´ ´I MATEMATIKA DISKRETN a ´ ˚ UVOD DO TEORIE GRAFU ( pˇ r´ıklady k procviˇ cen´ı )
Petr Kov´aˇr
Text byl vytvoˇren v r´amci realizace projektu Matematika pro inˇzen´yry 21. stolet´ı (reg. ˇc. CZ.1.07/2.2.00/07.0332), na kter´em se spoleˇcnˇe pod´ılela Vysok´a ˇskola b´an ˇsk´a – Technick´a univerzita Ostrava a Z´apadoˇcesk´a univerzita v Plzni
2
´ Uvodem Tento text je zat´ım pracovn´ı. P˚ uvodnˇe soubor obsahoval pˇr´ıpravy na cviˇcen´ı a pozn´amky k pˇredmˇetu Diskr´etn´ı matematika pro zimn´ı semestr 2006/2007. Nyn´ı je k dispozici tak´e cel´a ˇrada pˇr´ıklad˚ u k procviˇcen´ı. Na zaˇc´atku vˇetˇsiny kapitol najdete i ˇreˇsen´e pˇr´ıklady. Chtˇel bych podˇekovat student˚ um Pavle Kabel´ıkov´e a Tom´aˇsi Kupkovi, kteˇr´ı pom´ahali s pˇr´ıpravou nˇekter´ ych pˇr´ıklad˚ u a tak´e Michalu Kubesovi, ktery pozornˇe proˇsel vˇetˇsinu ˇreˇsen´ ych pˇr´ıklad˚ u. Podˇekov´ an´ı ˇ patˇr´ı i dalˇs´ım student˚ um a koleg˚ um: Martinu Cerm´ akovi, Oldˇrichu Vlachovi, Tereze Kov´aˇrov´e, Adamu Silberovi, Luk´aˇsi Rapantovi a Jirkovi Fialovi, kteˇr´ı odhalili celou ˇradu chyb a pˇreklep˚ u.
K pouˇ zit´ ym symbol˚ um Pˇr´ıklady oznaˇcen´e *“ patˇr´ı k n´aroˇcnˇejˇs´ım. Jejich ˇreˇsen´ı obvykle vyˇzaduje delˇs´ı v´ ypoˇcet nebo peˇclivˇejˇs´ı ” rozbor. Pˇri ˇreˇsen´ı pˇr´ıklad˚ u oznaˇcen´ ych **“ je tˇreba nˇejak´ y n´apad nebo v´ ysledek z jin´e oblasti matematiky. ” Zd˚ uraznˇeme ale, ˇze hvˇeziˇcka neznamen´a nutnˇe to nikdy nevyˇreˇs´ım“. ” Naproti tomu pˇr´ıklady oznaˇcen´e ♡“ jsou tak lehk´e, ˇze jejich ˇreˇsen´ı je moˇzn´e zpamˇeti jen s uˇzit´ım ” z´akladn´ıch pojm˚ u. V Paskovˇe 19. ˇr´ıjna 2014.
OBSAH
3
Obsah 0 Motivaˇ cn´ı pˇ r´ıklady
7
I
8
Z´ aklady diskr´ etn´ı matematiky
1 Mnoˇ ziny, souˇ cty a souˇ ciny ˇ 1.1 C´ısla, operace, mnoˇziny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 V´ ybˇ ery prvk˚ u s opakov´ an´ım i bez 2.1 V´ ybˇery bez opakov´an´ı . . . . . . 2.2 V´ ybˇery s opakov´an´ım . . . . . . 2.3 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı . . . . . . .
opakov´ an´ı prvk˚ u 13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
3 Diskr´ etn´ı pravdˇ epodobnost 3.1 Motivaˇcn´ı pˇr´ıklady . . . . . . . . . . 3.2 Koneˇcn´ y pravdˇepodobnostn´ı prostor 3.3 Disjunktn´ı a nez´avisl´e jevy . . . . . 3.4 Podm´ınˇen´a pravdˇepodobnost . . . . 3.5 Stˇredn´ı hodnota . . . . . . . . . . . . 3.6 N´ahodn´e v´ ybˇery . . . . . . . . . . . 3.7 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı . . . . . . . . . 4 D˚ ukazy v diskr´ etn´ı matematice 4.1 Motivaˇcn´ı pˇr´ıklady . . . . . . . 4.2 Z´akladn´ı logick´e symboly . . . 4.3 Pojem matematick´eho d˚ ukazu . 4.4 Princip matematick´e indukce . 4.5 Vztahy s kombinaˇcn´ımi ˇc´ısly . 4.6 D˚ ukazy poˇc´ıt´an´ım . . . . . . . 4.7 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı . . . . . . 5 Relace a zobrazen´ı 5.1 Motivaˇcn´ı pˇr´ıklady . . . . . . . 5.2 Pojem relace . . . . . . . . . . 5.3 Uspoˇr´ad´an´ı a ekvivalence . . . 5.4 Funkce a zobrazen´ı . . . . . . . 5.5 Skl´ad´an´ı zobrazen´ı a permutace 5.6 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
9 9 11
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
20 21 22 23 25 25 26 27
. . . . . . .
29 30 31 31 32 33 34 34
. . . . . .
36 37 38 39 40 41 42
6 Princip inkluze a exkluze 43 6.1 Uˇzit´ı principu inkluze a exkluze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 6.2 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 7 Algoritmizace diskr´ etn´ıch struktur 45 7.1 Permutace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
II
´ Uvod do teorie graf˚ u
46
4 1 Pojem grafu 1.1 Motivaˇcn´ı pˇr´ıklady . . 1.2 Z´akladn´ı tˇr´ıdy graf˚ u . 1.3 Stupnˇe vrchol˚ u v grafu 1.4 Podgrafy . . . . . . . . 1.5 Isomorfismus graf˚ u . . 1.6 Implementace graf˚ u. . 1.7 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı .
OBSAH
. . . . . . .
2 Souvislost grafu 2.1 Souvislost a komponenty 2.2 Prohled´av´an´ı grafu . . . 2.3 Vyˇsˇs´ı stupnˇe souvislosti 2.4 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
grafu . . . . . . . . . . . .
3 Eulerovsk´ e a hamiltonovsk´ e 3.1 Eulerovsk´e grafy . . . . . 3.2 Hamiltonovsk´e grafy . . . 3.3 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
47 47 48 48 50 51 52 52
. . . .
54 55 56 56 57
grafy 58 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60
4 Vzd´ alenost a metrika v grafu 4.1 Motivaˇcn´ı pˇr´ıklady . . . . . . . . . . 4.2 Vzd´alenost v grafu . . . . . . . . . . 4.3 Vzd´alenost v ohodnocen´ ych grafech . 4.4 Nejkratˇs´ı cesta v ohodnocen´em grafu 4.5 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı . . . . . . . . . 5 Stromy 5.1 Motivaˇcn´ı pˇr´ıklady . . . . . . 5.2 Z´akladn´ı vlastnosti strom˚ u. . 5.3 Koˇrenov´e a pˇestovan´e stromy 5.4 Isomorfismus strom˚ u . . . . . 5.5 Kostry graf˚ u . . . . . . . . . 5.6 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı . . . . .
. . . – .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dijkstr˚ uv algoritmus . . . . . . . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
61 61 62 62 63 64
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
65 65 66 67 68 68 69
6 Barevnost a kreslen´ı graf˚ u 6.1 Motivaˇcn´ı pˇr´ıklady . . . . . . . 6.2 Vrcholov´e barven´ı graf˚ u . . . . 6.3 Rovinn´e kreslen´ı grafu . . . . . 6.4 Rozpozn´an´ı rovinn´ ych graf˚ u . . 6.5 Barven´ı map a rovinn´ ych graf˚ u 6.6 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı . . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
71 72 72 73 76 76 76
7 Toky v s´ıt´ıch 7.1 Definice s´ıtˇe . . . . . . . . . . 7.2 Hled´an´ı maxim´aln´ıho toku . . 7.3 Zobecnˇen´ı s´ıt´ı a dalˇs´ı aplikace 7.4 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
78 78 78 80 80
Literatura
. . . .
81
OBSAH
5
Cviˇ cen´ı pˇ red pˇ redn´ aˇ skou Podm´ınky z´ apoˇ ctu Ofici´aln´ı informace o pˇredmˇetu v Edisonu (http://edison.vsb.cz) • hodnocen´ı v pr˚ ubˇehu studia, • term´ınech p´ısemn´ ych test˚ u, • term´ıny zkouˇsky, • moˇznost (z´avazn´eho) pˇrihl´aˇsen´ı ke zkouˇsce. V tomto pˇredmˇetu je 100b celkem, z toho 30b bˇehem semestru: • 10b za projekt: projekty se nevrac´ı k dopracov´an´ı (pozor na dead line) • 20b za p´ısemky: kaˇzd´ y t´ yden 0/1/2b ze zadan´ ych pˇr´ıklad˚ u
Z´ apoˇ ctov´ e p´ısemky • Kaˇzd´ y t´ yden semestru se na cviˇcen´ı bude ps´at kr´atk´a z´apoˇctov´a p´ısemka (10 p´ısemek). • K vyˇreˇsen´ı bude zhruba 2–10 minut, podle obt´ıˇznosti pˇr´ıkladu. • Bˇehem p´ısemek nen´ı moˇzno pouˇz´ıvat literaturu, ani z´apisky. ´ E ˇR ˇ SPRAVN ´ ˇ ´ ˇ • Za kaˇzdou p´ısemku m˚ uˇzete z´ıskat 0/1/2 body (NE/TEM E/ZCELA SPRAVN E). • Kaˇzd´a druh´a p´ısemka bude nav´ıc obsahovat nˇejakou teoretickou ot´azku za 1 bod. T´emata budou vyb´ır´ana z l´atky probran´e na pˇredn´aˇsk´ach. • Pˇri absenci se p´ısemka hodnot´ı 0 body. • Na konci semestru se kaˇzd´emu vezmou body osmi nejlepˇ s´ıch p´ısemek (ˇctyˇr nejlepˇs´ıch dvoubodov´ ych p´ısemek a ˇctyˇr nejlepˇs´ıch tˇr´ıbodov´ ych p´ısemek). • T´emata a typov´e pˇr´ıklady p´ısemek najdete http://am.vsb.cz/kovar • Alespoˇ n t´ yden pˇredem budou k dispozici tak´e zad´an´ı pˇr´ıklad˚ u. • Pˇri ne´ uˇcasti m´ate moˇznost zjistit, co bylo probr´ano a na jak´e t´ema se bude ps´at dalˇs´ı p´ısemka.
Samostatn´ y projekt Bˇehem semestru budou zveˇrejnˇena t´emata samostatn´ ych p´ısemn´ ych projekt˚ u. • Kaˇzd´ y student vypracuje jedno zad´an´ı podle ˇc´ısla, kter´e mu bude pˇridˇeleno. • Pro z´ısk´an´ı z´apoˇctu mus´ıte m´ıt pˇrijat´y refer´at, tj. kromˇe ˇreˇsen´ı mus´ı vyhovˇet i form´aln´ım poˇzadavk˚ um. • Refer´at obsahuje cca 4 pˇr´ıklady ´ E ˇR ˇ SPRAVN ´ ˇ ´ ˇ lehˇc´ı • Pˇr´ıklady se hodnot´ı bud’ za 0, 1 nebo 2 bod˚ u, (NE/TEM E/ZCELA SPRAVN E), ´ ˇ za 0 nebo 1 bod, (NE/ZCELA SPRAVN E). • V pˇr´ıpadˇe, ˇze si student zvol´ı variantu Projekt pro ty, kteˇr´ı se chtˇej´ı nˇeco nauˇcit“, tak v pˇr´ıpadˇe ” mimoˇr´adnˇe kvalitn´ıho refer´atu lze udˇelit aˇz 10 bod˚ u. • Celkem je za samostatn´e refer´aty 6 (ve v´ yjimeˇcn´ ych pˇr´ıpadech aˇz 10) bod˚ u. Refer´ at m´ a pevnˇ e stanoven´ y term´ın odevzd´ an´ı, kter´ y mus´ıte dodrˇ zet. • Kaˇzd´ y mus´ı sepsat sv˚ uj refer´at s´am, ˇz´ adn´a spolupr´ace na v´ ysledn´em textu refer´atu nen´ı dovolena. • Je dovoleno o zad´an´ı refer´atu diskutovat se spoluˇz´aky a vˇenovat pˇr´ıklad˚ um nˇejak´ y ˇcas na cviˇcen´ıch. • Refer´at odevzd´av´ate e-mailem nebo na pap´ıˇre pˇr´ısluˇsn´emu vyuˇcuj´ıc´ımu (kontakt je uveden u kaˇzd´eho zad´an´ı). • Pˇredepsan´ y form´at je PDF nebo postscript.
6
OBSAH
Zkouˇ ska • Pˇredmˇet je zakonˇcen p´ısemnou zkouˇskou, aˇz 70 bod˚ u. • Pˇrihlaˇsen´ı ke zkouˇskce je moˇzn´e pouze prostˇrednictv´ım Edisonu. • Ke zkouˇsce mohou j´ıt pouze studenti, kteˇr´ı z´ıskali z´apoˇcet. • Pˇrihl´aˇsky jsou z´avazn´e a v pˇr´ıpadˇe nepˇr´ıtomnosti na zkouˇsce je student hodnocen 0 body. Podrobn´e informace jsou v Edisonu a tak´e na str´ank´ach http://am.vsb.cz/kovar/.
Dalˇ s´ı pozn´ amky • pokud m´a nˇekdo uznan´ y z´apoˇcet z loˇ nsk´eho roku, mus´ı se rozhodnout, zda ho bude cht´ıt uznat nebo zda bude chodit znovu a v´ ysledky v Edisonu mu zruˇs´ıme • 14 dn´ı na pˇresuny mezi skupinami • pˇri pˇresunu d´at vˇedˇet obˇema vyuˇcuj´ıc´ım Literatura: ˇ • M. Kubesa. Z´aklady diskr´etn´ı matematiky, v´ yukov´ y text I, FEI VSB–TUO, 2012. ´ ˇ • P. Kov´aˇr. Uvod do teorie graf˚ u, v´ yukov´ y text II, FEI VSB–TUO, 2012. ˇ • P. Hlinˇen´ y. Diskr´etn´ı matematika, v´ yukov´ y text on-line, FEI VSB–TUO, 2004. • J. Matouˇsek, J. Neˇsetˇril. Kapitoly z diskr´etn´ı matematiky, Karolinum Praha 2000. • pˇrehled pˇredn´aˇsek je na webu http://am.vsb.cz/kovar/predmety dm prubeh.php
7
0
Motivaˇ cn´ı pˇ r´ıklady
0.0.1. Devˇet kamar´ad˚ u si na V´anoce dalo d´arky. Kaˇzd´ y dal d´arky tˇrem sv´ ym kamar´ad˚ um. Ukaˇzte, ˇze nen´ı moˇzn´e, aby kaˇzd´ y dostal d´arky pr´avˇe od tˇech tˇr´ı kamar´ad˚ u, kter´ ym d´arky s´am dal. [ rozborem dvojic nebo s vyuˇzit´ım principu sudosti ] 0.0.2. Tˇri domy a tˇri studny.“ Podle povˇesti ˇzily v Temn´em hvozdu tˇri ˇcarodejnice. Kaˇzd´a bydlela ve sv´e ” vlastn´ı sluji a kaˇzd´ a potˇrebovala k provozov´ an´ı sv´e ˇzivnosti vodu ze tˇr´ı stud´anek: s ˇzivou vodou, s mrtvou vodou a s pitnou vodou. Jenomˇze cestou ke stud´ank´am se ˇcarodejnice nesm´ı potkat, ani zkˇr´ıˇzit vyˇslapanou cestiˇcku jin´e ˇcarodejnice. Jak mohla vypadat mapa lesa se slujemi, studnami a cestiˇckami? Pokud ˇreˇsen´ı neexistuje, peˇclivˇe zd˚ uvodnˇete. [ takov´e uspoˇr´ad´an´ı nem˚ uˇze existovat, povˇest nen´ı pravdiv´ a] 0.0.3. Sedm most˚ u mˇesta Kr´alovce“ Mˇestem Kr´alovec (nyn´ı Kaliningrad na u ´zem´ı Ruska) teˇce ˇreka Pre” gola, kter´a vytv´aˇr´ı dva ostrovy. V 18. stolet´ı byly ostrovy spojeny s obˇema bˇrehy i navz´ajem celkem sedmi mosty. Ot´azka zn´ı, zda je moˇzn´e vˇsechny mosty pˇrej´ıt tak, aby ten, kdo se o to pokouˇs´ı, vstoupil na kaˇzd´ y most pouze jednou. [ˇreˇsen´ı nem˚ uˇze neexistovat; pˇr´ısluˇsn´ y graf nen´ı eulerovsk´ y] 0.0.4. Dokonal´ y kompresn´ı algoritmus“ Najdˇete alespoˇ n jeden pˇr´ıklad dokonal´eho bezztr´atov´eho kom” presn´ıho a dekompresn´ıho algoritmu, (m´ate naj´ıt dva algoritmy): 1. postup, jak z libovoln´e posloupnosti bajt˚ u b1 , b2 , . . . , bn sestavit kratˇs´ı posloupnost c1 , c2 , . . . , cm , kde m < n, a souˇcasnˇe 2. postup, jak z posloupnosti c1 , c2 , . . . , cm sestavit zpˇet posloupnost b1 , b2 , . . . , bn . Pokud takov´ y algoritmus neexistuje, peˇclivˇe zd˚ uvodnˇete. [ algoritmus nem˚ uˇze existovat; neexistuje bijektivn´ı zobrazen´ı mezi koneˇcn´ ymi mnoˇzinami r˚ uzn´e velikosti ] 0.0.5. L´am´an´ı ˇcokol´ady“ Tabulka ˇcokol´ady se skl´ad´a z m × n ˇctvereˇck˚ u. Chceme ji nal´amat na jednotliv´e ” ˇctvereˇcky. Najdˇete (a dokaˇzte) jak´ y je nejmenˇs´ı poˇcet zlom˚ u, abychom ˇcokol´adu m×n rozdˇelili na jednotliv´e ˇctvereˇcky? [ nejmenˇs´ı moˇzn´ y poˇcet l´am´an´ı je mn − 1 ] 0.0.6. Handshaking problem“ M´ame skupinu n lid´ı (n ≥ 2) z nichˇz nˇekteˇr´ı si podali ruce. Ukaˇzte, ˇze ” [ rozborem dvou ve skupinˇe jsou alespoˇ n dva lid´e, kteˇr´ı podali ruku stejn´emu poˇctu lid´ı ve skupinˇe. pˇr´ıpad˚ u a uˇzit´ım Dirichletova principu ]
ˇ ast I C´
Z´ aklady diskr´ etn´ı matematiky
9
1
Mnoˇ ziny, souˇ cty a souˇ ciny
Nejprve pˇripomeneme, ˇze zn´am´ y vztah pro souˇcet prvn´ıch n kladn´ ych cel´ ych ˇc´ısel je n ∑
i=
i=1
n (n + 1). 2
(1)
Podrobnˇeji si o z´akladn´ıch kombinatorick´ ych pojmech pˇreˇctete v u ´vodn´ı kapitole skript [ZDM].
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady ∑ 1.0.1. Vypoˇctˇete 4i=−3 3+i 2 . Pro pˇrehlednost si sumu rozep´ıˇseme, coˇz zkuˇsenˇejˇs´ı poˇct´aˇr dˇelat nemus´ı. 4 ∑ 3+i 2
= 0+
i=−3
1 2 3 4 5 6 7 + + + + + + 2 2 2 2 2 2 2
D´ ale postupujeme substituc´ı j = i + 3. 4 4 7 ∑ 3+i 1 ∑ 1∑ = (3 + i) = j 2 2 2
i=−3
i=−3
j=0
S vyuˇzit´ım vztahu (1) dostaneme 1∑ 1 7 j = · (1 + 7) = 14. 2 2 2 7
j=0
1.0.2. Upravte na celoˇc´ıseln´ y zlomek 31, 271. Oznaˇc´ıme si a = 31, 271. Protoˇze se za desetinou ˇc´arkou opakuj´ı ˇc´ıslice 71, vyn´asob´ıme ˇc´ıslo a ˇc´ıslem 100, y rozvoj odeˇcetl. Dostaneme dostaneme 100a = 3127, 171. Nyn´ı odeˇcteme ˇc´ısla tak, aby se periodick´ 100a − a = 3127, 171 − 31, 271 99a = 3095, 9 990a = 30959 30959 . a = 990 Proto 31, 271 =
30959 990 .
1.0.3. Urˇcete doplnˇek mnoˇziny vˇsech sud´ ych ˇc´ısel S a) v mnoˇzinˇe N, Doplnˇek S = N \ S jsou vˇsechna lich´a ˇc´ısla, tj. S = {2k + 1: k ∈ N}. b) v mnoˇzinˇe R. Doplnˇek S = N \ S jsou vˇsechna re´aln´a ˇc´ısla, kter´a nejsou sud´a ˇc´ısla, tj. S = {x: x ∈ R, pˇriˇcemˇz x ̸= 2k, kde k ∈ N}.
1.1
ˇ ısla, operace, mnoˇ C´ ziny
1.1.1. Vypoˇc´ıtejte n´asleduj´ıc´ı sumy nebo produkty. ∑ 1 . a) Vypoˇctˇete 5i=2 2j b) Vypoˇctˇete c) Vypoˇctˇete
∑5
1 j=2 2j .
∑4
i=1 i
3.
[ ] 2 j
[
77 120
]
[ 100 ]
10
1
d) Vypoˇctˇete e) Vypoˇctˇete
ˇ ˇ ˇ MNOZINY, SOUCTY A SOUCINY
∏n
i i=0 i+1 .
[
∏n
i i=1 i+1 .
1.1.2. Najdˇete obecn´ y vztah pro souˇcet prvn´ıch k lich´ ych ˇc´ısel.
[0] ]
1 n+1
[
k2
]
1.1.3. Najdˇete obecn´ y vztah pro souˇcet prvn´ıch k sud´ ych kladn´ ych ˇc´ısel.
[ k(k + 1) ] [ 1.1.4. Ukaˇ zte, ˇze aritmetick´ y pr˚ umˇer libovoln´eho sud´eho poˇctu po sobˇe jdouc´ıch ˇc´ısel nen´ı cel´e ˇc´ıslo. a − ] 1 + k + 12 [∑ 1.1.5.♡ Zapiˇste funkci souˇcet prvk˚ u mnoˇziny A = {18, 25, 31, 67, 202, 301, 356} pomoc´ı sumy. i∈A i = ] ∑ i∈{18,25,31,67,202,301,356} i 1.1.6.♡ Vypoˇc´ıtejte a) ⌊2.7⌋.
[2]
b) ⌊−2.7⌋.
[ −3 ]
22 c) ⌊ 10 ⌋.
[2]
d) ⌊− 22 10 ⌋.
[ −3 ]
e) ⌊−π⌋.
[ −4 ]
f) ⌊−e⌋.
[ −3 ]
g) P = ⌊ n+1 n ⌋, pro n ∈ N
[ pro n = 0 nem´a smysl, pro n = 1 vyjde P = 2, jinak P = 1 ]
1.1.7.* Zapiˇste funkci ⌊⌋ pomoc´ı ⌈⌉.
[ ⌊x⌋ = −⌈−x⌉ ]
1.1.8.* Zapiˇste funkci ⌈⌉ pomoc´ı ⌊⌋.
[ ⌈x⌉ = −⌊−x⌋ ] [ 122 ]
1.1.9. Upravte na celoˇc´ıseln´ y zlomek 1, 23.
99
1.1.10.* Ukaˇzte, ˇze ⌊1.9⌋ = 2
[u ´pravou na celoˇc´ıseln´ y zlomek ]
1.1.11.* Ukaˇzte, ˇze ⌈1.9⌉ = 2
[u ´pravou na celoˇc´ıseln´ y zlomek ]
1.1.12. Ukaˇzte, ˇze ⌈⌈x⌉⌉ = ⌈x⌉ 1.1.13. Jak vyj´adˇr´ıte klasick´e zaokrouhlen´ı pomoc´ı ⌊⌋? 1.1.14.* Jak vyj´adˇr´ıte klasick´e zaokrouhlen´ı pomoc´ı ⌈⌉?
[ ⌈x⌉ je cel´e ˇc´ıslo ] [ ⌊x + 0.5⌋ ] [ −⌈−0.5 − x⌉ ]
1.1.15. Nakreslete graf funkc´ı ⌊sin x⌋, ⌈cos x⌉ a ⌊tan x⌋.
[ 1.1.16. Kolik prvk˚ u m´a 2{1,2,3,4} ? Rozepiˇste. 16 prvk˚ u, 2A = {∅,] {1}, {2}, {3}, {4}, {1, 2}, {1, 3}, {1, 4}, {2, 3}, {2, 4}, {3, 4}, {1, 2, 3}, {1, 2, 4}, {1, 3, 4}, {2, 3, 4}, {1, 2, 3, 4}} [ B 1.1.17. Rozepiˇste potenˇcn´ı mnoˇzinu mnoˇziny B = {1, 2, 3}. 2 = ] {∅, {1}, {2}, {3}, {1, 2}, {1, 3}, {2, 3}, {1, 2, 3}} 1.1.18.♡ M´ame d´any mnoˇziny A = {1, 2, 3}, B = {◦, ⋆}. a) Kolik prvk˚ u m´a sjednocen´ı A ∪ B?
[5]
b) Kolik prvk˚ u m´a pr˚ unik A ∩ B?
[0]
c) Kolik prvk˚ u m´a rozd´ıl A \ B?
[3]
d) Kolik prvk˚ u m´a kart´ezsk´ y souˇcin A × B?
[6]
e) Kolik prvk˚ u m´a souˇcin A × 2B ?
[ 12 ]
1.2 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı
11
f) Rozepiˇste kart´ezsk´ y souˇcin A × B.
[ A × B = {(1, ◦), (2, ◦), (3, ◦), (1, ⋆), (2, ⋆), (3, ⋆)} ]
g) Rozepiˇste kart´ezsk´ y souˇcin B × A.
[ B × A = {(◦, 1), (◦, 2), (◦, 3), (⋆, 1), (⋆, 2), (⋆, 3)} ]
h) Rozepiˇste rozd´ıl A \ B.
[A \ B = A]
i) Rozepiˇste rozd´ıl B \ A.
[B \ A = B ] [
j) Rozepiˇste souˇcin A × 2B . A × 2B = {(1, ] ∅), (1, {◦}), (1, {⋆}), (1, {◦, ⋆}), (2, ∅), (2, {◦}), (2, {⋆}), (2, {◦, ⋆}), (3, ∅), (3, {◦}), (3, {⋆}), (3, {◦, ⋆})} 1.1.19. Urˇcete doplnˇ ek mnoˇziny B v mnoˇzinˇe A, kde A = R, B = {x ∈ R : |x| ≥ 2}. ] R : |x − 2| < 0}
[
B = (−2, 2) = {x ∈
1.1.20. Urˇcete pr˚ unik a sjednocen´ı mnoˇzin A = N, B = {x ∈ Z : |x| ≥ 3}. N \ {0, 1, 2}, A ∪ B = {x ∈ Z : x ≤ −3 ∨ x ≥ 0} = Z \ {−2, −1} ]
[ A ∩ B = {x ∈ N : x ≥ 3} =
1.1.21. Urˇcete rozd´ıly A \ B, B \ A, kde A = N, B = {x ∈ Z : |x| ≥ −7}. B \ A = {x ∈ Z : x ≤ −7} = {−7 − x : x ∈ N} ]
[ A \ B = [0, 6],
1.1.22.♡ Kdy plat´ı a) A ∩ B = A?
[ je-li A ⊆ B ]
b) A ∪ B = A?
[ je-li B ⊆ A ]
c) A ∪ B = A ∩ B?
[ pro A = B ]
1.1.23.* Dokaˇzte matematickou indukc´ı, ˇze |2A | = 2|A| .
1.2
[ Indukc´ı vzhledem k |A|. ]
Pˇ r´ıklady k procviˇ cen´ı
1.2.1. Existuje takov´a posloupnost (ai )ni=1 , ˇze napˇr´ıklad (ai )ni=1 = (−1)ni=1 pro n ∈ N, n ≥ 1 ]
∑n
1.2.2. Existuje takov´a posloupnost (ai )ni=1 , ˇze [ ano, napˇr´ıklad (a1 , a2 ) = (−1, 3) ]
i=1 ai
∑n
<
i=1 ai
∑n
i=1 (−ai )?
> 0 a
1.2.3. Existuje takov´a posloupnost kladn´ych ˇc´ısel (ai )ni=1 , ˇze [ ano, napˇr´ıklad (a1 , a2 ) = (0.1, 0.2) ]
∑n
∏n
Pokud ano, uved’te pˇr´ıklad!
i=1 ai
i=1 ai
>
[ ano,
< 0? Pokud ano, uved’te pˇr´ıklad!
∏n
i=1 ai ?
Pokud ano, uved’te pˇr´ıklad!
1.2.4.♡ Je nˇekter´a mnoˇzina podmnoˇzinou kaˇzd´e mnoˇziny? Pokud ano, uved’te pˇr´ıklad. mnoˇzina ]
[ ano, pr´azdn´ a
1.2.5. Upravte, ˇcemu se rovn´a a) A ∩ (B ∪ C) = ?
[ (A ∩ B) ∪ (A ∩ C) ]
b) A ∪ (B ∩ C) = ?
[ (A ∪ B) ∩ (A ∪ C) ] [ ] A∪B
c) A ∩ B = ? (X znaˇc´ı doplnˇek mnoˇziny X) 1.2.6. Kdy je potenˇcn´ı mnoˇzina 2A a) jednoprvkov´a? b) dvouprvkov´a
[ pouze pro A = ∅ ] [ pouze pro |A| = 1 ]
c) tˇr´ıprvkov´a
[ nikdy ]
d) pr´azdn´a
[ nikdy ]
12 1.2.7. Kdy je kart´ezsk´ y souˇcin dvou mnoˇzin A × B pr´azdn´ y?
1
ˇ ˇ ˇ MNOZINY, SOUCTY A SOUCINY [ pouze kdyˇz A = ∅ nebo B = ∅ ]
1.2.8. Je moˇzno naj´ıt dvˇe takov´e mnoˇziny A, B, aby souˇcasnˇe platilo A ⊂ B i A ∈ B? pro A = ∅, B = {∅} ]
[ ano, napˇr´ıklad
1.2.9. Je moˇzno naj´ıt dvˇe takov´e nepr´azdn´e mnoˇziny A, B, aby souˇcasnˇe platilo A ⊂ B i A ∈ B? napˇr´ıklad A = {a}, B = {a, {a}} ]
[ ano,
1.2.10. Dˇelov´e koule si dˇelostˇrelci stavˇeli do pyramid. a) Pyramida bud’ mˇela ˇctvercovou z´akladnu napˇr. 4 × 4 koule, na n´ı dali vrstvu 3 × 3 koule, pak 2 × 2 koule a na vrchol 1 kouli. Tato pyramida mˇela celkem 30 koul´ı. Kolik celkem koul´ [ ı1 by mˇela pyramida] o z´akladnˇe n × n koul´ı? 6 n(n + 1)(2n + 1) b) Pyramida mohla m´ıt zaloˇzenou podstavu ve tvaru rovnoramenn´eho troj´ uheln´ıku z 15 koul´ı, na n´ı byla dalˇs´ı vrstva 10 koul´ı, dalˇs´ı vrstva mˇela 6 koul´ı, pak 3 koule a na vrcholu byla 1 koule. Celkem mˇ 35 koul´ı. Kolik celkem koul´ı by mˇela pyramida o z´akladnˇe s hranou z n koul´ı? [ 1ela takov´a pyramida ] n(n + 1)(n + 2) 6
13
2
V´ ybˇ ery prvk˚ u s opakov´ an´ım i bez opakov´ an´ı prvk˚ u
Podrobnˇeji si o z´akladn´ıch o kombinatorick´ ych v´ ybˇerech pˇreˇctete ve skriptech [ZDM].
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady 2.0.1. Vypoˇc´ıtejte, kolika zp˚ usoby lze na klasick´e ˇsachovnici (8 × 8 pol´ı) vybrat a) trojici libovoln´ ych pol´ıˇcek, Jedn´a se o (neuspoˇ r´adan´ y v´ ybˇer (nez´aleˇz´ı na poˇrad´ı, v jak´em pol´ıˇcka vybereme) tˇr´ı pol´ıˇcek z 64. ) 64·63·62 64 C(64, 3) = 3 = = 32 · 21 · 62 = 41 664. 6 b) trojici pol´ıˇcek tak, ˇze ˇz´adn´e dvˇe neleˇz´ı v t´emˇze sloupci, Nejprve vybereme tˇri sloupce z osmi. Jedn´a se o neuspoˇr´adan´ y v´ ybˇer C(8, 3), protoˇze nez´aleˇz´ı kter´ y sloupec vybereme nejdˇr´ıv a kter´ y pozdˇeji. Potom, podle principu nez´avisl´ ych v´ ybˇer˚ u, v kaˇzd´em sloupci vybereme jedno pol´ıˇcko. Bude se jednat o upoˇr´adan´ y v´ ybˇer s opakov´an´ım tˇr´ı pol´ıˇcek z osmi, protoˇze v kaˇzd´em sloupci m˚ uˇzeme vybrat 8·7·6 ∗ 3 libovoln´e z osmi pol´ıˇcek. C(8, 3) · V (8, 3) = 6 · 8 = 28 672. Stejn´ y v´ ysledek bychom dostali, pokud bychom nejprve vybrali tˇri ˇrady. c) trojici pol´ıˇcek tak, ˇze ˇz´adn´e dvˇe neleˇz´ı v t´emˇze sloupci ani v t´eˇze ˇradˇe, Opˇet nejprve vybereme tˇri sloupce z osmi, coˇz je celkem C(8, 3) moˇznost´ı. Potom, opˇet podle principu nez´avisl´ ych v´ ybˇer˚ u, v kaˇzd´em sloupci vybereme jedno pol´ıˇcko. Bude se jedna o upoˇr´adan´ y v´ ybˇer bez opakov´an´ı tˇr´ı pol´ıˇcek z osmi, protoˇze v kaˇzd´e ˇradˇe m˚ uˇzeme vybrat 2 · 6 = 18 816. nejv´ yˇse jedno pol´ıˇcko. C(8, 3) · V (8, 3) = 8·7·6 · 8 · 7 · 6 = 56 6 Stejn´ y v´ ysledek bychom dostali, pokud bychom nejprve vybrali tˇri ˇrady. d) trojici pol´ıˇcek, kter´a jsou vˇsechna t´eˇze barvy. M´ame dvˇe moˇznosti, jak´e barvy budou pol´ıˇcka. Podle principu nez´avisl´ ych v´ ybˇer˚ u m˚ uˇzeme pro kaˇzdou barvu vybrat tˇri libovoln´a pol´ıˇcka z mnoˇ z iny 32 pol´ ıˇ c ek stejn´ e barvy. proto poˇ c et moˇznost´ı je d´an (32) 32·31·30 souˇcinem C(2, 1) · C(32, 3) = 2 · 3 = 2 · = 32 · 31 · 10 = 9 920. 6 2.0.2. Kolika zp˚ usoby je moˇzn´e napsat k jako souˇcet n sˇc´ıtanc˚ u? Pˇredpokl´ad´ame, ˇze rozliˇsujeme poˇrad´ı sˇc´ıtanc˚ u. Hled´ame poˇcet pˇrirozen´ ych ˇreˇsen´ı rovnice k = x1 + x2 + · · · + xn . Pˇredstav´ıme si k je souˇcet jedniˇcek. Nyn´ı kaˇzd´e z tˇechto k jedniˇcek pˇriˇrad´ıme jednu z n pˇrihr´adek. V´ ybˇer pˇrihr´adek (sˇc´ıtanc˚ u) je neuspoˇr´adan´ y s moˇznost´ı opakov´an´ı: ( ) ( ) n+k−1 n+k−1 C ∗ (n, k) = = . n−1 k Dostaneme r˚ uzn´e zp˚ usoby, jak sestavit ˇc´ıslo k jako souˇcet n sˇc´ıtanc˚ u, pˇriˇcemˇz poˇrad´ı sˇc´ıtanc˚ u hraje roli, protoˇze jsme rozliˇsovali pˇrihr´adky (sˇc´ıtance) pˇri v´ ybˇeru. 2.0.3. Kolika zp˚ usoby je moˇzn´e napsat ˇc´ıslo k jako souˇcet n sˇc´ıtanc˚ u 1 a 2? (poˇcet sˇc´ıtanc˚ u n je pˇevnˇe d´an) Pˇredpokl´ad´ame, ˇze rozliˇsujeme poˇrad´ı sˇc´ıtanc˚ u. ´loha nemˇela ˇreˇsen´ı. Hled´ame poˇcet Ze zad´an´ı plyne, ˇze ⌈ k2 ⌉ ≤ n ≤ k (neboli n ≤ k ≤ 2n), jinak by u celoˇc´ıseln´ ych ˇreˇsen´ı rovnice k = x1 + x2 + · · · + xn , kde 1 ≤ xi ≤ 2 pro i = 1, 2, . . . , n. Pˇredstav´ıme si ˇc´ıslo k je souˇcet jedniˇcek. do kaˇzd´e z n promˇenn´ ych x1 , . . . , xn pˇriˇrad´ıme jednu jedniˇcku a zb´ yvaj´ıc´ıch k − n jedniˇcek rozdˇel´ıme do r˚ uzn´ych promˇenn´ ych jako
14
2
´ ERY ˇ ˚ S OPAKOVAN ´ ´IM I BEZ OPAKOVAN ´ ´I PRVKU ˚ VYB PRVKU
do r˚ uzn´ ych pˇrihr´adek. V´ ybˇer pˇrihr´adek je neuspoˇr´adan´ y, bez moˇznosti opakov´an´ı (jinak by sˇc´ıtance mohly b´ yt i vˇetˇs´ı neˇz 2. Hledan´ y poˇcet moˇznost´ı pak je ( ) n C(n, k − n) = . k−n 2.0.4. Kolika zp˚ usoby m˚ uˇzeme na ˇsachovnici rozestavit vˇsech 32 figur? Zapoˇc´ıt´ame i ty moˇznosti, kter´e nemohou nastat bˇehem regul´ern´ı hry (pˇeˇsec v prvn´ı ˇradˇe, dva kr´alov´e na sousedn´ıch pol´ıch, dva b´ıl´ı stˇrelci na ˇcern´ ych pol´ıch, . . . ). Protoˇze se jedn´a o rozm´ıstˇen´ı vˇsech figur na ˇsachovnici, u ´lohu snadno vyˇreˇs´ıme pomoc´ı permutac´ı s opakov´an´ım (uspoˇr´adan´ y v´ ybˇer, kde poˇcet opakov´an´ı kaˇzd´e figury je pˇresnˇe d´an). Na ˇsachovnici je • 1 b´ıl´ y a 1 ˇcern´ y kr´al, • 1 b´ıl´a 1 ˇcern´a kr´alovna, • 2 b´ıl´e a 2 ˇcern´e vˇeˇze, • 2 b´ıl´ı a 2 ˇcern´ı stˇrelci, • 2 b´ıl´ı a 2 ˇcern´ı jezdci, • 8 b´ıl´ ych a 8 ˇcern´ ych pˇeˇsc˚ u ˇ a 32 neobsazen´ ych pol´ı. Sachovnici si m˚ uˇzeme pˇredstavit jako posloupnost 64 pol´ı (pole rozliˇsujeme podle toho, kde se na ˇsachovnici nebo v posloupnosti nach´az´ı). Sestav´ıme vˇschna moˇzn´a poˇrad´ı z 32 figur a 32 neobsazen´ ych pol´ı. Nerozliˇs´ıme poˇrad´ı dvojice vˇeˇz´ı, jezdc˚ u ani stˇrelc˚ u, nerozliˇs´ıme poˇrad´ı pˇeˇsc˚ u stejn´e barvy ani poˇrad´ı neobsazen´ ych pol´ı. Pro poˇret r˚ uzn´ ych rozestaven´ı dostaneme vztah P ∗ (1, 1, 1, 1, 2, 2, 2, 2, 2, 2, 8, 8, 32) =
64! (1!)4 (2!)6 (8!)2 32!
=
64! 26 (40320)2 32!
=
64 · 63 · · · 33 = 26 403202
. = 4634726695587809641192045982323285670400000 = 4.6347 · 1042 . ´ 2.0.5. Kolik sˇc´ıtanc˚ u dostaneme po umocnˇen´ı trojˇclenu (a + b + c)7 ? Ulohu ˇreˇste kombinatorickou u ´vahou, nikoliv rozepisov´an´ım binomick´eho rozvoje. Pokud rozn´asob´ıme vˇsech 7 z´avorek a seˇcteme odpov´ıdaj´ıc´ı ˇcleny, bude kaˇzd´ y ˇclen obsahovat sedm souˇcinitel˚ u, kaˇzd´ y se m˚ uˇze opakovat v libovoln´em poˇctu kopi´ı (0 aˇz 7). Nebude vˇsak hr´at roli poˇrad´ı, v jak´em bylo sedm souˇcinitel˚ u ze tˇr´ı moˇznost´ı vybr´ano, proto poˇcet ˇclen˚ u je roven ı (7+3−1 ) poˇ (c9tu ) kombinac´ 9·8 ∗ tˇr´ıprvkov´e mnoˇziny {a, b, c} s moˇznost´ı opakov´an´ı. Existuje celkem C (3, 7) = 3−1 = 2 = 2 = 36 r˚ uzn´ ych ˇclen˚ u. Pozn´ amka: Obdobnˇe pro druhou mocninu zn´am´ y vztah (a + b + c)2 = a2 + b2 + c2 + 2ab + 2bc + 2ac se ˇsesti (2+3−1)dostaneme (4) ∗ ˇcleny, nebot’ C (3, 2) = 3−1 = 2 = 6. Pozn´ amka: Pokud rozliˇsujeme i vˇsechny sˇc´ıtance se stejn´ ymi ˇcleny, napˇr´ıklad ˇcleny a4 b2 c1 a a3 b2 ac1 povaˇzujeme za r˚ uzn´e, tak se jedn´a o v´ ybˇer, kdy ze tˇr´ı souˇcinitel˚ u vyb´ır´ame sedmkr´at s moˇznost´ı opakov´an´ı, pˇriˇcemˇz rozliˇsujeme poˇrad´ı souˇcinitel˚ u. Takov´ ych sˇc´ıtanc˚ u je V ∗ (3, 7) = 37 = 2187.
2.1
V´ ybˇ ery bez opakov´ an´ı
2.1.1. M´ame pr´azdnou mnoˇzinu ∅. a) Kolika zp˚ usoby m˚ uˇzeme seˇradit prvky ∅ do posloupnosti?
[1]
b) Kolika zp˚ usoby m˚ uˇzeme vybrat ∅ z nˇejak´e mnoˇziny?
[1]
2.1 V´ ybˇery bez opakov´an´ı c) Jak by se tyto poˇcty zmˇenily, kdyby 0! ̸= 1? vztahy pro kombinaˇcn´ı ˇc´ısla a faktori´al ]
15 [ poˇcet v´ ybˇeru stejn´ y, nebylo by vˇsak moˇzno pouˇz´ıt
2.1.2.♡ Pro jak´e hodnoty n a k je v´ıce k-prvkov´ ych podmnoˇzin z n prvkov´e mnoˇziny neˇz (n − k)-prvkov´ ych podmnoˇzin? [ stejnˇe pro vˇsechny hodnoty n a k ] 2.1.3. Pro jak´e hodnoty n a k je v´ıce k-prvkov´ ych variac´ı z n prvkov´e mnoˇziny neˇz (n − k)-prvkov´ ych] [ variac´ı? pro k > n2 ( ) [1 ] 2.1.4. Vyj´adˇrete bez kombinaˇcn´ıch ˇc´ısel 3n 3 2 n(3n − 1)(3n − 2) 2.1.5. Tenisov´ y turnaj se hraje syst´emem kaˇzd´ y s kaˇzd´ ym. Kolik se bude hr´at z´apas˚ u, jestliˇze a) se turnaje z´ uˇcastn´ı 8 hr´aˇc˚ u?
[ 28 ]
b) se turnaje z´ uˇcastn´ı 21 hr´aˇc˚ u?
[ 210 ]
2.1.6. Tenisov´eho turnaje se u ´ˇcastn´ı 8 hr´aˇc˚ u. Kolik je r˚ uzn´ ych poˇrad´ı na stupn´ıch v´ıtˇez˚ u? [ 336 ] (6n) (3n) [ (6n) (3n) ] 2.1.7. Upravte a porovnejte 3 a 6 . pro n = 2, 3, 4 je vˇetˇs´ı 3 a pro n ≥ 5 je vˇetˇs´ı 6 2.1.8.♡ Kolik zp˚ usoby se m˚ uˇze postavit pˇet artist˚ u na sebe?
[ P (5) = 5! = 120 ]
2.1.9. Kolika zp˚ usoby m˚ uˇzeme postavit ˇsest artist˚ u do pyramidy 3 + 2 + 1, pˇriˇcemˇ sujeme pouze kdo] [z rozliˇ P ∗ (3, 2, 1) = 720 stoj´ı na zemi, kdo v prvn´ı vrstvˇe a kdo nahoˇre? 6·2 = 60 2.1.10. M´ame ˇsest karet. a) Kolika zp˚ usoby m˚ uˇzeme vybrat dvˇe karty?
[ 15 ]
b) Kolika zp˚ usoby m˚ uˇzeme vybrat dvˇe karty, jestliˇze rozliˇsuje poˇrad´ı?
[ 30 ]
2.1.11. H´az´ıme dvakr´at kostkou a v´ ysledky zapisujeme. a) Kolik r˚ uzn´ ych v´ ysledk˚ u m˚ uˇzeme dostat, jestliˇze rozliˇsujeme poˇrad´ı hod˚ u?
[ 36 ]
b) Kolik r˚ uzn´ ych v´ ysledk˚ u m˚ uˇzeme dostat, jestliˇze nerozliˇsujeme poˇrad´ı hod˚ u?
[ 21 ]
[ ] 2.1.12. M´ame n lid´ı. Jak velk´e skupinky vyb´ırat, aby byl poˇcet moˇznost´ı co nejvˇetˇs´ı? k = ⌊ n2 ⌋ ( ) ( n ) 2.1.13. Ukaˇzte nˇekolika zp˚ usoby, ˇze nk = n−k [u ´pravou faktori´al˚ u nebo kombinatoricky jako poˇcet k-prvkov´ ych podmnoˇzin ] ( ) ( n ) (n+1) 2.1.14. Ukaˇzte nˇekolika zp˚ usoby, ˇze nk + k+1 = k+1 [u ´pravou faktori´al˚ u nebo kombinatoricky jako poˇcet k + 1-prvkov´ ych podmnoˇzin s jedn´ım v´ yznamn´ ym prvkem ] 2.1.15.* Hokejov´ y tren´er m´a k dispozici 13 u ´toˇcn´ık˚ u a 9 obr´anc˚ u. Kolika zp˚ usoby vybereme pˇetku (2 obr´ance + 3 u ´toˇcn´ıci), jestliˇze jeden konkr´etn´ı u ´toˇcn´ık m˚ uˇze hr´at i v obranˇe? [ 12276 ] 2.1.16. Vlajka m´a b´ yt sestavena ze tˇr´ı r˚ uznobarevn´ ych vodorovn´ ych pruh˚ u. K dispozici jsou l´atky barvy b´ıl´e, ˇcerven´e, modr´e, zelen´e a ˇzlut´e. a) Kolik r˚ uzn´ ych vlajek m˚ uˇzeme sestavit?
[ 60 ]
b) Kolik z nich m´a modr´ y pruh?
[ 36 ]
c) Kolik jich m´a modr´ y pruh uprostˇred?
[ 12 ]
d) Kolik jich nem´a uprostˇred ˇcerven´ y pruh?
[ 48 ]
2.1.17. Urˇcete poˇcet vˇsech pˇeticifern´ ych pˇrirozen´ ych ˇc´ısel, v jejichˇz dekadick´em z´apisu se kaˇzd´a z deseti ˇc´ıslic vyskytuje nejv´ yˇse jednou. Kolik z nich je menˇs´ıch neˇz 50 000? [ 45360, 20160 ] 2.1.18. Na konferenci vystoup´ı ˇsest pˇredn´aˇsej´ıc´ıch: A, B, C, D, E, F. Urˇcete poˇcet
16
2
´ ERY ˇ ˚ S OPAKOVAN ´ ´IM I BEZ OPAKOVAN ´ ´I PRVKU ˚ VYB PRVKU
a) vˇsech moˇzn´ ych poˇrad´ı jejich vystoupen´ı;
[ 720 ]
b) vˇsech poˇrad´ı, v nichˇz vystoup´ı A po E;
[ 360 ]
c) vˇsech poˇrad´ı, v nichˇz vystoup´ı A ihned po E.
[ 120 ]
2.1.19. Kolika zp˚ usoby m˚ uˇzeme n lid´ı posadit a) do ˇrady b) do ˇrady, v n´ıˇz je ˇclovˇek A na kraji; c) do ˇrady tak, aby lid´e A a B nesedˇeli vedle sebe;
[ n! ] [ 2(n − 1)! ] [ (n − 2) · (n − 1)! ]
d) kolem kulat´eho stolu (z´aleˇz´ı jen na tom, jak´eho m´a kdo souseda, nikoli na kter´e ˇzidli sed´ı). [ (n − 1)! ] 2.1.20. Kolika zp˚ usoby m˚ uˇzeme ze sedmi muˇz˚ u a ˇctyˇr ˇzen vybrat ˇsestiˇclennou skupinu, tak aby v n´ı byly a) pr´avˇe dvˇe ˇzeny;
[ 210 ]
b) alespoˇ n dvˇe ˇzeny;
[ 371 ]
c) nejv´ yˇse dvˇe ˇzeny;
[ 301 ]
2.2
V´ ybˇ ery s opakov´ an´ım
2.2.1. Kolik existuje anagram˚ u slova MISSISSIPPI?
[ 34650 ]
2.2.2. Kolik existuje anagram˚ u slova MISSISSIPPI, kter´e neobsahuj´ı IIII?
[ 33810 ]
2.2.3. Kolik existuje anagram˚ u slova MISSISSIPPI, kter´e neobsahuj´ı II?
[ 7350 ]
2.2.4. Kolik existuje anagram˚ u slova ABRAKADABRA, a) vˇsech? b) kter´e zaˇc´ınaj´ı a konˇc´ı p´ısmenem B?
[ 83160 ] [ 1512 ]
c) kter´e zaˇc´ınaj´ı nebo konˇc´ı p´ısmenem B?
[ 28728 ]
d) kter´e zaˇc´ınaj´ı a konˇc´ı p´ısmenem A?
[ 15120 ]
e) kter´e neobsahuj´ı BB?
[ 68 040 ]
f) kter´e neobsahuj´ı AA?
[ 3780 ]
g) ve kter´ ych p´ısmeno K pˇredch´az´ı p´ısmeno D?
[ 41580 ]
2.2.5. Na patn´act stoˇz´ar˚ u v ˇradˇe budou povˇeˇseny vlajky pˇeti zem´ı, kaˇzd´a tˇrikr´at. Kolik existuje moˇznost´ı? [ 168168000 ] 2.2.6. Kolik je trojcifern´ ych ˇc´ısel dˇeliteln´ ych a) dvˇema?
[ 450 ]
b) pˇeti?
[ 180 ]
c) tˇremi?
[ 300 ]
d) sedmi?
[ 128 ]
2.3 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı
2.3
17
Pˇ r´ıklady k procviˇ cen´ı
2.3.1. Kolika zp˚ usoby je moˇzn´e napsat ˇc´ıslo 7 jako souˇcet pr´avˇe ˇctyˇr pˇrirozen´ ych sˇc´ıtanc˚ u? (dovol´ıme i nulov´e sˇc´ıtance!) Pˇredpokl´ad´ame, ˇze rozliˇsujeme poˇrad´ı sˇc´ıtanc˚ u. [ 120 ] 2.3.2. Kolika zp˚ usoby je moˇzn´e napsat ˇc´ıslo 7 jako souˇcet pr´avˇe ˇctyˇr kladn´ ych pˇrirozen´ ych sˇc´ıtanc˚ u? Pˇredpokl´ad´ame, ˇze rozliˇsujeme poˇrad´ı sˇc´ıtanc˚ u. [ 20 ] 2.3.3. Kolika zp˚ usoby je moˇzn´e napsat k jako souˇcet n kladn´ ych sˇc´ıtanc˚ u? Pˇredpokl´ad´ame, ˇze rozliˇ [ s(ujeme )] k−1 poˇrad´ı sˇc´ıtanc˚ u. n−1 2.3.4. M´ame 10 stejn´ ych figurek a ˇctyˇri r˚ uzn´e barvy. Kolik existuje moˇznost´ı, jak vˇsechny figurky obarvit? [ 286 ] 2.3.5. M´ame 7 r˚ uzn´ych figurek a tˇri r˚ uzn´e barvy. Kolik existuje moˇznost´ı, jak vˇsechny figurky obarvit? [ 2187 ] 2.3.6. M´ame 10 stejn´ ych figurek a ˇctyˇri r˚ uzn´e barvy. Kolik existuje moˇznost´ı, jak nˇekter´e figurky obarvit? [ 1001 ] 2.3.7. M´ame 10 stejn´ ych figurek a ˇctyˇri r˚ uzn´e barvy. Kolik existuje moˇznost´ı, jak vˇsechny figurky obarvit, pˇriˇcemˇz od kaˇzd´e barvy by mˇela b´ yt alespoˇ n jedna figurka? [ 84 ] 2.3.8. Kolika zp˚ usoby m˚ uˇzeme posadit n lid´ı kolem kulat´eho stolu? Ve dvou rozd´ıln´ ych rozesazen´ıch m´a nˇekter´ y ˇclovˇek jin´eho souseda po lev´e nebo po prav´e ruce. [ (n − 1)! ] 2.3.9. Kolika zp˚ usoby m˚ uˇzeme posadit n manˇzelsk´ ych p´ar˚ u kolem kulat´eho stolu tak, aby manˇzel´e sedˇeli vˇzdy vedle sebe? Ve dvou rozd´ıln´ ych rozesazen´ıch m´a nˇekter´ y ˇclovˇek jin´eho souseda po lev´e nebo po prav´e [ 2n (n − 1)! ] ruce. 2.3.10. Dˇr´ıve byly st´atn´ı pozn´avac´ı znaˇcky osobn´ıch automobil˚ u tvoˇreny uspoˇr´adanou sedmic´ı, jej´ıˇz prvn´ı tˇri ˇcleny byly p´ısmena a dalˇs´ı ˇctyˇri ˇc´ıslice. Kolik pozn´avac´ıch znaˇcek bylo moˇzno sestavit, jestliˇze pro prvn´ı [ 175760000 ] ˇc´ ast znaˇcky bylo moˇzno pouˇz´ıt kaˇzd´e z 26 p´ısmen (kaˇzd´a moˇznost povolena nebyla). [∑ ( )] k n 2.3.11. Urˇcete poˇcet vˇsech nejv´yˇse k-prvkov´ ych podmnoˇzin n-prvkov´e mnoˇziny. i=0 i 2.3.12. Kolik je vˇsech pˇeticifern´ ych pˇrirozen´ ych ˇc´ısel? Kolik z nich je menˇs´ıch neˇz 50 000? [ 90000, 40000 ] 2.3.13. Urˇcete poˇcet vˇsech ˇctyˇrcifern´ ych pˇrirozen´ ych ˇc´ısel dˇeliteln´ ych 9, v jejichˇz dekadick´em z´apisu mohou b´ yt pouze ˇc´ıslice 0, 1, 2, 5, 7. [ 54 ] 2.3.14. V s´aˇcku jsou ˇcerven´e, modr´e a zelen´e kuliˇcky (kuliˇcky t´eˇze barvy jsou nerozliˇsiteln´e). Urˇcete, kolika zp˚ usoby lze vybrat pˇet kuliˇcek, jestliˇze v s´aˇcku je a) aspoˇ n pˇet kuliˇcek od kaˇzd´e barvy;
[ 21 ]
b) pˇet ˇcerven´ ych, ˇctyˇri modr´e a ˇctyˇri zelen´e kuliˇcky.
[ 19 ]
2.3.15.* Kolika zp˚ usoby je moˇzn´e napsat ˇc´ıslo k jako souˇcet sˇc´ıtanc˚ u 1 a 2? Pˇredpokl´ad´ame, ˇze rozliˇsujeme] [∑ ( n ) k poˇrad´ı sˇc´ıtanc˚ u. n=⌈ k ⌉ k−n 2
2.3.16.* Jak´ y je poˇcet vˇsech troj´ uheln´ık˚ u, z nichˇz ˇz´adn´e dva nejsou shodn´e a kaˇzd´a jejich[ strana m´a velikost] 1 vyj´adˇrenou nˇekter´ ym z ˇc´ısel n + 1, n + 2, n + 3, ...2n, kde n je pˇrirozen´e ˇc´ıslo. 6 n(n + 1)(n + 2) 2.3.17. Kolik pˇr´ımek lze proloˇzit 7 body, jestliˇze ˇz´adn´e tˇri body neleˇz´ı v pˇr´ımce?
[ 21 ]
2.3.18. Kolik pˇr´ımek lze proloˇzit 7 body, jestliˇze pr´avˇe tˇri body leˇz´ı v pˇr´ımce?
[ 19 ]
2.3.19. M´ame d´any dvˇe mimobˇeˇzky. Na jedn´e je m bod˚ u, na druh´e n bod˚ u. Kolik lze sestrojit[ (ˇctyˇ )rstˇ (enn˚ )u] m s vrcholy v dan´ ych bodech? 2 · 2 2.3.20. Kolika zp˚ usoby m˚ uˇzete seˇradit v poliˇcce pˇet uˇcebnic angliˇctiny, ˇctyˇri uˇcebnice matematiky a dvˇe uˇcebnice ˇcesk´eho jazyka, jestliˇze maj´ı z˚ ustat rozdˇeleny do skupin po jednotliv´ ych pˇredmˇetech? [ 34560 ]
18
2
´ ERY ˇ ˚ S OPAKOVAN ´ ´IM I BEZ OPAKOVAN ´ ´I PRVKU ˚ VYB PRVKU
2.3.21. Na hl´ıdku p˚ ujdou 4 voj´aci z ˇcety. Kolik voj´ak˚ u m´a ˇceta, jestliˇze v´ ybˇer je moˇzno prov´est 210 zp˚ usoby? [ 10 voj´ak˚ u] 2.3.22. Palindrom je slovo, kter´e se p´ıˇse stejnˇe jako pozp´atku. Anglick´a abeceda m´a 26 p´ısmen. [ Kolik ] n existuje palindrom˚ u (i nesmysln´ ych) d´elky n z p´ısmen anglick´e abecedy? 26⌈ 2 ⌉ 2.3.23. H´az´ıme tˇrikr´at kostkou. Kolik existuje takov´ ych moˇznost´ı, kdy v kaˇzd´em dalˇs´ım hodu padaj´ı vˇetˇs´ı a vˇetˇs´ı ˇc´ısla? [ 20 ] 2.3.24. Byli jsme ˇctyˇri, sedˇeli v baru a pop´ıjeli. Tr´apilo n´as ˇspatn´e svˇedom´ı, ˇze m´ısto abychom v ˇzivotˇe dˇelali nˇeco poˇr´adn´eho, jsme z´avisl´ı na alkoholu. Tu k n´am pˇristoupil rozjaˇren´ y barman a nam´ıchal n´am sedm r˚ uzn´ ych drink˚ u tak, aby kaˇzd´ y dostal alespoˇ n jeden. Kolika zp˚ usoby to mohl prov´est, jestliˇze rozliˇsujeme poˇrad´ı drink˚ u, kter´e jsme vypili. [ 100800 ] 2.3.25. Hra Tic-tac-toe je hra s tuˇzkou a pap´ırem pro dva hr´aˇce X a O. Hr´aˇci stˇr´ıdavˇe zapisuj´ı kˇr´ıˇzky a koleˇcka do ˇctvercov´e s´ıtˇe pol´ıˇcek 3 × 3. Obvykle zaˇc´ın´a X, jako na Obr´azku 2.1. Hr´aˇc, kter´ y jako prvn´ı um´ıst´ı tˇri sv´e symboly v jedn´e ˇradˇe, sloupci nebo diagon´ale, vyhraje.
Obr´azek 2.1: Jedna hra Tic-tac-toe. a)♡ Kolik uzn´ ych rozm´ıstˇen´ı kˇr´ıˇzk˚ u a koleˇcek (pˇet kˇr´ıˇzk˚ u a ˇctyˇri koleˇcka) na hern´ım pl´anu? [ ( ) ] existuje r˚ 9 4
b) Kolik existuje r˚ uzn´ ych rozm´ıstˇen´ı kˇr´ıˇzk˚ u a koleˇcek na hern´ım pl´anu, jestliˇze rozliˇsujeme poˇrad´ı tah˚ u, kˇr´ıˇzky a koleˇcka se stˇr´ıdaj´ı? [ 362880 ] c) Kolik existuje r˚ uzn´ ych her Tic-tac-toe, kdy vyhraje X v p´at´em tahu?
[ 1440 ]
d) Kolik existuje r˚ uzn´ ych her Tic-tac-toe, kdy vyhraje O v ˇsest´em tahu?
[ 5328 ]
e) Kolik existuje r˚ uzn´ ych her Tic-tac-toe, kdy vyhraje X v sedm´em tahu?
[ 47952 ]
f) Kolik existuje r˚ uzn´ ych her Tic-tac-toe, kdy vyhraje O v osm´em tahu?
[ 72576 ]
g)* Kolik existuje r˚ uzn´ ych her Tic-tac-toe, kdy vyhraje X v dev´at´em tahu?
[ 81792 ]
h) Kolik existuje r˚ uzn´ ych her Tic-tac-toe, kter´e konˇc´ı rem´ızou?
[ 46080 ]
i) Kolik existuje vˇsech r˚ uzn´ ych her Tic-tac-toe?
[ 255168 ]
2.3.26. Poˇc´ıtaˇc Kec´alek ve filmu Rumburak dostal za u ´kol naj´ıt vˇsechny dvojice slov sloˇzen´e [z dvan´ acti] p´ısmen (mezeru nepoˇc´ıt´ame). Kolik takov´ ych slov z 26 p´ısmen existuje? 11 · 2612 2.3.27. Zakl´ınadlo pro pˇresun do ˇr´ıˇse poh´adek ve filmu Rumburak zn´ı HUBERO KORORO. Kolik existuje anagram˚ u tohoto zakl´ınadla sloˇzen´ ych ze dvou ˇsestip´ısmen´ ych slov? [ 3 326 400 ] 2.3.28. Zakl´ınadlo pro zmˇenu poˇcas´ı ve filmu Rumburak zn´ı RABERA TAREGO. Kolik existuje anagram˚ u tohoto zakl´ınadla sloˇzen´ ych ze dvou ˇsestip´ısmen´ ych slov? [ 6 652 800 ] 2.3.29. Na bˇeˇzn´ ych dominov´ ych kostk´ach se vyskytuj´ı oka v poˇctu 0, 1, . . . 6. Kaˇzd´a dvojice poˇctu ok se s sadˇe vyskytuje na pr´avˇe jedn´e kostce. Vˇsechny kostky domina je moˇzn´e poloˇzit do jedin´e ˇrady tak, aby navazuj´ıc´ı kostky sd´ılely stejn´ y poˇcet ok. Nyn´ı n-dominem budeme rozumˇet takovou sadu kostek, kter´a obsahuje vˇsechny dvojice poˇct˚ u ok z rozsahu 0, 1, . . . , n. Pro jak´a pˇrirozen´a ˇc´ısla n lze vˇsechny kostky n-domina poloˇzit do jedin´e ˇrady? [ pro sud´a n > 0 ] [ (m+1) (n+1) ] 2.3.30. M´ame ˇctvereˇckovanou s´ıt’ m×n ˇctvereˇck˚ u. Kolik r˚ uzn´ ych obd´eln´ık˚ u najdeme v s´ıti? · 2 2
2.3 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı
19
2.3.31. Keltsk´ y druid Travedik vaˇr´ı lektvary ze sta r˚ uzn´ ych bylin. Mezi nimi je i ˇsalvˇej tˇreskut´ a, coˇz je druidova nejmocnˇejˇs´ı bylinka. Pˇri vaˇren´ı lektvar˚ u m˚ uˇze pouˇz´ıt jednu, dvˇe, tˇri, ˇci libovoln´ y vˇetˇs´ı poˇcet bylin. Kter´ ych lektvar˚ u je v´ıce, tˇech, kter´e ˇsalvˇej tˇreskutou obsahuj´ı a nebo tˇech, kter´e ji neobsahuj´ı? [ existuje v´ıce lektvar˚ u, kter´e vybranou bylinu obsahuj´ı] 2.3.32. Keltsk´ y druid Travedik vaˇr´ı lektvary ze sta r˚ uzn´ ych bylin. Mezi nimi jsou i ˇsalvˇej tˇreskut´ a a puchejˇrn´ıˇcek smradlav´ y, coˇz jsou dvˇe Travedikovy nejmocnˇejˇs´ı bylinky. Pˇri vaˇren´ı lektvar˚ u m˚ uˇze pouˇz´ıt jednu, dvˇe, tˇri, ˇci libovoln´ y vˇetˇs´ı poˇcet bylin. Kter´ ych lektvar˚ u je v´ıce, tˇech, kter´e obsahuj´ı ˇsalvˇej tˇreskutou a puchejˇrn´ıˇcek smradlav´ y a nebo tˇech, kter´e alespoˇ n jednu z tˇechto bylin neobsahuj´ı? [ existuje v´ıce lektvar˚ u, kter´e nˇekterou vybranou bylinu neobsahuj´ı]
20
3
3
´ ´I PRAVDEPODOBNOST ˇ DISKRETN
Diskr´ etn´ı pravdˇ epodobnost
Pokud nen´ı ˇreˇceno jinak, tak v tomto pˇredpokl´ad´ame, ˇze bal´ıˇcek karet obsahuje 32 karet, od sedmiˇcky po eso ve ˇctyˇrech r˚ uzn´ ych barv´ach (srdce, piky, k´ary a kˇr´ıˇze). Klasick´a ˇsestistˇenn´a kostka je vyrobena tak, ˇze souˇcet ok na protilehl´ ych stˇen´ach je vˇzdy sedm. Vˇsimnˇete si, ˇze i v pˇr´ıpadˇe, kdy m´ame zam´ıchan´ y cel´ y bal´ıˇcek karet, nemus´ıme nˇekdy uvaˇzovat ˇsech 32! poˇrad´ı. Pokud se zaj´ım´ame o nˇejak´ y v´ ybˇer, staˇc´ı pracovat s nˇejak´ ym n´ahodn´ ym v´ ybˇerem. Podrobnˇeji si o diskr´etn´ı pravdˇepodobnosti m˚ uˇzete pˇreˇc´ıst ve skriptech [ZDM].
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady 3.0.1. Hod´ıme souˇcasnˇe sedmi kostkami. Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze a) padne souˇcet 12? Sestav´ıme pravdˇepodobnostn´ı prostor s nosnou mnoˇzinou Ω, kde kaˇzd´ y element´arn´ı jev odpov´ıd´ a jednomu hodu se ˇsesti kostkami (prvn´ı aˇz sedm´ı kostka). Tento pravdˇepodobnostn´ı prostor je uniformn´ı a m´a V (6, 7) = 67 prvk˚ u. Nejmenˇs´ı moˇzn´ y souˇcet pˇri hodu sedmi kostkami je 7. Zb´ yv´a rozdˇelit pˇet jednotek“ (ok = punt´ık˚ u) ” mezi sedm kostek, jak se na nˇekter´ ych stˇen´ach pˇri hodu se souˇctem 12( mohou objevit. Jedn´ a se ) (11) 11 ∗ o neuspoˇr´adan´ y v´ ybˇer s moˇznost´ı opakov´an´ı. Existuje celkem C (7, 5) = 6 = 5 = 462 takov´ ych moˇznost´ı. Jev padne souˇcet 12“ odpov´ıd´a podmnoˇzinˇe A ⊆ Ω, pˇriˇcemˇz A m´a 462 prvk˚ u. Protoˇze ” dan´ y pravdˇepodobnostn´ı prostor je uniformn´ı, hledan´a pravdˇepodobnost je (11) 77 462 P = 57 = = . 6 279936 46656 Pozn´ amka: Kdybychom se ptali na souˇcet 13 nebo vyˇsˇs´ı, u ´loha by byla obt´ıˇznˇejˇs´ı, protoˇze na kaˇzd´e kostce je nejv´ yˇse ˇsest ok (punt´ık˚ u). Pˇri v´ ypoˇctu velikosti A bychom museli uv´aˇzit, aby sestaven´e moˇznosti odpov´ıdaly sˇc´ıtanc˚ um s nejvyˇsˇs´ı hodnotou 6. Pozn´ amka:
b) padne souˇcet 13? Sestav´ıme pravdˇepodobnostn´ı prostor stejnˇe jako v pˇredchoz´ı ˇc´asti. Nejmenˇs´ı moˇzn´ y souˇcet pˇri hodu sedmi kostkami je 7. Zb´ yv´a rozdˇelit ˇsest jednotek“ (ok = punt´ık˚ u) ” mezi sedm kostek, nem˚ uˇzeme vˇsak vˇsechna oka um´ıstit na jednu kostku, protoˇze by tato kostka mˇela sedm ok (punt´ık˚ u) na jedn´e stˇenˇe. Jedn´a se o neuspoˇr´adan´ y v´ ybˇer s moˇznost´ı opakov´an´ı. Odeˇcteme poˇcet takov´ ych moˇznost´ı, kdy( vˇ)sechny (7) jednotky jsou pˇrid´any na jednu ze sedmi kostek. Existuje celkem C ∗ (7, 6) − C(6, 1) = 12 − ych moˇznost´ı. Protoˇze uniformn´ı 6 1 = 924 − 7 = 917 takov´ pravdˇepodobnostn´ı prostor m´a V (6, 7) = 67 prvk˚ u, hledan´a pravdˇepodobnost je (12) (7) − 917 P = 6 7 1 = . 6 279936 3.0.2. Hod’me dvˇema kostkami. Jsou jev padl souˇcet 6“ a jev padl souˇcin 8“ nez´avisl´e? ” ” Zavedeme pravdˇepodobnostn´ı prostor Ω = {(a, b) : 1 ≤ a, b, ≤ 6}. Jev A, kdy padne souˇcet 6, je A = {(1, 5), (2, 4), (3, 3), (4, 2), (5, 1)}. Jev B, kdy padne souˇcin 8, je B = {(2, 4), (4, 2)}. Protoˇze se jedn´a o uniformn´ı pravdˇepodobnostn´ı prostor, m´ame P (A) =
|A| 5 = , |Ω| 36
P (B) =
|B| 2 = , |Ω| 36
P (A ∩ B) = P (B) =
2 . 36
3.1 Motivaˇcn´ı pˇr´ıklady
21
Pokud jsou jevy nez´avisl´e, mus´ı podle definice platit P (A) · P (B) = P (A ∩ B). Dosazen´ım dostaneme
5 2 2 · ̸= , 36 36 36
proto jevy A a B nejsou nez´avisl´e. Jin´ eˇ reˇ sen´ı: Vyjdeme z alternativn´ı definice nez´avislosti jev˚ u, kter´a ˇr´ık´a, ˇze jevy A a B jsou nez´avisl´e, jestliˇze pravdˇepodobnost jevu A nez´avis´ı na tom, zda souˇcasnˇe nastal nebo nenastal jev B: P (A) P (A ∩ B) = . P (Ω) P (B) Dosazen´ım dostaneme 5 36
1
̸=
2 36 2 36
a proto jevy A, B nejsou nez´avisl´e (jsou z´avisl´e). 3.0.3. V krabici je 5 koul´ı, 3 jsou b´ıl´e a 2 ˇcern´e. Vyt´ahneme postupnˇe dvˇe koule. Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze prvn´ı je b´ıl´a a druh´a ˇcern´a? 3.0.4. M´ame dva s´aˇcky s kuliˇckami. V prvn´ım s´aˇcku jsou dvˇe kuliˇcky s ˇc´ıslem 2 a tˇri kuliˇcky s ˇc´ıslem 3. Ve druh´em s´aˇcku jsou 3 kuliˇcky s ˇc´ıslem 4 a 2 kuliˇcky s ˇc´ıslem 5. Tah´ame z obou s´aˇck˚ u po jedn´e kuliˇcce. Jak´ y je pr˚ umˇern´ y souˇcet taˇzen´ ych ˇc´ısel? Oznaˇc´ıme X n´ahodnou veliˇcinu ud´avaj´ıc´ı ˇc´ıslo taˇzen´e z prvn´ıho s´aˇcku. Pro prvn´ı s´aˇcek je P (2) = 25 a P (3) = 53 , nebot’ losov´an´ı jedn´e kuliˇcky m˚ uˇzeme modelovat uniformn´ım pravdˇepodobnostn´ım prostorem Ω s pˇeti element´arn´ımi jevy – podle toho, kter´a byla taˇzena kuliˇcka. Potom je E(X) = 2 ·
3 4+9 13 2 +3· = = . 5 5 5 5
Oznaˇc´ıme Y n´ahodnou veliˇcinu ud´avaj´ıc´ı ˇc´ıslo taˇzen´e z prvn´ıho s´aˇcku. Analogicky jako v pˇredchoz´ım pˇr´ıpadˇe odvod´ıme, ˇze pro druh´ y s´aˇcek je P (4) = 35 a P (5) = 52 . Potom je E(Y ) = 4 ·
2 12 + 10 22 3 +5· = = . 5 5 5 5
Pro souˇcet n´ahodn´ ych veliˇcin plat´ı E(X + Y ) = E(X) + E(Y ) =
13 22 35 + = = 7. 5 5 5
Pr˚ umˇern´ y souˇcet taˇzen´ ych ˇc´ısel je 7.
3.1
Motivaˇ cn´ı pˇ r´ıklady
3.1.1. Na jednom Americk´em televizn´ım kan´alu bˇeˇzela Montyho Show. Soutˇeˇz´ıc´ı mˇeli moˇznost z´ıskat automobil, jestliˇze si vyberou ze tˇr´ı dveˇr´ı ty dveˇre, za kter´ ymi se automobil nach´az´ı. Soutˇeˇz´ıc´ı si jedny dveˇre zvolil a potom Monty ˇsel a otevˇrel nˇekter´e ze dvou zb´ yvaj´ıc´ıch dveˇr´ı. Vˇzdy otevˇrel ty dveˇre, za kter´ ymi nest´al automobil, ale koza. Nyn´ı mˇel soutˇeˇz´ıc´ı moˇznost zmˇenit svou volbu a vybrat si libovoln´e ze dvou st´ale zavˇren´ ych dveˇr´ı. Pˇredpokl´ad´ame, ˇze poˇradatel´e vyberou na zaˇc´atku n´ahodnˇe jedny ze tˇr´ı dveˇr´ı, za kter´e zaparkuj´ı automobil a za dalˇs´ı dvˇe postav´ı kozy. Je lepˇs´ı zmˇenit svoji volbu, nebo z˚ ustat u p˚ uvodn´ıho tipu a nebo je to jedno? S jakou pravdˇepodobnost´ı z´ısk´a soutˇeˇz´ıc´ı v´ yhru jestliˇze zmˇen´ı svoji volbu? Svou odpovˇed’ vysvˇetlete. [ je lepˇs´ı volbu zmˇenit ]
22
3
3.2
´ ´I PRAVDEPODOBNOST ˇ DISKRETN
Koneˇ cn´ y pravdˇ epodobnostn´ı prostor
3.2.1. Hod´ıme kostkou. a) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze padne sud´e ˇc´ıslo?
[1]
b) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze padne prvoˇc´ıslo?
[1]
c) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze padne jedniˇcka nebo dvojka?
[1]
2 2 3
d) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze souˇcet horn´ı a spodn´ı stˇeny je 7?
[1]
e) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze souˇcet horn´ı a spodn´ı stˇeny je 3?
[0]
ˇ ısla 1, 2 3.2.2. Hod´ıme kostkou, kter´a nen´ı spravedliv´a, r˚ uzn´a ˇc´ısla padaj´ı s r˚ uznou pravdˇepodobnost´ı. C´ 1 1 padnou s pravdˇepodobnost´ı 5 , ˇc´ısla 4, 5 a 6 padnou s pravdˇepodobnost´ı 7 . Pravdˇepodobnost ˇc´ısla 3 nen´ı ud´ana. a) Jsou uveden´e pravdˇepodobnosti konzistentn´ı?
c) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze padne sud´e ˇc´ıslo?
[ ano ] ] 6 = 35 [ 17 ]
d) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze padne prvoˇc´ıslo?
[ 18 ]
b) S jakou pravdˇepodobnost´ı padne ˇc´ıslo 3?
e) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze padne jedniˇcka nebo dvojka?
[
1−2·
1 5
−3·
1 7
35 35
[2] 5
f) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze souˇcet horn´ı a spodn´ı stˇeny je 7?
[1]
g) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze souˇcet horn´ı a spodn´ı stˇeny je 3?
[0]
3.2.3. Hod´ıme dvˇema kostkami. a) Je pravdˇepodobnˇejˇs´ı, a) ˇze padne 5 a 6 nebo b) ˇze padnou dvˇe 3? b) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze padne souˇcin 12? c) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze padne souˇcin 4?
[ pravdˇepodobnˇejˇs´ı je a) ] [1] [
d) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze padne souˇcin 14? e) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze padne souˇcet 10?
[
9 1 12
]
[0] ] 1 12
3.2.4. Sestavte funkci P (n), kter´a bude ud´avat pravdˇepodobnost, ˇze pˇri souˇcasn´em hodu n ≥ 1 kostkami ] [ a) padne souˇcet n. P (n) = 61n [ 1 1 b) padne ]souˇcet 3. P (n) = 61 pro n = 1, P (n) = 18 pro n = 2, P (n) = 216 pro n = 3 a P (n) = 0 pro n ≥ 4. 3.2.5. [ n ]Hod´ıme n-stˇennou kostkou oˇc´ıslovanou 1, 2, . . . , n. Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze padne lich´e ˇc´ıslo? ⌈2⌉ n
3.2.6. Hod´ıme n-stˇennou prvoˇc´ıselnou kostkou (stˇeny jsou oˇc´ıslovan´e uˇzit´ım prvn´ıch n prvoˇc´ısel). Jak´ a je] [ n−1 pravdˇepodobnost, ˇze padne lich´e ˇc´ıslo? n 3.2.7. M´ame zam´ıchan´ y bal´ıˇcek 32 hrac´ıch karet. Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze a) prvn´ı karta v bal´ıˇcku je eso?
[1]
b) tˇret´ı karta v bal´ıˇcku je des´ıtka?
[1]
8 8
3.3 Disjunktn´ı a nez´avisl´e jevy
23 [
c) tˇret´ı karta v bal´ıˇcku je des´ıtka, v´ıme-li, ˇze prvn´ı dvˇe karty jsou d´ama a kr´al? d) tˇret´ı karta v bal´ıˇcku je des´ıtka, v´ıme-li, ˇze prvn´ı dvˇe karty jsou sedmiˇcka a des´ıtka?
[
2 15 1 10
] ]
3.2.8. H´az´ıme dvˇema kostkami: ˇsestistˇennou a dvan´actistˇennou. Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze na obou padne [ 1 ] stejn´e ˇc´ıslo? 12 3.2.9. H´az´ıme tˇremi kostkami: ˇctyˇrstˇennou, ˇsestistˇennou, desetistˇennou. Jak´a je pravdˇepodobnost, [ 1ˇze] na vˇsech padne stejn´e ˇc´ıslo? 60 3.2.10. H´az´ıme tˇremi ˇsestistˇenn´ ymi kostkami. a) Je lepˇs´ı vsadit si, ˇze nepadne ˇz´adn´a ˇsestka, nebo ˇze padne alespoˇ n jedna ˇsestka? [ je lepˇs´ı si vsadit, ˇze nepadne ˇz´adn´a ˇsestka ] [ 75 ] b) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze padne pr´avˇe jedna ˇsestka? 216 [ 2 ] c) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze padnou alespoˇ n dvˇe ˇsestky? 27 3.2.11. H´az´ıme desetistˇennou kostkou. a) Hod´ıme jednou. Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze padne prvoˇc´ıslo?
[2]
b) H´az´ıme dvakr´at. Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze padne lich´ y souˇcet?
[1]
c) H´az´ıme dvakr´ ych souˇct˚ u? ]at. Jak´a jsou pravdˇepodobnosti jednotliv´ pro i ∈ [2, 20]
5
[
2 21−i P (i) = min{ i−1 19 , 19 }
3.2.12. H´az´ıme ˇctyˇrikr´at minc´ı. Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze a) padne ˇctyˇrikr´at za sebou hlava? b) padne nejprve hlava, potom orel, znovu orel a nakonec hlava? c) padne dvakr´at hlava a dvakr´at orel (v libovoln´em poˇrad´ı)? d) padne alespoˇ n jednou hlava?
[ [
1 16 1 16
] ]
[3] 8
[ 15 ] 16
3.2.13. Hod´ıme tˇremi stejn´ ymi kostkami. a) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze padne 2, 4, 6? b) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze padne 2, 4, 4?
[ [
1 36 1 72
] ]
3.2.14. Ve tˇr´ıdˇe je 25 ˇz´ak˚ u. Pˇredpokl´adejme, ˇze nikdo nem´a narozeniny 29. u ´nora (v pˇrestupn´em roce) a ˇze kaˇzd´ y den v roce se rod´ı pˇribliˇznˇe stejnˇe dˇet´ı. a) S jakou pravdˇepodobnost´ı budou alespoˇ n dva spoluˇz´ aci slavit narozeniny ve stejn´ y den? b) Kolik nejm´enˇe mus´ı b´ yt ve tˇr´ıdˇe ˇz´ak˚ u, aby byla pravdˇepodobnost spoleˇcn´eho data narozenin dvou spoluˇz´ak˚ u vˇetˇs´ı neˇz 12 ? [ a) P25 = 0.5687, b) nejm´enˇe 23 ˇz´ ak˚ u]
3.3
Disjunktn´ı a nez´ avisl´ e jevy
3.3.1. Dva hr´aˇci h´az´ı kostkou. Jsou jejich hody nez´avisl´e? I kdyˇz nˇekdo hod´ı tˇri ˇsestky za sebou?
[ ano ]
3.3.2. Mˇejme dva r˚ uzn´e element´arn´ı jevy. a) Jsou r˚ uzn´e element´arn´ı jevy vˇzdy disjunktn´ı?
[ ano ]
b) Jsou r˚ uzn´e element´arn´ı jevy vˇzdy nez´avisl´e?
[ ne ]
3.3.3. Mˇejme dva disjunktn´ı jevy.
24
3
´ ´I PRAVDEPODOBNOST ˇ DISKRETN
a) Mohou b´ yt dva disjunktn´ı jevy nez´avisl´e?
[ ano ]
b) Je pr´azdn´ y jev nez´avisl´ y s libovoln´ ym jevem?
[ ano ]
3.3.4. Udejte pˇr´ıklad dvou r˚ uzn´ ych jev˚ u, kter´e nejsou disjunktn´ı. [ Napˇr´ıklad pˇri hodu kostkou: jev padlo lich´e ˇc´ıslo a jev padlo prvoˇc´ıslo. ] 3.3.5. Hod´ıme dvˇema kostkami. a) Jsou jevy A: padl souˇcet 4 a B: padl souˇcin 4 disjunktn´ı?
[ ne ]
b) Jsou jevy A: padl souˇcet 6 a B: padl souˇcin 6 disjunktn´ı?
[ ano ]
3.3.6. Mˇejme tˇri jevy A, B, C. V´ıme, ˇze jevy A a B jsou nez´avisl´e, jevy B a C jsou nez´avisl´e a jevy A a C jsou nez´avisl´e. a) Jsou jevy A, B, C nez´avisl´e jako trojice? b) Mohou b´ yt ve speci´aln´ım pˇr´ıpadˇe nez´avisl´e? Kdy?
[ ne ] [ ano, je-li alespoˇ n jeden z jev˚ u pr´azdn´ y]
3.3.7. M´ame zam´ıchan´ y bal´ıˇcek 32 karet. a) Rozd´ame dvˇema hr´aˇc˚ um po tˇrech kart´ach. Jsou v´ ybˇery karet nez´avisl´e?
[ ne ]
b) D´ame prvn´ımu hr´aˇci tˇri karty a zbyl´e karty zam´ıch´ame. Potom druh´ y hr´aˇc dostane tak´e tˇri karty. Jsou v´ ybˇery karet nez´avisl´e? [ ne ] c) D´ame prvn´ımu hr´aˇci tˇri karty. On si je zapamatuje a vr´at´ı do bal´ıˇcku. Potom karty zam´ıch´ ame a druh´ y hr´aˇc dostane tˇri karty. Jsou v´ ybˇery karet nez´avisl´e? [ ano ] d) Hr´aˇc dostane pˇet karet, potom karty vr´at´ı a po zam´ıch´an´ı dostane znovu pˇet karet. [Jak´a je] 36 pravdˇepodobnost, ˇze mˇel pokaˇzd´e fullhouse (3+2 stejn´e hodnoty)? 808201 e) Hr´aˇc dostane pˇet karet, schov´a si je dostane dalˇs´ıch pˇet karet. Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze mˇel kr´alovsk´ y poker (4 esa a dalˇs´ı karta stejn´e hodnoty) dvakr´at za sebou? [0] 3.3.8. Hod´ıme dvˇema kostkami, jednou zelenou a jednou ˇcervenou. Jsou jevy A: na obou padne stejn´e ” ˇc´ıslo“ a B: na zelen´e kostce padne ˇsestka“ nez´avisl´e? [ ano ] ” 3.3.9. Mˇejme pravdˇepodobnostn´ı prostor Ω = {1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8} s uniformn´ı pravdˇepodobnost´ı (h´az´ıme osmistˇennou kostkou). Jsou jevy A = {1, 2, 3, 4} a B = {5, 6, 7, 8} nez´avisl´e? [ jevy A a B nejsou nez´avisl´e ] 3.3.10. Mˇejme pravdˇepodobnostn´ı prostor Ω = {1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8} s uniformn´ı pravdˇepodobnost´ı (h´az´ıme osmistˇennou kostkou). Jsou jevy A = {1, 2, 3, 4} (padlo mal´e ˇc´ıslo) a B = {1, 3, 5, 7} (padlo lich´e ˇc´ıslo) nez´avisl´e? [ jevy A a B jsou nez´avisl´e ] 3.3.11. Mˇejme pravdˇepodobnostn´ı prostor Ω = {1, 2, 3, 4, 5, 6} s uniformn´ı pravdˇepodobnost´ı (h´az´ıme ˇsestistˇennou kostkou). Jsou jevy A = {1, 2, 3} (padlo mal´e ˇc´ıslo) a B = {1, 3, 5} (padlo lich´e ˇc´ıslo) nez´avisl´e? [ jevy A a B nejsou nez´avisl´e ] 3.3.12. H´az´ıme n-stˇennou kostkou. Nadefinujeme jev A, ˇze padne mal´e ˇc´ıslo 1, 2, . . . , ⌊ n2 ⌋ a jev B, ˇze padne lich´e ˇc´ıslo. Pro jak´a n jsou jevy A a B nez´avisl´e? [ jevy jsou nez´avisl´e jen pro n ≡ 0 (mod 4) ]
3.4 Podm´ınˇen´a pravdˇepodobnost
3.4
25
Podm´ınˇ en´ a pravdˇ epodobnost
3.4.1. Jak´a je pravdˇepodobnost pˇri hodu klasickou kostkou, ˇze padne ˇc´ıslo vˇetˇs´ı neˇz 3 v´ıme-li, ˇze padlo lich´ [ 1 e] ˇc´ıslo. 3 3.4.2. V krabici je 5 koul´ı, 3 jsou b´ıl´e a 2 ˇcern´e. Vyt´ahneme postupnˇe dvˇe koule. Poˇc´ıtejme: Vˇsechny moˇznosti, jak mohou dopadnout losov´an´ı jsou: b´ıl´a-b´ıl´a, b´ıl´a-ˇcern´a, ˇcern´a-ˇcern´a a ˇcern´a-b´ıl´a. Pouze jedna z nich je pˇr´ızniv´a: b´ıl´a-ˇcern´a. Dostaneme pravdˇepodobnost P = 41 . Srovnejte s ˇreˇsen´ım Pˇr´ıkladu 3. Co je ˇspatnˇe? Vysvˇetlete! [ nelze uˇz´ıt vztah platn´ y pro uniformn´ı pravdˇepodobnostn´ı prostor ] 3.4.3. V krabici je 5 koul´ı, 3 jsou(b´ıl´ ) e a 2 ˇcern´e. Vyt´ahneme postupnˇe dvˇe koule. Poˇc´ıtejme: Vˇsech moˇznost´ı, 5 jak m˚ uˇze dopadnout losov´an´ı je 2 = 10. Pˇr´ızniv´e jsou ty, kdy vybereme nejprve b´ılou a potom ˇcernou: Do(3)·(2) 3 staneme pravdˇepodobnost P = 1|Ω|1 = 3·2 reˇsen´ım Pˇr´ıkladu 3. Co je ˇspatnˇe? Vysvˇetlete! 10 = 5 . Srovnejte s ˇ [ rozliˇsit neuspoˇr´adan´ y a uspoˇr´adan´ y v´ ybˇer ] 3.4.4. Z celkov´e produkce z´avodu jsou 4% zmetk˚ u. Z dobr´ ych v´ yrobk˚ u je 75% standardn´ıch. Urˇ ete] [c18 pravdˇepodobnost, ˇze n´ahodnˇe vybran´ y v´ yrobek je standardn´ı. 28
3.5
Stˇ redn´ı hodnota
ˇ ısla 1, 2 3.5.1. H´az´ıme kostkou, kter´a nen´ı spravedliv´a, r˚ uzn´a ˇc´ısla padaj´ı s r˚ uznou pravdˇepodobnost´ı. C´ 1 1 padnou s pravdˇepodobnost´ı 5 , ˇc´ısla 4, 5 a 6 padnou s pravdˇepodobnost´ı 7 . Pravdˇepodobnost [ ˇc´ısla 3 nen´ ]ı E(X) = 114 ud´ ana. Jak´ y je stˇredn´ı poˇcet poˇctu ok, kter´a na kostce padnou? 35 [5] 3.5.2. Jak´a je stˇredn´ı hodnota poˇctu ˇsestek, kter´e padnou pˇri hodu pˇeti kostkami? 6 3.5.3. M´ame ˇsestistˇennou kostku. a) Jak´ y je pr˚ umˇern´ y souˇcet ˇc´ısel na horn´ı a spodn´ı stˇenˇe kostky vyroben´e tak, ˇze 1 je naproti 6, 2 naproti 5 a 3 naproti 4? [7] b) Jak´ y je pr˚ umˇern´ y souˇcet ˇc´ısel na horn´ı a spodn´ı stˇenˇe kostky vyroben´e tak, ˇze 1 je naproti 2, 3 naproti 5 a 4 naproti 6? [7] 3.5.4. Umˇeli byste rozm´ıstit ˇc´ısla 1 aˇz 6 na spravedlivou kostku tak, aby stˇredn´ı hodnota souˇctu horn´ı a spodn´ı stˇeny byla jin´a neˇz 7? [ pro spravedlivou kostku takov´e rozdˇelen´ı nen´ı moˇzn´e ] 3.5.5. Najdˇete vhodn´a ˇc´ısla a1 , a2 , . . . , a6 a rozm´ıstˇete je na spravedlivou kostku tak, aby stˇredn´ı hodnota souˇctu horn´ı a spodn´ı stˇeny byla jin´a neˇz pr˚ umˇer hodnot a1 aˇz a6 vyn´asoben´ y dvˇema. [ pro spravedlivou kostku takov´e rozdˇelen´ı nen´ı moˇzn´e ] 3.5.6. Najdˇete vhodn´a cel´a ˇc´ısla a1 , a2 , . . . , a6 a rozm´ıstˇete je na spravedlivou kostku tak, aby stˇredn´ı hodnota souˇcinu horn´ı a spodn´ı stˇeny byla jin´a neˇz pr˚ umˇer hodnot a1 aˇz a6 umocnˇen´ y na druhou. [ napˇr´ıklad klasick´a kostka ] 3.5.7.* Najdˇete vhodn´a r˚ uzn´a cel´a ˇc´ısla a1 , a2 , . . . , a6 a rozm´ıstˇete je na spravedlivou kostku tak, aby stˇredn´ı hodnota souˇcinu horn´ı a spodn´ı stˇeny byla stejn´a jako pr˚ umˇer hodnot a1 aˇz a6 umocnˇen´ y na druhou. [ napˇr´ıklad kostka s dvojicemi protilehl´ ych stˇen 1 a 6, −1 a −6, 0 a 12 ] [5] 3.5.8. Kolik je tˇreba pr˚ umˇernˇe hod˚ u minc´ı, aby vyˇsly dva stejn´e v´ ysledky? 2 3.5.9.* Kolik je tˇreba pr˚ umˇernˇe hod˚ u minc´ı, kde hlava m´a pravdˇepodobnost p (p nemus´ı b´ y[t 12 ), aby vyˇsly] dva stejn´e v´ ysledky? 2(1 + p − p2 ) 3.5.10.* Kolik je tˇreba pr˚ umˇernˇe hod˚ u spravedlivou minc´ı, aby padla prvn´ı hlava? 3.5.11.* Kolik je tˇreba pr˚ umˇernˇe hod˚ u minc´ı, kde hlava m´a pravdˇepodobnost p (p nemus´ı b´ yt prvn´ı hlava?
[2] 1 2 ),
aby padla [ ] 1 p
ˇ eˇce, 3.5.12. Jak´a je stˇredn´ı hodnota poˇctu pol´ıˇcek, o kter´e se vaˇse figurka pˇresune v jednom kole hry Clovˇ ” nezlob se!“, pokud se
26
3
´ ´I PRAVDEPODOBNOST ˇ DISKRETN
a) po tˇret´ı ˇsestce za sebou jiˇz znovu neh´az´ı? b) opakovanˇe h´az´ı dokud padaj´ı ˇsestky?
[ 301 ] 72
[ 21 ] 5
3.5.13. Pˇri objedn´av´an´ı obˇed˚ u u termin´alu vedle j´ıdelny nev´ıte, kter´a j´ıdla jsou k dispozici a kter´a ne. Jestliˇze tˇri z pˇeti j´ıdel jiˇz nen´ı moˇzn´e objednat. Jak´ y je stˇredn´ı poˇcet pokus˚ u neˇz si objedn´ame j´ıdlo, kter´e se jeˇstˇe vaˇr´ı? [2] 3.5.14. Pˇri objedn´av´an´ı obˇed˚ u u termin´alu vedle j´ıdelny nev´ıte, kter´a j´ıdla jsou k dispozici a kter´a ne. Je-li v menu v´ ybˇer z n j´ıdel a jestliˇze k ≤ n je poˇcet j´ıdel z pˇeti, kter´a je moˇ y je stˇredn´ı poˇcet] [ zno objednat, jak´ (n−k)! ∑n−k (n−i)! pokus˚ u neˇz si objedn´ame j´ıdlo, kter´e se jeˇstˇe vaˇr´ı? E(X) = n! i=1 (n−i−k+1)! · i
3.6
N´ ahodn´ e v´ ybˇ ery
3.6.1. M´ame sedmiprvkovou mnoˇzinu A. a) S jakou pravdˇepodobnost´ı vybereme n´ahodnˇe jednu konkr´etn´ı pˇetiprvkovou podmnoˇzinu mezi vˇ [semi ] 1 pˇetiprvkov´ ymi podmnoˇzinami? 21 b) S jakou pravdˇepodobnost´ı vybereme n´ahodnˇe jednu konkr´etn´ı pˇetiprvkovou podmnoˇzinu mezi vˇ ] [ semi 1 podmnoˇzinami? 128 c) S jakou pravdˇepodobnost´ı vybereme n´ahodnˇe nˇekterou pˇetiprvkovou podmnoˇzinu mezi vˇ emi] [ s21 podmnoˇzinami? 128 3.6.2. [ ] S jakou pravdˇepodobnost´ı vybereme n´ahodnˇe jednu k-prvkovou podmnoˇzinu n-prvkov´e mnoˇziny? 1
(nk) 3.6.3. S jakou pravdˇepodobnost´ı vybereme n´ahodnˇe k-prvkovou podmnoˇzinu mezi vˇsemi podmnoˇz[inami ] (nk) n-prvkov´e mnoˇziny? 2n 3.6.4. Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze n´ahodn´a podmnoˇzina n-prvkov´e mnoˇziny obsahuje jeden pevnˇe zvolen´ [ 1 y] prvek? 2 3.6.5. M´ame n´ahodnou posloupnost ˇctyˇr bit˚ u. a) S jakou pravdˇepodobnost´ı se jedn´a o 0011“? ”
[
]
[3]
b) S jakou pravdˇepodobnost´ı obsahuje dvˇe jedniˇcky a dvˇe nuly? 3.6.6. S jakou pravdˇepodobnost´ı obsahuje v´ıce jedniˇcek neˇz nul?
1 16 8
[
5 16
]
3.6.7. M´ame n´ahodnou permutaci pˇetiprvkov´e mnoˇziny. a) Jakou pravdˇepodobnost m´a jedna n´ahodn´a permutace?
[
1 120
]
b) Jakou pravdˇepodobnost m´a permutace, kde ˇc´ıslo 1 n´asleduje bezprostˇrednˇe za ˇc´ıslem 2?
[1]
c) Jakou pravdˇepodobnost m´a permutace, kde ˇc´ıslo 1 n´asleduje za ˇc´ıslem 2?
[1]
d) Jakou pravdˇepodobnost m´a permutace, kde ˇc´ısla 1, 2 jsou vedle sebe?
[2]
5 2 5
3.7 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı
3.7
27
Pˇ r´ıklady k procviˇ cen´ı
3.7.1. H´az´ıme opakovanˇe spravedlivou minc´ı. [
a) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze pˇri ˇsesti hodech minc´ı padne hlava i orel stejnˇekr´at? [ b) Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze pˇri n hodech minc´ı padne hlava i orel stejnˇekr´at?
5 16
( nn2 )
] ]
2n
3.7.2. M´ame zam´ıchan´ y bal´ıˇcek 32 karet. Vyt´ahneme postupnˇe dvˇe karty. Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze [ 3 ] a) obˇe karty budou esa? 248 [ 1 ] b) obˇe karty budou dev´ıtka a des´ıtka (v tomto poˇrad´ı)? 62 [ 1 ] c) obˇe karty budou dev´ıtka a des´ıtka (v libovoln´em poˇrad´ı)? 31 [ 189 ] d) ani jedna karta nebude kr´al? 248 [ 7 ] e) obˇe karty budou stejn´e barvy? 31 3.7.3. Kuchaˇr upustil omylem do pol´evky dva r˚ uzn´e prsteny. Vˇsechna pol´evka byla rozdˇelena mezi 25 host˚ u, z toho 8 ˇzen. Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze [ 1 ] a) oba prsteny dostane jedna osoba? 25 [ 272 ] b) prsteny budou m´ıt v pol´evce dva muˇzi? 625 [ 64 ] c) prsteny nebude m´ıt v pol´evce ˇz´adn´ y muˇz? 625 [ 272 ] d) prsteny budou m´ıt v pol´evce jeden muˇz a jedna ˇzena? 625 [ 56 ] e) prsteny budou m´ıt v pol´evce dvˇe ˇzeny? 625 f) Jak se pravdˇepodobnosti zmˇen´ı, jestliˇze prsteny budou stejn´e?
[ pravdˇepodobnosti se nezmˇen´ı]
3.7.4. Hod´ıme dvˇema ˇsestistˇenn´ ymi kostkami. Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze vˇetˇs´ı ˇc´ıslo bude m?
[ 2m−1 ] 36
3.7.5. V ˇsupl´ıku m´ame rozh´azen´ ych po 6 ponoˇzk´ach od kaˇzd´e z barev ˇcern´a, ˇsed´a a b´ıl´a. Kolik ponoˇzek mus´ıme pr˚ umˇernˇe vyt´ahnout (postupnˇe a poslepu), abychom dostali jednobarevn´ y p´ar? Nerozliˇsujeme [ 101 ] levou a pravou ponoˇzku. 34 3.7.6. V ˇsupl´ıku m´ame rozh´azen´ ych po p ponoˇzk´ach od kaˇzd´e z b barev. Kolik ponoˇzek mus´ıme pr˚ umˇernˇe vyt´ahnout (postupnˇe a poslepu), abychom dostali jednobarevn´ y p´ar? Nerozliˇsujeme levou a pravou ponoˇzku. 3.7.7.* Magnet m´a dva p´oly, kter´e se pˇritahuj´ı. Barevn´e dˇetsk´e magnetky maj´ı na sobˇe umˇelohmotnou ˇ cka zakr´ ˇcepiˇcku. Cepiˇ yv´a cel´ y jeden p´ol magnetu, proto pˇritahovat se mohou pouze jedn´ım p´olem. Magnetky jsou balen´e po 40 kusech, 10 od kaˇzd´e ze ˇctyˇr barev. Pˇredpokl´adejme, ˇze zakryt´e p´oly tˇechto magnetk˚ u jsou zvoleny n´ahodnˇe s pravdˇepodobnost´ı 12 . Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze tˇechto 40 magnetk˚ u lze pospojovat do 5 × 4 stejnobarevn´ ych dvojic tak, ˇze kaˇzd´a dvojice se navz´ajem pˇritahuje opaˇcn´ ymi nezakryt´ ymi [( )4 ] 10 (5) p´ oly? 210 3.7.8. Hra Tic-tac-toe je hra s tuˇzkou a pap´ırem pro dva hr´aˇce X a O, kteˇr´ı stˇr´ıdavˇe zapisuj´ı kˇr´ıˇzky a koleˇcka do ˇctvercov´e s´ıtˇe pol´ıˇcek 3 × 3, viz Cviˇcen´ı 2.3.25. Pˇri ˇreˇsen´ı vyuˇzijte v´ ysledku Cviˇcen´ı 2.3.25. a) Jak´a je stˇredn´ı hodnota poˇctu tah˚ u do v´ıtˇezstv´ı, jestliˇze rem´ızy nebudeme uvaˇzovat (pˇredpokl´ad´ ame, ˇze rem´ıza nem˚ uˇze nastat). Pˇredpokl´adejme, ˇze kaˇzd´a hra m´a stejnou pravdˇepodobnost (coˇz [nemus´ ]ı 11747 b´ yt pravda). 1452
28
3
´ ´I PRAVDEPODOBNOST ˇ DISKRETN
b)* Jak´a je stˇredn´ı hodnota poˇctu tah˚ u do prvn´ıho v´ıtˇezstv´ı, jestliˇze rem´ızy zapoˇc´ıt´ame jako 9 tah˚ u a dalˇs´ı hra pokraˇcuje dalˇs´ım (des´at´ ym) tahem. Pˇredpokl´adejme, ˇze kaˇzd´a hra m´a stejnou pravdˇepodobnost [ 14627 ] (coˇz nemus´ı b´ yt pravda). 1452 3.7.9. Krabice dˇrevˇen´ ych dˇetsk´ ych vl´aˇck˚ u obsahuje jednu lokomotivu a tˇri vag´onky. Vag´onky a lokomotiva se spojuj´ı pomoc´ı magnet˚ u. Lokomotiva m´a jeden magnet a kaˇzd´ y vag´onek m´a magnety dva – na kaˇzd´em konci jeden. P´oly magnet˚ u jsou otoˇceny tak, aby bylo moˇzno zapojit do vl´aˇcku vˇsechny vag´ onky a to v libovoln´em poˇrad´ı. a) S jakou pravdˇepodobnost´ı by se dal sestavit vl´aˇcek s vag´onky v libovoln´em poˇrad´ı, pokud by v tov´ e] [arnˇ 3 orientaci magnet˚ u pˇriˇrazovali n´ahodnˇe? 16 [ 3 ] b)* Umˇeli byste pˇredchoz´ı u ´lohu zobecnit pro n vag´onk˚ u? 2n+1 c) S jakou pravdˇepodobnost´ı by se dal sestavit vl´aˇcek s vag´onky v alespoˇ n jednom poˇrad´ı, pokud [ 35by] v tov´arnˇe orientaci magnet˚ u pˇriˇrazovali n´ahodnˇe? 64 [ 2n+1 ] ( n ) d)* Umˇeli byste pˇredchoz´ı u ´lohu zobecnit pro n vag´onk˚ u? 22n 3.7.10. V bal´ıˇcku je 8 karet, dvˇe od kaˇzd´e barvy. Bal´ıˇcek peˇclivˇe rozm´ıch´ame. S jakou pravdˇ podobnost´ [ e13824 ]ı 12 dostaneme takov´e rozm´ıch´an´ı, ve kter´em nejsou ˇz´adn´e dvˇe karty stejn´e barvy vedle sebe? = 40320 35 3.7.11. Jak´ y je stˇredn´ı poˇcet hod˚ u ˇsestistennou kostkou neˇz padne kaˇzd´a stˇena alespoˇ n jednou? ˇ ricet sportovc˚ 3.7.12. Ctyˇ u bude rozdˇeleno na ˇctyˇri stejnˇe poˇcetn´e skupiny. Jak´a je pravdˇepodobnost, [ 3ˇze] dva konkr´etn´ı sportovci A a B budou ve stejn´e skupinˇe? 13 3.7.13. S jakou pravdˇepodobnost´ı bude pˇrijato bin´arn´ı slovo d´elky 8 znak˚ u, kter´e obsahuje ˇctyˇri nuly, ze] [ jestliˇ 84035 zdroj sign´alu generuje 7kr´at v´ıce nul neˇz jedniˇcek? 8388608
29
4
D˚ ukazy v diskr´ etn´ı matematice
Podrobnˇeji si o d˚ ukazech m˚ uˇzete pˇreˇc´ıst ve skriptech [ZDM].
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady 4.0.1. Kolik r˚ uzn´ ych bin´arn´ıch oper´ator˚ u existuje (m˚ uˇze existovat)? Sestavte jejich pravdivostn´ı tabulky. Pod´ıvejme se na bin´arn´ı oper´ator A ⊕ B. Jsou ˇctyˇri r˚ uzn´e kombinace pravdivostn´ıch hodnot promˇenn´ ych A a B. Pro kaˇzdou existuj´ı dvˇe moˇznosti, jak´a bude v´ ysledn´a logick´a hodnota oper´atoru ⊕. Dost´av´ ame tak celkem V (2, 4) = 24 = 16 r˚ uzn´ ych logick´ ych bin´arn´ıch oper´ator˚ u. Oznaˇc´ıme si je ⊕1 , ⊕2 , . . . , ⊕16 . Jejich tabulky pravdivostn´ıch hodnot jsou A 0 0 1 1
B 0 1 0 1
A ⊕1 B 0 0 0 0
A 0 0 1 1
B 0 1 0 1
A ⊕9 B 1 0 0 0
A ⊕2 B A ⊕3 B A ⊕4 B A ⊕5 B A ⊕6 B A ⊕7 B A ⊕8 B 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 0 1 1 0 0 1 1 1 0 1 0 1 0 1 Tabulka 4.1: Tabulky pravdivostn´ıch hodnot oper´ ator˚ u ⊕1 aˇz ⊕8 . A ⊕10 B 1 0 0 1
A ⊕11 B 1 0 1 0
A ⊕12 B 1 0 1 1
A ⊕13 B 1 1 0 0
A ⊕14 B 1 1 0 1
A ⊕15 B 1 1 1 0
A ⊕16 B 1 1 1 1
Tabulka 4.2: Tabulky pravdivostn´ıch hodnot oper´ ator˚ u ⊕9 aˇz ⊕16 . Pozn´ amka: Napˇr´ıklad oper´ator ⊕2 je dobˇre zn´am´ ym oper´atorem konjunkce ∧, oper´ator ⊕8 je oper´atorem disjunkce ∨, oper´ator ⊕15 je oper´atorem NAND. 4.0.2. Dokaˇzte ˇze pro ∀a ∈ Z, je-li a2 lich´e, potom a je lich´e. Tvrzen´ı dok´aˇzeme nepˇr´ımo. M´ısto p˚ uvodn´ıho v´ yroku dok´aˇzeme jeho obmˇenu: ∀a ∈ Z, je-li a sud´e, potom 2 a je sud´e. V´ıme, ˇze existuje k ∈ Z takov´e, ˇze a = 2k. Potom a2 = (2k)2 = 4k 2 = 2(2k 2 ). Vid´ıme, ˇze a2 je opˇet sud´e, nebot’ existuje k ′ = 2k 2 tak, ˇze a2 = 2k ′ . 4.0.3. Ukaˇzte, ˇze kaˇzd´e poˇstovn´e vˇetˇs´ı nebo rovno 12 Kˇc m˚ uˇze b´ yt zaplaceno uˇzit´ım zn´amek v hodnotˇe 4 Kˇc a 5 Kˇc. Uk´aˇzeme matematickou indukc´ı vzhledem k cenˇe c. Z´ aklad indukce: Nejprve uk´aˇzeme, ˇze je moˇzno vyplatit ˇc´astky • 12 Kˇc jako 4 + 4 + 4 = 12 • 13 Kˇc jako 5 + 4 + 4 = 13 • 14 Kˇc jako 5 + 5 + 4 = 14 • 15 Kˇc jako 5 + 5 + 5 = 15 Indukˇcn´ı krok: Uk´aˇzeme, ˇze kdyˇz jde zaplatit poˇstovn´e v cenˇe c, tak jde zaplatit tak´e poˇstovn´e o hodnotˇe c + 4. Staˇc´ı nalepit o jednu ˇctyˇrkorunovou zn´amku nav´ıc. To podle principu matematick´e indukce znamen´a, ˇze pomoc´ı zn´amek v hodnotˇe 4 a 5 Kˇc m˚ uˇzeme zaplatit jak´ekoliv poˇstovn´e v hodnotˇe alespoˇ n 12 Kˇc. 4.0.4. Dva zlodˇeji ukradli n´ahrdeln´ık. N´ahrdeln´ık je sestaven z drahokam˚ u (rub´ın˚ u a diamant˚ u) po ˇradˇe spojen´ ych ˇret´ızkem do kruhu. Sv˚ uj lup by si chtˇeli rozdˇelit tak, aby kaˇzd´ y dostal stejn´ y poˇcet diamant˚ u i rub´ın˚ u. Ukaˇzte, ˇze pokud n´ahrdeln´ık obsahuje sud´ y poˇcet diamant˚ u (2d) a sud´ y poˇcet rub´ın˚ u 2r, je
30
4
˚ ´ ´I MATEMATICE DUKAZY V DISKRETN
vˇzdy moˇzn´e rozdˇelit n´ahrdeln´ık na dvˇe ˇc´ asti tak, aby kaˇzd´a ˇc´ast obsahovala polovinu rub´ın˚ u i polovinu diamant˚ u. Tvrzen´ı uk´aˇzeme pˇr´ımo. Nav´ıc d˚ ukaz bude konstruktivn´ı a poskytne n´avod, jak m´ısto pro dˇelen´ı naj´ıt. N´ahrdeln´ık rozloˇz´ıme na st˚ ul tak, abychom mohli urˇcovat smˇer po a proti smˇeru hodinov´ ych ruˇciˇcek. Najdeme takov´e dva ˇcl´anky c1 a c2 na n´ahrdeln´ıku ˇret´ızku (vˇzdy vedle diamantu, mˇeˇreno proti smˇeru hodinov´ ych ruˇciˇcek), ˇze pˇri rozdˇelen´ı by v jednom i druh´em d´ılu byl stejn´ y poˇcet diamant˚ u d1 = d2 . ’ Takov´e rozdˇelen´ı jistˇe existuje, nebot n´ahrdeln´ık obsahuje sud´ y poˇcet diamant˚ u. Pod´ıv´ame se, jak´ y je poˇcet rub´ın˚ u r1 a r2 v obou ˇc´astech. Je-li r1 = r2 , tak je tvrzen´ı dok´az´ano. Jinak m˚ uˇzeme bez u ´jmy na obecnosti pˇredpokl´adat, ˇze rub´ın˚ u je v´ıce po smˇeru od c1 a ˇze plat´ı r1 > r2 (obˇe jsou sud´a nebo obˇe lich´a ˇc´ısla). Nyn´ı rozliˇs´ıme n´asleduj´ıc´ı pˇr´ıpady: 1. drahokam po smˇeru od c1 (resp. proti smˇeru od c2 ) je rub´ın posuneme m´ısto dˇelen´ı c1 o jeden drahokam (rub´ın) po smˇeru (resp. c2 proti smˇeru) na m´ısto c′1 (resp. c′2 ); nyn´ı je r1′ = r1 − 1 a r2′ = r2 + 1 2. drahokam po smˇeru od c1 i proti smˇeru od c2 diamant posuneme m´ısto dˇelen´ı c1 o jeden drahokam (diamant) po smˇeru (resp. c2 po smˇ eru) na m´ısto c′1 ′ ′ ′ ustane d1 = d1 = d2 = d2 (resp. c2 ); jistˇe z˚ Vˇsimneme si, ˇze pˇri opakov´an´ı postupu se v pˇr´ıpadˇe prvn´ım rozd´ıl r1 − r2 vˇzdy sn´ıˇz´ı o nejmenˇs´ı moˇznou hodnotu 2, zat´ımco v druh´em pˇr´ıpadˇe se z˚ ustane rozd´ıl r1 − r2 stejn´ y nebo se zv´ yˇs´ı (o nˇejakou sudou hodnotu). Postup je jistˇe koneˇcn´ y, nebot’ n´ahrdeln´ık obsahuje koneˇcn´ y poˇcet drahokam˚ u a nav´ıc se urˇcitˇe podaˇr´ı rozdˇelit n´ahrdeln´ık na dvˇe stejnˇe hodnotn´e ˇc´asti dˇr´ıve, neˇz se m´ısto dˇelen´ı c′1 dostane na p˚ uvodn´ı m´ısto c2 , nebot’ potom by muselo b´ yt r1′ − r2′ = −(r1 − r2 ) z´aporn´e. Pˇri dˇelen´ı sniˇzujeme rozd´ıl pouze v pˇr´ıpadˇe prvn´ım a to vˇzdy o nejmenˇs´ı moˇznou hodnotu, proto z´ısk´ame vˇsechna moˇzn´a dˇelen´ı s rozd´ılem mezi hodnotou r1 − r2 a hodnotou −(r1 − r2 ). Jin´ eˇ reˇ sen´ı: N´ahrdeln´ık, kter´ y obsahuje 2d diamant˚ u a 2r rub´ın˚ u rozloˇz´ıme na st˚ ul tak, abychom mohli urˇcovat smˇer po a proti smˇeru hodinov´ ych ruˇciˇcek. Najdeme na n´ahrdeln´ıku takov´e dva protilehl´e ˇcl´anky ˇret´ızku A a B, ˇze pˇri rozdˇelen´ı by v jedn´e i druh´e ˇc´asti byl stejn´ y poˇcet drahokam˚ u: (2d + 2r)/2 = d + r. Pokud obsahuje jedna ˇc´ast v´ıce diamant˚ u d + x (a m´enˇe rub´ın˚ u d − x) neˇz druh´a tak budeme posouvat m´ısta dˇelen´ı o jeden drahokam ve smˇeru hodinov´ ych ruˇciˇcek. V kaˇzd´em kroku se vymˇen´ı jedna dvojice drahokam˚ u. Jsou-li vymˇenˇen´e drahokamy stejn´e, nezmˇen´ı se poˇcty diamant˚ u ani rub´ın˚ u v kaˇzd´e ˇc´ asti. Jsou-li vymˇenˇen´e drahokamy r˚ uzn´e, tak se poˇcet diamant˚ u v jedn´e ˇc´asti o 1 zv´ yˇs´ı (na d + x + 1) nebo o 1 sn´ıˇz´ı (na d + x − 1). Postup je jistˇe koneˇcn´ y, nebot’ n´ahrdeln´ık obsahuje koneˇcn´ y poˇcet drahokam˚ u a nav´ıc se urˇcitˇe podaˇr´ı rozdˇelit n´ahrdeln´ık na dvˇe stejnˇe hodnotn´e ˇc´asti dˇr´ıve, neˇz se m´ısta dˇelen´ı posunou o polovinu obvodu (d + r), nebot’ potom by mˇela jedna ˇc´ast tolik diamant˚ u, jako p˚ uvodnˇe mˇela druh´a ˇc´ast: d − x. V kaˇzd´em kroku se celoˇc´ıseln´a hodnota d + x mˇen´ı o 1, proto dˇr´ıve nˇeˇz otoˇc´ıme o d + r drahokam˚ u mus´ı nastat x = 0. Jakmile maj´ı ˇc´ asti v nˇekter´em kroku stejn´ y poˇcet diamant˚ u, mus´ı m´ıt i stejn´ y poˇcet rub´ın˚ u, nebot’ obˇe maj´ı stejn´ y poˇcet drahokam˚ u.
4.1
Motivaˇ cn´ı pˇ r´ıklady
4.1.1. Tabulka ˇcokol´ady se skl´ad´a z m × n ˇctvereˇck˚ u. Chceme ji nal´amat na jednotliv´e ˇctvereˇcky. Najdˇete a dokaˇzte jak´ y je nejmenˇs´ı poˇcet zlom˚ u, abychom ˇcokol´adu m × n rozdˇelili na jednotliv´e ˇctvereˇcky? [ pˇr´ımo nebo silnou indukc´ı] 4.1.2. Dokaˇzte, ˇze pro kaˇzd´e n ∈ N plat´ı, ˇze n pˇr´ımek rozdˇel´ı rovinu na nejv´ yˇse [ indukc´ı vzhledem k n ]
1 2 n(n
+ 1) + 1 oblast´ı.
4.1.3. M´ame sloupeˇcek n krabic. Budeme hr´at n´asleduj´ıc´ı hru (pro jednoho/libovoln´ y poˇcet hr´aˇc˚ u): Z jednom kroku vˇzdy rozdˇel´ıme nˇejak´ y sloupec z krabic (z ≥ 2) na dva menˇs´ı sloupce s x a y krabicemi. Za tento krok z´ısk´ame poˇcet bod˚ u, kter´ y je d´an souˇcinem x · y.
4.2 Z´akladn´ı logick´e symboly
31
Hra konˇc´ı, jakmile m´ame n sloupc˚ u kaˇzd´ y s jedinou krabic´ı. Zaˇc´ın´ame s nulov´ ym poˇctem bod˚ u a chtˇeli bychom dos´ahnout co nejvˇetˇs´ıho poˇctu bod˚ u. Hr´aˇc s nejvˇetˇs´ım poˇctem bod˚ u vyhr´al. a) Jakou strategii zvolit, abychom z´ıskali co nejvˇetˇs´ı sk´ore? b) Dokaˇzte, ˇze ˇz´adn´a jin´a strategie nevede k vyˇsˇs´ımu sk´ore.
4.2
Z´ akladn´ı logick´ e symboly
4.2.1. Sestavte negaci v´ yroku Vˇsechna auta jsou ˇcerven´a.“ ” 4.2.2. Sestavte negaci v´ yroku Kaˇzd´ y student u zkouˇsky uspˇeje.“ ” neuspˇeje ] 4.2.3. Sestavte negaci v´ yroku Jednou jsem vyhr´al ve sportce.“ ” nebo nikdy ] ˇ 4.2.4. Sestavte negaci v´ yroku Kdo nesk´aˇce, nen´ı Cech.“ ” 4.2.5. Sestavte negaci v´ yroku ∀n : 2n > n2 . 4.2.6. Sestavte negaci v´ yroku ∀x > 1 : x2 > x. 4.2.7. Sestavte negaci v´ yroku ∃x ∈ R \ {0} : ln |x| < 0.
[ alespoˇ n jedno auto nen´ı ˇcerven´e ] [ alespoˇ n jeden student u zkouˇsky [ ve sportce jsem vyhr´al alespoˇ n dvakr´ at [
] ˇ kdo nesk´aˇce, m˚ uˇze b´ yt i Cech [ ] ∃n : 2n ≤ n2 [ ] ∃x > 1 : x2 ≤ x [ ∀x ∈ R \ {0} : ln |x| ≥ 0 ]
4.2.8. Pokud je to moˇzn´e, zapiˇste vˇsechny moˇzn´e r˚ uzn´e bin´arn´ı oper´atory uˇzit´ım negace, konjunkce a disjunkce. 4.2.9. Pokud je to moˇzn´e, zapiˇste vˇsechny moˇzn´e r˚ uzn´e bin´arn´ı oper´atory uˇzit´ım negace, konjunkce a XOR. 4.2.10. Pokud je to moˇzn´e, zapiˇste vˇsechny moˇzn´e r˚ uzn´e bin´arn´ı oper´atory uˇzit´ım NAND a XOR. 4.2.11. V´ıme, ˇze v´ yrok A a jeho negace nonA nemohou b´ yt souˇcasnˇe pravdiv´e nebo souˇcasnˇe nepravdiv´e. Oznaˇc´ıme A v´ yrok Tato vˇeta neobsahuje z´apor,“ kter´ y je nepravdiv´ y. Avˇsak jeho negace Tato vˇeta ” ” obsahuje z´apor“ je tak´e nepravdiv´a. Vysvˇetlete! [ A ani nonA nejsou v´ yroky, proˇc? ] 4.2.12.* Najdˇete podobn´e vˇety jako v pˇredchoz´ım pˇr´ıkladu tak, aby obˇe tvrzen´ı A a nonA byly pravdiv´e. [ˇreˇsen´ı existuj´ı, najdete je? ]
4.3
Pojem matematick´ eho d˚ ukazu
Cel´e ˇc´ıslo a se naz´ yv´a sud´e, existuje-li k ∈ Z tak, aby a = 2k. V opaˇcn´em pˇr´ıpadˇe se ˇc´ıslo a naz´ yv´ a lich´e. 4.3.1. Dokaˇzte ˇze pro ∀a ∈ Z, je-li a lich´e, potom a2 je lich´e.
[ pˇr´ımo ]
4.3.2. Najdˇete chybu v n´asleduj´ıc´ım d˚ ukazu. Uk´aˇzeme, ˇze 13 je prvoˇc´ıslo. Pˇredpokl´adejme, ˇze vˇsechna lich´ a ˇc´ısla jsou prvoˇc´ısla. Protoˇze 13 = 2 · 6 + 1 je lich´e ˇc´ıslo, tak 13 je prvoˇc´ıslo. [ implikace z nepravdiv´eho v´ yroku nen´ı d˚ ukaz! ] 4.3.3. Najdˇete chybu v n´asleduj´ıc´ım d˚ ukazu. Mˇejme v´ yrok V , kter´ y ˇr´ık´a ∀x ∈ R : x2 > x. Protoˇze jistˇe 0 > −1, tak pˇriˇcten´ım x dostaneme x > x − 1. Nyn´ı z nerovnost´ı x2 > x > x − 1 dostaneme x2 > x − 1. Nerovnice x2 −x+1 > 0 m´a ˇreˇsen´ı pro vˇsechna re´aln´a ˇc´ısla (vyˇreˇste si podrobnˇe sami), proto n´aˇs pˇredpoklad je pravdiv´ y pro vˇsechna re´aln´a ˇc´ısla. [ implikace z nepravdiv´eho v´ yroku nen´ı d˚ ukaz! ] 4.3.4. Najdˇete chybu v n´asleduj´ıc´ım d˚ ukazu. Mˇejme cel´e ˇc´ıslo a. Jistˇe plat´ı a = a. Umocnˇen´ım pˇredpokladu a = a dostaneme a2 = a2 , neboli 0 = a2 − a2 = (a + a)(a − a). Nyn´ı 0 · (a − a) = 0 = (a + a)(a − a) a zkr´acen´ım v´ yrazem a − a dostaneme a + a = 0, tj. a = −a. [ neekvivalentn´ı u ´prava ] 4.3.5. Najdˇete chybu v n´asleduj´ıc´ım d˚ ukazu. Mˇejme cel´a ˇc´ısla a, b. Pokud plat´ı a = b, tak umocnˇen´ım 2 2 2 2 dostaneme a = b , neboli 0 = a − b = (a + b)(a − b). Nyn´ı zkr´acen´ım v´ yrazem a − b dostaneme 0 = a + b, tj. a = −b. [ neekvivalentn´ı u ´prava ]
32
4.4
4
˚ ´ ´I MATEMATICE DUKAZY V DISKRETN
Princip matematick´ e indukce
4.4.1. Dokaˇzte matematickou indukc´ı, ˇze souˇcet prvn´ıch n lich´ ych ˇc´ısel je n2 .
[ indukc´ı vzhledem k n ]
4.4.2. Dokaˇzte kombinatoricky (jinak neˇz pˇr´ımo nebo indukc´ı), ˇze souˇcet prvn´ıch n lich´ ych ˇc´ısel je n2 . [ rozkr´ajen´ım ˇsachovnice ] 4.4.3. Dokaˇzte pˇr´ımo (jinak neˇz indukc´ı nebo kombinatoricky), ˇze souˇcet prvn´ıch n lich´ ych ˇc´ısel je n2 . [ souˇctem posloupnosti ] 4.4.4. M´ame ˇsachovnici o rozmˇerech 2n × 2n pol´ıˇcek (n ≥ 1), na kter´e chyb´ı jedno (libovoln´e) pol´ıˇcko. K dispozici m´ame neomezen´ y poˇcet d´ılk˚ u, z nich kaˇzd´ y sest´av´a ze tˇr´ı pol´ıˇcek ˇsachovnice ve tvaru L. Ukaˇzte, ˇze ˇsachovnici je moˇzno pokr´ yt d´ılky tak, aby se ˇz´adn´e d´ılky nepˇrekr´ yvaly a pˇritom byla cel´a ˇsachovnice (aˇz na chybˇej´ıc´ı pol´ıˇcko) pokryt´a.
Obr´azek 4.1: D´ılek se tˇremi pol´ıˇcky ˇsachovnice ve tvaru L. [ indukc´ı vzhledem k n ]
∑n
1 6 n(n
4.4.5. Dokaˇzte, i=1 i2 = + 1)(2n + 1). Z´aklad indukce: Pro i = 1 je tvrzen´ı snadn´e: 1 ∑
i2 = 12 = 1 =
i=1
1 1 · 1 · 2 · 3 = 1(1 + 1)(2 + 1). 6 6
Indukˇcn´ı krok: D´ale pˇredpokl´ad´ame platnost pro 1, 2, . . . , n, tj. n ∑ i=1
1 i2 = n(n + 1)(2n + 1). 6
Pro n + 1 chceme uk´azat, ˇze plat´ı n+1 ∑ i=1
1 i2 = (n + 1)(n + 2)(2n + 3). 6
Pro n + 1 dostaneme n+1 ∑
2
i =
i=1
n ∑ i=1
1 1 i2 + (n + 1)2 = n(n + 1)(2n + 1) + (n + 1)2 = (n + 1) (n(2n + 1) + 6(n + 1)) = 6 6 ( ) 1 1 = (n + 1) 2n2 + 7n + 6 = (n + 1)(n + 2)(2n + 3). 6 6 [ indukc´ı vzhledem k n ]
4.4.6. Dokaˇzte
∑n
3 i=1 i
=
(n+1)2 2
.
[ graficky nebo indukc´ı]
4.4.7. Najdˇete chybu v n´asleduj´ıc´ım d˚ ukazu. Indukc´ı podle n dok´aˇzeme, ˇze kaˇzd´ ych n ˇc´ısel je sobˇe rovn´ ych: x1 = x2 = . . . = xn . Pro n = 1 jistˇe plat´ı x1 = x1 . Necht’ tvrzen´ı plat´ı pro obecn´e n. Uk´aˇzeme, ˇze plat´ı i pro n + 1 ˇc´ısel: x1 , x2 , . . . , xn , xn+1 . Dle indukˇcn´ıho pˇredpokladu je x1 = x2 = . . . = xn , a souˇcasnˇe x2 = . . . = xn = xn+1 . Nyn´ı z tranzitivity rovnosti vypl´ yv´a x1 = x2 = . . . = xn = xn+1 . [ chybnˇe zvolen´ y z´aklad indukce n = 1 ] 4.4.8. Najdˇete chybu v n´asleduj´ıc´ım d˚ ukazu. Indukc´ı podle n dok´aˇzeme, ˇze kaˇzd´ ych n ≥ 2 r˚ uznobˇeˇzn´ ych pˇr´ımek m´a pr´avˇe jeden spoleˇcn´ y bod. Pro n = 2 tvrzen´ı jistˇe plat´ı: dvˇe r˚ uznobˇeˇzky p1 a p2 maj´ı spoleˇcn´ y pr´avˇe jeden bod. Necht’ tvrzen´ı plat´ı pro n pˇr´ımek. Uk´aˇzeme, ˇze plat´ı i pro n + 1 pˇr´ımek: p1 , p2 , . . . , pn , pn+1 . Dle indukˇcn´ıho pˇredpokladu maj´ı pˇr´ımky p1 , p2 , . . . , pn jedin´ y spoleˇcn´ y bod, a souˇcasnˇe
4.5 Vztahy s kombinaˇcn´ımi ˇc´ısly
33
pˇr´ımky p2 , . . . , pn , pn+1 maj´ı jedin´ y spoleˇcn´ y bod. Oznaˇc´ıme P spoleˇcn´ y bod pˇr´ımek p2 a p3 . Podle indukˇcn´ıho pˇredpokladu je tento bod spoleˇcn´ y pro prvn´ıch n pˇr´ımek i pro posledn´ıch n pˇr´ımek a je proto spoleˇcn´ y pro vˇsech n + 1 pˇr´ımek. [ chybnˇe zvolen´ y z´aklad indukce n = 2 ] 4.4.9. Ukaˇzte, ˇze kaˇzd´e poˇstovn´e nebo rovno (h1 −1)(h2 −1) Kˇc m˚ uˇze b´ yt z´ısk´ano uˇzit´ım zn´amek v hodnotˇe h1 Kˇc a h2 Kˇc. 4.4.10. Dokaˇzte Bernoulliho nerovnost: Pro kaˇzd´e pˇrirozen´e n a re´aln´e x > −1 plat´ı nerovnost (1 + x)n ≥ 1 + nx. [ indukc´ı vzhledem k n ] ∑n 4.4.11. Dokaˇzte, ˇze ∀n ∈ N : i=0 i · i! = (n + 1)! − 1 [ indukc´ı vzhledem k n ] ∑n 4.4.12. Ukaˇzte matematickou indukc´ı, ˇze pro kaˇzd´e pˇrirozen´e ˇc´ıslo n plat´ı rovnost i=1 i(i + 1) = 13 n(n + 1)(n + 2) 4.4.13. Ukaˇzte matematickou indukc´ı, ˇze pro vˇsechna pˇrirozen´a ˇc´ısla plat´ı nerovnost an ≤ 2n−1 , kde an je n-t´ y ˇclen posloupnosti urˇcen´e rekurentnˇe: a1 = 1, a2 = 2, a3 = 3 a pro n ≥ 4 je an = an−1 + an−2 + an−3 .
4.5
Vztahy s kombinaˇ cn´ımi ˇ c´ısly (
[(
( 2n ) + n+3 na jedin´e kombinaˇcn´ı ˇc´ıslo. ( ) ( ) (n+2) (n+3) (n+4) 4.5.2. Upravte v´ yraz n0 + n+1 + 2 + 3 + 4 na jedin´e kombinaˇcn´ı ˇc´ıslo. 1 ∑ ( ) na jedin´e kombinaˇcn´ı ˇc´ıslo. 4.5.3.* Upravte v´ yraz ki=0 n+i i 4.5.1. Upravte v´ yraz
2n n−2
)
[ (n+5) ] [(
4.5.4. Pro jak´a n plat´ı C(n − 1, 3) + C(n + 2, 3) + 10 = P (n, 3)? 4.5.5. Ukaˇzte, ˇze plat´ı
)]
2n+1 n−2 4
)]
n+k+1 k
[ n = 3, 8 ]
( )2 ( )2 ( )2 ( )2 ( ) n n n n 2n + + + ··· = . 0 1 2 n n [ kombinatoricky (ˇc´ısla 1, 2, . . . , 2n) nebo pˇr´ımo ]
4.5.6. Ukaˇzte, ˇze plat´ı
( ) ( ) ( ) n n n +6 +6 = n3 1 2 3 [ pˇr´ımo ]
4.5.7. Zd˚ uvodnˇete (kombinatoricky, bez v´ ypoˇctu kombinaˇcn´ıch ˇc´ısel), ˇze plat´ı ( ) ( ) 2n n =2 + n2 2 2 ( ) ( ) ( ) 4.5.8.* Seˇctˇete 1 + 2 n1 + · · · + (k + 1) nk + · · · + (n + 1) nn .
[ kombinatoricky (ˇc´ısla 1, 2, . . . , 2n) ] [ ] (n + 2)2n−1
4.5.9.* Ukaˇzte, ˇze plat´ı ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) n n n n n n +3 +5 + ··· = 2 +4 +6 + ··· 1 3 5 2 4 6 4.5.10. Vypoˇc´ıtejte 1 · 2 · 3 + 2 · 3 · 4 + 3 · 4 · 5 + · · · + (n − 2) · (n − 1) · n
4.5.11. Vypoˇc´ıtejte 4.5.12. Vypoˇc´ıtejte 4.5.13. Vypoˇc´ıtejte
[ (n+1) ] 3! 4
∑n
2 k=1 (k + 1)k! ∑n n−k k(k + k=1 2
∑k
i=0
(2n−k)(k) n−i
i
1)!
kde k ≤ n
[
[ (n + 1)!n ] ] (n + 2)! − 2n+1 [ (2n) ] n
34
4.6
4
˚ ´ ´I MATEMATICE DUKAZY V DISKRETN
D˚ ukazy poˇ c´ıt´ an´ım
ˇ 4.6.1. Existuj´ı na VSB–TUO dva studenti se stejn´ ym posledn´ım ˇctyˇrˇc´ısl´ım rodn´eho ˇc´ısla? princip ] 4.6.2. Ukaˇzte, ˇze na Zemi ˇzij´ı dva lid´e se stejn´ ym poˇctem vlas˚ u.
[ Dirichlet˚ uv
[ Dirichlet˚ uv princip ]
4.6.3. V m´ıstnosti je n lid´ı. Kaˇzd´ y z nich m´a v m´ıstnosti nˇekolik zn´am´ ych (tˇreba i ˇz´adn´eho). Pˇredpokl´ad´ ame, ˇze relace m´ıt zn´am´eho“ je symetrick´a. Ukaˇzte, ˇze nˇekteˇr´ı dva lid´e maj´ı v m´ıstnosti stejn´ y poˇcet zn´am´ ych. ” [ Dirichlet˚ uv princip, a kdyˇz nˇekdo n − 1 zn´am´ ych, nem˚ uˇze b´ yt 0. ] 4.6.4. M´ate 4 r˚ uzn´a ˇc´ısla od 1 do n (n ≥ 4). Ukaˇzte, ˇze nˇekter´a dvˇe d´avaj´ı sud´ y souˇcet. Kolik nejm´enˇe ˇc´ısel zaruˇc´ı sud´ y souˇcet? [ Dirichlet˚ uv princip, min=3 ] 4.6.5. M´ate k r˚ uzn´ ych ˇc´ısel od 1 do n (n ≥ k ≥ 2). Pro jak´e nejmenˇs´ı k m´ame zaruˇceno, a dvˇe] [ ˇze nˇekter´ d´avaj´ı lich´ y souˇcet. kmin = ⌈ n2 ⌉ + 1 4.6.6. Na ˇctrn´actidenn´ı dovolenou jelo 20 lid´ı. Kaˇzd´e odpoledne hraj´ı stoln´ı tenis. U kaˇzd´eho ze dvou stol˚ u se hraje postupnˇe ˇsest z´apas˚ u, Ukaˇzte, ˇze nˇekteˇr´ı dva lid´e spolu bˇehem cel´e dovolen´e nehr´ali. [ poˇcet dvojic, Dirichlet˚ uv princip ] 4.6.7. V Plzni se v mˇestsk´ y dopravn´ıch prostˇredc´ıch ˇst´ıpaj´ı l´ıstky. Po Plzni jezd´ı 150 tramvaj´ı, 90 trolejbus˚ u a 120 autobus˚ u. Ukaˇzte, ˇze pokud se ˇst´ıpe vˇzdy 3, 4 nebo 5 pol´ıˇcek z dev´ıti, tak mus´ı b´ yt v nˇekter´ ych [ 336 < 360 ] vozech stejn´e kombinace. 4.6.8.* Ukaˇzte, ˇze vyˇr´ızneme-li z ˇsachovnice dva protilehl´e rohy, potom nen´ı moˇzn´e ˇsachovnici pokr´ yt dominov´ ymi kostkami. 4.6.9.* Ze ˇsachovnice odebereme dvˇe pol´ıˇcka r˚ uzn´e barvy. Ukaˇzte, ˇze je moˇzno pokr´ yt dominem. 4.6.10. Ukaˇzte, ˇze neexistuje univerz´aln´ı bezztr´atov´ y kompresn´ı algoritmus, tj. takov´a kompresn´ı funkce, kter´a libovolnou posloupnost n bajt˚ u zkompresuje na posloupnost d´elky menˇs´ı neˇz n. [ Neexistuje injektivn´ı zobrazen´ı V ST U P → V Y ST U P . ]
4.7
Pˇ r´ıklady k procviˇ cen´ı
4.7.1. Dokaˇzte, ˇze pro kaˇzd´e pˇrirozen´e n je ˇc´ıslo n3 − n dˇeliteln´e ˇsesti.
[ pˇr´ımo nebo indukc´ı]
4.7.2. Dokaˇzte, ˇze plat´ı ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) r r+1 r+2 n−1 n n+1 + + + ··· + + = . r r r r r r+1 [ indukc´ı podle n ] 4.7.3. Dokaˇzte, ˇze pro vˇsechna pˇrirozen´a n ≥ 1 plat´ı n ∑
(2i − 1) · 3i = (n − 1) · 3n+1 + 3.
i=1
4.7.4. Najdˇete vˇsechna ˇreˇsen´ı nerovnice
(n) 2
>
(n ) 3
[ indukc´ı vzhledem k n ] .
4.7.5.* Dokaˇzte, ˇze plat´ı
[ n = 3, 4 ] (
n
n/2
≤ n! ≤
n+1 2
)n
[ pˇr´ımo ] 4.7.6. Ukaˇzte, ˇze aritmetick´ y pr˚ umˇer dvou nez´aporn´ ych re´aln´ ych ˇc´ısel je nejv´ yˇse roven geometrick´emu √ pr˚ umˇeru, tj. x · y ≤ x+y . [ pˇr´ımo ] 2
4.7 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı
35
4.7.7. Ukaˇzte, ˇze pˇri hodu n ≥ 1 kostkami je stejn´a pravdˇepodobnost, ˇze souˇcet bude sud´ y nebo lich´ y. [ sestaven´ım uniformn´ıho pravdˇepodobnostn´ıho prostoru se dvˇema komplement´arn´ımi jevy stejn´e velikosti ] 4.7.8. Ukaˇzte, ˇze poˇcet vˇsech zobrazen´ı m prvkov´e mnoˇziny do n prvkov´e je nm . [ indukc´ı vzhledem k m ] √ 4.7.9. Ukaˇzte, ˇze 2 nen´ı racion´aln´ı ˇc´ıslo. [ sporem ] 4.7.10. Hra Tic-tac-toe je hra s tuˇzkou a pap´ırem pro dva hr´aˇce X a O, kteˇr´ı stˇr´ıdavˇe zapisuj´ı kˇr´ıˇzky a koleˇcka do ˇctvercov´e s´ıtˇe pol´ıˇcek 3 × 3, viz Cviˇcen´ı 2.3.25. a) Existuje v´ıtˇezn´a strategie pro prvn´ıho hr´aˇce? Pokud ano, najdˇete ji, pokud ne, dokaˇzte to. [ v´ıtˇezn´ a strategie neexistuje ] b) Existuje v´ıtˇezn´a strategie pro druh´eho hr´aˇce, jestliˇze prvn´ı tah prvn´ıho hr´aˇce nesm´ı b´ yt na prostˇredn´ı pole? Pokud ano, najdˇete ji, pokud ne, dokaˇzte to. [ v´ıtˇezn´a strategie neexistuje ] 4.7.11. Ukaˇzte indukc´ı, ˇze k kruˇznic dˇel´ı povrch koule na nejv´ yˇse k 2 − k + 2 ˇc´ast´ı. 4.7.12. Ukaˇzte pˇr´ımo, ˇze k kruˇznic dˇel´ı povrch koule na nejv´ yˇse k 2 − k + 2 ˇc´ast´ı. vzorce ]
[ s vyuˇzit´ım Eulerova
4.7.13. M´ame ˇretˇez s n oˇcky v ˇradˇe. Najdˇete a dokaˇzte jak´ y je nejmenˇs´ı poˇcet oˇcek ˇret´ızku, kter´e je tˇreba cviknout, aby potom bylo moˇzno bez dalˇs´ıho cviknut´ı odpoˇc[´ıtat (ne nutnˇe spojit) libovoln´ y poˇcet oˇcek] od 1 do n. nejmenˇs´ı k takov´e, ˇze n ≥ (k + 1)2k+1 − 1 4.7.14. Ukaˇzte, ˇze pro libovoln´ ych n + 1 pˇrirozen´ ych ˇc´ısel z mnoˇziny [1, 2n] existuj´ı takov´a dvˇe ˇc´ısla, ˇze jedno je n´asobek druh´eho. 4.7.15. Matematickou indukc´ı ukaˇzte, ˇze pro kaˇzd´e cel´e ˇc´ıslo n ≥ 3 existuje n takov´ ych r˚ uzn´ych pˇrirozen´ ych ˇc´ısel x1 , x2 , . . . , xn ˇze rovnice x11 + x12 + · · · + x1n = 1. [ pro kaˇzd´e dalˇs´ı n vezmeme dvojn´asobn´e hodnoty ] 4.7.16. Ukaˇzte, ˇze
1 2·3
+
1 3·4
+ ··· +
1 (n+1)(n+2)
=
n 2(n+2) .
[ s vyuˇzit´ım matematick´e indukce ]
4.7.17. Z aritmetick´e posloupnosti 1, 4, 7, 10, . . . , 100 vybereme libovolnˇe 19 ˇclen˚ u. Dokaˇzte, ˇze mezi nimi existuj´ı dvˇe ˇc´ısla, jejichˇz souˇcet je 104. [ poˇc´ıt´an´ım dvojic ˇc´ısel, kter´a d´avaj´ı souˇcet 104 ] 4.7.18. Ukaˇzte, ˇze v mnoˇzinˇe libovoln´ ych k + 1 cel´ ych ˇc´ısel existuje alespoˇ n jedna dvojice ˇc´ısel, jejichˇz rozd´ıl [ s vyuˇzit´ım Dirichletova principu ] je dˇeliteln´ y ˇc´ıslem k.
36
5
5
RELACE A ZOBRAZEN´I
Relace a zobrazen´ı
ˇ Rekneme, ˇze (bin´arn´ı) relace na mnoˇzinˇe A je • reflexivn´ı pokud ∀x ∈ A : (x, x) ∈ R, • ireflexivn´ı pokud ∀x ∈ A : (x, x) ̸∈ R, • symetrick´ a pokud ∀x, y ∈ A : (x, y) ∈ R ⇔ (y, x) ∈ R, • antisymetrick´ a pokud ∀x, y ∈ A : (x, y), (y, x) ∈ R ⇒ x = y, • asymetrick´ a pokud ∀x, y ∈ A : (x, y) ∈ R ⇒ (y, x) ̸∈ R, • tranzitivn´ı pokud ∀x, y, z ∈ A : (x, y), (y, z) ∈ R ⇒ (x, z) ∈ R, • line´ arn´ı (´ upln´ a ) pokud ∀x, y ∈ A : (x, y) ∈ R ∨ (y, x) ∈ R. Podrobnˇeji si o relac´ıch a permutac´ıch m˚ uˇzete pˇreˇc´ıst ve skriptech [ZDM].
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady 5.0.1. Jak´e vlastnosti m´a relace R = {(1, 1), (1, 2), (2, 2), (2, 3), (3, 3), (3, 1)} definovan´a na mnoˇzinˇe A = {1, 2, 3}? Relace R je reflexivn´ı a nen´ı ireflexivn´ı, protoˇze pro vˇsechny prvky mnoˇziny A plat´ı, ˇze (1, 1), (2, 2) a (3, 3) patˇr´ı do R. Relace R je antisymetrick´a, protoˇze ani jedna dvojice r˚ uzn´ ych prvk˚ u (x, y) nen´ı souˇcasnˇe v relaci R v obou poˇrad´ıch (x, y) a (y, x). Relace R nen´ı asymetrick´a, protoˇze napˇr´ıklad (1, 1) ∈ R. Relace R nen´ı symetrick´a, protoˇze napˇr´ıklad (1, 2) ∈ R ale (2, 1) ∈ / R. Relace R nen´ı ani tranzitivn´ı, protoˇze (1, 2), (2, 3) ∈ R ̸⇒ (1, 3) ∈ R. Relace R je u ´pln´a, protoˇze pro kaˇzdou dvojici prvk˚ u (i dvakr´ at stejn´ y prvek), najdeme alespoˇ n jednu uspoˇr´adanou dvojici, kter´a do relace patˇr´ı. 5.0.2. M´ame d´anu mnoˇzinu A = {2, 3, 4, 5, 6, 7} s relac´ı dˇelitelnosti |. a) Nakreslete hasseovsk´ y diagram relace | na mnoˇzinˇe A. Najdˇete vˇsechny minim´aln´ı, maxim´aln´ı, nejvˇetˇs´ı a nejmenˇs´ı prvky. hasseovsk´ y diagram je na Obr´azku 5.1. Minim´aln´ı prvky jsou 2, 3, 5, 7, protoˇze ˇz´adn´e z tˇechto ˇc´ısel nen´ı dˇeliteln´e nˇejak´ ym jin´ ym prvkem mnoˇziny A. Maxim´aln´ı prvky jsou 4, 5, 6, 7, protoˇze ˇz´ adn´e z tˇechto ˇc´ısel nˇedˇel´ı nˇejak´ y jin´ y prvek mnoˇziny A. Nejvˇetˇs´ı ani nejmenˇs´ı prvek relace dˇelitelnosti na mnoˇzinˇe A nem´a, protoˇze ˇz´adn´ y prvek v A nen´ı dˇelitelem vˇsech prvk˚ u mnoˇziny A, ani ˇz´ adn´ y prvek v A nen´ı dˇeliteln´ y kaˇzd´ ym prvkem mnoˇziny A. 4
6
2
3
5
7
Obr´azek 5.1: Hasseovsk´y diagram relace dˇelitelnosti na mnoˇzinˇe {2, 3, 4, 5, 6, 7}. b) Jak´ y prvek a ∈ N je tˇreba pˇridat do A, aby relace dˇelitelnosti mˇela nejmenˇs´ı prvek? Mus´ıme pˇridat dˇelitele vˇsech ˇc´ısel v mnoˇzinˇe A. Takov´ ym ˇc´ıslem v mnoˇzinˇe N je pouze ˇc´ıslo 1. Pokud bychom vyb´ırali mezi cel´ ymi ˇc´ısly, tak m˚ uˇzeme vybrat tak´e ˇc´ıslo −1. c) Jak´ y prvek a ∈ N staˇc´ı pˇridat do A, aby relace dˇelitelnosti mˇela nejvˇetˇs´ı prvek? Mus´ıme pˇridat dˇelitele ˇc´ıslo, kter´e je dˇeliteln´e vˇsemi ˇc´ısly v mnoˇzinˇe A. Takov´ ym ˇc´ıslem v mnoˇzinˇe N je kaˇzd´ y spoleˇcn´ y n´asobek ˇc´ısel z mnoˇziny A. Nejmenˇs´ım je ˇc´ıslo 420, dalˇs´ı jsou napˇr´ıklad 840 nebo 4200. Pozn´ amka: Kaˇzd´e z ˇc´ısel ve tvaru 420k, kde k ∈ Z je pˇr´ıpustn´e, dokonce napˇr´ıklad i ˇc´ıslo 0 (proˇc?).
5.1 Motivaˇcn´ı pˇr´ıklady
37
d) Jak´ y nejmenˇs´ı prvek a ∈ N je tˇreba pˇridat do A, aby relace dˇelitelnosti mˇela nejvˇetˇs´ı prvek? Protoˇze kaˇzd´e pˇrirozen´e ˇc´ıslo dˇel´ı nulu, tak staˇc´ı pˇridat nulu. Jistˇe to je nejmenˇs´ı takov´e ˇc´ıslo. e) Jak´e nejmenˇs´ı ˇc´ıslo a ∈ Z staˇc´ı pˇridat do A, aby relace dˇelitelnosti mˇela nejvˇetˇs´ı prvek? Takov´ ym ˇc´ıslem je kaˇzd´ y spoleˇcn´ y n´asobek ˇc´ısel z mnoˇziny A. Avˇsak v mnoˇzinˇe Z jsou i z´aporn´a ˇc´ısla a kaˇzd´e z ˇc´ısel 420k, kde k ∈ Z je pˇr´ıpustn´e. Ke kaˇzd´emu takov´emu ˇc´ıslu 420k najdeme menˇs´ı ˇc´ıslo −420(|k| + 1), kter´e splˇ nuje podm´ınky zad´an´ı. Proto neexistuje nejmenˇs´ı cel´e ˇc´ıslo a, kter´e je nejvˇetˇs´ım prvkem A ∪ {a} vzhledem k relaci dˇelitelnosti. 5.0.3. Pro permutaci R na mnoˇzinˇe A definujeme symbol Rn takto: R1 = R, Rn+1 = R ◦ Rn . a) Ukaˇzte, ˇze je-li A koneˇcn´a mnoˇzina, tak mus´ı existovat takov´a r, s ∈ N, r < s, ˇze plat´ı Rr = Rs . Uvˇedomme si, ˇze Rn je zase permutace na A. Protoˇze A je koneˇcn´a mnoˇzina, tak na A existuje koneˇcnˇe mnoho permutac´ı (n!). Proto mezi vˇsemi relacemi Rn se mus´ı nˇekter´e permutace opakovat, tj. ∃r, s ∈ N, r < s tak, ˇze Rr = Rs . b) Najdˇete takovou permutaci R na koneˇcn´e mnoˇzinˇe A, ˇze Rr+1 ̸= Rr pro kaˇzd´e n ∈ N. Mnoˇzina A mus´ı b´ yt alespoˇ n dvouprvkov´a, napˇr´ıklad A = {x, y} (a pˇr´ıpadnˇe dalˇs´ı prvky). Potom vezmeme R = {(x, y), (y, x)}. Pro n lich´e je Rn = R, pro n sud´e je Rn = {(x, x), (y, y)}.
5.1
Motivaˇ cn´ı pˇ r´ıklady
Na prvn´ı pohled se m˚ uˇze pojem relace, kter´ y je zaveden jako podmnoˇzina kart´ezsk´e mocniny (kart´ezsk´eho souˇcinu), zd´at nezaj´ımav´ y. Zkuste si vˇsak spoˇc´ıtat, kolik r˚ uzn´ ych relac´ı na koneˇcn´e mnoˇzinˇe je moˇzno definovat. Uvid´ıme, ˇze formalizace pojmu relace je nezbytn´a i pro velmi mal´e mnoˇziny (na ˇctyˇrech, na deseti prvc´ıch), nebot’ relac´ı je pˇr´ıliˇs mnoho na to, abychom mohli vˇsechny vypsat. [ 2] 5.1.1.♡ Kolik existuje relac´ı na koneˇcn´e n prvkov´e mnoˇzinˇe X? 2n 5.1.2. M´ame strojeˇcek na m´ıch´an´ı karet. Kdyˇz do strojeˇcku vloˇz´ıme seˇrazen´ y bal´ıˇcek karet v poˇrad´ı 1, 2, . . . , 32, bal´ıˇcek zam´ıch´a tak (udˇel´a takovou permutaci karet), ˇze vloˇz´ı sud´e karty mezi lich´e. Dostaneme poˇrad´ı 1, 17, 2, 18, 3, 19, . . . , 16, 32. Jak´ y je ˇr´ad permutace, neboli po kolika nejm´enˇe opakovan´ ych m´ıch´an´ıch dostaneme opˇet seˇrazen´ y bal´ıˇcek? [5] 5.1.3. Patn´acka, zn´am´a tak´e jako Loydova patn´actka1 , je hlavolam, kter´ y obsahuje patn´act kamen˚ u s ˇc´ısly 1 aˇz 15. Kameny m´ame za u ´kol seˇradit posouv´an´ım kamen˚ u. 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
Obr´azek 5.2: Loydova patn´ actka. a) Ukaˇzte, ˇze nen´ı moˇzn´e u klasick´e patn´ actky posouv´an´ım sestavit ˇc´ısla tak, aby byla prohozena dvˇe sousedn´ı ˇc´ısla. [ poˇc´ıt´an´ım inverz´ı] b) Kolik existuje r˚ uzn´ ych rozm´ıch´an´ı hlavolamu patn´ actka (uˇzit´ım leg´aln´ıch tah˚ u) s pr´azdn´ ym pol´ıˇckem v prav´em doln´ım rohu? [ 653837184000 ] 1
Loydova patn´ actka se naz´ yv´ a podle jej´ıho populariz´ atora Sama Loyda. Loyd vypsal odmˇenu $1000 tomu, kdo jako prvn´ı u ´kol vyˇreˇs´ı. Loyd vˇedˇel, ˇze u ´loha nem´ a ˇreˇsen´ı a na prodeji hlavolamu vydˇelal nemal´e pen´ıze.
38
5
5.2
RELACE A ZOBRAZEN´I
Pojem relace
5.2.1. Kolik existuje relac´ı na koneˇcn´e n prvkov´e mnoˇzinˇe, kter´e jsou
[ 2
n(n+1) 2
2n 3
n(n−1) 2
a) symetrick´e? [ b) antisymetrick´e?
[ c) asymetrick´e?
3
n(n−1) 2
] ] ]
5.2.2. Kolik existuje relac´ı na koneˇcn´e n prvkov´e mnoˇzinˇe X takov´ ych, kter´e jsou symetrick´e i antisymetrick´e [ 2n ] souˇcasnˇe? 5.2.3. Kter´a z n´asleduj´ıc´ıch tvrzen´ı jsou pravdiv´a? a) Relace, kter´a nen´ı symetrick´a, je antisymetrick´a.
[ nepravdiv´e tvrzen´ı]
b) Relace, kter´a nen´ı antisymetrick´a, je symetrick´a.
[ nepravdiv´e tvrzen´ı]
c) Relace, kter´a nen´ı symetrick´a, je asymetrick´a.
[ nepravdiv´e tvrzen´ı]
d) Relace, kter´a je asymetrick´a, je antisymetrick´a.
[ pravdiv´e tvrzen´ı]
e) Relace, kter´a je antisymetrick´a, je asymetrick´a.
[ nepravdiv´e tvrzen´ı]
f) Relace je asymetrick´a, pr´avˇe kdyˇz je antisymetrick´a a ireflexivn´ı.
[ pravdiv´e tvrzen´ı]
g) Relace, pro kterou plat´ı ∀x, y ∈ A : ((x, y) ∈ R ∧ (y, x) ̸∈ R) ∨ ((x, y) ̸∈ R ∧ (y, x) ∈ R), je antisymetrick´a. [ pravdiv´e tvrzen´ı] h) Relace, kter´a je symetrick´a i antisymetrick´a, je tak´e reflexivn´ı. i) Relace, kter´a je line´arn´ı, je tak´e reflexivn´ı.
[ nepravdiv´e tvrzen´ı] [ pravdiv´e tvrzen´ı]
5.2.4.♡ Sestavte na mnoˇzinˇe {1, 2, 3, 4} relace a) rovnosti R, b) menˇs´ı <, c) menˇs´ı nebo rovno ≤.
[ R = {(1, 1), (2, 2), (3, 3), (4, 4)} ] [ <= {(1, 2), (1, 3), (1, 4), (2, 3), (2, 4), (3, 4)} ] [ ≤= R∪ < ]
5.2.5. Jak´e vlastnosti m´a relace R = {(1, 1), (1, 2), (2, 2), (2, 3), (3, 3), (3, 1)} definovan´a na mnoˇzinˇe A = {1, 2, 3, 4}? [ antisymetrick´ a] 5.2.6. Jak´e vlastnosti m´a relace R = {(1, 1), (1, 2), (1, 4), (2, 2), (2, 4), (3, 3), (3, 4), (4, 4)} na mnoˇzinˇe A = {1, 2, 3, 4}? [ antisymetrick´a, reflexivn´ı i tranzitivn´ı] 5.2.7. Jak´e vlastnosti m´a relace soudˇelnosti R na N (dva prvky jsou v relaci, jestliˇze jejich nejvˇetˇs´ı spoleˇcn´ y dˇelitel je vˇetˇs´ı neˇz 1)? [ symetrick´ a] 5.2.8. M˚ uˇze na koneˇcn´e mnoˇzinˇe existovat relace, kter´a a)♡ je symetrick´a i antisymetrick´a?
[ ano ]
b)♡ nen´ı symetrick´a ani antisymetrick´a?
[ ano ]
c) nen´ı symetrick´a ani asymetrick´a?
[ ano ]
d) je symetrick´a i asymetrick´a?
[ ano ]
e) nen´ı symetrick´a, antisymetrick´a ani asymetrick´a?
[ ano ]
5.2.9. Je relace dˇelitelnosti na Z antisymetrick´a?
[ nen´ı]
5.3 Uspoˇr´ad´an´ı a ekvivalence
5.3
39
Uspoˇ r´ ad´ an´ı a ekvivalence
5.3.1. Nakreslete hasseovsk´ y diagram relace podmnoˇzin mnoˇziny A = {1, 2, 3, 4}. Najdˇete vˇsechny minim´aln´ı, maxim´aln´ı, nejvˇetˇs´ı a nejmenˇs´ı prvky. [ nejmenˇs´ı i minim´aln´ı ∅; nejvˇetˇs´ı i maxim´aln´ı A] 5.3.2. Sestavte relaci R≡ kongruence podle modulu 4 na mnoˇzinˇe {1, 2, . . . , 10}. Je R≡ relac´ı ekvivalence? Pokud ano, sestavte tˇr´ıdy rozkladu. [ R≡ = {(1, 5), (5, 1), (1, 9), (9, 1), (5, 9), (9, 5), (2, 6), (6, 2), (2, 10), (10, 2), (6, 10), (10, 6), (3, 7), (7, 3), (4, 8), (8, 4)}, ano, A1 = {1, 5, 9}, A2 = {2, 6, 10}, A3 = {3, 7}, A4 = A0 = {4, 8} ] 5.3.3. Vezmeme syst´em vˇsech tˇr´ıprvkov´ ych podmnoˇzin mnoˇziny A = {1, 2, 3, 4, 5, 6, 7}. Definujeme relaci XρY , jestliˇze maj´ı stejn´ y nejvˇetˇs´ı prvek. Ovˇeˇrte, zda se jedn´a o ekvivalenci. Pokud ano, kolik m´a tˇr´ıd [ reflexivn´ı, symetrick´a, tranzitivn´ı; 5 tˇr´ıd rozkladu, nejvˇetˇs´ı rozkladu a kter´a tˇr´ıda m´a nejv´ıce prvk˚ u? pˇr´ısluˇs´ı hodnotˇe 7 ] 5.3.4. Popiˇste vˇsechny relace na mnoˇzinˇe A, kter´e jsou souˇcasnˇe relacemi ekvivalence i uspoˇr´ad´an´ım. [ pr´avˇe relace rovnosti ] 5.3.5. Mˇejme R a S libovoln´e relace ekvivalence na mnoˇzinˇe A. Kter´e n´asleduj´ıc´ı relace jsou tak´e nutnˇe ekvivalence? a) R ∩ S
[ ano ]
b) R ∪ S
[ ne ]
c) R \ S
[ ne ]
5.3.6. Mˇejme R a S libovoln´e relace ˇc´asteˇcn´eho uspoˇr´ad´an´ı na mnoˇzinˇe A. Kter´e n´asleduj´ıc´ı relace jsou tak´e nutnˇe ˇc´asteˇcn´eho uspoˇr´ad´an´ı? a) R ∩ S
[ ano ]
b) R ∪ S
[ ne ]
c) R \ S
[ ne ]
5.3.7. Kolik uspoˇra´dan´ ych dvojic na mnoˇzinˇe A = {1, 2, 3, 4, 5} patˇr´ı do relace a)♡ rovnosti?
[5]
b) menˇs´ı?
[ 10 ]
5.3.8. Kolik uspoˇra´dan´ ych dvojic na mnoˇzinˇe A = [1, n], kde 1 ≤ n ∈ N, patˇr´ı do relace a) rovnosti? b) menˇs´ı?
[n] ] 2 n(n − 1)
[1
5.3.9. Je relace dˇelitelnosti relac´ı ˇc´asteˇcn´eho uspoˇr´ad´an´ı a) na N?
[ ano ]
b) na Z?
[ ne ]
c) na [a, b], kde a, b ∈ N ∧ a < b?
[ ano ]
5.3.10. M´a smysl kreslit hasseovsk´ y diagram relace R, kde pro dva r˚ uzn´e prvky plat´ı (x, y) ∈ R a (y, x) ∈ R? [ relace nen´ı antisymetrick´a – nen´ı jasn´e, kter´ y prvek zakreslit v´ yˇs ]
40
5
5.4
RELACE A ZOBRAZEN´I
Funkce a zobrazen´ı
5.4.1. Rozhodnˇete, zda n´asleduj´ıc´ı funkce f : R → R jsou injekce, surjekce, bijekce nebo ˇz´adn´a z nich. a) f : y = x4
[ˇz´ adn´ a]
b) g : y = ln x
[ nen´ı funkce ]
c) h : y = ex
[ injekce ]
d) k : y = tg x
[ nen´ı funkce ]
e) k : y = arctg x
[ injekce ]
f) l : y = x3 − x
[ surjekce ]
g) m : y = (x − 1)3
[ bijekce ]
5.4.2. Najdˇete pˇr´ıklad funkce f : R → R, kter´a je a) injekce, ale nen´ı surjekc´ı
[ f : y = arctg x ] [
b) surjekce, ale nen´ı injekc´ı [
c) (netrivi´aln´ı) bijekce
f : y = x3 − x
] ]
f : y = (x − 1)3
5.4.3. Najdˇete pˇr´ıklad funkce f : N → N, kter´a je a) injekce, ale nen´ı surjekc´ı
[ f : y = 2x ] [
b) surjekce, ale nen´ı injekc´ı [ c) (netrivi´aln´ı) bijekce
{ f :y=
f : ⌊ x2 ⌋
x + 1 pro x sud´e x − 1 pro x lich´e
]
]
5.4.4. Je-li g ◦ f surjekce, a) mus´ı b´ yt g surjekce?
[ ano ]
b) mus´ı b´ yt f surjekce?
[ ne ]
5.4.5. Je-li g ◦ f prost´a, a) mus´ı b´ yt g prost´a?
[ ne ]
b) mus´ı b´ yt f prost´a?
[ ano ]
5.4.6. Je-li g ◦ f prost´a, mus´ı b´ yt g prost´a? Mus´ı b´ yt f prost´a? [ a) ne g : y = ln |x|, f : y = ex , 5.4.7. Ukaˇzte, ˇze pˇrirozen´ ych ˇc´ısel i cel´ ych ˇc´ısel je stejnˇe, tj. ˇze plat´ı |N| = |Z|. uk´aˇzeme, ˇze se jedn´a o bijekci. ]
b) ano ]
[ Najdeme bijekci a
5.5 Skl´ad´an´ı zobrazen´ı a permutace
5.5
41
Skl´ ad´ an´ı zobrazen´ı a permutace
5.5.1. Ukaˇzte, ˇze zobrazen´ı ρ pˇriˇrazuj´ıc´ı ˇc´ıslu x z mnoˇziny 0, 1, . . . , 6 ˇc´ıslo 3 · x (mod 7) je permutace. [ Zapiˇste permutaci ρ pomoc´ı a) matice, b) pomoc´ı cykl˚ u. Jak´ y je ˇr´ad t´eto permutace? a) ] ( ) 0 1 2 3 4 5 6 ˇ ad ρ je 6. ρ= , b) ρ = (0)(132645). R´ 0 3 6 2 5 1 4 5.5.2. Urˇcete ˇr´ad ( 1 2 a) σ = 2 3 ( 1 2 b) σ = 6 4 ( 1 2 c) σ = 6 4 ( 1 2 d) σ = 3 5 5.5.3. Najdˇete ( 1 a) π = 2 ( 1 b) π = 6
permutace σ, je-li 3 1
4 5
5 4
6 7
7 8
8 9
9 6
3 1
4 3
5 5
6 9
7 8
8 7
9 2
3 1
4 8
5 2
6 5
7 3
8 7
3 7
4 4
5 2
6 8
7 1
8 6
) [ 12 ] ) [6]
) [8] ) [6]
inverzn´ı permutaci π −1 , je-li ) 2 3 4 5 6 7 8 9 3 1 5 4 7 8 9 6 ) 2 3 4 5 6 7 8 4 1 8 2 5 3 7
[
( π −1
=
1 3
[
2 1 (
π −1
=
3 2
4 5
5 4
6 9
7 6
8 9 7 8
1 2 3 5
3 7
4 2
5 6
6 1
7 8
[
c) π = (147)(2685)(3) d) π = (13742685)
sloˇzenou permutaci σ ◦ π, je-li ) ( 2 3 4 5 6 1 2 ,σ= 3 6 2 5 4 2 1 ) ( 2 3 4 5 6 1 2 ,σ= 6 4 3 1 5 5 1 ) ( 2 3 4 5 6 1 2 ,σ= 3 6 2 5 4 2 1
3 4 4 5
5 6 3 6
3 4
4 5 3 6
3 4
4 5
5 3
6 2
)
[ (n − 1)! ] [
( σ◦π =
)
)]
] π −1 = (174)(2586)(3) [ −1 ] π = (15862473)
5.5.4. Kolik existuje permutac´ı mnoˇziny {1, 2, . . . , n} s jedin´ ym cyklem? 5.5.5. Najdˇete ( 1 a) π = 1 ( 1 b) π = 2 ( 1 c) π = 1
8 4
)]
[
( σ◦π =ι=
1 2 2 4
3 6
4 5 1 3
1 2 1 2
3 3
4 4
6 5
5 6 5 6
)] )]
)
d) π = (134)(2675), σ = (136)(47)(25) e) π = (1243)(675), σ = (1342)(576)
[ neexistuje ] [ σ ◦ π = (164372)(5) ] [ σ ◦ π = (1)(2)(3)(4)(5)(6)(7) ]
5.5.6. Jak´eho nejvyˇsˇs´ıho ˇr´adu najdete permutaci na mnoˇzinˇe A, je-li a) A = [1, 9]
[ 20 ]
b) A = [1, 10]
[ 30 ]
c) A = [1, 13]
[ 60 ]
42
5
RELACE A ZOBRAZEN´I
π ◦ π ◦ . . . ◦ π = (14578)(362) 5.5.7. M´ame d´anu permutaci π = (17485)(263). Urˇcete |π ◦ π ◦{z. . . ◦ π} | {z } 542 kr´ at 542 kr´ at 5.5.8.* M´ame strojeˇcek na m´ıch´an´ı karet. Navrhnˇete takovou permutaci karet, aby poˇcet r˚ uzn´ ych rozm´ıch´an´ı, kter´a dostaneme opakov´an´ ym pouˇzit´ım strojeˇcku byl co nejvˇetˇs´ı. 5.5.9.** M´ame strojeˇcek na m´ıch´an´ı karet. Kdyˇz do strojeˇcku vloˇz´ıme seˇrazen´ y bal´ıˇcek karet v poˇrad´ı 1, 2, . . . , n = 2t, bal´ıˇcek zam´ıch´a tak (udˇel´a takovou permutaci karet), ˇze na sud´e pozice po ˇradˇe vm´ıch´ a karty z druh´e poloviny. Dostaneme poˇrad´ı 1, t + 1, 2, t + 2, 3, 19, . . . , t, 2t. Jak´ y je ˇr´ad permutace, neboli po kolika nejm´enˇe opakovan´ ych m´ıch´an´ıch dostaneme opˇet seˇrazen´ y bal´ıˇcek? 5.5.10.** M´ame strojeˇcek na m´ıch´an´ı karet. Kdyˇz do strojeˇcku vloˇz´ıme seˇrazen´ y bal´ıˇcek karet v poˇrad´ı 1, 2, . . . , n, bal´ıˇcek zam´ıch´a tak (udˇel´a takovou permutaci karet), ˇze vloˇz´ı sud´e karty mezi lich´e. Dostaneme poˇrad´ı 1, ⌈ n2 ⌉ + 1, 2, ⌈ n2 ⌉ + 2, 3, 19, . . . , n, ⌈ n2 ⌉. Jak´ y je ˇr´ad permutace, neboli po kolika nejm´enˇe opakovan´ ych m´ıch´an´ıch dostaneme opˇet seˇrazen´ y bal´ıˇcek? 5.5.11. Oznaˇcme r(n) funkci, kter´a kaˇzd´emu ˇc´ıslu n pˇriˇrad´ı nejvˇetˇs´ı ˇr´ad permutace na n-prvkov´e mnoˇzinˇe. Ukaˇzte, ˇze r(n) je neklesaj´ıc´ı funkce. [ ke kaˇzd´e permutaci n prvkov´e mnoˇziny najdeme permutaci n + 1 prvkov´e mnoˇziny pˇrid´an´ım cyklu (n + 1) ] 5.5.12. Je d´ana permutace ρ a zn´ame sloˇzenou permutaci σ ◦ ρ. M˚ uˇzete urˇcit, jak vypad´a permutace σ? [ ano ] 5.5.13. Jsou d´any dvˇe permutace ρ a σ. M˚ uˇzete urˇcit, jak vypad´a kaˇzd´a permutace ρ a σ, jetliˇze v´ıte, jak vypad´a ρ ◦ σ a σ ◦ ρ? [ ne ]
5.6
Pˇ r´ıklady k procviˇ cen´ı
5.6.1. Najdˇete pˇr´ıklad dvojice takov´ ych tranzitivn´ıch relac´ı R1 a R2 , ˇze a) R1 ∪ R2 , R1 ∆R2 tranzitivn´ı nejsou.
b) R1 \ R2 ani c)
5.6.2. M´ame mnoˇzinu X = {(x, y): a, b ∈ Z, b ̸= 0}. Ukaˇzte, ˇze relace R definovan´a tak, ˇze (a, b)R(c, d) pr´avˇe tehdy, kdyˇz ad = bc je relac´ı ekvivalence na mnoˇzinˇe X. Jakou zn´amou mnoˇzinu tvoˇr´ı tˇr´ıdy ekvivalence? [ tˇr´ıdy ekvivalence jsou ekvivalentn´ı zlomky ]
43
6
Princip inkluze a exkluze
Podrobnˇeji si o principu inkluze a exkluze m˚ uˇzete pˇreˇc´ıst ve skriptech [ZDM].
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady 6.0.1. Kolika zp˚ usoby je moˇzno vybrat pˇet karet z bal´ıˇcku 52 karet tak, aby mezi nimi byla od kaˇzd´e barvy alespoˇ n jedna karta? ´ Ulohu vyˇreˇs´ıme uˇzit´ım principu inkluze a exkluze. Oznaˇcme si Ai poˇcet vˇsech moˇzn´ ych v´ ybˇer˚ u 5 karet z bal´ıˇcku 52 karet, ve kter´ ych chyb´ı barva i. Pochopitelnˇe |Ai | = |Aj |, pro vˇsechny dvojice barev i, j. Vˇsimnˇete si, ˇze |Ai ∩ Aj | odpov´ıd´a tˇem v´ ybˇer˚ um(pˇe)ti karet, kde chyb´ı obˇe barvy i, j. Od celkov´eho poˇctu vˇsech v´ ybˇer˚ u P (52, 5) = 52 cteme vˇsechny v´ ybˇery obsaˇzen´e v |A1 ∪ A2 ∪ A3 ∪ 5 odeˇ A4 |. Dle principu inkluze a exkluze urˇc´ıme ( ) ( ) ( ) ( ) 4 4 4 4 |A1 ∪ A2 ∪ A3 ∪ A4 | = |A1 | − |A1 ∩ A2 | + |A1 ∩ A2 ∩ A3 | − |A1 ∩ A2 ∩ A3 ∩ A4 | = 1 2 3 4 ( )( ) ( )( ) ( )( ) 4 39 4 26 4 13 = − + − 0. 1 5 2 5 3 5 ( ) Slovy m˚ uˇzeme ˇr´ıci: od celkov´eho poˇctu v´ ybˇer˚ u pˇeti karet 52 5 • odeˇcteme moˇznosti, kdy chyb´ı alespoˇ n jedna barva:
1
5
(4)(26)
• pˇriˇcteme moˇznosti, kdy chyb´ı alespoˇ n dvˇe barvy: • odeˇcteme moˇznosti, kdy chyb´ı alespoˇ n tˇri barvy:
(4)(39)
2
5
(4)(13) 3
5
,
,
.
ˇ ri barvy chybˇet nemohou. Dostaneme Ctyˇ ( ) ( ) ( ) ( ) 52 39 26 13 −4 +6 −4 + 0 = 685 464. 5 5 5 5 Jin´ eˇ reˇ sen´ı: ( ) Od celkov´eho poˇctu v´ ybˇer˚ u pˇeti karet 52 cteme moˇznosti, kdy 5 odeˇ • m´ame pr´avˇe tˇri karty nˇejak´e barvy
(4) (13) (39) 1 · 3 · 2
• m´ame pr´avˇe ˇctyˇri karty nˇejak´e barvy • m´ame pr´avˇe pˇet karet nˇejak´e barvy
(4) (13) (39) 1 · 4 · 1
(4) (13) (13) 1 · 5 · 0
• m´ame pr´avˇe dvˇe karty jedn´e barvy a dvˇe karty jin´e barvy
(4) (13) (13) (26) 2 · 2 · 2 · 1
Celkem m´ame ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) 52 4 13 39 4 13 39 4 13 13 4 13 13 26 − · · − · · − · · − · · · = 685 464. 5 1 3 2 1 4 1 1 5 0 2 2 2 1 Jin´ eˇ reˇ sen´ı: Vˇsimneme yt 2 karty jedn´e barvy yt r˚ uzn´ ych barev. Vybereme jednu ( ) si, ˇze mus´ı b´ ( ) a zbyl´e karty mus´ı b´ barvu 41 zp˚ usoby a v t´eto barvˇe dvˇe karty 13 Celkem m´ a me 2 4
( ) ( ) ( ) ( ) 13 13 13 13 · · · = 685 464. 2 1 1 1
44
6.1
6 PRINCIP INKLUZE A EXKLUZE
Uˇ zit´ı principu inkluze a exkluze
6.1.1. Kolik ˇc´ısel z˚ ustane v mnoˇzinˇe ˇc´ısel {1, 2, . . . , 1000} po vyˇskrt´an´ı vˇsech n´asobk˚ u 2, 3, 5?
[ 266 ]
6.1.2. Kolik ˇc´ısel z˚ ustane v mnoˇzinˇe ˇc´ısel {1, 2, . . . , 1000} po vyˇskrt´an´ı vˇsech n´asobk˚ u 2, 3, 5, 7?
[ 228 ]
6.1.3. Na veˇc´ırku se seˇsly 3 manˇzelsk´e p´ary. Kolika r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby lze posadit tˇechto 6 lid´ı kolem kulat´eho stolu tak, aby manˇzel´e nesedˇeli vedle sebe? [ 32 ] 6.1.4. Na veˇc´ırku se seˇsly 4 manˇzelsk´e p´ary. Kolika r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby lze posadit tˇechto 8 lid´ı kolem kulat´eho stolu tak, aby manˇzel´e nesedˇeli vedle sebe? [ 1488 ] 6.1.5.* Na veˇc´ırku se seˇslo n manˇzelsk´ ych p´ar˚ u. Kolika r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby lze posadit tˇechto 2n lid´ı kolem kulat´eho stolu tak, aby manˇzel´e nesedˇeli vedle sebe? Ve dvou rozd´ıln´ ych rozesazen´ıch m´a nˇekter´ y ˇclovˇek jin´eho souseda po lev´e nebo po prav´e ruce. 6.1.6.* Na plese se seˇslo n manˇzelsk´ ych p´ar˚ u. Kolika r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby m˚ uˇze spolu tanˇcit vˇzdy vˇsech 2n lid´ı tak, aby ˇz´adn´ y manˇzelsk´ y p´ar netanˇcil spolu? 6.1.7.* (Probl´em ˇsatn´aˇrky) Na shrom´aˇzdˇen´ı pˇriˇslo n host˚ u, vˇsichni v klobouc´ıch, a odloˇz´ı si sv´e klobouky do ˇsatny. Pˇri odchodu dost´avaj´ı sv´e klobouky n´ahodnˇe. Jak´a pravdˇepodobnost, ˇze ˇz´a[dn´ ] ∑ynp´an nedostane 1 i1 sv˚ uj klobouk zpˇet? i=0 (−1) i! ≈ e 6.1.8. Na shrom´aˇzdˇen´ı pˇriˇslo 5 host˚ u, vˇsichni v klobouc´ıch, a odloˇz´ı si sv´e klobouky do ˇsatny. Pˇri odchodu [ ] dost´avaj´ı sv´e klobouky n´ahodnˇe. Jak´a pravdˇepodobnost, ˇze ˇz´adn´ y p´an nedostane sv˚ uj klobouk zpˇet? 11 30 6.1.9. M´ame dva zam´ıchan´e bal´ıˇcky 32 karet. Z kaˇzd´eho obr´at´ıme shora vˇzdy jednu kartu. Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze nikdy nebudou vytaˇzeny dvˇe stejn´e karty? [ ≈ 0.36788 ] [( ) 6.1.10. Kolika zp˚ usoby rozm´ıst´ıme r objekt˚ u do pˇeti schr´anek tak, aby alespoˇ n jedna byla pr´azdn´a? 51 4r − (5) r (5) r (5) r ] 2 3 + 3 2 − 4 1 +0 6.1.11. Kolik existuje n prvkov´ ych posloupnost´ı ˇc´ısel 0, 1, . . . , 9 takov´ ych, kter´e obsahuj´ı vˇzdy ˇc´ısla 1, 2 a ˇ ısla se mohou opakovat. 3? C´ [ 10n − 3 · 9n + 3 · 8n − 7n ]
6.2
Pˇ r´ıklady k procviˇ cen´ı
6.2.1. Kolik nul na konci m´a a) ˇc´ıslo 50!?
[ 12 ]
b) ˇc´ıslo 1234!?
[ 305 ]
6.2.2. Pomoc´ı vhodn´e kombinatorick´e interpretace a pouˇzit´ım principu inkluze a exkluze spoˇc´ıtejte nasleduj´ıc´ı sumu pro n, m, j pˇrirozen´a takov´a, ˇze n ≥ j ≥ (m + n), t.j. vyj´adˇrete tuto sumu jako nˇejak´ y v´ yraz, kter´ y uˇz bude bez sumy: ( )( ) n ∑ m+n−i i n (−1) i j−i i=0
45
7
Algoritmizace diskr´ etn´ıch struktur
N´ asleduj´ıc´ı pˇr´ıklady jsou zamˇeˇreny na implementaci struktur a postup˚ u prob´ıran´ ych v diskr´etn´ı matema2 tice .
7.1
Permutace
7.1.1. M´ame d´anu nˇejakou permutaci n-prvkov´e mnoˇziny. Urˇcete paritu (sudost/lichost poˇctu inverz´ı) permutace. Algorimus by mˇel pracovat s rychlost´ı ˇr´adovˇe lepˇs´ı neˇz O(n2 ). 7.1.2. M´ame d´anu nˇejakou permutaci n-prvkov´e mnoˇziny. Urˇcete poˇcet inverz´ı v permutaci. Algorimus by mˇel pracovat s rychlost´ı ˇr´adovˇe lepˇs´ı neˇz O(n2 ).
2
Tato kapitola se na cviˇcen´ıch neprob´ır´ a.
ˇ ast II C´
´ Uvod do teorie graf˚ u
47
1
Pojem grafu
Z´ akladn´ı grafov´e pojmy jsou podrobnˇe zavedeny ve skriptech [UTG].
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady 1.0.1. Pro jak´e n je Kn cyklem? Zn´ ame definice kompletn´ıho grafu Kn i cyklu Cn . Z definice zn´ame poˇcet hran graf˚ u Kn i Cn . Mus´ı se rovnat poˇcty hran, tj. |E(Kn )| ( ) n 2 n(n − 1) 2 n−1
= |E(Cn )| = n = n = 2
n = 3. Pouze pro n = 3 je Kn cyklem. Jin´ eˇ reˇ sen´ı: Stupeˇ n kaˇzd´eho vrcholu v kompletn´ım grafu mus´ı b´ yt 2, stejnˇe jako v cyklu. deg(x) = 2 n−1 = 2 n = 3. Pouze pro n = 3 je Kn cyklem. 1.0.2. Jsou isomorfn´ı K5,5 a cirkulant C10 (1, 2, 5) na Obr´azku 1.1?
Obr´azek 1.1: Kompletn´ı bipartitn´ı graf K5,5 a cirkulant C10 (1, 2, 5). Ne, protoˇze graf K5,5 je bipartitn´ı, ale cirkulant nen´ı. Bipartitn´ı graf obsahuje jako podgrafy pouze sud´e cykly, ale cirkulant C10 (1, 2, 5) obsahuje jako podgraf napˇr´ıklad i cyklus C3 .
1.1
Motivaˇ cn´ı pˇ r´ıklady
1.1.1. Devˇet kamar´ad˚ u si na V´anoce dalo d´arky. Kaˇzd´ y dal d´arky tˇrem sv´ ym kamar´ad˚ um. Ukaˇzte, ˇze nen´ı moˇzn´e, aby kaˇzd´ y dostal d´arky pr´avˇe od tˇech tˇr´ı kamar´ad˚ u, kter´ ym d´arky s´am dal. [ dle Principu sudosti ] 1.1.2. M´ame 6 h´azenk´aˇrsk´ ych t´ ym˚ u, kter´e maj´ı odehr´at 15 z´apas˚ u, kaˇzd´ y s kaˇzd´ ym. Je moˇzn´e odehr´at cel´ y turnaj bˇehem pˇeti hrac´ıch dn˚ u, kdy prob´ıhaj´ı souˇcasnˇe vˇzdy 3 z´apasy? [ uˇzit´ım v´ ysledku o hranov´em barven´ı grafu ] 1.1.3. M´ame 7 h´azenk´aˇrsk´ ych t´ ym˚ u, kter´e maj´ı odehr´at 21 z´apas˚ u, kaˇzd´ y s kaˇzd´ ym. Ukaˇzte, ˇze nen´ı moˇzn´e odehr´at cel´ y turnaj bˇehem ˇsesti hrac´ıch dn˚ u, kdy prob´ıhaj´ı souˇcasnˇe vˇzdy 3 z´apasy. [ Dirichlet˚ uv princip nebo uˇzit´ım v´ ysledku o hranov´em barven´ı grafu ]
48
1.2
1
POJEM GRAFU
Z´ akladn´ı tˇ r´ıdy graf˚ u
1.2.1.♡ Nakreslete graf G = (V, E), je-li d´ano a) V = {a, b, c, d} a E = {ab, ac, ad}.
[ K1,3 ]
b) V = {k, l, m, n, o} a E = {kl, mn, mo, ln, ko}.
[ C5 ]
c) V = {k, l, m, n, o, p} a E = {kl, mn, mp, lo, ok, np}.
[ 2C3 ]
d) V = {1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8} a E = {12, 13, 14, 25, 26, 57, 68}
[ langusta L(2, 1, 1) ]
1.2.2.♡ Kolik hran a kolik vrchol˚ u m´a Pn (dle znaˇcen´ı ve skriptech [UTG])? [ |V (Pn )| = n, |E(Pn )| = n − 1 ] ] [ ( ) 1.2.3.♡ Kolik hran a kolik vrchol˚ u m´a Kn ? |V (Kn )| = n, |E(Kn )| = n2 = n(n−1) 2 1.2.4.♡ Kolik hran a kolik vrchol˚ u m´a Km,n ? 1.2.5.♡
[ |V (Km,n )| = m + n, |E(Km,n )| = mn ]
Srovnejme grafy K6,7 a K10 .
a) Kter´ y m´a v´ıce vrchol˚ u?
[ K6,7 ]
b) Kter´ y m´a v´ıce hran?
[ K10 ]
1.2.6.♡ Srovnejme grafy K5,12 a K12 . a) Kter´ y m´a v´ıce vrchol˚ u?
[ K5,12 ]
b) Kter´ y m´a v´ıce hran?
1.3
[ K12 ]
Stupnˇ e vrchol˚ u v grafu
1.3.1. Jak´ y je nejvˇetˇs´ı a nejmenˇs´ı stupeˇ n vrcholu v grafu [ δ(Pn ) = 1, ∆(Pn ) ∈ {1, 2} ]
a) Pn b) Cn ?
[ δ(Cn ) = ∆(Cn ) = 2 ]
c) Kn ?
[ δ(Kn ) = ∆(Kn ) = n − 1 ]
d) Km,n ?
[ δ(Km,n ) = min{m, n} a ∆(Km,n ) = max{m, n} ]
1.3.2.♡ Napiˇste stupˇ novou posloupnost grafu a) P5 ,
[ (1, 1, 2, 2, 2, 2) ]
b) C4 ,
[ (2, 2, 2, 2) ]
c) K4 ,
[ (3, 3, 3, 3) ]
d) K3,2 .
[ (2, 2, 2, 3, 3) ]
1.3.3. Kolik existuje r˚ uzn´ ych graf˚ u na n vrcholech. Rozliˇsujeme pojmenov´an´ı vrchol˚ u, tj. napˇr´ıklad pro [ Vn =] {1, 2, 3} rozliˇs´ıme grafy s E1 = {12} a s E2 = {23}. 2( 2 ) 1.3.4. Kolik existuje r˚ uzn´ ych bipartitn´ıch graf˚ u na m + n vrcholech. Rozliˇsujeme pojmenov´an´ı vrchol˚ u! [ 2mn ] 1.3.5. Pro jak´e n je Kn cestou? 1.3.6. Pro jak´e n je Km,n cyklem? 1.3.7. Pro jak´e m, n je Km,n cestou? 1.3.8.♡ Kolik hran m´a graf
[ n = 0, n = 1 ] [n = m = 2] [ pro m = n = 1 nebo pro m = 2, n = 1 nebo pro m = 1, n = 2 ]
1.3 Stupnˇe vrchol˚ u v grafu
49
a) s deseti vrcholy stupnˇe 5?
[ 25 ]
b) s 11 vrcholy stupnˇe 5?
[ takov´ y graf neexistuje ]
c) se stupˇ novou posloupnost´ı (1, 1, 1, 1, 2, 3, 3, 5, 6, 6, 7)
[ 18 ]
d) se stupˇ novou posloupnost´ı (1, 1, 1, 2, 3, 3, 5, 6, 6, 7)
[ takov´ y graf neexistuje ]
e) se stupˇ novou posloupnost´ı (1, 1, 2, 3, 3, 5, 6, 6, 7)
[ takov´ y graf neexistuje ]
1.3.9. Kolik vrchol˚ u m´a graf, kter´ y m´a 15 hran, 3 vrcholy stupnˇe 4 a zb´ yvaj´ıc´ı vrcholy stupnˇe 3? vrchol˚ u]
[9
1.3.10. Urˇcete stupˇ novou posloupnost grafu G na Obr´azku 1.2. Je to jedin´ y graf s touto stupˇ novou posloupnost´ı?
Obr´azek 1.2: Graf G. [ (0, 3, 3, 3, 4, 4, 5, 6), ne ] 1.3.11. Nakreslete graf se stupˇ novou posloupnost´ı a)♡ (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9)
[ takov´ y graf neexistuje ]
b) (1, 1, 1, 2, 2, 5)
[ existuje ]
c) (0, 0, 1, 1, 2, 2, 3, 3, 4, 4)
[ existuje ]
d) (2, 2, 3, 3, 3, 4, 4, 5)
[ existuje ]
e) (1, 1, 3, 3, 3, 4, 6, 7)
[ takov´ y graf neexistuje ]
f)♡ (1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 5, 5)
[ existuje ]
g)♡ (1, 1, 1, 1, 1, 1, 5, 5)
[ takov´ y graf neexistuje ]
h) (1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 5, 5)
[ existuje ]
1.3.12. Najdˇete velikost nejvˇetˇs´ı nez´avisl´e mnoˇziny vrchol˚ u v grafu K5,5 .
[5]
1.3.13. Najdˇete velikost nejvˇetˇs´ı nez´avisl´e mnoˇziny vrchol˚ u v grafu na Obr´azku 1.3.
Obr´azek 1.3: Cirkulant C10 (1, 2, 5). [ tˇri ]
50
1
1.4
POJEM GRAFU
Podgrafy
Mˇejme d´ana kladn´a cel´a ˇc´ısla a1 , a2 , . . . , ak . Cirkulantem Cn (a1 , a2 , . . . , ak ) rozum´ıme graf G = (V, E) na n vrcholech v0 , v1 , . . . , vn−1 , kde hranov´a mnoˇzina je E = {vi v(i+aj ) mod n : 0 ≤ i ≤ n − 1 ∧ 1 ≤ j ≤ k}. Pˇr´ıklad cirkulantu C10 (1, 2, 5) je na Obr´azku 1.1. 1.4.1. Mˇejme graf G na Obr´azku 1.4.
Obr´azek 1.4: Graf G. a)♡ Jak´a je nejdelˇs´ı kruˇznice obsaˇzen´a jako podgraf v grafu G?
[ C8 ]
b)♡ Jak´a je nejkratˇs´ı kruˇznice obsaˇzen´a jako podgraf v grafu G?
[ C3 ]
c)♡ Jak´a je nejdelˇs´ı cesta obsaˇzen´a jako podgraf v grafu G?
[ P7 ]
d)♡ Jak´a je nejkratˇs´ı indukovan´a kruˇznice v grafu G?
[ C3 ]
e)* Jak´a je nejdelˇs´ı indukovan´a kruˇznice v grafu G?
[ C5 ]
f)* Jak´a je nejdelˇs´ı indukovan´a cesta v grafu G?
[ P6 ]
g) Jak´a je velikost nejvˇetˇs´ı nez´avisl´e mnoˇziny vrchol˚ u grafu G?
[3]
h) Existuje nˇejak´ y neisomorfn´ı graf se stejnou stupˇ novou posloupnost´ı?
[ ano ]
i) Ukaˇzte, ˇze graf G′′ na Obr´azku 1.5 je isomorfn´ı s grafem G.
Obr´azek 1.5: Graf G′′ se stupˇ novou posloupnost´ı (2, 3, 3, 3, 3, 3, 3, 4). [ naj´ıt isomorfismus ] 1.4.2. Mˇejme grafy G a H na Obr´azku 1.6. v5
v6
v7
v8
v5
v6
v7
v8
v1
v2
v3
v4
v1
v2
v3
v4
Obr´azek 1.6: Grafy G a H.
1.5 Isomorfismus graf˚ u
51
a) Jak´a je nejdelˇs´ı indukovan´a cesta v grafu G?
[ P4 ]
b) Jak´ y je nejdelˇs´ı indukovan´ y cyklus v grafu G?
[ C3 ]
c) Jak´a je nejdelˇs´ı indukovan´a cesta v grafu H?
[ P6 ]
d) Jak´ y je nejdelˇs´ı indukovan´ y cyklus v grafu H?
[ C3 ]
1.5
Isomorfismus graf˚ u
1.5.1. Kolik existuje neisomorfn´ıch 2-pravideln´ ych graf˚ u a) na 5 vrcholech?
[1]
b) na 6 vrcholech?
[2]
1.5.2. Jsou isomorfn´ı grafy K7 − C7 a K7 − (C3 ∪ C4 )?
Obr´azek 1.7: Grafy K7 − C7 a K7 − (C3 ∪ C4 ). [ ne ] 1.5.3. Jsou n´asleduj´ıc´ı dva grafy G a H isomorfn´ı?
Obr´azek 1.8: Grafy G a H. [ ne ] 1.5.4. Kolik existuje neisomorfn´ıch 5-pravideln´ ych graf˚ u na osmi vrcholech?
[ tˇri ]
1.5.5. Existuj´ı dva neisomorfn´ı grafy se stupˇ novou posloupnost´ı a) (3, 3, 3, 3, 3, 3)? Najdˇete je nebo ukaˇzte, ˇze takov´e grafy neexistuj´ı.
[ ano, K6 − C6 a K6 − 2C3 ]
b) (2, 2, 3, 3)? Najdˇete je nebo ukaˇzte, ˇze takov´e grafy neexistuj´ı.
[ ne ]
1.5.6. Najdˇete mezi grafy G1 , G2 , G3 a G4 na Obr´azku 1.9 vˇsechny isomorfn´ı dvojice. Peˇclivˇe zd˚ uvodnˇete.
Obr´azek 1.9: Grafy oznaˇcen´e po ˇradˇe G1 , G2 , G3 a G4 . [ G1 ≃ G4 a G2 ≃ G3 ] 1.5.7. Najdˇete vˇsechny neisomorfn´ı jednoduch´e grafy na ˇctyˇrech vrcholech.
[ jeden´act graf˚ u]
52
1.6
1
POJEM GRAFU
Implementace graf˚ u
1.6.1.* Naprogramujte algoritmus, jak rozm´ıstit 8 kr´aloven na ˇsachovnici tak, aby se navz´ ajem neohroˇzovaly. 1.6.2. Naprogramujte algoritmus, kter´ y vygeneruje vˇsechny grafy na n vrcholech, jestliˇze rozliˇsujeme pojmenov´an´ı vrchol˚ u, tj. napˇr´ıklad pro V = {1, 2, 3} rozliˇs´ıme grafy s E1 = {12} a s E2 = {23}.
1.7
Pˇ r´ıklady k procviˇ cen´ı
1.7.1.♡ Srovnejme grafy K6,6 a K9 . a) Kter´ y m´a v´ıce vrchol˚ u?
[ K6,6 ]
b) Kter´ y m´a v´ıce hran?
[ stejnˇe hran ]
1.7.2. Srovnejme grafy K20,20 a K29 . a) Kter´ y m´a v´ıce vrchol˚ u?
[ K20,20 ]
b) Kter´ y m´a v´ıce hran?
[ K29 ]
1.7.3. Kolik hran a kolik vrchol˚ u m´a Cn ? 1.7.4. Pro jak´e m, n neobsahuje Km,n ˇz´adnou kruˇznici? 1.7.5.♡ Kolik hran mus´ıme odebrat z grafu K6 , abychom dostali K3,3 ?
[ |V (Cn )| = n, |E(Cn )| = n ] [ pouze je-li m = 1 nebo n = 1 ] [ 6 hran ]
1.7.6. Pro kter´a n je n´asleduj´ıc´ı stupˇ nov´a posloupnost grafov´a? a) (1, 2, . . . , n)
[ pro ˇz´ adn´e n ]
b) (0, 1, . . . , n − 1)
[ pouze n = 1 ] [ pro kaˇzd´e n ≥ 1 ]
c) (1, 1, 2, 2, 3, 3, . . . , n, n)
1.7.7. Pro kter´e hodnoty n a r existuje grafu na n vrcholech, kde kaˇzd´ y vrchol je stupnˇe r? Dokaˇzte. [ pro n, r lich´e graf neexistuje, jinak ano ] 1.7.8. Jsou grafy K3,3 a cirkulant C6 (1, 3) isomorfn´ı?
[ ano ]
1.7.9. Jsou grafy K4,4 a cirkulant C8 (1, 2) isomorfn´ı?
[ ne ]
1.7.10. Jsou n´asleduj´ıc´ı dva grafy G a H isomorfn´ı?
Obr´azek 1.10: Grafy G a H. [ ne ] 1.7.11.* Na jak´em nejmenˇs´ım poˇctu vrchol˚ u najdete dva neisomorfn´ı grafy se stejnou stupˇ novou posloupnost´ı? [n = 5] 1.7.12.* Strnul´ y graf m´a pouze trivi´aln´ı automorfismus. Najdˇete strnul´ y graf s co nejmenˇs´ım poˇctem vrchol˚ u. [ nejmenˇs´ı strnul´ y graf m´a 6 vrchol˚ u] 1.7.13. Kolik existuje graf˚ u se sedmi vrcholy stupnˇe 2?
[ dva ]
1.7 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı 1.7.14. Kolik existuje graf˚ u s deseti vrcholy stupnˇe 2?
53 [ pˇet ]
1.7.15.* Dva hr´aˇci pˇrid´avaj´ı postupnˇe 1, 2, nebo 3 centy na hrom´adku. Ten, kdo na hrom´adku pˇrid´ a ˇsestn´act´ y cent, vyhr´al. Modelujte hru s uˇzit´ım orientovan´eho grafu a ukaˇzte, ˇze druh´ y hr´aˇc m˚ uˇze vˇzdy vyhr´at. 1.7.16. Najdˇete vˇsechny neisomorfn´ı orientovan´e grafy na tˇrech vrcholech.
54
2
2
SOUVISLOST GRAFU
Souvislost grafu
Souvislost grafu je zavedena ve skriptech [UTG].
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady 2.0.1. Kolik nejv´ yˇse hran m˚ uˇze m´ıt graf na deseti vrcholech, kter´ y m´a dvˇe komponenty? Najdete takov´ y graf? Pˇredpokl´adejme, ˇze m´ame graf se dvˇema komponentami H1 a H2 , kter´ y m´a nejvˇetˇs´ı poˇcet hran. Nejprve si vˇsimneme, ˇze obˇe komponenty jsou kompletn´ı grafy, jinak bychom mohli nˇejak´e hrany pˇridat (G by nebyl a nejvˇetˇs´ım poˇctem hran). M´ame proto G ≃ Ki ∪ K10−i . Vyj´adˇr´ıme si poˇcet hran v z´avislosti na promˇenn´e i. ( ) ( ) ) i 10 − i 1 1 1(2 |E(G)| = |E(Ki )|+|E(K10−i )| = + = i(i−1)+ (10−i)(9−i) = i − i + 90 − 19i + i2 = 2 2 2 2 2 =
) 1( 2 2i − 20i + 90 = i2 − 10i + 45 = (i − 5)2 + 20. 2
Najdeme (celoˇc´ıseln´e) maximum funkce E(i) = i2 − 10i + 45 v z´avislosti na promˇenn´e i na intervalu ⟨1, 9⟩. K ˇreˇsen´ı m˚ uˇzeme pouˇz´ıt diferenci´aln´ı poˇcet a nebo pozorov´an´ı, ˇze grafem kvadratick´e funkce s re´ alnou promˇennou i by byla parabola otevˇren´a smˇerem nahoru. Minimum (vrchol) m´a v bodˇe [5, 20], maximum nab´ yv´a v krajn´ıch bodech intervalu ⟨1, 9⟩. Vzhledem k symetrii u ´lohu je Emax (G) = E(9) = E(1) = 1 − 10 + 45 = 36. Maxim´aln´ı poˇcet hran s dan´ ymi parametry m´a graf G = K1 ∪ K9 . Jin´ eˇ reˇ sen´ı: V´ıme (podle y. Je proto nutno z celkov´eho (10) definice hranov´e k-souvislosti), ˇze graf K10 je hranovˇe 9-souvisl´ poˇctu 2 = 45 hran vynechat alespoˇ n devˇet, abychom dostali nesouvisl´ y graf. Vynech´ame-li vˇsech 9 hran incidentn´ıch s nˇekter´ ym vrcholem, dostaneme nesouvisl´ y graf s celkem 45 − 9 = 36 hranami. Protoˇze p˚ uvodn´ı graf K10 byl hranovˇe 9-souvisl´ y, dostaneme po vynech´an´ı 9 hran nesouvisl´ y graf s nejvˇetˇs´ım poˇctem hran. 2.0.2. Mˇejme kompletn´ı bipartitn´ı graf Km,n . a) Jak´ y je hranov´ y stupeˇ n souvislosti Km,n ? Pomoc´ı Mengerov´ ych vˇet snadno uk´aˇzeme, ˇze hranov´ y stupnˇe souvislosti grafu Km,n je min{m, n}. Bez u ´jmy na obecnosti m˚ uˇzeme pˇredpokl´adat, ˇze m ≥ n, proto min{m, n} = n. Oznaˇcme partity grafu Km,n jako U a W a jejich vrcholy u1 , u2 , . . . , um a w1 , w2 , . . . , wn . Nyn´ı zkonstruujeme mezi libovoln´ ymi dvˇema r˚ uzn´ ymi vrcholy x, y grafu Km,n n hranovˇe disjunktn´ıch cest. 1. Jsou-li x, y ∈ U , m˚ uˇzeme vrcholy v U pˇreˇc´ıslovat tak, aby x = u1 a y = u2 . Nyn´ı cesty P (1) = u1 , w1 , u2 , P (2) = u1 , w2 , u2 , aˇz P (n) = u1 , wn , u2 jsou hranovˇe disjunktn´ı. 2. Jsou-li x, y ∈ W , m˚ uˇzeme vrcholy v W pˇreˇc´ıslovat tak, aby x = w1 a y = w2 . Nyn´ı cesty P (1) = w1 , u1 , w2 , P (2) = w1 , u2 , w2 , aˇz P (n) = w1 , un , w2 jsou hranovˇe disjunktn´ı. 3. Jsou-li x ∈ U a y ∈ W (podobnˇe naopak), m˚ uˇzeme vrcholy v U a W pˇreˇc´ıslovat tak, aby x = u1 (1) a y = w2 . Nyn´ı cesta (hrana) P = u1 , w1 a cesty, P (2) = u1 , w2 , u2 , w1 , P (3) = u1 , w3 , u3 , w1 , aˇz P (n) = u1 , wn , un , w1 jsou hranovˇe disjunktn´ı. Protoˇze mezi libovoln´ ymi dvˇema vrcholy x, y grafu Km,n existuje n hranovˇe disjunktn´ıch cest a protoˇze odstranˇen´ım vˇsech n hran z jednoho vrcholu partity U dostaneme nesouvisl´ y graf, je hranov´ y stupeˇ n souvislosti grafu Km,n roven min{m, n}. b) Jak´ y je vrcholov´ y stupeˇ n souvislosti Km,n ? Protoˇze cesty zkonstruovan´e v pˇredchoz´ım pˇr´ıkladu jsou nejen hranovˇe, ale i vrcholovˇe disjunktn´ı, je d˚ ukaz i ˇreˇsen´ı stejn´e.
2.1 Souvislost a komponenty grafu
2.1
55
Souvislost a komponenty grafu
2.1.1.♡ Kolik komponent souvislosti m´a souvisl´ y graf? 2.1.2.♡ Kolik komponent souvislosti m´a nesouvisl´ y graf?
[ jedinou komponentu ] [ alespoˇ n dvˇe komponenty ]
2.1.3.♡ Kolik komponent souvislosti m´a graf na Obr´azku 2.1? Je souvisl´ y?
Obr´azek 2.1: Graf G. [ dvˇe komponenty, ne ] 2.1.4. Kolik komponent souvislosti m´a graf G na Obr´azku 2.2? Je souvisl´ y?
Obr´azek 2.2: Graf G. [ tˇri komponenty, ne ] 2.1.5.♡ Kolik komponent souvislosti m´a graf na Obr´azku 2.3? Je souvisl´ y?
Obr´azek 2.3: Graf G. [ tˇri komponenty, ne ] 2.1.6. Kolik komponent souvislosti m´a cirkulant C12 (3, 6)?
[ tˇri ]
2.1.7. Kolik komponent m´a graf s deseti vrcholy stupnˇe 5? Dokaˇzte.
[ jednu komponentu ]
2.1.8. Kolik komponent m˚ uˇze m´ıt graf s deseti vrcholy a 25 hranami? Dokaˇzte. komponenty ]
[ jednu, dvˇe nebo tˇri
2.1.9. Kolik existuje r˚ uzn´ ych graf˚ u s deseti vrcholy, tˇremi komponentami a 25 hranami? Dokaˇzte.
[5]
2.1.10.♡ Kolik komponent m´a graf s patn´acti vrcholy stupnˇe 5? Dokaˇzte. [ˇz´adnou, takov´ y graf neexistuje ] 2.1.11. Kolik komponent m˚ uˇze m´ıt graf s deseti vrcholy stupnˇe 2? Dokaˇzte. komponenty ]
[ jednu, dvˇe nebo tˇri
56
2
SOUVISLOST GRAFU
2.1.12. Kolik nejv´ yˇse hran m˚ uˇze m´ıt graf na deseti vrcholech, kter´ y m´a dvˇe komponenty a ˇz´adn´ y vrchol stupnˇe vˇetˇs´ıho neˇz 3? Najdete takov´ y graf? [ graf K4 ∪ K6 − C6 nebo K6 − (C3 ∪ C3 ) maj´ı 15 hran ] 2.1.13. Kolik nejm´enˇe hran m˚ uˇze m´ıt graf na deseti vrcholech, kter´ y m´a dvˇe komponenty? [ 8 hran, 2P4 ] 2.1.14. Kolik nejm´enˇe hran m˚ uˇze m´ıt graf na n vrcholech, kter´ y m´a k komponent? Pn−k−1 ∪ (k − 1)K1 ]
2.2
[ n − k hran,
Prohled´ av´ an´ı grafu
2.2.1. Jak´a je sloˇzitost algoritmu (uveden´eho na pˇredn´aˇsce) pro prohled´av´an´ı do ˇs´ıˇrky? 2.2.2. Jak´a je sloˇzitost algoritmu (uveden´eho na pˇredn´aˇsce) pro prohled´av´an´ı do hloubky?
2.3
Vyˇ sˇ s´ı stupnˇ e souvislosti
2.3.1. Mˇejme cyklus Cn . a) Jak´ y je hranov´ y stupeˇ n souvislosti Cn ?
[2]
b) Jak´ y je vrcholov´ y stupeˇ n souvislosti Cn ?
[2]
2.3.2.♡ V´ıte, ˇze minim´aln´ı stupeˇ n grafu G je 5. a) Co m˚ uˇzete ˇr´ıci o hranov´e souvislosti grafu G?
[ hranov´ y stupeˇ n souvislosti je nejv´ yˇse 5 ]
b) Co m˚ uˇzete ˇr´ıci o vrcholov´e souvislosti grafu G?
[ vrcholov´ y stupeˇ n souvislosti je nejv´ yˇse 5 ]
2.3.3. M´ame d´an graf K3,3 bez jedn´e hrany, viz Obr´azek 2.4. y
a
b
x
Obr´azek 2.4: Graf K3,3 − e. a) Kolik hran mus´ıme z grafu vynechat, aby neexistovala cesta mezi vrcholy a, b? Zd˚ uvodnˇete!
[ dvˇe ]
b) Kolik hran mus´ıme z grafu vynechat, aby neexistovala cesta mezi vrcholy x, y? Zd˚ uvodnˇete!
[ tˇri ]
2.3.4.♡ Kolik mus´ıme pˇridat hran do grafu P5 , aby byl 2-souvisl´ y? 2.3.5. Kolik mus´ıme pˇridat hran do grafu P6 , aby byl 3-souvisl´ y?
[ jednu ] [ˇctyˇri ]
2.3.6. Najdˇete pˇr´ıklad grafu, kde kaˇzd´ y vrchol je stupnˇe r a hranov´a i vrcholov´a souvislost je 1. 2.3.7. Najdˇete pˇr´ıklad grafu, kde kaˇzd´ y vrchol je stupnˇe r a hranov´a i vrcholov´a souvislost je 2. 2.3.8. Najdˇete pˇr´ıklad grafu, kde kaˇzd´ y vrchol je stupnˇe r a hranov´a i vrcholov´a souvislost je k ≤ r. 2.3.9. Mˇejme libovoln´a pˇrirozen´a ˇc´ısla a ≤ b ≤ c. Najdˇete pˇr´ıklad grafu, kde kaˇzd´ y vrchol je stupnˇe c a hranov´a souvislost je b a vrcholov´a souvislost je a. 2.3.10. Najdˇete pˇr´ıklad souvisl´eho grafu, jehoˇz vrcholov´a souvislost je menˇs´ı neˇz hranov´a souvislost. [ mot´ ylek ] 2.3.11. Najdˇete pˇr´ıklad souvisl´eho grafu, jehoˇz hranov´a souvislost je menˇs´ı neˇz vrcholov´a souvislost. [ neexistuje ] 2.3.12. Nakreslete 2-souvisl´ y graf na co nejmenˇs´ım poˇctu vrchol˚ u tak, aby z nˇej pˇrid´an´ım jedin´e hrany vznikl 3-souvisl´ y graf. 2.3.13.* Dok´aˇzete nakreslit 2-souvisl´ y graf na co nejmenˇs´ım poˇctu vrchol˚ u a nejv´ yˇse dvˇema vrcholy stupnˇe dva tak, ˇze pˇrid´an´ım jedin´e hrany nevznikne 3-souvisl´ y graf?
2.4 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı
2.4
57
Pˇ r´ıklady k procviˇ cen´ı
2.4.1.♡ M˚ uˇze existovat souvisl´ y graf, kter´ y m´a v´ıce vrchol˚ u neˇz hran? Pokud ano, najdˇete pˇr´ıklad, pokud ne, dokaˇzte. [ ano, kaˇzd´ y strom ] 2.4.2. Najdˇete vˇsechny souvisl´e grafy, kter´e maj´ı v´ıce vrchol˚ u neˇz hran.
[ stromy ]
2.4.3. M˚ uˇze existovat souvisl´ y graf, kter´ y m´a n vrchol˚ u a m´enˇe neˇz n − 1 hran? Pokud ano, najdˇete pˇr´ıklad, pokud ne, dokaˇzte. [ takov´ y graf nem˚ uˇze existovat ] 2.4.4. Ukaˇzte, ˇze nen´ı moˇzn´e putovat konˇem po cel´e ˇsachovnici 3 × 3. 2.4.5. Kolik nejv´ıce hran m˚ uˇze m´ıt graf s n ≥ 2 vrcholy a 2 komponentami?
[ graf u ´lohy nen´ı souvisl´ y] [ (n−1) ] 2
2.4.6.* Kolik nejv´ıce hran m˚ uˇze m´ıt graf s n vrcholy a k komponentami? Pˇredpokl´ad´ame, ˇze k ≤ n. [( )] n−k+1 2
2.4.7. Kolik nejm´enˇe hran mus´ı m´ıt 3-souvisl´ y graf a) na 6 vrcholech?
[9]
b) na 12 vrcholech?
[ 18 ]
c) na 9 vrcholech?
[ 14 ]
2.4.8. Definujme graf Z2 (n) jako graf, jehoˇz vrcholy jsou vˇsechny dvouprvkov´e podmnoˇziny nˇejak´e n prvkov´e mnoˇziny, n ≥ 2. Dva vrcholy jsou sousedn´ı, jestliˇze odpov´ıdaj´ıc´ı vrcholy jsou disjunktn´ı. a) Pro kter´a n je graf Z2 (n) souvisl´ y? b) Je graf Z2 (n) pravideln´ y?
[n ≥ 5] [ ano ]
c) Jak´ y je stupeˇ n souvislosti grafu Z2 (n)? 2.4.9. Definujme graf Z2∗ (n) jako graf, jehoˇz vrcholy jsou vˇsechny dvouprvkov´e podmnoˇziny nˇejak´e n prvkov´e mnoˇziny, n ≥ 2. Dva vrcholy jsou sousedn´ı, jestliˇze odpov´ıdaj´ıc´ı vrcholy nejsou disjunktn´ı. a) Pro kter´a n je graf Z2 (n) souvisl´ y? b) Je graf Z2 (n) pravideln´ y? c) Jak´ y je stupeˇ n souvislosti grafu Z2 (n)?
[ vˇsechna n ≥ 2 ] [ ano ] [n − 2]
2.4.10.* Na mnoˇzinˇe ˇctyˇr vrchol˚ u konstruujeme n´ahodn´ y jednoduch´ y neorientovan´ y graf (bez smyˇcek) tak, ˇze kaˇzdou dvojici vrchol˚ u spoj´ıme hranou s pravdˇepodobnost´ı p. Urˇcete pravdˇepodobnost, ˇze v´ ysledn´ y graf bude obsahovat a) alespoˇ n jeden izolovan´ y vrchol, b) alespoˇ n jeden troj´ uheln´ık.
´ A HAMILTONOVSKE ´ GRAFY 3 EULEROVSKE
58
3
Eulerovsk´ e a hamiltonovsk´ e grafy
Eulerovsk´e a hamiltonovsk´e grafy jsou zavedeny ve skriptech [UTG].
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady 3.0.1. Ukaˇzte, ˇze pro nesouvisl´e grafy nemus´ı platit, ˇze graf s 2t vrcholy lich´eho stupnˇe je moˇzno nakreslit t otevˇren´ ymi eulerovsk´ ymi tahy. Staˇc´ı vz´ıt nesouvisl´ y graf K1 ∪ K2 , pˇr´ıpadnˇe K2 ∪ K3 . Oba maj´ı dva vrcholy stupnˇe lich´eho a nen´ı moˇzn´e je nakreslit jedn´ım otevˇren´ ym tahem.
3.1
Eulerovsk´ e grafy
3.1.1. Je graf na Obr´azku 3.1 eulerovsk´ y? Pokud ano, najdˇete uzavˇren´ y eulerovsk´ y tah. v1 v2
v8
v3
v7
v4
v6 v5
Obr´azek 3.1: Graf G. [ ano, napˇr´ıklad tah v1 , v2 , v3 , v4 , v8 , v1 , v3 , v5 , v8 , v2 , v4 , v6 , v8 , v7 , v1 ] 3.1.2. Je graf na Obr´azku 3.2 eulerovsk´ y? Pokud ano, najdˇete uzavˇren´ y eulerovsk´ y tah. v1 v2
v8
v3
v7
v4
v6 v5
Obr´azek 3.2: Graf G. [ ne ] 3.1.3. Je graf na Obr´azku 3.3 eulerovsk´ y? Pokud ano, najdˇete uzavˇren´ y eulerovsk´ y tah. v1 v2
v8
v3
v7
v4
v6 v5
Obr´azek 3.3: Graf G.
3.2 Hamiltonovsk´e grafy
59 [ ano, napˇr´ıklad tah v1 , v3 , v6 , v1 , v2 , v4 , v7 , v5 , v8 , v2 , v3 , v4 , v5 , v6 , v7 , v8 , v1 ]
3.1.4. M´ame d´an graf K3,3 bez jedn´e hrany, viz Obr´azek 3.4. y
a
b
x
Obr´azek 3.4: Graf K3,3 − e. a) Je moˇzno graf K3,3 − e nakreslit jedn´ım uzavˇren´ ym tahem? Nakreslete nebo zd˚ uvodnˇete, proˇc to nen´ı moˇzn´e. [ ne ] b) Je moˇzno graf K3,3 − e nakreslit jedn´ım otevˇren´ ym tahem? Nakreslete nebo zd˚ uvodnˇete, proˇc to nen´ı moˇzn´e. [ ne ] c) Je moˇzno graf K3,3 − e nakreslit dvˇema otevˇren´ ymi tahy? Nakreslete nebo zd˚ uvodnˇete, proˇc to nen´ı moˇzn´e. [ ano ] d) Kolik nejm´enˇe hran je tˇreba pˇridat do grafu K3,3 − e, aby jej bylo moˇzno nakreslit jedn´ım otevˇren´ ym tahem? [ 1 hranu ] e) Kolik nejm´enˇe hran je tˇreba pˇridat do grafu K3,3 − e, aby jej bylo moˇzno nakreslit jedn´ım uzavˇren´ ym tahem? [ 2 hrany ]
3.1.5. Je cirkulant C6 (1, 2) s vrcholovou mnoˇzinou V = {vi : i = 1, 2, . . . , 6} eulerovsk´ y? Pokud ano, najdˇete uzavˇren´ y eulerovsk´ y tah. [ ano, napˇr´ıklad v1 , v3 , v5 , v1 , v2 , v4 , v6 , v2 , v3 , v4 , v5 , v6 , v1 ] 3.1.6. Je cirkulant C6 (1, 3) s vrcholovou mnoˇzinou V = {vi : i = 1, 2, . . . , 6} eulerovsk´ y? Pokud ano, najdˇete [ nen´ı eulerovsk´ y] uzavˇren´ y eulerovsk´ y tah. 3.1.7. Je cirkulant C8 (1, 2) s vrcholovou mnoˇzinou V = {vi : i = 1, 2, . . . , 8} eulerovsk´ y? Pokud ano, najdˇete uzavˇren´ y eulerovsk´ y tah. [ ano, napˇr´ıklad v1 , v3 , v5 , v7 , v1 , v2 , v4 , v6 , v8 , v2 , v3 , v4 , v5 , v6 , v7 , v8 , v1 ] 3.1.8.♡ Pro kter´a n je moˇzno Kn nakreslit jedn´ım uzavˇren´ ym tahem?
[ pro n lich´e ]
3.1.9. Pro kter´a n je moˇzno Kn nakreslit jedn´ım otevˇren´ ym a nikoli uzavˇren´ ym tahem? [ pouze pro n = 2 ] 3.1.10. Pro kter´a m, n je moˇzno Km,n nakreslit jedn´ım uzavˇren´ ym tahem? 3.1.11. Pro kter´a n je moˇzno Km,n nakreslit jedn´ım otevˇren´ ym tahem? m lich´e nebo m = n = 1 ]
[ pro m, n sud´e ]
[ pro m = 2, n lich´e nebo n = 2,
3.1.12. Dokaˇzte, ˇze eulerovsk´ y graf neobsahuje most.
3.2
Hamiltonovsk´ e grafy
3.2.1. Necht’ V (G) grafu G je mnoˇzina vˇsech dvouprvkov´ ych podmnoˇzin mnoˇziny [1, 5] a necht’ hrana XY ∈ E(G) pr´avˇe tehdy, kdyˇz jsou dvouprvkov´e podmnoˇziny X, Y disjunktn´ı (X ∩ Y = ∅). Nakreslete graf. [ Petersen˚ uv graf ] 3.2.2. Je Petersen˚ uv graf hamiltonovsk´ y? Sv´e tvrzen´ı dokaˇzte.
[ Petersen˚ uv graf nen´ı hamiltonovsk´ y]
´ A HAMILTONOVSKE ´ GRAFY 3 EULEROVSKE
60
3.3
Pˇ r´ıklady k procviˇ cen´ı
3.3.1. Je graf K4,4 eulerovsk´ y? Pokud ano, najdˇete uzavˇren´ y eulerovsk´ y tah.
[ ano ]
3.3.2. Je graf K4,6 eulerovsk´ y? Pokud ano, najdˇete uzavˇren´ y eulerovsk´ y tah.
[ ano ]
3.3.3. Pro kter´e n je graf K2,n eulerovsk´ y? Pokud ano, najdˇete uzavˇren´ y eulerovsk´ y tah.
[ n sud´e ]
3.3.4. Najdˇete pˇr´ıklad souvisl´eho grafu, kter´ y m´a dva vrcholy lich´eho stupnˇe a vˇsechny ostatn´ı vrcholy sud´eho stupnˇe a do kter´eho a) staˇc´ı pˇridat jedinou hranu tak, aby byl eulerovsk´ y. Jak´ y je nejmenˇs´ı takov´ y graf?
[ K5 − e, P2 ]
b) nen´ı moˇzn´e pˇridat jedinou hranu tak, aby byl eulerovsk´ y. Jak´ y je nejmenˇs´ı takov´ y graf? K2 ]
[ K4 − e,
3.3.5. Pro kaˇzd´e t najdˇete pˇr´ıklad souvisl´eho grafu, kter´ y a) je souvisl´ y, obsahuje 2t vrchol˚ u lich´eho stupnˇe a je moˇzno jej nakreslit t otevˇren´ ymi tahy.
[ K2t ]
b) nen´ı souvisl´ y, obsahuje 2t vrchol˚ u lich´eho stupnˇe a je moˇzno jej nakreslit t otevˇren´ ymi tahy. [ tK2 ] c) je souvisl´ y, obsahuje 2t vrchol˚ u lich´eho stupnˇe a je moˇzno jej nakreslit t otevˇren´ ymi tahy, ale nen´ı moˇzn´e pˇrid´ an´ım t hran z´ıskat eulerovsk´ y graf. [ K2t ] d)* je souvisl´ y, obsahuje 2t vrchol˚ u lich´eho stupnˇe a je moˇzno jej nakreslit t otevˇren´ ymi tahy, a pˇrid´ an´ım t hran je moˇzn´e z´ıskat eulerovsk´ y graf.. [ K1,2t ] 3.3.6. Pro libovoln´e sud´e r a libovoln´e n > r najdˇete pˇr´ıklad r-pravideln´ eho eulerovsk´eho grafu na n] [ napˇr´ıklad cirkulant Cn (1, 2, . . . , 2r ) vrcholech. 3.3.7. M´ame d´an graf G na Obr´azku 3.5. W
U
Obr´azek 3.5: Graf G. a) Je graf G eulerovsk´ y?
[ ne ]
b) Jak pˇridat hrany pouze mezi vrcholy v mnoˇzinˇe U nebo pouze mezi vrcholy v mnoˇzinˇe W tak, aby vznikl eulerovsk´ y graf? Pokud to nen´ı moˇzn´e, dokaˇzte! [ nen´ı moˇzn´e ] c) Jestliˇze dovol´ıme, aby alespoˇ n jedna pˇridan´a hrana mˇela jeden koncov´ y vrchol v mnoˇzinˇe U a druh´ y v mnoˇzinˇe W , m˚ uˇze pˇrid´an´ım hran vzniknout eulerovsk´ y graf? Jestliˇze ano, kolik nejm´enˇe hran je tˇreba pˇridat? Pokud to nen´ı moˇzn´e, dokaˇzte! [ staˇc´ı pˇridat dvˇe hrany ] 3.3.8. Ukaˇzte, ˇze souvisl´ y graf s 2t vrcholy lich´eho stupnˇe je moˇzno nakreslit t otevˇren´ ymi eulerovsk´ ymi tahy. [ pˇrid´an´ım pomocn´eho vrcholu ]
61
4
Vzd´ alenost a metrika v grafu
Pojem vzd´alenosti v grafu je pops´an ve skriptech [UTG].
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady 4.0.1. Jak´a je nejvˇetˇs´ı moˇzn´a vzd´alenost dvou vrchol˚ u v grafu Wn ? Uk´aˇzeme, ˇze vzd´alenost dvou vrchol˚ u nem˚ uˇze b´ yt vˇetˇs´ı neˇz 2. Vezmˇeme dva libovoln´e vrcholy x, y ∈ V (Wn ). 1. Je-li x = y, je dist(x, y) = 0 2. Je-li x ̸= y a je-li jeden z vrchol˚ u centr´aln´ı vrchol kola v0 , potom je dist(x, y) = 1, protoˇze centr´ aln´ı vrchol je sousedn´ı se vˇsemi. 3. Je-li x ̸= y a nen´ı-li ani jeden z vrchol˚ u centr´aln´ım vrcholem, potom v pˇr´ıpadˇe, ˇze x a y jsou sousedn´ı je dist(x, y) = 1 4. Jinak je dist(x, y) ≥ 2. Souˇcasnˇe ale v´ıme, ˇze dist(x, y) ≤ dist(x, v0 ) + dist(v0 , y) = 1 + 1 = 2. Proto je dist(x, y) = 2. Celkem dost´av´ame, ˇze pro n = 3, kdy na vnˇejˇs´ım cyklu kola nenajdeme dva nesousedn´ı vrcholy (W3 = K4 ), je nejvˇetˇs´ı moˇzn´a vzd´alenost dvou vrchol˚ u 1. Jinak je nejvˇetˇs´ı moˇzn´a vzd´alenost dvou vrchol˚ u 2. 4.0.2. Jak´a nejvˇetˇs´ı moˇzn´a v´aˇzen´a vzd´alenost m˚ uˇze b´ yt mezi dvˇema vrcholy v cyklu d´elky 9, kter´ y je ohodnocen´ y vˇsemi ˇc´ısly 1, 2, . . . , 9, kaˇzd´ ym pr´avˇe na jedn´e hranˇe v libovoln´em poˇrad´ı. Jedno jak budou ohodnocen´ı hran´am pˇ riˇrazena, vˇzdy bude mezi dvˇema pevnˇe zvolen´ ymi vrcholy jedna ∑ 9 ’ y. Obˇe moˇzn´e cesty mezi zvolen´ ymi vrcholy daj´ı cesta kratˇs´ı a druh´a delˇs´ı, nebot souˇcet i=1 = 45 je lich´ v souˇctu 45. Nejvˇetˇs´ı moˇzn´a v´aˇzen´a vzd´alenost je ⌊ 45 ze pˇri libovoln´em rozdˇelen´ı ohodnocen´ı bude menˇs´ı 2 ⌋ = 22, protoˇ z obou moˇzn´ ych souˇct˚ u nejv´ yˇse 22. Takov´a vzd´alenost m˚ uˇze b´ yt realizov´ana. Zvol´ıme ohodnocen´ı po ˇradˇe 9, 6, 5, 2, 8, 7, 4, 3, 1. Nejvˇetˇs´ı moˇzn´a vzd´alenost je min{9 + 6 + 5 + 2, 8 + 7 + 4 + 3 + 1} = min{22, 23} = 22.
4.1
Motivaˇ cn´ı pˇ r´ıklady
4.1.1.* Hlavolam zn´am´ y jako Hanojsk´e vˇeˇze“ 3 m´a tˇri kol´ıky a sadu osmi disk˚ u r˚ uzn´ ych velikost´ı. ” ´ Na zaˇc´atku je vˇsech osm disk˚ u seˇrazeno podle velikosti na prvn´ım k˚ ulu. Ukolem je pˇrem´ıstit vˇsechny disky na jin´ y k˚ ul za dodrˇzen´ı n´asleduj´ıc´ıch podm´ınek: 1. vˇzdy se pˇresunuje pouze jeden disk, 2. nikdy nesm´ı leˇzet vˇetˇs´ı disk na menˇs´ım. Namodelujte u ´lohu uˇzit´ım grafu a pro tˇri disky najdˇete nejkratˇs´ı moˇzn´e ˇreˇsen´ı. [ existuje ˇreˇsen´ı na 7 tah˚ u] 4.1.2. M´ame osmi litrovou n´adobu s v´ınem a dvˇe pr´azdn´e n´adoby – pˇetilitrovou a tˇr´ılitrovou. Rozdˇelte osm ´ litr˚ u na ˇctyˇri a ˇctyˇri litry jen s uˇzit´ım tˇechto n´adob, bez pouˇzit´ı odmˇerky. Uloha namodelujte grafem a najdˇete nejkratˇs´ı ˇreˇsen´ı a popiˇste vˇsechna pˇr´ıpustn´a ˇreˇsen´ı. [ nejkratˇs´ı ˇreˇsen´ı m´a osm pˇrel´ev´ an´ı] 4.1.3. M´ame osmi litrovou n´adobu s v´ınem a dvˇe pr´azdn´e n´adoby – pˇetilitrovou a tˇr´ılitrovou. Je moˇzno [ ano ] odmˇeˇrit libovoln´e (celoˇc´ıseln´e) mnoˇzstv´ı v´ına? Pokud ne, zjistˇete jak´e. Pokud ano, dokaˇzte. 3
´ Hanojsk´e vˇeˇze vymyslel v roce 1883 Francouzsk´ y matematik Edouard Lucas.
´ 4 VZDALENOST A METRIKA V GRAFU
62
4.2
Vzd´ alenost v grafu
4.2.1.♡ Jak´a je nejvˇetˇs´ı moˇzn´a vzd´alenost dvou vrchol˚ u v grafu K4 ?
[1]
4.2.2.♡
Jak´a je nejvˇetˇs´ı moˇzn´a vzd´alenost dvou vrchol˚ u v grafu K1 ?
[0]
4.2.3.♡
Jak´a je nejvˇetˇs´ı moˇzn´a vzd´alenost dvou vrchol˚ u v grafu C7 ?
[3]
4.2.4.♡ Jak´a je nejvˇetˇs´ı moˇzn´a vzd´alenost dvou vrchol˚ u v grafu K7,8 ?
[2]
4.2.5. Jak´a je nejvˇetˇs´ı moˇzn´a vzd´alenost dvou vrchol˚ u v grafu G na Obr´azku 4.1?
Obr´azek 4.1: Graf G. [4] 4.2.6. Jak´a je nejvˇetˇs´ı moˇzn´a vzd´alenost dvou vrchol˚ u v grafu Kn ?
[ 0 pro n = 1, 1 jinak ]
4.2.7.♡ Jak´a je nejvˇetˇs´ı moˇzn´a vzd´alenost dvou r˚ uzn´ ych vrchol˚ u v grafu Pn ? [ n − 1 (oba koncov´e vrcholy cesty Pn . ] 4.2.8. Jak´a je nejvˇetˇs´ı moˇzn´a vzd´alenost dvou r˚ uzn´ ych vrchol˚ u v grafu Km,n ? [ 1 pro m = n = 1, jinak 2 ] [ n ] ⌊2⌋ 4.2.9. Jak´a je nejvˇetˇs´ı moˇzn´a vzd´alenost dvou r˚ uzn´ ych vrchol˚ u v grafu Cn ? 4.2.10. Najdˇete pˇr´ıklad grafu na osmi vrcholech, ve kter´em je minim´aln´ı i maxim´aln´ı vzd´alenost dvou [ K4,4 nebo K8 − e ] r˚ uzn´ ych nesousedn´ıch vrchol˚ u 2. 4.2.11. Najdˇete graf s co nejmenˇs´ım poˇctem hran na osmi vrcholech, ve kter´em je minim´aln´ı i maxim´aln´ı vzd´alenost dvou r˚ uzn´ ych nesousedn´ıch vrchol˚ u 2. [ K1,7 ] 4.2.12. Najdˇete graf s co nejvˇetˇs´ım poˇctem hran na osmi vrcholech, ve kter´em je minim´aln´ı i maxim´aln´ı vzd´alenost dvou r˚ uzn´ ych nesousedn´ıch vrchol˚ u 2. [ K8 bez jedn´e hrany ] 4.2.13. Najdˇete graf s co nejvˇetˇs´ım poˇctem vrchol˚ u, ve kter´em je maxim´aln´ı vzd´alenost dvou r˚ uzn´ ych nesousedn´ıch vrchol˚ u 2 a nejvyˇsˇs´ı stupeˇ n vrcholu je 3. [ 10 vrchol˚ u] 4.2.14. Vypoˇc´ıtejte metriku (matici ud´avaj´ıc´ı vzd´alenosti mezi vrcholy) grafu K4 − e na Obr´azku 4.2. 3
4
1
2
Obr´azek 4.2: Graf K4 bez jedn´e hrany. [ matice 4 × 4, kde aii = 0, pol´ıˇcka a23 = a32 = 2 a ostatn´ı prvky jsou 1 ]
4.3
Vzd´ alenost v ohodnocen´ ych grafech
4.3.1. M´ame d´an graf G na Obr´azku 4.3. Jak´a je nejvˇetˇs´ı moˇzn´a v´aˇzen´a vzd´alenost mezi vrcholy v grafu G? v1 2
v2
5
6
3
3
4
v7 2
v3
v6 v4
4
v5
4.4 Nejkratˇs´ı cesta v ohodnocen´em grafu – Dijkstr˚ uv algoritmus
63
Obr´azek 4.3: Graf G. [ 10 ] 4.3.2. M´ame d´an graf G na Obr´azku 4.4. Jak´a je nejvˇetˇs´ı moˇzn´a v´aˇzen´a vzd´alenost mezi vrcholy v grafu G? v1 2
v2
5
3
3
6
4
v7 2
v3
v6 v4
v5
4
Obr´azek 4.4: Graf G. [ 10 ]
4.4
Nejkratˇ s´ı cesta v ohodnocen´ em grafu – Dijkstr˚ uv algoritmus
4.4.1. M´ame d´an graf jako na Obr´azku 4.5. v1 v2
5
3
7
v3
2 1
2
8 1
4
v8 7 v7 6
2
v4
v6 v5
Obr´azek 4.5: Graf G. a) Jak´e jsou vzd´alenosti vˇsech vrchol˚ u od vrcholu v1 ? [ dist(v1 , v1 ) = 0, dist(v1 , v2 ) = 3, dist(v1 , v3 ) = 6, dist(v1 , v4 ) = 5, dist(v1 , v5 ) = 3, dist(v1 , v6 ) = 7, dist(v1 , v7 ) = 8, dist(v1 , v8 ) = 2 ] b) V jak´em poˇrad´ı budou zpracov´any vrcholy pˇri bˇehu Dijkstrova algoritmu s v´ ychoz´ım vrcholem v1 ? [ v1 , v8 , v2 , v5 , v4 , v3 , v6 , v7 nebo v1 , v8 , v5 , v2 , v4 , v3 , v6 , v7 ] c) Jak´e jsou vzd´alenosti vˇsech vrchol˚ u od vrcholu v3 ? [ dist(v3 , v1 ) = 6, dist(v3 , v2 ) = 3, dist(v3 , v3 ) = 0, dist(v3 , v4 ) = 5, dist(v3 , v5 ) = 4, dist(v3 , v6 ) = 7, dist(v3 , v7 ) = 11, dist(v3 , v8 ) = 4 ] d) V jak´em poˇrad´ı budou zpracov´any vrcholy pˇri bˇehu Dijkstrova algoritmu s v´ ychoz´ım vrcholem v3 ? [ v3 , v2 , v5 , v8 , v4 , v1 , v6 , v7 nebo v3 , v2 , v8 , v5 , v4 , v1 , v6 , v7 ] e) Jak´e jsou vzd´alenosti vˇsech vrchol˚ u od vrcholu v5 ? [ dist(v5 , v1 ) = 3, dist(v5 , v2 ) = 2, dist(v5 , v3 ) = 4, dist(v5 , v4 ) = 4, dist(v5 , v5 ) = 0, dist(v5 , v6 ) = 6, dist(v5 , v7 ) = 8, dist(v5 , v8 ) = 1 ] f) V jak´em poˇrad´ı budou objeveny vrcholy pˇri bˇehu Dijkstrova algoritmu s v´ ychoz´ım vrcholem v5 ? [ v5 , v8 , v2 , v1 , v3 , v4 , v6 , v7 nebo v5 , v8 , v2 , v1 , v4 , v3 , v6 , v7 ] g) Kter´e dva vrcholy jsou nejvzd´alenˇejˇs´ı? Jak´a je jejich vzd´alenost?
[ v6 a v7 , dist(v6 , v7 ) = 12 ]
h) Ze kter´eho vrcholu je maxim´aln´ı vzd´alenost do vˇsech ostatn´ıch vrchol˚ u nejmenˇs´ı? 4.4.2. Ve kter´em m´ıstˇe selˇze Dijkstr˚ uv algoritmus, jestliˇze pˇripust´ıme i z´aporn´a ohodnocen´ı hran?
´ 4 VZDALENOST A METRIKA V GRAFU
64
4.5
Pˇ r´ıklady k procviˇ cen´ı
Hyperkrychl´ı ˇr´ adu n budeme rozumˇet takov´ y graf G(V, E) na 2n vrcholech, jehoˇz vrcholovou mnoˇzinu tvoˇr´ı vˇsechny bin´arn´ı vektory d´elky n V = {(a1 , a2 , . . . , an ) : ai ∈ {0, 1}, i = 1, 2, . . . , n} a hrana je mezi kaˇzd´ ymi dvˇema vrcholy, jejichˇz vektory se liˇs´ı v jedin´e souˇradnici E = {(a1 , a2 , . . . , an )(b1 , b2 , . . . , bn ) : (a1 , a2 , . . . , an ), (b1 , b2 , . . . , bn ) ∈ V ∧
n ∑
|ai − bi | = 1}.
i=1
Hyperkrychle ˇr´adu n se znaˇc´ı Qn . 4.5.1. Mˇejme graf Q3 (hyperkrychle ˇr´adu 3). Kolik nejm´enˇe hran mus´ıme pˇridat, aby nejvˇetˇs´ı moˇzn´ a vzd´alenost mezi vrcholy grafu byla 2? [2] 4.5.2.♡ Jak´a je nejvˇetˇs´ı moˇzn´a vzd´alenost dvou vrchol˚ u v grafu Qn ? Dokaˇzte 4.5.3.* Jak pˇrev´est u ´lohu hled´an´ı nejkratˇs´ı cesty i pro grafy s ohodnocen´ ymi vrcholy? stupnˇe d grafem Kd ]
[n] [ nahradit vrchol
4.5.4. Kolik nejv´ıce vrchol˚ u m˚ uˇze m´ıt graf, kter´ y m´a nejvˇetˇs´ı moˇznou vzd´alenost mezi dvˇema vrcholy [ poˇcet vrchol˚ u nen´ı omezen ] rovnou 2? 4.5.5. Kolik nejv´ıce vrchol˚ u m˚ uˇze m´ıt 3-pravideln´ y graf, kter´ y m´a nejvˇetˇs´ı moˇznou vzd´alenost mezi dvˇema vrcholy rovnou 2? Nakreslete pˇr´ıklad takov´eho grafu. [ 10, napˇr´ıklad Petersen˚ uv graf ] 4.5.6. V jednom okrese je 15 velk´ ych mˇest a kaˇzd´e mˇesto je spojeno silnic´ı s alespoˇ n sedmi jin´ ymi. a) Dokaˇzte, ˇze z libovoln´eho mˇesta do libovoln´eho jin´eho se d´a dostat bud’ pˇr´ımou cestou nebo pˇres jedno jin´e mˇesto. [ nepˇr´ımo nebo sporem ] b) Jak by se u ´loha zmˇenila, kdyby kaˇzd´e mˇesto mˇelo b´ yt spojeno silnic´ı s pr´avˇe sedmi jin´ ymi? [ takov´ a ’ silniˇcn´ı s´ıt neexistuje ]
65
5
Stromy
Stromy a jejich z´akladn´ı vlastnosti jsou pops´any ve skriptech [UTG].
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady 5.0.1. Kolik existuje neisomorfn´ıch les˚ u na pˇeti vrcholech? Systematicky projdeme vˇsechny moˇzn´e lesy na pˇeti vrcholech. Jednotliv´e moˇznosti rozdˇel´ıme podle poˇctu hran • bez hran existuje jedin´ y les: 5K1 • s 1 hranou existuje jedin´ y les K2 ∪ 3K1 • se 2 hranami existuj´ı dva lesy K2 ∪ K2 ∪ K1 , P2 ∪ 2K2 • se 3 hranami existuj´ı tˇri lesy K1,3 ∪ K1 , P3 ∪ K1 , P2 ∪ K2 • se 4 hranami existuj´ı tˇri stromy (a souˇcasnˇe lesy) cesta P4 , cesta P3 s jedn´ım vrcholem pˇripojen´ ym k nelistov´emu vrcholu (dvojhvˇezda DS(2, 1)) a hvˇezda K1,4 . Existuje celkem 10 les˚ u. 5.0.2. Najdˇete takov´ y graf se dvˇema kruˇznicemi, ˇze vynech´an´ım jedin´e hrany vznikne strom. Takov´ y strom neexistuje. Nejprve uk´aˇzeme, ˇze pokud strom obsahuje dvˇe kruˇznice, tyto dvˇe kruˇznice nesd´ıl´ı ˇz´adnou hranu. Pokud by kruˇznice C1 a C2 sd´ılely hranu xy, tak vynech´an´ım hrany xy z cyklu C1 z˚ ustane v grafu cesta mezi vrcholy x a y a podobnˇe z cyklu C2 z˚ ustane v grafu tak´e (druh´a) cesta mezi x a y. Spojen´ım tˇechto dvou cest dostaneme uzavˇren´ y sled, ze kter´eho je moˇzno vybrat tˇret´ı cyklus C3 , coˇz by byl spor, nebot’ graf obsahuje pouze cykly dva. Nyn´ı v´ıme, ˇze obˇe kruˇznice v grafu nesd´ıl´ı ˇz´adnou hranu. Vynech´an´ım libovoln´e hrany e1 z C1 z˚ ustane graf souvisl´ y (vynechan´a hrana e1 neovlivn´ı souvislost grafu) a bude nav´ıc obsahovat jako podgraf druh´ y cyklus C2 . Graf nebude acyklick´ y a proto takov´ y graf, kter´ y splˇ nuje podm´ınky zad´an´ı, neexistuje. Podobnˇe vynech´an´ım libovoln´e hrany e2 z C2 z˚ ustane graf souvisl´ y (vynechan´a hrana e2 neovlivn´ı souvislost grafu) a graf bude bez cykl˚ u, tj. strom. □ Jin´ y d˚ ukaz: Podle D˚ usledku 5.8. ve skriptech [UTG], vznikne pˇrid´an´ım hrany pr´avˇe jeden cyklus. Existence grafu se zad´an´ı by byla ve sporu s t´ımto d˚ usledkem. □ 5.0.3. Kolik hran je tˇreba vynechat ustala kostra? ( ) z kompletn´ıho grafu Kn , aby z˚ ( ) V´ıme, ˇze kompletn´ı graf Kn m´a n2 hran a kostra je stromem, kter´ y m´a n − 1 hran. Z celkov´eho poˇctu n2 hran m´a z˚ ustat n − 1. Proto je tˇreba vynechat pr´avˇe ( ) ( ) ( ) 1 n−1 n n 1 − (n − 1) = − (n − 1) = n(n − 1) − (n − 1) = (n − 1)(n − 2) = 2 2 2 2 2 hran. Jin´ eˇ reˇ sen´ı: Protoˇze kostra grafu je stromem na n vrcholech, obsahuje kaˇzd´a kostra stejn´ y poˇcet hran. Vybereme jednu konkr´etn´ı kostru. V kompletn´ım grafu Kn zvol´ıme vrchol v a kostra grafu Kn bude tvoˇrena vˇsemi hranami incidentn´ yvaj´ıc´ımi n − 1 vrcholy odstran´ıme. Odstranˇen´ ych hran je ( ımi ) s v. Vˇsechny ostatn´ı hrany mezi zb´ proto n−1 . 2
5.1
Motivaˇ cn´ı pˇ r´ıklady
5.1.1. M˚ uˇzeme algoritmus hled´an´ı centra pouˇz´ıt i pro jin´e grafy neˇz stromy? Najdete alespoˇ n jeden takov´ y graf? Vysvˇetlete! [ ne ]
66
5
5.2
STROMY
Z´ akladn´ı vlastnosti strom˚ u
5.2.1. Kolik neisomorfn´ıch les˚ u existuje na ˇctyˇrech vrcholech?
[ 1+1+2+2=6 ]
5.2.2. Kolik neisomorfn´ıch strom˚ u existuje na pˇeti vrcholech?
[1 + 1 + 1 = 3]
5.2.3.♡ Najdˇete centra n´asleduj´ıc´ıch strom˚ u. a) Strom T na Obr´azku 5.1. r
Obr´azek 5.1: Strom T . b) Strom T na Obr´azku 5.2. r
Obr´azek 5.2: Strom T . c) Strom T na Obr´azku 5.3. r
Obr´azek 5.3: Strom T . 5.2.4. M´ame d´an strom se 17 vrcholy. a) Kolik odebereme vrchol˚ u (dle algoritmu z pˇredn´aˇsky), neˇz najdeme centrum?
[ 15 nebo 16 ]
b) Kolik nejm´enˇe nastane takov´ ych krok˚ u, kdy odstraˇ nujeme listy?
[ jeden ]
c) Kolik nejv´ıce nastane takov´ ych krok˚ u, kdy odstraˇ nujeme listy?
[ osm ]
5.2.5.♡ M´ame d´an strom se 4 vrcholy. Kolik odebereme vrchol˚ u (dle algoritmu z pˇredn´aˇsky), neˇz najdeme centrum? [ 2 nebo 3 ] 5.2.6.♡ Strom m´a 56 hran. Kolik m˚ uˇze m´ıt vrchol˚ u?
[ 57 ]
5.2.7. Acyklick´ y graf m´a 70 vrchol˚ u a 60 hran. Kolik m´a komponent?
[ 10 ]
5.2.8. Acyklick´ y graf m´a 60 vrchol˚ u a 70 hran. Kolik m´a komponent?
[ takov´ y graf neexistuje ]
5.2.9.♡ Najdˇete graf se dvˇema kruˇznicemi, ze kter´eho vynech´an´ım dvou hran vznikne strom. 5.2.10. Najdˇete graf se dvˇema kruˇznicemi, ze kter´eho vynech´an´ım tˇr´ı hran vznikne strom.
[ lehk´e ] [ neexistuje ]
5.2.11. Najdˇete graf se tˇremi kruˇznicemi, ze kter´eho vynech´an´ım tˇr´ı hran vznikne strom.
[ existuje ]
5.2.12. Najdˇete graf se tˇremi kruˇznicemi, ze kter´eho vynech´an´ım dvou hran vznikne strom.
[ existuje ]
5.3 Koˇrenov´e a pˇestovan´e stromy
5.3
67
Koˇ renov´ e a pˇ estovan´ e stromy
5.3.1. Najdˇete a zapiˇste k´od koˇrenov´eho stromu (T, r) na Obr´azku 5.4. r
Obr´azek 5.4: Koˇrenov´y strom (T, r). [ 00010110010110010111 ] 5.3.2. Najdˇete a zapiˇste k´od koˇrenov´eho stromu (T, r) na Obr´azku 5.5. r
Obr´azek 5.5: Koˇrenov´y strom (T, r). [ 000101100101100111 ] 5.3.3. Najdˇete a zapiˇste k´od koˇrenov´eho stromu (T, r) na Obr´azku 5.6. r
Obr´azek 5.6: Koˇrenov´y strom (T, r). [ 0000110110010110010111 ] 5.3.4. Najdˇete a zapiˇste k´od koˇrenov´eho stromu (T, s) na Obr´azku 5.7. s
Obr´azek 5.7: Koˇrenov´y strom (T, s). [ 00101000101100101111 ] 5.3.5. M´ame d´an strom T na Obr´azku 5.8. r s
Obr´azek 5.8: Strom T , vyznaˇcen´e vrcholy r, s. a) Najdˇete a zapiˇste k´od koˇrenov´eho stromu (T, r).
[ 0001001011100101001111 ]
b) Najdˇete a zapiˇste minim´aln´ı k´od koˇrenov´eho stromu (T, r).
[ 0000101101100011010111 ]
c) Najdˇete a zapiˇste k´od koˇrenov´eho stromu (T, s).
[ 0010010110001010011111 ]
68
5
d) Najdˇete a zapiˇste minim´aln´ı k´od koˇrenov´eho stromu (T, s).
STROMY
[ 0000011010111001011011 ]
5.3.6. Nakreslete pˇestovan´ y koˇrenov´ y strom dan´ y n´asleduj´ıc´ım k´odem. a) 000000000111111111
[ strom isomorfn´ı s P8 ]
b) 00010110010110010111
[ viz Obr´azek 5.4 ]
c) 000010110100111000110111 d) 00001011010011100011011
[ toto nen´ı korektn´ı k´od ]
e) 000010110110011100011011
[ toto nen´ı korektn´ı k´od ]
5.3.7. Je k´od pˇestovan´eho koˇrenov´eho stromu dan´eho n´asleduj´ıc´ım k´odem minim´aln´ı? a) 000000000111111111.
[ ano ]
b) 00010110010110010111
[ ano ]
c) 000110010110010010111
[ ne ]
d) 00010110011001010111
[ ne ]
e) 0000110110110001010111
[ ne ]
f) 000010110100111000110111
[ ne ]
5.4
Isomorfismus strom˚ u
5.4.1. Kter´e koˇrenov´e stromy maj´ı jednoznaˇcnˇe urˇcen´ y k´od i kdyˇz nejsou pˇestovan´e? vˇsechny vrcholy ve vzd´alenosti d od koˇrene maj´ı stejn´ y stupeˇ n]
[ takov´e, kde
5.4.2. Rozhodnˇete, kter´e z n´asleduj´ıc´ıch strom˚ u na Obr´azku 5.9 jsou isomorfn´ı.
S
T
R
Obr´azek 5.9: Stromy T , S a R. [ isomorfn´ı jsou T a R ]
5.5
Kostry graf˚ u
5.5.1. Kolik koster m´a n´asleduj´ıc´ı graf W4 ? Pˇredpokl´adejme, ˇze rozliˇsujeme vrcholy.
Obr´azek 5.10: Graf W4 . [ 45 moˇznost´ı] 5.5.2. M´ame d´an graf G na Obr´azku 5.11.
5.6 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı
69 v7 4 3
1 5
v8
1
3
4
v4 1
2
v9 3
2 v5 2
3 v1
4
1
v6
2
5
4 v2
v3
Obr´azek 5.11: Graf G. a) Najdˇete minim´aln´ı kostru grafu G pomoc´ı Kruskalova (hladov´eho) algoritmu. Jak´a je v´aha minim´aln´ı kostry? [ minim´aln´ı v´aha je 13 ] b) Najdˇete minim´aln´ı kostru grafu G pomoc´ı Jarn´ıkova (Primova) algoritmu. V´ ychoz´ı vrchol je v1 . Jak´a je v´aha minim´aln´ı kostry? [ minim´aln´ı v´aha je 13 ] c) Najdˇete minim´aln´ı kostru grafu G pomoc´ı Bor˚ uvkova algoritmu. Jak´a je v´aha minim´aln´ı kostry? [ nelze pouˇz´ıt ] 5.5.3. Jak´e vlastnosti mus´ı m´ıt ohodnocen´ı grafu, aby vˇsechny tˇri algoritmy (Bor˚ uvk˚ uv, Jarn´ık˚ uv/Prim˚ uv i Kruskal˚ uv (hladov´ y) naˇsly vˇzdy stejnou kostru? [ ohodnocen´ı mus´ı b´ yt injekc´ı]
5.6
Pˇ r´ıklady k procviˇ cen´ı
5.6.1.♡ Kolik r˚ uzn´ ych koster m´a cyklus Cn ? Pˇredpokl´adejme, ˇze rozliˇsujeme vrcholy.
[n]
5.6.2.♡ Kolik r˚ uzn´ ych neisomorfn´ıch koster m´a cyklus Cn ? Pˇredpokl´adejme, ˇze nerozliˇsujeme vrcholy. [ jedinou ] 5.6.3. M´ame graf K4 . a) Kolik r˚ uzn´ ych neisomorfn´ıch koster m´a graf K4 ?
[2]
b) Kolik r˚ uzn´ ych koster m´a graf K4 ?
[ 16 ]
5.6.4. M´ame graf K5 . a) Kolik r˚ uzn´ ych koster m´a graf K5 ?
[ 125 ]
b) Kolik r˚ uzn´ ych neisomorfn´ıch koster m´a graf K5 ?
[3]
5.6.5. M´ame graf K6 . a) Kolik r˚ uzn´ ych koster m´a graf K6 ?
[ 1296 ]
b) Kolik r˚ uzn´ ych neisomorfn´ıch koster m´a graf K6 ?
[6]
5.6.6. Kolik hran je tˇreba vynechat z kompletn´ıho bipartitn´ıho grafu Km,n , aby z˚ ustala kostra? 1)(n − 1) ]
[ (m −
5.6.7. Kolik nejm´enˇe vrchol˚ u mus´ı m´ıt graf, kter´ y m´a dvˇe hranovˇe disjunktn´ı kostry? Najdete takov´ y graf? [4] 5.6.8. Najdˇete pˇr´ıklad souvisl´eho grafu, kter´ y m´a 1001 koster.
[ spojen´ı tˇr´ı cykl˚ u C7 , C11 a C13 ]
5.6.9. Zavedeme pojem inverzn´ıho k´odu. M´ame strom T a nˇejak´ y jeho k´od C. Inverzn´ı k´od C ′ dostaneme tak, ˇze zamˇen´ıme 0 a 1 a nap´ıˇseme k´od v opaˇcn´em poˇrad´ı. Najdˇete takov´ y netrivi´aln´ı strom T , kter´ y m´a a) stejn´ y k´od i inverzn´ı k´od,
[ cesta s koˇrenem v listu ]
70
5
STROMY
b) r˚ uzn´ y k´od a inverzn´ı k´od, pˇriˇcemˇz strom T ′ pˇr´ısluˇsn´ y inverzn´ımu k´odu je isomorfn´ı se stromem T , c) r˚ uzn´ y k´od a inverzn´ı k´od, pˇriˇcemˇz strom T ′ pˇr´ısluˇsn´ y inverzn´ımu k´odu nen´ı isomorfn´ı se stromem T , d) inverzn´ı k´od stejn´ y jako minim´aln´ı k´od.
[ cesta s koˇrenem v listu ]
5.6.10. M´ame strom T a jeho k´od C. Cestou ve strom T budeme rozum´ımˇet podgraf, kter´ y je isomorfn´ı s cestou. Co m˚ uˇzeme ˇr´ıci o nejdelˇs´ı cestˇe ve stromu T , je-li v k´odu C pˇet po sobˇe jdouc´ıch nul? [ nejdelˇs´ı cesta ve strom T je d´elky alespoˇ n 4] 5.6.11. M´ame strom T a jeho minim´ aln´ı k´od C. Cestou ve strom T budeme rozum´ımˇet podgraf, kter´ y je isomorfn´ı s cestou. Co m˚ uˇzeme ˇr´ıci o nejdelˇs´ı cestˇe ve stromu T , je-li v k´odu C pˇet po sobˇe jdouc´ıch nul? [ nejdelˇs´ı cesta ve strom T je d´elky alespoˇ n 4]
71
6
Barevnost a kreslen´ı graf˚ u
Pojmy barevnosti grafu a rovinn´eho zakreslen´ı grafu jsou pops´any ve skriptech [UTG].
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady 6.0.1. M´ame d´anu hyperkrychli ˇr´adu n, znaˇc´ıme ji Qn (viz strana 64). a) Jak´ y je poˇcet vrchol˚ u Qn ? Vrcholy hyperkrychle jsou vˇsechny bin´arn´ı vektory d´elky n. Tˇech je V ∗ (2, n) = 2n . Jin´ eˇ reˇ sen´ı: Poˇcet vrchol˚ u urˇc´ıme podle (rekurzivn´ı) konstrukce: |V (Q1 )| = 2. D´ale plat´ı |V (Qn+1 )| = 2 · |V (Qn )|, proto |V (Qn )| = 2n . b) Jak´ y je stupeˇ n vrchol˚ u v grafu Qn ? Kaˇzd´ y vrchol je spojen hranou se vˇsemi vrcholy, jejichˇz odpov´ıdaj´ıc´ı bin´arn´ı vektory se liˇs´ı v jedin´e souˇradnici. Bin´arn´ı vektory vrchol˚ u krychle Qn maj´ı n souˇradnic, proto je kaˇzd´ y vrchol stupnˇe n. Jin´ eˇ reˇ sen´ı: Qn je regul´arn´ı graf. V kaˇzd´em kroku rekurz´ıvn´ı konstrukce pˇrid´ame ke kaˇzd´emu vrcholu jednu hranu a zv´ yˇs´ıme stupeˇ n vrcholu, proto degQn v = n. c) Jak´ y je poˇcet hran Qn ? V hyperkrychli je podle pˇredchoz´ıch pˇr´ıklad˚ u 2n vrchol˚ u a kaˇzd´ y je stupnˇe n. Podle principu sudosti je dvojn´asobek poˇctu hran roven souˇctu stupˇ n˚ u vˇsech vrchol˚ u 2|E(Qn )| = n · 2n . Odtud snadno vyj´adˇr´ıme, ˇze |E(Qn )| = n · 2n−1 . d) Jak´e je chromatick´e ˇc´ıslo Qn ? Uk´aˇzeme, ˇze chromatick´e ˇc´ıslo Qn je 2, neboli ˇze Qn bipartitn´ı graf. Staˇc´ı obarvit vrcholy, kter´e maj´ı sud´ y poˇcet jedniˇcek barvou 0 a vrcholy, kter´e maj´ı lich´ y poˇcet jedniˇcek barvou 1. Toto barven´ı je dobr´e, nebot’ hranou jsou spojeny pouze vrcholy, kter´e se liˇs´ı v jedin´e souˇradnici a tedy takov´e, jejichˇz poˇcet jedniˇcek se liˇs´ı o jedna. Jin´ eˇ reˇ sen´ı: Matematickou indukc´ı vzhledem k parametru n uk´aˇzeme, ˇze Qn je bipartitn´ı graf. Z´ aklad indukce: Nejmenˇs´ı netrivi´aln´ı hyperkrychle je Q1 = K1,1 , kter´a je jistˇe bipartitn´ı. Indukˇcn´ı krok: Indukˇcn´ı pˇredpoklad: Pˇredpokl´adejme, ˇze Qn je bipartitn´ı graf. Nyn´ı uk´aˇzeme, ˇze tak´e Qn+1 je bipartitn´ı graf. Graf Qn+1 se skl´ad´a ze dvou kopi´ı bipartitn´ıho grafu Qn . Kaˇzdou z nich obarv´ıme dvˇema barvami, jednu barvami 1, 2 druhou opaˇcnˇe barvami 2, 1. Qn+1 vznikne spojen´ım hranami mezi odpov´ıdaj´ıc´ımi vrcholy. Tyto dvojice vrchol˚ u maj´ı vˇzdy r˚ uznou barvu, proto je χ(Qn ) = 2. e) Pro kter´e hodnoty n je graf Qn rovinn´ y? Graf Qn je bipartitn´ı (viz ˇc´ast d), proto neobsahuje ˇz´adn´ y lich´ y cyklus ani troj´ uheln´ık a podle D˚ usledku 6.16. ve skriptech [UTG] obsahuje kaˇzd´ y rovinn´ y graf bez troj´ uheln´ık˚ u vrchol stupnˇe nejv´ yˇse 3. Protoˇze podle ˇc´asti c) jsou v Qn vˇsechny vrcholy stupnˇe n, nejsou hyperkrychle Qn pro n ≥ 4 rovinn´e. Rovinn´a nakreslen´ı graf˚ u Q1 , Q2 a Q3 snadno najdete sami. 6.0.2. Najdˇete chybu v n´asleduj´ıc´ıcm d˚ ukazu: Mˇejme takov´ y graf G, ˇze na jeho dobr´e vrcholov´e barven´ı je potˇreba alespoˇ n 5 barev. V grafu G mus´ı b´ yt vrcholy stupnˇe alespoˇ n 5, kter´e jsou sousedn´ı s vrcholy
72
6
˚ BAREVNOST A KRESLEN´I GRAFU
ˇctyˇr ostatn´ıch barev, jinak bychom je mohli pˇrebarvit a pouˇz´ıt m´enˇe neˇz 5 barev. Jiste najdeme takovou mnoˇzinu pˇeti vrchol˚ u r˚ uzn´e barvy, kter´e tvoˇr´ı podgraf K5 . V rovin´em grafu podle Kuratowsk´eho vˇety neexistuje podgraf isomorfn´ı s K5 a proto (podle pˇredchoz´ıho zd˚ uvodnˇen´ı) na obarven´ı rovin´eho grafu budou staˇcit vˇzdy ˇctyˇri barvy. Chyba je v pˇredpoklady, ˇze graf, na jehoˇz obarven´ı je potˇreba alespoˇ n 5 barev, mus´ı obsahovat podgraf K5 . Napˇr´ıklad graf W7 , do kter´eho pˇrid´ame druh´ y centr´aln´ı vrchol y a spoj´ıme ho hranami se vˇsemi vrcholy cyklu C7 i s centr´aln´ım vrcholem x kola W7 , neobsahuje K5 jako podgraf (ˇz´adn´e tˇri vrcholy na obvodu kola nejsou navz´ajem sousedn´ı) a pˇritom je potˇreba na obarven´ı grafu alespoˇ n 5 barev: dvˇe na centr´ aln´ı vrcholy x a y a tˇri na vrcholy cyklu C7 . Na z´akladˇe tohoto neplatn´eho tvrzen´ı je pak jiˇz snadn´e chybnˇe dok´azat“ vˇetu o ˇctyˇrech barv´ach. ”
6.1
Motivaˇ cn´ı pˇ r´ıklady
6.1.1. Skladovac´ı probl´em: Ve skladu potravin m´ame r˚ uzn´e druhy zboˇz´ı. Podle hygienick´ ych norem se nesm´ı nˇekter´e druhy potravin skladovat spolu v jedn´e m´ıstnosti. Naˇs´ım u ´kolem je zjistit, kolik nejm´enˇe m´ıstnost´ı je potˇreba ve skladu pronajmout, aby bylo zboˇz´ı uloˇzeno podle pˇredpis˚ u. Jak namodelujete skladovac´ı [ pˇrevedeme na barven´ı jednoduch´eho grafu ] probl´em pomoc´ı teorie graf˚ u. 6.1.2. Kolik nejm´enˇe barev je potˇreba na obarven´ı 15 bili´arov´ ych koul´ı v troj´ uheln´ıkov´em postaven´ı tak, aby ˇz´adn´e dvˇe dot´ ykaj´ıc´ı se koule nebyly obarveny stejnou barvou?
Obr´azek 6.1: Bili´ arov´e koule v troj´ uheln´ıkov´em postaven´ı. [3]
6.2
Vrcholov´ e barven´ı graf˚ u
6.2.1. Jak´e je chromatick´e ˇc´ıslo (barevnost) n´asleduj´ıc´ıch graf˚ u?
Obr´azek 6.2: Grafy W8 a W7 . a) Graf W8 , viz Obr´azek 6.2?
[3]
b) Graf W7 , viz Obr´azek 6.2?
[4]
Obr´azek 6.3: Rovinn´ a nakreslen´ı pravideln´eho ˇctyˇrstˇenu, ˇsestistˇenu a osmistˇenu.
6.3 Rovinn´e kreslen´ı grafu
73
c) Grafu pravideln´eho ˇctyˇrstˇenu, viz Obr´azek 6.3.
[4]
d) Grafu pravideln´eho ˇsestistˇenu, viz Obr´azek 6.3.
[2]
e) Grafu pravideln´eho osmistˇenu, viz Obr´azek 6.3.
[3]
6.2.2. Jak´e je chromatick´e ˇc´ıslo (barevnost) grafu G na Obr´azku 6.4?
Obr´azek 6.4: Graf G. [3] 6.2.3. Jak´e je chromatick´e ˇc´ıslo (barevnost) cirkulantu C10 (1, 2, 5) na Obr´azku 6.5?
Obr´azek 6.5: Cirkulant C10 (1, 2, 5). [4] 6.2.4. Kolik nejm´enˇe mus´ıme vynechat hran z grafu W8 (viz Obr´azek 6.2), aby jeho chromatick´e ˇc´ıslo bylo 2? [4] 6.2.5. Kolika nejv´ yˇse barvami obarv´ıme kompletn´ı bipartitn´ı graf s alespoˇ n tˇremi vrcholy, jestliˇze mu [3] pˇrid´ame jednu hranu? 6.2.6. Kolika nejv´ yˇse barvami obarv´ıme kompletn´ı bipartitn´ı graf, jestliˇze mu pˇrid´ame dvˇe hrany? nebo 4 ] 6.2.7.♡ Kolika barvami lze obarvit strom.
[3
[ 1 pro T = K1 , 2 jinak ]
6.2.8. Kolik barev je potˇreba na obarven´ı (jak´a je barevnost) Kn − e?
[n − 1]
6.2.9. Kolik barev je potˇreba na obarven´ı (jak´a je barevnost) Cn s jednou pˇridanou hranou v1 vi , i ∈ [1, n]? [ 2 pro n, i sud´e, 3 jinak ] 6.2.10. M´am d´an graf G. Co m˚ uˇzeme ˇr´ıci o barvenosti grafu G, jestliˇze zn´ame ∆(G)? [ χ(G) ≤ 1 + ∆(G) ]
6.3
Rovinn´ e kreslen´ı grafu
6.3.1. Pokud je to moˇzn´e, nakreslete graf G na Obr´azku 6.6 tak, aby se hrany neprot´ınaly.
74
6
˚ BAREVNOST A KRESLEN´I GRAFU
Obr´azek 6.6: Graf G. [ G je rovinn´ y] 6.3.2. Pokud je to moˇzn´e, nakreslete graf G na Obr´azku 6.7 tak, aby se hrany neprot´ınaly.
Obr´azek 6.7: Graf G. [ G je rovinn´ y] 6.3.3. Ukaˇzte, ˇze po pˇrid´an´ı libovoln´e hrany do grafu na Obr´azku 6.7 v´ ysledn´ y graf jiˇz nebude rovinn´ y. [ uˇzit´ım d˚ usledku Eulerova vzorce ] 6.3.4. Pokud je to moˇzn´e, nakreslete rovinn´ y graf pravideln´eho ˇctyˇrstˇenu. [ graf pravideln´eho ˇctyˇrstˇenu je rovinn´ y] 6.3.5. Pokud je to moˇzn´e, nakreslete rovinn´ y graf pravideln´eho ˇsestistˇenu (krychle). ˇsestistˇenu je rovinn´ y] 6.3.6. Pokud je to moˇzn´e, nakreslete rovinn´ y graf pravideln´eho osmistˇenu. je rovinn´ y] 6.3.7. Nakreslete rovinn´ y graf pravideln´eho dvan´actistˇenu. 6.3.8. Nakreslete rovinn´ y graf pravideln´eho dvacetistˇenu.
[ graf pravideln´eho
[ graf pravideln´eho osmistˇenu
[ graf pravideln´eho dvan´actistˇenu je rovinn´ y] [ graf pravideln´eho dvacetistˇenu je rovinn´ y]
6.3.9. Nakreslete rovinn´ y graf osmistˇenu a najdˇete odpov´ıdaj´ıc´ı du´aln´ı graf. osmistˇenu je graf pravideln´eho ˇsestistˇenu (krychle) ]
[ du´aln´ı graf pravideln´eho
6.3.10. Nakreslete rovinn´ y graf dvan´actistˇeny a najdˇete odpov´ıdaj´ıc´ı du´aln´ı graf. pravideln´eho dvan´actistˇenu je graf pravideln´eho dvacetistˇenu ]
[ du´aln´ı graf
6.3.11. M´ame nˇejak´e rovinn´e nakreslen´ı pravideln´eho osmistˇenu. Stˇeny pravideln´eho osmistˇenu jsou troj´ uheln´ıky. a) Kolik m´a oblast´ı? b) Kolik m´a hran? c) Kolik m´a vrchol˚ u?
[8] [ 12 ] [6]
d) Kolik dalˇs´ıch hran m˚ uˇzeme do rovin´eho nakreslen´ı osmistˇenu pˇridat tak, aby graf z˚ ustal rovinn´ y? [ˇz´adnou ] 6.3.12. M´ame nˇejak´e rovinn´e nakreslen´ı pravideln´eho ˇsestistˇenu (krychle). a) Kolik m´a oblast´ı? b) Kolik m´a hran? c) Kolik m´a vrchol˚ u? d) Kolik dalˇs´ıch hran m˚ uˇzeme do rovin´eho nakreslen´ı krychle pˇridat tak, aby graf z˚ ustal rovinn´ y? hran ]
[6] [ 12 ] [8] [6
6.3.13. M´ame nˇejak´e rovinn´e nakreslen´ı pravideln´eho dvan´actistˇenu. Stˇeny pravideln´eho dvan´actistˇenu jsou pˇeti´ uheln´ıky.
6.3 Rovinn´e kreslen´ı grafu
75
a) Kolik m´a oblast´ı?
[ 12 ]
b) Kolik m´a hran?
[ 30 ]
c) Kolik m´a vrchol˚ u?
[ 20 ]
d) Kolik dalˇs´ıch hran m˚ uˇzeme do rovin´eho nakreslen´ı dvan´actistˇenu pˇridat tak, aby graf z˚ ustal rovinn´ y? [ 24 hran ] 6.3.14. M´ame nˇejak´e rovinn´e nakreslen´ı pravideln´eho dvacetistˇenu. Stˇeny pravideln´eho dvacetistˇenu jsou troj´ uheln´ıky. a) Kolik m´a oblast´ı?
[ 12 ]
b) Kolik m´a hran?
[ 30 ]
c) Kolik m´a vrchol˚ u?
[ 12 ]
d) Kolik dalˇs´ıch hran m˚ uˇzeme do rovin´eho nakreslen´ı dvacetistˇenu pˇridat tak, aby graf z˚ ustal rovinn´ y? [ˇz´adnou ] 6.3.15. Kolik m´a souvisl´ y rovinn´ y graf stˇen, v´ıte-li ˇze m´a a) 20 vrchol˚ u a 25 hran?
[7]
b) 16 vrchol˚ u a 15 hran?
[1]
c) 25 vrchol˚ u a 22 hran?
[ takov´ y souvisl´ y graf neexistuje ]
d) 5 vrchol˚ u a 10 hran?
[ takov´ y rovinn´ y graf neexistuje ]
6.3.16. Nakreslete graf K4 tak, aby a) se hrany neprot´ınaly
[ graf K4 je grafem pravideln´eho ˇctyˇrstˇenu ]
b) a nav´ıc aby byly u ´seˇcky.
[ graf K4 je grafem pravideln´eho ˇctyˇrstˇenu ]
6.3.17. Nakreslete graf K5 − e tak, aby a) se hrany neprot´ınaly
[ K5 − e je rovinn´ y, nakreslen´ı existuje ]
b) a nav´ıc aby byly u ´seˇcky.
[ K5 − e je rovinn´ y, nakreslen´ı existuje ]
6.3.18. Nakreslete graf K3,3 − e tak, aby a) se hrany neprot´ınaly
[ K3,3 − e je rovinn´ y, nakreslen´ı existuje ]
b) a nav´ıc aby byly u ´seˇcky.
[ K3,3 − e je rovinn´ y, nakreslen´ı existuje ]
6.3.19. Najdˇete rovinn´ y graf, kter´ y m´a nejmenˇs´ı stupeˇ n vrchol˚ u 5.
[ graf pravideln´eho dvacetistˇenu ]
6.3.20.* Najdˇete nekoneˇcnˇe mnoho neisomorfn´ıch souvisl´ ych rovinn´ ych graf˚ u, kter´e maj´ı nejmenˇs´ı stupeˇ n vrchol˚ u 5. [ˇsikovnˇe spoj´ıme v´ıce pravideln´ ych dvacetistˇen˚ u] 6.3.21. Do rovinn´eho nakreslen´ı stromu pˇrid´ ame dvˇe hrany, kter´e se navz´ajem nekˇr´ıˇz´ı a nekˇr´ıˇz´ı ani ˇz´ adnou p˚ uvodn´ı hranu stromu. Kolik bude m´ıt v´ ysledn´ y graf oblast´ı (stˇen)? [3]
76
6.4
6
˚ BAREVNOST A KRESLEN´I GRAFU
Rozpozn´ an´ı rovinn´ ych graf˚ u
6.4.1.♡ Pro kter´a n je graf Kn rovinn´ y? Zd˚ uvodnˇete.
[ pro 1 ≤ n ≤ 4, uˇzit´ım Kuratowsk´eho vˇety ]
6.4.2.♡ Pro kter´a m, n je graf Km,n rovinn´ y? Zd˚ uvodnˇete.
[ pouze pro m < 3 nebo n < 3 ]
6.4.3. Existuje rovinn´e nakreslen´ı pro K6 − C3 ? Zd˚ uvodnˇete. [ ne, podle Kuratowsk´eho vˇety ] 6.4.4. Nakreslete nˇejak´ y rovinn´ y graf s 12 hranami a 8 stˇenami.
[ graf pravideln´eho osmistˇenu ]
6.4.5. Nakreslete nˇejak´ y rovinn´ y graf s 21 hranami a 16 stˇenami.
[ takov´ y graf neexistuje ]
6.4.6.* Je graf G na Obr´azku 6.8 rovinn´ y? Zd˚ uvodnˇete.
Obr´azek 6.8: Graf G. [ ne, podle Kuratowsk´eho vˇety ]
6.5
Barven´ı map a rovinn´ ych graf˚ u
6.5.1. Kolik nejm´enˇe barev je tˇreba na dobr´e vrcholov´e barven´ı rovinn´eho nakreslen´ı graf˚ u? a) K5 − e
[4]
b) K3,3 − e
[2]
6.5.2. Najdete rovinn´ y graf, na jehoˇz obarven´ı je potˇreba alespoˇ n 5 barev? Zd˚ uvodnˇete. neexistuje podle Vˇety o 4 barv´ach ] 6.5.3. Kolik barev je tˇreba na dobr´e obarven´ı hyperkrychle Qn ?
[ takov´ y graf [ 2 (je bipartitn´ı) ]
6.5.4. Najdete graf s nejvˇetˇs´ım stupnˇem 2 na jehoˇz dobr´e vrcholov´e barven´ı jsou potˇreba alespoˇ n 3 barvy? Zd˚ uvodnˇete. [ ano, takov´e grafy existuj´ı] 6.5.5. Najdˇete graf s nejvˇetˇs´ım stupnˇem r na jehoˇz dobr´e vrcholov´e barven´ı je potˇreba alespoˇ n r + 1 barev. [ Kr+1 ] 6.5.6. Najdete graf s nejvˇetˇs´ım stupnˇem 3 na jehoˇz dobr´e vrcholov´e barven´ı je potˇreba minim´alnˇe 5 barev? Zd˚ uvodnˇete. [ takov´ y graf neexistuje ] 6.5.7. Je Petersen˚ uv graf rovinn´ y? Zd˚ uvodnˇete.
6.6
[ nen´ı rovinn´ y]
Pˇ r´ıklady k procviˇ cen´ı
6.6.1. Podle pˇredpis˚ u se k´ava nesm´ı skladovat spoleˇcnˇe s r´ yˇz´ı, r´ yˇze s moukou, mouka s jablky a jablka se nesm´ı skladovat spoleˇcnˇe s tropick´ ym ovocem. Kolik nejm´enˇe m´ıstnost´ı je potˇreba pro uskladnˇen´ı vˇsech druh˚ u zboˇz´ı? [ staˇc´ı 2 m´ıstnosti ] 6.6.2. M´ame za u ´kol pronajmout skladov´e prostory, ve kter´ ych se budou skladovat broskve, kukuˇrice, papriky, pˇsenice, rajˇcata, ˇsvestky a konzervy. Podle pˇredpis˚ u se obiloviny nesm´ı skladovat spoleˇcnˇe s ovocem, rajˇcata ani papriky se nesm´ı skladovat s pˇsenic´ı nebo kukuˇric´ı a broskve se nesm´ı skladovat s rajˇcaty. Kolik nejm´enˇe m´ıstnost´ı je tˇreba pronajmout pro uskladnˇen´ı vˇsech druh˚ u zboˇz´ı? [ 3 m´ıstnosti ] 6.6.3. Kolik hran staˇc´ı pˇridat do cyklu Cn , aby v´ ysledn´ y graf nebyl rovinn´ y? pro n = 5 5 hran a pro n < 5 nelze ] 6.6.4. M´ame d´any hyperkrychli Q4 (viz strana 64). Je Q4 rovinn´ y graf?
[ pro n ≥ 6 3 hrany, [ nen´ı]
6.6 Pˇr´ıklady k procviˇcen´ı 6.6.5. Nakreslete graf K5 na torus. 6.6.6. Nakreslete graf K6 na torus. 6.6.7. Nakreslete graf K7 na torus. 6.6.8. Nakreslete graf K3,3 na torus. 6.6.9. Nakreslete graf K4,4 na torus.
77
78
7
7
TOKY V S´IT´ICH
Toky v s´ıt´ıch
Pojem s´ıtˇe a definice toku v s´ıti jsou jsou pops´any ve skriptech [UTG].
7.1
Definice s´ıtˇ e
7.1.1. Pro kter´e vrcholy s´ıtˇe neplat´ı z´akony kontinuity?
[ zdroj a stok ]
7.1.2. Jak v s´ıti namodelovat neorientovanou hranu?
[ dvojic´ı nesouhlasnˇe orientovan´ ych hran ]
7.1.3. M˚ uˇze pro (jedin´ y) zdroj platit z´akon kontinuity?
[ ano ]
7.1.4. M˚ uˇze v s´ıti nˇeco pˇrit´ekat do zdroje?
[ ano ]
7.1.5. M˚ uˇze b´ yt tok na hran´ach vych´azej´ıc´ı ze zdroje vˇetˇs´ı, neˇz tok na hran´ach pˇrit´ekaj´ıc´ıch do stoku? [ ano ]
7.2
Hled´ an´ı maxim´ aln´ıho toku
7.2.1. M´ame d´anu s´ıt’ S = (G, z, s, w) na Obr´azku 7.1. 2
v3 3 z
v4 6
4 5
5
s
1 1
v1
2
v2
2
Obr´azek 7.1: S´ıt’ (G, z, s, w). a) Jak´a je hodnota nejvˇetˇs´ıho toku v s´ıti S? Najdˇete jej!
[6]
b) Jak´a je kapacita minim´aln´ıho ˇrezu v s´ıti S? Najdˇete minim´aln´ı ˇrez.
[ 6, {v3 v4 , v1 v4 , v2 v4 , v2 z} ] [ U = {s, v1 , v2 , v3 } ]
c) Jak vypad´a mnoˇzina U po skonˇcen´ı algoritmu? 7.2.2. M´ame d´anu s´ıt’ S = (G, z, s, w) na Obr´azku 7.2. 2
v3 3 z
v4 2
2 5
5
s
1 5
v1
3
v2
7
Obr´azek 7.2: S´ıt’ (G, z, s, w). a) Jak´a je hodnota nejvˇetˇs´ıho toku v s´ıti S? Najdˇete jej!
[4]
b) Jak´a je kapacita minim´aln´ıho ˇrezu v s´ıti S? Najdˇete minim´aln´ı ˇrez.
[ U = {s, v1 , v3 , v4 } ]
c) Jak vypad´a mnoˇzina U po skonˇcen´ı algoritmu? 7.2.3. M´ame d´anu s´ıt’ S = (G, z, s, w) na Obr´azku 7.3. 2
v3 3 z 5
v4 2
5 5
s
1 2
v1
3
[ 4, {v3 v2 , v4 z} ]
v2
7
7.2 Hled´an´ı maxim´aln´ıho toku
79 Obr´azek 7.3: S´ıt’ (G, z, s, w).
a) Jak´a je hodnota nejvˇetˇs´ıho toku v s´ıti S? Najdˇete jej!
[7]
b) Jak´a je kapacita minim´aln´ıho ˇrezu v s´ıti S? Najdˇete minim´aln´ı ˇrez.
[ 7, {v3 v2 , v4 z} ] [ U = {s, v1 , v3 , v4 } ]
c) Jak vypad´a mnoˇzina U po skonˇcen´ı algoritmu?
7.2.4. M´ame d´anu s´ıt’ S = (G, z, s, w) na Obr´azku 7.4. 1
v5 1
1
1 1
z
1
v3
v4
1
v1
1
1
1
1
1
v6
1
1
s
1
v2
Obr´azek 7.4: S´ıt’ (G, z, s, w).
a) Jak´a je hodnota nejvˇetˇs´ıho toku v s´ıti S? Najdˇete jej!
[3]
b) Jak´a je kapacita minim´aln´ıho ˇrezu v s´ıti S? Najdˇete minim´aln´ı ˇrez.
[ 3, {sv1 , sv3 , sv5 } ] [ U = {s} ]
c) Jak vypad´a mnoˇzina U po skonˇcen´ı algoritmu?
7.2.5. M´ame d´anu s´ıt’ S = (G, z, s, w) na Obr´azku 7.5. 4
v5 3
5 3
z
5
v1
2
1
1 2
v3 5
v6
v4 1
1 3
3
s
7
v2
Obr´azek 7.5: S´ıt’ (G, z, s, w).
a) Jak´a je hodnota nejvˇetˇs´ıho toku v s´ıti S? Najdˇete jej! b) Jak´a je kapacita minim´aln´ıho ˇrezu v s´ıti S? Najdˇete minim´aln´ı ˇrez. c) Jak vypad´a mnoˇzina U po skonˇcen´ı algoritmu?
[6] [ 6, {v1 v2 , v5 v4 , v6 z} ] [ U = {s, v1 , v3 , v5 , v6 } ]
80
7.3
7
TOKY V S´IT´ICH
Zobecnˇ en´ı s´ıt´ı a dalˇ s´ı aplikace
7.3.1. Najdˇete nejvˇetˇs´ı p´arov´an´ı v n´asleduj´ıc´ım grafu. Zd˚ uvodnˇete, proˇc neexistuje vˇetˇs´ı p´arov´an´ı. v5
v10
v4
v9
v3
v8
v2
v7
v1
v6
Obr´azek 7.6: Bipartitn´ı graf G. [ v2 v8 , v3 v5 , v4 v6 , v5 v9 ] 7.3.2. Existuje syst´em r˚ uzn´ ych reprezentant˚ u pro n´asleduj´ıc´ı syst´em mnoˇzin? Pokud ano, najdˇete ho, pokud ne, dokaˇzte to. M1 = {1, 2, 4}, M2 = {1, 3, 7}, M3 = {1, 5, 6}, M4 = {2, 6, 7}, M5 = {2, 3, 5}, M6 = {3, 4, 6}, M7 = {4, 5, 7} [ syst´em reprezentant˚ u x1 = 1, x2 = 7, x3 = 5, x4 = 6, x5 = 2, x6 = 3, x7 = 4 ] 7.3.3. Existuje syst´em r˚ uzn´ ych reprezentant˚ u pro n´asleduj´ıc´ı syst´em mnoˇzin? Pokud ano, najdˇete ho, pokud ne, dokaˇzte to. M1 = {1, 4, 5}, M2 = {1, 4, 6}, M3 = {1, 5, 6}, M4 = {2, 3, 5}, M5 = {4, 5, 6}, M6 = {4, 5, 7}, M7 = {4, 6, 7} [ syst´em reprezentant˚ u: |M1 ∪ M2 ∪ M3 ∪ M5 ∪ M6 ∪ M7 | = |{1, 4, 5, 6, 7}| = 5 ̸≥ 6 ]
7.4
Pˇ r´ıklady k procviˇ cen´ı
7.4.1. Najdˇete pˇr´ıklad s´ıtˇe, kde kapacity hran jsou celoˇc´ıseln´e a maxim´aln´ı tok nen´ı celoˇc´ıseln´ y. ’ s´ıt neexistuje ]
[ takov´ a
Reference ˇ [ZDM] M. Kubesa, Z´aklady diskr´etn´ı matematiky, VSB–TU Ostrava, skriptum (2012). ´ ˇ [UTG] P. Kov´aˇr, Uvod do teorie graf˚ u, VSB–TU Ostrava, skriptum (2012). [H]
ˇ (2005). P. Hlinˇen´ y, Diskr´etn´ı matematika, skriptum, VSB
[TG]
ˇ P. Kov´aˇr, Teorie graf˚ u, VSB–TU Ostrava, skriptum (2011).
[MN]
J. Matouˇsek, J. Neˇsetˇril, Kapitoly z diskr´etn´ı matematiky, Univerzita Karlova, Praha (2003),
[DMA] K.H. Rosen, Discrete Mathematics and its Applications – 6th ed., McGraw-Hill, New York (2007). [W]
D. B. West, Introduction to graph theory – 2nd ed., Prentice-Hall, Upper Saddle River NJ, (2001).
81