UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMAKOGNOZIE
Diplomová práce
Mikroskopická charakteristika květů z kulturních odrůd Sambucus nigra L.
Vypracovala: Veronika Andělová Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Jiřina Spilková, CSc. Oponent: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D.
Hradec Králové, 2015
Poděkování Děkuji doc. RNDr. Jiřině Spilkové, CSc. za odborné vedení, mimořádnou vstřícnost, obětavou pomoc, připomínky a cenné rady při zpracování této diplomové práce.
2
„Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorských dílem. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a v práci jsou řádně citovány. Práce nebyla použita k získání jiného nebo stejného titulu.“
Veronika Andělová
V Hradci Králové
3
Obsah 1.
Úvod ...................................................................................................................................... 6
2.
Cíl práce ................................................................................................................................ 7
3.
Teoretická část ...................................................................................................................... 8 3.1
Sambucus L. .................................................................................................................. 8 Sambucus nigra L. – bez černý ............................................................................. 9
3.1.1 3.1.1.1
Obsahové látky květu ...................................................................................... 11
3.1.1.2
Pěstování černého bezu ................................................................................... 12
3.1.1.3
Podmínky a systémy pěstování ....................................................................... 12
3.1.1.4
Sběr a sušení bezu černého ............................................................................. 13
3.1.1.5
Užití květu bezu černého ................................................................................. 13
Význam mikroskopie v kontrole drog......................................................................... 14
3.2 4.
5.
Experimentální část ............................................................................................................. 16 4.1
Původ materiálu .......................................................................................................... 16
4.2
Pomůcky, chemikálie a přístrojové vybavení ............................................................. 17
4.2.1
Pomůcky pro přípravu preparátů ......................................................................... 17
4.2.2
Chemikálie .......................................................................................................... 17
4.2.3
Přístrojové vybavení............................................................................................ 17
4.3
Příprava preparátů ....................................................................................................... 17
4.4
Vyhodnocení pozorovaných preparátů........................................................................ 18
Výsledky ............................................................................................................................. 19 Mikroskopie preparátů květů ...................................................................................... 19
5.1 5.1.1
Květy bezu černého – planě rostoucí .................................................................. 19
5.1.2
Květy bezu černého – odrůda Albida .................................................................. 22
5.1.3
Květy bezu černého – odrůda Alleső .................................................................. 24
5.1.4
Květy bezu černého – odrůda Aurea ................................................................... 26
5.1.5
Květy bezu černého - odrůda Bohatka ................................................................ 29
5.1.6
Květy bezu černého - odrůda Dana ..................................................................... 32
5.1.7
Květy bezu černého - odrůda Haschberg ............................................................ 34
5.1.8
Květy bezu černého - odrůda Juicy ..................................................................... 36
5.1.9
Květy bezu černého - odrůda Kőrsőr .................................................................. 38
5.1.10
Květy bezu černého - odrůda Madona ................................................................ 41
5.1.11
Květy bezu černého - odrůda Pregarten .............................................................. 44
5.1.12
Květy bezu černého - odrůda Riese aus Vobloch................................................ 46
5.1.13
Květy bezu černého - odrůda Tulbing ................................................................. 49 4
5.2
Průduchy ..................................................................................................................... 52
5.3
Stomatální index ......................................................................................................... 54
6.
Diskuze................................................................................................................................ 55
7.
Závěr ................................................................................................................................... 58
8.
Seznam obrázků, tabulek a grafů ........................................................................................ 59
9.
8.1
Seznam obrázků .......................................................................................................... 59
8.2
Seznam tabulek ........................................................................................................... 60
8.3
Seznam grafů............................................................................................................... 61
Literatura ............................................................................................................................. 62
10. Abstrakt ............................................................................................................................... 65 11. Abstract ............................................................................................................................... 66
5
1. Úvod Zprávy o existenci bezu černého nacházíme v pramenech starých tisíce let. Lidé užívali nejen jeho plody, ale zpracovávali také kůru. Další zmínky o jeho využití pochází z doby kamenné a bronzové, kde byly vyhledávány jeho semínka a větvičky. V období starého Řecka a Říma známí léčitelé používali bez k léčebným účelům. (1) Rostlina bez černý má mnoho názvů jako například bezinky, psí bez, smradinky, kozičky. Vědecký název rodu je Sambucus L. pochází pravděpodobně z řeckého slova „Sabux“ a označuje barvivo obsažené v plodech bezu. Pokud mluvíme o bezu, zpravidla myslíme na černý bez (Sambucus nigra). Je jedničkou mezi ostatními druhy. Bez černý patří nejen k nejrozšířenějším druhům, ale taky k nejvýznamnějším druhům z lékařského hlediska. (1) Ačkoli nevyniká ani krásou ani vůní, požíval mezi lidmi vždy veliké vážnosti, o čemž nejlépe vypovídá přísloví „ Před heřmánkem smekni, před bezem klekni.“ (1) Černý bez se v minulosti u nás cíleně nepěstoval, rostliny planého bezu se však vyskytovaly na celém území. Léčebné účinky květu bezu černého jsou využívány nejen v lidovém léčitelství, ale i ve farmaceutickém a zpracovatelském průmyslu. (2) V současné fytoterapii se používají květy bezu černého Sambuci nigrae flos, lékopisná droga (3) a plody, Sambuci fructus. S ohledem na vzrůstající poptávku, bylo přistoupeno k selekci kulturních odrůd a následnému šlechtění. Výhodou kulturních odrůd bezu černého oproti planému bezu je zvýšení obsahových látek, větší květenství, vyšší výnosy a odolnost vůči okolnímu prostředí. (2)
6
2. Cíl práce Cílem diplomové práce bylo zhodnotit mikroskopické znaky květů bezu černého z kulturních odrůd, popsat rozdíly mezi jednotlivými odrůdami a planě rostoucím bezem černým, a zjistit, zda splňují požadavky na mikroskopickou zkoušku totožnosti pro lékopisnou drogu Sambuci nigrae flos.
7
3. Teoretická část 3.1 Sambucus L. Rod Sambucus L. (Adoxaceae) obsahuje velký počet okrasných kultivarů, odrůd a forem bezu. Jeho výskyt je zaznamenán ve všech světadílech, nejvíce v mírném a subtropickém pásmu, jen velmi vzácně se nachází v horských oblastech tropů. Dosud bylo popsáno více jak čtyřicet druhů Sambucus L. (4-5) V České republice jsou nejznámější tři původní druhy: Sambucus nigra L. – bez černý, Sambucus racemosa L. – bez červený (hroznatý) a Sambucus ebulus L. – bez chebdí. (4) V Evropě se vyskytuje ještě bez sibiřský, Sambucus sibirica, a to ve středním a východním Rusku. (6) Sambucus L. představují opadavé keře nebo menší stromy, popř. vytrvalé byliny nebo polokeře s mělkým do velké plochy rozloženým kořenovým systémem nebo podzemními výběžky. Větve mají rozkladité se světlou kůrou s lenticelami a silnou bílou nebo hnědou dření. Listy jsou vstřícné, lichozpeřené s vyvinutými nebo zakrnělými palisty. Květenství jsou koncová, nejčastěji s bohatými plochými vrcholíky nebo mají vrcholičnaté laty. Květy malé, oboupohlavné, bílé nebo smetanově žluté, kalich je krátce trubkovitý s třemi až pěti kališními cípy, koruna je také trubkovitá a většinou pěticípá. Dále má pět tyčinek s prašníky žluté nebo fialové barvy na vzpřímených nitkách. Semeník je polospodní, s tří až pěti laločnatou stopkatou nebo přisedlou bliznou. Plodem je černá nebo červená peckovice přibližně kulovitého tvaru, většinou rozdělená do třech až pěti oddílů, každý oddíl obsahuje jednu pecku. (4-7)
8
3.1.1 Sambucus nigra L. – bez černý Rozvětvený keř nebo strom vysoký 1,5 až 5,0 metrů, jen vzácně dosahuje výšky 10,0 metrů. Mladé větve jsou lysé se zelenavou kůrou obsahující lenticely, starší větve mají hnědou až šedozelenou rozpraskanou kůru. Dřeň obsažená ve větvích je silná, bílé barvy. Listy jsou lichozpeřené. Palisty opadají nebo se přeměňují ve žlázky. Lístky jsou kopinaté nebo eleptické, na okraji pilovitě zubaté, na vrchní straně olysalé a tmavozeleně zbarvené, na spodní straně sivozelené a pokryté chlupy. (4, 5, 8) Květ je drobný vyrůstající na konci větví v plochých chocholíkovitých vrcholících. Nejčastěji pětičetný, jen výjimečně tří nebo čtyř četný. (9) Vytváří velké množství pylu. Množství květu je složeno ve vrcholíky nebo laty, květenství ploše kolovité. Kalich malý, trubkovitý a vejčitě cípatý. Koruna je bílá nebo nažloutlá a cípatá. Tyčinky jsou většinou stejně dlouhé nebo o něco delší. Prašníky žlutavé. (4) Čnělka malá nebo zcela chybí, blizna laločnatá. Peckovice černé až tmavofialové a kulovitého tvaru obsahující 3 až 5 hnědých vejcovitých semen. (4-5) Doba kvetení závisí na počasí a lokalitě. V našich podmínkách připadá fenologická fáze kvetení nejčastěji na období od druhé poloviny května do první poloviny července. Opylovací poměry jsou závislé na genotypu a mohou být samosprašné, částečně samosprašné i cizosprašné. Díky době kvetení u nás nehrozí poškození květů mrazy. (6) Bez černý je rozšířen téměř po celé Evropě a Malé Asii až do Západní Sibiře. Vyskytuje se převážně ve vlhkých lesních mýtinách, podél cest, na kamenných místech v roklích, rumištích, okrajích cest a různých neošetřených místech. Pro svůj růst potřebuje především půdu s dostatkem humusu, draslíku, dusíkatých a fosforečných látek. (10-11) Na našem území rostou ještě dva další zástupci tohoto rodu. Bylinný bez chebdí (Sambucus ebulus L.) roste zejména v teplejších oblastech a je jedovatý, často se zaměňuje s bezem černým (Sambucus nigra L.). (12) Bez červený (Sambucus racemosa L.) roste nejčastěji v lesích, zejména v horských oblastech. Od bezu černého se liší zelenavě žlutými květy ve vejčitých vrcholičnatých látkách, hnědou dřevní větví a červeným zbarvením peckoviček. (5, 13, 14)
9
Obr. 1. Bez černý - květenství
Zdroj: http://www.priroda.cz/clanky/foto/bezcerny.jpg (11. 2. 2015)
Obr. 2. Bez černý - plody
Zdroj: http://www.edelzanger-munstergeleen.nl/vlier.jpg (11. 2. 2015)
10
3.1.1.1 Obsahové látky květu Květy bezu černého obsahují podle lékopisu nejméně 0,80 % flavonoidů vyjádřené jako isokvercitrosid, počítáno na usušenou drogu. (3) Ze skupiny flavonoidů obsahují hlavně flavonoly. Převážná většina jsou deriváty kvercetinu, mezi které patří například isokvercetin a rutin. (15) Rutin je flavonoidní glykosid, který se nalézá v sušených květech v množství až 3% (6), dalšími jsou deriváty kaempferolu (kaempferol-3-Orutinosid a kaempferol-3-O-glukosid) další skupinou jsou deriváty isorhamnetinu (isorhamnetin-3-O-rutinosid, isorhamnetin-3-O-glukosid). Kaempferol-3-O-rutinosid a kvercetin-3-O-rutinosid jsou hlavními flavonoly obsaženými v květech bezu černého. (15-17) Fenolické kyseliny isolované z květů jsou deriváty kyseliny kávové a kyseliny pkumarové. Největší zastoupení z derivátů kyseliny kávové má kyselina chlorogenová. Mezi deriváty p-kumarové kyseliny patří například 5-O-p-kumaroylchinová kyselina. (16) Květy obsahují stopy kyanogeního glykosidu sambunigrinu (1-mandelonitril-D– glukosid). (6) Dále obsahují silici. Její množství je proměnlivé vlivem různého způsobu získávání. Silice je žlutá, při pokojové teplotě má voskovitou strukturu. Kromě monoterpenů (např. linalool) obsahuje kyselinu palmitovou, parafin a alkany, mezi které patří uhlovodík trikosan (C23 H18). (6) Květy obsahují různé aminokyseliny jako například alanin, asparagová nebo glutamová kyselina. Celkové množství aminokyselin v extraktu je 8,9 %. (19) V květech je možné identifikovat triterpenoidy a steroly. Mezi terpenoidy patří lupeol a cykloartenol. Hlavní sterol je sitosterol, dále květy obsahují kampesterol nebo cholesterol. V květech se nacházejí ve formě volné i esterifikované, zejména jako ester kyseliny palmitové. (20) Květ obsahuje také organické kyseliny jako kyselina jablečná, citronová nebo fumarová. (21) Mezi další látky obsažené v květu bezu černého patří cukry, slizy a třísloviny, vitamín C nebo minerální látky. (6, 11) 11
3.1.1.2 Pěstování černého bezu Černý bez patří mezi rostliny, kterým vyhovuje k růstu zejména podnebí mírného podnebního pásma. V České republice jsou planě rostoucí rostliny bezu černého ve velkém množství rozšířeny po celém území. Cíleně se v minulosti černý bez v České republice téměř nepěstoval, avšak jeho stále rostoucí význam vedl k jeho kultivaci. (2) S ohledem na pomologické a pěstitelské vlastnosti bezu černého bylo přistoupeno k selekci kulturních odrůd a následnému šlechtění. Pěstování kulturních odrůd bezu černého oproti planému bezu je výhodné zejména z důvodu většího květenství a vyšších výnosů. Pro šlechtitelský výzkum bylo určeno celkem 17 kulturních odrůd bezu černého. Cílem výsadby a následného výzkumu bylo porovnání fenologických a růstových znaků v našich podmínkách, chemické rozbory plodů jednotlivých odrůd a jeho způsoby množení. (2) Výsledky šlechtění poskytly pěstitelské veřejnosti praktické informace a doporučení k výběru nejvhodnějších odrůd. U rostlin byl sledován počátek a konec hlavního květu, nasazení květů, nasazení plodů a doba zralosti s následnou sklizní. (22) Za významný byl považován také údaj o počtu dní květu s ohledem na jeho sběr. Z dosavadních výsledků šlechtění vyplývá, že v našich pěstitelských podmínkách mají v prvním roce po výsadbě nejvyšší výnosový potenciál odrůdy „Weihestephan“, „Sambu“ a „Haschberg“, které nasadily nejvíce květů a následně i plodů. Šlechtitelský výzkum však bude pokračovat i v dalších letech se všemi sledovanými odrůdami. Nejlépe hodnocené odrůdy pak budou doporučeny pro pěstování v České republice. (23)
3.1.1.3 Podmínky a systémy pěstování Porovnávání zahraničních odrůd pěstovaných v České republice v rámci výzkumu má význam zejména z hlediska efektivity pěstování bezu černého u nás. Na rozdíl od sběru z planých porostů jsou dodávky z kulturních odrůd kvalitativně i kvantitativně vyšší. Výnosy při řízeném pěstování černého bezu jsou však závislé jak na agrotechnice, odrůdové skladbě, tak i na lokalitě pěstování. (24) Podmínky pro pěstování v České republice jsou vhodné na většině území. Ideální jsou však teplejší oblasti s dostatečnou délkou vegetačního období, kryté před větrem, do nadmořské výšky 600 m. Nejvhodnější jsou půdy humózní, kypré, strukturně těžší,
12
dobře zásobené živinami, zejména dusíkem, spíše neutrální nebo slabě kyselou půdní reakcí ( pH 5,5 až 6,5). (24-25) Pro cílené pěstování bezinek je důležité také množství srážek a jejich rozložení v době vegetace. Dostatek vláhy je potřebný především v době nasazení plodů, naopak v době nasazení květů nejsou srážky žádoucí. (24)
3.1.1.4 Sběr a sušení bezu černého Bez černý patří v lidovém léčitelství i lékařství k nejvýznamnějším drogám. Pro své léčivé účinky jsou v lidovém léčitelství užívány všechny jeho části. Sbírají se celá květenství, celá plodenství, listy i kořeny, pro farmacii je však stále hlavní drogou květ. (26) Lékopisná droga Sambuci nigrae flos jsou usušené květy bezu černého. (3) Sbírá se za suchého počasí v květnu až červnu před plným rozkvětem, kdy jsou korunky ještě uzavřené se skrytými prašníky v korunce. Vrcholíky se seříznou a po zvadnutí se na sítech odtrhnou. Suší se ve stínu a pokud možno rychle. Při pomalém sušení droga hnědne a ztrácí na kvalitě. Teplota při umělém sušení nesmí být vyšší než 35 °C. Sušení je velmi důležitý konzervační proces, kterým se z čerstvých květů získává droga. Jde o nejjednodušší formu konzervace, odstraňující z rostlinné suroviny vodu a zamezující zapaření, zplesnivění a hnití. Droga je správně usušená, zachová-li si původní barvu, jakou měla živá matečná rostlina. (12, 27, 28) Má výraznou vůni se slizovitě nasládlou, později škrablavou chutí. Je hydroskopická, a proto je nezbytné skladování v chladu a suchu. (1)
3.1.1.5 Užití květu bezu černého Využívá se zejména ve farmaceutickém a zpracovatelském průmyslu, svůj význam má i v lidovém léčitelství. (1) Droga květ černého bezu se užívá často vnitřně ve formě nálevu nebo odvaru jako diaforetikum při onemocnění z nachlazení a respiračních onemocnění, jako jsou chřipka, angína, bronchitida, kašel, rýma, zánět dutin apod. Rostlinná diaforetika snižují horečku, často za silného pocení. Jejich účinek spočívá v tom, že způsobují rozšíření kapilár, zvyšují odpařování a tak zvyšují výdej tepla a snižují horečku. Rozpouští hleny a uklidňují zanícenou sliznici. (27-28)
13
Květ černého bezu ovlivňuje metabolismus a vylučování. Odstraňuje toxiny, především kyselinu močovou, čímž léčí revma a dnu. Svůj význam má také při poruchách spojených s močovými cestami a ledvinami, jako je jejich nedostatečná činnost a ledvinové a močové kameny. Působí diureticky a čistí od nežádoucích látek. Léčivé účinky květu černého bezu jsou vhodné pro pacienty, kteří mají problémy s krevním tlakem a cévními chorobami. Mezi další léčivé účinky květu černého bezu patří zlepšení pružnosti cévních stěn a mírné snížení krevního tlaku. (26) Chladný neslazený čaj z květů se používá při zažívacích potížích, jako žaludeční a střevní koliky, plynatost, nevolnost a poruchy trávení či nedostatečná činnost žlučníku. (27-29) Droga je součástí mnoha léčivých čajových směsí jako je Pulmoran, Reduktanu, Species laxantes a Species urologicae Planta, za zvlášť vhodnou se považuje její kombinace s lipovým květem. (6, 13, 28) Své uplatnění nachází i v gastronomii při výrobě smažených obalovaných květenství, limonád, šťáv, likérů aj. (30-31)
3.2 Význam mikroskopie v kontrole drog Kontrola kvality drog má hlavní význam k zajištění bezpečnosti a standardní úrovně drog. Kontrola se provádí pomocí tří skupin zkoušek, mezi které patří zkoušky totožnosti, stanovení obsahu účinných látek a zkoušky na čistotu. Tyto zkoušky se řídí platným lékopisem. (32) Mikroskopické hodnocení drog je zkouška totožnosti, která se dle Českého lékopisu 2009
provádí
s práškovanou
drogou.
Nejčastěji
užívaným
zkoumadlem
je
chloralhydrát. Dále se používá zkoumadlo roztok glycerol 50% (identifikuje škrobová zrna), zkoumadlo s kyselinou mléčnou (zobrazuje zdřevnatělé struktury, které se zbarvují žlutě nebo celulosa, která zůstává bezbarvá), kyselina chlorovodíková (umožňuje zobrazit červeně zbarvený lignin), červeň rutheniová (identifikace přítomnosti slizů) nebo glycerol (zobrazuje škrob a inulin) a roztok floroglucinolu v ethanolu 96%. (32) Ve starších vydáních lékopisů (např. ČSL4) se totožnost prokazovala mikroskopicky pomocí příčných řezů. V současné době se v lékopisu upřednostňuje mikroskopie 14
drogy, která je ve formě prášku. Přesto jsou však případy, kdy je vhodnější vzorek zkoumat jen ve formě příčného řezu, neboť při zkoumání vzorku ve formě prášku by nebylo možné dostatečně identifikovat všechny jeho znaky. V posledním vydaném lékopisu jsou články, které kromě slovního popisu, obsahují také obrázky jednotlivých znaků drogy. (33)
15
4. Experimentální část 4.1 Původ materiálu Květy odrůd bezu černého pocházejí z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy s.r.o. Vzorky květů byly sušené volně na vzduchu za běžné teploty, uchovávány na suchém místě. Květy byly sesbírané v roce 2013 a 2014. Planě rostoucí květy bezu černého byly sesbírány na Botanické zahradě Farmaceutické fakulty v Hradci Králové
Byly prostudovány planě rostoucí květy bezu černého a tyto odrůdy:
Albida Alleső Aurea
Bohatka Dana Haschberg
Juicy Kőrsőr Madona
16
Pregarten Reise aus Vobloch Tulbing
4.2 Pomůcky, chemikálie a přístrojové vybavení 4.2.1 Pomůcky pro přípravu preparátů Pinzeta, nůžky, baňky, pipeta, hodinová skla, podložní mikroskopická skla 76x26 mm, krycí mikroskopická skla 18x22 mm.
4.2.2 Chemikálie Chlorlahydrát Ph.Eur., Sigma Aldrich (Belgie) Roztok 80 g chloralhydrátu ve 20 ml vody připraven dle ČL 2009 Glycerolum p.a., Penta (Česká republika) Orange-G (PB. 5292), Euromex Microscopes (Holandsko)
4.2.3 Přístrojové vybavení Mikroskop Olympus BX 41 (Japonsko) - okulár 10x/22, objektivy: Plan 4x/0,10, 10x/0,25, 20x/40, 40x/0,65 Fotoaparát Olympus Camedia 7070 (Japonsko) Tvorba mikrofotografií - počítačový program Quick Photo Micro 2.3 a modul Deep Focus 3.1.
4.3 Příprava preparátů Asi 8 květů jsem oddělila pomocí nůžek a pinzety z květenství příslušné odrůdy. Květy jsem vložila do baňky a přidala roztok chloralhydrátu. Baňku jsem vložila do vodní lázně (temperovanou na 80°C – 85°C) po dobu 8 minut, aby se květy dostatečně projasnily. Jednotlivé projasněné květy jsem umístila na podložní sklíčko do roztoku chloralhydrátu, přidala kapku glycerinu a uzavřela preparát krycím sklíčkem. Z každé odrůdy jsem vytvořila 3 až 4 mikroskopické preparáty. Ke vzorkům květů odrůd Albida, Aurea, Bohatka a Kőrsőr jsem přidala několik kapek barevného roztoku Orange-G pro lepší zviditelnění jednotlivých struktur.
17
4.4 Vyhodnocení pozorovaných preparátů V jednotlivých preparátech jsem sledovala vzhled korunního lístku, vzhled a velikost průduchů, množství buněk s pískem šťavelanu vápenatého a tvar buněk pokožky. Dále jsem pozorovala pylová zrna, žilnatinu květů nebo kutikulární vrásnění pokožkových buněk. Jednotlivé útvary jsem sledovala pod mikroskopem prostřednictvím čtyř zvětšení (4x/0,10, 10x/0,25, 20x/40, 40x/0,65) a pomocí fotoaparátu značky Olympus Camedia 7070 jsem zhotovila fotografie výsledku zkoumání.
18
5. Výsledky Výsledky mikroskopického hodnocení květů odrůd černého bezu jsou uvedeny na obrázcích 3 - 63 a v tabulkách 1 - 15.
5.1 Mikroskopie preparátů květů 5.1.1 Květy bezu černého – planě rostoucí Na celé ploše korunního lístku se nachází velké množství průduchů, avšak výrazně malé množství šťavelanu vápenatého oproti ostatním šlechtěným odrůdám. Žilnatina na lístku je výrazná (obr. 3.). Vnější pokožka obsahuje laločnaté buňky, někdy i jemně zubaté (obr. 6.). Dále se zde vyskytují průduchy, které mají kulatý nebo oválný tvar. Na pokožce je zřetelně vidět kutikulární vrásnění (obr. 7.). Obr. 3. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10
19
Obr. 4. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65
Obr. 5. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65
20
Obr. 6. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40
Obr. 7. Detail pokožkových buněk s kutikulárním vrásněním a průduch – zvětšení 40x/0,65
Tabulka č. 1. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – planě rostoucí Y1
Y2 Y3 Y4 Y5 Y6 Y7 Y8 Y9 Y10 ӯ [μm] ± σ
Délka [μm] 53 49
49 45 50 45 57 57 51 50
50,6 ± 4,2
Šířka [μm]
42 44 44 43 46 44 44 43
43,9 ± 1,3
46 43
21
5.1.2 Květy bezu černého – odrůda Albida Po celé ploše korunního lístku se nachází významně velké množství šťavelanu vápenatého ve formě shluků, které tvoří protáhlé obrazce. Písek šťavelanu se nachází v buňkách velice nahuštěně (obr. 9). Vnější pokožka se skládá ze zubatých buněk, které mají podlouhlý nebo oválný tvar (obr. 10.). Nalézá se zde menší počet pylových zrn (obr. 11.). Obr. 8 Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10
Obr. 9. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65
22
Obr. 10. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchem a kutikulárním vrásněním – zvětšení 20x/40
Obr. 11. Detail pylového zrna – zvětšení 40x/0,65
Tabulka č. 2. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Albida Y1
Y2 Y3 Y4 Y5 Y6 Y7 Y8 Y9 Y10 ӯ [μm] ± σ
Délka [μm] 42 46
42 44 46 46 43 45 43 46
44,3 ± 1,7
Šířka [μm]
39 39 40 41 40 42 39 41
40,2 ± 1,0
40 41
23
5.1.3 Květy bezu černého – odrůda Alleső Korunní lístek má výraznou žilnatinu, kolem centrální žilnatiny se nacházejí buňky s pískem šťavelanu vápenatého, které tvoří protáhlé obrazce (obr. 12.). Šťavelan vápenatý se objevuje v buňkách ve velkém množství (obr. 14.). Vnější pokožka se skládá z mírně laločnatých buněk nestejného tvaru s kutikulárním vrásněním (obr. 15). Obr. 12. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10
Obr. 13. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65
24
Obr. 14. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65
Obr. 15. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40
Tabulka č. 3. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Alleső Y1
Y2 Y3 Y4 Y5 Y6 Y7 Y8 Y9 Y10 ӯ [μm] ± σ
Délka [μm] 50 51
45 50 50 49 46 49 52 50
49,2 ± 2,1
Šířka [μm]
41 45 44 47 41 40 46 42
42,9 ± 2,5
40 43
25
5.1.4 Květy bezu černého – odrůda Aurea Na celkovém pohledu korunního lístku je vidět méně výrazná žilnatina oproti ostatním odrůdám. Písek šťavelanu se zde nachází ve shlucích velice řídce (obr. 16.). Převážně na vrcholu korunního lístku se objevuje velké množství průduchů, které mají tvar jak kulatý tak i oválný. Dále se zde nachází výrazné kutikulární vrásnění (obr. 19.). Vnější pokožka má mírně laločnaté, spíše zvlněné protáhlé buňky (obr. 20.). Obr. 16. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10
Obr. 17. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65
26
Obr. 18. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65
Obr. 19. Detail pokožkových buněk s kutikulárním vrásněním a průduch – zvětšení 40x/0,65
27
Obr. 20. Vnější pokožkové buňky – zvětšení 20x/40
Tabulka č. 4. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Aurea Y1
Y2 Y3 Y4 Y5 Y6 Y7 Y8 Y9 Y10 ӯ [μm] ± σ
Délka [μm] 39 46
39 44 40 41 37 35 51 34
40,6 ± 5,2
Šířka [μm]
31 43 36 38 41 46 37 43
39,2 ± 4,6
42 35
28
5.1.5 Květy bezu černého - odrůda Bohatka Na korunním lístku lze vidět silnou žilnatinu, písek se nachází převážně ve střední části lístku v menším množství (obr. 21.). Vnější pokožka obsahuje spíše podlouhlé buňky, laločnatého a mírně zubatého tvaru s kutikulárním vrásněním (obr. 24.). Po celé ploše nalézáme větší množství pylových zrn. Průduchy se zde vyskytují hojně a mají protáhlý tvar (obr. 25.) Obr. 21. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10
Obr. 22. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65
29
Obr. 23. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65
Obr. 24. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40
30
Obr. 25. Detail pylových zrn s průduchem – zvětšení 40x/0,65
Tabulka č. 5. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Bohatka Y1
Y2 Y3 Y4 Y5 Y6 Y7 Y8 Y9 Y10 ӯ [μm] ± σ
Délka [μm] 47 49
45 39 49 49 48 36 44 51
45,7 ± 4,8
Šířka [μm]
33 36 33 29 35 29 35 39
34,0 ± 3,1
35 36
31
5.1.6 Květy bezu černého - odrůda Dana Na korunním lístku nacházíme výraznou žilnatinu, šťavelan vápenatý se objevuje velice málo podél centrální žilnatiny, spíše ve spodní části lístku. Ve střední části lze také vidět průduchy (obr. 26.). Vnější pokožka se skládá ze zvrásněných pokožkových buněk, které jsou laločnaté a na některých místech jemně zvlněné (obr. 28). Dále nacházíme relativně větší počet pylových zrn (obr. 29.). Obr. 26. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10
Obr. 27. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65
32
Obr. 28. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40
Obr. 29. Detail pylových zrn – zvětšení 40x/0,65
Tabulka č. 6. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Dana Y1
Y2 Y3 Y4 Y5 Y6 Y7 Y8 Y9 Y10 ӯ [μm] ± σ
Délka [μm] 40 40
40 40 40 38 36 38 41 39
39,2 ± 1,5
Šířka [μm]
29 29 32 31 28 28 34 31
30,1 ± 2,0
28 31
33
5.1.7 Květy bezu černého - odrůda Haschberg Na korunním lístku se vyskytuje výrazná žilnatina, jsou zde vidět také nevýrazné seskupení písku šťavelanu vápenatého a menší množství pylových zrn. Ve střední části listu se stejně jako u odrůdy Dana nachází průduchy (obr. 30.). Vnější pokožka obsahuje laločnaté nebo jemně vlnité buňky s velmi znatelným kutikulárním vrásněním (obr. 33.). Obr. 30. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10
Obr. 31. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65
34
Obr. 32. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65
Obr. 33. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40
Tabulka č. 7. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Haschberg Y1
Y2 Y3 Y4 Y5 Y6 Y7 Y8 Y9 Y10 ӯ [μm] ± σ
Délka [μm] 54 54
48 44 49 45 58 59 51 53
51,5 ± 5,0
Šířka [μm]
36 34 38 38 44 46 37 40
38,9 ± 3,6
39 37
35
5.1.8 Květy bezu černého - odrůda Juicy Na korunním lístku se nachází žilnatina, která oproti ostatním odrůdám není tak výrazná, dále se zde vyskytuje větší množství písku šťavelanu vápenatého v buňkách podél žilnatiny. Ve vrchní části lístku se nalézá větší množství průduchů (obr. 34.). Průduchy mají kulatý i podlouhlý tvar. Vnější pokožka se skládá z velice mírně zvlněných buněk, které mají více protáhlý tvar. Objevuje se zde menší počet pylových zrn (obr. 37.). Obr. 34. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10
Obr. 35. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65
36
Obr. 36. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65
Obr. 37. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40
Tabulka č. 8. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Juicy Y1
Y2 Y3 Y4 Y5 Y6 Y7 Y8 Y9 Y10 ӯ [μm] ± σ
Délka [μm] 37 41
37 38 45 44 43 39 42 38
40,4 ± 3,0
Šířka [μm]
36 33 32 32 34 35 37 34
34,2 ± 1,6
35 34
37
5.1.9 Květy bezu černého - odrůda Kőrsőr Na korunním lístku se nachází hustě rozložené a nápadně viditelné shluky písku šťavelanu. Žilnatina je neméně výraznější (obr. 38.). Vnější pokožka se skládá z mírně zvlněných buněk, občas se zde objevují také buňky výrazně laločnaté (obr. 41.). Na buňkách je zřetelně vidět kutikulární vrásnění. Průduchy mají protáhlý tvar (obr. 42.). Nalézáme zde také velké a výrazné shluky zrn (obr. 43.). Obr. 38. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10
Obr. 39. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65
38
Obr. 40. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65
Obr. 41. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40
39
Obr. 42. Detail pokožkových buněk s kutikulárním vrásněním a průduch – zvětšení 40x/0,65
Obr. 43. Detail pylových zrn 10x/0,25
Tabulka č. 9. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Kőrsőr Y1
Y2 Y3 Y4 Y5 Y6 Y7 Y8 Y9 Y10 ӯ [μm] ± σ
Délka [μm] 41 47
52 47 45 48 47 46 49 51
47,3 ± 3,0
Šířka [μm]
34 43 43 36 33 37 38 36
37,0 ± 3,6
37 33
40
5.1.10 Květy bezu černého - odrůda Madona Na korunním lístku se nachází nevýrazná žilnatina a buňky s velkým obsahem písku šťavelanu vápenatého (obr. 44). Tyto shluky šťavelanu mají podlouhlý tvar a objevují se převážně kolem žilnatiny ve středu listu (obr. 46.). Vnější pokožka se skládá z buněk se zubatými okraji (obr. 47.). Na buňkách se nachází zřetelné kutikulární vrásnění (obr. 48.). Průduchy mají oválný tvar (obr. 49.). Obr. 44. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10
Obr. 45. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65
41
Obr. 46. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65
Obr. 47. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40
42
Obr. 48. Detail pokožkových buněk s kutikulárním vrásněním – zvětšení 40x/0,65
Obr. 49. Detail průduchu – zvětšení 40x/0,65
Tabulka č. 10. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Madona Y1
Y2 Y3 Y4 Y5 Y6 Y7 Y8 Y9 Y10 ӯ [μm] ± σ
Délka [μm] 55 53
47 49 53 49 51 48 55 52
51,2 ± 2,9
Šířka [μm]
35 40 39 39 39 41 40 38
39,4 ± 2,0
40 43
43
5.1.11 Květy bezu černého - odrůda Pregarten Na celkovém pohledu korunního lístku lze vidět zřetelně žilnatinu, ve spodní části lístku podél žilnatiny nacházíme velice malé množství písku šťavelanu vápenatého (obr. 50.). Buňky vnější pokožky jsou zubaté a některé laločnaté (obr. 52.). Dále se zde vyskytují pylová zrna (obr. 53.). Obr. 50. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10
Obr. 51. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65
44
Obr. 52. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40
Obr. 53. Detail pylových zrn – zvětšení 40x/0,65
Tabulka č. 11. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Pregarten. Y1
Y2 Y3 Y4 Y5 Y6 Y7 Y8 Y9 Y10 ӯ [μm] ± σ
Délka [μm] 43 41
40 39 42 43 41 45 38 45
41,7 ± 2,4
Šířka [μm]
31 32 35 32 33 37 31 34
33,2 ± 1,9
34 33
45
5.1.12 Květy bezu černého - odrůda Riese aus Vobloch Na celkovém pohledu korunního lístku je znatelná výrazná žilnatina, písek šťavelanu vápenatého se zde nachází ve větším množství, převážně v centrální části listu podél žilnatiny. Průduchy se vyskytují podél centrální žilnatiny a v apikální části listu (obr. 54.). Shluky šťavelanu vytváří podlouhlé útvary (obr. 56.). Vnější pokožka se skládá z mírně laločnatých, spíše zvlněných buněk. (obr. 57.). Také se zde vyskytují pylová zrna (obr. 58.). Obr. 54. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10
Obr. 55. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65
46
Obr. 56. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65
Obr. 57. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40
47
Obr. 58. Detail pylových zrn – zvětšení 40x/0,65
Tabulka č. 12. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Reise aus Vobloch Y1
Y2 Y3 Y4 Y5 Y6 Y7 Y8 Y9 Y10 ӯ [μm] ± σ
Délka [μm] 51 48
53 50 50 47 49 50 49 52
49,9 ± 1,8
Šířka [μm]
41 36 38 37 39 39 38 43
39,4 ± 3,0
46 37
48
5.1.13 Květy bezu černého - odrůda Tulbing Na celkovém pohledu korunního lístku je hodně výrazná žilnatina, dále se zde vyskytuje velké množství písku šťavelanu v nevýrazných seskupeních (obr. 59.). Vnější pokožka se skládá z jemně zvlněné buňky. Průduchy mají téměř kulatý tvar (obr. 62.). V malém množství se objevují pylová zrna (obr. 63.). Obr. 59. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10
Obr. 60. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65
49
Obr. 61. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65
Obr. 62. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40
50
Obr. 63. Detail pylových zrn – zvětšení 40x/0,65
Tabulka č. 13. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Tulbing Y1
Y2 Y3 Y4 Y5 Y6 Y7 Y8 Y9 Y10 ӯ [μm] ± σ
Délka [μm] 30 32
32 37 36 34 34 33 31 35
33,4 ± 2,2
Šířka [μm]
31 32 33 31 33 31 30 32
31,3 ± 1,2
30 30
51
5.2 Průduchy Dle uspořádání buněk jsou průduchy anomocytického typu u všech 13 drog bezu černého. Jednotlivé rozměry průduchů planě rostoucího bezu černého a jeho odrůd jsou uvedeny v tabulkách č. 1 až 13. V tabulce č. 14 jsou zapsány hodnoty průměrných délek a průměrných šířek.
Tabulka č. 14. Délka a šířka průduchů bezu černého – průměrné hodnoty Odrůda
Průměrná délka [μm]
Průměrná šířka [μm]
Planě rostoucí
50,6 ± 4,2
43,9 ± 1,3
Albida
44,3 ± 1,7
40,2 ± 1,0
Alleső
49,2 ± 2,1
42,9 ± 2,5
Aurea
40,6 ± 5,2
39,2 ± 4,6
Bohatka
45,7 ± 4,8
34,0 ± 3,1
Dana
39,2 ± 1,5
30,1 ± 2,0
Haschberg
51,5 ± 5,0
38,9 ± 3,6
Juicy
40,4 ± 3,0
34,2 ± 1,6
Kőrsőr
47,3 ± 3,0
37,0 ± 3,6
Madona
51,2 ± 2,9
39,4 ± 2,0
Pregarten
41,7 ± 2,4
33,2 ± 1,9
Reise aus Vobloch
49,9 ± 1,8
39,4 ± 3,0
Tulbing
33,4 ± 2,2
31,3 ± 1,2
52
Graf č. 1. Průměrná délka a šířka průduchů v μm 60 50 40 30 20
Délka
10
Šířka
0
53
5.3 Stomatální index Stomatální index se počítá dle vztahu: S.I.= 100.S/E+S. Význam jednotlivých veličin: S – počet pokožkových buněk na jednotce plochy listy E – počet průduchů na jednotku plochy listu. (3) Stanovení jsem provedla 30krát, pro každou drogu zvlášť. Jednotlivé výpočty jsou zaznamenány v tabulce č. 15. Tabulka č. 15. Stomatální index jednotlivých odrůd bezu černého Odrůda
Stomatální index
Planě rostoucí
6,16
Albida
3,22
Alleső
4,50
Aurea
5,52
Bohatka
4,69
Dana
4,39
Haschberg
4,23
Juicy
2,70
Kőrsőr
3,49
Madona
3,46
Pregarten
4,38
Reise aus Vobloch
4,13
Tullbing
3,39
54
6. Diskuze Léčivé rostliny, jako zdroj přírodních léčiv, slouží od nepaměti jako nejdostupnější prostředek k přímému léčení nemocí nebo k jejich předcházení.
Znalost vlastností
léčivých rostlin a jejich účinků na lidský organizmus je základem jejich efektivního využití. Podstatou léčebného působení je obsah biologicky účinných látek v rostlinách. (11, 26) Mezi nejoblíbenější a nejznámější léčivé rostliny patří bez černý. Pro své mnohostranné a silné léčivé účinky mu byla přisuzována veliká vážnost. (13) Bez černý Sambucus nigra je vedle fytoterapie využíván zejména ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu. Ve farmacii se používají hlavně květy Sambuci nigrae flos, výluh z květů má svůj význam také v kosmetice. Účinné látky květu bezu černého mají široký rozsah svého působení. Snižují teplotu, zmírňují bolest hlavy, bolesti kloubů a jiné bolestivé stavy, zklidní zanícenou sliznici a působí potopudně. (13) Droga se získává sběrem plně rozkvetlých květenství, která se konzervují sušením za přesně stanovených podmínek. (13) Černý bez se na území České republiky donedávna nepěstoval. Jeho spotřeba byla plně pokryta sběrem v přírodních lokalitách. Avšak postupem času, v důsledku zvyšující se poptávky, vznikla potřeba vyšlechtit v našich podmínkách vhodné kulturní odrůdy. Bylo přistoupeno k pokusné výsadbě sedmnácti zahraničních kulturních odrůd. Již dnes lze říci, že vyšlechtěné odrůdy mají větší květenství, kvalitativně jsou vyrovnané a dosahují vyšších hektarových výnosů. (2, 24) Kvalita drogy pro farmaceutické účely se hodnotí podle lékopisu. Při zkoušení drog je velmi důležitý správný odběr vzorku pro jeho kontrolu. Farmakognostické metody umožňují provádět zkoušky k ověření totožnosti, čistoty a kvality rostlinných drog. Abych zjistila, zda splňují jednotlivé vzorky sušených květů Sambucus nigra mikroskopickou zkoušku totožnosti, musela jsem vytvořit preparáty planě rostoucího bezu černého a dvanácti kulturních odrůd. Tyto získané mikroskopické preparáty jsem sledovala mikroskopem a důležité znaky obsažené v květech bezu černého zaznamenala pomocí fotoaparátu. 55
Průduchy (stomata) jsou anomocytického typu. Průduchy jsou obklopeny různým počtem buněk. Nejsou zde tvarové ani velikostní rozdíly mezi buňkami nacházejícími se kolem průduchů a buněk pokožky. (3) Z tabulky č. 14., kde je zaznamenána délka a šířka průduchů, vyplývá, že největší průduchy má odrůda Haschberg a nejmenší Tulbing. Vlivem rozdílu mezi délkou a šířkou průduchů mají výrazně kulatý tvar průduchy odrůdy Aurea, kulatější tvar průduchů má také odrůda Tulbing. Nejoválnější jsou průduchy odrůdy Haschberg, dále více oválné jsou odrůdy Madona, Bohatka a Reise aus Vobloch.
Avšak odrůda
Bohatka má ve výsledcích rigorózní práce Gabriely Vaculové kulatý tvar. (34) Průduchy se nacházejí centrálně podél žilnatiny. Odrůdy Aurea, Alleső, Juicy a Riese aus Vobloch mají průduchy, které se objevují v apikální části korunního lístku (obr. č. 12., 16., 34., 54.). Největší délku průduchů mají odrůdy Haschberg, Madona nebo planě rostoucí bez černý a nejmenší délku průduchů má odrůda Tulbing. Největší šířku průduchů mají planě rostoucí bez černý a odrůda Alleső , těmto hodnotám se přibližuje také odrůda Albida (tab. č. 14., graf. č. 1.). Dle rozměrů průduchů odrůdy Alleső získaných z práce G. Vaculové (34), má i mnou studovaná odrůda Alleső podobné hodnoty šířky a délky průduchů. Stomatální index se počítá podle vzorce S.I.= 100.S/E+S, S – počet buněk pokožky na jednotce plochy, E – počet stomat na jednotku plochy. (3) Hodnota S.I. se nenachází v literatuře a ani v lékopisu v rámci drogy Sambuci nigrae flos. Dle tabulky č. 15. lze zjistit, že nejvyšší hodnotu stomatálního indexu má bez planě rostoucí a nejnižší má odrůda Juicy. Pro svoji metodickou náročnost se využívá stomatální index velice zřídka. Krystaly šťavelanu vápenatého (oxalátu vápenatého) byly objeveny prakticky ve všech pletivech rostlin. Některé houby, řasy a lišejníky jsou schopny produkovat různé formy oxalátů. Většina krystalů produkovaných v rostlinách mohou být zařazeny na základě jejich morfologie do pěti kategorií. Jedna z těchto kategorii je právě písek obsažený v květech
Sambucus
nigra.
Krystaly
se
specializovaných buněk zvané idioblasty. (35)
56
nejčastěji
hromadí
ve
vakuolách
Buňky s pískem šťavelanu vápenatého ve většině odrůd tvoří podlouhlé útvary a vyskytují se podél centrální žilnatiny. Písek šťavelanu vápenatého se nachází v planě rostoucím bezu, odrůdě Bohatka, Dana a Pregarten ve velmi malém množství (obr. č. 3., 21., 26., 50.). Právě zmíněné poznatky o odrůdě Bohatka jsou ve shodě s výsledky G. Vaculové. (34) Odrůda Aurea má také malé množství pískových buněk šťavelanu vápenatého, ale v těchto buňkách je písek hodně nahuštěně oproti předchozím odrůdám, kde je šťavelan vápenatý velice řídce.(obr. č. 16.) Ve větším množství se nachází písek v odrůdách Alleső, Haschberg, Juicy a Madona (obr. č. 12., 30., 34., 44.). Největší množství písku šťavelanu vápenatého se vyskytuje v odrůdách Albida, Kőrsőr, Riese aus Vobloch a Tulbing a zároveň tyto pískové buňky jsou rozprostřené po celém korunním lístku. Ostatní odrůdy mají písek převážně jenom kolem centrální žilnatiny (obr. č. 8., 38., 54., 59.). Odrůdy se mohou lišit mezi sebou také tvarem buněk pokožky. Laločnatý tvar a mírně zvlněný okraj mají odrůdy Alleső Aurea, Dana, Haschberg, Kőrsőr, Riese aus Vobloch (obr. č. 15, č. 20., 28., 33., 41., 57.). Planě rostoucí bez, odrůdy Bohatka a Pregarten obsahují pokožkové buňky zubaté a některé laločnaté. (obr. č. 6., 24., 52.) Převážně zubaté buňky byly pozorovány na korunním lístku odrůd Albida a Madona (obr. č. 10., 47.). Pokožkové buňky, které mají mírně zvlněný tvar, se vyskytují na odrůdách Juicy a Tulbing (obr. č. 37., 62.). Dle zjištěných výsledků G. Vaculové (34) jsou i v mých odrůdách podobné znaky - tvar buněk odrůdy Bohatka je zubatý a laločnatý a odrůda Alleső má mírně zvlněné pokožkové buňky. Jednotlivé charakteristické útvary obsažené ve studovaných kultivarech jsou shodné s útvary obsaženými v květech z volně rostoucího bezu černého, a tudíž splňují požadavky lékopisu na mikroskopii drogy. (3) Porovnáním mikroskopických znaků květů zjištěných v droze ze sběrů v různých letech se ukazuje, že u některých odrůd jsou ve sledovaných znacích rozdíly, které by bylo možné využít i k určení odrůdy bezu.
57
7. Závěr Cílem práce bylo zhodnotit mikroskopické znaky květů pocházejících z kulturních odrůd bezu černého (Sambucus nigra L.) a popsat rozdíly mezi odrůdami a planě rostoucím bezem černým. Jednotlivé charakteristické znaky lékopisné drogy Sambuci nigrae flos byly studovány v mikroskopických preparátech 12 odrůd bezu černého – Albida, Alleső, Aurea, Bohatka, Dana, Haschberg, Juicy, Kőrsőr, Madona, Pregarten, Reise aus Vobloch, Tulbing a planě rostoucího bezu černého. Mezi sledované charakteristické znaky květů patří vzhled a velikost průduchů, množství a tvar buněk s pískem šťavelanu vápenatého, tvar buněk pokožky, kutikulární vrásnění, pylová zrna a průběh žilnatiny. Měřena byla velikost průduchů a zjištěn stomatální index. Ve všech sledovaných vzorcích se nacházel písek šťavelanu vápenatého, nejvíce v odrůdách Albida, Kőrsőr, Riese aus Vobloch a Tulbing, nejméně v odrůdách Bohatka, Dana, Pregarten a planě rostoucím bezu černém. Charakteristický tvar buněk byl u odrůd Albida, Kőrsőr, Madona nebo Riese aus Vobloch. Pokožkové buňky mají na povrchu kutikulární vrásnění, většinou mají protáhlý tvar s laločnatými a zubatými okraji. Některé odrůdy jako Albida a Aurea obsahují také buňky oválnějšího tvaru. Průduchy jsou typu anomocytického, většinou mají oválný tvar, nejvíce se liší u odrůdy Aurea, která má průduchy převážně kulatého tvaru. Největší průduchy má odrůda Hascheberg a nejmenší odrůda Tulbing. Stomatální index je v rozmezí 2,70 až 6,16. Nejvýraznější mikroskopické znaky mají květy odrůd Kőrsőr a Riese aus Vobloch a lze je mikroskopicky rozpoznat od ostatních odrůd. Květy všech sledovaných odrůd splňují mikroskopickou zkoušku totožnosti pro drogu Sambuci nigrae flos, která je uvedena v Českém lékopise 2009.
58
8. Seznam obrázků, tabulek a grafů 8.1 Seznam obrázků Obr. 1. Bez černý - květenství ..................................................................................................... 10 Obr. 2. Bez černý - plody ............................................................................................................ 10 Obr. 3. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10 ...................................................... 19 Obr. 4. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65................................................................................ 20 Obr. 5. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65 ................................................. 20 Obr. 6. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40 ............................... 21 Obr. 7. Detail pokožkových buněk s kutikulárním vrásněním a průduch – zvětšení 40x/0,65 ... 21 Obr. 8 Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10 ....................................................... 22 Obr. 9. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65 ................................................. 22 Obr. 10. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchem a kutikulárním vrásněním – zvětšení 20x/40 ......................................................................................................................................... 23 Obr. 11. Detail pylového zrna – zvětšení 40x/0,65 ..................................................................... 23 Obr. 12. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10 .................................................... 24 Obr. 13. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65.............................................................................. 24 Obr. 14. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65 ............................................... 25 Obr. 15. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40 ............................. 25 Obr. 16. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10 .................................................... 26 Obr. 17. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65.............................................................................. 26 Obr. 18. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65 ............................................... 27 Obr. 19. Detail pokožkových buněk s kutikulární vrásněním a průduch – zvětšení 40x/0,65 .... 27 Obr. 20. Vnější pokožkové buňky – zvětšení 20x/40 ................................................................. 28 Obr. 21. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10 .................................................... 29 Obr. 22. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65.............................................................................. 29 Obr. 23. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65 ............................................... 30 Obr. 24. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40 ............................. 30 Obr. 25. Detail pylových zrn s průduchem – zvětšení 40x/0,65 ................................................. 31 Obr. 26. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10 .................................................... 32 Obr. 27. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65.............................................................................. 32 Obr. 28. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40 ............................. 33 Obr. 29. Detail pylových zrn – zvětšení 40x/0,65....................................................................... 33 Obr. 30. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10 .................................................... 34 Obr. 31. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65.............................................................................. 34 Obr. 32. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65 ............................................... 35 Obr. 33. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40 ............................. 35 Obr. 34. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10 .................................................... 36 Obr. 35. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65.............................................................................. 36 Obr. 36. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65 ............................................... 37 Obr. 37. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40 ............................. 37 Obr. 38. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10 .................................................... 38 Obr. 39. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65.............................................................................. 38 Obr. 40. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65 ............................................... 39 Obr. 41. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40 ............................. 39 Obr. 42. Detail pokožkových buněk s kutikulární vrásněním a průduch – zvětšení 40x/0,65 .... 40 59
Obr. 43. Detail pylových zrn 10x/0,25 ........................................................................................ 40 Obr. 44. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10 .................................................... 41 Obr. 45. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65.............................................................................. 41 Obr. 46. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65 ............................................... 42 Obr. 47. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40 ............................. 42 Obr. 48. Detail pokožkových buněk s kutikulárním vrásněním – zvětšení 40x/0,65.................. 43 Obr. 49. Detail průduchu – zvětšení 40x/0,65 ............................................................................ 43 Obr. 50. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10 .................................................... 44 Obr. 51. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65.............................................................................. 44 Obr. 52. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40 ............................. 45 Obr. 53. Detail pylových zrn – zvětšení 40x/0,65....................................................................... 45 Obr. 54. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10 .................................................... 46 Obr. 55. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65.............................................................................. 46 Obr. 56. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65 ............................................... 47 Obr. 57. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40 ............................. 47 Obr. 58. Detail pylových zrn – zvětšení 40x/0,65....................................................................... 48 Obr. 59. Celkový pohled korunního lístku – zvětšení 4x/0,10 .................................................... 49 Obr. 60. Detail žilnatiny – zvětšení 40x/0,65.............................................................................. 49 Obr. 61. Detail písku šťavelanu vápenatého – zvětšení 40x/0,65 ............................................... 50 Obr. 62. Vnější pokožka – pokožkové buňky s průduchy – zvětšení 20x/40 ............................. 50 Obr. 63. Detail pylových zrn – zvětšení 40x/0,65....................................................................... 51
8.2 Seznam tabulek Tabulka č. 1. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – planě rostoucí ....... 21 Tabulka č. 2. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Albida ...... 23 Tabulka č. 3. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Alleső ....... 25 Tabulka č. 4. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Aurea ....... 28 Tabulka č. 5. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Bohatka .... 31 Tabulka č. 6. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Dana ......... 33 Tabulka č. 7. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Haschberg. ..................................................................................................................................................... 35 Tabulka č. 8. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Juicy......... 37 Tabulka č. 9. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Kőrsőr ...... 40 Tabulka č. 10. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Madona ................................................................................................................................................. …43 Tabulka č. 11. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Pregarten. ..................................................................................................................................................... 45 Tabulka č. 12. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Reise aus Vobloch ....................................................................................................................................... 48 Tabulka č. 13. Délka a šířka průduchů na korunních lístcích bezu černého – odrůda Tulbing .. 51 Tabulka č. 14. Délka a šířka průduchů bezu černého – průměrné hodnoty ................................ 52 Tabulka č. 15. Stomatální index jednotlivých odrůd bezu černého ............................................ 54
60
8.3 Seznam grafů Graf č. 1. Průměrná délka a šířka průduchů v μm....................................................................... 53
61
9. Literatura 1. Hemgesberg H. Černý bez a naše zdraví: květy, listy a plody černého bezu léčí všechny potíže. 2. vyd. Olomouc: Fontána 2002. 2. Matějíček A., Kaplan J. Porovnání hospodářských znaků kulturních odrůd bezu černého. Zahradnictví 2011; 10,(1), 60-61. 3. Český lékopis 2009. 1. vyd. Praha: Grada Publisnig 2009. 4. Slavík B. a kol. Květena České republiky. 4. vyd. Praha: Academia 1995; 503-507s. 5. Helebrant L. Studie morfologické proměnlivosti a systematika některých druhů rodu Sambucus L. Praha: Academia 1981; 12-50s. 6. Opíchal F., Dostál D. Bez černý: Sambucus nigra L. Baza čierná: Chutná potravina a ještě lepší lék. 4. vyd. Olomouc: D.Dostál 1991. 7. Dostál J. Nová květena ČSSR. 2. vyd. Praha: Academia 1989; 779-780s. 8. Randuška D., Šomšák L., Háberová I. Barevný atlas rostlin. 2. vyd. Bratislava: Obzor 1983; 288s. 9. Jahodář L. Farmakobotanika: semenné rostliny. 3. vyd. Praha: Karolinum 2011; 132133s. 10. Mergl J. a kol. Lesnická botanika. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství 1984; 210s. 11. Jirásek V., Starý F. Kapesní atlas léčivých rostlin. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1986; 94s. 12. Kresánek J. Atlas liečivých rastlín a lesných plodov. 3. vyd. Martin: Osveta 1988; 58-60s. 13. Rubcov V. G., Beneš K. Zelená lékárna. 2. vyd. Praha: Lidové nakladelství 1990; 38-41s. 14.
Léčivá
příroda.
Bez
černý.
http://www.lecivapriroda.cz/herbar/bez-cerny/
(12.2.2015)
62
15. Guimarães R., Barros L., Dueñas M, Carvalho A. M., Queiroz M. J., Santos-Buelga C., Ferreira I. C. Characterization of phenolic compounds in flowers of wild medicinal plants from Northeastern Portugal. Food Chem. Toxicol. 2012; 50, (5), 1576-1582. 16. Sidor A., Gramza-Michałowska A. Advanced research on the antioxidant and health benfit of elderberry (Sambucus nigra) in food – a review. www.sciencedirect.com, doi: 10.1016/j.jff.2014.07.012 17. Bhattacharya S., Christensen K. B., Olsen L. C. B., Christensen L. P., Grevsen K., Faergeman N. J., Kristiansen K., Young J. F., Oksbjerg N. Bioactive Components from Flowers of Sambucus nigra L. Increase Glucose Uptake in Primary Porcine Myotube Cultures and Reduce Fat Accumulation in Caenorhabditis elegans. J. Agric. Food Chem. 2013; 61, 11033-11040. 18. Kaack K., Christensen L. P., Hughes M., Eder R. The relationship between sensory quality and volatile compounds in raw juice processed from elderberries (Sambucus nigra L.). Eur. Food Res. Technol 2005; 221, (3-4), 244-254. 19. Kislichenko V. S., Vel´ma V. V. Amino-acid composition of flowers, leaves, and extract of Sambucus nigra flowers. Chem. Nat. Comp. 2006; 42, (1), 125-126. 20.Willuhn G., Richter W. On the constituents of sambucus nigra. Part 2. The lipophilic components of the flowers. Planta Med 1977; 31, (4), 328-343. 21. Pereira C., Barros L., Carvalho A. M., Ferreira I. C. F. R. Use of UFLC-PDA for the Analysis of Organic Acids in Thirty-Five Species of Food and Medicinal Plants. Food Analytical Methods 2013; 6, (5), 1337-1344. 22. Matějíček A. a kol. Metodika pěstování kulturních odrůd bezu černého: metodika. Holouvousy: Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy 2013; 11-12s. 23. Matějíček A., Kaplan J. Porovnání fenologických znaků sedmnácti kulturních odrůd bezu černého. Zahradnictví 2011; 9, (2), 16-17. 24. Kaplan J. Černý bez v produkčním ovocnářství - I. díl. Zahradnictví 2011; 10, (8), 12-13.
63
25. Kaplan J., Matějíček A. Černý bez v produkčním ovocnářství – II. díl. Zahradnictví 2011; 10, (9), 18-21. 26. Příhoda A. Léčivé rostliny. 2. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství 1973; 59-60s. 27. Jaroš Z. Léčivé látky z rostlin. 2. vyd. České Budějovice: Dona 1992; 13s. 28. Korbelář J., Endris Z. Naše rostliny v lékařství. 4. vyd. Praha: Avicenum 1974; 128158s. 29.
Ekoživot.
cz.
Květ
černého
bezu
–
pro
zdraví
i
do
kuchyně
http://www.ekozivot.cz/hromadka/kvet-cerneho-bezu-pro-zdravi-i-do-kuchyne/ (12. 2. 2015) 30. Zdraví na dlani. Bez černý. http://www.zdravinadlani.cz/lecive-rostliny/bez-cerny (12. 2. 2015) 31. Lánská D. Z lesa i ze zahrady od jara do zimy. 1. vyd. Praha: Práce 1987; 79-80s. 32. Český lékopis 2009: Doplněk 2010. 1. vyd. Praha: Grada Publishing 2010. 33. Československý lékopis. 4. vyd. Praha: Avicenum – Zdravotnické nakladatelství 1887. 34. Vaculová G. Mikroskopické hodnocení květů z různých pěstovaných odrůd bezu černého. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Farmaceuticka fakulta v Hradci Králove 2013. 35. Nakata P. A. Advances in our understanding of calcium oxalate crystal formation and function in plants. Plant Science 2003; 164, (6), 901-909.
64
10. Abstrakt Bez černý (Sambucus nigra L.) patří k nejoblíbenějším rostlinám našeho lidového léčitelství, významné místo zaujímá také ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu. V našich podmínkách je znám zejména v planě rostoucí podobě, avšak zvyšující se zájem a potřeba kvalitativně vyrovnané drogy, přispěly k pěstování kulturních odrůd bezu černého v sadech. Květ bezu černého (Sambuci nigrae flos) obsahuje především flavonoidy. Pro získání co nejkvalitnější drogy je nutné dodržovat pravidla sběru i sušení. Droga se zatím získává jen sběrem z rostlin ve volné přírodě. Cílem diplomové práce bylo zhodnocení jednotlivých charakteristických znaků květů bezu černého z kulturních odrůd a rozlišení od planě rostoucího bezu pomocí mikroskopické zkoušky totožnosti uvedené v Českém lékopise 2009. Zkoumány byly charakteristické znaky květů odrůd Albida, Alleső, Aurea, Bohatka, Dana, Haschberg, Juicy, Kőrsőr, Madona, Pregarten, Riese aus Vobloch, Tulbing a planě rostoucí bez černý. Jednotlivé vzorky květů byly projasněny v roztoku chloralhydrátu, z nich následně vytvořeny
mikroskopické
preparáty.
Výsledky
pozorování
byly
fotograficky
dokumentovány. Mezi znaky, které byly pozorovány, patří: buňky obsahující písek šťavelanu vápenatého, stomata, buňky pokožky korunního lístku, mimo jiné byly sledovány pylová zrna, žilnatina květů nebo kutikulární vrásnění buněk. Dále byl zjištěn stomatální index a změřena velikost průduchů. Rozdíly mezi odrůdami jsou ve velikosti průduchů a v počtu a tvaru buněk obsahující krystaly šťavelanu vápenatého. Charakteristické znaky, které se objevují v jednotlivých odrůdách a planě rostoucím bezu černém vyhovují kritériím platného lékopisu.
65
11. Abstract Sambucus Nigra belongs to the most favourite plants of our national folk medicine. It has important place in pharmacy and food industry. It is know in our environment mainly in wild form however increasing interest and demand for qualitative balanced drug contributed to cultivation of cultural varieties in plantations. Flower of Sambucus Nigra contains mostly flavonoids. For receiving of the most quality drug is necessary to follow the rules of harvesting and drying. Currently is drug obtained only just from the plants in wild nature. The goal of thesis was valorising of all characteristic features of flowers Sambacus Nigra and differentiation between cultural varieties and wild forms with using microscopic test of identity stated in Czech Pharmacopoeia 2009. Characteristic flower features of Albida, Alleső, Aurea, Bohatka, Dana, Haschberg, Juicy, Kőrsőr, Madona, Pregarten, Riese aus Vobloch, Tulbing and wild form of Sambuca Nigra were examined. All samples were brightened in solution of chloral hydrate and afterwards microscopic preparations were created. Results were photographically documented. Among the observed features belongs: cells containing sand of calcium oxalate, stomata and epidermal cells of crown leaf. Besides were observed pollen grains, flowers venation or cuticle corrugation of cells. Furthermore stomatal index was found and stomata size was measured. Differences between varieties are in size of stomata and in quantity and shape of cells containing crystals of calcium oxalate. Characteristic features presented in individual varieties and wild Sambucus Nigra meet the criteria of valid Pharmacopoeia.
66