ZPRAVODAJ MĚSTA PLZNĚ ROČNÍK XIX LISTOPAD 2014
Obnova cest
Program
Divadlo Alfa
v Borském parku pokračuje
města kultury je kompletní
nabídne čtyři premiéry
strana 3
strana 4
strana 7
Zvony se vrátí na věž Poslední ze čtyř nových zvonů pro katedrálu svatého Bartoloměje dokončil v dílně Royal Eijsbouts v nizozemském Astenu pražský zvonař Petr Rudolf Manoušek. Vedle Marie, Jana Nepomuckého a Hroznaty, které už jsou vystaveny na náměstí Republiky, se zde pětiapůltunový Bartoloměj objeví s největší pravděpodobností 14. listopadu. Na státní svátek 17. listopadu budou všechny zvony posvěceny biskupem Františkem Radkovským. O den později je jeřáb vyzvedne na věž. Poprvé se zvony rozezní 17. ledna příštího roku při slavnostním zahájení projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Zvony byly odlity ze slitiny 22 procent cínu a 78 procent mědi. Výroba každého z nich trvala několik týdnů. Práce vždy začíná přesnými výpočty tvaru, který dá zvonu jeho budoucí zvuk. „Potom je třeba vytvořit model a na jeho základě také formy. Vlastní lití je velmi rychlé, trvá necelých 20 minut. Potom ale musí zvon zhruba týden pomalu chladnout. Po vyjmutí z formy následuje jeho čištění a dokončení povrchové úpravy,“ uvádí architekt Jan Soukup, který byl v Nizozemsku přítomen lití zvonů Marie a Bartoloměje. Bartoloměj bude největším zvonem katedrály. „Má dva metry a 20 centimetrů v průměru a zhruba stejně i na výšku,“
upřesňuje Jan Soukup. Také na něm budou uvedena jména dárců, kteří přispěli na jeho výrobu více než deseti tisíci korunami. Je zde i několik významných sponzorů z řad regionálních irem a nechybí ani město Plzeň. Sbírka tím ale zdaleka nekončí. Na odlití zvonů bylo potřeba 5,5 milionu korun, téměř stejná částka je nutná na všechny práce okolo, jako jsou oprava a úpravy zvonové stolice, doprava do Plzně a zavěšení. Chybí ještě 1,5 milionu korun. Jména dárců, kteří věnují více než pět tisíc korun, budou uvedena na desce umístěné ve zvonici tak, aby byla dobře přístupná a čitelná. Ve věži v těchto dnech pokračují úpravy nutné pro zavěšení zvonů. Vyhlídkové místo je pro veřejnost uzavřené. „Musí se změnit trasa pro návštěvníky, opravit zvonová stolice, namontovat technologie pro obsluhu a ovládání zvonů. Součástí prací je také modernizace protipožárních opatření,“ dodává Jan Soukup. Trasa pro turisty, kteří dosud procházeli zvonovou stolicí, nyní dozná změn. „Nově povede podél zdi, proto je třeba přidat sem další část schodiště. Jiná možnost není, přes zvonovou stolici nelze chodit. Jednak zde hrozí úraz, ale také poškození zvonů vandaly,“ připomíná Jan Soukup. Pokračování na straně 2
Jako místo setkávání by měla sloužit Lavička Václava Havla, která byla 30. října odhalena v Šafaříkových sadech. Projekt pamětního místa tvořeného dvěma křesly a stolem, jehož středem prorůstá lípa, inicioval velvyslanec České republiky v USA Petr Gandalovič. Autorem návrhu je architekt Bořek Šípek. V současné době jsou Havlovy lavičky umístěny kromě Plzně v dalších šesti městech: ve Washingtonu, Dublinu, Barceloně, Portlandu, Praze a Českých Budějovicích. Foto: Martin Pecuch
rOZHOVOr
krátce
účastníků sametové revoluce na 17. listopad se ani po letech nezměnil Příloha seznamuje Názor V pondělí 17. listopadu uplyne čtvrt k aktivním účastníkům sametové re- bude navždy a s tím související následná da v Zahradní ulici. Šli jsme spontánně od událostí roku 1989, které zá- voluce v Plzni. Oba v rozhovoru pro úleva, nadechnutí, naděje lepšího a svo- k Divadlu J. K. Tyla, kam přišlo několik s územním plánem století sadním způsobem ovlivnily život u nás. Radniční listy přiznávají smíšené po- bodného žití, a zároveň také vzrušení dalších lidí, zastavovali se i kolemjdoucí. Vážení čtenáři,
Jana Petrová a Vladimír Líbal patřili
Útvar koncepce a rozvoje města Plzně pro vás připravil přílohu, která je součástí tohoto čísla Radničních listů, k návrhu Územního plánu Plzeň s cílem seznámit se s touto základní územně plánovací dokumentací. Proces jejího projednání byl zahájen 30. září letošního roku. K tomuto návrhu mohou zájemci uplatnit písemné připomínky do 1. prosince letošního roku u pořizovatele, tedy u Odboru stavebně správního Magistrátu města Plzně na adrese Škroupova 4, 306 32 Plzeň.
Nový územní plán Na tomto odboru lze také získat podrobnější údaje o jednotlivých procesních krocích a termínech jednání. Více informací o Územním plánu Plzeň je k dispozici také na www.ukr.plzen.eu. (red)
Jana Petrová se aktivně účastnila listopadových událostí v roce 1989. Foto: Michal Böhm
city ze současného dění na politické scéně. Jejich pohled na události v listopadu před 25 lety se ani po letech nezměnil. Jana Petrová pochází ze Sušice, od roku 1987 žije v Plzni. Pracuje jako vedoucí Poradny Národní rady osob se zdravotním postižením ČR pro Plzeňský kraj. Vystudovala mimo jiné soudobé dějiny na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Ve volných chvílích se zabývá soukromým bádáním, zaměřuje se na české a regionální dějiny v období takzvané normalizace. Vladimír Líbal se věnoval v letech 1990 – 1992 politice profesionálně, působil jako poslanec České národní rady, poté vykonával funkci vedoucího odboru kultury magistrátu, řídil oddělení kultury na krajském úřadu a nyní pracuje v kanceláři primátora jako koordinátor projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Co se vám vybaví, když se řekne sametová revoluce? J. P.: Zhroucení režimu, který tu 40 let utiskoval lidskou svobodu a důstojnost. Počátek nové éry. Úžasná atmosféra. Lidská sounáležitost. Lidé k sobě byli hodní a přátelští. Počátek nové éry. V. L.: Pocit neuvěřitelného, že se hroutí něco, o čem jsme předpokládali, že tu
a napětí, jak to všechno dopadne. Ale také chaos, zmatek a vědomí, že se události valí jedna za druhou, že jsme svědky dějinného zlomu. Vzpomenete si, v jaké situaci vás v listopadu 1989 zastihly informace o událostech v Praze? J. P.: Velice živě. Společenskou situaci u nás jsem hodně prožívala a na předchozí demonstrace do Prahy pravidelně jezdila. Také 17. listopadu jsem se vydala odpoledne do Prahy autobusem. Jelikož jsem nestíhala začátek demonstrace a mobilní telefony ještě neexistovaly, čekala jsem v centru města, zda tam průvod dorazí. Potkala jsem kamaráda ze Strakonic, a tak čekání ve dvou bylo příjemnější. Nevěděli jsme přesně, kudy se bude průvod ubírat, a k Národní třídě jsme přišli v okamžiku, kdy odtud odcházeli zmlácení demonstranti. S některými jsme mluvili a dozvěděli se, jak krutě proti nim bezpečnostní složky zasáhly. Celou noc i příští dny jsme poslouchali Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu, abychom se dozvěděli, jak se situace vyvíjí. Velké emoce vzbuzovala informace o údajném zabití studenta Martina Šmída. V neděli večer jsem po příjezdu do Plzně zašla za jedním aktivistou a v pondělí jsme se setkali ve větším počtu u Pepíka Bernar-
V dalších dnech pak začaly demonstrace na náměstí Republiky, to už jsme věřili, že se začínají ledy lámat... V. L.: Bylo to doma, kde jsem slyšel první informace o událostech v Praze ve vysílání Svobodné Evropy. Začal jsem tušit, že se děje něco neobvyklého a nečekaného. Nejsem si jist, do jaké míry je to známo, že podobné shromáždění jako v Praze, samozřejmě nesrovnatelně menší, se uskutečnilo v pátek odpoledne 17. listopadu i ve Smetanových sadech v Plzni. Bylo nás tam asi 50, zapálili jsme svíčky, zazněl nějaký projev. Na rozdíl od Prahy se zde nekonal žádný zásah, i když všude okolo stáli tajní a příslušníci Veřejné bezpečnosti. Asi po hodině jsme se v klidu rozešli, aniž jsme tušili, co se stane na Národní třídě. Jaký byl váš nejsilnější zážitek z tohoto období? Pocítili jste alespoň na chvíli strach? J. P.: Určitě samotný 17. listopad, kterému jsme původně nepřikládali žádný větší význam, a chvění a nejistota ve dnech následujících. Strach trochu ano, ale převládala spíše radost a euforie. Pak 27. listopadu generální stávka a s napětím očekávaný příchod tisíců lidí ze Škodovky, kdy už se stalo vítězství hmatatelnějším… Pokračování na straně 5
ST RANA 2 / L I S T O PA D 2 0 1 4
V zastupitelstvu budou mít po deseti mandátech ANO, ODS a ČSSD
krátce
Za obvod Plzeň-město byl do Senátu zvolen starosta Slovan Lumír Aschenbrenner
Policisté převzali speciální vozidlo
V říjnových komunálních volbách v Plzni vyhrálo hnutí ANO 2011 se 17,9 procenta hlasů, těsně následované ODS se 17,55 procenta hlasů. Na třetím místě skončila ČSSD, která získala 16,45 procenta hlasů. Tyto strany budou mít v sedmačtyřicetičlenném Zastupitelstvu města Plzně shodně po deseti mandátech. Dále zde budou mít po pěti křeslech zástupci TOP 09 (9,05 procenta hlasů) a KSČM (8,3 procenta hlasů). Občané patrioti (7,3 procenta hlasů) mají čtyři mandáty a KDU-ČSL (5,67 procenta hlasů) celkem tři. Do městského zastupitelstva se ze stran, které zde dosud působily, nedostala Pravá volba pro Plzeň, naopak se po pauze vracejí lidovci. Volební účast ve městě dosáhla 33,73 procenta. V Plzni v posledních čtyřech letech vládla koalice ODS a ČSSD. Při minu-
Cenu získal architekt Jan Štípek Cenu Hanuše Zápala získal za budovu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara architekt Jan Štípek in memoriam. Ocenění uděluje každé čtyři roky primátor města za přínos plzeňské architektuře v uplynulém období. Letos se o něj ucházeli autoři deseti staveb. Předání cen se uskutečnilo v rámci galavečera fóra realitních, stavebních a investičních příležitostí Finpex. „Volný koncept řešení velkoprostorových atelierů a jejich řazení v celkovém uspořádání přesvědčivě demonstruje tendence moderní výuky uměleckých disciplín na evropské i světové úrovni. Variabilita prostoru vytváří atmosféru tvůrčího prostředí pro studenty i vyučující. Rozhodnutí všech členů poroty pro udělení ceny tomuto projektu bylo jednomyslné,“ uvedl k vítězné stavbě předseda poroty Petr Franta. Zvláštní ocenění pak bylo uděleno městu Plzeň za realizaci kašen na náměstí Republiky. Mezi nominovanými stavbami byl mimo jiné Atletický stadion města Plzně ve Vejprnické ulici a fotbalový stadion ve Štruncových sadech. Více informací je k dispozici na www.ukr.plzen.eu. (red)
lých komunálních volbách zde vyhrála ODS se ziskem 24,78 procenta hlasů. Těsně porazila druhou ČSSD s 23,81 procenty. Třetí skončila TOP 09 s 12,31 procenta hlasů. Do zastupitelstva se dostali ještě Občané.cz, KSČM a Pravá volba pro Plzeň. V senátních volbách byl za Plzeň-město zvolen starosta Městského obvodu Plzeň 2-Slovany 54letý Lumír Aschenbrenner z ODS. V rozhodujícím druhém kole dostal více hlasů než jeho protikandidát z ČSSD, lékař Václav Šimánek. V horní parlamentní komoře nahradí Lumír Aschenbrenner senátora Jiřího Bise z ČSSD, který již nekandidoval. Pro Lumíra Aschenbrennera hlasovalo 54,26 procenta voličů, získal 8 885 hlasů. Jeho protikandidáta Václava Šimánka podpořilo 45,73 procenta voličů, svůj hlas mu dalo 7 489 lidí.
procenta voličů, v prvním kole to bylo 32,13 procenta. (red)
Složení nového Zastupitelstva města Plzně
Občané patriOti
Celkem jeden milion korun poskytlo město Plzeň na pořízení nového speciálního vozidla pro Policii České republiky. Devítimístný VW Transporter je vybaven přepravní jednotkou pro dlouhé zbraně, sadou výstražných světel s rozhlasovým zařízením a spojovacími prostředky. Vozidlo mohou policisté používat i ve špatně přístupném terénu při povodních. „Je vybaveno levým otevíráním zadního prostoru, tudíž může družstvo z vozidla opouštět vnitřní prostor jak vlevo, tak vpravo a je variabilní i při přehrazení určitého prostoru,“ uvádí ředitel Městského ředitelství policie Plzeň Pavel Krákora. Policisté nyní mohou využívat deset takových vozidel. (red)
Cukrovarská se má stát atraktivním místem k bydlení Jako městský prostor s bytovými domy, obchody a zelení by se mělo do budoucna rozvíjet území bývalého depa dopravních podniků v Cukrovarské ulici
v Doudlevcích. Vyplývá to z urbanisticko-architektonické studie odsouhlasené městskou radou. Tento dokument bude zohledněn při přípravě nového územní-
ho plánu města, který má být dokončen v roce 2016. Nyní bude dalším krokem rozpracování jednotlivých rozvojových ploch určených k zástavbě včetně stáva-
Okolí Cukrovarské ulice by se mělo do budoucna stát prostorem s bytovými domy, zelení a obchody.
Velká výluka omezí dopravu Devítidenní výluka, která se dotkne především provozu tramvajových linek 1 a 2, začne 15. listopadu. Do 23. listopadu omezí nejen veřejnou dopravu, ale i automobilový provoz v centru. „Výluka je nezbytná vzhledem k pracím na dokončení kolejí ve Zbrojnické ulici a v křižovatce Pražská, Anglické nábřeží. Rovněž se bude demontovat provizorní zastávka v Prešovské a odstraní se výhybka mezi nástupními ostrůvky v zastávce Sady Pětatřicátníků,“ vysvětluje projektant Václav Lacyk. Dojde i k rekonstrukci vozovky v křižovatce Pražská, Anglické nábřeží a k opravě kolejí v křižovatce Zbrojnická, náměstí Republiky a Františkánská. Nutná bude také uzavírka křižovatek Pražská, Anglické nábřeží a Františkánská, náměstí Republiky, Zbrojnická. „Chystá se zaslepení Anglického nábřeží od Kopeckého sadů a uzavření Fügnerovy ulice. Auta neprojedou ani Pražskou ulicí od křižovatky U Jána. Do centra bude možné vjíždět jen od Rychtářky,“ upřesňuje Václav Lacyk. Řidiči neprojedou ani Františkánskou ulicí ve směru od Bezručovy. Dále bude platit zákaz vjezdu do Františkánské z Kopeckého sadů. Zásobovací vozy do pěti tun se do Františkánské dostanou od 17 do 9 hodin. Na náměstí Republiky projedou vozidla z Prešovské po odstranění provizorní zastávky, které se předpokládá 15. listopadu ráno.
K volbám přišlo ve volebním obvodu Plzeň-město při druhém kole 15,55
Zastávka v Prešovské ulici bude zrušena. Tramvaje pojedou v úseku Slovany – Hlavní nádraží a Světovar – Hlavní nádraží. Mezi Hlavním nádražím a zastávkou Sady Pětatřicátníků nahradí tramvaje autobusy. Ty budou cestující odbavovat u nádraží v zastávce Pařížská směrem k Mrakodrapu a v sadech Pětatřicátníků v zastávce linky č. 41 směrem na Vinice. Linka č. 4 se vrátí ve směru na Bory na svoji původní trasu přes zastávku Sady Pětatřicátníků a nepojede už přes Palackého náměstí a Palackého ulici. Tím dojde ke zrušení zastávek Jízdecká a U Synagogy pro linku č. 4. Stavební práce se dotknou i trolejbusů a autobusů. Linka č. 13 bude odkloněna přes Americkou třídu a Šumavskou ulici. Trolejbusové linky č. 10 a 14 pojedou v pracovních dnech od 18. do 21. listopadu z Černic a Bor do zastávky Pařížská přes most Milénia a Mikulášské náměstí. Ve směru do Pařížské budou zrušeny zastávky Goethova a Anglické nábřeží. Trolejbusy odbaví cestující na objízdné trase v zastávce Mikulášská na Mikulášském náměstí. V neděli 23. listopadu se do původního provozu vrátí všechny tramvajové linky. Na trase linek č. 1 a 2 ale nebudou kvůli stavebním úpravám fungovat zastávky v Pražské ulici. Více informací lze získat na www.plzen.eu v sekci Život v Plzni. (red)
Vizualizace: ateliér D3A
jících objektů v podrobnější dokumentaci. Dojde tak ke zpřesnění podmínek pro využití tohoto prostoru mezi řekou Radbuzou a Doudleveckou ulicí. „Návrh architektů z ateliéru D3A, který komisi zaujal nejvíce, důsledně využívá všech vazeb v území. Zohledňuje vztah k řece i ke stávajícím hodnotným budovám industriální architektury včetně bývalého lihovaru. Zásadní je členění veřejného prostoru, kdy má každé navržené prostranství svébytný charakter. Návrh dobře pracuje s terénem a využívá průhledů, průchodů či podloubí a dominant. V něm dochází také k největšímu prolínání původních a nových objektů, což odbornou komisi oslovilo,“ říká ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká. Pořízení urbanisticko-architektonické studie schválilo Zastupitelstvo města Plzně v červnu uplynulého roku. Toto rozhodnutí zásadně ovlivnil záměr vybudovat novou dopravní základnu Plzeňských městských dopravních podniků v areálu Škodovky. Autobusy a trolejbusy se sem z Cukrovarské ulice přestěhovaly během letošního léta. Část bývalého depa nyní využívá společnost Plzeň 2015. (red)
Zvony se vrátí na věž katedrály Pokračování ze strany 1 Po zavěšení zvonů bude následovat napojení na počítačové technologie, které budou řídit například to, kolik jich bude znít současně. „Při nejvýznamnějších svátcích, jako jsou Vánoce, Nový rok nebo Velikonoce, se rozezní všechny zvony, běžně se zvoní jedním nebo dvěma,“ vysvětluje architekt. Podmínkou je, aby spolu zvony ladily. Proto už se na věž nevrátí Anna, která bude znít z kostela ve Františkánské ulici. Kompletní sada zvonů chybí na věži katedrály svatého Bartoloměje více než 70 let. V roce 1941 byly zvony zabaveny a roztaveny pro válečné potřeby nacistického Německa. Zůstal zde pouze Prokop z roku 1835. V roce 1994 pak přibyla Anna. V říjnu roku 2012 byl ustaven Výbor na pořízení zvonů katedrály, v němž zasedli zástupci biskupství, farnosti, společnosti CrossCafe a rodiny architekta Soukupa. Sbírka s cílem získat peníze na obnovu a návrat zvonů začala v Plzni následně. První dva zvony Marii a Jana Nepomuckého vyrobil Petr Rudolf Manoušek v Nizozemsku loni v létě, letos na jaře tam vytvořil Hroznatu, který je pojmenován po patronovi plzeňské diecéze. (red)
Poslední ze čtyř nových zvonů pro katedrálu svatého Bartoloměje dokončil v dílně v nizozemském Astenu zvonař Petr Rudolf Manoušek. Foto: Jan Soukup
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3
Stadion hlídá unikátní kamerový systém Výkonný technologický systém Panomera zajišťuje od letošního podzimu vyšší bezpečnost na fotbalovém stadionu ve Štruncových sadech. Zařízení dokáže identiikovat problémové fanoušky a pořídit jejich snímky. Na základě záznamu pak může zasáhnout pořadatelská služba nebo městská policie. Snímky pořízené z tohoto systému mohou být využity i jako důkazní materiál při případném soudním líčení. Panomera bude při fotbalových zápasech nasměrována do prostoru vyhrazeného fanouškům hostujících týmů, který je považován za nejvíce problémový. V reálném čase a při vysoké rychlosti pořídí nové zařízení až 30 snímků za sekundu. Z několika záběrů dokáže vytvořit jeden obraz a operátor tak může sledovat záznam celého incidentu. I když si přiblíží určité místo, zařízení je schopno sledovat veškeré dění kolem. Obsluze to umožňuje zpětně dohledat průběh výtržností na jiných místech ve
Panomera například umožňuje obsluze zpětně dohledat průběh výtržností ve sledovaných sektorech na stadionu. Foto: Martin Pecuch
sledovaném sektoru. Systém také dokáže určit totožnost pachatele přestupku nebo trestného činu. „Technologie byla vyvinuta speciálně pro zajištění dohledu nad rozsáhlými plochami, jako jsou například sportoviště nebo parkoviště,“ uvádí vedoucí odboru bezpečnosti a prevence kriminality magistrátu Aleš Průša. Kamerový systém vybudovaný v minulých letech se ukázal pro zajištění bezpečnosti a přehledu o dění uvnitř stadionu a v jeho okolí jako nedostatečný. „Pokud běžná kamera přiblíží například celý sektor hostů, obtížně se určuje pachatel incidentu. Úhel záběru je široký a v jednom obrazu kamery najdete mnoho detailů, ale jsou tak malé, že je nelze rozeznat,“ upřesňuje Aleš Průša. Celkové náklady na pořízení nové technologie činily 4,4 milionu korun, z toho větší část nákladů uhradilo město a jeden milion korun poskytl Plzeňský kraj. (red)
Obnova cest v Borském parku pokračuje Další etapa obnovy cest v Borském parku začala v říjnu letošního roku. Mlatový povrch získá část obvodové okružní cesty, vnitřní paprsčité pěšiny budou nově pokryty zatravněným štěrkem. V parku navíc přibydou lavičky, cvičební prvky, stezka pro bosé nohy, pískoviště, venkovní šachovnice a dva mostky.
V současné době pokračují úpravy okružní cesty v zadní části parku v úseku od odbočky k viaduktu Českých drah k výjezdu na Klatovskou třídu. Práce v těchto místech vyžadují dočasné omezení pěšího a cyklistického provozu. Správa veřejného statku města Plzně, která je investorem stavby, proto žádá návštěvní-
V Borském parku pokračují úpravy okružní cesty.
Město podporuje zdravé stravování Upřednostňovat přirozené potraviny před polotovary, regionální produkty před nekvalitní velkoprodukcí a dovozem a také zvýšit podíl zeleniny a omezit množství cukrů, to vše jsou zásady, které by měly dodržovat školní jídelny zřizované městem. Přispěl k tomu seminář, na kterém vedoucí jídelen získaly moderní poznatky o stravování a zdraví od Margit Slimákové, specialistky na zdravotní prevenci a výživu. Město chce rovněž podpořit změnu sortimentu ve školních automatech a bufetech. Zvýhodněnou sazbu za pronájem nebytových prostor pro jejich umístění získají ti, kteří budou prodávat potraviny a nápoje na základě doporučení Ministerstva zdravotnictví a nabídnou sortiment v souladu se zásadami zdravé výživy. Nájemce zaplatí 250 korun za metr čtvereční a rok. Výše nájemného se v současné době pohybuje mezi 450 a 750 korunami za metr čtvereční a rok podle lokace školy. Nájem za umístění nápojového nebo jídelního automatu je stanoven na 10 tisíc korun za rok. (red)
ky, aby omluvili komplikace, se kterými se zde nyní setkávají. Připravuje se také instalace 40 nových laviček, 50 lavic vytvořených z klád a šesti velkých dubových obloukových autorských lavic. „Po dokončení cest bude do parku umístěno nové vybavení, tedy cvičební prvky pro seniory a stezka pro bosé nohy.
Foto: Michal Böhm
Ta bude umístěna v prostoru křižovatky lesních cest, kde je dnes málo využívané, zastíněné pískoviště,“ sděluje Irena Tolarová z oddělení urbanistické zeleně Správy veřejného statku města Plzně. Herní a sportovní prvky pro děti budou umístěny společně s venkovní šachovnicí, skákacím panákem a pískovištěm na konci hlavní kompoziční osy parku, která je vymezena dvouřadou alejí ze zakrslých smrků. Uvedené úpravy, které si vyžádají téměř 9,5 milionu korun, se uskuteční s ohledem na inanční možnosti Správy veřejného statku města Plzně postupně během dvou následujících let. Poslední úsek obnovy zaniklé cesty v údolí vedle parkoviště před věznicí bude dokončen v roce 2016. „Protože se tato cesta vine údolím s bývalým potůčkem, budou její součástí také dva drobné mostky přes jeho koryto,“ dodává Irena Tolarová. Obohacení parku o nové vybavení bylo navrženo po loňské diskusi s veřejností v rámci říjnové akce „Den pro Borský park“, kde mohli návštěvníci podávat své náměty na vylepšení parku. Postupná obnova Borského parku začala v roce 2006, náklady na revitalizaci zeleně, cest a nové vybavení od té doby přesáhly 25,5 milionu korun. (red)
OkéNkO SOcIáLNícH SLUžeB
Poradna pro seniory funguje už rok Problémy týkající se dědictví, odstoupení od smluv nebo občansko-právní spory pomáhá seniorům a invalidním důchodcům s trvalým bydlištěm v Plzni řešit bezplatná právní poradna. K dispozici je každé úterý od 14 do 16 hodin v prvním patře sídla odboru sociálních služeb magistrátu v Martinské 2. Poradna zahájila činnost před rokem. „Původním záměrem bylo provozovat ji jednou za 14 dní a na každého klienta vyčlenit 30 minut. Brzy se však ukázalo, že je tato nabídka nedostačující. Poradna je proto nyní k dispozici každé úterý šesti klientům,“ vysvětluje Alena Hynková, vedoucí zmíněného odboru. Během prvního roku činnosti navštívilo poradnu 193 klientů,
z toho někteří opakovaně. „To, že zájem seniorů předčil naše očekávání a mnozí se vracejí, není dokladem jen toho, že je to velmi potřebná a vyhledávaná služba, ale zejména potvrzením, že se zájemcům dostává kvalitní a srozumitelné právní pomoci. Za to je třeba poděkovat Michalu Červenkovi z právního odboru magistrátu,“ doplňuje Alena Hynková. Do poradny je nutné se předem objednat buď osobně na odboru sociálních služeb magistrátu, případně na telefonním čísle 378 033 355 nebo e-mailové adrese:
[email protected]. (red)
Bohumila Šmolíková oslavila jubileum
Kulturní dům v Červeném Hrádku získá nové využití Ojedinělé kombinované zařízení, ve kterém by sídlila mateřská škola pro zhruba 30 dětí a stacionář pro 20 seniorů, hodlá vybudovat v chátrajícím bývalém kulturním domě v Červeném Hrádku Úřad městského obvodu Plzeň 4. Vestavba má vzniknout v sálové části objektu. Aby ji mohl obvod převzít do své správy, je nutný bezúplatný převod ze státu na město. Druhou, administrativní část budovy využívá zemědělská
společnost. Inspiraci pro záměr společného soužití dětí a seniorů nalezl čtvrtý městský obvod v zahraničí. Předškoláci se zde naučí vztahu ke starší generaci, senioři získají kontaktem s dětmi novou náplň života. Přípravy převodu části kulturního domu na město již začaly. „Byl vyhotoven geometrický plán na rozdělení pozemku pod budovou tak, aby každá část měla svůj pozemek. Projektanty je také zpracováván pasport bu-
Část kulturního domu v Červeném Hrádku má sloužit jako mateřská škola a současně stacionář pro seniory. Foto: Michal Böhm
dovy, který je potřebný pro přidělení popisného čísla sálové části, jež má být předmětem převodu na město,“ uvádí Karel Hála, ředitel Územního pracoviště Plzeň Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových s tím, že převod by mohl být dokončen na přelomu roku, nejpozději však v lednu 2015. Výpůjčka administrativní části skončí Zemědělskému družstvu Červený Hrádek na začátku příštího roku. „Družstvu byla nabídnuta k odkoupení či pronájmu. Podle předběžných informací ji hodlá užívat jako své sídlo i nadále. Rozhodnutí se bude odvíjet od výše kupní ceny stanovené naším úřadem,“ vysvětluje Karel Hála. I když populačně nejsilnější ročníky dětí už z mateřských škol odcházejí, obvod by nová místa využil. Díky okolním obcím s masivní výstavbou domů a bytů je zde o umístění dětí v mateřských školách stále zájem. Zařízení v Červeném Hrádku by mohly využívat místní děti, které zatím jezdí do Doubravky. Zde by se uvolnila kapacita pro jesle, které by obvod chtěl zřídit. Bývalý kulturní dům v Červeném Hrádku proslavil 17. července 1989 projev tehdejšího generálního tajemníka komunistické strany Milouše Jakeše, ve kterém mimo jiné kritizoval umělce podepsané pod peticí Několik vět, která žádala společenské změny. (red)
Bohumila Šmolíková je předsedkyní Krajské rady Svazu důchodců České republiky. Foto: archiv Významné životní jubileum oslavila 19. října předsedkyně plzeňské Krajské rady Svazu důchodců České republiky Bohumila Šmolíková. „Tato žena obdivuhodné vitality stojí v čele organizace, která sdružuje na území města Plzně více než 1 900 členů. Je držitelkou řady ocenění, mimo jiné Dobré duše 2012 za obětavou činnost ve vedení Svazu důchodců ČR a iniciativní přístup v rámci akcí pro seniory. Bohumila Šmolíková je zářným příkladem, že odchodem do starobního důchodu aktivní život rozhodně nekončí,“ připomíná Alena Hynková, vedoucí Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně. (red)
ST RANA 4 / L I S T O PA D 2 0 1 4
PLZEŇ 2015
Program projektu Evropské hlavní město kultury je kompletní Americká skupina Lynyrd Skynyrd vystoupí 1. května 2015 na zahájení Slavností svobody Několik set akcí nejrůznějších žánrů od nového cirkusu přes výstavy, koncerty, divadlo, tanec, až po vzdělávací projekty a představení ve veřejném prostoru nabídne od 17. ledna po celý příští rok společnost Plzeň 2015. „Za rozsáhlým programem stojí několikaletá práce týmu, desítek institucí a partnerských organizací ve městě i v regionu, které s námi projekt Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 chystají,” říká ředitel společnosti Plzeň 2015 Jiří Suchánek. Jednou z nejnovějších akcí, která přibyla v hudebním programu, je koncert legendární americké kapely Lynyrd Skynyrd, která zahraje vůbec poprvé v České republice, 1. května 2015 na zahájení Slavností svobody. Termín si vybrali její členové sami s ohledem na 70. výročí osvobození Plzně americkou armádou. Kapela se proslavila především skladbou „Sweet Home Alabama“, která se stala jednou z nejoblíbenějších písní takzvaného jižanského rocku. Koncert bude zároveň dárkem FC Viktoria Plzeň městu. Další velké téma projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 představují industriální prostory. Jedním z nich je depo, bývalá vozovna dopravních podniků v Cukrovarské ulici.
„Během nadcházejícího roku se zde představí čtyři velké výstavy. Jednu z nich připravuje sochař Čestmír Suška ze skupiny Tvrdohlaví, který tvoří sochy z vyřazených kovových objektů. Jeho výstava reSTART začne v dubnu a potrvá do konce prosince. Doprovázet ji budou různé aktivity, kurzy a komentované prohlídky. V depu se také uskuteční taneční, divadelní i cirkusová představení ve spolupráci s partnerskými festivaly a v rámci naší sezony nového cirkusu. Depo bude zároveň místem pro prezentaci evropských kultur v rámci festivalu Departures. Stane se mimo jiné sídlem společných dílen nebo kreativních irem,“ vysvětluje programový ředitel společnosti Plzeň 2015 Jiří Sulženko. Další informace o akcích chystaných pro nadcházející rok, jako jsou například výstavy věnované Jiřímu Trnkovi či program slavnostního zahájení, budou zveřejněny v prosincovém čísle Radničních listů. Kompletní programový katalog projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 si mohou zájemci koupit v Meeting Pointu na náměstí Republiky a v Turistickém informačním centru města Plzně. (mr)
V bývalé vozovně dopravních podniků v Cukrovarské ulici se v příštím roce představí čtyři velké výstavy.
Plzeň 2015 hledá dobrovolníky
Výběr z programu listopad 2014 •11. – 21. 11. od 18 h – Výstava Moderní přímá demokracie, Měšťanská beseda •13. 11. od 18.30 h – Přednáška Zahrada jako veřejný prostor, Dům hudby Plzeň •15. – 23. 11. Festival Animánie – Podzimní sklizeň •16. 11. od 18 h – Undergroundový koncert 25 let poté... v Plzni, KD Peklo •17. 11. od 14 h – Vysvěcení nových zvonů, náměstí Republiky •17. 11. od 18 h – World Dinner, Mezinárodní den studentstva, KD Peklo •17. 11. od 19 h – Jazz bez hranic: Zločin v posázavském paciiku, Velké divadlo •17. 11. od 21 h – Klubová noc v rámci oslav 17. listopadu, Jazz Rock Café •27. 11. od 19.30 h – Festival Akcent: Sídliště z plechu, KD Peklo •28. 11. od 20.20 h – PechaKucha Night, Velké divadlo •30. 11. od 19.30 h – Festival Akcent: Vadí-Nevadí, KD Peklo •30. 11. od 18 h – Rozsvícení vánočního stromu, náměstí Republiky Více informací je k dispozici na www.plzen2015.cz. Akce se konají v rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015.
Dne 17. ledna 2015 budou po letech příprav naplno zahájeny akce v rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Slavnostní otevírání města se uskuteční pod taktovkou uměleckého ředitele společnosti Plzeň 2015 Petra Formana, který vyzývá veřejnost: „Přidejte se k nám a staňte se jednou z hlavních postav zahájení projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015! Každý je v něčem dobrý, nebojte se ukázat, co ve vás je. Třeba si procvičíte jazyky, uplatníte svůj technický či produkční talent, získáte nové zkušenosti a poznáte zblízka, jak se připravuje akce evropského formátu.“ Zapotřebí jsou dobrovolníci,
kteří budou například pečovat o zahraniční a domácí hosty a také o novináře, a dále asistenti účinkujících, koordinátoři průvodů Plzní, distributoři informací a propagačních materiálů, ale i fotografové či přispěvatelé na webové a facebookové stránky projektu. Každý člen týmu obdrží certifikát o účasti na přípravách projektu a také doporučující dopis. Dalším bonusem pro dobrovolníky jsou vstupy zdarma na vybrané akce v rámci slavnostního zahájení a na další události v průběhu roku 2015. Zájemci mohou kontaktovat organizátory na e-mailové adrese
[email protected]. (mr)
rOZHOVOr
Michaela Mixová: Lidé zažijí v Plzni to, co v žádném jiném městě Aktivity podporující rozvoj kreativity a podnikání v našem městě i regionu a také festival o trvalé proměně města „Open Up!“ má ve společnosti Plzeň 2015 na starost Michaela Mixová. Absolventka oboru kulturní politiky a managementu programu UNESCO v Bělehradě pochází z Nového Jičína. Její cesta do Plzně byla poměrně klikatá. „Od mala jsem se věnovala plavání s ploutvemi, a díky tomu jsem přišla na chuť zkoušet, kam až sahají moje limity. Zároveň jsem objevila sílu cestování a poznávání jiných kultur. To, že jsem se mohla účastnit velkých závodů po celé Evropě i v Mexiku, pro mě bylo velkou motivací a odměnou,“ říká o sobě Michaela Mixová.
Michaela Mixová má v týmu Plzeň 2015 na starost kreativní průmysly. Foto: archiv
Co bylo impulsem k tomu, abyste vyměnila bazén za divadlo? Po střední škole jsem odjela na rok do Londýna starat se o děti. Po prvotním šoku jsem si začala užívat toho, co město nabízelo. Umění a kultura se mě dotýkaly na každém kroku a dělaly život v Londýně příjemnějším. Po návratu jsem začala studovat divadelní management na Janáčkově akademii múzických umění v Brně a nedlouho poté pracovat v nezávislém divadle Buranteatr. K tématu kulturní politiky, které mě teď spojuje s Plzní, jsem se dostala až během posledního roku studií v Brně. Setkání se srbskou expertkou Milenou Dragicevic Sesic mi ukázalo, že
úkolem kulturního manažera není jen zařídit, aby se představení uskutečnila a aby na ně přišli diváci. Otevírá také možnost být u proměny vnímání toho, co je kultura a nastavuje lepší podmínky pro její působení. Později jsem odjela do srbského Bělehradu studovat kulturní politiku, kde jsem získala kontakty na odborníky z celé Evropy. Studium mi hlavně pomohlo ujasnit si, že řešit podporu kultury v širším smyslu má v České republice význam. Potom už začala vaše spolupráce s týmem společnosti Plzeň 2015? V Srbsku jsem sledovala volbu Evropského hlavního města kultury 2015, souboj mezi Plzní a Ostravou. Jeden z mých
profesorů byl členem hodnotící komise. Svůj hlas dal Plzni. Musela jsem mu dát za pravdu, že Plzeň má opravdu perfektní prezentaci a kvalitní přihlášku. Tehdy jsem poprvé zatoužila být součástí týmu Evropského hlavního města kultury. Přihlásila jsem se na pozici manažerky pro vnější vztahy. Můj životopis zaujal tehdejší programovou ředitelku týmu Plzeň 2015 Šárku Havlíčkovou, která mi počátkem roku 2012 k mému milému překvapení nabídla práci v programové části. O co všechno se musí manažerka pro kreativní průmysly postarat? Veškeré mé aktivity mají jeden cíl, stavět most mezi kreativci, kteří mají zajímavé nápady, a byznysem, díky němuž se uživí ve svém oboru. Připravujeme první centrum v České republice na podporu podnikání v kreativních odvětvích. Služby kreativního inkubátoru v bývalém depu v Cukrovarské ulici pomohou od dubna 2015 začínajícím i již existujícím irmám. Jeho součástí bude také prostor pro setkávání lidí, takzvaný coworking, kde se může potkat například designér s výrobcem koloběžek a vznikne konkurenceschopný produkt nebo architekt s místními obyvateli a výsledkem bude hravý městský mobiliář. Pořádáme také akce jako byl festival „Open Up!“. V jeho rámci 6. listopadu v Papírně prezentovaly zajímavé osobnosti své názory na to, jak proměnit město za pomoci kultury.
Dalším netradičním prostorem je wo-co Husovka. Mohla byste ho představit? Aktivním lidem v Plzni už nestačilo potkávat se po kavárnách, ale objevila se potřeba vytvořit místo, které nikoho inančně nezruinuje, ale zájemci tam najdou klid na práci a zároveň se mohou potkat s podobně smýšlejícími lidmi. Wo-co je pilotním projektem kreativního inkubátoru, naplno začne fungovat příští rok. Co vám při práci pro Plzeň 2015 udělalo největší radost a naopak? Těší mě, že studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Matěj Matouš a Ondřej Lalák založili designérské studio A. Díky možnosti podílet se na projektech společnosti Plzeň 2015, jako byla například realizace kavárny Nebe v kulturním domě Peklo, získali odvahu založit vlastní irmu. Naopak nejtěžší je pro mě zůstat trpělivá a nechtít výsledky hned. Na co se nejvíce těšíte v roce 2015? Těším se na léto, až budeme sedět v kavárně v depu, pít skvělou kávu, jíst sendviče se zeleninou vypěstovanou v komunitní zahradě a na takové to kreativní bzučení kolem nás, na výstavy, koncerty, dílny, kde bude možné nechat si opravit kolo nebo vytvořit šperk. V blízké budoucnosti už se nemůžu dočkat velkého zahájení celého projektu 17. ledna. Těším se, jak ukážeme lidem, že v roce 2015 zažijí v Plzni to, co v žádném jiném českém městě. (red)
Foto: Karel Funda
cHYStá Se
Olympic zahraje v Šeříkovce V úterý 16. a ve středu 17. prosince v kulturním domě Šeříkovka vystoupí skupina Olympic. Vánoční koncert české legendy se koná za podpory společnosti Plzeň 2015. Více informací lze získat na www.serikovka.cz. (red)
PechaKucha Night míří do divadla V pořadí jedenáctý večer plný kreativních prezentací s názvem PechaKucha Night se uskuteční ve Velkém divadle 28. listopadu. Na jevišti se představí pozvaní hosté s prezentacemi v neotřelém stylu. PechaKucha Night vždy otevírala zapomenuté nebo již nevyužívané budovy. V minulosti to bylo například kino Hvězda či bývalé městské lázně. Tato PechaKucha Night ale bude jiná. „V historické budově divadla vystoupí například světová špička moderního provazochodectví neboli slacklinu Anna Kuchařová, která nezůstane jen u prezentace obrázků. Příznivce designu jistě osloví vystoupení Maxima Velčovského,“ upozorňuje na některé z hostů organizátorka akce Kristýna Kamenická. Na PechaKucha Night představují tvůrci z různých oborů veřejnosti svoji práci, nápady a projekty ve formátu 20x20. Každý má 20 vteřin na jeden z 20 snímků prezentace. Celý večer uzavře afterparty. Zde se setkají lidé z různých oblastí, kteří rozvíjejí své myšlenky a nápady uvedené prezentujícími či přímo návštěvníky akce. PechaKucha Night v gala začne v tradičním čase 20.20 hodin. Podrobné informace lze získat na internetové adrese www.pknp.cz nebo na proilu www.facebook.com/ PechaKuchaNightPlzen. (red)
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 5
První plzeňské kino promítalo na Koterovské třídě První kinematograické představení se v Plzni uskutečnilo v roce 1902, kdy do města zavítalo Divadlo živých fotograií Viktora Ponrepa. První biograf zde založil ve stejném roce bednářský dělník z pivovaru Jan Skála. Nazval jej Grandkinematograf a poprvé promítal na Koterovské třídě v hostinci U Junů. Později se přestěhoval do Pekla, kde jeho podnik fungoval pod názvem První stálé elektrické divadlo v Plzni. Vlastník budovy, dělnický spolek, v roce 1909 zjistil, že se jedná o výnosné podnikání a začal promítat sám. Skála si proto zřídil pojízdný kinematograf a jezdil většinou po středních Čechách. Když zavítal do Plzně, postavil svůj stan pro 300 diváků poblíž Škodovky v lokalitě Na vršíčkách nedaleko V. brány. Během první světové války stan prodal a provozoval stálá kina v Roudnici, Slaném a nakonec v Buštěhradě. Kino dělnického spolku
Peklo zaniklo v roce 1932 a přestěhovalo se do sálu Alfa na dnešní Americké třídě, kde promítalo do roku 1949. Další biograf s 646 místy zřídil v roce 1913 „C. k. ozbrojený sbor plzeňských měšťanů“ v budově Střelnice (dnes Dům dětí a mládeže v Pallově ulici). Ten zanikl po náletu v roce 1944. První letní kino Od roku 1911 promítalo kino v dělnickém domě Nebe (později OKO) v Kollárově ulici. Dům patřil Škodovým závodům a v letech 1927 – 1929 se tam konaly projekce také na zahradě. Bylo to pravděpodobně první letní kino v Plzni. Spolek dělníků je spravoval do roku 1920, pak mělo nějaký čas soukromého vlastníka. Od roku 1934 byl z jeho výtěžku inancován Spolek obecné kuchyně. Plzeňany lákal na ilmová představení také tehdejší ho-
Dobový snímek zachycuje původní fasádu kina Hvězda, která byla zničena při náletu v roce 1944.
tel Waldek (nyní Slovan). V jeho sále začal v roce 1912 promítat biograf Národní jednoty Pošumavské a Sokola Plzeň I. O rok později se přestěhoval do prostor původní Řemeslnické besedy v Prokopově ulici naproti budově Komorního divadla. Biograf tehdy nesl název Elektra. Po první světové válce se vrátil zpět do hotelu Waldek. Svoji vlastní moderní budovu získal až v roce 1932. Na rohu dnešní Americké třídy a Škroupovy ulice vzniklo největší kino v Československu s 1 118 místy. Koncem 60. let zde přibyl druhý projekční sál, minikino pro 42 diváků. Po roce 1968 bylo kino z politických důvodů přejmenováno na kino Moskva. K původnímu názvu se mohla Elektra vrátit až po roce 1989. Svému účelu přestaly tyto unikátní prostory sloužit v roce 2006. Eden lákal na stereo Ve stejném roce jako Elektra ukončilo provoz další kdysi velmi oblíbené kino Eden. Pod názvem Invalid vzniklo po první světové válce v Rejskově ulici a spravovalo je Družstvo invalidů a válečných poškozenců. Novodobá historie kina s 540 sedadly se začala psát v květnu 1967, kdy jako jedno z prvních v republice zahájilo promítání sedmdesátimilimetrových ilmů se stereo zvukem. Premiérovým snímkem, který tu diváci po rekonstrukci zhlédli, byl Old Shatterhand. Dlouholetou tradici mělo v Plzni také kino Hvězda pro 911 diváků, které fungovalo od roku 1921. Budova v Pražské ulici byla těžce poškozena při náletu v roce 1944. Po válce získala zcela novou podobu. Historie tohoto kina se uzavřela před 17 lety. Na náměstí Republiky zahájilo v roce 1932 provoz moderně vybavené kino Passage s 500 místy. Později dostalo jméno Čas. Po rekonstrukci dokončené v roce 1996 jej nahradilo nyní již zrušené Divadlo Čas. V Prokopově ulici fungovalo kino s názvem Universita. V upravených prostorách zahájilo v roce 1965 provoz Ko-
Součástí budovy biografu Elektra byly také činžovní byty a obchodní dům ASO. morní divadlo. Po roce 1948 spravovaly plzeňská kina jednotlivé obvodní národní výbory. V roce 1963 se uskutečnila centralizace jejich vedení a novým správcem se stal Krajský podnik pro ilm, koncerty a estrády. Od roku 1974 začala v Plzni fungovat příspěvková organizace Správa kin města Plzně řízená národním výborem. Kino v každé čtvrti Do 90. let minulého století měla své kino téměř každá plzeňská část. Kromě uvedených biografů působících v centru se promítalo v kině Mír na Lochotíně, v doubraveckém Leningradu, v Jiskře ve Skvrňanech nebo v Božkově. V současné době mají ilmoví diváci v Plzni k dispozici dvě multikina Cinema City a Cinestar a kino v Měšťanské besedě. Záchrana amiteátru Projekce pod širým nebem nabízely amiteátry na výstavišti a na Lochotíně. Zatímco přírodní divadlo na výstavišti patří stejně jako okolní areál minulosti, v lochotínském amiteátru jsou v letních měsících stále pořádána ilmová předsta-
vení. Přírodní divadlo tu vzniklo v rámci budovatelské Akce Z, práce začaly v roce 1951, kolaudace se uskutečnila až v roce 1963. Návštěvnosti kolem 20 tisíc lidí, jaké se letní kino těšilo ve druhé polovině minulého století, kdy sem lákal například Limonádový Joe nebo komedie Slunce, seno, jahody..., už ale zdaleka nedosahuje. V září letošního roku se završilo úsilí vedení Zoologické a botanické zahrady města Plzně, která areál spravuje, a začala jeho rekonstrukce. Návštěvníci se od léta příštího roku dočkají upraveného hlediště s plastovými lavičkami pro 7 000 diváků a dále zatravněné plochy pro dalších zhruba 10 000 lidí. Novinkou bude velkoplošná obrazovka s připojením na internet. Využívána bude nejen při večerních ilmových projekcích, ale hlavně při akcích pro děti a mládež. Školáci zde budou sledovat například on-line záběry z Národního parku Šumava a další zajímavé přenosy a dokumenty. (red, s využitím publikací vydavatelství Starý most, Dějiny Plzně v datech, materiálů Archivu města Plzně a časopisu Iris)
rOZHOVOr
Názor účastníků sametové revoluce na 17. listopad se ani po letech nezměnil Pokračování ze strany 1 V. L.: Zážitků bylo nespočet, ale jeden bych mohl uvést. Po bouřlivé schůzce v úterý 21. listopadu večer, na které se ustavilo plzeňské Občanské fórum, jsme se s Miroslavem Antonem a Petrem Formánkem stali jeho mluvčími. Ráno jsem jel do práce a oznámení o tomto faktu viselo snad na každém sloupu. Studenti a dobrovolníci odvedli přes noc kus práce. Říkal jsem si, jestli to celé dopadne špatně, pak s námi bude ouvej. Tehdy jsem pocítil závan strachu. Avšak nebylo možné couvnout. Na rozdíl od Prahy, kde už se konaly masové demonstrace, v Plzni byl „klid“. Teprve ve středu odpoledne se začalo pomalu naplňovat náměstí Republiky. Celé to dění provázel neuvěřitelný chaos, improvizace, lidé, bohužel včetně tajných, přicházeli na jednání Občanského fóra, někteří znechuceně odcházeli, všichni se hádali a křičeli, co všechno je třeba udělat. Je obdivuhodné, že se nakonec vždy podařilo najít nějaké řešení. Změnil se nějak s odstupem času váš pohled na listopadové události? J. P.: Na listopadové dny asi ne, ale na dění v následujících měsících, kdy si většina lidí idealizovala přechod od komunismu k demokracii, ano. Výsledek byl bohužel viditelný až po letech. V období přechodu k demokracii se mělo ohlídat, aby na vlivná místa ve státní správě a ekonomice nepřicházeli příslušníci a spolupracovníci Státní bezpečnosti. Podcenili jsme jejich dobrou připravenost na změnu režimu. A potom také problém čistých a špinavých peněz, který začátkem 90. let odmítl uznat tehdejší ministr inancí Václav Klaus. Nikdo nemusel dokládat původ svých inancí a ekonomiku ovládli často bývalí komunističtí funkcionáři a veksláci. To předzna-
menalo nastavení morálních hodnot v naší čerstvě se vyvíjející demokracii. V. L.: Ne, nezměnil. Vše se stalo tak, jak se asi stát mělo. Nemyslím si, že bychom něco měli dělat jinak. Hlavně zpočátku jsme byli vrženi do víru dění, moc času na nějakou systémovější či promyšlenější práci nezbývalo, museli jsme reagovat rychle a v takové situaci se vždy nějaké chyby najdou. Ale nemyslím, že by byly zásadní. Vše se vyvíjelo tím žádoucím směrem. Jaké máte pocity ze současné politické situace? J. P.: Smíšené. Velké politické strany ztratily u mnoha lidí kredit a svízelně se snaží získávat jej zpět. Lidé hledají pomoc u mesiášských vůdců, místo aby se sami angažovali.Volby by měli lidé vnímat jako svou občanskou povinnost a neměli by se zříkat své zodpovědnosti. Netěší mě velmi malá volební účast a následné nadávání na situaci. A je mi líto toho, že politici nedělají často svou práci ku prospěchu lidí, ale pro naplnění svých ambicí. V. L.: Nejsem spokojen, i když je otázka, zdali kdy vůbec může být člověk s politikou spokojen. Ale přece jen, zdá se mně, že jsme promeškali hodně příležitostí, jejichž využitím by tato republika daleko více vzkvétala. Někdy si říkám, že níže již politická kultura spadnout nemůže… A vida, pokaždé se stane něco dalšího, co ji posune ještě hlouběji. Takoví zkrátka jsme, taková je naše společnost a takoví jsou i naši politici. Možná jsme si o sobě po listopadu 1989 činili větší iluze. Zkrátka, demokracie, jak říkával Masaryk, dá fušku a vyžaduje trpělivost. Když to řeknu poněkud velkými slovy, která ovšem podle mého platí: jaký je a bude každý z nás, takový bude i stav demokracie.
Zapomíná naše společnost na to, v jaké nesvobodě jsme před rokem 1989 žili? J. P.: Ano, bohužel. Na lepší podmínky si člověk přivykne rychle. Mladým lidem se období nesvobody a útisku musí připomínat a přibližovat. Kdo toto období nezažil, těžko si může v současné době „neomezených možností“ představit, jak tento dokonale promyšlený systém fungoval. Osobně bych v hodinách dějepisu na středních školách postupovala ve výuce opačně, tedy začínala od nejnovějších dějin směrem k těm starším. Jsou to události, které pomáhají pochopit a ovlivňují současné dění. V. L.: Ano, zapomíná. Žijí tu a přichází generace, které nikdy nesvobodu nezažily.
Vladimír Líbal patřil k osobnostem sametové revoluce. Foto: Roman Muchka
A prožitek z nesvobody je velmi obtížně sdělitelný, ta se musí zažít. To však neznamená se o to nepokoušet. Nejde tu o nějaké oslavy listopadových událostí, ale opravdu jen o připomenutí něčeho, co bylo důležitým předělem v našich dějinách. Proč podle vás stále tolik lidí teskní po době před rokem 1989? J. P.: Teskní ti, kterým bezprostředně nechyběla osobní i politická svoboda. Většinou lidé bez ambicí, kteří měli a mají rádi svou jistotu, že zítra i za deset let půjdou do stejné práce. Teď je situace jiná, lidé musí bojovat o své místo na slunci. A to často bolí! V. L.: Žijeme v čím dál více globálně propojeném světě, který přináší nejistotu, pro mnohé lidi dokonce existenční, dezorientaci a zpochybňování staletých hodnot. Jsme zavalováni neskutečným množstvím informací, hlavně těch negativních, které velmi ovlivňují náš pohled na svět. Podle mého se vynořuje svět, který lidstvo ještě nepoznalo. Je to rozdíl oproti minulému režimu, ve kterém, paradoxně, bylo jednoduché se orientovat, a který poskytoval, sice poidérní, ale přece jen jistoty. Často lze slyšet větu, co je mně platná svoboda, když sotva zaplatím nájem. Tomu lze rozumět a nebylo by správné to podceňovat. Jde o důstojnost člověka a je úkolem politiky, aby co nejméně lidí propadlo až na dno. Na druhou stranu často zapomínáme na prostou pravdu, že život nikdy nebyl, není a nebude procházka růžovým sadem. To si mysleli komunisté, že takový svět vytvoří, a podívejte, kolik neštěstí za sebou zanechali. Ideální společnosti se můžeme přibližovat, nikdy ji však nedosáhneme. Ale i s tímto vědomím to neznamená přestat o ni usilovat. Plzeň se za 25 let hodně proměnila, jaké změny vás těší a co se mělo udělat jinak?
J. P.: Z šedivého zašlého města se postupně stala příjemným místem k bydlení. Budovy se opravily, centrum oživil sadový okruh. Vybudování průmyslové zóny přilákalo do Plzně domácí i zahraniční investory. Mrzí mě však, že dodnes není dořešena dopravní infrastruktura a také není příliš viditelná smysluplná koncepce rozvoje města. Neumíme vyřešit některé chyby z minulých let, viz současný stav objektu městských lázní. V. L.: Plzeň se proměnila k nepoznání. Když jsem se v roce 1984 přistěhoval, chtělo se mně odtud utéct. Špinavá, ucouraná, zanedbaná, zavalená kouřem ze Škodovky, domy, na kterých byly vidět stopy po střelbě z druhé světové války. Co mě však hodně mrzí je, že se dosud nepostavila nová budova Západočeské galerie. Vím, že je to velká investice, která by se však městu vrátila. Výtvarné umění je totiž mezinárodně sdělitelné. Mrzí vás, že Václava Havla připomíná v Plzni jen lavička, že se nepodařilo po něm pojmenovat nějaké významné místo? J. P.: Ačkoliv si Václava Havla velmi vážím, nejsem si jistá, zda by bylo jeho vůlí jeho jménem hromadně pojmenovávat zcela různorodé objekty po celé republice. Osobně jsem spokojená s lavičkou, myslím, že jeho osobnost a zaměření charakterizuje nejlépe. V. L.: Mohl bych odpovědět, že alespoň něco. Jsem rád, že se Plzeň v tomto smyslu připojila k ostatním městům u nás a v zahraničí. Václav Havel si to opravdu zaslouží, i když se mnou pravděpodobně nebudou mnozí souhlasit. Snad někdy přijde čas, kdy bude možné po něm pojmenovat nějaké významné místo. Chce to jen onu trpělivost. (kpk)
ST RANA 6 / L I S T O PA D 2 0 1 4
F OT OS T R A N A
Historický Masarykův most v Jateční ulici slouží po rekonstrukci výhradně pěším a cyklistům. Památkově chráněná stavba byla v roce 2008 z důvodu havarijního stavu uzavřena, v provozu je opět od letošního října. Foto: Michal Böhm
V úterý 28. října žila Plzeň oslavami výročí vzniku republiky. Zájemci mohli zdarma nebo za zvýhodněné vstupné navštívit více než 20 zajímavých míst včetně Doosan Areny, atletického stadionu ve Skvrňanech, vodárny nebo Loosových interiérů. Velkému zájmu dětí se těšila dílna na výrobu loutek, která vznikla ve Smetanově ulici. Foto: Michal Böhm
Obraz Doriana Graye je prvním komorním baletem, který zhlédlo publikum na Malé scéně Nového divadla. Román Oscara Wilda nastudoval mladý baletní soubor Divadla J. K. Tyla pod vedením Richarda Ševčíka, který se ujal nejen režie, ale i choreograie a zpracování libreta. Na snímku Martina Diblíková v roli Dominy a Pavel Tručka jako Dorian Gray. Foto: Pavel Křivánek
Před 40 lety byla založena 14. základní škola v Doubravce. Oslavy tohoto výročí vyvrcholily zahradní slavností, při které děti vypustily balónky s přáními. Další akcí, která připomene výročí založení školy, bude od 25. listopadu výstava nazvaná Svět našich žáků v mázhauzu radnice. Foto: archiv 14. ZŠ
Dne 12. listopadu 1969 zahájila provoz jedna z plzeňských dominant, výšková administrativní budova na Anglickém nábřeží. Snímek sídla podniku Hutní projekt Plzeň (nyní objekt Business Center Bohemia) pochází z roku 1972. Foto: Archiv města Plzně
Pozvání na letošní ročník festivalu Jazz bez hranic přijal dvojnásobný držitel ceny Grammy, americký trumpetista Roy Hargrove. Do Plzně zamířil se svým kvintetem tvořeným špičkovými jazzmany. Roy Hargrove vystoupil 20. října v Domě hudby. Foto: archiv
KULTURNÍ DĚNÍ
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 7
Alfa zve v této sezoně na čtyři nová představení
Na prosinec chystá divadlo premiéru Pohádek ovčí babičky na motivy televizních večerníčků První z premiérových představení pohádkové sci-i dobrodružství Kosmo 1 zhlédli diváci v říjnu. Nyní jsou v plném proudu přípravy další nové inscenace Pohádky ovčí babičky. V pořadí třetí premiérou této sezony bude loutková pocta fenoménu detektivky s názvem Spadla klec! aneb První případ poručíka Vitáska. V květnu pak Alfa nabídne maňáskovu expedici do království němé grotesky nazvanou Cha cha cha. Na repertoáru zůstává i 14 inscenací z předchozích let. Divadlo Alfa si nově užijí diváci v Praze. Herce čeká každý měsíc hostování v Divadle Ta Fantastika. Publikum v Plzni se naopak může těšit na zajímavé inscenace souborů z celé republiky, které Alfa zve na svoji domovskou scénu na Rokycanské třídě. Druhou letošní premiéru, Pohádky ovčí babičky, chystá režisér Tomáš Dvořák na 12. prosince. Příběhy o beránkovi, který je chytřejší než tři vlci dohromady, znají děti i dospělí z vůbec prvního večerníčkového seriálu České televize, případně z knižní předlohy. Autory předlohy jsou Dagmar Spanlangová a Pavel Sýkora, jevištní adaptace je dílem Pavla Vašíčka. Další premiéra sezony 2014/2015 nazvaná Spadla klec! aneb První případ poručíka Vitáska je naplánovaná na 16. března.
krátce
Divadlo nabízí předplatné Bohatý výběr předplatného na nadcházející kalendářní rok nabízí Divadlo J. K. Tyla. „Celkem 43 abonentních skupin zahrnujících 36 různých titulů dává jistě dostatečnou možnost výběru pro každého podle vlastních preferencí a časových možností,“ zdůrazňuje ředitel divadla Martin Otava. Diváci mohu zhlédnout například opery Aida, Sedlák kavalír, Komedianti a Libuše, klasickou operetu Čardášová princezna, balety Spartakus a Smrt v Benátkách a muzikály Divá Bára, Hello, Dolly!, Kočky nebo Sugar aneb Někdo to rád horké. Činohra zve třeba na Ameriku, Caligulu, Flamendra, Lov začíná, Sboristy či na hru Škoda! Oddělení prodeje a služeb Divadla J. K. Tyla má otevřeno od pondělí do pátku od 9 do 18 hodin. Místa dosavadních abonentů nevyzvednutá do 28. listopadu nabídne po tomto termínu novým zájemcům. (pd)
Seriál popisuje válečné události Bojovou cestu Třetí americké armády Evropou popisuje seriál s názvem Týden po týdnu, který připravil odbor prezentace a marketingu magistrátu. Projekt vznikl u příležitosti oslav 70. výročí konce druhé světové války, které se budou konat v květnu 2015. Autorem je kurátor muzea Patton Memorial Pilsen Milan Jíša. Seriál popisuje „týden po týdnu“ události od 1. srpna 1944 do 8. května 1945 při cestě Třetí americké armády z Normandie až do Plzně pod velením generála George Smith Pattona. Texty doplněné mapami a fotograiemi najdou zájemci na internetových stránkách www.slavnostisvobody.cz. Seriál bude pokračovat do 8. května 2015. (red)
Autory inscenace jsou Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček. Ve čtvrté novince nazvané Cha cha cha se v díle autora Vítka Peřiny setkají králové „zlatého věku grotesky“ Charles Chaplin, Buster Keaton, Laurel a Hardy, Harold Lloyd a další ve společně hraném příběhu. Premiéra v režii Tomáše Dvořáka se uskuteční 1. května. Na letošní rok Alfa připravila několik inscenací v podání hostujících souborů. Mimo jiné to bylo 10. listopadu pozoruhodné představení Teatromat populárního generačního divadla VOSTO5. Dětem je určena inscenace Zimní příběhy včelích medvídků, ve které se 29. listopadu představí soubor Divadla Krapet a dále 27. prosince pohádka O zapomnětlivém andělíčkovi v podání Divadla pro malý. Podrobné informace o programu jsou k dispozici na www.divadloalfa.cz. Vstupenky na představení je možné zakoupit ve všech prodejních místech systému Plzeňská vstupenka nebo přímo v pokladně Divadla Alfa. I v nové sezoně mohou diváci využít vstupenku na představení jako jízdenku plzeňskou veřejnou dopravou. Projekt, který vznikl ve spolupráci s Plzeňskými městskými dopravními podniky, usnadňuje divákům rozhodování, jak se do divadla dopravit. (red)
První premiérou sezony byla 6. října inscenace Kosmo 1 hostujícího režiséra Petra Vodičky. Inspirací pro tuto barvitou podívanou s mnoha druhy loutek se staly sci-i ilmy, komiksy, klasické pohádky a také poetika Miloše Macourka. Foto: archiv Divadla Alfa
Ladislav Sutnar se vrátil do rodné Plzně Návrat významného rodáka Ladislava Sutnara, na němž město již několik let spolupracuje s Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, se završil 5. listopadu, kdy byly urny s ostatky světově uznávaného designéra a jeho manželky Františky uloženy do čestného hrobu na Ústředním hřbitově. Manželé Sutnarovi se tak vrátili do rodného města, kde vyrůstali, poznali se a prožili počátek svého společného života. Pietnímu aktu, při kterém byl odhalen pomník navržený Petrem Vogelem z Fakulty designu a umění Ladislava Sut-
nara, předcházel v pondělí 3. listopadu třetí ročník udělování Ceny Ladislava Sutnara výjimečným uměleckým osobnostem a institucím. Ocenění převzali z rukou děkana fakulty Josefa Mištery a Radoslava L. Sutnara (syna L. Sutnara) zástupci The J. P. Getty Trust (USA) a Uměleckoprůmyslového musea v Praze, dále světově uznávaný americký teoretik, žurnalista a pedagog Steven Heller, teoretik umění Jiří Šetlík a přední český graický designér Zdeněk Ziegler. Během slavnostního setkání na radnici věnoval Radoslav L. Sutnar městu Plzeň výjimeč-
ný dar, originál Sutnarova obrazu Venuše /Plzeň je žena, jako symbol návratu jeho otce do rodného města. Osobnost Ladislava Sutnara se stala hlavním tématem další listopadové akce. Dne 4. listopadu se na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara konalo symposium Design Meeting 2014. Na inspirativním setkání představitelů českých a zahraničních vysokých uměleckých škol zazněly zajímavé přednášky držitelů Ceny Ladislava Sutnara 2014 a dalších odborníků včetně osobních vzpomínek na setkání s tímto geniálním umělcem. (lk)
Základní umělecká škola a galerie slaví výročí Základní umělecká škola v Jagellonské ulici letos slaví 55. výročí svého založení. Za tu dobu připravila pro další výtvarné studium řadu dnes již profesionálních umělců, pedagogů a architektů. Jejím hlavním posláním ale není jen podpora výrazných talentů. Smysl pro krásu, estetické cítění, fantazii a přístup k výtvarné práci chce rozvíjet u všech svých žáků. Na „barevné“ škole vyučují renomovaní plzeňští umělci a pedagogové, kteří berou tuto činnost spíše jako poslání, předávání zkušeností a radosti z tvůrčí práce. I proto patří škola k nejúspěšnějším v republice. S existencí školy souvisí ještě jedno jubileum. Odhalením plakety v její budově si město Plzeň připomnělo 100. vý-
ročí narození umělce a pedagoga Pavla Maura (28. 9. 1914 – 1. 1. 1989). Rodák z Božkova se původně vyučil malířem písma a následně vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze. Pavel Maur se naplno věnoval pedagogické činnosti, jeho snem bylo založit školu zaměřenou na výtvarnou výchovu. To se podařilo v roce 1959, kdy v Plzni vznikla Základní výtvarná škola, první svého druhu ve městě, která byla později transformována do Lidové školy umění a nyní působí pod názvem Základní umělecká škola, Jagellonská. Pavel Maur se stal jejím prvním ředitelem. Jeho díla jsou v majetku několika galerií v České republice i v zahraničí. Jsou také prezentována ve
veřejných plzeňských budovách v podobě mozaik či sgrait. Pro Plzeň je významná také činnost galerie dětského výtvarného projevu Paletka, která slaví 35. výročí činnosti. Úctyhodných 462 výstav významně obohatilo kulturní život ve městě. Ředitel školy a galerie, výtvarník a pedagog Karel Syka, považuje propojení obou institucí za funkční, tvůrčí a přínosné pro metodiku estetické výchovy i jako příležitost pro zapojení mladých lidí do kulturního života. Základní umělecká škola a Galerie Paletka často úspěšně reprezentují město a Plzeňský kraj v soutěžích a na výstavách po celém světě. (red)
Podzimní sklizeň je letos o hudbě a animaci Animace a hudba budou tématem devátého ročníku festivalu Podzimní sklizeň. Přehlídka, která je součástí projektu Animánie, nabídne výstavy, soutěž, animační dílny, koncerty a především ilmy. Chybět nebudou ani významní hosté. Patří k nim mimo jiné výtvarník Petr Nikl. Cyklus jeho ilustrací ke knize Záhádky představuje výstava v Evropském domě na náměstí Republiky. Umělec zavítá do Plzně se svou hudební performancí, kterou zhlédnou diváci v Měšťanské besedě 16. listopadu. Dalším hostem bude režisérka Maria Procházková. Festivalové publikum uvidí její snímky
Žralok v hlavě a Kdopak by se vlka bál? ve dnech 16. a 17. listopadu v Měšťanské besedě. Podzimní sklizeň má i svou soutěžní část, které se zúčastní více než 150 ilmů neprofesionálních tvůrců do 26 let. Od 15. do 17. listopadu je bude v Měšťanské besedě hodnotit odborná mezinárodní, ale také dětská porota. Soutěž doplní bohatý doprovodný program. „Atrium Besedy nabídne mimo jiné otevřené animační dílny, čítárnu komiksů či interaktivní pozvánku na unikátní výstavu na motivy knihy Jiřího Trnky Zahrada, která bude v Plzni k vidění
od března 2015,“ uvádí za organizátory Lucie Sichingerová. Uskuteční se rovněž tvůrčí dílny, například experimentální animace, animace sypkých materiálů, zvukařskoruchařská či hudební dílna. Zájemci o účast by se měli předem přihlásit na webu registrace.animanie.cz. Další festivalové projekce budou k vidění v Anděl Music Baru. Kavárna Inkognito nabídne výstavu snímků účastníků fotografického kurzu v rámci projektu Animánie. Podzimní sklizeň se uskuteční od 15. do 23. listopadu. Více informací lze získat na www.animanie.cz. (red)
cHYStá Se
Oslavy lákají na pestrý program Vysvěcení nových zvonů pro katedrálu sv. Bartoloměje, beseda, společná večeře a několik koncertů, to všechno jsou události, které připomenou 25. výročí sametové revoluce. První ze série akcí bude již 16. listopadu velký undergroundový koncert kapel Burghteather, J. H. Krchovsky& KRCH-OFF BAND, Půlnoc a ECHT! v kulturním domě Peklo. Koncert začne v 18 hodin. Součástí oslav dne 17. listopadu bude vysvěcení nových zvonů pro katedrálu sv. Bartoloměje ve 14 hodin. Sváteční den bude věnován také vzpomínkám na události před 25 lety v Plzni. V 15 hodin začne vernisáž výstavy nazvané 17. listopad v Plzni objektivem Radovana Kodery ve Smetanových sadech. Od 16 hodin bude následovat v kavárně Nebe v kulturním domě Peklo neformální beseda a koncert za účasti aktérů plzeňských listopadových událostí. Panelovou diskusi budou koordinovat Vladimír Líbal, Jiří Podlipný, Zdeněk Prosek a Miroslav Anton. Diskusi doprovodí písničkář Jaroslav Hutka.
Program v Pekle bude pokračovat v 18 hodin akcí World Dinner s podtitulem: Již 25 let můžeme studovat co chceme a kde chceme, oslavte Mezinárodní den studenstva formou společné večeře! Návštěvníkům nabídne ochutnávky tradičních jídel různých národů připravených zahraničními studenty pobývajícími v Plzni. Na závěr svátečního dne se v Jazz Rock Café uskuteční od 21 hodin Klubová noc. Její součástí bude koncert hráče na didgeridoo Ondřeje Smeykala a perkusisty Pavla Plánka. (red)
ST RANA 8 / L I S T O PA D 2 0 1 4
P R O V OL N Ý Č A S
Sbírka městské výzbroje je světovým unikátem
PSALO Se PŘeD 46 LetY
Vybíráme z publikace „100 zajímavostí ze staré Plzně“ „Vysokoškoláci se uzavřeli na svých fakultách“ Světovým unikátem je historická sbírka plzeňské městské výzbroje zahrnující 1 100 chladných a palných zbraní, přileb a částí brnění pocházejících od konce 14. století až do období třicetileté války. Zbrojnice sloužila pro případ obrany královského města. Karel IV. předal před rokem 1363 Plzeňanům do opatrování několik set dílů lehkého brnění a měšťané se zavázali, že je budou nejen opatrovat, ale i doplňovat. Zbrojnice se plnila zbraněmi z dílen místních řemeslníků, ale nakupovaly se i palné zbraně u německých puškařů. V 15. a 16. století byla zbrojnice na radnici. Teprve na konci 17. století byly ve městech na základě císařského nařízení budovány sklady výzbroje a proviantu pro armádu. Zbrojnice stávala v severozápadní části opevnění v místech dnešní budovy Pedagogické fakulty. V 18. století ztrácely středověké městské zbrojnice význam. V roce 1772 proto nabídl hospodářský úřad města inzerátem výhodný prodej těžkých děl jako surovinu pro zvonaře. Na počátku 19. století považovala obec zbrojnici za sklad starého železa, který je pod jednou střechou s městskou sýpkou. Byla také využívána k uskladnění historických kuriozit užitečných k výzdobě radniční síně při návštěvách význačných osobností. Občas byly starobylé zbraně
PerLIčkY Z ArcHIVU (13.) V předchozích Radničních listech bylo úkolem čtenářů odpovědět na otázku: Ve kterém roce se stal Ladislav Lábek ředitelem Národopisného muzea v Plzni? Správně odpověděli ti, kteří nám napsali, že to bylo v roce 1919. Při losování měl nejvíce štěstí Vladimír Gardavský, který získal dvě vstupenky do Divadla Alfa. Tentokrát lze vyhrát dvě permanentky do Plaveckého areálu města Plzně. Stačí jen správně odpovědět na otázku: Dnes pojmem herbář označujeme sbírku sušených rostlin. Jaký je ale původní význam slova „herbář“? Odpovědi můžete zaslat do 21. listopadu 2014 na adresu redakce nebo na e-mail
[email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Perličky z archivu, jméno, adresu, e-mail nebo telefonní číslo. Soutěž připravuje redakce spolu s Archivem města Plzně.
Městská zbrojnice stávala v místech dnešní budovy Pedagogické fakulty. využívány k různým praktickým účelům. Například při stavbě městského divadla dostal kovář několik pušek, aby z nich vyrobil svorníky do krovu. Kovář, jemuž bylo svěřeno čištění zbraní, neváhal a vyráběl z mečů nože nebo je prodával jako materiál na výrobu nůžek. V roce 1847 bylo to, co zbylo, převezeno k výzdobě radnice při návštěvě rakouských arcivé-
vodů. Velká část zbroje pak zůstala vystavena na radnici, což v revolučním roce 1848 způsobilo purkmistrovi Martinu Kopeckému nemalé problémy. Revolučně naladění Plzeňané se chtěli zbraní zmocnit. Kopecký musel použít veškerou svoji výmluvnost k tomu, aby je přesvědčil, že se jedná jen o „starý brak“, který je pro současný způsob boje naprosto nezpůsobilý. Nato dal zbraně rychle a tajně odvézt z radnice a uložit ve staré solnici. Několik helmic a středověkých ručnic bylo darováno Muzeu království českého v Praze. Až do doby purkmistra Wanky patřilo ke sbírce i vybavení městské mučírny. Wanka je ale prodal majiteli kočovné boudy s raritami, který jejich velkou část odvezl do německého Norimberku. Dnes jsou tyto předměty v tamním muzeu. Po dlouhých jednáních bylo v roce 1878 zřízeno Obecní muzeum pro Plzeň a západní Čechy. Městská zbrojnice se stala základní sbírkou této instituce a veřejnost ji mohla poprvé zhlédnout v budově gymnázia v ulici B. Smetany. Po dalších stěhováních je 1 100 exponátů od roku 1995 vystaveno v Západočeském muzeu v Kopeckého sadech. Úryvek a reprodukce jsou otištěny se souhlasem autorů a vydavatelství Starý most.
Stejnojmenný článek publikovaný dne 19. listopadu 1968 v deníku Pravda informoval veřejnost v západních Čechách o tom, že studenti plzeňských vysokých škol vstoupili předchozího dne do stávky a připojili se tak k vysokoškolákům v dalších městech, kteří stávkovali už v předchozích dnech. Stávka byla reakcí na počínající „normalizaci“ poměrů v zemi a zároveň měla podpořit splnění desetibodového programu formulovaného Svazem vysokoškolského studentstva na počátku téhož měsíce. Jeho obsahem byl mimo jiné požadavek na zachování občanských svobod, svobody spolčovací a shromažďovací, výjezdu do zahraničí nebo
Vánoční strom se rozsvítí 30. listopadu Slavnostní rozsvícení vánočního stromu se uskuteční na náměstí Republiky 30. listopadu v 18 hodin. Předcházet mu bude bohatý kulturní program, který začne v 16 hodin. Vystoupí v něm dětský folklorní soubor Sluníčka a sbor Mariella z 15. základní školy, kvarteto zobcových
fléten Abateva ze Základní umělecké školy B. Smetany v Plzni, smíšený pěvecký sbor Vox imperfekta a orchestr Tremolo ze Základní umělecké školy Třemošná. Vše vyvrcholí vystoupením členů souborů Divadla J. K. Tyla u rozsvíceného vánočního stromu. (red)
Český herbář s lékařstvím radil, jak léčit lidi i koně Rukopis v původní kožené vazbě pochází pravděpodobně z poloviny 15. století, pozdější majitelé ovšem neváhali vpisovat do něj své další poznatky a postřehy, takže zde můžeme identiikovat několik písařských rukou. Podle údaje na přídeští, což je list nalepený na vnitřní straně desek, tuto knihu koupil za 16 českých grošů a dva krejcary roku 1629 jakýsi Fridrich Pelikán, později se herbář dostal do majetku lnářského kláštera. Tento rukopis obsahuje několik kapitol zabývajících se obory se vztahem ke zdraví a léčení, a to jak lidí, tak koní. První a nejobsáhlejší částí je herbář, který zabírá 288 stran. Planý šafrán jest chudých šafrán. Símě (semeno) bílé a hranaté a horké a suché. A očišťuje nečistotu smrdutou a speklou z nosu až žaludku a prsů a símě šafránové mléko zsedlé rozpouští.
Následuje 96 stran receptů na různé neduhy. Lékařství k zubům Vezmi máslo a směs (smíchej) se strdím a maž dásně. Anebo vezmi cibuli a česnek, stluč to spolu a drž mezi zuby, tu kdež bolí, a nejez toho. Kolem 17 stran rejstříku rostlin k herbáři je rukou 16. a 17. století vepsáno několik dalších listů poznámek s lékařskými recepty. Závěr tvoří 66 stran věnovaných koňskému lékařství. Je zde česky přepsán spis mistra Albrechta, původem z Cařihradu, štolmistra císaře Fridricha III., který tuto příručku napsal v druhé polovině 15. století německy. Tato pomůcka byla velmi oblíbená a vyhledávaná, a tak roku 1527 vyšla tiskem v plzeňské tiskárně Jana Pekka. Později se dočkala řady vydání. Jeden z pozdějších výtisků z roku 1750 je uložen v Archivu města Plzně. Štěpánka Plegerová, Archiv města Plzně
Výtisk herbáře z roku 1750 je uložen v Archivu města Plzně.
Vrabec polní žije všude, kde má dostatek potravy Vrabec polní je bratrancem vrabce domácího, od kterého se liší nápadnou černou skvrnou na bílém podkladu na tváři. Odborná literatura dále upozorňuje na drobné rozdíly ve výšce zpěvu vrabce polního a domácího, ale obávám se, že v hejnu hlasitě štěbetajících vrabců lze jen stěží poznat, o který druh se jedná. Rozšíření vrabců je hodně závislé zejména na potravních možnostech, umístění křoví a hnízdní nabídce. I přesto, že dospělí ptáci se živí hlavně zrním a semeny, během hnízdění krmí svá mláďata výhradně hmyzem. Proto také patří mezi pomocníky v boji například s mšicemi. Vrabčí hnízdo je všeobecně užívaný pojem pro nezdařený účes. To skutečné hnízdo se často nachází v dutině, budce či pod střechou a je tvořeno hlavně stébly suché trávy a peřím. Je to taková rozcuchaná koule s vletovým otvorem od podlahy až ke stropu hnízdní dutiny, přičemž z ní čouhají jak jednotlivá stébla, tak peří. Vrabec patřil v minulosti mezi nejhojněji rozšířené ptáky u nás. Zatímco ve městech žili převážně vrabci domácí, v polích, lukách a otevřené krajině to byli vrabci polní. Dnes je to však promíchané a vrabce pol-
stanovení termínu jednání o úplném odchodu sovětských vojsk. Stávku plzeňských studentů řídilo Městské vysokoškolské centrum, které spolupracovalo s krajským i městským výborem Komunistické strany Československa. Stanovisko studentů podpořily rovněž některé místní instituce a podniky. Největšího projevu solidarity se studentům dostalo od dělníků ze Škodovky. Dne 20. listopadu se ke stávkujícím vysokoškolákům připojily také některé plzeňské střední školy, avšak už o den později byla stávka, která nakonec skončila neúspěchem, studenty ukončena. Adam Skála, Archiv města Plzně
ní najdeme i ve městech. Co se početnosti vrabců týká, jedná se dnes spíše o ostrůvkovité rozšíření vždy několika samostatných populací. Hejna čítající i stovky jedinců jsou však dnes už vzácností.
V Plzni žijí vrabci všude tam, kde je dostatek zrní, například v okolí zemědělského družstva v Červeném Hrádku, ale třeba i na Lochotíně ve vilové čtvrti nad lékařskou fakultou. Svou vrabčí „par-
tu“ má Zoologická a botanická zahrada města Plzně či náves v Újezdě. Oba druhy vrabců patří mezi velice „mazané“ ptáky. Pokud se stane, že vrabec zalétne do nějakého uzavřeného prostoru, prodejny, haly či provozovny, je vždy obrovský problém ho dostat ven. Podobné případy jsem už několikrát řešil. Vrabci jsou velice dobře přizpůsobiví, dokáží velmi dobře přežít třeba v supermarketu. Potravu si obstarají v oddělení pečiva, napít se zaletí na tající led do oddělení ryb a večer si sednou pod střechu nad regál s nejdražším zbožím. Když se vrabce snažím odchytit, přestane ho to velice rychle bavit, zaleze pod regál a najít ho je téměř nemožné. Další zajímavé chování těchto ptáků jsem sledoval kdysi v Kopeckého sadech. Z břečťanu u vzrostlého stromu cíleně vyletovala skupina vrabců, která odlupovala z předních masek zaparkovaných osobních aut nachytaný hmyz. Vrabci jsou mazaní a jejich hlasové projevy do živého města i otevřené krajiny prostě patří. Karel Makoň, DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň Foto: archiv
Foto: Archiv města Plzně
ZVíŘátkA kOLeM NáS (27.) V minulých Radničních listech hádali naši čtenáři, jaké zvíře se skrývá v říkance: Hledá zrní u slepic a zná každý dvoreček, je to ptáček …? Správně odpověděli ti, kteří poznali, že se jedná o vrabce. Pro vítězku Anetu Schröterovou máme v informační kanceláři radnice cenu, kterou připravilo město a DES OP – Záchranná stanice živočichů Plzeň a čtyři vstupenky do plzeňské zoo. Také dnešní hádanka má podobu říkanky: Zásoby na zimu ořechy a šišku, aby jí v mrazech nekručelo v bříšku. Ve větvích skáče rezavá čiperka, už budeš vědět, že je to …….? Odpovědi lze poslat do 21. listopadu na adresu redakce nebo na e-mail
[email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Zvířátka kolem nás, své jméno, věk a adresu!
RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 19 • Vychází desetkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň, Tiskové oddělení KP, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 017, e-mail:
[email protected] • Náklad 80 000 výtisků • Bez jazykové úpravy Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: NAVA TISK, s. r. o. • Sazba písmen Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 203 441 • Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v informační kanceláři radnice • Archiv Radničních listů je k dispozici na www.plzen.eu • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 12. listopadu 2014
