DISPEČERSKÝ SYSTÉM LEO EXPRESS ( )

DISPEČERSKÝ SYSTÉM LEO EXPRESS (2. 12. 2016) 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Dispečrský   systém  je   IT   systém   k   real­time   řízení   veřejné   dopravy   provozované dopravcem LEO Express v rámci door­to­door konceptu. Skládá se z databázové aplikace s webovým rozhraním (software) a hlásičů událostí (hardware se softwarem). Systém je víceuživatelský,   umožňující   spolupráci   v   reálném   čase   na   základě   uživatelských   práv přihlášených uživatelů. Systém slouží k: • organizačnímu plánování procesů • řízení průběhu procesů • alokaci prostředků (ukazatele) • řízení kapacity účastníků • dokumentaci průběhu procesů • vyhodnocování průběhu procesů • vyhodnocování využití prostředků (ukazatele) • vyhodnocování spolehlivosti Základem   činnosti  dispečerského   systému  jsou   modely   procesů,   souběžně   spuštěné a interaktivně   dotvářené  (dispečerem)   ­  organizační   plánování   procesů.  Operacím  v modelu   jsou   (dispečerem)   přiděleni  účastníci  (řízení   kapacity  účastníků),  a  prostředky­ ukazatele  (materiál,   finance,   apod.).   Na   základě   informací   hlásičů   pak   systém   podle modelu   procesů   s   přidělenými  účastníky  a prostředky­ukazateli  sleduje   aktuální   běh spuštěných  procesů a upozorňuje dispečera na odchylky. Plán i skutečný průběh systém dokumentuje.   V   definovaných   situacích   (změnách   v naplánování   procesu)   systém automaticky rozešle informaci všem zúčastněným.

Účastník Účastník 1 Účastník 2 Účastník 3 ... Účastník u

veličina hlášená hlásičem

Hlásič

Nositel/přiřazení Hlášená veličina

Hlásič 1

Účastník H1

Ukazatel H1

Hlásič 2

Účastník H2

Ukazatel H2

Hlásič 3

Účastník H3

Ukazatel H3

... Hlásič h

...

DATABÁZE UKAZATELŮ

DATABÁZE HLÁSIČŮ

DATABÁZE ÚČASTNÍKŮ

asociace hlásiče s účastníkem

...

Účastník Hh

Ukazatel Hh

hlásič účastníka lze použít k dokončení operace

Ukazatel Ukazatel 1 Ukazatel 2 Ukazatel 3 ... Ukazatel l

hodnota hlášená při dokončení op.

OPERACE

výčet prostředků operace

Role

Účastník

Prostředek

Role 1

Účastník R1

Prostředek P1

Bilance P1

Výraz P1

Role 2

Účastník R2

Prostředek P2

Bilance P2

Výraz P2

Role 3

Účastník R3

Prostředek P3

Bilance P3

Výraz P3

...

...

Role r

Bilance (+, ­, =) Množství (výpočet)

...

Účastník Rr

...

Prostředek Pp

... Výraz Pp

Bilance Pp

} každému „účastníku R“ po dokončení  operace aktualizovány ukazatele  odpovídající názvem „prostředkům P“  pomocí „bilance P“ a „výrazu P“

Ukazatel 1

Ukazatel 2

Ukazatel 3

...

Účastník 1

...

Účastník 2

...

Účastník 3

... ...

...

...

...

poloha pro dokončení operace

Ukazatel l

...

...

...

Účastník u

DATABÁZE LOKALIT

UKAZATELE ÚČASTNÍKŮ

obsazení rolí účastníky

Název

GPS šířka

GPS délka

Průměr oblasti

Lokalita 1

Šířka 1

Délka 1

Průměr 1

Lokalita 2

Šířka 2

Délka 2

Průměr 2

Lokalita 3

Šířka 3

Délka 3

Průměr 3

... Lokalita l

... Šířka l

... Délka l

... Průměr l

Obr.: Princip vazeb mezi datovými entitami dispečerského systému (viz další kapitoly)

2. MODEL PROCESŮ Proces  je   soubor   (skupina)  operací,   které   mohou   být   vzájemně   provázány.  Proces   je označen  názvem   procesu,   který   jej   jednoznačně   identifikuje.   Procesy  jsou   uloženy v Databázi procesů popsané v jiné kapitole. Operace v procesu jsou zasazené do časové osy, členěné na dny. Časová osa procesu je buďto absolutní, když je zadáno datum počátku, nebo relativní. Dny jsou v obou případech číslovány vzestupně (Den 1, Den 2, Den 3, atd.). Má­li  proces  zadáno  datum počátku, jedná se o absolutní časovou osu a jednotlivé dny jeho časové osy jsou navíc označeny odpovídajícími datumy (např. Den 1 – 21. 6. 2016). Operace  v  procesu  jsou   zahajovány   v závislosti   na   jejich   časové   poloze,   jejich vlastnostech a vzájemných vazbách. Běh procesu skončí tím, že jsou dokončeny/přesko­ čeny/selhány/zrušeny všechny operace procesu. 2.1. Operace Operace  je   úkon   či  děj  (posloupnost   úkonů),  probíhající  v  určitém  okamžiku   či  období v závislosti na čase a předchozím ději. Závislost operace na čase, výsledcích předchozího děje a její vnitřní děj (proces) jsou určeny těmito paramery operace: • den   a   čas  zahájení  (den   je   vztažen   k  časové   ose   procesu;   může   být   stanoven pouze čas nebo nemusí být stanoven den ani čas) • den a čas dokončení  (den je vztažen k časové ose procesu; může být stanoven pouze čas nebo nemusí být stanoven den ani čas) • doba trvání operace (nemusí být stanovena) • kalendářní platnost  operace  (stanovena formou dnů v týdnu (týdenní periodicita) a kalendáře výjimek (které konkrétní datumy ano, které konkrétní datumy ne)) • podmínečné   provedení  operace  (provedení  operace  je   podmíněno  výsledkem předchůdce/předchůdců  (příznaky   „provést   při   výsledku   ANO“   a   provést   při výsledku   „NE“   ­   defaultně   platné   oba),   přičemž   pokud   není   podmínka   splněna, nabude operace statusu „přeskočená“ a považuje se dokončenou) • ukončovatel ­ způsob dokončení operace (viz samostatná kapitola) • začátek   směny  –   příznak,   zda   okamžik   zahájení  operace  je   začátkem   pracovní směny pro všechny účastníky operace • konec   směny  –   příznak,   zda   okamžik   dokončení  operace  je   koncem   pracovní směny pro všechny účastníky operace • odkaz  název procesu  (nemusí být využit vždy) na  vnitřní proces  popisující vnitřní děj operace Každá operace má účastníky, kteří jsou pro provedení operace nezbytní (jejich čas je tedy pro   provedení  operace  alokován)   a sadu  prostředků­ukazatelů,   popisujících nároky/spotřebu  operace  (zejména   spotřeba   materiálu,   cena,   atd.).   Zvláštním prostředkem­ukazatelem je čas, jehož spotřeba může být vyjádřena dobou trvání operace. Při dokončení  operace  se všechny tyto parametry automaticky upraví podle skutečnosti (viz kapitoly popisující účastníky a ukazatele). 2.1.1. Status operace Speciálním parametrem operace je její status. Status operace slouží k podchycení historie vývoje  operace.  Operace  není   editovatelná,   její   parametry   se   nepřepisují,   s   výjimkou

statusu. Při každé editaci  operace  je její  status  změněn na „nahrazená“ (ostatní atributy jsou zachovány) a  operaci  nahradí její nová verze (s vyeditovanými parametry).  Status operace nabývá těchto hodnot: • • • • • •

• • •

očekávaná   (počítá   se   s   tím,   že   bude,   ale   není   připravena   ­   nemá   definovánu časovou polohu nebo přiděleny účastníky) naplánovaná (je připravena a čeká se, až proběhne) probíhající (byla zahájena, ale dosud nedokončena) dokončená   s   výsledkem   ANO   (podmínky   pro   dokončení  operace  byly   splněny, přičemž byla hlášena hodnota ANO) dokončená   s   výsledkem   NE   (podmínky   pro   dokončení  operace  byly   splněny, přičemž byla hlášena hodnota NE) přeskočená   (u  operace  s   podmínečným   provedením   nebyla   splněna   podmínka provedení   na   základě   výsledku  předchůdce/předchůdců,  operace  se   provádět nebude) selhaná (ačkoliv již měla proběhnout, nebyla a nebude dokončena) zrušená (neproběhla ani neproběhne, je zrušena dispečerem) nahrazená (novou verzí v důsledku editace, včetně změny statusu)

Operace je zahájena (status se změní na „probíhající“) pokud jsou současně splněny tyto podmínky: • proběhli předchůdci operace (dokončeni, přeskočeni, zrušení, selhaní – viz dále) • jsou splněny podmínky pro podmínečné provedení operace (na základě výsledku předchůdce/předchůdců) • operace má aktuálně status „očekávaná“ či „naplánovaná“ • nastal (uplynul) čas zahájení (stanovený přímo nebo výpočtem pomocí dne a času dokončení a doby trvání operace) • jsou aktuálně dostupné prostředky­ukazatele pro provedení operace (viz dále) • jsou   dostupní  účastníci  pro   provedení  operace  (nejsou   vázáni   jinou   probíhající operací) Operace je považována za zpožděnou (toto není status), pokud nastal některý z těchto případů: • den   a   čas   zahájení  operace  již   byl,   ale  operace  nemohla   být   záhájena   (kvůli nesplnění podmínek) • den a čas ukončení operace již byl, ale nebylo dosud potvrzeno ukončení operace • doba trvání operace již uplynula, ale nebylo dosud potvrzeno ukončení operace 2.1.2. Dokončení operace Operace je dokončena pokud jsou současně splněny všechny tyto podmínky: • operace má aktuálně status „očekávaná“, „naplánovaná“ nebo „probíhající“ • je­li ukončovatel = „čas“: nastal (uplynul) čas dokončení (je­li stanoven přímo nebo výpočtem z času zahájení a doby trvání operace) • je­li ukončovatel = „vnitřní“: je dokončen vnitřní proces (všechny operace vnitřního procesu) • je­li  ukončovatel  = „účastník“: přišlo hlášení z hlásiče  účastníka, splňující zadané kritérium • je­li  ukončovatel  = „signál“: přišel signál z jiného  procesu  o dokončení příslušné operace v něm

• •

je­li  ukončovatel  =   „EXT“:   přišlo   potvrzení   o   dokončení   operace   od   příslušného externího systému je­li  ukončovatel  =   „DISPEČER“:   dispečer   potvrdil   dokončení   operace prostřednictvím webového rozhraní nebo mobilní aplikace

Ukončování   (vnitřního   procesu)   hlásičem   probíhá   pomocí   výstižně   nazvané   poslední operace  před   koncovou   značkou   (viz   kapitola   popisující   metodu   „Rozbor“).  Operaci  je třeba nastavit způsob ukončení = „účastník“, zvolit roli, jejíž hlásič bude použit, z Databáze ukazatelů zvolit ukazatel a nadefinovat kritéria události. Přitom se vyžaduje, že daná role bude obsazena takovým konkrétním účastníkem, se kterým je asociován hlásič informující o příslušeném ukazateli. Zpracování informací hlásiče pro  účely dokončení  operace  probíhá na straně systému. Jakmile  hlásič  vrátí informaci,  je   vyhodnocena  podmínka  v  kritériu  dokončení  operace. Pokud je v kritériu nastaveno „čekat na splnění“, je  operace  dokončena pouze pokud je podmínka   v  kritériu   dokončení   splněna  (operace  je   tedy  vždy  dokončena   s  výsledkem „ANO“).   Je­li  nastaveno   „nečekat  na   splnění“,   je  operace  dokončena   ihned   po   vrácení hodnoty   hlásičem,   přičemž   výsledek   dokončení   „ANO“   či   „NE“   zavisí   na   tom,   zda   je podmínka v kritériu splněna či ne. Podmínka v kritériu je definována intervalem rozpětí hodnoty   a   parametrem,   zda   má   hodnota   ležet   uvnitř   či   vně   intervalu.  Dialog   k   zadání kritéria pro dokončení operace tedy obsahuje tyto zadávací prvky: • dolní mez uzavřeného intervalu (včetně) • horní mez uzavřeného intervalu (včetně) • přepínač „uvnitř / vně“ (zda má být hodnota uvniř či vně intervalu) • přepínač   „nečekat   na   splnění   /   čekat   na   splnění“   (zda   jde   jen   vyhodnocení aktuálního stavu nebo o čekání až stav nastane) V případě  ukazatele  „GPS souřadnice“ není uvedena horní ani dolní mez, ale je uveden odkaz na lokalitu z Databáze lokalit. 15:41

← --:­­ → ░1-34567 ░1-34567

GPS

√

všechno

11:11

1359 Pha-Bys 1359 Pha-Bys

?

1359 Pha­Bys

Flirt

DATABÁZE UKAZATELŮ

Účastníci: Vozidlo

480 002 ­ 5

Strojvedoucí Strojvedoucí Boh VK

VK Praha

Stevard 1

SW Praha

Stevard 2

SW Praha

Stevard 3

SW Praha

Prostředky: Dopravní cesta

+

42250

Elektřina

+

1000000

kWh

Doba trvání

+

135

minut

Ukazatel čas GPS ON ... Ukazatel l

DATABÁZE HLÁSIČŮ

htrkm

Hlásič

Nositel/přiřazení Hlášená veličina

GPS 480 002 ­ 5 480 002 ­ 5

GPS

ON 480 002 ­ 5

480 002 ­ 5

ON

Hlásič 3

Účastník H3

Ukazatel H3

... Hlásič h

... Účastník Hh

... Ukazatel Hh

Obr.: Princip definice ukončení operace hlásičem účastníka ­ GPS polohou vozidla

2.1.3. Účastníci, jejich role a alokace časové kapacity Lidé a počitatelné („kusové“) předměty, jejichž „účast“ je potřebná k provedení operace, jsou účastníci (lidé, vozidla, apod.). Účastníci jsou vedeni v Databázi účastníků (popsaná v samostatné kapitole). Účastníci  potřební   k   provedení  operace  jsou   u   každé  operace  obsaženi   v   seznamu účastníků operace. Každá položka v seznamu (tedy účastník) je označena názvem role, vysvětlující  význam  účastníka  pro  operaci  (např.  „odstupující  strojvedoucí“,  „nastupující strojvedoucí“,   apod.).   Dále   položka   obsahuje   název  skupiny   účastníků  a   název/jméno konkrétního  účastníka.   Skupina   účastníků  je   okruh  účastníků  v   Databázi   účastníků, z něhož musí  být  účastník  vybrán   k účasti  na  dané  operaci. Je   přípustné,  aby u jedné operace  bylo více  účastníků  stejné  skupiny účastníků, přičemž se od sebe liší názvem role. Účastníci  se při operacích  nespotřebovávají, pouze  se  po  dobu  trvání  operace  alokuje jejich časová kapacita. Jedná­li se o  složeného účastníka, alokuje se současně i časová kapacita všech jeho součástí. Jako nepřípustné jsou hodnoceny toto stavy: • konkrétní účastník (tedy kterákoliv část složeného účastníka) je ve stejný okamžik alokován   u více   paralelně   probíhajících  operací  (ne   případ  mateřské  operace versus posloupnost operací jejího vnitřního procesu) jednoho procesu; v operacích různých   paralelně   běžících   (nevnořených)   procesů   může   být   ve   stejný   okamžik alokován • v   kterýkoliv   okamžik   je   v   rámci   jednoho   procesu   požadavek   na   alokaci   většího počtu účastníků dané skupiny účastníků, než je počet účastníků v této skupině Pro každého  účastníka  vedeného v Databázi účastníků existuje množina jeho  ukazatelů, která odpovídá množině všech  ukazatelů  vedených v Databázi ukazatelů ­ tedy existuje pole/matice  Účastníci  x  Ukazatele  (podrobnosti   viz   kapitola   popisující  ukazatele).   Při dokončení  operace  se nároky/spotřeba  ukazatelů účastníků operace  (zejména množství jejich   spotřebovaného   času)   automaticky   zaktualizuje   a   uloží   podle   skutečnosti   (viz kapitola popisující prostředky­ukazatele). Organizaci angažmá konkrétních  účastníků v operacích lze řešit i směnovým způsobem, kdy účastník nastoupí na směnu podle turnusu (rozpisu) a až do konce směny běží jeho odpracovaný   čas.  Operace,   jichž   se   v   průběhu  směny  účastní,   na   sebe   nemusí kontinuálně navazovat, protože daný  účastník  je přítomen (k dispozici) ve  směně  a jeho čas je „účtován“ za směnu, nikoliv jako součet dob trvání jednotlivých operací. Zahajování a  ukončování   směn  se  provádí   nastavením   parametrů  začátek   směny  a  konec  směny u příslušných operací. 2.1.4. Prostředky­ukazatele, jejich zisk a spotřeba Důsledky   provedení  operace  na   nepočitatelný   materiál   se   vyjadřují   pomocí  ukazatelů, definovaných v Databázi ukazatelů (finance, čas, voda, apod.). Typicky se takto vyjadřuje potřeba (spotřeba)  prostředků  pro provedení  operace, avšak operace nemusí ukazatele pouze spotřebovávat, může je i produkovat či nastavovat na určitou hodnotu. U každného ukazatele operace je uvedeno jeho množství a zvolena bilance. Bilance může být   kladná   („zisk“),   záporná   („spotřeba“)   nebo   rovna   („nastavení“).   Kladná   bilance znamená, že se při provedení operace se ukazatel o uvedené množství zvýší (vyrobí se). Záporná bilance znamená, že při provedení operace se ukazatel o uvedené množství sníží

(spotřebuje se). Rovná bilance znamená, že se provedením operace ukazatel nastaví na uvedené množství (např. kilometrický dojezd po natankování plné nádrže). Množství je u všech bilancí zadáno formou výrazu, který kromě základních  operátorů (+,­,*,/) může obsahovat i čísla a tyto parametry (jako proměnné): • den a čas zahájení operace • den a čas dokončení operace • doba trvání operace • hodnota vrácená hlásičem při dokončení operace Při   dokončení  operace  se   nároky/spotřeba  operace  vyjádřená   množstvím  prostředků­ ukazatelů  (včetně  doby trvání operace) automaticky zaktualizuje, uloží podle skutečnosti a pomocí  těchto  množství se   změní  stejnojmenné  ukazatele  u  všech  účastníků  oprace (např. trvala­li  operace  1 hodinu („doba trvání operace“ = +1 hodina), pak se ukazatel „doba trvání operace“ zvýší u všech účastníků této operace o +1 hodinu). Podrobnosti viz kapitola popisující Databázi ukazatelů. Jako   nepřípustný   je   hodnocen   stav,   kdy   se  ukazatel  v   důsledku   provádění  operací v kterémkoliv   okamžiku   dostane   pod   minimální   nebo   nad   maximální   nastavenou   mez. Dostane­li se množství/zásoba prostředku mimo meze, musí být zkorigována provedením příslušné  operace  (např. doplnění vody), nikoliv zásahem v Databázi ukazatelů. Proto je nezbytné   na   počátek každého  procesu  umístit  operace  nastavující  dostatečnou   úroveň všech ukazatelů potřebných pro běh procesu (aby bylo z čeho čerpat). Kromě   číselných  ukazatelů,   majících   celočíselný   či   desetinný   tvar,   existují   v   Databázi ukazetelů implicitně tyto speciální ukazatele: • GPS • doba trvání operace 2.2. Modelování procesů pomocí operací Modelování procesů pro plánování a sledování jejich průběhu se provádí pomocí těchto metod (popsaných v následujících kapitolách): • metoda „předchůdci“ • metoda „rozbor“ • meziprocesový signál • provazování účastníků • meziprocesové obsazování účastníků 2.2.1. Metoda „předchůdci“ Metoda „předchůdci“ je sekvenční řetězení operací. Předchůdci jsou operace, které musí proběhnout, aby mohla proběhnout následná operace. Každá operace má seznam odkazů na své  předchůdce  (může být i prázdný). U každého odkazu je možno nastavit vstupní podmínku   (buďto   „ANO“   nebo   „NE“   nebo   „ANO   či   NE“)   určující   požadovaný   výsledek předchůdce  (tedy hodnoty  statusu operace  „dokončená s výsledkem ANO“, „dokončená s výsledkem NE“ nebo obojí). Dále má každá  operace  parametr určující vzájemný vztah všech jejích vstupních podmínek, a to buďto logický součet („něco“) nebo logický součin („všechno“).   Tímto   způsobem   vznikají   časové   posloupnosti   navzájem   provázaných operací. Vstupní podmínky pro provedení operace jsou splněny, pokud:

•

•

u   vzájemného   vztahu   podmínek   „něco“   (logický   součet)   byl   dokončen   aspoň jeden její předchůdce a výsledek odpovídá stanovené podmínce („ANO“ / „NE“ / „ANO či NE“) u vzájemného vztahu podmínek „všechno“ (logický součin) byli dokončeni všichni její   předchůdci   a   jejich   výsledky   odpovídají   stanoveným   podmínkám   („ANO“   / „NE“ / „ANO či NE“)

Zablokují­li   výsledky   dokončení  předchůdce/předchůdců  provedení  operace  (tedy   již neexistuje   možnost,   že   dokončením   dosud   nedokončeného  předchůdce/předchůdců s patřičným   výsledkem   budou   splněny   podmínky   pro   provedení  operace),   je   operace automaticky označena statusem „přeskočená“ (cyklickou aplikací tohoto pravidla je pak takto označena celá „větev“ provázaných operací). Je­li  předchůdce operace  zrušen (jeho  status operace  je změněn na „zrušená“), je jím podmíněná   podmínka   provedení   (následné)  operace  i   vazba  předchůdce­operace automaticky zrušena (stávající verze následné operace je „nahrazená“ novou). U  procesů  s   relativní   časovou   osou   je   přípustné,   aby   okamžik   počátku  předchůdce operace ležel v čase až po okamžiku počátku dané operace. Při použití takového procesu jako   zdrojový  proces  pro   generování   periodickým   opakováním,   bude   tato   vazba interpretována   tak,   že   daná  operace  bude   ležet   až   v   následujícím   „běhu“   opakování zdrojového procesu, než leží její předchůdce, s nímž je svázána (např. navázání prvního vlaku dalšího oběhového dne na poslední vlak dne předchozího) ­ viz kapitola popisující generování periodickým opakováním. 2.2.2. Metoda „rozbor“ Rozbor je nahrazení operace procesem, definujícím vnitřní průběh operace. Pro tento účel každá  operace  obsahuje odkaz  název procesu  (nemusí být využit vždy) na svůj  vnitřní proces. Vnitřní proces je standardní proces se všemi atributy procesu. Použití metody rozbor má tyto vlastnosti: • Hloubka „zanoření“ opakovaným aplikováním  rozboru  není (teoreticky) omezena, (kterákoliv  operace   vnitřního   procesu  může   být   dále   rozebrána   ­   být  mateřskou operací). • Při   změně   (editaci)  vnitřního   procesu  přímo   v  nadřazeném  procesu  (kam  náleží jeho  mateřská   operace)   se   změna   projeví   jen   v   rámci   daného   nadřazeného procesu, a to podle volby uživatele ­ buďto jen v právě editovaném místě (výskytu) nebo   ve   všech   výskytech   tohoto  vnitřního   procesu   (vyjma   již   dokončených, selhaných,  zrušencýh  či  přeskočených),   a   nebo   ve   všech   výskytech   počínaje editovaným   místem   (výskytem)   dále.   Při   změně   (editaci)  vnitřního   procesu v Databázi   procesů   (jako   samostatného  procesu)   se   změna   projeví   ve všech procesech  s   absolutní   časovou   osou   u všech   jeho   výskytů   od   aktuálního okamžiku dále, ve všech procesech s relativní časovou osou všude. Uživatel na to bude upozorněn varovnou hláškou. • Každý proces, který je použit jako vnitřní proces, musí obsahovat počáteční značku a koncovou   značku.   První  operace  za  počáteční   značkou  (tedy  operace,   jíž   je počáteční značka předchůdcem) se začne provádět v okamžiku počátku mateřské operace.   Poslední  operace  před  koncovou   značkou  určuje   dokončení  mateřské operace  –   způsob   ukončení   (ukončovatel),   okamžik   ukončení   a   její   výsledek   je převzat jako výsledek mateřské operace. Proto je vždy při aplikaci metody rozbor (=

•

•

•

•

při přiřazení  vnitřního procesu operaci) uživatel upozorněn, že dosavadní způsob dokončení (mateřské)  operace  bude ztracen a automaticky nahrazen nastavením ukončovatel = „vnitřní“. Operace   vnitřního   procesu,  které   leží   v   posloupnosti  operací  mezi  počáteční značkou  a  koncovou značkou, se při aplikaci metody „rozbor“ umisťují do časové osy   tak,   aby   čas   dokončení   poslední   z   nich   odpovídal   stanovenému   času dokončení  mateřské   operace.  Přitom   jsou   zachovány   vzájemné   vazby  operací a jejich   časové   délky   (jsou­li   stanoveny).   Jejich   časové   polohy   jsou   zachovány relativně (= vzájemné časové polohy operací mezi sebou), takže na sebe navázané operace  jsou   do   časové   osy   umístěny   počínaje   od   stanoveného   okamžiku dokončení  mateřské   operace  směrem   vpřed   (proti   času).   Nemá­li  mateřská operace  stanoven okamžik dokončení ale okamžik počátku, „skládají“ se  operace vnitřního   procesu  mezi  počáteční   značkou  a  koncovou   značkou  od   okamžiku počátku  mateřské oparace  směrem dál. Má­li mateřská operace stanovenou dobu trvání (nebo okamžik počátku i okamžik konce) a souhrnná časová délka  operací vnitřního   procesu  mezi  počáteční   značkou  a  koncovou   značkou  s   touto   dobou nesouhlasí, systém neakceptuje úkon, který tuto situaci vyvolal. Je přípustné, aby vnitřní proces obsahoval oprace, které začnou probíhat ještě před stanoveným časem začátku  mateřské operace. Tyto (přípravné) operace musí být v předchůdcovské  linii vedoucí k první  operaci  po  počáteční značce  a jejich  čas počátku musí být stanoven (přímo nebo výpočtem pomocí jejich dob trvání). Dále je přípustné,   aby  vnitřní   proces  obsahoval  operace,   které   budou   dobíhat   ještě   po skončení mateřské operace („dozvuky“). Mateřská  operace  nemá   žádné   vlastní  účastníky  ani  prostředky­ukazatele,   ale shrnuje vše, co potřebují  operace  v jejím  vnitřním procesu: souhrnná  doba  trvání operace  (=   časová     délka   časově   nejdelší   větve   posloupnosti  operací   vnitřního procesu  mezi  počáteční  a  koncovou  značkou), seznam  účastníků  jako  souhrnný „průmět“ účastníků všech operací vnitřního procesu (výčet unikátních záznamů role +  skupina   účastníků  +   jméno/název  účastníka)   s uvedenou   souhrnnou   časovou délkou   angažmá   každého   z   nich   v operacích   vnitřního   procesu),   součet   všech prostředků­ukazatelů (množství) všech operací vnitřního procesu. V případě vztahu k předchůdcům  typu logický součet se při výpočtu výše uvedených souhrnů bere v úvahu  vždy nejkritičtější větev  variantní  posloupnosti  operací vnitřního  procesu (s největším   množstvím  prostředku­ukazatele).   Po   dokončení   všech   operací vnitřního   procesu   (včetně  operací  dobíhajících   po  koncové   značce)   se nároky/spotřeba  mateřské   operace  vyjádřená   spotřebovaným   časem  účastníků operace,   množstvím  prostředků­ukazatelů  i  dobou   trvání   operace  automaticky zaktualizuje a uloží podle skutečnosti. Doba trvání operace se přitom počítá pouze od počáteční po koncovou značku! V   souhrnu  účastníků  mateřské  operace  lze   měnit   pouze   přiřazení   konkrétních účastníků  v   rámci   dané  skupiny   účastníků.   Taková   změna   se   (po   potvrzovacím dialogu) promítne  do  všech  operací vnitřního  procesu, kde  je  změněný  účastník (tedy   odpovídající   záznam  role  +  skupina   účastníků  +   jméno/název  účastníka) angažován (hromadná změna „shora dolu“).

Při   použití  rozboru,   kdy   je  operaci  přiřazen   odkaz   na   její  vnitřní   proces,   dojde k synchronizaci účastníků této mateřské operace s souhrnem účastníků vnitřního procesu. Synchronizace proběhne takto:

•

•

•

zásahem   uživatele   je   možné   provázat   navzájem  účastníka  mateřské   operace a účastníka  v souhrnu účastníků vnitřního procesu, podmínkou je shodná  skupina účastníků  obou   provazovaných  účastníků  (názvy  rolí  v   tomto   případě   zůstanou zachovány ­  jiný v mateřské operaci, jiný v operacích vnitřního procesu) zbylí   (neprovázaní)  účastníci   mateřské   operace  jsou   automaticky   ze   seznamu účastníků mateřské operace vypuštěni (protože nejsou účastníky operací vnitřního procesu, takže nejsou zahrnuti do souhrnného výčtu) zbylí (neprovázaní)  účastníci operací vnitřního procesu  jsou automaticky zahrnuti do seznamu účastníků mateřské operace (převezme se celý záznam role + skupina účastníků + jméno/název účastníka)

2.2.3. Meziprocesový signál Meziprocesový signál slouží k vzájemné časové synchronizaci paralelně běžících procesů (např. směny personálu a grafikon spojů), kdy operace v jednom běžícím procesu „čeká“ na   „zprávu“   o   dokončení   konkrétní  operace  v   jiném   běžícím  procesu.  Meziprocesový signál  není   vazba   typu  předchůdce  –  operace,   ale   pouze   forma   ukončení  operace (ukončovatel operace = „signál“). Meziprocesový signál má tyto vlastnosti (podmínky): • Použít  meziprocesový signál  lze jen tehdy, existuje­li již v jiném  procesu  operace, na jejíž dokončení je „vyslání signálu“ vázáno. • Meziprocesový   signál  smí   být   vždy   jen   v   rámci   stejného   dne,   tedy   „vysílající“ i „čekající“  operace  musí mít plánovaný začátek (den a čas zahájení) ve stejném dni   (skutečný   začátek   se   může   vlivem   předchůdcovských   vazeb   opozdit   přes půlnoc). • Při odkazování na „vysílající“ operaci v jiném procesu se odkazuje jejím absolutním názvem v rámci celého systému (viz názvoslovná pravidla popsaná dále). Typickým   příkladem   použití  meziprocesového   signálu  je   konec   směny   personálu v procesu „Směny...“, který je vázán (se stanoveným časovým offsetem) na příjezd vlaku do konečné stanice (detekováno GPS hlásičem) v paralelně běžícím procesu „Grafikon...“. 2.2.4. Provazování účastníků Mezi dvěma či více  operacemi  jednoho  procesu  je možné (zásahem uživatele) vytvořit provázání  účastníků,   takže   jeden   konkrétní  účastník  postupně   zastává   provázané  role v různých  operacích  (např. strojvedoucí v průběhu směny postupně veze několik vlaků). Při   změně  skupiny   účastníků  či   jména/názvu   konkrétního  účastníka  u   jednoho provázaného  účastníka  je uživatel dotázán, zda  účastníka  vyjmout z provázání a změnu provést  pouze   u   něj,   a   nebo   zda   změnu   promítnout   u   všech  operací,   kde   je  účastník provázán.   Změna  role  se   nepromítá,   týká   se   vždy   jen   jedné  operace.   Na   pořadí provazování  účastníků  nezáleží, protože provázání pouze sjednotí  účastníky  do jednoho provázaného účastníka, bez vlivu na pořadí provádění operací.  Vytvořit vazbu mezi účastníky lze některým z těchto způsobů: • „převzít“   existujícího  účastníka  jedné  operace  jako   nového  účastníka  druhé operace  (převezme   se   celý   záznam  role  +  skupina   účastníků  +   jméno/název účastníka) • provázat navzájem existující účastníky dvou operací; podmínkou je shodná skupina účastníků  obou provazovaných  účastníků  (dosavadní názvy  rolí  zůstanou v obou

operacích zachovány) Vazby mezi  účastníky  lze v plném rozsahu aplikovat i v případě, kdy jedna z operací  je mateřskou operací (= je rozebrána pomocí vnitřního procesu). Přímé provázání účastníků mezi různými úrovněmi  procesu  (z  operace  do  vnitřního procesu  některé ze sousedních operací) však není možné. Takovou vazbu je třeba řešit jako vazbu na účastníka mateřské operace a pak dále pomocí vlastností metody „rozbor“, popsané v samostatné kapitole. Pro označení provázaného účastníka (jehož názvy rolí se můžou operace od operace lišit) se v kontextu procesu či mateřské operace (např. v souhrnu účastníků mateřské operace) použije název (relativní či absolutní) role časově první operace v procesu, jíž se provázaná role účastní. Provázání účastníků lze zásahem uživatele zrušit dvěma způsoby: • účastník  se   vyjme   z   provázanosti:   tím   zůstane  účastník  samostatně   existovat v operaci,   kde   byl   vyjmut,   a   zbytek   provázaných  účastníků  zůstane   i   nadále provázán v operacích beze změny (= byl vyjmut jeden z množiny, množina existuje dál) • provázanost  účastníků  se   přeruší   (rozdělí   na   dvě   skupiny):   tím   vznikne   skupina provázaných  účastníků operací  ležících v  časové ose  před  operací, na  které se změna provázání provádí, a dále skupina provázaných účastníků operací počínaje operací,   na   které   se   změna   provádí,   do   budoucna   (=   provázání   bylo   „přeťato“ v určitý časový okamžik a vznikly dvě na sobě nezávislé množiny provázaností) Při   každé   změně   provázaného  účastníka,   včetně   změny   jeho  skupiny   účastníků,   je uživatel   automaticky dotázán,  zda   změnu  aplikovat na  všech  provázaných  účastnících, daného účastníka vyjmout z provázanosti a nebo změnu provést počínaje danou operací do   budoucna.   Podle   výsledku   uživatelovy   volby   pak   může   dojít   ke   zrušení   provázaní účastníků. 2.2.5. Meziprocesové obsazování účastníků Obsazování  rolí  u  operací  jednoho  procesu  („obsazovaný“) konkrétními  účastníky  může být   řešeno   pomocí   jiného  procesu  ­   „turnusu“,   a   to   na   principu   jednosměrného provazování  účastníků  mezi různými  procesy. Turnus je  proces  (s relativní či absolutní časovou   osou),   složený   z posloupnosti  operací  reprezentující   směny  účastníka.   Tyto operace (turnusové operace) musí obsahovat účastníka, jehož obsazování řídí, a ten musí být mezi těmito  operacemi  provázán.  Účastník  (resp. jeho  role) takové  operace  se pak (zásahem   uživatele)   jednosměrně   prováže   s vybranými  operacemi  obsazovaného procesu,   které   tím   obsadí.   Je   přípustné,   aby   turnusová  operace  obsahovala   víc   než jednoho účastníka a řídila tím více obsazování současně. Meziprocesové   obsazování   účastníků   je   tedy   druh   metody   provazování  účastníků, popsané v samostatné kapitole, avšak s těmito odlišnostmi: • provazují se účastníci operací „ležících“ v různých procesech • provázat   lze   pouze  účastníky  těch  operací,   (turnusové  s  obsazované),   jejichž okamžik zahájení je stanoven na stejný den, protože turnusová  operace  „vnutí“ obsazení provázaného účastníka obsazované operaci ve stejném dni • Změna  skupiny   účastníků  či   jména/názvu   konkrétního  účastníka  u  účastníka turnusové operace se promítne do všech obsazovaných operací. Změna skupiny účastníků  či   jména/názvu   konkrétního  účastníka  u   obsazované  operace  se zpětně do turnusové  operace  nepromítne; uživatel je upozorněn potvrzovancím

dialogem a daná operace je automaticky vyjmuta z meziprocesového obsazování (provázání) účastníků. Změny již provázaných rolí se nijak vzájemně nepromítají, název role je vždy omezen na konkrétní operaci. 2.3. Názvoslovná pravidla Názvy  procesů,  operací  a  rolí  účastníků  mohou   být   uváděny   buďto   v  absolutní  nebo relativní  formě.   Pojmy  absolutní  a relativní  zde   mají   obdobný   význam   jako   v   případě zápisu   URL   adres,   tedy  absolutní  identifikuje   danou   entitu   v   rámci   celého   systému (obsahuje celou „cestu“ názvů), zatímco relativní identifikuje danou entitu pouze v rámci určité   nadřazené   entity   (obsahuje   pouze   „cestu“   názvů   v   rámci   některé   z nadřazených entit). Pro zachování přehlednosti se názvy uvádí v těchto formátech: • absolutní název operace: rekurzivní   zápis   formátu   [   :    : ] (např. „Čekání na přípojný autobus v Přerově : Spoj Praha – Bystřice : Vlak 1359“) •

relativní název operace v rámci nadřazené entity: stejné jako u absolutního názvu, ale rekurzivně pouze po zvolenou z nadřazených entit (např. relativní název operace v rámci vnitřního procesu „Spoj Praha – Karviná“ zní „Čekání na přípojný autobus v Přerově“)

•

názvy procesů se zapisují podle stejných pravidel jako názvy operací

•

role  účastníka  se   označuje   tak,   že   se   před   název  operace  (ať   už   relativní   či absolutní) připojí název role účastníka oddělený znakem „@“: (např. „strojvedoucí Pha­Boh @ Střídání na ose Bohumín : Vlak 1359 Pha­Bys : GVD2016“)

Název   podle   výše   popsaného   formátu   musí   být  v  rámci   jednoho   dne   daného  procesu unikátní.   Je­li  proces  periodický,   je   ta   část   názvu,   která   není   jednoznačná,   doplněna v závorkách datumem jejího počátku  (u  relativní časové osy se použije  pořadové  číslo dne).  Příklad:  V  procesu  GVD2017     je   v  každém  dni  operace  „1359   Pha­Bys“.   Prosté označení „1359 Pha­Bys : GVD2017“ by nebylo jednoznačné, proto je nejednoznačná část názvu doplněna datem do tvaru „1359 Pha­Bys (21.6.2017) : GVD2017“ nebo v případě relativní časové osy „1359 Pha­Bys (den 6) : GVD2017“. 2.4. Práce s procesy Základem práce na modelu procesu je sestavení procesu z jednotlivých operací. Jakmile je nějaký (základní)  proces  sestaven, je možné  s ním dále pracovat a postupně sestavit celý komplexní model  procesu  (procesů). K tomu lze  využít následující akce  (popsané v následujících kapitolách): • generování periodickým opakováním • slučování procesů • zkracování procesu a manilupace s jeho dny • změna časové osy • zdvojení operace • spouštění / zastavování procesů

O tom, které akce lze s procesem provádět, rozhoduje status procesu, který nabývá těchto hodnot: • v přípravě (výchozí status procesu ­ proces nelze okamžitě spustit ani jeho spuštění naplánovat) • spustitelný (proces lze okamžitě spustit nebo jeho spuštění naplánovat) • naplánovaný (proces má stanoveno datum spuštění; spuštění nastane automaticky v 00:00 nastaveného data) • probíhající (proces aktuálně běží; této hodnoty status nabude při okamžitém nebo naplánovaném spuštění) • pozastavený (běh procesu byl zastaven dispečerem, aniž by doběhly všechny jeho operace) • dokončený (běh procesu skončil doběhnutím všech jeho operací) 2.4.1. Generování periodickým opakováním Generování periodickým opakováním je metodou k sestavování procesů, při nímž je nový proces vytvořen periodickým opakováním zvoleného (zdrojového) procesu. Jako zdrojový proces  ke   generování   může   být   použit  jakýkoliv  proces  (již   pojmenovaný   a uložený) s relativní časovou osou. Generování   periodickým   opakováním   je   jednorázová   akce,   při   níž   je   zvolen   zdrojový proces  a   zadán   počet   dnů,   po   který   má   být   opakován.   Zdrojový  proces  je   pak   při generování opakovaně „skládán“ za sebe tak, že jeho nový „běh“ započne následující den po ukončení předchozího běhu. Má­li   některá   z   operací   následujícího   „běhu“   mít   jako  předchůdce  některou   z  operací předchozího   „běhu“,   musí   být   tato   vazba  předchůdce  –  operace  definována   již   ve zdrojovém  procesu  (okamžik   počátku  předchůdce  bude   ležet   časově   až   za   počátkem operace). Mají­li  operace  zdrojového  procesu  provázaného  účastníka  (např.   „operace   A“ a „operace B“),   provázání   je,   samozřejmě,   provedeno   u   všech   „běhů“   periodického opakování,   ale   navíc   je   provedeno   i   napříč   „běhy“   (tedy  účastník  je   svázán   u   všech výskytů „operace A“ i „operace B“ dohromady). 2.4.2. Slučování procesů Slučování  procesů  je   metoda   tvorby  procesů,   při   které   je   do   existujícího   (cílového) procesu vložen jiný existující proces. Vložení proběhne promítnutím operací v časové ose vkládaného procesu do časové osy cílového procesu. Časová osa výsledného procesu je automaticky   upravena   tak,   aby   pojmula   časové   rozsahy   (období)   časových   os   obou slučovaných procesů. Při slučování platí tyto pravidla: • mají­li oba slučované procesy absolutní časové osy, sloučení proběhne bez dalších dotazů • má­li vkládaný proces abslolutní časovou osu a cílový proces osu relativní, sloučení nelze provést • má­li   vkládaný  proces  relativní   časovou   osu,   je   uživatel   při   slučování   vyzván k zadání offsetu počátku časové osy vkládaného procesu vůči časové ose cílového procesu; s tímto offsetem pak sloučení časových os obou procesů proběhne

2.4.3. Zkracování procesu a manipulace s dny Procesy lze upravovat pomocí jejich časové osy manipulacemi s celými dny takto: • Existující (zpravidla dlouhý)  proces  lze zkrátit „odřezáním“ dnů od zvoleného dne doprava (do budoucna). • Existující (zpravidla dlouhý)  proces  lze zkrátit „odřezáním“ dnů od zvoleného dne doleva (do minulosti). • Zvolený den nebo posloupnost dnů lze vymazat. • Zvolený den nebo posloupnost dnů lze zkopírovat a vložit na jiné místo („vložit před“). Při výše uvedených manipulacích musí uživatel ošetřit vazby mezi operacemi dotčených dnů ručně, automaticky se kopírují pouze vazby v rámci dne nebo mezi dny kopírovaným jako souvislý blok. 2.4.4. Změna časové osy Proces může mít buďto absolutní (když je zadáno datum počátku) nebo relativní časovou osu. Druh časové osy lze změnit zadáním resp. vymazáním datumu počátku časové osy. U absolutní časové osy je dále možné změnit datum jejího počátku. Tyto   změny   lze   provádět   pouze   u  procesů  se   statusem   „v přípravě“   a   „spustitelný“. Uživatel je vždy upozorněn, že tímto krokem mění druh resp. datumovou polohu  časové osy a je požádán o potvrzení tohoto úmyslu. Změna druhu časové osy nebo datumu jejího počátku   se   dotkne   nejen   označení   jednotlivých   dnů  časové   osy  (např.   Den   1   – 21. 6. 2016), ale i všech datumových údajů u operací daného procesu (typicky den a čas zahájení a den a čas dokončení operace). 2.4.5. Zdvojení operace K provedení (operativní) změny průběhu  procesu  je možné využít nástroj asistovaného zdvojení  operace.   Tento   nástroj   má   charakter   průvodce,   který   pomáhá   podle   existující operace vytvořit její kopii s tímto výsledkem: • Uživatel může zadat názvy obou exemplářů operace (původní operace i její kopie), přičemž defaultní je dosavadní název, u kopie doplněný „­ kopie“. • Je­li původní operace rozebrána vnitřním procesem, je stejným vnitřním procesem rozebrána i její kopie. • Účastníci původní operace, kteří jsou provázáni, jsou provázáni i u kopie operace. • Má­li původní operace vazby na předchůdce, má stejné vazby i její kopie. • Je­li původní  operace  předchůdcem  pro nějakou (následnou)  operaci, zobrazí se uživateli varování, že tato vazba nebude zkopírována (zůstane pouze u původní operace). • Je­li původní  operace  „vysílačem“  meziprocesového  signálu, zobrazí se uživateli varování, že tato funkce nebude zkopírována (zůstane pouze u původní operace). • Řídí­li  operace  obsazování  účastníků  jiných  operací  pomocí  meziprocesového obsazování  účastníků,   zobrazí   se   uživateli   varování,   že   tato   funkce   nebude zkopírována (zůstane pouze u původní operace). • Všechna  varování se  zobrazí souhrnně  a uživatel  má  možnost si vybrat, zda  je vezme na vědomí a nebo zda zdvojení operace zruší.

Původní operace (originál)

░1234567 ░1234567

?

√

Bohumín Bohumín

← --:­­ → ░1234567 ░1234567 příj. Bystřice příj. Bystřice

15:41 GPS

√

15:41

14:48

← --:­­ →

všechno

odjezd Praha odjezd Praha

?

14:46

GPS

░1234567 ░1234567

11:11

všechno

← --:­­ →

GPS

11:11

?

 střídání strojvedoucích

14:48

← --:­­ → ░1234567 ░1234567

GPS

√

všechno

14:46

?

Bohumín - kopie Bohumín - kopie

 střídání strojvedoucích

Kopie operace („dvojče“)

Obr.: Výsledek zdvojení operace 2.4.6. Spouštění a zastavování procesů Dispečerský   systém   umožňuje   současný   běh   (teoreticky)   neomezeného   množství procesů.   Rozhodujícím   parametrem   pro   spouštění  procesů  je  status   procesu.   Označit proces  za   spustitelný,   spustit  proces,  naplánovat   jeho   spuštění   a   nebo   běžící  proces zastavit může jen uživatel s příslušnými právy (viz kapitola popisující uživatelské rozhraní). Proces  lze spustit nebo jeho spuštění naplánovat jen pokud jsou splněny všechny tyto podmínky: • proces má status „spustitelný“ nebo „pozastavený“ a všechny v něm použité vnitřní procesy mají status „spustitelný“ • všechny  procesy, jejichž  meziprocesového signálu  je daný  proces  příjemcem, již běží   nebo   je   naplánováno   jejich   spuštění   současně   s   naplánováním   spuštění daného procesu (jejich spuštění je též nabídnuto automaticky systémem při pokusu o spuštění či naplánování daného procesu) Při   pokusu   o   okamžité   spuštění   či   naplánování   spuštění   procesu   jsou   tyto   podmínky automaticky ověřeny a pokud není některá z nich splněna, je uživateli nabídnuta možnost automatické nápravy. Spouštění procesů (okamžité i naplánované) má tyto vlastnosti: • proces s absolutní časovou osou po spuštění automaticky běží od toho dne časové osy, jehož datum odpovídá aktuálnímu datumu (je­li spuštěn před počátkem své absolutní   časové   osy,   začnou   se  operace  prvního   dne  časové   osy  provádět   až nastane odpovídající datum) • proces s relativní časovou osou lze spustit (či na naplánovat spuštění) od počátku časové osy, a nebo stanovit, od kterého pořadového dne jeho relativní časové osy se proces spustí • proces (spuštěný okamžitě nebo naplánovaně) začíná řešit operace ležící v časové ose  prvního   dne  jeho   běhu  (= dne  od   kterého  byla  časová  osa  spuštěna), a  to postupně od času 0:00 • u všech  operací  se  statusem  „očekávaná“, „naplánovaná“ či „probíhající“ ležících

•

v časové ose přede dnem, od kterého proces začíná běžet, se při spuštění procesu automaticky   nastaví  status   operace  na   „zrušená“;   jiné  statusy   operací    ležících v časové ose přede dnem, od kterého proces začíná běžet, zůstávají zachovány spouštění  vnitřního procesu  mateřskou  operací  je bráno vždy jako nové spuštění procesu, bez jakékoliv vazby na předchozí běh tohoto vnitřního procesu

Vyjma procesů automaticky spuštěných jiným procesem (jako vnitřní proces některé z jeho operací),   způsobuje   běh  procesu  změny  procesu:   parametry  operací,   zejména   časové údaje,   se   automaticky   aktualizují   podle   skutečného   průběhu  procesu  (viz   kapitola popisující operaci a její základení parametry). Je­li   běžící  proces  zastaven   (dispečerem),   jeho  status  se   automaticky   změní   na „pozastavený“.  Pokud  je  pak v průběhu  stejného  dne   znovu  spuštěn, v  důsledku  výše uvedených   vlastností   běh  procesu  plynule   naváže   a   pokračuje   tam,   kde   byl   předtím zastaven. Je­li žádoucí, aby při znovuspuštění procesu některá operace neproběhla (např. hrozí­li nebezpečí, že vlivem souvislostí zůstane znovuspuštěný proces „viset“ na nějaké operaci),   je   třeba   tuto   situaci   ošetřit   úpravou  procesu  před   znovuspuštěním   (zpravidla zrušením příslušené operace).

3. OŠETŘENÍ PROBLÉMŮ Vznikne­li   kdykoliv   (z   jakéhokoliv   důvodu   a   v   jakékoliv   fázi   práce)   logický   nesoulad v modelu procesů (navzájem kolidující operace, porušení podmínek předchůdců, časová kolize   v   alokaci   účastníků,   apod.),   reaguje   systém   podle   stupně   závažnosti   problému. Jednotlivé problémy, jejich zařazení do stupňů závažnosti a příslušné reakce systému jsou definovány zde: Stupeň závažnosti 1 Reakce systému: 

• •

zvýraznění problémové operace (operací) varovná hláška

Možná řešení (varianty):

• •

aktualizace (oprava) modelu procesů odstraňující problém potvrzení, že problém je možno ignorovat Problémy spadající do tohoto stupně

Dokončení operace před stanoveným časem jejího začátku Nedokončení operace do stanoveného času dokončení Použití procesu s absolutní časovou osou jako vnitřní proces Pokus o uložení procesu pod názvem, který již existuje. Stupeň závažnosti 2 Reakce systému: 

• • •

zvýraznění problémové operace (operací) varovná hláška zablokování   možnosti   změnit  status  problémové  operace (operací) na „naplánovaná“ či „dokončená“

Možná řešení (varianty):

•

aktualizace (oprava) modelu procesů odstraňující problém Problémy spadající do tohoto stupně

Konkrétní  účastník  je   ve   stejný   okamžik   alokován   u více   alespoň   částečně   paralelně probíhajících operací jednoho procesu (kolize alokace časové kapacity účastníka); včetně případu, kdy koliduje účastník jako součást složeného účastníka. U jednoho procesu alokován větší počet  účastníků  skupiny účastníků, než je její stav (počet k dispozici) Množství  prostředku­ukazatele  se v kterémkoliv okamžiku dostane pod minimální nebo nad maximální nastavenou mez Logický nesoulad času zahájení, doby trvání operace a času dokončení (třetí z nich musí být vždy součtem prvních dvou) Operace má být ukončena hlásičem účastníka informujícím o zadaném ukazateli, avšak role v operaci není obsazena účastníkem, který má asociován hlásič informující o tomto ukazateli.

Stupeň závažnosti 3 Reakce systému: 

• •

neakceptování úkonu, kterým problém vznikl výzva k opravě

Možná řešení (varianty):

•

okamžitá oprava zamýšleného úkonu Problémy spadající do tohoto stupně

Pokus o provázání dvou účastníků různých skupin účastníků Pokus   o   použití  procesu  s   absolutní   časovou   osou   jako   fragmentu   pro   generování procesu periodickým opakováním Pokus   o   sloučení   procesu   s   absolutní   časovou   osou   (vkládaný   proces)   s   procesem s relativní časovou osou (cílový proces) Pokus   o   zacyklení  účastníků  (vytvoření   smyčky   vzájemně   vložených  účastníků nevhodnou definicí skupin účastníků). Pokus   o   vytvoření   vazby  předchůdce  –  operace  porušující   časovou   souslednost v procesu s absolutní časovou osou. Nesoulad časové délky (doby trvání) mateřské operace a jejího vnitřního procesu. Pokus   o   přidělení   nového   názvu  operace,   který   již   v   daném  procesu  ve   stejném   dni existuje. Přípravné  operace  vnitřního   procesu  (operace  v předchůdcovské  linii   vedoucí   k   první operaci  po  počáteční značce  nemají stanoven čas jejich počátku (přímo ani výpočtem pomocí jejich dob trvání). Pokus   asociovat   s  účastníkem  hlásič   zasílající  ukazatel,   který   již   zasílá   jiný   hlásič asociovaný s tímto účastníkem.

4. POMOCNÉ SOUČÁSTI SYSTÉMU Model   procesů   (i   celá   činnost   dispečerského   systému)   je   postaven   jako   hierarchická struktura datových entit různého typu. Tyto entity jsou uloženy v databázích popsaných v následujících kapitolách. S   ohledem   na   zachování   konzistence   této   struktury   mají   všechny   databáze,   jež   jsou součástí dispečerského systému, tyto specifické valstnosti: • Záznam v databázi nelze vymazat, lze jej pouze  zneplatnit, aby zůstal k dispozici pro   jiné   (často   archivní)   entity,   které   se   na   něj   odkazují.   Možnost   zobrazení a možnost   volby   (kliknutí)   zneplatněného   záznamu   závisí   na   významu   volby (významu v aplikaci) a právech uživatele. • Při editaci záznamu se před uložením zobrazí dialog nabízející volbu mezi třemi možnostmi:   přepsat/opravit   stávající   záznam   (což   se   projeví   ve   všech   entitách, které  se   na  něj  odkazují ­  i  v archivních),  zaktualizovat  od  nynějška  (projeví  se v procesech s relativní časovou osou všude, v procesech s absolutní časovou osou jen od aktuálního časového okamžiku do budoucnosti) a nebo uložit jako zcela nový (nezávislý) záznam (pro případné budoucí použití – klonování záznamu). 4.1. Databáze procesů Databáze   procesů   je   úložištěm   připravených/připravovaných  procesů,   na   které   se v systému odkazuje a se kterými se dále pracuje. Každý proces uložený v Databázi procesů je jednoznačně identifikován názvem procesu. Záznam v databázi obsahuje dále parametr  datum počátku  ­ datum prvního dne časové osy   procesu   a   individuální   práva   uživatelů   k   danému   procesu   (prohlížení,   editace, spouštění). Kromě těchto údajů obsahuje data popisující samotný proces, jeho prostředky­ ukazatele a přiřazení účastníků. Záznam v databázi má tedy tuto strukturu: • ID procesu (primární klíč) • Název procesu (musí být unikátní) • Datum počátku (datum) • Datová entita popisující  proces, včetně  účastníků  a  prostředků­ukazatelů  (vhodná datová struktura) 4.2. Databáze účastníků Databáze účastníků slouží ke správě „zásob“ účastníků, kteří jsou k dispozici k účasti na jednotlivých  operacích.   U   každého  účastníka  je   uvedeno  datum   počátku   platnosti („Platnost od“) a může být uvedeno datum konce platnosti („Platnost do“). Každý účastník v databázi může obsahovat seznam odkazů na jiné  účastníky v databázi (viz kapitola popisující účastníky). To může mít dva způsoby využití: • jedná se o složeného účastníka, obsahujícího seznam jeho součástí (= účastní­li se účastník, musí se účastnit všechny jeho součásti) • jedná se název skupiny účastníků (= je­li uvedena potřeba účasti, znamená to, že se musí zúčastnit jeden konkrétní účastník z takové skupiny) O   tom,   kterým   z   výše   uvedených   způsobů   bude   interpretován   název  účastníka  i   jeho seznam   odkazů,   rozhoduje   parametr  typ   účastníka,  který   může   nabývat   dvou   hodnot: skupina / složený účastník.

Vytváření   účastnických   struktur   tím,   že  složený   účastník  obsahuje   jiného  složeného účastníka, skupina obsahuje skupinu, či použití vzájemné kombinace skupiny a složeného účastníka  je   dovoleno,   pokud   tím   nevznikne   zacyklení  účastníků.   Je­li   v   systému požadován vstup/volba jména  účastníka  a je zvolen  účastník, který je skupinou, opakuje se   volba   mezi   členy   zvolené   skupiny   (rekurzivně   jako   při   otevírání   adresářů   ve filesystému)   tak   dlouho,   dokud   není   zvolen  účastník,   který   není   skupinou   (složeným účastníkem být může). Záznam v databázi má tedy tuto strukturu: • ID účastníka (primární klíč) • Název účastníka (musí být unikátní) • Typ účastníka (přípustné hodnoty: „Skupina“, „Složený účastník“) • Platnost od (datum) • Platnost do (datum) • Seznam odkazů (dynamický seznam odkazů na jiné záznamy v Databázi účastníků; je­li typ účastníka = „Skupina“, pak se pro tento seznam používá popisek „Členové“, jinak se používá „Součásti“) 4.3. Databáze ukazatelů Databáze ukazatelů slouží k definici a správě veličin, používaných jako ukazatele operací (spotřebovávaný   či   produkovaný   materiál   ­  prostředky)   a   také   sdělovaných   hlásiči. Databáze definuje jejich parametry, ale neslouží k průběžné správě jejich množství. Každý ukazatel má v databázi definovánu jednotku, ve které se jeho množství vyjadřuje, maximální   a   minimální   mez   stavu/zásoby   tohoto  ukazatele  (nepovinné   parametry používané   se   při   hlídání   aktuálního   stavu/zásoby  prostředku  při   běhu  procesů)   a   dále příznak, zda je jeho množství vyjadřováno v desetinných číslech či nikoliv. Záznam v databázi má tedy tuto strukturu: • ID ukazatele (primární klíč) • Název ukazatele (musí být unikátní) • Jednotka • Desetinné (logická hodnota) • Maximální mez • Minimální mez 4.4. Databáze lokalit Databáze   lokalit   definuje   GPS   body   ­  lokality,   pro   použití   v   podmínkách   dokončování operací.   Každá  lokalita  je   určena   GPS   souřadnicemi   jejího   středu   a   průměrem   kruhu (oblasti) kolem těchto souřadnic. Tento kruh určuje oblast citlivosti lokality. Pokud se GPS hlásič nachází uvnitř kruhu, je splněna podmínka, že se nachází v lokalitě daného názvu. Záznam v databázi má tedy tuto strukturu: • ID lokality (primární klíč) • Název lokality (musí být unikátní) • GPS šířka • GPS délka • Průměr oblasti (kruhu v metrech)

4.5. Hlásiče událostí a Databáze hlásičů Hlásiče   událostí   jsou   zdroje   informací   o   průběhu   procesů.  Pro   úspěšnou   spolupráci systému s hlásičem musí systém obsahovat příslušné rozhraní. Tato rozhraní jsou pro každý   hlásič   specifická   (např.   propojení   s   různými   externími   IT   systémy),   ale   jejich základní charakteristiky (stran poskytovaných funkčností) jsou pro celý druh hlásičů stejné. Požadavky   na   tato   rozhraní   jsou   popsány   společně   s příslušným   druhem   hlásičů v následujících kapitolách. Systém počítá s použitím čtyř druhů hlásičů: • vozidlové   hlásiče   (zařízení   ve   vozidlech   odesílající   informace   o   poloze   vozidla a jeho stavu) • mobilní terminály (mobilní zařízení na Android platformě s aplikací pro mobilní sběr dat) • webové   terminály   (části   webového   rozhraní   pro   zobrazování   plánu   činnosti účastníka a potvrzování jejího průběhu) • datové hlásiče (externí IT systémy zasílající datově informace) Ke správě hlásičů slouží Databáze hlásičů. Databáze hlásičů obsahuje pro každý hlásič: • unikátní název hlásiče (např. „GPS 480002­5“) • nositel/přiřazení (odkaz do Databáze účastníků na  účastníka, se kterým je hlásič asociovaný) • hlášená   veličina   (odkaz   do   Databáze   ukazatelů   na   ukazatel/veličinu   hlášenou hlásičem) • parametry   potřebné   pro   komunikaci   s   hlásičem   (např.   IP   adresu   a parametry potřebné pro odeslání a vyhodnocení dotazu) 4.5.1. Vozidlové hlásiče ­ GPS Vozidlový hlásič je zdroj informací o určitém ukazateli (z Databáze ukazatelů), asociovaný s   konkrétním  účastníkem  (primárně   vozidlem)   prostřednictvím   Databáze   účastníků. Účastník nesmí mít asociováno více hlásičů zasílajících stejný ukazatel. Stěžejní funkcí vozidlového zařízení je poskytování informace (= ukazatele) o GPS poloze, ale kromě toho může posílat i jiné informace (=  ukazatele) o stavu vozidla (analogové i digitální). Pro každý zasílaný  ukazatel  musí být samostatný záznam v Databázi hlásičů (poskytuje­li zařízení ve vozidle např. 3 různé ukazatele, musí být v Databázi hlásičů třikrát ­   jako   3   hlásiče,  ačkoliv   se   jedná   o   jedno   zařízení).  Informace  jsou   hlásičem   posílány automaticky   v nastaveném   intervalu,   zpravidla   jednotkách   sekund.   Toto   řešení   je preferováno   před   variantou   posílání   informace   jen   při   její   změně,   která   vzhledem k vlastnostem GPS hrozí přebujením datového toku. 4.5.2. Mobilní terminály Mobilní terminál je mobilní zařízení na Android platformě s aplikací pro mobilní sběr dat. V Databázi hlásičů jsou mobilní terminály vedeny formou přihlašovacích údajů k aplikaci. Tak lze kterékoliv mobilní zařízení s příslušnou aplikací použít pro libovolného účastníka, přičemž  účastník  se identifikuje právě přihlašovacími údaji z Databáze hlásičů. Zadáním těchto údajů se z obecného zařízení s příslušnou aplikací stane konkrétní hlásič svázaný s konkrétním účastníkem, zasílající informace o určitém ukazateli. Má­li zasílat informace o  více  ukazatelích,   je   třeba   jej   vícenásobně   vložit   do   Databáze   hlásičů   (podobně   jako vozidlové hlášiče).

Aplikace   pro   mobilní   sběr   dat   po   přihlášení  uživatele  umožňuje   vymezenou   interakci s dispečerským   systémem,   zejména   potvrzování   dokončení  operací  přihlášeným účastníkem. 4.5.3. Webové terminály Webové terminály jsou obdobou mobilních terminálů, avšak nejde o speciální aplikaci, ale o webové rozhraní s obdobnými funkcemi, jako má speciální aplikace mobilního terminálu. Princip práce s webovými terminály i způsob jejich vedení v Databázi hlásičů je stejný, jako u mobilních terminálů (viz samostatná kapitola popisující mobilní terminály). 4.5.4. Datové hlásiče Datové   hlásiče   jsou   rozhraní   zasílající   externím   IT   systémům   dotazy   a   vyhodnocující obdržené odpovědi. V   okamžiku   zahájení  operace,   u   níž   je  ukončovatelem  datový   hlásič,   provede   hlásič příslušný typ   dotazu  na   příslušný  externí   IT  systém  a   přijme   odpověď,  zpravidla   číslo, kterou vyhodnotí tak, aby výsledek byl „ANO“ či „NE“. Výsledek se pak převezme jako výsledek operace. Parametry   hlásiče   resp.   události,   kterou   hlásič   oznamuje,   uvedené   v   Databázi   hlásičů v případě datového hlásiče obsahují: • specifické parametry k navázání spojení s konkrétním externím IT systémem (např. LEVIS) • specifické   parametry   k   získání   požadované   informace   od   externího   IT   systému (např.   počet   cestujících   vlaku   číslo   XXXX   s   odjezdem   dne   DD.MM.RR přestupujících na autobus číslo YYYY) • referenční hodnotu (např. „0“) • způsob   vyhodnocení   obdržené   informace   (volbou   z   možností   „je   menší   než referenční   hodnota“,   „je   rovno   referenční   hodnotě“,   „je   větší   než   referenční hodnota“) Každý dotaz na daný hlásič vrací výsledek „ANO“  či „NE“. Pokud je tedy třeba rozlišit kvantitu ve více úrovních, než jednou referenční hodnotou (např. zda někdo z cestujících přestupuje a zda se tito přestupující vejdou do taxíku či je třeba objednat minibus), je třeba nadefinovat dva  či více samostatných hlásičů, které se budou lišit referenční hodnotou (např. zda někdo přestupuje ­ referenční hodnota je „0“ cestujících, zda je třeba objednat míslo taxi minibus ­ referenční hodnota je „3“ cestující).

5. ROZHRANÍ Práce   se   systémem   je   podmíněna   úspěšným   přihlášením   uživatele   a   její   rozsah   je omezen právy uživatele, která se sčítají. Práva jsou tato: • správa dispečerského systému (všechno) • správa Databáze procesů • správa Databáze ukazatelů • správa Databáze účastníků • správa Databáze hlásičů • příprava procesů (správa procesů) • spouštění procesů • komandování   (omezeno   na   určitý  typ  účastníka:   správa   Databáze   účastníků a přiřazování účastníků operacím více než týden dopředu od aktuálního data) • dispečer   (práce   se   spuštěnými   procesy   včetně   editace   od   dosud   neproběhlých operací až po operace týden dopředu) • analýza (zobrazování výsledků/analýz) UPOZORNĚNÍ: Popsané rozhraní je základní úrovně. Po získání prvních zkušeností se systémem bude dospecifikována nadstavba tohoto rozhraní, usnadňující práci se systémem v podmínkách dopravního systému, pracujícího s entitou „spoj“, ležící v určité časové a GPS poloze a zajišťované několika účastníky. 5.1. Webové uživatelské rozhraní Webové rozhraní je strom navzájem odkazovaných stránek (pomocí linků). Strom stránek sestává ze stránek těchto základních typů (popsaných v dalších kapitolách): • Velín • Seznam • Podrobnosti (příslušné datové entity) • Vizualizace procesu Každá   stránka   obsahuje   v  záhlaví  název/nadpis  stránky  a   hlavní   menu,   jehož   položky (=odkazy) vedou na stránky s příslušným obsahem a jsou aktivní (kliknutelné) v závislosti na právech přihlášeného uživatele. Hlavní menu má tyto položky: • Velín (výchozí stránka pro práci se systémem) • Procesy (správa Databáze procesů, jejich příprava a generování) • Účastníci (správa Databáze účastníků) • Prostředky­ukazatele (správa Databáze ukazatelů) • Hlásiče (správa Databáze hlásičů a jejich parametrů) • Upozorňování (maticové nastavení  informačních  akcí  (mail,  SMS)  v závislosti  na událostech ­ změnách) • Uživatelé (správa Databáze uživatelů a jejich práv) • Nastavení (nastavení chování systému) 5.1.1. Stránka Velín Velín je výchozím místem pro práci se systémem, které se zobrazí po přihlášení uživatele do webového rozhraní. Zobrazení jednotlivých částí obsahu a kliknutelnost odkazů závisí na   právech  přihlášeného   uživatele.  Při   plých   právech   Velín   poskytuje   základní  přehled v oblastech  Procesy   a   operace,  Účastníci  a   směny,   Hlásiče   a   poloha,   Ukazatele

a prostředky. Každé z těchto oblastí je věnována část prostoru na stránce tak, aby Velín jako takový nebyl rolovatelný (zobrazení se musí vejít na obrazovku/displej). Informace zobrazené na stránce Velín pro každou z oblastí jsou uvedeny níže. Oblast Procesy a operace: • Zpožděné operace Operace   jsou   zobrazeny   ve   formě   stromového   seznamu   na   základě   jejich absolutního   názvu   tak,   aby   byla   vizuálně   zřejmá   jejich   příslušnost   k   mateřským operacím/procesům.   Na   stejných   úrovních   jsou   položky   setříděny   chronologicky podle   plánovaných   časů   zahájení   a   dokončení.   Seznam   může   být   rolovatelný vertikálně.   U   každé   operace   je   zobrazen   absolutní   název   (včetně   příslušnosti k procesu   a   velikost   jejího   zpoždění   (času   zahájení   či   dokončení).   Při   umístění ukazatele myši na operaci se objeví „bublina“ s těmito podrobnostmi: ◦ vypočtený/stanovený čas zahájení ◦ vypočtený/stanovený čas dokončení ◦ ukončovatel •

Probíhající operace Operace   jsou   zobrazeny   ve   formě   stromového   seznamu   na   základě   jejich absolutního   názvu   tak,   aby   byla   vizuálně   zřejmá   jejich   příslušnost   k   mateřským operacím/procesům.   Na   stejných   úrovních   jsou   položky   setříděny   chronologicky podle   plánovaných   časů   zahájení   a   dokončení.   Seznam   může   být   rolovatelný vertikálně.   U   každé   operace   je   zobrazen   absolutní   název   (včetně   příslušnosti k procesu   a   čas   zbývající   do   vypočteného/stanoveného   času   dokončení.   Při umístění ukazatele myši na operaci se objeví „bublina“ s těmito podrobnostmi: ◦ vypočtený/stanovený čas zahájení ◦ vypočtený/stanovený čas dokončení ◦ ukončovatel

•

Procesy s naplánovaným spuštěním Procesy   jsou   zobrazeny   ve   formě   stromového   seznamu   na   základě   jejich absolutního   názvu   tak,   aby   byla   vizuálně   zřejmá   jejich   příslušnost   k   mateřským operacím/procesům.   Na   stejných   úrovních   jsou   položky   setříděny   chronologicky podle   plánovaných   časů   zahájení   a   dokončení.   Seznam   může   být   rolovatelný vertikálně.   U   každého   procesu   je   zobrazen   absolutní   název   (včetně   příslušnosti k procesu a datum naplánovaného spuštění.

Oblast účastníci a směny: • Účastníci v probíhajících operacích Zobrazen je abecedně řazený rolovatelný seznam názvů skupin účastníků, jejichž členové   se   účastní   právě   probíhajících   operací.   Za   každou   položkou   je   uveden jejich  počet. Položky fungují  jako  odkazy  (v závislosti  na právech) na  zobrazení stránky typu Seznam s příslušně filtrovaným seznamem účastníků = zobrazujícím právě se účastnící členy zvolené skupiny účastníků. •

Účastníci ve volnu Zobrazen je abecedně řazený rolovatelný seznam názvů skupin účastníků, jejichž členové   se   momentálně   neúčastní   probíhajících   operací   a   u   nichž   je   splněna časová   podmínka   ukončeného   odpočinku.   Za   každou   položkou   je   uveden   jejich počet. Položky fungují jako odkazy (v závislosti na právech) na zobrazení stránky typu Seznam s příslušně filtrovaným seznamem účastníků = zobrazujícím ty členy

zvolené skupiny účastníků, kteří se právě neúčastní žádné operace a kteří „jsou odpočatí“. Oblast Hlásiče a poloha: • Mapa GPS hlásičů Zobrazena   je   mapa   s   polohou   všech   aktivních   hlásičů   poskytujících   informaci   o aktuální GPS poloze účastníka (vozidla), s nímž je hlásič asociován. Každý hlásič je znázorněn výrazným bodem s popiskem uvádějícím název asociovaného účastníka (vozidla). Kliknutím do mapy lze mapu zvětšit na celou stránku (obrazovku). Dále jsou k dispozici obvyklé funkce „zvětšit“ a „zmenšit“ mapu. Při umístění ukazatele myši na bod znázorňující hlásič se objeví „bublina“ s těmito podrobnostmi: ◦ název asciovaného účastníka (vozidla) ◦ aktuální GPS souřadnice ◦ aktuální rychlost ◦ doba od posledního updatu polohy (v sekundách) Kliknutí   na   bod   znázorňující   hlásič   zobrazí   stránku   typu   Seznam   s   ukazateli hlášenými tímto hlásičem. Kliknutím na položku tohoto seznamu (= ukazatel) lze zobrazit historií hodnot tohoto ukazatele hlášeného  tímto  hlásičem (opět stránka typu   seznam).   S   využitím   obecných   vlastností   stránky   typu   Seznam   lze   historii filtrovat (např. zadáním časového intervalu). Aktuální obsah seznamu (tabulky) lze zobrazit do grafu resp. mapy (v případě ukazatele GPS). •

Hlásiče Odkaz   na   stránku   typu   Seznam   obsahují   seznam   hlásičů.   S   využitím   obecných vlastností stránky typu Seznam lze obsah tabulky filtrovat a vyhledávat. Kliknutím na   řádek   tabulky   se   zobrazí   stránka   typu   Seznam   s   historií   hodnot   ukazatelů hlášených tímto hlásičem (podrobnosti viz výše).

•

Účastníci s hlásiči Odkaz na stránku typu Seznam obsahují seznam účastníků asociovaných s hlásiči. Jedná se o obdobu sezamu hlásičů, ale uvedeny jsou pouze ty hlásiče, které mají asociovaného účastníka. Má­li účastník asociovaných víc hlácičů, je každý z hlásičů uveden  jako  samostatná  položka  seznamu.  V  tabulce je  oproti  seznamu  hlásičů uveden i sloupec s názvem účastníka, podle kterého je seznam implicitně setříděn, ostatní vlastnosti jsou stejné jako u seznamu hlásičů.

Oblast Ukazatele a prostředky: • Ukazatele/prostředky ovlivněné právě probíhajícími operacemi Zobrazen je abecedně řazený rolovatelný seznam ukazatelů (prostředků), jejichž množství   je   ovlivněno   právě   probíhajícími   operacemi.   U   každého   ukazatele   je vhodně   indikováno,   zda   je   jeho   hodnota   ve   stanovených   mezích   na   začátku operace a zda je ve stanovených mezích po dokončení operace (předpoklad na základě parametrů operace). Položky fungují jako odkazy (v závislosti na právech) na zobrazení stránky typu Seznam s příslušně filtrovaným seznamem ukazatelů = zobrazujícím   ukazatele   ovlivňované   právě   probíhajícími   operacemi.   Kliknutím   na položku   tohoto   seznamu   se   zobrazí   stránka   typu   seznam   s   historií   daného ukazatele.   S   využitím   obecných   vlastností   stránky   typu   Seznam   lze   tuto   historii filtrovat (např. zadáním časového intervalu). Aktuální obsah seznamu (tabulky) lze zobrazit do grafu resp. mapy (v případě ukazatele GPS). Při   umístění   ukazatele   myši   na   položku   v   rolovatelném   seznamu   ukazatelů (prostředků) se objeví „bublina“ s těmito podrobnostmi:

◦ aktuální hodnota ukazatele (bere se stav na počátku probíhající operace) ◦ meze ukazatele Zvážit ještě toto: Každá ze skupin obsahuje pro každou z možných hodnot statusu operace odkaz vedoucí na zobrazení seznamu  operací  s daným  statusem  a v příslušné časové poloze. Kromě toho   obsahuje   každá   skupina   i   následující   speciální   odkazy   na   zobrazení   seznamů operací v příslušné časové poloze s následujícími parametry: • moje   operace   (zobrazeny  operace,   u   nichž   je   přihlášený   uživatel   veden   jako účastník) • všechny operace (zobrazeny všechny operace) • uzavřené  operace  (zobrazeny operace  se  statusy  „dokončená s výsledkem ANO“, „dokončená s výsledkem NE“, „přeskočená“, „zrušená“ a „selhaná“) • neuzavřené operace (zobrazeny operace se statusy „očekávaná“ a „naplánovaná“) • zpožděné operace Dále   Velín   obsahuje   odkazy   na   analytická   zobrazení   (výsledky   a   analýzy)   seskupené podle   druhu   výsledků/analýz   a   v   rámci   skupiny   rozčleněné   podle   bližších   parametrů daného typu výsledku/analýzy (viz dále v samostatné kapitole). 5.1.2. Stránka typu Seznam Je   vertikálně   rolovatelná   tabulka   obsahující   řádkový   seznam   položek,   stránkovaný   po v konfiguraci   systému   nastaveném   počtu   položek   na   stránku,   seřazený   a filtrovaný defaultně nebo podle druhu zobrazení (odkazu na něj vedoucího). Nad a pod tabulkou je stránkovací navigace, umožňující jednoklikové rolování po stránkách vpřed a vzad a skoky na první a poslední stránku. Tabulka   má   ukotvené   dvouřádkové   záhlaví.   V   jeho   prvním   řádku   je   možné   pro   každý sloupec zadat řetězec/číslo/interval (dle typu obsahu sloupce) k filtrování položek v tabulce (filtry ve  sloucích  mají vzájemnou  vazbu  logický součin) a  zvolit seřazení zobrazených položek   podle   daného   sloupce   vzestupně/sestupně/nijak.   Aktivní   filtr   (zadaný řetězec/číslo/interval)   a   seřazení   je   v záhlaví   tabulky   zvýrazněno   z   důvodu   upozornění uživatele na filtrovaný resp. setříděný obsah seznamu v tabulce. Ve druhém řádku záhlaví je u každého sloupce se sumarizovatelným obsahem automaticky zobrazen jeho součet za celé aktuální filtrované/nefiltrované zobrazení tabulky (ne jen za na stránce zobrazenou část tabulky). V   posledním   sloupci   tabulky   jsou   v   řádku   každé   položky   tabulky   obsažena   tlačítka (odkazy)  k přímému   provedení   úkonů   s  položkou   v  daném  řádku   tabulky.   Jsou   aktivní (kliknutelná)   v   závislosti   na   okolnostech   a   právech   přihlášeného   uživatele.   Dojde­li   k návratu zpět na zobrazení tabulky po provedení akce (odskoku jinam) vyvolané klikem na některé   z   tlačítek   v   posledním   sloupci   tabulky,   je   řádek   tabulky,   z   něhož   byla   akce vyvolána,   zvýrazněn   („řádkový   kurzor“);   zobrazení   seznamu   v   tabulce   musí   být   proto patřičně vertikálně „odrolováno“. Kliknutím kdekoliv do řádku tabulky se zobrazí podrobnosti položky v daném řádku, a to formou stránky typu Podrobnosti (viz dále). Stránka typu Seznam je využita zejména v těchto případech: • zobrazení různě filtrovaného a seřazeného seznamu operací (viz odkazy ve Velíně) • seznam hlásičů (podrobnosti viz stránka „Velín“ ­ Oblast Hlásiče a poloha)

• • • •

seznam účastníků asociovaných s hlásiči (podrobnosti viz stránka „Velín“ ­ Oblast Hlásiče a poloha) zobrazení   historie   zvolené  operace  (seznam   s   chronologicky   řazenými   verzemi dané operace se statusem „nahrazená“) zobrazení   historie   zvoleného   hlásiče   (podrobnosti   viz   stránka   „Velín“   ­   Oblast Hlásiče a poloha) ...

5.1.3. Stránka typu Podrobnosti Stránka   typu   Podrobnosti   slouží   k   zobrazení   formuláře   s   podrobnostmi   o určité   entitě. Obsahuje   také   tlačítka   (odkazy)   k přímému   provedení   úkonů   se   zobrazenou   entitou (typicky  „Uložit  změny  ­  aktualizovat“,  „Uložit  jako   novou   ­ klonovat“,   „Zneplatnit   ­ jako smazat“, „Návrat bez uložení“ a další podle konkrétního použití). Jednotlivá tlačítka a pole formuláře   jsou   aktivní   (editovatelná/kliknutelná)   v závislosti   na   okolnostech   a   právech přihlášeného uživatele. Stránka typu Podrobnosti je využita k zobrazení podrobností těchto entit: • operace • účastník • ukazatel 5.1.4. Stránka Vizualizace procesu Stránky   typu   Vizualizace   procesu   je   graficky   optimalizovaná   vizualizace   procesu v časovém měřítku,  znázorňující  vzájemné   vazby  operací  (předchůdce  a  rozbor), jejich časové   polohy   a   vazby   mezi  účastníky.   Dále   umožňuje   volitelně   zobrazit   časový harmonogram zvoleného  účastníka  či „stopu“ s grafickým časovým průběhem zvolených ukazatelů.   Zobrazení   je   možné   přepnout   do   podoby   stránky   typu   Seznam   a   zobrazit operace v daném procesu formou tabulky. Stránka   umožňuje   běžné   úkony   s  operacemi  i celými   procesy,   plus   některé   speciální úkony, tedy celkem: • vytváření nových operací/procesů • kopírování operací/procesů • mazání operací/procesů • nahrazení operace vnitřním procesem • periodické generování procesů podle fragmentu procesu • vytváření vazeb mezi operacemi (předchůdce a rozbor) • vytváření vazeb mezi účastníky operací • hromadné úpravy operací, jejich ukazatelů a účastníků Stránka je využita k zobrazení procesu při: • monitorování průběhu spuštěných procesu (proces, který aktuálně běží) • přípravu  (generování a  editaci)  procesů  (různé  fragmenty procesů  používané  při přípravě a úpravě procesů, který budou spuštěny Způsob   vizuální   interpretace   procesu   a   jeho   stavu   je   klíčovým   faktorem   ovlivňujícím efektivitu práce  se systémem. Vizualizace  procesu musí co  nejintuitivnějším způsobem sdělovat tyto informace (prvky/stavy/skutečnosti): • polohu operace na časové ose

den a čas zahájení a den a čas ukončení operace dobu trvání operace název operace kalendářní platnost operace název vnitřního procesu počáteční značku a koncovou značku začátek směny a konec směny vazby od předchůdců a podmínky jejich vyhodnocení ukončovatele operace a požadovaný výsledek pro ukončení vazby na následující operace meziprocesové signály („vysílač“ a „přijímač“ meziprocesového signálu) provázání účastníků meziprocesové obsazování účastníků ­ operace turnusová a operace obsazovaná

Požadovaný výsledek předchůdce: √x / √ / x Předchůdce 1 Předchůdce 2 Požadovaný počet splněných výsledků: něco/všechno

Kalendářní platnost

hh:mm √ x

název, bilance, množství, jednotka

Dny v týdnu

← hh:mm →

hh:mm

░1234567 Název operace

√

Vnitřní proces Účastníci: Vozidlo

role, skupina, jméno

Doba trvání

označení ukončovatele

Čas zahájení

všechno

• • • • • • • • • • • • •

Flirt

480002­5

Strojvedoucí Strojvedoucí Boh

Glomba Roman

VK

VK Praha

Hronovský Lukáš

Stevard 1

SW Praha

Trnavský Lukáš

Stevard 2

SW Praha

Chvojková Monika

Stevard 3

SW Praha

Štencl Jiří

Čas ukončení

Výsledek operace: ? / √ / x

Další operace Ukončovatel: hlásič účastníka, potvrzení dispečera, událost EXT, meziproc. signál, čas, vnitřní

Název vnitřního procesu

Prostředky: Dopravní cesta

+

64240

htrkm

Elektřina

+

1000000

kWh

Obr.: Návrh uspořádání vizuální interpretace operace, jejích účastníků a prostředků Výše   uvedené   vizualizované   položky   (to   jest   každá   část   vizualizace   operace)   mohou nabývat různých barev podle jejich okamžitého stavu/statusu. Význam barev je tento:

Červená: potřeba zásahu (dispečera) – očekávané operace (doplnit parametry), běžící operace (potvrdit ukončení) Nažloutlá světle žlutá: naplánované (operace/proces) Ostře žlutá: probíhající (operace/proces) Zelená: dokončené/splněné (operace/proces, podmínky) Šedá: přeskočené (operace/proces) ­ typicky z důvodu nesplnění podmínek předchůdcem Šedá s vybledlým (našedlým) písmem: zneplatněné (operace/proces, položka)

Zpožděné operace (zpožděno jejich zahájení nebo dokončení) blikají (barva tím není nijak dotčena). 5.2. Výsledky a analýzy Systém umožňuje pomocí odkazů ve Velíně zobrazit/vygenerovat přehledy těchto typů: • podklady pro mzdy (bude upřesněno) • spotřebu   vymezené   části   procesu   (přehled   množství   produkovaných   resp. spotřebovaných ukazatelů a hodin alokovaných účastníků ­ pro fakturaci výkonů LE • výkaz   práce  účastníka  (přehled   alokovaných   hodin  účastníka  za   zvolenou   část procesu – vždy operace a alokovaný čas) • úspěšnost operací ve vymezené části procesu (přehled operací a jejich rozčlenění podle výsledného statusu, včetně včasnosti dokončení)

6. PRÁCE SE SYSTÉMEM V této kapitole jsou popsány postupy pro všechny předpokládané typové situace a úkony, které bude třeba se systémem řešit. Tento popis slouží jako návod k práci se systémem a současně jako sada testovacích kroků, které musí systém popsaným způsobem splnit. V některých   případech   jsou   proto   uvedeny   požadavky   na   vzhled   rozhraní   a reakce systému. 6.1. Příprava modelu procesu: Příprava nového GVD Dispečerský systém umožňuje při přípravě modelu procesu, v tomto případě nového GVD, využít dva možné principiální přístupy nebo jejich kombinace. Jde o přístupy: • „zdola nahoru“ V tomto případě začíná tvorba modelu od sestavování posloupností operací dílčích procesů, které jsou pak použity jako vnitřní procesy pro postupnou syntézu procesů vyšších   řádů   („mateřských“  procesů),   až   po   samotný   hlavní  proces.   Tyto   dílčí procesy musí jít do takových podrobností, aby byly podchyceny všechny potřebné detaily   celého  procesu.   Tento   přístup   je   výhodný,   pokud   se   mění   hlavní  proces (např. časový rozvrh spojů ­ GVD), ale technologické postupy se nemění, tedy lze využít již hotových dílčích procesů a využít je jako vnitřní procesy. •

„shora dolů“ V tomto případě začíná tvorba modelu sestavením posloupnosti  operací  hlavního procesu. Pro vybrané (důležité nebo komplexní)  operace  jsou následně vytvořeny vnitřní   procesy,   které   tyto  operace  rozeberou   a   popíšou   do   potřebných   detailů. Proces   rozebírání   se   aplikuje   pouze   tam   a   opakuje   tak   dlouho,   dokud   nejsou podchyceny všechny potřebné detaily celého  procesu. Tento přístup je výhodný, pokud   se   modeluje  proces,   pro   který   nelze   využít   již   hotové   komponenty   (dílčí procesy),   pokud   není   již   předem   známa   přesná   představa   o   všech   detailech procesu, a nebo pokud se od dispečerského systému neočekává příliš komplexní podrobně propracované řízení/sledování daného procesu.

V dále popisovaném příkladu práce se systémem je použit druhý z obou přístupů, přičemž není vytvořen detailní model účastníků jednotlivých (elementrárních operací) – není to pro daný účel třeba. Obsazování (alokace časové kapacity)  účastníků  je řešeno směnovou formu,   kdy  operace  oběhu   soupravy   mají   jediného  účastníka  –   konkrétní   soupravu. Analogicky, každý člen personálu má svou posloupnost  operací  dle turnusu („persgraf“), které alokují jeho kapacitu v čase. Tyto směny personálu mají konce synchronizovány se skutečným plněním grafikonu při oběhu souprav tím, že jsou ukončnovány v závislosti na skutečném   GPS   hlášeném   příjezdu   daného   vlaku   v   oběhu   souprav   (pomocí meziprocesového signálu). 6.1.1. Příprava fragmentu procesu oběhu souprav (jeden oběhový den GVD) Vytvoří se jednodenní  proces  s relativní časovou osou, který popisuje oběh souprav tak, že se posloupnosti  operací  všech oběhových dnů nachystají do jednoho dne pod sebe. Tento fragment nelze nachystat jako vícedenní proces proto, že u oběhů soupravy může být ve stanovených kalendářních dnech nadefinováno vzájemé nebo cyklické „prohození“ souprav v oběhu (tedy skoková změna oběhového dne). Fragment se tedy vytvoří takto: • Vlaky   jedoucí   přes   půlnoc   se   rozdělí   na   vlak   „do   půlnoci“   a   vlak   „po   půlnoci“. U všech vlaků se uvede čas počátku a čas dokončení operace podle stanoveného

jízdního řádu. Mezi vlaky se umístí operace s činnostmi, které musí soupravy absolvovat, a které nejsou   součástí   (jízdy)   vlaku   ­   obratové   úkony,   depo,   atd.   Mají­li   tyto  operace některý   z   časových   parametrů   pevně   dán   (čas   počátku,   dobu   trvání   nebo   čas dokončení), je třeba jej operaci zadat. Všechny  operace  musí   mít   nastavenu   kalendářní   platnost.   Pokud   se   průběh operace  v některých dnech týdne liší, musí být nachystány všechny varianty této operace i s příslušnými kalendářními platnostmi (např. „jen úterý“ / „kromě úterý“). Jednotlivé  operace  se   propojí   vazbami  předchůdce  –  operace  tak,   aby   vznikla závislostní posloupnost. U operací s variantním průběhem v závislosti na kalendáři je   třeba   propojit   jejich   varianty   paralelně;   o   tom,   která   se   provede,   rozhodne aktuální kalendářní den. Vždy poslední  operace  oběhového dne se sváže vazbou  předchůdce  –  operace s první  operací  následujícího   oběhového   dne   (ačkoliv   se   všechno   chystá   do jednodenního procesu). Všem  operacím  se nadefinuje jediný  účastník role  „vozidlo“, který se mezi všemi operacemi prováže. ?

1357 Pha-Bys 1357 Pha-Bys

√

10:22

11:11

?

1356 Kar-Pha 1356 Kar-Pha

√

░-2----░-2-----

14:55

?

1359 Pha-Boh 1359 Pha-Boh

√

všechno

?

1361/1363 Pha-Kce 1361/1363 Pha-Kce

1360 StM-Pha 1360 StM-Pha

?

√

1360 StM­Pha

← --:­­ →

19:55

19:37

░1234567 ░1234567 1363 Pha-Ova 1363 Pha-Ova

?

√

← --:­­ → ░1234567 ░1234567 1370 Ova-Pha 1370 Ova-Pha

√

← --:­­ → ░1----6░1----6Vyskladnění Vyskladnění

­­:­­

?

­­:­­

√

← --:­­ → ░1--4567 ░1--4567 Depo Depo do půlnoci do půlnoci

24:00

?

Vyskladnění ­­:­­

√

?

← --:­­ → ░-2345-7 ░-2345-7 Bez Bez vyskladnění vyskladnění

­­:­­

?

­­:­­

√

← --:­­ → ░-23---░-23---Není depo Není depo

24:00

?

Příprava  Praha

Depo od půlnoci - dlouhé Depo od půlnoci - dlouhé

?

­­:­­

1370 Ova­Pha

1363 Pha­Ova

­­:­­

░-2----░-2-----

23:26

všechno

√

░1234567 ░1234567

16:11

všechno

?

15:22

všechno

1355 Pha-StM 1355 Pha-StM

← --:­­ →

← --:­­ →

všechno

22:55

← --:­­ →

všechno

░1234567 ░1234567

1355 Pha­StM

00:00

?

1367/1369 Pha-půlnoc 1367/1369 Pha-půlnoc

░1234567 ░1234567

všechno

√

24:00

← --:­­ → ░1234567 ░1234567

1367/1369 Pha­půlnoc

všechno

√

Obrat Pha

všechno

1350/1352 půlnoc-Pha 1350/1352 půlnoc-Pha

12:31

12:08

všechno

?

░1234567 ░1234567

√

1361/1363 Pha­Kce ← --:­­ →

Obrat StM

09:11

1350/1352 půlnoc­Pha

√

1364 Kar-Pha 1364 Kar-Pha

1356/1358 Kce­Pha 08:22 Obrat Praha

všechno

√

?

1356/1358 Kce-Pha 1356/1358 Kce-Pha

← --:­­ →

19:11

?

14:11

13:22

← --:­­ →

18:22

← --:­­ → ░1-34567 ░1-34567

1364 Kar­Pha

░1234567 ░1234567

1367/1369 půlnoc­Kce 00:00

1357 Pha­Kar

O brat Praha

04:45

√

všechno

1367/1369 půlnoc-Kce 1367/1369 půlnoc-Kce

?

Obrat Kce

všechno

√

04:03

← --:­­ → ░1234567 ░1234567

√

Obrat Kce

1357 Pha-Kar 1357 Pha-Kar

1354 StM­Pha 00:00

?

1350/1352  Kce­půlnoc

░1-34567 ░1-34567

14:39 všechno

√

?

1364 Boh-Pha 1364 Boh-Pha 1364 Boh­Pha

14:04

← --:­­ →

Obrat Kar

?

všechno

1354 StM-Pha 1354 StM-Pha

Obrat  Praha

všechno

1348 StM­Pre

1349 Pre­StM

░1234567 ░1234567

10:11

18:22

← --:­­ → ░-2----░-2-----

všechno

všechno

Obrat Praha

√

14:46

← --:­­ →

1359 Pha­Boh

√

?

1359 Pha­Bys

09:22

← --:­­ →

1371 Pha-půlnoc 1371 Pha-půlnoc 1371 Pha­půlnoc

?

1359 Pha-Bys 1359 Pha-Bys

11:11

06:28

24:00

← --:­­ → ░1234567 ░1234567

15:41

░1-34567 ░1-34567

1356 Kar­Pha

20:52

√

1366 Bys­Pha

← --:­­ →

všechno

░1234567 ░1234567

Obrat Praha

← --:­­ →

všechno

Sv Boh­Kar

1371 půlnoc­Boh

Příprava Boh

06:39

?

1366 Bys-Pha 1366 Bys-Pha

1357 Pha­Bys

√

20:22

← --:­­ → ░1234567 ░1234567

všechno

░-2----░-2-----

Obrat Pha

16:05

14:42

← --:­­ →

všechno

Obrat Praha

10:11

√

všechno

•

Obrat Ova

•

Obrat Praha

•

všechno

•

Obrat Bys

•

1353 Pha­Kar

← --:­­ → ░1-34567 ░1-34567 1362 Kar-Pha 1362 Kar-Pha 1362 Kar­Pha

16:22

?

17:11

√

← --:­­ →

20:08

░1234567 ░1234567 1365 Pha-StM 1365 Pha-StM

?

1369 Pre­StM

12:39

√

Obrat Pre

?

1368 StM­Pre

1353 Pha-Kar 1353 Pha-Kar

12:04

všechno

√

← --:­­ → ░1-34567 ░1-34567

Obrat Praha

08:11 √

všechno

?

Obrat Kar

Depo od půlnoci - krátké Depo od půlnoci - krátké

­­:­­

něco

← --:­­ → ░1---567 ░1---567

Obrat Praha

všechno

00:00

√

1365 Pha­StM

Obr.: Jeden oběhový den GVD 6.1.2. Doplnění o důležité momenty Jednotlivé vlaky a operace v oběhu souprav se pomocí metody „rozbor“ rozpitvají vnitřním procesem, který podchycuje odjezd z výchozí stanice, příjezd do konečné stanice a jiné provozně   důležité   události   sloužící   jako   „vysílače“  meziprocesových   signálů  pro

synchronizaci jiných procesů s jízdou vlaku. • Tento proces je vhodné nachystat jako samostatný proces s relativní časovou osou tak, aby byl co nejuniverzálněji použitelný pro všechny vlaky resp. technologické úkony a pak je pouze „kolonovat“ (ukládat částečně upravené pod novým názvem) pro   konkrétní   vlaky   či   technologické   úkony.   V   případě   vlaku   by   měl  proces obsahovat typicky ty z následujících operací, které jsou nezbytné pro namodelování potřebných situací: ◦ odjezd   z   výchozí   stanice   (čas   počátku   i   čas   dokončení   =   čas   odjezdu; ukončení GPS polohou hlásiče (opuštění výchozí stanice)) ◦ příjezd nebo odjezd vlaku z důležité stanice, zejména pro přestupní vazby nebo střídání personálu (čas počátku = čas příjezdu nebo čas odjezdu, čas dokončení = čas odjezdu nebo čas příjezdu (co je vhodnější); název operace musí vystihovat, zda se jedá o příjezd nebo odjezd; ukončení GPS hlásičem) ◦ příjezd   do   konečné   stanice   (čas   počátku   i   dokončení   =   čas   příjezdu; ukončení GPS polohou hlásiče (vjezd do konečné stanice)) • Operacím tohoto procesu se zadá pouze potřeba jednoho účastníka role „vozidlo“.  • Provede   se   provázání  účastníků  „vozidlo“   (souprava)   mezi   všemi  operacemi vnitřního procesu. • Takto připravený obecný  proces  vlaku se uloží jako nový  proces  pro každý vlak a podle vlaku se nazve. Podle konkrétního vlaku se upraví časové polohy operací a GPS   body   (stanice).   Případně   se   doplní   či   upraví   všechny   pro   vlak   důležité situace (viz výše). • Obdobně se připraví i  vnitřní procesy  popisující technologické úkony, které musí soupravy absolvovat mezi vlaky (obratové čistění, naskladňování, fekálování, atd.). • Všem   vlakům   (a   podle   potřeby   i   technologickým   úkonům,   které   musí   soupravy absolvovat   mezi   vlaky)   se   přiřadí   připravené  vnitřní   procesy,   přičemž   se   vždy účastník role „vozidlo“ prováže do mateřské operace. 11:11

vnitřní

všechno

√

15:41

← --:­­ → ░1-34567 ░1-34567 1359 Pha-Bys 1359 Pha-Bys 1359 Pha­Bys

?

√

odj. Přerov odj. Přerov příj. Bohumín příj. Bohumín

?

√ √

14:48

?

√

Střídání na ose Střídání na ose Bohumín Bohumín

Účastníci:

SW Praha

Stevard 3

SW Praha

√

Čekat Čekat v Přerově v Přerově na 9562 ? na 9562 ?

?

√

­­:­­

← 00:00 → ░1234567 ░1234567 OK OK

14:41

­­:­­

← --:­­ →

­­:­­

?

Nástup Nástup strojvedoucí strojvedoucí Boh-Bys Boh-Bys

← 00:05 →

­­:­­

░1234567 ░1234567

░1234567 ░1234567 ?

√

Odstup Odstup strojvedoucí strojvedoucí Pha-Boh Pha-Boh

čas

SW Praha

Stevard 2

x

všechno

Stevard 1

­­:­­

­­:­­

← --:­­ → ░1234567 ░1234567

dispečer

­­:­­

čas

VK Praha

dispečer

VK

něco

Flirt

Strojvedoucí Strojvedoucí Boh

všechno

Vozidlo

?

Prostředky: Dopravní cesta

+

42250

Elektřina

+

1000000

kWh

Doba trvání

+

135

minut

htrkm

­­:­­

← --:­­ →

­­:­­

?

Nástup Nástup četa četa Boh-Bys Boh-Bys

← 00:xy →

­­:­­

░1234567 ░1234567

░1234567 ░1234567 ?

√

Odstup Odstup čety čety Pha-Boh Pha-Boh

Obr.: Vnitřní proces jízdy vlaku (včetně zajištění přípoje a střídání posádek)

čas

14:xy

všechno

Čekání Čekání zajištěno zajištěno

­­:­­

dispečer

← --:­­ → ░1234567 ░1234567

dispečer

√

všechno

­­:­­

← --:­­ →

15:41

░1234567 ░1234567

?

odj. Bohumín odj. Bohumín příj. Bystřice příj. Bystřice

GPS

odj. Olomouc odj. Olomouc odj. Přerov odj. Přerov

14:48

← --:­­ → ░1234567 ░1234567

všechno

√

14:46 √

GPS

?

14:46

← --:­­ → ░1234567 ░1234567

všechno

odj. Praha odj. Praha odj. Olomouc odj. Olomouc

√

GPS

√

všechno

?

13:42

13:42

← --:­­ → ░1234567 ░1234567

všechno

13:26

13:26

← --:­­ → ░1234567 ░1234567

GPS

GPS

odjezd Praha odjezd Praha

11:11

GPS

11:11

← --:­­ → ░1234567 ░1234567

všechno

11:11

?

?

07:21 všechno

vnitřní

√

08:11

← --:­­ → ░1234567 ░1234567 Příprava Praha Příprava Praha

?

Ranní příprava Praha – s nástupem strojvedoucího

√

­­:­­

← 00:05 → ░1234567 ░1234567 Administrativa Administrativa

čas

Oživení Oživení vozidla vozidla

?

všechno

√

­­:­­

­­:­­

← 00:10 → ░1234567 ░1234567

čas

všechno

čas

všechno

Technická Technická prohlídka prohlídka

?

?

­­:­­

?

?

√

Přejímka Přejímka cateringu cateringu

­­:­­

?

­­:­­ √ √

všechno

­­:­­

√

Úklid

Úklid Úklid

?

√

­­:­­

­­:­­

← 00:15 → ░1234567 ░1234567 Nástup Nástup cestujících cestujících

√

?

√

­­:­­

← 00:00 → ░1234567 ░1234567 Připravenost Připravenost k odjezdu k odjezdu

?

?

­­:­­

← --:­­ → ░1234567 ░1234567 Fekálování Fekálování a a voda voda

Příprava sekcí Příprava sekcí

­­:­­ √

­­:­­

← --:­­ → ░1234567 ░1234567

Fekál

všechno

­­:­­

√

­­:­­

← 00:05 → ░1234567 ░1234567

čas

Loading Loading AF AF

← 00:20 → ░1234567 ░1234567

všechno

­­:­­ √

čas

√

?

­­:­­

← --:­­ → ░1234567 ░1234567

všechno

­­:­­

VK

Zahájení Zahájení přípravy přípravy vozidla a vlaku vozidla a vlaku

všechno

­­:­­

← 00:00 → ░1234567 ░1234567

čas

√

všechno

­­:­­

všechno

Nástup Nástup četa četa

√

­­:­­

­­:­­

← 00:20 → ░1234567 ░1234567

AF

← 00:20 → ░1234567 ░1234567

?

všechno

­­:­­

­­:­­ √

čas

Nástup Nástup strojvedoucí strojvedoucí

­­:­­

čas

← 00:10 → ░1234567 ░1234567

čas

­­:­­

?

Obr.: Vnitřní proces ranní přípravy v Praze (včetně zajištění přípoje a střídání posádek) 10:22

­­:­­

← --:­­ →

všechno

░1234567 ░1234567

vnitřní

√

Obrat Praha Obrat Praha

?

Obrat Praha, střídání strojvedoucích

← 00:00 →

­­:­­

Technická Technická prohlídka prohlídka

?

√

všechno

­­:­­

← --:­­ →

Fekál

Fekálování Fekálování a a voda voda

čas

?

­­:­­

√

← --:­­ →

11:11

░1234567 ░1234567 Ukončení Ukončení obratových obratových úkonů úkonů

?

?

­­:­­

░1234567 ░1234567 Loading Loading AF AF

← --:­­ →

AF

√

všechno

­­:­­

░1234567 ░1234567

­­:­­

?

­­:­­

░1234567 ░1234567 Úklid Úklid a a příprava sekcí příprava sekcí

Úklid

√

← --:­­ →

Odstup Odstup strojvedoucí strojvedoucí

­­:­­

?

√ ­­:­­

← 00:10 → ░1234567 ░1234567

­­:­­

√

všechno

Zahájení Zahájení obratových obratových úkonů úkonů

← 00:20 → ░1234567 ░1234567

√

░1234567 ░1234567 čas

√

všechno

­­:­­

všechno

­­:­­

√

všechno

√

čas

Střídání Střídání strojvedoucích strojvedoucích

­­:­­

?

všechno

√

­­:­­

← 00:05 → ░1234567 ░1234567

čas

­­:­­ √

?

čas

Nástup Nástup strojvedoucí strojvedoucí

­­:­­

všechno

← 00:10 → ░1234567 ░1234567

čas

­­:­­

?

Obr.: Vnitřní proces obratu Praha 6.1.3. Vygenerování oběhů souprav z fragmentu tohoto procesu Pomocí připraveného fragmentu oběhu souprav se vygeneruje oběh souprav („strojgraf“)

na potřebné období a přiřadí se mu jednotlivé soupravy: • Periodickým   opakováním   fragmentu   oběhu   souprav   (jednodenního  procesu)   se vygeneruje   dostatečně   dlouhý   oběh   soupravy   (delší   než   je   potřebný   počet   dnů alespoň o dvakrát tolik dnů, kolik je souprav) a uloží se jako nový  proces  (např. „Rozvinutý   oběh“)   s relativní   časovou   osou.   Tento  proces  popisuje   dlouhodobý oběh jedné soupravy. • „Rozvinutý oběh“ se opakovaně vloží do nového procesu (nazvaného např. „Oběh souprav“) tolikrát, kolik je souprav, přičemž každé vložení se posune o jeden den. (Např. pro 5 souprav se  proces  vloží celkem 5 krát, přičemž první začíná 1. den procesu,  další  začíná   2. den  procesu,  další  začíná   3. den  procesu,  atd.).  Takto vytvořený „Oběh souprav“ se na začátku ořízne o tolik dnů, kolik je souprav (tím pádem se prvním dnem procesu stane den, ve kterém je již definováno 5 oběhů – oběh pro každou z 5 souprav). • Procesu „Oběh souprav“ se změní  relativní časová osa  na  absolutní časovou osu stanovením datumu prvního dne časové osy. Toto datum odpovídá prvnímu dni, od kdy má nový oběh souprav platit. 6.2. Příprava modelu procesu: Turnusové směny nového GVD Je­li   oběh   souprav   hotov,   pokračuje   tvorba   modelu  procesu  nového   GVD   přípravou personálních   turnusů.   Personální   turnusy   se   připravují   jako  procesy  pro   každou turnusovou   skupinu   zvlášť.   Každý   takový  proces  obsahuje   posloupnost  operací definujících pořadí směn jednotlivých členů turnusových skupin („persgraf“). 6.2.1. Příprava fragmentu procesu turnus pro jednu turnusovou skupinu Na   rozdíl   od   oběhu   souprav   se   fragment   turnusu   vytvoří   jako   několikadenní  proces s relativní časovou osou, který v jednotlivých dnech obsahuje operace ­ směny personálu: • Směny trvající přes půlnoc se rozdělí na směnu „do půlnoci“ a směnu „po půlnoci“. U všech   směn   se   uvede   čas   počátku   a   čas   dokončení  operace  v   závislosti   na stanoveném jízdního řádu (plus personální technologické úkony). • Všechny  operace  musí   mít   nastavenu   kalendářní   platnost.   Pokud   se   průběh operace  v některých dnech týdne liší, musí být nachystány všechny varianty této operace i s příslušnými kalendářními platnostmi (např. „jen úterý“ / „kromě úterý“). • Operacím  se   zadá  účastník  (tedy jeho  role  a   název  skupiny),  jehož  obsazování daný turnus řídí a provede se provázání účastníků všech operací ve fragmentu. • Pro   každou  operaci  (směnu)   se   vytvoří  vnitřní   proces  (s   výhodou   lze   využít „klonování“),   obsahující  operaci  „Nástup“   a  operaci  „Konec“,   u   nichž   se   nastaví příslušný parametr (začátek směny resp. konec směny). Zatímco operace „Nástup“ musí mít stanoven čas zahájení (= stanovený čas nástupu), operace „Konec“ musí mít definovánu dobu trvání operace a jako předchůdce musí mít operaci „Příjezd do stanice“, která je dokončena meziprocesovým signálem příslušnou operací z Oběhu souprav,   založenou   na   GPS   hlásiči   (např.   příjezd   do   konečné   stanice).   Ta v závislosti   na   skutečném   časovém   průběhu   jízdy   vlaku   určí   okamžik   zahájení odpočítávání   doby   do   konce   směny   (stanovena   výše   uvedenou  dobou   trvání operace   „Konec“).   I   těmto   operacím  vnitřního   procesu  se   nadefinuje   potřeba jednoho   (jediného)  účastníka  příslušné  role  a   prováže   se   do  mateřské   operace (směny).

11

12

13

14

15

Proces Oběh vozidel

11:11

15:41

← --:­­ →

všechno

░1-34567 ░1-34567

vnitřní

√

1359 Pha-Bys 1359 Pha-Bys

?

1359 Pha­Bys

„Vysílač“ signálu

Proces Turnus strojvedoucí TS Boh 05:52

?

√

15:41

← --:­­ → ░1234567 ░1234567 příj. Bystřice příj. Bystřice

?

14:53

← --:­­ →

všechno

░1-34567 ░1-34567

vnitřní

√

odj. Bohumín odj. Bohumín

15:41

14:48

← --:­­ → ░1234567 ░1234567

GPS

√

všechno

?

GPS

odjezd Praha odjezd Praha

Meziprocesový signál

░1234567 ░1234567

14:48

11:11

všechno

← --:­­ →

GPS

11:11

Směna strojvedoucí 1356/1359 Směna strojvedoucí 1356/1359

?

Směna strojvedoucí 1356/1359

„Přijímač“ signálu ← --:­­ →

Oběh vozidel : Oběh vozidel : 1359 Pha-Bys : 1359 Pha-Bys : odj. Bohumín odj. Bohumín

14:48

?

­­:­­

√

← 00:05 →

­­:­­

░1234567 ░1234567 Odstup Odstup strojvedoucí strojvedoucí Pha-Boh Pha-Boh

čas

?

14:48

všechno

Nástup Nástup strojvedoucí strojvedoucí 1356/1359 1356/1359

­­:­­

GPS

← --:­­ → ░1234567 ░1234567

dispečer

05:52

?

Obr.: Princip ukončení směny v závislosti na příjezdu do stanice střídání 6.2.2. Vygenerování personálního turnusu z fragmentu tohoto procesu Pomocí připraveného fragmentu turnusu se vytvoří proces Personální turnus („persgraf“) na potřebné období pomocí těchto kroků: • Periodickým   opakováním   fragmentu   turnusu   se   vygeneruje   dostatečně   dlouhý proces  (delší než je potřebný počet dnů alespoň o dvakrát tolik dnů, kolik je lidí v daném turnusu) a uloží se jako nový proces (např. „Turnusový řádek“) s relativní časovou osou. • Turnusový   řádek   se   opakovaně   vloží   do   nového  procesu  (nazvaného   např. „Personální   turnus   TS...“)   tolikrát,   kolik   je   lidí   v   daném   turnusu,   přičemž   každé vložení se posune o jeden den. (Např. pro 16 lidí se  proces  vloží celkem 16 krát, přičemž první začíná 1. den procesu, další začíná 2. den  procesu, další začíná 3. den procesu, atd.). Takto vytvořený Personální turnus se na začátku ořízne o tolik dnů, kolik je lidí v daném turnusu (tím pádem se prvním dnem procesu stane den, ve   kterém   je   již   definováno   16   Turnusových   řádků   ­   pro   každého   ze   16   členů turnusu). Je­li to účelné, není nutno turnusové řádky tímto způsobem vkládat do jediného procesu, ale každý turnusový řádek může být samostatným a samostatně běžícím  procesem  (v   případě   tohoto   příkladu   tedy   16   samostatně   běžících procesů). • Nyní   se  procesu  popisujícímu   personální   turnus   změní  relativní   časová   osa  na absolutní časovou osu  stanovením datumu prvního dne  časové osy. Toto datum odpovídá prvnímu dni, od kdy má nový personální turnus platit.

6.3. Přiřazení účastníků operacím v připravených procesech Jsou­li oběh i směny personálu hotovy, zbývá provést obsazení oběhu souprav (přiřadit konkrétní soupravy) a směn personálu v „persgrafu“ (přiřadit konkrétní lidi). Nejprve však musí být připraven „kádr“ účastníků v Databázi účastníků. Postup je tento: • V   Databázi   účastníků   se   založí   skupina   pro   vozidla   a   výstižně   se   nazve   (např. „Jednotka Flirt“). • Do Databáze  účastníků  se inventárními čísly vloží všechna vozidla (soupravy) a začlení se do příslušné skupiny. • V  Databázi   účastníků   se   založí  potřebné   skupiny pro   rozdělení  personálu  podle pracovních   pozic,   pracovišť   a   případně   turnusových   skupin   výstižně   se   nazvou (např. „Strojvedoucí Bohumín vnitro“). • Do Databáze účastníků se jmenovitě vloží veškerý personál (strojvedoucí, vedoucí kabiny,   stevardi)   a   začlení   se   do   příslušných   skupin   (jeden   člověk   může   být současně členem více skupin, pokud je oprávněn vykonávat více pracovních pozic). • Každému z oběhů navkládaných do „Oběhu souprav“ se přiřadí příslušná skupina účastníků  (vozidel) a konkrétní souprava z ní, a to volbou z Databáze účastníků (např. „480002­5“). Toto přiřazení se provede na kterékoliv z provázaných operací daného oběhu.  • Každému z Turnusových řádků Personálního turnusu se přiřadí příslušná  skupina účastníků  a konkrétní člověk z ní, a to volbou z Databáze účastníků (např. „Krtko Martin“). Toto přiřazení se provede na kterékoliv z provázaných  operací  daného řádku. 6.4. Rozšíření základního modelu o další funkce – hlídání přestupních vazeb Připravený   model   nového   GVD   nyní   popisuje   oběh   souprav   a   směny   potřebného personálu. Základem všeho je  časový rozvrh (nástupy na směny, odjezdy vlaků), který kopíruje   realitu,   odvíjející   se   od   jízdy   spojů   (operace   oběhu   souprav   ukončované   na základě GPS polohy hlásičů účastníků). Na takto připravený model lze navazovat další funkce (např. hlídání přestupních vazeb) přidáváním   dalších   paralelně   běžících  procesů,   jejichž  operace  jsou  meziprocesovými signály synchronizovány s jízdou spojů obdobně, jako ukončování směn personálu (např. příjezd do Olomouce spustí prověření potřeby čekání na přípoj v Přerově). 6.5. Spuštění připraveného modelu nového GVD Připravený model procesu (nového GVD) se spustí okamžitým spuštěním nebo spuštěním naplánováným   na   datum   prvního   dne   jeho   platnosti.   Je­li   celý   model   nového   GVD sestaven   výše   popsaným   způsobem,   to   jest   z  procesů  (dějových   linek)   s   jen   malou vzájemnou provázaností, je třeba spustit nebo naplánovat spuštění ve stejné datum všech jeho   součástí   ­   procesů   (dějových   linek):   oběh   souprav,   všechny   personální   turnusy a případně i další procesy rozšiřující základní model. UPOZORNĚNÍ: Běh procesu způsobuje jeho změny. Parametry operací, zejména časové údaje, se automaticky mění podle skutečného průběhu  procesu  a také jsou prováděny změny   na   základě   operativních   zásahů   uživatele   (dispečera).   Pokud   tedy   není  proces určen   jen   pro   jednorázové   použití,   je   vhodné   si   před   jeho   spuštěním   udělat   kopii   pro případné další použití (spuštění). Toto není třeba u procesu, který je automaticky spouštěn

jiným procesem (jako vnitřní proces některé z jeho operací). 6.6. Řešení typických situací na běžícím modelu GVD V této kapitole jsou popsány postupy, jak  řešit nejčastěji se vyskytující typické situace, které se v provozu vyskytují. Předpokladem je, že běží model GVD (tedy všechny jeho procesy) tak, jak byl připraven a spuštěn podle předchozích kapitol. Změna personálního obsazení konkrétní směny • V procesu „Personální turnus...“ se vyhledá příslušná operace (směna) v příslušný den (datum). U příslušného  účastníka  (role) této  operace  se provede jeho změna (a případně i změna skupiny účastníků) výběrem z Databáze účastníků. • V   rozhodovacím   dialogu,   který   se   následně   automaticky   zobrazí,   se   vybere možnost   „Změnu   provést   jen   u   této  operace“.   Tímto   krokem   se  účastník  této operace  vyjme   z   provázanosti   a   u   zbylých   provázaných  účastníků  se   změna neprojeví. Změna obsazení jednoho trunusového řádku počínaje stanoveným dnem • V procesu „Personální turnus...“ se vyhledá den (datum) a v něm operace (směna) od níž má změna platit. U příslušného  účastníka  (role) této  operace  se provede jeho   změna   (a   případně   i   změna  skupiny   účastníků)   výběrem   z   Databáze účastníků. • V   rozhodovacím   dialogu,   který   se   následně   automaticky   zobrazí,   se   vybere možnost „Změnu provést počínaje touto  operací  do budoucna“. Tímto krokem se provázaný účastník rozdělí na dvě oddělené skupiny provázaných účastníků podle času:   provázaní  účastníci   operací  před   dotčenou  operací  a   provázaní  účastníci operací počínaje dotčenou operací do budoucna. Rozdělení konkrétní směny na dvě části • Před provedením rozdělení směny je výhodné vytvořit operaci (nebo se ujistit, zda v modelu již existuje), která určuje událost, od které se odvíjí ukončení první části směny.   Typicky   jde   o   příjezd   do   stanice,   kde   má   dojít   k   vystřídání,   po   němž následuje   konec   směny.   Tato  operace  musí   být   součástí  vnitřního   procesu příslušné  operace  (spoje)   v  procesu  „Oběh   souprav“,   musí   mít   výstižný   název (například „příjezd Ostrava hl. n.“) a její ukončovatel musí být „účastník“ (zpravidla GPS   poloha   vozidla).   Je­li   žádoucí   hlídání   zpoždění,   pak   je   třeba   této   operaci nastavit dobu trvání operace nulovou a den a čas dokončení operace na okamžik pravidelného příjezdu. • V procesu „Personální turnus...“ se vyhledá den (datum) a v něm operace (směna), kterou je třeba rozdělit zdvojením. Na ni se aktivuje průvodce „Zdvojení  operace“. V průběhu   průvodce   se   zadají   výstižné   názvy   obou   „dvojčat“   zdvojené   operace (např. původní směna „1363/1370“ se rozdělí na směnu „1363“ a směnu „1370“). • U první z obou směn (případně u jejího vnitřního procesu) je třeba změnit okamžik ukončení. Ten se sváže pomocí „meziprocesového signálu“ s operací, od níž se odvíjí ukončení první směny (např. „příjezd Ostrava hl. n.“) a nastaví se den a čas dokončení   (=   plánovaný   konec   směny).   Je­li   první   směna   rozebrána   vnitřním procesem,   opraví   se   případně  doba   trvání   operace  u  operace  „Konec“   podle tabulek   technologických   časů.   Na   dotaz   systému   při   ukládání  změn   ve  vnitřním procesu  je   třeba   odpovědět,   že   se   změna   týká   pouze   tohoto   jednoho   výskytu vnitřního procesu (= uloží se samosatně bez vlivu na ostatní).

•

U druhé z obou směn (případně u jejího vnitřního procesu) je třeba upravit okamžik začátku směny tím, že se den a čas zahájení operace reprezentující tuto směnu se nastaví na okamžik plánovaného nástupu. Na dotaz systému při ukládání změn ve vnitřním   procesu  je   třeba   odpovědět,   že   se   změna   týká   pouze   tohoto   jednoho výskytu vnitřního procesu (= uloží se samosatně bez vlivu na ostatní).

Operativní vzájemná výměna strojvedoucích během směny • V procesu „Personální turnus...“ se vyhledá den (datum) a v něm operace (směny) těch dvou strojvedoucích, které je třeba navzájem vyměnit. • Operace reprezentující příslušné směny obou strojvedoucích (tedy dvě směny) se rozdělí   na   dvě   části   (tedy   vzniknou   celkem   čtyři   směny).   Rozdělení   se   provede postupem popsaným v jiné části této kapitoly. Okamžikem rozdělení, který ukončuje první části směn obou strojvedoucích ve skutečnosti, je okamžik jejich vzájemného vystřídání, ale  protože  zpravidla není třeba  proces  pitvat do  úplných detailů, lze okamžik   rozdělení   stanovit   pro   každého   strojvedoucího   zvlášť,   a   to meziprocesovým signálem o příjezdu spoje do místa střídání. • Začátky obou druhých směn obou strojvedoucích nesmí mít stanovený den a čas zahájení, ale vazbou  předchůdce  –  operace  se „zapojí“ za odpovídající první část směny příslušného strojvedoucího. • U   obou   druhých   částí   směn   obou   strojvedoucích   se   změní   konkrétní  účastník příslušné role („strojvedoucí“) ­ vzájemnou výměnou (jmen). Na dotaz v dialogovém okně je třeba v obou případech odpovědět volbou, že změna se má provést pouze u dané operace, bez vlivu na ostatní operace, kam je účastník provázán. Operativní zkrácení trasy vlaků (přesunutí obratu) • V procesu „Oběh souprav“ se vyhledá den (datum) a v něm operace (vlaky), které mají   být   zkráceny   ­   zpravidla   „vlak   tam“   a   „vlak   zpět“.   Z   logiky   věci   se   přitom předpokládá, že se jedná o vlaky vezené stejnou soupravou, tedy o  operace, jež jsou součástí jednoho řetězce provázaného vazbami předchůdce – operace. • U  operace  reprezentující   „vlak   tam“   se   stávající   ukončení   změní   tak,   aby   bylo nastaveno   na   příjezd   do   stanice,   v   níž   bude   „vlak   tam“   ukončen   (zpravidla   ve vnitřním  procesu  pomocí  meziprocesového   signálu).   Je­li   potřebné   sledovat zpoždění,   nastaví   se   den   a   čas   dokončení   podle   plánovaného   příjezdu   do   této stanice.   Na   dotaz   systému   při   ukládání   změn   ve  vnitřním   procesu  je   třeba odpovědět, že se změna týká pouze tohoto jednoho výskytu  vnitřního procesu  (= uloží se samosatně bez vlivu na ostatní). • U  operace  reprezentující   „vlak  zpět“   se   nastaví  den   a   čas  zahájení  na   okamžik plánovaného odjezdu ze stanice, v níž byl „vlak tam“ ukončen. • „Vlak tam“ a „vlak zpět“ musí být svázány vazbou  předchůdce  –  operace. Proto jsou­li v posloupnostním řetězci vazeb předchůdce – operace mezi operacemi „vlak tam“ a „vlak zpět“ nějaké operace, musí se zásahem uživatele zneplatnit a operace „vlak zpět“ se musí provázat přímou vazbou na předchůdce „vlak tam“. • Jsou­li zkrácením trasy vlaků dotčeny i směny personálu ve smyslu změny místa vystřídání, je třeba následně patřičně upravit i směny s využitím postupů popsaných v jiných částech této kapitoly. Vzájemná záměna souprav v oběhu • Oběh   souprav   je   popsán   procesem   „Oběh   souprav“,   v   němž   je   každý   vlak reprezentován jednou  operací. Vlaky „vezené“ stejnou soupravou jsou provázané vazbami předchůdce – operace a mají provázaného účastníka – soupravu (vozidlo).

•

•

•

•

Proto je při záměně souprav v oběhu třeba změnit (křížem) vazbu  předchůdce  – operace  mezi  operacemi  reprezentujícími vlaky, mezi kterými k záměně souprav dojde, a dále rozvázat vazbu mezi účastníky těchto operací a provázat je „křížem“. V případě, kdy má k záměně souprav dojít v nácestné stanici, je třeba před nejprve oba dotčené vlaky v této stanici rozdělit a pak provést výše uvedená „překřížení“. Před rozdělením je třeba ve vnitřních procesech rozebírajících jízdu obou vlaků mít (vytvořit)  operaci,   která   určuje   okamžik  rozdělení   –   tedy   příjezd   do   stanice,   kde dojde k vzájemné záměně souprav. Dále je třeba vytvořit operaci, která informuje o odjezdu ze stanice po záměně souprav. Tyto  operace  musí mít výstižný název (například „příjezd Červenka“ a „odjezd Červenka“) a jejich  ukončovatel  musí být „účastník“ (zpravidla GPS poloha vozidla). Je­li  žádoucí hlídání zpoždění, pak je třeba těmto operacím nastavit dobu trvání operace nulovou a den a čas dokončení operace podle pravidelného příjezdu resp. odjezdu. Oba vlaky (= operace, které je reprezentují) se rozdělí tak, že se na nich aktivuje průvodce   „Zdvojení  operace“.   Přitom   je   důležité,   aby  původní  operace reprezentovala   druhou   část   jízdy   vlaku,   zatímco   nově   vytvořené   „dvojče“ reprezentuje   první   část   jízdy   vlaku.   V průběhu   průvodce   se   proto   změní   název původní operace (vlaku) a zadá se výstižný název jejího „dvojčete“ (např. původní vlak „1353“ se přejmenuje na „1353 Červenka ­ Karviná“ a „dvojče“ se nazve „1353 Praha – Červenka“). U obou  prvních  částí vlaků  (zpravidla  u  jejich  vnitřních  procesů) je třeba  změnit okamžik   ukončení   na   příjezd   do   příslušné   nácestné   stanice.   Všechny   operace vnitřních procesů za touto operací je proto třeba zrušit. Má­li se hlídat zpoždění, nastaví se den a čas dokončení první části na okamžik plánovaného příjezdu do nácestné stanice. Na dotaz systému při ukládání změn ve vnitřním procesu je třeba odpovědět, že se změna týká pouze tohoto jednoho výskytu  vnitřního procesu  (= uloží se samosatně bez vlivu na ostatní jeho výskyty). U obou druhých částí vlaků (zpravidla u jejich  vnitřních  procesů) je třeba změnit okamžik jejich zahájení na odjezd z příslušné nácestné stanice. Všechny operace vnitřních procesů před touto operací je proto třeba zrušit. Má­li se hlídat zpoždění, nastaví   se   den   a   čas   dokončení   na   okamžik   plánovaného   odjezdu.   (Dosavadní vazba   obou   druhých   částí   vlaku   na   jejich   předchůdce   se   změní   až   v   rámci „překřížení“ oběhů souprav podle prvního bodu tohoto postupu.) Na dotaz systému při ukládání změn ve vnitřním procesu je třeba odpovědět, že se změna týká pouze tohoto   jednoho   výskytu  vnitřního   procesu  (=   uloží   se   samosatně   bez   vlivu   na ostatní).