Diskriminace na základě pohlaví aneb „Tři sestry“ Případová studie kulatý stůl „Společně proti diskriminaci“ 26. 2. 2014, Kancelář veřejného ochránce práv, Brno
Olga (40), Máša (35) a Irina (30) jsou sestry. Žijí v městě Krásná louka od narození. Vždycky se toužily přestěhovat do hlavního města, ale osud jim to nedopřál. Ve vzdálené gubernii jsou tak nuceny zápasit s nepřízní osudu. Jak už to u milovaných sester bývá zvykem, scházejí se každý první pátek v měsíci v kavárně U Strýčka Váni a probírají strasti denního života. Pojďte si jejich příběhy vyslechnout. Mají jejich problémy (antidiskriminační) řešení?
Trable Olgy v nemocnici Olga pracovala pět let jako primářka dětského oddělení v Nemocnici Krásná louka, s.r.o. Její mzda se v průběhu let pohybovala kolem 54.000 (byla složena z těchto částí: 32.000 – tarifní mzda, 13.000 – příplatek za vedení, 9.000 – tzv. příplatek jednatele). V době organizačních změn se začalo proslýchat, že její mužští kolegové Bobčinskij a Dobčinskij (primáři gynekologicko-porodnického oddělení a chirurgického oddělení) mají mnohem vyšší mzdy (80.000 – 100.000). Protože se cítila podhodnocena, rozhodla se požádat o zvýšení mzdy. Příplatek jednatele jí byl zvýšen o 5000,- Kč za stabilizaci dětského oddělení a kvalitně odvedenou manažerskou i odbornou práci. Více finančních prostředků se v rozpočtu nemocnice s ohledem na neuspokojivou ekonomickou situaci „nenašlo“. Olga byla ale stále nespokojena a rozhodla se podat (na základě rady nejmladší sestry Iriny) antidiskriminační žalobu k soudu. Asi měsíc po podání žaloby proběhl na dětském oddělení audit a byly zjištěny nedostatky v oblasti zdravotnické dokumentace a péče o pacienty. Vedení nemocnice proto snížilo příplatek jednatele opět o částku ve výši 5000,- Kč. Olga je přesvědčena, že audit a snížení mzdy bylo reakcí na podanou žalobu k soudu. Měla za to, že problém je v nemocnici rozšířený a její individuální žaloba nic nevyřeší do budoucna. Proto podala stížnost ke Státnímu úřadu inspekce práce a vyzvala jej, aby úřad kontroloval a srovnal odměny současně zaměstnaných osob, ale i odměny předchůdců nebo nástupců zaměstnanců. Zároveň podala výpověď z pracovního poměru. Jako důvod výpovědi uvedla přetrvávající nerovné odměňování. Tři měsíce po jejím odchodu nastoupila na pozici primářky dětského oddělení opět žena, Ljuba Raněvská, jejíž nástupní mzda činila v souhrnu 75.000,Kč. V soudním řízení vyšlo najevo, že primáři Bobčinskij a Dobčinskij brali vyšší mzdy než Olga, ale částky byly o něco nižší, než předpokládala. Mzda pana Bobčinského vypadala v rozhodném období takto: 32.000 – tarifní mzda, 15.000 – příplatek za vedení, 25.000 – tzv. příplatek jednatele (celkově 72.000,- Kč). Pokud jde o primáře Dobčinského, bylo rozložení odměny následující: 32.000 – tarifní mzda, 15.000 – příplatek za vedení, 45.000 – tzv. příplatek jednatele (celkově 92.000,- Kč).
Nemocnice však popírala, že by porušila zásadu rovného odměňování. Uvedla, že v podnikatelské sféře panuje při sjednávání mzdy smluvní princip. Skutečnost, že nemocnice přistoupila na vyšší mzdu nové primářky dětského oddělení Raněvské, je dáno jednoduše tím, že si uvedená lékařka dokázala takovou odměnu za práci před uzavřením pracovní smlouvy vyjednat. Nemocnice dále popírá, že by práce primáře dětského oddělení byla srovnatelná s prací primáře gynekologického či chirurgického oddělení. Liší se ve složitosti, odpovědnosti, namáhavosti a pracovních podmínkách. Navíc se nemocnice domnívá, že je právem zaměstnavatele v nenárokové části smluvní mzdy zohledňovat přínos konkrétního zaměstnance pro své potřeby. Má za to, že nenároková složka mzdy (v tomto případě příplatek jednatele) je vyloučen jak ze soudního přezkumu, tak i z výkonu státní kontroly. Otázky k případu
1) Je možné při posuzování nerovného odměňování mezi muži a ženami přihlížet i k osobám, které uvedenou pozici zastávali před a po vzniku incidentu? 2) Jak hodnotíte transparentnost mzdové politiky v nemocnici Krásná louka? Je rozhodující celková mzda nebo její jednotlivé části? 3) Které další aspekty jsou klíčové pro posouzení toho, zda došlo v uvedeném případě k porušení § 110 zákoníku práce? 4) Dokážete identifikovat sporné momenty případu – v čem nahrává Olze a v čem Nemocnici Krásná louka, s.r. o. 5) Je pro oběť nerovného odměňování v zaměstnání výhodnější podat podnět
k SÚIP anebo rovnou podat antidiskriminační žalobu?
Máša chtěla zachraňovat lidi…a skončila v resortu Adults only Máša vystudovala střední ekonomickou školu a posléze na lékařské fakultě úspěšně ukončila bakalářský studijní program v oboru „Zdravotnický záchranář/záchranářka“. Po škole se snažila uplatnit v oboru, který vystudovala, ale práci bohužel nenašla. Již během praxe na záchranné službě jí bylo naznačováno, že ji na pozici záchranářky nikdo nezaměstná. Proto pracovala tři roky v nemocnici na oddělení ARO. Tuto pozici získala jen díky starší sestře Olze. Když se dotazovala na personálním oddělení, proč na pozici zdravotního záchranáře zaměstnávají muže, vysvětlili jí, že důvody jsou čistě ekonomické. Kdyby totiž zaměstnali ženu, musel by ji na výjezdech (spolu s řidičem) doprovázet ještě muž (ošetřovatel). Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, upravuje hmotnostní limity pro manipulaci břemen rozdílně pro ženy a muže. Zatímco u mužů činí přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného mužem při občasném zvedání a přenášení 50 kg (při častém zvedání a
přenášení 30 kg), tak u žen je to 20 kg, resp. 15 kg. Přestože do zdravotnické záchranné služby v Krásné louce nabírali nové zaměstnance (vždy muže) bez praxe a zkušeností, Máše nebyla nikdy učiněna nabídka zaměstnání. Byla stále v pořadníku. Máša se po třech letech na jednotce ARO rozhodla, že se pokusí najít zaměstnání, kde by využila své ekonomické vzdělání. Zareagovala na internetový inzerát, který zněl následovně: „Obchodně výrobní společnost zabývající se zdravotnickými pomůckami hledá obchodního ředitele (muže) pro rozšiřování obchodní sítě, udržování a rozvíjení vztahů se stávajícími zákazníky a vedení menšího kolektivu obchodních zástupců.“ Mášu zarazilo, že společnost hledá na pozici pouze muže, přesto se o místo ucházela. Byla však odmítnuta. Když se emailem dotazovala, proč nebyla přijata, obdržela odpověď jednatelky následujícího znění: „Součástí pracovní náplně obchodního ředitele v naší společnosti je i závoz zboží obchodním zástupcům a příležitostné zastupování obchodních zástupců. Závoz zboží obchodním zástupcům a jejich zastoupení při distribuci zboží zákazníkům jsou spojeny s manipulací se zbožím. Distribuované zboží je baleno v hmotnostech 15 kg, 25 kg, 30 kg, 32 kg i 200 kg. S ohledem platnou legislativu je nepřípustné, aby činnosti spojené s pozicí obchodního ředitele vykonávala žena, protože by tím naše společnost porušovala právní předpisy.“ Po této neblahé zkušenosti se Máša rozhodla odstřihnout od civilizace a závislé práce. Začala podnikat na vlastní pěst a založila si 50 km od Krásné louky tzv. klidový resort „Višňový sad“, kde nabízí ubytování, wellnes a relaxační služby. Skloubila tak své zdravotnické a ekonomické vzdělání. Najala specialisty na výživu, regeneraci a profesionální trenéry. Záhy po otevření resortu se však začaly objevovat stížnosti bonitních hostů na chování dětí, které narušovaly relaxační pobyt v resortu. Po poradě se svým právním zástupcem se rozhodla, že rodinám s dětmi vymezí konkrétní (pevné) termíny v roce a po zbytek roku se bude věnovat ostatním klientům, tj. obchodním společnostem a individuálním klientům. Prvně zmíněným bude nabízet konání konferencí, teambuildingů, workshopů, hromadných regenerací, druhé skupině klientů pak specializované služby v podobě fyzických aktivit a duševních regenerací. Pro větší transparentnost na internetových stránkách uvedla: „Pro klid a nerušený odpočinek hostů není kromě předem určených termínů pobyt dětí mladších osmi let povolen. Ve vybraných termínech a o svátcích (Mikuláš, Vánoce, Silvestr, Velikonoce), jakož i o prázdninách jsou naopak děti v resortu vítány.“ Tři měsíce poté s ní zahájila Česká obchodní inspekce správní řízení pro porušení § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Máše udělila inspekce pokutu ve výši 80.000,- Kč, neboť diskriminuje spotřebitele na základě rodičovství. Máša s rozhodnutím nesouhlasí a chce se proti rozhodnutí odvolat.
Otázky k případu
1) Stala se podle Vašeho názoru Máša obětí diskriminace v přístupu k zaměstnání na pozici „zdravotnická záchranářka“? Svou odpověď prosím odůvodněte. 2) Jak hodnotíte pracovní inzerát na pozici „obchodní ředitel“? Je podle Vašeho názoru diskriminační ve smyslu § 12 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti? 3) Pokud v bodu ad1 či ad2 došlo podle Vašeho názoru k diskriminaci, jak by se Máša mohla bránit? 4) Ztotožňujete se s názorem České obchodní inspekce, že Máša diskriminuje spotřebitele na základě pohlaví (rodičovství)? Pokud nikoliv, můžete svou odpověď odůvodnit. Čím by mohla argumentovat Máša ve svém odvolání?
Irina nejezdí na srazy včas, bojuje za lepší platy svých kolegyň a práva translidí Irina je skutečnou bojovnicí za rovné zacházení. V současné době je v pátém měsíci těhotenství, má patnáctiměsíčního chlapečka Borise a tříletou holčičku Natašu. Sestru Mášu pochopitelně kritizuje za její klidový resort (rodiny s dětmi by neměly být takto omezovány) a Olze neustále vyčítá, že se proti jednání nemocnice nebránila soudně. Sestry jí zase vyčítají, že jezdí na srazy do kavárny ke strýčku Váňovi s půl hodinovým zpožděním. Irina však má problém s řidiči autobusů, kteří ji několikrát odmítli přepravit s kočárkem. Před měsícem ji dokonce řidič vykázal s tím, že by se po jejím nastoupení do autobusu nevešly osoby čekající na zastávce. Irina se pídila po platných pravidlech a zjistila, že podle smluvních přepravních podmínek MDP Krásná louka platí, že „Cestující s kočárkem nastupuje a vystupuje z vozidla pouze po předchozím souhlasu řidiče vozidla. Kočárek s dítětem je pro účely kontroly posuzován dle aktuálního tarifu jako ruční zavazadlo nebo spoluzavazadlo. Ve vozidle smí být přepravován pouze jeden kočárek. Řidič smí povolit přepravu dalšího kočárku, pokud to provozní poměry dovolují.“ Irina si proto podala oficiální stížnost a obdržela tuto odpověď MDP Krásná louka: „Cestující s kočárkem nastupuje a vystupuje z vozidla pouze po předchozím souhlasu řidiče vozidla především proto, aby řidič o kočárku věděl a nepřivřel jej mezi dveře. (…) V případě, že řidič např. očekává nástup školní skupiny na následující zastávce, má možnost nepřijmout k přepravě kočárek či jízdní kolo, aby se mu skupina do vozidla vešla. Toto pravidlo je odrazem snahy o přepravu maximálního možného počtu cestujících, přičemž při přepravě jízdního kola či kočárku se kapacita vozidla snižuje pochopitelně rychleji.“ MDP věc uzavřel tak, že vykázáním Iriny z autobusu, neporušil řidič zákon ani jiný právní předpis. Irina si našla právního zástupce, ale ten ji od podání antidiskriminační žaloby zrazuje. Irina má vysokoškolské pedagogické vzdělání. Před odchodem na mateřskou učila v mateřské škole, ale nemá sebemenší chuť se tam vracet. Kolegyně jí neustále
volají a žádají o pomoc, neboť se jim nelíbí postup současné ředitelky Jeleny, kterou si tam „dosadil“ starosta města Krásná louka Veršinin. Ředitelka Jelena ihned po nástupu do funkce (září 2012) postupovala tak, že účelově ponechala po dobu prvního měsíce jednu učitelku mateřské školy v 9. platové třídě (viz nařízení vlády č. 564/2006 a č. 222/2010), aby vytvořila třídní vzdělávací program na celý rok (TVP), a poté ji převedla do 8. platové třídy. Zbytek pracovnic (10 žen) byl převeden do 8. platové třídy již na samém začátku školního roku a po zbytek roku vytvořený program již jen aplikovaly v praxi. Své kroky odůvodňovala ředitelka úspornými opatřeními. Nicméně Irina upozornila Státní úřad inspekce práce a Českou školní inspekci na skutečnost, že ředitelka neinformovala zaměstnance o této změně předem. Podle ní jde jednoznačně o diskriminaci na základě pohlaví, neboť uvedeným krokem jsou znevýhodněny pouze ženy. Navíc ve školce je pět dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, které vyžadují individuální přístup. Toho se jim ale nedostává. Další problém s ředitelkou Jelenou nastal v případě, kdy se ukázalo, že jeden z chlapců v mateřské škole (šestiletý předškolák Nikolaj) se cítí být psychicky dívkou (MtF). Lékaři diagnostikovali Nikolajovi poruchu pohlavní identity a doporučili mateřské škole, aby k chlapci přistupovala jako k dívce Nikole. Problém nastal v okamžiku, kdy Nikola chtěla chodit s ostatními spolužačkami na toaletu a do dívčí převlékárny. Ředitelka Jelena takovou variantu razantně odmítla a po zdlouhavém jednání s rodiči a lékaři jí umožnila vykonávat hygienické úkony na toaletě pro učitelky. Irina je však přesvědčena, že takové jednání není správné. Vyhledala rodičům Nikoly právníka organizace Transgender, který se obrátil s podnětem na Českou školní inspekci. Ta však stížnost odmítla s odůvodněním, že uvedená problematika nespadá do její působnosti (nebyla porušena zásada rovného přístupu ke vzdělání). Doporučila řešení případu soudní cestou. Jedním z posledních počinů paní ředitelky jsou nová kritéria pro přijímací řízení dětí do mateřské školy v Krásné louce na rok 2014/15. Je v nich mimo jiné stanoveno: „Přednost mají děti, jejichž oba rodiče v době podání žádosti pracují, před dětmi, jejichž matka je například na mateřské/rodičovské dovolené.“ Z kritérií je navíc zřejmé, že o 3 body více získá v přijímacím řízení dítě, jehož rodič je zaměstnancem města Krásná louka a Městského úřadu Krásná louka. Irina samozřejmě s uvedeným kritériem nesouhlasí, ale neví, jak se proti takovému kritériu bránit. Pokud bude ve výběrovém řízení na rok 2014/15 použito, je jasné, že dcera Nataša nebude do školky přijata. Po všech těchto trablech se Irina rozhodla udělat si radost, odpočinout si od boje za rovnost pohlaví a vydala se na týdenní léčebný pobyt do lázní jako samoplátce. Pobyt zahrnoval ubytování v hotelu a 18 procedur vybraných v návaznosti na konzultaci s lázeňským lékařem. Při rezervaci pobytu Irina neuvedla, že je těhotná, protože tuto informaci nikdo ani nepožadoval a na internetových stránkách lázní nebyly uvedeny žádné kontraindikace léčby. Irina proto předpokládala, že bude na místě s lékařem konzultovat volbu vhodných relaxačních procedur. Lázeňský pobyt předtím nekonzultovala se svým ošetřujícím lékařem, neboť její těhotenství má normální průběh a nenapadlo ji, že by to měla udělat. Po příjezdu lékařka sdělila Irině, že nemůže absolvovat žádné léčebné procedury,
protože je těhotná. Následně věc konzultovala s primářem zařízení, který jí doporučil, aby si dokoupila procedury jako běžný hotelový host a ne v režimu rezervovaného léčebného pobytu. Následně se však ukázalo, že ani toto není možné. Lázně jí odmítly poskytnout jakékoliv služby lázeňské péče i „wellness“ charakteru, jak očekávala, tj. inhalaci minerálních pramenů, parafínové zábaly rukou apod. Není asi překvapením, že Irina opět vidí v postupu lázní diskriminaci. Zařízení musela opustit hned následující den a vedle dopravy musela uhradit i plnou výši nákladů za hotelové služby v tento den, které činily cca 1.500,- Kč. Samozřejmě chce věc řešit právně, ale právník jí opět od soudního řízení zrazuje? Odhadli byste důvod? Otázky k případu 1) Je znění citovaných smluvních přepravních podmínek MDP v souladu s § 11 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu? 2) Zakládá citované znění smluvních podmínek MDP diskriminaci na základě pohlaví? 3) Změnila by se situace, kdyby Irina necestovala se svým synem Borisem, ale cizím dítětem (např. dítětem své kamarádky)? 4) Má Irina šanci uspět u soudu? 5) Porušila ředitelka Jelena zásadu rovného odměňování ve smyslu § 110 zákoníku práce, jelikož plošně zařadila učitelky školy do nižší platové třídy? Nebo porušila jiné ustanovení právního řádu? 6) Který správní úřad by měl popsaný incident řešit – SÚIP či ČŠI? 7) Postupovala ředitelka v souladu se školským a antidiskriminačním zákonem v případě transsexuální Nikoly? Měla by Česká školní inspekce uvedený případ řešit anebo je skutečně jediným vhodným fórem obecný soud? 8) Vidíte v kritériu zaměstnanosti rodičů dítěte nějaké problematické aspekty? Pokud ano, uveďte je prosím? 9) Je těhotenství kontraindikací lázeňské léčby? A mohou být těhotné ženy vyloučeny z tohoto druhu služeb?
