Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území Města Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030

příloha

Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území Města Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030

Ladislav Průša Pavel Bareš Jana Langhamrová

VÚPSV, v.v.i., Praha 2015

1

Tento materiál byl zpracován v rámci projektu "Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území města Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030", který byl financován Technologickou agenturou ČR v rámci programu OMEGA (č. TD020399). V souladu se smlouvou mezi Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, v.v.i. a Technologickou agenturou ČR č. 2013TD020399 se jedná o výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných pro kompetenčně příslušný orgán (H neleg).

2

Obsah Úvod 1.

2.

str. 5

Hlavní trendy vývoje obyvatelstva ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností str. 7 1.1. Výchozí stav

str. 7

1.2. Výsledky projekce vývoje obyvatelstva ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek do r. 2050

str. 7

Současná kapacita sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek

str. 13

2.1. Vybavenost správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek službami sociální péče str. 13 2.2. Očekávaný vývoj počtu příjemců příspěvku na péči u osob v poproduktivním věku a jeho předpokládané důsledky

str. 21

2.3. Služby sociální prevence a sociální poradenství – aktuální stav a perspektivy

str. 25

Shrnutí, závěry a doporučení

str. 29

Použitá literatura

str. 35

Přílohy

str. 37

příloha č. 1: Vybrané demografické charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek

str. 39

příloha č. 2: Administrativní mapa obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek str. 40 příloha č. 3: Přehled registrovaných sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek

str. 41

příloha č. 4: Projekce vývoje počtu příjemců příspěvku na péči ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností v závislosti na míře závislosti u osob starších 65 let v letech 2015 – 2030 str . 44

3

4

Úvod Stárnutí populace se projevuje ve všech oblastech veřejného života, bezprostřední dopady má zejména na systémy důchodového zabezpečení, zdravotní péče a sociálních služeb. Přestože zákon o sociálních službách zavedl jako jeden z nových instrumentů princip plánování sociálních služeb, všechny metodické dokumenty MPSV hovoří pouze o tříletém časovém horizontu, v jehož rámci dochází k plánování sociálních služeb. Je zřejmé, že se jedná o velmi krátké časové období, v jehož rámci nelze postihnout všechny důsledky vyplývající ze stárnutí populace v konkrétním regionu. Řada měst pociťuje proto potřebu celý mechanismus plánování sociálních služeb rozšířit o dlouhodobý pohled tak, aby bylo možno v předstihu vytvořit nezbytné předpoklady pro zajištění potřebného spektra sociálních služeb. Je proto zřejmé, že stávající systém krátkodobého plánování je potřeba rozšířit o nastavení dlouhodobé vize rozvoje sociálních služeb tak, aby byly omezeny negativní dopady demografického vývoje v ČR. Jednou z klíčových kompetencí, která Město Písek jako obec s rozšířenou působností má, je poskytování celého spektra sociálních služeb pro osoby, které v tomto regionu žijí. Pro realizaci těchto činností však město nemá k dispozici dostatek informací především z hlediska dlouhodobých vizí, koncepcí a strategií. Jedním z nových prvků, které přinesl do života nový zákon o sociálních službách, je plán rozvoje sociálních služeb. Hlavním cílem zpracování tohoto plánu má být přispět ke zvýšení místní a typové dostupnosti jednotlivých forem sociálních služeb, a tím přispět ke snížení rizika sociálního vyloučení handicapovaných skupin obyvatelstva. Regionální plán rozvoje města nebo kraje by měl být nástrojem, který by městům i jednotlivým krajům měl napomoci v poznání a uspokojování sociálních potřeb jejich občanů tak, aby jimi koncipovaný regionální plán odrážel objektivní potřeby občanů daného území a poskytoval dostatek relevantních informací pro financování navrhovaných sociálních aktivit jak ze strany státu a kraje, tak i ze strany samotných klientů. Zpracování tohoto plánu rozvoje sociálních služeb by mělo být nedílnou součástí zpracování dlouhodobé rozvojové strategie města a kraje, která by odrážela historické, geografické, demografické, ekonomické a další skutečnosti tohoto území. Sociální služby jsou mimořádně významnou částí aktivit státu, samosprávy a nestátních subjektů. Řešení problémů jednotlivců, rodin a skupin občanů ovlivňuje pozitivně sociální klima celé společnosti. Sociální služby nejsou významné proto, že je potřebuje mnoho lidí, ale proto, že bez jejich působení by se nikoliv nevýznamná část občanů nemohla podílet na všech stránkách života společnosti a tak by bylo znemožněno uplatnění jejich lidských a občanských práv a docházelo by k jejich sociálnímu vyloučení. Každému občanu, ať žije kdekoliv, musí být umožněn přístup k celému spektru sociálních služeb tak, jak se postupně vytvořilo, a to zejména z hlediska fyzické a finanční dostupnosti 1. Tak jako při hodnocení každého sociálně ekonomického jevu, tak i při koncipování regionálního plánu rozvoje sociálních služeb je nezbytné vycházet z analýzy demografického vývoje a především z očekávaných změn ve struktuře obyvatelstva, především změn v relevantních věkových skupinách. Současné demografické trendy v naší zemi ukazují, že v následujících letech se významným způsobem změní věkové složení populace, počet osob starších 65 let vzroste do r. 2050 cca 2 x, počet osob starších 80 let dokonce 3 x, v r. 2050 bude cca 10 % populace starších 80 let. Na tuto skutečnost je proto potřeba se v předstihu

1

podrobněji viz: PRŮŠA, L. a kol. Obce, města, regiony a sociální služby. Praha: SOCIOPRESS, 1997. ISBN 80-902260-1-9 5

připravit tak, aby v budoucnu absence potřebných sociálních služeb pro seniory nebyla příčinou jejich sociálního vyloučení. Současné poznatky ukazují, že této problematice není doposud věnována dostatečná pozornost, sociální služby jsou plánovány pouze v krátkodobém, event. ve střednědobém horizontu, problematice důsledku stárnutí přitom není věnována prakticky žádná pozornost.

6

1. Hlavní trendy vývoje obyvatelstva ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností 1.1. Výchozí stav Správní obvod obce s rozšířenou působností Písek se rozkládá na ploše 74 168 ha a zahrnuje celkem 49 obcí, v nichž k 31. prosinci 2014 žilo celkem 52 168 obyvatel (tj. o 1 011 osob více než k 31. prosinci 2005). V současné době mají čtyři obce statut města – Písek, Protivín, Mirotice a Mirovice, tato města současně vykonávají funkce obce s pověřeným obecním úřadem. Administrativní mapa celého správního obvodu je uvedena v příloze č. 2. V tomto období přitom došlo k významným změnám ve struktuře obyvatelstva: -

počet osob v předproduktivním věku (0 - 14 let) vzrostl o 0,3 p.b. na 15,0 %,

-

počet osob v produktivním věku (15 – 64 let) klesl o 4,0 p.b. na 65,9 %,

-

počet osob v poproduktivním věku (65 + let) vzrostl o 3,7 p.b. na 19,1 %.

V důsledku těchto změn vzrostl průměrný věk obyvatelstva v tomto správním obvodu o 1,8 let na 42,4 roky a index stáří (= podíl počtu osob v poproduktivním věku na počtu osob v předproduktivním věku o 21,5 na 126,9). V tomto smyslu je nutno poznamenat, že v r. 2013 byl okres Písek okresem s druhým nejvyšším věkovým průměrem v ČR, který činil 42,64 let (nejnižší věkový průměr v r. 2013 měli obyvatelé okresu Praha – východ, činil 38,34 let) 2. Vybrané demografické charakteristiky jsou uvedeny v příloze č. 1.

1.2. Výsledky projekce vývoje obyvatelstva ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek do r. 2050 Na základě aktuálních demografických charakteristik je pomocí komponentní metody bez migrace zpracována projekce vývoje obyvatelstva ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností. Jako výchozí data pro zpracování projekce vývoje obyvatelstva ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností byly využity tyto údaje: -

data ČSÚ o věkovém složení obyvatelstva podle pohlaví a jednotek věku ve spádovém území Písku jako obce s rozšířenou působností k 31. prosinci 2012 3,

-

data Městského úřadu v Písku o věkovém složení obyvatelstva podle pohlaví a jednotek věku ve městě Písku k 31. prosinci 2012,

-

úmrtnostní tabulky za okres Písek v období 2006 – 2010 zpracované ČSÚ v r. 2011 4,

-

projekce obyvatelstva Jihočeského kraje do r. 2065 (Projekce, 2010) 5,

2

viz: SRNOVÁ, Z. Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí. In Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Reprodukce lidského kapitálu – vzájemné vazby a souvislosti (RELIK) 2014. Slaný: Melandrium, 2014. ISBN 978-80-87990-032

3

viz: Věkové složení a pohyb obyvatelstva v Jihočeském kraji 2013. http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajpubl/314003-13-r_2013-xc

4

viz: Úmrtnostní tabulky za okresy v období 2006 – 2010. http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4024-11

5

viz: Projekce obyvatelstva Jihočeského kraje do r. 2065. 7

-

bylo vycházeno z předpokladu, že po celou dobu do r. 2050 se bude ukazatel úhrnné plodnosti vyvíjet obdobně, jak je předpovídán demografickou projekcí zpracovanou ČSÚ do r. 2100.

Z provedených propočtů je zřejmé, že po celé sledované období počet obyvatel ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností bude klesat. Zatímco v r. 2015 žilo v tomto správním obvodu celkem cca 52 tis. osob, do r. 2030 se očekává pokles o cca 2 tis. osob na cca 49,9 tis. osob a do r. 2050 o dalších cca 5 tis. osob na cca 45 tis. osob. Ve struktuře obyvatelstva lze přitom očekávat výrazné změny – zatímco počet obyvatel v předproduktivním věku klesne ve sledovaném období o cca 2,2 tis. osob (z cca 7,8 tis. v r. 2015 na cca 5,6 tis. osob v r. 2050) a počet obyvatel v produktivním věku o více než 10 tis. osob (z 34,2 tis. osob v r. 2015 na 24,2 tis. osob v r. 2050), počet osob v poproduktivním věku vzroste o cca 5,4 tis. (z 9,9 tis. osob na 15,3 tis. osob v r. 2050). Podrobnější údaje jsou zřejmé v tabulce č. 1 a v grafu č. 1. tabulka č. 1: Vývoj obyvatelstva ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností v letech 2015 – 2050 z toho ve věku

podíl osob ve věku

počet obyvatel celkem

0 - 14

2015

51 863

7 751

34 177

9 935

14,95

65,9

19,16

2020

51 435

7 721

32 437

11 277

15,01

63,06

21,93

2025

50 785

7 042

31 592

12 151

13,87

62,21

23,93

2030

49 890

6 407

30 796

12 687

12,84

61,73

25,43

2035

48 821

5 918

29 835

13 068

12,12

61,11

26,77

2040

47 639

5 706

27 887

14 047

11,98

58,54

29,49

2045

46 359

5 669

25 538

15 151

12,23

55,09

32,68

2050

44 980

5 568

24 150

15 262

12,38

53,69

33,93

2030/2015

96,2

82,66

90,11

127,7

.

.

.

2050/2030

90,16

86,9

78,42

120,3

.

.

.

2050/2015

86,73

72,39

69,16

162,88

.

.

.

15 - 64

65 +

let

0 - 14

15 - 64

65 +

let na celkovém počtu obyvatel

pramen: vlastní zpracování

http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/A80033BB61/$File/40211004.xls 8

graf č. 1: Vývoj obyvatelstva ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností v letech 2015, 2030 a 2050

pramen: vlastní zpracování Z uvedeného grafu jsou zřejmé hlavní změny ve věkové struktuře obyvatelstva v tomto správním obvodu. V r. 2015 jsou nejsilnější věkovou skupinou – jak u mužů, tak i u žen – osoby ve věku 35 – 40 let (jedná se o početně silné ročníky narozené v první polovině 70. let minulého století), z grafu lze pozorovat, jak se tato věková skupina bude vyvíjet v r. 2030 a 2050. Největší změny však lze pozorovat ve věkové skupině osob starších 75 let. Již v r. 2030 bude počet osob v jednoletých věkových kohortách o více než 200 osob vyšší než v r. 2015. Tento vývoj bude pokračovat i v následujícím období do r. 2050, což bude vyžadovat zvýšenou pozornost zajištění potřebné kapacity služeb dlouhodobé sociální a zdravotní péče. Detailní vývoj věkové skupiny osob starších 65 let je zřejmý z grafu č. 2.

9

graf č. 2:

pramen: vlastní zpracování Rovněž v samotném městě Písku lze podle zpracované projekce vývoje obyvatelstva očekávat, že po celé sledované období do r. 2050 bude počet obyvatelstva klesat. Zatímco v r. 2015 se očekává, že ve Městě Písek bude žít celkem cca 29,4 tis. osob, do r. 2030 se očekává pokles o cca 1,1 tis. osob na cca 28,3 tis. osob a do r. 2050 o dalších cca 2,6 tis. osob na cca 25,6 tis. osob. Tak jako v celém správním obvodě Písku jako obce s rozšířenou působností, tak i samotném Městě Písku lze očekávat významné změny ve struktuře obyvatelstva – zatímco počet obyvatel v předproduktivním věku klesne ve sledovaném období o cca 1,2 tis. osob (z cca 4,4 tis. v r. 2015 na cca 3,2 tis. osob v r. 2050) a počet obyvatel v produktivním věku o cca 5,4 tis. osob (z 19,2 tis. osob v r. 2014 na 13,8 tis. osob v r. 2050), počet osob v poproduktivním věku vzroste o cca 3,1 tis. (z 5,7 tis. osob na 8,6 tis. osob v r. 2050). Podrobnější údaje jsou zřejmé v tabulce č. 2 a v grafu č. 3.

10

tabulka č. 2: Vývoj obyvatelstva ve Městě Písku v letech 2015 – 2050 z toho ve věku

podíl osob ve věku

počet obyvatel celkem

0 - 14

2015

29 366

4 446

19 231

5 688

15,14

65,49

19,37

2020

29 124

4 461

18 246

6 417

15,32

62,65

22,03

2025

28 768

4 063

17 842

6 863

14,12

62,02

23,86

2030

28 278

3 689

17 393

7 197

13,05

61,5

25,45

2035

27 694

3 413

16 868

7 413

12,32

60,91

26,77

2040

27 059

3 293

15 829

7 937

12,17

58,5

29,33

2045

26 366

3 268

14 591

8 507

12,39

55,34

32,27

2050

25 613

3 206

13 847

8 559

12,52

54,06

33,42

2030/2015

96,3

82,97

90,44

126,53

.

.

.

2050/2030

90,57

86,92

79,62

118,93

.

.

.

2050/2015

87,22

72,11

72

150,47

.

.

.

15 – 64

65 +

let

0 - 14

15 - 64

65 +

let na celkovém počtu obyvatel

pramen: vlastní zpracování graf č. 3: Vývoj obyvatelstva ve Městě Písek v letech 2015, 2030 a 2050

pramen: vlastní zpracování 11

Z uvedeného grafu je zřejmé, že hlavní trendy ve vývoji struktury obyvatelstva jsou ve Městě Písek obdobné jako v celém správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností, což potvrzuje nutnost věnovat v následujících létech pozornost zajištění dostatečných kapacit všech forem dlouhodobé sociální a zdravotní péče v celém regionu.

12

2. Současná kapacita sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek Podle registru poskytovatelů sociálních služeb 6 bylo k 20. listopadu 2015 na území správního obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností registrováno celkem 48 služeb, které poskytovalo celkem 28 poskytovatelů, přičemž se jednalo celkem -

o 26 služeb sociální péče, které poskytovalo celkem 17 poskytovatelů,

-

o 22 služeb sociální 11 poskytovatelů.

prevence

a

poradenství,

které

poskytovalo

celkem

K tomuto datu neregistroval žádný poskytovatel tyto sociální služby – azylové domy, centrum denních služeb, domov na půl cesty, intervenční centra, nízkoprahová denní centra, noclehárny, podpora samostatného bydlení, průvodcovské a předčitatelské služby, raná péče, tísňová péče a tlumočnické služby. Přehled registrovaných sociálních služeb je uveden v příloze č. 3.

2.1. Vybavenost správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek službami sociální péče Vybavenost regionu sociálními službami a jejich dostupnost je třeba posuzovat a rozvíjet v širších aspektech než jen z hlediska samotné přítomnosti příslušných zařízení a aktivit. Jde zejména: -

o přítomnost služeb a jejich kapacitu,

-

o dostupnost služeb (územní, finanční, architektonická),

-

o návaznost služeb,

-

o informovanost občanů,

-

o kvalitu výkonu služeb,

-

o ekonomickou efektivnost 7.

Jedná se o provázané aspekty, které ve svém komplexu ovlivňují sociální kvalitu území a uspokojování sociálních potřeb občanů. Přijetím zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, v platném znění, bylo na jeho území vytvořeno celkem 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností – Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk, Vodňany.

6

viz: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do?SUBSESSION_ID=1448138856819_1

7

podrobněji viz: PRŮŠA, L. Ekonomická efektivita zajišťování péče o příjemce příspěvku na péči. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2013. ISBN 978-80-7416-120-9 13

Kapacity vybraných služeb sociální péče v r. 2013 na území těchto správních obvodů obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce č. 3 8, vybavenost těchto územních celků uvedenými typy služeb je uvedena v tabulce č. 4. tabulka č. 3: Kapacity vybraných služeb sociální péče ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji v r. 2013 počet míst / počet osob domov pro domov se

osoby se

domov pro

zvláštním

zdravotním

seniory

režimem

postižením stacionář stacionář

38 055

11 991

12 949

885

2 994

523

689

ČR Jihočeský kraj Blatná

89

České Budějovice

723

Český Krumlov

175

Dačice

138

Jindřichův Hradec

165

Kaplice

24

Milevsko

36

18

odlehčovací pečovatelská

70

178

109

Prachatice

179

26

Soběslav

252

Strakonice

204

16

Tábor

246

36

68

služba

asistence

3 067

10 007

110 952

5 680

86

83

645

7 543

278

24

10

204

1 463

156

32

449

11

347

9

544

11

140

6

179

24

15

20

21

12

497

4

650

274

409

145 18

27

93

94

9

296

10

642

44

787

6

277

124

6

Týn nad Vltavou

247 216

Vimperk

176

Vodňany

80

82 65

16

323 10

20

77

pramen: interní data MPSV

8

osobní

služby

76

289

Třeboň

denní

70 253

Písek

Trhové Sviny

týdenní

kapacity služeb sociální prevence nejsou statisticky na území správních obvodů jednotlivých obcí s rozšířenou působností sledovány 14

tabulka č. 4: Vybavenost vybraných služeb sociální péče ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji v r. 2013 Vybavenost ČR

DS/80+

DZR/80+

DOZP/C

TSt/65+

DSt/65+

OS/65+

PS/65+

OA/65+

92,36

29,10

1,23

0,48

1,68

5,48

60,78

3,11

Jihočeský kraj

119,56

20,88

1,08

0,77

0,75

5,80

67,80

2,50

Blatná

150,59

0,00

5,06

0,00

0,00

0,00

66,74

0,00

České Budějovice

120,92

42,31

0,45

0,89

0,37

7,60

54,47

5,81

Český Krumlov

139,00

0,00

0,00

0,00

0,00

4,92

69,03

1,69

Dačice

183,27

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

101,23

2,63

Jindřichův Hradec

86,57

9,44

3,74

2,88

1,80

0,00

65,20

1,32

Kaplice

45,80

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

51,23

2,20

Milevsko

41,14

0,00

4,11

0,00

0,00

3,10

128,19

0,00

Písek

125,43

47,31

1,31

2,07

2,17

0,41

67,32

0,93

Prachatice

168,55

24,48

0,00

0,00

0,00

52,19

77,90

0,00

Soběslav

237,74

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

70,39

2,38

Strakonice

117,24

9,20

3,22

0,00

0,00

0,00

80,31

5,50

68,43

10,01

0,00

1,21

1,81

6,23

52,76

0,40

Trhové Sviny

146,65

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

94,64

0,00

Třeboň

112,12

0,00

0,00

0,00

0,00

1,27

52,36

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

98,54

7,30

Vimperk

261,13

0,00

4,68

0,00

0,00

0,00

107,24

0,00

Vodňany

182,65

148,40

0,00

0,00

5,11

10,21

39,33

0,00

Tábor

Týn nad Vltavou

vysvětlivky: DS/80+ = počet míst v domovech pro seniory na 1000 osob starších 80 let DZR/80+ = počet míst v domovech se zvláštním režimem na 1000 osob starších 80 let DOZP/C = počet míst v domovech pro osoby se zdravotním postižením na 1000 osob celkem TSt/65+ = počet míst v týdenních stacionářích na 1000 osob starších 65 let DSt/65+ = počet míst v denních stacionářích na 1000 osob starších 65 let OS/65+ = počet míst v odlehčovacích službách na1000 osob starších 65 let PS/65+ = počet osob, kterým je poskytována pečovatelská služba na 1000 osob starších 65 let OA/65+ = počet osob, kterým je poskytována osobní asistence na 1000 osob starších 65 let

pramen: vlastní zpracování na základě interních dat MPSV Provedený rozbor těchto hodnot potvrdil, že rozdíly v dostupnosti služeb sociální péče v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji jsou výrazně vyšší než rozdíly v dostupnosti těchto služeb na území dřívějších okresů 9. Z hlediska pobytových služeb sociální péče (= domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením) provedená analýza dostupnosti ukazuje, že tyto služby jsou nejdostupnější ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Vimperk, Vodňany a Písek, naopak nejméně jsou tyto služby dostupné ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Třeboň, Kaplice a Týn nad Vltavou. 9

viz: PRŮŠA, L. – VÍŠEK, P. Optimalizace sociálních služeb. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2013. ISBN 978-80-7416099-8 15

Z hlediska očekávaných demografických trendů je důležité věnovat pozornost především dostupnosti sociálních služeb v domovech pro seniory. Z grafu č. 1 je zřejmé, že jak nejvyšších, tak i nejnižších hodnot dosahují ty správní obvody obcí s rozšířenou působností, které dříve neměly statut okresního města, z bývalých okresních měst je nejnižší vybavenost místy v domovech pro seniory ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Tábor (viz graf č. 4). Přitom vybavenost správního obvodu Vimperk jako obce s rozšířenou působností je více než 2,8 x vyšší, než je celostátní průměr. graf č. 4:

pramen: vlastní zpracování Pozornost je rovněž věnována hodnocení vybavenosti místy v domovech se zvláštním režimem. Přestože se jedná o relativně nový typ zařízení, který byl legislativně vymezen teprve přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v následujícím období lze vzhledem k očekávaným trendům ve vývoji zdravotního stavu, např. Alzheimerova nemoc, předpokládat, že poptávka po umístění v těchto zařízeních poroste. Z grafu č. 5 je zřejmé, že v r. 2013 tento typ služby nebyl poskytován v 10 z celkem 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji, přičemž v naprosté většině případů se jedná o správní obvody těch obcí, které dříve neměly statut okresního města. Nejvyšší vybavenost dosahují správní obvody obcí Vodňany, Písek a České Budějovice, přičemž vybavenost Vodňan přesahuje více cca 5 x celostátní průměr.

16

graf č. 5:

pramen: vlastní zpracování K významné změně došlo přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, i z hlediska používané typologie (a z ní vyplývajících změn v oblasti statistického sledování) v oblasti pobytových služeb pro zdravotně postižené osoby. Zrušením diferenciace jednotlivých zařízení podle věku typu zdravotního postižení bylo přerušeno dlouhodobé sledování vybavenosti jednotlivých regionů těmito službami, a proto je velmi obtížné současné hodnoty vybavenosti jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností hodnotit z hlediska charakteristiky vývojových trendů. Nicméně na základě prostého porovnání aktuálních hodnot vybavenosti místy v těchto zařízeních v relaci na 1 000 osob celkem lze konstatovat, že nejvyšších hodnot dosahují správní obvody těch obcí s rozšířenou působností, které neměly dříve statut okresního města – Blatná, Vimperk a Milevsko, což může m.j. svědčit o snaze dřívějších okresních úřadů vytěsňovat řešení problémů zdravotně handicapovaných občanů mimo centra svých tehdejších správních obvodů. Hodnoty vybavenosti těchto správních obvodů obcí s rozšířenou působností jsou cca 3,3 – 4,1 x vyšší, než je celostátní průměr, naopak v 10 správních obvodech obcí s rozšířenou působností není pro zdravotně handicapované osoby k dispozici žádné místo v tomto typu pobytového zařízení (viz graf č. 6).

17

graf č. 6:

pramen: vlastní zpracování Ambulantní služby sociální péče (= týdenní a denní stacionáře, odlehčovací služby) jsou podle provedené analýzy nejdostupnější ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Tábor, Písek a České Budějovice, naopak žádné místo v ambulantních službách není ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Blatná, Dačice, Kaplice, Soběslav, Strakonice, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou a Vimperk, tedy – s výjimkou Strakonic – v těch obcích s rozšířenou působností, které dříve neměly statut okresního města. Porovnání dostupnosti terénních sociálních služeb (= pečovatelská služba, osobní asistence) ukázalo, že tyto služby jsou nejdostupnější ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Týn nad Vltavou, Dačice a Strakonice, nejnižší je dostupnost těchto služeb ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Blatná, Třeboň a Vodňany, z bývalých okresních měst je nejnižší dostupnost těchto služeb v Táboře. Z hlediska hodnocení jednotlivých správních obvodů počtem osob, který využívá nejrozšířenější terénní službu – pečovatelskou službu v relaci na 1 000 osob starších 65 let – dosahují nejvyšších hodnot ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Milevsko, Vimperk a Dačice, naopak nejnižších hodnot ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Třeboň, Kaplice a Vodňany (viz graf č. 7). Přitom ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Milevsko je počet osob, kterým je poskytována pečovatelská služba cca 3,3 x vyšší než ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Vodňany, hodnota tohoto ukazatele v Milevském regionu je cca 2,1 x vyšší, než je celostátní průměr.

18

graf č. 7:

pramen: vlastní zpracování Souhrnné hodnocení dostupnosti služeb sociální péče ukázalo, že tyto služby jsou nejdostupnější 10 ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností České Budějovice, Písek 11, Vimperk, Jindřichův Hradec a Vodňany, naopak nejnižší dostupnost těchto služeb je ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Týn nad Vltavou, Blatná, Trhové Sviny, Třeboň a Kaplice (viz graf č. 8).

10

Hodnocení dostupnosti jednotlivých služeb sociální péče bylo provedeno porovnáním vybavenosti jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností vybranými typy služeb sociální péče, přičemž bylo pro jednotlivé typy těchto služeb stanoveno samostatné pořadí jednotlivých správních obvodů (obvodu s nejlepší hodnotou vybavenosti byla přiřazena hodnota 1, obvodu s nejnižší hodnotou vybavenosti byla přiřazena hodnota 17). Následně byla – vzhledem k jisté zastupitelnosti jednotlivých typů pobytových, ambulantních a terénních sociálních služeb – samostatně zhodnocena dostupnost těchto služeb v jednotlivých správních obvodech (výše uvedené hodnoty byly samostatně sečteny pro pobytové, ambulantní a terénní služby), obvodu s nejnižší takto vypočtenou hodnotou byla přiřazena opět hodnota 1, obvodu s nejvyšší hodnotou hodnota 17. V konečné fázi byly sečteny tyto hodnoty a bylo stanoveno konečné pořadí. Jedná se tedy o hodnocení dostupnosti sociálních služeb na základě porovnání vybavenosti jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností jednotlivými typy sociálních služeb.

11

Při použití této metody hodnocení dostupnosti služeb sociální péče na území celé ČR zaujímá správní obvod Písku jako obce s rozšířenou působností celkem 14. místo z celkem 205 těchto správních obvodů – viz: PRŮŠA, L. Služby sociální péče ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností a jejich dostupnost. in Conference proceedings RELIK 2015. Praha: Oeconimica, 2015. ISBN 978-80-245-2112-1 19

graf č. 8:

pramen: vlastní zpracování Ukazuje se, že v některých správních obvodech obcí s rozšířenou působností jsou chybějící kapacity v pobytových zřízeních (zejména v domovech pro seniory) nahrazovány podstatně vyšším rozsahem terénních služeb, zejména pečovatelskou službou. Typickým příkladem jsou např. -

správní obvod Milevska jako obce s rozšířenou působností, který má druhou nejnižší vybavenost místy v domovech pro seniory a naopak nejvyšší vybavenost pečovatelskou službou,

-

správní obvod Týna na Vltavou jako obce s rozšířenou působností, který absenci míst v domovech pro seniory kompenzuje čtvrtou nejvyšší hodnotou vybavenosti pečovatelskou službou.

Tuto skutečnost je možno – především z hlediska dlouhodobých vývojových trendů – hodnotit pozitivně, neboť v těchto regionech je kladen – byť jistým způsobem vynuceným způsobem – důraz na poskytování sociálních služeb v přirozeném domácím prostředí jednotlivých klientů. Vybavenost správního obvodu Písek jako obce s rozšířenou působností službami sociální péče je v porovnání s ostatními správními obvody obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji na velmi dobré úrovni. Z podrobnějšího rozboru míst, kde jsou tyto služby poskytovány, však vyplývá, že naprosté většina služeb je poskytována ve městě Písku, popř. v Protivíně jako obci s pověřeným obecní úřadem, zatímco v ostatních obcích ve správním obvodu jsou tyto služby poskytovány pouze v omezeném rozsahu 20

a teprve v případě výrazného zhoršení zdravotního stavu, poté co zejména senioři jsou hospitalizováni v nemocnici v Písku, jsou občanům těchto obcí nabízeny služby v pobytových zařízeních sociálních služeb, popř. na sociálních lůžkách v nemocnici. Z tohoto pohledu lze proto největší rezervy spatřovat z hlediska dostupnosti v oblasti terénních služeb, a to především v malých obcích na území správního obvodu, rozvoj tohoto typu služeb by měl v následujících letech představovat jednoznačnou prioritu jak z hlediska zřizovatelů, tak i poskytovatelů sociálních služeb. V tomto smyslu by proto Město Písek i všechna ostatní města a obce na území tohoto správního obvodu měla ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb a dalšími zainteresovanými subjekty (např. lékaři, střední zdravotní škola) podrobně analyzovat bytové podmínky seniorů, potencionálních seniorů a zdravotně handicapovaných osob tak, aby v okamžiku, kdy budou potřebovat pomoc, nebylo její poskytnutí limitováno nevyhovujícími bytovými podmínkami. Z hlediska aktuálních demografických trendů 12 i očekávaných trendů při poskytování sociálních služeb v následujících letech je nutno tento krok chápat jako prioritní opatření, s jehož realizací je vhodné neprodleně začít.

2.2. Očekávaný vývoj počtu příjemců příspěvku na péči u osob v poproduktivním věku a jeho předpokládané důsledky V roce 2013 byla publikována Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100. Tato skutečnost je příležitostí k aktualizaci dopadů, které může mít očekávaný vývoj počtu obyvatel na všechny sociální systémy v jednotlivých regionech ČR, tedy m.j. i na prognózu očekávaného vývoje počtu příjemců příspěvku na péči jako klíčového identifikátoru očekávané potřeby služeb sociální péče v následujících letech. Zpracování této prognózy je determinováno působením mnoha faktorů – na zřeteli je nutno mít všechny faktory ovlivňující rozsah potřeby sociálních služeb, opomenout nelze stěžejní koncepční materiály charakterizující žádoucí strategické změny v této oblasti, vč. mezinárodních tendencí. Přitom je třeba mít na zřeteli, že působení řady faktorů je velmi obtížné kvantifikovat, velmi obtížně lze předikovat možné změny právního stavu a filosofických koncepcí a přístupů k poskytování sociálních služeb, na zřeteli je rovněž nutno mít změny v chování osob závislých na poskytování sociálních služeb, vč. změn v chování jejich rodinných příslušníků. Východiskem pro zpracování této projekce je vývoj struktury příjemců příspěvku na péči podle jednotlivých stupňů závislosti podle údajů z informačního systému o příspěvku na péči v letech 2007 – 2009. Použít data za delší časové období nebylo možné, neboť v roce 2010 došlo k přehodnocování míry závislosti u těch příjemců příspěvku na péči, kteří na ni získali nárok v rámci přechodných ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v roce 2011 došlo ke změně kritérií pro hodnocení míry závislosti a v letech 2012 – 2013 se tato data vzhledem ke změně správce informačních systému na MPSV nesledovala. S ohledem na legislativní změny realizované v uplynulém období bude alespoň krátká časová řada o vývoji podílu příjemců příspěvku na péči na celkovém počtu osob v závislosti na pohlaví, věku a míře závislosti za roky 2014 – 2016 k dispozici cca v polovině roku 2017 (pokud do té doby však nebudou realizovány žádné výrazné úpravy podmínek nároku na tuto sociální dávku) a teprve následně tedy bude možno uvedené trendy aktualizovat.

12

V r. 2013 byl okres Písek okresem s druhým nejvyšším věkovým průměrem v ČR – viz: SRNOVÁ, Z. Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí. In Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Reprodukce lidského kapitálu – vzájemné vazby a souvislosti (RELIK) 2014. Slaný: Melandrium, 2014. ISBN 978-80-87990-03-2 21

Analýza struktury příjemců příspěvku na péči v závislosti na věku příjemce dávky, pohlaví a míře závislosti v letech 2007 – 2009 13 umožňuje s využitím regresní analýzy zpracovat odhad vývoje podílu počtu příjemců příspěvku na péči v závislosti na věku, pohlaví a stupni přiznaného příspěvku na péči na celkovém počtu osob podle pohlaví a věku do roku 2030. Míra spolehlivosti tohoto odhadu je pro seniorské věkové skupiny velmi vysoká, v nejvyšších věkových skupinách a vyšších stupních závislosti přesahuje 95 % 14. Promítnutím uvedeného odhadu vývoje podílu příjemců příspěvku na péči do výsledků zpracované projekce vývoje obyvatelstva ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností lze v následujících letech do r. 2030 při respektování výše uvedených faktorů očekávat následující vývoj počtu příjemců této sociální dávky (viz příloha č. 4). Z těchto údajů je zřejmé, že nárůst potřeby péče lze očekávat ve všech věkových skupinách osob starších 75 let, očekává se, že v r. 2030 bude příspěvek na péči pobírat 2 705 osob starších 65 let (t.j. cca o dvě třetiny více osob než v r. 2015), přičemž nejvýznamnější nárůst lze očekávat u osob starších 90 let (očekává se, že v r. 2030 bude příspěvek na péči pobírat 488 osob v této věkové skupině, t.j. 2 x více než v roce 2015). Z hlediska jednotlivých stupňů závislosti lze očekávat největší nárůst počtu osob u příjemců příspěvku na péči ve III. a IV. stupni závislosti, v roce 2030 bude příspěvek na péči v těchto stupních závislosti pobírat více než 2 x tolik osob, než kolik jich pobírá podle projekce tuto sociální dávku v r. 2015 (viz graf č. 9).

13

viz: JEŘÁBKOVÁ, V. – PRŮŠA, L. Příspěvek na péči. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2013. ISBN 978-80-7416-1452

14

viz: PRŮŠA, L. Důsledky stárnutí populace na potřebu služeb sociální péče do roku 2030. Demografie č. 3/2015. ISSN 0011-8265 22

graf č. 9:

pramen: vlastní zpracování Přestože v následujících letech lze očekávat "objektivizaci" struktury uživatelů jednotlivých – především pobytových – zařízení sociálních služeb, ukazují uvedené propočty, že stávající kapacity jednotlivých typů zařízení a služeb sociální péče na území správního obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností nebudou v roce 2030 dostatečné k tomu, aby bylo možno zabezpečit potřebný rozsah služeb na stávající úrovni vybavenosti. Je proto zřejmé, že rozvoj všech forem terénních, ambulantních i pobytových služeb se musí stát nedílnou součástí regionálního rozvojového plánu, přičemž nezbytným předpokladem umožňujícím včas reagovat na změněnou demografickou situaci je zvýšení důrazu na analýzu změn v demografické struktuře obyvatelstva v tomto regionu. Konkrétní rozsah poskytování jednotlivých sociálních služeb je velmi obtížné blíže specifikovat, protože je odrazem působení celé řady výše uvedených faktorů determinujících jejich vývoj jak v celém správním obvodu, tak i v samotném Městě Písek. Nicméně prostým promítnutím změn ve věkové struktuře obyvatelstva ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností by pro zachování hodnot vybavenosti jednotlivými službami sociální péče na úrovni r. 2013 bylo nutno do r. 2030 zvýšit např.: -

kapacity domovů pro seniory o 210 míst (z 289 na 499 míst),

-

kapacity domovů se zvláštním režimem o 79 míst (ze 109 na 188 míst), 23

-

kapacitu pečovatelské služby o 204 osob (z 650 na 854 osob).

Je zřejmé, že tyto hodnoty budou pravděpodobně korigovány v závislosti na tom, jak budou upraveny podmínky sociálního zajištění tzv. pečujících osob. Ukazuje se, že zrušení příspěvku při péči o osobu blízkou a jinou, k němuž došlo v souvislosti s přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, nebylo správným řešením. Přestože doba péče o potřebného člena rodiny je hodnocena v oblasti důchodového pojištění jako tzv. náhradní doba a zákoník práce umožňuje využívat neplacenou dovolenou, je při poskytování péče v dávkové oblasti pečující osobě umožněno čerpat pouze ošetřovné ze systému dávek nemocenského pojištění po dobu 9 kalendářních dnů. Vzhledem k této skutečnosti tak řada těchto pečujících osob účelově onemocní tak, aby během péče mohla čerpat nemocenskou 15, popř. se eviduje jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. V současné době se po vzoru Rakouska připravuje zavedení institutu pečovatelské dovolené, což může významným způsobem změnit poptávku po jednotlivých sociálních službách. Orientačně lze uvést, že v důsledku očekávaného rozšíření okruhu osob, jimž budou potřebné služby poskytovat jejich rodinní příslušníci: -

vzrostou požadavky na zajištění větší informovanosti pečujících osob o možnostech, způsobu a formách poskytování a zajišťování potřebné péče, vč. zajištění krátkodobých vzdělávacích kurzů pro pečující osoby,

-

vzroste poptávka po poskytování pečovatelské služby a osobní asistence ze strany registrovaných poskytovatelů (ve formě tzv. sdílené péče),

-

vzroste poptávka po poskytování domácí zdravotní péče, požadavky na zvýšení návštěvních služeb lékařů v domácnostech (vč. návštěv odborných specialistů) a na dostupnost kompenzačních pomůcek,

-

vzroste poptávka po odlehčovacích službách (respitní péče, denní a týdenní stacionáře, centra denních služeb, raná péče),

-

vzrostou požadavky na posílení místní dostupnosti a kvality ambulantních a terénních služeb,

-

zvýší se potřeba lepší koordinace péče.

Rozsah těchto požadavků a poptávky je v současné době velmi obtížné predikovat, nejsou známy základní parametry ani podmínky nároku na tuto pečovatelskou dovolenou (zejména doba poskytování a výše dávky). V tomto smyslu je proto nezbytné v rámci přípravy a realizace střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb na Písecku podrobně analyzovat všechny determinanty ovlivňující chování klientů a potencionálních klientů o jednotlivé typy a formy sociálních služeb. Přitom je třeba mít na zřeteli, že vybavenost správního obvodu Písek jako obce s rozšířenou působností službami sociální péče je v porovnání s ostatními správními obvody obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji i na území celé ČR na velmi dobré úrovni. Největší rezervy lze spatřovat v oblasti terénních služeb, které mají představovat v následujícím období rozvojovou prioritu jak z hlediska zřizovatelů, tak i poskytovatelů sociálních služeb. V tomto smyslu by proto Město Písek i všechna ostatní města a obce na území tohoto správního obvodu mělo ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb a dalšími zainteresovanými subjekty (např. lékaři, střední zdravotní škola) podrobně analyzovat bytové podmínky seniorů, potencionálních seniorů

15

Touto skutečností je m.j. vysvětlován rychlý růst výdajů na tuto sociální dávku v posledních letech – viz: Analýza vývoje dávek nemocenského pojištění. Praha: ČSSZ, 2015. 24

a zdravotně handicapovaných osob tak, aby v okamžiku, kdy budou potřebovat pomoc, nebylo její poskytnutí limitováno nevyhovujícími bytovými podmínkami. Vzhledem k tomu, že řada seniorů a zdravotně handicapovaných osob vyhledává pobytové služby především z obav z toho, že by jim v případě neočekávané situace (např. pádu) neměl doma kdo pomoci, jeví se vhodné stimulovat na území správního obvodu vznik služby "tísňová péče" tak, aby si mohli sami v případě zavolat potřebnou pomoc. Současně je nutno zahájit neprodleně jednání s odborem školství krajského úřadu Jihočeského kraje a vedením Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích o zvýšení počtu studentů ve studijních oborech zaměřených na vzdělávání v oblasti sociální práce a ošetřovatelské péče tak, aby v následujících letech měli stávající (i potencionální budoucí) poskytovatelé sociálních služeb na správním území Písku jako obce s rozšířenou působností k dispozici dostatek odborně vzdělaného personálu pro poskytování potřebných sociálních služeb na kvalitní úrovni. Současně je vhodné ve spolupráci s kontaktním pracovištěm Úřadu práce ČR v Písku připravit vhodné rekvalifikační programy pro zájemce o zaměstnání v těchto perspektivních oborech. Nezbytným předpokladem rozvoje sociálních služeb, který je ale nutno řešit na celostátní úrovni, je změna základních principů jejich financování. Stávající systém, který je založen na "cenové regulaci" maximální výše úhrad klienta za poskytované služby ze strany státu a na poskytování dotace (resp. vyrovnávacích plateb) ze strany jednotlivých krajů, rozvoj sociálních služeb nestimuluje. Pokud je maximální výše úhrad uživatele služby stanovena na takové úrovni, která neumožňuje uhradit průměrné celostátní náklady daného typu služby, je ex ante předjímána závislost poskytovatelů na přiznání dotací, na které však není právní nárok, poskytovatel sociálních služeb je limitován v jejich rozvoji, protože nemá jistotu, že se tato skutečnost promítne v navýšení úrovně dotace 16. Zásadním způsobem je rovněž nutno vyřešit dlouhodobé výrazné podfinancování ošetřujícími lékaři indikované a zdravotnickými pracovníky provedené a vykázané ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb ze systému veřejného zdravotního pojištění, které taktéž významně limituje rozvoj sociálních služeb 17.

2.3. Služby sociální prevence a sociální poradenství – aktuální stav a perspektivy Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Jejich cílem je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb. Na rozdíl od služeb sociální péče není problematice vybavenosti jednotlivých regionů službami sociální prevence a sociálního poradenství a jejich dostupnosti věnována

16

viz: PRŮŠA, L. Financování služeb sociální péče v ČR – teorie a praxe. FÓRUM sociální politiky č. 3/2015. ISSN 1802-5854

17

viz: PRŮŠA, L. a kol. Poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče uživatelům pobytových sociálních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb a v lůžkových zdravotnických zařízeních. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2009. ISBN 978-80-7416-030-1 25

dostatečná pozornost. Jde o služby, které jsou v řadě směrů relativně nové, zkušenosti z jejich provozování jsou jen sporadicky publikovány a zobecněny, o rozsahu jejich poskytování není k dispozici dostatek statistických údajů. Z přehledu registrovaných sociálních služeb na území správního obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností Písek vyplývá, že v tomto regionu není k dispozici celá baterie těchto služeb tak, jak jsou definovány v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, není registrována žádná služba typu azylové domy, domov na půl cesty, intervenční centra, nízkoprahová denní centra, noclehárny, raná péče a tlumočnické služby. Klíčovým bodem z hlediska prevence sociálního vyloučení a z hlediska včasného poskytování kvalitních sociálních služeb je dostatečná úroveň informovanosti občanů o možnostech a formách vhodného řešení obtížných sociálních situací. Z šetření, které bylo realizováno v r. 2014 18, m.j. vyplynulo, že: -

95 % respondentů je vysoce spokojeno s kvalitou poskytovaných sociálních služeb v regionu,

-

obyvatelé pobytových zařízení vyjádřili s poskytovanými sociálními službami vesměs spokojenost,

-

73 % respondentů se považuje za dostatečně informované v oblasti sociálních služeb a zároveň 80 % z nich ví, kde informace získávat,

-

nejžádanější formou informování o poskytovaných sociálních službách patří informace v tisku (především místní zpravodaje nebo lokální tisk),

-

respondenti prokázali vysokou znalost poskytovatelů i přes to, že naprostá většina z nich žádnou sociální službu neužívá,

-

pouze 14 % respondentů postrádá nějakou sociální službu,

-

jako nejvážnější nežádoucí jev, který souvisí se sociálním vyloučením, byla respondenty označena dlouhodobá nezaměstnanost, následovaly závislosti na návykových látkách, bezdomovectví, dluhy, soudní vystěhování a kriminalita.

Pokud služby sociální prevence mají naplňovat svoje základní funkce, je zřejmé, že s ohledem na řadu problémů, které dnes doprovázejí poskytování těchto služeb v rámci samosprávných působností obcí, měst a krajů, lze vyslovit názor, že zajištění těchto služeb na celém území státu by mělo být převedeno do jejich přenesené působnosti. Poskytovatel těchto služeb totiž zasahuje ve prospěch společnosti a občana, zpravidla na jeho žádost, pomáhá mu překonat jeho obtížnou sociální situaci nebo sociální problém. Cílem poskytování těchto služeb je zajištění prospěchu celé společnosti, resp. ochrana společnosti před působením sociálně patologických jevů 19. Jako základní teritorium, na němž by měl být k dispozici v zásadě celý okruh služeb sociální prevence, je možno vymezit správní obvod obce s rozšířenou působností, některé služby s ohledem na jejich spádovost (event. speciální povahu) je možno provozovat na krajské, popř. celostátní úrovni, některé služby by naopak s ohledem na samotnou povahu preventivních služeb bylo vhodné zajistit na úrovni každé obce s pověřeným obecním úřadem. Správní obvod obce s rozšířenou působností představuje 18

viz: Sociální služby na Písecku [online], cit. [2015-09-28], dostupné z: http://www.mestopisek.cz/odbory-mestskeho-uradu/DIR-odbor-socialnich-veci/DIR-komunitni-planovani-pisek/CL-anketakpss-pisecko---vyhodnoceni/676

19

viz: PRŮŠA, L. – VÍŠEK, P. Optimalizace sociálních služeb. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2012. ISBN 978-80-7416099-8 26

totiž území, které vytváří natolik početné jednotlivé sociální skupiny, že jednotlivé sociální potřeby je možno zabezpečovat na profesionální úrovni. Z analýzy dostupnosti sociálních služeb však vyplývá, že služby sociální prevence se vyznačují omezenou dostupností ve většině těchto regionů 20. Příčiny této skutečnosti lze spatřovat zejména v tom, že: -

tyto služby souvisí se sociální krizí jednotlivce či skupiny, které lze predikovat pouze na základě makrosociální analýzy četnosti rizik (lze předpokládat, že k určitým situacím v určité četnosti dochází a lze tedy predikovat potřebu i územní distribuci služeb, které jsou k jejich řešení určeny 21),

-

potřeba konkrétní služby se projevuje zpravidla až v okamžiku, kdy je nová služba zřízena a její kapacita je často bezprostředně na to plně využita,

-

neexistuje střechová organizace, která reprezentovala nestátní neziskové organizace, poskytující tyto služby a která by deklarovala informace o mimořádně rozsáhlých aktivitách nestátního sektoru v této oblasti (řada aktivit není vůbec statisticky sledována),

-

dochází k územnímu přenosu poptávky po těchto službách (některé z těchto služeb jsou využívány občany z jiných často i vzdálených měst, města, která tyto služby poskytují, "přitahují" osoby, které je potřebují, což zpětně snižuje zájem těchto měst takové služby podporovat) 22:

Současná doba totiž s sebou přináší nové sociální jevy, na jejichž řešení je potřeba se v předstihu připravit. Soustavně se např. rozšiřuje okruh osob, které jsou odkázány na pomoc společnosti vzhledem k tomu, že samy řešení těchto jevů nezvládají. Zvyšují se počty osob, které čelí exekučnímu řízení, popř. vyhlašují osobní bankrot, nejsou schopny hradit náklady související s užíváním bytu. V tomto smyslu je proto nutno významným způsobem posílit výkon sociální práce, a to nejenom v samotném městě Písek, ale ve všech obcích v celém správním obvodu. Služby sociální prevence a sociální poradenství musí být klíčovým nástrojem řešení rizikových faktorů na místní úrovni, neboť se jedná o faktory, které mohou ohrožovat stabilitu a sociální soudržnost celé společnosti (např. chudoba, sociální patologie, xenofobie, drogy, alkohol, prostituce, kriminalita apod.). V tomto smyslu např.: -

zabezpečení komplexu služeb azylové péče (noclehárna, azylový dům, denní pobyt, dům na půl cesty, chráněné bydlení) představuje akt prevence řady negativních sociálních jevů, má vliv na kvalitu sociálního prostředí města,

-

by se mělo postupovat tak, aby nevznikla sociálně vyloučená komunita, neboť je to významně levnější, než řešit důsledky jejího vzniku.

Na základě analýzy četnosti výskytu a spádovosti jednotlivých aktivit by ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek, tak jako v každém správním obvodu těchto obcí měla být k dispozici tato základní síť aktivit a služeb sociální prevence (v širším slova smyslu):

20

viz: BAREŠ, P. Regionální dostupnost sociálních služeb. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2009. ISBN 978-80-7416047-9

21

např. z hlediska potřeby služeb azylového bydlení je možno vycházet z toho, že na celostátní úrovni připadá na 10 000 osob 14 bezdomovců, 27 osob po propuštění z výkonu trestu nebo cca 25 osob vyžadujících azylové bydlení z důvodu závislosti na drogách

22

viz: PRŮŠA, L. – VÍŠEK, P. Optimalizace sociálních služeb. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2012. ISBN 978-80-7416099-8 27

-

v oblasti kontaktní práce jde o místo prvního kontaktu, kde každý klient může získat první informace o formách řešení své situace, kontaktní centrum pro lidi se závislostmi (zejména na drogách), nízkoprahový klub pro mládež, nízkoprahové středisko pro uživatele drog, k dispozici by rovněž měl být sociální pracovník na ulici (tzv. streetworker),

-

v oblasti krizové pomoci služby pro dospělé, děti, matky s dětmi, pro osoby bez přístřeší a pro oběti násilí,

-

v oblasti rané intervence jde o středisko rané péče,

-

o oblasti sociální poradenství jde o občanskou poradnu a specializované poradny pro osoby se závislostmi (zejména na drogách), pro rodinu manželství a mezilidské vztahy, pro problémovou mládež, k dispozici by měla být právní poradna, poradna pro otázka finanční gramotnosti, linka bezpečí a linka důvěry,

-

v oblasti azylové pomoci jde o celý komplex služeb (noclehárna, azylový dům, denní pobyt, dům na půl cesty, chráněné bydlení).

Ve spolupráci s úřadem práce by k dispozici měla být rovněž dostatečná kapacita podporovaného zaměstnání. Cílem takto vybudované sítě aktivit a služeb sociální prevence by mělo být prioritně usilovat o podporu sociálního začleňování, a to zejména v těchto oblastech: -

vyjednávání za klienta na úřadu práce v oblasti poskytování dávek,

-

aktivace klientů na trhu práce ve spolupráci s úřadem práce prostřednictvím nabídky veřejně prospěšných prací,

-

vytváření propustného systému bydlení, zvyšování jeho kvality bydlení, zamezování vzniku dalších ubytoven a vytváření sociálně vyloučených lokalit,

-

spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi např. při práci s klienty, při lokálním plánování sociálních služeb apod.,

-

podpora rovného přístupu ke vzdělávání (např. podpora zřizování tzv. nultých ročníků ve školách), přizpůsobení rekvalifikací poskytovaných úřadem práce a nabídky vzdělávání v regionu potřebám zaměstnavatelů (např. podpora určitých učebních oborů) 23.

Na zajištění tohoto spektra služeb by se ve svém správním obvodu mělo soustředit i Město Písek. Některé z těchto aktivit by přitom měly být klientům k dispozici na území každé obce s pověřeným obecním úřadem, v tomto smyslu se jedná především o sociálního pracovníka na ulici (streetworker), nízkoprahový klub pro mládež, občanskou poradnu, denní centrum, dům na půl cesty a chráněné bydlení. Tuto základní síť na území správního obvodu obce s rozšířenou působností by na úrovni kraje měly doplňovat další služby, např. viktimologická poradna, terapeutická komunita pro uživatele drog nebo azylový dům pro oběti domácího násilí, popř. i poradna pro azylanty nebo poradna pro otázky sekt 24.

23

podrobněji viz: TRBOLA, R. – NEČASOVÁ, M. – RÁKOCZYOVÁ, M. Role lokálních vlád při řešení problémů sociálního začleňování. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2015. ISBN 978-80-7416-226-8

24

podrobněji viz: PRŮŠA, L. – VÍŠEK, P. Optimalizace sociálních služeb. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2012. ISBN 978-80-7416-099-8 28

Shrnutí, závěry a doporučení Zpracováním dlouhodobé strategie rozvoje sociálních služeb na území města Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030 byl nastíněn základní vývojový trend, který v této oblasti lze v současné době očekávat s přihlédnutím k očekávaným vývojovým trendům při poskytování sociálních služeb v Evropě. Stárnutí populace je nezvratný sociálně ekonomický jev, který klade před politiky na všech úrovních rozhodování i před odbornou veřejnost řadu výzev, polarizace společnosti vyžaduje věnovat pozornost řešení nových sociálních jevů. V rámci střednědobého plánování sociálních služeb nelze řadu těchto trendů dostatečným způsobem podchytit, a proto je zpracování této dlouhodobé strategie významným počinem, který odráží především demografické, ekonomické a sociální skutečnosti a který umožní jednotlivé potřebné kroky a řešení připravovat v dostatečně dlouhém časovém předstihu. Sociální služby jsou významnou součástí aktivit obcí, měst, regionů a nestátních neziskových organizací. Jejich klíčový význam je nutno spatřovat v tom, že bez jejich působení by se významná část občanů nemohla podílet na všech stránkách života společnosti a docházelo by k jejich sociálnímu vyloučení. Každému občanu totiž musí být umožněn přístup k celému spektru sociálních služeb tak, jak se postupně vytvořilo, a to zejména z hlediska jejich fyzické a finanční dostupnosti. I. Současné demografické trendy v naší zemi ukazují, že v následujících letech se významným způsobem změní věkové složení populace, počet osob starších 65 let vzroste do r. 2050 cca 2 x, počet osob starších 80 let dokonce 3 x, v r. 2050 bude cca 10 % populace starších 80 let. Na tuto skutečnost není naše společnost v současné době dostatečně připravena, systém financování sociálních služeb neumožňuje jejich potřebný rozvoj. Na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek žilo k 31. prosinci 2014 celkem 52 168 obyvatel, přičemž 15 % obyvatelstva bylo ve věku 0 – 14 let, 65,9 % obyvatel bylo v produktivním věku (15 – 64 let) a 19,1 % obyvatel bylo ve věku 65 a více let. Podle statistických údajů byl v r. 2013 okres Písek okresem s druhým nejvyšším věkovým průměrem v ČR, který činil 42,64 let. Tato skutečnost vyžaduje v následujících letech věnovat problematice demografického vývoje a změn ve struktuře obyvatelstva zvýšenou pozornost a pravidelně tyto údaje aktualizovat. Podle zpracované projekce vývoje obyvatelstva ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek bude v následujících letech po celé sledované období do r. 2050 počet obyvatel klesat. Zatímco v r. 2015 žilo v tomto správním obvodu celkem cca 52 tis. osob, do r. 2030 se očekává pokles o cca 2 tis. osob na cca 49,9 tis. osob a do r. 2050 o dalších cca 5 tis. osob na cca 45 tis. osob. Ve struktuře obyvatelstva však lze očekávat výrazné změny – zatímco počet obyvatel v předproduktivním věku klesne ve sledovaném období o cca 2,2 tis. osob (z cca 7,8 tis. v r. 2015 na cca 5,6 tis. osob v r. 2050) a počet obyvatel v produktivním věku o více než 10 tis. osob (z 34,2 tis. osob v r. 2015 na 24,2 tis. osob v r. 2050), počet osob v poproduktivním věku vzroste o cca 5,4 tis. (z 9,9 tis. osob na 15,3 tis. osob v r. 2050). Největší změny však lze pozorovat ve věkové skupině osob starších 75 let, již v r. 2030 bude počet osob v jednoletých věkových kohortách o více než 200 osob vyšší než v r. 2015. Tento vývoj bude pokračovat i v následujícím období do r. 2050, což bude vyžadovat 29

zvýšenou pozornost zajištění potřebné kapacity služeb dlouhodobé sociální a zdravotní péče. Obdobné trendy lze očekávat rovněž v samotném městě Písku. Zatímco v r. 2015 ve Městě Písek žije celkem cca 29,4 tis. osob, do r. 2030 se očekává pokles o cca 1,1 tis. osob na cca 28,3 tis. osob a do r. 2050 o dalších cca 2,6 tis. osob na cca 25,6 tis. osob. Současně lze očekávat i významné změny ve struktuře obyvatelstva – zatímco počet obyvatel v předproduktivním věku klesne ve sledovaném období o cca 1,2 tis. osob (z cca 4,4 tis. v r. 2015 na cca 3,2 tis. osob v r. 2050) a počet obyvatel v produktivním věku o cca 5,4 tis. osob (z 19,2 tis. osob v r. 2014 na 13,8 tis. osob v r. 2050), počet osob v poproduktivním věku vzroste o cca 3,1 tis. (z 5,7 tis. osob na 8,6 tis. osob v r. 2050). Stárnutí populace se v příštích letech projeví i v nárůstu počtu příjemců příspěvku na péči. Analýza struktury příjemců příspěvku na péči v závislosti na věku příjemce dávky, pohlaví a míře závislosti na celostátní úrovni umožňuje s využitím regresní analýzy zpracovat odhad vývoje podílu počtu příjemců příspěvku na péči v závislosti na věku, pohlaví a stupni přiznaného příspěvku na péči na celkovém počtu osob podle pohlaví a věku i na regionální úrovni. Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek lze očekávat nárůst počtu příjemců této sociální dávky ve všech věkových skupinách osob starších 75 let, očekává se, že v r. 2030 bude příspěvek na péči pobírat 2 705 osob starších 65 let (t.j. cca o dvě třetiny více osob než v r. 2015), přičemž nejvýznamnější nárůst lze očekávat u osob starších 90 let (očekává se, že v r. 2030 bude příspěvek na péči pobírat 488 osob v této věkové skupině, t.j. více než 2 x více než v roce 2015). Z hlediska jednotlivých stupňů závislosti lze očekávat největší nárůst počtu osob u příjemců příspěvku na péči ve III. a IV. stupni závislosti, v roce 2030 bude příspěvek na péči v těchto stupních závislosti pobírat více než 2 x tolik osob, než kolik jich pobírá podle projekce tuto sociální dávku v r. 2015. II. Podle registru poskytovatelů sociálních služeb bylo k 20. listopadu 2015 na území správního obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností registrováno celkem 48 služeb, které poskytovalo celkem 28 poskytovatelů, přičemž se jednalo celkem -

o 26 služeb sociální péče, které poskytovalo celkem 17 poskytovatelů,

-

o 22 služeb sociální 11 poskytovatelů.

prevence

a

poradenství,

které

poskytovalo

celkem

K tomuto datu neregistroval žádný poskytovatel tyto sociální služby – azylové domy, centrum denních služeb, domov na půl cesty, intervenční centra, nízkoprahová denní centra, noclehárny, podpora samostatného bydlení, průvodcovské a předčitatelské služby, raná péče, tísňová péče a tlumočnické služby. Vybavenost regionu sociálními službami a jejich dostupnost je třeba posuzovat a rozvíjet v širších aspektech než jen z hlediska samotné přítomnosti příslušných zařízení a aktivit. Jde zejména o přítomnost služeb a jejich kapacitu, o jejich územní, finanční a architektonickou dostupnost, o návaznost služeb, o kvalitu jejich výkonu, o dostatečnou informovanost občanů, o ekonomickou efektivnost. Jedná se o provázané aspekty, které ve svém komplexu ovlivňují sociální kvalitu území a uspokojování sociálních potřeb občanů.

30

Vybavenost správního obvodu Písek jako obce s rozšířenou působností službami sociální péče je v porovnání s ostatními správními obvody obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji na velmi dobré úrovni. Souhrnné hodnocení dostupnosti těchto služeb na území Jihočeského kraje ukázalo, že správní obvod obce s rozšířenou působností Písek zaujímá celkově 2. místo za Českými Budějovicemi, v celostátním pořadí pak zaujímá celkově 14. místo z celkem 205 těchto správních obvodů. Z podrobnějšího rozboru míst, kde jsou tyto služby poskytovány, však vyplývá, že naprosté většina služeb je poskytována ve městě Písku, popř. v Protivíně jako obci s pověřeným obecní úřadem, zatímco v ostatních obcích ve správním obvodu jsou tyto služby poskytovány pouze v omezeném rozsahu a teprve v případě výrazného zhoršení zdravotního stavu, poté co zejména senioři jsou hospitalizováni v nemocnici v Písku, jsou občanům těchto obcí nabízeny služby v pobytových zařízeních sociálních služeb, popř. na sociálních lůžkách v nemocnici. Z tohoto pohledu lze proto největší rezervy spatřovat z hlediska dostupnosti v oblasti terénních služeb a to především v malých obcích na území správního obvodu, rozvoj tohoto typu služeb by měl v následujících letech představovat vzhledem k aktuálním trendům při poskytování sociálních služeb v Evropě i s ohledem na připravovanou Národní strategii rozvoje sociálních služeb v naší zemi jednoznačnou prioritu jak z hlediska zřizovatelů, tak i poskytovatelů sociálních služeb. V tomto smyslu by Město Písek i všechna ostatní města a obce na území tohoto správního obvodu měla ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb a dalšími zainteresovanými subjekty (např. lékaři, střední zdravotní škola) podrobně analyzovat bytové podmínky seniorů, potencionálních seniorů a zdravotně handicapovaných osob tak, aby v okamžiku, kdy budou potřebovat pomoc, nebylo její poskytnutí limitováno nevyhovujícími bytovými podmínkami. Z hlediska aktuálních demografických trendů i očekávaných trendů při poskytování sociálních služeb v následujících letech je nutno tento krok chápat jako prioritní opatření, s jehož realizací je vhodné neprodleně začít. Vzhledem k tomu, že řada seniorů a zdravotně handicapovaných osob vyhledává pobytové služby především z obav z toho, že by jim v případě neočekávané situace (např. pádu) neměl doma kdo pomoci, jeví se vhodné stimulovat na území správního obvodu vznik služby "tísňová péče" tak, aby si mohli sami v případě zavolat potřebnou pomoc. Výše uvedené demografické charakteristiky signalizují, že stávající kapacity jednotlivých typů zařízení a služeb sociální péče na území správního obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností nebudou v roce 2030 dostatečné k tomu, aby bylo možno zabezpečit potřebný rozsah služeb na stávající úrovni vybavenosti. Konkrétní rozsah poskytování jednotlivých sociálních služeb je velmi obtížné blíže specifikovat, protože je odrazem působení celé řady faktorů determinujících jejich vývoj jak na celostátní úrovni (např. změnu systému financování sociálních služeb), tak i v celém správním obvodu a v samotném Městě Písek. Promítnutím změn ve věkové struktuře obyvatelstva ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností do úrovně vybavenosti tohoto regionu jednotlivými formami služeb sociální péče by pro zachování hodnot vybavenosti na úrovni r. 2013 bylo nutno do r. 2030 zvýšit např. kapacity domovů pro seniory o 210 míst, kapacity domovů se zvláštním režimem o 79 míst a kapacitu pečovatelské služby o 204 osob. Je zřejmé, že tyto hodnoty budou pravděpodobně korigovány v závislosti na tom, jak budou upraveny podmínky sociálního zajištění tzv. pečujících osob. Lze očekávat, že v důsledku očekávaného rozšíření okruhu osob, jimž budou potřebné služby poskytovat jejich rodinní příslušníci: 31

-

vzrostou požadavky na zajištění větší informovanosti pečujících osob o možnostech, způsobu a formách poskytování a zajišťování potřebné péče, vč. zajištění krátkodobých vzdělávacích kurzů pro pečující osoby,

-

vzroste poptávka po poskytování pečovatelské služby a osobní asistence ze strany registrovaných poskytovatelů (ve formě tzv. sdílené péče),

-

vzroste poptávka po poskytování domácí zdravotní péče, požadavky na zvýšení návštěvních služeb lékařů v domácnostech (vč. návštěv odborných specialistů) a na dostupnost kompenzačních pomůcek,

-

vzroste poptávka po odlehčovacích službách (respitní péče, denní a týdenní stacionáře, centra denních služeb, raná péče),

-

vzrostou požadavky na posílení místní dostupnosti a kvality ambulantních a terénních služeb,

-

zvýší se potřeba lepší koordinace péče.

Rozsah těchto požadavků a poptávky je v současné době velmi obtížné predikovat, nejsou známy základní parametry ani podmínky nároku na tuto pečovatelskou dovolenou (zejména doba poskytování a výše dávky). Očekávané výše uvedené demografické trendy i očekávané změny ve struktuře forem poskytovaných služeb budou vyžadovat i zvýšení počtu sociálních pracovníků a ošetřovatelského personálu. Jeví se proto jako potřebné zahájit jednání s odborem školství krajského úřadu Jihočeského kraje a vedením Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích o zvýšení počtu studentů ve studijních oborech zaměřených na vzdělávání v oblasti sociální práce a ošetřovatelské péče tak, aby v následujících letech měli stávající (i potencionální budoucí) poskytovatelé sociálních služeb na správním území Písku jako obce s rozšířenou působností k dispozici dostatek odborně vzdělaného personálu pro poskytování potřebných sociálních služeb na kvalitní úrovni. Současně je vhodné ve spolupráci s kontaktním pracovištěm Úřadu práce ČR v Písku připravit vhodné rekvalifikační programy pro zájemce o zaměstnání v těchto perspektivních oborech. III. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Problematice hodnocení jejich dostupnosti v jednotlivých regionech však není věnována dostatečná pozornost m.j. i proto, že o rozsahu jejich poskytování není k dispozici dostatek statistických údajů. Služby sociální prevence by přitom měly být klíčovým nástrojem řešení rizikových faktorů na místní úrovni, neboť se jedná o faktory, které mohou ohrožovat stabilitu a sociální soudržnost celé společnosti (např. chudoba, sociální patologie, xenofobie, drogy, alkohol, prostituce, kriminalita apod.). V tomto smyslu např. zabezpečení komplexu služeb azylové péče (noclehárna, azylový dům, denní pobyt, dům na půl cesty, chráněné bydlení) představuje akt prevence řady negativních sociálních jevů, který má nesporný vliv na kvalitu sociálního prostředí města. Z přehledu registrovaných sociálních služeb na území správního obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností vyplývá, že v tomto regionu není k dispozici celá baterie těchto služeb tak, jak jsou definovány v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, 32

v platném znění, není registrována žádná služba typu azylové domy, domov na půl cesty, intervenční centra, nízkoprahová denní centra, noclehárny, raná péče a tlumočnické služby. Doposud provedené rozbory ukázaly, že jako základní teritorium, na němž by měl být k dispozici v zásadě celý okruh služeb sociální prevence, je možno vymezit správní obvod obce s rozšířenou působností, některé služby s ohledem na jejich spádovost (event. speciální povahu) je možno provozovat na krajské, popř. celostátní úrovni, některé služby by naopak s ohledem na samotnou povahu preventivních služeb bylo vhodné zajistit na úrovni každé obce s pověřeným obecním úřadem. Správní obvod obce s rozšířenou působností představuje totiž území, které vytváří natolik početné jednotlivé sociální skupiny, že jednotlivé sociální potřeby je možno zabezpečovat na profesionální úrovni. Na jeho území měla být k dispozici tato základní síť aktivit a služeb sociální prevence (v širším slova smyslu): -

místo prvního kontaktu, kde každý klient může získat první informace o formách řešení své situace,

-

kontaktní centrum pro lidi se závislostmi (zejména na drogách), nízkoprahový klub pro mládež, nízkoprahové středisko pro uživatele drog, k dispozici by rovněž měl být sociální pracovník na ulici (tzv. streetworker),

-

služby krizové pomoci pro dospělé, děti, matky s dětmi, pro osoby bez přístřeší a pro oběti násilí,

-

středisko rané péče,

-

občanská poradna a specializované poradny pro osoby se závislostmi (zejména na drogách), pro rodinu manželství a mezilidské vztahy, pro problémovou mládež, k dispozici by měla být právní poradna, poradna pro otázky finanční gramotnosti, linka bezpečí a linka důvěry,

-

celý komplex služeb azylové pomoci (noclehárna, azylový dům, denní pobyt, dům na půl cesty, chráněné bydlení).

Ve spolupráci s úřadem práce by k dispozici měla být rovněž dostatečná kapacita podporovaného zaměstnání. Klíčovým bodem z hlediska prevence sociálního vyloučení a z hlediska včasného poskytování kvalitních sociálních služeb je dostatečná úroveň informovanosti občanů o možnostech a formách vhodného řešení obtížných sociálních situací. Z dříve realizovaného šetření m.j. vyplynulo, že 95 % respondentů je vysoce spokojeno s kvalitou poskytovaných sociálních služeb v regionu, že nejžádanější formou informování o poskytovaných sociálních službách patří informace v tisku (především místní zpravodaje nebo lokální tisk), přičemž 80 % respondentů ví, kde informace o sociálních službách mohou získat. Většina poskytovatelů sociálních služeb přitom necítí potřebu rozsáhlé informační kampaně nebo oslovování široké veřejnosti. Cílem takto vybudované sítě aktivit a služeb sociální prevence by mělo být prioritně usilovat o podporu sociálního začleňování, a to zejména při vyjednávání na úřadu práce v oblasti poskytování dávek, při aktivaci klientů na trhu práce prostřednictvím nabídky veřejně prospěšných prací, při zvyšování kvality jejich bydlení nebo při zlepšování podmínek přístupu ke vzdělávání. Na zajištění tohoto spektra služeb by se ve svém správním obvodu mělo soustředit i Město Písek. Některé z těchto aktivit by přitom měly být klientům k dispozici na území každé obce s pověřeným obecním úřadem, v tomto smyslu se jedná především o sociálního 33

pracovníka na ulici (streetworker), nízkoprahový klub pro mládež, občanskou poradnu, denní centrum, dům na půl cesty a chráněné bydlení. Tuto základní síť na území správního obvodu obce s rozšířenou působností by na úrovni kraje měly doplňovat další služby, např. viktimologická poradna, terapeutická komunita pro uživatele drog nebo azylový dům pro oběti domácího násilí, popř. i poradna pro azylanty nebo poradna pro otázky sekt.

34

Použitá literatura BAREŠ, P. Regionální dostupnost sociálních služeb. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2009. ISBN 978-80-7416-047-9 JEŘÁBKOVÁ, V. – PRŮŠA, L. Příspěvek na péči. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2013. ISBN 97880-7416-145-2 PRŮŠA, L. a kol. Obce, města, regiony a sociální služby. Praha: SOCIOPRESS, 1997. ISBN 80-902260-1-9 PRŮŠA, L. a kol. Poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče uživatelům pobytových sociálních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb a v lůžkových zdravotnických zařízeních. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2009. ISBN 978-80-7416-030-1 PRŮŠA, L. Ekonomická efektivita zajišťování péče o příjemce příspěvku na péči. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2013. ISBN 978-80-7416-120-9 PRŮŠA, L. – VÍŠEK, P. Optimalizace sociálních služeb. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2013. ISBN 978-80-7416-099-8 PRŮŠA, L. Důsledky stárnutí populace na potřebu služeb sociální péče do roku 2030. Demografie č. 3/2015. ISSN 0011-8265 PRŮŠA, L. Financování služeb sociální péče v ČR – teorie a praxe. FÓRUM sociální politiky č. 3/2015. ISSN 1802-5854 PRŮŠA, L. Služby sociální péče ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností a jejich dostupnost. in Conference proceedings RELIK 2015. Praha: Oeconimica, 2015. ISBN 978-80-245-2112-1 SRNOVÁ, Z. Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí. In Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Reprodukce lidského kapitálu – vzájemné vazby a souvislosti (RELIK) 2014. Slaný: Melandrium, 2014. ISBN 978-80-87990-03-2 TRBOLA, R. – NEČASOVÁ, M. – RÁKOCZYOVÁ, M. Role lokálních vlád při řešení problémů sociálního začleňování. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2015. ISBN 978-80-7416-226-8 Analýza potřeb osob ohrožených sociální exkluzí a osob v krizi [online], dostupné z: http://www.mesto-pisek.cz/odbory-mestskeho-uradu/DIR-odbor-socialnichveci/DIR-komunitni-planovani-pisek/CL-analyzy-v-ramci-kpss/675 Analýza vývoje dávek nemocenského pojištění. Praha: ČSSZ, 2015. Analýza záchytu nových uživatelů sociálních služeb, dostupné z: http://www.mestopisek.cz/odbory-mestskeho-uradu/DIR-odbor-socialnich-veci/DIR-komunitniplanovani-pisek/CL-analyzy-v-ramci-kpss/675 Program sociální prevence. MPSV, 1993 Projekce obyvatelstva Jihočeského kraje do r. 2065. http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/A80033BB61/$File/40211004.xls Sociální služby na Písecku [online], dostupné z: http://www.mesto-pisek.cz/odborymestskeho-uradu/DIR-odbor-socialnich-veci/DIR-komunitni-planovani-pisek/CLanketa-kpss-pisecko---vyhodnoceni/676 Věkové složení a pohyb obyvatelstva v Jihočeském kraji 2013. http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajpubl/314003-13-r_2013-xc

35

Úmrtnostní tabulky za okresy v období 2006 – 2010. http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4024-11

36

Přílohy

37

38

příloha č. 1: Vybrané demografické charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek Počet obcí

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

49

49

49

49

49

49

49

49

49

49

v tom s počtem obyvatel: -

199

20

20

20

20

19

18

17

17

17

18

200 -

499

17

18

18

17

17

17

18

18

18

17

500 -

999

7

6

6

7

8

9

9

9

9

9

4 999

4

3

3

3

4

4

4

4

4

4

5 000 - 19 999

-

1

1

1

-

-

-

-

-

-

20 000 - 49 999

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

50 000 +

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

51 157

51 349

51 451

51 728

51 760

51 885

51 846

51 978

52 018

52 168

1 000 -

Stav obyvatel k 31.12. v tom ve věku:

0 - 14 15 - 64 65 +

Průměrný věk Index stáří (65+ / 0 -14 v %)

7 496

7 376

7 296

7 356

7 411

7 482

7 599

7 691

7 738

7 843

35 758

35 976

36 018

36 074

35 843

35 711

35 221

34 917

34 624

34 370

7 903

7 997

8 137

8 298

8 506

8 692

9 026

9 370

9 656

9 955

40,6

40,8

41,1

41,2

41,4

41,6

41,8

42,0

42,3

42,4

105,4

108,4

111,5

112,8

114,8

116,2

118,8

121,8

124,8

126,9 211

Sňatky

242

232

259

247

198

225

221

212

185

Sňatky na 1 000 obyvatel

4,7

4,5

5,0

4,8

3,8

4,3

4,3

4,1

3,6

4,0

Rozvody

153

147

122

161

151

181

151

139

159

141

Rozvody na 1 000 obyvatel

3,0

2,9

2,4

3,1

2,9

3,5

2,9

2,7

3,1

2,7

Rozvody na 100 sňatků

63,2

63,4

47,1

65,2

76,3

80,4

68,3

65,6

85,9

66,8

Živě narození

521

491

551

589

540

527

481

503

479

510 14

v tom podle věku matky: 10

18

24

15

15

9

14

17

16

20 - 24

- 19

79

76

66

81

69

65

66

65

62

78

25 - 29

247

185

217

210

172

173

150

171

157

132

30 - 34

148

166

190

219

225

201

177

182

149

175

35 - 39

30

38

48

59

49

72

68

61

86

98

7

8

6

5

10

7

6

7

9

13

28,8

29,1

29,2

29,6

29,8

30,2

30,1

29,8

30,1

30,5 28,1

40 + Průměrný věk matky při narození dítěte:

27,3

27,1

27,1

27,4

28,0

28,3

27,8

27,9

27,9

Živě narození na 1 000 obyvatel

první dítě

10,2

9,6

10,7

11,4

10,4

10,2

9,3

9,7

9,2

9,8

Potraty

181

165

207

119

196

172

182

187

177

181

Potraty celkem na 100 narozených

34,7

33,5

37,5

20,2

36,2

32,5

37,8

37,1

37,0

35,1

Umělá přerušení těhotenství na 100 narozených 27,4

24,0

25,4

12,1

19,4

19,1

22,8

21,0

21,3

21,7

Zemřelí

529

544

565

588

588

570

533

552

594

576

4

2

2

1

2

2

-

3

2

-

1

1

1

3

1

1

1

1

-

1

15 - 39

16

6

12

19

9

20

8

15

12

11

40 - 59

66

62

70

68

67

57

55

41

44

51

60 - 64

45

42

40

38

44

43

42

45

44

50

65 - 69

43

54

32

49

39

55

48

53

71

63

70 - 74

67

62

68

88

55

57

47

57

51

63

75 - 79

93

80

94

82

108

79

93

77

89

80

194

235

246

240

263

256

239

260

281

257

Zemřelí na 1 000 obyvatel

10,3

10,6

11,0

11,4

11,4

11,0

10,3

10,6

11,4

11,0

Přistěhovalí

669

802

780

921

741

759

783

842

889

883

82

136

87

159

148

133

176

215

205

206

539

617

632

710

532

561

540

571

611

610

48

49

61

52

61

65

67

56

73

67

Přistěhovalí na 1 000 obyvatel

13,1

15,6

15,2

17,8

14,3

14,7

15,1

16,2

17,1

16,9

Vystěhovalí

v tom ve věku:

0 1 - 14

80 +

v tom ve věku:

0 - 14 15 - 64 65 +

v tom ve věku:

594

557

664

645

661

591

562

661

734

667

0 - 14

119

99

111

89

112

113

112

137

175

125

15 - 64

443

434

522

518

512

447

422

485

520

496

32

24

31

38

37

31

28

39

39

46

11,6

10,9

12,9

12,5

12,8

11,4

10,8

12,7

14,1

12,8

65 + Vystěhovalí na 1 000 obyvatel

pramen: Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností - 2005 až 2014, https://www.czso.cz/csu/czso/so-orp-jihocesky-kraj

39

příloha č. 2: Administrativní mapa obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek

40

příloha č. 3:

Přehled registrovaných sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek stav k 20. listopadu 2015 Denní stacionář -

Alzheimercentrum Písek – 10 míst

Domov pro osoby se zdravotním postižením -

Alzheimercentrum Písek – 68 míst

Domov pro seniory -

Diakonie ČCE – středisko Blanka – 34 míst

-

Domov pro seniory Světlo, Drhovle – 60 míst

-

Domov pro seniory Světlo, pobočka Písek – 83 míst

-

Seniorský dům Písek, a.s. – 103 míst

Domov se zvláštním režimem -

Diakonie ČCE – středisko Blanka – 7 míst

-

Domov pro seniory Světlo, Drhovle – 38 míst

-

Domicil seniorů Olešná – 40 míst

-

Domov Rakovice (PORSL, s.r.o.) – 69 míst

-

Pomněnka Protivín – 65 míst

Chráněné bydlení -

Chráněné bydlení Duha, Pod duhou – 16 míst

Kontaktní centra -

Arkáda - sociálně psychologické centrum, z.ú. – roční kapacita 300 klientů

Krizová pomoc -

Arkáda - sociálně psychologické centrum, z.ú. – roční kapacita 250 klientů

Odborné sociální poradenství -

Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, z. s. Klub Krteček v Písku - 500 intervencí 41

-

Domácí hospic Athelas – 20 intervencí týdně

-

Jihočeské centrum pro zdravotně postižené a seniory o.p.s. – 1 200 klientů ročně

-

Oblastní charita Písek – 5 klientů denně

Odlehčovací služby -

Domácí hospic Athelas – 4 klienti denně

-

Pečovatelská služba a jesle města Písku – 4 klienti

Osobní asistence -

Domácí hospic Athelas – 4 klienti denně

-

Pečovatelská služba a jesle města Písku – 5 klientů

-

Mesada, občanské sdružení – 5 klientů

Pečovatelská služba -

Diakonie ČCE – středisko Blanka – 40 klientů

-

Seniorský dům Písek, a.s. – 40 klientů

-

Pečovatelská služba a jesle města Písku – 310 klientů

-

Pečovatelská služba Protivín – 70 klientů

-

Oblastní charita Písek – 35 klientů

-

Protivínská sedmikráska – 20 klientů

-

Seniorský klub Písek – 25 klientů

Služby následné péče -

Arkáda - sociálně psychologické centrum, z.ú. – roční kapacita 60 klientů

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi -

Arkáda - sociálně psychologické centrum, z.ú. – 40 klientů - ověřit

-

Naděje – 15 klientů

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením -

Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, z. s. Klub Krteček v Písku – 50 klientů

-

Pečovatelská služba a jesle města Písku – 20 klientů

42

Sociálně terapeutické dílny -

FOKUS Písek – 17 klientů denně

-

Horizont , o.s. – 24 klientů (Písek), 8 klientů (Protivín)

Sociální rehabilitace -

Mesada – 16 klientů

-

FOKUS Písek – 5 klientů denně

-

Centrum Martin – 20 klientů

Telefonická krizová pomoc -

Arkáda - sociálně psychologické centrum, z.ú. – roční kapacita 800 klientů

Terapeutické komunity -

Terapeutická komunita Karlov – 31 lůžek, 85 klientů ročně

-

Terapeutická komunita Němčice – 20 lůžek, 45 klientů ročně

Terénní programy -

Arkáda - sociálně psychologické centrum, z.ú. – roční kapacita 170 klientů

-

Naděje (Purkratice) – 25 klientů denně

-

Nadějě (U Sadů) - 15 klientů denně

Týdenní stacionáře -

Týdenní stacionář Duha – 20 míst

pramen: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do?SUBSESSION_ID=1448138856819_ 1

43

příloha č. 4: Projekce vývoje počtu příjemců příspěvku na péči ve správním obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností v závislosti na míře závislosti u osob starších 65 let v letech 2015 – 2030 2015

2020

2025

2030

I. stupeň závislosti 65 - 69 let

51

52

47

43

70 - 74 let

69

85

87

78

75 - 79 let

104

131

164

173

80 - 84 let

161

154

196

249

85 - 89 let

139

145

146

199

90+ let

46

54

61

66

celkem

571

621

701

808

II. stupeň závislosti 65 - 69 let

42

43

39

36

70 - 74 let

50

64

67

60

75 - 79 let

70

89

116

122

80 - 84 let

107

103

133

172

85 - 89 let

106

111

113

154

90+ let

50

59

66

71

celkem

425

470

533

616

III. stupeň závislosti 65 - 69 let

31

35

34

33

70 - 74 let

39

56

62

59

75 - 79 let

55

78

107

119

80 - 84 let

91

100

142

196

85 - 89 let

97

117

130

188

90+ let

78

116

155

193

celkem

391

503

629

787

IV. stupeň závislosti 65 - 69 let

15

17

16

16

70 - 74 let

21

30

33

31

75 - 79 let

29

41

57

63

80 - 84 let

50

55

76

104

85 - 89 let

63

76

84

122

90+ let

64

95

127

157

celkem

242

314

393

493

44

celkem 65 - 69 let

139

148

136

129

70 - 74 let

179

235

249

228

75 - 79 let

258

339

445

477

80 - 84 let

410

412

547

720

85 - 89 let

405

450

473

663

90+ let

239

324

409

488

celkem

1 629

1 908

2 257

2 705

pramen: vlastní zpracování

45