Diskuse o zpûsobech retu e po kozen ch míst nástûnn ch maleb

Diskuse o zpÛsobech retu‰e po‰kozen˘ch míst nástûnn˘ch maleb (Padesát let od formulování základních poÏadavkÛ v oblasti restaurování v ãesk˘ch zemích)

Vratislav NEJEDL¯

V roce 2005 byla v ãasopise Zprávy památkové

v˘tvarn˘ch umûlcÛ, ktefií dosud restaurátorské prá-

lek, vût‰ina pryskyfiic, olejové a olejovopryskyfiiãné laky,

péãe publikována studie zab˘vající se zmûnami v˘-

ce neprovádûli, a ktefií by je nyní provádût chtûli.

neboÈ se mûní, tmavnou a Ïloutnou. Pfiipadá tu v úvahu

tvarn˘ch podob retu‰í a doplÀování po‰kozen˘ch

PohlíÏejí na tuto záleÏitost mnohdy zcela naivnû.

pomûrnû mal˘ poãet látek: vosk, netvrzen˘ koÏní klih,

míst umûleck˘ch a umûleckofiemesln˘ch dûl

… Nepí‰u tyto fiádky snad z toho dÛvodu, abych

arabská guma a snad i damarová pryskyfiice. Barvy z nich

v ãesk˘ch zemích v prÛbûhu druhé poloviny

odradil v˘tvarné umûlce od práce restaurátorské.

vyrobené nástûnnou malbu tolik neporu‰ují, protoÏe ne-

20. století. V˘voj byl pfii tom rámcovû popsán od

Jsou jistû mezi v˘tvarníky-nerestaurátor y nûktefií

tmavnou a jsou i po urãité dobû snadno rozpustné. Ze

Studie se nemohla

umûlci, ktefií by k tomuto povolání cítili skuteãnou

v‰ech tûchto poznatkÛ o retu‰ích a pfiemalbách dochází-

vzhledem k limitovanému rozsahu zab˘vat do de-

a poctivou náklonnost, ktefií by mûli pevnou vÛli se

me k jedinému závûru: nerestaurovat, n˘brÏ jen konser-

tailu zmûnami a posuny, ke kter˘m v tomto ãaso-

mu nauãit, a ktefií by v nûm nevidûli pouze nouzové

vovat! Tímto poÏadavkem se omezujeme pfii opravách

vém úseku do‰lo, ani porovnáním tehdej‰í situace

a pfiechodné v˘chodisko ze své okamÏité hmotné

stfiedovûk˘ch nástûnn˘ch maleb na pouhé zatónování bí-

se souãasn˘m v˘vojem.

tísnû. Kdyby se v‰ak tito umûlci chtûli vyvinout

l˘ch ploch tmelu na odstín staré omítky. Chceme-li v‰ak

v dobré restaurátory, museli by se restaurátorství

zachovat v pÛvodní podobû to málo, co z na‰í stfiedovûké

poãátku daného období.

1

Ve zvefiejnûné studii se mimo jiné uvádûlo, Ïe po svém nástupu na praÏskou Akademii v˘tvarn˘ch

vûnovat cele a poctivû se mu vyuãit.“

5

nástûnné malby je‰tû zb˘vá, pak nemáme jiné fie‰ení.“

umûní, kde vybudoval speciální restaurátorskou

Petr pak pokraãoval charakteristikou toho, jak˘

‰kolu, se musel Bohuslav Slánsk˘, kter˘ se do té

je dle jeho názoru v restaurování podíl umûlecké

kádrÛ, in: Zprávy památkové péãe XV, 1955, s. 155.

doby zab˘val pfiedev‰ím problematikou restaurová-

a technické sloÏky: „Zde musím pfiipojit nûkolik

3 Umûlecké dfievofiezby a jejich restaurování, Praha 1953;

ní závûsn˘ch obrazÛ na rÛzn˘ch podloÏkách, vûno-

slov o tom, nakolik je restaurátorství ãinností

Nástûnné malby, Bratislava 1954; O star ˘ch malbách

vat také otázkám restaurování nástûnn˘ch maleb.

umûleckou a nakolik technickou. Konzervátorská

a jejich restaurování, Praha 1954. Z ãlánkÛ v ãasopise

V souãasné dobû je jiÏ moÏné publikované informa-

a restaurátorská práce je spojením obou. Je tedy

Zprávy památkové péãe je tfieba pfiipomenout: K otázce

ce o této oblasti jeho ãinnosti doplnit.

i prací umûleckou. Restaurátorsk˘m umûním se

prÛzkumu umûleck˘ch dûl v˘tvarn˘ch, in: Zprávy památko-

Podobnû jako pfii seznamování se s problemati-

nevytváfiejí nová umûlecká díla, ale zachovávají se

vé péãe XI, 1951, s. 167–169; O restaurátorech v minu-

kou restaurování deskov˘ch maleb byly Slánského

jím umûlecké hodnoty mistrÛ star˘ch, zachraÀují

losti a pfiítomnosti, in: Zprávy památkové péãe XII, 1952,

metodické poÏadavky na restaurátorskou inter-

se hodnoty, které by jinak propadly zkáze. Proto

s. 237–250; O polychromii pleÈov˘ch ãástí dfievofiezeb

venci (vãetnû retu‰e po‰kozen˘ch míst) u tohoto

zasluhuje ãinnost restaurátorÛ názvu umûní, ne-

star ˘ch mistrÛ, in: Zprávy památkové péãe XII, 1952,

druhu malífisk˘ch dûl zpoãátku velmi konzervativ-

boÈ jejich nutná, nanejv˘‰ dokonalá zruãnost

s. 306–308; Nûkolik kapitol z technologie konservaãních

ní, pokládal za nejvhodnûj‰í do malby pfiíli‰ neza-

a technická znalost musí b˘t spojena s umûlec-

prací, in: Zprávy památkové péãe XIII, 1953, s. 13–19,

k˘m nadáním, hluboce jemn˘m citem a dokona-

57–63, 103–112; O dfievofiezbách a polychromii star˘ch

2

sahovat.

Viz B. SLÁNSK¯: K ãlánku O v˘chovû restaurátorsk˘ch

Právû charakter restaurování nástûnn˘ch maleb

mistrÛ a o polychromii doby dne‰ní, in: Zprávy památkové

se stal záminkou ke sporu, pro kter˘ se vÏilo ozna-

péãe XIII, 1953, s. 20–23; Omítka a její barevná v˘zdoba

ãení „spor Slánsk˘ – Petr“. Ne‰lo v‰ak jen o od-

■ Poznámky

v praxi památkové péãe, in: Zprávy památkové péãe XIII,

born˘ spor dvou osob, jak by se snad mohlo podle

1 Vratislav NEJEDL¯: K v˘voji retu‰e malífisk˘ch dûl v ães-

1953, s. 263–288; Îelezo a jeho konservace, in: Zprávy

názvu usuzovat, ale o velmi v˘znamn˘ stfiet dvou

k˘ch zemích ve druhé polovinû 20. století, in: Zprávy pa-

památkové péãe XIV, 1954, s. 111–118; Díla bronzová,

odli‰n˘ch koncepcí oboru restaurování vÛbec.

mátkové péãe 65, 2005, ã. 6, s. 500–516.

mûdûná, mosazná a olovûná a jejich konser vování, in:

A zcela logicky ne‰lo pouze o spor ryze teoretick˘

2 Ve zprávû, kterou zaslal v roce 1949 památkovému od-

Zprávy památkové péãe XIV, 1954, s. 132–142; O ochra-

ãi ryze odborné teoretické problémy. Konflikt odrá-

boru ministerstva ‰kolství, upozornil mimo jiné na ‰patn˘

nû sklenûn˘ch památek pfied odsklenûním, in: Zprávy pa-

Ïel rozdílné názor y na moÏnosti fie‰ení ‰irokého

stav stfiedovûk˘ch nástûnn˘ch maleb zavinûn˘ velmi ãas-

mátkové péãe XIV, 1954, s. 240–245; Cín a jeho konser-

spektra dotykÛ a vazeb oboru restaurování k teh-

to retu‰emi a hlavnû pfiemalbami. Uvedl v ní mimo jiné:

vace, in: Zprávy památkové péãe XIV, 1954, s. 287–291;

dej‰í sociálnû-ekonomické skuteãnosti. Za oficiál-

„Pojidlem retu‰e a pfiemaleb nástûnné malby je obvykle

O v˘chovû konzer vátorsk˘ch a restaurátorsk˘ch kádrÛ,

ní prioritu se povaÏovala socializace v‰ech ko-

smûs kaseinu a fermeÏe nebo vajíãka a fermeÏe. Taková-

in: Zprávy památkové péãe XIV, 1954, s. 235–240;

merãních aktivit, tedy i restaurování.

to emulse je po uschnutí prakticky nerozpustná a také ne-

O konservování a restaurování varhan, in: Zprávy památ-

Od roku 1953 zaplavil Franti‰ek Petr sv˘mi pfií-

stálá, neboÈ tmavne a Ïloutne. Velmi obtíÏnû se sm˘vá.

kové péãe XV, 1955, s. 95–98; Sporné otázky restauro-

spûvky, které se zab˘valy restaurováním, stránky

Snímáním takto pojen˘ch barev s nejvût‰í pravdûpodob-

vání nástûnn˘ch maleb, in: Zprávy památkové péãe XV,

ãasopisu Zprávy památkové péãe. V krátkém ãa-

ností poru‰íme pÛvodní barevnou vrstvu. Pro retu‰ ná-

1955, s. 185–186.

stûnn˘ch maleb by mûla b˘t proto zvolena taková pojidla,

4 Franti‰ek PETR: O v˘chovû konservátorsk˘ch a restau-

V tomto ãasopise byl v roce 1954 oti‰tûn PetrÛv

která zÛstávají snadno rozpustná a jsou opticky stálá. Je

rátorsk˘ch kádrÛ, in: Zprávy památkové péãe XIV, 1954,

pfiíspûvek O v˘chovû konservátorsk˘ch a restaurá-

sovém sledu vy‰ly i jeho knihy o restaurování.

3

nutno vylouãit pfiedev‰ím látky jako kasein, dále v‰echny

s. 235–239.

torsk˘ch kádrÛ. Autor v nûm mimo jiné uvádûl,

tuhnoucí oleje a z nich vyrobené pfiípravky, protoÏe to jsou

5 TamtéÏ, s. 235.

Ïe: „… se v poslední dobû velice mnoÏí nabídky

irreversibilní koloidy. Nedoporuãuje se rovnûÏ vajeãn˘ bí-

4

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 / D ù J I N Y PA M ÁT K O V É P É â E | V r a t i s l a v N E J E D L¯ / D i s k u s e o z p Û s o b e c h r e t u ‰ e p o ‰ k o z e n ˘ c h m í s t n á s t û n n ˘ c h m a l e b

135

1

l˘m chápáním slohu, doby i celkového charakteru 6

nejsou.“

10

2

Ve své odpovûdi Petrovi Slánsk˘ dále

Obr. 1. PraÏsk˘ hrad, místnost Zemsk˘ch desek, nástûnné

uvádûl: „Mnohem závaÏnûj‰í neÏ v˘rok o zmizení

malby, lev, po provedení ‰rafové rekonstrukãní retu‰e, stav

Franti‰ek Petr v tomto ãlánku napadl zpÛsob

retu‰e na malbách v kostele sv. Apolináfie je na-

pfied rokem 1954. (Reprofoto P. Gláser)

restaurování nástûnn˘ch maleb u sv. Apolináfie

fiãení snaÏící se zlehãit odborné provedené kon-


v Praze i v místnosti Zemsk˘ch desek, snûmovní

servace a restaurace nástûnn˘ch maleb v míst-

malby, lev, po provedení tmelení, stav pfied rokem 1954.

díla, na jehoÏ zachování restaurátor pracuje.“

síni, Vladislavské loÏnici a Zeleném pokoji na

nosti Zemsk˘ch desek.“

11

(Reprofoto P. Gláser)

PraÏském hradû, které provádûl Slánsk˘ se svojí

Vysvûtlil, proã podle nûho nedo‰lo k technolo-

‰kolou. Tato ãást textu zní: „A jak moÏno kvalifiko-

gickému pochybení, jak psal Petr, a pokraãoval

vat práci mlad˘ch restaurátorÛ, ktefií – se sv˘m

v teoretiãtûj‰í rovinû zdÛvodnûním, proã byla pou-

raci musí b˘t i po dlouhé dobû snadno odstrani-

uãitelem v ãele – zpevÀují omítku a barevnou vrst-

Ïita akvarelová retu‰: „V˘znaãní technologové

telné, aby pÛvodní barevná vrstva nebyla po‰ko-

vu nástûnné malby Ïelatinou? A retu‰e této ná-

malby pÛsobící v období mezi obûma válkami –

zena, sm˘vají-li se. NedodrÏování tûchto základ-

stûnné malby provádûjí akvarelkami? Îelatina

Laurie, Eibner, Doerner, Dinet a jiní – prozkouma-

ních pfiedpokladÛ je nejtûÏ‰ím prohfie‰kem,

v omítce shnije a akvarelová retu‰ zmizí. Kdo v‰ak

li vlastnosti malífiského a konzervaãního materiá-

jakého se dnes restaurátor mÛÏe dopustit. Nes-

je odpovûdn˘ za tak trestuhodnou neschopnost?

lu a poloÏili pevné základy pro vûdecké restaurá-

míme proto pro retu‰ nástûnn˘ch maleb pouÏít

Podobnû zmizela za jeden rok retu‰ provedená ro-

torské metody. Také vûdeck˘ prÛzkum obrazÛ,

barev olejov˘ch, nerozpustn˘ch vodov˘ch nebo

ku 1949 akvarelem na nástûnné malbû v kostele

kter ˘ se od konference v ¤ímû roku 1930 tak

nerozpustn˘ch temper; v˘bûr pojiv˘ch látek je tím

sv. Apolináfie.“ Pfiímá kritika Slánského metody

úspû‰nû prohloubil, pfiinesl fiadu zmûn k lep‰ímu.

ov‰em znaãnû omezen. Nalézají-li se malby v pro-

retu‰e v‰ak byla jen malou ãástí Petrova ãlánku,

Ohlédneme-li se nazpût do nedávné minulosti,

stfiedí naprosto suchém, je nejlep‰ím pojidlem

jeho hlavním smyslem bylo navrhnout a stanovit

mÛÏeme bez pfiehánûní konstatovat, Ïe jsme v po-

rozpustné pojidlo vodové, které se nemûní, napfií-

zpÛsob nové organizace restaurátorské ãinnosti

sledních dvou aÏ tfiech desetiletích zaznamenali

klad arabská guma.“

7

8

v ãesk˘ch zemích.

12

rychl˘ rozvoj. Kolem 20. let na‰eho století nastá-

Slánsk˘ reagoval na PetrÛv ãlánek v roce 1955

vá v celé Evropû nová orientace v názoru na pod-

statí, ve které objasÀoval a zdÛvodÀoval svoje ná-

statu restaurování obrazÛ. Konservaãní snaha,

■ Poznámky

zory: „Retu‰ na tûchto gotick˘ch malbách, jejichÏ

úsilí o to dodat obrazu stálost, nab˘vá pfievahu

6 TamtéÏ, s. 37.

konservaci provedli za mého vedení posluchaãi

nad zájmem zkrá‰lit obrazy doplÀky, jeÏ se mnoh-

7 TamtéÏ, s. 238.

speciální ‰koly malífisk˘ch a konservaãních tech-

dy blíÏí podvrhu. Nemohu zde podrobnû vypoãítá-

8 TamtéÏ, s. 239.

nik na Akademii v˘tvarn˘ch umûní, je naprosto ve

vat, ãeho v‰eho se tento velk˘ pokrok t˘ká, vy-

9 Bohuslav SLÁNSK¯: K ãlánku O v˘chovû restaurátor-

stejném stavu, v jakém byla po dokonãení opravy.

tknu tedy alespoÀ rozhodující poÏadavky moderní

sk˘ch kádrÛ, in: Zprávy památkové péãe XV, 1955,

Otluãená a tmelená místa jsou zaretu‰ována podle

konservace. Za prvé: v‰echny materiály, pouÏité

s. 154–157.

zásad lokální retu‰e, zatímco nespoãetná drobná

pfii konservaci a restauraci musí mít stálost optic-

10 TamtéÏ, s. 154.

místa, na kter ˘ch barevná vrstva odpadla od

kou, tedy nesmí Ïloutnout a tmavnout. Za druhé:

11 TamtéÏ, s. 155–156.

omítky a jeÏ nebyla tmelena, retu‰ována vÛbec

laky, fixáÏe a barvy nanesené na obraz pfii restau-

12 TamtéÏ, s. 156–157.

9

136


5

3

4

V dal‰í ãásti pak, po objasnûní, proã je nutné

1956 v‰ak znovu zdÛraznil nutnost provádût retu-

provádût retu‰ nástûnné malby odstranitelnou

‰e tak, aby byly snadno rozpustné, odstranitelné

a ve svûtle stálou barvou, porovnal své pfiístupy

a opticky stálé. Uvedl také jednu z podstatn˘ch

s publikovan˘mi texty, v nichÏ Petr uvádí návody na materiály vhodné k retu‰ování tûchto maleb. V˘sledky porovnání shrnul Slánsk˘ v konstatová-

■ Poznámky

ní, Ïe: „V knize Franti‰ka Petra vÛbec nenalezne-

13 TamtéÏ, s. 157.

me zmínku o optické stálosti nebo odstranitel-

14

nosti barev retu‰í, fixáÏí a konservaãního

SLÁNSKÉHO: K ãlánku O v˘chovû restaurátorsk˘ch kád-

materiálu nástûnn˘ch maleb. Nemáme tedy dÛvo-

rÛ, in: Zprávy památkové péãe XV, 1955, s. 154. V ní se

du, proã bychom mûli zmûnit na‰e principy podle

mimo jiné uvádûlo, Ïe na úseku památkové péãe existuje

jeho vzoru.“

13

Redakãní

poznámka

k

odpovûdi

Bohuslava 6

je‰tû mnoho nefie‰en˘ch problémÛ. Jedním z nich je:

PoÏadavek snadné odstranitelnosti retu‰í ne-

„… názor na zpÛsob restaurování nástûnn˘ch maleb,

byl v té dobû v âechách je‰tû v‰eobecnû pfiijíma-

a to s hlediska jak technologického, to znamená, má-li se


n˘m teoretick˘m v˘chodiskem pro restaurování,

zásadnû pfii retu‰ích uÏívat barev s pojítkem nerozpust-

malby, znak âejky z Olbramovic, po provedení tmelení,

jak to vypl˘vá mimo jiné z redakãní poznámky ve

n˘m ãi rozpustn˘m, tak i z hlediska umûlecko historické-

stav pfied rokem 1954. (Reprofoto P. Gláser)

Zprávách památkové péãe, která byla pfiipojena

ho, totiÏ do jaké míry a v kter˘ch pfiípadech má b˘t pro-


14

Autor se tu vÛbec ne-

vedená retu‰ oproti originálním partiím restaurovaného

malby, znak âejky z Olbramovic, po provedení ‰rafové re-

zab˘val otázkami spojen˘mi s „v˘chovou restau-

umûleckého díla v˘tvarnû odli‰ena.“ Památková péãe

konstrukãní retu‰e, stav pfied rokem 1954. (Reprofoto

rátorsk˘ch kádrÛ“, jak o tom psal Petr. Soustfiedil

chtûla, zcela v duchu obvyklé úfiednické praxe – kde není

P. Gláser)

se pouze na vyvrácení v˘tek vznesen˘ch proti v˘-

jistota, pomÛÏe sbor star‰ích – v‰e fie‰it ustavením Ko-


sledkÛm restaurování jeho ÏákÛ i jemu samotné-

mise pro ochranu památek malífiství, sochafiství a v˘tvar-

malby, znak âejky z Olbramovic, detail, stav na poãátku

mu.

né v˘roby pfii ministerstvu kultury, která bude poradním

roku 2006. (Foto P. Gláser)

Na tuto odpovûì reagoval Franti‰ek Petr hned

sborem ústfiedních státních orgánÛ ochrany kulturních


v následujícím ãísle ãasopisu Zprávy památkové

památek a bude plánovitû pfiispívat k fie‰ení odborn˘ch

malby, znak âejky z Olbramovic, celek, stav na poãátku

i organizaãních otázek na tomto úseku.

roku 2006. (Foto P. Gláser)

ke Slánského odpovûdi.

péãe.

15

Vyslovil se zásadnû proti akvarelové re-

tu‰i a nevylouãil pouÏití nerozpustné kasienové 16

retu‰e i fixáÏe.

Pak se obrátil k zásadní otázce,

15 Franti‰ek PETR: Sporné otázky restaurace nástûnn˘ch maleb (Odpovûì F. Petra na ãlánek B. Slánského), in:

tedy „k pfiípadÛm vzájemn˘ch odli‰n˘ch názorÛ na

Zprávy památkové péãe XV, 1955, ã. 4, s. 185–186.

zpÛsob restaurace nástûnn˘ch maleb u sv. Apo-

16 V úvodu ãlánku napsal, Ïe diskuse, pokud má b˘t zá-

lináfie v Praze II., na PraÏském hradû a v chrámu

kladem zmûny v poznání, musí b˘t vedena „na objektiv-

17

sv. Mikulá‰e“.

Daná místa textu jasnû ukazují,

ním základû“, a ne „takov˘m uvádûním v˘rokÛ a citátÛ,

jak obrovské byly rozdíly v chápání v˘tvarné inter-

které zkreslují nebo zatemÀují jejich smysl“. Toto místo

pretace (vãetnû retu‰e) umûleckého díla, v tomto

repliky se t˘kalo Slánského v˘tky proti pouÏívání mast-

pfiípadû konkrétní stfiedovûké nástûnné malby,

n˘ch temper pfii restaurování a citací viz Franti‰ek PETR:

které procházelo restaurátorsk˘m zásahem,

Sporné otázky restaurace nástûnn˘ch maleb, s. 185, kde

u Bohuslava Slánského a Franti‰ka Petra.

Petr uvádûl moÏné zpÛsoby mísení pojidel pro retu‰ ná-

Petr se ve svém ãlánku dále zab˘val otázkou materiálÛ pro fixáÏe a retu‰e, v obou pfiípadech doporuãoval uÏívání kaseinu.

18

Slánsk˘ roku

stûnn˘ch maleb. 17 TamtéÏ, s. 185. 18 TamtéÏ, s. 186.


137


staurování – pfiedev‰ím retu‰e – nejen v polemi-

malby, znak Václava Klimenta ze Saltzu, stav na poãátku

ce s Franti‰kem Petrem, ale také na stránkách

50. let 20. století pfied Slánského restaurováním. (Reprofoto

ãasopisu Umûní a hlavnû v knize Technika malby.

P. Gláser)

V Umûní publikoval jiÏ v roce 1954 ãlánek s ná-


zvem Pfiíspûvek k fie‰ení otázky retu‰e a rekon-

malby, znak Václava Klimenta ze Saltzu, stav okolo roku

strukce nástûnn˘ch maleb.

1910. (Foto archiv NPÚ – ÚP)

‰e nástûnné malby tak podrobil dÛkladné

22

Problematiku retu-

anal˘ze, z níÏ vyplynulo nûkolik obecn˘ch závûrÛ. Jedním z nich bylo, Ïe: „Ve‰keré pfiedchozí úvahy my‰lenek svého teoretického pfiístupu k problé-

o technick˘ch pfiedpokladech retu‰e a rekon-

mÛm restaurování, Ïe totiÏ poÏadavek snadné sní-

strukce nástûnn˘ch maleb lze shrnout ve dva

matelnosti retu‰e pro nûj nevypl˘vá pouze z nut-

jednoduché, sv˘m dosahem v‰ak nadmíru závaÏ-

nosti respektovat autentick˘ stav pÛvodní malby,

né postuláty: 1. plocha místa doplnûného barvou

ale je stejnou mûrou podmínûn tím, Ïe: „Názory na

retu‰e musí b˘t alespoÀ z bezprostfiední blízkosti

retu‰ se ãas od ãasu mûní a pfii opravách, které se

zfietelnû viditelná; 2. barva v‰ech doplÀkÛ musí

na staromistrovsk˘ch malbách provádûjí v urãit˘ch

b˘t snadno rozpustitelná.“

7

intervalech, se pravidelnû stará retu‰ odstraÀu-

„Technologické problémy retu‰e je moÏno vyfie‰it

8

je.“

19

23

Jak uvedl dále:

Jak doplnil v jiném pfiíspûvku: „Je tfieba pa-

jednoznaãnû. Av‰ak otázky vztahu retu‰e k umû-

matovat, Ïe se názory na funkci retu‰e v organis-

lecké hodnotû a funkci v˘tvarného díla jsou mno-

mu v˘tvarného díla mûní, podléhajíce zmûnám

hem komplikovanûj‰í, neboÈ nelze stanovit v‰eo-

dobového estetického cítûní i celkového ideového

becnû platné smûrnice, podle kter ˘ch by se

zamûfiení.“

20

Uvûdomoval si, a to je jeden z nejv˘-

retu‰ pau‰álnû provádûla. Restaurátor je nucen

znamnûj‰ích pfiínosÛ Slánského pro v˘tvarnou teo-

pfiizpÛsobovat její metodu pfiípad od pfiípadu,

rii restaurování, omezené ãasové trvání – platnost

adaptovat ji podle potfieb díla, na kterém pracuje,

dobového vzhledu retu‰e – které je vÏdy svázáno

a pfiihlíÏet pfii urãování postupu doplÀkÛ k rozsa-

s v˘tvarn˘m cítûním doby, kdy se restaurátorsk˘

hu i povaze poruchy dané malby.“

zásah uskuteãnil.

24

Rekonstrukãní zpÛsob retu‰e u nástûnn˘ch

Z toho, co bylo zatím uvedeno, je snad moÏné

maleb Slánsk˘ popsal na jejím pouÏití pfii restau-

vytvofiit si dobr˘ obraz o charakteru celého spo-

rování maleb v místnosti Zemsk˘ch desek na

ru. Stála v nûm proti sobû Slánského koncepce,

PraÏském hradû. Pro uvedení do pÛvodního stavu

vycházející z názorÛ formulovan˘ch v oblasti pa-

zde byla vybrána retu‰ ‰rafová, o níÏ uvedl:

mátkové péãe postupnû od poãátku 20. století,

„Hlavní pfiedností ‰rafové retu‰e je to, Ïe zblízka

snaÏící se ctít základní hodnoty restaurovaného

sice lze doplnûné plochy zfietelnû rozli‰it od origi-

umûleckého díla, a úvahy Franti‰ka Petra, které

nálu, av‰ak pfii pohledu z vût‰í vzdálenosti rozdíl-

mnohdy – v dobou silnû ovlivnûné rétorice – pfies-

n˘ charakter rekonstruované ãásti mizí a spl˘vá

toÏe slovnû podporovaly moderní pfiístupy, pfied-

s autentick˘mi partiemi malby v jedin˘ celek. …

stavovaly vlastnû prodluÏování fiemeslného pojí-

·rafovaná rekonstrukãní retu‰ nefie‰í sice v‰ech-

mání restaurování.

ny problémy doplÀkÛ nástûnné malby, znamená

25

Redakce ãasopisu Zprávy památkové péãe

v‰ak podstatné zlep‰ení restaurátorsk˘ch metod

ukonãila polemiku redakãní poznámkou, která byla

v‰ude tam, kde mÛÏe nahradit u nás dosud bûÏ-

„oficiálním stanoviskem Státní památkové správy“ k otázkám restaurování.

21

V pûti bodech se zde

uvádûlo, Ïe v podstatû o Ïádn˘ teoretick˘ spor

■ Poznámky

ne‰lo, vÏdyÈ Slánsk˘ i Petr poÏadovali zachování

19 Bohuslav Slánsk˘ k ãlánku F. PETRA: Sporné otázky

autentického stavu umûleckého díla. O v˘tvarnû-

restaurace nástûnn˘ch maleb, in: Zprávy památkové péãe

-ideovém fie‰ení restaurace nástûnné malby jak

XVI, 1956, s. 94–96, citovan˘ text na s. 94.

v koncepci, tak v detailech pfiíslu‰í rozhodovat pra-

20 Bohuslav SLÁNSK¯: Pfiíspûvek k fie‰ení otázky retu‰e

covníkovi, kter ˘ na základû vûdecké kvalifikace

a rekonstrukce nástûnn˘ch maleb, in: Umûní II, 1954,

ovládá problematiku z hlediska umûleckohistoric-

s. 305.

kého. Projevila se zde pro druhou polovinu 20. sto-

21 Zprávy památkové péãe XVI, 1956, s. 96.

letí v ãesk˘ch zemích typická snaha památkové pé-

22 Bohuslav SLÁNSK¯, cit. v pozn. 20, s. 304–318.

ãe pfievádût problémy z odborné, ideovû-teoretické

23 TamtéÏ, s. 307.

roviny do roviny administrativnû-správní.

24 TamtéÏ, s. 307.

Slánsk˘ v‰ak objasÀoval na poãátku 50. let

25 TamtéÏ, s. 317.

20. století své teoretické pfiístupy k otázkám re-

138


n˘ zpÛsob volného domalovávání a pfiemalovávání nástûnn˘ch maleb.“

26

Tolik Slánsk˘ na poãátku 50. let 20. století, kdy v nejen generaãním sporu s Franti‰kem Petrem formuloval základní principy svého pojetí retu‰e nástûnné malby.

27

Stav maleb v místnosti

Zemsk˘ch desek, na kter˘ch Slánsk˘ prezentoval metodu ‰rafové retu‰e, se vzhledem ke znaãné vlhkosti prostoru po provedeném restaurování opût zhor‰oval. JiÏ v roce 1971 restaurovala ãást erbÛ Elena Crhová. ·lo o místnost Nov˘ch zemsk˘ch desek ve Starém paláci a malby nad vchodem na katedru písafie. Ve své restaurátorské zprávû mimo

9

jiné uvedla: „Stav pfied opravou byl velmi ‰patn˘. Celá plocha barevné vrstvy byla silnû zprá‰kovatûlá, na mnoha místech uvolnûná od podkladové vápenné vrstvy v drobn˘ch ‰upinkách, které jiÏ zaãaly odpadávat. … Ïe do‰lo jiÏ k opadávání vût‰ích

v prÛbûhu tfií desetiletí je moÏné velmi dobfie sle-


ploch na druhém erbu dole zleva (30 cm x 20 cm),

dovat, jak se v ãesk˘ch zemích mûnil názor na

malby, pohled do klenby – v levé dolní ãtvrtinû je znak

… nûkteré par tie jsou vlastnû rekonstrukcemi

doplÀování po‰kozen˘ch míst malby. ·rafová re-

Rudolfa âejky z Olbramovic, stav kolem roku 1910. (Foto

z dfiívûj‰ích oprav. Tyto rekonstrukce jsou natolik

konstrukãní (nápodobivá) retu‰ se stala bûhem

archiv NPÚ – ÚP)

tektonické, Ïe nebylo moÏno je odstraÀovat, aniÏ

ãasu jako prostfiedek integrace po‰kozen˘ch

by se nenaru‰il stávající charakter celku. Proto by-

míst malby pro ãeské restaurování, a také pro tu

lo pÛvodní pojednání rekonstrukcí, dle moÏnosti,

ãást ãeské spoleãnosti, která má vztah k v˘tvar-

■ Poznámky

pfiizpÛsobeno retu‰í názoru souãasné opravy. Po-

nému umûní, velmi málo akceptovatelnou a po-

26 TamtéÏ, s. 318.

‰kozená místa byla scelena, ztmavlé retu‰e opra-

stupnû ji stále více nahrazovala retu‰ rekon-

27 Restaurátorská dokumentace provedeného restauro-

veny. Na tomto místû je nutno konstatovat, Ïe za-

strukãní. Je pfiitom charakteristické, Ïe k této

vání je uloÏena v archivu Kanceláfie prezidenta republiky.

ji‰tûní klimatick˘ch podmínek pro nástûnnou mal-

zásadní zmûnû do‰lo jakoby samovolnû, neboÈ

28 V této souvislosti je nutné pfiipomenout nûkteré, i kdyÏ

bu je v tomto interiéru nevyhovující, vzhledem

tématu nebyla vûnována náleÏitá odborná disku-

pouze informativní ãlánky z roku 1967: Heinz ALTHÖFER:

k tomu, Ïe místnost je nevûtraná a vlhká (do ob-

se. O pfiípadném formulování teoretick˘ch stano-

K otázce retu‰í pfii konzervaci závûsn˘ch obrazÛ, in: Pa-

jektu zatéká). Nezjedná-li se v tomto smûru nápra-

visek a koncepcí témûfi neexistují zmínky v od-

mátková péãe XXVII, 1967, s. 227–230, pfieloÏila Marie

va, dojde k opûtovnému naru‰ení malby.“

borném tisku.

28

âeské prostfiedí rovnûÏ jen

Kotrbová; Bohuslav SLÁNSK¯: Rekonstrukãní retu‰ na

K dal‰ímu restaurování do‰lo v 80. letech

v minimální mífie zaznamenalo diskuse a zmûny

snímatelné podloÏce, in: Památková péãe XXVII, 1967, s.

20. století. Restaurátofii Vlastimil Berger a Alois

v teoretick˘ch pfiístupech k retu‰i, ke kter˘m do-

230–236; Karel STÁDNÍK: Poznámky k retu‰i dfievûn˘ch

Martan, ktefií je provádûli, ve své restaurátorské

‰lo v Itálii v 70. a na poãátku 80. let 20. století.

29

plastik, in: Památková péãe XXVII, 1967, s. 297–305; Jifií

zprávû z roku 1985 uvedli: „Malby byly ve velmi

Koncem 50. a na poãátku 60. let zaãala b˘t

FUSEK: K retu‰ím pfii opravách historick˘ch gobelínÛ, in:

‰patném stavu. Pod vrstvami neãistot a pfiema-

v Itálii v‰eobecnû pfiijímána metodika zpÛsobu re-

Památková péãe XXVII, 1967, s. 260–267. Teoretick˘ch

leb byla malba ‰upinovitû zvednuta, uvolnûna od

tu‰e malífisk˘ch dûl vzniklá a zformovaná v okru-

otázek se dotkl také historik umûní Josef KRÁSA: K v˘-

podkladu a na mnoha místech opadána. Dále by-

hu Instituto Centrale per il Restauro v ¤ímû, kte-

sledkÛm nûkter˘ch v˘znamn˘ch restaurátorsk˘ch akcí v r.

ly po‰kozeny krakeláÏí, trhlinami a zprá‰kovatû-

rá vycházela z teoretick˘ch prací Cesara

1961, in: Umûní X, 1962, s. 503–507.

ním barevn˘ch vrstev. Nûkteré znaky a nápisové

Brandiho. Jeho dílo bylo ovlivnûno estetikou Be-

29 Ursula SCHÄDLER-SAUB: Entwicklungen und Tenden-

pásky se zachovaly jen ve fragmentech. Malby

nedetta Croceho a odráÏelo v rovinû teorie umûní

zen der Restaurierungsästhetik in Italien in der 2. Hälfte

byly v minulosti nûkolikráte opravovány, poslední

idealistická stanoviska. Ve sv˘ch úvahách se za-

des 20. Jahrhunderts – dargestelt an toskanischen Bei-

opravy jsou z 20. a 50. let tohoto století. Pfii mi-

mûfioval na díla vysoké umûlecké hodnoty, pfiede-

spielen, Monumental-Festschrift für Michael Petzet, Arbeits-

nul˘ch opravách bylo pfii restaurování pfiistupová-

v‰ím na malbu. Pfiedmûtem restaurování je pro

hefte des Bayerischen Landesamtes für Denkmalpflege,

no z rÛzn˘ch hledisek, a to jak v technologii, tak

Brandiho sice materie umûleckého díla, svou po-

Band 100, München 1998, s. 352–366. Stejná autorka

pfii fie‰ení v˘tvarném. Napfiíklad pfii poslední opra-

zornost v‰ak soustfieìuje pfiedev‰ím na to, co

se zab˘vala tímto tématem jiÏ dfiíve, viz U. SCHÄDLER-

vû bylo uÏito k mnoha rekonstrukcím znakÛ ‰rafo-

slouÏí „Epifanii obrazu“, jeho na materii nezávis-

SAUB: Theorie und Praxis der Restaurierung in Italien, in:

vané retu‰e a nápisové pásky nebyly doplÀovány

l˘m projevÛm. Autorovy snahy o rovnováhu mezi

Maltechnik-Restauro 92, 1986, s. 25–41.

vÛbec. Nyní po dohodû s památkáfii byla v‰echna

historick˘m a estetick˘m rozmûrem umûleckého

chybûjící místa rekonstruována. Pásky zatfiené po

díla se v praxi nûkdy pfiiklánûjí na stranu estetic-

roce 1621 byly odkryty na pÛvodní nápisy.“

kého uvaÏování.

Na pfiípadû restaurování malífiské v˘zdoby stûn

Teorii restaurování v Itálii dále rozpracoval Um-

v místnosti Zemsk˘ch desek na PraÏském hradû

berto Baldini, dlouholet˘ vedoucí florentsk˘ch re-


139

Obr. 10. PraÏsk˘ hrad, místnost Zemsk˘ch desek, celkov˘ pohled, okolo roku 1910. (Foto archiv NPÚ – ÚP)

V nové spoleãenské situaci na poãátku 21. století je proto nezbytné doplÀovat na‰e poznání minulosti a pfiipomínat si zdánlivû neaktuální historické skuteãnosti. Míra a zpÛsoby retu‰e po‰kozen˘ch míst malífisk˘ch i sochafisk˘ch dûl staví historiky umûní i restaurátor y pfied stále nové etické a estetické problémy, pro jejichÏ úspû‰né fie‰ení je nezbytná spolupráce v‰ech oborÛ podílejících se na péãi o památky. Aby bylo zachováno co nejvíce památkov˘ch hodnot, je u kaÏdého jednotlivého restaurování nutné vymezit hranice, v nichÏ se budou pohybovat tvÛrãí ambice restaurátora pfii doplÀování po‰kozen˘ch míst umûleckého díla. Jsou to hranice, jeÏ nelze pfiekroãit.

10

staurátorsk˘ch dílen Fortezza da Basso a Opificio

systém retu‰e, kter˘ vychází z Brandiho rozli‰ení

delle Pietre Dure, kter˘ kladl dÛraz na nezbytnost

rekonstruovateln˘ch a nerekonstruovateln˘ch po-

teoretick˘ch základÛ restaurátorské ãinnosti, jeÏ

‰kození. RovnûÏ jeho principy zdÛrazÀující, Ïe ma-

by nebyly urãovány vlastní dynamikou kaÏdodenní

terie a technika retu‰e musí b˘t od originálu snad-

restaurátorské praxe a nekritick˘m pfiejímáním

no odli‰itelné, byly zachovány. Pfii o‰etfiení

bûÏn˘ch moÏností prezentace. V prvním díle své

rekonstruovateln˘ch po‰kození mluví Baldini o me-

Teoria del Restauro z roku 1978 kritizoval Baldini

todû barevné selekce (selezione cromatica), zlaté

metodu „archeologického restaurování“, která se

selekce (selezione dell’oro) a barevné abstrakce

ve Florencii v 70. letech stále je‰tû uÏívala. Tento

(astrazione cromatica).

zpÛsob restaurování se zfiekl ve jménu objektivní

O faktu, proã v ãesk˘ch zemích neprobûhly zá-

prezentace a ochrany dokumentární hodnoty re-

sadní diskuse o zpÛsobech retu‰ování po‰koze-

staurátorského zásahu. Podle Baldiniho v‰ak prá-

n˘ch míst maleb a metodách jejich zapojení do

vû s interpretací souvisí a její neprovedení mÛÏe

celku originálního malífiského nebo sochafiského

znetvofiit v˘povûì díla.

díla, je moÏné formulovat rÛzné hypotézy. Jednou

V návaznosti na Brandiho úvahy poÏadoval Bal-

z nich je moÏnost, Ïe se v na‰em prostfiedí, aÏ do

dini, aby se pfie‰lo od restaurování „po‰kození ja-

poãátku 90. let 20. století umûle izolovaném od

ko pfieru‰ení“ k restaurování „po‰kození jako spo-

okolního svûta, jako z urãujícího stále vycházelo

jení“. Proto nekladl do popfiedí fragmentární

ze Slánského postulátu, Ïe je pfiedev‰ím nutné

charakter umûleckého díla, ale poÏadoval jeho

fie‰it otázky spojené se snadnou odstranitelností

ucelenost a ãitelnost. Pfiínos Baldiniho spoãívá

a optickou stálostí „retu‰ov˘ch doplÀkÛ“. Detail-

mimo jiné v tom, Ïe pfienesl své úvahy do systému

ní prodiskutování problémÛ spojen˘ch s v˘tvar-

retu‰ování, kter˘ se definitivnû distancoval od este-

nou teorií retu‰e nebylo tedy vnímáno jako do-

tiky „archeologického restaurování“. Vybudoval

stateãnû v˘znamné a aktuální téma.

140


Diskuse o zpûsobech retu e po kozen ch míst nástûnn ch maleb

Recommend Documents