Dějiny Izraele v kostce a eschatologická zaslíbení Podzimní cyklus 2014: „Naděje“ (Téma 9)
Smíchov, biblická hodina 141120
Eschatologická zaslíbení a dějiny Izraele (v kostce) I. Zaslíbení – vymezení pojmů II. Dějiny Izraele („v kostce“) III. Příklady naplněných zaslíbení/proroctví IV. Nepochopení V. Co si vzít „z dějin a zaslíbení“ pro sebe
2. Zaslíbení – vymezení pojmů 2.1. Zaslíbení a proroctví
Zaslíbení
SZ nemá zvláštní slovo, ale podstata vyjádřena slovy: Bůh „mluvil“, „přisáhl“, „pamatoval na svá slova“ (1 Kr 8,56: "Požehnán buď Hospodin, který podle svého slova dal odpočinutí Izraeli, svému lidu. Nezapadlo ani jedno ze všech dobrých slov,která mluvil skrze svého služebníka Mojžíše). přímo slovo
„zaslíbení“ v češtině použito v SZ (EB) jen na 4 místech
slovo zaslíbení je charakteristické přednostně pro NZ; slovem „zaslíbení“, „zaslibovat“,... překládáno ř. slovo běžně používané pro „učinění slibu“ v SZ i NZ „zaslíbení“ vyjadřuje něco pozitivního = „pozitivní“ znaménko v biblických statistikách je uveden celkový počet až 3573 zaslíbení (kdosi takto spočítal – není zcela jasné, co vše započteno)
2. Zaslíbení – vymezení pojmů 2.1. Zaslíbení a proroctví
Proroctví SZ 3 různá slova pro „proroka“: i) vidoucí; ii) ten, který se dívá vytrvale, upřeně a s pevnou pozorností; iii) prorok; NZ „prophétēs“ = ten, který předává „zprávu od Boha“, = slovo „proroctví“ může mít proto několik možných významů: 1) „výnos, výrok o někom, něčem“; často byl pohrůžkou (2 Kr 9,26), varováním, (Sk 21,10 – Agabos o Pavlovi) nebo pokynem (Jer 29,1-14 do Babylonu); 2) „předpověď“ do vzdálenější budoucnosti; 3) „dar D.sv. (charisma)“ - „jež činí člověka schopna...odhalovat pravdu Boží ..k budování
církve“ (cit. Golz).
v SZ i NZ toto poselství někdy předpovídá věci budoucí, ale častěji je to Bohem inspirované slovo do určité konkrétní situace;
„Proroci byli ti, jimž byla svěřena služba slova ….Biblický prorok byl více kazatel...než věštec .Prorocká zvěst zdůrazňuje, že milosrdenství je více než vnější dodržování zákona...biblická proroctví v širším významu jsou zprostředkování Božího poselství, mluvení a psaní pod boží inspirací.“(cit. J.R.Tretera)
Encyclopedie biblických proroctví uvádí 1239 proroctví v SZ a 578 proroctví v NZ, celkem v Bibli: 1817
zaslíbení je vždy proroctví; proroctví nemusí být vždy zaslíbením
2. Zaslíbení – vymezení pojmů 2.1. Zaslíbení a proroctví
První zaslíbení Mesiášské – první příchod Gen 3,15: „Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu." Splněno podle Gal 4,4: Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna Poslední zaslíbení (předposlední verš Bible) Mesiášské – druhý příchod Zj 22,20: Ten, od něhož je to svědectví, praví: "Ano, přijdu brzo."
2. Zaslíbení – vymezení pojmů 2.2. Dělení zaslíbení (u SZ ztotožněna zaslíbení a proroctví)
Mesiášská: největší počet zaslíbení (proroctví) je o příchodu (prvním i druhém) Mesiáše – pod různými označeními (z rodu Davidova, služebník Hospodinův, syn Boží, syn člověka); „zlatá nit“ skrze celý SZ, od Gn 3:15 přes Ž (72; 80,..) k Izaiášovi (7,14; 9,6-7; 53..), po Micheáše (5,2) týkající se židovského národa: od Abrahama (Gn 12,1-3; 13,16; atd.) přes Izáka, Jákoba; vyvedení z Egypta (Ex 3); Babylonské zajetí a návrat; znesvěcení Chrámu; rozehnání Židů po světě, atd. = splněná; + další ve spisech proroků (Ezechiel, Daniel, Ozeáš. atd.) - méně jasná slova do budoucna Izraele (?) eschatologická: den Páně; soud; království Hospodinovo, tisícileté království, atd. (např. Joel, Abdiáš, Zachariáš, Malachiáš) osobní i pro národ – např. Dt 28 (pokud budeš poslouchat Hospodina a když
nebudeš poslouchat Hospodina) osobní: SZ i NZ: "Pojďte ke mne všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout." (Mt 11,28) pro církev: Duch svatý (Jan 16 → Sk 2);
2. Zaslíbení – vymezení pojmů 2.3. Pro koho platí tato poselství – SZ Izrael a NZ církev ? (u SZ ztotožněna zaslíbení a proroctví)
již ve SZ je židovský národ označován jako Boží církev - např. Nu 20,4 nebo Neh 13,1:
„V onen den bylo lidu předčítáno z Knihy Mojžíšovy a našlo se v ní napsáno, že Amónec ani Moábec nesmí nikdy vstoupit do Božího shromáždění (církve)“. v NZ se církev nazývá novým Božím lidem – 140x – např. Gal 3,29 „Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahámovo a dědicové toho, co Bůh zaslíbil“, nebo 1 P 2, 9-10 „národ svatý“ či 2 P 1,3: „..daroval vzácná a převeliká zaslíbení....“.
Podle Ef 2,12-13 + 3,6: zaslíbení jsou vázána na víru, ne na Zákon resp. rod, národ, a tedy se mohou jejich účastníky stát i „pohané“: „.. že jste v té době opravdu byli bez Krista, odloučeni od společenství Izraele, bez účasti na smlouvách Božího zaslíbení, bez naděje….. Ale v Kristu Ježíši jste se nyní vy, kdysi vzdálení, stali blízkými pro Kristovu prolitou krev...... pohané jsou spoludědicové, část společného těla, a mají v Kristu Ježíši podíl na zaslíbeních evangelia.“
Platí tedy zaslíbení JEN pro církev a ne pro „nevěřící“ Izrael? odpověď závisí na tom Jaký je vztah církve a Izraele? Je církev „novým“ Izraelem – nahrazuje ho a přebírá platnost zaslíbení? Různé pohledy související s pohledem na tisícileté království:
opakování – Z. Vojtíšek
Historický premilénialismu = Kristus přijde, ustaví tisícileté království (= naplnění zaslíbení, že Davidův potomek bude králem již na zemi), bude obnoven etnický Izrael (Dt 30,3–5; Ez 20,42–44), s obnovou spojeno i jeho spasení (Ř 11,26); zaslíbení z Ozeáše, cit. v Ř 9,25–26 vztažena na církev = budoucí role Izraele nejasná → církev ≠ Izrael, ale někde ano.
Dispenzacionalismus = SZ proroctví o obnově
Izraele nevztahuje na církev, ale na etnický Izrael (i Ř 9–11); Bůh nejprve obnoví Izrael (země, třetí chrám) a Kristus z Jerusaléma skutečně bude vládnout světu a splní se dosud nenaplněná SZ zaslíbení → církev ≠
Izrael bez výjimky
Postmilénialisté = církev nahradila Izrael, ale
všechna místa v SZ ukazující na budoucí obnovu Izraele je třeba vykládat obrazně a vztahují se na církev v období milénia; vláda Krista v miléniu bude vykonávána skrze církev = rozdíl oproti amilénialismu
Amilénialisté = církev nahradila Izrael. Učení o
návratu Židů do Palestiny zde nemá místo. Vzkříšení z mrtvých (Zj 20,4–6), je míněno duchovní znovuzrození. . Římanům 9 –11 je třeba vztáhnout na církev.
Církev je ve skutečnosti "ten věčný Izrael" (Tertullian – kolem r. 200).....
2. Zaslíbení – vymezení pojmů 2.4. Další problém – jak porozumět? (u SZ ztotožněna zaslíbení a proroctví)
Doslovně nebo obrazně? mnohé popisy – především u Daniele a Zjevení, v menší míře i Joel a další malí proroci – jsou pro nás málo srozumitelné (bytosti, nové nebe, události,..) a přesto jsou snahy VŠE jednoznačně vysvětlit X i Písmo nás učí, že ne všemu nyní můžeme rozumět – 1 Ko 13,12: Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně; Časové údaje – co platí? podle Ez 4,6: "...ukládám ti za každý rok jeden den." Pro časová proroctví tedy platí: 1 den u proroka = 1 skutečný rok, potom "sedmdesát týdnů let" = 490 dnů a dle prorockého klíče, tedy 490 let. ale: podle 2 P 3,8: „Ale tato jedna věc kéž vám nezůstane skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a `tisíc let jako jeden den´. a dělají se roztodivné konstrukce..
2. Zaslíbení – vymezení pojmů
2.4. Další problém – jak porozumět? (u SZ ztotožněna zaslíbení a proroctví)
Příklad různých způsobů výkladu téhož proroctví: Zj 16,16 Shromáždil je na místo, zvané hebrejsky Harmagedon (Armagedon).
shoda, že Harmagedon = Megido, jedno z nejstarších obydlených míst Palestiny, místo mnoha významných událostí v přilehlé rovině Jezreel; např. Sd 5, 19: Debora a Barák; 2 Kr 9,27:Jehu/Achazijáš, atd.
3 různé výklady: 1) u města Megido v rovině Jezreel dojde k velké vojenské bitvě mezi současným státem Izrael a okolními státy 2) je to symbolické vyjádření Božího vítězství nad nepřáteli; Armagedon již byl = bylo to zničení Chrámu a Jerusalému Římany v r. 70 3) jde o symbolické vyjádření budoucího zápasu Krista se Satanem
Eschatologická zaslíbení a dějiny Izraele (v kostce) I. Zaslíbení – vymezení pojmů II. Dějiny Izraele („v kostce“) III. Příklady naplněných zaslíbení/proroctví IV. Nepochopení V. Co si vzít „z dějin a zaslíbení“ pro sebe
stát Izrael
Dějiny Izraele „v kostce“
plán OSN 1947-49
dnes
Izrael 313: křesťanství = státní náboženství Juda
Islám 70: zničen Jerusalé m
rozdělení ~ 930
1000 po Kr. vyhánění Židů
Herodovci
Kristus Makabejští 160-60 povstání Bar-Kochby 132 vyhnání Židů největší rozkvět: David a Šalomoun Egypt – Exodus ~1650 - 1250
Abrahám
1000 př. Kr.
babylónská říše cca 600 př. Kr.
přelom 19./20.stol. koncentrace Židů v Evropě
Od Exodus po Babylonské zajetí 1300 př. Kr. - 586 př. Kr. c. 1300 př.Kr. c. 1150 př.Kr.–c. 1025 př.Kr. c. 1025 př.Kr.–c. 1010 př.Kr. c. 1010 př.Kr.–c. 970 př.Kr. c. 970 př.Kr.–c. 931 př.Kr. c. 931 př.Kr.
Exodus z Egypta (Mojžíš) doba soudců král Saul král David král Šalomoun c. 960 př.Kr. dokončen chrám
rozdělená království
c. 931 př.Kr.–c. 913 př.Kr. Rehoboam = Juda
c. 931 př.Kr.–c. 910 př.Kr. Jeroboam = Izrael
722 př.Kr. c. 626 – c. 587 př.Kr.
konec Izraelského království Asyřany Jeremjáš
597 př.Kr.
první deportace do Babylona – „začátek konce“ Judského království zbořen chrám
586 př.Kr.
stát Izrael
Izrael 1300 – 586 př. Kr.
dnes
Izraelské království
Juda
1000 po Kr. rozdělení ~ 930
Asyrie v r.671 (největší rozsah) konec Izraele asyrskou říší r. 722
Kristus 586: zbořen chrám v Jerusalému = Juda do zajetí náčrt, jak mohl vypadat Šalomounův chrám, zbořený babylonským vojskem
největší rozkvět: David a Šalomoun Egypt – Exodus ~1650 - 1250
Abrahám
1000 př. Kr.
babylónská říše cca 600 př. Kr.
Návrat z Babylonské zajetí až narození Krista (539 př.Kr - ~ 0) 539 př.Kr. povolen návrat; stavba „druhého“ chrámu - dokončen 516 př. Kr. c. 475 př.Kr. Ester c. 460 – 450 př.Kr. Ezdreáš, Nehemiáš c. 430 – 400 př.Kr.; Malachiáš, zápis 5.Mojžíšovy Mezi SZ a NZ 332 př.Kr. 323 př. Kr.
Alexander Veliký prochází Judskem na cestě do Egypta Alexander Veliký umírá – oblast ovládl jeden z jeho vůdců říše Seleukovců, včetně Palestiny c. 200 a dále: postupný úpadek říše Seleukovců, rozdrobení; využívá 167–161 př.Kr. Juda Makabejský = úspěšné povstání = vznik hasmonejského království; Hasmoneovci vytvářeli prohelénskou vrstvu saduceů = ztráceli zklamané přívržence jako reakce = „vznik“ farizejů a esejů = židovská společnost se štěpí 63 př.Kr.
vnitřní spory v královském rodu – jeden syn proti druhému pozval římského vojevůdce Pompeia (znesvětil chrám) = římský protektorát 40 př.Kr.– 4 př.Kr. Herodes Veliký jmenován židovským králem rozhodnutím římského senátu 6 – 4 př. Kr. narození PJ
stát Izrael
Izrael 539 př.Kr. - 0
dnes
hasmonejské království založené Makabejci = první král po návratu ze zajetí
313: křesťanství = státní náboženství
1000 po Kr.
babylónská říše cca 600 př. Kr. Herodovci
Makabejští 160 - 60
Kristus
323 Alexandr Veliký a jeho následovníci David a Šalomoun
1000 př. Kr.
Exodus po smrti Alexandra, Palestina mezi Seleukovci a Plolemaiovc
Abrahám
Palestina (Herodovci) na okraji impéria, Judsko od r. 6 pod přímou kontrolou Říma římské impérium za císaře Augusta
1.století po Kr. 6
Herodovci si rozdělili území, neschopní, Judea se stává římskou provincií, přímo spravovanou prefekty (prokurátory) (Pilát Pontský 26 – 36) – také Samařsko a Idumea
Pozn.:v té době již mnoho Židů v „diaspoře“ = mimo Palestinu; např. v Římě Julius Cesar i Augustus je podporovali; další císaři je vyháněli např. za Tiberia, za Klaudia; obvykle brzy zpět, opět vyhnáni, atd. (např. Priska a Akvila v Korintu); v Alexandrii (Egypt) žilo odhadem až 1 mil Židů;.....
mezi 27–33 38 44
působení PJ – ukřižování
pogrom na Židy v Alexandrii (jeden z prvních pogromů) přímá římská správa již celé Palestiny; prokurátoři neschopní udržet v zemi pořádek, srážky s Židy; rostl vliv zelótů; země na pokraji chaosu. 66–70 (Masada 73) První židovská válka povstání zélotů; první úspěchy proti Římanům; oslabení vzájemným zápasem o moc; Vespasián (poté Titus) s cca 70 tis vojáky - zničen jak chrám, tak i město Jerusalém; odhadem až 1,1 – 1,2 mil Židů zabito; Sanhedrin přemístěn do Javne (Jamnia) 25 km jižně od Tel Avivu; římská daň na všechny Židy římské říše; vznik apokalyptických skupin;. důsledek: zničen Chrám (na kterém byli závislí saduceové) i esejská komunita v Kumránu; další směr judaismu tak určovali farizeové – v centru stojí Tóra (a Talmud); spory mezi farizeji a dalšími směry = potřeba uzavřít kánon posvátných spisů; do Javne svolána synoda, která mezi lety 90-100 kanonizovala hebrejskou bibli = náš SZ
stát Izrael
Izrael – 1.stol. římská říše cca r.54 (ap.Pavel)
dnes
Druhá židovská válka 132 povstání Bar-Kochby vyhnání Židů
První židovská válka 66 - 73 povstání zélotů
313: křesťanství = státní náboženství
Kristus 70: zničen chrám triumfální oblouk císaře Tita v Římě – římští vojáci nesou menoru (sedmiramenný 1000 př. Kr. svícen) ukořistěnou v Jerusalémském chrámu model tzv. Druhého chrámu (poexilní) významně přestavěn a „zkrášlen“ Herodem Velikým Abrahám
a město Jerusalém císaři Vespasiánem a Titem
Islám
1000 po Kr.
90 – 100: kodifikace kánonu SZ hebr.“Bible“ (Tanach) = náš SZ v Jamnii Davidovo město model pravděpodobného vzhledu před r. 70 archeologické nálezy
cca 100 – 650 po Kr. 115–117
Vzpoura proti císaři Trajanovi – Židé v diaspoře se přidali – výsledek: vyhubení Židů na Kypru a v severní Africe (Kyrenajka) 131–136 Druhá židovská válka Císař Hadrian přejmenoval Jerusalém, zakázal obřízku, apod. → povstání Bar Kochby – poraženo: odhadem 580 tis Židů zabito – tzn. že Judsko skoro bez Židů + zákaz vstupu do Jerusaléma; většina palestinských židů v Galilei, včetně Velerady – přejmenováno na „Syria Palestina“ (od toho dnes „Palestinci“) 313
379
císař Konstantin: „Edikt Milánský“ = křesťanství legalizováno (státním náboženstvím o něco později) tvrdý zákaz konverse křesťanů k židovství; povolení Židům navštěvovat Jerusalém povoleno Židům svobodně žít v Indii
450 -550
Sestavení Jerusalémského (první) a Babylonského Talmudu (později)
622
Islám
641
Alexandrie dobita Araby; cca 40 tis. Židů zabito, zbytek uprchl.
650
odhadem v oblasti Palestiny cca jen 100 tis. Židů z cca 1 – 2 mil na světě, oproti cca 2 mil z celkových cca 3,5 mil. v r. 65
315–337
stát Izrael
Izrael cca 100 - 650
dnes
313: křesťanství povoleno 391: státní náboženství (zákaz ostatních) „Izrael“
Druhá židovská válka 132: povstání Bar-Kochby vyhnání Židů z oblasti
1000 po Kr.
rozšíření do cca roku 600
Židé v diaspoře
v Palestině jen cca 5 – 10 % všeho židovstva
622 ISLÁM
Kristus
První židovská válka 70: zničen Jerusalém
David a Šalomoun
1000 př. Kr.
islám r. 654 přesah do oblastí křesťanství
Egypt – Exodus Islám a jeho rychlé rozšíření
Abrahám
cca 650 – 1250 po Kr. 700–1250
807
Židé v jižní Evropě a Malé Asii měli těžký život v netolerantní „křesťanské“ společnosti; většina Židů žila v muslimské oblasti (jižní Španělsko, Severní Afrika, Irák, Jemen a postupně i v Palestině – Jerusalém, Tiberias; ve Španělsku až 8% populace a do r. 1013 (Sulejman – masakr v Cordobě) „Zlatá doba“ židovského života – s mnoha právy, bez povinnosti vojenské služby, apod. (v islámské zemi !) Kalif Harun al-Rashid nařídli Židům nosit žluté opasky, křesťanům modré; to se periodicky opakovalo v různých zemích (žluté hvězdy za Hitlera)
1016 Tunis – Židé si museli vybrat mezi konversí k islámu nebo odchodem 1040 –1105 (Francie): Rashi sepsal dodnes užívaný komentář k celému SZ 1066 Masakr Židů v Granadě – během 1 dne zabito cca 4 tis Židů; zbytek zlikvidován v r. 1090 1095–1291 První křížová výprava; křižáci po cestě zmasakrovali desítky tisíc Židů 1107 vyhnání Židů z Maroka 1141 = první „sionistické“ výzvy stěhovat se do Palestiny a zemřít v Jerusalémě 1187 Saladín po obsazení Jerusaléma povoluje Židům návrat do města !!
stát Izrael
Izrael cca 650 - 1250
391: křesťanství = státní náboženství
dnes
Islám 1000 po Kr.
132: povstání Bar-Kochby vyhnání Židů
1095 – 1291: 9 křížových výprav po cestě pogromy na Židy
70: zničen Jerusalém 539: návrat z Babylona
Kristus
David a Šalomoun
Egypt – Exodus
1000 př. Kr.
náboženství v Evropě, na Předním východě a v Severní Africe ve 12.-13.st. Židé v celém známém světě
Abrahám
cca 1300 – 1600 po Kr. 1290 první vyhnání Židů z Anglie; další století střídavě přijímáni a vyháněni až do 1655; plná rovnoprávnost až 1858 1306 obdobně Francie – tolerance (s možností občanství) až za Vel. fr. revoluce 1789 1343 Kazimír III. Veliký zve Židy, pronásledované v západní Evropě, do Polska; v průběhu staletí nakonec žilo „v Polsku“(+ Halič, Ukrajina, Litva) až 50% světové židovské populace 1478 Ferdinand II. + Isabela ve Španělsku → inkvizice nepodléhající papeži, hlavní nepřátelé ne „kacíři“, ale Židé a muslimové; do do r.1492 cca 13 tis upálených; v tomto r. cca 200 tis Židů vyhnáno (cca 100 tis do Portugalska, 50 tis „k muslimům“ do Turecka a severní Afriky) – otomanský sultán je veřejně pozval a posílal pro ně lodi!!, desítky tis během útěku po Evropě zahynuly; dekret nařizující vyhnání ze Španělska byl odvolán teprve roku 1858 1493 vyhnání Židů ze Sicílie (cca 140 tis), 1496 z Portugalska a z německých měst; 1516 první evropské gheto v Benátkách 1534 – 1567 „v Polsku“: Židé nemusí nosit označení, první jidiš kniha, první hebrejský tisk, první Ješiva 1577 první hebrejská tiskárna na území Palestiny (Safed)
stát Izrael
1300 – 1600 po Kr.
dnes
313: Edikt Milánský 391: křesťanství = státní náboženství 132: povstání Bar-Kochby „Druhá židovská válka“ vyhnání Židů
1343: Židé pozváni na území dnešního Polska a Ukrajiny Islám
70: zničen „Druhý chrám“ (Herodův) i Jerusalém 586 př.Kr. zničen chrám „První chrám“ (Šalomounův) Makabejští 160-60 babylonské zajetí
Kristus
David a Šalomoun Egypt – Exodus
1000 př. Kr.
539 návrat z babylónského zajetí
Abrahám
1000 po Kr. vyhánění Židů postupně od r. cca 1000; více z „křesťanských států“ z islámských spíše ojediněle nejtvrdší španělská inkvizice od r. 1478
cca 1600 – 1800 po Kr. 1609 zemřel v Praze rabí Löw (Golem), velký učitel a světec („Pražský Maharal“) 1648 židovská populace „v Polsku“ cca 450 tis; Čechy a Morava cca 65 tis z cca 750 tis celosvětově 1648–1655 vybíjení Židů kozáky Bohdana Chmelnického – až 100 tis mrtvých („pogrom“) Pozn.: Rusko, Ukrajina, Polsko, ale i Argentina,..tisíce pogromů –.poslední v r. 1946 v Polsku
1729–1786 rozvoj židovského hnutí „Haskala“ → cíle: zmodernizovat židovský kulturní a náboženský život, integrace do evropské společnosti, sekulárního vzdělání (ne jidiš, ale němčina) + výuka hebrejštiny a dějin; reakce: cca 1820 = vznik ortodoxní judaismus, odmítajícího změny (Jerusalém, USA) (2014 – bouře proti ženám s Torou v Jerusalemě)
1740 povolení se usazovat v severoamerických koloniích bez přísahy na „pravou křesťanskou víru“ 1740 pozvání dvou rabínu do Galilee k obnovení města Tiberias (v ruinách) = pro mnohé znamení příchodu Mesiáše → tisíce židů se stěhují do Palestiny – včetně významných osobností; obnovení Hebronu, posílení Jerusalémské populace,.. 1776 – americká revoluce - ústava garantující svobodu vyznání pro všechny s plnými právy – Židé (hodně obchodníků) se velice rychle v US „chytili“ dnes druhá největší populace Židů na světě po Izraeli 1791 „Výnos o vypořádání“ („Черта оседлости“) - Rusko vymezuje oblast, kde mohou žít Židé; nakonec jich tam žije cca 750 tis
cca 1800 – 1945 po Kr. 1850 Palestina cca 350 tis obyvatel, z toho 85% muslimové, 11% křesťané, 4% Židé 1851 Norsko povoluje přistěhování Židů, ale zrovnoprávnění až 1891; zrovnoprávnění v Itálii 1870, v Německu 1871,....... 1860 – 1900 vznik a rozvoj sionistického hnutí; první světový kongres 1897 v Basileji; Theodor Herzl; „sionismus“ jako označení návratu zaveden v r. 1890 1870–1890 Baron Rothschild financuje vznik několika židovských osad v Palestině 1881–1884, 1903–1906, 1918–1920 3 velké vlny pogromů v Rusku a na Ukrajině – více než 2 mil ruských Židů emigrovalo v letech 1881–1920 – většinou do USA, část do Palestiny (1882–1903) = první Alija (hebr. „cesta vzhůru“); Židé hovoří o „návratu do domova svých otců“; postupně více než 10 velkých akcí (Alijí); 1897 sčítání lidu v Rusku - k židovství se přihlásilo 5,2 mil lidí 1917 Britové porazili Turky = ovládají Palestinu; „Balfourova Deklarace“ o vytvoření národního domova pro židovstvo“ při zachování všech práv existujícím nežidovským komunitám. Pro mnoho Židů sdělení, že Palestina se stává Židovským státem. 1917 – 1919 během ruských revolucí více než 2000 pogromů s desítkami tisíc zabitých a stovkami tisíc bez domova; 1921 Británie zakazuje Židům usazovat se na východ od Jordánu 1929 dlouhodobý spor o „Zeď nářků“ v Jerusalémě; několik útoků Arabů na Židy 1938–1945 Holocaust – v Evropě zahynulo téměř 6 mil Židů
Stát Izrael – od 1948 1947: 29. listopadu OSN schvaluje vznik Židovského a Arabského státu v britské Palestině, stanoví hranice; 1948: 14. května vzniká Stát Izrael – další den zahájen útok arabských sil na Izrael Válka za nezávislost); > 1 mil Židů z arabských zemí musí utéci – většinou do Izraele 1956 zákaz použití suezského kanálu Izraelem = Suezská válka; výzva pres. Nasira ke zničení Izraele 1967 květen – egyptská armáda se stahuje k hranicím – Izrael nečeká a začátkem června preventivně zničí arabské letectvo, poté obsadí Sinaj, Západní břeh a Golanské výšiny („Šestidenní válka“); 1.září arabští vůdcové: žádný stát Izrael, žádné jednání s Izraelem, žádný mír s Izraelem 1972 letní olympiáda v Mnichově – arabští teroristé zabíjejí 11 izraelských sportovců 1973 Jomkipurská válka propukla nečekaným útokem Sýrie a Egypta na Izrael 6. října 1973 (největší židovské svátky) 1978 Egypt a Izrael podepisují mírovou smlouvu a Izrael se stahuje ze Sinaje 1987 zahájena první Intifáda (povstání) = teroristické útoky se zbraněmi, nastražené bomby, sebevražední útočníci, atd. 1990 SSSR otevírá hranice a odchází cca 3 mil Židů 1994 Jordánsko a Izrael podpisují mírovou smlouvu 2000 druhá intifáda 2005 Izrael se stahuje z Gazy a další už znáte
stát Izrael
14.5.1948.vznik státu Izrael
poslední dvě století
plán OSN 1947-49
Válka za nezávislost
2000 dnes
1973 Jomkipurská válka
1882: první z postupně 10 „Cest vzhůru“ (Alija) = odchod do Palestiny velké pogromy Rusko, Halič Ukrajina
Šestidenní válka 1967
první sionistický kongres (Herzl)
intifády
2.svět. válka Holocaust – 6 mil
1791 vymezení prostoru pro Židy v Rusku
1.svět. válka 1917: porážka Turecka 1900 Balfourova Deklarace menora pro Třetí (budoucí) chrám
1800
vznik a rozvoj sionistického hnutí od cca 1860
přelom 19./20.stol. koncentrace Židů v Evropě
Jerusalém dnes – v popředí Chrámová hora s mešitou
stát Izrael
Dějiny „Izraele“ „v kostce“
plán OSN 1947-49 dnes
Izrael 313: křesťanství = státní náboženství
Juda
70: zničen Jerusalé m
rozdělení ~ 930
Islám
1000 po Kr. vyhánění Židů
Herodovci
Kristus Makabejští 160-60 povstání Bar-Kochby 132 vyhnání Židů největší rozkvět: David a Šalomoun Egypt – Exodus ~1650 - 1250
Abrahám
1000 př. Kr.
babylónská říše cca 600 př. Kr.
přelom 19./20.stol. koncentrace Židů v Evropě
2.svět.válka
Eschatologická zaslíbení a dějiny Izraele (v kostce) I. Zaslíbení – vymezení pojmů II. Dějiny Izraele („v kostce“) III. Příklady naplněných zaslíbení/proroctví IV. Nepochopení V. Co si vzít „z dějin a zaslíbení“ pro sebe
Zajetí a návrat z Babylona Skutečnost: c. 626 – c. 587 př.Kr. 597 př.Kr. 586 př.Kr. 539 př.Kr.
Jeremjáš první deportace do Babylona – „začátek konce“ Judského království zbořen chrám povolen návrat; stavba „druhého“ chrámu - dokončen 516 př. Kr. = 70 let
Zajetí předpověděno v knize Jeremjáše: 27,5-7: Já jsem učinil zemi, člověka i zvířata, která jsou na zemi, svou velikou silou a svou vztaženou paží a dávám ji tomu, kdo je toho v mých očích hoden. Nyní jsem všechny tyto země dal do rukou Nebúkadnesarovi, králi babylónskému, svému služebníku; dal jsem mu i polní zvěř, aby mu sloužila. Budou mu sloužit všechny pronárody Délka zajetí také v Jeremijášovi: 25:11 Tak se stane celá tato země troskami a bude budit úděs. Tyto pronárody budou sloužit králi babylónskému po sedmdesát let.
Znesvěcení chrámu: Skutečnost (3x): 1) za vlády Seleukovců: 6. prosince 167 př. n. l. Antiochos Epifanés zakázal Židům bohoslužbu v chrámu a umístil do jeruzalémského Chrámu sochu Dia (2 Makab 9) 2) Zeloté při povstání proti Římu r. 67 obsadili chrám a udělali si z něj vojenskou pevnost (kasárna) a také tam likvidovali své židovské oponenty (Josefus Flavius) 3) po dobytí Jerusaléma a chrámu r. 70 tam římské legie umístily své symboly a obětovali jim (Josefus Flavius) Předpověděno: Dan 11,31: Jeho paže se napřáhnou a znesvětí svatyni i pevnost, vymýtí každodenní oběť a dají tam ohyzdnou modlu pustošitele. + Pán Ježíš cituje v Mt 24,15: „Když pak uvidíte `znesvěcující ohavnost´, o níž je řeč u proroka Daniele, jak stojí na místě svatém - kdo čteš, rozuměj -..... proroctví Daniele sepsáno v 6. stol. (podle některých později – až 2.stol. př.Kr.) rozhodně před uvedenými skutečnostmi
Zničení chrámu a města Jerusalému: Skutečnost: 66–70 První židovská válka začala povstáním zélotů; první úspěchy proti Římanům; oslabení vzájemnými zápasy; Vespasián (Titus) s cca 70 tis vojáky zničil chrám i město Jerusalém Předpověděno vícekráte: např.: Ez 5,8n: „..proto praví Panovník Hospodin toto: Jsem proti tobě, Jeruzaléme, a vykonám uprostřed tebe soudy před očima pronárodů....Tak vykonám v tobě soudy a celý pozůstatek tvého lidu rozvěji do všech větrů...Obrátím tě v trosky.“ Dan 9,26: Město a svatyni uvrhne do zkázy lid vévody, který přijde. v NZ: Mt 24,1-2: Když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel odtud, přistoupili k němu učedníci a ukazovali mu chrámové stavby. On však jim řekl: "Vidíte toto všechno? Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno." viz obr. dále
Zničení chrámu a města Jerusalému: Skutečnost: 66–70 První židovská válka začala povstáním zélotů; první úspěchy proti Římanům; oslabení vzájemnými zápasy; Vespasián (Titus) s cca 70 tis vojáky zničil chrám i město Jerusalém
Model Druhého chrámu (Herodova) cca 50 po Kr.
odkryté trosky pod Chrámovou horou na té stojí mešita Al-Aksa
Rozprášení Židů a jejich stálé pronásledování Skutečnost: 66–70 První židovská válka = 1,1 – 1,2 mil Židů zabito z cca 2,5 mil; (3 mil celk.) 115–117Vzpoura proti císaři Trajanovi – Židé se přidali – výsledek: vyhubení Židů na Kypru a v severní Africe (Kyrenajka) 131–136 Druhá židovská válka povstání Bar Kochby poraženo: odhadem 580 tis Židů zabito – tzn. že Judsko skoro bez Židů + zákaz vstupu do Jerusaléma; většina palestinských židů v Galilei a a od té doby po téměř 2 tis. let téměř stále někde nějaké pronásledování, vyhnání, pogrom, holocaust...dnes v Izraeli jen cca 40% všech Židů; ostatní po celém světě Předpověděno např.: Ez 5,10n: Tak vykonám v tobě soudy a celý pozůstatek tvého lidu rozvěji do všech větrů....Třetina v tobě zemře morem a zajde uprostřed tebe hladem, třetina padne okolo tebe mečem a třetinu rozvěji do všech větrů a s taseným mečem jim budu v zádech. Oz 9,17: Můj Bůh je zavrhne; protože ho neposlouchali, stanou se psanci mezi pronárody.
Boží království („duchovní“ zaslíbení - podobně D.svatý,.....) Skutečnost: Lk 17,21: „ Vždyť království Boží je mezi vámi!" tak to chápala i první církev: Žd 12,26-28: Jeho hlas tehdy zatřásl zemí, nyní však slibuje: `Ještě jednou otřesu´ nejen `zemí´, nýbrž i `nebem´. (viz Aggeus níže) Těmito slovy naznačuje, že otřese vším stvořením a promění je, aby zůstalo jen to, co je neotřesitelné. Buďme vděčni za to, že dostáváme neotřesitelné království, a služme proto Bohu tak, jak se jemu líbí, s bázní a úctou. Předpověděno např.: Ag 2:6-9 Neboť toto praví Hospodin zástupů: Ještě jednou zakrátko zatřesu nebem i zemí, mořem i souší. Zatřesu všemi národy, přijde to, po čem touží všechny národy, a naplním tento dům slávou, praví Hospodin zástupů. Mně patří stříbro, mně patří zlato, je výrok Hospodina zástupů. Větší bude budoucí sláva tohoto domu nežli první, praví Hospodin zástupů; na tomto místě způsobím pokoj, je výrok Hospodina zástupů.
Znovuobnovení Izraele Skutečnost: 1948 (14.5.) vyhlášen stát Izrael národ, který byl rozprášen po stovky let se znovu shromažďuje a vytváří samostatný stát; populace Israele
1950
1960
1970
1980
1990
2000
2010
počet obyvatel (tis)
1,370
2,150
3,022
3,921
4,821
6,369
7,695
podíl ze všech Židů
6%
15%
20%
25%
30%
38%
42%
1980 (30.7.) Jerusalém ústavním zákonem prohlášen hlavním městem Izraele Jerusalem během své existence byl (nejméně) 2x zničen, 44x obsazen a osvobozen, 23x obléhán, 52x na něj zaútočeno
Vztahované předpovědi: Iz 66,8: Kdo slyšel něco takového? Kdo viděl něco takového? Cožpak se země zrodí v jednom dni? Zdaliž se národ narodí naráz? Ez 37,21-22: ...promluvíš k nim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já vezmu syny Izraele zprostřed pronárodů, kamkoli odešli, shromáždím je ze všech stran a přivedu je do jejich země. Učiním z nich jediný národ v zemi, na izraelských horách, a jediný král bude králem všech. Nebudou to už dva národy a nebudou už rozdělení na dvě království. Zach 12,6: ...obyvatelé Jerusaléma budou znovu pobývat na svém místě v Jerusalémě Lk 21,24:... po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se jejich čas neskončí.
Eschatologická zaslíbení a dějiny Izraele (v kostce) I. Zaslíbení – vymezení pojmů II. Dějiny Izraele („v kostce“) III. Příklady naplnění zaslíbení/proroctví IV. Různá „nepochopení“ V. Co si vzít „z dějin a zaslíbení“ pro sebe
Vztahy „křesťané a Židé“
v prvních 3 stoletích, židovské náboženství v římské říši povoleno → Židé bojovali proti křesťanství – i s využitím „Říma! (viz např. Sk 17,6 Tesalonika,... ); po r. 391 (křesťanství státním náboženstvím a zákaz jiných) Židé byli vystaveni kruté perzekuci ze strany křesťanů – leckde až dodnes! = obžaloba křesťanské církve; od středověku označovala církev Židy za „vrahy Boha“ po mnoho staletí se muslimové chovali k Židům lépe než křesťané – v podstatě až do počátků sionismu = „ohrožení“ Arabů;
⇒antisemitismus tak z velké části vznikl v „křesťanských zemích“ (i Luther vybízí
„jejich domy ničit, brát jim modlitební knížky a talmud, jejich rabíny zabíjet, pokud své učení ještě dále šíří, a nakonec je vyhnat“)
extrémy: např. antisemitismu až tak daleko, že během 2.svět. války v Britanii „mnoho lidí začalo sympatizovat s nacisty kvůli svému nepřátelství vůči Židům“ (cit. z dobových zpráv)
Vznik státu Izrael v r.1948
mnozí křesťané uvítali jako „naplnění starozákonních zaslíbení“ o znovuzřízení izraelského národa; jiní umisťují naplnění „pozemských“ zaslíbení daných etnickému Izraeli až do období tisíciletého království; řada křesťanů nepovažuje vytvoření státu Izrael za přímé naplnění SZ biblických zaslíbení; v NZ nenajdeme jednoznačné potvrzení SZ zaslíbení etnickému Izraeli; Ježíš a apoštolé zaslíbením o přicházejícím království dávají více duchovní smysl:
J 18,36: Ježíš řekl: "Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; mé království však není odtud."
samozřejmě Bůh může působit kdykoliv v dějinách židovského národa – „tomuto působení bychom však neměli přikládat spásně-dějinný význam“. vznik Izraele může být dobrou ilustrací svrchovanosti Boži
Nebezpečí fundamentalizmu, vedoucí až k absurdnostem několik různých projevů:
detailní rozpisy budoucnosti (a velké hádky)
Nebezpečí fundamentalizmu, vedoucí až k absurdnostem (pokr.) snaha vše, co se děje, za každou cenu „nalézt“ v Písmu příklady: Černobyl „předpověděn“ v Zj 8:10 Zatroubil třetí anděl, a zřítila se z nebe
veliká hvězda hořící jako pochodeň, padla na třetinu řek a na prameny vod. Jméno té hvězdy je Apsinthos (ř. - překládáno „Pelyněk“) . Třetina vod se změnila v pelyněk a množství lidí umřelo z těch vod, protože byly otráveny.
„vysvětlení“? Apsinthos bývá ztotožňován s rostlinou Artemisia absinthium (česky Pelyněk pravý), ale existuje také Artemisia vulgaris, česky Pelyněk černobýl; podobně „předpověď“ jaderných zbraní – neutronové bomby: Za 14,12 „A toto bude porážka, ….tělo jim shnije ještě vstoje,...oči jim shnijí v důlcích a jazyk jim shnije v ústech“ .
„napomoci“ či „zabránit“ uskutečnění zslíbeníproroctví
Za 1,16: „Obrátím se k Jeruzalému s hojným slitováním; bude v něm zbudován můj dům“; Třetí chrám: když Izrael získal Východní Jeruzalém s Chrámovou horou,
vzniklo několik hnutí, jejichž cílem je postavit Chrám a nečekat až na příchod mesiáše – jiní tvrdě proti; připraveny plány stavby + Menora hotova
Mt 24,14: A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec – jsou skupiny, které pátrají po
kmenech, které ještě „neslyšely“ a jdou jim „sloužit“; pak odpočítávají – např. jedna zpráva: „V současnosti byla většina Bible přeložena do více než xxx jazyků a dialektů, což zahrnuje jazyky více než 90% veškeré světové populace“ = blížíme se k cíli;
Nebezpečí fundamentalizmu, vedoucí až k absurdnostem (pokr.) „pomoci“ či „zabránit“ uskutečnění proroctví (pokr.) Mesiášská zaslíbení: podle staré židovské tradice má Mesiáš vstoupit do Jerusaléma tzv. „Zlatou bránou“ v jeruzalémských hradbách; ta uzavřena v 16. st. na pokyn sultána Sulejmana I. a zapečetěna, aby tak Mesiášovu příchodu zabránil; přesto kolem tisíce hrobů všech náboženství – být co nejblíže, až přijde!
Eschatologická zaslíbení a dějiny Izraele (v kostce) I. Zaslíbení – vymezení pojmů II. Dějiny Izraele („v kostce“) III. Příklady naplnění zaslíbení/proroctví IV. Co si vzít „z dějin a zaslíbení“ pro sebe
Shrnutí 1) V každém případě „velké NE“ jakýmkoliv výpočtům. Druhý příchod, konec světa, soud...vše je výlučně v rukách Božích („kairos“); v Písmu je jednoznačně řečeno, že Mt 24,36: O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám....24,44: Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete....apod. přesto stálé snahy vypočítat, určit z různých textů o znameních, napomoci, atd. 2) Boží cesty se nám nemusí „zdát“ - jako Židům; někteří Židé po všem, čím národ prošel, už nevěří; ovšem Bůh je zde, nade vším a svá zaslíbení plní! 2 P 3,1-4: „Tímto napomínáním chci probouzet vaše čisté smýšlení, abyste pamatovali na to, co předpověděli svatí proroci, i na to, co ustanovil Pán a Spasitel skrze vaše apoštoly. Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: "Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření."
3) Různost křesťanského vnímání vyvolení Izraele jako lidu Božího nesmí vést v žádném případě k antisionismu či naopak vnucování evangelia Židům, pohrdání jinými národy. 4) Je třeba být opatrní v pohledu na význam založení a existence Státu Izrael. Nepřikládat této skutečnosti „spásný“ význam, ani zaslíbení o budoucím království odmítat s tím, že „zaslíbení se vztahují na církev, ne Izrael“. 5) Boží eschatologická zaslíbení/proroctví se nám mohou zdát nekonkrétní, nejasná – to je dobře, protože je třeba být připraveni v každém okamžiku: 25,13: Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu. 6) Ačkoliv interpretace zaslíbení/proroctví jsou mnohdy různá, jedno je jisté: Kristus přijde podruhé!! Zj 22,20: Ten, od něhož je to svědectví, praví: "Ano, přijdu brzo." Amen, přijď, Pane Ježíši! Můžeme to tak každý upřímně povědět?