Technické vynálezy v 19. st.
Dějiny knižní kultury 4
průmyslový a obchodní kapitál rozvoj tovární výroby významné vynálezy: parní stroj, telegraf, telefon, lodní šroub, výbušný motor, šicí stroj, žárovka, pásová výroba, dynamit
(Vydávání dokumentů v nové době – tiskař a nakladatel, technické vynálezy v 19. stol., průmyslová výroba a krásná kniha) 1
Výroba papíru
2
Výroba papíru
strojová výroba papíru r. 1799 – Louis Robert strojové mletí surovin strojová příprava papíroviny strojový pohyb sít s papírovou masou
nekonečné síto → nekonečný pás papíru + sušící část s bubny → současné sušení papíru v Čechách první papírenský stroj r. 1829 3
4
1
Výroba papíru
Papírenský stroj zdokonalení ve 20. st.
zvýšená výroba a spotřeba papíru → nedostatek hadrů
rychlost: 500 m za minutu šíře papíru: 6-8 m
náhrada: dřevní hmota → celulóza 5
Tiskařský lis
6
Rychlolis
zdokonalení tiskařského lisu - původní dřevěný materiál nahrazen kovovým - ruční lis nahrazen tiskařským strojem → rychlolis 7
r. 1810 - Friedrich König rychlolis – stroj s tiskovým válcem - tlak na papír a tiskovou formu se nevyvozoval šroubem - pákový mechanismus → lis pracoval rychleji 8
2
Rychlolis
Rychlolis dále zdokonalován = knihtiskový stroj k potiskování archového papíru, s rovinnou tiskovou formou s válcovým tlakovým tělesem - tlakový válec se otáčí a pod ním podjíždí vybarvená tisková forma, která přenáší barvu na papír
ruční rychlolis
9
Rychlolis
10
Rychlolis poč. 20. st. - automatické rychlolisy s podáváním papíru a navalováním barvy
11
12
3
Rotačka
Rotačka
tiskový stroj – tisková sazba je umístěna na rotujícím válci tisk - na jednotlivé archy (jako klasické tiskařské stroje) - na „nekonečný“ pás papíru
využití - tisk velkých nákladů, zejména novin a časopisů, ale také plakátů, poštovních známek a dalších tiskovin
13
Rotačka
14
Ofset – poč. 20. st. = tisk z plochy - tisknoucí a netisknoucí místa tisku jsou v jedné výškové úrovni - zachovává základní princip kamenotisku - vzájemná odpudivost mastných tiskových barev a vody 15
16
4
Ofset
Ofsetová rotačka
= tisk nepřímý - z tiskové formy se nejprve tiskne na pryží potažený válec a z něho teprve na papír - barva se tedy přenáší dvakrát a předloha na tiskové formě není stranově převrácená
princip
17
Písmo
18
Písmo
pro velikost písma zavedena metrická soustava - základní jednotka = typografický bod na 1 m připadá 2660 bodů
19
systém typografických bodů zakladatel Pierre Simon Fournier (1712–1768) velikost bodu odvodil z tehdejší francouzské stopy (32,48 cm), která se dělila na 12 palců 20
5
Písmo
Typografické body
zdokonalení François Ambroise Didot (1730-1804) částečné přizpůsobení metrickému systému stanovení přesné velikosti jednoho bodu názvy jednotlivých stupňů písma 21
názvy stupňů písma 1 0,376 osminka petitu 2 0,752 čtvrtpetit 3 1,128 briliant 4 1,504 diamant 5 1,880 perl 6 2,256 nonpareille
22
Typografické body
Typografické body
7 8 9 10 11 12 14
16 6,017 tercie 18 6,393 parangon 20 7,521 text 24 9,026 dvoucicero 28 10,530 dvoustřední další velikosti se udávají v cicerech (třícicero apod.)
2,633 3,009 3,385 3,760 4,137 4,513 5,265
kolonel petit borgis garmond breviář cicero střední
23
24
6
Typografické body
Stereotypie zhotovování tiskových forem - různé materiály na výrobu matric sádra, papír za studena, za tepla
25
Stereotypie
26
Stereotypie
ruční odlévání písma - 6000 kusů písma (10 b.) kompletní licí stroj - r. 1853 (J. R. Johnson) po dalším vylepšení - 60 000 kusů
písmolijec při práci (ilustrace z r. 1568)
27
28
7
Licí stroj
Sazba textu
mechanizace lití písma strojová výroba
ruční sazba - pracná a pomalá dobrý sazeč vysázel asi 1400 znaků za hodinu mechanizace nebyla snadná r. 1896 - sázecí stroj Linotype - Ottmar Mergenthaler
„kompletka“ 29
Linotype
30
Linotype
- pomocí klávesnice se „sázely“ negativní matrice a teprve hotový řádek se vcelku odlil - matrice měly různé zářezy, takže se po použití automaticky roztřídily
31
32
8
Linotype
Monotype r. 1897 sázecí stroj Monotype - Talbert Lanston - děrovaná papírová páska řídila odlévání a sázení jednotlivých liter 33
Monotype
34
Sázecí stroje - výkon dobrého sazeče se sázecími stroji zvýšil na 6 až 10 tisíc znaků za hodinu - složité sazby (např. matematických vzorců) se nadále dělaly ručně
35
36
9
Sázecí stroje
Fotosazba - promítání písmen na film z negativů - později se obrazy písmen vytvářely počítačem a promítaly na obrazovku - možnost měnit velikost písma - složitá sazba a vkládání obrázků - skladování hotové sazby pro případný dotisk
fotosazba – 2. pol. 20. století vytvoření tiskové předlohy na fotografický film → studená sazba (bez odlévání písmen)
37
Počítačová sazba
38
Počítačová sazba
od r. 1985 - počítačová sazba (DTP – desktop publishing) programovací jazyk PostScript program PageMaker firma Aldus a počítače Apple firmy Macintosh 39
výstup počítače - osvit filmu příp. desky - přímo ovládá digitální tisk digitální tisk = tisk z počítače bez mezikroků, umožňuje libovolný náklad, i malé náklady rentabilní 40
10
Digitální tisk
Tisk – historické srovnání
- snižuje finanční náklady na tisk - zvyšuje rychlost výroby - knihu lze připravit během jediného dne oproti týdnu při tisku klasickým tiskem
1500 tiskař ryl matrice, odléval písmo (každé písmeno lití muselo být tolipísma krát, aby to stačilo na vysázení alespoň 2 stran tisku)
1900
2000
písmolijna připravila matrice, na licích strojích “kompletkách“ odlila písmo, to dodala do tiskárny
grafik – v profesionálním softwaru připravil výslednou stranu složenou z textu a obrázků
41
Tisk – historické srovnání 1500 sazeč sestavil text z liter; sazba uzavření 1-2 strany sazby na vozíku
42
Tisk – historické srovnání
1900
2000
sazeč sestavil stránku ze strojní a ruční sazby
osvit – obraz stránky byl exponován na film, ten vyvolán v automatu; kopírováním filmu na tiskovou desku se vyrobila tisková forma
1500
43
jeden tiskař pokládal papír na formu a “zatahoval“ lis, tisk druhý nanášel “tampony“ barvu na tiskovou formu
1900
2000
tiskař uzavřel sazbu do formového rámu v rychlolisu či příklopovém stroji, příp. rotačky a vytiskl zakázku
ofsetový archový nebo kotoučový stroj při jednom průchodu papíru strojem se čtyřmi nebo více tiskovými jednotkami zhotovila plno44 barevná tiskovina
11
Tisk – historické srovnání
Tisk – historické srovnání
1500
1500
1900
2000
potištěné archy se sušily; dále se skládaly a předaly k vazbě
jednolisty, noviny a časopisy se skládaly, balily a expedovaly přímo z tiskárny; knihy do knihvazárny k vazbě
jednolisty, noviny a časopisy se skládaly, balily a expedovaly; knihy se předaly do knihvazárny
1900
2000
300 vyrychlolis 1000 archový stroj: tištěných archů/hodina; 10.000 archů archů za příklopový stroj za hodinu výkon den 1200 archů; rotačka: 70.000 rotačka 10.000 48stránkových osmistránkových novin za hodinu novin
dokončení
45
Grafické techniky
46
Dřevořez
dřevořez, dřevoryt = tisk z výšky mědiryt = tisk z hloubky heliogravura = tisk z hloubky litografie = tisk z plochy
47
- tisk z dřevěné desky (štočku), která je řezaná ze dřeva podél kmene, po létech - patrná kresba dřeva, je ovlivněn směr a způsob rytí → rytí po létech je mnohem snazší než proti nim 48
12
Dřevořez
Dřevoryt
- grafik vybírá různými dlátky a noži ze štočku to, co má být ve výsledném tisku bílé - deska se před tiskem naválí barvou, přiloží se na ni papír a grafika se mírným tlakem a třením otiskne
- Thomas Bewick - 18. st. - tisk z dřevěného štočku - matrice nařezána napříč létům, což umožňuje bohatší modelaci a stínování obrazu
49
Mědiryt
50
Heliogravura
- měděná matrice - rytí čar a ploch - jemnější kresba než u dřevořezu → lept, mezzotinta, akvatinta
51
Karel Klíč – r. 1878, zdokonalení na hlubotisk - nahrazuje ruční rytí fotochemickým procesem - okopírování fotografického negativu na měděnou desku, opatřenou asfaltovou a citlivou želatinovou vrstvou 52
13
Heliogravura
Litografie
- leptání desky za osvětlení - různě hluboké jamky, do nichž se nanáší barva - papír ji pod tlakem válce s pružnou gumovou vrstvou vysává
= kamenotisk - Alois Senefelder – r. 1798 - tisk na hladké povrchy - tisková forma bez reliéfu (vystouplého či vyhloubeného) - tisknoucí i netisknoucí prvky jsou na jedné výškové úrovni
53
Litografie
54
Knihtisk v 19. st.
- tisknoucí místa přijímají mastnou tiskovou barvu - místa netisknoucí se navlhčí vodou, aby barvu nepřijímala - při výrobě tiskové formy se tedy využívá vzájemné odpudivosti mastnoty a vody 55
rozvoj vědy a techniky → odborná literatura seriály – noviny a časopisy edice – rozsáhlé soubory encyklopedie zdokonalení tisku obrázků → ilustrované dokumenty
56
14
Knihtisk v 19. st.
Knihtisk v 19. st.
tiskárna X nakladatelství nové profese – redaktoři (odpovědný, technický, výtvarný) průmyslová výroba knihy – levná vazba, nekvalitní papír i tisk, pokleslý obsah
video http://www.youtube.com/watch?v=mf cEFEaxaLs
57
Obnova krásné knihy
58
Vydávání ve 20. st.
koncem 19. st. – snahy o obnovu krásné knihy John Ruskin William Morris – hnutí Arts and Crafts (umění a řemesla) Arnošt Procházka 59
“zlatý věk“ – období 1. republiky řada nakladatelství – péče o obsah i formu česká i světová literatura krásná i odborná literatura 60
15
Vydávání ve 20. st.
Nakladatelství
druhy dokumentů: knihy, časopisy, noviny, hudebniny, mapy, drobné tisky (pohlednice, plakáty)
Aventinum (O. Štorch Marien) Fr. Borový L. Kuncíř Kvasnička a Hampl L. Mazáč Melantrich
61
62
Nakladatelství
Totalitní doba
J. Otto E. Topič Fr. Urbánek J.R. Vilímek
období protektorátu – 1939-1945 krátké oživení – 1945-1948 po Únoru – zrušení soukromých nakladatelství, vznik státních
63
64
16
Státní nakladatelství
Státní nakladatelství
1948-1989 cca 35 nakladatelství cenzura vysoké náklady dotované ceny 65
Cenzura samizdat exilová nakladatelství Sixty–eight publishers Rozmluvy Index Konfrontace Křesťanská akademie
Albatros Československý spisovatel Melantrich Mladá fronta Odeon Práce Státní pedagogické nakladatelství
66
Po listopadu uvolnění cenzury postupný zánik státních nakladatelství vznik nových soukromých stoupající počet vydávaných titulů X klesající výška nákladu
67
68
17
Po listopadu
Jak se dělá kniha
Svaz knihkupců a nakladatelů http://www.sckn.cz
video http://www.stream.cz/video/61331jak-se-co-dela-knihy
69
70
18
