STRATEGIE ROZVOJE OBCE BRUMOVICE

STRATEGIE ROZVOJE

OBCE BRUMOVICE

Květen 2009

Strategie rozvoje obce Brumovice

GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství Náměstí 28. října 3, 602 00 BRNO tel: 545 242 846, tel./fax: 545 211 053 e-mail: [email protected], web: www.garep.cz

______________________________________________________________________

Autorský kolektiv: PhDr. Iva Galvasová Ing. Jan Binek, Ph.D. RNDr. Kateřina Chabičovská Mgr. Hana Svobodová Mgr. Jan Holeček Ilustrace:

2


OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 4 ANALYTICKÁ ČÁST ............................................................................................................. 5 Socioekonomická charakteristika obce .............................................................................. 6 Územní vztahy.................................................................................................................... 6 Obyvatelstvo a bydlení ....................................................................................................... 7 Školství, zdravotnictví, sociální a další služby .................................................................. 8 Zájmová činnost ................................................................................................................. 8 Hospodářství a trh práce ................................................................................................... 10 Hospodaření obce a realizované rozvojové aktivity ........................................................ 13 Rozpočtové hospodaření .................................................................................................. 13 Realizované projekty v obci Brumovice .......................................................................... 15 Názory obyvatel na rozvoj obce ........................................................................................ 15 SWOT analýza .................................................................................................................... 18 Shrnutí ................................................................................................................................. 18 NÁVRHOVÁ ČÁST ............................................................................................................... 20 Směřování rozvoje .............................................................................................................. 22 Vize rozvoje obce ............................................................................................................. 22 Rozvojová opatření ............................................................................................................ 22 A. Život v obci ................................................................................................................. 22 B. Infrastruktura ............................................................................................................... 25 C. Prostředí obce .............................................................................................................. 25 D. Rozvojová spolupráce ................................................................................................. 26 Akční plán 2009–2010 ........................................................................................................ 28 Aktivity v roce 2009 ......................................................................................................... 28 Aktivity v roce 2010 ......................................................................................................... 28 PŘÍLOHY Příloha 1 – Informační list obce Brumovice Příloha 2 – Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi obyvateli

3


ÚVOD Strategie rozvoje obce je základním nástrojem řízení obce. Na základě poznání situace v obci a představ občanů, podnikatelů, zájmových organizací a další subjektů v obci formuluje vizi a rozvojové cíle obce spolu s aktivitami vedoucími k jejich naplnění. V oblasti plánování obec Brumovice v minulosti zpracovala Program obnovy vesnice, územní plán schválený v roce 1996 se blíží ke konci své platnosti v roce 2010. V roce 2007 byla zpracovávána Strategie rozvoje mikroregionu Hustopečsko, která zahrnuje i území obce Brumovice. V návaznosti na uvedenou strategii a také v souvislosti se započetím přípravy nového územního plánu bylo rozhodnuto o zpracování obecní rozvojové strategie, která by mimo jiné rozvinula mikroregionální strategii a vytvořila východiska pro zamýšlený nový územní plán. Strategie je zpracovávána na období let Za hlavní přínosy strategie rozvoje obce lze označit: − Sladění představ o rozvoji obce. − Identifikace problémů a možných řešení. − Formulace rozvojových záměrů a projektů. − Rozvržení realizace aktivit a subjektů se na nich podílejících. − Alokace vlastních finančních prostředků a určení potřeby prostředků vnějších. − Východisko pro územní průmět rozvojových aktivit v územním plánu. Strategie je členěna na dvě základní složky: analytickou část a návrhovou část. Vstupem do analytické části je socioekonomická charakteristika obce, kde jsou nastíněny a okomentovány hlavní trendy v jednotlivých tematických oblastech. Detailní údaje pro jsou zařazeny v informačním listu obce. Jádro analytické části tvoří poznatky z šetření mezi obyvateli obce a také přímé názory zástupců neziskového sektoru a podnikatelů. Analytická část je zakončena shrnutím poznatků a SWOT analýzou, která strukturuje rozvojové faktory na silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení. Návrhová část vychází zejména z poznatků šetření mezi občany, které provazuje s výstupy z provedených analýz. Takto vzniklý rámec byl zpřesňován a dále rozvíjen na veřejných projednáních s občany, průběžnými připomínkami občanů a konzultacemi s vedením obce. Strategie byla zpracována v úzké součinnosti s občany a zastupitelstvem obce Brumovice. Občané měli možnost se vyjádřit k problémům obce v dotazníkovém šetření i komentovat navrženou podobu strategie, která byla vyvěšena na webových stránkách obce a ve stručné podobě i na úřední desce. V březnu a dubnu 2009 byla uskutečněna dvě veřejná projednání. Na jejich základě byly vždy doplněny a upraveny připravené podklady.

4


ANALYTICKÁ ČÁST

5


SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA OBCE Územní vztahy Obec Brumovice náleží dle administrativního členění do Jihomoravského kraje, do správního obvodu obce s rozšířenou působností Hustopeče, pod kterou spadá dalších 25 obcí. Brumovice také patří mezi 29 obcí, jež společně tvoří Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Hustopečsko, a jsou také členem Svazu měst a obcí ČR. K 31. 12. 2007 měla obec 946 obyvatel, rozloha katastru činí 1 049 ha, hustota zalidnění je téměř 92 obyvatel na km2. Ze základních správních úřadů se matrika nachází v Kobylí, stavební úřad v Kloboukách u Brna, katastrální úřad a ostatní úřady v Hustopečích. Brumovice se nacházejí asi 6 km jihovýchodně od Klobouk u Brna, 17 km severovýchodně od Hustopečí , od krajského města Brna pak necelých 50 km. Obcí prochází státní silnice III. třídy. Hromadná autobusová doprava je zajištěna společnostmi Tourbus a BORS, které obsluhují dvě autobusové zastávky v obci. Asi 2 km od obce je vlaková zastávka Brumovice na železniční trati Zaječí – Hodonín. Obec Brumovice se v roce 2008 začlenila do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK), díky čemuž došlo k dalšímu zlepšení dopravní obslužnosti území (zvýšení počtu spojů i jejich frekvence). Určitou nevýhodou obce Brumovice je ale absence přímého spoje do větších regionálních center (Hustopeče, Hodonín, Břeclav, Brno). Přímé spojení existuje pouze do menších center Velkých Pavlovic nebo Klobouk u Brna.

Brumovice

Obr. 1: Poloha obce Brumovice v rámci Jihomoravského kraje Zdroj: www.mapy.cz

Brumovice leží v geomorfologickém celku Chřiby s nejvyšším bodem Ochozy – Klínky, které leží v nadmořské výšce 319 metrů. Průměrná nadmořská výška obce činí 199 m n. m. V okolí obce se protékají dva významnější vodní toky – sever obce protíná říčka Haraska, na jih od obce protéká říčka Trkmanka. Severně od obce se nachází také rybník Balaton. Obec se nachází v teplé klimatické oblasti (T4), která společně s kvalitními půdami (černozemě) předurčuje zaměření zemědělské výroby. Téměř 86 % výměry obce tvoří 6


zemědělská půdy (z toho 77 % orná půda, procento zornění je tedy velmi vysoké činí 88,2 %). Brumovice spadají Velkopavlovické vinařské oblasti, proto poměrně vysoké procento rozlohy půdy (7 %) tvoří vinice, přibližně stejnou plochu zabírají i lesy. V obci nebyly provedeny komplexní pozemkové úpravy; dílčí části katastru obce byly upraveny v rámci jednoduchých pozemkových úprav (dle Ústředního pozemkového úřadu jde o části Dílečky, Lutrinky, Podílky od Krumvíře). Do katastru obce zasahuje na jihozápadě evropsky významná lokalita NATURA 2000 s názvem Kuntínov. Jedná se Lesní celek v Boleradické vrchovině mezi obcemi Kobylí, Brumovice Němčičky a Morkůvky. Obyvatelstvo a bydlení Vývoj počtu obyvatel obce Brumovice je od roku 1869, kdy proběhlo první moderní Sčítání lidu, domů a bytů, do současnosti víceméně stabilní. Nejvíce obyvatel měla obec na přelomu 19. – 20. století, od té doby počet obyvatel mírně klesal. I přesto, že se demografické chování populace po roce 1989 výrazně změnilo, v Brumovicích kolísal počet obyvatel od roku 1983, kdy se počet obyvatel dostal pod hranici 1 000 obyvatel, jen mírně. Poněkud odlišnou situaci lze sledovat v okrese Břeclav, kde obyvatel mezi roky 2001 a 2007 výrazně ubylo. V současnosti (k 1. 1. 2008) má obec celkem 946 obyvatel.

Obr. 2: Vývoj počtu obyvatel v Brumovicích v období 1971–2007 Pramen: Historický lexikon obcí ČR 1869 – 2005, ČSÚ 2006; Městská a obecní statistika, ČSÚ 2008

Zásadní společenská, politická a ekonomická transformace celé společnosti po roce 1989 s sebou přinesla i změnu demografického chování populace. Došlo např. ke snížení počtu narozených dětí, umělých přerušení těhotenství, snížení sňatečnosti, úmrtnosti atd. Díky těmto změnám přechází demografické chování populace kraje i ČR od východoevropského modelu k západoevropskému. V Brumovicích se přirozený přírůstek i migrační saldo v posledních několika letech pohybují na velmi nízké úrovni a kolísají kolem nuly. V letech 2000 až 2003 se k převaze zemřelých nad nově narozenými přidal úbytek obyvatelstva stěhováním. V následujících dvou letech je mírný přirozený přírůstek (narodilo se o jednoho obyvatele více, než zemřelo) doplněn znatelnější imigrací do obce (až 6 osob ročně). V roce 2007 převážil přirozený úbytek obyvatel nad přistěhovalými. Z hlediska rozvoje obce (a celkově z hlediska fungování společnosti) je důležitá věková struktura obyvatelstva. V produktivním věku (15 – 64 let) bylo ke konci roku 2007 69,9 % obyvatel, obyvatelé do 15 let tvořili 14,3 % a nad 65 let 15,8 %. Dochází tak postupně stárnutí

7


obyvatelstva, kdy podíl obyvatel na 65 let převažuje nad dětskou složkou. Věková struktura obyvatelstva tak není do budoucna příliš příznivá. Podíl věřících v obci činí dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 celkem 73,4 % obyvatel, což je v rámci ČR mimořádně vysoká hodnota. Z věřících obyvatel se 80,1 % hlásí k římskokatolické církvi a 14,6 % pak k českobratrské evangelické církvi. Z hlediska vzdělanostní struktury převažují obyvatelé se středoškolským vzděláním bez maturity (39,8 %), vysoký podíl obyvatel má pouze základní vzdělání, naopak počet vysokoškoláků je nízký (pouze 4,9 %, v ČR celkem 8,9 %). Zástavba v obci je tvořena – jak je u venkovských obcí běžné – téměř výhradně rodinnými domy (vesměs v soukromém vlastnictví), bytové domy jsou zde dva (podle údajů SLDB 2001). Pozitivním rysem je poměrně mladý domovní fond – přibližně 80 % domů je mladší 60 let. Komfort bydlení, vyjádřený velikostí bytu a počtem bydlících, je v Brumovicích nad průměrem ČR. Byty jsou zde rozlohou větší než je v ČR obvyklé (ČR – 49,5 m2 na byt, v Brumovicích 68,4 m2), ale žije o něco více obyvatel (průměrně 3,07, v ČR 2,64 osob na byt). Vysoký podíl – přibližně 23 % – tvoří byty neobydlené, z nichž pouze 12 % slouží k rekreaci a 29 % jsou obydlené pouze přechodně. Zájem o výstavbu nových rodinných domů byl zaznamenán, avšak obec nenabízí pozemky pro výstavbu. Obec je plynofikována a je napojena na vodovod. Obě tyto sítě v současné době kapacitně postačují. Obec nemá splaškovou kanalizaci a odpadní voda není čištěna. Školství, zdravotnictví, sociální a další služby V Brumovicích se nachází 1. – 5. ročník základní školy. V sousedních obcích Kobylí a Kloboukách potom děti navštěvují 6. – 9. třídu. V obci funguje rovněž mateřská škola. Do obce pouze dojíždí pouze praktický lékař (jednou týdně) a dětský lékař (jednou za 14 dní). Občané obce využívají stálých ordinací lékařů v Kobylí či Kloboukách. Pro specializovanou péči je nutná dojížďka do Břeclavi či Hustopečí. V obci se nenachází žádné klasické zařízení sociální péče. Diakonie Českobratrské církve evangelické zde zřídila Domov Arkénie jako pobytové zařízení pro dospělé osoby s těžkým mentálním postižením. V obci se nachází dva obchody s potravinami, resp. se smíšeným zbožím, restaurace a pohostinství. Z dalších provozoven služeb lze zmínit kadeřnictví, kosmetiku a zahradnictví. V obci je rovněž pošta. Zájmová činnost Kulturní a společenský život v Brumovicích je poměrně pestrý. Aktivně zde působí deset spolků, které mimo jiné organizují různé společenské, kulturní a sportovní akce.

8

Strategie rozvoje obce Brumovice Tab. 1: Spolky působící v obci Počet Název spolku členů Tělocvičná jednota 110 SOKOL

Sbor dobrovolných hasičů

80

ZO Český zahrádkářský svaz Brumovice

39

Brumovické jezírko, o. s.

4

Charakteristika činnosti Brumovický oddíl má oddíly všestrannosti pro muže, ženy, seniory a ženy seniory. Zaštiťuje oddíly fotbalu, florbalu a šachů. Sbor s širokou členskou základnou ve všech věkových skupinách, který se zabývá především prevencí, požární ochranou, pomáhá obyvatelům obce při přírodních anomáliích. Kromě uvedeného také organizuje sportovní a kulturní akce a veřejně prospěšnou činnost. Spolupráce s obcí je velmi dobrá. Sbor postrádá finance na modernizaci techniky, výstroje a opravu hasičské zbrojnice. V plánu má rozšíření práce s dětmi a mládeží, také by rád podpořil prevenci, sport i kulturu. Český zahrádkářský svaz zaměřuje svoji činnost především na obor vinohradnictví a výrobu vín, pořádá odborná školení a přednášky. Spolupráce s obcí má dle nich jisté rezervy, chybí aktivní propagace vinařské obce. Svaz může obci nabídnout spolupráci při investičních a kulturních akcích a při údržbě veřejných prostranství. Náplní činnosti tohoto spolku je rybaření, zčásti i ochrana přírody. Spolupráce s obcí je dobrá, spolek necítí žádné nedostatky.

Moravský rybářský svaz

31

Jak již vyplývá z názvu, tento spolek se zabývá rybařením a sportovním rybolovem. Spolupráce s obcí je na dobré úrovni, spolek usiluje o získání podpory obce při budování nového rybníka. Spolek naopak obci nabízí pomoc při brigádách a pořádání kulturních akcí.

Klub rodičů dětem, o.s.

10

Organizace akcí pro děti.

1. FBC Aligators

11

Současný florbalový oddíl 1. FbC Aligators vznikl spojením čtyř původních oddílů (1. FbC Hukot Klobouky, 1. FbC Aligators Brumovice, Orel Šitbořice a Orel Šlapanice) vzhledem k nedostatku hráčů pro dané kategorie. Oddíl poprvé nastoupil do soutěží v sezóně 2002/2003. Zastřešuje jej několik organizací: TJ Sokol Klobouky u Brna, TJ Sokol Brumovice, Orel Šitbořice, Orel Šlapanice, Orel Těšany a ZŠ Těšany.

Divadelní spolek Brumovic (Brumdivoch)

20

Amatérské divadlo. 1x ročně představení

Klub přátel Dr. Jana Herbena a historie obce

5

Myslivecké sdružení

19

Členové klubu pořádají v obci především kulturní akce, vydávají zpravodaj „Nové pokolení“, zásluhu mají také na zpracování historického a archivního materiálu z historie obce. Spolupráce s obcí je omezená pouze prostřednictvím starosty. Klub postrádá volné prostory pro svoje akce i archiv. Hlavní náplní činnosti Mysliveckého sdružení je péče o zvěř, lovectví a ochrana přírody. Spolupráce s obcí je dobrá, sdružení spolupracuje s obcí na údržbě zeleně, výsadbě remízků, stromů a keřů a celkové ochraně přírody. Problémem sdružení je malá členská základna a nezájem mládeže o myslivost.

9


Hospodářství a trh práce Míra podnikatelské aktivity se vyjadřuje počtem podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel. V Brumovicích činí tato hodnota 280 podnikatelů na 1000 obyvatel, což je hodnota vysoko nad průměrem ČR (236) i Jihomoravského kraje (231). Tab. 2: Počet registrovaných podnikatelských subjektů dle převažující činnosti Počet podnikatelských subjektů celkem Zemědělství, lesnictví, rybolov z toho Průmysl podle převažující Stavebnictví Doprava a spoje činnosti Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

265 96 39 26 3 57 25 2 2 15

Pramen: Městská a obecní statistika ČSÚ, ČSÚ 2008

Podíl podnikatelských subjektů v zemědělství je vysoký především v zemědělství, pro které jsou zde vhodné podmínky, a to především pro speciální zemědělské výroby (vinařství a ovocnářství). Velké množství subjektů je v oblasti obchodu, prodeje a oprav, významný je také sektor průmyslu. Nejvýznamnější firmou v obci je Blanář Nábytek, a.s. Firma byla založena v roce 1990. Od roku 1991 se firma specializuje na sériovou výrobu čalouněného nábytku. V současné době zaměstnává více než 200 zaměstnanců. Svojí specializací je největším výrobce lehacího nábytku v České republice. Firma Kovo Staněk, s.r.o. byla založena v roce 1993 jako rodinná firma. Během svého působení firma rostla jak rozlohou (na 2500 m2) tak počtem zaměstnanců (v r. 2005 přes 100 zaměstnanců). Výrobní program je zaměřen na výrobu postelových a sedačkových kování, výrobu lamelových roštů do postelí. Od roku 1997 vyrábí tryskací zařízení, provádí řezání laserem, CNC vysekávání, ohraňování a stříhání, výstředníkové lisování, tryskání, práškové lakování. Společnost BV Brumovice Výtahy, s.r.o. byla založena v dubnu 1992 privatizací provozovny státního podniku OPP Žďár nad Sázavou se sídlem v Bystřici nad Pernštejnem, působícího v Brumovicích a navázala tak na dlouholeté zkušenosti výroby výtahových dílů a svisle výsuvných vrat. Nově vzniklá společnost převzala výrobní program zaniklého státního podniku a nadále ho rozšiřovala. V současné době má téměř 90 kvalifikovaných zaměstnanců a nabízí možnost komplexní dodávky výtahů od projekce, výroby, montáže a servisu. V zemědělství je nejvýznamnější firmou Agrofarma, s.r.o., která vznikla v roce 1994. Za svoji existenci prošla složitým vývojem jako většina zemědělských podniků podobného rozsahu a struktury výroby. Původně se věnovala klasickému zemědělství, zejména produkci jatečných prasat. Z ekonomických důvodů byl však chov prasat zrušen a pozornost se obrátila především k ekologické rostlinné výrobě (pěstování např. pšenice špaldy, nových odrůd ječmene a zavedeme pěstování tykve olejné). Další firmy, provozující svoji činnost v Brumovicích, mají méně než 50 zaměstnanců a jejich přehled je uveden v informačním listu. Brumovice jsou celkově střediskem zaměstnanosti pro okolní obce.

10


Situace na trhu práce je v Brumovicích, ve srovnání s ostatními obcemi i regiony, vcelku příznivá a celkově odpovídá celkovému vývoji hospodářství v České republice. Míra nezaměstnanosti se dlouhodobě se pohybovala pod průměrnou mírou nezaměstnanosti v okrese Břeclav, od konce roku 2007 také pod průměrem ČR. v letech 2005 až 2008 dosáhla míra nezaměstnanosti v obci nejvyšší hodnoty na počátku roku 2006, od té doby se postupně snižovala až do poloviny roku 2008, když došlo opět nárůstu. V důsledku ekonomického zpomalení a začínající recese dosáhla v lednu 2009 míra nezaměstnanosti 6,4 % (evidováno bylo 28 dosažitelných uchazečů a pouze jedno volné pracovní místo), v březnu dosáhla nezaměstnanost dokonce 10,3 % (45 uchazečů). V dubnu došlo k mírnému snížení míry nezaměstnanosti na 8,9 % a počet uchazečů o zaměstnání činil na 39. Zdá se, že došlo k jisté stabilizaci na úrovni krajského průměru. Vyjížďka za prací je významným rysem socioekonomického vývoje ve vyspělých zemích, který vyrovnává nesoulad v rozmístění pracovních míst a míst bydliště (umožňuje prostorovou separaci pracovní a obytné funkce). Informace o dojížďce a vyjížďce jsou současně významné pro zjištění územního rozmístění a odvětvové struktury pracovních míst, z hlediska odhadu dopravních potřeb atd. Informace o dojížďce a vyjížďce za prací se v ČR zjišťují při sčítání lidu, domů a bytů (poslední SLDB proběhlo v roce 2001).

Obr. 3: Dojížďka za prací a počet zaměstnaných v obcích mikroregionu Hustopečsko v r. 2001 Zdroj: SLDB 2001

Podle údajů ze SLDB 2001 existuje v Brumovicích 449 pracovních míst, což převyšuje celkový počet ekonomicky aktivních v obci (400 obyvatel). Pro Brumovice je stejně jako pro ostatní obce mikroregionu typický poměrně vysoký stupeň vyjížďky za prací. Zajímavostí však je, že téměř 200 obyvatel (50 % pracujících) z obce za prací vyjíždí, a to především do Brna a Hustopečí, a přibližně 250 zaměstnanců do Brumovic přijíždí. Počet dojíždějících za prací tedy mírně převyšuje počet vyjíždějících, což je v obci o daném počtu obyvatel téměř výjimečný jev.

11


Obr. 4: Vyjížďka za prací z obcí mikroregionu Hustopečsko v roce 2001 Zdroj: SLDB 2001

Pro rozvoj cestovního ruchu na území jedné obce musí mít dané území velmi významný potenciál, jinak případné aktivity cestovního ruchu nebudou příliš efektivní a zamýšlené dopady (přilákání turistů, rozvoj podnikání…) se nenaplní. V České republice existuje těchto obcí pouze několik (např. Lednice, Špindlerův Mlýn, Telč…). Jelikož na území obce Brumovice nebo v jeho těsné blízkosti se nenachází žádná významná přírodní, kulturní nebo technická atraktivita nadregionálního charakteru, nebylo by proto příliš vhodné se orientovat na velké a nákladné aktivity cestovního ruchu. Obec Brumovice již v současnosti zaujímá určitou roli v cestovním ruchu a to vzhledem k jejich turistické vybavenosti (turistické trasy, ubytování, doprava…). Vzhledem k tomu, že obec není lokalizována v turisticky intenzivně využívaném území, není vhodné být solitérem, ale spíše se aktivně zapojit do širších územních aktivit v oblasti cestovního ruchu. Aktivity cestovního ruchu širšího územního charakteru jsou na území Brumovic nejčastěji reprezentovány v rámci Mikroregionu Hustopečsko a Místní akční skupiny Hustopečsko. Činnosti nadregionálního turistického významu zejména v oblasti propagace a marketingu jsou velmi vhodně rozvíjeny nejstarší organizací cestovního ruchu v ČR – Slovácko (www.slovacko.cz), které sídlí v Uherském Hradišti nebo Centrálou cestovního ruchu Jižní Moravy (www.ccrjm.cz) sídlící v Brně. Z hlediska rozvoje cestovního ruchu je klíčové zařazení Brumovic mezi vinařské obce a z toho plynoucí možnosti vinařské turistiky. V obci se sbíhají dvě významné vinařské cyklotrasy (Velkopavlovické, Moravská vinná) a dále přes obec prochází turistická trasa T.G.M. (červené barvy). Je nutno zmínit existenci ubytovacího (turistická ubytovna, kapacita 80 lůžek, možnost uložení kol) a hostinského zařízení (restaurace a pohostinství) přímo v obci. Obec je členem mikroregionu Hustopečsko a MAS Hustopečsko, v rámci kterých probíhá aktivní společná propagace území, možnost využití turistického efektu sousedního mikroregionu Modré hory nebo aktivní zapojení do OCR Slovácko.

12


HOSPODAŘENÍ OBCE A REALIZOVANÉ ROZVOJOVÉ AKTIVITY Rozpočtové hospodaření Obec Brumovice patří z hlediska rozpočtového hospodaření k uvážlivým hospodářům dlouhodobě usilujícím o vyrovnaný rozpočet. Ze stabilní úrovně rozpočtu pohybující se kolem 9 mil. Kč vybočují roky, kdy probíhají větší investiční akce obce. Zde je potom třeba úvěrového financování, které je vzhledem k předchozím přebytkům relativně nízké. Aktuální rozpočet na rok 2009 je tvořen příjmy ve výši 8 244 tis Kč a výdaji ve výši 9 813 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji, tzv. financování, činí 1 569 Kč ve prospěch výdajů, tj. obec sníží svůj finanční majetek na úhradu deficitu z hospodaření běžného roku. Základ obecních příjmů je tvořen příjmy daňovými, tj. zjednodušeně podílem obce na celostátních daních. V letech 2005-2007 se jejich podíl pohyboval kolem 75 %, 10 % tvořily příjmy nedaňové plynoucí z obecního majetku a z některých obcí poskytovaných služeb. Jde o příjmovou kategorii nejvíce ovlivnitelnou rozvojovou politikou obce. Třetí pilíř příjmů obce, vedle spíše příležitostných kapitálových příjmů, je tvořen dotacemi. V této oblasti byla obec se svými aktivitami poměrně stabilně úspěšná. Získané částky se pohybovaly mezi 0,5 mil. Kč až více než 2 mil. Kč. Pro získání dotace jsou důležité nejen prostředky na spolufinancování, ale výrazně také téma projektu, kdy větší infrastrukturní investice realizované jednou za několik let jsou spojeny s větším objemem dotací. Obec ze škály devíti možných místních poplatků vybírá poplatky čtyři, a to poplatek ze psů, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj a místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.

Obr. 5: Vývoj rozpočtových příjmů a výdajů obce Brumovice Pramen: IS MF ARIS, 2001-2007.

V oblasti výdajů je klíčový vztah mezi běžnými a investičními (kapitálovými) výdaji. V obci Brumovice se investiční výdaje dlouhodobě pohybují kolem 20 % celkových výdajů. Z hlediska rozvojových aktivit obce jsou zásadní „volné“ prostředky, které obec může 13


využívat podle svých měnících se potřeb. Ze škály výdajových oblastí lze naopak za výdaje do značné míry povinné označit výdaje na základní a mateřskou školu (cca 0,9 mil. Kč, tj. 10 % rozpočtu), knihovnu (0,2 mil. Kč), veřejné osvětlení (cca 0,3 mil. Kč), odpadové hospodářství (cca 0,4 mil. Kč, růstový trend) a zejména výdaje na veřejnou správu (výdajová skupina č. 6, zejména mzdové prostředky a provoz obce), které se v obci Brumovice dlouhodobě pohybují kolem 20 % celkových výdajů. V roce 2009 a následujících je plánován nárůst výdajů na veřejnou správu až na 25 %, do konečného podílu se však promítnou získané dotace na investice a lze předpokládat relativně stejné hodnoty. Z nevázaných, ale pravidelných běžných výdajů lze zmínit podporu sportu, kultury a zájmových organizací. Celkově do této oblasti plyne téměř 0,5 mil. Kč ročně na činnost, obdobná částka je směřována na investiční akce. Investiční výdaje jsou směřovány zejména na dobudovávání inženýrských sítí, opravy místních komunikací a do oblasti vodního hospodářství.

Obr. 6: Plánovaná struktura výdajů obce Brumovice na období 2009-2011 Pramen: Obec Brumovice – Rozpočet na rok 2009, rozpočtový výhled na roky 2010 a 2011.

Pro rozvoj obce je vedle průběžného financování důležitý obecní majetek, který umožňuje jednak vlastní fungování samosprávy, jednak je podmínkou pro zajišťování veřejných služeb (zejména školství) a důležitým prvkem pro fungování spolků a pro podporů podnikání či dostupnosti služeb. Obec Brumovice vlastní vedle budovy obecního úřadu ještě budovu bývalé prodejny potravin (spolek), sklad strojů a nářadí (obecní stodola), dům služeb, budovy základní školy, mateřské školy a školní jídelny. Dále je v majetku obce cca 60 ha orné půdy v katastru obce. Zmíněné investiční výdaje obce se kladně promítají do růstu velikosti majetku. Za posledních osm let vzrostl objem majetku o více než 30 % z 38 mil. Kč na více než 50 mil. Kč v současné době. Cca 60 % hodnoty majetku tvoří stavby, pozemky tvoří cca 13 % majetku obce Brumovice.

14


Realizované projekty v obci Brumovice Realizace rozvojových aktivit se řídí jednoduchou logikou. Drobné investiční akce a neinvestiční rozvojové akce (projekty) obvykle také nižšího finančního objemu jsou hrazeny přímo z rozpočtu obce. Vzhledem k administrativě se nevyplatí žádat o dotační podporu. Velké infrastrukturní investice typu kanalizace a čistírny odpadních vod jsou bez dotačních prostředků z rozpočtů vyšších úrovní veřejné správy nerealizovatelné, protože by znamenaly zadlužení na dlouhou dobu a z hlediska fungování obce neúnosné splátky. Pro rozvoj obce jsou pravidelné dotační zdroje menších objemů cestou ke zvyšování rozvojových možností zvýšením ročních finančních zdrojů. Dominantním zdrojem je krajský rozpočet, z něhož obec Brumovice získávala dotace téměř výhradně a to v rozsahu cca 0,5 až 1 mil. Kč ročně. Zdrojem s nejvyšší pravděpodobností získání nenárokových dotačních prostředků je Program rozvoje Jihomoravského kraje. Realizované rozvojové aktivity s dotační podporou v letech 2005-2008 přibližuje tab. 3. Tab. 3: Realizované rozvojové aktivity s dotační podporou v letech 2005-2008 Období Náklady Výše dotace Poskytovatel Název rozvojové aktivity / projektu realizace (v tis. Kč.) (v tis. Kč) dotace Sportovně – kulturní areál u Sokolovny 2006 2 330 790 JmK Dětské hřiště u Jezírka 2006 100 100 JmK Rekonstrukce knihovny 2007 80 50 JmK Rekonstrukce vozovky v Poštovní uličce 2007 600 200 JmK Rekonstrukce kanalizace a vozovky na 2008 1 800 600 JmK Vrchním konci Rekonstrukce rozhlasu 2008 600 200 JmK Protipovodňové opatření Žlíbek 2008 380 280 JmK Pramen: Obec Brumovice

NÁZORY OBYVATEL NA ROZVOJ OBCE Na přelomu měsíců prosince 2008 a ledna 2009 proběhlo dotazníkové šetření mezi obyvateli Brumovic, jehož účelem bylo zjistit názory občanů na různé aspekty života v obci. Dotazník obsahoval 16 otázek, které byly zaměřeny především na spokojenost obyvatel s životem v obci, na problémy či nedostatky vybavenosti obce a možné řešení těchto problémů. Celkem se vrátilo 267 dotazníků, což činí 28,2 % z celkového počtu 946 obyvatel. Muži tvořili 45,6 %, ženy 54,4 %. Podíl věkových skupin byl zhruba vyrovnaný. Výsledky dotazníkového šetření přinesly především zajímavé připomínky týkající se kvality života v obci, nedostatků v oblasti služeb a námětů na možný rozvoj obce, a to z pohledu různých věkových i sociálních skupin obyvatel. Podrobné výsledky šetření jsou k dispozici v příloze 2. Obyvatelé Brumovic, kteří byli ochotni vyplnit dotazník, jsou s životem v obci převážně spokojeni (57,0 % obyvatel se v obci žije dobře). Kladně jsou hodnoceny především blízkost přírody (63,7 %), klidný život (60,6 %) a příznivé životní prostředí (54,4 %). Naopak za největší nedostatek považují respondenti nedostatek obchodů a různých druhů služeb (50,0 %), špatné mezilidské vztahy (45,3 %) a nezájem lidí o obec (39,4 %). Sousedské vztahy však paradoxně téměř polovina respondentů (49,6 %) považuje za docela dobré, za špatné je považuje pouze 10,8 % respondentů. Z terciéru obyvatelům v obci nejvíce chybí obchody –

15


potraviny i specializovaný maloobchod, ordinace lékaře, pedikúra či kosmetika, lékárna a koupaliště.

Obr. 7: Pozitiva života v obci Brumovice dle názoru občanů obce Zdroj: dotazníkové šetření mezi obyvateli obce Brumovice, GaREP 2009

V rámci šetření obyvatelé hodnotili situaci obce v deseti tematických oblastech. Nejlépe bylo hodnoceno životní prostředí a bydlení, s nimiž je spokojeno přes 80 % respondentů. Převážně pozitivně bylo hodnoceno také školství, nabídka pracovních příležitostí a péče obce o své obyvatele (s těmito oblastmi je spokojena více než polovina respondentů). Naopak tři čtvrtiny respondentů jsou nespokojeny s nabídkou obchodů a služeb, více než polovina je nespokojena také se situací ve zdravotnictví a s veřejnou dopravou. Zajímavé je, že s úrovní kultury a společenského života jsou statisticky významně více nespokojeni respondenti pracující či studující mimo Brumovice.

16


Obr. 8: Negativa života v obci Brumovice dle názoru občanů obce Zdroj: dotazníkové šetření mezi obyvateli obce Brumovice, GaREP 2009

Téměř 40 % dotázaných pracuje či studuje mimo Brumovice, pouze 25,1 % dotazovaných pracuje v obci. Přitom vyjíždějí převážně mladí – ve věkové skupině 15-20 let vyjíždějí všichni respondenti (jedná se především o studenty) a ve skupině 21-30 let jsou to dvě třetiny obyvatel. Necelá polovina vyjíždějících (49,0 %) používá osobní automobil, přibližně stejný podíl obyvatel však jezdí autobusem (48,4 %). Pro obyvatele je tedy pravděpodobně velmi důležitým hlediskem dopravní obslužnost obce i dopravní dostupnost do spádových obcí. Nevyhovující veřejná doprava byla v pořadí šestým jevem, který se občanům nelíbí (18,9 % dotázaných). Se stavem veřejné dopravy je třetina obyvatel spíše spokojena a třetina spíše nespokojena. Velmi nespokojeno je 14,7 % obyvatel. Hlavním problémem je nedostatek spojů a změny, které vyplývají ze zapojení Břeclavska do IDS JMK v prosinci roku 2008. Tab. 4: Možnost využití obecních financí na rozvoj obce Muž Technická infrastruktura (kanalizace, ČOV, vodovod) Rekonstrukce místních komunikací Zřízení dalších provozoven obchodu a služeb v obci Podpora bytové výstavby Podpora kulturních, společenských a sportovních aktivit Zajištění častějších ordinačních hodin lékařů v obci Častější spoje veřejné dopravy Péče o veřejnou zeleň a prostředí v obci Zlepšení podmínek pro podnikání Rozvoj cestovního ruchu

17

63,2 62,4 46,2 36,8 31,6 23,1 22,2 26,5 10,3 7,7

Žena 60,1 46,4 51,4 37,0 36,2 37,0 20,3 17,4 5,8 5,8

Celkem 60,1 53,6 49,0 36,5 33,5 30,4 21,3 21,3 7,6 7,6


Muž Opravy památek v obci Jiné

Žena 5,1 5,1

Celkem

8,0 10,9

7,2 8,0

Pramen: dotazníkové šetření mezi obyvateli Brumovic, GaREP 2009

V oblasti dalšího rozvoje obce vidí respondenti jako největší prioritu oblast technické infrastruktury – vybudování vodovodu, kanalizace a čističky odpadních vod (60,1 % respondentů). Dále by respondenti obecní či evropské finance rádi směřovali také na rekonstrukci místních komunikací (53,6 %) a zlepšení vybavenosti obce v oblasti obchodů a služeb (49,0 %). Aktivně se zapojit do rozvoje obce je ochotna polovina respondentů (50,6 %), nejčastěji formou brigád. Více jsou ochotni se zapojit obyvatelé středního věku a starší občané. Poznatky ze šetření mezi obyvateli jsou důležitým vstupem pro návrhovou část strategie. Je ovšem třeba názory na to co by obec měla zvládnout, od toho, co v rámci legislativních a ekonomických podmínek zvládnout může.

SWOT ANALÝZA Silné stránky Stabilní obyvatelstvo

Slabé stránky Vysoký podíl neobydlených bytů

Velký počet pracovních míst v obci

Stárnutí obyvatelstva

Vysoký podíl obyvatel pracujících přímo v obci

Omezená nabídka obchodů a služeb Nedostatečná propagace vinařství v obci

Kvalitní životní prostředí a příroda v okolí obce

Stav místních komunikací

Množství fungujících spolků. Vyrovnané rozpočtové hospodaření a rozpočtové rezervy Příležitosti

Ohrožení

Účinnější zapojení do meziobecní spolupráce.

Oslabení poptávky pro produkci místních firem

Rozvoj integrovaného dopravního systému

SHRNUTÍ Obec Brumovice leží v jižní části Jihomoravského kraje, spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Hustopeče. Poloha obce je mimo hlavní dopravní trasy, spojení do okolních obcí nebo do Brna není pro obyvatele obce ideální a často proto volí jako hlavní dopravní prostředek osobní automobil.

18


Při pohledu na vývoj počtu a struktury obyvatelstva je možné konstatovat, že obyvatelstvo obce je stabilizované a jeho počet se v posledních letech příliš nemění ani přirozenou cestou ani migrací. Poloha obce do jisté míry také předurčuje její výrobní zaměření – hospodaří zde poměrně vysoký počet zemědělců a vinařů, své sídlo a výrobu zde lokalizovalo několik významných firem, které přitahují zaměstnance i z okolí obce. Jako specifikum se jeví vyšší počet dojíždějících za prací do obce než vyjíždějících. Nabídka vysokého počtu pracovních míst společně s vyšší vyjížďkou do zaměstnání přispívají k poměrně nízké míře nezaměstnanosti v obci, která se dlouhodobě pohybuje pod průměrem nezaměstnanosti v okrese Břeclav i celé ČR. Poněkud horší situace je v oblasti služeb. Dotazníková šetření potvrdila nespokojenost místních obyvatel s šíří nabídky a kvalitou služeb poskytovaných v obci. Kulturní a společenské akci v obci jsou již tradicí, aktivně se zapojuje všech deset spolků, které v obci působí, ať už jsou to spolky kulturní či sportovní. Problémem je však dle šetření mezi obyvateli nezájem obyvatel účastnit se těchto akcí a obecně horší mezilidské vztahy obyvatel v obci. Z hlediska rozvoje obce je většina obyvatel ochotna zapojit se do akcí v obci, pokud by měli vliv na rozhodování o investicích, směřovali by finance především do rozvoje technické infrastruktury, oprav místních komunikací a zřízení dalších provozoven obchodu a služeb v obci. V oblasti rozvoje cestovního ruchu je důležitým faktorem zařazení obce mezi vinařské obce. Aktivity cestovního ruchu je však vhodné reprezentovat v rámci mikroregionu Hustopečsko nebo MAS Hustopečsko. Rozpočtové hospodaření obce je uvážlivé a rozpočty jsou sestavovány jako vyrovnané. Obci se daří pravidelně získávat dotační prostředky, zejména na dílčí infrastrukturní investice a opravy nemovitostí. Výdajová struktura se v čase příliš nemění. Obec dlouhodobě zvyšuje hodnotu svého majetku.

19


NÁVRHOVÁ ČÁST

20

VIZE:

Krásně u nás – Blízko k sobě, blízko k nám, blízko za tím, co potřebujeme

Podpora dostupnosti služeb

Technická infrastruktura

Podpora občanských aktivit

Zlepšování dopravní dostupnosti a obslužnosti

Dopravní infrastruktura

Informační a komunikační servis

Komplexní pozemkové úpravy

Zkvalitnění veřejných prostranství a veřejné zeleně

A.

B.

Život v obci

Infrastruktura

C.

D.

Prostředí obce

Rozvojová spolupráce

Spolupráce s místními podnikateli Podpora využívání dispozic obce Odpadové hospodářství

Spolupráce v rámci mikroregionu Hustopečsko

SMĚŘOVÁNÍ ROZVOJE

Krásně u nás – Blízko k sobě, blízko k nám, blízko za tím, co potřebujeme Obec jako základní územní samosprávné společenství občanů je společenským organismem, jehož fungování je výsledkem množství faktorů. Stejně jako u lidského těla užíváme rčení „ve zdravém těle zdravý duch“, tak v případě obce můžeme tvrdit, že v krásné obci je krásný život. Krásou obce je třeba chápat nejen vizuální stránku upraveného sídla, ale i celkovou atmosféru, vztahy mezi občany a celkové podmínky pro život. Od pozitivního vnímání svého bydliště se odvíjí ochota občanů pečovat nejen o svůj dům, ale i o širší okolí, zapojovat se do společenských aktivit a spolupracovat v tomto úsilí s ostatními. Atmosféru v obci citlivě vnímají i podnikatelé. Motto vize rozvoje obce Brumovice, rozvíjející téma blízkosti, zdůrazňuje zapojení obyvatel do rozvoje, otevřenost obce vůči okolí a spolupráci při zajištění kvalitních podmínek pro život i podnikání. Hlavní strategické směry rozvoje obce Brumovice jsou: Zlepšení vzhledu obce a rozvoj tradic, Zajištění chybějící infrastruktury a zkvalitnění stávající infrastruktury, Zlepšení dostupnosti služeb i obce celkově.

ROZVOJOVÁ OPATŘENÍ Při určitém zjednodušení můžeme rozlišit tři základní oblasti rozvojových aktivit obce: − Zajištění podmínek pro život obyvatel a podnikání (přímý vliv – investiční aktivity – převážně infrastruktura) − Vytváření prostředí pro rozvoj občanských aktivit v obci (nepřímý vliv) − Vytváření prostředí pro rozvoj ekonomických aktivit v obci (nepřímý vliv). Tyto tři oblasti se promítají v níže uvedených čtyřech tematických oblastech, v nichž jsou konkretizována vhodná rozvojová opatření k rozvoji obce Brumovice. Na tomto místě je třeba zdůraznit roli občanů; cílem není to, aby obec naplnila všechny rozvojové představy občanů, ale aby vytvořila takové prostředí a podmínky, v nichž budou občané schopni svoje představy postupně realizovat.

A. Život v obci A.1 Podpora občanských aktivit Neziskové organizace (ve venkovských obcích zastoupené zejména spolky) jsou klíčovou součástí občanské společnosti a hrají nezastupitelnou roli v oblasti kulturní, sociální, vzdělávací či sportovní. Jejich činnost výrazně zkvalitňuje život v dané obci. Tyto organizace

22

Strategie rozvoje obce Brumovice dokážou výrazně účinněji zajistit určité služby pro obyvatelstvo než by tomu bylo v případě veřejné správy.

Finanční podpora hlavních činností spolků − Vytvoření pravidel pro přidělování finanční podpory neziskovým organizacím v obci (základní podmínkou pro finanční podporu jednotlivým občanským iniciativám a spolkům je jejich statut v podobě určité právní formy). − Pravidelné hodnocení činnosti spolků z hlediska jejich přínosu pro život v obci. Průběžná diskuze nad otázkami směřování činnosti spolků, zaměření jejich akcí, zapojení občanů do spolkové činnosti. − Pravidelné vytváření ročního plánu akcí pořádaných jednotlivými spolky; plán akcí bude jedním z podkladů pro rozhodování obce (příp. podnikatelů) o finanční podpoře neziskových organizací. Iniciace a koordinace akcí obce a spolků a podpora spolupráce spolků − Pravidelné setkávání zástupců neziskového sektoru a obce (1–2 za rok), domluva na vzájemné podpoře a sladění termínu akcí. − Rozvoj materiálního zázemí pro pořádání obecních akcí i akcí neziskových organizací (přístřešky, prostory, mobilní stoly apod.). − Vybudování víceúčelové místnosti pro setkávání občanů v rámci spolků i pro neformální setkávání. Podpora místních tradic a tradičních řemesel − Finanční a věcná podpora tradičních kulturních a jiných akcí a jejich propagace. − Vyhledání a iniciace zviditelnění a prezentace tradičních řemesel provozovaných občany obce. Vytvoření podmínek pro předání tradičních dovedností mladší generaci. − V návaznosti na historii obce, místní tradice a tradiční řemeslné a jiné činnosti vybudovat „živé“ muzeum prezentující tuto oblast a zejména vytvářející prostory pro její další rozvoj (expozice, depozitář, místo pro setkávání a tvorbu, nástroje, akce pro mládež a veřejnost atd.). − Zviditelnění rodáků a místních zajímavostí: vybudování naučné stezky, mapy, informační cedule v obci apod. Zapojování co nejvíce občanů do aktivit v obci − Pravidelné roční veřejné zhodnocení rozvoje obce v uplynulém období a náměty k plánu na další období. − Vytvoření způsobu zapojení občanů do péče o prostředí obce – pořádek, stav veřejných prostranství, péče o veřejnou zeleň, zkrášlení obce uměleckými a řemeslnými předměty – nejlépe vytvořenými místními občany. − Posílení vztahu občanů k obci: pořádání soutěží o nejhezčí prostor před domem, o nejhezčí ulici, nejhezčí zahrádku, společná tvorba předmětů zkrášlujících obce. − Pořádání sportovních akcí otevřených veřejnosti. − Účast obce v soutěži Vesnice roku a cílená snaha všech občanů o co nejlepší výsledek.

23


A.2 Podpora dostupnosti služeb − Podpora fungování základní a mateřské školy v obci. − Zpracování adresáře služeb pro občany v obci a blízkém okolí včetně provozních dob a informací o nabídce. − Provedení šetření poptávky po chybějících službách a zhodnocení smysluplnosti jejich zřízení. − Nabídka prostor či jiné věcné výpomoci současným či potencionálním poskytovatelům služeb v obci. Podpora občanů, kteří by byli ochotni v různé podobě určité služby pro ostatní zajistit. − Koordinace mobilních poskytovatelů služeb. − Propagace a iniciace pečovatelské služby a jejich možností. − Vytvoření podmínek pro důstojný život seniorů (např. dům s pečovatelskou službou, domácí péče o seniory apod.). − Jednání s příslušnými lékaři o prodloužení ordinačních hodin. A.3 Zlepšování dopravní dostupnosti a obslužnosti − Vybudování přístřešku na vlakové zastávce a úprava prostředí pro cestování vlakem. − Zkvalitnění autobusových zastávek v obci – přebudování nástupních ostrůvků a vybudování přístřešků na ochranu před počasím. − Ladění zapojení obce do IDS JMK – s předstihem a ve spolupráci s okolními obcemi vyjednávat o jízdních řádech, zohlednit potřeby pracujících i dostupnost služeb v okolních obcích. A.4 Informační a komunikační servis Zkvalitnění internetových stránek obce − Doplnění obsahu internetových stránek v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. − Doplnění aktuálních a podrobnějších informací o subjektech působících v obci. Informační pomoc a zprostředkování pro podnikatele − Spolupráce s hospodářskou komorou, agrární komorou a případnými dalšími subjekty v oblasti informační a metodické pomoci pro malé a drobné podnikatele. − Zpřístupnění relevantních informačních a metodických materiálů pro podnikatele. Propagace obce − Vydávání materiálů propagujících život v obci a akce zde probíhající. − Aktivní přístup v předávání informací o akcích a atraktivitách v obci do dalších informačních portálů a systémů (webové stránky svazku, portály cestovního ruchu, vydávání tiskových zpráv, publikování v periodicích apod.).

24


B. Infrastruktura B.1 Technická infrastruktura − Vybudování splaškové kanalizace a čistírny odpadních vod. − Nastavení vhodného systému správy a údržby technické infrastruktury v obci. B.2 Dopravní infrastruktura − Dobudování chybějících místních komunikací (zejména ve vztahu k podnikatelské zóně) − Údržba místních komunikací, úprava chodníků, vybudování parkovacích míst. − Vybudování cyklostezky a chodníku k vlakové zastávce − Vybudování cyklostezek (zejména ve směru do Kobylí a Klobouk), zlepšení povrchů stávajících cyklotras.

C. Prostředí obce C.1 Komplexní pozemkové úpravy Pozemkové úpravy jsou z rozvojového hlediska nedoceněným nástrojem rozvoje venkova. Uspořádávají pozemky, zabezpečuje přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav poté slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování. Vzhledem k minulosti, kdy došlo k významnému narušení vlastnických vztahů a k problematickému využívání půdy, představují pozemkové úpravy nástroj pro vyřešení těchto problémů. Také mohou přispět k podstatně efektivnějšímu využívání půdy, potažmo k dalším možnostem rozvoje konkrétní venkovské obce.

− Příprava na započetí komplexních pozemkových úprav. − Schválení komplexních pozemkových úprav. − Realizace komplexních pozemkových úprav. C.2 Zkvalitnění veřejných prostranství a veřejné zeleně Zlepšení vzhledu obce − Vybavení obce veřejným mobiliářem (lavičky, odpadkové koše atd.). − Revitalizace centra obce a vytvoření odpočinkové zóny. − Modernizace veřejného osvětlení. − Zapojení občanů do péče o vzhled obce. − Úprava okolí vodních ploch v obci a zlepšení kvality povrchové vody v obci. 25


− Revitalizace hřbitova, formulace pravidel pro umisťování pomníků apod. − Zlepšení prostředí na vlakové zastávce (více prostoru pro jízdní kola, vybudování WC). Výsadba zeleně v obci − Výsadba stromů a keřů ve vhodných lokalitách uvnitř i v okolí obce. − Pořízení mobilní zeleně, které mohou zkrášlit obce v prostorách, kde není možné vysazovat dřeviny. Iniciace rekonstrukcí zchátralých domů –

Jednání s jejich majiteli a přesvědčování k nápravě.

–

Využití všech zákonných prostředků k jejich odstranění.

–

Iniciování a podpora nového využití těchto domů.

Zatraktivnění obce − Vybudování rozhledny nad obcí. − Umístění různých uměleckých či řemeslných výrobků na vhodná místa v obci. − Pojmenování ulic v obci a vytvoření místního značení významných objektů. C.3 Odpadové hospodářství − Zlepšování procesů sběru a likvidace odpadů. − Rozvoj fungování sběrného dvora.

C.4 Podpora využívání dispozic obce − Pravidelná revize územního plánu a vyhodnocení využití dispozic a využití dřívějších změn územního plánu. − Podpora rozvoje obce v souladu s územním plánem. − Aktualizace územního plánu dle rozvojových potřeb obce. D. Rozvojová spolupráce D.1 Spolupráce s místními podnikateli Podpora spolků ze strany podnikatelů − Iniciace diskuze o podpoře neziskových aktivit v obci ze strany podnikatelů. − Pořádání společných akcí podnikatelů a neziskových organizací. Podpora podnikání ze strany obce − Získávání pravidelné zpětné vazby o potřebách podnikatelů. − Uplatnění místních podnikatelů při zajišťování chodu obce a při obecních rozvojových projektech. 26


− Realizace společných aktivit obce a podnikatelů. Rozvoj vinařského cestovního ruchu − Vložení informace o nabídce na webové stránky obce. − Zapojení místních vinařů do akcí s širší působností (např. dny otevřených sklepů) D.2 Spolupráce v rámci mikroregionu Hustopečsko Realizace společných projektů více obcemi − Aktivní přístup ke spolupráci v rámci mikroregionu Hustopečsko. − Zapojení do velkých rozvojových projektů s komplexními dopady. Navázání užší spolupráce s okolními obcemi − Spolupráce v oblasti zajištění dostupnosti služeb, např. rozložení specializovaných služeb mezi jednotlivé obce. − Společná propagace a rozvoj cestovního ruchu.

27


AKČNÍ PLÁN 2009–2010 Aktivity v roce 2009 − Výstavba inženýrských sítí, − Dovybavení sběrného dvora, − Stavební úprava autobusové zastávky, − Příprava projektu cyklostezky, − Vyjednávání s KORDIS na jízdních řádech 2009/2010, − Zahájení jednání o prodloužení ordinačních hodin lékaře, − Úprava internetových stránek – aktualizace informací, spolupráce se spolky, podnikateli, vinaři apod., − Využití veřejně prospěšných prací, − Vytvoření systému, jak aktivně zapojovat občany do rozvoje obce. Aktivity v roce 2010 − Zavedení pravidelných veřejných projednání rozvoje obce (zhodnocení aktivit v minulém roce a shromáždění námětů na další rok, domluva na zapojení občanů a organizací), − Vybudování příjezdové komunikace k průmyslové zóně, − Příprava na započetí komplexních pozemkových úprav (nezbytné kroky pro zahájení), − Zahájení prací na vybudování ČOV a kanalizace, − Adaptace obecních prostor pro poskytovatele služeb, − Dovybavení obce mobiliářem, − Aktualizace akčního plánu. Tab. 9: Plánované rozvojové projekty obce Brumovice Název projektu Období realizace Výstavba inženýrských sítí Dovybavení sběrného dvoru Cyklostezka Vybudování příjezdové komunikace k průmyslové zóně ČOV a kanalizace

Náklady (tis. Kč)

Finanční zdroje

2008-09 2009 2009

2 000 1 000 2 000

2009-10

5 000

2009-2012

50 000

dotace EU, vlastní dotace dotace, vlastní, soukromé dotace

Pramen: Strategie rozvoje mikroregionu Hustopečsko, 2007

28

Strategie rozvoje obce Brumovice Tab. 10: Plánované výdaje rozpočtů obce v letech 2009 a 2010 a jejich vztah k naplňování strategie (v tis. Kč) Opatření a konkretizace výdajů 2009 2010 Opatření A. Život v obci Příspěvky spolkům a dalším organizacím 138,0 Kultura 240,0 Dům služeb 30,0 Školství 992,0 Knihovna 76,0 Roznáška obědů 51,0 Sokolovna 100,0 Stacionář Dopravní obslužnost 50,0 Zpravodaj 35,0 Kronika 6,0 B. Infrastruktura Kanalizace a čistírna odpadních vod 1 030,0 Veřejné osvětlení a komunální služby 280,0 Rozhlas 172,3 Ostatní technická infrastruktura 40,0 Místní komunikace a chodníky 1 350,0

90,0 350,0 880,0

500,0 1 000,0

2 000,0 300,0 50,0 800,0

A.1 A.1 A.2 A.2 A.2 A.2 A.2 A.2 A.3 A.4 A.4 B.1 B.1 B.1 B.1 B.2

C. Prostředí obce Veřejná zeleň Vodní plochy

611,4 106,0

Hřiště Hřbitov

10,0 14,0

Svoz odpadu Změna územního plánu

465,0 80,0

Zastupitelstvo Strategie rozvoje obce

Ostatní výdaje 956,0 98,0

850,0

C.2 C.2 C.2 C.2

450,0

C.3 C.4

980,0

-

Hasiči Obecní úřad Rezerva Ostatní dílčí výdaje

1 123,5 680,0 967,8 111,0

1700

Celkem výdaje

9 813,0

9 985,0

35,0

-

Pramen: Rozpočet obce Brumovice na rok 2009, rozpočtový výhled na rok 2010. Pozn.: Rozpočtový výhled se sestavuje méně podobně a do jisté míry orientačně, v roce 2010 jsou proto určité položky vyjádřeny souhrnně.

29


PROCESY REALIZACE A AKTUALIZACE STRATEGIE Realizace strategie (čili uskutečnění maxima uvedených rozvojových aktivit, a tím zlepšení socioekonomické situace obce a kvality života obyvatel) se opírá o součinnost všech aktérů rozvoje obce, jimiž jsou: − Starosta a zastupitelstvo, − Zaměstnanci obce a jejich organizací, − Spolky, neziskové organizace, − Podnikatelé, − Občané. Hlavní koordinační roli má v procesu naplňování strategie obecní zastupitelstvo, které disponuje s rozpočtem obce a schvaluje veškeré aktivity, jež obec hodlá realizovat. Přitom je nutná vzájemná komunikace obce s podnikateli, neziskovými organizacemi a občany, aby aktivity skutečně odpovídaly potřebám všech skupin aktérů rozvoje. Dále je také důležité, aby byl pravidelně (v ročních intervalech) vyhodnocován pokrok, jehož bylo realizací strategie dosaženo. Níže jsou charakterizovány indikátory, pomocí nichž bude hodnocení probíhat. Některé z nich jsou dostupné z veřejných statistických zdrojů, jiné je potřeba zjistit vlastním šetřením. Indikátory byly zvoleny tak, aby jejich zjišťování nebylo příliš problematické. Kromě indikátorů bude hodnocena také struktura projektů, které byly za daný rok v obci realizovány. Indikátory ročního hodnocení strategie − Meziroční změna počtu obyvatel v % (dílčí indikátory: rozdíl narozených a zemřelých, rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých). − Míra nezaměstnanosti (dílčí indikátor: počet uchazečů o zaměstnání). − Počet pracovních míst u zaměstnavatelů s více než 10 zaměstnanci. − Počet akcí v obci určených veřejnosti. − Počet chátrajících domů. − Délka nových či opravených místních komunikací. − Délka opravených chodníků. − Spokojenost obyvatel v jednotlivých oblastech rozvoje (podíl spokojených a sledování vývoje). − Počet vysázených stromů. Před koncem platnosti akčního plánu je vždy potřeba vypracovat akční plán nový, tj. specifikovat aktivity, jež je nutné či vhodné realizovat v dalších dvou letech. Podobně i v roce 2014, před koncem platnosti strategie, bude nutné revidovat cíle rozvoje obce a aktualizovat celou strategii coby relativně dlouhodobý koncepční dokument.

30


INFORMAČNÍ LIST OBCE

Brumovice

Strategie rozvoje obce Brumovice PŘÍLOHA 1

31


Informační list obce Brumovice Adresa obecního úřadu: Brumovice 26, 691 11 Brumovice ZÁKLADNÍ ÚDAJE

STÁTNÍ SPRÁVA

První písemná zpráva 1250 Nadmořská výška

199 m n. m.

Rozloha

1 049 ha

Poloha Brna

6 km - Klobouky u 17 km – Hustopeče 50 km - Brno

ZUJ 584 363 Statistický kód obce Klobouky u Brna Správní obvod POÚ Hustopeče Správní obvod ORP Okres Břeclav Území NUTS 4 Jihomoravský kraj Území NUTS 3 Jihovýchod Území NUTS 2 Hustopeče Finanční úřad Klobouky u Brna Stavební úřad Kobylí Matriční úřad 34 Lednicko - Valtický areál Turistická oblast

Základní územní charakteristiky obce Brumovice a vyšších územních jednotek k 31. 12. 2007 Počet obcí

částí obcí

katastrů

obyvatel

Rozloha (ha)

Hustota osídlení (obyv./km2)

Obec Brumovice

1

1

1

946

1 049

92

ORP Hustopeče

28

29

29

34 696

35 500

98

Jihomoravský kraj

672

852

832

1 077 760

684 498

157

Pramen: Městská a obecní statistika ČSÚ, ČSÚ 2008

OBYVATELSTVO Vývoj počtu obyvatel obce Brumovice v letech 1869 - 2007 1869 Brumovice 1 082 okres Břeclav 97 148 ČR 7 565 463

1900 1 321 120 898 9 374 028

1950

2001

2007

1 168 944 946 109 381 124 274 113 171 8 896 086 10 230 060 10 381 130

index 20072011 100,2 91,1 101,5

index 2007-1900 87,4 116,5 137,2

Pramen: Historický lexikon obcí ČR 1869 – 2005, ČSÚ 2006; Městská a obecní statistika, ČSÚ 2008

Pohyb obyvatelstva v letech 2000–2007 Přistěhov Rok Narození Zemřelí alí 2000 9 9 9 2001 4 10 23 2002 10 12 17 2003 8 10 23 2004 10 9 24 2005 9 8 28 2006 13 11 18

Vystěhova lí 12 17 21 24 18 22 19

32

Přirozený přírůstek 0 -6 -2 -2 1 1 2

Migrační saldo -3 6 -4 -1 6 6 -1

Celkový přírůstek -3 0 -6 -3 7 7 1

Strategie rozvoje obce Brumovice 2007

9

13

22

20

-4

Věková struktura obyvatel Brumovic k 31. 12. 2007

2

-2

Počet

Podíl v%

Celkový počet obyvatel

946

100

Obyvatelé ve věku 0-14 let

135

14,3

Obyvatelé ve věku 15-64 let

661

69,9

Obyvatelé ve věku 65 a více let

150

15,6

Skupina obyvatel

Index stáří (obyvatelstvo 65+ let / 0-14 let) = 111,1

Přirozená a migrační měna obyvatel

Náboženské vyznání

15 10 5 0 2000 -5

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

-10 30 25 20

NAROZENI

ZEMRELI

PRIR_PRI

15 10 5 0 -52000

Obyvatelstvo celkem Věřící církev římskokatolická církev českosl. husitská z toho českobratrská církev evangel. pravoslavná církev Bez vyznání Nezjištěné vyznání

946 694 556 7 101 2 191 61

Vzdělanostní struktura Stupeň vzdělání obyvatel starších 15 let

Abs.

Rel. (%)

Základní vzdělání

235

29,7

Středoškolské vzdělání bez maturity

315

39,8

6

Středoškolské vzdělání s maturitou

203

25,6

4 2

Vysokoškolské

39

4,9

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

-10 PRISTEH

VYSTEH

PRIR_MIG

8

0 -22000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

-4 -6 -8 PRIR_PRI

PRIR_MIG

PRIR_CEL

33


BYDLENÍ

ZÁJMOVÉ ORGANIZACE

Byty úhrnem

Brumovické jezírko, o. s.

Sbor dobrovolných hasičů

Moravský rybářský svaz

1. FBC Aligators

Klub rodičů dětem, o.s.

Divadelní spolek Brumovic

Myslivecké sdružení

Klub přátel Dr. Jana Herbena a historie obce

ZO Český zahrádkářský svaz Brumovice

401

byty obydlené

304 v rodinných domech

z toho v tom

Tělocvičná jednota SOKOL

295

v bytových domech

7

byty neobydlené v obydl. domech

3

byty neobydlené v neobydl. domech

94

z toho podle důvodu

obydl. přechodně

27

slouží k rekreaci

11

Pramen: SLDB 2001

INFRASTRUKTURA

OBČANSKÁ VYBAVENOST

Elektrická energie

ano

Pošta

ano

Plynofikace

ano (kapacita dostačuje)

Policie

ne

Kanalizace

ne (v plánu splašková)

Hasiči

ano

ČOV

ne (voda není čištěna)

Mateřská škola

ano

Vodovod

ano

Základní škola

ano (1. – 5. ročník)

Internet

ano (veřejný internet v knihovně)

Zdravotní péče

detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře

Sociální péče

ne

Veřejná knihovna

ano

Kulturní zařízení

ano

Středisko pro volný čas dětí a

ano

Komunikace

státní silnice III. třídy

Železnice

vlaková zastávka asi 2 km od obce

34

Strategie rozvoje obce Brumovice mládeže ano (turistická ubytovna, 80 míst)

Ubytovací kapacity

Hřiště

ano (2x)

Tělocvična

ano

http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/1B002AE9D0/$File/130208077.xls

VYUŽITÍ PŮDY 76,1%

Pozemkové úpravy Jednoduché: lokálně (Podolky, Haruska, Choboty) Komplexní: ne (výhledově 2010) 4,1%

Územně plánovací dokumentace

2,4% 1,1%

6,5%

0,4% 0,2%

1,9% 7,2%

Územní plán: ano, z roku 1996

Orná půda

Vinice

Zahrady

Ovocné sady

Trvalé trávní porosty

Lesní půda

Vodní plochy

Zastavěné plochy

Ostatní plochy

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NATURA 2000 - Evropsky významné lokality Kód lokality

Název

Kategori e

Kategorie chráněného území

CZ0624101

Kuntínov

SL

PR/PP

PODNIKÁNÍ Počet podnikatelských subjektů dle sektorů národního hospodářství

35


Výčet hlavních podnikatelských subjektů v obci Podnikatelský subjekt

Sídlo

Druh činnosti

Zemědělství AGROFARMA, s.r.o. (490,1 ha ZP)

Brumovice 411

zemědělství

BIBI LIFE s.r.o. (12,4 ha ZP)

Brumovice 410

zemědělství

BRUMOVÍN CZ s.r.o. (43,4 ha ZP)

Brumovice 105

Zemědělství

Jakubčík František (9,1 ha ZP)

Brumovice 404

samostatně hospodařící rolník

Jakubčík Zdeněk (1,9 ha ZP)

Brumovice 390


Kostiha Václav (2,9 ha ZP)

Brumovice 365


Ševela František (1,5 ha ZP)

Brumovice 77


Vodák Karel (110,0 ha ZP)

Brumovice 145


Vodáková Marta (9,1 ha ZP)

Nová 145, Brumovice


Průmysl, stavebnictví, služby Blanář Nábytek, a.s.

Brumovice 410

výroba nábytku

Kovo Staněk, s.r.o.

Brumovice 412

výroba kování a tryskacích zařízení

Brumovice 235

výroba, montáž, servis výtahů

IGB spol. s r.o.

Brumovice 410

výroba pletených a háčkovaných výrobků, řemeslné zpracování textilií

DU Košulič s.r.o.

Brumovice 54

výroba a prodej plastových součástek

Senline s.r.o.

Brumovice 314

výroba čalounických výrobků

STAR TRANSPORT, s.r.o.

Brumovice 410

osobní a doprava

L.U.P. INTERNATIONAL, s.r.o.

Brumovice 310

demolice a zemní práce

HUMAN, spol. s r.o.

Brumovice 310

maloobchod se smíšeným zbožím

IKOS, spol. s r.o.

Brumovice 310

výstavba pozemních a inženýrských staveb

AGROVÍN CZ s.r.o.

Brumovice 367

TACHAGRO s.r.o.

Brumovice 105

BV BRUMOVICE s.r.o.

VÝTAHY

nákladní

rostlinná výroba živočišnou výrobou

silniční

motorová

kombinovaná

se

Služby pro obyvatelstvo Lékárna Na zámku s.r.o. Jednota, družstvo v Mikulově

spotřební

Brumovice 276

lékárna

Brumovice 33

hostinská maloobchod

36

činnost,

velkoobchod,

Strategie rozvoje obce Brumovice Podnikatelský subjekt

Sídlo

Druh činnosti

John Grove & partners s.r.o.

Sídlo Ondříčkova 1203/5, 130 00, Praha 3 – Žižkov, provozovna Brumovice 95

maloobchod a velkoobchod se smíšeným zbožím

Kosmetika Hanáková

Brumovice 133

kosmetika, masáže

Drobní živnostníci Pavel Lexa

Brumovice 174, provozovna Nádražní 840/82, Klobouky u Brna

truhlářství

Josef Jakubčík

provozovna Brumovice 92

hostinská činnost

Artemis Hladká


prodejna potravin

Ivana Blanářová


koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, ubytovací služby (Materiály na kroje – Brumovice 382)


činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence

provozovna Kosmákova 47/4, 693 01, Hustopeče

hostinská činnost, pekařství, cukrářství

Josef Hájek

Brumovice 181

obchodní činnost - nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej

Tomáš Rychlý


hostinská činnost, specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím

Milan Ševčík

Brumovice 382

výroba pletených a háčkovaných výrobků, řemeslné zpracování textilií, specializovaný maloobchod

Radomila Staňková

Nezaměstnanost Měsíc/rok

I/05

VII/05

I/06

VII/06

I/07

VII/07

I/08

VII/08

I/09

Míra nezaměstnanosti (%)

8,7

9,6

11,8

8,2

8,7

6,8

5,5

4,6

6,4

37


Míra nezaměstnanosti [%]

12 10 8 6 4 2 0 I/05

VII/05

I/06

VII/06

Brumovice

I/07

VII/07

Okres Břeclav

I/08

VII/08 ČR

PROSTOROVÝ KONTEXT OBCE

1:8674

38

I/09


1:60 000 www.ma

1:50 000

39

Strategie rozvoje obce Brumovice Mikroregion Hustopečsko

Prameny: Sčítání lidí, domů a bytů 2001, ČSÚ. http://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/scitani_lidu_2001 Městská a obecní statistika. http://vdb.czso.cz/xml/mos.html Registr ekonomických subjektů (RES). http://dw.czso.cz/rswj/dotaz.jsp Portál zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí. www.portal.mpsv.cz Česká informační agentura životního prostředí. www.cenia.cz Státní zemědělský intervenční fond. www.szif.cz

40


VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI OBYVATELI OBCE BRUMOVICE NÁZORY OBYVATEL

Strategie rozvoje obce Brumovice PŘÍLOHA 2

41


VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ – NÁZORY OBYVATEL Dotazníkové šetření mezi obyvateli obce Brumovice proběhlo mezi 15. 12. 2008 - 9. 1. 2009. Dotazník obsahoval 16 otázek, které byly zaměřeny především na spokojenost obyvatel s životem v obci, na problémy či nedostatky vybavenosti obce a možné řešení těchto problémů. Struktura dotazovaných Ze současných 946 obyvatel obce vyplnilo a odevzdalo dotazník celkem 267 obyvatel (z toho 118 mužů a 141 žen, 8 respondentů pohlaví neuvedlo), což činí 28,2 % z celkového počtu. Věková skladba respondentů víceméně odpovídá celkové věkové struktuře obyvatel obce, v případě dotazníkového šetření však s vyšším zastoupením obyvatel v postproduktivním věku oproti složce v předproduktivním věku. Vzdělanostní struktura respondentů opět koresponduje s celkovou strukturou vzdělanosti v obci, kdy nejčetněji je zastoupena skupina osob se středním vzděláním bez maturity, následovaná střední s maturitou. Struktuře vzdělanosti odpovídá i nízké procento osob s vysokoškolským vzděláním. Tab. 1: Pohlaví respondentů Pohlaví Muž Žena Celkem Neuvedeno Celkem

Počet 118 141 259 8 267

Podíl (%) 44,2 52,8 97,0 3,0 100,0

Tab. 2: Věková struktura respondentů Počet Do 15 let 14 15-20 let 19 21-30 let 45 31-40 let 32 41-50 let 35 51-60 let 46 61-70 let 43 71 let a více 33 Celkem 267

Podíl z platných (%) 45,6 54,4 100,0 ---

Podíl (%) 14 (5,24 %)

177 (66,29 %)

76 (28,46 %) 100,0

Tab. 3: Vzdělanostní struktura respondentů Počet Základní 57 Střední bez maturity 93 Střední s maturitou 82 Vyšší odborné 7 Vysokoškolské 17 Celkem 256 Neuvedeno 11 Celkem 267

Podíl (%) 21,3 34,8 30,7 2,6 6,4 95,9 4,1 100,0

42

5,2 7,1 16,9 12,0 13,1 17,2 16,1 12,4 100,0

Podíl z platných (%) 22,3 36,3 32,0 2,7 6,6 100,0 ---


Ekonomická struktura respondentů Ekonomická struktura obyvatel, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření, není příliš příznivá – 46 % respondentů není ekonomicky aktivních, tzn. že jsou buď studenti, nebo senioři. Z uvedených platných je po přepočtu na ekonomicky aktivní obyvatelstvo zřejmé, že nejvíce respondentů je zaměstnáno v sekundéru (průmysl a stavebnictví – celkem 51,5 %). S velkým odstupem pak následují služby, na posledním místě pak zemědělství, což neodpovídá skutečné struktuře zaměstnaných v zemědělství – podle údajů Českého statistického úřadu totiž v zemědělství pracuje až 36 % obyvatel obce. Pokud se analyzuje zaměstnanost obyvatel v odvětvích národního hospodářství podle věku, získáme věrohodnější náhled do struktury obyvatel podle odvětví, ve kterém jsou zaměstnaní a podle věku. V zemědělství pracuje téměř 42 % respondentů nad 71 let, do 30 let pak nikdo, což odráží reálnou situaci v zemědělství nejen v Brumovicích, ale i v celé ČR. V průmyslu pak pracují osoby dle jednotlivých věkových kategorií téměř vyrovnaně od 21 do 60 let (vždy v rozmezí 20–28 %). V obchodě pracují lidé spíše starší, ve službách naopak mladší. Ve státní správě pracuje převaha obyvatel do 40 let. Tab. 4: Odvětví národního hospodářství, ve kterém jsou respondenti zaměstnáni Podíl Z ekonomicky Odvětví Počet Podíl (%) z platných aktivních (%) (%) Zemědělství 12 4,5 4,7 8,8 Průmysl 50 18,7 19,6 51,5 Stavebnictví 20 7,5 7,8 Obchod 14 5,2 5,5 Služby 23 8,6 9,0 39,7 Školství, věda, výzkum 12 4,5 4,7 Státní správa, policie, armáda, 5 1,9 2,0 hasiči Důchodce 6 2,2 2,4 Nepracuji 76 28,5 29,8 Studuji 29 10,9 11,4 Jiné 8 3,0 3,1 --Celkem 255 95,5 100,0 Neuvedeno 12 4,5 --Celkem 267 100,0

Místo pracoviště či studia dotazovaných je téměř u 40 % mimo Brumovice, pouze 25,1 % dotazovaných pracuje v obci. Zbytek respondentů nedojíždí, jelikož nepracuje ani nestuduje. Při rozdělení odpovědí podle věkových kategorií je patrné, že v obci pracují převážně starší obyvatelé, obyvatelé od 15 do 50 let z větší části musí za prací či studiem dojíždět. V této věkové skupině se ukazuje jisté pravidlo – čím mladší věková skupina, tím více osob z ní vyjíždí. Tab. 5: Místo pracoviště / studia

Věk

do 15 let 15-20 let 21-30 let 31-40 let

V Brumovicích

Mimo Brumovice

35,7 0,0 28,9 35,5

14,3 100,0 68,9 45,2

43

Nedojíždím, protože nepracuji ani nestuduji 50,0 0,0 2,2 19,4

Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0


41-50 let 51-60 let 61-70 let 71 let a více Celkem

V Brumovicích

Mimo Brumovice

37,1 40,0 11,9

48,6 32,5 2,4

Nedojíždím, protože nepracuji ani nestuduji 14,3 27,5 85,7

0,0

0,0

100,0

100,0

25,1

38,2

36,7

100,0

Celkem 100,0 100,0 100,0

Obyvatelé Brumovic používají při přepravě do zaměstnání nebo za studiem nejčastěji osobní automobil (49,0 %), těsně následovaný autobusem (48,4 %). Použití dopravních prostředků však ukazuje diferenciaci mezi muži a ženami – zatímco ženy při přepravě do zaměstnaní nebo za studiem využívají nejvíce autobus, u mužů jasně dominuje osobní automobil. Při rozdělení podle věku opět dominuje osobní automobil, kdy osoby do 15 let jsou přepravováni rodiči, ve věkové skupině od 15 do 30 let převládá autobus (období, kdy mladí lidé ještě většinou nemají vlastní auto), poté opět převládne auto, situace se pak znovu obrací až v důchodovém věku. Tab. 6: Dopravní prostředek používaný při přepravě do zaměstnání / školy Dopravní prostředek Muž Žena Pěšky 5,6 9,9 Na kole 12,7 9,9 Autobusem 35,2 58,0 Vlakem 8,5 9,9 Osobním automobilem 56,3 42,0 Jinak 1,4 7,4

Celkem 7,7 11,0 48,4 9,0 49,0 4,5

Kvalita života v obci Následující série otázek se zabývá kvalitou života v obci Brumovice. Výpovědi obyvatel ukazují, s čím jsou obyvatelé spokojeni a naopak; co se jim na obci líbí a co ne, co jim v obci chybí. Úvodní otázka zjišťovala, jak se místním obyvatelům v obci žije. Výsledky jsou poměrně optimistické – 57,0 % obyvatel se v obci žije dobře (13,2 % velmi dobře, 43,8 % spíše dobře), 38,9 % obyvatel uvádí, že ani dobře, ani špatně a pouze 4,2 % špatně. Z pohledu pohlaví lze konstatovat, že ženy jsou s životem v obci spokojenější než muži. Z hlediska věkové struktury převažuje větší spokojenost s životem v obci ve věkových skupinách do 20 let a nad 61 let, ostatní skupiny uvádějí nejčastěji odpověď „ani dobře, ani špatně“. Tab. 7: Jak se Vám v Brumovicích žije? Velmi dobře Pohlaví Muž 7,6 Žena 17,3 Věk Do 15 let 14,3 15-20 let 5,3 21-30 let 11,1 31-40 let 6,5 41-50 let 14,3 51-60 let 13,3

Spíše dobře 43,2 43,2 85,7 52,6 31,1 45,2 31,4 33,3

44

Ani dobře ani špatně 44,9 35,3 0,0 36,8 44,4 48,4 48,6 51,1

Spíše špatně 3,4 3,6 0,0 5,3 13,3 0,0 2,9 0,0

Velmi špatně 0,8 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0 2,9 2,2


Vzdělání

Odvětví

61-70 let 71 let a více Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Zemědělství Průmysl Stavebnictví Obchod Služby Školství, věda, výzkum Státní správa, policie, armáda, hasiči Jiné nepracuji studuji

Celkem

Velmi dobře 16,3 21,2 14,3 10,9 13,4 14,3 17,6 36,4 14,0 0,0 7,1 13,6

Spíše dobře 44,2 63,6 48,2 41,3 42,7 14,3 41,2 18,2 22,0 55,0 50,0 31,8

Ani dobře ani špatně 37,2 15,2 35,7 43,5 40,2 42,9 35,3 45,5 62,0 45,0 42,9 36,4

Spíše špatně 2,3 0,0 1,8 2,2 3,7 28,6 5,9 0,0 0,0 0,0 0,0 13,6

Velmi špatně 0,0 0,0 0,0 2,2 0,0 0,0 0,0 0,0 2,0 0,0 0,0 4,5

33,3

41,7

25,0

0,0

0,0

0,0

20,0

60,0

20,0

0,0

7,1 14,5 6,9 13,2

57,1 52,6 58,6 43,8

35,7 28,9 27,6 38,9

0,0 3,9 6,9 3,4

0,0 0,0 0,0 0,8

Při sledování délky života v obcí převažují u mužů i žen ve všech věkových skupinách, kromě věku 41–51 let, rodáci. V posledních pěti letech se do obce přistěhovalo pouze 3,8 % dotazovaných. Tento migrační přírůstek je každoročně víceméně vyrovnáván počtem vystěhovaných (viz příloha 1 Informační list obce). Tab. 8: Délka života v obci

základní střední bez maturity Vzdělání střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské Celkem

Od narození

Přistěhoval jsem se v dětství spolu s rodiči

Přistěhoval jsem se v dospělosti před více než pěti lety

Přistěhoval jsem se v dospělosti v posledních pěti letech

66,7

8,8

24,6

0,0

60,4

7,7

26,4

5,5

60,0 71,4 58,8 63,0

2,5 0,0 17,6 6,9

33,8 14,3 17,6 26,3

3,8 14,3 5,9 3,8

Na otázku, co se Vám na Vaší obci nejvíce líbí, se nejčetnější odpovědi shodují i můžu i u žen i ve všech věkových kategoriích. Jsou to především blízkost přírody, dále také klidný život a příznivé životní prostředí, což souvisí především z vnějším prostředím obce. Zajímavý je pohled věkové skupiny do 15 let, která paradoxně nejvíce oceňuje klidný život. Naopak dobrá dostupnost obchodů a služeb získalo nejméně hlasů, čímž se otevírá první možnost rozvoje obce. Jisté rezervy vidí obyvatelé také ve vzhledu obce, kvalitě mezilidských vztahů nebo v nedostatečném kulturním a společenském vyžití. Tab. 9: Co se Vám na Vaší obci líbí? – rozdělení podle věkových kategorií

45


Klidný život Dobré mezilidské vztahy Příznivé životní prostředí Blízkost přírody Dostupnost pracovních příležitostí Dobrá dostupnost obchodů a služeb Kulturní a společenský život Sportovní vyžití Architektura a vzhled obce Jiné

Do 15 let 83,3 16,7 41,7 58,3

1520 let 57,9 5,3 47,4 42,1

2130 let 54,5 6,8 45,5 63,6

3140 let 62,5 6,2 53,1 56,2

4150 let 57,1 8,6 60,0 54,3

5160 let 64,3 7,1 61,9 66,7

6170 let 54,8 4,8 47,6 81,0

71 let a více 66,7 21,2 69,7 69,7

0,0

5,3

20,5

34,4

31,4

23,8

28,6

21,2

23,6

0,0

5,3

2,3

0,0

2,9

2,4

0,0

9,1

2,7

16,7

31,6

6,8

9,4

2,9

9,5

7,1

6,1

9,3

25,0 0,0 0,0

31,6 5,3 5,3

4,5 11,4 2,3

12,5 6,2 0,0

8,6 5,7 5,7

4,8 7,1 9,5

2,4 4,8 2,4

15,2 3,0 3,0

10,0 6,2 3,9

Celkem 60,6 8,9 54,4 63,7

Po otázce „co se Vám na vaší obci líbí“ následovala otázka, kde dotazovaní hodnotili, co se jim na jejich obci nelíbí. Již z minulé otázky se potvrdil názor, že největším nedostatkem obce Brumovice je nedostatek či špatná dostupnost obchodů a služeb. Tato odpověď dominuje u poloviny respondentů. S menším odstupem následuje odpověď špatné vztahy mezi lidi (45,3 %) a dále nezájem lidí o obec (39,4 %). Lidé nad 71 let považují za největší nedostatek špatnou dostupnost lékaře. U odpovědi jiné se také několikrát objevila stížnost na nepořádek v obci. Tab. 10: Co se Vám na Vaší obci nelíbí? Špatné vztahy mezi lidmi Nezájem lidí o obec Málo kvalitní životní prostředí Nedostatek pracovních příležitostí Nedostatek či špatná dostupnost obchodů a služeb Nedostatečný kulturní a společenský život Špatná dostupnost lékaře Špatná dostupnost škol Nevyhovující veřejná doprava Nedostatečná bytová výstavba Zanedbaný domovní fond Nepořádek v obci Špatné podmínky pro podnikání Jiné

Muž 50,4 40,7 2,7 7,1

Žena 40,6 37,6 3,0 17,3

Celkem 45,3 39,4 2,8 12,2

50,4

49,6

50,0

31,0 29,2 6,2 22,1 19,5 10,6 14,2 8,8 8,0

27,8 30,8 4,5 15,0 16,5 5,3 13,5 3,0 9,0

28,7 30,7 5,5 18,9 17,3 7,9 13,8 5,5 8,3

S předchozí otázkou úzce souvisí konkrétní pojmenovaní služeb, které obyvatelům obce nejvíce chybí. Jak již vyplynulo z předchozích odpovědí, největším nedostatkem je absence obchodů se surovinami každodenní potřeby, což jsou především obchody s potravinami nebo smíšeným zbožím. Dále respondenti postrádají lékaře (především obyvatelé ve vyšším věku), ostatní služby již nejsou vyžadovány tak vysokým podílem respondentů. Tab. 11: Jaké služby Vám v obci chybí? Typ služeb Obchody

Počet 29

46

Strategie rozvoje obce Brumovice Lékař Pedikúra, kosmetika Lékárna Koupaliště

17 13 12 10

Zhodnocení obce Brumovice Následující část vyhodnocení dotazníkového šetření se zabývá samotnou obcí a kvalitou služeb, které jsou zde poskytovány. Tab. 12: Nabídka pracovních příležitostí Velmi spokojen Pohlaví Muž 13,3 Žena 11,5 Vzdělání Základní 8,0 Střední bez 17,8 maturity Střední s 14,1 maturitou Vyšší odborné 0,0 Vysokoškolské 0,0 Celkem 12,4

Spíše spokojen 51,3 42,0 40,0

Spíše Velmi nespokojen nespokojen 19,5 6,2 24,4 8,4 26,0 6,0

Je mi to lhostejné 9,7 13,7 20,0

52,2

17,8

5,6

6,7

44,9

26,9

9,0

5,1

50,0 52,9 47,2

0,0 23,5 21,6

33,3 5,9 7,2

16,7 17,6 11,6

S nabídkou pracovních příležitostí jsou obyvatelé spíše spokojeni, poněkud k příklonem k odpovědi spíše nespokojen. Tato odpověď převládá jak u všech věkových skupin (kromě 15-20 let), tak i u všech skupin rozdělených podle úrovně vzdělání i pohlaví. Tab. 13: Bydlení

Věk

Celkem

Do 15 let 15-20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let 61-70 let 71 let a více

Velmi spokojen 16,7 23,5 17,8 9,4 20,0 17,8 32,6 34,6 21,6

Spíše spokojen 33,3 64,7 55,6 65,6 51,4 68,9 58,1 65,4 59,6

Velmi Spíše nespokojen nespokojen 0,0 16,7 5,9 5,9 17,8 6,7 12,5 9,4 25,7 2,9 13,3 0,0 4,7 2,3 0,0 0,0 11,8 4,3

Je mi to lhostejné 33,3 0,0 2,2 3,1 0,0 0,0 2,3 0,0 2,7

V oblasti bydlení panuje opět víceméně spokojenost se současnou situací – respondenti ve všech kategoriích jsou spíše spokojeni, tentokrát více s příklonem k velmi spokojen. Jako jediný problém v této oblasti se jeví nedostatečná bytová výstavba v obci. Tab. 14: Nabídka obchodů a služeb Velmi spokojen Věk Do 15 let 0,0 15-20 let 0,0 21-30 let 0,0 31-40 let 0,0

Spíše spokojen 16,7 35,3 17,8 9,4

47

Spíše Velmi nespokojen nespokojen 25,0 41,7 47,1 11,8 44,4 37,8 50,0 34,4

Je mi to lhostejné 16,7 5,9 0,0 6,2


41-50 let 51-60 let 61-70 let 71 let a více Celkem

Velmi spokojen 2,9 0,0 0,0 3,4 0,8

Spíše spokojen 14,3 29,5 11,9 55,2 22,7

Spíše Velmi nespokojen nespokojen 37,1 42,9 38,6 31,8 73,8 14,3 34,5 6,9 46,1 28,1

Je mi to lhostejné 2,9 0,0 0,0 0,0 2,3

Nedostatek služeb a obchodů, který je podle vyhodnocení předchozích odpovědí patrně největším problémem obce, se odráží také ve zhodnocení nabídky služeb a obchodů. Zde se nejčastěji vyskytla odpověď spíše nespokojen, u některých věkových skupin dokonce převládá odpověď velmi nespokojen. Pouze skupina nad 71 let je spíše spokojena, jelikož tato věková skupina již nemá přílišné nároky na šíři sortimentu a nabídku služeb. Tab. 15: Školství

Věk


Celkem

Velmi spokojen 35,7 22,2 4,4 22,6 15,2 2,3 19,0 16,7 14,4

Spíše spokojen 35,7 38,9 62,2 51,6 45,5 69,8 40,5 54,2 52,4

Spíše nespokojen 7,1 27,8 11,1 19,4 21,2 9,3 16,7 0,0 14,0

Velmi nespokojen 0,0 5,6 11,1 3,2 9,1 4,7 7,1 0,0 6,0


Se situací v oblasti školství je více než polovina respondentů spíše spokojena. Důležitá je zde věková složka obyvatel do 15 let, která právě využívá školská zařízení a hodnotí stav velice kladně – 35,7 % odpovědí uvádí velmi spokojen, stejné procento pak spíše spokojen. U skupiny v rozmezí 15-20 let se situace mírně obrací, jelikož je nucena dojíždět za vzděláním do okolních obcí či do Brna a zvyšuje se podíl dopovědí spíše nespokojen. Tab. 16: Zdravotnictví

Věk

Celkem


Velmi spokojen 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,5 6,7 1,2

Spíše spokojen 41,7 17,6 25,0 50,0 28,6 31,7 50,0 53,3 37,5




Zdravotnictví je obor, se kterým je velký podíl obyvatel ČR obecně méně spokojena. Stejná situace panuje i v Brumovicích, kde je rozdělení odpovědí podle pohlaví i věku více diferencované než u předchozích otázek a 42,2 % respondentů je spíše nespokojeno. Z porovnání odpovědí podle pohlaví vyplývá, že se zdravotnictvím jsou spíše nespokojeny více ženy (47,3 %) než muži, kteří jsou povětšinou spíše spokojeni. U rozdělení podle věku 48


nastává poměrně zajímavá situace u obyvatel nad 61 let, kteří uvádějí, že jsou spíše spokojeni, na rozdíl od např. skupiny mezi 41-60 lety. Tab. 17: Kultura a společenský život Velmi spokojen Věk Do 15 let 16,7 15-20 let 5,9 21-30 let 4,4 31-40 let 6,2 41-50 let 2,9 51-60 let 7,1 61-70 let 7,1 71 let a více 11,1 Celkem 6,7

Spíše spokojen 25,0 41,2 24,4 34,4 42,9 52,4 35,7 59,3 39,7




Ačkoli v tab. 10 uvádí relativně vysoký podíl respondentů nespokojenost s nedostatečným kulturním a společenským životem (28,7 %), u této otázky uvádí 39,7 % odpovídajících, že jsou spíše spokojeni, ovšem s 37,4 % následuje odpověď spíše nespokojen. Posílení kulturních a společenských aktivit v obci se tak může stát další rozvojovou oblastí obce. Tab. 18: Sportovní vyžití

Věk


Celkem

Velmi spokojen 16,7 5,9 2,2 3,2 2,9 2,4 5,0 13,0 4,9

Spíše spokojen 25,0 58,8 35,6 35,5 41,2 50,0 40,0 43,5 41,4




Kvalita a příležitosti k sportovnímu vyžití jsou dle výsledků dotazníkového šetření hodnoceny spíše pozitivně (41,4 %). Spíše nespokojena je pak skupina obyvatel ve věku 21-40 let a zajímavé je také, že u obyvatel do 15 let – tedy dětské složky – převládá odpověď je mi to lhostejné (33,3 %). Tab. 19: Veřejná doprava

Pohlaví Věk

Muž Žena Do 15 let 15-20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let 61-70 let

Velmi spokojen 5,3 5,3 0,0 11,1 2,2 3,3 0,0 7,0 9,8

Spíše spokojen 32,5 42,7 50,0 50,0 26,7 40,0 37,1 32,6 41,5

49





71 let a více Celkem

Velmi spokojen 10,7 5,6

Spíše spokojen 39,3 37,3

Spíše nespokojen 32,1 35,7

Velmi nespokojen 7,1 14,7

Je mi to lhostejné 10,7 6,7

Veřejná doprava v obci Brumovice je zahrnuta v Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Do obce zajíždí pouze autobus, vlaková stanice leží asi 2 km od obce. V odpovědích nastává poněkud rozpor, když muži, kteří v předchozích otázkách uvedli, že používají pro přepravuje ve více než polovině případů osobní automobil, jsou více nespokojeni než ženy, které jsou v téměř polovině případů spokojeny. Celkově však lze konstatovat, že 37,5 % obyvatel je s dopravou spíše spokojeno a tato kategorie je velmi těsně následována 35,7 % odpovědí spíše nespokojen. Převládá především nespokojenost s nedostatečným počtem spojů. Tab. 20: Životní prostředí

Věk

Celkem


Velmi spokojen 8,3 35,3 26,7 19,4 14,7 30,2 16,7 28,6 23,0

Spíše spokojen 75,0 52,9 55,6 64,5 52,9 53,5 61,9 60,7 58,3




Životní prostředí je více než třemi čtvrtinami respondentů hodnoceno kladně. Tato odpověď koresponduje již s předchozími dotazy, kde bylo vyzdvihováno právě příznivé životní prostředí. Tab. 21: Péče obce o své prostředí a obyvatele Velmi Spíše spokojen spokojen Věk Do 15 let 0,0 75,0 15-20 let 6,2 56,2 21-30 let 6,7 28,9 31-40 let 6,2 53,1 41-50 let 2,9 38,2 51-60 let 14,3 50,0 61-70 let 4,8 50,0 71 let a více 28,6 57,1 Celkem 9,2 47,4




Jak obec pečuje o své životní prostředí a obyvatele zjišťovala další položená otázka. Obyvatelé jsou opět ve více než polovině případů spokojeni, vyšší je však i podíl obyvatel, kteří uvedli, že jsou spíše nespokojeni. Nejvyšší podíl kladných odpovědí je patrný u obyvatel do 20 let, kteří ovšem také často odpovídali, že situace v této oblasti je jim lhostejná, kladné odpovědi dále převažoval o obyvatel nad 51 let. Tab. 22: Sousedské vztahy v obci

50


Věk

Celkem

do 15 let 15-20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let 61-70 let 71 let a více

Velmi dobré 0,0 0,0 8,9 3,2 2,9 8,9 2,3 12,9 5,8

Docela dobré 75,0 55,6 33,3 64,5 48,6 51,1 41,9 54,8 49,6

Ne moc dobré 8,3 33,3 33,3 25,8 31,4 28,9 32,6 25,8 29,2

Špatné 0,0 0,0 15,6 3,2 14,3 8,9 20,9 6,5 10,8

Nedovedu posoudit 16,7 11,1 8,9 3,2 2,9 2,2 2,3 0,0 4,6

Sousedské vztahy jsou téměř polovinou respondentů (49,6 %) považovány za docela dobré, vysoký podíl však tvoří i skupina obyvatel, kteří uvedli odpověď ne moc dobré (29,2 %), ostatní odpovědi již nejsou tak četné jako předchozí skupiny. Zastoupení odpovědí při rozdělení respondentů podle pohlaví i věku je vyrovnané, speciální skupinu tvoří jako již v mnoha předchozích případech obyvatelé do 15 let. Tab. 23: Dostatek příležitostí ke vzájemným společenským kontaktům Rozhodně Rozhodně Spíše ano Spíše ne ano ne Věk Do 15 let 0,0 45,5 9,1 0,0 15-20 let 5,6 50,0 16,7 11,1 21-30 let 6,7 28,9 28,9 22,2 31-40 let 12,5 37,5 34,4 0,0 41-50 let 11,4 28,6 42,9 11,4 51-60 let 8,9 37,8 33,3 4,4 61-70 let 2,3 25,6 39,5 7,0 71 let a více 3,1 40,6 12,5 0,0 Celkem 6,9 34,5 30,3 8,0

Nedovedu posoudit 45,5 16,7 13,3 15,6 5,7 15,6 25,6 43,8 20,3

Dostatek příležitostí ke vzájemným společenským kontaktům je otázkou, která je v odpovědích ano, ne a nedovedu posoudit nejvíce vyrovnaná. Odpovědi na tuto otázku ukazují, že 41,4 % respondentů považuje příležitosti ke společenským kontaktům za dostatečné, a naopak 38,3 % za nedostatečné. Celých 20,3 % nedovede posoudit – takto odpověděl nejvyšší podíl dotazovaných obyvatel ve věku do 15 a nad 71 let, kteří se společenských akcí pravděpodobně příliš neúčastní. Někteří respondenti hodnotí počet společenských událostí za dostatečný, jako problém však spatřují nezájem obyvatel účastnit se jich. Rozvoj obce Poslední sada otázek byla zaměřena na rozvoj obce – především na účast obyvatel obce a jejich potenciální pomoc při různých akcích, které by vedly k rozvoji obce a případné využití financí na rozvojové projekty. Tab. 24: Jste ochoten/ochotna udělat něco pro rozvoj své obce? Rozhodně Spíše ano Spíše ne ano Pohlaví Muž 20,7 36,0 15,3 Žena 10,6 35,6 13,6 Věk Do 15 let 8,3 25,0 8,3

51

Rozhodně ne 1,8 3,8 0,0

Nedovedu posoudit 26,1 36,4 58,3


15-20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let 61-70 let 71 let a více Celkem

Rozhodně ano 5,6 13,3 9,4 21,2 21,4 20,0 11,1 15,3

Spíše ano

Spíše ne

33,3 22,2 46,9 48,5 38,1 37,5 25,9 35,3

22,2 31,1 9,4 3,0 9,5 10,0 18,5 14,5

Rozhodně ne 0,0 4,4 0,0 3,0 4,8 0,0 7,4 2,8

Nedovedu posoudit 38,9 28,9 34,4 24,2 26,2 32,5 37,0 32,1

Tabulka 24 uvádí výsledky odpovědí na otázku, jestli jsou obyvatelé ochotni udělat něco pro rozvoj své obce. Patrné je, že obyvatelé mladších věkových skupin a také obyvatelé starší 71 let nejsou schopni posoudit svůj přínos pro rozvoj obce. Ostatní respondenti, kromě obyvatel mezi 21-30 lety, by pravděpodobně byli ochotni se jistým způsobem angažovat v rozvoji obce 19 odpovídajících uvedlo jako formu pomoci brigády, ostatní jsou schopni zapojit se dle potřeby do různých činností. Tab. 25: Možnost využití obecních financí na rozvoj obce Zlepšení podmínek pro podnikání Podpora bytové výstavby Častější spoje veřejné dopravy Zřízení dalších provozoven obchodu a služeb v obci Zajištění častějších ordinačních hodin lékařů v obci Technická infrastruktura (kanalizace, ČOV, vodovod) Rekonstrukce místních komunikací Podpora kulturních, společenských a sportovních aktivit Péče o veřejnou zeleň a prostředí v obci Opravy památek v obci Rozvoj cestovního ruchu Jiné

Muž 10,3 36,8 22,2 46,2 23,1 63,2 62,4 31,6 26,5 5,1 7,7 5,1

Žena 5,8 37,0 20,3 51,4 37,0 60,1 46,4 36,2 17,4 8,0 5,8 10,9

Celkem 7,6 36,5 21,3 49,0 30,4 60,1 53,6 33,5 21,3 7,2 7,6 8,0

Poslední otázka šetření se zabývala možností využití obecních financí na rozvoj obce. Jako prioritní oblast, do které by obec měla investovat své prostředky, vidí respondenti technickou infrastrukturu (kanalizace, ČOV, vodovod), s větším odstupem pak rekonstrukci místních komunikací a zřízení dalších provozoven obchodu a služeb v obci. Možnosti investice se u jednotlivých věkových skupin liší – zatímco obyvatelé do 15 let by rádi podpořili především zřízení dalších provozoven obchodu a služeb, následující věková skupina (15-20 let) by směřovala finance na podporu kulturních, společenských a sportovních aktivit; ostatní skupiny by shodně podpořily rozvoj technické infrastruktury případně rekonstrukci místních komunikací. Závěr Z výsledků dotazníkového šetření mezi obyvateli obce Brumovice vyplývá několik důležitých závěrů. Obecně jsou obyvatelé s životem v obci spokojeni, kladně hodnotí především blízkost přírody, klidný život a příznivé životní prostředí. Naopak za největší nedostatek pokládají nedostatek obchodů a služeb či horší kvalitu mezilidských vztahů, někteří považují za nedostatečné také kulturní a společenské vyžití, starší obyvatelé by rádi zlepšili dostupnost lékaře. 52


Obyvatelé Brumovic jsou povětšinou ochotni zapojit se do rozvoje obce. Obecní finance by nejčastěji využili na dobudování technické infrastruktury, ať je to kanalizace, čistička odpadních vod nebo vodovod, dále pak na rekonstrukci místních komunikací a lepší vybavenost v oblasti obchodů a služeb.

53

STRATEGIE ROZVOJE OBCE BRUMOVICE

Recommend Documents