikaci pro potřeby města, regionu, Plzeňského a Karlovarského kraje i celé společnosti. Pod tvůrčí činnost spadá v podmínkách fakulty zejména výzkum pedagogický a oborový, umělecká tvorba, ale také syntéza poznatků napříč disciplínami nebo tvorba studijních materiálů a veřejných vzdělávacích zdrojů. Základním okruhem vědecké činnosti na Pedagogické fakultě musí být pedagogicko-psychologický a oborovědidaktický výzkum. Tak tomu zatím není. Z hlediska kvantitativního hodnocení vědeckých výstupů jsou úspěšnější výstupy oborových (nepedagogických) výzkumů. Výzkum pedagogicko-psychologický a oborově didaktický je rozvíjen spíše roztříštěně. Oborový (nepedagogický) výzkum je pro fakultu velmi významný pro prestiž jednotlivých pracovišť a fakulty i pro akreditační potenciál jednotlivých oborů. Významně se na něm podílejí zejména pracovníci přírodovědných oborů, dále pak oborů historických a lingvistických, kteří trvale dosahují excelentních výstupů a jejichž publikační činnost má značný odraz v bodech RIV. Pracovníci s trvale velkým podílem oborového výzkumu jsou výkladní skříní fakulty v oblasti vědy. Oborový výzkum se zatím úspěšně a účinně realizuje zejména v těch oborech, které jsou přístrojově a materiálově méně náročné nebo kde lze s výhodou využít regionální specifika, případně tam, kde lze využít spolupráce s dalšími fakultami či vědeckými ústavy. Velký význam pro pedagogickou fakultu má i umělecká činnost, která se promítá do bodů RUV. To se fakultě daří zvláště v rámci aktivit katedry hudební kultury, je však nutné kladné zkušenosti aplikovat i v oblasti výtvarné, případně v oborech jazykových.

22


Stejně jako v oblasti vzdělávací i v oblasti tvůrčí je výhodou, když se na ZČU jednotlivé součásti chovají kooperativně, jak se v mnoha případech děje, a to včetně zapojení pracovníků FPE. Podobná situace je i s ostatními fakultami vzdělávajícími učitele, kde se stále více rozvíjí spolupráce jak v rámci tvůrčí činnosti, tak i ve studijní oblasti. Příkladem je úspěšně probíhající mezifakultní spolupráce v oblasti doktorských studií.

SOUČASNÝ STAV 

Kvantitativním ukazatelem současného stavu tvůrčí činnosti jsou aktuálně dosažené RIVové a RUVové body. Pro fakulty vzdělávající učitele jsou však velmi důležité i další publikační výstupy bohužel bez ohodnocení RIV, zejména učebnice s doložkou MŠMT. S tvůrčí činností souvisejí i aktivity uměleckých a tělovýchovných kateder reprezentující fakultu a univerzitu na veřejnosti, jakož i popularizační aktivity pracovníků fakulty.



Za poslední hodnocené období 2009–2013 získala FPE v RIV 3 025 bodů za 303 výstupů, z toho je vytěženo 2 581 bodů za publikační výkony. Z nich největší podíl pak tvořily především příspěvky (podle členění oborů RIV) z oblasti společenských věd (73 %), zbytek pak zaujímají především témata věd o Zemi (18 %) a biologické a chemické vědy. Ve srovnání s ostatními fakultami ZČU i ve srovnání v rámci pedagogických fakult v rámci ČR fakulta stále zaostává, i když se počty výstupů i počty bodů RIV meziročně zvyšují. Sledování kvality výstupů v časopisech (podíl výstupů v kvartilech 1, 2 podle WoS nebo SCOPUS) není prováděno systematicky. Pro vyhledávání a navazování kontaktů, jako i možnost srovnání ve vědecké komunitě nejsou více využívány vědecké sociální elektronické sítě (např. Research Gate) ani jednotný identifikační systém pro vědecké pracovníky (jako ResearcherID).



Výsledky RUV výstupů za poslední hodnocené období 2014 (generovala je zatím jen katedra hudební kultury): 36 přihlášených výstupů, celkem 1 183 bodů. Srovnání s FDULS s 5 305 body (a podobně v rámci pedagogických fakult v ČR) vyznívá velmi pozitivně.



Na FPE je generování vědeckých výstupů založeno většinou na vědecké činnosti jednotlivců. Tvorba vědeckých týmů není dosud systematicky podporována. Pokud týmy existují, nemají dostatečnou velikost a není zajištěna vazba na doktorské studium. Hodnocení ani podpora vědeckých týmů nejsou prováděny.

23




Infrastruktura pro rozvoj VaV je dlouhodobě investičně i neinvestičně zanedbaná. Naprosto nedostatečná je stávající infrastruktura pro rozvoj oborově didaktického (pedagogického) výzkumu.



Výsledky v oblasti tvůrčí činnosti akademických pracovníků jsou pravidelně monitorovány a analyzovány. Jednotliví akademičtí pracovníci podávají každoročně zprávy svým nadřízeným, výsledky vědecké, výzkumné a umělecké činnosti jsou pravidelně hodnoceny na úrovni vedení fakulty, jsou součástí každoročního hodnocení akademických pracovníků.



Pro podporu vědeckých aktivit akademických pracovníků jsou vypisovány fakultní grantové výzvy (například GRAK). Přesto nelze považovat podporu za dostatečnou a pracovníci musí hledat další zdroje mimo ZČU. Kromě toho je organizován monotematický interdisciplinární výzkum tvořivosti v pedagogickém procesu na FPE a jednotliví akademičtí pracovníci reagují též na projektové výzvy ZČU i další.



Pro podporu studentské vědecké činnosti je každoročně organizována Studentská vědecká a odborná činnost (SVOČ) a současně se též vytvářejí týmy studentů a pedagogů pro studentskou grantovou soutěž a pro studentské vědecké konference.



Dosud neexistují podpůrné prostředky, které by v dostatečné míře umožnily rozvoj kariérního růstu akademických pracovníků a byly by speciálně cíleny ke splnění habilitačních a inauguračních podmínek.

24


4.2 STRATEGICKÝ RÁMEC Základní strategií dalšího rozvoje fakulty je posílení výkonnosti ve VaV (především v pedagogickém výzkumu včetně smluvního výzkumu) a v umělecké tvorbě (konkrétně v hudbě, výtvarném, slovesném a dramatickém umění). Nejedná se však o mechanické navýšení kvantitativních ukazatelů vědecko-výzkumné činnosti, nýbrž o systematickou snahu směřující k definování perspektivních směrů výzkumu a iniciaci vzniku interdisciplinárních týmů s ambicí produkce jedinečných vědeckých výstupů s výhledem této činnosti směrem k excelentnosti výstupů. Základním zaměřením tvůrčí činnosti na fakultě se musí stát pedagogicko-psychologický a oborově didaktický výzkum. Pro podporu tohoto typu výzkumu budou ve větší míře než dosud vznikat mezikatedrální týmy, do jejichž činnosti budou zapojeni zájemci o tento typ vědecké činnosti napříč fakultou. Vytváření těchto týmů bude cílem fakulty nejen v nejbližším období. Do výzkumné činnosti takto vytvořených týmů se zapojí i studenti doktorských a navazujících magisterských studií. Díky tomu nebude výzkum chybět v jejich kvalifikačních pracích a projekty SGS řešené studenty budou mít mnohem častěji než dosud publikovány výstupy. U týmů bude sledována jejich velikost, podíl kvalitních publikačních výstupů a vazba na doktorská studia. FPE se tak integruje do trendu určeného strategií ZČU. Protože se právě v současném období mění podmínky hodnocení vědecko-výzkumné činnosti, musí na tyto měnící se podmínky reagovat i fakulta. V rámci strategie rozvoje tvůrčí činnosti bude na FPE vytvořen dynamický systém, který umožní na tyto změny reagovat. V nejbližším období fakulta definuje vnitřní metodiku hodnocení vědecko-výzkumných výstupů, a to jak s ohledem na metodiku formulovanou obecně v rámci metodiky hodnocení vědy v České republice (IPN Metodika), tak i na specifika pedagogických fakult. Tato vnitřní metodika vznikne v úzké vazbě na nutnost personálního a kvalifikačního rozvoje pracovníků fakulty, a bude proto zahrnovat například také výstupy oborově didaktické a učebnicové. Preferována bude integrace oborových, pedagogických a oborově didaktických výzkumů a řešení multidisciplinárních výzkumných témat, která se mohou stát významnou komparativní výhodou naší fakulty. Bude zlepšena výzkumná infrastruktura pro realizaci výzkumu v jednotlivých oborech i pro výzkum didaktický, oborově didaktický a pedagogický. Ve vazbě na strategii ZČU k tomu budou využity prostředky z OP VVV (ERDF).

25


Velmi důležité je rovněž aktivní vyhledávání příležitostí k podávání projektů tak, aby bylo možné zapojení co největšího počtu kateder z širokého spektra zaměření kateder na FPE, stejně jako snaha o získání partnerství v projektech ostatních univerzit či jiných subjektů, což by mělo rovněž vyústit v posílení a zvýšení odborné kvalifikace pracovníků FPE. K tomu bude směřovat snaha o udržení stávajících mechanismů podpory VaV (katedrálních, fakultních a univerzitních), budou však též vytvořeny mechanismy podpory významné vědeckovýzkumné a umělecké činnosti. Podpora bude směřována do odborné, umělecké a vědecké činnosti studentů i akademických pracovníků na všech katedrách FPE. Zvláštní péče bude věnována vědeckému a uměleckému růstu mladých akademických pracovníků. Pracovníkům s reálnou ambicí budou vytvořeny podmínky úspěšně absolvovat habilitační, popř. jmenovací řízení – pro tyto účely budou vyčleněny finanční prostředky. Vytváření kvalitních výzkumných týmů s přesahem mimo fakultu či univerzitu a podpora výzkumných týmů již existujících jsou rovněž důležitou součástí strategického záměru FPE. S takovou spoluprací souvisí také snaha o získání českých i zahraničních odborníků k působení na fakultě ve vědeckovýzkumných či akademických pozicích. Pro FPE jako celek i pro jednotlivá pracoviště zůstává významné monitorování témat vypisovaných projektů OP VVV s ohledem na vyhledávání možnosti zapojení jednotlivých kateder.

4.3 CÍLOVÝ STAV V OBLASTI V ROCE 2020 

Na fakultě pracují multioborové týmy zaměřené na pedagogický a didaktický výzkum. Je maximálně využit potenciál oborových výzkumů (zaměření na ontodidaktiku). Práce týmů je v maximální možné míře založena na mezikatedrální spolupráci a spolupráci mezi fakultami ZČU. Výstupy se orientují na kvalitu.



Týmy ke své vědecké činnosti využívají kvalitní výzkumnou infrastrukturu. Je vytvořena infrastruktura pro pedagogický a didaktický výzkum. FPE má fakultní školu (školy), kde je aplikovaný výzkum (ve vazbě na praxi) realizován.



Na FPE se řeší projekty OP VVV v souladu s odborným zaměřením jednotlivých kateder a jejich personálním obsazením. Výsledky uvedených projektů jsou pak zhodnoceny ve vědecké a pedagogické práci.

26




Pracovníci FPE aspirují na získání vědeckých projektů, např. GAČR, a výstupy z nich pak využívají ve své pedagogické práci. Při přípravě a řešení projektů je ve větší míře využívána spolupráce s dalšími katedrami, fakultami ZČU, vysokými školami, a to jak v rámci ČR, tak i v rámci zahraničních institucí.



Pro podporu humanitních věd a věd o umění FPE využívá projekty Ministerstva kultury, popř. Ministerstva pro místní rozvoj.



FPE řeší mezinárodní projekty v oblasti umění nebo se na jejich řešení podílí.



Akademičtí a vědečtí pracovníci se na centrální úrovni aktivně podílejí na vývoji a úpravách systému hodnocení vědecké a umělecké činnosti.



Na fakultě je vytvořena vnitřní vícestupňová metodika hodnocení vědeckých výstupů a metodika hodnocení pracovníků v oblasti vědecké a výzkumné činnosti. Je založena na kombinaci mezinárodně užívaných metrik jak k hodnocení a srovnání publikačních výstupů (například SCOPUS, WoS Impact Factor), tak jednotlivých pracovníků (například WoS h-index). Specifickou částí je hodnocení výstupů pedagogického a didaktického výzkumu (například učebnic). Podporována je zejména tvorba kvalitních výstupů (kvartily Q1, příp. Q2 podle WoS nebo SCOPUS, monografie v mezinárodních vědeckých vydavatelstvích).



Objem vědecké práce na fakultě a odborné publikační činnosti se zvýšil, je kladen důraz na kvalitu výstupů. Struktura i obsahová stránka vědecké a publikační práce odpovídají zaměření FPE a směřují k personálnímu a kvalifikačnímu rozvoji pracovníků fakulty.



Akademická obec je kontinuálně informována o stavu VaV a umění na FPE a o jejich možných podporách formou webových stránek věnovaných této oblasti, případně i dalšími formami. Pro vyhledávání a navazování kontaktů i pro možnost srovnání ve vědecké komunitě jsou na fakultě běžně využívány vědecké sociální elektronické sítě (např. Research Gate) a jednotné identifikační systémy pro vědecké pracovníky (např. ResearcherID).



Průběžně jsou vytipováváni perspektivní akademičtí pracovníci z hlediska habilitace a inaugurace, je jim poskytována finanční podpora.

27


4.4 INDIKÁTORY 

Za sledované období 2016–2020 fakulta řeší celkem 5 projektů OP VVV, 5 projektů GAČR a aspoň 2 projekty Ministerstva kultury a Ministerstva pro místní rozvoj.



V roce 2020 bude FPE celkově zapojena do 4 mezinárodních projektů.



V grémiích pro hodnocení vědecké a umělecké činnosti pracuje v roce 2020 alespoň 1 akademický pracovník fakulty.



Produkce vědecké činnosti se každoročně navyšuje, v roce 2020 dosáhne 130 % stavu v roce 2015. Počet bodů RUV dosáhne v roce 2020 aspoň 1 500 nově získaných bodů.



Existuje vnitřní vícestupňová metodika hodnocení vědeckých výstupů.



Na fakultě pracuje alespoň 5 multioborových výzkumných týmů sdružených kolem pracovníků s vysokým výkonem, resp. potenciálem ve vědě a výzkumu (například pracovníci s vysokým WoS h-indexem). Týmy mají ambice dosáhnout získání vědeckých projektů (jak českých GAČR, tak mezinárodních). Publikují kvalitní výstupy (články v kvartilech Q1 nebo Q2 podle WoS či SCOPUS, monografie v mezinárodních vědeckých vydavatelstvích).



Hodnocení pracovníků FPE včetně jejich VaV a uměleckých aktivit je stále součástí pravidelného hodnocení pracovníků fakulty; i nadále probíhá na úrovni vedení FPE jednou za dva roky, každoročně hodnotí vědeckou a uměleckou kreativitu vedoucí katedry.



Podpořeni jsou 3 akademičtí pracovníci ročně v pozici POSTDOC, stejně tak jsou organizačně a finančně podpořeni alespoň 3 pracovníci ročně při habilitačních či jmenovacích řízeních.



Za období 2016–2020 je pracovníky fakulty publikováno alespoň 20 excelentních výstupů zařazených ve WoS, případně SCOPUS, a alespoň 20 učebnic.

28


4.5 METODY DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU 

Ve spolupráci s projektovým centrem ZČU a FPE jsou na úrovni vedení fakulty i kateder monitorovány výzvy OP VVV a možnosti dalších projektů. S ohledem na zaměření fakulty jsou připravovány návrhy na podání projektů.



FPE participuje na projektech OP VVV, které jsou zaměřeny na vytvoření výzkumné infrastruktury. Její inovace je realizována jak u infrastruktury pro jednotlivé obory, tak pro didaktický a pedagogický výzkum.



Fakulta prohlubuje spolupráci se školami v regionu, pracuje na vytvoření společenstva praxe s učiteli a usiluje o vznik fakultní školy (fakultních škol), kde je realizován aplikovaný výzkum.



Ve vazbě na osoby s výrazným výkonem v tvůrčí činnosti (vyjádřeným zejména h-indexem podle WoS nebo SCOPUS) se za podpory vedení kateder a fakulty vytvářejí vědeckovýzkumné týmy, nejlépe multioborové, a to pro řešení projektů v rámci FPE, případně i s přesahem mimo FPE.



Týmy jsou dostatečně robustní (počet vědeckých pracovníků s h-indexem odpovídajícím oboru větší než 3 a celkový počet pracovníků větší než 5), je u nich očekávána a sledována vysoká kvalita výstupů (články v kvartilu Q1 a Q2 podle WoS nebo SCOPUS, monografie v mezinárodních vědeckých vydavatelstvích) a je vyvíjena maximální snaha o propojení s doktorskými studijními obory.



V rámci fakulty je pravidelně hodnocena vědecko-výzkumná činnost pracovníků. Jako základ k hodnocení tvůrčí činnosti je využívána metodika platná v ČR. Systém hodnocení je aplikován na jednotlivé výstupy, týmy i jednotlivce. Slouží pro potřeby řízení a organizace tvůrčí činnosti na fakultě. V návaznosti na systém oceňování excelentních výstupů na ZČU jsou pro zvýšení motivace pracovníků na FPE oceňovány i výstupy vysoce hodnocené vnitřním systémem. Specifika Pedagogické fakulty jsou realizována prostřednictvím implementace vnitřního vícestupňového systému hodnocení vědeckých výstupů. Systém hodnotí jak výstupy oborové, tak výstupy specifické pro přípravu učitelů (učebnice atd.).



Pro podporu vědecké, publikační a umělecké práce jsou vytvářeny konkrétní finanční pobídky (v rámci rozpočtových pravidel) pro katedry s pravidelnými prestižními publikačními výstupy. 29




Pro podporu vědeckých aktivit akademických pracovníků jsou vypisovány fakultní grantové výzvy a pobídky (GRAK, Podpůrný fond, …).



V souladu se zaměřením fakulty a národním zaměřením vědeckého výzkumu jsou na úrovni kateder identifikována a následně rozpracována vědecká témata aspirující na podání vědeckých projektů.



V souladu s personálním a odborným zaměřením humanitních a umělecko-pedagogických kateder a v součinnosti s projektovým centrem fakulty monitorují příslušné katedry výzvy projektů Ministerstva kultury, popř. Ministerstva pro místní rozvoj, a reagují na ně.



Do roku 2020 každoročně podají pracovníci fakulty alespoň dva víceleté projekty vědecko-výzkumného typu na národní úrovni a jeden na mezinárodní úrovni.



V rámci doktorského studia oborové rady i nadále zdůrazňují požadavek na vědeckou výkonnost studentů, v každém oboru doktorského studia je alespoň jeden student zapojen do projektu pedagogického výzkumu.



Je vytvořena a následně rozvíjena efektivní komunikace v oblasti vědy s ohledem na specifika jednotlivých oborů. Preferována budou elektronická média.



Akademickým pracovníkům FPE s ambicemi získat vyšší vědecko-pedagogické hodnosti jsou vytvořeny vhodné pracovní podmínky a finanční pobídky ve vazbě na plnění úkolů v rámci pravidelného hodnocení.



Je vytvořen a realizován systém podpory kariérního růstu akademických pracovníků FPE.

30


4.6 RIZIKA Pro rozvoj tvůrčí činnosti je v plánovaném období očekávána zásadní změna spočívající v přechodu od kvantity vědeckých výstupů k výstupům kvalitním a od jednotlivců, kteří pracují odděleně na svých projektech, k tvorbě a podpoře multioborových týmů. V tomto procesu je na FPE možné definovat rizika vnější a vnitřní. Nejvýraznějšími vnějšími riziky jsou nestabilita procesu hodnocení výsledků VaV a naprostá nedostatečnost (spojená navíc s nejistotou obdržení i stávajících prostředků) ve financování výzkumu. FPE je v této oblasti dlouhodobě extrémně podfinancovaná, a pokud se nepodaří tento vnější faktor zvrátit, jakýkoli rozvoj tvůrčí činnosti je ohrožen. Je nutné se pokusit toto riziko eliminovat jak na úrovni ZČU (nevhodná metodika tvorby rozpočtu), tak úrovních vyšších. Pro eliminaci nejistot vyplývajících z nepředvídatelných změn v hodnocení VaV bude na fakultě vytvořen vlastní systém vícestupňového hodnocení, který bude pracovníkům dlouhodobě poskytovat jasnou zpětnou vazbu pro určení kvality jejich vědecké práce. Rizikem při tvorbě systému bude určení vhodné úrovně jednotlivých stupňů. Nejnižší stupeň hodnocení musí pokrývat (rozlišovat) všechny pracovníky, zatímco nejvyšší stupeň bude rozlišovat excelentní výstupy (viz i níže). Pro eliminaci nejistot vyplývajících z nepředvídatelných změn ve financování výzkumu by měla být vytvořena grantová agentura pro pedagogicko-didaktický výzkum (i s žádostmi o přispění ZČU, města, kraje a dalších subjektů), která bude umožňovat pracovníkům fakulty aspirovat na finanční projekty zejména při začátcích (i dílčích) projektů. Vzhledem k celkově nedostatečné kvalitě a konkurenceschopnosti vědeckých výstupů pracovníků (a studentů) FPE (viz nedostatečný h-index podle WoS nebo SCOPUS) se vnitřní rizika rozvoje tvůrčí činnosti týkají prakticky všech aktivit předpokládaných v plánovaném období. Zásadním vnitřním rizikem, které se na FPE dlouhodobě projevuje, je neúčelné a plošně nastavené vynakládání i tak omezené finanční podpory na vědecký výzkum a personální rozvoj. K eliminaci tohoto rizika by mělo přispět vybudování objektivního vnitřního systému hodnocení a jeho důsledného využívání při výběru a poskytování podpory pracovníků. V případě dalších významných vnitřních rizik s možným vlivem na tvůrčí činnost se na FPE jedná o rizika spojená s: 31




tvorbou a následnou prací týmů (neodhadnutí potenciálu zvoleného oboru, nevhodné vytipování vedoucího týmu a nevhodný výběr členů týmu);



budováním a provozem vnitřního hodnoticího systému (špatně nastavené úrovně, nevhodně zvolené metriky, nesprávné porovnání oborových a pedagogických výstupů);



granty zaměřenými na získávání prostředků na vědeckou infrastrukturu včetně jejich následného využití; v tomto smyslu fakulta musí investovat v souladu s prioritami korespondujícími s vědeckými aktivitami podporovaných vědeckých týmů;



nevhodně řešenými otázkami personálního růstu (např. oddělení od vnitřního hodnoticího systému, nevhodný výběr kandidátů a rozmělnění prostředků).

Vzhledem k rozsahu by popis eliminace jednotlivých rizik přesáhl rámec tohoto dokumentu. Jejich analýza bude provedena v aktualizacích DZ tak, jak budou jednotlivé kroky postupně řešeny. Analýza bude provedena konkrétně u jednotlivých rizik, a to jednotnou a funkční metodikou (Failure Made and Effect Analysis FMEA). 

Aktuální finanční situace neumožní adekvátní investice pro vytvoření výzkumné infrastruktury.



Personální situace na FPE neumožní vznik dostatečně robustních vědeckých týmů, a tím dosažení předpokládané vědecké nebo umělecké výkonnosti.



Nedostatečná kvalita a konkurenceschopnost publikací pracovníků (a studentů) FPE, zejména nedostatečný h-index podle WoS nebo SCOPUS.



Nestabilita metodiky hodnocení vědecké činnosti, resp. její příliš časté změny.



Nemožnost kvalifikačního růstu z důvodu chybějících habilitačních pracovišť či jejich nedostatečných kapacit v daných oborech.

32




Vnějším prostředím nebudou vytvořeny pobídky pro realizaci výzkumných a vzdělávacích projektů na úrovni národní či mezinárodní.



Nedostatečné množství finančních prostředků pro zajištění podpory kariérního růstu akademických pracovníků FPE.

33


5 VZDĚLÁVÁNÍ 5.1 KVALITA VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI SOUČASNÝ STAV Vzhledem k tomu, že v roce 2016 naprostá většina studijních programů a oborů procházela reakreditací, uvádíme v této kapitole odděleně stav k počátku roku 2016 a stav k září 2016. a) stav k počátku roku 2016 Fakulta má všechny své bakalářské, magisterské a navazující magisterské studijní programy a obory akreditovány do 1. 3. 2016. Akreditováno je pět bakalářských studijních programů různého typu, které obsahují 20 studijních oborů. Studijní program Přírodovědná studia zahrnuje 6 studijních oborů (Biologie se zaměřením na vzdělávání, Chemie se zaměřením na vzdělávání, Fyzika se zaměřením na vzdělávání, Geografie se zaměřením na vzdělávání, Informatika se zaměřením na vzdělávání, Matematická studia). Specializace v pedagogice obsahuje 10 studijních oborů (Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání, Český jazyk se zaměřením na vzdělávání, Německý jazyk se zaměřením na vzdělávání, Ruský jazyk se zaměřením na vzdělávání, Hudba se zaměřením na vzdělávání, Psychologie se zaměřením na vzdělávání, Vizuální kultura se zaměřením na vzdělávání, Výchova ke zdraví, Popularizace hudební kultury, Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku). Studijní program Historická studia zahrnuje jeden studijní obor: Historická studia. Studijní program Tělesná výchova a sport obsahuje 2 obory (Tělesná výchova a sport, Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání). Studijní program Předškolní a mimoškolní pedagogika je akreditována s jedním oborem Učitelství pro mateřské školy. Pouze obor Tělesná výchova a sport je odborný, není přípravou pro získání učitelské kvalifikace. Bakalářské studijní obory jsou realizovány především v prezenční formě studia, v kombinované formě studia je realizováno 5 studijních oborů (Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku, Učitelství pro mateřské školy, Informatika se zaměřením na vzdělávání, Historie se zaměřením na vzdělávání, Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání).

34


Fakulta nabízí ve studijním programu Učitelství pro základní školy jediný nestrukturovaný učitelský obor – Učitelství pro 1. stupeň základních škol v prezenční i kombinované formě studia. Fakulta má akreditovány 2 učitelské navazující magisterské studijní programy Učitelství pro střední školy (13 oborů) a Učitelství pro základní školy (16 oborů). Studijní programy jsou nabízeny jako dvouoborové (dvouaprobační kombinace). Kombinovatelnost aprobací není neomezená, fakulta se snaží o stabilizaci aprobačních kombinací vytvořených na základě příbuznosti či obsahové blízkosti oborů. Navazující obory jsou akreditovány převážně v prezenční formě, některé z nich také v kombinované formě (10 oborů). Na FPE jsou v rámci studijního programu Specializace v pedagogice realizovány tři doktorské studijní obory (Teorie vzdělávání v bohemistice, Teorie vzdělávání ve fyzice, Informační a komunikační technologie ve vzdělávání) v prezenční i kombinované formě studia. b) stav k září 2016 V první polovině roku 2016 prošla FPE hodnocením Akreditační komise ve všech bakalářských a magisterských oborech. Závěry akreditační komise potvrdily přetrvávající potíže se zajištěním garance pedagogicko-psychologického bloku habilitovanými pracovníky, ale reflektovaly i problémy s garancí na dalších katedrách. Problémy se zajištěním garance pedagogicko-psychologického bloku se bohužel negativně promítly ve vyjádření AK téměř ke všem oborům, protože většina oborů realizovaných na fakultě směřuje k získání učitelské způsobilosti (výjimkou je studijní obor Tělesná výchova a sport). Závěry Akreditační komise znamenaly v průběhu roku 2016 transformaci pedagogicko-psychologického bloku bakalářského a navazujícího magisterského studia i různě výrazné změny v jednotlivých studijních programech a oborech. Po akreditačním řízení všech bakalářských a magisterských studijních programů a oborů v roce 2016 má fakulta akreditováno 17 bakalářských studijních oborů do 31. 3. 2020. Tři obory jsou nabízeny i v kombinované formě. Fakulta nabízí ve studijním programu Učitelství pro základní školy jediný nestrukturovaný učitelský obor – Učitelství pro 1. stupeň základních škol v prezenční i kombinované formě studia.

35


Fakulta má akreditovány 2 učitelské navazující magisterské studijní programy Učitelství pro střední školy (6 oborů) a Učitelství pro základní školy (14 oborů). Navazující obory jsou akreditovány převážně v prezenční formě, některé z nich také v kombinované formě (5 oborů). Všechny obory jsou akreditovány do 31. 3. 2020 s tím, že v dubnu 2018 musí fakulta podat kontrolní zprávu o způsobu řešení zmíněných nedostatků zejména v pedagogicko-psychologické přípravě. V dalších letech bude pokračovat proces úprav studijních plánů s cílem většího sepětí studijních programů s praxí, například formou posílení reflektované praxe a její lepší provázanosti s ostatními předměty rovněž jako lepšího vzájemného provázání předmětů oborově odborných, oborově didaktických a pedagogicko-psychologických. Fakulta vytvořila a realizuje systém pravidelného hodnocení akademických pracovníků, jehož součástí je rovněž hodnocení pedagogické činnosti zaměstnanců. Hodnoceno je vždy roční plnění úkolů s upřesněním úkolů na další období. Je vypracována metodika hodnocení kvality studijních programů a oborů, ale není dosud plošně zavedena. Vedení fakulty a vedoucí kateder jsou seznámeni s kritérii hodnocení kvality vysokých škol vzdělávajících učitele zpracovanými v IPN Kvalita. Hodnocení fakulty podle těchto kritérií zatím neproběhlo. V rámci programu Pedagogika 14 a Pedagogika 15 pokračovala implementace výsledků projektu Q-RAM. Výstupy projektu Q-RAM jsou kompletně implementovány do všech studijních programů i studijních oborů (100 % oborů). Z úrovně popisu studijních programů a oborů přechází fakulta na úroveň popisu jednotlivých studijních předmětů. Fakulta má detailně popsány podle metodiky Q-RAM všechny povinné a povinně volitelné předměty tří studijních oborů. Hodnocení kvality výuky hraje významnou roli v procesu vnitřní akreditace fakulty. Opodstatněné připomínky ze strany studentů jsou prošetřovány. Existuje podpora zejména mladých akademických pracovníků v oblasti vysokoškolské didaktiky, tato podpora však není s ohledem na nedostatek finančních prostředků dostatečně výrazná. Hodnocení kvality vzdělávacího procesu se na FPE účastní studenti (ZS 2014/15 34 %, LS 2014/15 15 %), na připomínky studentů reagují pedagogičtí pracovníci (ZS 2014/15 48 %, LS 2014/15 39 %).

36


Probíhá analýza a následná úprava studijních plánů, zejména z hlediska uplatnění absolventa a potřeb praxe. Je zpracován systém nabídky studijních oborů reagující na aktuální situaci regionu a reflektující demografickou situaci a možnosti fakulty. Jsou provedeny inovace předmětů a studijních plánů tak, že plány odpovídají požadavkům ECTS. Není zatím zcela důsledně prováděna analýza neúspěšnosti studia, nejsou systematicky sledovány důvody neúspěšnosti, nejsou důsledně prováděna opatření snižující neúspěšnost studia. FPE má akreditovány tři doktorské studijní obory ve studijním programu Specializace v pedagogice, další obory jsou připraveny či připravovány k akreditaci. FPE nemá pracoviště s právem provádět habilitační řízení.

CÍLOVÝ STAV 

Fakulta aplikuje účinné formy a metody vysokoškolského studia i celoživotního vzdělávání. Studenti jsou vybavováni komplexním souhrnem znalostí, dovedností a kompetencí. Přidanou hodnotou je příprava v menších skupinách umožňující individuální přístup, ve výuce se ve větší míře realizují aktivizační metody.



Je zajištěn dostatečný počet habilitovaných akademických pracovníků pro garanci studijních programů. Většina je získána kvalifikačním růstem z vlastních zdrojů.



FPE má akreditovány bakalářské studijní obory v maximálním počtu podle oborových kateder, magisterský studijní obor Učitelství pro 1. stupeň základní školy, navazující magisterské studijní programy Učitelství pro střední školy a Učitelství pro základní školy. Má akreditovány doktorské studijní programy.



Na fakultě je zaveden systém hodnocení kvality vzdělávací činnosti, který je součástí celouniverzitního komplexního systému zajišťování kvality. Systém zahrnuje jak vnitřní hodnocení vzdělávací činnosti součástí (pracovišť), tak vnější hodnocení (externími subjekty). Kritéria hodnocení jsou zvolena tak, aby upřednostňovala skutečný výkon činností a jejich výsledky před důrazem na formální nároky.

37




Při přípravě, realizaci a hodnocení studijních programů a oborů je využívána metodika výsledků učení. Jsou stanoveny přesné a ověřitelné výsledky učení programů/oborů, je zajištěna provázanost mezi jednotlivými součástmi studia a je posilována orientace všech dílčích předmětů na hlavní cíle celého studijního programu. Uskutečňování studijního programu (včetně volby způsobů výuky a hodnocení studentů) je zaměřeno na dosahování očekávaných výsledků učení.



Podíl studentů zapojujících se pravidelně do hodnocení kvality výuky je větší než v roce 2015.



Je vytvořen a realizován systém podpory perspektivních akademických pracovníků v oblasti vysokoškolské didaktiky.



V návaznosti na výstupy z projektu Q-RAM je zpracována a popsána většina studijních oborů až na úroveň jednotlivých předmětů.



Studijní plány jsou inovovány v návaznosti na výsledky učení daných vzdělávacích oblastí, jsou odstraněny duplicity uvnitř studijních plánů i napříč fakultou a univerzitou. Popis studijních plánů (všech jejich složek) je založen na formulaci ověřitelných výsledků učení (výstupů učení), jsou přesně formulovány vstupní požadavky (předpoklady) i jejich složky.



Je dokončena analýza a transformace studijních plánů v souladu s koncepcí integrativního vzdělávání učitelů a s požadavky AK (posílení vzájemné provázanosti jednotlivých složek – odborné, pedagogicko-psychologické, oborově didaktické a praktické).



Je vytvořen systém pro řešení studijní neúspěšnosti s cílem její prevence pro jednotlivé fáze studia.



Fakulta pokračuje v podpoře oborů, o jejichž studium je nižší zájem, zaměřuje se na podporu zvýšení zájmu o technické a přírodovědné obory.



Je vytvořen a uplatňován kariérní řád pro akademické pracovníky, který obsahuje jako rovnocennou složku výsledky akademika ve vzdělávací činnosti a VaV. Jeho plnění je pravidelně vyhodnocováno, individuální plnění je modifikováno na základě zjištěných problémů a potřeb.

38


INDIKÁTORY DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU 

V návaznosti na metodiku a kritéria IPN Kvalita a směrnici rektora Zavedení systému hodnocení a řízení kvality vzdělávacího procesu na ZČU je vypracována sebehodnotící zpráva studijních oborů a programů fakulty – obsahuje i formy řešení studijní neúspěšnosti v jednotlivých oborech.



95 % nabízených oborů je zpracováno v metodice Q-RAM až na úroveň jednotlivých předmětů.



Elektronického hodnocení kvality výuky se zúčastňuje v zimním semestru 40 % a v letním semestru 25 % studentů a na 95 % neanonymních připomínek reaguje vyučující nebo vedoucí katedry.



Fakulta připraví k akreditaci minimálně 1 další doktorský studijní obor, 1 studijní obor ve studijním programu Učitelství pro střední školy samostatně a 3 obory ve spolupráci s dalšími fakultami, 1 další bakalářský studijní obor.



Všechny akreditované studijní programy jsou v souladu s koncepcí integrativního vzdělávání učitelů a v souladu se současnými trendy v oboru pedagogiky, psychologie a oborových didaktik.



Existuje systém podpory perspektivních akademických pracovníků v oblasti vysokoškolské didaktiky.



Nejméně 80 % studentů absolvuje bakalářské studium před uplynutím standardní doby studia navýšené o jeden rok.



Volba vedlejšího sloupu v bakalářském studiu je realizována hned od samého počátku studia.



Účast na domácích a zahraničních konferencích bude i nadále významnou součástí studijního plánu všech doktorských studijních oborů.



Počet studentů doktorského studia, kteří absolvují studijní program ve standardní době, je navýšen na 70 % zapsaných studentů. Důraz je stále kladen na kvalitu doktorských studijních programů, která je hodnocena s výrazným zohledněním participace studentů na tvůrčích aktivitách a aktivní účasti na domácích a zahraničních konferencích.

39




Je vytvořena metodika hodnocení kvality vzdělávací činnosti absolventy, je vytvořena otevřená databáze absolventů (soustavně je doplňována). Je vytvořen systém dotazníků pro různé skupiny absolventů, dotazníky jsou zadávány a pravidelně vyhodnocovány.



Existuje kariérní řád fakulty.

METODY DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU 

Pracovníci fakulty se spolupodílejí na přípravě směrnice rektora Zavedení systému hodnocení a řízení kvality vzdělávacího procesu na ZČU a na vypracování sebehodnotící zprávy studijních oborů a programů fakulty.



Ve spolupráci s dalšími součástmi ZČU jsou využívána vytvořená kritéria hodnocení kvality pro jednotlivá pracoviště podle jejich specifického zaměření a charakteru. Jsou vytvořeny metodiky pilotního ověřování těchto kritérií.



S ohledem na specifické podmínky na FPE je uplatňován kariérní řád ZČU pro akademické pracovníky.



Do hodnocení kvality vzdělávací činnosti jsou zapojeni absolventi fakulty; fakulta získává informace od zaměstnavatelů absolventů, školských úřadů, školní inspekce apod.



Výsledky hodnocení jsou pravidelně reflektovány v dalším vývoji fakulty a kateder, jsou navrhována opatření k nápravě případných nedostatků.



Na fakultě pokračuje implementace projektu Q-RAM, a to až na úroveň jednotlivých předmětů. Pozornost je věnována zejména klíčovým povinným předmětům.



Jsou pravidelně sledovány obory a předměty s dlouhodobou studijní neúspěšností a analyzovány příčiny tohoto jevu. Jsou přijímána opatření ke zlepšení situace bez snižování kvality studia. Do řešení neúspěšnosti studia jsou zapojováni studenti vyšších ročníků (spolupráce se SKVAIP).



Pro snížení studijní neúspěšnosti studentů je volba vedlejšího sloupu v bakalářském studiu realizována hned od samého počátku studia. 40




Je využívána přepracovaná metodika procesu vnitřní akreditace. O podobě, obsahu, rozsahu, charakteru a typu předmětů rozhoduje výhradně garant studijního oboru, tedy ten, kdo předmět „objednává“. Důležitým faktorem pro proces vnitřní akreditace je popis předmětů z hlediska výsledků učení, zejména z hlediska odborných znalostí a dovedností.

RIZIKA 

Hodnocení v metodice Q-RAM až na úroveň předmětů je prováděno formálně, stále existují vnitřní bariéry, které omezují funkční a promyšlenou koncepci předmětů.



V popisu procesu vnitřní akreditace předmětů se nepodaří sladit požadavky ekonomické a požadavky kvality předmětů ve vztahu k výstupům z oboru. Kredit zůstane jenom nástrojem vnitřního přerozdělování a zdrojem vnitřních bariér a konfliktů.



Nízká motivace ze strany absolventů při spolupráci s FPE při jejich zapojení do hodnocení kvality studia.



Nedostatek kvalitních studentů v důsledku nízkého zájmu o studium některých oborů (přírodovědných a technických).



Nízká účast studentů na hodnocení kvality výuky.



Nedostatečné finanční prostředky pro řešení neúspěšnosti studia.

41


5.2 RELEVANCE – REFLEXE SPOLEČENSKÉHO VÝVOJE, NOVÝCH POZNATKŮ A POTŘEB PARTNERŮ SOUČASNÝ STAV V rámci strategie Evropa 2020 bylo zjištěno, že v České republice je velmi nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných osob; Plzeňský a Karlovarský kraj patří v rámci ČR ke krajům s nejmenším podílem těchto osob. Proto strategické dokumenty na národní i krajských úrovních reflektují zvýšenou potřebu vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Ze všech těchto dokumentů vyplývá nutnost zvýšení počtu kvalifikovaných pedagogů. Nutnost vyplývá i z demografických dat, například počet žáků ZŠ vzroste v Plzeňském kraji ze 42 000 v roce 2000 na 54 000 v roce 2021 (jde o nárůst téměř o 30 %). Vzhledem k neexistenci celostátního průzkumu potřeb učitelů různých aprobací si v roce 2013 FPE provedla vlastní průzkum potřeb učitelů v Plzeňském a Karlovarském kraji, z něhož vyplynulo nedostatečné zajištění regionálního školství kvalifikovanými učiteli. Na fakultě jsou akreditovány především oborově specializované studijní obory pro přípravu učitelů, při jejichž realizaci je rozhodující, zda si student osvojí poznatky a dovednosti daného oboru. U budoucích učitelů je kladen důraz jak na odbornost aprobační, tak na odbornost pedagogicko-psychologickou i didaktickou. FPE se podílí na aktivitách města a kraje směrem k podpoře motivace uchazečů o studium technických a přírodovědných oborů. Na fakultě jsou využívány možnosti zapojení odborníků z praxe na realizaci studijních programů, na jejich zapojení při státních závěrečných zkouškách, vedení či obhajování kvalifikačních prací. Fakulta rozvíjí pravidelnou spolupráci se všemi stupni škol. Označení spolupracujících škol „fakultními“ nemá oporu ve stávající legislativě. Pedagogické praxe jsou ve studijních plánech všech učitelských oborů a jsou pravidelně na různých úrovních sledovány a vyhodnocovány. Nejsou však dostatečně reflektovány a propojeny s ostatními složkami studijních plánů.

42


CÍLOVÝ STAV 

FPE podporuje aktivity města, Plzeňského a Karlovarského kraje i ČR v oblasti motivace uchazečů o studium technických a přírodovědných oborů.



Do výuky jsou více zaváděny vzdělávací metody podporující rozvoj obecných způsobilostí absolventa formulovaných v národním kvalifikačním rámci pro jednotlivé stupně. Kromě tradičních akademických dovedností je kladen důraz i na přenositelné kompetence studentů, např. schopnost efektivně komunikovat, řešit problémy a být kreativní, samostatně se učit, pracovat v týmu, ovládat moderní technologie, informační gramotnost, orientovat se v pedagogicko-psychologických aspektech inkluzivního vzdělávání apod.



Studenti se s potenciálními zaměstnavateli (školy) setkávají v průběhu studia při všech typech praxí, učitelé ze škol jsou zapojeni do výuky oborově didaktických předmětů, vedení kvalifikačních prací i státních závěrečných zkoušek, jsou také spoluřešiteli projektů.



V rámci kvalifikačních prací jsou řešeny zejména aktuální problémy ze školské praxe.



Funguje inovovaný systém reflektovaných pedagogických praxí, které jsou začleněny do studijních plánů. Efektivita praxí je pravidelně vyhodnocována.


Ve studijních plánech jsou zařazeny aspoň dva povinné či povinně volitelné předměty s tématem inkluze nebo práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.



Je provedena celková revize systému pedagogických praxí s cílem posílit jejich reflexi v předmětech oborově didaktických a pedagogicko-psychologických. Praxe studentů tvoří významnou část studijních plánů, délka reflektované pedagogické praxe v učitelských studijních oborech je v součtu alespoň 120 hodin.



Podíl nezaměstnaných absolventů je nejvýše poloviční ve srovnání s podílem nezaměstnaných osob, které vysokoškolské vzdělání nemají. 43




V souvislosti s řešením projektu OP VVV je v orgánech fakulty projednáno zřízení Centra pro podporu inkluzivního vzdělávání.



Je připraveno navazující studium oboru Učitelství odborných předmětů a praktického vyučování pro SŠ ve spolupráci s dalšími fakultami ZČU, zejména s FEL a FST.


Jsou vytvářeny mechanismy umožňující zapojení odborníků z praxe do výuky.



Jsou analyzovány výsledky zaměstnanosti absolventů (a to i v souvislostech s předpokládaným budoucím vývojem) – relevantní výsledky jsou zohledněny při skladbě nabízených studijních programů a oborů a počtech přijímaných uchazečů.



Je prováděna pravidelná záměrná reflexe potřeb klíčových zaměstnavatelů v regionu, jsou realizována osobní setkávání s nimi.



Je věnována systematická pozornost efektivitě pedagogických praxí. Forma, obsah, náplň a způsob realizace praxí jsou pravidelně konzultovány se zástupci zaměstnavatelů.



Je vytvořen systém pravidelné spolupráce se všemi typy škol, spolu s vedením škol a výchovnými poradci je domluven pravidelný systém informování o nabízených studijních programech (kontaktní i nekontaktní formou).



Struktura a skladba studijních programů a oborů i nadále vychází z celostátních a především z regionálních potřeb. Fakulta zabezpečuje co nejširší spektrum učitelských studijních oborů.



V přípravě budoucích učitelů FPE systematicky reaguje na aktuální potřeby školské praxe, například v oblasti multikulturní výchovy, práce se studenty se speciálními vzdělávacími potřebami a v oblasti inkluze.



Fakulta v návaznosti na potřeby regionu (nedostatek učitelů odborných předmětů či „ztráta kvalifikovanosti“ učitelů odborných předmětů podle nové právní úpravy) připraví navazující studium oboru Učitelství odborných předmětů a praktického vyučování pro SŠ ve spolupráci s dalšími fakultami ZČU, zejména s FEL a FST). 44


RIZIKA 

Nedostatek finančních prostředků pro zapojení odborníků z praxe.



Nedostatečná kvóta přijímaných studentů neumožňující pokrýt potřeby regionu.



Nezájem uchazečů o technické a přírodovědné obory.



Nezájem dalších fakult ZČU o společné studijní programy pro přípravu učitelů odborných předmětů.

45


5.3 DIVERZITA, DOSTUPNOST SOUČASNÝ STAV Fakulta využívá služeb Informačního a poradenského centra ZČU (IPC), které poskytuje komplexní služby v oblasti studijního, psychologického, právního, sociálního a kariérového poradenství. Katedra psychologie a katedra pedagogiky poskytuje pro uchazeče o studium a studenty se specifickými potřebami služby psychologického a speciálně pedagogického poradenství. FPE vyvíjí v součinnosti s IPC snahu o zkvalitňování studijního prostředí, asistenčních služeb, technického zajištění podpory a podpory studentů mimo výuku.

CÍLOVÝ STAV 

FPE trvale podporuje péči o studenty se specifickými vzdělávacími potřebami (SVP), a to ve spolupráci s IPC.



Fakulta je otevřená studiu pro všechny uchazeče, má vytvořeny podmínky pro studium a pobyt i pro studenty se zdravotním postižením a speciálními vzdělávacími potřebami.


Jsou obslouženi všichni handicapovaní studenti nebo studenti se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří projevili zájem o služby psychologického poradenství.



Podíl studentů se specifickými vzdělávacími potřebami se rovná podílu mezi maturanty.



V systému studijního poradenství je zapojeno nejméně 10 studentů vyšších ročníků.

METODY DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU Ve spolupráci fakulty a Informačně poradenského centra v této oblasti poskytujeme následující služby: 46




materiální zabezpečení,



osobní asistenti z řad studentů,



pedagogičtí asistenti s dostatečnou odbornou kvalifikací pro práci s jedinci se SPU,



psychologické a speciálně pedagogické poradenství.

Dochází k zohlednění těchto studentů při přijímacím řízení (testy v Braillově písmu a popř. zvukový záznam pro nevidomé, tlumočení do znakového jazyka pro neslyšící) a při formě prověřování vědomostí v průběhu studia (upřednostnění písemného či ústního zkoušení apod.). 

Je stále realizován systém studijního poradenství. V systému jsou významně zapojeni studenti vyšších ročníků (SKVAIP).



Je vypracován a realizován systém, který vede k vyrovnání příležitostí ke studiu u uchazečů a studentů nejen s různými druhy zdravotního postižení, ale také v oblasti poruch učení, krátkodobého překonávání náročných životních situací apod.



Pracovníci KPS (psychologická poradna) poskytují podrobné specifické informace zájemcům o studium na ZČU, vytváří odpovídající podmínky pro integraci studentů s různými typy handicapu, zajišťují přehled studijních programů (oborů) vhodných pro studenty s handicapem nebo SVP, provádějí nebo zprostředkovávají diagnostiku studentů s cílem optimalizovat studium a související aktivity zvoleného oboru a zprostředkovávají zapůjčení kompenzačních pomůcek.



Fakulta sleduje trendy v IT technologiích s cílem usnadnit komunikaci nevidomým a neslyšícím studentům. Fakulta využívá vlastní výzkumné kapacity a výstupy ukončených, běžících či nově podaných projektů pro vytváření nástrojů pro podporu komunikace nevidomých a neslyšících studentů, případně studentů s dalšími typy omezení dle možností a aktuálního stavu výzkumu.



Je vytvořen a dlouhodobě podporován systém spolupráce dobrovolníků z řad studentů, kteří formou osobní asistence pomáhají v integraci zdravotně postiženým studentům.

47




Je vytvořen a dlouhodobě podporován systém školení akademických pracovníků pro kvalifikované pedagogické vedení handicapovaných studentů.



Využití finančních prostředků z dostupných zdrojů (např. OP VVV).

RIZIKA 

Nedostatek lidských zdrojů pro práci asistentů.



Malý zájem studentů vyšších ročníků o zapojení se do systému studijního poradenství.



Nedostatek finančních prostředků.

48


5.4 KOMBINOVANÁ A DISTANČNÍ FORMA STUDIA SOUČASNÝ STAV Žádný studijní program na FPE není akreditovaný v distanční formě studia (pro výuku budoucích studentů učitelství není distanční forma vhodná). Distanční vzdělávání se na FPE realizuje v několika podobách: v distanční části kombinované formy studia, v podobě on-line kurzů, v podobě elektronické podpory prezenční výuky prostřednictvím distančních systémů (e-learningové kurzy, Courseware) nebo případně distančním samostudiem z vlastní iniciativy studentů (otevřené e-learningové kurzy různých institucí a univerzit). FPE nemá schválenou strategii v oblasti kombinované a distanční formy studia. Dosavadní technicko-metodická podpora autorů a tutorů je řešena nesystematicky v rámci různých projektů na fakultě nebo jednotlivých katedrách. V roce 2016 bylo podáno k akreditaci 13 studijních oborů v kombinované formě. V současné době má fakulta akreditováno 9 studijních oborů v kombinované formě. V současné době studuje v kombinované formě 20 % studentů.

CÍLOVÝ STAV 

FPE rozšířila v oblasti kombinované formy vzdělávání nabídku studijních opor v tištěné podobě i v elektronické formě v systému Courseware i v podobě e-learningových kurzů.



Je vytvořena, schválena a naplňována strategie fakulty v oblasti kombinované formy vzdělávání. FPE má větší podíl studentů v kombinované formě studia.



V souladu s aktuálními trendy v oblasti vzdělávání a s poptávkou ze strany regionu, škol, veřejné správy, případně dalších subjektů se FPE podílí na vytvoření celouniverzitní nabídky kombinované a distanční formy studia v počátečním i celoživotním vzdělávání. Je průběžně aktualizována a je snadno dostupná zájemcům o studium z ČR i ze zahraničí.

49



Počet studentů v kombinované formě studia tvoří cca 30 % z celkového počtu studentů FPE. Nárůst počtu studijních opor odpovídá nárůstu akreditovaných oborů v kombinované formě.



Je vytvořena a schválena strategie fakulty v oblasti kombinované formy vzdělávání.



FPE má podíl na vytvořené celouniverzitní nabídce kombinované a distanční formy studia v počátečním i celoživotním vzdělávání. Nabídka je průběžně aktualizována a je snadno dostupná zájemcům o studium z ČR i ze zahraničí.


Je vytvořena koncepce v oblasti rozvoje kombinované formy studia, je prováděna průběžná kontrola plnění závazků v ní definovaných.



FPE usiluje o zisk projektu poskytujícího finanční prostředky k rozšíření v oblasti nabídky studijních opor pro kombinovanou formu vzdělávání v elektronické formě v systému Courseware i v podobě e-learningových kurzů.



Je prováděn výzkum v oblasti kombinované formy vzdělávání, je rozvíjena spolupráce na výzkumných projektech s českými i zahraničními pracovišti specializovanými na oblast těchto forem vzdělávání.



Do tvorby studijních opor se zapojují studenti v rámci studentských projektů a závěrečných prací.



Studijní opory ke stávajícím předmětům v Courseware jsou pravidelně inovovány a aktualizovány.



Je vytvořena nová fakultní webová stránka a další informační materiály s nabídkou kombinované formy studia. Webová stránka je pravidelně aktualizována.



Je realizována a fakultou prováděna metodická podpora akademických pracovníků v rámci přípravy a realizace kombinované formy studia včetně systému vzdělávání akademických pracovníků v této formě studia.

50




Jsou vytvářeny vhodné podmínky k motivaci vyučujících pro zapojení do této formy studia (rozvrh, financování, započítání do úvazků apod.).

RIZIKA 

Klesající počet uchazečů o kombinovanou formu studia.



Problémy s realizací prezenční části kombinované formy studia.



Klesající kompetence k předpokladům uchazečů o studium v kombinované formě studia.



Technologická náročnost pro zajištění distanční části kombinované formy výuky.



Nedostatečná konkurenceschopnost v nabídce kombinované formy studia.



Nedostatek finančních prostředků na podporu pracovníků působících v oblasti kombinované formy výuky.



Česká a zahraniční pracoviště specializovaná na oblast kombinované formy vzdělávání nemají zájem na spolupráci na výzkumných projektech s FPE.

51


5.5 JAZYKOVÁ PŘÍPRAVA SOUČASNÝ STAV Na FPE je neoborová jazyková příprava zajišťována univerzitním UJP, oborová jazyková příprava vlastními katedrami KAN, KNJ, KRF a KČJ. Úrovně jazykových kurzů na celé ZČU jsou standardizované podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. V rámci doktorského studia jsou stanoveny standardy jazykové přípravy. Není vytvořen ucelený systém jazykové přípravy pro podporu příjezdové a výjezdové mobility. Nejsou stanoveny vstupní jazykové požadavky pro přijímání zahraničních studentů ke studiu v českém i cizím jazyce. Někteří studenti a zaměstnanci FPE se účastní Mezinárodní letní jazykové školy ZČU. Jsou realizovány kurzy češtiny jako cizího jazyka pro zahraniční studenty studující na ZČU. V rámci projektu INTERSTUD pro podporu nadaných studentů ze zahraničí je poskytována výuka studentům ještě před vstupem do 1. ročníku v intenzivním přípravném kurzu češtiny jako cizího jazyka. Pro uchazeče o studium na ZČU je realizován intenzivní roční přípravný kurz ke studiu v českém jazyce.

CÍLOVÝ STAV 

Jazyková příprava slouží jako podpora výjezdové i příjezdové mobility (studentů i zaměstnanců). Je vytvořen systém, který pomáhá zahraničním studentům a učitelům překonávat jazykovou bariéru. Do tohoto systému je zahrnuto studijní poradenství a výuka češtiny, ať už intenzivní či v podobě dlouhodobých kurzů.



Rozšířená nabídka předmětů vyučovaných v cizích jazycích pro české a zahraniční studenty.

52



Existuje koncepce jazykové a odborné přípravy pro zahraniční uchazeče o studium na FPE v českém i cizím jazyce.



Jsou stanoveny požadavky minimální jazykové znalosti zahraničních uchazečů o studium.



Je vytvořena nabídka předmětů vyučovaných v cizích jazycích pro české a zahraniční studenty, je vytvořena speciální webová stránka s touto nabídkou.



10 % pracovníků absolvuje kurzy jazykového vzdělávání akademických a neakademických pracovníků FPE.


Realizace koncepce jazykové a odborné přípravy na ZČU, včetně jazykové přípravy pro zahraniční uchazeče o studium (v českém i cizím jazyce).



Podpora jazykové přípravy akademických i neakademických pracovníků FPE.



Vytvoření nabídky předmětů vyučovaných v cizích jazycích pro české a zahraniční studenty.

RIZIKA 

Neexistuje návaznost na kariérní řád.



Nezájem zahraničních studentů o studium na FPE.



Nezájem pracovníků fakulty o rozšíření vlastních jazykových kompetencí.

53


5.6 INTERNACIONALIZACE V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ SOUČASNÝ STAV Fakulta realizuje všechny formy mobility studentů i zaměstnanců. Zaměřuje se na zvyšování kvality a obsahu zahraničních pobytů studentů, absolventů, akademických i ostatních pracovníků. Mobilita zahraničních studentů je podporována ze zdrojů ZČU i z vlastních zdrojů fakulty (mimořádné stipendium děkana). Univerzita obhájila v novém plánovacím období Erasmus Charter for Higher Education 2014–2020 a certifikaci Diploma Supplement. Vedle certifikátu ECTS Label tak nabízí vysoký standard služeb nejen v oblasti mobilit. FPE propaguje své aktivity v zahraničí. Byl podán k akreditaci studijní obor joint degree v oblasti tělesné výchovy a sportu, nepodařilo se však zatím doložit smlouvu s německým partnerem požadovanou AK. V současné době se zúčastňuje zahraničních stáží (minimální délka 3 měsíce) 5 % studentů bakalářského a magisterského studia.

CÍLOVÝ STAV 

Je vytvořen systém informační a studijní podpory zahraničních studentů na FPE. Jsou určeny oblasti vzdělávání, ve kterých je efektivní soustředit se na získávání zahraničních studentů, v těchto oblastech je připraven komplexní servis pro zahraniční studenty (cizojazyčná výuka, studijní dokumentace v angličtině, poradenství v angličtině).



Vyšší relativní podíl studentské výjezdové a příjezdové mobility než v roce 2015.



FPE spolupracuje se zahraničními partnery v oblasti společných studijních programů/oborů. K akreditaci jsou podány dva studijní obory joint degree.



Studijní plány vybraných oborů reflektují zahraniční studijní pobyty.

54




FPE má strategické partnery (zahraniční školy) pro dlouhodobou spolupráci v oblasti výměny studentů.



Je vytvořen a pravidelně aktualizován seznam pracovišť, předmětů a vyučujících zajišťujících výuku v cizím jazyce.



Na FPE působí ve vybraných oborech zahraniční akademičtí pracovníci.



Na FPE působí 1−2 % akademických a vědeckých pracovníků, kteří absolvovali nebo absolvují minimálně semestrální působení na zahraničním pracovišti.



Základní informace o studiu pro zahraniční studenty jsou zveřejněny v cizím jazyce na webových stránkách FPE.



Do podpory zahraničních studentů ve všech fázích jejich mobility jsou zapojeni členové SKVAIP.


Existuje systém informační a studijní podpory zahraničních studentů na FPE.



Minimálně 12 % absolventů bakalářských a navazujících magisterských oborů se účastní zahraničních studijních stáží (min. délka trvání 3 měsíce).



10 % absolventů doktorských oborů se účastní zahraničních studijních stáží, respektive výzkumných stáží (min. délka trvání 3 měsíce) se zřetelem k specifikám jednotlivých doktorských oborů.



Na FPE jsou akreditovány jako joint/double/multiple degree alespoň 2 studijní obory.



Každá katedra FPE má uzavřenu alespoň jednu smlouvu pro dlouhodobou spolupráci v oblasti výměny studentů.



Každá katedra nabízí výuku některých předmětů v cizím jazyce.



Na FPE působí alespoň 2 zahraniční akademičtí pracovníci. 55




Na FPE se zvýší počet studujících zahraničních studentů.



Na FPE působí 1−2 % akademických a vědeckých pracovníků, kteří absolvovali nebo absolvují minimálně semestrální působení na zahraničním pracovišti.



Je vytvořena nabídka předmětů a studijních programů vyučovaných v cizích jazycích pro české a zahraniční studenty, je vytvořena speciální webová stránka s touto nabídkou.


Motivování studentů k výjezdové mobilitě.



Zlepšování komunikace s koordinátory, úsilí o zlepšování podpůrných služeb ze strany zahraničního oddělení, odstraňování bariér při uznávání kreditů, zahrnutí mobilit do studijních plánů.



Navazování a prohlubování kontaktů se zahraničními univerzitami.



Dopracování modulárního systému výuky pro přijíždějící studenty.



Zefektivnění a zjednodušení administrativy spojené s mobilitami, propagace mobilit mezi možnými uchazeči o mobility.



Vytváření fakultního fondu na podporu studentských mobilit, které nejsou financovány z mobilitních programů.



Ve spolupráci se SKVAIP a dalšími studentskými organizacemi vybudování lepšího zázemí pro přijíždějící studenty včetně poradenství v anglickém jazyce a odstraňování komunikační bariéry.



Ve spolupráci se zahraničním oddělením poskytování pomoci zahraničním uchazečům o studium, a to od podání přihlášky až po zápis ke studiu.

56




Vytvoření motivačního programu pro zahraniční akademiky, kteří jsou získáváni pro působení na univerzitě. Vytvoření motivačního programu pro učitele FPE pro dlouhodobou (alespoň semestr) stáž na zahraniční vysoké škole.



Vytvoření systematické podpory pro akreditaci studijních programů joint/double/multiple degree.



Aktivní rozvoj spolupráce s německy mluvícími zeměmi, zejména s institucemi v přilehlých regionech Bavorska, Saska a Horního Rakouska.



Úprava webu fakulty, který obsahuje snadno dostupné, relevantní a aktuální informace o možnostech studia a způsobu, jak se stát zahraničním studentem FPE.



Zahrnutí zahraniční stáže do studijních plánů doktorských oborů a jazykových oborů na FPE.

RIZIKA 

Nižší zájem uchazečů ze zahraničí o studium na FPE.



Politická situace (vhodná teritoria mohou být v politicky nestabilních zemích).



Malý zájem studentů FPE o zahraniční mobility.



Nezájem zahraničních akademických pracovníků o práci na FPE.

57


5.7 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SOUČASNÝ STAV Celoživotní vzdělávání se orientuje na získání kvalifikace v oblasti pedagogických věd, na rozšíření odborné kvalifikace a k výkonu specializovaných činností. V programech studuje ročně cca 500 účastníků. Rozvoj programů CŽV je limitován nedostatečnou společenskou poptávkou. Akreditované studijní programy CŽV jsou málo orientovány na děti a dospívající mládež.

CÍLOVÝ STAV 

Získání výraznější pozice v nabídce různých typů vzdělávacích kurzů v rámci Plzeňského, případně Karlovarského kraje.



Větší finanční efektivita CŽV, kvalitnější marketing při nabízení kurzů.



Širší nabídka programů CŽV. (Orientovat se zejména na ty typy programů, které umožňují transfer kreditů do pregraduálního vzdělávání a na programy související s aktuálními úkoly školství, např. inkluze, práce asistenta žáka apod.).



Vytvoření a realizace kurzů pro děti a mládež, například v oblastech výtvarných a hudebních.


Počet studentů v celoživotním vzdělávání se zvýšil na 550 ročně.



Existuje účinný systém propagace programů CŽV cíleně zaměřený na konkrétní cílovou skupinu.



Je akreditováno alespoň 10 nových programů CŽV.



Je vypracován systém hodnocení finanční efektivity kurzů CŽV.

58



Analyzovat činnosti související s organizací CŽV (náplň práce, typy úkolů a možné problémy ze strany garantů stávajících programů), identifikovat potřebné změny za účelem profesionalizace a zvýšení finanční efektivity CŽV.



Soustavně pracovat na vytváření systému účinné propagace. Rozvinout a sjednotit marketing CŽV včetně mechanismů hodnocení programů. Vytvořit jasnou a přehlednou nabídku kurzů CŽV a přímo oslovit konečné příjemce.



Zmapovat poptávku po programech v různých cílových skupinách.



Na základě průzkumu vypracovat doporučení pro jednotlivé katedry.



Identifikovat možnosti personálního zajištění programů CŽV (vytížení zaměstnanců apod.)



Maximalizovat komplementaritu programů CŽV s ostatními typy programů.



Vyhledávat další zdroje financování programů CŽV.

RIZIKA 

Realizace programů CŽV je ovlivňována nedostatečnou poptávkou.



V oblasti vzdělávání učitelů působí v regionu více subjektů (Krajské centrum vzdělávání a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky v Plzni, NIDV, soukromé agentury apod.), jejichž hlavní pracovní náplní je příprava a realizace kurzů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.



Přílišná vytíženost pracovníků fakulty.



Finanční podmínky kurzů CŽV nejsou pro pracovníky fakulty motivující.

59




Propagace kurzů CŽV ze strany fakulty je málo konkurenceschopná s ohledem na finanční možnosti fakulty.

5.8 UPLATNITELNOST ABSOLVENTŮ, PRÁCE S ABSOLVENTY SOUČASNÝ STAV Klub absolventů vznikl v prosinci 2009. Jeho hlavním cílem je přispívat k rozvíjení spolupráce mezi Fakultou pedagogickou ZČU a jejími absolventy. Fakulta pořádá setkání s absolventy s cílem získávat poznatky o uplatnitelnosti v praxi a efektivnosti přípravy učitelů. Kromě institucionální spolupráce s absolventy funguje ve všech oborech spolupráce neoficiální, kdy katedry a jednotliví pedagogové tvoří přirozené odborné, metodické a konzultační zázemí pro učitele z regionu.

CÍLOVÝ STAV 

Jsou pořádána pravidelná setkání s absolventy na úrovni kateder, besedy se studenty a učiteli FPE (zejména didaktiky kateder).



FPE je v kontaktu s řediteli škol, ČŠI a pracovníky odborů školství Plzeňského a Karlovarského kraje za účelem získání poznatků o připravenosti absolventů pro učitelskou praxi.



Pracovníci fakulty mají nezpochybnitelnou roli v komisích kariérního systému garantující odborně pedagogickou a didaktickou kvalitu procesů kariérního systému.


Klub absolventů se podílí na spolupráci FPE ZČU s absolventy – organizování setkání, Festivaly absolventů a Setkání s absolventy.



Poznatky získané od absolventů jsou začleňovány do výuky a přípravy učitelů.



Pracovníci fakulty jsou začleněni do komisí kariérního systému.

60



Usilovat o získání grantu na získání finančních prostředků na rozvoj spolupráce s Klubem absolventů.



Prosazování významné odborné a didaktické role FPE zapojením do komisí kariérního systému.

RIZIKA 

Ze strany absolventů není o spolupráci s FPE zájem.



Pracovníci fakulty pracují v komisích kariérního systému nedostatečně nebo vůbec.

61


5.9 SPORT A NEOBOROVÁ TĚLESNÁ VÝCHOVA SOUČASNÝ STAV Katedra tělesné a sportovní výchovy (KTV) na FPE zajišťuje výuku oborové i neoborové tělesné výchovy pro budoucí učitele. Kromě toho je neoborová tělesná výchova zajišťována pro ostatní fakulty katedrou tělesné výchovy a sportu (KTS), která je součástí FST. Při ZČU provozuje svoji činnost Univerzitní sportovní klub. V souladu s chystanou koncepcí tělesné výchovy a sportu na ZČU je FPE připravena převzít celouniverzitně zodpovědnost a závazky, ať už se to týká propagace dobrého jména univerzity na sportovních soutěžích, při pořádání sportovních akcí nebo v rámci volnočasové nabídky sportovních a pohybových aktivit studentů, popř. zaměstnanců – s podmínkou ekonomického vyřešení současné situace.

CÍLOVÝ STAV 

Existuje jednotná koncepce tělesné výchovy a sportu na ZČU vytvořená za významného podílu pracovníků FPE.



Oblast oborové i neoborové tělesné výchovy je zajišťována jednotným pracovištěm, ideálně s ohledem na vyšší akreditační potenciál v rámci FPE.



Oblast sportu a tělesné výchovy je vnímána jako integrální součást výchovně vzdělávacího procesu na FPE.



Fakulta se podílí na koncepci rozvoje sportovních aktivit, včetně jejich financování, systematického vyhledávání zdrojů, materiálního zajištění a infrastruktury.



Informace o nabídce sportovně tělovýchovných aktivit jsou snadno dostupné pro všechny studenty a zaměstnance.



Fakulta se podílí na péči o studenty, kteří jsou vynikajícími sportovci. Pro některé druhy sportů se připravuje vznik tréninkových center.

62



Je vytvořena koncepce tělesné výchovy a sportu na ZČU.



Předměty neoborové tělesné výchovy má v průběhu studia zapsáno alespoň 80 % studentů prezenční formy studia na FPE.



Existuje koncepce pro rozšíření a zatraktivnění pohybových programů nabízených studentům jak v rámci výběrových předmětů v rámci studia, tak v rámci CŽV v případě vytvoření Centra tělesné výchovy a sportu na FPE.



Motivací ke studiu na FPE prostřednictvím sportu bylo získáno ve sledovaném období alespoň 30 uchazečů.



Procento studentů i zaměstnanců, kteří se účastní nabízených tělovýchovných a sportovních aktivit, se díky nabídce pohybových aktivit zvyšuje.



Jsou vytipovány sporty, pro které bude vytvořeno tréninkové centrum pro špičkové sportovce v případě vytvoření Centra tělesné výchovy a sportu v rámci FPE.



Ve sledovaném období 2016−2020 FPE uspořádala nebo se podílela na pořádání alespoň 5 významných mezinárodních sportovních akcí.



Existuje webová stránka s nabídkou sportovních a tělovýchovných aktivit, a to i pro studenty se specifickými potřebami.


Fakulta motivuje studenty i zaměstnance k využívání nabízených sportovních aktivit, protože vnímá negativní důsledky absence pohybových aktivit v oblasti zdraví.



Vytvoření nabídky sportovních a tělovýchovných aktivit i pro studenty se specifickými potřebami.



Jsou navazovány a rozvíjeny mezinárodní partnerské vztahy v oblasti sportu.

63




Sport je využíván jako nástroj internacionalizace FPE. Zahraniční uchazeči o studium jsou motivováni ke studiu prostřednictvím sportu (Central European Sport Recruitment Center).



Je podporována a rozvíjena dosavadní úroveň sportovní reprezentace. Nabídka sportovně tělovýchovných aktivit a výsledky sportovní reprezentace jsou aktivně využívány při získávání uchazečů o studium.



Je budována potřebná infrastruktura a jsou hledány další zdroje materiálního zajištění tělovýchovných a sportovních aktivit.

RIZIKA 

Studenti a zaměstnanci nemají zájem o sportovní aktivity.



Není vytvořena celouniverzitní koncepce tělesné výchovy a sportu na ZČU nebo je vytvořena mimo rámec fakulty.



Nedostačující sportoviště pro realizaci sportovních aktivit.



Nedořešené ekonomické podmínky fungování Centra tělesné výchovy a sportu na ZČU.



Neexistující či nedostatečná podpora univerzitního sportu ze strany univerzity a jednotlivých fakult.

64


5.10 KULTURA SOUČASNÝ STAV FPE v rámci uměleckých kateder (katedra hudební kultury a katedra výtvarné kultury) je v prosazování a realizaci kulturních akcí velmi výraznou součástí ZČU. Katedry pravidelně organizují koncerty, výstavy a účastní se slavnostních akcí v rámci ZČU i mimo ni. Kulturní vyžití mnoha pracovníků všech kateder a studentů prakticky všech oborů je běžnou součástí života. V řadě oborů mimo umělecké katedry je vyučována umělecká tvorba a rozvíjeno kreativní myšlení (technická výchova, psychologie a další).

CÍLOVÝ STAV 

FPE se velmi výrazně podílí na vytvoření koncepce rozvoje a podpory kulturních aktivit, včetně jejich financování, systematického vyhledávání zdrojů, materiálního zajištění a infrastruktury.



Ve studijních plánech bakalářských i magisterských studijních programů jsou jako výběrové nabízeny předměty rozvíjející povědomí studentů o širokém spektru uměleckých oborů v rozsahu, který odpovídá kulturnímu rozhledu studenta evropské univerzity.


Jsou pořádány kulturní aktivity, jejichž centrem a iniciátorem jsou katedry s uměleckým, umělecko-technickým a literárním zaměřením. O těchto aktivitách jsou systematicky informováni všichni zaměstnanci FPE a studenti.



Jsou nově vytvořeny a akreditovány alespoň 4 výběrové předměty pro studenty ZČU s cílem populární formou přiblížit oblast umění.



Existuje nabídka výběrových předmětů na pomezí psychologie a uměleckých oborů (arteterapie, muzikoterapie) a dalších předmětů podporujících rozvoj kulturního a kreativního myšlení.

65



Umělecké aktivity všech možných typů se realizují na platformě národní i mezinárodní. Tyto aktivity obohacují život v regionu i celé ČR.



Za klíčového podílu uměleckých a dalších kateder se vytváří koncepce rozvoje a systému podpory kulturních aktivit ZČU.



Fakulta monitoruje možnosti podání projektu na podporu umělecké činnosti formou budování sálu vhodného pro umělecké akce i konference.



Pořádání kulturních akcí pracovníky fakulty i studenty.

RIZIKA 

Studenti nemají zájem o kulturní aktivity.



Nedostatek finančních prostředků.



Nedostatek vhodných prostor pro aktivity daného typu.

66


5.11 PÉČE O MIMOŘÁDNĚ NADANÉ STUDENTY SOUČASNÝ STAV Na fakultě je práce s nadanými studenty roztříštěná, je založena na individuálních iniciativách pracovníků kateder a vychází ze znalostí pracovníků o nadaných studentech ze SOČ či předmětových olympiád.

CÍLOVÝ STAV 

Existuje systém vyhledávání talentovaných studentů a jejich zapojování do výzkumné činnosti oddělení a kateder s cílem prezentace výsledků v SVOČ, ev. publikace výsledků, vycházející z výsledků na střední škole (známky, úspěšný účastník SOČ a předmětových olympiád) a výsledků studia na VŠ.



Mimořádně nadaným studentům je umožněno studium dle individuálního studijního plánu a jejich zapojení do vědeckých projektů.


Na odděleních a katedrách jsou vytipováni mimořádně talentovaní studenti, pracují na úkolech, publikují a účastní se SVOČ, SGS, případně dalších aktivit. Připravují se na vstup do postgraduálního vzdělávání a doktorského studia.



Na katedrách existuje systém výběru pomocných vědeckých sil.


Usilovat o získání grantu (projektu) na podporu mimořádně nadaných studentů.



Vytvořit systém vyhledávání mimořádně nadaných studentů mezi uchazeči a studenty.



Zapojovat talentované studenty do výzkumných záměrů kateder i v rámci celé FPE.

67


RIZIKA 

Mimořádně nadaní studenti nemají zájem o studium na FPE.



Pro mimořádně nadané studenty není zajištěna dostatečná finanční podpora.



Mimořádně nadaní studenti nemají z důvodů neperspektivnosti a neujasněného kariérního růstu zájem na prohloubení přípravy a zvyšování kvalifikace.

68


6 PŘÍMÉ SPOLEČENSKÉ A ODBORNÉ PŮSOBENÍ („TŘETÍ ROLE“) 6.1 POZICE ZČU, SOUČASNÝ STAV A JEHO UKAZATELE, STRATEGICKÝ RÁMEC Vedle vzdělávání a výzkumu zahrnuje činnost každé vysoké školy také aktivity směrem k veřejnosti, tedy třetí roli VŠ. Toto přímé společenské a odborné působení fakulty je vnímáno velmi vážně a s plnou zodpovědností. Fakulta věnuje aktivitám v této oblasti velkou pozornost, ať již ve vnitřní, nebo vnější komunikaci, mediální prezentaci univerzity i v každodenní činnosti. Spolupráce se školami, školskými zařízeními i dalšími městskými, regionálními i centrálními organizacemi s vazbou na oblast školství je základním imperativem fakulty, bez něhož si nelze představit kvalitní pedagogickou přípravu budoucích učitelů představit. Třetí role fakulty je oblastí, kde je z principu působení pedagogické fakulty naprosto klíčové. V rámci třetí role je pro fakultu nejvýznamnější spolupráce se sítí regionálního školství, odborů školství v rámci Plzeňského a Karlovarského kraje a dalších školských zařízení. Fakulta slouží jako odborná a poradenská základna regionálního školství, přirozené spádové centrum pro učitele všech předmětů, jako alma mater velké většiny učitelů v regionu i jako autorita v rámci školství pro region. Pokud se na vysokých školách hovoří o spolupráci s absolventy, je to něco, co z naší fakulty známe z každodenní zkušenosti. Významná je rovněž role fakulty a jejích pracovišť při podpoře přípravy talentovaných žáků a studentů – často budoucích studentů univerzity. Není překvapením, že pracovníci fakulty se setkávají s nadanými studenty v rámci krajských kol prakticky všech předmětových soutěží, v rámci přípravných kurzů a přednášek, ale velmi často i při předmětových soutěžích v celostátním i mezinárodním měřítku. Tato role fakulty není zatím doceňována, i když se jedná o možnost, jak na vysoké školy přivést ty nejlepší středoškolské studenty a získat je ke studiu na některé z fakult. Na pomezí pedagogické činnosti a třetí role fakulty leží praxe studentů učitelství na školách v regionu. Je přirozeným pojítkem mezi fakultou a školami, mezi učiteli fakulty a učiteli v regionu, mezi studenty současnými a minulými, mezi výukou na fakultě a praktickou přípravou ve skutečném školském prostředí. V oblasti pedagogické praxe je třeba se v dalším období zaměřit na užší propojení teoretické přípravy s výukou oborových didaktik. 69


Velice významnou součástí třetí role fakulty je umělecká a tělovýchovná činnost. Šíře záběru uměleckých kateder je neopominutelná a projevuje se jak ve výstavách a koncertech v rámci nejrůznějších slavnostních i dalších akcí univerzity, tak i v rámci města i širšího regionu. Výstavy a koncerty jsou pro získávání prestiže fakulty v kulturních kruzích naprosto neocenitelné. Učitelé i studenti uměleckých kateder i katedry tělesné a sportovní výchovy reprezentují fakultu i univerzitu a znamenají pro své obory i pro celou fakultu i univerzitu unikátní propagaci. Do oblasti třetí role fakulty patří i popularizační činnost zaměřená na žáky a studenty, pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. Pracovníci fakulty tuto roli plní velmi iniciativně a výborně, a tím zvyšují prestiž fakulty i celé univerzity. I když je popularizační činnost pracovníků pro fakultu přínosná, ať již učitelé tuto činnost realizují v rámci jakýchkoli organizací, bylo by pro fakultu výhodné, aby tuto činnost prováděli pod hlavičkou fakulty a nejlépe i v jejích prostorách, případně v prostorách partnerských organizací. Jejímu výraznějšímu rozvoji však v současné době brání zejména značné finanční nároky na takové akce ze strany univerzitních pravidel plateb za pronajaté prostory. V rámci popularizační činnosti jsou velmi významnou akcí Dny vědy a techniky. Tuto akci do Plzně přivedla iniciativa Česká hlava a FPE byla první, která připravovala svoji expozici. Od té doby patří k významným podzimním akcím pro školy a veřejnost a expozice kateder FPE jsou nejvyhledávanější. I další aktivity v této oblasti činnosti zlepšují povědomí o fakultě a přispívají k její pověsti mezi veřejností. Z poslední doby si zmínku zaslouží například Olympiáda techniky či Dětská univerzita FPE, která zaznamenala nevídaně kladné ohlasy veřejnosti, či dobrovolnická činnost studentů v rámci center krizové intervence, Bílého kruhu bezpečí apod. Velký význam plní v oblasti třetí role i informovanosti studentů, učitelů i veřejnosti systém webových stránek fakulty. Tyto stránky jsou vizitkou fakulty, přesto jsou z informačního hlediska v mnoha ohledech neaktuální, nepřehledné, chybí na nich některé důležité informace. Ve spolupráci s katedrou výpočetní a didaktické techniky, jejími studenty či absolventy bude připraven takový systém webových stránek, aby obsahovaly všechny klíčové informace a aby byly přehledné a snadno aktualizovatelné.

70


V rámci své třetí role plní fakulta beze zbytku svou kulturní a vzdělávací roli a navazuje na roli učitele coby nositele vzdělanosti a kultury. To je významné zejména z toho důvodu, že na takovou roli připravuje nenásilně i své studenty, budoucí učitele regionálních škol. Třetí role pedagogické fakulty v nejbližším období dále poroste i v souvislosti s kariérním systémem pro učitele. Aby mohla fakulta plnit své poslání v oblasti třetí role ve vztahu ke školám v regionu co nejlépe a bezprostředně, je velmi významné umístění pracovišť fakulty v blízkosti centra města, tedy v blízkosti plzeňských škol i v blízkosti dopravních uzlů. Zapojení pracovníků v rámci třetí role fakulty v různých profesních organizacích a v rámci spolupráce s regionálním školstvím a státní správou je součástí pravidelného hodnocení. Není však vnímáno obecně jako součást aktivit akademických pracovníků. Do oblasti třetí role fakulty patří i účast na smluvním výzkumu, jehož prostřednictvím získává v současnosti fakulta ročně cca 100 000 Kč.

6.2 CÍLOVÝ STAV V OBLASTI V ROCE 2020 

Je navázána vzájemná spolupráce s dalšími institucemi a komerčními subjekty s cílem rozvinout smluvní výzkum.



Je udržována a rozšiřována spolupráce se školami ve spádové oblasti fakulty.



Je zřízena síť fakultních škol (MŠ, ZŠ, SŠ).



V souladu s vytvořeným kariérním systémem je vytvořena síť uvádějících učitelů v Plzeňském a Karlovarském kraji.



Zastoupení fakulty v profesních organizacích je zachováno, případně rozšiřováno.



Webové stránky fakulty jsou funkční jak dovnitř fakulty, tak směrem k veřejnosti.

71


6.3 INDIKÁTORY DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU 

Fakulta je strukturou studijních oborů a jejich formou schopna uspokojit zájem nekvalifikovaných učitelů Karlovarského a Plzeňského kraje o získání kvalifikace (2017).



Fakulta získává ze smluvního výzkumu ročně alespoň 0,6 milionů Kč (2020).



Pracovníci fakulty jsou součástí komisí kariérního systému v Plzeňském a Karlovarském kraji.



Existuje síť fakultních škol.



Ve spolupráci s odborem školství Karlovarského kraje byli znovu osloveni nekvalifikovaní učitelé.



Smluvní výzkum v roce 2020 dosáhl 0,6 milionu Kč.



Existují aktualizované webové stránky fakulty, obsahují klíčové informace pro uchazeče o studium, studenty, pracovníky i veřejnost.



Je zachována, případně rozšířena umělecká, sportovní a popularizační činnost pracovníků fakulty směrem k veřejnosti pedagogické i nepedagogické.



Zapojení pracovníků ve třetí roli je v souladu s vytvořeným kariérním řádem fakulty vnímáno jako součást aktivit akademických pracovníků.


Fakulta má k dispozici od orgánů obou krajů dlouhodobý výhled potřeb školství v Plzeňském a Karlovarském kraji, který je každoročně aktualizován.



Fakulta realizuje systém vzájemné výměny informací se školami v regionu.

72




Fakulta spolupracuje s orgány Plzeňského a Karlovarského kraje v rámci kariérního systému učitelů.



V rámci získaného projektu jsou definovány podmínky pro zařazení školy do sítě fakultních škol.



Fakulta monitoruje možnost získávání účelových grantů (případně participaci na nich) vypisovaných regionálními institucemi, nadacemi a jinými organizacemi (Plzeňský a Karlovarský kraj, Magistrát města Plzně, Nadace ČEZ, Nadace Agrofert aj.).



Fakulta vyhledává a zprostředkovává materiální podporu oborů a studentů soukromými subjekty z praxe.



Kvalifikační práce studentů jsou orientovány i do oblasti smluvního výzkumu.



Pokračuje spolupráce s orgány Plzeňského a Karlovarského kraje.



Podle poptávky bude rozšířena nabídka oborů, které budou v rámci CŽV realizovány v konzultačním středisku v Karlových Varech.



Výsledky působení v profesních sdruženích budou zahrnuty do pravidelného hodnocení pracovníků v rámci kariérního řádu fakulty.



Dojde k celkové revizi webových stránek fakulty.

73


6.5 RIZIKA 

Ze strany nekvalifikovaných učitelů Karlovarského a Plzeňského kraje (příp. i dalších) není zájem o získání vzdělání potřebného k výkonu učitelského povolání.



Ze strany firem (podniků a jiných subjektů) není zájem o smluvní výzkum.



K získání informací potřeb školství a k vytvoření sítě uvádějících učitelů nebude získán potřebný projekt.



Ze strany učitelů může být role uvádějícího učitele považována za neatraktivní.



O členství v profesních organizacích a jejich orgánech není ze strany akademických pracovníků zájem.

74


7 INFRASTRUKTURA – VYBAVENÍ 7.1 SOUČASNÝ STAV DISLOKACE V uplynulém období (2011–2015) byla na všech grémiích fakulty (i univerzity) diskutována otázka dislokace FPE. Vlivem vnějších, ale i vnitřních faktorů byl přehodnocen původní záměr (přesun přírodovědných kateder do areálu na Borech) a akademická obec fakulty preferuje stav, kdy FPE setrvává v objektech v centru města. Základním předpokladem je tedy dlouhodobé využívání budov Veleslavínova 42, Klatovská 51 a Chodské náměstí 1. Po dokončení plánované I. etapy rekonstrukce budovy Veleslavínova 42, při níž byly vybudovány nové prostory kateder KČJ, KHI a KRF a také děkanátu Fakulty pedagogické, uvolnila FPE budovu v Jungmannově ulici a budovu Sedláčkova 38. Fakulta aktuálně pro svoji činnost využívá objekty Veleslavínova 42, Klatovská 51 a Chodské náměstí 1.

PŘÍSTROJOVÉ VYBAVENÍ Kvůli stále se snižujícímu příspěvku na vzdělávací činnost není již několik let možné financovat obnovu přístrojového vybavení pracovišť FPE z hlavní činnosti. V uplynulém období se katedry soustředily na získávání finančních prostředků z ostatních zdrojů. Zejména díky dotacím z evropských fondů, ale také například díky projektům FRVŠ a NAKI se podařilo alespoň na několika katedrách zakoupit nové přístroje. Přesto v majetku kateder zůstává řada zastaralých přístrojů, které je nezbytné nahradit novými.

IT INFRASTRUKTURA Otázka postupné výměny počítačů na katedrách je stále sledována katedrami i vedením fakulty, naráží však na nedostatek finančních prostředků. V uplynulém období došlo k částečnému upgradu pracovních stanic, avšak dalších zhruba 60 ks obměna čeká.

75


Pozornost je také neustále věnována pokrytí budov signálem WiFi, kde došlo nově k pokrytí budovy Veleslavínova (po její rekonstrukci). Všechny lokality fakulty jsou nyní pokryty signálem WiFi.

PODPŮRNÉ PROCESY Pokud se týká podpůrných procesů, jsou fakultou v současné době využívány IT nástroje: 

V oblasti podpory vzdělávací činnosti jde o IS/STAG, Courseware, systém pro hodnocení kvality výuky, e-learningové systémy.



V oblasti podpory vzdělávání a VaV jsou využívány EIZ, systém OBD a systém Aleph. Studenti a zaměstnanci mohou využívat služeb Univerzitní knihovny (v Pedagogické knihovně v budově Klatovská nebo ve studovně v budově Veleslavínova).



V oblasti podpory řízení a správy využívá fakulta IS/Magion, INIS, systém pro jednotnou práci s dokumenty (DMS) a další systémy a nástroje.

76


7.2 STRATEGICKÝ RÁMEC V nadcházejícím období bude fakulta s využitím zdrojů OP VVV, OP ŽP, Investičního programu MŠMT a spoluúčasti z Fondu rozvoje investičního majetku (FRIM) usilovat o postupnou rekonstrukci a modernizaci budov Klatovská 51 a Chodské náměstí 1 a rekonstrukci prostorů katedry chemie v budově Veleslavínova 42. Fakulta bude strategicky podporovat následující centrální podpůrné a servisní činnosti realizované ZČU: Fakulta bude i nadále podporovat činnost univerzitní knihovny s cílem vytvořit a udržovat komplexní a dlouhodobé řešení informační podpory vzdělávací a vědecké práce na úrovni, která je srovnatelná s mezinárodním prostředím, a tím přispívat ke zvýšení kvality studia a rozvoje sociálně osobnostního profilu absolventů. V oblasti vzdělávací se fakulta bude aktivně podílet na rozvoji IS/STAG (vč. jeho portálového provedení), který bude i nadále využívat jako nástroj podpory studia a evidence studijních výsledků. Jako podpůrné prostředky vzdělávacího procesu bude i nadále využívat e-learningové nástroje (systém Moodle) a Courseware. V oblasti VaV je žádoucí zachovat katedrám přístup k EIZ, nadále rozvíjet systém evidence publikační činnosti (OBD). Na základě zkušeností z pilotní verze InCites se rozhodnout o případném využívání tohoto software. V oblasti projektové činnosti pracovat na dalším rozvoji systému GaP. V oblasti podpory řízení a správy jsou využívány systémové nástroje univerzity s cílem zvýšit efektivitu plánovacích, řídicích a rozhodovacích procesů. Je zaveden a používán proces elektronického oběhu účetních dokladů.

77


7.3 CÍLOVÝ STAV FPE i nadále věnuje svoji pozornost zvyšování využitelnosti místností ve správě kateder a zároveň učebnového fondu tak, aby došlo k zefektivnění rozvrhované výuky. Za podpory finančních prostředků z projektů je zabezpečen upgrade ICT a přístrojového vybavení v majetku kateder. Systematicky jsou hledány a získávány finanční zdroje na obnovu zbývajících počítačů v majetku kateder, aby na pracovištích nebyl hardware starší 5 let. Pracovníci kateder aktivně vyhledávají projekty a zapojují se do jejich řešení. Řešením těchto projektů jsou učebny a laboratoře přizpůsobeny požadavkům moderní výuky. Zapojením moderních technologií do výuky dojde k zefektivnění a zkvalitnění vzdělávacího procesu. Budovy, ve kterých sídlí fakulta, jsou stále plně pokryty signálem WiFi. 

Je zahájena rekonstrukce a modernizace objektů Klatovská 51, Chodské náměstí 1 a prostorů katedry chemie v budově Veleslavínova 42.



FPE zvýšila efektivitu využívání učeben a laboratoří, které má ve správě.



Existuje racionálně využívaná síť učeben a laboratoří s odpovídající kapacitou a odpovídajícím vybavením na standardní úrovni technických výukových prostředků.



Jsou vytvořeny nové prostory pro praktickou výuku (laboratoře kateder, specializované jazykové a další učebny, psychologickodiagnostická laboratoř, specializované učebny pro simulaci prostředí školské praxe) a pro prezentaci vědeckých, výzkumných, uměleckých a sportovních úspěchů fakulty.



Za podpory finančních prostředků získaných z projektové činnosti jsou vybaveny novými přístroji přírodovědné i další katedry.



Vzdělávací a vědeckovýzkumná činnost fakulty je podporována přístupem k EIZ.



Podle požadavků jednotlivých kateder je obměněna studijní literatura v pedagogické knihovně.

78


7.4 INDIKÁTORY DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU 

Fakulta podala v období 2016–2020 aspoň 5 kvalitně zpracovaných projektových žádostí o dotace z programů OP VVV, OP ŽP, případně další.



Všichni pracovníci FPE mají k dispozici odpovídající počítačové a softwarové vybavení.



Budovy fakulty jsou plně pokryty signálem WiFi.



Je obnoveno základní přístrojové a laboratorní vybavení, zejména u přírodovědných kateder.



Katedry mají zajištěn přístup k EIZ.



Základní literatura je pořizována v dostatečném počtu výtisků odpovídajícím počtu studentů oboru.



Jsou používány e-learningové nástroje pro vytváření kvalitních studijních opor podle potřeb jednotlivých oborů.

79



Aktivní působení zástupce fakulty v komisi pro správu investičního majetku.



Participace fakulty na kvalitním zpracování příslušné projektové dokumentace a na přípravě investičních záměrů. Pravidelná součinnost pověřených pracovníků fakulty se zainteresovanými servisními útvary při řešení otázky rozvoje infrastrukturního vybavení.



Aktivní vyhledávání finančních prostředků pro vícezdrojové financování investičních aktivit.



Oboustranná komunikace mezi pracovníky kateder a projektovými centry fakulty i ZČU s cílem posílení informovanosti kateder, sledování aktuálních výzev a podávání projektových žádostí do všech relevantních výzev.



Spolupráce fakulty se servisními jednotkami při přípravě podkladů k vypsání VŘ tak, aby řízení byla vypsána s dostatečnou časovou rezervou.



Včasné plnění úkolů souvisejících s rozvojem infrastrukturního vybavení a dodržování stanovených termínů.



Průběžná modernizace infrastruktury v souladu se strategickými potřebami kateder.



Kvalitní zpracování projektových žádostí.



Kvalitní zpracování plánu nákupů a zajištění včasného vypsání výběrového řízení.



Aktivní vyhledávání finančních zdrojů na nákup EIZ.



Pravidelná aktualizace seznamu studijní literatury v IS/STAG katedrami.



Pravidelné proškolování pracovníků kateder v používání e-learningových nástrojů.

80


7.6 RIZIKA 

Nedostatečné finanční zdroje na realizaci výše uvedených cílů.



Neochota pracovníků aktivně vyhledávat projektové zdroje a zapojovat se do řešení projektů.



Legislativní omezení.

 Nedostatek kapacit v oblasti lidských zdrojů při plnění (řešení) konkrétních úkolů.

81


8 PŘEHLED KLÍČOVÝCH INDIKÁTORŮ DZ ZČU 2016‒2020 A JEJICH KONKRETIZACE PRO FPE TVŮRČÍ ČINNOST Číslo indikátoru 1

2

Jednotky

Výchozí stav

Cílový stav

Splněné indikátory udržitelnosti v rámci evropského centra excelence a regionálních center

ano/ne

-

-

Objem získaných prostředků z operačních programů (zejména VVV, PIK, Česká republika – Bavorsko,

mil. Kč

-

110

0

1

0

0

1

2-3

0

0

0

0

48:52

60:40

Popis klíčového indikátoru*

Central Europe)

(kumulace)

Počet kvalitních výzkumných týmů mezinárodního významu (tým má publikace ve WoS nebo Scopus v Q1, 3

publikace jsou citovány, h index členů týmu je odpovídající oboru, velikost týmu je větší než 5, požadované

počet týmů

indikátory jsou průměrovány na počet členů týmu; každý tým je napojen na doktorský obor, doktorandi

(v roce 2020)

v týmu se významně podílejí na práci týmu) počet prestižních

4

Počet ERC projektů, resp. prestižních mezinárodních projektů

5

Počet zahraničních odborníků, kteří na ZČU působí na dobu delší než jeden rok

6

Počet vypsaných mezinárodních řízení na postdoktorské pozice

7

projektů (kumulace) počet odborníků za rok (v roce 2020) počet nabízených pozic za rok

Počet pořádaných nebo spolupořádaných významných mezinárodních vědeckých konferencí (indexovaných v uznávané databázi)

počet konferencí za rok (v roce 2020) poměr NIV (základní

8

Struktura vícezdrojového financování na fakultách a v NTC

příspěvek na činnost/ost. zdroje)

82


Číslo indikátoru


Jednotky

Výchozí stav

Cílový stav

0

1

1

4

ano

Ano

počet profesorů 9

Počet profesorů do 55 let

(fyzický stav v roce 2020)

10

11

Počet studentských kvalifikačních prací talentovaných studentů zapojených do řešení výzkumných úkolů a využívajících infrastrukturu výzkumných center

počet kvalifikačních prací (kumulace)

Univerzita je hodnocena mezi prvními osmi, ve výtvarném umění a designu mezi prvními dvěma, vysokými školami v Česku **

83

ano/ne


VZDĚLÁVÁNÍ Číslo indikátoru 13

14

15

16

17

18

19

20

21


Podíl studentů zapsaných ve studijních programech akreditovaných v rámci institucionální akreditace Podíl nezaměstnaných absolventů bude nejvýše poloviční ve srovnání s podílem nezaměstnaných osob, které vysokoškolské vzdělání nemají Podíl bakalářských studií zahájených v roce 2015 bude ukončených před uplynutím standardní doby studia navýšené o jeden rok Podíl studentů se specifickými vzdělávacími potřebami se rovná podílu mezi maturanty Podíl absolventů bak. studijních programů, u nichž ani jeden z rodičů nemá vysokoškolské vzdělání, se bude blížit podílu mezi maturanty v roce 2017 Jsou stanoveny standardy jazykové přípravy studentů na ZČU pro jednotlivé stupně studia a oblasti vzdělávání Podíl absolventů bakalářských a navazujících magisterských oborů, kteří se zúčastnili zahraničních studijních stáží (min. délka trvání 3 měsíce)

Jednotky

Výchozí stav

Cílový stav

% studentů

0

40 %

ano/ne

ne

Ano

% absolventů

73 %

80 %

ano/ne

‒

Ano

ano/ne

‒

Ano

ano/ne

ne

Ano

5%

12 %

0%

10 %

0

2

% Bc. a Mgr. studentů

Podíl absolventů doktorských oborů, kteří se zúčastnili zahraničních studijních stáží, respektive výzkumných stáží (min. délka trvání 3 měsíce) Počet akreditovaných studijních programů joint/double/multiple degree

84

% Ph.D. studentů počet (v roce 2020)


Číslo indikátoru 22

23

24

Jednotky

Výchozí stav

Cílový stav

Podíl absolventů studijních programů akreditovaných v jiném jazyce než českém

% absolventů

0%

0%

Podíl akademických a vědeckých pracovníků ZČU, kteří aktivně působili či působí alespoň jeden semestr na

% ak. a věd.

zahraničním pracovišti

pracovníků

0%

1-2 %

ano/ne

ne

Ano

Jednotky

Výchozí stav

Cílový stav

4

6

75

110


Je vytvořen systém vyhledávání talentovaných studentů včetně metodiky jejich podpory

TŘETÍ ROLE Číslo indikátoru 26

27

Popis klíčového indikátoru* ZČU je zastoupena v alespoň 40 významných grémiích, která mají vliv na vzdělávací politiku či hodnocení výzkumu a výzkumných projektů

počet zastoupení (v roce 2020)

Počet spolupracujících absolventů (tj. absolventi zapojeni do přednášek či dalších aktivit ZČU)

85

počet absolventů (v roce 2020)


INFRASTRUKTURA A PODPŮRNÉ PROCESY Číslo indikátoru 29

30

31

32

Popis klíčového indikátoru* ZČU má i v roce 2020 k dispozici elektronické informační zdroje odpovídající potřebám výzkumu, vývoje a vzdělávání. Infrastruktura ICT byla zmodernizována v souladu se strategickými potřebami součástí. Jsou zveřejněny provozní parametry, podmínky a standardy směřující k efektivitě a kvalitě centrálních služeb ICT. Získání institucionální akreditace pro ZČU.

Jednotky

Výchozí stav

Cílový stav

ano/ne

‒

ano

ano/ne

‒

ano

ano/ne

ne

ano

ano/ne

ne

ano

* Klíčovým indikátorem se rozumí indikátor, který je monitorován po dobu naplňování DZ. Ostatní indikátory definované v textu DZ jsou indikátory pomocné, které příslušný gestor sleduje při hodnocení plnění prioritních cílů. ** Měření viz kapitoly východiska a tvůrčí činnost.

86


9 LITERATURA 1. Aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015 s výhledem do roku 2020. Dostupné z: . 2. Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2016–2020. Dostupné z: . 3. Dlouhodobý záměr Západočeské univerzity v Plzni na období 2011‒2015. Dostupné z: . 4. Dlouhodobý záměr Západočeské univerzity v Plzni na období 2016‒2020. Dostupné z: . 5. Dlouhodobý záměr Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni na období 2011‒2015. Dostupné z: . 6. Evropa 2020. Dostupné z: . 7. Health 2020: A European policy framework and strategy for the 21st century. Dostupné z: . 8. Hodnocení VaVaI ‒ 2013 ‒ Výzkumné organizace. Dostupné z: . 9. Integrované teritoriální investice plzeňské metropolitní oblasti. Dostupné z: . 10. Integrovaný plán rozvoje města Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Dostupné z: . 11. Integrovaný plán rozvoje města Plzeň ‒ univerzitní město 2015. Dostupné z: . 87


12. Národní strategie inteligentní specializace České republiky – RIS3. Dostupné z: . 13. Krajská příloha k RIS3 strategii ČR ‒ Plzeňský kraj. Dostupné z: . 14. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Dostupné z: . 15. Program rozvoje Plzeňského kraje 2014+. Dostupné z: . 16. Priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Západočeské univerzity v Plzni. Dostupné z: . 17. Scimago Institutions Rankings. Dostupné z: . 18. Strategie rozvoje ICT na ZČU, střednědobý výhled na období 2010‒2014. Dostupné z: . 19. Zákon ČNR č. 314/91 Sb. ze dne 9. 8. 1991 20. Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Dostupné z: . 21. Interní databáze Západočeské univerzity v Plzni 22. Individuální projekt národní Metodika. Dostupné z:

88

DLOUHODOBÝ ZÁMĚR NA OBDOBÍ

Recommend Documents