Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
DIPLOMOVÁ PRÁCE (magisterská)
2013
Bc. Karel Klváček
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
VHODNOST PADÁKU OVP 80.08 PRO VÝSADKOVÉ JEDNOTKY (s následným potenciálem v rekreačním využití) Diplomová práce (magisterská)
Autor: Bc. Karel Klváček, rekreologie Vedoucí práce: RNDr. Jiří Kratochvíl Olomouc 2013
Jméno a příjmení autora: Bc. Karel Klváček Název diplomové práce: Vhodnost padáku OVP 80.08 pro výsadkové jednotky (s následným potenciálem v rekreačním využití) Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jiří Kratochvíl Rok obhajoby diplomové práce: 2013 Abstrakt: Práce řeší paradigma parašutismu jako prvku volnočasové aktivity zasazeného do výcviku AČR se zaměřením na posouzení vhodnosti zaváděného padáku OVP 80.08. Zohledňuje technický aspekt, lidský rozměr a osobnostní rozvoj. Benefitem je možná inovace padáku, zkvalitnění výcviku a poznatek pro vojskového psychologa. Informace by měly sloužit jako báze využitelnosti padáku v AČR, ve sportovním a rekreačním odvětví. Teoretická část determinuje specifika technických parametrů, zabývá se pohybem ve vzdušném prostředí, fyziologií a zátěžovými mechanizmy. Praktickou část reprezentují obnovené vojskové zkoušky a následné zkušební seskoky. Terénní šetření posuzuje vhodnost zaváděného padáku, zdokonalení dovedností, celkové vnímání a tím vliv na mentální posun jednotlivce i skupiny.
Klíčová slova: vzdušné prostředí, volný čas, lokomoce, zátěž, struktura osobnosti
Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.
Author’s first name and surname: Bc. Karel Klváček Title of the diploma thesis: Suitability of Parachute "OVP 80.08" for Airborne Units (with consequent potential in recreational deployment) Department: Department of Recreology Supervisor: RNDr. Jiří Kratochvíl The year of presentation: 2013 Abstract:
This master thesis addresses the paradigm of skydiving as an element
of leisure time activity embedded in the training of the Army of the Czech Republic with a focus on exploration of the suitability of the latest parachute model OVP 80.08. This thesis takes into consideration the technical aspects, human dimension, and the personality development. The benefit of my paper is a potential innovation of the presented parachute, improvement of the training and information enrichment of the troop psychologist, respectively. The findings should also serve as the basis for the applicability of the parachute in the Army of the Czech Republic, as well as in sports and recreation industry. The theoretical part determines the specifics of the technical parameters dealing with locomotion in the air environment, physiology and stress mechanisms. The practical part represents the study of the renewed military parachute tests followed by test jumps. The field survey assesses the suitability of the introduced canopy, improvement of the skills, and its overall perception with the probable impact on the mental shift of individuals and groups.
Keywords: air environment, leisure time activity, locomotion, stress, personality structure
I agree the thesis paper to be lent within the library service.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením RNDr. Jiřího Kratochvíla,
uvedl
všechny použité literární
a
odborné
a dodržoval zásady vědecké etiky.
V Olomouci dne
….…………………
zdroje
Věnování Diplomovou práci věnuji Lukáši Syručkovi, který při testování padáku OVP 80.08 na vojskových zkouškách v Chrudimi dne 28. 1. 2009 tragicky zahynul. Čest jeho památce. Poděkování Děkuji RNDr. Jiřímu Kratochvílovi za metodickou pomoc a osobní přístup při zpracování diplomové práce. Děkuji PaeDr. Pavlu Landovi z výzkumného střediska CASRI Praha za odbornou spolupráci, dále Ing. Petru Štěpánovi ze SRDS-OS MO, Ing. Renému Sabelovi ze 102.pzpr za schválení a realizaci terénního šetření, Mgr. Janu Jílkovi za praktické poznatky a Mgr. Heleně Vrzalové za spolupráci v oblasti psychologie i všem kolegům, bez nichž by tato diplomová práce nemohla vzniknout. Jejich loajality si velmi vážím.
Obsah 1. Úvod.........................................................................................................9 2. Syntéza poznatků................................................................................... 10 2.1 Parašutismus v paradigmatu volného času..................................................10 2.2 Vzdušné prostředí .......................................................................................... 14 2.3 Vznik a vývoj parašutismu ........................................................................... 14 2.4 Predikce struktury osobnosti výsadkáře ..................................................... 16 2.5 Psychologie a zátěž v parašutismu ............................................................... 18 2.6 Biomedicínské hledisko parašutismu ........................................................... 26
3. Cíle a úkoly ............................................................................................ 29 3.1 Hlavní cíl diplomové práce ........................................................................... 29 3.2 Dílčí cíle diplomové práce ............................................................................. 29 3.3 Úkoly diplomové práce.................................................................................. 29 3.4 Výzkumná otázka diplomové práce ............................................................. 29
4. Metodika................................................................................................. 30 4.1 Metody ............................................................................................................ 30 4.2 Techniky ......................................................................................................... 30
5. Výsledky ................................................................................................. 31 5.1 Aktuální přístupy k padáku OVP 80.08 ...................................................... 31 5.1.1 Výsadkáři používající padák OVP 80.08 ............................................ 31 5.1.2 Technický popis padáku OVP 80.08................................................... 34 5.1.3 Funkce padáku 0VP 80.08 .................................................................. 34 5.1.4 Princip balení a kontrol OVP 80.08 .................................................... 36 5.1.5 Technický popis přístroje PPK-U ....................................................... 37 5.1.6 Funkce přístroje PPK-U ...................................................................... 39 5.1.7 Technický popis padáku ZVP 80.08 ................................................... 40 5.1.8 Funkce padáku ZVP 80.08 .................................................................. 41 5.1.9 Princip balení a kontrol ZVP 80.08 .................................................... 41 5.1.10 Technický popis přístroje MPAAD .................................................. 43 5.1.11 Funkce přístroje MPAAD ................................................................. 45 5.1.12 Specifika výcviku v parašutismu AČR ............................................. 46 5.1.13 Komerční forma parašutismu ............................................................ 49
5.1.14 Komparace padáku OVP 80.08 a OVP 68 ........................................ 52 5.2 Výsledky vojskových zkoušek OVP 80.08 - testovací seskoky ................. 56 5.2.1 Testování bezpečnostního přístroje MPAAD ..................................... 62 5.2.2 Testování hlavního padáku (vrchlíku) ................................................ 63 5.2.3 Testování záložního padáku (vrchlíku) ............................................... 64 5.2.4 Testování přístroje PPK-U .................................................................. 65 5.2.5 Závěrečná zpráva vojskových zkoušek OVP 80.08 ............................ 65 5.3 Výsledky pedagogického experimentu - implementované seskoky........... 67 5.3.1 Aplikované techniky a přístupy pedagogického experimentu ............ 67 5.4 Výsledky dotazníkového šetření....................................................................75 5.4.1 Vyhodnocení dotazníku ...................................................................... 75 5.5 Potvrzení/vyvrácení výzkumné otázky.........................................................96
6. Diskuze ................................................................................................... 97 6.1. Diskuze a limity práce .................................................................................. 97 6.2 Technická a finanční náročnost ................................................................. 105
7. Závěr ..................................................................................................... 106 8. Souhrn ............................................................................................... ...107 9. Summary .............................................................................................. 108 10. Referenční seznam............................................................................. 109 11. Seznam použitých zkratek ................................................................ 114 12. Přílohy ................................................................................................ 117
MOTTO „Jestli se vám napoprvé nikdy nic nepovede, rozhodně se nedávejte na parašutismus.“ Edward A. Murphy
1. Úvod Parašutismus představuje dynamicky se rozvíjející odvětví sportu i rekreace. Ve své primární podobě je nezbytnou součástí specializací všech armád světa. Hranice mezi militantní, sportovní či rekreační formou se dnes částečně překrývají. Specifikem vojenského parašutismu je důraz na fyzickou, zdravotní a osobnostní způsobilost, na vlastní provedení a druh seskoku jsou kladeny vysoké nároky. Seskoky na padáku OVP 80 a OVP 80.08 tvoří jeden z centrálních pilířů přípravy příslušníků 102.pzpr v Prostějově. Představují společně s 74.lmopr Bučovice jediný útvar tohoto druhu ve struktuře AČR používající padák OVP 80.08. Tato práce explikuje průběh vojskových zkoušek testovaného padáku a jeho vliv na modernizaci současného výcviku ve výsadkové přípravě. Nosnou koncepcí je inklinace k reflexi provázanosti všech činitelů různých forem parašutismu, využití rizikových aktivit pro posun ve struktuře osobnosti. Smyslem je získání inovativního východiska a progrese v používání tohoto typu padáku. Účelem je komplexní posouzení vhodnosti padáku OVP 80.08 pro výsadkové jednotky. Možnou alternativou je následné používání jako padáku školního, popř. cvičného pro základ ovládání složitějších padáků ve sportovním či rekreačním parašutismu. Diplomová práce je kompletována na základě teoretických poznatků, osobní účastí na testování padáku OVP 80.08 formou vojskových zkoušek, vlastní praxe a empirického šetření.
9
2. Syntéza poznatků 2.1 Parašutismus v paradigmatu volného času Tento relativně mladý a moderní sport akulturačně reprezentuje aktivní formu trávení volného času. Od Aristotelova termínu „scholé“ (synonymum pro volný čas) se společnost výrazně změnila. Triádou akcentace volného času (pohled optimistický, pesimistický, realistický) lze shrnout sociální stratifikaci vývoje moderní společnosti (Hodaň & Dohnal, 2005). V současné době jej tito autoři chápou jako multiparadigmatistický jev Gurvitchova typologie 8 skupin sociálního času, Durkheimův sociologický přístup nebo Weberovské pojetí. Překrytí a prostorové vymezení u času odpočinkového, zážitkového, rekreace nebo dovolené je terminologicky nedostatečné a spojené se subjektivitou jedince. Volný čas je hédonistické povahy, uspokojuje jednotlivce ve všech rovinách, reprodukuje pracovní síly, odpočinek (aktivní, pasivní), progresem je hra, únik z monotónnosti, rozptýlení i rozvoj osobnosti a je předmětem moderní rekreologie. Československý armádní i sportovní parašutismus patřil vždy k preferovaným odvětvím světového sportu. Tradice a podmínky vytvořily zázemí, a přestože vlivem politické bipolarizace po roce 1989 došlo v ČR k nárůstu činností vázaných na volný a polovolný čas, parašutismus si své místo udržel (Klváček, 2011). Význam spatřuji zejména v radikální změně sociálního smýšlení a vztahu k výrobním prostředkům, kdy vzrostl význam individualismu, osobního rozvoje, prožitkovosti a svobodné volby efektivní rekreace, jež je primárním otiskem kultury, hodnotovým měřítkem, interstacionárním prvkem i společenskou tradicí. Důkazem je enormní popularita extrémních sportů, např. tandemových seskoků. Posuzovaný padák OVP 80.08 se může po praktickém ověření v armádním sektoru stát plně využívaný v rekreační sféře stejně jako padák OVP 68, jenž je stále v oblibě u mnoha sportovních paraklubů.
10
2.2 Vzdušné prostředí Cílem výcviku v AČR je naučit jednotlivce i speciální týmy zvládnout činnost od pozemní výsadkové přípravy po vlastní seskok se všemi specifiky dle požadovaných úloh v prostoru nasazení. V rekreačním parašutismu jde o zkrácenou formu poznatků. V zájmu kvality a bezpečnosti seskoků je nutná obecná znalost o charakteru aerodynamiky, meteorologie a vzdušných proudů. Problematika těchto oborů je velmi rozsáhlá, uvádím pouze relevantní výčet. Atmosféra je vzhledem k zemskému povrchu v neustálém pohybu, vertikálním a horizontálním. Vlivem těchto procesů, jež jsou ovlivňovány mnoha faktory (moře, pevniny, reliéf, apod.), dochází ke konkrétní hydrometeorologické situaci, tzn. počasí. Základními parametry atmosféry je teplota a rychlost větru. Podle Lauremanna a Rybanského (2002) vymezujeme v závislosti na izotermách (místa se stejnou teplotou vzduchu) zemské teplotní pásy. a) horký pás - od 30° s.š. do 30° j.š., roční izoterma +20 °C b) mírný teplý pás - mezi 30° a 40° s.š. a j.š. c) mírný pás - mezi 40° a 60° s.š. a j.š. d) chladný pás - mezi 60° a 80° s.š. a j.š. e) polární pás - za hranicí 80° s.š. a j.š. V podmíněnosti množství srážek se stanovují tyto základní srážkové typy: a) rovníkový typ - srážky celoročně, vysoká teplota i vlhkost vzduchu b) typ vnějších tropů - 1 období kulminačních dešťů c) pasátový typ - pravidelné rozložení srážek d) monzunový typ - léto horké a vlhké, zima suchá e) pustinný typ - minimální množství srážek f) středomořský typ - minimum srážek v létě, maximum na podzim g) typ mírného pásu - celoroční průměrné srážky h) polární typ - slabé sněhové srážky celoročně
11
Mezi další základní termíny v atmosféře patří: a) teplotní výkyv (amplituda) - rozdíl mezi minimální a maximální teplotou b) teplotní anomálie - odchylka od průměrné teploty dle zem. šířky a zonálnosti c) teplotní inverze - statická (chladný vzduch uzavřen při zemi) - dynamická (průnik teplejšího vzduchu nad studený) Horizontální barický gradient - rozdíl tlaků nezávislý výšce, např. tlaková níže Okluzní fronta - vzniká uzamčením teplé fronty rychlejší studenou frontou Adiabatický proces - termodynamický děj s inertní teplotou a hmotností vzduchu Albeno - poměr slunečního záření odraženého od země k celkovému Coriolisova síla - urychlující síla zemské rotace, na s. polokouli urychluje doprava Proudnice - čára spojující směr pohybu molekul vzduchu, součin obsahu plochy tělesa a rychlosti v jednom prostoru se rovná součinu veličin ve druhém prostoru (zvýšení rychlosti prodění ve zúženém rozměru) Kondenzační jádra - mikroskopické částice vázající na sebe molekuly vody, vzniká tak oblačnost. Dle podmínek vzniku, jak uvádí Plos (1999), existují 4 druhy oblak: a) orografické - vznikají při prodění vzduchu přes překážky b) frontální - vyvíjí se výkluzem teplejší vzduchové hmoty po studenější c) konvektivní - rozvíjí se v důsledku termické aktivity d) radiační - počínají vyzařováním tepla a s ním spojeným ochlazením vzduchu Morfologické rozdělení oblačnosti: a) cirrus - oblaky vysokého patra (5-10 km), obsahuje ledové krystaly, netvoří srážky (pro seskoky s OVP 80.08 nemá význam, pouze u seskoků HAHO/HALO prováděných příslušníky 601.skss) b) cirrocumulus - menší nebo větší skupiny oblačnosti („beránci“) c) cirostratus - bělavý, vláknitý závoj, způsobuje pokles teploty na zemi d) altocumulus - oblaky středního patra, obsahuje vodní kapky, vrhá vlastní stín e) altostratus - hladký, celiství vzhled, tvoří trvalejší déšť nebo sněžení f) nimbostratus - oblaky nižšího patra, hustý, nepropouští slunce, tvoří srážky g) stratocumulus - šedý až bělavý, tvoří srážky vždy slabé intenzity h) stratus - šedavý z nízkou základnou, zakrývá vrcholky kopců, protrhává se i) cumulus - výrazně bílý, ohraničený, zdrojem krátkodobých přeháněk 12
j) cumulonimbus - tmavý, mohutný, kupovitý bouřkový mrak, nebezpečný Podstatným faktorem pro seskok a řízení padáku je směr a rychlost větru. S výškou se oba parametry mění. Vyskytují se v analogické vazbě na výše uvedené srážkové typy - vzdušná hmota arktická, polární, tropická a ekvatoriální. Základní druhy větrů: a) bríza - vzniká v pobřežních oblastech, ve dne vane od moře, v noci zpět b) fén - teplý, suchý, turb. vítr, vane z hor do údolí (Krušné hory, Tatry, Alpy) c) bora - velmi silný tzv. „padavý“ vítr, duje zejm. v zimě (hl. oblast Jadranu) d) mistrál - bouřlivý, studený, suchý, bezoblačný vítr (hl. oblast j. Francie) e) monzun - srážkový, letní vane z moře na pevninu, v zimě naopak (jv. Asie) f) pasát - proudí ze subtropické oblasti do tropické, uzavírá tropickou cirkulaci Hlavní klimatické faktory v parašutismu: Atmosférický tlak - (barometrický) konvencí stanovená hodnota 1 013,25 hPa vztažená k průměrnému tlaku při hladině moře za 0 °C v z.š. 45°. S výškou klesá, v cca 5 500 m je poloviční, na úrovni vrchní hranice troposféry je jen 250 hPa. Izobary - spojnice stejného tlaku, kolísá během dne i roku. Denní maxima jsou okolo 10. a 22. hodiny, minima kolem 4. a 16. hodiny. Roční kulminace závisí na fyzickogeografických podmínkách. Obecně vyšší tlak je nad studenějším povrchem, tj. v zimě nad pevninou, v létě nad mořem. Laminární proudění - obdobné jako u vody, proudnice se nepromíchávají a nevíří Turbulentní proudění - vířivé, chaotické, dynamická viskozita vzduchu nestačí kopírovat tvar těla, tlačí na plochu z hora ve směru pádu (vzniká za výsadkářem jen při volném pádu) Odporová síla (Fx) - aerodynamika působící při rychlém pádu na výsadkáře, roste ve 2. mocnině rychlosti Součinitel odporu (Cx) - ekvivalent odporové síly (dutá polokoule - padák 1,4) Fx = Cx · G · v² / 2 · S (G - 9,81, v - rychlost, S - plocha) Interferenční odpor - vzniká v místě ovlivňování proudění okolo 2 blízkých těles (uchycení šňůr u vrchlíku), v podmínkách kulatého padáku zcela zanedbatelné
13
Indukovaný odpor - vzniká rozdílností tlaku na spodní a vrchní straně vrchlíku (vliv jen u výtažného padáku, u kulatého padáku efemérní) Z klimatického hlediska má význam především relativní vlhkost (představuje určité % nasycení vzduchu parami). Při 100 % relativní vlhkosti dosahuje teploty rosného bodu, vzniká kondenzační hladina, při poklesu pod 0 °C vznikají krystaly ledu (nebezpečné při stabilizačním pádu). Jiným omezením může být deflace - erozní činnost větru. Nabývá významu pouze při stabilizovaném pádu na horní hranici seskokové hladiny (rychlost cca 40 m.s-1) nebo při silném větru v přízemí při přistání. Tkanina hlavního i záložního padáku tento odpor vydrží, extrémem by bylo zanesení prachových částic nad 1 mm do výšky okolo 3 500 m a zde dosažení rychlosti stabilizačního pádu (nebezpečí poničení stabilizačního vrchlíku). Pro představivost uvádím erozní sílu větru při povrchu země dle Lauremanna a Rybanského (2002). Rychlost větru (m.s-1) 1 5 9 13
Průměr zrn (mm) 0,08 0,40 0,73 1,05
Tabulka 1. Erozní síla větru v závislosti na jeho rychlosti Seskoky s padákem OVP 80.08 byly testovány v rozmezí výšky 300-4 000 m. Během stabilizačního pádu z horní hranice intervalu se během několika sekund výrazně mění fyzikální podmínky. Se stoupající nadmořskou výškou klesá barometrický tlak o cca 12 % na 1 000 m, klesá i parciální tlak kyslíku (např. ve výšce 3 000 m dosahuje ⅓ množství hladiny u moře). Teplota klesá každých 150 m o cca 1 °C, při maximálních výškách seskoků tak rozdíl teplot činí až 25 °C (bez zápočtu rychlosti větru). S výškou roste síla ultrafialového záření, 20-30 % na 1 000 m. Při hladině moře váží vzduch cca 1,2 kg.m-3, rovněž s výškou klesá. Vlivy působí jak samostatně, tak ve vzájemné interakci (Dovalil et al., 2005).
2.3 Vznik a vývoj parašutismu Mrázek a Pelc (1961) uvádí, že původní zmínky o schématu padáku byly objeveny
ve staré Číně, ale prvenství je připisováno Leonardu da Vincimu až v roce 1514. První funkční atestace proběhla v roce 1783 Louisem Sebastienem Lenormandem ve Francii. 14
Tomuto vynálezu byl dán název parachute. Vznikl spojením kořenového základu řeckého „para“ (proti) a francouzského „chute“ (pád). Následovaly mnohé inovace, stěžejním bylo
odstranění oscilačního efektu padáku Lalandem v roce 1802 vytvořením středového otvoru pro únik turbulentního vlnění. Podle Kosoura (2010) byl dalším mezníkem patent italského technika Pina založený na principu výtažného padáčku spojeného s hlavním padákem, tento způsob se používá dodnes. Zprvu byly vybavovány balóny a letadla záchrannými padáky jen sporadicky, nutnost přinesla až 1. světová válka a letecká neštěstí. Průkopníky byli němečtí piloti, později je následovali Britové, Francouzi a Američané. Meziválečné období bylo charakteristické zejména suportem armádních padáků, zdokonalováním materiálů a konstrukcí, 2. světová válka pak byla hnacím motorem vývoje společně s rozvojem výsadkových jednotek a prováděním skupinových seskoků. Jeden z nejúspěšnějších padáků byl v 70. letech 20. století komponent OVP 68, používaný jak ve vojenství, tak ve sportu. Umožňoval seskoky z malých i středních výšek a hlavně volný pád. Revolučním byl vznik klouzavého padáku typu křídlo ,,Stratostár“ vyvinutým v roce 1975 v USA. Současná moderní křídla se vyznačují velkou variabilitou dle druhu sportovní disciplíny (volný pád, akrobacie, kombinace, přesnost, přelety atp.) a vynikajícími technickými vlastnostmi. Plocha některých „žiletek“ se pohybuje výrazně pod 10 m2. Nároky kladené na splnění úkolů vojenských seskoků byly vysoké a výsadkáři v rámci svého zdokonalování začali mezi sebou postupně soutěžit. Z těchto specialistů se vyprofilovali armádní sportovci. Paralelně vznikaly i sportovní soutěže v civilním sektoru a čeští parašutisté brzy zaujali pozici světové špičky. V roce 1966 přinesla společnost Jalbert na trh padák se zcela novým tvarem a designem umožňující seskoky dvěma lidem současně, čímž byly položeny základy pro tandemové skoky. Jejich prvotní myšlenkou byl transport důležité osoby na místo určení, ale globální vývoj způsobil, že dnes patří mezi nejrozšířenější adrenalinové sporty současnosti (Mikuš, 2012). Institucionálně parašutismus zastřešuje AeČM. Vznikl po rozpadu Svazarmu jako jedna z jeho nástupnických organizací. Obsahuje výcvikovou, sportovní a technickou komisi. Aeroklubem ČR jsou každoročně pořádány národní mistrovské soutěže, FAI 15
organizuje každé 2 roky ME a MS, parašutismus je plně uznáván Mezinárodním olympijským výborem. Ve vojenské části je podpora představována CISM (otevřená mistrovství, ME, MS), armádní účast je zároveň špičkou v klasických disciplínách pořádaných pod hlavičkou FAI (Stolín, 2008). Armádní vrcholový sport je zaměřen
na zabezpečení státní a resortní sportovní reprezentace ČR. ASO parašutismu Dukla je dislokován v Prostějově. Sportovní parašutismus zahrnuje soutěže národní (oblastní, celonárodní, MR) a mezinárodní ( ME, MS, mezinárodní letecké hry).
2.4 Predikce struktury osobnosti výsadkáře Lékařská vyšetření jsou legislativou stanovena na interval 4 let, po 40. roku života už 2 let. IVP, piloti a létající personál každé 2 roky musí procházet zdravotní prohlídkou v zařízení ÚLZ. Testy jsou zaměřeny na pozornost a výkonovou křivku - Číselný čtverec, testy inteligence - Vídeňský matricový test, osobnostní testy - SPARO, SPIDO, test zvládání zátěže - SVF 78. Při běžném vyšetření se provádějí pouze screeningová vyšetření, nikoliv klinická. Smyslem však není eliminace jedince se sklonem k patologii, např. s prvky suicidálního chování. Dle Koutka a Kocourkové (2003) jde o spontánní, zkratový, ne příliš promyšlený pokus o sebevraždu s motivy z oblasti interpersonálních vztahů. Tento stav trvá několik hodin, popř. dnů, pro výsadkáře a potažmo celý jeho tým by tato negace měla fatální dopad. Důležitý je monitoring vnímavosti na deprese. Mezi fyziologické symptomy depresí řadí Křivohlavý (2000) mj. ztrátu životního elánu, bolesti hlavy a žaludku, bušení srdce, časté nutkání k močení, frigiditu, svírání u srdce, tlak na prsou, celkovou slabost, sucho v ústech a pocit závrati. V parašutismu mají jiný psychosomatický původ. Eliminace diabetu mellitus je taktéž zabezpečena komplexním lékařským vyšetřením. Parašutismus, letecké, motoristické a jezdecké sporty, asijská bojová umění horolezectví nebo potápění představují vysoké riziko pro hypoglykémii - nebezpečný pokles hladiny cukru v krvi pod 3 mmol.l-1 (Talafová, 2004).
16
Nelze však povrchně kategorizovat jedince jen na základě testů, neboť praxe několikrát vyvrátila výsledky vyšetření. Historie dokonce manifestuje nepatologickou motivaci suicidia na příkladu Československých parašutistů, kteří spáchali atentát na Heydricha. Jejich činu je přisuzován důkaz síly ducha, ne projev duševní nemoci (Horský, 2009). Profilace osobnosti probíhá obdobně jako u běžné populace. Obsahuje vlastní genezi (vznik a vývoj), strukturu (tzn. vnitřní uspořádání), dynamiku i patologii (anomálie struktury). Při výběru výsadkáře i po dobu výcviku je vhodné si všímat všech možných atributů s reflexí Hipokratova, resp. Eyseneckova rozdělení temperamentů (sangvinik, cholerik, melancholik, flegmatik), či Jungova členění na extroverta a introverta. Dle Balcara (1991) lze po odečtení významové variability prožívaných stavů a dějů pozorovat modelově konstantní vzorce chování typické pro konkrétního jedince. Pro parašutismus je vhodná poloha v oblasti stabilních temperamentových typů, tzn. majoritně sangvinika. Tyto dispozice jsou obecnými vlastnostmi osobnosti nebo mohou být odvozené od pozorovaných cílů činnosti. Významu nabývají zejména v krizových situacích, do kterých se výsadkář dostává hlavně při bojovém seskoku nebo s taktickým námětem. Podstatný význam struktury osobnosti u vojenského profesionála podtrhuje Černohorský (2009), klade důraz na úroveň integrované odolnosti, procesů vnímání, rozhodování a senzomotorických procesů. Její klasifikace je u výsadkářů klíčová. Zajímavý je pohled Abramčuka (2005) na vnímání archetypu lidí. Ten je ve svých výzkumech připodobňuje k přírodním živlům (oheň-voda-země-vzduch). Dle síly vazeb citovaných prototypů k určitému živlu lze usuzovat abstraktní vnímání světa. Mezi adjektiva s nejvyšší četností je např. ke vzduchu přiřazována bezstarostnost, vodě čistota, zemi stabilita a ohni vznětlivost. Významy spojované s živly jsou v zásadě interakčními vlastnostmi člověka, které zrcadlí jeho niterní mysl v projekci do přírodních živlů. Jde o hlubší pohled na strukturu osobnosti pohybující v prostředí nepřirozeném pro člověka.
17
2.5 Psychologie a zátěž v parašutismu Psychologií zátěže jsem se zabýval ve svých dřívějších publikacích, týkajících se extrémních sportů, zejména raftingu. Frömel, Pelcová, Górna a Skalik (2002), podporují komplexnost dějů a dále třídí psychické zatížení na kognitivní, emotivní, organizační a sociální. V užším pojetí armádního sportu dělí Přívětivý (2004) psychickou zátěž na senzorickou (činnost CNS), mentální (rozhodování, představivost) a emoční (psychosociální stres). Podle nových výzkumů Corra (2001) se pozornost zaměřuje na motivační systémy BAS (behaviorální aktivační systém) a BIS (behaviorální inhibiční systém), které jsou součástí CNS, z nichž každý je řízen rozdílnou mozkovou strukturou. Na základě aktivit uvedených systémů jsou definovány 2 bazální dimenze osobnosti - impulzivita predikuje vyšší senzitivitu k odměně a anxieta - ovlivňuje citlivost k signálům trestu. Oblast dále rozvíjel Pilárik a Sarmány-Schuller (2004). Dokazují, že nejsilnější determinantou vyhledávání stimulace v oblasti rizikových činností je aktivita BAS, přičemž BIS se ukázal jako neschopný inhibovat chování zaměřené na vyhledávání stimulace zejména sociálně nepřijatelných forem (DIS, BS). Výjimkou je faktor TAS, který je považovaný za sociálně akceptovatelný, kde BIS ve spojitosti s vysokou hypervigilancií (nadměrná koncentrace pozornosti) inhibuje vyhledávání nebezpečí u mužského mozku (běžná záležitost u všech armád). Zátěž v parašutistickém sportu je specifická a obecně známá. Jde o kumulaci maximálního sportovního výkonu během několika sekund, popř. minut (mimo dálkové přelety na padáku typu „křídlo“) s postupným přechodem na výkon průměrný za přítomnosti silného stresového a nervového vypětí. Z toho vyplývá, že energetické krytí je z majoritní části záležitostí bilance v rovině ATP.
Druh vytrvalosti Dlouhodobá Střednědobá Krátkodobá Rychlostní
Převládající aktivace energetických systému O2 LA - O2 LA ATP-CP
Doba trvání pohybové činnosti více jak 10 min do 8-10 min do 2-3 min do 20-30 sec
Tabulka 2. Přehled vytrvalostních schopností dle převládajících energetických systémů
18
Energetický výdej je u mnoha sportovních aktivit velmi rozličný. Srovnání je více transparentní z následující tabulky. Druh sportovní činnosti Vrhy, hody, skoky Sportovní hry Dlouhé běhy (atletika, lyže) Etapové závody
Energetický výdej (kJ) 1 400 1 800 2 300 2 700 +
Tabulka 3. Vztah vybrané sportovní činnosti a odpovídajícího energetického výdeje Dle Dovalila et al. (2005) tato energetická rezerva představuje jen několik desítek gramů, což odpovídá energii 21-33 kJ, biochemický systém následně přechází do cca 60 sekund na LA a ten po cca 30 minutách zpět na O2. Nelze však tyto sekvence považovat za izolované, systémy na sebe volně navazují a na buněčné úrovni probíhají de facto s plynulým prolínáním Fyziologie stresu se projevuje dle následujícího schématu (Selye, 1966). Možný STRESOR
Hypofýza
Žaludek (gaster)
Nadledvinky (gll. suprarenales)
B. krvinky (leukocyty)
Lymf. uzliny (nodi lymphatici)
Obrázek 4. Schéma reciprocity podnětů a vegetativního nervstva při stresu Přestože je energetická hodnota odpovídající seskoku nejnižší, neodpovídá plně realitě. Množství stresového hormonu (adrenalin), činnost autonomního nervstva, TF na hranici 200 tepů za minutu, malé množství kyslíku ve výškách nad 3 800 metrů a enormní změna tlaku při volném pádu (až 80 m.s-1) i stabilizačním pádu (cca 40 m.s-1) způsobuje fyziologickou změnu neodpovídající hodnotám naměřeným v přirozených 19
podmínkách nebo laboratorně. Např. už ve výšce 3 000 mT jsou registrovány změny v percepci - klesá barvocit a parciální schopnost vidění za šera. Zmiňovaný adrenalin, systematicky (R)-4-(1-hydroxy-2-(methylamino)ethyl)benzen1,2-diol je vyměšovaný dření nadledvinek (gll. suprarenales). Připravuje tělo na výkon a je základním hormonem stresové reakce na „útok nebo útěk“. Způsobuje vasodilataci cév, podporuje srdeční činnost a zvyšuje kompresi myokardu. Rozšiřuje průsvit bronchiálních cév a zlepšuje tak pulmonální ventilaci. Mezi fyzikální stresové činitele v parašutismu řadí Selye (1966) nízký obsah kyslíku ve vzduchu, radiaci, vibrace, hluk, změny ročních období, meteorologické vlivy, změny tlaku vzduchu, nehody, úrazy atd. Emocionální faktory reprezentují senzorické deprivace, nepřátelství, strach, úzkostnost (anxieta), nenávist. Hlavními vnitřními faktory jedince schopné tolerovat stres mohou být adaptační kapacita, houževnatost i osobnost jako taková (Stejskal, 2002). Mayerová (1997) doplňuje výčet o pracovní (služební) přetížení, mimořádnou zodpovědnost, profesní kariéru, konflikt rolí a organizační změny. Vlivem nižšího tlaku kyslíku dochází recipročně ke zrychlení vegetativních funkcí, např. zrychlení TF, hyperventilaci, zvýšení minutového objemu srdečního či mobilizaci krve ze zásob. Při pádu navíc působí interakčně statický tlak (závisí na nadmořské výšce) a tlak dynamický. Pro porovnání uvádím vybrané fyziologické projevy podle Dovalila et al. (2005). Fyziologický projev Bušení srdce, zvýšený puls Napjatost svalů Sucho v hrdle (ústech) Tíseň kolem žaludku Potřeba častého močení Svalový třes Nesoustředěnost Nevybavení si děje
Výskyt (%) 86 83 80 76 65 64 53 39
Tabulka 5. Poměrné zastoupení fyziologických projevů při stresu Fyzikálně platí, že dynamický tlak vzrůstá na úkor statického. Čím je rychlost pádu výsadkáře vyšší, tím dynamická složka roste. Naopak výsledná fyzikální síla působící na parašutistu snášejícího se stálou rychlostí k zemi je nulová, protože je zabezpečena podmínka stálosti pohybu (Mandíková, 1990). Součet obou tlaků 20
působících na padající těleso je vždy konstantní, změna nastává až při vysokých rychlostech, kdy dochází ke stlačení vzduchu, tzn. při překročení rychlostní bariéry cca 200 m.s-1, což je i při běžném volném pádu nedosažitelné (Plos, 1999). Popřením tohoto byl extrémní výkon a pokoření světového rekordu 14. 10. 2012 Felixem Baumgartnerem při seskoku ze stratosféry z výšky 38 969,4 m (127 852,4 ft). Maximální vertikální
rychlost volného pádu byla certifikačně ustanovena FAI
na 1 357,6 km.h-1, tj. 843,6 mph (Mach 1,25). Jde o rychlost mimo atmosféru dosaženou po dobu 50 sekund, v atmosféře došlo k razantnímu snížení rychlosti odpovídající běžnému seskoku (redbullstratos.com, 2012). Přetížením se zabývá i Hošek (2001). Krátkodobé působení má vliv pouze na fyzickou složku. Významným je přetížení podélné, tzn. ve směru osy těla. Dělí se na kladné - směr od hlavy k nohám (kaudální), záporné - k hlavě (kraniální) a příčné (transverzální), které se snáší lépe. Reakce i adaptační děje jsou podle Dovalila et al. (2005) regulovány na několika úrovních. Nervová regulace je integrující činností organismu, vysoce specifická a funkčně nadřazená ostatním soustavám. Látková regulace (hormonální a imunitní) je naopak pomalejší. Seskok padákem, jakožto sportovní disciplína maximální intenzity trvající krátkou dobu, lze zařadit do kategorie využívající přednostně nervosvalové regulace. Zasazením speciálního týmu pomocí padáku OVP 80.08 teprve taktický úkol začíná, následuje další série vyčerpávajících činností pod vlivem psychického tlaku. Poměrově představuje technicko-taktická připravenost jedince hodnotu 30 %, psychická odolnost (především regulace momentálního stavu) tvoří rovněž 30 %, fyzická složka je zastoupena ze 40 %. Mezi fyzickou únavou a psychickými faktory regulace existuje pevný vztah. Jak uvádí Hoskovec, Machač a Machačová (1985), vždy jedna ze složek převažuje. Vyvracejí termín „svalová únava“, kdy pomocí laboratorních testů na nervosvalových preparátech dochází k postupné únavě projevující se ochabnutím vypreparovaného svalu, nikoliv následnou zkouškou přímo na svalu. Tímto se dokazuje, že unaveny jsou jen nervosvalové ploténky (spojky mezi nervy a svalovými vlákny). Ploténky plní feedbackovou funkci „pojistky“ chránící organismus před vyčerpáním, jenž může mít zdroje i psychické povahy.
21
Mezi hlavní původce zátěže řadí psychologie strach i úzkost a zároveň je dělí na dva rozdílné pojmy. Hoskovec, Machač a Machačová (1985) konstatují, že přirozený strach je specifickou reakcí na škodlivý podnět, naopak úzkost je relativní stálou vlastností osobnosti. Úzkostný člověk se cítí ohrožen, ale nezná přesný zdroj negativ. Tento nepříjemný emoční stav špatně snáší, protože nelze použít obranné mechanismy útěk nebo boj. Pocit úzkosti je prohlubován kofeinem, nikotinem a alkoholem. Hranice mezi oběma pojmy nejsou ostré. Vazba vztahů mezi strachem a úzkostí je definována Yerkes-Dodsonovým zákonem. Existuje také interakce mezi strachem a úzkostným prožíváním, rozvíjí se sociálním učením a nápodobou. Podle Vymětala (2004) je dokonce strach naučený od druhých lidi ve fantazii silnější, než strach vzniklý na základě reálné skutečnosti. Při nízké i vysoké stimulaci úzkosti je výkon menší, než při střední, kdy je optimální. Vyšší úzkost je vhodná pouze u rutinních úkonů, nižší napomáhá kreativním a složitějším činnostem. Střední a vysoký stupeň úzkosti těmto činnostem naopak škodí. Z poznatků je zřejmé, že při běžném seskoku bez řešení nenadálých situací s predikcí zmiňovaných vstupních činitelů CNS se organismus pohybuje na hranici přechodu aktivačního optima. Pokud však dojde ke krizové situaci, úroveň výkonnosti korelačně klesá (množství případů včasného nevyřešení závady u zkušených parašutistů). Většinou zpočátku nastává úlek i zkušený specialista se soustředí na řešení závady, mění se subjektivní vnímání času (běží rychleji), naopak začátečník je více pod vlivem emocí. Potvrdil to ve výzkumech Zakay a Wooler (Hammond, 2000). Úzkost („strach bez objektu“) tak může způsobovat pocit bezmocnosti, nedůvěru v budoucnost, sklíčenost, bázlivost, nespokojenost a pocity hrůzy. Může být vyvolána chronickou nemožností uspokojit některou z bazálních potřeb, opakovaným prožíváním nebezpečí či velmi intenzivně prožitým strachem. Rovněž tento symptom je příznačný záplavou mozku nejrůznějšími představami do té míry, že jedinec začne obtížně či zmateně myslet, ztratí schopnost správně odhadnout situaci a není schopen se racionálně rozhodovat (Roušar et al., 2008). Proto jsou výsadkáři při řešení jakékoliv kolize ihned připravování k dalšímu seskoku, aby nedošlo k možné psychické bariéře a bloku. Tímto jsou podporovány psychické vlastnosti parašutisty (odvaha, sebedůvěra, smělost, schopnost zdravě riskovat, vyrovnanost, citová a emoční zralost i celistvá stabilita). Proces je suportem fyzické odolnosti a intelektových vlastností (samostatnost, nadprůměrná bystrost a rozhodnost). 22
Esencí zvládnutí všech rizikových a sportovních aktivit je analogie mezi vrozenou lokomocí (Vojtova reflexní lokomoce) a pohybovým vzorcem. Dle Vystrčilové, Kračmara a Novotného (2005) se v oblasti posturálně pohybové ontogeneze potvrdilo dozrávání lokomoce v kraniálně kaudálním směru. Ontogeneze motoriky také podtrhuje klíčový význam iniciační fáze pohybu (atitudy). Čím se sportovní pohyb více liší od vývojových vzorců, tím se stává obtížnější. Hybné stereotypy v parašutismu patří mezi průměrné. Motorika výsadkáře musí být plně zautomatizována. Technika zejména výskoku a doby do otevření hlavního padáku, případně řešení závady otevřením záložního padáku, je záležitostí komplexních dějů - vnitřní a vnější techniky výkonu. Regulační mechanismy výkonu jsou klasifikovány dle Kračmara (2002, 158) tak, že vlastní motivační snaha mj. zajišťuje „...psychickou úroveň výkonu a je zodpovědná za individuální zvládnutí stresové situace. Hybný stereotyp se vytváří opakovanou činností, kterou opakovaně vyvolává a tím posiluje identické propojení v motorických centrech na suprasegmentálních spojení“. Řízení motoriky je přehlednější v tomto schématu.
Mozková kůra Bazální ganglia
Mozeček Cerebellum
m Limbický systém Senzorika
Thalamus
Mozkový kmen Páteřní mícha αaγ systém Kosterní svalstvo
Obrázek 6. Schéma řízení motoriky člověka 23
Vnější dovednost se projevuje jako organizovaný sled pohybů a operací spojených do celistvého motorického vzorce. Tyto biomechanické charakteristiky jsou vizuálně pozorovatelné a také v případě seskoku i prakticky měřitelné. Vnitřní technika je reprezentována neurofyziologickým základem sportovní činnosti, stabilizovanými pohybovými vzorci a slouží k odhalování skrytých příčin pohybů. Společná organizace obou složek sehrává schopnost koordinace na všech úrovních řídících center pohybové činnosti. V obecném paradigmatu lze motorické učení rozdělit do 3 fází. a) diferenciace - postupné sdružování cyklických, acyklických či kombinovaných celků, zpevňování činnosti, hrubá koordinace b) integrace - sekvenční seskupování součástí techniky, zapojení dalších faktorů výkonu (kondice, psychika, taktika apod.) c) automatizace - plné zakořenění pohybových struktur, trvalost, stabilita + variabilita (anticipace, tvorba originálních programů) Komplex výše zmiňovaných etap tvoří systém aferentních (zprostředkovací), eferentních (uskutečňuje řešení), centrálních (zpracovává informace) a zpětnovazebních (kontrolní) drah. Balanční i solvingové mechanismy mají kořeny v útlém dětství. Již koncem 4. měsíce dítě začíná rozvíjet senzoricko-motorickou inteligenci. Vytrácí se reflexy uchopovací a Moorův reflex (úlekový), reflexní chůze, objevuje se Landaův reflex (držení hlavy v prodloužení páteře při zvednutí). Rovněž se vytrácí sací reflex, jenž se stává volním procesem a objevuje se tzv. „parašutistický reflex“, kdy dítě při nenadálém rychlém pádu roztáhne nohy a ruce v nevědomé snaze zabránit pohybu (Říčan, 2005). Shodné cítění preferuje Willi (2006), kdy sloučením pohybu a dotyku je geneticky vyvoláván pocit sounáležitosti člověka, tvora sociálního, k vyššímu celku. Podle jeho studií si s sebou tyto informace odnášíme v našich srdcích a nikdy z nás zcela nevymizí (teorie nitek). V tomto odvětví sportu hraje rychlá reakce a správné provedení pohybu majoritní podíl. Parašutismus (sportovní, armádní) se od ostatních sportů dle psychologické typologie (senzomotorické - střelba, heuristické - tenis, funkčně mobilizační - sprinty) odlišuje svými extrémními nároky na psychiku. Člověk se zde pohybuje v mezních rychlostech, v labilních polohách, za silného vlivu odstředivých sil s možností úrazu 24
či fatálnosti. Musí se plně spolehnout na používanou techniku, predikcí je dlouhá příprava a učení, soubor specifických volních vlastností umožňující zdolat přirozenost obranných reakcí (Dovalil et al., 2005). Reakční rychlost je způsobilost včas reagovat určitým pohybem na konkrétní podnět. Tradičně se ve sportu řadí ke schopnostem rychlostním, u složitějších pohybových struktur ke koordinačním. Dovalil et al. (2005) ji vzhledem ke složitosti a možnému výběru řešení považuje za schopnost psychickou. Vlastní vnímání situace, tzn. přenos vzruchů přes CNS, rozhodování, transfer informace na motorické ploténky se pohybuje v intervalu 0,05-0,30 s, kontrakce SO vláken je 99-140 ms, FOG a FG vláken 40-88 ms (Pozn. Výzkumy v oblasti reakčních rychlostí a její stimulací ze zabýval v 80. letech 20. století např. Rujbr a Štulrajter.). Jeden z prvních výzkumů v oblasti psychomotorické zátěže parašutistů provedl v 70. letech 20. století Epstein. Dle bazální elektrické vodivosti kůže a tepové frekvence naměřené začátečníkům před seskokem explikuje Epstein (1973) hodnoty získané od okamžiku příletu na letiště, přes kontrolu, nastartování motorů, pobyt v letounu a vlastní seskok. Růst negativního emočního napětí koreluje s tendencí k útěku. Parasympatická větev autonomního nervstva způsobující tyto symptomy může být dle Hoskovce, Machače a Machačové (1985) potlačována společenskými zábranami a sociálním kontaktem (důležité zejména při testování padáků, bojovém seskoku nebo při plnění těžších úloh seskoků). Pro komparaci uvádím přepracovanou tabulky dle výzkumů Epsteina. Studii jsem použil jako teoretickou bázi. Přehled událostí Běžný měřený den Příjezd na letiště Předběžná kontrola Nácvik v letadle Nastartování motorů Stoupání letounu Střední výška seskoku Aktuální výška seskoku Přistání po seskoku
TF (min) 75 85 95 100 110 120 130 140 105
El. vodivost kůže (μΩ) 12 19 22 25 30 35 40 57 11
Tabulka 7. Závislost TF na možných událostech při seskoku
25
2.6 Biomedicínské hledisko parašutismu Zátěž na aparát páteře je u tohoto sportu obecně známa. K nejvíce exponovaným oblastem patří cervikální a lumbální segmenty. Přetěžování páteře může dle Rychlíkové (2002) rovněž sekundárně vznikat při následujících aspektech: a) krátce trvající přetížení některého úseku páteře následkem nevhodné polohy Často tento zdroj bolesti vychází ze svalů a vazů, proto po kratším čase změnou blokády dojde k odstranění. b) náhlý a nekoordinovaný pohyb, mnohdy i nečekaný - Reflexně dojde k rychlé iniciaci svalů antagonicky i synergicky nevyvážené reakci, tím vznikne nerovnoměrné rozložení sil v kloubu, následkem je pak uskřinutí meniskoidu. c) opakované a trvalejší přetížení či nadměrná zátěž úseku páteře - Vyvolává kromě funkční blokády páteře také svalový spasmus a další reflexní změny, zde již změna polohy nestačí, příkladem může být nevhodná poloha při sezení nebo delší stání s padákem před samotným nasednutím do letounu. d) návyky špatného pohybového modelu - Dlouhodobé a nerovnoměrné zatížení s podobnými příznaky jako výše. e) poruchy hybného stereotypu - Příčinou těchto vertebrogenních poruch je ochabnutí části svalových partií či svalová disbalance. Somatická výbava kloubních aparátů člověka je fylogeneticky přizpůsobena zejména chůzi a běhu s minimalizací opotřebení. V teoretické rovině dle Rychlíkové (2002, 22) „…při pohybu kloubu vzniká tření, jehož koeficient je 0,001 až 0,005!...koeficient tření ocel na ocel je 0,15, ocel na ledě 0,027, u zcela rovných kloubních plošek při zatížení 60 kg stačí kolem 0,3 kp tangenciální posuvné síly k posunu kloubních plošek.“ Při seskoku může dojít ke kontuzi de facto všech kloubů, kdy jsou tkáně poškozeny nárazem, tzn. jsou zhmožděny. Vlivem reflexních mechanismů se objevují spasmy svalů kolem kloubů. Při násilném pohybu přesahujícím fyziologickou hranici trajektorie kloubu, dochází k distorzi articulatia a poranění ligamentárního aparátu a kloubního pouzdra. Po zátěži se však segmenty vrací zpět a k patologii nedochází. V krajních případech může dojít k degenerativním změnám (např. osteoartróza), jde o poruchy posttraumatické s různými anomáliemi a longitudinálního přetěžování. V důsledku těchto traumat se dostaví omezení pohybu, je však nutné se na problematiku 26
dívat multiparadigmaticky, jelikož zde vstupují i mimokloubní faktory (doloženo RTG snímky). Tyto různé nuance, např. natažení svalu, úhozy, nesprávné dopady, nárazové došlápnutí jsou často přehlížena jako nepodstatná, nicméně jde o vnímaná traumata, jež se recipročně odrážejí v celkové anamnéze organismu. Při možném poranění v ramenním kloubu (articulatio humeri) je nutné vyšetřit rovněž svaly tzv. manžetou rotátorů pomocí izometrické kontrakce odporu. Dle Rychlíkové (2002) posuzujeme jednak bolestivost pohybu, jednak svalovou sílu. Odpor kladený pohybu musí být malý, větším odporem bychom testovali spíše svalovou sílu. Testuje se abdukce, zevní rotace, vnitřní rotace proti pohybu a to ve směru kaudálním, kraniálním, dorzálním, ventrálním a laterálním. Jde o složitý pohyb, na kterém se podílí kompletní ramenní pletenec, scapula, klavikula a stěna thoraxu. Abdukce je 180°, addukce 40°, flexe je 170°, extenze 40°, vnitřní rotace je 90° a vnější 60°. Z funkčně anatomického hlediska je při vytahování uvolňovače důležitý zejména pletenec horní končetiny (cingulum membri superioris), resp. akromioklavikulární kloub. Toto kloubní pouzdro je zesíleno ligamentem acromioclaviculare. Při silném trhnutí nebo nečekaném odporu mechanismu může dojít k blokádě stejně jako při laterálním nárazu na rameno (articulacio humeri), např. při nesprávném provedení parakotoulu na požadovanou stranu. Význam zde má i loketní kloub (articulatio cubiti). Rozsah flexe loketního kloubu je 140°, extenze 10°, supinace předloktí je 90°, pronace je rovněž 90°. Při tahu se zprvu jedná o velmi nevhodnou trajektorii pohybu. Kyčelní partie nejsou tolik ohroženy jako ostatní aparáty. Navíc jsou fixovány nožními popruhy padáku v regiu sulcus pubofemoralis. Flexe kyčlí (acetabulum) je v rozsahu 140°, extenze 25°, abdukce 60°, addukce 30°, vnitřní rotace do 30° a zevní do 70°. V kolenním kloubu (articulatio genus) je mediální meniskus méně pohyblivější než laterální, ten je v odlišné fixaci. Oba menisky hrají velmi důležitou roli při ohybu kolen doprovázeného při dopadu výsadkáře, tlumí nárazy a rovněž vyrovnávání nerovností okrajů kloubních ploch a tím chrání synoviální membránu před uskřinutím. Zpevnění articulatia genus při dopadu je velmi důležité (předseskoková příprava).
27
Při rovném dopadu hrají roli zejména ligamenta cruciata genus (anterior et posterior), při tomto ventrodorzálním pohybu drží koleno v minimálním posunu. Malá část vláken je však v extenzi stále, i když je koleno v extenzi či flexi. Při bočním dopadu dochází k vnitřní rotaci tibie, oba vazy se na sebe navinují, čímž omezují rozsah rotace, do popředí vystupují ligamenta collateralia. Rozsah kolenní extenze je 0°, flexe 80°, zevní a vnitřní rotace činí 40°. Nejvíc přetěžované jsou u dopadu oba talokrurální klouby. Dochází k dorzální a plantární flexi (30-50°), extenzi, supinaci a pronaci, vždy se jedná o sdružené pohyby v dolním zánártním kloubu. Je nutné mít obě chodidla u sebe, resp. plosky nohy. Planta pedis je silným vazivovým aparátem a drobnými plantárními svaly působících jako tětiva udržována v požadované poloze. Vektor sil působících při dopadu na zem se rovnoběžně sbíhá na talu, z oblastí metatarsu a calcanea se přes celý plantární aparát centruje opět na talu a v oblasti maleolu, proto kladu důraz na kvalitní procvičení (prokrvení) kotníků na předseskokové přípravě. Tarzometatarzální klouby, tzn. funkční jednotka Lisfrancův kloub je rovněž při dopadu vystavován velké zátěži. Všechny zohledňované uvedené symptomy se zrcadlí v celkovém zdravotním stavu a vnímání struktur našeho těla. Širším vhledem biopsychologie jsou konstatování Danzera (2001). Potvrzuje výzkumy Adlera z 30. let a Jegglea z 90. let 20. století. Podle těchto autorů si tělo pamatuje obrazy vystavené tlaku, mrazu, vlhkosti, úderu, ale i pohlazení. V žádném případě se nejedná pouze o vědomé pochody. Naše tělo je nositelem více než pouhé biografie, je sice bez vědomí, ale ne bez paměti.
28
3. Cíle a úkoly 3.1 Hlavní cíl diplomové práce Hlavním cílem diplomové práce je potvrdit či vyvrátit reálnou vhodnost používání nového padáku OVP 80.08 pro výsadkové jednotky s následným potenciálem využití pro sportovní či rekreační parašutismus.
3.2 Dílčí cíle a) specifikace obecných cílů výsadkové přípravy b) využití rizikových aktivit na posun ve struktuře osobnosti výsadkářů c) komparace výcviku padáku OVP 80.08 s ostatními padáky užívanými v armádním a komerční sektoru d) participace na vojskových zkouškách - testování technických parametrů e) realizace pedagogického experimentu - ověření vhodnosti padáku OVP 80.08 a vyhodnocení účinnosti z hlediska osobnostního rozvoje parašutistů
3.3 Úkoly diplomové práce Ze stanovených cílů vyplývají následující úkoly: a) Kompletovat informace o problematice na základě odborné literatury a vlastních poznatků při reálném testování padáku OVP 80.08. b) Přiblížit zvláštnosti a zákonitosti charakteristické pro seskok s padákem. c) Objasnit specifika výcviku s padákem OVP 80.08. d) Inovovat metodiku výcviku ve výsadkové přípravě. e) Seznámit s modernizací padáku OVP 80.08 aplikovanou během testovacích provozů, popř. navrhnout další změny. f) Zjistit stav vnímání padáku OVP 80.08 u výsadkových jednotek AČR a navrhnout možná řešení a vylepšení i pro rekreační použití. 3.4 Výzkumná otázka diplomové práce Je padák OVP 80.08 vhodný pro výsadkové jednotky a následné rekreační využití?
29
4. Metodika 4.1 Metody a) monografická - podrobné zkoumání jevu, hlubší vhled do problému konkrétní skupiny b) statistická - kvalitativní výzkum příslušníků výsadkových jednotek užívající padák OVP 80.08 b) komparativní - stanovuje rozdíly a shody u předmětů a jevů c) introspektivní - recenze na základě vlastní zkušenosti a prožitků d) retrospektivní - pozorování jevů až po zážitku e) reduktivní deskripce - záměr na předem vybrané procesy f) pedagogický experiment - realizace seskoků v reálném prostředí - terénech
4.2 Techniky a) pozorování - zúčastněné při vojskových zkouškách a pedagogickém experimentu b) nestandardizovaný rozhovor - nezávislá debata na danou problematiku c) dotazník - průřezové zastoupení statistického souboru
30
5. Výsledky 5.1 Aktuální přístupy k padáku OVP 80.08 5.1.1 Výsadkáři používající padák OVP 80.08 Úkoly pro speciální jednotky zastoupené výcvikem v seskoku padákem jsou nejen pracovní, resp. služební povinností, ale i atraktivní činností. Přiblížení veřejnosti a jistou reklamou jak vlastní organizace, tak parašutismu jsou propagační seskoky prováděné na veřejných akcích (např. tandemové). Příslušníci 102.pzpr generála Karla Palečka v Prostějově používají selektivně soupravu OVP 80.08. Jeho členové jsou předurčeni k získávání informací o činnosti protivníka, terénu a počasí z prostoru zájmu i dat potřebných pro rozhodování velitelů na všech stupních velení. Je pro ně příznačný vysoký stupeň pohotovosti, schopnosti plnit úkoly průzkumu za ztížených povětrnostních i terénních podmínek ve dne i v noci. Plní zvláštní úkoly ochrany státní hranice, jsou zvláštním suportem pro PČR (Klváček, 2011). Participací sil jsou výsadkáři schopni realizovat vzdušný výsadek na padácích se specifickým cílem. Rozsah specializací a široké spektrum činností je základem pro pochopení psychosomatického profilu jedince. Atribut psychologického vyšetření je nezbytný a osobnost vojáka tvoří výhradní složku v týmu, proto se jí ve své práci zabývám. Jistou formou respektu jsou příplatky stanovené pro odbornost vojenského výsadkáře a výsadkáře dle rozkazu Ministra obrany č. 44/2006 příloha 1, čl. 27 a 28, 45/2006 příloha 2, čl. 27 (Příloha č. 3). Organizační celek je podle diferenciace požadavků na vycvičenost zařazen do výkonnostní skupiny A, tzn. jednotky s vysokou náročností na tělesnou připravenost (průzkumné, výsadkové, speciální, brn apod.). V souladu se zněním zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti se k části přípravy a určení vyjadřuji pouze okrajově. Cílem výsadkové a záchranné přípravy je realizovat skupinové seskoky do neznámého terénu (v rámci KPV) a na výsadkové plochy s omezeným prostorem. Účelem je přistání ve dne i v noci s následným plnění úkolu s taktickým námětem za dodržení počtu a druhu slanění. Výsadková příprava pro příslušníky určené 31
do zahraniční mise je stanovena v rozsahu 1 hodiny týdně (resp. 2 hodiny za dva týdny) a zároveň je nařízen provést min. 1 seskok. Pro mírový výcvik jsou seskoky plánovány v rozsahu 1 x za měsíc v trvání 1-2 výsadkových dnů. Seskoky s materiálem jsou projektovány s využitím popruhů SNP-023 umožňující seskoky na padáku OVP 80, OVP 80.08 s torbami MNS a batohy vz. 98 firmy ALP Czech Tactical Gear. Hlavním úkolem je přeškolení všech výkonných výsadkářů a ověření jakosti tohoto nového typu padáku za důsledného dodržování stanovených norem, předpisů, metodik a INA.
5.1.2 Technický popis padáku OVP 80.08 Manuál dodavatelské farmy MarS, a.s. vymezuje padákový komplet hlavního (OVP 80.08) a záložního padáku (ZVP 80.08) k provádění bojových a cvičných, jednotlivých, skupinových i hromadných seskoků z letadel. Lze jej použít pro seskoky s okamžitým nuceným otevřením padáku (s upoutaným vakem vrchlíku - varianta SL), s průběžným otevřením a se stabilizovaným pádem. Nosný postroj umožňuje pomocí inovativního tříkroužkového systému oddělit vrchlík padáku od těla parašutisty, je-li jím vlečen po dopadu na zem nebo v případě, že dojde k zachycení vrchlíku za část letounu. Takticko-technické parametry OVP 80.08 - garance materiálu: 1,8 ± 0,2 m2 (19,4 ± 2,2 sqft)
plocha vrchlíku stabilizačního padáku
70 ± 2 m2 (753,5 ± 22 sqft)
plocha vrchlíku střední vertikální rychlost klesání
- při celkové hmotnosti zátěže s padákem OVP a ZVP
110 kg (242,5 lb) max. 4,6 m.s-1 (15,1 ft/s)
- v posledních 30,5 mT přepočteno na 0 m MSA střední vertikální rychlost klesání na stabilizačním padáku - při celkové hmotnosti zátěže s padákem OVP a ZVP
100 kg (220,5 lb) 39 m.s-1 (127,9 ft/s)
- přepočteno na 0 m MSA síla potřebná k vytažení uvolňovače padáku OVP
23 ÷ 150 N (5,2 ÷ 33,7 lbf)
maximální hmotnost výsadkáře s výstrojí, výzbrojí a OVP
160 kg (352,7 lb)
maximální hmotnost padáku OVP - bez brašny
12,2 kg (26,9 lb)
- s brašnou
13 kg (28,7 lb) do 3 m.s-1 (9,8 ft/s)
horizontální rychlost při nulovém větru
32
doba otočení vrchlíku o 360° kolem vertikální osy
maximálně 9 s
rozměry zabaleného OVP
500 x 310 x 200 ± 20 mm
maximální počet povolených seskoků
270
životnost padáku OVP
15,5 roku nebo 270 seskoků
Funkční parametry - garance správné funkce po výskoku parašutisty: ze zádi letadla se stabilizovaným pádem delším než 3 s od 100 do 350 km.h-1 (od 53,9 do 188,9 kt EAS) z bočních dveří letadla se stabilizovaným pádem delším než 3 s od 100 do 250 km.h-1 (od 53,9 do 135 kt EAS) z bočních dveří letadla s okamžitým nuceným otevřením výtažným lanem (s upoutaným od 100 do 200 km.h-1 (od 53,9 do 108 kt EAS)
vakem vrchlíku) - při minimální výšce 100 mT
od 100 do 200 km.h-1 (od 53,9 do 108 kt EAS)
- při min. výšce 150 mT se stabilizovaným pádem 3 s od 100 do 350 km.h-1 (od 53,9 do 188,9 kt EAS) - při maximální provozní hmotnosti výsadkáře s výstrojí, výzbrojí a OVP 160 kg (352,7 lb) z výšky
100 až 4 000 mT (328,1 až 13 123,2 ft AGL) do 8 m.s-1 (do 26,2 ft/s)
- při rychlosti větru
Parametry spolehlivosti a provozu - garance správné funkce kompletu: teplota skladování záruční doba
od -40 °C do +93 °C (-40 °F do +199,4 °F)
5 let od expedice nebo 10 cvičných nebo1 seskok „rychlým způsobem“
technické prohlídky
po 2 letech od záruční doby (tj. 5 let)
denní relativní vlhkost
35 % až 73 %
doba zabalení
max. 190 dnů
doba provětrání
min. 24 h
bezpečnostní plomby - u závlačky
nit zelené barvy o pevnosti 4,5 až 7,5 N
- u předepsaných bodů
nit červené barvy o pevnosti 49 až 68 N
skladování v polních podmínkách (max. do 5 dnů, při poklesu pod 0 °C na 48 h) - do 70 %
od 0 °C do +30 °C (od +32 °F do +86 °F)
- do 80 %
do +20 °C (do +68 °F)
- nad 80 %
do +15 °C (do +59 °F) 33
V případě výskytu teploty nad +15 °C (+59 °F) a relativní vlhkosti vzduchu nad 80 % v polních podmínkách, je nutno padáky OVP minimálně do 1 měsíce prosušit a přebalit. Zvýšená vlhkost vzduchu a zabaleného padáku OVP 80.08 vytváří antecedenci pro rychlé slehnutí a přeložení skladů (tkanina vrchlíku) a při záporných teplotách dochází k zamrznutí tkaniny. To má za následek zpomalení otevírání, nebo nenaplnění vrchlíku. Skladování v polních podmínkách musí zabezpečit ochranu kompletu před atmosférickými srážkami, slunečním zářením, exhalacemi, znečištěním apod. Je nutné chránit soupravu padáku a zejména vrchlík proti slunečnímu UV záření, jež rozrušuje polyamidovou složku a mění tím porózitu tkaniny. Důležité je i prosté mechanické namáhání. Vrchlík během své životnosti (270 seskoků nebo 15,5 roku) změní nepatrně tvar, zvýší svoji elasticitu (rozdíl zejména mezi dlouhou stabilizací u OVP 80 a OVP 80.08) a jeho technické parametry se mírně zhorší. Životnost celého kompletu se výrazně snižuje při kontaktu s pevnými částicemi (písek, hlína, bahno, větve atd.), především při taktickém seskoku a následném bojovém balení na zemi s časovým presem nebo při seskoku do vody, lesa či s nestandardním přistáním (střecha budova, dráty el. vedení apod.). Dalším faktorem ovlivňující trvanlivost je vlhkost. Při skladování je určité procento vhodné, při balení však musí být souprava suchá. Příliš vysušená tkanina má za následek tzv. „přesušení“ padáku, pak je nutné sklad zabezpečit zvlhčením, aby souprava humiditu absorbovala. Teplota pro skladování musí být dodržena dle pokynů výrobce.
5.1.3 Funkce padáku 0VP 80.08 Padák lze bezpečně použít třemi možnými způsoby otevření. Mezi výkonově „nejjednodušší“ patří seskok pomocí upoutaného vaku vrchlíku (modifikace OVP 80.08 SL), následuje varianta seskoku s průběžným otevřením, „nejsložitější“ je otevření pomocí stabilizačního padáku. Seskok s okamžitým nuceným otevřením výtažným lanem Mechanismus otevírání této varianty je charakteristický tím, že po výskoku z letounu dojde působením přirozené hmotnosti těla parašutisty a tahu výtažného lana 34
zakotveného na palubě letadla k přetržení kontrolních úvazů a následnému vytažení závlačky ze šňůrového očka, které uzavírá obal padáku. Tím se uvolní uzavírací chlopně obalu padáku a výtažné lano vytáhne vak vrchlíku s uloženým vrchlíkem se šňůrami z obalu padáku. Pokračujícím pádem výsadkáře dojde k postupnému vyšněrování šňůr (nosné i řídící) z pryžových kroužků vaku vrchlíku. Zejména nosné šňůry jsou napřímo spojeny s popruhy vrchlíku. Po jejich úplném natažení dojde k uvolnění uzavírací chlopně vaku vrchlíku a tím k jeho postupnému vytahování ven z obalu. Po úplném natažení vrchlíku a nosných šňůr dojde k přetržení kontrolního úvazu mezi spojovací šňůrou a spojovacím okem, které je připojeno k pólovým šňůrám vrchlíku padáku. Vak vrchlíku s výtažným lanem zůstává na palubě letadla a kontrolovaným pádem se postupně plní vlastní vrchlík vzduchem. Stabilizační padák při tomto způsobu otevírání není vůbec v kompletu použit. Seskok s průběžným otevřením Primární fáze otevírání je shodná jako v prvním odstavci předcházející varianty až po okamžik přetržení kontrolních úvazů a k vytažení závlačky ze šňůrového očka, které uzavírá obal padáku. Tím se rovněž uvolní uzavírací chlopně obalu padáku, ale výtažné lano navázané na pouzdro stabilizačního padáku vytáhne stabilizační padák a spojovací plátno. Dojde tak k přetržení úvazu mezi pouzdrem stabilizačního padáku a navázaným stabilizačním padákem. Stabilizační padáček se působením proudu vzduchu relativně ihned naplní a svým působeným odporem na spojovací plátno vytáhne vak vrchlíku s uloženým vrchlíkem hlavního padáku a všemi šňůrami. Dále dochází k postupnému vyšněrování nosných šňůr s následným otevřením uzavírací chlopně vaku vrchlíku. Vrchlík se postupně vytahuje z vaku vrchlíku a plní přirozeně vzduchem. Stabilizační padáček se spojovacím plátnem a vakem vrchlíku zůstává připojen k vrchlíku hlavního padáku, kdežto výtažné lano s pouzdrem stabilizačního padáku zůstává na palubě letounu. Jedná se o jeden z nejfrekventovanějších způsobů otevření.
35
Seskok se stabilizovaným pádem Po výskoku parašutisty z letounu dojde působením hmotnosti jeho těla a tahu výtažného lana zakotveného na palubě letadla k přetržení kontrolních úvazů, k následnému vytažení závlačky ze šňůrového očka, které uzavírá obal padáku a k vytažení ohebného kolíku z implementovaného přístroje PPK-U, čímž je tento bezpečnostní prvek uveden v činnost. Vytažením závlačky ze šňůrového očka se uvolní uzavírací chlopně obalu hlavního padáku a výtažné lano s pouzdrem stabilizačního padáčku natáhne spojovací plátno a vytáhne stabilizační padák. Zde je činnost obdobná jako u průběžného otevírání s tím rozdílem, že obal hlavního padáku s vloženým vakem vrchlíku a zabaleným vrchlíkem zůstává uzavřen poutky, která procházejí kovovými rámečky bočních chlopní obalu padáku. Ty jsou uzavřeny zádržkovými očky ve svém zádržkovém zámku, umístěném v horní části obalu padáku. Nedovolí tímto vlastní otevření hlavního padáku, ale stabilizační padáček stabilizuje další pád parašutisty. Rychlost klesání se při tomto způsobu částečně přibližuje volnému pádu, dosahuje hodnot cca 40 m.s-1. Po otevření zádržkového zámku uvolňovačem padáku OVP 80.08 nebo přístrojem PPK-U dojde k uvolnění spojovacího plátna a bočních chlopní obalu padáku. Následně stabilizační padák vytáhne působením na spojovací plátno vak vrchlíku s uloženým vrchlíkem a všemi šňůrami z obalu padáku. Nalití hlavního vrchlíku vzduchem je již identické s předešlými modifikacemi. Komponenty zůstávají na palubě letounu stejně jako u varianty průběžného otevření.
5.1.4 Princip balení a kontrol OVP 80.08 Předpis Vys 3-1 v kohezi s manuálem od výrobce řeší bezpečnostní metodiku balení a průběžných kontrol i obecné bezpečnosti. Před vlastním balením je nutné zkontrolovat podle záznamníku kompletnost, životnost a technický stav padákového kompletu. Zjištěné závady jsou ihned oznámeny dozorčímu balení. Odstranění závad se provede výměnou poškozených součástí nebo opravou. Vlastní prohlídka OVP 80.08 se provádí v tomto logickém pořadí: - záznamník (kontrola výrobních čísel na brašně, obalu padáku a vrchlíku) - stabilizační padáček (porušení, propálení tkaniny a lemovek, švy, skvrny neznámého původu apod.) 36
- spojovací plátno (porušení tkaniny, celistvost poutek s očky zádržkového zámku a švů) - spojovací šňůra (porušení dutiny a švu spojení) - vak vrchlíku (poškození, popálení tkaniny, lemovky, švy, ledovkové průvlečky a pryžové kroužky) - vrchlík s nosnými šňůrami (jednotlivě po polích identicky jako u stabilizačního padáčku, řídicí a nosné šňůry, prodření popruhu) - připojení volných konců k postroji (uložení uvolňovacích pinů na volných koncích a zapojení tříkroužkových systémů) - nosný postroj (popruhy, švy, karabiny a brzdy, přišití kapsy pro uvolňovač) - obal padáku (tkanina, lemovky, šňůrové očko, průvlečky, hadice uvolňovače) - uvolňovač (lanko a upevnění výtažného očka) - výtažné lano a pouzdro stabilizačního padáku (popruh lana, karabina, spojení poutek v pouzdře stabilizačního padáku) - brašna (přišití držadel, zdrhovadlo, poškození tkaniny) Při balení je nutné nastavit velikost postroje dle výšky parašutisty. Pokud si menší člověk vezme padák připravený pro výrazně vyšší osobu, nemusí bezpečně dosáhnout na řídící prvky. Parametry jsou uvedeny níže.
Výška postavy (m) 1,60÷1,68 1,69÷1,77 1,78÷1,86 1,87÷1,95
Nosný postroj PS-026-1 Sedová výška Nastavená velikost postavy (m) nosného postroje 0,55÷0,59 1 0,60÷0,64 2 0,65÷0,70 3 0,71÷0,80 4
Tabulka 8. Doporučené nastavení nosného postroje v závislosti na výšce parašutisty 5.1.5 Technický popis přístroje PPK-U Zabezpečovací přístroj PPK-U-240-B je bezpečnostní mechanismus kompletu padáku OVP 80.08. Používá se při provádění cvičných, speciálních a bojových seskoků výsadkářů. Přístroj však nezajišťuje uvolnění stabilizace a otevření obalu padáku po vytržení ručního uvolňovače.
37
Takticko-technické parametry PPK-U - garance materiálu: Použití - v čase - ve výšce
od 2 do 5 s od 0,3 do 8 km (od hladiny moře podle MSA) od 60 C do -60 C ve výškách do 35 km
- při teplotě hmotnost přístroje
0,95 kg
délka hadice
240 + 0,5 – 4,5 mm 397 3 1 mm
délka lanka síla pružin v nataženém stavu
min. 280 N v tahu 7 0 3 mm
chod výtažného lana Funkční a provozní parametry - garance správné funkce přístroje PPK-U: záruční doba
7 let nebo 500 nebo použití (spuštění)
životnost
max. 1000 použití (spuštění)
max. doba používání
15 let
u přístrojů uvedených do provozu
do 10 let od data výroby
- s aneroidem
10 let od data výroby
- s vypnutým aneroidem (pouze jako časovač)
15 let od data výroby
u přístrojů uvedených do provozu z dlouhodobého uložení po 10 letech - 1 rok s aneroidem - další 4 roky s vypnutým aneroidem (pouze jako časovač) Přístroj PPK-U zabezpečuje funkci v nataženém stavu po dobu 12 měsíců. Značky na stupnici mají hodnoty 0,3 0,5 0,7 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 5 6 a 8 km. Vypnutí aneroidu u přístrojů starších 10 let je substituováno nastavením výškové stupnice na značku 8 (lze použít jen jako časovač). Parametry spolehlivosti a provozu - garance správné funkce PPK-U: od 10 C do 30 C
teplota skladování denní relativní vlhkost
40 % až 70 %
bezpečnostní plomby
dle manuálu
38
5.1.6 Funkce přístroje PPK-U Jde o kombinované zařízení, skládajícím se z časového mechanismu a tlakového zařízení. Oba systémy pracují recipročně na sobě. Časovou větev přístroje lze nastavit tak, aby byla pružina uvedena v činnost za 2 až 5 s od okamžiku jeho uvedení do činnosti. Při nastavení na čas se na výškové stupnici nastavuje maximální výška 8 km. Tlaková větev zařízení je opatřena stupnicí cejchovanou od 0,3 km do 8 km. Aneroid blokuje časový mechanismus na poslední sekundě a tím zabezpečí, že časový systém není uveden v činnost, dokud výsadkář při stabilizovaném pádu nedosáhne výšky, na kterou je nastavena výšková stupnice aneroidu. S klesající výškou a rostoucím atmosférickým tlakem se aneroid následkem komprese stlačí a uvolní blokovací páku časového mechanismu. Časová větev podrží interval 0,8-1,2 s a tím uvolní pružinu výtažného mechanismu. Výběrově tato větev pracuje jen v případě, že je výška seskoku menší, než výška nastavená na stupnici aneroidu. Vlastní spuštění bezpečnostního mechanismu spočívá ve vytržení ohebného kolíku SŠ-066 (dále jen kolík), který je úvazem spojen se šňůrou spojující kolík a výtažné lano (Příloha č. 13). Oba spoje jsou zajištěny červenou bezpečnostní nití o pevnosti 49 až 68 N předepsaným uzlem. Tím je znemožněna manipulace (vytažení) ohebného kolíku z přístroje, což je od tohoto okamžiku zakázáno. K vytržení kolíku dojde napnutím zakotveného výtažného lana na plnou délku a následného napnutí šňůry spojené s očkem kolíku. Příprava přístroje PPK-U Varianta časové větve Před každým seskokem je nutné provést předepsanou kontrolu přístroje. Zasunutím ohebného kolíku se zařízení zajistí. Tahem za koncovku až do pozice zajištění blokovací páky se natáhne výtažný mechanismus. Otáčením šroubu na zadní části těla přístroje se výšková stupnice nastaví na rysku 8 (tzn. 8 km). Důležitá fáze nastává v okamžiku, kdy je nutné citlivým popotažením (tzv. „odkapáním“) ohebného kolíku nastavit časovou stupnici na požadovaných 2 až 5 s. Následuje vložení kolíku do otvoru pouzdra přístroje a jeho zajištění předepsaným způsobem.
39
Varianta s nastavením výšky spuštění Opět je nutné přístroj PPK-U zajistit zasunutím ohebného kolíku. Poté natáhnout výtažný mechanismus na plnou délku až po pozici zajištění a na výškové stupnici stavěcím šroubem nastavit na zjištěnou výšku dle tabulky (Příloha č. 4). Příklad: Zjištěný tlak na zemi v místě seskoku je 989,2 hPa, dle tabulky odpovídá výšce 200 m podle stupnice MSA. Požadované otevření padáku nad terénem je 800 m. Zjištěná výška je 200 800 1 000 m. Na výškové stupnici přístroje se nastaví výška značka 1 (tzn. 1km). Bez adekvátního nastavení výšky v závislosti na zjištěném tlaku v místě seskoku nesmí být přístroje použito a zároveň požadované otevření padáku (zádržkového zámku) nesmí být voleno menší než 0,5 km AGL.
5.1.7 Technický popis padáku ZVP 80.08 Analogicky od hlavního padáku OVP 80.08 jde o padákový komponent, který se používá v případě nedostatečné výšky pro použití hlavního padáku nebo jako záložní systém při předem plánovaných seskocích nebo při selhání nebo poškození hlavního padáku. ZVP 80.08 umožňuje použití bezpečnostního přístroje MPAAD. Takticko-technické parametry ZVP 80.08 - garance materiálu: 54 ± 2 m2 (581,3 ± 22 sqft)
plocha vrchlíku střední vertikální rychlost klesání
- při celkové hmotnosti zátěže s padákem OVP a ZVP - v posledních 30,5 mT přepočteno na 0 m MSA
160 kg (352,7 lb) max. 6,7 m.s-1 (22 ft/s)
střední vertikální rychlost klesání - při celkové hmotnosti zátěže s padákem OVP a ZVP
110 kg (242,5 lb) 5,6 m.s-1 (18,4 ft/s)
- přepočteno na 0 m MSA síla potřebná k vytažení uvolňovače padáku ZVP
23 ÷ 67 N (5,2 ÷ 15,1 lbf)
maximální hmotnost padáku ZVP - bez brašny
5,5 kg (12,1 lb)
- s brašnou
6 kg (13,2 lb) 40
rozměry zabaleného padáku ZVP
260 x 350 x 120 mm ± 20 mm
maximální počet použití padáku ZVP „rychlým způsobem“
5
životnost padáku ZVP
15,5 roku
Funkční parametry - garance správné funkce při jakémkoliv důvodu použití: při maximální provozní rychlosti (v okamžiku otevření)
250 km.h-1 (134,9 kt EAS)
při minimální rychlosti - minimální výšce 100 mT (328,1 ft AGL)
100 km.h-1 (53.9 kt EAS)
- maximální výšce 4 000 mT (13 123,2 ft AGL)
100 km.h-1 (53,9 kt EAS)
- při maximální provozní hmotnosti výsadkáře s výstrojí, výzbrojí a OVP 160 kg (352,7 lb) z výšky
100 až 4 000 mT (328,1 až 13 123,2 ft AGL)
Parametry spolehlivosti a provozu - garance správné funkce kompletu: teplota skladování (bez pružidel)
od -40 °C do +93 °C (-40 °F do +199.4 °F)
záruční doba
5 let od data expedice nebo 100 seskoků
technické prohlídky
po 2 letech od záruční doby (tj. 5 let)
denní relativní vlhkost
35 % až 73 %
doba zabalení
max. 190 dnů
doba provětrání
min. 24 h
bezpečnostní plomby
shodné s OVP 80.08
5.1.8 Funkce padáku ZVP 80.08 Při použití záložního padáku lze kalkulovat se dvěma, resp. třemi základními způsoby otevření, a to: „rychlým způsobem“, „pomalým způsobem“ a úlohou cvičného otevření (tj. „pomalým způsobem“). Seskok s použití padáku „rychlým způsobem“ Tento druh otevírání záložního padáku se používá vždy, když dojde k těmto možným závadám: - nepřerušená stabilizace (nevytažení stabilizačního padáku, nevytažení hlavního padáku z obalu padáku - kontejneru) - uvolnění rychloodpoutávacího zámku 41
- neotevření zádržkového zámku - při NOL z malé výšky do 300 m - zachycení jakékoliv části padáku o drak letounu, tažení výsadkáře za letounem a následné odřezání (zde otevírání až ve 2. sekundě pádu z důvodu možného namotání uvolněného vrchlíku a šňůr na drak či vrtuli letounu - nebezpečí pro celou osádku) Parašutista okamžitě zaujme krizovou polohu, tzv. „banán“. Před vlastním vytržením uvolňovače stabilizuje svůj pád tak, že se prohne dorzálně s napnutýma nohama u sebe, připaží levou ruku, vizuálně provede kontrolu umístění uvolňovače záložního padáku, souběžně otočí hlavu doprava (eliminace poranění krku nosnými popruhy) a pravou rukou vytrhne uvolňovač, který ihned odhodí. Bezpečnostní trny se tím uvolní a dojde k otevření obalu (kontejneru) napnutými gumovými pružidly i proudem rychle obtékajícího vzduchu. Náběrové kapsy našité na pólovém otvoru urychlí jeho vytažení. Část nosných šňůr je volně uložena, což více usnadní oddělení vrchlíku od těla výsadkáře a nabrání potřebného proudu vzduchu do ještě složeného vrchlíku. Pokračujícím pádem výsadkáře a odporem vrchlíku, který je postupně naplňován vzduchem, se vyvlečou nosné šňůry z gumových průvleček na spodu obalu. Po vytažení celé délky nosných šňůr dojde ke kompletnímu naplnění vrchlíku vzduchem a cílenému zpomalení pádu na rychlost, která zabezpečuje bezpečné přistání. Celý proces trvá 3-4 s, koreluje s polohou výsadkáře v okamžiku řešení krizové situace, rychlostí pádu, hmotností, reakční rychlostí apod. Seskok s použití padáku „pomalým způsobem“ „Pomalý způsob“ otevření záložního padáku se používá při cvičné úloze (1x ročně a do 3. seskoku v daném roce) a při těchto možných závadách: - šňůra(y) přes vrchlík - přetržené čtyři nebo více nosných šňůr - roztržení tkaniny vrchlíku tři a více polí ohraničený lemovkami - při neúplném otevření hlavního padáku (např. zachycení šňůr za výstroj) - při pomalé rotaci kolem svislé osy, která nejde zastavit stažením řídících prvků Je nutné si uvědomit, že v těchto případech již výsadkář nepadá rychlým pádem, ale v závislosti na rozsahu a druhu závady je vždy nějakým způsobem zpomalován,
42
při cvičném otevření dokonce klesá standardním způsobem. Proud vzduchu je natolik slabý, že nezabezpečí samovolné otevření, proto je nezbytné před vytržením uvolňovače skrčit obě nohy v poloze pod padákem, levou rukou obejmout kontejner padáku tak, aby zabránil vypadnutí vrchlíku z obalu po otevření chlopní. Analogicky s principem otevírání hlavního padáku parašutista vizuálně zkontroluje umístění uvolňovače záložního padáku, vytrhne volnou pravou rukou uvolňovač, který zahodí, aby si uvolnil ruce pro další činnost. Uvolněnou pravou rukou podebere látku vrchlíku a společně s levou rukou razantně vyhodí vrchlík pod úhlem přibližně 45° šikmo proti směru letu. Dále postupně vyšněrovává nosné šňůry z průvleček a současně roztřepávání vrchlík, aby napomohl jeho rychlejšímu nalití vzduchem. Po vytažení nosných šňůr z průvleček na plnou délku je proces ukončen.
5.1.9 Princip balení a kontrol ZVP 80.08 Obecné parametry kontrol jsou shodné s úkony u kompletu hlavního padáku, zde se liší pouze u těchto komponentů|: - vrchlík záložního padáku (porušení, propálení tkaniny a lemovek, švy, skvrny neznámého původu, stav přišití kapsy uvolňovače, funkce karabin apod.) - obal padáku (porušení tkaniny, skvrny neznámého původu, přišití všech kovových součástí, funkce karabin, celistvost poutek a pružidel) - uvolňovač (neporušenost ocelového lanka a jehel) - brašna (tkanina, lemovka držadla a funkčnost zdrhovadla) - přístroj MPAAD (mechanické poškození, displej, tlačítka, pouzdro, víko, pyrostřihadlo apod.)
5.1.10 Technický popis přístroje MPAAD Tento inovativní bezpečnostní prvek dle pokynů výrobce je používán jako automatické zabezpečovací zařízení (dále jen přístroj) sloužící k okamžité aktivaci záložního padáku ZVP 80.08 v případě selhání nebo poškození hlavního padáku nebo při jakékoliv nemožnosti výsadkáře provést otevření hlavního padáku uvolňovačem, popř. u zamýšlených variant seskoků. Je určen pro všechny druhy záchranných nebo záložních padáků, které mají obaly padáku uzavírány uzavíracími šňůrami a k jejich přestřižení je možno použít sekacího zařízení - pyrostřihadla č. 001. K jeho reakčnímu
43
spuštění dochází automaticky při splnění předem nastavených aktivačních parametrů (viz. dále). Takticko-technické parametry MPAAD - garance přístroje: rozměry pouzdra přístroje
100 x 63 x 20 mm
celková hmotnost
max. 260 g 124 cm3
objem pyrotechnická slož
černý prach 0,05 g
operační výška
od -600 do +10 000 m AGL
přesnost přístroje
±7% -20 až +60 °C
rozsah pracovních teplot nastavení pohotovostního režimu
1 ÷ 19 hodin (po hodině)
nastavení přistání mimo letiště
± 600 m AGL
životnost přístroje
15 let
životnost pyrostřihadla
10 let
životnost baterie
4 roky
Parametry spolehlivosti a provozu - garance správné funkce přístroje: od +14 do +25 oC
teplota skladování (ve vypnutém stavu) záruční doba
2 roky
denní relativní vlhkost
35 % až 73 %
Přístroj se skladuje i přepravuje odděleně od padáku, ve vypnutém stavu a musí být uložen ve vzdálenosti minimálně 1 m od topných těles. Náhradní pyrostřihadla a baterie se taktéž skladují odděleně od padáku. Pyrostřihadlo se smí skladovat jen v původním obalu, v prostředí od 0 do +30 °C a relativní vlhkost vzduchu max. 65 %. Musí se skladovat odděleně od hořlavých a lehce zápalných látek (pyrotechnická slož). Speciální lithiové baterie se uchovávají v původním obalu od +15 do +20 °C, relativní vlhkosti vzduchu max. 65 %, odděleně od pyrostřihadla a za dalších bezpečnostních opatření (UV záření, doprava nebezpečného zařízení apod.).
44
5.1.11 Funkce přístroje MPAAD Primární funkcí přístroje je aktivovat záložní padák v bezpečné výšce a zabránit tak přímému dopadu parašutisty na zem. Je umístěn ve speciální kapse na horní chlopni obalu záložního padáku, ovládací tlačítka a displej jsou přístupné přes plastový kryt na vrchní části kapsy. Výrobce garantuje použití pro všechny druhy seskoků padákem, mj. RW, CRW, Freefly (různé polohy a figury ve 3 osách během volného pádu-headdown, sitfly, apod.), Freestyle (nejtěžší gymnastické figury), Skysurfing (za pomocí speciálního prkna), Canopy Piloting (létání na vysokorychlostních padácích), pro přesnost přistání, seskoky s kamerou, individuální akrobacie, AFF a tandemy. Přestože přístroj používá nejmodernější elektronické technologie a komponenty, není určen pro seskoky Base-jumps, paragliding, parascending (vytažení padákového křídla do výšky a následné odpojení) nebo parasailing (vlečení za vybraným dopravním prostředkem). Přístroj rovněž není určen pro primární otevření padáku a po přistání do vody je nutná výměna filtru. Základní softwarové vybavení umožňuje tyto aktivační funkce: EXPERT - AGL je nižší než 270 m a pádová rychlost je vyšší než 35 m.s-1, výškový zámek je 450 m BEGINNER - AGL je nižší než 270 m a pádová rychlost je vyšší než 20 m.s-1, výškový zámek je 450 m. TANDEM - AGL je nižší než 560 m a pádová rychlost je vyšší než 35 m.s-1, výškový zámek je 900 m. Výška aktivace stanovuje nejvyšší přípustnou výšku pro spuštění. Přístroj může spustit v jakékoliv výšce mezi aktivační výškou a zemí, jestliže dojde k překonání pádové rychlosti. Výškový zámek udává výšku, kterou je potřeba překonat pro odjištění přístroje. Pokud této výšky není dosaženo, ale budou splněny podmínky pro aktivaci, přístroj nespustí. Naopak ke spuštění může dojít například po nízkém odhozu, tzn. ve výškách menších než je výška aktivační. V přístroji jsou zabudovány hodiny reálného času, které běží nepřetržitě. Stav baterie je při zapínání přístroje indikován v procentech zbývající kapacity. Přístroj 45
funguje také jako „černá skříňka“. Podrobné údaje jsou automaticky přepisovány, aktuální hodnoty jsou k dispozici vždy jen z posledního seskoku. V případě potřeby lze údaje získat odborně zaškolenou osobou. Kontrolní menu MPAADu umožňuje vizualizaci těchto dat: - výška otevření při posledním seskoku - celkový počet seskoků - zbývající kapacita baterie v procentech + napětí baterie ve voltech - stáří baterie ve dnech - výrobní číslo přístroje + verze řídícího firmware
5.1.12 Specifika výcviku v parašutismu AČR V rámci AČR patří k hlavním výsadkovým jednotkám posádka Prostějov (ASO Dukla, 601.skss, 102.pzpr), 43.vpr v Chrudimi, 74.lmopr Bučovice a ostatní detašovaná velitelství. Výsadková příprava je součástí všech plánů výcviku speciálních jednotek, bojových, výsadkových útvarů a škol. Učební bloky obsahují cvičení charakteristické svými vysokými nároky na technické zvládnutí speciálních dovedností. Všechny aktivity jsou navíc často zaměřeny na získávání a upevňování odolnosti vůči tělesným a psychickým zátěžím blízko hraničních limitů a vyžadují dokonalou organizaci, vedení a zabezpečení (Tvrdík, 1999). Dnešní strukturální zařazení do systému tělesné přípravy AČR lze demonstrovat schématem dle Přívětivého (2004). Vojenská tělovýchova
Státní a resortní sport. repre. ČR
Výběrová tělovýchova
Tělesná příprava
základní
speciální
soutěžní
nesoutěžní
Obrázek 9. Schéma vymezení forem tělesné přípravy AČR 46
Nejvyšší substancí je zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, zejména HLAVA II, základní povinnosti vojáků a nadřízených, kde podle § 48, odst. e) je příslušník AČR povinen zvyšovat své odborné znalosti, prohlubovat svoji kvalifikaci a dbát o svoji fyzickou zdatnost (Klváček, 2011). Mezi obecně závazné meziresortní normy patří zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR, usnesení vlády ČR č. 718/1999 (komplexní řešení armádního sportu) a zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu (Konrád, 2003). Užší specifikací je Vyhláška č. 103/2005 Sb., o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě společně s předpisy a INA. V rovině ministerstva upravují výsadkovou přípravu v resortu AČR předpisy Vys 3-1. Stratifikačně nižším normativem jsou nařízení GŠ. Cílenou a nejvíce specifickou normou je ZR SOI jednotlivého vedoucího organizačního celku s konkrétními požadavky na své svěřence v oblasti výsadkové přípravy, který je každoročně aktualizován dle potřebných požadavků na základě předešlých přezkoušení a výsledků k 31. 12. výcvikového roku. Z hlediska zdravotního pojištění je garantem VZP č. 201. Vlastní sportovní akce pod garancí AČR vyžaduje vydání svého Organizačního nařízení a Písemnou přípravu na konkrétní aktivitu. Schvalovacím článkem obou dokumentů je rovněž vedoucí organizačního celku (Klváček, 2011). Nasaditelnost příslušníků výsadkových jednotek používající padák OVP 80.08 je mimo polární oblasti všude na světě, parašutisté 601.skss jsou použitelní kdekoliv (tento typ padáku nepoužívají). Z toho plynou technické parametry zabezpečující spolehlivý provoz v teplotním rozmezí od -40 °C do +93 °C garantovaných výrobcem, ale zejména aklimatizační příprava vlastních jedinců. Ambice moderních armád dospěly do stádia maximální flexibility. V tomto paradigmatu kladu větší význam na lidský faktor. Podle posledních poznatků, jak uvádí Bunc a kol. (2000), se např. vliv rychlého přesunu přes několik časových pásem projeví až tehdy, je-li přesun během 1 dne delší než 90 minut ve směru západním a 60 minut ve východním (použití padáku v zájmových oblastech dle případného bojového konfliktu). Proces geopsychologie je velmi individuální, závisí na velikosti změny a směru (orientace západní - menší dopad), věku, trénovanosti, typu osobnosti (psychosomatický večerní typ - rychlejší
47
aklimatizace), ročním období (léto - rychlejší). Obecně platí, že na 1 hodinu časového posunu je třeba cca 1-1,5 dne vlastní aklimatizace k zabezpečení kvalitního výkonu. Ukazatele výkonu dle Mayerové (1997) jsou přímé (kvantita a kvalita činnosti za určitý čas) a nepřímé (stabilita výkonu v čase, změna psychiky, výskyt a frekvence chybných jednání). Výkonová křivka koreluje s biorytmem člověka. Pohotovost pro výkon má optimum od 7 do 13 hodin, méně výrazný interval je od 17 do 21 hodin. Mírný pokles je mezi 14. a 16. hodinou, hluboký pokles nastává mezi 24. a 5. hodinou. Mění se i během pracovního týdne, koncem koncentrace klesá, k ostatním časům jsou závěry výzkumů psychologů nejednotné. Je zřejmé, že v případě použití padáku v zájmových oblastech (Afgánistán, Čad, Mali atd.) bude zátěž na parašutisty enormní, příprava je prakticky nemožná. Lze však jednotlivce adaptovat na místní podmínky (poušť, džungle, vysoké hory). Příprava probíhá formou výběrových soustředění zabezpečovaných hostitelskou zemí NATO pod patronátem MO AČŘ (např. kurz RANGERS apod.). Každá adaptace má pak 3 základní fáze: akomodace (bezprostřední reakce organismu), adaptace (specifické metabolické procesy - 8. den) a vlastní aklimatizace (komplexní přizpůsobení - cca 25. den). Orientační vzorec pro aklimatizaci uvádí Hošek (2001). A=2·V A - nezbytná doba aklimatizace v týdnech V - nadmořská výška v tisících metrů Choutka (1981) explikuje hierarchii adaptačních procesů. Dochází ke koncentraci energetické hladiny v buňkách, následné syntéze nukleových kyselin a finálnímu přírůstku bílkovin pro hypertrofii tělesných orgánů. Přípravě a adaptaci se věnují výcvikové plány zejména pilotů a letového personálu, v přípravě výsadkářů dochází jen krátkodobě v rámci KPV, OTC specialistů IVP, vybraných armádních soutěží nebo v komplexní přípravě PRT (zde výsadková příprava není zahrnuta). Při adaptačním procesu organismu dochází k nárůstu myoglobinu a svalových vláken, množství ATP, CP a glykogenu, TF, VO2 i VO2max, hustoty vlásečnic, hmotnosti a objemu srdce, naopak dochází ke snížení dechové frekvence a jejího objemu v klidu (Howald, 1982). Výše uvedené atributy platí pouze v aplikaci longitudinální. 48
5.1.13 Komerční forma parašutismu Zprvu militantní podoba parašutismu se od druhé poloviny minulého století začala transformovat na sportovní a posléze rekreační. V současnosti je komerční (rekreační) parašutismu exponovaným odvětvím sportovního průmyslu. Instinktivní snaha dosahovat stále extrémnějších cílů a hranic evokuje boj o prvenství. Získané osobní vítězství přináší uspokojení a vzrušení je do jisté míry i moderní záležitostí. Přes výrazné nebezpečí jde v tomto sektoru hlavně o adrenalinové zážitky. Klient je na prvním místě, vložené finance si musí bezezbytku užít. Bezpečnostní pravidla jsou více strohá, disbalančně od armádního parašutismu až na minimální možné hranici tolerance. Agentur působností v této oblasti s platnou licencí je v ČR mnoho. Ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny platí všeobecně, výběr místa doskokové plochy je předmětem smluvního vztahu agentury a majitele (nájemce) pozemku. Oproti tomu v AČR jsou v majoritní části využívána letiště, popř. prostory Vojenských Újezdů nebo smluvní plochy (např. na rok 2013 Čj. 98-4/2013-1618). Vlastní pozemky i finanční zastřešení centrálně hrazených výdajů (palivo, provoz letounů, padákové techniky apod.) rezortu AČR je výrazným benefitem. V komerčním sektoru se ceny základního kurzu pohybují okolo 3 500 Kč (mimo lékařské prohlídky, poplatky), každý následný seskok je dál hrazen dle běžných marketingových strategií (slevy, vlastní padák apod.). Společnosti atraktivně nabízejí mj. seskoky s různým námětem. Polák (2012) např. prezentuje podle historických pramenů Airborne Division v Normandii seskokovou akci s autentickým přiblížením (vysazení 700 m AGL, kamufláž, dobová technika, strava atd.). Typickým příkladem rekreačních seskoků jsou školy provádějící základní výcvik např. v Prostějově, Příbrami, Mostu, Kunovicích, Plzni apod. Skáče se mimo jiné i na padáku OVP 68, (popř. vylepšená verze OVP 68/76 A) dle podmínek příslušné organizace (váhové omezení, zdravotní hledisko atd.), výstupem je certifikát kategorie 'Ž' dle parašutistické směrnice předpisu V-PARA-1. Jde o je průnik komerční formy parašutismu s militantní střetávající se v platformě použití identického padáku OVP 68. Cena za seskok na tomto typu padáku se pohybuje okolo 1 700 Kč (Slovácký aeroklub Kunovice, o.s., 2012).
49
Vojenských materiálů nebo částí padákových kompletů je v rekreačním parašutismu více. Příkladem je upravený vrchlík VO-02 padáku VTP-100, v civilní sféře pod označením VO-03 (Blahout, 2004). Tandemové seskoky tvoří samostatnou kategorii, pomocí nich se sportovní a rekreační parašutismus dostal blíže k veřejnosti. Tyto seskoky se pohybují v rozmezí cca 4 000 Kč až 5 500 Kč v závislosti na výšce vysazení a pořízení videozáznamu. Zajímavý je fakt, že tandemy byly vymyšleny právě v armádě z důvodu zasazení specialisty na konkrétní místo nebo přepravy velkého množství materiálu. Samotní tandempiloti jsou zkušení parašutisté splňující velmi přísné požadavky pro udělení této licence. Internetové a reklamní portály jsou plné nabídek, což verifikuje společenskou poptávku. Základní kritéria pro absolvování výcviku základních parašutistických dovedností v komerčním sektoru jsou především způsobilost osoby, zdravotní stav a věk. Zdravotní způsobilost je deklarována potvrzením praktického (popř. leteckého) lékaře, věk oproti AČR je snížen na 15 let v den prvního seskoku a osoby mladší 18 let jsou povinny předložit úředně ověřený písemný souhlas rodičů, nebo zákonného zástupce. Důvodem pro nepřijetí mohou být např. srdeční poruchy, vysoký krevní tlak, vady pohybového aparátu nebo dlouhodobé užívání léků snižující soustředění. Administrativním krokem je předložení písemné přihlášky do základního parašutistického výcviku stvrzenou vlastnoruční signaturou a ta je dále organizací evidována. Výcvikové řády jsou stanoveny AeČR a směrnicí V-PARA-2 v minimálním rozsahu 11 výukových hodin pro padák typu „křídlo“ s kruhovým záložním padákem. Teoretická část zahrnuje nutné základní informace z oblasti konstrukce padáku, aerodynamiky a meteorologie, pravidel seskoků i létání, základů letištního provozu a ochrany civilního letectví. Výcvik se dále zaměřuje na teorii seskoku-výskoku, řízení padáku a přistávání, řešení krizových situací. Výše uvedené úkoly jsou stanoveny v rozsahu 2 hodin, vyjma činnosti na palubě letounu (1 hodina). Výukový fond limituje počet hodin v jenom dni maximálně na 8, cvičenců může být v jedné skupině nejvíce 12, jinak rozhoduje instruktor (v AČR je hodinový rámec i přes pracovní dobu státních zaměstnanců). 50
Jestliže je pro seskoky základního výcviku použit letoun s vysazovací rychlostí vyšší než 140 km.h-1 (L-410 Turbolet), musí být výcvik zkvalitněn ve všech učebních cílech o 30 minut problematiky výskoků při vyšších rychlostech. Závěrečná zkouška je vykonána s participací inspektora. Nejběžnějším letounem v rekreačním parašutismu je An-2 (Andula) nebo L-410 Turbolet. Oblíbenost civilních provozovatelů spočívá především v kalkulaci poměru pořizovací ceny, provozních nákladů, pojištění a praktického užití pro výsadky. Průměrná spotřeba paliva pro seskoky je dle manuálů u An-2 cca 240 l.h-1 s maximální vzletovou hmotností 5 500 kg (max. 12 parašutistů), u L-410 Turbolet spotřeba činí 340 l.h-1 s 6 600 kg (až 17 parašutistů na slovenské registraci). Navíc An-2 dovoluje let na velmi malých rychlostech, možnost připevnění výtažného lana uvnitř draku letounu, stát v bočních dveřích i vzpřímený pohyb uvnitř letounu (jednoduchost a bezpečnost). Po výsadku následuje klesání na rychlosti mezi 210-220 km.h-1, s vertikálním sestupem cca 13-15 m.s-1, čímž je tento letoun specifický. Vzhledem k současné ekonomické recesi však dochází k útlumu provozu L-410 Turbolet a přechodu např. na SMG-92. (Pozn. V současnosti SMG-92 není držitelem certifikátu EASA, proto podléhá předpisu Annex 2). Zavadilová (2008) dostatečně shrnuje právní souvislosti sportovního letectví a parašutismu. Legislativně se AeČR řídí primárním vnitřním předpisem, Směrnicí pro létání v aeroklubech P-1, platným od 1. 5. 2007. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání udává kritéria pro provoz organizace zabývající se rekreačním parašutismem. Generální klauzule v § 415 Občanského zákoníku stanovuje každému obecnou povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, přírodě a životním prostředí. Judikát občanskoprávní řešící odpovědnosti za škodu determinuje nutnost náhrady škody způsobené provozem sportovního létajícího zařízení a ustanovuje specifika tzv. „povinné ručení“. V případě vzniku škody na zdraví následkem letecké nehody v důsledku porušení povinnosti dané zákonem č. 47/1997 Sb., o civilním letectví vzniká trestní odpovědnost v souladu s § 223 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ale i soukromoprávní vztah náhrady škody dle občanského zákoníku.
51
Výše citované správní delikty podle zákona o civilním letectví projednává v prvním stupni Úřad pro civilní letectví v rozsahu své působnosti, odvolací orgán představuje Ministerstvo dopravy ČR. Rozšířeným normativem jsou nařízení a směrnice Evropské unie upravujících oblast sportovního letectví. Patří mezi ně např. Nařízení Rady (EHS) č. 3922/91, o harmonizaci technických požadavků, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002, o bezpečnosti civilního letectví, Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 785/2004, o pojištění provozovatelů letadel, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002, o společných pravidlech civilního letectví a EASA, Směrnice Rady 94/56/ES, pro vyšetřování nehod v civilním letectví atd. (Zavadilová, 2008).
5.1.14 Komparace padáku OVP 80.08 a OVP 68 Sportovní i rekreační parašutismus vzešel z jeho obtížnější podoby, vojenské formy. Armáda byla vždy v popředí obou sportů, armádní mistři světa jsou toho důkazem. Používají různé padáky podléhající vývojovým trendům i ambicím AČR. Od počátku 70. let minulého století je aplikován jak v armádní, tak v rekreační sféře padák OVP 68. Jeho inovativní podobou a kohezní strukturou s padákem OVP 80 vznikl v roce 2008 nový moderní padák OVP 80.08. Padákový komplet OVP 68 byl primárně také armádní, původně byl od roku 1969 zaváděn k průzkumným útvarům jako upgrade OVP 65 (bílý vrchlík). Svou oblibu v civilním parašutismu si získal především svojí univerzálností, jednoduchostí, relativní bezpečností a hlavně možností seskoků volným pádem, což OVP 80.08 neumožňuje. Oba padáky se naopak aplikací shodují v možnosti použití stabilizačního padáčku na zádržku nebo průběžného otevírání, na uvázaný vak vrchlíku. Vlivem změny taktiky ČSLA z operačně taktické úrovně (hromadný seskok bez možnosti maskování) na průzkumný směr (mobilní výsadky malých skupin) došlo ke změně materiálu a barvy na několik odstínů zelené a hlavně již zmiňované způsoby otevření. Seskok se stabilizovaným pádem je vhodným kompromisem zabezpečující možnost vysazení z velké výšky ve větších rychlostech (obtížnost zpozorování). Je realizovatelný za průměrné dovednosti a zkušenosti výsadkáře s jištěním hlavního padáku přístrojem KAP-3P pro například ztráty vědomí. OVP 80.08 používá jeho
52
modernizovanou verzi, přístroj PPK-U. Oba pracují na shodném principu, jsou velmi podobné a relativně spolehlivé. Podle Hergota (2012b) OVP 68 neměl vyvinut svůj kompatibilní záložní padák, proto se používal typ ZVP 65. V současnosti některé parakluby používají alternativu záložního padáku ZVP 80, zde však hrozí nebezpečí přehmátnutí uvolňovače záložního padáku místo hlavního z důvodu blízkosti, což by znamenalo nefunkčnost obou padáků. Souprava OVP 80 a ZVP 80 toto vylučuje díky odlišné konstrukci stabilizačního padáčku u OVP 80. Padák OVP 68 je rovněž sešit z 28 polí s pólovým otvorem kruhového tvaru ve svém středu, který zabezpečuje jeho pověstnou eliminaci oscilace. Nevýhodou může být moment přistávání při rychlosti větru větší jak 2,5 m.s-1, kdy se přistává pozadu. Hlavní části sestavy padáku OVP 68 jsou téměř shodné jako u OVP 80.08, tzn. brašna, výtažné lano, stabilizační padák, vak vrchlíku, spojovací lemovka, vrchlík se šňůrami a volnými konci nosného postroje, nosný postroj, obal padáku a pružidla. Takticko-technické parametry OVP 68 - garance materiálu: 1,5 m2 (16 sqft)
plocha vrchlíku stabilizačního padáku
73 m2 (± 786 sqft)
plocha vrchlíku
střední vertikální rychlost klesání při celkové hmotnosti zátěže s padákem OVP a ZVP max. 5,3 m.s-1 (17,4 ft/s)
100 kg (220,5 lb)
střední vertikální rychlost klesání na stabilizačním padáku při celkové hmotnosti zátěže s padákem OVP a ZVP 100 kg (220,5 lb) síla potřebná k vytažení uvolňovače padáku OVP
35 m.s-1 (114,8 ft/s) max. 160 N (35,9 lbf)
maximální hmotnost výsadkáře s výstrojí, výzbrojí a OVP
150 kg (330,6 lb)
maximální hmotnost padáku OVP - bez brašny
14,5 kg (31,9 lb) do 2,5 m.s-1 (8,1 ft/s)
horizontální rychlost při nulovém větru doba otočení vrchlíku o 360° kolem vertikální osy rozměry zabaleného OVP
maximálně 16 s 560 x 305 x 200 mm
maximální počet povolených seskoků
150
životnost padáku OVP
15 roku nebo 250 seskoků
53
Funkční parametry - garance správné funkce po výskoku parašutisty: ze zádi letadla se stabilizovaným pádem delším než 3 s od 100 do 380 km.h-1 (od 53,9 do 205,1 kt EAS) z bočních dveří letadla se stabilizovaným pádem delším než 3 s od 100 do 250 km.h-1 (od 53,9 do 135 kt EAS) z bočních dveří letadla s okamžitým nuceným otevřením výtažným lanem (s upoutaným vakem vrchlíku)
od 100 do 140 km.h-1 (od 53,9 do 75,6 kt EAS)
- při minimální výšce 150 mT
od 100 do 180 km.h-1 (od 53,9 do 97,2 kt EAS)
max. rychlost letadla při seskoku volným pádem delším než 10s
neomezená
Ostatní parametry pro praktické využití nemají většího významu.
Shody mezi OVP 68 a OVP 80.08: Lze jej použít jak k průběžnému otevření, tak ke stabilizaci. Záložní padák souprav nemá tandemového uspořádání, tzn. neumožňuje v případě odhozu automatické otevření záložního padáku. Minimální možná výška letounu při seskoku s použitím stabilizačního padáku se stabilizací 3-5 s je 800 mT. Přistání je vhodné proti větru, používá se výtažné lano, bezpečné přistání vyžaduje parakotoul. Rozdíly mezi OVP 68 a OVP 80.08: Distinkcí u OVP 68 je hlavně výtažný padák, dvoulankový uvolňovač, tříjehlový uvolňovač a kuponový kroužek. Jiná je i konstrukce a použité materiály. Výtažný padák s ocelovým košíkem je určen pro vytažení stabilizačního padáčku a vaku vrchlíku. Materiálem je chemlon (dnes se už nepoužívá), stabilizační padák je z Uparasu. Spojovací lemovka spojuje vak vrchlíku s vrcholem hlavního padáku. Kuponový kroužek o průměru 15-25 mm slouží k pevné fixaci složené spojovací lemovky, na kterou se navléká a je jen pro jedno použití. Vak vrchlíku je dlouhý 5 100 mm, zmenšuje dynamický náraz, materiálem je umělé hedvábí. Vlastní vrchlík je sešit ze čtyř druhů umělých tkanin (Uparsie, Uvizeta, Uparas, Ukresa). 54
Volné konce nosného postroje mají přezky s rychloodpoutávacími zámky jiného systému a kovovými D-obloučky, od kterých vedou zelené nosné šňůry vrchlíku (Trtílek, 2011). Nosný postroj je rovněž z chemlonu, šedé barvy s odlišnými karabinami. Obal padáku má dvě boční chlopně. Je vyztužen ocelovým rámem, obsahuje kovová očka, do nichž jsou zapnuta gumová pružidla, boční chlopeň s kovovým kroužkem slouží k proplombování karabiny výtažného lana. Dvoulankový uvolňovač se používá k ručnímu otevření padáku a zádržkového zámku (lanko 600 a 700 mm). Tříjehlový uvolňovač slouží k ručnímu otevření padáku při volném pádu. Řízení je pomocí dvou otočných šňůr, tahem za volné konce postroje, což prodlužuje nebo zkracuje snos.
55
5.2 Výsledky vojskových zkoušek OVP 80.08 - testovací seskoky Vývoj vojenské padákové techniky zaznamenal koncem 90. let minulého století několik zlomových bodů. V té době pozvolna končila životnost padáku OVP 80, který se konstrukčně nedal použít na volné pády a obecně nevyhovoval potřebám i požadavkům speciálních jednotek. Přes všechna úskalí, technickou „protichůdnost“ a po předepsaných zkouškách (vojskové zkoušky představují cca 500 seskoků) byla padáková souprava VTP-100 v roce 1996 zavedena do výzbroje AČR (modifikace kulatý vrchlík i typ „křídlo“). Smrtelná nehoda v roce 1997 vedla k postupnému stažení modernizovaného padáku VTP-100, přestože expertizy neprokázaly podstatné technické pochybení (Blahout, 2004). Byla tak uzavřena jedna vývojová větev, následovala novelizace v podobě testovacích provozů na modernizované verzi padáku OVP 80, a to verzi OVP 80.08. Existovaly padáky PTCH-11T/7 a 9, přesto byly v únoru 2008 ředitelem SRDSOS MO ve smyslu zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů stanoveny Čj. 22-16/2008-1618 takticko-technické požadavky na nákup s následujícími požadavky. Padák s kulatým vrchlíkem určený k seskokům z malých a středních výšek z dopravních výsadkových letounů a vrtulníků používaných v AČR a NATO. Technické požadavky na utajení nebyly utajovány ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti ve znění pozdějších předpisů. V paradigmatu obchodních podmínek ve smyslu § 271, zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník byly informace do podepsání ředitele SRDS-OS MO důvěrného charakteru. Zájemci bylo nutné splnit striktní výkonnostní kritéria, požadavky neaplikovatelné na srovnávacích (vojskových) zkouškách musel dodavatel doložit formou certifikátů a protokolů z vlastních zkoušek. Nárok byl kladen na odborný dozor a státní ověřování jakosti podle zákona č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb, určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona v rozsahu požadavků schválených v kupní smlouvě nebo dohodě. Nakupovaný materiál, součástky, díly a zařízení musely odpovídat platným normám, předpisům i technickým požadavkům s deklarací příslušných atestů a prohlášeními o shodě.
56
Výše uvedeným dokumentem byly stanoveny velmi konkrétní limity, pro reflexi uvádím pouze klíčové parametry. Požadavky na základní bojové (užitné) vlastnosti seskoky při síle větru až do 8 m.s-1 použití ve výškách od 100 do 4 000 mT stabilizaci delší než 3 s přistání po větru, řiditelný, dva řídící prvky hlavní padák hmotnosti výsadkáře s výstrojí a výzbrojí a padáky min. 150 kg síla potřebná k vytržení ručních uvolňovačů 23-98 N hmotnost kompletu pro seskok maximálně 20 kg počet povolených seskoků minimálně 250 síla potřebná k vytržení ručních uvolňovačů 23-67 N záložní padák střední vertikální rychlost klesání při celkové hmotnosti s padáky 150 kg maximálně 7,5 m.s-1 použití ve výškách od 100 do 4 000 mT zabezpečovací funkce při výskoku ze zádi letadla od 100 do 350 km.h-1 přístroj při stabilizaci delší než 3 s unifikace a Český obranný standard 167001-167003 standardizace STANAG 2895 životnost minimálně 15 let logistika náhradní díly do 90 dnů standardizovaná dokumentace Tabulka 10. Přehled hlavních požadavků výběrového řízení na užitné vlastnosti padáku První zkoušky proběhly v roce 2009, z důvodu smrtelného zranění v Chrudimi dne 28. 1. 2009 došlo k pozastavení původních testů. NGŠ AČR gen. por. Ing. Vlastimil Picek v souladu se zmiňovanou legislativou po nehodě zřídil speciální komisi, událost byla předmětem vyšetřování inspekce ministryně obrany JUDr. Vlasty Parkanové. V současné době (r. 2013) je případ stále znovu soudně řešen, konečné stanovisko není jednoznačně vyřčeno. Následně NGŠ AČR ustanovil novou komisi. Ta byla průřezově složena z náčelníků výsadkových složek, vybraných instruktorů této odbornosti a zkušených parašutistů, kteří museli dle normativ splňovat konkrétní kritéria (počet seskoků celkem, počet v daném roce, délka stabilizačního pádu apod.). Bylo nutné se seznámit s dokumentací předčasně ukončených vojskových zkoušek (dále jen VZ) z roku 2009 a v roce 2011 navázat v plném rozsahu, de facto od začátku. Tímto bylo anulováno rozhodnutí o provedení prvních zkoušek pod Čj. 22-126/20081618 v celém znění.
57
SRDS-OS MO byla vypracována pod Čj. 12-25/2011-1618 detailní metodika, jež měla za cíl praktické ověření užitných parametrů nového kompletu s předepsanými úlohami. Pracovní instrukce byla sestavena tak, aby srovnávací zkoušky poskytly podrobné a objektivní informace o jeho užitných vlastnostech a v případě vyhovujících výsledků možného zavedení do používání u organizačních celků MO. VeSpS Olomouc zabezpečilo vyčlenění letounů W-3A Sokol, Mi-171Š, L-410 a AN-26 včetně paliva, dislokační posádkou bylo ustanoveno město Prostějov. K testování bylo použito 9 nových souprav předaných výrobcem podle smlouvy o dodávce č. 070100002. VZ padáku OVP 80.08 probíhaly v termínech 3/2011 a 6/2011 na letištích Prostějov, Přerov a Chrudim, varianta SL byla testována ještě v roce 2012 z letounu CASA C-295 (Příloha č. 22). Tato verze vykazovala nedostatky v otvírání vrchlíku při vyšších rychlostech, na VZ ve dnech 17.-27. 9. 2012 v Chrudimi opakovaně došlo k převrácení vrchlíku naruby. Výrobce na to okamžitě reagoval našitím speciální síťoviny. Povinná pozemní příprava u VZ OVP 80.08 probíhala jako za normálního režimu, s eliminací chyb, popř. vyloučením parašutisty při nesplnění znalostí a dovedností potřebných pro seskok. Byla pořizována fotodokumentace i videozáznam jak mojí osobou, sekretářem, tak pracovníkem dodavatelské firmy MarS, a.s. (Příloha č. 1). Testované osoby byly prověřeny na přítomnost alkoholu jako u běžné činnosti v souladu s § 4, 7-11 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Alkohol může výrazně ovlivnit reakční rychlost výsadkáře. Rizikovými faktory se zabýval např. Pastrňák (2011). Poukazuje na korelaci přibývající výšky s nárůstem účinků alkoholu. Např. ve výšce 3 000 mT je působení alkoholu konstantní jak při požití dvojnásobného množství v nulové výšce na zemi. S přibývající výškou (úbytek kyslíku) dochází k poklesu lokomočního i intelektového výkonu, k negativní percepci získaných dovedností, snižují se psychické a pohybové reakce, výrazně se redukuje odolnost na všechny formy přetížení a je zpomalen rozhodovací proces parašutisty. Každý seskok VZ byl podroben konstruktivnímu feedbacku, byl sepsán kontrolní list s předem stanovenými položkami. Výsadkový den byl zakončen připomínkovým řízením zúčastněných VZ a přizvaných odborníků, brainstormingem a odevzdáním poznámkových listů (brainwriting) do podkladové dokumentace (Collective Notebook), 58
jež byla základem hodnotící zprávy. Komise společně s vedoucím provedla panelovou diskusi za účasti specialistů a zástupců dodavatelské firmy MarS, a.s. Na VZ jsem byl přítomen jako testovací parašutista, longitudinální hledisko vnímám osobně. Stěžejní metodou v této části práce byla monografie, recenze a reduktivní deskripce (+ fixace dat - videozáznam). SRDS-OS MO stanovila koncepci úkolových listů systematicky prověřující všechny aspekty padákového kompletu. Úkoly nelze realizovat zcela chronologicky, obsahově jsou vázány na klimatické podmínky. Prvním úkolem byla kontrola průvodní dokumentace a stav technických podmínek podle smlouvy o dodávce, kterou byl výrobce povinen zpracovat a předložit k posouzení. Jednalo se zejména o doplněk č. 1 technických podmínek TPF-KCH0012001, technický popis OVP 80.08 s instrukcí pro balení a používání č. P-005-07 a přejímka do zkoušek. Analogické bylo zaměření u ZVP 80.08, tzn. TPF-KCH0022001, P-006-07. Ve dnech 7.-8. 3. 2011 proběhla kontrola dokumentace, splnění zadání užitých požadavků, materiálového složení, konstrukčního provedení a byla realizována přejímka do procesu VZ. Výstupem bylo upravení návrhu nového padákového záznamníku, barevné rozlišení padákových záznamníků OVP 80.08 a ZVP 80.08 (Příloha č. 14). Výrobní čísla výtažného lana, vaku vrchlíku a uvolňovače nezapisovat do padákového záznamníku OVP 80.08, rovněž nezapisovat výrobní číslo uvolňovače u ZVP 80.08. Připomínky v příručkách byly předány v jednom výtisku zástupcům dodavatele fa MarS, a.s. Komise neshledala závady ve výše uvedeném bodu. Zkoušky byly hodnoceny stupněm shoda s doporučením zakomponování výše uvedených připomínek do dokumentace. Druhý cíl byl zaměřen na kontrolu materiálového složení a konstrukčního provedení obou kompletů podle citované dokumentace. Tendence komise inklinovaly k zahrnutí MPAADu do soupravy (původní komplet MPAAD neobsahoval). Zástupci firmy MarS, a.s. nabídli toto doplnění z důvodu zvýšení bezpečnosti s predikcí nenavýšení cílové ceny padáků. Komise dne 11. 3. 2011 v tomto cíli neshledala závady, byla konstatována shoda. Doporučení u OVP 80.08 byla následující: 1. Upravit spojovací šňůru ochrannou bavlněnou dutinou proti popálení v bodě spojení vaku vrchlíku s vrchlíkem hlavního padáku. 59
2. Změnit barvu kapsy vaku vrchlíku odlišně od barvy vaku vrchlíku. 3. Zabezpečit u kovového kroužku, kde se provádí zkracování řídících šňůr OVP 80.08, aby byl bez otřepů a ostrých hran, Příloha č. 18a). 4. Pryžový kroužek na zkracování řídících šňůr umístit na tento kovový kroužek. 5. Pozměnit madlo na předním volném konci k řízení volnými konci. 6. U tříkroužkového systému zvětšit šířku úchytu na cca šířku krytu uvolňovacího mechanizmu a zvětšit červené lemovkové poutko u oplastovaného lanka uvolňovacího pinu odhozu. V návodu zrušit, aby vyčnívalo ven, vyměnit obr. č. 25 (detail navázání výtažného lana k vaku vrchlíku, Příloha č. 18b). 7. Upravit šití na lemovkové kapse pro uvolňovací pin na volném konci. 8. Přešít chlopeň zádržkového zámku - zvětšit velikost stuhového uzávěru. 9. Odstranit poutko na přenášení padáku OVP 80.08, odstranit kapsu na karabinu na obalu padáku a nahradit ji okem, naopak vytvořit kapsu do padákové brašny se zavíráním na stuhový uzávěr pro uložení součástí padáku a doplnit stuhový uzávěr na kapsičku záznamníku. U ZVP 80.08. byla navržena tato doporučení: 1. Odstranit kapsičku na záznamníky u obalu padáku. 2. Na padákové brašně doplnit stuhový uzávěr na kapsičku záznamníku. 3. Zvětšit krycí chlopeň uzavírací jehly ZVP 80.08 (Příloha č. 18c). 4. U přístroje MPAAD prodloužit uzavírací očko SO-007 na délku cca 145 mm (kratší deformuje obal padáku), tato očka dodávat jako náhradní díl od výrobce již hotová a výměnu řešit v přebalovacím cyklu nebo při zjevném poškození uzavíracího očka (Příloha č. 18d). Třetím účelem bylo ve dnech 7.-25. 3. 2011 prověřit praktické balení kompletu padáku na jednotlivé způsoby otevření dle technického popisu. Během VZ bylo provedeno 216 úplných zabalení u OVP 80.08, cvičných 45 zabalení u ZVP 80.08, nebyla shledána závada, ve výše uvedeném bodu byla klasifikována shoda. Čtvrtým bodem zadání VZ bylo zjištění funkce záložního výsadkového padáku ZVP 80.08 při cvičném otevření. Pro významnost podrobněji specifikuji v podkapitole 5.2.4 Testování přístroje PPK-U. Úkolový list č. 5 byl zaměřen na zjištění funkce OVP 80.08 při způsobu zabalení na nucené otevření s úkolem provést minimálně 18 seskoků z pravých i levých dveří 60
vrtulníku Mi-171Š a z levého dveřního otvoru Turboletu jak specialisty, tak vybranými výsadkáři. S tímto zaměřením bylo provedeno 54 seskoků, dne 14. 3. 2011 bylo reálně uskutečněno 9 seskoků s nuceným otevřením z levých dveří nákladové kabiny vrtulníku Mi-171Š specialisty a 9 identických seskoků výsadkáři, dále 9 seskoků s nuceným otevřením z pravých dveří specialisty, z toho ověřeno 8 cvičných otevření záložního padáku. Dne 15. 3. 2011 bylo otestováno 9 seskoků shodné úlohy, z toho 8 cvičných použití záložního padáku. Dne 23. 3. 2011 bylo realizováno 9 seskoků s nuceným otevřením při rychlosti 200 km.h-1 z výšky 250 mT z letounu L-410 specialisty a 9 seskoků s konstantním cílem při rychlosti 160 km.h-1 z výšky 400 mT z letounu L-410 výsadkáři. Ve všech úlohách komise neshledala závady a tato část byla hodnocena stupněm shoda. Šestým bodem testovacího provozu bylo dle plánu zjištění funkce OVP 80.08 při zabalení na průběžné otevření s požadovaným fondem 18 realizovaných seskoků. Záměrem bylo fyzicky otestovat tuto úlohu z levého i pravého dveřního otvoru a zadního nákladového otvoru s odstraněnými vraty u vrtulníku Mi-171Š a dále u levého dveřního otvoru u letounu L-410. Na průběžné otevření bylo celkem učiněno 36 seskoků, konkrétně dne 16. 3. 2011 z levých dveří Mi-171Š 9 seskoků specialisty, 9 z pravých dveří výsadkáři, z toho bylo provedeno 1 cvičné otevření záložního padáku. Dne 23. 3. 2011 byl stejný úkol verifikován 9 seskoky při rychlosti 200 km.h-1 z letounu L-410 specialisty a 9 seskoky při rychlosti 200 km.h-1 výsadkáři. V tomto paradigmatu byla komisí konstatována shoda. Úkolem č. 7 bylo zjištění správné funkce OVP 80.08 při zabalení na stabilizaci. Požadavkem bylo 18 seskoků v každé úloze, tzn. z levého i pravého dveřního otvoru a zadního nákladového otvoru s odstraněnými vraty u Mi-171Š, seskok na stabilizaci z levého dveřního otvoru z L-410 a ze zadního otvoru nákladové kabiny AN-26. Dílčím výstupem byla realizace 90 seskoků takto: Dne 15. 3. 2011 bylo specialisty otestováno 9 seskoků se stabilizovaným pádem s výdrží 5 sekund z levých dveří, z toho 3 cvičné otevření záložního padáku, pokračováním byla úloha s počtem 9 seskoků realizována výsadkáři. Následovalo 9 seskoků specialistů s výdrží 20 sekund z pravých dveří a 9 výsadkáři, vše z vrtulníku Mi-171Š. Dne 22. 3. 2011 bylo specialisty deklarováno 9 seskoků stabilizovaný pádem s výdrží 5 sekund z letounu AN-26 při vysazovací rychlosti 340 km.h-1, 9 seskoků výsadkáři při 270 km.h-1, následně 9 seskoků specialisty stabilizovaný pádem s výdrží 5 sekund z letounu L-410 a 9 seskoků s výdrží 30 sekund 61
z letounu L-410 výsadkáři. Dne 24. 3. 2011 byla odzkoušena výsadkáři maximální výška vysazení bez aplikace dýchacího přístroje, a to 9 seskoky stabilizovaným pádem s výdrží 60 sekund a 9 seskoky se stabilizací 80 sekund, vše z letounu L-410. Závěrem komise neshledala závad, bod 7 byl certifikován stupněm shoda.
5.2.1 Testování bezpečnostního přístroje MPAAD Hlavním cílem bylo prověřit bezpečnost a správnou funkčnost všech komponentů. Součástí testování byla i správná funkce přístroje MPAAD, zejména jeho 100% softwarová vyhodnocovací schopnost řešení závady. Certifikací je přístroj schválen AeČR č. 05/03 ze dne 1. 12. 2003. Jde o vůbec první zabezpečovací mechanismus na záložním padáku kulatého kompletu. V době citovaného smrtelného zranění tento přístroj ještě nebyl instalován. V případě, že je dopadová plocha výše či níže než je místo startu, lze na přístroji tento rozdíl nastavit (± 600 m). Vyškolená osoba může změnit nastavení přístroje na TANDEM, EXPERT nebo BEGINNER podle požadavku uživatele. Tento specialista může rovněž nastavit dobu pohotovostního režimu na 1 až 19 hodin. V případě bojového seskoku s místem vzletu nebo dopadu přesahující stanovený interval není možné se na přístroj plně spolehnout a záložní padák je při závadě nutné otevřít vždy mechanicky. Nejprve byly prováděny kontroly zapnutí přístrojů pomocí několika stisků tlačítek tzv. zapínací sekvence. Proces musí bezpečně proběhnout do 10 s, pokud se na displeji neobjeví kombinace čísel [1234], je nutné postup opakovat. Následně proběhne automatická kalibrace, kontrola stavu baterie, pyrostřihadla a elektroniky, poté je přístroj v pohotovostním režimu (vydrží 14 hodin). Kalibrace slouží k nastavení nulové výšky pro výsadkovou plochu, zapíná se automaticky po každém seskoku. Letoun však nesmí po startu klesnout pod výšku výsadkové plochy. Při testech komise navrhla nastavení na režim BEGINNER. Během stoupání byla kontrolována korelace digitálního ukazatele AGL s klasickým výškoměrem Saphire. Při stabilizačním pádu (cca 45 sekund a delším) lze během prudkého klesání pohledem orientačně kontrolovat souběh klesání jak digitálního ukazatele MPAADu, tak standardního výškoměru. 62
Osobně jsem se na tento proces kontroly zaměřil zhruba od poloviny zkoušek. Nejprve bylo nutné zvládnout bezpečnou polohu při stabilizačním pádu s novou verzí padáku. Ověření plné funkčnosti proběhlo dne 24. 3. 2011 při zinscenované závadě vrchlíku (šňůry byly pevně zamotány) z vrtulníku Mi-171Š. Z výšky 300 mT byly provedeny 3 shozy figurín o hmotnosti 80 kg (Příloha č. 2), s těmito simulovanými závadami: 1. Nepřerušená stabilizace - otevření bez závad (Příloha č. 2, 0:30 min.) 2. Nenaplnění vrchlíku hlavního padáku - otevření bez závad, přes drobná poškození způsobená otevřením záložního padáku do šňůr a vrchlíku nefunkčního hlavního padáku (Příloha č. 2, 1:15 min.) 3. Nezakotvený výsadkář (nekontrolovatelný volný pád) - otevření bez závad, drobná poškození záložního padáku způsobená figurou. Ve všech bodech došlo k plně automatickému otevření záložního padáku v bezpečné výšce, záložní padák i přístroj splnil svoji funkci (Příloha č. 2, 2:02 min.). Jediný krizový moment u použití přístroje MPAAD spatřuji při řešení technické závady na letounu, pak je přerušen výsadek nebo je vysazena jen jeho část. V tomto případě je nutné při přistání dodržet rychlost klesání nižší, než je aktivační rychlost přístroje nebo jej vypnout, aby nedošlo k samovolnému otevření záložních padáků ještě v letounu. Během všech zkušebních testů nedošlo k žádné mechanické chybě, tzn. rozsahu při kalibraci, pyrostřihadla ani jiných vnitřních elektronických okruhů.
5.2.2 Testování hlavního padáku (vrchlíku) Předmětem bylo ověření všech modifikací otevírání OVP 80.08 z letounů uvedených v úkolovém listu č. 7, pevnosti, technické odolnosti materiálu a celkové bezpečnosti procesu. Během používání padáku OVP 80.08 po ukončení záruční doby může dojít ke zvýšení prodyšnosti tkanin vrchlíku, nesmí však být překročena maximální vertikální rychlost klesání 6 m.s-1 (19,7 ft/s) při celkové hmotnosti výsadkáře s výstrojí, výzbrojí 110 kg (242,5 lb). Jednu z empirických zpráv starého typu padáku OVP 80 uvádí Hergot (2012a), použil jsem ji pro komparaci jako teoretické východisko. 63
Plocha vrchlíku, stabilizačního padáčku i rychlost klesání při stabilizačním pádu se oproti předešlé verzi OVP 80 nezměnila. Rovněž parametry bezpečné minimální výšky výskoku (150 mT) a limitní rychlosti při seskoku ze zádi či boku letounu zůstaly konstantní. Kompletní vrchlík je zhotoven z polyamidových tkanin, skládá se z vrchlíku, šňůr a volných konců. Hmotnost celého kompletu se díky použité tkanině vrchlíků snížila o 0,8 kg, tzn. na 13 kg. Maximální povolená hmotnost výsadkáře s výstrojí, výzbrojí se zvýšila o 20 kg, tzn. na 160 kg. Střední vertikální rychlost klesání v posledních 30,5 mT se snížila o 0,4 m.s-1, čili na max. 4,6 m.s-1 (15,1 ft/s) v závislosti na způsobu přistávání. Síla potřebná k vytažení uvolňovače a otevření zadržkového zámku se snížila na 150 N (pokles o 10 N). Doba otočení vrchlíku o 360 ° kolem vertikální osy se zkrátila výrazně, a to z 15 s na 9 s. Primárně bylo při testování zkoušeno přistávat ve směru větru stejně jako u předešlého typu a v souladu se zadáním ve výběrovém řízení. Vertikální rychlost klesání se vlivem razantního zmenšení plochy vrchlíku při brzdění velmi zvýšila a docházelo při dopadu k silným nárazům, proto se komise přiklonila ke způsobu přistávání proti větru, stejně jako u typu OVP 68. Vzhledem k výraznější dopředné rychlosti horizontální trajektorie (o cca 1 m.s-1) se vektor sil vyrovnává antagonicky, proto při běžné rychlosti větru (cca 3-4 m.s-1) není nutné téměř brzdit a tím zmenšovat plochu vrchlíku, čímž se docílilo měkkého dopadu.
5.2.3 Testování záložního padáku (vrchlíku) Cvičné otevření záložního padáku bylo prováděno všemi parašutisty stejně jako u standardní úkolové řady. Ve všech případech nebyla zaznamenána komplikace, šlo o otevření „pomalým způsobem“. Varianta „rychlým způsobem“ byla popsána v podkapitole 5.1.8 Funkce padáku ZVP 80.08 jako součást nedělitelného kompletu. U záložního padáku ZVP 80.08 došlo k poklesu střední vertikální rychlosti klesání v posledních 30,5 mT o 0,9 m.s-1, tzn. na 5,6 m.s-1. Benefitem je však zvýšení celkové nosné hmotnosti na 160 kg, zde je klesání sice vyšší (max. 6,7 m.s-1), jde však o nutný kompromis. Ostatní veličiny (plocha vrchlíku, počet polí atd.) zůstaly stejné.
64
Při každém balení padáku provedla komise v souladu s podkapitolou 5.1.9 Princip balení a kontrol ZVP 80.08 dle manuálů výrobce kontrolu všech 24 polí vrchlíku, zámkových švů, zesílení kostry z textilních lemovek a nosných šňůr sbíhajících se do čtyř bodů na volných koncích. Dále jsme se zaměřili na pólový otvor a jeho zesílení lemovkou, náběrové kapsy, distanční lemovky, spojení šňůr, neporušenost otvorů vrchlíku mezi šňůrou č. 1-24, 3-4 a 21-22 a ostatní komponenty nosného postroje (zámek, karabiny, lano apod.). Obdobně probíhaly kontroly i na záložní soupravě. Celkem bylo provedeno 20 seskoků. Občas bylo zjištěno popálení tkaniny stabilizačního padáku, ale tento jev není neobvyklý. Seskoky byly prováděny bez předepsané výstroje, tzn. jako u sportovního parašutismu. Materiál použitý v případě bojového seskoku, v současné době není povolen z bezpečnostních důvodů. K padákům typu OVP 80 a OVP 68 se donedávna připevňovaly zbraně jednotky, munice, spojovací, zdravotní, technický a signalizační materiál, strava a prostředky pro jednotlivce.
5.2.4 Testování přístroje PPK-U Pozornost byla taktéž věnována hlavnímu zabezpečovacímu přístroji PPK-U. Byly vždy realizovány zkušební „odpaly“ na zemi. Jde o přístroj, který vyžaduje opatrné zacházení. V případě, že se při seskoku přístroj dostane do vody, bláta nebo písku, je třeba jej vyřadit z používání a provést kontrolu s předepsanými pracemi (Příloha č. 6). Pro seskoky se výšková stupnice nastavuje od rysky 0,5, to je 0,5 km. Osobně jsem se maximálně zaměřil na kohezi obou bezpečnostních prvků při stabilizačním pádu z výšky 4 000 m AGL trvajícím cca 60 sekund. K automatickému otevření hlavního padáku došlo se sekundovým předstihem k mechanickému otevření pomocí uvolňovače. Při tak dlouhém pádu a rychlosti cca 39 m.s-1 (127,9 ft/s) je velmi obtížné dodržet přesnou výšku otevření jen podle analogového barometrického výškoměru. Digitální záznam sekundárního bezpečnostního prvku MPAAD při vyhodnocení seskoku v průměru všem testovaným ukazoval přibližně stejnou hodnotu, 625 m AGL ± 30 m, tzn. nedošlo k selhání přístroje PPK-U.
65
5.2.5 Závěrečná zpráva vojskových zkoušek OVP 80.08 Po ukončení a uzavření dokumentace byla předložena NGŠ AČR Závěrečná zpráva VZ pod Čj. 12-16/2011-1618. Výsledky lze stručně kolektovat takto: Dílčí úkol VZ konstrukční provedení zkoušky praktického balení zkoušky seskoků (cvičné otevření) zkoušky seskoků (nucené otevření) zkoušky seskoků (průběžné otevření) zkoušky seskoků (stabilizace) nedostatky následné zkoušky stanovisko hl. hygienika AČR stanovisko hl. ekologa AČR
Výsledek shoda 216 (OVP 80.08) bez závad 45 (ZVP 80.08)
Poznámka Prostějov
20 seskoků
shoda
letoun Mi-171Š
54 seskoků
shoda
letoun Mi-171Š
36 seskoků
shoda
letoun Mi-171Š
90 seskoků
shoda
letoun Mi-171Š, AN-26, L-410
akceptace výrobcem nepožadovány nepožadováno nepožadováno
komisí vzneseny
Počasí proměnlivé (vzduch 5-20 °C, vítr do 8 m.s-1)
Tabulka 11. Sumarizace výsledků obnovených VZ pro padák OVP 80.08 Hodnoty sledovaných parametrů a dosažené výsledky z VZ jsou v souladu se zadáním a s požadovanými technickými požadavky, komise se shodla na klasifikaci vyhovující a dále doporučila: 1) Zavedení přístroje MPAAD jako pevné součásti kompletu, realizace nebude mít (po konzultaci s dodavatelem) vliv na konečnou cenu zakázky. 2) Kompatibilní aplikaci MPAADu a PPK-U pro dvojité jištění. 3) Doplněk č. 1 technických podmínek TPF-KCH001-2001 a TPF-KCH002-2001 vydat jako samostatné technické podmínky a na jejich základě vydat „Souhlas s použitím výrobku ve vojenském letectví“. 4) Pro zvýšení bezpečnosti v budoucnu vyvzorovat nový obal padáku ZVP 80.08 s uvolňovačem umístěným ve středu vrchní uzavírací chlopně obalu padáku. 5) Realizace všech připomínek uvedených v kapitole 5.2 Výsledky vojskových zkoušek OVP 80.08 - testovací seskoky.
66
5.3 Výsledky pedagogického experimentu - implementované seskoky 5.3.1 Aplikované techniky a přístupy pedagogického experimentu a) pozorování - extrospekce - zúčastněné a otevřené (pozorovatel je členem pozorované skupiny) b) nestandardizovaný rozhovor - nezávislá debata na zkoumané téma (od 03/2011 do 11/2012 rozhovor otevřený, neformální , bez záznamu) c) dotazník - oslovení respondentů 11/2012 Pozorování jsem postavil dle Miovského (2006) na těchto základech: 1) introspektivní přístup - paralelní sebereflexe prováděná během výzkumu 2) metoda retrospekce - sledování jevů po zážitku Vnímání jsem postavil na časovém odstupu s eliminací emočního náboje a parciálním nadhledu (negací může být též riziko kognitivní disonance pozitivní zkreslování prožitků). 3) metoda reduktivní deskripce - strukturované pozorování cílené na předem vytyčené oblasti - komplexnost, nezávislost a jasnost kategorií Projekt lze rozdělit do 3 základních pilířů: a) Fáze VZ - technické paradigma (viz. kapitola 5.2.5 Závěrečná zpráva vojskových zkoušek OVP 80.08) b) Etapa technická - implementované ověřovací seskoky u 102.pzpr v Prostějově ověření výsledků vojskových zkoušek v praxi c) Báze psychická - průnik kompletních fyzikálních vlastností padáku a vliv činnosti na intervenci do struktury osobnosti při skupinové zkušenosti vývoje padáku se smrtelným zraněním Projekt obsahoval část praktickou (reálné seskoky, pozorování atd.) a teoretickou (dotazník). Praktická část probíhala na letištích Prostějov a Přerov. Introspektivního přístupu se účastnilo 20 specialistů a zkušených výsadkářů + 1 zástupce dodavatelské firmy. Ověřovacích seskoků se účastnilo 68 výsadkářů po dobu 1 roku, průřezově ze všech jednotek organizačního celku (bojová a řídící část - validita vzorku).
67
Etapa technická V závislosti na ukončených VZ bylo průběžně prováděno přeškolení na nový typ padáku OVP 80.08 a realizovány implementované seskoky u příslušníků 102.pzpr v Prostějově. Během ověřovacího procesu jsem v době od 11. 1. 2012 do 19. 11. 2012 prováděl následný monitoring nepřímo u 231 seskoků, reálně u 125. V technické části byly znovu ověřovány parametry padáku u méně zkušených výsadkářů. Tyto výsadkové provozy s padákem OVP 80.08 probíhaly na doskokovou plochu letiště Prostějov a prostory ve Vojenském újezdu Libavá v těchto termínech a počtech:
Datum 11. 1. 25. 1. 27. 2. 15. 3. 26. 3. 28. 3. 29. 3. 30. 3. 4. 4. 11. 4. 13. 4. 14. 4. 18. 4. 25. 4. Celkem seskoků
Počet seskoků na OVP 80.08 1 3 2 3 3 2 1 1 8 9 12 7 13 14
Datum 26. 4. 19. 5. 30. 5. 18. 9. 10. 10. 11. 10. 14. 10. 18. 10. 24. 10. 27. 10. 1. 11. 5. 11. 14. 11. 19. 11.
Počet seskoků na OVP 80.08 8 2 8 1 2 17 5 2 15 2 15 1 49 25 231
Tabulka 12. Termíny měřených seskoků na padáku OVP 80.08 Během ověřovacích provozů jsem se snažil o dodržení zásad dle Karaffy (2007), tzn. vlastní metodické přípravy pod vedením instruktorů, splnění reálných cílů, logické uzavřenosti, vhodného principu a zvláštnosti didaktických hledisek (diferencovaný a individuální přístup k parašutistům) i reflexe ustanovené komise. Introspekcí jsem individuálně absolvoval selfmonitoring. V rovině technické jsem pracoval s exaktními daty získanými vlastním měřením podloženým fotodokumentací či videozáznamem.
68
V platformě psychologické jsem reflektoval eliminaci atribučních chyb, pozitivní vzpomínkové operativy, mylných odhadů. Respektoval jsem predikci proměnlivosti jevů, objektivnosti, vnitřní rozpornosti, vzájemné podmíněnosti a spletitosti sociálních procesů. Zvratem byla mimořádná událost při seskoku v Prostějově z výšky 500 AGL dne 30. 5. 2012. Během předepsané kontroly vrchlíku hlavního padáku po bezpečném otevření došlo k neopodstatněnému „odpálení“ pravého volného konce nosného postroje a následnému nekontrolovatelnému pádu. Parašutista okamžitě použil záložní padák „rychlým způsobem“. Záznam přístroje MPAAD deklaroval výšku mechanického otevření 440 AGL. Provoz byl následně IVP ukončen a padákový komplet zaslán k expertíze. Výstupem byl návrh specialistů a sekvenční realizace prodloužení uvolňovacího pinu z 14 cm (Příloha č. 11) na 19 cm (Příloha č. 12) a tím minimalizace možného uvolnění tříkroužkového zámku na volném konci nosného postroje. S tímto upgradem plně koresponduji. Zajímavý byl fakt, že výsledky měření TFmax v nejbližším termínu výsadkových provozů na tomto typu, tzn. 18. 9. 2012 neprokázaly nijak odlišné hodnoty od běžných seskoků. Příčinu vidím v reálném časovém odstupu, skupinové dynamice a překrytí empirií ze seskoků s užitím starého typu. Pauza byla způsobena technickými limity výrobce (výměna a přešití uvolňovacího pinu). Báze psychická Paralelně s testovacími seskoky a přeškolováním na nový typ OVP 80.08 probíhaly seskoky na starém typu OVP 80. Predikcí byla důvěra v ověřený, zaběhlý typ a podvědomý respekt z čerstvě zavedeného nového modelu s přívlastkem disonancí během vojskových zkoušek a smrtelného zranění. Ve svém výzkumu jsem pracoval mj. s aktuálním a průměrným tepem v tep/min nebo podílu z TFmax jako primárním ukazatelem fyziologie stresu, intenzitou zátěže, aktuální a průměrnou rychlostí stoupání/klesání, teplotou a orientačním ukazatelem VO2max. Korelačně jsem prováděl měření na obou typech padáků zároveň, z důvodu porovnání vnímání nového typu kompletu zúčastněnými parašutisty. Zapůjčené sporttestry AXN 500/AXN 700 zabezpečily požadovanou validitu měření. Záznamový 69
interval byl nastaven na nejnižší možný čas, tj. 5 sekund. Vyhodnocovací aplikací byl PC program Polar Pro Trainer. Sumární přehled hlavních měřítek uvádím níže. Testované parametry s padákem OVP 80 TFmin TFmax Kategorie Počet Úroveň Energ. Výdej (Ø) (max) (Ø) VO2max (věk) výsadkářů zkušeností 20-24 0 25-29 11 málo 84 188 824 30-34 22 středně 78 184 1 137 35-39 31 zkušení 72 182 924 40-44 4 zkušení 76 171 705 45-49 0 50-54 0 55-59 0 60-65 0 Výsadkáři celkem 68 Počet měřených seskoků celkem
Počet seskoků 0 20 36 45 24 0 0 0 0 125
Tabulka 13. Přehled korelačních parametrů na padáku OVP 80 Testované parametry s padákem OVP 80.08 TFmin TFmax Kategorie Počet Úroveň Energ. Výdej ( Ø ) (max) ( Ø ) VO2max (věk) výsadkářů zkušeností 20-24 0 25-29 11 málo 80 191 916 30-34 22 středně 96 190 1 187 35-39 31 zkušení 81 185 926 40-44 4 zkušení 84 161 912 45-49 0 50-54 0 55-59 0 60-65 0 Výsadkáři celkem 68 Počet měřených seskoků celkem
Počet seskoků 0 18 37 49 21 0 0 0 0 125
Tabulka 14. Přehled korelačních parametrů na padáku OVP 80.08 (Pozn.: Míra energetického výdeje je vztažena na kcal/60min) Výsledky prokázaly, že rozdíl mezi hodnotami průměrné TFmin a TFmax u obou porovnávaných typů padáku nejsou výrazné. Minimální průměrná TF byla u padáku OVP 80.08 průřezově vyšší, kromě věkové kategorie VO2max 25-29, naopak stěžejní funkce
TFmax byla predikčně vyšší, vyjma nejstarší měřené skupiny VO2max 40-44, kdy byly hodnoty nestandardně nízké. Lze to explikovat běžnou fyziologií, ale i osobnostní vyzrálostí. 70
Ostatní proměnné recipročně vypovídají o respektu k vykonávané činnosti, uvědomování si své vlastní struktury a životních hodnot. Mým záměrem bylo maximum měřených seskoků realizovat u méně zkušených a mladých parašutistů, ale nejprve bylo nutné provést tzv. „ověřovací“ seskoky pomocí specialistů. Jedná se o kategorii VO2max 35-39, reálně zkušené výsadkáře. Méně zkušení museli nejprve absolvovat přeškolení ze starého typu padáku OVP 80 na nový, proto byl počet seskoků s OVP 80.08 nižší. Veličiny charakterizující maximální energetický výdej nejsou v lineárním vztahu k průměrné TFmin a TFmax. Jedná se o algoritmus programu Polar Pro Trainer v závislosti na individuálních faktorech (věk, výška, hmotnost) stejně jako VO2max. Identický počet srovnávacích seskoků u obou variant padáků se ve všech kategoriích VO2max nepodařilo plně dodržet z důvodu výcvikových priorit a reálné fyzické přítomnosti testovaných parašutistů, počet seskoků 125 byl zachován. Lineární korelace zátěže a TF funguje pouze do 180 tepů/min a nelze tím postihnout krytí ATP-CP (tj. maximální intenzita), neb v těchto krátkých intervalech TF nedosahuje maxima. Nejvyšší hodnoty TF tedy odpovídají látkové zóně energetického krytí, tzn. submaximální intenzitě zátěže. Je třeba respektrovat individuální a věkové rozdíly v klidové a pracovní TF. Jak uvádí Dovalil et al. (2005, 86) „Se zvyšováním intenzity zatížení tepová frekvence stoupá a opačně, odráží to současně podíl aerobních a anaerobních procesů při cvičení“. Tepová frekvence za minutu do 150 150-180 180 + -
Převládající energetický systém O2 LA - O2 LA ATP-CP
Metabolické krytí
Intenzita zatížení
aerobní aerobně-anaerobní anaerobní (laktát) anaerobní (alaktát)
nízká střední submaximální maximální
Tabulka 15. Korelace TF a intenzity zátěže Záznamy tepové frekvence korespondovaly s primárními výzkumy Epsteina (1973), novodobě i Kutálka (2007) a opakovaně potvrdily psychomotorickou zátěž parašutistů od okamžiku příchodu (příletu) na letiště až po excitaci zvnitřnění zážitku ze seskoku. Cílem nebylo potvrzení symptomů parasympatické větve autonomního nervstva, jevy jsou obecně známy. Smyslem bylo prokázání vnímání (tzn. nervové autonomie) při seskoku s konkrétním, nově aplikovaným padákem OVP 80.08. 71
Grafické znázornění demonstruje srovnání TF monitorované při seskoku na padáku OVP 80 a OVP 80.08. TFmax při výskoku na OVP 80
TFmax při výskoku na OVP 80.08
Výška nad zemí (vzlet/klesání)
Obrázek 16. Souběžný graf TF u seskoků na padáku OVP 80 a OVP 80.08
Průběh TF při výskoku na OVP 80
Výška nad zemí (vzlet/klesání)
Obrázek 17. Segmentový graf TF u seskoků na padáku OVP 80
72
Průběh TF při výskoku na OVP 80.08
Výška nad zemí (vzlet/klesání)
Obrázek 18. Segmentový graf TF u seskoků na padáku OVP 80.08 Pro názornost uvádím část záznamu vybraných hodnot testovaného výsadkáře u seskoku na starém typu OVP 80 a nové verzi OVP 80.08 v jednom výsadkovém dni (PC program Polar Pro Trainer). Ostatní sledovaná kritéria identické osoby jsou uvedeny v Příloze č. 9. Z grafu je patrné množství spotřebované energie při maximální zátěži (výskok, pád, přistávání), submaximální (excitace po seskoku, uvědomění si vlastního prožitku, sdílení informací, následná činnost při taktickém seskoku) nebo průměrné či nízké intenzitě zátěže (doba mezi seskoky). Průměrná míra energetického výdeje v hladině maximální intenzity (např. první fáze pádu) činila cca 930 kcal/60min při TFmax 192 tepů/min. Jedná se energeticky vysokou bilanci (Příloha č. 7). Není však téměř žádný rozdíl v TF při seskoku na starém typu padáku a na testovaném OVP 80.08. Nepotvrdila se predikce většího respektu z nového typu padáku. Pro bližší srovnání s bazálním metabolismem kalkuluji s hodnotami deklarované Wisemanem (2004). Spotřebované kalorie jsou ukazatelem kapacity energie, ale i tepla. Průměrný člověk potřebuje denně pouze 2 000 kalorií pro fungování na minimální úrovni. Příjem množství tuků, proteinů a uhlohydrátů bez potřebného obsahu kalorií, způsobuje hladovění a stravování vlastních tělesných tkání pro získání energie. 73
Pro názornější imaginaci uvádím procentuální srovnání vybraných hodnot TFmax zjištěných při seskocích v roce 2011 na padáku OVP 80 a OVP 80.08.
stř. zkušení
nezkušení
zkušení
stř. zkušení
velmi zkušení
nezkušení
zkušení
velmi zkušení
Obrázek 19. Graf komparace TFmax při seskocích na padáku OVP 80 (vlevo) a OVP 80.08 Pokud reflektuji Bajzovou (2010), tak celkový výdej energie tvořený bazálním metabolismem (60-70 %), postprandiální termogenezou - množství a typ stravy (515 %) a spontánní či plánovanou pohybovou aktivitou (15-30 %) i vlastní seskok v paradigmatu energetické bilance se ukázal jako pozitivní průprava na udržení trvalého tělesného zdraví. Toto platí i za dodržení podmínky 18,5-24,9 BMI a příjmu 6 g NaCl jen v rovině teoretické, výše citované fyzické a psychické činitele negují celý proces. Běžná ztráta vody vyloučením z těla se pohybuje denně okolo 1 500 ml. Skrze kůži ztratí člověk při námaze pocením až 2 litry, běžnou ventilací 600-800 ml. Žízeň je pociťována již při ztrátě 2 % tekutin. Clarková (2000) dále specifikuje fyziologické aspekty sportovního výkonu, kdy bazální spotřeba vody při teplotě 22 ˚C je 22 ml na kilogram hmotnosti, což při přepočtu na celkovou průměrnou hmotnost sportovce činí zmiňované cca 1,6 l na den. Čím je fyzická zátěž a teplota okolí vyšší, tím se spotřeba vody zvyšuje. Nebezpečí vzniká při větší ztrátě vyloučených iontů a minerálů. U sportovních výkonů delších 90 minut, což bojový seskok pod taktickým námětem s následnou činností několikanásobně převyšuje, se doporučuje pít iontové nápoje (příjem elektrolytů). Výše uvedené propriety se potvrdily de facto během každého seskoku. V rámci rozvoje výsadkových dovedností na novém typu padáku OVP 80.08 byla v Prostějově dne 1. 11. 2012 uspořádána soutěž v přesnosti přistání. Cílem bylo trefit 74
konkrétní vytyčený bod s použitím padákového kompletu OVP 80 i OVP 80.08 a vyzkoušet řídící schopnosti jak výsadkářů, tak technické možnosti nového padáku. Klíčovou úlohu měl zejména IVP, který musel v rámci maximální možné regulérnosti dodržet konstantní místo vysazení a kalkulovat s vektorem sil působících na těleso uvolněné z pohybujícího se letounu (Příloha č. 21). Na tyto principy existují manuály, vědecké studie i počítačové modely, např. jedna z prací, kterou hodnotím velmi positivně byla zpracována Válkem (2010) nebo Janečkem (2011). Testování a moje zaměření tak dostalo další rozměr, především fenomén soutěže a hry se všemi přívlastky. Byl to poslední den testovacího měření, hodnoty byly nestandardní, ovlivněné soutěžním prostředím. Závodů jsem se zúčastnil jako soutěžící. Tisková zpráva, článek v časopisech a videodokumentace byla uveřejněna v několika médiích (Příloha č. 23). Jakákoliv pohybová aktivita s prvky hry představuje z hlediska fyziologické funkce uvolnění a tvorbu melatoninu (hormon „štěstí“), inhibici kortizolu (hormon „stresu“), ale u seskoků zároveň tvorbu adrenalinu. Psychická funkce odbourává jiný druh zátěže, eliminuje pracovní vypětí, regeneruje mysl i organismus. Tyto komodity tvoří povědomí vlastní osobité struktury, sebereflexi a rozvíjení vlastního obrazu těla (Payne, 1999).
5.4 Výsledky dotazníkového šetření 5.4.1 Vyhodnocení dotazníku Šetření se zúčastnilo celkem 78 respondentů výsadkových odborností (jen muži), z toho 64 příslušníků 102.pzpr v Prostějově (štáb + bojové jednotky). Individuálně byli elektronicky osloveni specialisté, kteří absolvovali přeškolení na typ padáku OVP 80.08 (SRDS-OS MO v Praze, VeSpS v Olomouci, 53.bPzEB v Opavě 23.ZVrL v Přerově, 43.vpr v Chrudimi, 74.lmopr v Bučovicích). Průřezově reprezentují AČR v paradigmatu vojenského parašutismu. Dotazník byl rozdán v termínech 11/2012-12/2012. Návratnost činila 94,87% (osobnostní kolegialita, nařízení velitele), 5,13 % tvořili převelení vojáci.
75
1) Jak trávíte volný čas? pasivně
obojí
aktivně
Obrázek 20. Graf poměru způsobů trávení volného času Poměr mezi aktivním a pasivním způsobem trávení volného času je výrazně ve prospěch aktivit. Necelé ¾ dotázaných preferují výhradně aktivní činnost, 18 % tráví volný čas oběma způsoby v závislosti na aktuální situaci a problematiku chápou jakou investici do vlastního zdraví. U volných výpovědí 41 % uvedlo vaznost na jinou práci, rodinu, výchovu dětí, dům, zahradu - jiná forma aktivity, 6,4 % nemají přesně vyhrazen volnočasový styl využívají různé možnosti, 44,9 % odpověď blíže nespecifikovalo. Parašutisté jsou obecně aktivní sociální skupinou, vztah k trávení volného času je měřítkem osobnosti a kvality života. Hodnota 92,3 % představována kohezí aktivního odpočinku s jiným způsobem činnosti vytváří předpoklad pro pozitivní smýšlení a vazbu na změnu i osobnostní posun. Nedostatek činorodosti a kreativity vede k problematickému chování v dospělosti s podtextem synapse motorické a psychické složky.
76
2) Jakou podobu sportovních aktivit preferujete? individuální
obojí
skupinové
Obrázek 21. Graf preferencí forem sportovních aktivit Poměr preferencí skupinových a individuálních aktivit je vyvážený. Přibližně stejné množství je kategoricky nakloněno jednomu či druhému způsobu činnosti. Preference individualit signalizuje „solitérství“, opak predikuje sociální vnímání. Téměř 65 % volí druhy sportovních aktivit v závislosti na aktuálních podmínkách, psychickém rozpoložení, druhu vykonávané činnosti nebo skupinové dynamice. U volných výpovědí 15,4 % upřednostňuje druhy podporující osobnostní rozvoj v širším spektru (posilovna, moderní sporty, rodinné sporty apod.), 33,3 % volnou výpověď nevyužilo. Výsledky směřují k orientaci na výkon a individualitu. 3) Jaký je Váš postoj k parašutismu obecně? neutrální negativní pozitivní
spíše pozitivní spíše negativní
Obrázek 22. Graf vztahu armádních výsadkářů k parašutismu
77
Čistě kladný vztah k parašutismu uvedlo 28,2 % vojáků, spíše pozitivní postoj zaujímá 69,2 %. Neutrální vztah vyjadřuje 2,6 %, spíše negativní nebo negativní nebyl v žádném intervalu zaznamenán, 53,8 % se blíže nevyjádřilo. Hodnoty sekundárně vypovídají o životním postoji, aspiraci a vnitřní síle. Volné odpovědi reprezentovaly široký rozptyl názorových postojů, od průměrné snahy až po jedinou alternativu, jež udržuje jedince setrvávat ve službě v AČR. Výrazné bylo i zastoupení negativistického pohledu s únikem ke sportovnímu parašutismu. Reciprocita extrémních stanovisek byla shodná, vždy se jednalo o individualisty, ve všech kategoriích zastoupených 5 %. Demograficky šlo o služebně zkušenější výsadkáře na řídících postech. Názorový rozkol je vzhledem k délce služebního poměru empirii i „únavě“ akceptovatelný. 4) Má na Vás parašutismus takový vliv, že se mu věnujete i ve svém volném čase? uvažuji o tom
ano
ne
Obrázek 23. Graf vlivu parašutismu na preferenci této aktivity ve volném čase Výsledky dokazují, že cca 59 % kvituje tuto zkušenost za pracovní povinnost, přestože v předešlých odpovědích i rozhovorech byl zaznamenán pozitivní přístup. Méně asertivní jedinci měli možnost zkusit sport, ke kterému by se jinak neodhodlali, 10,3 % změnili své postoje i názory vlivem parašutismu, 25,6 % se věnují (věnovali) tomuto odvětví i ve svém volném čase a to pro zábavu nebo pro finanční profit. Přibližně dalších 40 % z 25,6 % se k tomuto kroku teprve chystají, limitem je finanční náročnost.
78
5) Jak vnímáte povinné přezkoušení z výsadkové přípravy? nevadí mi
spíše pozitivně
Výroční spíše negativně přezkoušení
z tělesné negativně
přípravy je
pozitivně
základním vzorcem pro pochopení mentalitypovinného a Obrázek 24. Graf percepce přezkoušení z výsadkové přípravy východisek Povinné přezkoušeníarmádního z výsadkové přípravy je pozitivně reflektováno u 61,5 % dotazovaných parašutistů, protipólem je 5,13 %, pro něž je tato činnost obtěžující sportu. a nesmyslná, 32, 1 % volnouVýsledky formou neodpovědělo. demonstrují Zajímavé je zjištění, že takto vyhraněnou skupinou jsou velmi zkušení nadpoloviční a erudovaní specialisté, cca ¾ jednoznačně vyjadřuje stanovisko nutného nadrilování většinu pozemní výsadkové přípravy zvládnuta, zbylá ¼ činnosti, přestože je problematika kladného s eliminací pouze na nácvik krizových situací. se přiklání k názoru předimenzování přístupu Separovanou skupinou tvoří IVP, kteří trvají na nezbytnosti rozsahu přezkoušení k tělesné počtu seskoků. z důvodu proporcionálního snižování přípravě a Středně zkušení výsadkáři (počtem seskoků i délkou služebního poměru) inklinují mohou tak k opodstatnění opakování jak z důvodu vlastní sebejistoty, tak bezpečnosti celé znamenat výsadky. Dalším důvodem k pozitivnímu vnímání předepsaných metodik může být pozitivní např. delší pauza v nácviku (zdravotní důvody, studium apod.) a nutnost pravidelného predikci opakování. Tím dochází k získávání návyků a dovedností, seskok se stává podstatně v postojích, jednodušší, snižuje se podíl vnitřní nejistoty se všemi zmiňovanými aspekty. motivacích a Výroční přezkoušení skupinové z výsadkové přípravy je základním vzorcem pro pochopení mentality a východisek armádního kohezi. parašutismu. Jde o tzv. „přechodovou“ otázku mezi obecnými životními postoji v aplikaci na sport a volný čas a průnik s armádním Odpovědi sportem.
signalizují optimistické pojetí životního stylu.
79
6) Myslíte si, že příprava a přeškolení na seskok s OVP 80.08 je adekvátní? spíše ne
částečně
ne
spíše ano
ano
Obrázek 25. Graf vnímání přípravy a přeškolení na OVP 80.08. Postupné přeškolení na nový typ padáku posuzuje zcela pozitivně cca 59 % výsadkářů, 5,1 % zaujímá neutrální postoj, 2,6 % je spíše negativně laděno, 5,1 % se domnívá, že příprava a přeškolení je nedostatečné, 33,3 % volnou odpověď nevyužilo. Pokud budu kolektovat jen kladný přístup, tvoří jej 87,2 %, neadekvátnost přípravy hodnotí celkem 7,7 % (dosud neodnaučené návyky z OVP 80 - řízení padáku, směr přistání, přetažení řídících prvků, snos atd.). Komise na VZ připravila metodické postupy přípravy, osobnostní rysy každého jednotlivce nezabezpečí plnou spokojenost. Jde o standardní postupy se všemi přívlastky armádního předpisu zaměřeného na výkon. 7) Jaká pohybová schopnost je podle Vás při seskoku na OVP 80.08 nejdůležitější? vytrvalost obratnost
rychlost koordinace
síla
Obrázek 26. Graf důležitosti pohybových schopností při ovládání OVP 80.08
80
Preference koordinace představuje téměř ⅔ pohybových schopností při ovládání OVP 80.08, obratnost preferuje cca 14 %, síla a rychlost je vnímána shodně cca 10 %, vytrvalosti byla přiřazena hodnota 5,17 %, 43,6 % své postoje blíže nespecifikovalo. Hodnoty nekorelují procentuálně, neb ¼ zvolila současně několik alternativ. Armádní koncepce je zaměřena především na vytrvalost, resp. na vytrvalost obecnou, tzn. schopnost dlouhodobě odolávat fyzické zátěži (vytrvalost speciální, krátko-středně-dlouhodobá apod.). Pro vojenského profesionála je důležitější než silové schopnosti a lze ji natrénovat. Je významná k udržování přiměřené tělesné hmotnosti a prevenci civilizačních chorob. Pro parašutisty je důležitější zmiňovaná koordinace (citlivé řízení padáku) a obratnost (zvládnutí parakotoulu všemi způsoby). Kombinace obratnosti a koordinace je potřebná pro subjektivní pohodu při výskoku a rychlejší zorientování, ostatní faktory vytváří míru rizika. Ve volných odpovědích byla výrazně zmiňována percepce logického uvažování a trojrozměrné orientace s uvědoměním jiného způsobu řízení a manévru přistávání. 8) Myslíte si, že reakční rychlost je dostatečně procvičována v rámci pozemní výsadkové přípravy? spíše ne
částečně
ne spíše ano
ano
Obrázek 27. Graf percepce procvičování reakční rychlosti v rámci pozemní výsadkové přípravy Primární VZ v Chrudimi byly ukončeny právě z důvodu smrtelného zranění, kde reakční rychlost hrála podstatnou roli, proto se problematikou zabývám. S dvouletým odstupem se 24,4 % výsadkářů přiklání k názoru, že tento fenomén je dostatečně procvičován, 50 % je pozitivně situováno, 2,6 % je v otázce neutrální. 81
Opozičně 22,5 % představuje souhrnnou skupinu s převládající nedůvěrou. Příčinu částečně shledávám v klesající frekvenci nácviku na trenažéru a výsadkových houpačkách, což je zapříčiněno nevyhovujícím technickým stavem těchto zařízení, 54,8 % se v otevřených odpovědích konkrétněji nevyjádřilo. Longitudinálně je v parašutismu kladen důraz na rychlost reakcí, potažmo vytažení uvolňovače záložního padáku (klasický motorický stereotyp). 9) Jaký druh seskoku na OVP 80.08 je pro Vás lepší a proč?
nucené průběžné
Obrázek 28. Graf preference nuceného a průběžného způsobu otevření u OVP 80.08 Průběžné otevření padáku patří ke klasickým způsobům. Volné odpovědi to potvrdily společně s majoritním názorem starších a zkušenějších výsadkářů s ohledem na počty takto provedených seskoků, naopak mladší a méně zkušená skupina se přiklonila k variantě nuceného otevření (nemožnost porovnání). Celkem je průběžné otevření padáku OVP 80.08 vhodnější pro 60,3 %. Každá s variant má svá specifika. Průběžné otevření je přirozenější a šetrnější k technice i fyziologii člověka, je bližší klasické činnosti po výskoku, slouží jako průprava na seskok se stabilizací a volným pádem. Moment otvírání vrchlíku je naopak ve větší vzdálenosti od draku letounu, tím se minimalizuje určitý druh závady, otvíraní není tak razantní. IVP nemusí vtahovat lana i s vakem vrchlíku na palubu letounu, což je fyzicky náročné a padáky nemají po otevření tolik závitů jako u nuceného otevření. Seskok s nuceným otevřením je nezaběhlý, na tento typ seskoků si parašutisté postupně zvykají, neprováděly se v minulosti. Vynechává se jeden „otevírací“ prvek, jde o rychlejší (okamžité) a relativně bezpečnější způsob otevření, uvolňovač není 82
vůbec v kompletu přítomen. Volné odpovědi naznačovaly inklinaci k „nepřemýšlení“ a plné oddání se technice, což vnímám s alarmem. 10) Pokud byste měli možnost provádět seskok na stabilizaci, vybral byste si spíše: jiný seskok do10 sekund
nad 10 sekund
Obrázek 29. Graf preference nuceného a průběžného způsobu otevření u OVP 80.08 Pokud byla výsadkářům nabídnuta pouze alternativa stabilizace s různou délkou pádu a nemožnost volby volného pádu, 71,8 % zvolilo seskok se stabilizací a délkou nad 10 sekund, 23,1 % preferuje kratší čas, resp. seskok svou podstatou bližší průběžnému otevření, 38,5 % nevyužilo volnou odpověď. Kvalitativně koncipovaná otázka rozděluje průřezově vzorek profesionálů na 2 základní skupiny bez ohledu na vzdělání, zkušenost, počet seskoků a délku služebního poměru. Tím, že OVO 80.08 neumožňuje volný pád, specialisté provádějící tyto seskoky preferují výhradně tento druh, částečně „zapomínají“ na dovednost stabilizace, jde o nižší level. Vnímají stabilizaci opět ve 2 základních principech, pro ½ je nudná a slouží pouze k proklesání výšky, druhá ½ vlivem své zkušenosti vnímá delší čas pádu jako benefit pro řešení případné závady. U méně zkušených parašutistů se toto paradigma vůbec nevyskytuje, volí variantu kratšího pádu. Středně zkušení představují centrální názorovou linii, chápou chronologii dovedností od prvotního zvládnutí kratší stabilizace až po delší pády, prvky prožitkovosti, adrenalinu, pocitu volnosti i posunu dovedností výsadkáře. Výše uvedené symptomy platí pouze po překonání přirozeného respektu (strachu).
83
11) Jak hodnotíte změnu přistávacího manévru z varianty „po větru“ na „proti větru“ ? spíše pozitivně pozitivně
nezáleží na směru negativně spíše negativně
Obrázek 30. Graf přijetí změny manévru během přistávání u OVP 80.08 Zásadní změnou oproti staršímu typu padáku OVP 80 je právě machinace přistání. Necelým ⅔ dotázaných výsadkářů je jedno, jakým způsobem přistávají, jde o formu výcviku a zvládnutí daného druhu padáku. 71, 5 % využilo volnou odpověď, což svědčí o potřebě vyjádřit se k diskutované problematice. Otázka změny přistávání byla rovněž předmětem rozboru odborné komise na VZ. Poměrně pozitivní i negativní inovace registruje stejné množství parašutistů, a to 7,7 %, pouze kladně hodnotí změnu 20,5 %, čistě záporně 2, 6 %. Volné odpovědi deklarovaly názorovou variabilitu od přirozenosti aerodynamiky (přistávání ptáků, letadel atd.), shodnosti přistání jako na padáku typu „křídlo“, ale i nespokojenosti se stálými změnami způsobů přistání za posledních 20 let u standardních padáků (3. změna přistávání - OVP 68, OVP 80, OVP 80.08). Pokud fouká silnější vítr, padák se neprosadí a přistává se po zádech. Přikláním s k názoru obvyklé modernizace a technologického progresu, vždy záleží na konstrukci padáku. Pro osobnostní rozvoj je důležité soustavné opakování a vytváření dynamických stereotypů. Čas věnovaný vlastnímu přistání je velmi krátký, u padáků typu „křídlo“ i s posledním náletem do „krabičky“ představuje cca 30 s z každého seskoku, u kulatých vrchlíků je situace jiná. Výška vysazení je často o ¾ nižší, klesání a řízení padáku je omezeno technickými parametry, řízení probíhá de facto od momentu vysazení.
84
12) Jak hodnotíte změnu tvaru a materiálu uvolňovače u OVP 80.08? Je snížení trakční síly (23÷150 N) deklarované výrobcem znatelné? spíše pozitivně
nelze posoudit
pozitivně
nepozoruji rozdíl
negativně spíše negativně
Obrázek 31. Graf posouzení změn uvolňovače u OVP 80.08 Výsledky inklinují k popření rozdílu mezi změnou tvaru uvolňovače a užitého materiálu (Příloha č. 16). 41 % nepozoruje žádný rozdíl, reálně nad tím nepřemýšlí, pozitivní změnu lze charakterizovat sumární hodnotu 28,2 %, negativní 10,3 %. Poměrně značná část 20,5 % není schopna uspokojivě odpovědět. Příčinou je neabsolvování jiného druhu seskoku než varianty nuceného otevření, kde se uvolňovač nepoužívá. Volnou odpověď využilo pouze 26,9 %. K pozitivům ručního uvolňovače U-027-1 (k.č. 315009000001) patří pevnost, subjektivně snazší úchop a vytažení, optická variabilita od uvolňovače na ZVP 80.08 (červený plast), lépe se zasouvá zpět do chlopně. Recipročně to může být i nevýhoda při špatně technicky zvládnutém výskoku (nechtěné uvolnění či ztráta). Negativem je jeho neekonomický faktor, případná ztráta je kalkulována vyšší účetní hodnotou a nedrží tolik v chlopni. Výsledky nekorespondují s realitou, většina dotazovaných nemá zkušenosti s opakovaným vytažením uvolňovače, nebo dosud neprovedli seskok s vytažením uvolňovače. Během VZ jsem prakticky ověřil funkčnost uvolňovače při stabilizačním pádu delším jak 60 sekund, nebyla shledána komplikace. Po ročním provozu není možné validní hodnocení tohoto aspektu, časem dojde k částečnému „vychození“, teprve pak bude možné adekvátně zaujmout evaluační stanovisko. V první fázi záběru jde o slabý úhel, který teprve v poslední třetině nabývá na významu, proto je lanko uvolňovače padáku OVP 80.08 volnější, taktéž jsme 85
navrhovali profilaci uvolňovače na střed záložního padáku (zatím výrobcem ve fázi akceptace). 13) Domníváte se, že nový padák OVP 80.08 je přínosem pro rozvoj Vašich výsadkových dovedností? částečně
spíše ano
spíše ne
ne ano
Obrázek 32. Graf subjektivního vztahu k možnému progresu dovedností u seskoků na OVP 80.08 Příznivě se vyjádřilo 69,2 %, přičemž 48,7 % se domnívá, že padák OVP 80.08 je přínosem pro zdokonalení výsadkových dovedností. Opozičně 23,8 % nezaznamenalo pozitivní predikci, z toho 7,7 % dotázaných výsadkářů v AČR neguje jakýkoliv progres, stejné množství zaujímá neutrální pozici, 51, 3 % nevyužilo volnou odpověď. Poznatky zúčastněných oscilují od souhlasných adjektiv, např. je ovladatelnější, dokonalejší, konstrukčně a materiálově modernější, pohodlnější, přesnější až po výrazná negativa, konkr. chybí možnost seskoku volným pádem, pouze navazuje na starý typ nebo je reakcionářský svým kulatým vrchlíkem. Z výsledků vyplývá, že téměř ⅔ výsadkářů percipuje vhodnost OVP 80.08 pro komplexní posun. Stanovisko je ověřeno nestandardizovanými rozhovory. Žádný padák nevykazuje prvky univerzálnosti. Zvládnutí tohoto padáku vnímám jako obecnou výzvu, špatný padák taktéž posouvá hranice dovedností.
86
14) Jak vnímáte rozdíly v balení OVP 80.08 a ZVP 80.08 oproti kompletu OVP 80 (ZVP 80)? Mají sekvence balení vliv na Váš subjektivní pocit při vlastním seskoku? spíše negativně spíše pozitivně
standardně
negativně
pozitivně
Obrázek 33. Graf distinkcí balení OVP 80.08 (ZVP 80.08) vs. OVP 80 (ZVP 80) Polovina výsadkářů pokládá za přínos jednodušší, rychlejší a celkově pružnější balení OVP 80.08. Kladně proces hodnotí 19,5 %, rozdíly nepozoruje 29,3 %, negativní ohlasy na balení celé soupravy nebyly zaznamenány, 33,3 % volnou odpověď neužilo. Záložní komplet se balí lépe ¾ díky vynaložené menší síle a celistvějšího systému uzavírání vrchlíku do kontejneru. Ukládání obou vrchlíků do kontejnerů je pohodlnější díky stlačitelnosti materiálu (Uparsie atd.). Systém balení je kladně hodnocen pro transparentnost postupných sekvencí otvírání a omezení bodů možné závady, zejména u varianty nuceného otevření. Přibližně ¼ uvedla nedostatečné zkušenosti pro předmětnou recenzi, z 66,7 % kvalitativních vyjádření cca ⅔ uvedly, že progresivní úkony během balení nemají vliv na jejich osobní pocit při vlastním seskoku.
87
15) Věříte novému padáku OVP 80.08, nebo si myslíte , že verze OVP 80 je bezpečnější? standardně spíše nevěřím
spíše věřím
ne, nevěřím
ano, věřím
Obrázek 34. Graf rozsahu důvěry v bezpečnost OVP 80.08 Jde o jednu z nosných otázek shrnující problematiku do širších vazeb. Otázka bezpečnosti je klíčová a komplexní. Necelé ¾ výsadkářů bezpečně věří novému padáku, 10,3 % spíš věří, stejné množství zaujímá nestranný názor a 5,12 % OVP 80.08 spíše nebo vůbec nedůvěřuje, 46,15 % neuvedlo bližší vyjádření z důvodu málo zkušeností pro kvalitní zhodnocení. Mezi hlavní pozitivní komparativy byl zařazen kvalitní vrchlík, postroj a celková stabilita, překvapivě pouze 7,9 % zhodnotilo řádové navýšení bezpečnosti instalací MPAADu. Neutralita byla reprezentována identitou s mírou bezpečnosti se starým padákem OVP 80. Negativní výpovědi charakterizovaly kritiku méně odolné tkaniny a inklinaci k léty ověřenému starému typu. Výsadkáři, kteří řešili závadu, shodně zaujímali negativní stanovisko (2,6 %). Hlavní recenzí byla nemožnost odhozu nosného postroje, jiný mechanismus bezpečnostních karabin a tříkroužkový systém. Jde o sporadická tvrzení, tyto systému patří mezi světově používané, názorovou subjektivitu plně respektuji. Strach je přirozený psychologický jev. Většina začínajících a mladých parašutistů má skutečný strach či prožívanou úzkost. Vnitřní motivace převládá nad nedostatečnou empirií. Zkušení už nemají strach v pravém slova smyslu, ale jedná se spíš o určitý stupeň ostražitosti, potřebné nastavení k výkonu.
88
16) Čeho se při seskocích na OVP 80.08 obáváte nejvíce? otevření
výskok stabilizace
přistání závada
řízení
Obrázek 35. Graf subjektivní percepce možných rizik na OVP 80.08 Největší podíl subjektivních obav připadá na možnou závadu, a to 38,1 %. Statisticky nejproblémovější částí seskoku je přistání, přesto v konzultacích zaujímá jen 31 %, míru rizika neotevření hlavního padáku vnímá 11,9 %, z výskoku má respekt 9,5 %, režimy stabilizace a vlastní ovládání jsou kolektovány shodně 4,8 %. Otevřenou odpověď anulovalo 41 %, více rizik současně aplikovalo 5,1 %, korelace dat tudíž není lineární. Nejvíce frekventovaným prvkem byla závada na tříkroužkovho systému a jeho složité odpoutání. Obecné mínění je pp. zkresleno majoritním podílem méně a středně zkušených výsadkářů zvyklých na klasický rychloodpoutávací zámek, který byl po několik vývojových verzí shodný. Přikláním se k negativnímu posudku složitosti odpoutání tříkroužkovém systému, který lze těžce vizuálně zkontrolovat a v rukavicích nesnadně odpoutat. Potvrdily to nucené odpaly IVP a zkušených parašutistů. Úpravy uvolňovacího pinu a uchycení volných konců je nutné ověřit delší praxí, v současné době mohou být jednoznačné závěry nekorektní. Tato transformace je náročnější pro IVP na kontroly, jde však o nutnou bezpečnostní fázi. Dalším jevem byla častá explikace přirozeného respektu k výsadkové činnosti, ale i konstatování cca ¼ strachu z létání.
89
17) Máte potřebu řešit Vaše pocity po seskoku? spíše ano částečně
ano
ne spíše ne
Obrázek 36. Graf individuální potřeby sdělení zážitku Individuálně orientovaný průnik do struktury osobnosti rozděluje výsadkáře na 2 protipóly. Polovina dotázaných nemá žádnou nebo nepatrnou potřebu sdělovat své pocity po seskoku, 20,5 % to jako nutnost běžně cítí, 29,5 % jen podle aktuální situace nebo momentálního psychického stavu. Konkrétněji se nesvěřilo 46,2 % respondentů. Výsledky potvrzují obecné názory monitorované během nestandardních rozhovorů. Oba zdroje vyjadřují úzký korelační vztah mezi zkušeností, vzděláním, věkem a služebním zařazením (hodností). Méně zkušení výsadkáři na základních funkcích měli výrazné nutkání ventilovat své pocity, v závislosti na přirozeném vývoji se jev snižuje. Naopak s věkem a vyšším postem vzrůstá četnost sdílení poznatků (předání zkušeností ostatním, percepce reakcí padáku i výsadkářů). Výsledky poukazují na silný vliv individuálnosti jedince, kdy i zkušený výsadkář extrovert je sdílnější než začátečník introvert. Jde o běžný jev, přesto během náročnějších seskoků (neznámý terén, noc, soutěž) je ventilace adrenalinu téměř shodná (zvýšená TF během měření sporttestery). Z anatomicko-psychologického aspektu vidím nexus v úzkém funkčním kontaktu autonomního nervového systému s limbickým a mozkovou kůrou (neocortex). Vazby se odráží v emocionálních reakcích a zprostředkovávají vztahy mezi vnitřní psychikou a vnějším prostředím. Dochází tím k rychlému a jasnému vybavování prožitků při excitaci emočního potenciálu (zóna komfortu, diskomfortu, učení). Hormonální zaplavení organizmu nutí člověka své pocity jakýmkoliv způsobem sdělit.
90
18) Co jste prožívali při testovacím seskoku z maximální možné výšky? (pouze pro účastníky VZ) odpovědnost standardní p.
výkon
smíšené p.
strach
Obrázek 37. Graf prožitkovosti při extrémním seskoku Seskok s maximální možné výšky byl nutný k ověření bezpečné funkčnosti padáku, pro běžný seskok se s ním reálně nepočítá. Procentuální zastoupení bylo zúženo na 21 vybraných parašutistů, poměrové veličiny nelze vztahovat k celku. Největší podíl (28,6 %) testovacích parašutistů uvedlo, že prožívali běžné napětí (respekt) jako u jiného standardního seskoku. Tyto odpovědi jsou v rozporu s reálnou situací. Během seskoků byly citelné excitace téměř u všech specialistů, vlivem neutrální vzpomínkové optativy došlo k postupnému utlumení a překrytí jinými vjemy. Pocit odpovědnosti a nabuzení k výkonu uvedlo 19,5 %, smíšené pocity (napětí, očekávání, vzrušení atd.) prožívalo 23,8 % a strach z neznáma 9,5 %. Odpovědnost za výsledek převažovala hlavně u specialistů a IVP, naopak smíšené pocity převládaly u vybraných zkušených výsadkářů. Volné odpovědi nebyly téměř aplikovány. Fyziologickými projevy během 80 sekund stabilizačního pádu byly silné bolesti v uších a v oblasti cervikální páteře. VGHMÚř potvrdil, že hodnoty atmosférického tlaku v době seskoku (24. 3. 2011, 09:50 hod.) vykazovaly ve 4 300 mT hladinu 587 hPa, tlak při zemi byl 1 006 hPa, otevření proběhlo v cca 625 mT. Proklesáním došlo během 80 sekund ke zvýšení tlaku o cca 410 hPa, což se projevuje reakčním mechanismem ve středním uchu (auris media). Teplota v bodu vysazení činila -16,2 ° C , na zemi +12,3 ° C , jen v teplotě je rozdíl 28,5° C. Ostatní veličiny uvádím v Příloze č. 8.
91
Podskupina explikující strach z neznáma se proporcionálně shodla na mobilizaci duševní i fyzické složky (9,5 %). Okolní klimatické podmínky nebyly v limitu komfortu. Jednalo se o minimalizaci rozhraní senzitivity psychosomatických vjemů při pokusu o výkon (19,5 %) s degresí parasympatiku (extrakce acetylcholinu jako neurotransmiteru mezi motorickými neurony). Autonomie sympatiku a parasympatiku i jeho viscerální odezvy organismu na emociogenní podnět nelze zužovat pouze na somatické procesy, záleží také na prostředí (adventure education).
19) Existuje událost, kterou si vždy vybavíte po jakémkoliv seskoku? občas
málokdy
ano
nikdy
Obrázek 38. Graf memoáru při výsadkové činnosti Pozitivní explikace vzpomínek byla souhrnně prokázána u 33,3 % tázaných výsadkářů. Vždy si vybaví výraznou událost 15,4 %, občas cca 18 %. Žádný nebo minimální vzpomínkový otisk vnímá 66,7 %, nezávislou odpověď neuvedlo 43,6 %. Výsledky podtrhují specifika této sociální komunity i psychosociální paradigma. Méně zkušení a mladší výsadkáři patří do kategorie pozitivní memoarity, přestože množství často i stresových situací je výrazně menší. Zkušení výsadkáři zaujímají mnohdy negativní stanovisko s prvky „vzpomínkové apatie“. Vlivem silných emočních prožitků dochází k překrývání. Výrazné mezníky tvoří zejména konkrétní a individuální zranění, popř. přímý kontakt s mimořádnou událostí či smrtelným zraněním. Reciprocitou jsou však i často zmiňované humorné události (nevhodné přistání, kuriózní výskok apod.). Jde o podprahové vytěsňování negativních vjemů a nahrazování kladným mechanismem. 92
20) Zažili jste náročnou (krizovou) situaci během seskoku s OVP 80.08? Jakou? Jak jste ji řešili? přímý svědek
ne ano
Obrázek 39. Graf percepce krizových situací na OVP 80.08 Za krizovou situaci je považována výrazně nestandardní situace, vyloučit ji nelze, proto jsou na ni výsadkáři předem připravováni a při přezkoušení na nový typ padáku zvlášť prověřováni. Jde o klíčovou otázku saturující míru bezpečnosti kompletu. Během doposud uskutečněných seskoků 57,7 % neregistrovalo nijak výjimečnou situaci, 24,4 % bylo přímým svědkem a cca 18 % potvrdilo tuto zkušenost. Ze všech 42,3 % empirických odpovědí bylo stejné množství plně specifikováno. Podstatnou událostí bylo smrtelné zranění v roce 2009 (následné na variantě SL). Přítomní IVP (5,1 %) se majoritně shodly, že šlo o nedostatečně zvládnutou reakci výsadkáře na nepřerušenou stabilizaci bez vlivu na technický režim padáku. Podskupina 18 % deklarující náročnou (krizovou) situaci precizovala závady takto: 7 x se jednalo o malou a střední závadu, z toho 3 x přetočené řídící prvky, 1 x šňůra přes vrchlík, 2 x protržené plátno, 1 x 5 šňůr přes vrchlík. Byly použity záložní padáky předepsaným způsobem, protržené pole bylo zjištěno až při dopadu na zem (seskok v noci 13. 3. 2013). Závada dne 30. 5. 2012 měla vliv na zásah do bezpečnostní konstrukce padáku (viz. podkapitola 5.3.1 Aplikované techniky a přístupy pedagogického experimentu). Mezi biomechanická zranění patřily natažené vazy kloubních aparátů, úrazy kotníků při dopadu či pozměněné a rozostření smyslové vnímání během seskoku při maximální možné rychlosti vysazení (boční dveře draku letounu).
93
21) Jakou zkušenost jste řešením jakékoliv nestandardní situace na OVP 80.08 získali do budoucna? nedůvěra techniky důvěra v sebe žádnou důvěra padáku reakce nedůvěra padáku
nelze posoudit
Obrázek 40. Graf percepce krizových situací na OVP 80.08 Necelá ½ dotázaných nedokáže plnohodnotně odpovědět, logicky se na OVP 80.08 nesetkali s žádnou krizovou situací (vazba na zjištěných 57,7 %). Nikterak podstatnou nebo žádnou zkušenost si do života odnáší 12,8 %, schopnost jakkoliv reagovat (i nesprávně) vnímá 6,4 %. Jde o potvrzení schopnosti neustrnout a nezůstat v psychickém bloku. Nestandardizovanými rozhovory byla správná reakce na závadu zpřesněna v cca 80 %. (Pozn. Při tragické události v Chrudimi proběhla správná reakce na závadu, avšak s dlouhým reakčním časem). Obecnou nedůvěru v jednotlivé technické komponenty (nový tříkroužkový systém, uvolňovací pin, PPK-U, MPAAD atd.) uvádí 5,1 %. Celkovou nedůvěru ve smyslu kompletu padáku vyslovilo 3,9 %. Protipólem je kategorie 12,8 % s přesvědčením o bezproblémovosti padáku OVP 80.08 a skupina 10,2 % odnášející si do života pozitivní posun v osobnostním růstu a důvěry ve své schopnosti. Obvykle pozitivní názorové stanovisko zaujímají IVP, specialisté a zkušení výsadkáři, nepovažují závady na OVP 80.08 za nestandardní. Nabízené odpovědi byly plně otevřené bez možnosti nabídky či podvědomého nasměrování. Jedná se vyústění problematiky a jednu ze stěžejních otázek. Intervaly názorových postojů jsou v úzkém poměru s prožitou (neprožitou) nestandardní situací. Rozdělují výsadkáře na dvě výrazné diferenciační podskupiny. Příčinu spatřuji v archetypu mužských mozků, resp. v limbické oblasti. Získané zkušenosti ovlivňují vektorově individuální smýšlení.
94
22) Výsadky jsou týmovou aktivitou. Co bylo jeho pozitivní a negativní charakteristikou Vašeho týmu? individualita zkušenost
sounáležitost
nelze posoudit
stejný živ. styl nic podstatného
Obrázek 41. Graf percepce charakteristiky týmů Pocit potřeby sociální opory v situaci strachu byl nejvíc prezentovaným termínem, ⅓ dotázaných (33,3 %) se shodla na principech kooperace, společného plnění úkolů, predikce chování kolegy i vnitřní morální subvence (zejména soutěže, seskok v noci apod.). Pokud je překročena hranice pouhého „výkonu povolání“, stává se parašutismus s nadsázkou i životním stylem (potvrzení validity tvrzení - viz. otázka č. 3 a 4). Koexistenci stejných hodnot vnímá 20,5 %, recipročně i 10,3 % preferující individualitu (22,6 % individualistů - viz. otázka č. 2). Jakoukoliv formu předávání zkušenosti uvedlo 7,7 %, vhodnou odpověď nenalezlo 12,8 % výsadkářů. Nijak výraznou roli týmu popř. jeho inertitu chápe 15,4 %, rozhovory bylo zpřesněno, že jde o vždy konkrétní situaci. Tuto skupinu iritují negativní verbální projevy a podtexty potvrzené pozorováním a vlastní reduktivní deskripcí. Souhrnně je vnímání týmu jako pozitivní (61,5 % kladných výsledků), přestože je absolutní sociální jednota nereálná.
95
23) Jakou roli hraje pro Vás tým při seskoku? nepodstatnou
neutrální
podstatnou.
Obrázek 42. Graf významnosti týmů při výsadkové činnosti Nadpoloviční většina (52,6 %) vnímá roli týmu jako synergického činitele pozitivní nálady. Členové týmů jsou závislí jeden na druhém (soutěžní seskoky), při skupinovém úkolu celý tým následuje vedoucího výsadky. Pro mnohé začátečníky neodhodlané k seskoku přispívá k osobnostnímu růstu kolektivizací. Neutrální stanovisko favorizuje 39,7 %. Zmiňovaní individualisté (7,7 %) podtrhují nezávislost na kolektivním vědomí. Nevyslovilo se dostatečně nebo jen částečně negovalo otázku 15,3 %. Cílem je zjistit, jakou měrou empatie parašutisté disponují a konfrontovat cítění ostatních se svým, zejména s emocionální složkou inteligence v AČR nerespektovanou. Armáda je primárně postavená na direktivě, potlačuje přirozené sociální vazby.
5.5 Potvrzení/vyvrácení výzkumné otázky Výsledky VZ, ověřovací seskoky i praktická měření prokázala vhodnost padáku OVP 80.08 pro výsadkové jednotky s potenciálem využití ve sportovním a rekreačním prostředí.
96
6. Diskuze 6.1. Diskuze a limity práce Klíčem k posouzení vhodnosti padáku OVP 80.08 je multiparadigmatický přístup s aplikací techniky, biomechaniky, sociologie, psychologie i pedagogiky. Konečné stanovisko vnímám v průniku technických inovací, ověřovacích měření i zpětné vazby testovaných. Dotazníku přikládám průměrný význam validity, momentální zjištění může obsahovat několik fluktuačních činitelů. Vyšší míru kvituji 3-letou introspekcí, pozorováním, interview i retrospekcí. Otázky č. 1-4 dotazníku jsem směřoval k pochopení vztahu ke sportu, životního stylu i zastoupení preference individuality. Převládá pozitivní postoj k parašutismu i aktivitám vůbec. Evidencí je široké spektrum formy trávení volného času. Výsledky směřují k solitérství, lze však vyloučit negativismus. Význam má i genový fond jedince. Genetický archetyp reprezentovaný genem DRD4 se vyskytuje v několika variantách a kóduje dopaminový receptor v mozku. Tyto alely mají vliv na lidskou povahu. Jednou z forem je alela 4R, jež je spojena více s opatrnou a uvážlivou povahou. Minoritní alely 7R a 2R (20 % populace) naopak korelují s impulzivitou i větší snahou riskovat (Butler & Matthews, 2011). Dominanci či recesivitu alel nezohledňuji, jde o hlubší překryv psychogenetiky v parašutismu. Fyziologicky má smysluplné využití volného času inhibiční a relaxační účinek (Cungi & Limusin, 2005). Dochází k odbourání frustrací a vázaných negativních elementů, sociologie vnímá tyto prvky v systému společenského a stratifikačního růstu Gaussova křivka růstu osobnosti Dotazy č. 5-8 charakterizují vnímání specifik vojenského parašutismu. Jedná se o zúžení problematiky s postupným přechodem k technickým aspektům. Metodiky striktně stanovují režimy přípravy, emoční složka či altruismus je v depresi. Velmi těžce se hledá hranice mezi nezbytnou generalizací pohybů a volbou úrovně jakékoliv zátěže. Výběr a druh zátěže jedince (fyzická/psychická) nominuje optimalizaci tréninkové jednotky. Výzkumy Novosada, Frömela, Sigmunda, Neulse a Lehnerta (2002) potvrdily nutnost stanovení nezbytné intenzity individuálního zatížení pro požadovaný rozvoj pohybu. V parašutismu se nejedná o klasický růst vytrvalosti s optimální intenzitou 97
souvislé zátěže, tzn. 75-80 % TFmax. Proporcionálním zvyšováním ani nedojde k přetrénování. Šetřením potvrzené preference pohybových schopností (nejvýrazněji koordinace - 60,3 %, obratnost a síla) tvoří ekvivalent zdatnosti. Vojenský profesionál má ve smyslu celkové kondice analogické postavení jako sportovec. Je od něj vyžadován výkon, který je nutný kompenzovat adekvátní regenerací fyzické a duševní rekreace. Sporadickou metodu „relaxace“ při psychické zátěži propaguje Vašák (2007), kdy doporučuje ještě větší fyzickou zátěž, při které se dostaví absolutní vyčerpání. Při takovéto dlouhodobé zátěži se začne v těle vyplavovat endorfin a člověk pociťuje stav postupné lehce otupělé euforie. Tato metoda však skrývá i nebezpečí v podobě vzniku závislosti s abstinenčními příznaky - podrážděnost, nervozita nebo roztěkanost (5,12 % doložených volných reakcí). Z relaxace se tak může paradoxně stát „zdroj“ na vydávání energie. Jinou formou relaxace může být excitace organismu do stavu fylogeneticky bojové pohotovosti, tzn. extrémního stresu, a pak tento status přežít. Jedná se o určitou chemickou úroveň relaxace adrenalinových sportů. Volné výpovědi verifikovaly kontinuitu parašutismu a excitačně inhibiční změny psychických procesů. Pro maximální výkon je nezbytné splnění podmínek přípravy, soustředění, ale i kompenzace. Dle výzkumů Dovalila et al. (2005) je predikce optimální přípravy v příznivém psychickém stavu (tzv. „naladění“), stenické emoci představující pozitivní agresivitu. Bez odpočinku není možné těchto hodnot dosáhnout. Pro rychlostní zátěž je vhodné zařazení do první poloviny pozemní přípravy s koncepčním rozcvičením v době min. 15-20 minut. Prokrvení svalstva a zahřátí organismu na hladinu tepelného komfortu má pozitivní vliv na projevy rychlostní percepce. Krátké a intenzivní procvičení před seskokem zabezpečuje přísun bazálních metabolitů do architektoniky dlouhých kostí, tzv. „krátké paměti kostí“ (Hawersovy a Volkmanovy kanálky), které jsou při dopadu vystaveny největšímu riziku zlomení. Subjektivní průnik mentálního stavu a významu technických parametrů (otázky 9-14) je synergií k bázi vhodnosti padáku OVP 80.08 pro výsadkové jednotky - hlavní cíl mé práce. Výsledky měření TF dokazují, že přistání je 2. nejvíce exponovaným momentem při seskoku (otázka č. 11). Dochází k zapojení psychických a psychomotorických procesů. Problematikou se také zabývala FTVS UK v Praze. Dle Stolína (2008) probíhá
98
kritická situace v proměnlivých podmínkách, jejichž dynamika se s výškou stále mění. Neustále dochází k vyhodnocování vlastní pozice a pohybu i poměru horizontální a vertikální rychlosti (cca 3-4 m.s-1). S přistáním roste psychické napětí se všemi výše popsanými individuálními projevy autonomních reakcí. Podíl logického úsudku na dosahovaném výkonu je nepřímo úměrný zkušenostem a „vyskákanosti” parašutisty, ale i frekvenci vlastních seskoků. Kvalitní padákové mechanismy částečně suplují dovednostní nedostatky a fungují jako kontributor pozitivních nálad. Plná důvěra v technická kritéria vyjádřená 39,7 % (otázka č. 9) může být ze strany výrobce chápána jako pozitivní činitel. Recipročně důvěra v selfmonitoring může působit jako disbalanční. Obě složky jsou nenahraditelné, v plné spojitosti a korelačních vazbách. Ostatní technické inovace (změna uvolňovače, materiálu, opačný způsob přistávání atd.) jsou hodnoceny kladně, transparentní úkony v balení a zejména přítomnost MPAADu jsou supportem psychicky bezpečného podvědomí. Negativní ohlasy jsou standardním projevem zdravé populace a důležitou instrukcí pro eventuální vylepšení tohoto padáku. Je nepřípustné tyto aspekty přehlížet. Jsou nezbytné pro rozvoj jakékoliv činnosti, potažmo i společnosti. Míra psychické složky u nově zaváděného padáku se 2 smrtelnými zraněními během 2 let provozu je zásadní (1 případ u varianty SL). Porozumění sobě samému (otázky č. 15-18) a splynutí teoretických znalostí s dovednostmi vytváří fundament osobnostního rozvoje (explikace 48,7 %). Psychická regulace je recipročně nadřazena biologické, tzn. rozhoduje o úrovni činnosti. Před seskokem výsadkáři obdobně jako piloti před letem prožívají vzrušení odpovídající pozitivnímu naladění (otázka č. 15). Podle Šulce a spol. (2003) teprve vlastní prožitky z nebezpečných situací nebo predikcí vyvolávají pocity strachu. Většina se s tímto doprovodným jevem vyrovná nebo je nebezpečí podprahově vytěsňováno, zlehčováno a nahrazováno humorem. Obdobně může dojít k fluktuaci úzkostného prožíváni převzatého sociálně i geneticky od rodičů (otázka č. 16). Emoční obsazení se přenáší i na obdobné situace (létání, pobyt pod zemí apod.). Podle Praška (2005) tyto časné vývojové zkušenosti mohou vést ke vzniku specifických postojových modelů. Člověk apriori přikládá potenciálním zdrojům přehnaný význam. Podprahově vyhledává informace potvrzující jeho negaci.
99
Východiskem může být existenciální přístup vývojové psychologie, jenž řeší konfrontaci člověka s podmínkou a smyslem vlastního bytí. Obsahem existenciálního konfliktu je mj. konfrontace se smrtí, ale i svobodou. Smyslová nejistota může být překonána důvěrou, jakožto základním obranným mechanismem před možnými stresory (Yalom, 2006). V širším kontextu koresponduji se Síkelovou (2008). Majoritní úlohu hrají biologické dispozice (zejm. aktivita neuromodulátorů), které společně se socializačními vlivy v interakci s vnitřními psychickými silami formují osobnostní strukturu člověka. Tyto prahové osobnostní rysy tedy určují, v jakém limitu a intenzitě bude jedinec prožívat např. skloňovanou úzkost a strach. Výsledky korelační analýzy Síkelové (2008) konstatují, že lidé, kteří trpí strachem z létaní, prožívají intenzivní strach v širším spektru a častěji než lidé, kteří se neobávají létat a nebo jen zanedbatelně. Každý seskok představuje vytržení z přirozeného prostředí člověka adaptovaného fylogenetickým i ontogenetickým vývojem. Emoce jsou reakcí na externí životní situace s poměrem vegetativní složky. Silný emoční zážitek znamená aktivaci bazálních ganglií v limbickém systému (otázka č. 17). Nervová spojení hypotalamu se superiorními centry jsou fylogeneticky stará a nepostradatelná. Limbický systém zabezpečuje paměť, učení, prodloužené kyje čichového mozku (rhinencephalon) mají konzistentní vazby na bazální ganglia a koncový mozek (telencephalon) i vegetativní dráhy (Nakonečný, 2000). Primárně je člověk adaptován mezi malý interval fyzikálně a chemicky ohraničených vlivů. Při jakémkoliv překročení bariéry se dostavuje zátěžová odezva s psychologickými i fyziologickými aspekty (otázka č. 18). Změny atmosférického tlaku a parciálních tlaků, tzv. dysbarismu vyvolávají dle Hoška (2001) drobné změny a výkyvy nálad podle individuální senzitivity jedince. Vlivem hypotoxie (snižování parciálního tlaku kyslíku) se zpočátku může objevit snadná unavitelnost, po fyzickém vypětí posléze dušnost, tachykardie, motání hlavy. Ve větších výškách a dlouhodobém působení dochází ke změnám motivační struktury osobnosti, po počáteční euforii přichází netečnost, inaktivita, nespavost a nakonec úplná apatie, křeče, ochrnutí a ztráta vědomí. Při pádu a postupném klesání i z maximální možné výšky je čas působící na parašutistu natolik zanedbatelný, že tyto informace uvádím pouze jako doplňkové.
100
Naopak při dlouhých pádech fyziologicky docházelo k silnému exponování kraniovertebrálního spojení páteře. Koaktivace svalových skupin dle Kračmara (2002) v oblasti krční páteře zabezpečuje automaticky centrované postavení v kořenových kloubech (m. longus colli, m. semispinalis, splenius capitis et cervicis). Ovlivňují hlubokou autochtonní muskulaturu, která řídí pohyb páteřních segmentů. Mají vliv na maximální pohyby articulatia, poloha při stabilizačním pádu není přirozeným hybným vzorcem. Při otvírání hlavního/záložního padáku jde o zautomatizovanou operaci, někdy dochází k tomu, že si výsadkář výsledky kontroly nemusí plně uvědomovat. Plná důvěra v nový typ kompletu OVP 80.08 přes antonymní medializované události je deklarována cca ¾ parašutistů. Pokud nastane jakákoliv nestandardní situace, je nucen ji okamžitě řešit. Možná závada doložená 38,1 % produkuje hladinu distresu i přirozeného strachu, jenž je průvodním symptomem krizových situací (otázky č. 19-21). Silná časová tíseň způsobuje, že člověk přestává plnit zejména „normy“ kontroly dílčích úkonů. Zpovrchněním činnosti se pak může dostavit pocit nejistoty, vyplívající z možnosti chyb a nedostatků, které mohli vzniknout z důvodu nepřesvědčení se o opaku (otázka č. 20). Hoskovec, Machač a Machačová (1985, 84) hodnotí tento stav tak, že „…operace zůstávají v tomto smyslu nedokončené a jsou zdrojem emočně negativního napětí a pochyb o celkovém efektu naší činnosti“. Vzniká tak stresové prostředí se všemi vnitřními i vnějšími atributy. Variantu překonání zaujímá McCrae (1984), propagátor copingové (zvládací) strategie, tzn. reakce na přesahující limit momentálních adaptačních schopností člověka. Emočně krajní zážitek, např. smrtelné zranění kolegy (28. 1. 2009), je spojený s copingovými strategiemi víry, fatalismu a projevu emocí. Jestliže jedinec hodnotí situaci jako výzvu, převažují copingové strategie racionální akce, pozitivního myšlení, humoru a sebeadaptace. V případě hrozby se naopak objevuje zejména víra a fantazijní únik (podloženo volnými výpověďmi). Opozicí je v tomto ohledu pozitivní stres (eustres - zóna růstu). Alternativní reakcí mohou být nekontrolovatelné zátěže a kontrolovatelné výzvy. Zejména v první reakci spatřuji podstatu adaptivní reorganizace mysli a tím vytváření nových strategií k odstranění nestabilizujících vlivů - analogie s Kolbovým principem zkušenostního učení (Klváček, 2011). Reflexí psychologického vývoje i otiskem obecného postoje
101
byla zmiňovaná mimořádná událost během ověřovacích seskoků dne 30. 5. 2012. Výsadkový provoz byl ihned ukončen, následoval primární feedback, zevšeobecnění události z dostupných informací a tím minimalizace psychického bloku (2,6 % aktuální blokace). Smyslem je nominace zkušenosti, rozšíření vědomí vlastních alternativ, schopností a rezerv zasazených do reálného prostředí. Dle poznatků Hoskovce, Machače a Machačové (1985) není spolehlivým ukazatelem získávání informací o velikosti a detailech stresu se zpožděním delším jak 2 dny. Emoční paměť je krátkodobá, dochází ke zkreslení způsobené překrytím jiných emočních paměťových stop (mj. v oblasti zážitkové pedagogiky naopak příznivý nástroj z důvodu pozitivní vzpomínkové operativy - zakotvení zážitku). Stav psychické odolnosti a připravenosti čelit krizovým situacím je mnohem individuálnější než osvojení si všech potřebných znalostí a technických dovedností. Podporuji Roušara et al. (2008), souhlasím s vnitřní motivací a kladu plný důraz na komplexní vnímání padáku a na jeho „pověst“. Základem je potvrzení sebe sama při zvládnutí neznámých situací (otázka č. 21), transfer prožitku do zážitku je intervencí do struktury osobnosti. Postupy solvingu úzce souvisí s temperamentem osobnosti. Teambuilding jako synergický aspekt parašutismu působí na odhodlání překonávat jakékoliv překážky (otázky č. 22-23). Iterovaná činnost s nepřenositelnou odpovědností a vědomím sounáležitosti vede k osobnostnímu rozvoji, přestože zkoumaná skupina vykazuje prvky heterogenity a průměrného emočního kvocientu. Výsledkem zůstává individuální a skupinová zkušenost s vědomím potenciálu spolupráce týmu i altruismu. Armádní parašutismus (mimo ASO Dukla) je postaven významově na kolektivu a kompaktnosti skupiny. Zjištěnému přesahu individuality přikládám vliv aktuální society a „umělé propagaci“ jedinečnosti charakteru. Záleží na konkrétní osobnosti, variabilita ve vnímání výše uvedených insignií je značná. Diferenciace podtrhují složitost struktury osobnosti. Skupinová dynamika výrazně ovlivňuje prožívání jedince. Měření TFmax výsadkářů na OVP 80.08 dne 1. 11. 2012 prokázala změnu v subjektivním vnímání prostředí. Během všech monitorovacích seskoků byly sledované veličiny téměř vždy standardně komplianční, datově excitační byly právě tyto seskoky v rámci soutěže.
102
Hodnoty převyšovaly průměr, zároveň rozptýlily rozdíl mezi vnímáním obou typů padáků. Argument přikládám fenoménu soutěživosti, tzn. fyziologické kategorizaci lidstva. Motivace k tělesnému výkonu se tu projevuje jako hnací element. Výkonnostní motivací dochází k vlastnímu učení a podprahovým změnám chování, které vedou ke vnitřní stabilitě (otázka č. 13, 21). Možné řešení shledávám v prevenci despektu nepříznivých sociokulturních jevů a komplexním přístupu. Navrhuji: Zaměření psychologické přípravy na techniky sebezklidňování, rozpoznávání příčin možných úzkostí jako negativních indikátorů, sebepoznávací techniky ve vazbě na příjemné a smutné emoce, poznání limitů svých psychických stavů v rozsahu, ve kterém nejsou pro výsadkáře nebezpečné. Vystupňovaná úzkost přerůstá v paniku, jež člověka paralyzuje, je neúčelná a „nakažlivá“, rychle jí podléhají další jednotlivci i celé skupiny, což by mohlo mít při seskoku padákem a případné militantní operaci neblahou konsekvenci. Považuji za přínosné zvládání tzv. antistresové triády (dechsvaly-voda) tzn. stimulace truncu brachiocephalicu a jeho reciproční vliv na plexus cardiacus. Mezi další sebereflexní a pedagogické metody schvaluji např. Schultzův autogenní trénink (relaxace svalů pomocí autosugesce) nebo Jacobsonovu metodu progresivní relaxace (izometrická kontrakce a relaxace svalů) a terapeutické metody. Vlivem pedagogického působení by mělo dojít k osvojení dané dovednosti tak, aby je člověk byl schopen funkčně využívat nejen v rámci modelových situací, ale zejména v reálném životě (min. rovina vědomé znalosti, tzn. vědomé využívání nových poznatků a dovedností) - zde mj. spatřuji význam zážitkové pedagogiky a vlastní transliteraci do souvislostí (znalosti → dovednosti → návyky). Tělesnou přípravu, resp. pozemní předseskokovou přípravu doporučuji doplnit o strečinková cvičení na začátku a konci přípravné činnosti. V návaznosti na teoretická východiska (kapitola 2.5 Psychologie a zátěž v parašutismu) navrhuji provést strečink až po mírném zahřátí organismu. Cílem by měla být příprava lokomočního systému na fyzickou zátěž a hlavně prevence možného úrazu při seskoku. Přestože jsou tato fakta obecně známa, není pravidlem jejich dodržování zejména při sportovním a komerčním parašutismu. Navíc legislativa u vojenských i sportovních specialistů dovoluje individuální důraz přípravy dle aktuální sebereflexní diagnostiky fyzické a odborné úrovně (u sportovního parašutismu např. od kategorie „D“- seskoky a příprava na vlastní odpovědnost). 103
Pozemní přípravu doporučuji ponechat ve stanoveném intervalu, u sportovního parašutismu klást důraz na nezbytné opakování rychlostní percepce během celé pozemní přípravy (zejména cvičení na maketě letounu a řešení závad na výsadkovém trenažéru). Havlíčková a kol. (1999) experimentálně potvrdili mnohem větší význam CNS při rychlostním tréninku, než bylo dosud vnímáno. Aktivace rychlých vláken nízkofrekvenčním a trvalejším impulsem indukuje jeho transformaci na sval pomalý, morfologická stavba a podíl variabilních typů svalových vláken - SO, FOG, FG však zůstává plně zachována. Interval pozemní přípravy (1 x za 14 dní) považuji pro uchování adaptační rychlosti a schopnosti reakce na podnět za limitní. Postupným opakováním bez inovace může dojít k tzv. rychlostní bariéře - určitá hladina a fixace dosažené rychlostní schopnosti reakce. Dovalil et al. (2005) navrhuje možná doporučení pro její překonání. Může jít o variantu „vyhasínání reakce“, tzn. na krátký čas stimulaci v přípravě přerušit. Ekvivalentem může být i „rozbití reakce“, častější navozování podmínek k dosahování maximální rychlosti s obměňovaným doplňkovým odporem nebo rozvíjení absolutní síly exponovaných svalových soustav. Objemově lze doporučit rychlostnímu tréninku interval 15-20 % výsadkové přípravy, ve struktuře spíše méně a častěji, pravidelně a systematicky. Tréninkem a přípravou se organismus adaptuje na narušení homeostázy a je tak schopen vyššího výkonu. Získané dovednosti a pohybové návyky by se měly udržovat v rovině dynamických stereotypů. Odpočinek a pasivní regenerace (spánek, ochranný klidový režim organismu) pak zabezpečuje potřebné doplnění bazálních zdrojů energie, likvidaci katabolitů a metabolické acidózy. Individuální sportovní přípravu projektuji zaměřit na změnu preference z vytrvalostního tréninku na podporu koordinace, obratnosti a síly (otázka č. 7). Formou proporcionálního zatížení realizovat posilovací cvičení orientované na nejvíce exponované partie při seskoku padákem OVP 80.08. (viz. kapitola 2.6 Biomedicínské hledisko parašutismu). Vzhledem k častým zraněním doporučuji tendenci k monitoringu svalového a vazivového aparátu Cingula membri inferioris, zejm. regio planta pedis (ligamentum calcaneofibulare), articulatio genus, ligg. cruciata genus, acetabulum, ligamentum ischiofemorale a adduktorní svaly (m. adductor longus et brevis, gracilis, atd.). Přípravu specialistů a instruktorů vzhledem k omezenému finančnímu rámci schvaluji zaměřit na výcvik ve větrném tunelu v letňanské Skydive areně (1. simulátor 104
svého druhu v ČR a východní Evropě). Efektivita tohoto zaměření dle Štěpána (2013) několikrát převyšuje získání dovednosti při reálném volném pádu a navíc je výrazně bezpečnější. Identické podmínky s volným pádem představuje proudící vzduch o rychlosti 160-280 km.h-1. NGŠ AČR v lednu 2013 potvrdil zapracování této specifické přípravy do výcvikových plánů v polovině roku 2013 společně s vypracování patřičných metodik a postupů. Záměrem je absolvování přípravy u cca 400 profesionálů (výsadkáři, specialisté a létající personál) v rozsahu náletu 150-200 hodin. Při aktuální ceně 1 výcvikové hodiny (20 000 Kč) v porovnání s adekvátní dobou reálného volného pádu jde o značný finanční profit. Význam spatřuji v možnosti nácviku řízeného pádu s výstrojí a výzbrojí (zvýšení profesionální připravenosti), což v současné době u padáku OVP 80.08 stále není reálné. Kladně hodnotím efektivní využití času (např. 20 min/den), eliminaci stresu a vizuální kontrolu instruktora. Pozn. Simulátor využívají v současnosti i příslušníci polské a italské armády jako formu sportovní přípravy a zejména ASO Dukla Prostějov, navíc domovské statutární město finančně podporuje juniorské družstvo sportovní reprezentace parašutismu. Mezi metody kolektivního tréninku doporučuji pokračovat ve stávajícím režimu výcviku, kdy díky speciální tělesné přípravě jako podpůrné činnosti dochází k získání kolegiální důvěry (např. klasický spotting, Pyramida týmové identity atd.).
6.2. Technická a finanční náročnost Finančně náročné zabezpečení letového provozu letounů Mi-17, Mi-171Š, An-26, L-410 Turbolet, CASA C-295 bylo hrazeno centrálními výdaji resortu AČR. Testovací padáky od firmy MarS, a.s. byly pořízeny centrálním nákupem (pp. částka 44 mil. Kč za 400 ks komletů). Sporttestry AXN 500/AXN 700 a licence PC programu Polar Pro Trainer byly zajištěny péčí CASRI Praha, které představuje servisní činnost pro potřeby státní a resortní sportovní reprezentace - rozpočet MO (tržní cena 1 přístroje je 9 600 Kč). Vlastní technické a softwarové vybavení, např. stopky, videokamera, fotoaparát, osobní PC + standardní vybavení kanceláře (spotřební materiál, poznámkový blok, psací potřeby) a lidský faktor nepředstavují zvláštní omezení.
105
7. Závěr Technické parametry deklarované laboratorně je vždy nutné ověřit praxí. VZ během testování primárně neprokázaly technickou nezpůsobilost. Zjištěné poznatky v kapitole 5.2.1-5.2.5 byly akceptovány výrobcem a upraveny dle požadavku zkušební komise. Doporučení k vylepšení a nedostatky, které jsme připomínkovali, byly součástí hodnotící zprávy Čj. 12-16/2011-1618. Ověřovací provozy nebyly komisí požadovány. Během dalšího roku probíhalo zavádění nového padáku do provozu, postupné přeškolení a jedny z prvních seskoků v praxi, které objevily nové faktory. Mimořádná událost 30. 5. 2012 vedla k další změně technického komponentu. Nemohu vyloučit možné inovace, jež budou zjištěny během následných let. Během relativně krátké doby užívání OVP 80.08 došlo k poměrně značnému množství úrazů (1x smrtelné). Starý padák OVP 80 po dobu třiceti let zaznamenal taktéž několikerá zranění, s postupem času lze hodnotit tento typ padáku jakou bezpečný a úspěšný. Faktem zůstává, že OVP 80.08 občas vykazoval nuance (roztržená část pole bez zjevné příčiny) dyáda reklamační řízení proběhla kladně, bezpečnost je však předmětem dalších seskoků a především času. Sekundární výsledky měření TFmax jako indikátoru subjektivního vnímání bezpečnosti neprokázaly negativní vnímání padáku OVP 80.08, přestože během prvních seskoků došlo k tragické události. Terciární zpřesnění formou dotazníkového šetření byla zjištěna pozitivní percepce v oblasti technického zhodnocení a obecné bezpečnosti. Sumárně konstatuji, že padák OVP 80.08 je vhodný pro výsadkové jednotky a doporučuji jeho využití ve sportovním a rekreačním prostředí. Práce svým širším vhledem slouží jako ucelený soubor poznatků a zpětná vazba firmě MarS, a.s., jež svou kooperací požadovala zaslání výsledků výzkumu z hlediska praktického užívání a tím potenciálního zásahu do bezpečnostních standardů. Výsledky mé práce budou dále zaslány CASRI Praha, jež participovalo na procesu měření, GŠ AČR (resp. SRDS-OS) jako centrálnímu pilíři armádního a reprezentačního parašutismu, IVP jako podkladový materiál k inovačnímu přístupu k vedení výsadkové činnosti, vojskovému psychologovi jako báze konkrétního vnímání a postojů k padáku a vybraným specialistům, jenž vyslovili během mého měření osobní zájem. 106
8. Souhrn Cílem práce bylo posouzení celkové vhodnosti nově implementovaného padáku OVP 80.08 pro výsadkové jednotky se specifikací na osobnostní posun. Vycházel jsem z obecných cílů tělesné přípravy AČR a zaměřil je na konkrétní armádní součást. Teoretickými východisky byly fyziologické projevy autonomního nervstva, viscerální odpovědi organismu na stresové podněty i subjektivní vnímání jevů. Parašutismus zde podružně působí jako činitel přírodní výchovy a nástroj osobnostního rozvoje. Proces jsem hodnotil multiparadigmaticky, s komparací komerční podoby parašutismu. Zabýval jsem se zvláštnostmi a zákonitostmi vzdušného prostředí, objasnil jsem specifika paravýcviku, položil základ alternativní metodiky výcviku a navrhnul možná řešení k inovaci a progresu. Předložil jsem kolekci postavenou na aktivní účasti a závěrech testovacích zkoušek padáku OVP 80.08, na ročním měření ověřovacích seskoků i následné intervenci individuálního vnímání. Záměr byl dlouhodobý, stejně jako navrhovaná opatření pro praxi.
107
9. Summary The aim of my thesis was to assess the overall suitability of the recently implemented parachute model OVP 80.08 at airborne units with a focus on the change in personality profiles. I proceeded from the general objectives of the physical training of the Army which were applied to a particular military unit. The theoretical approach was aimed at the physiological manifestations of the autonomic nervous system, visceral body's responses to the stressful stimuli and subjective perceptions. Parachuting, as a secondary factor, acts as a tool of the natural education and personal development. I evaluated the process multiparadigmatically focusing on comparison with commercial form of skydiving. I dealt with the peculiarities and regularities of the air environment; I explained the specifics of the military parachute training, laid the foundation for the alternative training methodology and suggested possible solutions to the innovation and progression of the training. I presented a collection of findings resulting from the active participation and conclusions of the military parachute tests of model OVP 80.08, which were based on one-year measurement of testing jumps, and the subsequent intervention of individual perception. This research as well as all proposed measures for practice was pursued by long-term intention.
108
10. Referenční seznam Abramčuk, F. (2005). Zkušenost živly jako metaforický popis osobnosti [Monograph]. Československá psychologie, 6, 535-536. Bajzová, M. (2010, september). Pohybová aktivita v prevenci civilizačních onemocnění. Příspěvek na semináři „S pohybem každý den 2010“, Praha. Retrieved 20. 10. 2011 from the World Wide Web: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/zivotni_styl/kampane/seminar_8sept1 0/Pohybova_aktivita_v_prevenci_civilizacnich_chorob.pdf Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. Chrudim: Mach. Blahout, P. (2004). 1. Vojenský paraklub Plzeň. Vznik a vývoj VTP-100. Retrieved 25. 10. 2012 from the World Wide Web: http://www.paraclub.cz/cze/start.php?id=clanky&article=115 Bunc, V. a kol. (2000). Zásady aklimatizace. LOH Sydney 2000. Praha: ČOV. Butler, P. M., & Matthews, L. J. (2011). Novelty-seeking DRD4 polymorphisms are associated with human migration distance out-of-Africa after controlling for neutral population gene structure. American Journal of Physical Anthropology, 145. 382-389. Clarková, N. (2000). Sportovní výživa. Praha: Grada. Corr, P. J. (2001). Testingproblems in J. A. Grays personality theory: a Commentary on Matthews and Gilliland (1999). Personality and Individual Differences, 30, 333-352. Černohorský, T. (2009). Optimalizace systému tělesné výchovy v Armádě České republiky [Electronic version]. Disertační práce, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Brno. Retrieved 6. 4. 2010 from the World Wide Web: http://is.muni.cz/th/75777/fsps_d/DISERTACE FINAL.txt?lang=en Černoch, F. (2003). Dlouhodobá vize resortu Ministerstva obrany. Kultivace vojenského profesionála. Retrieved 9. 4. 2010 from the World Wide Web: http://www.army.cz/avis/vojenske_rozhledy/2003_1/69.htm Cungi, Ch., & Limusin, S. (2005). Relaxace v každodenním životě. Praha: Portál. Danzer, G. (2001). Psychosomatika-celostní pohled na zdraví těla a duše. Praha: Grada. Dovalil, J. et al. (2005). Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia. Epstein, S. (1973). Neurophysiologie der Angst. München: Urban & Schwanzenberg.
109
Frömel, K., Pelcová, J., Górna, K., & Skalik, K. (2002). Charakteristika tělesného a psychického zatížení dětí ve vyučovacích tréninkových jednotkách. In Sborník referátů ze 4. mezinárodního vědeckého semináře. Efekty pohybového zatížení v edukačním prostředí tělesné výchovy a sportu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury. Havlíčková, L. a kol. (1999). Fyziologie tělesné zátěže I. Obecná část. Praha: Karolinum. Hammond, K. R. (2000). Usuzování ve stresu. (L. Kostroň, Trans.). Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Hošek, V. (2001). Psychologie odolnosti. Praha: Karolinum. Howald, H. (1982). Training-induced morphological and functional changes in skeletal Muscle. Med. Sci. Sports Exerc., 1, 1-12. Hergot, L. (2012a). Česká vojenská technika a zbraně. Osobní výsadkový padák vzor 80 a Záložní výsadkový padák vzor 80. Retrieved 20. 10. 2011 from the World Wide Web: http://www.military.cz/czech/ovp80/ovp80.htm Hergot, L. (2012b). Česká vojenská technika a zbraně. Osobní výsadkový padák vzor 68. Retrieved 27. 10. 2012 from the World Wide Web: http://www.military.cz/czech/ovp68/ovp68.htm Hodaň, B., & Dohnal, T. (2005). Rekreologie. Olomouc: Hanex. Horský, O. (2009). Možnosti evaluace efektivity suicidální intervence. Diplomová práce, Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, Olomouc. Hoskovec, J., Machač, M., & Machačová, H. (1985). Emoce a výkonnost. (pp. 84). Praha: SPN. Choutka, M. (1981). Sportovní výkon. Praha: Olympia. Janeček, P. (2011). Počítačový model jako moderní nástroj pro podporu výuky fyziky na základní a střední škole. Rigorózní práce, Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, Olomouc. Karaffa, V. (2007). Příprava příslušníků AČR. Pub-70-01-01 08-01-2007. Praha: AVIS. Klváček, K. (2011). Vliv raftingu na osobnostní rozvoj jedince u 102.průzkumného praporu v Prostějově. Bakalářské práce, Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, Olomouc. Konrád, A. (2003). Vojenská tělovýchova a právní souvislosti. Praha: Karolinum. Kosour, T. (2010). Souhrn informací z oblasti sportovního parašutismu. Diplomová práce, Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, Olomouc. 110
Koutek, J., & Kocourková, J. (2003). Sebevražedné chování. Praha: Portál. Kračmar, B. (2002). Kineziologická analýza sportovního pohybu. (pp. 158). Praha: Triton. Křivohlavý, J. (2000). Jak zvládat deprese. Praha: Grada. Kutálek, L. (2007). Vliv psychického zatížení před seskokem s padákem na tepovou frekvenci a variabilitu srdeční frekvence. Diplomová práce, Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, Olomouc. Lauremann, L., & Rybanský, M. (2002). Vojenská geografie. Praha: AVIS. Mandíková, D. (1990). Intuitivní představy o pohybu a síle [Electronic version]. Disertační práce, Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta, Praha. Retrieved 4. 9. 2010 from the World Wide Web: http://kdf.mff.cuni.cz/~mandikova/prekoncepty/pohybI.doc Mayerová, M. (1997). Stres, motivace a výkonnost. Praha: Grada. McCrae, R. R. (1984). Situational determinant sofcopingresponses: Loss, threat, and challenge. Journal of Personality and Social Psychology, 46, 919-928. Mikuš, M. (2012). Tandemak.cz. Moderní parašutismus a vznik tandemových seskoků padákem. Retrieved 4. 9. 2010 from the World Wide Web: http://www.tandemak.cz/parasutismus/ Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístupy a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada. Mrázek, J., & Pelc, M. (1961). Vzdušné výsadky. Praha: Naše vojsko. Nakonečný, M. (2000). Lidské emoce. Praha: Academia. Novosad, J., Frömel, K., Sigmund, E., Neuls, F., & Lehnert, M. (2002). Komplexní sledování zatížení v tréninkové jednotce. In Sborník referátů ze 4. Mezinárodního vědeckého semináře. Efekty pohybového zatížení v edukačním prostředí tělesné výchovy a sportu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury. Pastrňák, L. (2011). Rizikové faktory parašutistického sportu. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, Brno. Payne, H. (1999). Kreativní pohyb a tanec. Praha: Portál. Pilárik, L. & Sarmány-Schuller, I. (2004). Optimálna hladina stimulácie a jej motivačné atribúty. In D. Heller, J. Procházková, & I. Sobotková (Ed.), Sborník příspěvků z konference Psychologické dny 2004: Svět žen a svět mužů. Polarita a vzájemné obohacování. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická Fakulta. 111
Plos, R. (1999). Paragliding. Cheb: Svět křídel. Polák, A. (2012). Armik. Military seskok na kruhových padácích OVP 68/76A (Plzeňsko). Retrieved 3.11.2012 from the World Wide Web: http://armik.cz/military-seskok-na-kruhovych-padacich-ovp-6876a-plzensko Praško, J. (2005). Úzkostné poruchy: klasifikace, diagnostika a léčba. Praha: Portál. Přívětivý, L. (2004). Vojenská tělovýchova. Praha: Karolinum. Red Bull Stratos. (2012). Felix Baumgartner breaks the speed of sound in freefall. Retrieved 8. 2. 2013 from the World Wide Web: http://www.redbullstratos.com Roušar, J. et al. (2008). Přežít-příručka pro přežití v krizových situacích. Praha: AVIS. Rychlíková, E. (2002). Funkční poruchy kloubů končetin. Praha: Grada. Říčan, P. (2005). Psychologie. Praha: Portál. Selye, H. (1966). Život a stres. Praha: Obzor. Síkelová, J. (2008). Psychologické aspekty strachu z létání. Diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Brno. Slovácký aeroklub Kunovice, o.s. (2012). ZV-základní výcvik na kulatém padáku. Retrieved 25. 9. 2012 from the World Wide Web: http://www.lkku.cz/parasutiste/zakladni-vycvik Stejskal, P. (2002). Trénink v oblasti přetížení a možné důsledky. Možnosti časné diagnostiky a prevence přetrénování a optimalizace tréninku. In Sborník referátů ze 4. mezinárodního vědeckého semináře. Efekty pohybového zatížení v edukačním prostředí tělesné výchovy a sportu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury. Stolín, J. (2008). Relativeteam. Parašutismus - od prvopočátků po současnost. Retrieved 20. 10 2011 from the World Wide Web: http://www.relativeteam.eu/view.php?cisloclanku=2008090001 Šulc, J. a spol. (2003). Letecká psychofyziologie-lidská výkonnost a její omezení. Praha. Avion. Štěpán, P. (2013). Létání nad ventilátory. A-report, 1, 34-35. Štěpaník, J. (2003). Umění jednat s lidmi – cesta k úspěchu. Praha: Grada Talafová, M. (2004). Diabetes. Všeobecná doporučení fyzické aktivity u IDDM. Retrieved 20. 10. 2011 from the World Wide Web: http://www.diabetesmellitus.cz/website/content/01_top_menu/02_zivot_diab1/vse obec_dopor.aspx
112
Trtílek, M. (2011). Výsadkový padák OVP-68. Retrieved 12. 9. 2012 from the World Wide Web: http://www.uton.cz/vystroj/padaky/padak-ovp-68/ Tvrdík, J. (1999). Rozkaz ministra obrany České republiky č. 6. Praha: AVIS. Válek. J. (2010). Modelování fyzikálních jevů ve sportu. Rigorózní práce, Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Brno. Vašák, T. (2007). Když se řekne adrenalin. Retrieved 20. 10. 2011 from the World Wide Web: http://www.homerlive.cz/special_tydne/kdyz_se_rekne_adrenalin.html Vymětal, J. (2004). Úzkost a strach u dětí: jak jim předcházet a jak je překonávat. Praha: Portál. Vystrčilová M., Kračmar B., & Novotný P. (2005). Pletenec ramenní v režimu kvadrupedální lokomoce [Electronic version]. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 13, (2), 92-98. Retrieved 4. 9. 2010 from the World Wide Web: http://www.ftvs.cuni.cz/katedry/spp/voda/veda.php+ Willi, J. (2006). Psychologie lásky. Praha: Portál. Wiseman, J. (2004). SAS-příručka jak přežít. Praha: Svojtka & Co. Yalom, I. D. (2006). Existenciální psychoterapie. Praha: Portál. Zavadilová, P. (2008). Právní aspekty provozu sportovních létajících zařízení [Electronic version]. Diplomová práce, Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno. Retrieved 18. 10. 2011 from the World Wide Web: http://is.muni.cz/th/100002/pravf_m/Pravni_aspekty_provozu_sportovnich_letajic ich_zarizeni.doc
113
11. Seznam použitých zkratek AČR
Armáda České republiky
AeČM
Aeroklub Čech a Moravy
AeČR
Aeroklub České republiky
AFF
Accelerated Free Fall (zrychlený volný pád)
AGL
Above Ground Level (výška nad zemí)
ASO
Armádní sportovní oddíl
ATP-CP
Adenosintrifosfát - kreatin fosfát (anaerobní alaktátové krytí)
AVIS
Agentura vojenských informací a služeb
Base-jumps
seskoky padákem z pevných objektů
BMI
Body Mass Index (Index tělesného tuku)
bPzEB
brigáda průzkumu a elektrinického boje
brn
brigáda rychlého nasazení
BS
Boredom Susceptibility - averze k opakované neměnící se činnosti
CASRI
Czech Army Sports Research Institute (Vědecké a servisní pracoviště tělesné výchovy a sportu Ministerstva Obrany České republiky)
CISM
Conseil Internacional du Sport Militaire (Mezinárodní rada vojenského sportu)
CNS
Centrální nervová soustava
CP
kreatin fosfát
CRW
Canopy Relative Work (různé formace na otevřených padácích)
ČOV
Český olympijský výbor
ČSLA
Československá lidová armáda
DIS
Disinhibition - vyhledávání zážitků s nevázaným sociálním životem
EAS
Equivalent Air Speed (Ekvivalentní rychlost letu)
EASA
European Aviation Safety Agency (Evropská agentura pro bezpečnost letectví)
FAI
Fédération Aeronautique Internationale (Mezinárodní letecká federace)
FG
fast glycolytic (rychlá svalová vlákna) 114
FOG
fast oxidative-glycolytic (spíše rychlá svalová vlákna)
GŠ AČR
Generální štáb armády České republiky
HAHO
High Altitude, High Opening (velká výška vysazení i otevření padáku - překonání větší vzdálenosti na otevřeném padáku)
HALO
High Altitude, Low Opening (velká výška vysazení, nízká výška otevření padáku)
INA
Interní normativní akt
IVP
Instruktor výsadkové přípravy
KPV
Komplexní polní výcvik
kt
knot (vzdušný uzel = 1,853184 km.h-1, tj. imperiální námořní míle)
LA
Lactid Acid (anaerobní laktátové krytí)
LA-O2
Lactid Acid (aerobně-anaerobní laktátové krytí)
lb
pound (anglická libra = 373,2417216 g)
lbf
pound-force (jednotka měření síly = 4,448 221 kg.m.s-2)
lmopr
lehký motorizovaný prapor
ME
Mistrovství Evropy
MNS
Modulární nosný systém
MO
Ministerstvo obrany
MPAAD
MarS Parachute Automatic Activation Device (automatický zabezpečovací přístroj)
mph
miles per hour (míle za hodinu = 1,6093 km.h-1)
MR
Mistrovství republiky
MS
Mistrovství světa
MSA
Mezinárodní standardní atmosféra (International Standard Atmosphere)
mT
metr nad terénem
N
newton
NATO
North Atlantic Treaty Organisation (Severoatlantická aliance)
NGŠ AČR
Náčelník generálního štábu Armády České republiky
N NGŠ
Nařízení náčelníka generálního štábu
NOL
nouzové opuštění letounu
115
OTC
Operačně taktické cvičení
PPK-U
Poloautomat padákový kombinovaný - unifikovaný (Полуавтомат парашютный комбинированный - унифицированный)
PRT
Provinční rekonstrukční tým
pzpr
průzkumný prapor
RW
Relative Work (seskok ve skupinách, předepsané figury a formace, výška do výšky 4000 mT)
sgft
square foot (plošná stopa = 0,09290304 m²)
skss
skupina speciálních sil
SNP
spojovací nosný popruh
SO
slow-oxidative (pomalá svalová vlákna)
SPARO
forma psychologického testu - zjišťování bazální struktury a dynamiky autoregulace, integrovanosti a psychické odolnosti osobnosti
SPIDO
forma psychologického testu - shodné viz. SPARO
SRDS-OS MO
Sekce rozvoje druhů sil - operační sekce MO
TAS
Thrill and Adventure Seeking - vyhledávání zážitků spojených s nebezpečím v adrenalinových sportech
TF
tepová frekvence
TFmax
maximální tepová frekvence
TFmin
minimální tepová frekvence
ÚLZ
Ústav lékařského zdravotnictví
UV
ultra-violet (ultrafialové) záření
VeSpS
Velitelství Společných sil
VGHMÚř
Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad
VO2max
maximální spotřeba kyslíku
vpr
výsadkový prapor
VZP
Vojenská zdravotní pojišťovna
ZR SOI
Základní rozkaz - Stálá operační instrukce
ZVrL
Základna vrtulníkového letectva
116
12. Přílohy Seznam videozáznamů: Příloha č. 1 Videozáznam testovaných seskoků VZ padáku OVP 80.08......................118 Příloha č. 2 Videozáznam testovaných seskoků VZ padáku OVP 80.08......................118
Seznam tabulek: Příloha č. 3 Tabulka zvláštního příplatku odbornosti vojenského výsadkáře ............... 118 Příloha č. 4 Tabulka pro nastavení přístrojů PPK-U v závislosti na tlaku vzduchu ..... 119 Příloha č. 5 Tabulka povolené tolerance přístroje PPK-U při klesání 20 až 60 m. s-1.119 Příloha č. 6 Tabulka kontrolních prací přístroje PPK-U ............................................... 119 Příloha č. 7 Tabulka tepové frekvence a srdečního tlaku v závislosti na věku ............. 120 Příloha č. 8 Vybrané hydrometeorologické veličiny při nestandardních seskocích ..... 120 Příloha č. 9 Proporcionální rozložení TFmax při seskoku u vybraného výsadkáře...... 120 Seznam obrazových příloh: Příloha č. 10 Změny hlavního padáku OVP 80.08 ....................................................... 121 Příloha č. 11 Uvolňovací pin po ukončení vojskových zkoušek (délka 14 cm) ........... 121 Příloha č. 12 Prodloužený uvolňovací pin po mimořádné události (délka 19 cm) ....... 121 Příloha č. 13 Šňůra a ohebný kolík SŠ-066 .................................................................. 121 Příloha č. 14 Rozlišení padákových záznamníků OVP 80.08 a ZVP 80.08 ................. 122 Příloha č. 15 KAP-3P .................................................................................................... 122 Příloha č. 16 Ruční uvolňovač U-027-1, komponenty MPAADu ................................ 122 Příloha č. 17 Vybrané momenty v balení OVP 80.08................................................... 123 Příloha č. 18 Návrhy zkušební komise na inovaci OVP 80.08 ..................................... 123 Příloha č. 19 Fotodokumentace VZ .............................................................................. 124 Příloha č. 20 Fotodokumentace pedagogického experimentu ...................................... 125 Příloha č. 21 Fotodokumentace soutěže na přesnost přistání ....................................... 126 Příloha č. 22 Fotodokumentace OVP 80.08 SL ............................................................ 126 Příloha č. 23 Seznam médií s uveřejněnou zprávou o soutěži přistání na přesnost ...... 126 Příloha č. 24 Dotazník................................................................................................... 127
117
Příloha č. 1 Videozáznam testovaných seskoků VZ padáku OVP 80.08 ..\Local Settings\Data aplikací\Microsoft\Zápis na CD\Příloha č. 1.mpg Příloha č. 2 Videozáznam testování MPAADu při simulované závadě ..\Local Settings\Data aplikací\Microsoft\Zápis na CD\Příloha č. 2.mpg Příloha č. 3 Tabulka zvláštního příplatku odbornosti vojenského výsadkáře
Druh seskoku P. č.
Výsadkáři se zvláštním příplatkem 3 000 Kč dle rozkazu MO č. 44/2006 příloha 1, čl. 27 podle § 11 odst. 5 nařízení vlády Seskok s organickou výstrojí a výzbrojí s otevřením záložního 1. padáku 2. Seskok s organickou výstrojí a výzbrojí s zásobníkem 3. Seskok s organickou výstrojí a výzbrojí a s zásobníkem v noci Celkový minimální počet seskoků ve výcvikovém roce Vysazení slaněním Vysazení slaněním na volnou plochu na volném laně nebo s nožním vakem nebo slanění na rychlém laně s organickou výstrojí a výzbrojí Druh seskoku Výsadkáři se zvláštním příplatkem 5 000 Kč dle rozkazu MO č. 44/2006 příloha 1, čl. 28 podle § 11 odst.5 nařízení vlády a se zvláštním příplatkem 4 000 Kč dle rozkazu Ministra obrany č. 45/2006 příloha 2, čl. 27 podle § 8 odst. 1 a 2 nařízení vlády 1. Seskok volným pádem do 20 s (s organickou výstrojí a výzbrojí) Seskok volným pádem v noci do 20 s (s organickou výstrojí a 2. výzbrojí) Seskok volným pádem delším než 20 s (s organickou výstrojí a 3. výzbrojí) Seskok volným pádem s přistáním na plochu s omezenými 4. rozměry a s překážkami (s organickou výstrojí a výzbrojí) Seskok volným pádem za ztížených povětrnostních podmínek 5. (s organickou výstrojí a výzbrojí) 6. Seskok s přistáním do vody Celkový minimální počet seskoků ve výcvikovém roce Vysazení slaněním Vysazení slaněním nebo na rychlém laně nebo záchranné činnosti do terénu s překážkami nebo na objekty s organickou výstrojí a výzbrojí nebo slanění na rychlém laně
Minimální počet
1 2 1 4 2 Minimální počet
P. č.
118
3 1 6 4 1 1 16
2
Příloha č. 4 Tabulka pro nastavení přístrojů PPK-U v závislosti na tlaku vzduchu Tlak vzduchu (hPa) 1001-996 995-990 989-984 983-979 978-973 972-967 966-961 960-956 959-950 949-944 943-938 937-933 932-927
Výška nad mořem (m) 100 150 200 250 300 350 400 450 500 550 600 650 700
Tlak vzduchu (mmHg) 751-746 747-743 742-739 738-734 733-730 729-726 725-722 721-717 716-713 712-708 707-704 703-700 699-696
Nastavení na přístroji 600 650 700 750 800 850 900 950 1 000 1 050 1 100 1 150 1 200
Příloha č. 5 Tabulka povolené tolerance přístroje PPK-U při klesání 20 až 60 m.s-1 Výšková stupnice (km) 0,3 0,5 0,7 1,0 1,5 2,0 2,5 Časová stupnice (s) 2,0 2,5 3,0
Povolená tolerance při MSA (m) 300-550 500-750 660-990 950-1 300 1 430-1 820 1 900-2 350 2 350-2 900 Povolená tolerance (s) 1,7-2,3 2,1-2,9 2,5-3,5
Výšková stupnice (km) 3,0 3,5 4,0 5,0 6,0 8,0 Časová stupnice (s) 4,0 5,0 -
Povolená tolerance při MSA (m) 2 850-3 400 3 300-3 950 3 800-4 450 4 600-5 650 5 400-6 850 7 100-9 150 Povolená tolerance (s) 3,4-4,6 4,3-5,7 -
Příloha č. 6 Tabulka kontrolních prací přístroje PPK-U Kontroly přístroje A 1. Před použitím (uvedení přístroje do provozu) 2. Při ukládání přístroje do padáku B 1. 1 za 6 měsíců 2. Po každých 100 spuštěních 3. 1 po 2 letech skladování C 1. Po 10 spuštěních, ne déle než 1 za rok 2. U přístrojů na nákladních padácích – po každém použití 119
Provádí balič padáku
vyškolení pracovníci uživatele
Příloha č. 7 Tabulka tepové frekvence a srdečního tlaku v závislosti na věku Věková kategorie Novorozenci (< 28 dnů) Batolata (1 měsíc-1 rok) Malé děti (1-5 let ) Školní děti (6-13 let) Adolescenti (14-18 let) Dospělí (>18 let)
Klidová srdeční frekvence (tep/min) 125-160 115-140 95-120 85-100 65-80 60-80
Systolický/diastolický tlak (mmHg) 60/40-70/50 80/60-90/70 90/60-105/70 95/60-120/75 120/70-130/85 120/70-140/90
Příloha č. 8 Vybrané hydrometeorologické veličiny při nestandardních seskocích
Teplota (°C) 0 mT
4 300 mT
+12,3
-16,2
Teplota (°C) 0 mT
600 mT
+7,4
+4
Datum seskoku: 24. 3. 2011 Tlak (hPa) Vítr (m.s-1) směr 4 300 0 4 300 0 mT 0 mT mT mT mT (°) 1 006 587 3,9 14 299 Datum seskoku: 1. 11. 2012 Tlak (hPa) Vítr (m.s-1) směr 600 0 600 0 mT 0 mT mT mT mT (°) 972 925 0,9 7 263
Dohled (m)
Oblak (mT)
Vlhkost (%)
20 000
5 790
31
Dohled (m)
Oblak (mT)
Vlhkost (%)
11 291
610
82
Příloha č. 9 Proporcionální rozložení TFmax při seskoku u vybraného výsadkáře
120
Příloha č. 10 Změny hlavního padáku OVP 80.08
Prodloužený pin
Odstraněná kapsa na karabinu
Odstraněné poutko
Příloha č. 11 Uvolňovací pin po ukončení vojskových zkoušek (délka 14 cm)
Příloha č. 12 Prodloužený uvolňovací pin po mimořádné události (délka 19 cm)
Příloha č. 13 Šňůra s ohebný kolík SŠ-066 (foto MarS, a.s.)
121
Příloha č. 14 Rozlišení padákových záznamníků OVP 80.08 a ZVP 80.08
Příloha č. 15 KAP-3P - k.č. 314030000000 (foto MarS, a.s.)
Příloha č. 16 Ruční uvolňovač U-027-1, komponenty MPAADu (foto MarS, a.s.)
122
Příloha č. 17 Vybrané momenty v balení OVP 80.08 17 a) Spojení vaku vrchlíku s vrchlíkem
17 b) Uložení šňůr do pryžových kroužků
Kontr. úvaz (3x nit 49-68 N)
Kontr. trvanlivosti pryžových kroužků
Příloha č. 18 Návrhy zkušební komise na inovaci OVP 80.08 18 a) Kovový kroužek s řídícími šňůrami
18 b) Spoj výtažného lana a vaku vrchlíku
Spojení uzlem
Hladký kroužek
18 c) Krycí chlopeň ZVP 80.08
18 d) Uzavírací očko (foto MarS, a.s.)
Krycí chlopeň
123
Příloha č. 19 Fotodokumentace VZ 19 a) Skupina testovacích parašutistů AČR
19 b) Testovací seskoky z letounu AN-26
19 c) Skupina IVP AČR v letounu AN-26
19 d) Výskok z letounu AN-26
19 d) Přistání „proti“ větru
19 e) Cvičné otevření ZVP 80.08
124
Příloha č. 20 Fotodokumentace pedagogického experimentu 20 a) Testovaná skupina (Mi-171Š)
20 b) Testovací seskoky OVP 80 (L-410)
20 c) Přistání „proti větru“ 1-2 m.s-1
20 d) Přistání „proti větru“ 4-5 m.s-1
20 e) Seskoky z Mi-171Š a L-410 Turbolet
20 f) Sledovaná percepce týmů
125
Příloha č. 21 Fotodokumentace soutěže na přesnost přistání
Bod přistání
Příloha č. 22 Fotodokumentace OVP 80.08 SL
Příloha č. 23 Seznam médií s uveřejněnou zprávou o soutěži v seskoku na přesnost přistání Tisk: Gáborová, J. (2012). Stodvojkaři soutěžili v seskoku na přesnost. Radniční listy 11, 30. Digitální verze: http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/stodvojkari-soutezili-vseskoku-na-presnost-76565/ http://www.mestopv.cz/files/Urad/Radn_listy/2012/rl-listopad-12-komplet.pdf http://www.102pzpr.army.cz/soutez-seskoku-na-presnost.html http://www.itydenik.cz/obsah/stodvojkari-soutezili-v-seskoku-na-presnost http://www.iprostejov.cz/cz/p/stodvojkari-poprve-soutezili-v-seskoku-na-presnost/ Interní síť: http://s101w25.acr:8080/scripts/details.asp?id=1577370 126
Příloha č. 24 DOTAZNÍK
Vážené kolegyně, vážení kolegové, S úctou Vás žádám o korektní vyplnění tohoto dotazníku. Výzkum je anonymní, osobní údaje v hlavičce Vašeho lístku slouží výhradně pro statistickou kolekci výsledků. Předmětem mého zájmu jsou názory parašutistů přeškolovaných na nově zaváděný padák OVP 80.08. Výsledky projektu budou použity pro vypracování diplomové práce „Vhodnost padáku OVP 80.08 pro výsadkové jednotky (s následným potenciálem v rekreačním využití)“. Děkuji za Vaši důvěru a loajálnost.
1) Jak trávíte volný čas? pasivní odpočinek (četba, hudba, TV) aktivní odpočinek (sport, hry, posilovna, kultura) Popř. Uveďte volnou formou. ……………………………………………………………………………………………………………….. 2) Jakou podobu sportovních aktivit preferujete? skupinové aktivity individuální aktivity obojí Uveďte volnou formou důvody preference. ……………………………………………………………………………………………………………….. 3) Jaký je Váš postoj k parašutismu obecně? pozitivní spíše pozitivní neutrální spíše negativní negativní Popř. Uveďte volnou formou. ……………………………………………………………………………………………………………….. 4) Má na Vás parašutismus takový vliv, že se mu věnujete i ve svém volném čase? ano ne Popř. Co pro vás znamená? ……………………………………………………………………………………………………………….. 5) Jak vnímáte povinné přezkoušení z výsadkové přípravy? pozitivně, je to pro moje dobro spíše pozitivně nevadí mi spíše negativně negativně, obtěžuje mě to Zdůvodněte Vámi preferovaný postoj, proč si myslíte, že to tak je. ……………………………………………………………………………………………………………….. 6) Myslíte si, že je příprava a přeškolení na seskok s OVP80.08 adekvátní? ano spíše ano částečně spíše ne ne Popř. Uveďte volnou formou. ………………….…………………………………………………………………………………………….
127
7) Jaká pohybová schopnost je podle Vás na OVP 80.08 nejdůležitější? vytrvalost rychlost síla obratnost koordinace Popř. Uveďte volnou formou, proč si to myslíte. ……………………………………………………………………………………………………………….. 8) Myslíte si, že reakční rychlost je dostatečně procvičována v rámci pozemní výsadkové přípravy? ano spíše ano částečně spíše ne ne Popř. Uveďte volnou formou. ……………………………………………………………………………………………………………….. 9) Jaký druh seskoku na OVP 80.08 je pro Vás lepší a proč? nucené otevření průběžné otevření Popř. Uveďte volnou formou, proč si to myslíte. ……………………………………………………………………………………………………………….. 10) Pokud byste měli možnost provádět seskok na stabilizaci, vybral byste si spíše: stabilizace do 10 sekund stabilizace nad 10 sekund nevybral Popř. Uveďte důvod Vaší volby. ……………………………………………………………………………………………………………….. 11) Jak hodnotíte změnu přistávacího manévru z varianty „po větru“ na „proti větru“? pozitivně, je to lepší spíše pozitivně je mi to jedno spíše negativně negativně, nezvykl jsem si Popř. Uveďte důvod Vaší volby. ……………………………………………………………………………………………………………….. 12) Jak hodnotíte změnu tvaru a materiálu uvolňovače u OVP 80.08? Je snížení trakční síly (23 ÷150 N) deklarované výrobcem znatelné? pozitivně, je to lepší spíše pozitivně nepozoruji rozdíl spíše negativně negativně nedovedu posoudit Popř. Uveďte důvod Vaší volby. …………………………………………………………………………………………………………….. 13) Domníváte se, že nový padák OVP 80.08 je přínosem pro rozvoj Vašich výsadkových dovedností? ano spíše ano částečně spíše ne ne Popř. Uveďte volnou formou. ………………………………………………………………………………………………………………..
128
14) Jak vnímáte rozdíly v balení OVP 80.08 a ZVP 80.08 oproti kompletu OVP 80 (ZVP 80)? Mají sekvence balení vliv na Váš subjektivní pocit při vlastním seskoku? dobře spíše dobře standardně spíše hůře špatně Uveďte volnou formou vliv balení na Vaši subjektivní percepci. ……………………………………………………………………………………………………………….. 15) Věříte novému padáku OVP 80.08, nebo si myslíte, že verze OVP 80 je bezpečnější? ano, věřím spíše ano částečně spíše ne ne, nevěřím Popř. Uveďte volnou formou, proč si to myslíte. ……………………………………………………………………………………………………………….. 16) Čeho se při seskocích na OVP 80.08 obáváte nejvíce? výskok stabilizace okamžik otevření řízení okamžik přistání závada Popř. Uveďte volnou formou jiný aspekt nebo moment. ……………………………………………………………………………………………………………….. 17) Máte potřebu řešit Vaše pocity po seskoku? ano spíše ano částečně spíše ne ne Popř. Uveďte volnou formou. ……………………………………………………………………………………………………………….. 18) Co jste prožívali při testovacím seskoku na OVP 80.08 z maximální možné výšky? (pouze pro účastníky vojskových zkoušek) strach nabuzení k výkonu pocit odpovědnosti smíšené pocity (napětí, očekávání, vzrušení…) nic zvláštního Popř. Uveďte volnou formou. ……………………………………………………………………………………………………………….. 19) Vybaví se Vám událost, na kterou si vždy vzpomenete po jakémkoliv seskoku? ano, vždy občas málokdy nikdy Popř. Uveďte volnou formou. ……………………………………………………………………………………………………………….. 20) Zažili jste náročnou (krizovou) situaci během seskoku s OVP 80.08? Popř. jakou a jak jste ji řešili? ano, zažil(a) byl jsem svědkem ne Popř. Uveďte volnou formou. ………………………………………………………………………………………………………………..
129
21) Jakou zkušenost jste řešením jakékoliv nestandardní situace na OVP 80.08 získali do budoucna? Uveďte volnou formou. ……………………………………………………………………………………………………………….. 22) Výsadky jsou týmovou aktivitou. Co bylo pozitivní, popř. negativní charakteristiko u Vašeho týmu (výsadky)? Uveďte volnou formou. ……………………………………………………………………………………………………………….. 23) Jakou roli hraje pro Vás tým při seskoku? podstatnou neutrální nepodstatnou Popř. Uveďte volnou formou. ……………………………………………………………………………………………………………….. Doplňující otázka: Vidíte rozdíl mezi cvičným seskokem (na OVP 80.08), bojovým nebo seskokem soutěžním, popř. jaký? Děkuji Vám za spolupráci a důvěru.
Pozn. Sociometrická data budou použita pouze pro osobní potřebu
130
