MENDELOVÁ ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV LESNICKÉ A DŘEVAŘSKÉ TECHNIKY
DIPLOMOVÁ PRÁCE Srovnání pracovní úrazovosti ve vybraných subjektech lesního hospodářství
Brno 2006
Ing. Igor Geissel
1
MENDELOVÁ ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV LESNICKÉ A DŘEVAŘSKÉ TECHNIKY
DIPLOMOVÁ PRÁCE Srovnání pracovní úrazovosti ve vybraných subjektech lesního hospodářství
Brno 2006
Ing. Igor Geissel
2
Prohlášuji, že jsem diplomovou práci na téma: Srovnání pracovní úrazovosti ve vybraných subjektech lesního hospodářství zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb. O vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
V Brně dne 27. 4.2006
..............................................
Autor diplomové práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně dne 27. 4.2006
..............................................
3
Poděkování Touto cestou chci poděkovat mému vedoucímu diplomové práce RNDr. Vladimíru Šedivému, CSc., Doc. Ing. Jindřichu Nerudovi, CSc. a Ing. Šilhánkovi za všestrannou pomoc a cenné rady, které přispěly k vypracování diplomové práce. Zároveň bych chtěl poděkovat pracovníkům jednotlivých podniků za poskytnutí dat a informací ke zpracování této práce a všem, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli k vytvorění příznivých podmínek k realizaci této práce.
Igor Geissel
4
Ing. Igor Geissel Název diplomové práce: Srovnání pracovní úrazovosti ve vybraných subjektech lesního hospodářství Student thesis title: Comparison of industrial injury in choiced subjects of wood farmstead
Anotace Cílem této diplomové práce je srovnat úrazovost u vybraných subjektů lesního hospodářství. Tyto subjekty jsem vybíral na základě dvou hledisek. Prvním hlediskem byla rozloha podniku, druhým rozdílnost vlastníků subjektu. Prvním vyšetřovaným podnikem je Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, který má status výukového pracoviště pro Mendelovu univerzitu, jmenovitě pro lesnickou a dřevařskou fakultu. Druhým zkoumaným podnikem je jeden z pěti lesních závodů v ČR – Lesní závod Židlochovice. Tento podnik je ve vlastnictví Lesů ČR. Třetím srovnávaným podnikem jsou Jihočeské lesy České Budějovice a.s. Tento podnik má status soukromo-právního podniku. V rámci mé diplomové práce popisuji u vybraných subjektů výskyt pracovních úrazů z oblasti BOZP v lesnictví, jejichž výsledky hodnocené z mnoha aspektů mohou přispět k prevenci, tj. předcházení pracovních úrazů na jednotlivých pracovištích a u jednotlivých profesí.
Abstract The target of this student thesis work is comparison of injury in choice subjects of wood farm. I choiced these subjects on base of two points of view. First point was area of company, the second were different of holding of company. First compared company is Školní lesní podnik Křtiny, which has statut of research institut. Second investigated company is one from five of wood factories in Czech republic – Lesní závod Židlochovice. This company is property of Lesy ČR. Third compared company is Jihočeské lesy České Budějovice a.s.. This company has status of private company. Within scope of my student thesis work I describe occurrence of industrial injuries in choised subjects. These results, evaluated from a many aspects, contribute to industrial injures prevention on individual place of work and on individual professions.
5
Klíčová slova: Úraz, bezpečnost, ochranné pracovní pomůcky, ochrana zdraví, zaměstnanci. Key words: Injury, safety, protective working tools, protection of health, employees.
6
Obsah 1. ÚVOD
1
2. DEFINICE PRACOVNÍHO ÚRAZU
3
2.1. Teorie vzniku úrazu
3
2.2. Pracovní úraz
4
2.3. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
5
2.3.1. Legislativní podklady pro práci s motorovou řetězovou pilou
6
2.3.2. Zásady BOZP s motorovou řetězovou pilou
7
2.4. Základní povinnosti v oblasti bezpečnosti práce v lesnictví
22
2.4.1. Základní povinnosti zaměstnavatele
22
2.4.2. Základní povinnosti zaměstnanců
23
2.4.3. Základní zásady bezpečné práce
25
2.4.4. Používání OOPP
25
2.5. Zásady bezpečnosti práce při strojním obrábění dřeva
25
2.5.1. Základní povinnosti zaměstnavatele
25
2.5.2. Základní povinnosti zaměstnanců
26
2.5.3. Základní zásady bezpečné práce
27
2.5.4. Používání OOPP
28
3. Charakteristika vybraných subjektů lesního hospodářství
29
3.1. ŠLP Křtiny
29
3.2. Lesní závod Židlochovice
30
3.3. Jihočeské lesy České Budějovice, a.s.
31
4. METODIKA ŘEŠENÍ
33
5. VÝSLEDKY ŘEŠENÍ
34
5.1. Rozbor úrazovosti s hlediska časového
34
5.2. Rozbor úrazovosti z hlediska ekonomického
43
5.3. Rozbor úrazovosti s hlediska personálního
43
5.4. Rozbor úrazovosti s hlediska posouzení úrazu (příčina a zdroj úrazu)
48
5.5. Rozbor úrazovosti z hlediska poraněné části těla
51
6. DISKUSE
54
7. ZÁVĚR
57
8. RESUME
59
9. LITERATURA
61
10. PŘÍLOHY č. 1 – 5
62
7
1. ÚVOD Lesnictví je z pohledu úrazovosti nejrizikovější ze všech odvětví. Značně rizikovými činnostmi z hlediska ohrožení bezpečnosti a zdraví osob jsou v lesním hospodářství stále těžba, soustřeďování a odvoz dřeva. Na počtu pracovních úrazů a smrtelných pracovních úrazů (SPÚ), ke kterým v souvislosti s prováděním těchto činností dochází, se ve většině případů podílí nekázeň a nezodpovědnost samotných pracovníků k vlastnímu životu a zdraví. Proto je třeba, aby kontroly byly zaměřeny zejména na předcházení pracovním úrazům. V roce 2004 došlo v lesním hospodářství k 975 pracovním úrazům, z toho ke čtyřem smrtelným pracovním úrazům, ve dvou případech se jednalo o špatně odhadnuté riziko a v dalších dvou šlo o použití nebezpečného postupu a nedostatku osobních předpokladů. Dnem 1.1.2002 nabylo účinnosti Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým byla zrušena evidence těžkých pracovních úrazů. (Ministerstvo zemědělství-Zelená zpráva, 2005) Tab. č.1: Počet pracovních úrazů v lesním hospodářství (ČSU 2005)
Rok 2000 2001 2002 2003 2004
Počet úrazů 1 398 1 168 1 119 1 004 975
Počet smrtelných úrazů 13 1 2 2 4
Těžba a zpracování dřeva patří k jednomu z klíčových hospodářských procesů, avšak z hlediska výskytu pracovního úrazu patří do skupiny nejrizikovějších. Podílí se na tom jak prostředí a technicko-provozní podmínky, tak i samotná sociální struktura lidí pracujících v tomto sektoru a jejich psychika resp. fyziologie. Pro objasnění všech příčin pracovních úrazů a jejich následné redukce je nutné statisticky vyhodnocovat a analyzovat úrazovost a výsledky využít k tvorbě nových postupů, směrnic a zákonů. Jejich implementací do praxe by se mělo dosáhnout zvýšení pracovní disciplíny, zlepšení technického vybavení a tedy jednoznačné snížení úrazovosti na pracovištích. V této práci se zaměřuji na rozbor problematiky úrazovosti v lesnictví, statistické zpracování dat o úrazech v třech vybraných podnicích a analyzování statistických výsledků s orientací na poukázání hlavních příčin a zdrojů vzniku pracovních úrazů, sociálních a jiných aspektů. Výběr subjektů pro analýzu úrazovosti byl postaven na základě hlediska velikosti rozlohy podniku a hlediska vlastnictví subjektu. 1
Různé kombinace těchto hledisek vytvořily vzorek skupiny tří podniků: Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (menší podnik /cca 10 400 ha/, výukové pracoviště), Lesní závod Židlochovice (střední podnik /cca 22 500 ha/, státní podnik) a Jihočeské lesy České Budějovice a.s. (velký podnik /cca 30 000 ha/. soukromo-právní podnik). Při analýze a zpracování dat těchto subjektů si kladu tyto otázky: „Jaké faktory ovlivňují četnost výskytu pracovního úrazu?“, „Existuje způsob jak snížit vliv těchto faktorů?“. Snahou této práce je zodpovědět v maximální míře tyto, ale i další otázky, které se objevují při rozboru této práce.
2
2. DEFINICE PRACOVNÍHO ÚRAZU 2.1 Teorie vzniku úrazu Vznik úrazu, neboli náhlé poškození zdraví vnějšími vlivy, si můžeme prezentovat na „modelu vzniku úrazu“. Na modelu úrazu vidíme, co musí předcházet vzniku úrazu a co ho podmiňuje. Především musí existovat příčiny, které způsobují vznik nebezpečného faktoru a tím dojde k nebezpečnému počínání člověka. Nebezpečný faktor je předmět (objekt, látka) s určitou nebezpečnou vlastností, jako je ostrost, jedovatost, napětí a podobně. Ale také může být nebezpečný svým vlastním pohybem. V klidu je přijatelně nebezpečný, ale teprve pohyb jej činí nepřijatelně nebezpečným. Někdy se tyto dvě vlastnosti kombinují. Dalším nebezpečným faktorem je nebezpečné jednání člověka, které je takové chybné a nebezpečné jednání, při kterém ve styku s nebezpečným faktorem může dojít k úrazu. Může být způsobeno psychicko-fyziologickými vlastnostmi – příčinami (slabý zrak, sluch, sklon k riskování, horší kondice aj.), sociálními vlivy (rodinné poměry, mezilidské vztahy, motivace apod.), popřípadě zaviněním druhé osoby. Jestliže se oba tyto faktory vyskytnou ve stejném okamžiku a na stejném místě, vznikne tzv. riziková situace, která může, ale nemusí vést k úrazu. Další etapou v úrazové posloupnosti, která předchází vlastnímu úrazu je nežádoucí událost. Tak nazýváme stav, kdy se člověk dostane do pole rizika. Podmínkou je aktivita nebezpečného faktoru nebo člověka. Pole rizika je prostor v okolí nebezpečného faktoru, kde existuje nepřijatelná pravděpodobnost vzniku úrazu. Pole rizika se liší podle druhu, tvaru a vlastností nebezpečného faktoru. Další fází, která musí nutně nastat v řetězci událostí, jež předcházejí úrazu, je nežádoucí kontakt. Definujeme jej jako situaci, kdy nastane styk nebezpečného faktoru a člověka. Pouze vlivem objektivních skutečností (malé rychlosti, hmotnosti, směru pohybu apod.) nedojde k úrazu – zranění, ale jen k narušení pracovní pohody. Je to např. udeření, zasažení, dotyk, polití, naražení apod. Konečně poslední fáze úrazového děje je vlastní úraz – náhlé poškození zdraví.. Nutnou podmínkou je existence nebezpečných podmínek.
3
PŘÍČINY PRIMÁRNÍ
KONSTRUKCE TECHNOLOGIE
NEBEZPEČNÝ
INICIÁTOR
FAKTOR
AKTIVITY
ŘÍZENÍ ČLOVĚK PROSTŘEDÍ
PŘÍČINY SEKUNDÁRNÍ
RIZIKOVÁ
NEŽÁDOUCÍ
SITUACE
UDÁLOST
PSYCHICKÉ FYZIOLOGICKÉ
NEBEZPEČNÉ
SOCIÁLNÍ
JEDNÁNÍ
ČLOVĚK
ČLOVĚKA
NEŽÁDOUCÍ KONTAKT NEBEZPEČNÉ
PROSTŘEDÍ
PODMÍNKY ÚRAZ
Obr. 1: Schematický model vzniku úrazu
2.2 Pracovní úraz Pracovní nehody, havárie, poruchy technických zařízení a pracovní úrazy a nemoci z povolání (dále „nehodové události“) jsou dosud objektivním jevem každé, i značně vyspělé společnosti. Jejich vyhledávání a odstraňování, nebo alespoň minimalizace rizik, je účinnou cestou ke snížení výskytu nehodových událostí. Jedním z cenných zdrojů informací pro prevenci rizik a tedy i nehodových událostí je analýza příčin a okolností nehodových událostí, ke kterým již došlo. Za takový jej považuje i zákonodárce, když povinnost zaměstnavatele vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu a přijmout opatření, aby se úrazy již neopakovaly, povýšil na povinnost zákonnou. I když zákonem je zaměstnavateli uloženo zjišťovat příčiny a okolnosti pouze pracovních úrazů, a to úrazů vlastních zaměstnanců, je v jeho zájmu, aby zjišťoval i příčiny a okolnosti úrazů jiných osob, které se na jeho pracovišti zdržovaly, ať už to jsou zaměstnanci jiných zaměstnavatelů, exkurze, návštěvy apod., a také okolnosti a příčiny ostatních nehodových událostí, aniž by při nich došlo ke škodě na životě, zdraví nebo majetku, nebo „jen“ k ohrožení těchto hodnot. I takové nehody, nebo „skoronehody“, mohly končit následkem na majetku nebo na zdraví, a jen shodou okolností se tak nestalo. Jsou proto, za předpokladu řádného zjištění okolností a příčin, rovněž cenným zdrojem informací pro účinnou prevenci. To platí i o okolnostech a příčinách úrazů jiných osob na pracovištích zaměstnavatele. Pracovní úraz jako právní událost zakládá ve svém důsledku mnohé právní nároky i povinnosti poškozenému, osobám jemu blízkým, zaměstnavateli, pojistiteli a dalším.
4
Všechny tyto osoby mají zájem na vyšetření příčin úrazu a na posouzení, zda se jedná o úraz pracovní či nikoli. Je přirozené, že na straně poškozeného bude zájem o výsledek šetření příznivý pro něj, na straně zaměstnavatele nelze vyloučit zájem o výsledek opačný. Tomu je možno čelit jedině objektivním vyšetřením okolností a příčin úrazu pomocí ověřitelných a správně zajištěných důkazů. U řady nehodových událostí je zjištění příčiny snadné, příčina je zřejmá na první pohled, není třeba přistupovat ke složitému zjišťování příčin s použitím metod, které popisuje tato pomůcka. Složitost zjišťování příčin nehodových událostí nebývá přímo úměrná způsobenému následku (zranění). Někdy i banální podvrtnutí kotníku může znamenat složité vyšetřování, objeví-li se např. rozpor, zda ke zranění došlo na pracovišti nebo cestou do zaměstnání. Jindy je zjištění příčiny znesnadněno nebo zcela znemožněno náhodně, nepozorností nebo i úmyslně způsobenými změnami na místě nehodové události, případně likvidací či pozměněním důkazních prostředků. Zvlášť důkladně je třeba vyšetřit příčiny nehodových událostí, při kterých došlo k těžké újmě na zdraví nebo k usmrcení osob, resp. k značné škodě na majetku. V těchto případech provede šetření příčin, ale zejména zavinění, orgán činný v trestním řízení za aktivní účasti zaměstnavatele. Zde je třeba poznamenat, že šetření orgány činnými v trestním řízení, případně orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce nebo státního požárního dozoru, nezbavuje zaměstnavatele zákonné povinnosti zjistit příčiny a okolnosti pracovního úrazu. Výsledky šetření uvedených orgánů může pro vlastní šetření přiměřeně použít. Zjednodušeně řečeno, postup zaměstnavatele je při šetření zaměřen na zjištění příčin a okolností nehodové události a orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce zjišťují porušení předpisů, upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Ke zjišťování příčin a okolností nehod nelze přistupovat formálně, jen tak, aby bylo učiněno zadost liteře zákona. Pouze objektivně zjištěná příčina nehody je relevantní pro dosažení cíle vyšetřování příčin úrazu. Dosáhnout objektivního výsledku šetření není věcí snadnou a ne vždy se podaří příčinu zjistit.
2.3. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Nejdůležitějším činitelem ve výrobním procesu je pracující člověk. A jednou z nejzákladnějších potřeb je právo na ochranu jeho života a zdraví při práci. Po provedení rozboru úrazovosti je hlavním cílem snah v této oblasti uplatnit účinné metody prevence pracovních úrazů. Práce v lesnictví patří úrazovostí mezi
5
nejrizikovější. Teoretický model bezpečné práce v lesnickém výrobním procesu lze vyjádřit jako harmonický soulad složek v systému: člověk ⇔ stroj ⇔ pracovní prostředí. 2.3.1 Legislativní podklady pro práci s motorovou řetězovou pilou Práce s motorovou řetězovou pilou je uskutečňována za velmi různorodých okolností v řadě oborů lidské činnosti, především ovšem v lesní výrobě, ale i ve stavebnictví, hornictví a vojenství, a z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) obsahuje soubor různorodých a často velmi rizikových aspektů, v jejichž důsledku může dojít k vážným škodám na zdraví člověka. Charakteristickými vlastnostmi práce s motorovou pilou z pohledu BOZP je, že: - probíhá po celý rok vesměs ve vnějším prostředí, - práce je fyzicky namáhavá, běžná je manipulace s rozměrnými a hmotnými předměty, - přímý a dlouhodobý kontakt pracovníka s motorovou pilou, která je relativně těžká, je zdrojem hluku, vibrací a výfukových zplodin, často v nepříznivé poloze těla, - práce s pohonnými látkami a oleji, - častá jsou onemocnění a zdravotní komplikace z prochlazení či naopak z přehřátí organismu, bodnutí hmyzem apod., - značný význam má stále tzv. lidský faktor, který se projevuje např. v podcenění situace, nedodržování stanovených postupů a pracovního režimu atd., - nikdy nelze riziko vzniku úrazu zcela vyloučit, proto musí být dodržována hlavní zásada: nepřipustit práci osamoceného pracovníka. Velmi důležité z pohledu BOZP je odhalování a prevence pracovních rizik. Tato významná povinnost je zakotvena v zákoníku práce, který ukládá zaměstnavatelům vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje, a přijímat opatření k jejich odstranění či minimalizaci, určovat správné pracovní postupy, zabezpečovat ochranné prostředky atd. Tato povinnost zaměstnavatele se vztahuje na všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Zvláště významnou skutečností je, že uvedené povinnosti jsou podle zákoníku práce přiměřeně závazné i pro soukromě podnikající osoby, které podnikají samostatně a nikoho nezaměstnávají, což je v současné době typické převládající postavení pracovníků s motorovou pilou v těžbě . S motorovou řetězovou pilou smí pracovat jen osoby starší 18 let, zdravotně způsobilé (výjimkou jsou mladiství starší 16 let, kteří s pilou pracují v rámci výuky pod
6
odborným dohledem). Základní znalosti, jež musí uživatel konkrétního typu pily mít a plně respektovat, je uveden v návodu k obsluze. Problematika BOZP při práci s motorovou pilou souvisí s celou řadou předpisů: - zákon č. 65/1965 Sb. zákoník práce, v novelizovaném znění, - zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, - nařízení vlády č. 170/1997 Sb. o technických požadavcích na stroje a zařízení, - nařízení vlády č. 194/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, - nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických přístrojů a nářadí, - nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a pracovištích obdobného charakteru = nejnovější předpis BOZP pro LH, - vyhl. č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, - vyhl. č. 48/1982 Sb., k zajištění BP se stroji a technickými zařízeními, - vyhl. č. 42/1985 Sb., o práci s ručními motorovými řetězovými pilami (zrušena v r. 2003 vyhláškou č. 38/2003 Sb., kterou se ruší některé právní předpisy v oblasti BOZP), - vyhl. č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám a mladistvým, - české a mezinárodní technické normy (ČSN, ISO, EN), např. ČSN 47 0194 „Zemědělské a lesnické stroje – Přenosné řetězové pily – Bezpečnost“, - technickoorganizační předpisy vydávané jednotlivými organizacemi, např. Lesy ČR s.p. vydaly v r. 2003 publikaci Pracovní postupy a zásady bezpečné práce při lesnických činnostech (Tomášek, 2003). Na mezinárodní úrovni problematiku BOZP v lesnictví upravuje např. Rámcová směrnice 89/391/EHS o zavádění opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících při práci nebo Kodex bezpečného chování při práci v lese, přijatý v roce 1997 v Ženevě a schválený MOP. V ČR mají tyto dokumenty prozatím jen doporučující postavení - nemají právní závaznost v české legislativě. 2.3.2 Zásady BOZP s motorovou řetězovou pilou Rozsah publikace neskýtá možnost zabývat se podrobnostmi, které se týkají bezpečnosti práce s motorovou pilou, proto uvádíme jen přehled základních zásad. Některé
7
ze zásad BOZP jsou mimo to zařazeny přímo do textu jednotlivých pasáží publikace. - Pracovník, který pracuje s motorovou pilou, musí být vybaven předepsanými ochrannými pomůckami: ochrana hlavy (přilba – nutná všude tam, kde hrozí pád tělesa z výšky, při těžbě zejména větve), sluchu, zraku, rukavice, pracovní oděv, obuv. - Řetězová pila musí splňovat některé technické požadavky: vybavení krytem pohybujících se částí, tlumiči vibrujících částí, zachycovačem roztrženého řetězu, pojistkou akcelerační páčky, rozšířením zadní rukojeti, ochranným krytem levé ruky. Kromě toho musí mít motorová pila bezpečnostní brzdu řetězu, tlumič výfuku a spojku automatického vypínání řetězu při volnoběžném chodu motoru. Při nesplnění těchto požadavků nesmí být motorová pila použita. - Je také zakázáno řetězovou pilu používat při poškození řetězového kola nebo řezací části pily nad hodnotu stanovenou výrobcem; u elektrické pily též při poškození nebo opotřebení elektrického zařízení. - Při přetržení nebo spadnutí řetězu se musí pila ihned zastavit. - Při zastavení řetězu způsobeném sevřením řezací části ve dřevě během práce s motorovou pilou musíme motor vypnout a sevření odstranit. Je zakázáno uvolňovat sevřenou lištu přidáváním a ubíráním plynu a páčením za pilu. - Do řezu se pila zásadně nasazuje s běžícím řetězem za chodu motoru na plný plyn, který se přidá krátce před nasazením řetězu do řezu. - Je-li motor pily v chodu, je zakázáno na ní provádět jakékoliv zásahy, zejména však na liště a pilovém řetězu. Lze pouze seřizovat karburátor. - Je zakázáno spouštět motorovou pilu s odmontovanou řezací částí. - Během práce se pila přenáší zásadně lištou směrem kupředu. Při jejím transportu na jiné pracoviště musí být řezací část opatřena ochranným pouzdrem nebo musí být demontována. - Při přenášení motorové pily na vzdálenost do 150 m a při krátkém přerušení práce (motor není vypnut) je nutné zablokovat chod pilového řetězu bezpečnostní brzdou. - Při přenášení motorové pily na vzdálenost větší než 150 m, při nevyhovujících podmínkách pro bezpečnou práci i při kratší vzdálenosti (např. nerovný terén, práce na lešení, na vysokozdvižné plošině) je pracovník povinen zastavit chod motoru pily. - Na pracovištích je třeba dodržovat pořádek, aby pracovník obsluhující pilu nemohl klopýtnout, spadnout a způsobit si úraz. - Používat pilu se zážehovým motorem v uzavřených prostorách je zakázáno. - Pohonné hmoty nesmí být uloženy v blízkosti tepelného zdroje (nebezpečí požáru). 8
- Je zakázáno spouštět motorovou pilu z ruky. - Řetěz pily se ostří a napíná podle směrnic výrobce. Je nutné jej během směny několikrát kontrolovat (správnost napnutí na liště). - Při kácení stromů je nutné stanovit pracovní postup. - Musí být zajištěna bezpečná ústupová cesta - před započetím hlavního řezu musí být z ohroženého prostoru vykázány všechny nepovolané osoby; ohrožený prostor je kruhová plocha o poloměru dvou výšek káceného stromu. - Obsluhou řetězové pily může být pověřen pracovník splňující podmínky, jež jsou vymezeny právními předpisy a návodem k obsluze daného typu motorové pily. - Pro obsluhu řetězové pily poháněné elektrickým proudem platí zvláštní předpisy. - Práce v soustředěné kalamitě mohou vykonávat jen zdravotně způsobilí a zkušení pracovníci (min. 2 roky praxe v těžbě dříví). - Zavěšené nebo podříznuté stojící stromy se musí bezpečně a neprodleně odstranit do konce pracovní směny, nelze-li strom uvolnit prostředky disponibilními na pracovišti, je nutno zabezpečit jejich uvolnění jiným způsobem nejpozději v průběhu následujícího dne. V ohroženém prostoru zavěšených či podříznutých nepokácených stromů se mohou pohybovat pouze pracovníci, kteří je uvolňují. - Při odvětvování stromů na svazích motorovou pilou, kde je nebezpečí samovolného uvolnění kmene, se musí pracovník pohybovat na horní straně kmene. - Při odvětvování a ručním odkorňování stromů se musí dodržovat minimální vzdálenost mezi pracovníky 5 m; na jednom kmenu nesmí pracovat více pracovníků. - Je zakázáno kácet a) v ohroženém prostoru zavěšeného nebo podříznutého stojícího stromu, b) za povětrnostních podmínek, kdy nelze bezpečně dodržet směr kácení, c) klesne-li teplota na začátku pracovní směny pod -15
o
C, d) přemrzlé stromy bez
použití kmenových spínačů, e) klesne-li viditelnost pod dvojnásobnou délku kácených stromů, f) ve všech ostatních případech, kdy nelze zabránit poškození zdraví nebo majetku. - Při uvolňování zavěšených a podříznutých stojících stromů je zakázáno: a) podřezávání stromů, na kterých zavěšený strom spočívá, b) odřezávání zavěšeného stromu po špalcích, c) pokácení jiného stromu přes strom zavěšený, d) poponášet na rameni zavěšený strom o tloušťce nad 12 cm, e) používat čelní rampovač, štít a rampovací vzpěru traktoru. - Pracovníci s motorovou pilou nesmí požívat alkohol nebo jiné omamné látky.
9
Nařízení vlády č. 28/2002 Sb. ze dne 10. prosince 2001, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. §1 Pro účely tohoto nařízení se rozumí: - prací v lese a na pracovištích obdobného charakteru - práce prováděné na lesních a nelesních pozemcích při údržbě lesů, parků, sadů, pozemků pozemních komunikací, v obvodu dráhy, břehových porostů, pěstební práce, ošetřování stromů, těžba, soustřeďování dříví, manipulace, skladování a odvoz dříví, práce ve výškách na stojících stromech, - pracovištěm - prostor vymezený vedoucím zaměstnancem pro pracovní činnost, - ohroženým prostorem - prostor, ve kterém je osoba vystavena nebezpečí, které ohrožuje její zdraví a bezpečnost, - osamoceným zaměstnancem - zaměstnanec, který vykonává práci během pracovní směny na pracovišti sám a bez zajištění soustavného dohledu, - dřívím - pokácený a odvětvený strom v celé délce, případně sortimenty dříví, které vzniknou při manipulaci nebo jiném zpracování stromu, případně jeho větví, - přenosnou řetězovou pilou (dále jen "řetězová pila") - přenosné nářadí s motorem, jehož řezným nástrojem je nekonečný pilový řetěz vedený ve vodící liště (dále jen "pilový řetěz"), obsluhované jedním zaměstnancem, - křovinořezem - přenosné nářadí s motorem, jehož řezným nástrojem je rotující kotouč, nůž nebo struna, - ručním nářadím - nářadí používané při práci v lese, jako jsou například ruční pily, sekery, háky, sochory, obracáky a klíny, - odvozním prostředkem - silniční a zvláštní vozidlo určené a vybavené pro odvoz dříví, - mechanizačním prostředkem - pracovní nebo dopravní stroj, který je vybaven samostatným motorem, obsluhovaný zaměstnancem a používaný při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. §2 - Zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru s ohledem na vykonávanou činnost, technologické postupy, zvláštnosti pracoviště, pracovní podmínky, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních úkonů a možnost ohrožení zaměstnanců klimatickými podmínkami, povětrnostní situací, zvířaty nebo hmyzem. 10
- Zaměstnanec musí být zaměstnavatelem před zahájením prací se stanovenými pracovními postupy a organizací práce podle odstavce 1 seznámen. Dále musí být seznámen se způsobem zajišťování první pomoci a vybaven osobními ochrannými pracovními prostředky. Při práci vykonávané osamoceně nebo samostatně musí být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem. - Zaměstnavatel vybaví zaměstnance, který vykonává práce s přenosným nebo ručním nářadím s ostřím, obvazovým balíčkem. S ohledem na rizika vykonávané pracovní činnosti, charakter pracoviště a počet zaměstnanců zajistí zaměstnavatel, aby pracoviště bylo vybaveno prostředky pro poskytnutí první pomoci včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc. - Zaměstnavatel zajistí, aby osamocený zaměstnanec nebo samostatně pracující zaměstnanec přerušil práci, pokud nemůže pokračovat v práci bezpečným způsobem, a o přerušení práce informoval bez zbytečného odkladu vedoucího zaměstnance, popřípadě zaměstnavatele. §3 Další požadavky na zaměstnavatele při stanovení pracovních postupů a organizace práce jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení. §4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru (příloha k nařízení vlády č. 28/2002 Sb.) I. Pěstební práce - Při pěstebních pracích je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci: a) přepravovali ruční nářadí s ostřím používané při pěstebních pracích, s nasazeným ochranným krytem na ostří, b) při práci s křovinořezem dodržovali pokyny výrobce uvedené v návodu na používání, údržbu a opravy; nepoužívali křovinořez s odmontovaným ochranným krytem řezného nástroje a nevybavený předepsaným závěsným zařízením, c) před začátkem a v průběhu práce kontrolovali upevnění řezného nástroje a technický stav, d) zastavili chod motoru křovinořezu při přecházení na pracovišti na vzdálenost větší
11
než 50 m, pokud podmínky bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při menší vzdálenosti, e) přepravovali křovinořez s demontovaným řezným nástrojem nebo s nasazeným ochranným krytem. - Při práci s křovinořezem se za ohrožený prostor považuje kruhová plocha o poloměru 15 m, nestanoví-li výrobce křovinořezu jinak. II. Těžba dříví, zpracování vývratů, polovývratů a polomů - Při kácení stromů je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci nepracovali: a) za povětrnostní situace, kdy nelze u káceného stromu bezpečně dodržet určený směr kácení, b) při poklesu teploty pod - 15° C po celou dobu výkonu práce, c) za snížené viditelnosti pod dvojnásobnou výšku káceného stromu, d) na svazích, kde současně nad sebou pracují i jiní zaměstnanci tehdy, hrozí-li nebezpečí samovolného pohybu dříví, e) v ohroženém prostoru zavěšeného nebo podříznutého stojícího stromu, f) při odvětvování, odkorňování, zkracování stromu ve vzdálenosti méně než 5 metrů mezi sebou, g) současně na jednom stromu. - Při těžební činnosti zaměstnavatel zajistí, aby zaměstnanci nekáceli jiný strom přes strom zavěšený, nelezli na zavěšený strom, neuvolňovali zavěšený strom podřezáváním stromu, na kterém zavěšený strom spočívá a neodřezávali zavěšený strom po špalcích. - Práci zaměstnanců při těžbě dříví musí zaměstnavatel organizovat tak, aby byla zajištěna jejich kontrola minimálně každých 30 minut v průběhu pracovní směny a aby zaměstnanec nepracoval za podmínek, kdy nemůže sám zajistit bezpečné kácení stromů. - Při těžební činnosti zaměstnavatel zajistí, aby všichni zaměstnanci, kteří se pohybují v prostoru, kde hrozí nebezpečí zejména pádu větví a stromů, používali ochranné přilby. - Při stanovení pracovních postupů kácení stromu musí zaměstnavatel zohlednit zejména druh dřeviny, průměr a výšku kmene, stáří a zdravotní stav stromu, tvar koruny, charakter pracoviště, klimatické podmínky a povětrnostní situaci a stanovit směr kácení.
12
- Před zahájením kácení stromu musí zaměstnavatel zajistit bezpečnou ústupovou cestu šikmo dozadu od zamýšleného směru pádu stromu tak, aby mohl zaměstnanec, který strom kácí, ustoupit dříve, než strom spadne na zem; současně musí zajistit vyčištění blízkého okolí káceného stromu od překážek a provedení odřezání zesílených kořenových náběhů a odvětvení spodní části stromu maximálně do výšky ramen zaměstnance. - Při kácení stromu o průměru nad 15 centimetrů na pařezu zaměstnavatel zajistí, aby byl proveden směrový zářez do hloubky jedné pětiny až jedné třetiny průměru stromu; výška směrového zářezu se musí rovnat dvěma třetinám jeho hloubky a hlavní řez se vede vodorovně v horní polovině směrového zářezu. K zajištění bezpečného pádu stromu do určeného směru se ponechá nedořez hlavního řezu o průměru nejméně 2 cm. U stromu do průměru 15 cm na pařezu lze směrový zářez nahradit vodorovným řezem. Proti sevření řetězové pily a k usměrnění stromu do směru pádu se do hlavního řezu vloží vhodná pomůcka, například dřevorubecká lopatka nebo klín. - Při zpracování napružených stromů musí být veden první řez na straně tlaku, doříznutí kmene se provádí na straně tahu, přičemž zaměstnanec musí zaujmout polohu mimo směr pružení. - Při odvětvování a odkorňování stromu musí být práce prováděny z horní strany svahu nad stromem. - Vývraty, polovývraty, podříznuté stojící nebo zavěšené stromy musí být uvolněny přednostně. Nepodaří-li se uvolnit zavěšený strom ani po vyčerpání všech dostupných možností během pracovní směny, musí být uvolněn nejpozději v průběhu následující pracovní směny. Při uvolňování zavěšeného stromu lze použít některý z následujících způsobů: a) uvolnění stromu pomocí mechanizačního prostředku nebo potahu, b) otáčení zavěšeného stromu kolem jeho osy, c) odsunování stromu pákou, d) uvolnění speciálním stahovákem. - Práce v obtížných pracovních podmínkách, kterými jsou zejména kácení stromů nahnilých a ztrouchnivělých, zpracování soustředěných vývratů, polovývratů a polomů, jakož i kácení stromů u pozemních komunikací, v obvodu železniční dráhy a v ochranných pásmech, se musí provádět jen za trvalého odborného dozoru určeného zaměstnavatelem. 13
- Ohroženým prostorem při kácení stromu se rozumí kruhová plocha nejméně o poloměru dvojnásobné výšky káceného stromu, vyžaduje-li to charakter pracoviště, i méně. Před započetím hlavního řezu a při vlastním kácení stromu až do jeho dopadu na zem se v ohroženém prostoru nesmí nacházet fyzické osoby, které v ohroženém prostoru nekonají práci. - Při zpracování polomů je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby: a) zaměstnanec nepracoval osamoceně, b) všechny přístupové cesty a přibližovací linky byly uvolněny přednostně, c) postup těžby směřoval od přibližovacích linek do porostu, přičemž se přednostně odstraňovaly zavěšené a polovyvrácené stromy, d) nakupené vývraty byly zpracovány pouze po vytažení stromu mechanizačním prostředkem, e) před každým provedením řezu kromě odvětvování měl zaměstnanec připravenu bezpečnou ústupovou cestu, f) při odřezávání vývratu byl kořenový koláč před oddělením stromu zajištěn proti zvrácení; je-li kořenový koláč nakloněn ve směru ležícího stromu, může být kmen oddělen ve vzdálenosti rovnající se výšce koláče. případně dále. Po oddělení kmene je nutné kořenový koláč vrátit do původní polohy a případně oddělit dále využitelnou oddenkovou část kmene. - Při mechanizované těžbě dříví musí být před nasazením mechanizačního prostředku pro těžbu dříví provedena příprava pracoviště tak, aby byly porosty rozčleněny, určen počet a směr vyklizovacích linek pro soustřeďování dříví a odpovídajících manipulačních a skladovacích prostor včetně jejich vyznačení; současně musí být zajištěna stabilita mechanizačního prostředku pro těžbu dříví. Při nasazení více mechanizačních prostředků pro těžbu dříví na jednom pracovišti musí být koordinován jejich provoz. - Ohroženým prostorem při použití stroje pro těžbu dříví se rozumí kruhová plocha o poloměru nejméně dvojnásobné výšky káceného stromu, zvětšená o délku ramene stroje.
III. Práce s řetězovou pilou - Při práci s řetězovou pilou je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci: 14
a) neprováděli práce ze žebříku a rozřezávané dříví nepřidržovali rukou nebo nohou, b) dodržovali pokyny výrobce uvedené v návodu na používání, údržbu a opravy, c) před začátkem a v průběhu práce podle potřeby kontrolovali stav bezpečnostních prvků řetězové pily; při startování drželi řetězovou pilu za přední rukojeť a přidržovali nohou, pilu měli položenou na pevném podkladu a ověřili si, že se řetěz nedotýká žádného předmětu, d) zastavovali chod motoru řetězové pily, pokud přecházejí na pracovišti na vzdálenost větší než 150 m, pokud podmínky bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při menší vzdálenosti. Při přecházení s řetězovou pilou s motorem v chodu musí být zablokován chod pilového řetězu bezpečnostní brzdou řetězu. - O stavu řetězové pily a době používání po celou dobu provozu je zaměstnavatel povinen vést evidenci, která obsahuje zejména identifikační údaje pily, datum uvedení do provozu, počet hodin provozu za měsíc a záznamy o výsledcích kontrol a oprav.
IV. Soustřeďování dříví - Při soustřeďování dříví je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby: a) nebyla překročena povolená svahová dostupnost mechanizačního prostředku, b) byl na skládkách respektován přirozený sklon soustřeďovaného dříví; zaměstnanci nestoupali na soustřeďované dříví a nepřekračovali jej za pohybu, c) nedocházelo k bezúvazkovému soustřeďování dříví na pracovišti, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví, d) zaměstnanci se nezdržovali ve vnitřních úhlech lana navijáku, mezi lany, pod lany, pod zavěšeným nákladem a v prodlouženém směru napnutých lan a neusměrňovali náklad rukou, jsou-li lana navijáku v pohybu, e) zaměstnanci se nezdržovali v ohroženém prostoru zvedaného, dopravovaného a odkládaného dříví při jeho soustřeďování vrtulníkem, f) byl dodržován zákaz vstupu do ohroženého prostoru pracoviště a byly používány bezpečnostní značky a signály a před zahájením soustřeďování dříví byly odstraněny překážky z přibližovacích linek a určeny ohrožené prostory pro jednotlivé pracovní operace, zejména prostory k plnění pohonných hmot a k údržbě používaných zařízení a určen počet a umístění skládek dříví, 15
g) při soustřeďování dříví vrtulníkem navigoval vrtulník jeden zaměstnanec ze země a další zaměstnanec upevňoval nebo odepínal přepravovaný náklad, h) na pracovišti, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví a ztráta stability mechanizačního prostředku při provozu, se dříví vyklizovalo lanem pomocí směrové kladky; uvolňování dříví na svahu ručním nářadím musí být prováděno vždy z horní strany svahu nad ležícím stromem, i) při soustřeďování dříví lanovým dopravním zařízením (dále jen "lanové zařízení") se navíjecí bubny spouštěly jen na znamení zaměstnance, který dříví připevňuje nebo uvolňuje a přitom se používala stanovená signalizace a zaměstnanec, který dříví připevňuje nebo uvolňuje, sledoval jeho pohyb a přitom se pohyboval tak, aby nedošlo k jeho zasažení uvolněnou kladkou, přetrženým lanem nebo odvalujícím se dřívím. Při zachycení dříví o překážku musí být dán signál k zastavení chodu lanového zařízení. - Při soustřeďování dříví koňským potahem musí být úvazek před upevněním nebo sejmutím z dříví odepnut od potahu, aby se vyloučilo možné zranění zaměstnance při náhlém pohybu potahu; zaměstnanec doprovází vlečené dříví v bezpečné vzdálenosti, na svahu z horní strany nad potahem a v zatáčkách musí vést koně z vnitřní strany. - Výjimečně, v případě slabých a krátkých sortimentů dříví, se vyklizování a přenášení dříví provádí ručně. Při volném spouštění výřezů ze svahu se v ohroženém prostoru nesmí nacházet, kromě zaměstnanců vykonávající zde práci, jiné fyzické osoby.
V. Manipulace a skladování dříví - Při manipulaci a skladování dříví je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci: a) na manipulační lince neuváděli zkracovací pilu do řezu, pokud není dříví v klidu a stabilizováno, b) nerozřezávali překřížené dříví; ručně nemanipulovali s dřívím při jeho navalování k dopravníku, c) nepohybovali se po konstrukci nadúrovňových dopravníků a nepřekračovali podélně transportéry za chodu mimo určené přechody, d) nevstupovali na uskladněné dříví, e) nevyprošťovali ručně lana navijáku a nepřekračovali je, jsou-li v pohybu, a nezdržovali se v ohroženém prostoru při rozkulování dříví. - Při volném uskladňování dříví na skládce je nezbytné dodržovat takový sklon 16
uskladněného dříví, aby se zabránilo jeho samovolnému pohybu; k zajištění se použijí zajišťovací klíny. - Při ručním navalování kulatiny nesmí dříví uskladněné dříví přesáhnout výši 1,5 m; manipulace se provádí po jednotlivých kusech dříví uložených v jedné vrstvě.
VI. Odvoz dříví - Při odvozu dříví je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci: a) neprováděli nakládku na odvozní prostředek nebo vykládku z odvozního prostředku, který není zajištěn proti pohybu a převrácení, b) nepopojížděli s břemenem zavěšeným na hydraulické ruce, c) nezdržovali se v ohroženém prostoru nakládaného nebo skládaného dříví, d) nepřeváželi dříví nezajištěné proti pohybu a vypadnutí z odvozního prostředku. - Na ložnou plochu odvozního prostředku se dříví ukládá tak, aby náklad u klanic nepřesahoval více než polovinou obliny kmene a střed nákladu nepřesahoval výšku klanic o více než 35 cm. Pro výstup na ložnou plochu musí být odvozní prostředek vybaven žebříky nebo pevně zabudovanými stupadly.
VII. Práce ve výškách - Při práci ve výškách na stojících stromech je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci: a) nepracovali v koruně stojícího stromu pokud nejsou vybaveni pro práci ve výškách; v koruně stojícího stromu smí pracovat pouze jeden zaměstnanec, který musí být jištěn dalším zaměstnancem stojícím u paty stromu, b) nepracovali při povětrnostní situaci, kdy dochází k nebezpečnému výkyvu korun stromů, c) nepracovali při teplotě nižší než -10°C během pracovní směny. - Při práci ve výškách na stojících stromech musí být na pracovišti přítomni nejméně dva zaměstnanci; pro výstup do korun stromů se používají zejména bezpečnostní postroj nebo poutací řemeny a ocelové stupačky. - Před zahájením prací musí být zaměstnavatelem vymezen ohrožený prostor a stanovena pravidla signalizace mezi zaměstnancem stojícím na zemi a zaměstnancem provádějícím práce ve výškách. Ruční nářadí se do koruny stromu dopravuje pomocí lana, jehož použití zajišťuje k této činnosti určený zaměstnanec. 17
- Odřezávání větví koruny stojícího stromu pomocí řetězové pily se provádí zejména z pracovní plošiny nebo za použití jiné speciální techniky určené pro práci ve výškách. Zaměstnanec i řetězová pila musí být při výstupu do koruny stromu, během práce i při sestupu, zajištěni proti pádu samostatnými jistícími prostředky, upevněnými k pracovní plošině nebo ke stromu mimo zónu prováděné práce. Doplňky k příloze nařízení vlády č.28/2002 Sb : Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na
pracovištích
obdobného charakteru: §l4 C. Soustřeďování traktory ( UKT a SLKT ) - a) Při jízdě a práci v terénu se musí traktorista poutat bezpečnostními pásy u traktorů takto vybavených výrobcem. Hrozí-li nebezpečí převrácení, nesmí se traktorista odpoutávat, pokud se stroj pohybuje. b) V kabině traktoru se nesmí převážet volně uložené nářadí. c) Při práci v terénu nesmí být v kabině traktoru převáženy další osoby. d) Přeprava osob mimo kabinu traktoru nebo na nákladu je nepřípustná. - Před opuštěním stroje musí řidič zajistit stroj proti pohybu /např. spustit radlici, drapák, položit nebo opřít hydraulickou ruku/, zabrzdit jej a zabezpečit proti zneužití. - Po dobu navíjení musí pracovník stát na bezpečném místě mimo prostor sběrného lana a upoutaných kmenů. - Ve vnitřních úhlech a v prodloužených směrech lana napnutého se nesmí zdržovat žádné osoby. - Používané lano nesmí být poškozené. §16 E. Lanová dopravní zařízení /LDZ/ - Signalista, spínač a odepínač používají k dorozumívání se strojníkem smluvená znamení. Signalizace musí být zajištěna po celou dobu práce s LDZ. - a) Při navíjení a odvíjení lan s vyjímkou LDZ s oběžným lanem se zakazuje osobám zdržovat se pod lany a v ohroženém prostoru navíjeného a odvíjeného lana a navijáku. b) U LDZ se zakazuje osobám zdržovat se pod zavěšeným nákladem a usměrňovat pohybující se náklad. c) Pracovníci uvolňující náklad na svahu musí pracovat z horní strany svahu. - Lana napnutá, lana v pohybu nebo v tahu ani dopravovaný náklad se nesmí překračovat. Je zakázáno zdržovat se nebo pohybovat ve vnitřním úhlu lan, pokud
18
lana nejsou vedena za stojícími stromy. Dále je zakázáno pobývat v prodlouženém směru napnutých lan. - a) Při vyklízení nákladu se musí osádka pohybovat tak, aby nemohla být zasažena kladkou, lanem nebo odvalujícím se kmenem. b) Jsou-li lana v pohybu, nesmí se usměrňovat náklad ručně nebo ručním nářadím. - Výstup na stromy z umělé podpěry je dovolen jen za pomocí stupaček, žebříku nebo jiného vhodného zařízení. Pracovník musí být zajištěn při montáži ochranným pásem. §17 - Zapínač musí sledovat vyklizování kmenů a nákladu a včas určeným signálem zastavit provoz při zachycení nákladu o překážku. - Zakazuje se překračovat nebo stoupat na vlečené náklady a dopravovat LDZ osoby. - Trasa LDZ musí být v místě křižování lesních cest viditelně označena výstrahami. k odst.V. manipulace a skladování dříví §31 Každý sklad musí být označen výstražnými tabulkami "Vstup nepovolaným osobám zakázán" a dopravní značnou omezující rychlost jízdy vozidel. §32 - a) Při skládání celých nákladů musí být náklad sepnutý upínacím zařízením. Náklad musí stahovat z auta nejméně 2 pracovníci. b) Při stahování nákladu nesmí stát obsluha v ohroženém prostoru. §37 Transportéry, manipulační linky a) Musí být opatřeny potřebným "Stop" zařízením dosažitelným z kteréhokoliv místa obsluhy v případě nebezpečí. b) Před uvedením transportéru do chodu je obsluha povinna upozornit znamením závislá pracoviště a zrakem se přesvědčit, zda někomu nehrozí nebezpečí. c) Na nadúrovňové dopravníky se zakazuje vystupovat a chodit po konstrukci. Překračovat podélné transportéry za chodu /mimo určené přechody/ se zakazuje. d) Dopravní zařízení se provozuje podle příslušných předpisů. §38 Zkracovací pily manipulační linky Obsluze se zakazuje: a) uvádět pilu do řezu pokud kmen není v klidu a přidržován, b) uvádět přísunový dopravník do pohybu, pokud není pila vrácena do výchozí polohy,
19
c) provádět jakékoliv manipulace na kotoučové pile nebo v její blízkosti za chodu pilového kotouče, d) zakazuje se rozřezávání překřížených kmenů na podpěrných nosnících a ruční manipulace při podávání kmenů k příčnému nebo kaskádovému dopravníku, §39 Štípačky Ruční přidržování válce po dobu štípání ve stroji je zakázáno. §40 Navijáky - Pracovníci jsou povinni: a) před uvedením navijáku do chodu přezkoušet funkci brzdy, b) zkontrolovat neporušenost ochranných krytů a tažných lan, c) navíjet a povolovat lana jen na pokyn vazače /pomocníka/. - Je zakázáno: a) zdržovat se v prostoru ohroženém lanem, např. ve vnitřním úhlu lana, podélné ose lana atd., b) zdržovat se v prostoru před skládkou při rozkulování a nakulování, c) ručně vyprošťovat lano nebo jej překračovat, pokud je v pohybu a napnuté, d) odepínat neuvolněná lana, e) manipulovat za pohybu s přemisťovaným dřívím, f) výška navalovaného dříví nesmí být vyšší jak 4 metry. §4l Jeřáby a) Jeřábem se nesmí dříví z hromad vytrhávat. b) Přenášení břemen nad pracovníky se zakazuje. c) Pro provoz jeřábů je závazný provozní řád a technicko-organizační směrnice pro jeřáby a doporučení dle příslušné ČSN. §42 Vagónování a) Ručně z rampy - mezera mezi rampou a vstupem do vagónu musí být zakryta dostatečně širokým a únosným krytem. b) Při mechanizovaném nakládání dříví do vagónu smí pracovník stát i ve vagónu jen pokud jej jeřábník nebo strojník vykládacího či nakládacího zařízení dobře vidí a nemůže jej ukládáním nebo manipulací nijak ohrozit. c) Při uvolňování lan mechanizačním prostředkem musí být pracovník mimo jejich dosah. d) Proti samovolnému pohybu musí být vagón zajištěn předepsaným způsobem. §43 Vnitroskladová doprava
20
a) Řidič nesmí opustit vozidlo a nechat klíčky zasunuté v zapalovací skříňce i když jej zabezpečil jiným způsobem proti zneužití. b) Vozíky kolejové dopravy musí být tlačeny ze zadní strany z boku a jejich kola musí být opatřena bočními a čelními ochrannými kryty. k příloze č.VI.Odvoz dříví §2l - a) Vozidlo pro ruční nakládku a vykládku musí být vybaveno žebříkem nebo pevně zabudovanými stupadly pro bezpečný výstup a sestup z plošiny vozidla, poutacím zařízením a dostatečným počtem základních klínů tak, aby vozidlo mohlo být zabezpečeno proti samovolnému pohybu. b) Odvozní souprava na dlouhé dříví musí být dále vybavena klanicemi schváleného typu. - Při práci v blízkosti vedení elektrického proudu musí být vozidla s hydraulickou rukou vybavena indikátorem vysokého napětí. - Řidič je povinen denně kontrolovat stav klanic, oplenů a poutacího zařízení, včetně zařízení pro mechanizovanou nakládku a vykládku dříví, pokud je toto součástí vozidla. §22 - Při nakládání a skládání rovnaného dříví se zakazuje: a) házet polena na vozidlo nebo na zem v době, kdy další pracovník tato polena ukládá, rovněž se zakazuje házet polena do rukou odebírajícího, b) pohybovat se při mechanizované nakládce a vykládce rovnaného dříví v ohroženém prostoru. - Hráně na ložné ploše vozidla musí být upoutány schváleným poutacím zařízením, přičemž nesmí u klanice přesahovat výšku klanic. §23 - Při použití hydraulické ruky (dále HR) se zakazuje: a) překročit maximální nosnost HR v závislosti na vyložení ramene, b) osádce vozidla /soupravy/ při nakládce, příp. vykládce dříví pracovat bez ochranné přilby. Obdobně musí být vybaveni i ostatní pracovníci přítomni při této činnosti, c) při jízdě auta /odvozní soupravy/ uložit HR v rozporu s návodem výrobce HR,
21
d) při nakládání /vykládání/
dříví HR v prostoru trakčního vedení přiblížit se
břemenem nebo HR blíže než 2 m od okraje trakčního vedení, e) pracovat v ochranném pásmu vysokého a velmi vysokého napětí, f) manipulovat s HR bez vysunutých podpěr a stabilizované polohy odvozní soupravy, g) provádět opravy HR se zavěšeným břemenem nebo při zvednutém výložníku, h) zdržovat se v ohroženém prostoru tzn. v dosahu HR a břemene po dobu vlastní manipulace, i) provádět jakékoliv úpravy hydraulického zařízení. - Práce musí být okamžitě přerušena při zjištění poruchy či závady, mající za následek selhání některé z funkcí mechanizačního zařízení. - Za správnost manipulace s nakládacím a vykládacím zařízením odpovídá obsluhovatel - Za uložení a zajištění nákladu, za nepřekročení stanovené nosnosti vozidla a za bezpečnost osádky odpovídá řidič.
2.4 Základní povinnosti v oblasti bezpečnosti práce v lesnictví 2.4.1 Základní povinnosti zaměstnavatele Nepověřovat
zaměstnance
pracemi,
jejichž
výkon
by
neodpovídal
jejich
schopnostem. Zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pravidelně ověřovat jejich znalosti a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Organizovat práci a provádění pracovních postupů tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci nepracovali osamoceně. Zajistit zaměstnancům závodní preventivní péči, zejména preventivní prohlídky a mimořádné preventivní prohlídky v rozsahu stanoveném právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu hygienické služby. Zajistit vybavení používaných strojů a zařízení stanoveným ochranným zařízením. Informovat zaměstnance o riziku poškození zdraví při nedodržování stanovené expoziční doby práce s řetězovou pilou.
22
Zajistit, aby zaměstnanci nepoužívali zařízení se spalovacím motorem v uzavřených prostorách, kde není dostatečný rozptyl spalin nebo jejich účinné odvětrání. Informovat zaměstnance o zákazech prací při těžbě, soustřeďování, odvozu a manipulaci dříví a při práci s řetězovou pilou. Upozornit zaměstnance na zákaz požívání alkoholických nápojů a návykových látek na pracovišti a v pracovní době i mimo tato pracoviště. Zajistit vyškolení potřebného počtu zaměstnanců pro poskytování první pomoci a informovat zaměstnance o postupu při vzniku a následném šetření pracovního úrazu. Poskytovat zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, nelze-li rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce. Poskytovat OOPP podle vlastního seznamu, zpracovaného na základě vyhodnocení rizik, která zaměstnance při výkonu práce ohrožují a podle konkrétních podmínek práce.
2.4.2 Základní povinnosti zaměstnanců - Pracovat pouze se zařízením a vykonávat jen ty činnosti, pro které zaměstnanec splňuje kvalifikační předpoklady. - Dodržovat požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zásady bezpečného chování na pracovišti. - Dodržovat stanovené technologické postupy a v případě, kdy podmínky na pracovišti vyžadují odlišné řešení, postupovat v souladu se zásadami bezpečné práce. - Nepracovat nikdy osamoceně. - Absolvovat předepsané lékařské prohlídky a dodržovat stanovený pracovní režim. - Nepřekračovat maximální expoziční dobu určenou hygienikem pro obsluhu řetězové pily. Během stanovených přestávek nepracovat s řetězovou pilou. - Nepoužívat zařízení se spalovacím motorem v prostorách, kde není zajištěn dostatečný rozptyl spalin nebo jejich účinné odvětrávání. - Dodržovat při práci zejména tyto zákazy: a) při těžbě dříví - nekácet stromy za bouřky, silného větru, za mrazu silnějšího než -20OC, při poklesu viditelnosti pod dvojnásobnou výšku kácených stromů a v blízkosti silnice a železnice, bez předchozího zajištění bezpečnosti provozu na těchto komunikacích, - nepodřezávat stromy, na kterých zavěšený strom spočívá,
23
- nekácet jiný strom přes strom zavěšený, - neopracovávat stromy ležící pod závěsem, - neodstraňovat zavěšené stromy tzv. špalkováním, b) při soustřeďování dříví - nepracovat se soustřeďovacím prostředkem za bouřky, silného větru a při poklesu viditelnosti pod dvojnásobnou délku kácených stromů, - neprovádět soustřeďování dříví, jsou-li v prostoru ohroženém lanem navijáku další osoby, c) při odvozu dříví - nepohybovat se po dobu manipulace s břemenem v dosahu zdvihacího zařízení a břemene, - nepracovat se zdvihacím zařízením v ochranném pásmu vysokého a velmi vysokého napětí, - nepoužívat zdvihací zařízení je-li poškozené, - nemanipulovat se zdvih. zařízením bez vysunutých podpěr a stabilizované polohy odvozní soupravy, - nepohybovat se po odjištění klanic mezi soupravou a skládkou, není-li náklad zajištěn, d) při manipulaci dříví - nevstupovat na hromadu dříví a při zkracování napružených kmenů nezaujímat polohu ve směru pružení kmene, - nepřidržovat kmen, který zkracuješ, rukou nebo nohou; e) při práci s řetězovou pilou - nepoužívat pilu s nefunkční brzdou řetězu, spojkou nebo zachycovačem přetrženého řetězu a s opotřebeným řetězem, - nepracovat s pilou výše než v úrovni ramen a jsou-li v ohroženém prostoru další osoby. - Nepožívat alkoholické nápoje a neužívat ani jiné návykové látky na pracovišti a během pracovní doby ani mimo pracoviště. - Jsi-li svědkem pracovního úrazu, poskytnout postiženému pomoc a ohlásit úraz jeho nadřízenému. Při šetření příčin vzniku úrazu spolupracovat se zaměstnavatelem a inspektorem Státního orgánu dozoru (SOD). - Používat při práci jen osobní ochranné prostředky účinné proti riziku možného ohrožení zdraví. 24
2.4.3 Základní zásady bezpečné práce - Zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnanců, s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. - Vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik. - Vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. - Pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek. - Vyhodnotit rizika a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. - Zajistit zaměstnancům dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.
2.4.4 Používání OOPP - Zajistit výměnu poškozených OOPP ihned při zjištění jejich poškození a ztrátě funkčnosti. - Udržovat OOPP v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání u svých zaměstnanců. - Poskytovat OOPP bezplatně a nenahrazovat jejich poskytování finančním plněním. - V prostředí, ve kterém oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, poskytovat jako OOPP též pracovní oděv nebo obuv.
2.5 Zásady bezpečnosti práce při strojním obrábění dřeva 2.5.1 Základní povinnosti zaměstnavatele Kromě povinností popisovaných v kapitole 2.4.1 je nutné při práci při strojním obrábění dřeva dodržet další povinností: - informovat zaměstnance o zákazech prací při obsluze dřevoobráběcích strojů, - zajistit vybavení dřevoobráběcích strojů stanoveným ochranným zařízením,
25
- zajistit prostorové uspořádání pracoviště tak, aby byly respektovány požadavky hygienických předpisů, - provádět pravidelné kontroly používaného strojního zařízení.
2.5.2 Základní povinnosti zaměstnance - Dodržovat při práci na strojích stanovené pracovní postupy a pokyny výrobce k obsluze stroje. - Neodstraňovat ze stroje ochranné zařízení. - Neodstraňovat provozní poruchy, neprovádět nahazování a shazování řemenů, mazání a jiné nebezpečné manipulace za chodu stroje a doběhu stroje. - Neprovádět ruční čištění, odstraňování odpadů, např. pilin, třísek apod. za chodu a doběhu stroje. - K obrábění dřeva používat vhodně zvolené a bezchybné nástroje pro žádanou operaci, se správně nabroušenými řeznými částmi. - Při výměně nástroje zkontrolovat správné uchycení a nastavení nástroje a po jeho výměně i správnou funkci při chodu naprázdno. - Při výměně nástroje zajistit vypínač proti nežádoucímu spuštění. - Po upnutí nástroje a před započetím práce zkontrolovat správný běh stroje, zařízení a nástroje. - Materiál začít obrábět teprve tehdy, až nástroj dosáhne stanovené řezné rychlosti. - Po vypnutí stroje nebrzdit doběh pohybujících se částí stroje a nástrojů rukou nebo působením jiného předmětu na část stroje, upínací zařízení, nástroj nebo obráběný materiál. - Nevzdalovat se v době pracovní činnosti anebo po jejím skončení od spuštěného stroje, pokud není vypnut a pokud se nástroj ještě pohybuje. - Používat při obrábění materiálu delšího nebo širšího, než je pracovní stůl opěrné stojánky s otočnými válečky nebo podobné pomůcky. - Obrábět jen materiál, který neobsahuje nežádoucí kovové, popř. jiné části, které by mohly nástroj nebo zařízení poškodit. - Používat při práci vhodný pracovní oděv, obuv a stanovené osobní ochranné pracovní prostředky poskytnuté zaměstnavatelem.
26
2.5.3 Základní zásady bezpečné práce - Zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnanců, s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. - Vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik. - Vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. - Pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek. - Vyhodnotit rizika a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. - Zajistit zaměstnancům dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště. Kotoučové pily - Neupravovat dodatečně pilové kotouče. - Při řezání dlouhých desek a trámů zajistit, aby při jejich posuvu nedocházelo k namáhání pilového kotouče na ohyb. - Při řezání válcových dřev, polen, tyčí a podobného materiálu používat pomůcky nebo přípravky k zabránění nežádoucího pootočení nebo překlopení řezaného materiálu. - Řezaný materiál netlačit k pilovému kotouči do řezu přímo tělem. Při řezání nestát v rovině pilového kotouče. - Při řezání používat krátkou vyztuženou zástěru k ochraně břišní části trupu. - Při ručním posuvu nepoužívat ochranné rukavice. Při strojním posuvu – a ve výjimečných případech i při ručním posuvu, používat jen tříprsté nebo víceprsté rukavice. - Odstraňovat piliny a odpadky dřeva ze stolu univerzální kotoučové pily za chodu stroje pouze s použitím laťky nebo jiné nekovové pomůcky. - Při řezání kulatiny palivového dřeva na pilách s podávací kolébkou, řezat vždy jen jeden kus. Frézky - Na srovnávacích frézkách neposouvat materiál příliš rychle, zvláště dřevo sukovité, neubírat příliš tlustou třísku; při obrábění krátkého a úzkého materiálu (kratšího než 400 mm) používat pomocné dřevěné nebo jiné pomůcky.
27
- Na tloušťkovacích frézkách neopracovávat kratší materiály, než je vzdálenost osy hladkého válce od rýhovaného, materiál nevsunovat násilím. - U tloušťkovacích frézek používat při obsluze u přední části stroje krátkou vyztuženou zástěru k ochraně břišní části trupu. - Při přenášení nožů používat ochranná pouzdra, která chrání pracovníka před zraněním a nůž před poškozením. - Při obrábění stát bokem od vsunovaného materiálu. Pásové pily - Neprovádět volné přeřezávání tyčí na pásové pile. V nevyhnutelných případech použít přípravku, který zabrání pootočení tyče a poškození pilového pásu. - Nepoužívat natržené, vyštípnuté, zprohýbané, vyhřáté a jinak poškozené pilové pásy. - Při zavěšování, popř. ukládání pilových pásů umístit spoj na rovnou část pilového pásu. - Při manipulaci s pilovým pásem dodržet zásady stanovené v technické dokumentaci dodávané se strojem. 2.5.4 Používání OOPP Při používaní OOPP jsou směrnice stejné jako v kapitole 2.4.4.
28
3. CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH SUBJEKTŮ LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ 3.1 ŠLP Křtiny
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny je organizační součástí Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Od svého založení naplňuje tři základní poslání: - poskytuje praktické zázemí posluchačům lesnické fakulty, - zabezpečuje řádné obhospodařování univerzitního majetku, - slouží široké veřejnosti využíváním svého nadstandardního rekreačního vybavení a bohatství, realizuje také cílené projekty, jako je Lesní škola Jezírko a společenská činnost na zámku Křtiny. Lesní pozemky MZLU mají celkovou výměru 10 492 ha a vytvářejí souvislý komplex navazující na severní okraj města Brna, sahající až k městu Blansku. Jižně od města Brna, v lesní oblasti 35 – Jihomoravské úvaly, se nachází dva menší komplexy u obcí Rajhrad a Sokolnice. Lesy se nacházejí v nadmořské výšce 210 - 575 m a vyznačují se pestrostí přírodních podmínek. Na tomto relativně malém území, kde převládají smíšené porosty – 46% dřeviny jehličnaté a 54% dřeviny listnaté, je zmapováno 116 lesních typů ve 4 lesních vegetačních stupních. Průměrná lesní teplota je 7,5°C a průměrné roční srážky 610 mm. Území je značně členěno hlubokými údolími a žleby řeky Svitavy a Křtinského potoka. Geologické podloží je tvořeno granodioritem, kulmskými drobami a vápencem, třetina podniku se nachází v CHKO Moravský kras. Hlavními dřevinami jsou smrk, borovice a modřín, z listnatých buk a dub. Mimořádné růstové vlastnosti má modřín, jehož místní populace se nazývá modřín adamovský. Smíšené porosty buku s modřínem dávají v dospělosti zásobu až 1000 m3.ha-1. Tradice obhospodařování se provádí jemnějším způsobem s minimálními holosečnými prvky. Lze se setkat i s pozoruhodným pokusem o převod na les výběrný. Pro lesnický studijní program se zde nacházejí tři genové základny (buk, dub a jedle) a semenné sady modřínu opadavého, borovice lesní, smrku ztepilého, topolu osiky a jilmu horského. V minulosti k výukovým účelům byly uchovány bez zásahu celé porosty s přirozenou skladbou dřevin. Z nich postupně vzniklo dnešních 19 přírodních rezervací o rozloze 862 ha. Obhospodařování lesních porostů vyžaduje dobré dopravní zpřístupnění a proto zde vznikla hustota dopravních odvozních cest 20,1 m.ha-1.
29
Ke zpracování vytěženého surového dříví zbudoval ŠLP pilu v Olomoučanech, kde se zpracovává kulatina. Dále zbudoval ŠLP dřevařskou druhovýrobu v Josefově, kde se produkují hranoly, přířezy, spárovka, palubka, nekonečný vlys, obalový materiál a palety. V neposlední řadě se na středisku v Brně - Útěchově vyrábějí dřevěné vazníky a konstrukce pomocí technologie styčníkových desek V Adamově se nacházejí samostatná střediska pro sortimentaci, vagonování, dopravu dříví a opravu lesní mechanizace. ŠLP je na základě plnění požadovaných norem od roku 1997 držitelem certifikátu FSC podle systému firmy Woodmark a od roku 2003 je držitelem certifikátu PEFC, dále pak certifikátů C-o-C a IKEA.
3.2 Lesní závod Židlochovice
Lesní závod Židlochovice je jedním z přímo řízených lesních závodů státního podniku Lesy ČR. Současný LHP má platnost od 1.1.2000 do 31.12.2009. Lesní závod je charakterizován velkou katastrální rozlohou 173 000 ha. Zasahují do něj dvě přírodní oblasti: 35-Jihomoravské úvaly a na severu a severozápadě oblast 33-Předhoří Českomoravské vysočiny. LZ Židlochovice celkově hospodaří na 22 500 ha lesů, které jsou ve vlastnictví státu. Lesnatost tohoto území je necelých 15%, lužní lesy se zachovaly podél toků řek Moravy, Dyje, Svratky a Jihlavy na celkové ploše 9 700 ha. V těsném sousedství luhů se nachází 2 400 ha na vátých píscích se zastoupením borovice lesní a borovice černé, dubu ceru a akátu. Dalším významným typem lesa je listnatý pařezinový les s převahou dubu letního a zimního (většinou nepravé kmenoviny) na výměře 5 700 ha. Lesy se v zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině zachovaly pouze v několika hlavních komplexech, které nebylo možno zemědělsky využít (např. písky – cca 3 000 ha, pahorkatiny s dubovými pařezinami cca 8 000 ha, nebo lužní lokality s cca 10 000 ha lužních lesů). LHC Židlochovice má celkovou výměru 18 741 ha pozemků určených k plnění funkcí lesů. Dělí se podle kategorií na 41% lesů hospodářských, 58% lesů zvláštního určení (obory a bažantnice) a 1% jsou lesy ochranné. Lesy zvláštního určení jsou: pásma hygienické ochrany vodních zdrojů 1. stupně, lesy na územích přírodních rezervací, v 1. zónách CHKO, obory a bažantnice, lesy pro zachování biodiverzity. V dřevinné skladbě tvoří dřevinnou skladbu 90% listnaté dřeviny, z nichž dub 45%, jasan 15%, akát 10%, topoly 7% a ostatní listnáče 23%. Z 10% jehličnanů je borovice 80% a smrku 20%. 30
Úhrn srážek pod 550 mm za rok je oblast LZ semiaridní, nejnižší nadmořská výška je 150 m n.m. - soutok řeky Moravy a Dyje a nejvyšší 550 m n.m. na vrcholu Pálavských vrchů. Průměrná zásoba na 1 ha je 117 m3, průměrný přírůst na 1 ha je 3,8 m3 ročně. Na ploše cca 950 ha lesů je průměrný roční přírůst menší než 3,0 m3 ročně. Průměrný roční etát je stanoven na 10 500 m3. Stanovený průměrný roční úkol v obnově lesa byl podle LHP 1990-1999 287 ha první zalesnění a 83 ha opakovaného zalesnění. Procento ztrát je 29%. Výchovné zásahy jsou předepsány na ploše 229 ha prořezávky a na ploše 806 ha pro probírky. Základní způsob hospodaření je stanoven jako holosečný pasečný. Na Lesním závodě Židlochovice se nacházejí tato polesí: Židlochovice, Velký Dvůr, Mikulov, Diváky, Horní les, Valtice, Soutok a Tvrdonice. Polesí Moravský Krumlov patří do LHC Moravský Krumlov. LHC Židlochovice má výměru 18 741 ha. LHC Moravský Krumlov má výměru 3 796 ha. LHC Židlochovice se nacházejí převážně v 1. dubovém a 2. bukodubovém LVS. Ojediněle se vyskytují fragmenty na severních expozicích a zaříznutých údolích pahorkatin 3. dubobukového LVS. Dubový LVS zaujímá převážně část LO 35 v lužních oblastech podél vodních toků Moravy, Svratky, Dyje a Jihlavy. Bukodubový LVS se vyskytuje na území Pavlovských vrchů, Mikulovské pahorkatiny, Drnoholecké pahorkatiny, Dunajovských vrchů, Hustopečské a Valtické pahorkatiny. LHC Moravský Krumlov se nachází v 1. dubovém a 2. bukodubovém LVS. Bukový LVS je omezen na jižní expozici plošin a svahů LO 33 a zaujímá celou LO 35. Ojediněle se vyskytují fragmenty 3. dubobukového LVS v hluboce zaříznutém údolí Rokotné v říčním alúviu na nevyvinutých glejových půdách a stinných suťových svazích.
3.3 Jihočeské lesy České Budějovice, a.s.
Českobudějovicko patří celé do provincie Česká Vysočina. Ta zde má dvě subprovincie Českomoravskou a Šumavskou. Českomoravská subprovincie zde zasahuje svými dvěma oblastmi Jihočeské pánve a Středočeská pahorkatina. Z Jihočeských pánví zde patří dva celky Českobudějovická a Třeboňská pánev. -
Českobudějovická pánev leží ve středu a na severozápadě v podobě širšího pruhu mírně zvlněné rybníkářské sníženiny s výškami 400 - 450m.
-
Třeboňská pánev leží na východě v podobě zalesněného vyvýšeného okraje rybníkářské sníženiny s výškami 480 - 580m. 31
Ze Středočeské pahorkatiny zde zasahuje jeden celek: -
Táborská pahorkatina leží na severu regionu a je v podobě kopcovité zalesněné krajiny s výškami 500 - 630m.
Šumavská subprovincie zde zasahuje svou jedinou oblastí Šumavská hornatina a ta zde obsahuje dva celky Šumavského a Novohradského podhůří: -
Šumavského podhůří leží kousky na jihozápadě a je to zde zvlněná kopcovitá zalesněná krajina s výškami 500 - 800m.
-
Novohradského podhůří leží na jihovýchodě a je v podobě zvlněné krajiny lesů, polí, luk a řek s výškami 450 - 600m. Lesnatost území, zejména v příhraničních oblastech, je poměrně vysoká, avšak
jedná se převážně o lesy s nepřirozenou druhovou a věkovou skladbou, snadno podléhající stresovým faktorům - imisím a škůdcům. V lesích dochází k nahodilým těžbám jako důsledku škod, vzniklých větrem, těžkým sněhem, vznikem souší a částečně imisními škodami. V posledních letech dochází k devastačním těžbám, při nichž jsou vážným způsobem narušovány právní předpisy lesního hospodářství a porosty jsou vystaveny zvýšenému nebezpečí působení škodlivých činitelů. Ve vlastnicky rozdrobených částech lesů se závažně zhoršuje stav lesních cest a doprovodných objektů. I přes uvedené problémy plní lesy své produkční, vodohospodářské, zdravotně hygienické a ochranné funkce. Mají v regionu velmi vysoký rekreační potenciál a jsou turisticky přitažlivé. Srážky v oblasti Novohradských hor jsou v rozmezí 600 - 950 mm. V létě jsou jednou z nejdeštivějších oblastí jižních Čech, naopak v zimě jsou jednou z oblastí s nejnižší srážkovou činností. Třeboňská pánev leží výše než Českobudějovická, její nadmořská výška je 400-500 m n.m.. Podnik hospodaří na rozloze asi cca 30 000 ha plochy, z toho 13 000 ha patří do Třeboňské pánve a 17 000 ha patří do Novohradských hor. Zastoupení dřevin v Třeboňské pánvi
je tvořeno ze 70% borovicí, 20% smrku a 10% ostatní.
Novohradské hory tvoří 70% smrk, 25% borovice a 5% ostatní. Podnik se skládá z těchto polesí a středisek: Polesí Jakule, Hojná voda, Staňkov a Vlčí luka. Střediska: DMS Jakule, SDV Jakule, SSO Nové hrady, Šs Olešná. Podnik se zabývá těmito činnostmi: Vyrábí sortimenty surového dříví, dřevo zpracovává na řezivo, výrobky ze dřeva, pěstuje sazenice lesních a okrasných dřevin a dále se zabývá činnosti v lomu, kde dobývá kamenivo.
32
4. METODIKA ŘEŠENÍ Tato práce se bude zabývat rozborem pracovní úrazovosti na třech lesních hospodářstvích a to na Školním lesním podniku Křtiny, LZ Židlochovice a Jihočeských lesích České Budějovice. a.s. za období let 2000-2004. Postupoval jsem tímto způsobem: Ve vybraných podnicích jsem získával a shromažďoval údaje o úrazech v průběhu zkoumaných let, dané údaje jsem třídil z hlediska těchto kriterií: 1.
Průměrný evidenční počet pracovníků
2.
Počet kalendářních dní pracovní neschopností u pracovních úrazů
3.
Počet úrazů v jednotlivých měsících
4.
Počet úrazů v jednotlivých dnech v týdnu
5.
Počet úrazů během dne podle hodiny vzniku
6.
Počet úrazů podle odpracované hodiny
7.
Počet úrazů v jednotlivých činnostech a podle profesí
8.
Počet úrazů v závislosti na věku zraněného
9.
Počet úrazů podle zdroje a příčiny úrazu
10. Počet úrazů podle zraněné části těla a jeho stupně závažnosti Získané údaje budu následně statisticky vyhodnocovat: 11. Testování hypotéz: Test chí – kvadrát testuje náhodnost nebo nenáhodnost shody mezi empirickým a teoretickým rozdělením četnosti, tj. testování nulové hypotézy, že mezi empirickým a teoretickým rozdělením není rozdíl. V mém případě jsem volil 5% hladinu statistické významnosti, pro kterou jsem v tabulkách vyhledal kritickou hodnotu, kterou jsem srovnával s vypočítanou hodnotou chí-kvadrátu. (Příloha č.5) Po důkladném rozboru, zpracování a zhodnocení výsledků napíši návrh opatření na snížení počtu úrazů v nejrizikovějších a nejúrazovějších činnostech.
33
5. VÝSLEDKY ŘEŠENÍ 5.1 Rozbor úrazovosti s hlediska časového
Nejdůležitějším z hlediska analýzy úrazovosti se jeví rozbor dat dle časového hlediska. Zde je možné přímo sledovat trendy a z nich předpovědět další možný vývoj.
Tab. č.2: Vyčíslení počtu úrazů v letech 2000-2004 Rok 2000 2001 2002 2003 2004
JL Č. Budějovice LZ Židlochovice 21 13 12 17 17 10 16 17 12 14
ŠLP Křtiny 12 9 4 8 11
SPOLU 46 38 31 41 37
Tab. č.3: Počet zaměstnanců v letech 2000-2004 Rok JL Č. Budějovice LZ Židlochovice 2000 400 290 2001 380 302 2002 360 310 2003 340 320 2004 320 315 Průměr 360 307
ŠLP Křtiny 299 304 292 280 278 291
SPOLU 989 986 962 940 913 958
Tab. č.4: Průměr úrazovosti na zaměstnance v letech 2000-2004 Rok 2000 2001 2002 2003 2004 Průměr
JL Č. Budějovice LZ Židlochovice 5,3% 4,5% 3,2% 5,6% 4,7% 3,2% 4,7% 5,3% 3,8% 4,4% 4,3% 4,6%
ŠLP Křtiny 4,0% 3,0% 1,4% 2,9% 4,0% 3,1%
PRŮMĚR 4,6% 3,9% 3,1% 4,3% 4,1% 4,0%
Tab. č.5: Statistické údaje úrazovosti v letech 2000-2004 JL Č. Budějovice LZ Židlochovice 78 71 POČET ŮRAZŮ ZA 2000-2004 15,6 14,2 PRŮMĚR ŮRAZŮ ZA 2000-2004 12 10 MINIMUM 21 17 MAXIMUM 3,38 2,64 SMĚRODATNÁ ODCHYLKA 22% 19% VARIAČNÍ KOEFICIENT 19,4 17 PERCENTIL K=90% 16 14 MEDIAN 0,46 0,44 KORELACE
34
ŠLP Křtiny 44 8,8 4 12 2,79 32% 11,6 9 0,80
SPOLU 193 38,6 31 46 4,92 13% 44 38
25
JL Č. Budějovice LZ Židlochovice ŠLP Křtiny
20
15
10
5
0 2000
2001
2002
2003
2004
Graf č.1: Zobrazení úrazovosti v jednotlivých podnicích v letech 2000-2004
Z tabulky č.2 a následně z grafického vyjádření vyplývá, že u JL České Budějovice došlo v průběhu těchto let k celkovému poklesu počtu pracovních úrazů. K největšímu poklesu došlo v roce 2001, pak nastal mírný nárůst do roku 2002 a následně úrazovost klesá. Celkově je trend podle statistických dat z tabulky č.4 výrazně pozitivní t.j. dochází k nejvýraznějšímu snižování úrazovosti. U LZ Židlochovice má úrazovost neustálou změnu a kolísá okolo jeho průměru. I když počet úrazů není nejvyšší v rámci sledovaných podniků, průměr úrazovosti na zaměstnance je nejvyšší. Trend je mírně pozitivní a tedy i u tohoto subjektu je úrazovost klesající. I když vidíme toto kladné směřování úrazovosti, je nutno snížit jak percentil, tak výrazněji zvýšit směrodatnou odchylku (t.j. snížit dlouhodobě úrazovost). U ŠLP Křtiny je zřejmý pokles úrazovosti do roku 2002, ovšem pak dochází k nárůstu počtu úrazů. I tak ŠLP Křtiny mají nejmenší procento úrazovosti na zaměstnance, což je velice dobrý ukazovatel a také trend je zatím pozitivní. Znamená to, že právě tento podnik má úrazovost ze sledovaných podniků nejnižší. Nárůst úrazů v posledních dvou letech je nutné analyzovat a řešit.
35
Celkově ve všech třech podnicích dochází k průměrnému poklesu úrazovosti za sledované období, což vyplývá z grafu č.2. Lineární trend je jednoznačně klesající a taky statističtí ukazovatelé poukazují na příznivý trend snižování úrazovosti. 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2000
2001
2002
2003
2004
Graf č.2: Souhrnný graf úrazovosti
U úrazovosti v průběhu měsiců je možné najít společné rysy a vliv jednotlivých období roku, které odráží pracovní aktivitu jednotlivých podniků.
Tab. 6: Úrazovost v průběhu jednotlivých měsíců Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
JL Č. Budějovice LZ Židlochovice 11 4 6 7 10 8 6 4 6 5 6 13 5 3 9 8 7 6 5 7 6 5 1 1
36
ŠLP Křtiny 4 8 6 5 6 8 3 2 1 1
SPOLU 19 13 26 10 17 24 14 25 16 14 12 3
PRŮMĚR 6,3 6,5 8,7 5,0 5,7 8,0 4,7 8,3 5,3 4,7 4,0 1,0
30
25
20
15
10
5
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Graf č.3: Celková úrazovost v průběhu měsíců
Z tabulky č.6 vyplývá, že nejvyšší počet úrazů je v měsíci březen, následně srpen a červen v souhrnném měřítku. Mezi jednotlivými podniky jsou patrny rozdíly.
14
JL Č. Budějovice LZ Židlochovice ŠLP Křtiny
12
10
8
6
4
2
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Graf č.4: Graf závislsti úrazovosti jednotlivých podniků na kalendářním měsíci (2000-2004)
37
U JL České Budějovice je nejvyšší počet úrazů v lednu a následně v březnu. U LZ Židlochovice je nejvyšší počet úrazů v červnu a u ŠLP Křtiny v měsících březen a srpen. Nejnižší celková úrazovost je v prosinci, ovšem v ŠLP Křtiny jsou to měsíce únor a duben. U JL České Budějovice je nejvyšší lednová a březnová úrazovost způsobena jejich pracovním zaměřením na těžbu a zpracování kulatiny na dřevoskladech. V těchto měsících jsou ztíženy pracovní podmínky sněhovou pokrývkou a mrazem.Také manipulované sortimenty sehrávají svoji úlohu. U LZ Židlochovice je nejvyšší úrazovost v červnu způsobena nasazením pracovníků do pěstební činnosti. Dalším možným pohledem na úrazovost z časového hlediska je výskyt úrazů ve dnech pracovního týdne. Zde se projevuje chování zaměstnanců v rámci pracovního týdne (neobjevuje se tu faktor sezonních prací resp. vliv počasí). Tab. 7: Úrazovost v průběhu dní v týdnu Den PONDĚLÍ ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK SOBOTA NEDĚLE
JL Č. Budějovice LZ Židlochovice 15 18 16 12 18 12 12 12 13 17 0 0 4 0
ŠLP Křtiny 14 6 9 7 8 0 0
SPOLU 47 34 39 31 38 0 4
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 PONDĚLÍ
ÚTERÝ
STŘEDA
ČTVRTEK
PÁTEK
SOBOTA
Graf č.5: Celková úrazovost rozložená na dny v týdnu
38
NEDĚLE
Z tabulky č.5 vyplývá, že nejvyšší počet úrazů připadá na pondělí, následuje středa a pátek, což je vidět i na základě grafického procentuálního vyjádření. Na průběh úrazovosti během týdne má výrazný vliv nárůst únavy. Pondělní zvýšený výskyt úrazů není zanedbatelný. Zde hraje nejvyšší úlohu sobotní a nedělní volno. Pracovníci sice přicházejí do práce většinou odpočatí, ale dvoudenní přestávka si vyžaduje nové vpravení do pracovního režimu. Někteří pracovíci také ovšem nepřicházejí do práce plně odpočatí, neboť během volna pracují doma (např. na stavbě rodinného domu). Během soboty a neděle se též zůčastňují kulturních akcí a jsou proto mnohdy nevyspalí. Toto se projevuje u mladších pracovníků, kteří také v počátku týdne vykazují nejvyšší úrazovost. Nárůst únavy částečně potvrzuje podíl úrazů v úterý, které je nejoptimálnějším dnem a od středy ředy se již začíná projevovat únava zvýšenou úrazovostí, která se zvyšuje ve středu a mírně klesá ke konci týdne. Práce o víkendu je výjimkou, takže i úrazovost je minimální.
SOBOTA NEDĚLE 2% 0% PÁTEK 20%
PONDĚLÍ 24%
ČTVRTEK 16%
ÚTERÝ 18%
STŘEDA 20%
Graf č.6: Procentuální vyjádření celkové úrazovosti podle dne v týdnu
Z tabulky č.7 také vyplývá, že v ŠLP Křtiny byl nejvyšší počet úrazů v pondělí, což odpovídá celkovému rozložení. Procentuálně však v tomto podniku představuje úrazovost v ponděli až 32%, což je vysoce nad průměrem ve všech třech podnicích.
39
16
14
12
10
8
6
4
2
0 PONDĚLÍ
ÚTERÝ
STŘEDA
ČTVRTEK
PÁTEK
SOBOTA
NEDĚLE
Graf č.7: Úrazovost v ŠLP Křtiny rozložená na dny v týdnu
V JL České Budějovice byla úrazovost nejvyšší ve středu (23% z pracovního týdne) (Graf č.8). Tento podnik je vyjímečný tím, že pracovní doba je rozvrstvena na celý týden, a proto docházelo k úrazům i o víkendu. Ke kulminaci úrazů došlo ve středu a ne v pondělí, jako je to u dvou dalších podniků, u kterých je pracovní proces přerušen víkendem. U standardního rozvržení pracovního týdne (pondělí až pátek) je úrazovost rovnoměrně rozložena. Víkend je skoro bez úrazů, (hlavně v sobotu nebyly zaznamenány žádné úrazy), jenom v neděli je viditelný malý nárůst úrazovosti. Těžké je však identifikovat příčinu po psychologické nebo jiné stránce. Je však možné , že do víkendových prací, které jsou orientovány na jarní a letní měsíce, je zapojena jenom určitá malá skupina zaměstnanců, a tak i úrazovost je podstatně menší. V LZ Židlochovice je nejvyšší počet úrazů v pondělí (25% z týdne), následně v pátek (24% z týdne) (Graf č.9). Uprostřed týdne docházelo k úrazovosti na stejné úrovni. Špička vznikající na konci týdne je způsobena únavou a sniženou pozorností zaměstnanců, kteří již výrazněji myslí na víkend, než na ostražitost a vysokou zodpovědnost. Avšak v pátek dochází jenom v 17% k středním až těžkým úrazům, což je při porovnání se všeobecným průměrem relativně malé číslo. Dochází tedy převážně k lehčím úrazům z nepozornosti.
40
20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 PONDĚLÍ
ÚTERÝ
STŘEDA
ČTVRTEK
PÁTEK
SOBOTA
NEDĚLE
Graf č.8: Úrazovost v JL České Budějovice rozložená na dny v týdnu 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 PONDĚLÍ
ÚTERÝ
STŘEDA
ČTVRTEK
PÁTEK
SOBOTA
NEDĚLE
Graf č.9: Úrazovost v LZ Židlochovice rozložená na dny v týdnu
Posledním časovým faktorem je odpracována hodina z denního cyklu. Zde jednoznačně můžeme sledovat psychiku zaměstnanců, jejich pracovní soustředění a pracovní aktivitu.
41
35
30
25
20
15
10
5
0 1
2
3
4
5
6
7
8
po 8
Graf č.10: Celková úrazovost v rozložení na odpracované hodiny od počátku směny
Tab. 8: Úrazovost rozložená na odpracované hodiny od počátku směny Odpr. od počátku směny JL Č. Budějovice LZ Židlochovice 1 10 8 2 14 9 3 11 11 4 12 10 5 12 8 6 5 8 7 9 8 8 5 7 po 8 0 2
ŠLP Křtiny 3 1 4 8 10 4 5 9 0
POMĚR 11% 12% 13% 16% 16% 9% 11% 11% 1%
Z grafu č.10 a tabulky č.8 je vidět pomalý růst úrazovosti od první pracovní hodiny až k páté hodině pracovního času. Tento úsek je převážně v čase dopoledním. Když vezmeme začátek pracovního času v 6 -7 hodin ráno (Graf č.11) a ve 12 hodin čas na oběd, je graf č.10 lehce čitelný a poukazuje na režim, ale i proces jednání zaměstnanců. Hlavní pracovní aktivita je v ranních hodinách. Zaměstnanci jsou ve velice dobrém psychickém stavu, který je ale s rostoucím časem práce menší a menší. Okolo 12 hodiny je každý soustředěný na polední přestávku a tak je i pozornost výrazně snížena. Odpolední pracovní aktivita je již výrazně snížena, zaměstnanci jsou již nasyceni a spokojeni se střední mírou soustředěnosti. S dalším růstem odpracovaných hodin je aktivita
42
zaměstnanců vyšší a dochází ke snižování pozornosti, která se posouvá do roviny přemýšlení nad aktivitami, které přijdou po ukončení pracovní doby. Po osmé hodině (obvyklé ukončení směny) dochází k jednoznačnému snížení úrazovosti a úrazy se vyskytují jenom v ojedinělých případech. Čas úrazu/odprac. hod. 1:00:00 2:30:00 4:30:00 5:30:00 6:15:00 6:20:00 6:30:00 6:45:00 7:00:00 7:15:00 7:30:00 7:45:00 8:00:00 8:20:00 8:30:00 9:00:00 9:15:00 9:30:00 9:45:00 9:50:00 10:00:00 10:15:00 10:30:00 10:40:00 10:45:00 11:00:00 11:15:00 11:30:00 11:45:00 12:00:00 12:10:00 12:30:00 13:00:00 13:15:00 13:20:00 13:30:00 13:40:00 13:45:00 14:00:00 14:20:00 14:30:00 14:35:00 14:50:00 15:00:00 15:10:00 15:45:00 17:00:00 17:45:00 18:00:00 19:00:00 19:25:00 20:00:00 20:30:00 21:00:00 21:45:00 23:40:00
0
0,3
0,5
0,8
1
1,3
1,3
1,5
1,8
2
2,3
2,5
3
3,3
3,5
3,7
3,8
4
4,3
4,3
4,5
4,8
5 1
5,5
5,8
6
6,1
6,3
6,5
6,7
6,8
7
7,3
7,3
7,5
1 1 1 1 1 2
1 1 1 1
1
1
1
1
1 1 7
4 1
1 3 7
1
6
4
2
4
7
2
8
1
1
4
6
1
1 2 1 1 1
1 1
1
1
5
1
1 6
4 2
1 1
4
2 1 2
4 1
5
3
1
2 1
1
1
2 1 1
1
5
1 1
1
1 1 1
1
2 1 1 1 1
1
1
1
2 1 1
1
1
1
Graf č.11: Pracovní cyklus: poměr času vůči odpracovaným hodinám od počátku směny
5.2 Rozbor úrazovosti z hlediska ekonomického
Průměrný počet dnů na léčení úrazu je 44,1 přičemž průměrný počet zameškaných pracovních dnů z titulu léčby úrazu je 30,88 což při 193 úrazech ve všech třech subjektech představuje 5 928 dnů a při 8,5 hodinové pracovní době představuje 50 388 hodin zameškané práce. Když k tomuto číslu přidáme 1 smrtelný úraz, jde ve společnosti o výraznou ztrátu, nejen na zisku, ale i na životě.
5.3 Rozbor úrazovosti s hlediska personálního
V tomto rozboru se zaměřím na hledisko, které poukazuje především na fyzickou a sociální stránku zaměstnanců. V první časti by mohlo být sledování úrazovosti z hlediska věkového rozložení postižených zaměstnanců. Z tabulky č.9 je patrné, že nejvyšším počtem úrazů jsou postiženi pracovníci věkové skupiny 45-49, kdy u podniků dosahují 40 úrazů což je 21% z celkového počtu úrazů.
43
Tab. 9: Úrazovost závisející na věku pracovníků Věk 18-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-...
JL České Budějovice 9 8 8 7 6 12 12 12 4
LZ Židlochovice 8 6 5 9 9 19 12 2 1
ŠLP Křtiny 10 6 2 2 1 9 10 3 1
POMĚR 14% 10% 8% 9% 8% 21% 18% 9% 3%
S přibývajícím věkem úrazovost klesá. Toto je způsobeno pozvolným propouštěním starších zaměstnanců a jejich nahrazováním mladšími pracovníky. Dalším hlediskem je snižování celkového množství zaměstnanců u podniků. Poměrně vysoké procento počtu úrazů je v nejmladší věkové kategorii. Tito pracovníci mají krátkou praxi a nedostatek zkušeností. Úrazovost v této kategorii dosahuje 14%. V této kategorii je důležitá otázka zapracovanosti pracovníků. Dá se charakterizovat jako vpravení se do nových pracovních podmínek a zvládnutí nových pracovních postupů tak, že při průměrné námaze je bez porušení platných předpisů plněna výkonová norma. Je nutné zdůraznit, že v průmyslu se zapracovanost počítá na měsíce, kdežto v lesnictví ji musíme počítat na léta. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 18-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
Graf č.12: Zastoupení počtu úrazů z hlediska kritéria věku celkem
44
60-...
55-59 7%
60-... 2%
60-... 5%
18-24 22%
55-59 15%
60-... 55-59 1% 3%
18-24 12% 25-29 10%
50-54 17%
18-24 11% 25-29 8%
50-54 23%
30-34 7%
25-29 14%
45-49 20%
30-34 10%
50-54 15%
35-39 9%
30-34 5% 40-44 35-39 5% 2%
45-49 16%
40-44 8%
40-44 13%
JL České Budějovice
ŠLP Křtiny
35-39 13%
45-49 27%
LZ Židlochovice
Graf č.13: Zastoupení počtu úrazů z hlediska kritéria věku v jednotlivých podnicích
Z hlediska pohlaví je jednoznačně dominující pohlaví mužské. Ženy jsou zastoupeny výrazněji jenom v pěstební činnosti (až 97% úrazů žen je v odvětví pěstební činnosti, přičemž věkem jde především o ženy od 45 do 54 let (56%)) a za další žena má celkově větší zodpovědnost za své zdraví. Podíl žen na úrazech mladších jak 45 let je jenom 26%. Muži se zúčastňují v rizikovějších profesích jako je dřevorubec, dělník pilařské výroby a dělník dřevařské výroby (manipulace s fošnami). U mužů je pohled na věkové rozdělení rovnoměrnější. Víceméně se zde kopiruje věkové rozložení z grafu č.13. Tab. 10: Rozčlenění úrazovosti podle pohlaví Muž/Žena Muž Žena
JL Č. Budějovice LZ Židlochovice 60 62 18 9
ŠLP Křtiny 36 8
Žena 18%
Muž 82%
Graf č.14: Zastoupení pohlaví při úrazech
45
SPOLU 158 35
U jednotlivých podniků je viditelný zvýšený podíl úrazovosti žen u subjektu JL České Budějovice a nejmenší podíl žen na úrazovosti je v subjektu LZ Židlochovice. ŠLP Křtiny nejblíže kopíruje celkový poměr úrazovosti mezi muži a ženami (Graf č.14). Dalším důležitým personálním hlediskem je pracovní zaměření a jeho vliv na úrazovost zaměstnanců. Zde můžeme zatřídit stupně rizikovosti na jednotlivých odděleních.
Tab. 11: Rozčlenění úrazovosti podle profesí Profese Dřevařská výroba Pěstebná činnost Pilařská výroba Myslivost Lomy Dřevorubec Řidič Technicko-hosp. prac. Jiný
JL Č. Budějovice LZ Židlochovice ŠLP Křtiny 32 1 9 24 30 11 2 11 1 1 3 11 17 3 6 13 6 1 6 1 1 3
SPOLU 42 65 13 2 3 31 25 8 4
Z tabulky č.11 vyplývá, že u JL České Budějovice nejvíce úrazů bylo u dělníků v dřevařské výrobě, do které jsem zahrnul dělníky pracující na dřevoskladech, u kterých měla stoupající tendenci úrazovost při manipulování těžkých sortimentů. Na druhém místě v úrazovosti se uplatnila profese dělníků v pěstební činnosti, kde se projevily pády v těžkém terénu apráce při obhospodařování porostů. Na třetím místě v počtu úrazů jsou dřevorubci, pro které je charakteristická práce ve ztíženém prostředí. U LZ Židlochovice byla nejvyšší úrazovost u dělníků v pěstební činnosti. U tohoto podniku, na rozdíl od JL ČB, je jiná náplň činnosti, která je zaměřena spíše na myslivost a chov zvěře v oborách, kdežto u JL ČB je činnost zaměřena na těžbu a manipulaci dřeva na dřevoskladech. Úrazy u dřevorubců na podniku LZ Židlochovice se vyskytly v 17 případech, což je vysvětleno těžkou prací v terénu. Dále se zde projevila vyšší úrazovost u řidičů LKT a ULKT, kde při přibližování dříví docházelo k úrazům. U ŠLP Křtiny došlo k nejvyššímu počtu úrazů u dělníků pěstební činnosti, kde se projevila únava a nepozornost při prováděných činnostech. Na druhém místě
jsou dělníci pilařské
výroby, kteří zpracovávají dřevo na různých typech pil a výstupní materiály (latě, fošny a hranoly manipulují do hrání). U této činnosti dochází k úrazům horních končetin, konkrétně prstů a dlaní.
46
technicko-hosp. prac. 4%
jiný 2% dřevařská výroba 22%
řidič 13%
dřevorubec 16%
lomy 2% myslivost 1%
pěstební činnost 33%
pilařská výroba 7%
Graf č.15: Procentuální vyjádření úrazovosti podle profesí
Z procentuálního vyjádření jednoznačně vyplývá, že nejrizikovějšími profesemi jsou dělníci v pěstební a dřevařské výrobě, dřevorubci a řidiči UKT (Graf č.15).
Tab. 12: Nejrizikovější pracovníci Příjmení a jméno Bartelová Božena Bednář Jan Bendl Zlatomír Celý Edvard Kloubec Lukáš Kratochvíl Aleš Nevídal Jiří Petrla Martin Posel Vladimír Průcha Martin Richter Jan Říha Miroslav Sítek Cyril Skokan Vít Staněk Miloš Tošer Petr
Profese Počet úrazů dělník pěstební činnosti 2 dřevorubec 5 řidič 2 řidič 3 truhlář 2 dělník pilařské výroby 2 dřevorubec 2 dělník pěstební činnosti 2 dřevorubec 2 dřevorubec 3 dřevorubec 2 opravář strojů 2 řidič 2 dřevorubec 2 dřevorubec 2 dělník dřevařské výroby 2
Podnik LZ Židlochovice JL České Budějovice JL České Budějovice ŠLP Křtiny ŠLP Křtiny ŠLP Křtiny LZ Židlochovice LZ Židlochovice JL České Budějovice JL České Budějovice JL České Budějovice JL České Budějovice LZ Židlochovice LZ Židlochovice ŠLP Křtiny JL České Budějovice
V souboru bylo zjištěno 193 úrazů. 13 pracovníků utrpělo po 2 úrazech, 3 úrazy měli pouze 2 zaměstnanci. Nejvyšší počet úrazů, a to 5, se stal zaměstnanci JL ČB, který pracuje jako dřevorubec. Zranil se při práci s motorovou pilou při těžbě a odvětvování dřeva. 47
5.4 Rozbor úrazovosti s hlediska posouzení úrazu (příčina a zdroj úrazu)
V této kapitole se podíváme nato, co je příčinou resp. zdrojem úrazu a jaké důsledky (především zdravotní) úrazy způsobují. Při zkoumání objektivních zákonitostí ovládajících úrazovost a k účinnému boji proti ní, je třeba znát průběh vzniku úrazu. Tab. 13: Tabulka rozdělení úrazů podle zdroje Zdroj úrazu JL Č. Budějovice LZ Židlochovice ŠLP Křtiny Pády 29 25 9 Břemena 11 10 16 Nástroje 16 11 10 Materiál, předměty 6 9 Kontakt se strojním zařízením 7 2 2 Zvířata 4 6 Pracovní stroj 1 2 4 Jiné 2 2 2 Dopravní prostředek 1 3 1 Chemické látky- škodliviny 1 Popálení 1
SPOLU 63 37 37 15 11 10 7 6 5 1 1
35%
30%
25%
20%
15%
10%
5%
popálení
chemické látkyškodliviny
dopravní prostředek
jiné
pracovní stroj
zvířata
kontakt se strojním zařízením
materiál, předměty
nástroje
břemena
pády
0%
Graf č.13: Procentuální vyjádření úrazovosti podle zdroje úrazu
Tuto úrazovost popisuje úrazový děj, který je nutno rozložit na jednotlivé činitele úrazové znaky, z nichž nejdůležitější jsou zdroje úrazů. Za zdroj se považuje předmět
48
(stroj, dopravní prostředek, materiál apod.), látka (pára, chemikálie, plyn apod.), nebo energie, popřípadě lidská bytost, zvíře, přírodní živel, které svým náhlým vnějším působením přivodily úraz pracovníka přímo nebo nepřímo tím, že při nějaké jeho činnosti nebo jeho náhodném styku s nimi byly bezprostředním podnětem ke vzniku úrazu. Nejčastějším zdrojem úrazu v lesnictví jsou pády. Tato zranění jsou způsobena převážně nepříznivým stavem terénu, který je též závažným činitelem v úrazovosti a člověk jej může velmi málo ovlivňovat, protože je dán především přírodními podmínkami. Dalším vážným zdrojem úrazů v lesnictví jsou břemena (materiál). Možnost zranění břemeny se zde vyskytuje prakticky při všech operacích v těžební činnosti. Na třetím místě jsou motorové pily. Při práci v lese jsou dnes nejrozšířenější, i když se snažíme při dnešních technologiích v těžbě dřeva používat jiných těžebních strojů. Mimo těžbu dřeva používáme JMP i na odvozních místech a v manipulačněexpedičních skladech. Druhým bodem této kapitoly je rozbor délky pracovní neschopnosti. Tab. 14: Rozdělení úrazů podle délky práceneschopnosti celkově (typ úrazu) Typ úrazu JL Č. Budějovice LZ Židlochovice Lehký 6 9 Střední 67 56 Těžký 5 5 Smrtelný 0 1 těžký smrtelný 1% 8%
ŠLP Křtiny 4 35 5 0
SPOLU 19 158 15 1
lehký 10%
střední 81%
Graf č.14: Procentuální vyjádření úrazovosti podle typu úrazu
49
Z tabulky č.14 vyplývá, že v rámci délky práceneschopnosti je nejvyšší zastoupení středně těžkých úrazů. Toto rozdělení je jedno z možných hledisek, vypovídajících o závažnosti úrazu. Úrazy jsou děleny podle délky zameškaných pracovních dnů: a) 0-5 dnů - lehký úraz,
b) 6 dnů- 3 měsíce - středně těžký úraz,
c) nad 3 měsíce - těžký úraz,
d) smrtelný úraz.
Rozdělení provedeno dle Kroupy a Statistických směrnic 18 Nem úr. (Ondruš, 1980). Dalším možným pohledem by byla možnost zkoumání ztráty hybnosti, nebo omezení funkčnosti orgánu, nejčastěji smyslové funkce. K těmto údajům jsem se ale nedostal. V LZ Židlochovice byl podle tabulky č.14 nejvyšší počet středně těžkých úrazů, což odpovídá celkovému rozdělení. Došlo zde k jednomu smrtelnému úrazu, kdy pracovník upadl na betonovou podlahu ze žebříku, z kterého čistil zásobník na vodu. Jedná se o ojedinělý (výjimečný) úraz. Ze sloupce ŠLP Křtiny vyplývá, že středně těžkých úrazů je opět nejvíc, ale ve vztahu k počtu zaměstnanců je tento počet vzhledem k dalším sledovaným subjektům nejnižší. V JL České Budějovice je nejvyšší procetno výskytu středně těžkých úrazů a nejmenší procento těžkých úrazů. Tab. 15: Rozdělení úrazů podle příčiny úrazu Příčina JL Č. Budějovice LZ Židlochovice Pro nepředvídatelné riziko 41 52 Pro špatně odhadnuté riziko 36 9 Pro jiný nespecifikovatelný důvod 1 10
ŠLP Křtiny 36 8
pro jiný nespecifik. důvod 6%
pro špatně odhadnuté riziko 27%
pro nepředvíd. riziko 67%
Graf č.15: Procentuální vyjádření úrazovosti podle příčiny úrazu
50
SPOLU 129 53 11
V minulosti podle 18 Nem Úr bylo 14 příčin, z nichž byla daleko nejčastější 12. „nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu“ (chybějící tělesné předpoklady,
smyslové
nedostatky,
nepříznivé osobní
vlastnosti a okamžité
psychofyziologické stavy). Příčiny úrazu jsem zkoumal podle nového celostátního členění, které má 7 kategorií (Příloha č.4) a nabylo platnosti 14. listopadu 2001. Podíl těchto kategorií je znázorněn v tabulce č.14 a grafu č.15. Podle nové kategorizace má nejvýznamnější podíl kategorie „pro nepředvídatelné riziko práce, nebo selhání lidského činitele“ a to 129 úrazy, což je 67% z celkového počtu. Velký vliv na tuto příčinu úrazu má věk, zručnost, kvalifikace a fyzická zdatnost pracovníků. Další významnou skupinu představuje příčina úrazu pro špatně odhadnuté riziko, která představuje 53 úrazů, což je 27%. Další skupinou, která se podílí na příčině úrazů je třída pro jiný nespecifikovatelný důvod, která se podílí 11 úrazy, což je 6%. V rámci srovnání mezi jednotlivými subjekty vidíme významný rozdíl ve třídě pro špatně odhadnutá rizika, kdy u JL ČB došlo k 36 úrazům, ale u ŠLP Křtiny a LZ Židlochovice došlo pouze k 8 a 9 úrazům.
5.5 Rozbor úrazovosti z hlediska poraněné části těla
Ve sledovaném období došlo k největšímu počtu zranění nohy a to 75 případy, což představuje 37% z celkového počtu úrazů. Navíc k tomu musíme přičíst poranění prstů nohy, které představuje 9 případů, což jsou 4% z celkového počtu. Další významnou skupinu představují poranění ruky, které je zastoupeno 44 případy, což je 22%. Navíc poranění prstů ruky a dlaně představuje 29 případů, což je 14%. Poranění hlavy je zastoupeno 10 případy, což je 5%, ovšem navíc je ještě 14 případů poranění oka, což představuje dalších 7% z celkového počtu, z čehož vyplývá, že celkově poranění hlavy představuje 12% celkového počtu poranění. Tab. 16: Rozdělení úrazů podle zraněného místa na těle. Zraněná část těla Hlava Hrudník Noha Noha prsty Oko Ruka Ruka prsty Záda
JL Č. Budějovice 1 3 32 4 4 21 9 4
LZ Židlochovice 8 10 22 5 7 12 11 2
51
ŠLP Křtiny 1 1 21 0 3 11 9 2
SPOLU 10 14 75 9 14 44 29 8
Hlava 5%
Prsty na ruce 14% Oko 7% Hrudník 7%
Ruce 22%
Záda 4%
Nohy 37%
Prsty na noze 4%
Obr č.2: Procentuální rozdělení působení úrazů na části těla
Další skupinu poranění představuje poranění hrudníku a zad. Poranění hrudníku bylo 14, což je 7% z celkového počtu úrazů. Poranění zad je zastoupeno 8 úrazy, což jsou 4%. V rámci jednotlivých subjektů jsou patrny tyto rozdíly. U JL ČB představuje nejvyšší počet poranění nohy – 32 případů, hned za ním následuje poranění ruky – 21 případů. Pokud k tomu připočítáme poranění prstů, tak nohu zastupuje 36 případů a ruku 30 případů. Ostatní části těla jsou zastoupeny menším počtem případů. U LZ Židlochovice představuje nejvyšší počet poranění nohy – 22 případů a dále je poranění ruky – 12 případů. Významně je zastoupeno poranění prstů ruky – 11 případů. Další výraznou skupinu představuje poranění hrudníku – 10 případů, následně poranění hlavy 8 případů a poranění oka 7 případů. U ŠLP Křtiny nejvyšší počet úrazů představuje poranění nohy – 21 případů, dále poranění ruky – 11 případů a poranění prstů ruky – 9 případů. Poranění ostatních částí těla je u tohoto podniku zastoupeno v malé míře.
52
Tab. 17: Rozdělení úrazů podle typu zranění. Typ zranění JL Č. Budějovice LZ Židlochovice Bodnutí 3 5 Naražení 13 Natažení 2 1 Pohmoždění 27 17 Popálení 1 Poran.blíže nesp. 9 13 Pořezání 8 14 Vyvrtnutí 7 4 Zlomenina 8 16
ŠLP Křtiny 5 7 1 5 10 7 2 7
SPOLU 13 20 4 49 1 32 29 13 31
Bodnutí 7%
Zlomenina 16%
Naražení 10%
Natažení 2%
Vyvrtnutí 7%
Pořezání 15%
Pohmoždění 25%
Popálení 1%
Poran. blíže nesp. 17%
Graf č.16: Procentuální vyjádření úrazovosti podle typu zranění
Z tabulky č.17 a grafu č.16 vyplývá, že nejvíc úrazů tvoří pohmožděniny – 25%. Dalším nejvíce způsobovaným typem úrazu jsou blíže nespecifikovaná poranění – 17%, dále následují zlomeniny – 16% a pořezání – 15%.
53
6. DISKUSE Při rozboru úrazovosti na sledovaných 3 podnicích za léta 2000-2004 byly získány tyto výsledky: Ve sledovaném období došlo ke 193 pracovním úrazům, z toho byla 19 úrazů lehkých, 158 středně těžkých, 15 těžkých a 1 smrtelný úraz. V průběhu sledovaných let došlo k celkovému poklesu počtu pracovních úrazů. K největšímu poklesu došlo v podniku JL ČB, a to z 21 na 12. U LZ Židlochovice úrazovost kolísá okolo jeho průměru. I když počet úrazů není nejvyšší v rámci sledovaných podniků, průměr úrazovosti na zaměstnance je nejvyšší. Trend je mírně pozitivní a i tady u tohto subjektu je úrazovost klesající. U ŠLP Křtiny je zřejmý pokles úrazovosti, ale i zde dochází následně k nárůstu v rámci sledovaného období. I přesto mají nejmenší procento úrazovosti na zaměstnance vzhledem ke sledovaným podnikům. Nárůst úrazů v posledních dvou letech je nutné u tohto podniku analyzovat a řešit. U úrazovosti v průběhu měsíců je možné najít společné rysy u všech sledovaných subjektů. Nejvyšší počet úrazů se objevuje v měsíci březnu, následně je to červen a srpen. Dalším možným pohledem na úrazovost z časového hlediska je výskyt úrazů ve dnech pracovního týdne. Nejvyšší počet úrazů připadá na pondělí, následuje středa a pátek. Na průběh úrazovosti má výrazný vliv nárůst únavy. Na pondělní výskyt úrazů má vliv sobotní a nedělní volno, při kterém někteří zaměstnanci pracují doma, např. na stavbě rodinného domu a také se zúčastňují různých kulturních akcí. U ŠLP Křtiny je pondělní úrazovost 32%, což je nejvyšší ze všech sledovaných podniků. U JL ČB byla úrazovost nejvyšší ve středu, a to 23%. Tento podnik je vyjímečný tím, že pracovní doba je rozvrstvena na celý týden, a tím dochází k úrazům i o víkendu. U LZ Židlochovice je nejvyšší počet úrazů v pondělí, t.j. 25%, následně v pátek 24%. Posledním faktorem z hlediska časového je odpracovaná hodina z denního pracovního cyklu. Zde jednoznačně můžeme sledovat psychiku zaměstnanců, jejich pracovní soustředění a pracovní aktivitu. Ze získaných údajů vyplývá, že hlavní pracovní aktivita a soustředěnost je v ranních hodinách, a proto je zde úrazovost nejnižší. Úrazovost s přibývajícím časem stoupá a okolo polední přestávky kulminuje. Odpolední pracovní aktivita je již výrazně snížena, zaměstnanci jsou nasyceni
54
a nedostatečně se soustředí. Spíše se zamýšlí nad tím, co budou dělat ve volném čase, po skončení pracovní doby. Při pohledu na zameškaný počet dnů, potřebných na léčbu úrazu, je při 193 úrazech potřeba na léčení 5 928 dnů a při 8,5 hodinové pracovní době to představuje 50 388 hodin zameškané práce. Když k tomuto číslu přidáme 1 smrtelný úraz, jde ve společnosti o výraznou strátu nejen na zisku, ale i na životě. Nejvyšším počtem úrazů jsou postiženi pracovníci ve věku 45-49 let, kdy u podniků dosahují 40 úrazů, což je 21%. S přibývajícím věkem úrazovost klesá. Toto je způsobeno pozvolným propouštěním starších zaměstnanců a jejich nahrazováním mladšími pracovníky. Dalším hlediskem je snižování celkového počtu zaměstnanců v podnicích, a tím neustálé zvyšování produktivity práce a psychické a fyzické zátěže zaměstnanců. Vysoké procento úrazů je také v nejmladší věkové kategorii (18-24 let). Tito pracovníci mají krátkou praxi a nedostatek zkušeností. Úrazovost v této kategorii je 14%. Dalším hlediskem je rozdělení úrazovosti z pohledu pohlaví. Nejvíce se na úrazovosti podílejí muži – 82%, kdežto ženy pouze 18%. Při rozdělení úrazů na jednotlivé profese, bylo nejvíce úrazů v dřevařské výrobě u JL ČB. Do této kategorie jsem zahrnul dělníky pracující v dřevoskladech. Na dalším místě v úrazovosti se uplatnila profese dělník v pěstební činnosti. Na třetím místě jsou úrazy dřevorubců, pro které je charakteristická práce v těžkém nebo ztíženém prostředí. U LZ Židlochovice byla nejvyšší úrazovost u dělníků v pěstební činnosti. U tohto podniku je jiná náplň činnosti zaměřená spíše na myslivost a chov zvěře v oborách. Úrazy u dřevorubců na LZ Židlochovice se vyskytly v 17 případech. Dále se zde projevila vyšší úrazovost u řidičů speciálních a univerzálních kolových traktorů. U ŠLP Křtiny došlo k nejvyššímu počtu úrazů u dělníků pěstební činnosti. Na druhém místě jsou dělníci pilařské výroby, kteří zpracovávají dřevo na různých typech pil. U této činnosti dochází k úrazům horních končetin, konkrétně prstů a dlaní. Při rozboru úrazovosti z hlediska zdroje úrazu je nejčastějším zdrojem pád a člověk jej může velmi málo ovlivnit, protože je především dán přírodními podmínkami. Dalším vážným zdrojem úrazů v lesnictví jsou břemena (materiál). Možnost zranění břemeny se vyskytuje ve všech operacích těžební činnosti. Na třetím místě jsou motorové pily. Při práci v lese jsou nejrozšířenější, i když se je snažíme nahradit, protože práce s motorovou pilou je velmi nebezpečná a fyzicky náročná.
55
Z rozdělení úrazů podle délky práceneschopnosti vyplývá, že největší zastoupení úrazů je středně-těžkých. U LZ Židlochovice byl největší počet středně-těžkých úrazů, u ŠLP Křtiny je opět nejvíc středně-těžkých úrazů. U JL ČB je největší procento výskytu středně-těžkých úrazů a nejnižší procento těžkých úrazů.
56
7. ZÁVĚR Na základě podrobného rozboru úrazovosti u tří sledovaných subjektů bych chtěl provést návrh nápravného opatření pro snížení úrazovosti u sledovaných podniků. Celková úrazovost za sledované období má klesající tendenci, avšak musíme brát zřetel na snižování počtu pracovníků v tomto odvětví. Vyjímkou je LZ Židlochovice, kde počet pracovníků mírně vzrostl. Zaměstnance je nutné neustále proškolovat a hlavně každý den před nástupem do práce upozorňovat na možná nebezpečí a rizika při provádění jejich úkolů. Toto upozorňování se nesmí brát na lehkou váhu, protože pracovní podmínky se v přírodním terénu nemění z hodiny na hodinu, ale mohou se měnit minutu po minutě. Velkou pozornost je nutné věnovat školení nových pracovníků, kteří se většinou nesetkali s touto prací a je dobré je přiřadit ke zkušeným starším pracovníkům, kteří jim budou práci vysvětlovat a metodicky vést. Také je důležité, aby noví zaměstnanci měli čas na zapracování a první 3 nebo 4 měsíce byli placeni časovou mzdou a teprve po zapracování jim změnit tuto časovou mzdu na úkolovou. I přes tuto dobu zapracování by jsme měli myslet na přísloví „co se v průmyslu naučíš za několik dní nebo týdnů, to se v lesnictví naučíš za několik měsíců nebo let“. Dále bych chtěl upozornit na používání pracovního oblečení a pracovních pomůcek. Je důležité používat nejen protiřezné kalhoty a pevnou obuv s kovovou špičkou, ale také je důležité, aby obuv byla opatřena hrubou protiskluzovou podrážkou a bota byla uspůsobena důkladnou fixací kotníku při případném pádu. Nesmíne opomenout kontrolu používání těchto pomůcek. Dále bych chtěl upozornit na používání protihlukových krytů na uši při obsluze různých pil v pracovních halách. Zde se tato pomůcka může zdát zbytečná, ale po dlouhodobější absenci používání tohoto prostředku může dojít ke zhoršení sluchu a tato ztráta je nenahraditelná. Dále na tomto místě při výrobě fošen, desek a vazníků v několika případech došlo k několika úrazům při manipulaci s těmito výrobky, protože tyto desky jsou těžké a zaměstnanci se rychle unaví, důsledkem čeho vznikají úrazy. Jako nápravu bych navrhl určité zmechanizování tohto procesu nebo alespoň zvýšení počtu obsluhujícího personálu. Při zjišťování úrazovosti v průběhu týdne jsem zjistil, že nejvíce úrazů vzniká v pondělí, a proto bych navrhl jako opatření zařazení méně náročné práce na tento den,
57
nebo zařadit určitá školení, pomocí kterých by se zaměstnanci mohli vpravit do pracovního procesu nenásilnou, ale účinnou formou. Při posuzování úrazů z hlediska časového, nejvíce úrazů vzniká v dopoledních a poledních hodinách, proto navrhuji udělání polední přestávky již třeba v 11 hodin. Toto opatření se mně jeví jako velmi účinné z hledoska rozvržení lidských sil na uskutečnění pracovního úkolu. Dalším pro mne se jevícím problémem je vyřešení dostupnosti zaměstnanců v terénu. Tento problém se dá lehce vyřešit vybavením pracovníků mobilními telefony, které se stávají v dnešní době již samozřejmostí. Dalším důležitým faktorem se mi jeví dodržování předepsaných pracovních postupů pro určité úkoly, zjištěná nekázeň při nedodržování by se měla trestat finančními postihy. Vysoký podíl úrazovosti v pěstební činnosti je zapříčiněn velkou náročností na fyzickou práci, ale také hlavně nízkým finančním ohodnocením práce, a proto se zaměstnanci snaží zvyšovat neúměrně pracovní tempo a potom dochází k špatně odvedené práci, kterou bohužel nezjistíme většinou hned, ale ve velkém množství případů až po uplynutí několika měsíců, což z ekonomického hlediska je velmi velká ztráta. Dalším důsledkem tohoto zvýšeného tempa je zvýšení úrazovosti. Při testování shody celkového počtu úrazů (Příloha č.5) se testovaly jevy JL Č.Budějovice, LZ Židlochovice a ŠLP Křtiny v letech 2000 – 2004. Vypočítané testové kriterium je menší než tabulková kritická hodnota. To znamená, že je rozdíl mezi námi definovanými subjekty, které byly vybrány na základe rozdílu velikosti a rozdílnosti vlastníků subjektu. Závěrem této kapitoly bych chtěl zdůraznit, že nejdůležitější ve snižování úrazovosti je, jak již jsem uvedl, trvalé školení a upozorňování na možnosti vzniku úrazu.
58
8. RESUME On the basis of detailed analysis of the personal accident rate in three studied subjects I would like to carry out a proposal corrective steps for decrease of personal accident rate in examined companies. General accident rate behind period under consideration has downtrend, however we have to take to consideration a reduction of the number of workers in this line. It follows that, if the number of workers stayed same, the accident rate would be increased. Therefore it is important, all the time think on prevention from personal accident rate and labour protection. Employee is necessary all the time re-educate and largely every day before entrance to the work warned on perhaps danger and diversification in applying the provision their impositions. This warn mustn't it make light of, because service conditions in natural terrain unchangeable from o'clock straight - time, but they may change minute after minute.
Big attention is necessary pay skill new workers that the mostly no meet with by this one washing and is good is assign to by experienced older workers that them will work interpret as and digestedly lead. Also it is important, at new staff have had time on training and first 3 or 4 months were paid time wages and only after training them change this time wages on task. I over this time of training would we're have had think of proverb “What in industry learn behind some days or weeks, it in forestry learn in a few months or years.”
Further would wanted refer to using working clothing and working helps. It is important use not only against - cutting trousers and unyielding footwear with metal point, but also it is important, to footwear was powered coarse nonskid shoe sole and boot were configure thorough fixation ankle at pertinent fall. We must not to leave out verification using these helps. Further would wanted refer to using acoustic enclosure canopies on ears at attendance different drunk in working vestibules. Here this help is able to seem needless, but after long - term absence using hereof agent is able to get to downgrade hearing and this waste is irreplaceable. Further herein at production planks, boards and ties in a few cases get to several injuries at handling with those produce, since these portfolio are heavy and staff quickly will tire, consequence what rise
59
injuries. Like remedy would suggested definite mechanize that of the process or at least increasing of the number of working personnel.
At recognition of personal accident rate along week I am found out that the mostly injuries rises on Monday, that is why would suggested like procuration enlistment less exacting work upon this day, or class with definite skill, by the help of which would staff could insert into working of the process pacific, but effective form.
At adjudication of injuries in light of time, mostly injuries rises in morning and midday o'clock, therefore I prefer establish of noon-hour already possibly in 11 o'clock. This procuration to me shows as a very effective from point of view layout human coming on realization working imposition.
Next showed problem for me is resolution availability employees in terrain. This problem puts lightly solve equipment workers mobile phones that the happen nowadays already matter of fact.
Next important factor me show observance specified working progress for definite office, ascertained lack of discipline at neglect of official duties would have punished financial recourses.
High share personal accident rate in silvicultural operations is be the cause of big heftiness on physical work, but also largely low financial valuation work, that is why staff try escalate disproportionate pace of work and then happens to badly conscript work that the unfortunately unidentifiable mostly at once, but plenty cases as far as after a period of several months, which from economic standpoint is very heavy loss. Next consequence here of increased tempi is increasing personal accident rate.
In fine those chapters I would like want highlight that the most important in dispraise personal accident rate is already as I introduced, lasting skill and warned on possibilities raise injury.
60
9. POUŽITÁ LITERATURA 1.
ARMSTRONG, M.: Řízení lidských zdrojů. Praha: GRADA, 2002, str. 856
2.
BOLF, D.: Posouzení pracovní úrazovosti u akciové společnosti Buchlovice a akciové společnosti Bystřice pod Hostýnem a návrh nápravných opatření. Brno: Diplomová práce, 1999, str. 50.
3.
DOČEKALOVÁ, O.: Analýza úrazovosti na ŠLP ve Křtinách a návrh opatření, Brno: Diplomová práce, 1993, str. 55.
4.
CHUNDELA, L.: Ergonomie v praxi. 1. vydání, Praha: 1984, str.354.
5.
KOHOUT, V.: Prevence BOZ pracovníků lesního hospodářství ČR, Brno: DZZ LF VŠZ, 1994, str.36.
6.
Ministerstvo zemědělství – Zelená zpráva 2005.
7.
PEHE, J.: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v otázkách a odpovědích, 1. vydání, Praha: Práce, 1989, str.385.
8.
RÓNAY, E. a SLÁMA, O.: Ergonómia a bezpečnosť pri práci v lesnom hospodárstve, 1. vydanie, Bratislava: Nakladatelství Príroda, 1989, str.
9.
ŠALAMOUN,
P.:
Bezpečnost
práce
v lestnictví,
Praha:
Nakladatelství
Informatorium, 1995, str. 28. 10. ŠALAMOUN, P.: Hodnocení pracovního prostředí v lesním hospodářství, 1. vydání, Praha: , 1999, str.45. 11. ŠMELKO,
Š.
a WOLF,
J.:
Štatistické
metódy
v lestníctve,
Bratislava:
Nakladateľstvo Príroda, 1977, str. 330. 12. TOMÁŠEK, P.: Pracovní postupy a zásady bezpečné práce při lesních činnostech, Praha: , 2003, str. 128. 13. ZACH, J.: Statistické metody, 1. vydání, Brno: VŠZ Brno, 1994, str.135.
61
10. PŘÍLOHY č. 1 – 5
62
