Úvod do ekonomie
Přednáška 2
PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc.
Úvod do TEORIE INFORMACÍ V dnešní a příští přednášce se budeme věnovat tématům, za která bylo v posledních dvaceti letech uděleno několik Nobelových cen za ekonomii. Gary S. BECKER, John F. NASH, George AKERLOF a další. Budou to náměty z oblasti ekonomie chování (Behavioral Economics). Teorie informací zkoumá chování (rozhodování) aktérů při nedostatku informací. Termín: informace, interpretujeme jako pátrání po smyslu znaků, symbolů, hledání významu (dešifrování) slov, porozumívání obsahu vět, obsahu informace. Za informaci považujeme každý signál (nebo sérii signálů), který je podnětem ke změně chování. Příklady neverbální komunikace. a) Mezi subjekty, které spolupracují. (Vysoké nebo přízemní vrstvy pralesa, nákup mobilu, tj. vaše volba firmy, modelu atp.) b) Mezi soupeři. (Prodavač a zákazník; uchazeči o jedno pracovní místo atd.) Teorie hodnověrných signálů, informací (Situace je obdobná, jako když nás klamou smysly. Musíme se naučit, jak vyloučit „šumy“.) Dvě strany, které komunikují, vysílají a přijímají signály, informace. Problém: 1) informaci (signál) identifikovat,
2) informaci (signál) správně vyhodnotit.
Příklad s ropušáky. Důraz na přirozenou povahu problému! (Rozdíl mezi všedními a mezi životně důležitými signály.) Pravidla selekce. Čili identifikace a výběr hodnověrných, účelných informací (signálů). 1) Pravidlo VYSOKÝCH NÁKLADŮ PADĚLÁNÍ Příklady splňující pravidlo 1): a) Záruka kvality výrobku. b) Utopené náklady. (Prodej ve stánku v tržnici versus prodej v „kamenném“ obchodě.) c) Výběr důvěryhodného a spolehlivého zaměstnance. (Nesplnitelné zadání, nedosažitelný cíl.) d) Výběr schopného a pracovitého zaměstnance. 2) Pravidlo ZVEŘEJNĚNÍ ÚPLNÉ, tedy kompletní INFORMACE Příklady splňující pravidlo 2):
8
7
6
5
4
0
a) Proč se ozývají i nejmenší (nejslabší) žabáci? b) Záruky na výrobek. (Když je zveřejní jedna firma, donutí tím všechny ostatní, aby zveřejnily své podmínky, i když jsou horší.) c) Zákaz tázat se na rodinný stav uchazeček o práci. (Jalové pravidlo. Platí dodnes, protože všem vyhovuje výsledný stav. Nejschopnější uchazečky se o své situaci hovořit nebojí. Vědí, že kdyby mlčely, skončí po interwiev na posledním místě.) Další příklady signálů A) Trhy trpkých jablek. (Lemons Principle) (Auto na výstavě. Signál platí jen pro složité produkty. Nemám-li trpké jablko, nemám důvod k prodeji. Jsou všechna auta v bazaru trpkými jablky?) B) Okázalá spotřeba jako signál schopností. (Conspicuous Consumption) Následek: „závody ve zbrojení“. (Pozorujeme u privátních lékařů, notářů, daňových a jiných poradců atd. Neplatí pro malá města. Okázalá spotřeba se jako signál nemůže projevovat tam, kde lidé mají dost informací.) 1
Úvod do ekonomie
Přednáška 2
C) Nežádoucí (negativní) výběr. (Adverse Selection)
PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc.
(Seznamovací agentury)
Příklad chování pojišťovny. Jak pojišťovna postupuje při nabídce havarijního pojištění? Cílem pojišťovny je rozložit riziko. Když dostatečně mnoho lidí dá malou částku do společného fondu, a přitom se ví, že z této skupiny postihne ztráta jen několik málo jedinců, může celková suma postačit na úhradu škod všem postiženým. (Když požár zničí rodinný dům, vznikne ztráta 5 milionů Kč. Jestli během roku požár zničí v průměru jeden dům z tisíce, pak postačí, když každá rodina zaplatí pět tisíc pojistného za rok.)
Tato procedura se nazývá: rozložení rizika. Tak postupují pojišťovny, když nabízejí pojištění majetku (např. proti požáru), automobilu (pro případ havárie), úrazové pojištění atp. (Když si například při sazbě: 100,-Kč za rok, koupí pojistku proti úrazu milion klientů, inkasuje pojišťovna každý následující rok 100 milionů Kč.)
Má nežádoucí výběr nějaké nežádoucí následky? Zájem o pojištění mají zejména ti klienti, kteří vědí, že v jejich případě je riziko nehody vysoké. Může se pojišťovna proti následkům nežádoucího výběru bránit? Diverzifikací (rozčleněním) pojistného. 1) Podle věkových skupin. 2) Výše (sazba) pojistného závisí na místě bydliště. 3) Záznamy, individuální statistika nehod, bonusy + malusy, tj. sběr a uchování informací. S ekonomickými subjekty, o kterých nemáme žádné informace, jednáme (podnikáme) poměrně často. Přitom můžeme využívat příslušných signálů (pokud existují). Při podnikání a při spolupráci s neznámými partnery se však objevuje závažnější problém. Otázka, co je lepší? Chovat se vůči neznámým aktérům korektně a vstřícně, nebo raději sledovat vlastní zájem a vlastní maximální výnosy (bez ohledu na slušnost)?
Etika a efektivnost Námětem následujících pasáží jsou úvahy, které vycházejí ze dvou ekonomických modelů. Budeme se ptát: Může být slušné (korektní) chování vůbec ekonomicky výhodné? Celek rozdělíme do osmi (navzájem propojených) oddílů. Pojednání 1.
Nesobecké chování – ne-egoistické preference
Při ekonomických aktivitách hraje významnou roli egoismus. Nejčastějším cílem našich aktivit bývá vytvořit vlastní bohatství, zajistit vlastní rodinu (vytvořit sobě a vlastní rodině rezervy) atp. Ekonomie je nauka, která rozšiřuje poznání, jak vytvářet, uchovávat a jak zvětšovat vlastní aktiva, tj. vlastní bohatství. Teorie racionální spotřebitelské volby, (klasická ekonomická teorie z 18. a 19. stol.) pracuje s předpokladem, že racionální jednotlivec se řídí pouze zájmem o sebe sama (zvětšuje pouze vlastní bohatství). Pozorování. Egoismus není jediným motivem našich aktivit. Příklady (mimo ekonomii). Tonoucí, požáry, dárci krve, leukémie. (Kostní dřeň. Dárci se nabízeli, i když to velmi a dlouho bolelo.) Když přicházejí dobré zprávy, máme z nich dobrý pocit. Jinými slovy: svět, ve kterém by lidé jednali pouze ve vlastním zájmu (tj. ekonomicky racionálně) by byl karikaturou světa, ve kterém si přejeme žít. (Navzdory ekonomické racionalitě, anonymně přispíváme na charitatu, varujeme před lichváři a podvodníky, před nekorektními firmami, před zkaženým zbožím a mizernými službami atd.) 2
Úvod do ekonomie
Přednáška 2
PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc.
Báje: Filemon a Baucis. Zeus a Hermes, bohaté údolí, usedlosti, chaloupka na svahu. Nocleh, pohostinnost. Zatopené údolí, dva stromy nad jezerem. Podobenství přinášejí, nabízejí nám vzory chování. Byla by pověst o praotci Čechovi, který mazaně „přečůral“ svého méně pohotového bratra (a tím i jeho lid) stejně oblíbená jako její dnes rozšířená verze? Lépe by vystihovala současný stav. Proč báje a pověsti nabízejí příběhy, které nabádají ke spolupráci, k soucitu a ke vstřícnosti? Vždyť je to očividný protiklad vůči ekonomické racionalitě. Jak se máme chovat? Podle bájí, nebo raději podle racionálního zájmu o sebe sama?
Báje, příběhy z Bible, krásná literatura, divadlo atd., to vše jsou součásti kultury. „Kultura?“ nabízí vzory k následování. Ale i vzory varovné a odstrašující (např. příběh o Kainovi a Abelovi.). To podněcuje k otázce. Není altruismus projevem nerozumu, není to slabost a chyba pošetilých jedinců „odsouzených“ k nezdaru? Viz například chování „pravdoláskařů“, kteří před zájmem o vlastní prospěch dávají přednost prchavým pocitům z krásných řečí.
Může být altruismus vůbec součástí ekonomicky racionálního chování? (Kombinujeme normativní a pozitivní přístup.) Pojednání 2.
Strategické preference
Běžné preference, móda, hudba, barvy, chuť jídla (líbí - nelíbí) atp. Netýkají se preferencí ostatních jedinců. Jsou autonomní, individuální. Strategické preference jsou preference jedinců, ale důležité (tj. s následky) pro celou komunitu. Příklad : Proč mají lidé rádi sladkosti, sladká jídla a sladké pochutiny? Hypotéza:
Předpoklad „prakomunity“. Dva typy jedinců, a) rádi sladké plody, b) neradi sladké plody. Sladké plody obsahují lehce stravitelné cukry, pohotový zdroj energie. Jedinci, kteří sladké plody vyhledávají, jsou odolnější, mohou mít a uživit více potomků. Druhá větev vymře, zanikne vinou své strategické preference.
V přírodě se evolucí, vývojem, uskutečnil bezpočet „výběrů“ účelného chování, důležitého pro přežití druhů. Například predátoři (lvi, tygři, medvědi, orli, jestřábi atd.) mívají malý počet mláďat, většinou pouze jedno. Naproti tomu neútočné druhy (ovce, králíci, myši atd.) mívají mláďat mnohem více. Zformulujte vlastní hypotézu, proč bychom tato fakta mohli interpretovat jako projevy a následky strategických preferencí. Strategické preference se uplatňují i při zachování bezpočtu rostlinných druhů. Uplatňují se už od raných a jednoduchých forem života.
Lidé jsou také živočichové. I mezi lidmi se vyskytuje zvykové, pudové chování, které se jedinci může jevit jako neúčelné, jako „slepé“ a zbytečné. Je-li však toto chování projevem (následkem) strategické preference, pak se zbytečným pouze zdá a v hlubším smyslu je účelné. Zvyk může být následkem, projevem strategické preference. Chování podle zvyku (tj. napodobování) například šetří čas. U každé nové aktivity musíme nejprve určit její cíl. Potom hledáme prostředek (prostředky) k jeho dosažení. Pak zkusíme daného cíle dosáhnout. Tj. zamýšlenou akci provedeme. Rozhoduje výsledek. Když jsme cíle dosáhli, stačí úspěšný postup příště opakovat, bez přemýšlení jej pouze kopírovat. Když cíle nedosáhneme, musíme znova ověřit jeho správnost. Musíme zkontrolovat též výběr prostředků. Což trvá, dokud po korekcích (tj. metodou pokusů a omylů) nedojdeme k cíli. Teprve pak můžeme celý proces (nyní již bez promýšlení jednotlivých kroků) opakovat, imitovat, dokud se nestane zvykem. Účelné Zvyky šetří náš čas a energii. Tu můžeme
následně vynaložit na řešení nových a nevyzkoušených aktivit. 3
Úvod do ekonomie
Přednáška 2
PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc.
Důležitou variantou strategické preference při hospodaření může být egoismus, sobectví, zájem o sebe sama. Nemají egoisté při ekonomických aktivitách trvalou = systémovou výhodu před ostatními? Je, nebo není egoismus strategickou preferencí?
Pojednání 3.
Problém závazku
Vězňovo dilema (Prisoner’s dilemma)
Viz tabulka v příloze.
Dominantní strategie. Cílem je neutrpět škodu. Ilustrace problému podvádění: kuchař a hostinský, společný podnik. Oba riskují, když druhé straně věří. Neudělali by lépe, kdyby minimalizovali riziko? Dominantní strategií je: podvádět ! (Je to jediná obrana proti případnému podvodu protistrany.) Proč se to neděje? Bezpočty dvojic podnikají, bankroty a rozpady společně podnikajících subjektů navzdory dominantní strategii nevidíme. Rozdíl: ojedinělá situace opakovaná setkávání s otevřeným (s neznámým) horizontem ! Jiná = nová strategie: Jak ty mně, tak já tobě. (Tit for Tat Strategy.) Na čem lze více vydělat?
Viz druhá tabulka v příloze.
Závěry (čili syntetické úsudky na vyšší úrovni obecnosti) a) Problém závazku. Tento model ukazuje, že egoismus je při aktivitách s neznámým počtem kol nevýhodou. b) Podvodníci zásadně vyhledávají situace bez opakování! (Okrádání důvěřivých, „prodej“ Karlštejna, „lžinadace“ atp.) c) Poctivci jsou vždy vydáni všanc podvodníkům. Jen podvodník (tj. neznámý partner při ekonomické aktivitě) ví, že běží o pouze jednokolovou hru, že poctivce okrade a zmizí. Podvodník zájem o dlouhodobou a vzájemně výhodnou spolupráci pouze předstírá. d) Darebáci a parazité, kteří pracovité a poctivé partnery okradou, však potřebují, přejí si zůstat nepoznáni! Všimněte si, že v ČR volají po dodržování zásady presumpce neviny zejména lidé, kteří se zdají být nejvíce podezřelí. V prostředí, kde policie a soudy nepracují důsledně a rychle, se může ušlechtilá zásada změnit v mimikry, v účelný nástroj ke kořistění.
Jak časté jsou ekonomické situace s neznámým horizontem? (Tj. ty, při kterých se aktérům vyplácí spolupráce.) Převažují (při ekonomických aktivitách) jednokolová setkávání, anebo spíše opakované kooperace?
Při ekonomických aktivitách převažují situace s neznámým horizontem, s neznámým počtem kol. Jestliže se opakují naše potřeby, (tj. jídlo a pití, spánek, doprava, potřebujeme elektřinu, mobilní sítě atd.) musí se opakovat výroba, produkce statků a služeb. Rolníci každé jaro osévají pole a pečují o ně, dokud nesklidí úrodu a nepřipraví je pro novou setbu. „Ševci“ pro naše potřeby šijí boty, krejčí a švadleny šaty atd. Výroba, produkce je tokem zboží a služeb. Na druhé straně například obchodníci mohou za určitých okolností prodávat jednorázově. Horizont jejich podnikání může být znám předem. Tím nemá být řečeno, že každý obchodník je „z povahy svého businessu“ podvodník. Viz například rozdíl mezi stánkovým prodejem v tržnici a prodejem v „kamenném“ obchodě.
Unikátní období, ekonomická transformace. Malá a Velká privatizace. To byla akce bez opakování. Daly se očekávat podvody?
4
Úvod do ekonomie
Přednáška 2
PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc.
1. V první fázi privatizace se ukázalo, jak se aktéři zachovali. Někteří kradli jak mohli a jak dovolily okolnosti. Tím se však demaskovali před svými okradenými partnery. Avšak nejednoznačně, nedokonale. Někteří z okradených se sice ozývali, někdy se o tom dokonce i psalo v novinách, nebo byly natočeny televizní reportáže. Souzený a odsouzený však (s výjimkou hrstky dopadených a usvědčených vrahů) nebyl téměř nikdo. 2. Po první fázi transformace došlo k identifikaci některých nejhorších hospodářských zločinců. Privatizace však byla (při porovnání s ekonomikou centrálně plánovanou) prostředkem, nástrojem a cestou ke zvýšení účelnosti hospodaření. A ekonomické aktivity (jak řečeno) vyžadují opakování. Proto druhou fázi transformace můžeme chápat jako proces selekce podvodníků a poctivých aktérů. 3. Selekce (šejdířů a kooperátorů). Při opakovaných aktivitách (výroba zboží a nabídka služeb) se kooperátoři snaží vyhýbat demaskovaným podvodníkům a nedůvěryhodným podnikavcům. Přitom se neobejdou bez účelné a důkladné spolupráce a pomoci policie, bez důsledné a profesionální práce státních zástupců a bez rychlé a moudré práce soudů. Policie, státní zastupitelství i soudy však byly rovněž těžce deformovány totalitním režimem. Také se potřebovaly transformovat, zbavit vlastních škůdců a parazitů. 4. Transformace celé společnosti a jejích stěžějních institucí. Nejednalo se tedy o pouze ekonomickou transformaci, jak se nesprávně píše. Muselo dojít ke transformaci celé společnosti, těžce zkažené téměř půl století trvajícím totalitním bolševickým systémem. Tato obecněji chápaná transformace probíhá dosud. Může se však přihodit, že účastníci ekonomických aktivit, kteří v předchozích fázích transformace dávali přednost egoismu a agresivitě, se přemění na kooperátory. Viz například ostře odmítavé vystupování některých podnikatelů (s ne příliš průhlednou minulostí v oblasti businessu) proti korupci v České republice.
5
