DIPLOMOVÉ PRÁCE VE FONDECH ČESKÝCH KNIHOVEN A ARCHIVŮ Ivo Brožek, Pedagogická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Vymezení pojmu Jak známo, od 50. let 20. století zpracovávají studenti vysokých škol v Československu (resp. České republice) diplomové práce jako součást státní závěrečné zkoušky (kromě lékařských a veterinárních oborů). V současné době platný zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) stanoví v § 46 odst. 3 pro magisterské studijní programy: „Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.” Obdobné ustanovení je v § 45 odst. 3 pro bakalářské studijní programy, které byly zavedeny v roce 1990: „Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce.“ (V dalším textu většinou pod diplomové práce zahrnuji i bakalářské.) Pro zajímavost lze uvést, že předchozí zákon č. 172/1990 Sb. o vysokých školách v § 19 stanovil: „Vysokoškolské studium se ukončuje vykonáním státní zkoušky; určí-li tak statut fakulty (u vysokých škol, které se nečlení na fakulty, statut vysoké školy), je součástí státní zkoušky též obhajoba diplomové práce“, tedy rozhodnutí o povinnosti zpracovávat diplomovou práci tento zákon nechal na každé fakultě. Je třeba si zároveň uvědomit, že kromě tradiční představy diplomové práce jako textu se může vyskytnout i diplomová práce jako umělecký artefakt (např. obraz, soubor fotografií), umělecký výkon, architektonický projekt, počítačový program aj. a v textové podobě v těchto případech obsahuje teoretickou část, popis pracovního postupu apod. Podle typologie dokumentů patří diplomové a bakalářské práce mezi vysokoškolské kvalifikační práce, za něž se považují veškeré práce, které jsou předkládány za účelem dosažení jakéhokoli stupně vysokoškolské kvalifikace (patří sem dále práce rigorózní, dizertační, habilitační). Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy1) definuje diplomovou práci jako: „Dokument vyžadovaný ke státní závěrečné zkoušce na vysoké škole, popř. k závěrečné zkoušce na střední odborné škole. Obsahuje popis a výsledky samostatné odborné práce na předem
314
zadané téma. Její předložení a obhájení je součástí řízení pro přiznání akademického titulu (Bc., Mgr., Ing., MUDr. a MVDr.)“ (podotýkám, že podle současných českých předpisů se však pro přiznání titulů MUDR. a MVDr. diplomová práce nepředkládá) Podle mého názoru se jedná o odborné práce, jejichž kvalita je různá, mnohdy však vycházejí ze studia pramenného materiálu a mají tedy trvalý význam. Vždy však představují obraz českého vysokého školství dané doby. Mohou být také první odbornou prací pozdějších uznávaných vědců a dalších známých osobností. Inspirující zkušenost, kterou jsem získal při zpracování „Bibliografie diplomových prací týkajících se Ústí nad Labem“2): 377 relevantních diplomových prací bylo obhájeno na ústecké Univerzitě J. E. Purkyně nebo jejích předchůdcích (Pedagogický institut, Pedagogická fakulta), ale dalších 52 zajímavých prací jsem našel na jiných vysokých školách (přičemž úplnost hledání nemohu zaručit). Podobně při rešerši na téma „hlaváček jarní“3) jsem se dostal k diplomové práci z roku 1951, která představuje monografické zpracování tohoto druhu dodnes využitelné. V prosinci 2002 jsem pro dceru Egona Hostovského zjišťoval diplomové práce o jeho životě a díle (našel jsem 9 prací na různých vysokých školách, nejstarší z roku 1949, a to jen z toho, co lze najít na webu). Informační pramen nebo archiválie? Jak např. upozornil Petr Grulich4) „První otázkou, kterou si musíme položit, je, zda tyto práce jsou knihami a náleží proto spíše do univerzitních knihoven, nebo zda se jedná o písemnosti náležející spíše do péče spisovny a následně archivu. V prostředí českých vysokých škol jsou tato autorská díla chápána různě, proto také péče o ně není jednotná.“ Některé vysoké školy ukládají a zpřístupňují tyto práce v knihovnách, jiné v archivech a jiné tyto dvě alternativy kombinují. Ministerstvo školství ČSR vydalo v roce 1987 vzorový skartační rejstřík pro vysoké školy5), v němž jsou diplomové práce uvedeny se skartačním znakem V20, tzn. po dvaceti letech by se měl provést výběr, v praxi však tento výběr prováděn není (a nedovedu si představit, podle jakých kritérií by se procházely stovky prací a rozhodovalo se o nich). Spekulovat by bylo možno i o tom, zdá má být diplomová práce přímo součástí protokolu o státní závěrečné zkoušce studenta. Podle mého názoru je pro uživatele výhodnější, pokud se diplomovým pracím věnují knihovny, neboť ty zajistí jejich odborné zpracování, uložení záznamů do databází s možností vyhledatelnosti (včetně věcných přístupů). Při uložení práce v archivu (se světlou výjimkou Univerzity Hradec Králové) tyto možnosti nejsou, tzn. badatel může požádat o práci, zná-li autora a
315
rok obhajoby – ale jaké mají práce k určité tematice se nedozví, nebo nanejvýš tak, že mu umožní procházet roční seznamy nebo kartotéky podle autorů a pročítat si názvy děl (tak jsem ostatně „vyhledával“ diplomové práce týkající se Ústí nad Labem v Archivu Univerzity Karlovy). Stav na českých vysokých školách Na celostátní poradě vysokoškolských knihoven 2002 jsem uveřejnil návrh kooperativního projektu „Bibliografie diplomových prací českých vysokých škol 2. poloviny 20. století“. Cílem by bylo bibliograficky zpřístupnit záznamy diplomových prací (na CD-ROM a na internetu) a doplnit tak o tento specifický informační pramen výsledky projektu Zpřístupnění české knižní tvorby 20. století. K této problematice jsem následně publikoval článek6) v měsíčníku Ikaros, který vyvolal reakci Josefa Schwarze a následnou diskusi v elektronické konferenci Knihovna. Dílčí výsledky jsem prezentoval na schůzce Klubu vysokoškolských knihovníků SKIP 15. 1. 2003. Diskuse ukázala, že jen v některých knihovnách si diplomových prací váží, na jiných školách jim nepřikládají význam nebo mají jiné priority, současné trendy směřují jinam - tedy že takový velký projekt by byl nereálný. Pro zjištění stavu nakládání s diplomovými pracemi na českých veřejných vysokých školách jsem v roce 2003 provedl dotazníkový průzkum, jeho hlavní výsledky jsou shrnuty v tabulce v příloze. Zjistil jsem zásadní poznatek, že přístup k diplomovým pracím se výrazně liší podle typu vysoké školy. Na fakultách humanitních, společenskovědních a přírodovědných považují diplomové práce za trvalý zdroj poznatků, dlouhodobě je uchovávají, mají je zpracovány v automatizovaných knihovních systémech často dostupných na webu. Naproti tomu na technických vysokých školách se na diplomové práce dívají jako na informační pramen s pomíjivou hodnotou, ponechávají je na katedrách bez odborného zpracování a po několika letech (po 10, 5 nebo dokonce jen po 3 letech) je vracejí autorům nebo likvidují. S přihlédnutím ke každoročnímu přírůstku obhájených prací lze předpokládat, že již minimálně 200 000 prací je uloženo v knihovnách jako součást knihovních fondů a zpřístupněno v automatizovaných knihovních systémech (vyhledatelnost přinejmenším podle slova z názvu). V některých knihovnách jsou tak uchovávány rozsáhlé zpracované sbírky diplomových prací (nad 10 000 svazků, s retrospektivitou 40 až 50 let): Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Univerzita Pardubice, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. (Mimochodem povodně v Praze v roce 2002 zničily přes 11000 diplomových prací.) Další tisíce jsou uloženy na
316
katedrách či ústavech, což někde může znamenat dlouhodobé uložení s řádnou evidencí, jinde však jen neevidované uložení jen na několik let s následnou likvidací. Jak jsem uvedl, diplomové práce mají rovněž charakter archiválie, záleží pak na skartačním řádu příslušné vysoké školy – Univerzita Karlova má pro ně stanovenu kategorii A/10, tzn. po 10 letech předat do archivu k trvalému uložení. Významné fondy diplomových prací má Archiv Univerzity Karlovy (přitom částečně může jít o duplicitní exempláře vzhledem k těm, které jsou uloženy v knihovnách). Některé menší vysoké školy ukládaly diplomové práce do příslušného Státního oblastního archivu. Z databáze archivních fondů7) lze zjistit, že diplomové práce jsou (kromě uvedeného Archiv Univerzity Karlovy) uloženy ve Státním oblastním archivu v Plzni (fondy Vysoká škola strojní a elektrotechnická Plzeň, Pedagogická fakulta Plzeň), Státním oblastním archivu v Litoměřicích (Pedagogický institut Liberec, Pedagogická fakulta Ústí nad Labem), Státním oblastním archivu v Zámrsku (Pedagogická fakulta Hradec Králové), Archivu Masarykovy univerzity v Brně (Pedagogický institut Jihlava), Národním archivu (Universita 17. listopadu, Praha). Na mnohých vysokých školách či fakultách mají uchovávání diplomových prací upraveno příkazem rektora či děkana. Jako příklad mohu uvést Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, kde opatřením děkana č. 6/2002 bylo upraveno uchovávání a zpracovávání diplomových, doktorských a habilitačních prací: „Výše uvedené dokumenty mají dvojí charakter: a) archivní, b) informačních dokumentů. Jeden exemplář odevzdávají katedry do spisovny fakulty, která jej pak předá do Archivu UK, druhý exemplář do knihovního fondu fakultní knihovny.“ Jinde nic stanoveno není a s diplomovými pracemi se zachází podle „zvykového práva“. Někde třeba byly sice diplomové práce do knihovny předávány, ale již nebylo při příjmu kontrolováno, zda v úplnosti – tedy „co dostali, to dostali“. Vyhledatelnost a zpřístupňování Pokud se týká vyhledatelnosti diplomových prací uchovávaných v knihovnách, většinou jsou součástí knihovního fondu a tedy záznamy o nich jsou uloženy v používaném automatizovaném knihovním systému, na některých vysokých školách mají samostatnou databázi diplomových prací. Někde vystavují jen roční seznamy obhájených diplomových prací. (Několik ukázek z webů knihoven je na konci příspěvku.) Komplikace se zpřístupňováním textů diplomových prací, tedy jejich byť prezenční půjčování, praktikované ve vysokoškolských knihovnách, přinesl autorský zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon),
317
který v § 35 odst. 3 zavedl pojem „školní dílo“: „Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nevýdělečně ke své vnitřní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacímu zařízení (školní dílo).“ Na to navazuje § 60 odst. 1: „Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (§ 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez závažného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno.“ Vysoké školy musely rozhodnout, co považují za „vnitřní potřebu školy“ – podle výkladu doc. Boháčka8) tvoří školu akademičtí pracovníci a studenti, tedy těm lze podle § 35 odst. 3 práce zpřístupňovat (na jiných vysokých školách však diplomové práce začali zpřístupňovat jenom akademickým pracovníkům školy anebo pro jistotu nikomu). S autory nově obhájených diplomových prací začaly školy uzavírat (bezúplatně) licenční smlouvy podle § 60 odst. 1, avšak dříve obhájené práce se pro odborné zájemce „zvenku“ staly nedostupné. Změnu přinesla novela vysokoškolského zákona účinná od 1. 1. 2006, tj. zákon č. 552/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ve svém § 47b Zveřejňování závěrečných prací:„(1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. (3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.“ Podle právních expertiz9) jsou však tato ustanovení nesrozumitelná a zmatečná. Od 22. května 2006 je účinný zákon č. 216/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který v rámci knihovní licence v § 37 odst. 1 stanovil: „Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací
318
zařízení ... d) půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny obhájených diplomových, rigorózních, disertačních a habilitačních prací na místě samém, a to výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia, pokud takové užití autor nevyloučil.“ Toto znění umožňuje zpřístupňovat komukoliv i starší diplomové práce (a využije je i Národní knihovna pro zpřístupnění starých diplomových a disertačních prací, kde dosud žadatel musel dokládat obtížně získatelný souhlas autora nebo jeho dědiců). Digitalizované plné texty diplomových prací Kvalitativně vyšším stupněm je uchovávání plných textů prací v digitální formě a jejich zpřístupňování na webu, které se na českých vysokých školách začalo prosazovat od roku 200210), posléze byla při Asociaci knihoven vysokých škol České republiky ustavena odborná komise pro otázky elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací, která si stanovila rozsáhlé cíle11): V návaznosti na doposud získané poznatky sledovat další rozvoj systémů pro zpřístupňování VŠKP v elektronické formě v zahraničí a podporovat zavádění mezinárodních zkušeností a mezinárodně platných standardů do praxe českých VŠ. Podporovat přípravu nezbytných národních standardů pro zpracování, archivování a zpřístupňování VŠKP v elektronické formě, zejména pokud jde o datové a metadatové formáty, trvalé identifikátory a protokoly pro komunikaci metadat z lokálních archivů k nadstavbovým službám národní nebo mezinárodní úrovně. Plně podporovat výzkum postupného zavádění datových formátů typu XML pro VŠKP včetně návazných procesů jejich vyhledávání pomocí jednotných WWW rozhraní. Iniciovat a podporovat rozvoj dalších lokálních otevřených elektronických archivů VŠKP na českých vysokých školách a jejich integraci na národní úrovni a mezinárodní úrovni a v souvislosti s tím doporučovat přijetí pouze těch nových státem podporovaných grantových projektů, které budou založeny na aplikaci doporučených standardů a postupů. Přispět formou seminářů či školení k průběžnému informování a vzdělávání profesionálů VŠK působících v oblasti zpřístupňování VŠKP v elektronické formě. Iniciovat a rozvíjet spolupráci profesionálů VŠK s dalšími subjekty zainteresovanými v systémech zpřístupňování VŠKP, tj. pracovníky výpočetních center a zejména reprezentantů vysokých škol. Prosazovat podstatná doporučení k procesům zpřístupňování VŠKP v elektronické formě prostřednictvím Asociace KVŠ nebo Rady VŠ
319
u vrcholných orgánů vysokých škol. Podporovat všestranně vyšší formy počítačové a informační gramotnosti autorů VŠKP, podílet se na přípravě modelových příruček, školení a vzorů pro zpracování VŠKP v elektronické formě. Podílet se na řešení otázek autorskoprávní ochrany zpřístupňování úplných textů VŠKP v elektronické formě v ČR v souladu s řešeními přijatými v evropském, resp. světovém kontextu. Zapojit se do procesů revize a inovace souvisejících legislativních materiálů celostátní působnosti. Podrobně se této problematice věnuje ve svém příspěvku Iva Horová. Závěr Domnívám se, že diplomové práce jsou frekventovaným typem šedé literatury. Mělo by být věcí cti vysoké školy usilovat o jejich trvalé uchovávání a zpřístupňování – ať již v knihovně nebo v archivu a ať již v papírové, nebo digitální podobě – progresívní je zpřístupnění jejich plných textů na internetu a vytvoření národního registru těchto prací. ______________ Odkazy: 1) http://www.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/index.htm 2) Brožek, I., Hrabáková, M. Bibliografie diplomových prací týkajících se Ústí nad Labem. Ústí n. L. Pedagogická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, 2001. 56 s. 3) Brožek, I. Internet jako rešeršní nástroj (případ jedné rešerše). In: Knihovny současnosti 2001 : sborník z 9. konference, konané ve dnech 11. - 13. září 2001 v Seči u Chrudimi. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2001, s. 88-94. 4) Grulich, P. Vysokoškolské kvalifikační práce jako specifický typ archiválie a jejich digitalizace na Univerzitě Hradec Králové In: Archivní konference Chrudim 2005 http://www.cesarch.cz/detail.aspx?typ= n&id=250 5) Instrukce MŠ, kterou se vydává skartační řád pro vysoké školy a ostatní podřízené organizace č.j. 19 151/87-491 6) Brožek, I. Je reálné zpracovat kooperativní bibliografii diplomových prací českých vysokých škol 2. poloviny 20. století? Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 1. http://www.ikaros.cz/node/1263 7) http://www.mvcr.cz/vozidla/peva/index.php?lang=cs 8) http://lib.uhk.cz/cpvsk2003/index.php?id=bohacek 9) http://www.amu.cz/docs/priloha_3.pdf?PHPSESSID=a48d5106896d530b63 ae7dc7badda72e 10) http://www.evskp.cz/biblio.php 11) http://www.evskp.cz/
320
Obr. 1 Katalog Masarykovy univerzity (Aleph)
Obr. 2 Katalog Masarykovy univerzity – ukázka záznamu
321
Obr. 3 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita (KP-win)
Obr. 4 Ostravská univerzita (vlastní databáze)
322
Stav zpracování diplomových prací na českých veřejných vysokých školách (2003) Škola
UK
Fak. AKS na www
uloženy v archívu
systém
roky
systém
roky sv.
FF
T-ser.
1955- 18000
PrF
T-ser.
1996- 2340
FSV T-ser.
1958- 4641
PedF T-ser.
2001-
500 T-ser.
ETF T-ser.
1997-
150
HTF T-ser.
2002-
82
KTF T-ser.
1999-
600
PřF
1934- 9736
Aleph
KSV T-ser.
2000-
FTVS T-ser.
1994- 3700
MFF T-ser.
1993-
roky
sv.
roky
KP-sys
PedF T-ser.
1999-
roky
sv.
1971-1995 11000
-1999 2177
1935-2001 1935
1930-
?
1980- 1700
sv.
ulož. sv.
poznámka
na kat.
1955- 16000? ?
11708
1958-
4641
2001-
500
1997-
150
1935-
2017
1999-
600
1930-
12 981 5000
do 1993
1987-
9700
?
1960-
5000?
196960. léta-
12700
1980-
-2000 2177
1995 znič. povodeň
? 1700 1960-
100
1999-
100
1996- 3000
1996-
3000 ?
323
7970 znič. povodeň
1971-2002 5330
1995?-
KP-win 1993- 1500 T-ser.
LF
roky sv.
863
FaF UP MU
uloženy AKS jen v knihovně lístkový katalog jenom seznamy v knihovně
12700
ano
Škola
Fak. AKS na www systém
roky sv.
uloženy AKS jen v knihovně lístkový katalog jenom seznamy v knihovně
uloženy v archívu
systém
roky
roky sv.
roky
sv.
sv.
roky
sv.
FF
Aleph
1950- 9800
1950-
9800
PrF
T-ser.
1974- 7000
1974-
7000
ESF T-ser.
1994- 2355
1994-
2355
FI
T-ser.
1994- 1043
1994-
1043
PřF
T-ser.
1996-
FSS T-ser. KP-sys
UHK
752
ZčU
Aleph
2001-
850
PedF Aleph
2002-
164
PrF
1998- 1390
Aleph
1969- 9000
60.léta
1965-
1500
1969-
9000
200160. léta, 1218 1981-2001 6000 2002
EkF
na kat.
ano
1988- 4000
PedF T-ser.
ulož. sv.
1960-2000 8000
1965- 1500
JčU
UJEP
roky
2000-2001
různé starší
ano
850 různé roky
ano
1218 různé roky
ano
1998-
1390
166 2000-
166
ano
ElF
ano
FAV
ano
PedF T-ser.
1994- 3500
1963-1994 8000
1986-
6100 1963-1985 5400
FŽP T-ser.
1994-
446
1994-
446
FSE T-ser.
1994- 2000
1994-
2000
324
poznámka
Škola
Fak. AKS na www systém
roky sv.
OU
vlastní
2003-
SU
FPF vlastní OPF T-ser.
uloženy AKS jen v knihovně lístkový katalog jenom seznamy v knihovně
uloženy v archívu
systém
roky
622 vlastní
roky sv. 2003
roky
sv.
roky
sv.
209
roky
sv.
2003-
831
1993- 3500
1993-
3500
1993- 2000
1993-
2000
UPa
Daimon 1992- 5500
1954-
12000
UTB
T-ser.
1990- 3021
-1990 3235 1990-
3000
VŠE
Aleph
1993- 6258
1997-
VVVS
2001-
ČVUT
FSI
1954-1991 6700
2000-
ano
na kat. do 2002
ano
jen 5 let
300 1955-1999 3300
FST
ano
FEL
ano
FD
ano
FCH
MDOKIS 1998-
331
1998-
331
MDOKIS 1998-
110
1998-
110
2200 2001-
400
FSI FVU
ano
FA FP
poznámka
na kat.
5463 před 1997
12
FJFI KPWIN 1955- 3600
VUT
ulož. sv.
1994-
FIT
ano ano
325
jen 3 roky
Škola
Fak. AKS na www systém
roky sv.
VŠB-TUO
uloženy AKS jen v knihovně lístkový katalog jenom seznamy v knihovně
uloženy v archívu
systém
roky sv.
roky
T-ser.
1985- 8000?
roky
sv.
roky
sv.
roky 1985-
sv.
ano
TUL
Daimon 2003-
560
VFU
MDOKIS 1997-
50
1959-
1997-
?
1951-1986 3000
1951-
3050
1964-
18000
1950-
50
1956-
2160
1958-
2280
jen 10 let po 5 letech vracení
ano
ČZU MZLU DF
KP-sys
1964- 18810
T-ser.
1980-
T-ser.
1956- 2160
24 T-ser.
1950-
50 1950-
1700
1650 znič. povodeň
FTF HF JAMU
poznámka
na kat.
8000?
VŠCHT
AMU
ulož. sv.
ano
KP-sys
1958- 2280
nezjišt.
AVU
na stud. odd.
VŠUP
Zpracoval: Brožek, 13. 11. 2003, na základě údajů poskytnutých knihovnami nebo zjištěných na www stránkách (některé údaje jsou odhadem) Druhý exemplář diplomových prací může být v archívu nebo na katedře (ústavu) i na těch fakultách, kde to není přímo uvedeno. Archívem se rozumí archív školy nebo státní oblastní archív. „Uložení na katedře“ zahrnuje jak dlouhodobé uložení s řádnou evidencí, tak i neevidované uložení jen na několik let s následnou likvidací. (Změny knihovních systémů od roku 2003: UK, MU, VUT, UTB přechod na Aleph, UHK, VFU přechod na Daimon.)
326
