Diplomová práce. Hanácký akciový pivovar rolnický se sladovnou v Olomouci (1985) (č.nad: 1894) Inventární studie

MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV PVH A ARCHIVNICTVÍ

Diplomová práce Hanácký akciový pivovar rolnický se sladovnou v Olomouci

1896 – 1948 (1985) (č.NAD: 1894)

Inventární studie

Petra Absolonová Olomouc, 2008

Poděkování Za pomoc při pořádání fondu a sepisování inventáře bych chtěla poděkovat Mgr. Mileně Kallerové a PhDr. Jiřině Štouračové. Jejich cenné rady mi velmi usnadnily mou práci. 2

Prohlašuji, že jsem uvedenou diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem pracovala výhradně s literaturou a prameny uvedenými v připojeném seznamu. 3

ÚVOD Tento fond jsem zpracovala v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě. Vybrala jsem si ho, protože se mi zdál svým obsahem zajímavý. Dalším důvodem byla možnost ověřit si své znalosti němčiny při četbě několika německy psaných písemností, které se ve fondu nacházejí. Archiválie tohoto fondu jsou typově rozmanité. Fond totiž obsahuje všechny typy písemností, kromě listin. V první části úvodu k inventáři se nezmiňuji o dějinách pivovarnictví na Moravě, ale popisuji zde jen dějiny a vývoj holického pivovaru. Při pořádání tohoto fondu jsem vycházela z Archivní příručky (Archivní příručka. Archivní správa MV, Praha 1965) a Metodických návodů a instrukcí pro zpracování archivního materiálu (SAP X, 1960, s. 215 – 310).

4

Seznam použitých pramenů a literatury:

Seznam použitých pramenů: Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc (dále jen ZAO), fond: Hanácký akciový pivovar rolnický se sladovnou v Olomouci 1897 – 1948 (1985). ZAO, fond: Krajský soud Olomouc – Firemní spisy, sign. Sp II. 257, karton č.63 Hanuš, J. a M.: Hanácký pivovar – národní oása Olomouce. In: Selské listy, 25.7.1936, s. 2

Seznam použité literatury: 1. Archivní příručka. Archivní správa MV. Praha 1965 2. Janásek, J. – Vaňák, B. : 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972 3. Koudela, Miroslav : Paměti obce Holice. Olomouc 2004 4. Likovský, Zbyněk : Pivovary československého území 1900 – 1948. Praha 2006 5. Metodické návody a instrukce pro zpracování archivního materiálu. SAP X, 1960 6. Navrátilová, Eva : Osudy obce Holice. Život ve stínu města Olomouce. Olomouc 2005 7. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 – 1970. Federální statistický úřad. Praha 1978 8. Dostál, J. – Říkovský, Fr.: Vlastivěda moravská , II. Místopis - Olomoucký okres. Brno 1935

5

Úvod I. Vývoj původce archivního fondu 1.Vývoj pivovarnictví v Olomouci a okolí a založení Hanáckého akciového pivovaru v Holici Olomouc byla královské město, a proto mohla stejně jako ostatní královská města získat právo vařit pivo. A také ho v roce 1278 získala od Přemysla Otakara II. Jednalo se o tzv. reálné právo, podle něj mohl vařit pivo jen ten, kdo vlastnil pravovárečný dům. Krátce nato udělil Rudolf Habsburský Olomouci mílové právo, které bylo později potvrzeno Vladislavem II. Jagelonským. Podle mílového práva se v obcích vzdálených od Olomouce jednu míli muselo šenkovat jen pivo od olomouckých měšťanů (1 míle = 12 km).V souvislosti s tímto právem vedlo město Olomouc dlouholetý spor s klášterem Hradisko, který provozoval od roku 1594 svůj vlastní pivovar v Těšeticích. Tento pivovar sice ležel dále než jednu míli od města, ale jeho pivo se šenkovalo v obcích, které spadaly pod oblast mílového práva města Olomouce. V roce 1745 byl tento spor rozhodnut ve prospěch kláštera. V druhé polovině 17. století se město Olomouc přelo s olomouckou kapitulou o to, kdo bude prodávat pivo na předměstích Olomouce. Tentokrát zvítězilo město Olomouc a tak mohlo od roku 1681 prodávat své pivo na předměstích. Výrobci piva v Olomouci se již v roce 1408 sdružili v pivovarský cech. Získali monopol na sladování, ale tuto činnost mohli konat jen pro měšťany města Olomouce. Pivo vyráběné ve městě Olomouci však asi bylo jakostně špatné, o čemž svědčí už od středověku obliba cizích piv, hlavně svidnického a třebovského. O výčepu olomouckého, třebovského a svidnického piva se vedly zvláštní knihy. V roce 1711 vzniká společný měšťanský pivovar na Romhofě (Uhelný Plácek). V roce 1809 zřídilo město v bývalém klášteře Uršulinek na Bělidlech pivovar se sladovnou, který však město samo neužívalo, ale pronajalo ho židovským nájemcům. V roce 1895 byl vybudován pivovar na Nové Ulici poblíž dnešního nádraží Olomouc – město. Tento pivovar vyvážel před první světovou válkou i do zahraničí a v roce 1922 ho odkoupil Arnošt Roman Zadražil, který již v té době vlastnil pivovar v Brně. Nakonec však neodolal konkurenci Hanáckého akciového pivovaru v Holici a zanikl. Z venkovských pivovarů v okolí Olomouce byly nejvýznamnější pivovar v Těšeticích a ve Skrbeni. Pivovar ve Skrbeni založil v roce 1565 její někdejší majitel Jaroslav Skrbeňský.1 Proti tomu se však postavilo město Olomouc. Olomouc argumentovala tím, že Skrbeň neleží dále než jednu míli od Olomouce. Tento spor se dostal až před zemský soud, který nařídil přeměření vzdálenosti mezi Olomoucí a Skrbení. K tomuto přeměření byl použit provazec dlouhý 1,110 loktů. Neměřila se však přímá vzdálenost, ale vzdálenost podél stávajících cest. Výsledkem měření byla tedy nepřímá vzdálenost 13.944 loktů, což se rovná jedné míli. Přesto se však dál ve Skrbeni pivo vařilo.2 Na konci 19.století existovalo v okolí Olomouce více než 20 pivovarů, ale šlo většinou o malé pivovary. Většina z nich byla v německých rukou, a proto se rozhodli čeští rolníci z okolí Olomouce, že založí z vlastních zdrojů český pivovar. Bylo o tom rozhodnuto dne 30. dubna 1892 na schůzi starostenského sboru okresu Olomouc. Dne 15. září 1894 se konala v Národním domě, v České besedě první poradní schůze. Hlavním bodem programu schůze byl výběr vhodného místa pro stavbu pivovaru. Vybíralo se z těchto tři míst: Olšany, Loučany, Velký Týnec. P. Karel Schubert, farář v Holici se přiklonil k Velkému Týnci a 1 2

Dostál, J. – Říkovský, Fr.: Vlastivěda moravská II. Místopis, Olomoucký okres. Brno 1935. s. 566 Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 3 – 7

6

navrhl vyslat do Velkého Týnce delegaci, která by jednala s obyvateli obce o podmínkách, za kterých by mohl být v obci zřízen pivovar. Ve Velkém Týnci byl sice zájem o zřízení pivovaru, ale spíše ve vlastní režii obce. Díky snaze obce Velký Týnec prosadit za každou cenu vlastní pivovar, nakonec v červnu 1895 byla veškerá jednání ukončena. Avšak již od října 1894 prováděl stavební odbor organizačního výboru prohlídku jiných stavebních míst v okolí Olomouce. V únoru 1895 se uvažovalo o koupi pozemku u kasáren na Novém Světě. Tomu však zabránila městská rada Olomouce, která se i později snažila všemožně bránit výboru v získání vhodného místa pro pivovar a vůbec snahám o vznik českého rolnického pivovaru. V dubnu 1895 se rozhodovalo mezi Chválkovicemi a Řepčínem a v květnu 1895 mezi Chválkovicemi a Holicí. Nakonec byla jako vhodné místo vybrána Holice. Jedním z důvodů byla skutečnost, že se v Holici již od 15. století rozvíjelo rybníkářství a byl zde proto dostatek vody pro nový pivovar. Další navrhované pozemky se ukázaly nevhodnými, protože nesplňovaly podmínky dané pro vznik a chod pivovaru nebo za ně jejich majitelé žádali mnoho peněz.3 Na schůzi dne 29.září 1894 byl zvolen 15 až 20 členný organizační výbor, který byl později rozdělen do odborů. Členy výboru byli: 1. Izák František, rolník v Křelově 2. Otáhal Tomáš, starosta v Holici 3. Šuba Jakub, starosta v Týnečku 4. Kubíček Leo, starosta v Ústíně 5. Vychodil Josef, starosta v Topolanech 6. P.Schubert Karel, farář v Holici 7. JUDr. Odstrčil Čeněk, advokát v Olomouci 8. Pospíšil Josef, ředitel Ústřední záložny v Olomouci 9. Opletal Matěj, mlynář v Olomouci 10. Vaca Josef, starosta v Příkazích 11. Machát František, rolník v Horce 12. Vanýsek Jan, rolník ve Velkém Týnci 13. Hudec Ignát, rolník v Bystrovanech 14. Vyjídák Ignát, starosta v Toveři 15. Přindiš Vilém, starosta v Lipňanech (vzdal se funkce 17. října 1894) 16. Nakládal Ignát, rolník v Dubu 17. Řezníček F., starosta v Luběnicích 18. Aclar František, rolník v Blatci 19. Dr. Pokorný František, lékař v Olomouci 20. JUDr. Ambros Julius, advokát v Olomouci Funkci ve výboru nepřijali Jan Vanýsek a Jan Vaca. Jan Vanýsek odmítl členství pravděpodobně proto, že patřil ke skupině, která prosazovala zřízení vlastního pivovaru ve Velkém Týnci a která se dosud nevzdala naděje na jeho zřízení. Místo Vanýska byl zvolen Alois Ambros, ředitel Cukrovaru v Holici a místo Vaci Hynek Opíchal z Moravské Loděnice. Později ještě odstoupil Josef Pospíšil a jeho místo obsadil Miloš Otáhal, účetní Ústřední záložny v Olomouci.4 Předsedou tohoto výboru se stal Josef Vychodil, který měl velkou zásluhu na vybudování Hanáckého akciového pivovaru. Vzhledem k jeho zásluhám o pivovar 3

Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 8, 11 – 13, 20, 23 – 25, 27 4 týž : s. 14, 18 – 19

7

bych se o jeho osobě zmínila šířeji. Josef Vychodil (* 14.12. 1845 - † 15.6. 1914) od roku 1869 zastával funkci starosty Topolan, byl též předsedou starostenského sboru okresu Olomouc. Od ledna 1892 – 1903 zasedal jako zemský a říšský poslanec v říšské radě. Další osobou, která se velmi zasloužila o vznik pivovaru byl místopředseda organizačního výboru JUDr. Julius Ambros (* 13.4. 1855 - † 23.5. 1925). Od roku 1887 působil jako samostatný advokát. Byl členem mnoha spolků a organizací, např. Sokol, Žerotín, Národní Jednota. Patřil k podporovatelům českých zájmů a českých národnostních snah.5 Na této schůzi se dále jednalo o výši kapitálu. Akciový kapitál budoucího pivovaru byl stanoven na 300.000 zl, přičemž hodnota jedné akcie byla 100 zl. Místopředseda Ambros však navrhl, aby se nově vzniklá společnost nestala akciovou a dále předložil návrh stanov, který měl posoudit sbor olomouckých právníků. Jeho návrh, aby nová společnost nebyla akciová nebyl přijat a budoucí pivovar se stal akciovou společností. V listopadu 1894 byl její akciový kapitál navýšen na 400.000 zl. (1 akcie = 200 zl). Brzy se však hodnota akcie vrátila na 100 zl. Protože i přesto šlo upisování akcií pomalu, bylo rozhodnuto, že se uskuteční na venkově schůze na podporu vypisování akcií. Ale ani to nevedlo k upsání celého akciového kapitálu a tak musel být v červenci 1895 tento kapitál snížen na 300.000 zl. Dne 17. října 1894 byly schváleny organizačním výborem stanovy pivovaru. Tyto stanovy však nebyly přijaty okresním hejtmanstvím. Stalo se tak z toho důvodu, že dosud nebyly upsány všechny akcie. Další upisování akciového kapitálu však stále vázlo, což vedlo koncem října 1895 k jeho dalšímu snížení. Koncem roku 1895 souhlasí ministerstvo vnitra s hodnotou jedné akcie 100 zl, ale pod podmínkou, že celý akciový kapitál bude splacen do schválení stanov. Z toho důvodu se koná dalších 26 schůzí na venkově, při nichž jsou upsány akcie za 200.000 zl. Někteří upisují místo akcií jen podíly z akcií. V polovině ledna 1896 dochází ke zvýšení ceny akcie na 200 zl. a navrhuje se upsat 1.500 akcií, tedy za 300.000 zl. V březnu 1896 se ustanovuje, že je nutné, aby každý člen upsal nejméně jednu akcii. V té době jsou upsány akcie za 274.400 zl, ale ne všechny jsou splaceny. Ti, kteří dosud nesplatili všechny své upsané akcie, jsou upomenuti, aby tak učinili do konce dubna, jinak budou muset zaplatit 6 % úrok z prodlení. Rychlé upsání všech akcií bylo nutné také proto, že výbor potřeboval finance na stavbu. Rozpočet na nákup pozemků, výstavbu budov a zakoupení strojního zařízení činil přes 400.000 zl. Pokud neměl výbor na zaplacení, buď žádal slevu, nebo nabídl staviteli upsání akcií. Na 4. listopad 1894 byla do Národního domu v Olomouci svolána veřejná schůze, jíž se mohli účastnit i obyvatelé německých obcí. Obyvatelé těchto obcí měli také možnost získat akcie pivovaru, ale v tomto případě pro ně platilo poměrné zastoupení podle akcií. Další podmínkou bylo, že obchodní knihy budou vedeny v češtině. Dále bylo stanoveno, že hlasovat může jen ten, kdo má 50 a méně akcií. Každá akcie se upisovala na jméno. Po upsání byla zapsána do knihy akcionářů. Jakýkoliv převod na jinou osobu musel být schválen správní radou. Akcionáři Hanáckého pivovaru však měli na každou akcii předkupní právo. Při její ztrátě mohl být vytvořen její duplikát, ale jen v případě, když byla soudně umořena. Koncem roku 1894 byl přijat název pro nový pivovar, který zněl: Rolnický akciový pivovar a sladovna v Olomouci. Tento název byl však již v lednu 1895 změněn na Hanácký akciový pivovar rolnický se sladovnou v Olomouci, který se užíval až do roku 1948.6 Dopisem z 17. července 1895 byly výboru nabídnuty statkářem Veikem jeho parcely č. 294 a 295 v Holici po 450 zl. za měřici (měřice = 19,2 a). Tyto parcely byly také nakonec vykoupeny. Kromě uvedených parcel vykoupil výbor ještě od obce Holice parcely č. 2060 a 5 6

Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 - 1972. Olomouc 1971,1972. s. 11 - 12 týž: s. 16 -17, 20 – 23, 26 – 28, 32 - 33, 35 – 36, 41 – 42, 137 – 138.

8

2061 po 10 kr. za sáh (sáh = 3,6 m²) a od Mačáka z Hodolan parcelu č. 301/2 po 15 kr. za sáh, parcely č. 295, 294, 293/3 po 450 zl. Nakonec byla ujednána sleva ze 450 zl. na 400 zl. Po vykoupení parcel se přistoupilo k vypsání veřejného konkurzu na dodavatele pivovarského zařízení. Byla také vytvořena komise pro posouzení všech podaných ofert. Ze všech podaných ofert byly prozkoumány nabídky těchto firem: První českomoravská továrna na stroje Praha, Novák a Jahn, Ringhofen, Märky, Broumovský a Schulz, akciová společnost Praha. Z uvedených nabídek byly vybrány dvě nejlevnější: První Českomoravská továrna na stroje Praha a Märky, Broumovsky a Schulz, akciová společnost Praha. Komise navrhla, aby se mezi obě firmy rozdělily dodávky následovně: Firma Märky a spol. měla za úkol dodat zařízení varny, půdní zařízení, kotelnu s napáječkou bez potrubí a firma První českomoravská vše ostatní. Nakonec se však výbor rozhodl pro První českomoravskou továrnu. Po získání dodavatele zařízení se mohlo přistoupit ke stavbě pivovaru. Byla podána na okresní hejtmanství žádost o povolení stavby, která byla spolu se stavebními plány schválena dne 30. prosince 1895 živnostenskou úřední komisí. V únoru 1896 došlo k vypsání konkurzu stavby v Našinci, Pozoru a Selských listech. Všechny podané oferty posuzovala pro tento účel nově vytvořená komise. Oferty podaly tyto firmy: 1. stavitel Nekvasil z Prahy (sleva 5% z celkové sumy nabídky) 2. architekt Kabeláč Vladimír z Olomouce (sleva 6% z celkové sumy nabídky) 3. ing. Palát (sleva 5, 25% z celkové sumy nabídky) 4. stavitel Václav Wittner z Olomouce (sleva 8,5% z celkové sumy nabídky) 5. Zapletal Roman, stavební podnikatel v Holici (sleva 10,5% z celkové sumy nabídky).7 O firmě, která stavbu provede, se rozhodovalo hlasováním lístky. Vítěz musel získat absolutní většinu z celého počtu hlasů a musel slíbit, že všechny stavební práce zadá českým podnikům. Další podmínkou pro vítěze byl odběr 50 kusů akcií pivovaru. Zadání stavby nabude platnosti, až bude podepsán perfektní a podrobný závěrečný list o stavební smlouvě. První kolo hlasování dopadlo následovně: 1. stavitel Nekvasil z Prahy získal 1 hlas 2. stavitel Kabeláč Vladimír z Olomouce získal 2 hlasy 3. stavitel ing. Palát nezískal žádný hlas 4. stavitel Václav Wittner získal 6 hlasů 5. stavitel Roman Zapletal z Holice získal 8 hlasů.8 Při druhém kole se tedy rozhodovalo mezi dvěma staviteli, kteří získali v prvním kole nejvíce hlasů, tedy mezi Wittnerem a Zapletalem. Vítězem druhého kola, a tedy i absolutním vítězem se stal Wittner, který získal v druhém kole 10 hlasů. Ihned byl zvolen stavební odbor, jehož členy byli Alois Ambros, František Izák, Tomáš Otáhal a Karel Dvořák z Olomouce, jako znalec byl přibrán ing. Pfefferman, který se stal předsedou tohoto odboru. Dne 18. března 1896 bylo podepsáno stavitelem Wittnerem prohlášení o přijetí výše uvedených podmínek. Dokonce byla původně nabízená sleva 8,5% zvýšena na 10,5%. Na schůzi dne 11. března 1896 se jednalo o rekurzu města Olomouce a dalších zájemců, týkající se vybudování odvodňovacího kanálu z pivovaru. Bylo rozhodnuto, že se stavbou tohoto kanálu se začne až po dokončení stavby pivovaru. Začátek stavby pivovaru byl stanoven na 23. březen 1896 a kolaudace stavby na 11. ledna 1897. 9 7

Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 27, 29 – 30 34, 38 - 39 8 týž : s. 39 - 40 9 týž : s.34, 39 – 41 9

Během průběhu stavby se řešily finanční a organizační záležitosti. Jednou z organizačních záležitostí bylo najmutí některých zaměstnanců. Tak byl 8. května 1896 najat jako sládek bývalý sládek pivovaru v Přerově Janáček. Jeho oficiální den nástupu byl 1. září 1896, ale na žádost výboru dojížděl do pivovaru už od července, aby dohlížel na průběh stavby, přičemž mu výbor hradil cestovné a výlohy. Tento sládek užíval titul technický ředitel. Dostával roční služné 3.000 zl. plus 3% z čistého zisku. Také dostal do užívání byt s příslušenstvím. Propuštěn mohl být na základě čtvrtletní vzájemné výpovědi. Dále bylo potřeba najmout účetního a strojníka. Strojníkem se nakonec stal Cyril Macháček a účetním Matouš Obručník. Dne 23. září 1896 byl přijat jako jednatel pivovaru Mendlík. Získal plat 800 zl. ročně a byt s příslušenstvím. Jeho prvním úkolem bylo vytvoření seznamu hostinců a podrobného obchodního plánu. Průběh stavby provázel nedostatek hotových peněz, což vedlo ke zřízení rezervního fondu, jehož výše představovala 3 % z hrubého podílu podniku až do poloviny základního kapitálu. Ke dni 10. listopadu 1896 představovala hotovost pivovaru 32.000 zl., proto bylo navrženo platit stavební a jiné pohledávky pomocí akcií. Bylo také nutné pojistit stavbu proti požáru a zajistit suroviny na výrobu piva. Probíhala jednání s hostinskými o budoucím odběru piva a pronájmu hostinců. Za účelem dosažení co největší technologické a výrobní úrovně pivovaru konal ředitel Janáček prohlídku v cizím pivovaře. Při této prohlídce ředitele Janáčka nejvíce zaujalo zařízení na plnění lahví. Přesně podle plánu, tedy 11. ledna 1897 proběhla kolaudace stavby.10 2. Vývoj Hanáckého akciového pivovaru v Holici v letech 1897 – 1914 Hanácký akciový pivovar se stává členem spolku pivovarníků a získává ochrannou známku na své výrobky. Dne 11. ledna 1897 je mu uděleno živnostenskou komorou povolení k provozu. Provoz byl zahájen slavností první várky, která byla církevního charakteru. Dříve než začnu s popisem průběhu slavnosti, musím se zmínit o střetu, který vyvrcholil při volbě na valné hromadě a který měl odraz i v dobovém tisku. Bylo stanoveno, že zvoleni na valné hromadě mohou být jen ti, kdo mají řádně splacené akcie. Příprava na tuto volbu probíhala na schůzi dne 30.ledna 1897, kde bylo domluveno, že předsedou správní rady se stane Josef Vychodil, místopředsedou JUDr. Julius Ambros a dalšími členy správní rady P. Schubert a František Machát. Když nebude moci Vychodil převzít předsednictví, stane se předsedou Machát a jako čtvrtý člen bude zvolen Tomáš Otáhal. Při samé volbě na valné hromadě došlo ke sporu mezi křesťanskou sociální (klerikální) stranou, která měla velmi silnou pozici v Holici a okolí, a stranou lidovou pokrokovou, spolupracující s agrární stranou. Zprávu o tomto sporu najdeme v Selských listech ze dne 26. ledna 1897. Při čtení článku v uvedených novinách musíme mít však na zřeteli, že Selské listy měly blízko k agrární straně a tak tedy stranily lidové straně pokrokové. Proto byla strana křesťansko – sociální obviněna ze snahy spíše o osobní prospěch než o zájmy celku. Projevilo se to hlavně při volbě předsedy. O tuto funkci se utkali P. Schubert a Otáhal. Předsedou správní rady se stal Otáhal, což bylo zcela v rozporu s původní dohodou. Projevil se zde také odpor Velkého Týnce proti tomu, aby pivovar stál v Holici. Obyvatelé Týnce se totiž dosud nevzdali úmyslu postavit pivovar ve Velkém Týnci. To vše nejspíš vedlo k rozchodu Vychodila s novým vedením a k jeho neúčasti na slavnosti první várky. Autor článku v Selských listech stojí na straně Vychodila, který podle něj měl být předsedou správní rady. Na zmíněný článek reaguje Našinec ze dne 27. ledna 1897 útokem na redaktora Selských listů a pravděpodobného autora uvedeného

10

Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 43, 45 53

10

článku Daňka. Daňek byl obviněn z urážky rolnictva a ze lži.Autor článku v Našinci dále uvádí důvody, proč nebyl zvolen předsedou Vychodil. Jsou to podle něj následující důvody: za prvé - Vychodil sám nechtěl být zvolen, za druhé - neměl schopnosti být předsedou, za třetí - zaplatil za své dvě akcie až na poslední chvíli, ačkoli měl finanční prostředky k jejich zaplacení už dříve, za čtvrté - nezajímal se vůbec o to, co se děje okolo pivovaru. O všech shora uvedených důvodech se podle autora tohoto článku všeobecně vědělo. Autor článku v Našinci chválí zvolení Otáhala za předsedu, protože má podle něj schopnosti a předpoklady k výkonu této funkce. Další, kdo reagoval na obvinění od Daňka byl P. Ocásek, kaplan u sv. Mořice. Učinil tak obranným článkem v Selských listech ze dne 30. ledna 1897, ve kterém se brání proti obvinění Daňka, že by prováděl agitaci pro Otáhala. Dále pak uvádí, že jeho zájmy byly stejné jako u ostatních akcionářů. Proti této volbě na valné hromadě pronesl protest pan Jakub Šuba, starosta v Týnečku. Jako důvody svého protestu uvádí různá formální opomenutí odporující stanovám i ustanovením zákona, nelíbí se mu také způsob prohlížení plných mocí. Svůj protest nakonec z nejasných příčin odvolal. V dobovém tisku se uvádí, že to bylo z vlasteneckých důvodů. Protože při první volbě nedošlo ke zvolení úplně všech orgánů pivovaru, musela 6. února 1897 proběhnout dodatečná volba, o níž najdeme informace v Selských listech ze dne 9. února 1897. 11 Nyní bych podrobněji popsala průběh slavnosti první várky, který je již popsán v nejstarší pamětní knize pivovaru. Slavnost začala bohoslužbou v holickém kostele. Po bohoslužbě se od kostela vydal průvod s hudbou k pivovaru, kde u hlavního vchodu stavitel Wittner odevzdal místopředsedovi JUDr. Ambrosovi klíče od pivovaru. Při té příležitosti pronesl místopředseda řeč, ve které děkuje všem, kdo přispěli ke vzniku pivovaru. Poté předal klíče a vedení podniku řediteli Janáčkovi, kterého nabádal k dobrému vedení svěřeného podniku. Po JUDr. Ambrosovi pronesl ředitel Janáček řeč, ve které prosí správní radu, úřednictvo i dělníky o pomoc při spravování a vedení pivovaru. Po uvedených projevech byl pivovar vysvěcen P. Schubertem. Nakonec zahájila manželka JUDr. Ambrose Amálie první várku. O této slavnosti se můžeme dočíst i v dobovém tisku.12 Nově zbudovaný pivovar byl po technické stránce velmi moderním závodem. Živnostenský list na výrobu piva pro pivovar pochází ze dne 24. prosince 1896.13 Zápis do obchodního rejstříku byl proveden dne 12. února 1897. Přestože byl pivovar vybudován v Holici, měl své sídlo v Olomouci. Náplní činnosti pivovaru byla výroba piva a obvyklých lihovin a jejich následný prodej. Dále to byla výroba sladu a obchod s ječmenem a chmelem.14 K výrobě sladu se mohlo přikročit teprve po vybudování sladovny, ke kterému došlo v letech 1901 – 1902. Stavba sladovny přišla na asi 467.600 zl., náklady na stavbu pivovaru byly 264.993,15 zl. Pivovar se investicemi do těchto staveb velmi zadlužil. Hned po postavení pivovaru se dluh vyšplhal na částku 164.000 zl. Kromě toho si pivovar vypůjčil na směnky 110.000 zl. Nedostatek kapitálu vedl k značným půjčkám na vysoký úrok. Jeho největší věřitelkou byla Ústřední záložna rolnická v Olomouci. Ještě v roce 1905 bylo akciového kapitálu odepsáno 270.000 K na dluhy.(V roce 1900 byly zavedeny jako měna koruny. 1 zl.= 2 K).15 11

Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 52 – 62, 69 -75 12 týž : 65 - 69 13 týž : s. 80 14 Krajský soud Olomouc – firemní spisy II. 257, č. kartonu : 63 15 Janásek, J. – Vaňák, B. : 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 113, 115 – 116, 143

11

První valná hromada po vybudování pivovaru se konala dne 6. února 1897 v Národním domě, v České Besedě v Olomouci. Na tomto místě se také později konala většina schůzí správní rady nebo valných hromad, některé schůze se však mohly konat v prostorách pivovaru v Holici nebo likérky v Dolanech. Informace o místě a čase konání valné hromady byly oznámeny v tisku. Oznámení vždy vycházela v těchto novinách: Pozor, Selské listy, Našinec, Snaha. Všem akcionářům bylo také posláno poštou osobní pozvání na valnou hromadu. Aby se mohla konat valná hromada, byla nutná přítomnost jedné pětiny akcionářů. Do ředitelstva byli ze správní rady zvoleni: Tomáš Otáhal jako předseda, JUDr. Julius Ambros jako místopředseda, P. Karel Schubert a František Aclar. Právním zástupcem pivovaru se stal JUDr. Jan Ošťádal. V červnu 1904 bylo zvoleno nové ředitelstvo. Jeho členy se stali: Alois Palat - inženýr a stavitel v Olomouci, Florián Dostál - nadučitel a majitel usedlosti ve Velkém Týnci, Josef Havlíček – rolník v Bystročicích, František Machát – rolník v Horce. Od 9. prosince roku 1905 jsou členy ředitelstva MUDr. Přecechtěl, Jan Křepelka – rolník a starosta v Chválkovicích, Eduard Raab – mlynář v Olomouci a Hynek Opíchal z Moravské Loděnice. Dne 28. září 1907 je určeno, že ředitelstvo bude tvořit 7 členů správní rady, kteří budou voleni vesměs na dva roky. Z nich bude také vybírán na jeden rok předseda a místopředseda. Navíc budou ještě voleni tři náhradníci. V roce 1907 se stali členy ředitelstva: Josef Havlíček jako předseda, zemský poslanec Florián Dostál jako místopředseda, dále Hynek Opíchal, JUDr. Jan Ošťádal, Eduard Raab, František Zdražil, Arnošt Pánek – účetní cukrovaru v Holici, Vavřinec Zdražil – rolník v Holici. Náhradníky se stali: Jan Pospíšil – rolník ve Vsisku, Štěpán Lejsek – rolník v Dolním Štěpánově a Jan Skopalík – obchodník v Olomouci.16 Od kampaně 1907/08 přebírá pravomoci ředitele předseda správní rady. Dozorčí rada byla volena každoročně na valné hromadě a skládala se ze čtyř členů a dvou náhradníků. Předsedové dozorčí rady do začátku první světové války byli: František Izák (1901 - 1902), A. Hofmann (1902 - 1903), L. Feit (1903 – 1906) a Dr. František Přecechtěl (1906 - 1914). Vedoucím administrativy (správce) byl v letech 1901 1903 Karel Sänger, který zároveň pracoval jako účetní a který byl v letech 1902 – 1903 obviněn z defraudace.17 Po něm nastoupil Antonín Aksamit, který tuto funkci zastával v letech 1904 - 1919.18. Pivo se začalo vařit 27. ledna 1897. Výstav piva ve dnech 22. dubna až 31.prosince 1897 byl 17.473 hl. V následujícím roce dosáhla výroba piva již 34.000 hl., v roce 1900 se dokonce zvýšila na 46.400 hl. Do tohoto roku obdržel pivovar mnohá ocenění z domácích a mezinárodních výstav. Všechna tato ocenění jsou znázorněna v české a německé podobě na dopisním papíru podniku. Jako první získal pivovar zlatou medaili na jubilejní výstavě ve Vídni v roce 1898. O rok později obdržel velkou stříbrnou medaili na výstavě poživatin a pohostinství v Berlíně. V roce 1900 se zúčastnil dvou výstav. První se konala ve Vídni (Nieder – Oester. Frauen Gewerbe - Verein), druhá v Paříži (Exposition internationale Palais Royale Paris). Z první si pivovar přivezl velkou zlatou medaili, z druhé zlatou medaili. V době 1900 – 1904 získal pivovar též čtyři čestné diplomy. Přesto však již od počátku jeho existence trápily pivovar také mnohé problémy. Jak jsem již uvedla, velký problém představovalo upisování akcií, jehož důvodem mohla být neznalost nového piva, což vedení pivovaru vyřešilo zveřejněním reklamy v novinách. Tak vychází v Našinci č. 57 ze dne 19. května 1897 článek o „Hanáckém březňáku“, ve kterém je tento druh piva hodnocen kladně.

16

Krajský soud Olomouc – firemní spisy Sp II.257, č. kartonu: 63 Janásek, J. – Vaňák, B. : 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 182 18 Likovský, Zbyněk: Pivovary československého území 1900 – 1948. Praha 2006. s. 311 17

12

Můžete nakonec posoudit sami z krátkého úryvku: „ Jest jako křen a jest opravdu chloubou pivovarnictví moravského. Toto pivo můžeme opravdu co nejlépe odporučiti, neboť jest nejlepším pivem z Olomouce a jeho okolí”. Přes veškeré problémy, o nichž bylo pojednáno výše, postupně docházelo ke zlepšování. Pak však přišla první světová válka a hospodářská a finanční situace pivovaru se znovu zhoršila. V té době došlo k výraznému poklesu výroby a výstavu piva. Nejvýrazněji se to projevilo v roce 1917, kdy byl výstav piva jen 4.560 hl. Lépe patrné je to při srovnání s výstavem v roce 1914 (23.783 hl).19 Prvním sládkem byl již zmíněný Antonín Janáček, který tuto funkci zastával v letech 1897 - 1901. Zároveň užíval i titul technický ředitel, který však s jeho odchodem z funkce zanikl. Druhým sládkem byl v letech 1901 – 1906 Jan Škoda st. Po něm nastoupil Václav Náprstek, který byl sládkem v letech 1906 – 1919.20 Z doby od vzniku pivovaru do druhé světové války nemáme mnoho informací o zaměstnancích pivovaru. Kniha „75 let pivovaru v Holici u Olomouce“ čerpá informace o zaměstnancích podniku z předválečných kolektivních smluv, které byly na počátku 70. let uloženy v podnikovém archívu Severomoravských pivovarů Přerov a ze vzpomínek pamětníků. V samotném fondu Hanáckého akciového pivovaru se nachází jen kolektivní smlouvy z doby po druhé světové válce. Velký problém je určit přesné počty zaměstnanců po celou dobu trvání pivovaru. Někteří zaměstnanci totiž pracovali v pivovaře jen sezónně. Tak například ve sladovně trvala jedna sezóna od září do konce dubna. V počátečních letech činnosti pivovaru v něm pracovalo asi 20 osob. Tento počet se před první světovou válkou zvýšil čtyřikrát. Jedině u administrativních sil se jejich počet výrazně neměnil. Po celou dobu trvání pivovaru jich bylo asi osm. Zaměstnanci pivovaru pocházeli převážně z okolí Olomouce a to z těchto obcí: Nový Svět, Hodolany, Přáslavice, Velká Bystřice, Krčmaň, Majetín, Brodek, Kokory, Dub, Bohuňovice, Tučapy, Tršice, Rokytnice a ze samotné obce Holice. Až v době po druhé světové válce se k nim přidali zaměstnanci z Olomouce. Nějaké informace o zaměstnancích pivovaru můžeme najít v pracovním řádu z roku 1913. Jeho obsahem jsou ustanovení, týkající se pracovní doby, mezd, povinností a práv zaměstnanců. Podle § 2 tohoto pracovního řádu patří mezi zaměstnance pivovaru: sladovníci, strojníci, vařiči, bednáři, hvězdáři, topiči a výpomocné dělnictvo, k němuž patří: řemeslníci, vozkové, hlídači, nádeníci atd. Kromě své práce je každý dělník povinen vykonat jinou, jeho schopnostem a tělesné síle přiměřenou práci, ale za dodržení podmínek námezdní smlouvy. Povinností každého dělníka bylo vlastnit pracovní knížku, která se při vstupu do zaměstnání odevzdala do úschovy k majiteli živnosti. Při jeho propuštění ze zaměstnání se mu proti stvrzence vydala nazpět. Právo přijímat nebo propouštět dělníky měl majitel závodu nebo jeho zástupci (sládek, správce). Bylo zakázáno přijímat děti do 14 let. Mladiství mladší 16 let a ženy byli najímáni jen na lehčí tělesné práce a nezaměstnávali se při noční práci. Dočteme se zde také, že zaměstnanci měli možnost si dále rozšířit své vědomosti na všeobecných živnostenských pokračovacích i na odborných pokračovacích školách. Také jsou zde stanoveny povinnosti dozorců a představených vůči zaměstnancům. Jejich úkolem bylo dohlížet na zaměstnance, poučovat je a kárat. Nesměli jim však nadávat, ani od nich přijímat žádné dárky nebo peníze. Povinností každého zaměstnance bylo přistoupit k Okresní nemocenské pokladně v Olomouci, kam za něj odváděl zaměstnavatel příspěvek. Jsou zde stanovena pravidla pro zaměstnance, jak se mají při práci chovat. Zaměstnanci jsou povinni se chovat slušně, nesmí provokovat hádky a rvačky, ani nosit do podniku alkohol nebo tabák. 19

Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 34, 91, 97, 139, 273 20 Likovský, Zbyněk: Pivovary československého území 1900 – 1948. Praha 2006. s. 311

13

Bez svolení svého představeného nesmí opustit závod. Také nesmí přivádět do podniku žádné cizí osoby. V případě nemoci nebo nepřítomnosti v podniku to musí neprodleně oznámit sládkovi. Pokud nebudou zaměstnanci plnit tyto podmínky, hrozí jim pokuta. Tato pracovní smlouva stanovila tři stupně pokut. První a nejnižší stupeň byla důtka. Druhý stupeň představovala peněžní pokuta, která mohla mít výši až do poloviny denní mzdy. Třetí stupeň znamenal okamžité propuštění. Mezi práva zaměstnanců patřila možnost odejít ze zaměstnání bez předchozí výpovědi. V roce 1907 proběhla v pivovaře stávka za zvýšení mezd. Zpočátku nevypadala situace pro dělníky moc dobře, protože rolníci za ně posílali na práci do pivovaru svou čeleď. Nakonec však dělníci dosáhli úspěchu a byly jim zvýšeny platy o 10%. Někteří ze stávkujících byli znovu přijati, ale organizátoři stávky byli propuštěni.21 Postavením pivovaru však stavební ruch neustal. Ještě před zahájením stavby sladovny proběhlo v areálu pivovaru a v jeho okolí několik stavebních akcí. Dne 6. října 1897 podal pivovar žádost o povolení k zřízení rybníka na parcelách č. 294, 295, 296. Tento rybník měl sloužit k dobývání ledu. Povolení bylo pivovaru uděleno a tak mohl být rybník zřízen. Rozhodnutím č. 2089/99 byla v roce 1899 povolena přístavba ležáckých sklepů a spilky.22 V roce 1914 podepsal pivovar smlouvu s mlynářem Janem Nerudou z Dolan o využívání vody a ledu z jeho rybníka. 28. června 1903 koupil Hanácký akciový pivovar od knížete Jan II. z a na Liechtensteinu pivovar v Dolanech, v němž začal holický pivovar v tomtéž roce provozovat výrobu sodovek, limonád a likérů. Mezi pivovarem a knížetem Janem II. z a na Liechtensteinu byla uzavřena spousta nájemních a kupních smluv, mezi ně patří též kupní smlouva na koupi zámečku v Dolanech z roku 1906. Jak se můžeme dozvědět z dokumentů uložených ve fondu, vznikl pivovaru při koupi zámečku dluh ve výši 102.000 K, který byl nakonec zaplacen. V roce 1905 získal Hanácký akciový pivovar trhovou smlouvou od manželů Hradilových část jejich pozemků č. 42/1 v Dolanech.23 V Selských listech ze dne 25. července 1936 vyšel článek J. a M. Hanušových s názvem „Hanácký pivovar – Národní oáza Olomouce“. Jde o vzpomínky zaměstnanců pivovaru na kulturní a společenské akce konané v pivovarské zahradě. Hanácký akciový pivovar, stejně jako celá obec Holice podporoval počiny a akce probouzejícího se českého národa. Pivovar také již od počátku své činnosti finančně podporoval české školství a spolky. Tak například v roce 1900 přispěl pivovar Matici školské v Olomouci 100 K, Vlasteneckému spolku musejnímu, Sokolu a Národní jednotě 80 K a na stavbu české obecné školy v Hněvotíně 50 K. Z týchž důvodů byla také pronajímána pivovarská zahrada různým národním spolkům a organizacím. Díky tomu se mohly v této zahradě konat mnohé národní slavnosti a akce. Jednou z nich byla oslava 100. výročí narození Františka Palackého, která proběhla 3. července 1898. Při cestě z Olomouce na tuto slavnost došlo ke střetu s Němci, kteří se tak snažili narušit průběh slavnosti. Kromě toho se zde konaly různé sokolské, studentské a hasičské akce a slavnosti. V roce 1913 hasiči pořádali v pivovarské zahradě okrskové hasičské cvičení a jednou za rok zde pořádali hasičské závody a školní cvičení.24 Dále se v zmíněném článku uvádí druhy zábav, které byly provozovány při těchto slavnostech. Patří mezi ně jak běžné druhy zábav, tak celkem nezvyklé druhy zábav. V článku jsou uvedené tyto: námořní bitva na sudech, hry o indiánech, jezení koláče o závod, závody 21

Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 174, 176, 190 – 195, 260 22 týž: s. 92 23 ZA v Opavě – fond: Hanácký akciový pivovar rolnický se sladovnou v Olomouci 1897 – 1948(1985), inv. číslo 52 24 Koudela, Miroslav: Paměti obce Holice. Olomouc 2004. s. 31, 36 – 37, 79

14

ve skákání v pytlích, loutkové divadlo nebo ukázky hanáckých zvyků a tanců. Často se také pořádaly v pivovarské zahradě nebo hostinci pivovarské plesy. Zajímavou podívanou byla také tzv. benátská noc.25 Dalším pamětníkem kulturních akcí v pivovaru byl ing. Josef Kšír, který jako student na počátku 20. století zde hlavně o sobotách hrával se svou kapelou. Začínalo se hrát vždy v 18. hodin a končilo se až v pozdních večerních hodinách.26 Nyní bych popsala vybavení pivovarské zahrady. Tato zahrada ležela u pivovaru ve směru k železniční stanici. Nacházel se v ní již zmíněný rybník, který měl rozlohu 3 000 m². V roce 1898 sem byl umístěn ostrov s altánem, který byl převezen přímo z vídeňské jubilejní výstavy. Ve stejném roce zde stavitel Wittner zbudoval za 4.500 zl. další pavilon. Součástí této zahrady byl také oblíbený hostinec s verandou, který provozoval pivovar.27 Pořádání kulturních akcí pokračovalo i za první republiky, kdy se v pivovarské zahradě konávaly národopisné slavnosti a sokolská cvičení. Těchto sokolských cvičení se účastnilo i devítičlenné družstvo mužů z pivovaru. V roce 1934 se zúčastnili zaměstnanci pivovaru národní slavnosti na Svatém Kopečku.28 3. Vývoj pivovaru v letech 1914 – 1929 V roce 1914 vystoupili ze správní rady: Jan Křepelka, Eduard Raab a Hynek Opíchal. Již 16. listopadu 1913 byli zvoleni do správní rady Josef Kliml - rolník a starosta v Dolanech a Čeněk Kudla - hoteliér z Olomouce, jehož členství a také členství Floriána Dostála ve správní radě bylo vymazáno z firemního rejstříku. V květnu 1919 tvořili správní radu JUDr. Jan Ošťádal, Břetislav Coufal – starosta ve Svésedlicích, Antonín Koutný - rolník ve Velkém Týnci, Alois Kubíček, Josef Kliml a František Zdražil.29 Předsedou byl JUDr. Jan Ošťádal, který tuto funkci zastával nepřetržitě od roku 1917 až do roku 1927. Patřil k horlivým propagátorům myšlenky založení českého rolnického pivovaru a také se aktivně podílel na jejím uskutečnění. Jako předseda správní rady dovedl pivovar k úspěšnému vzestupu a pomohl mu překonat těžká válečná a poválečná léta. Dokázal to hlavně proto, že dovedl zabezpečit peněžní stabilitu závodu. Za svého působení ve správní radě také prosadil názor, že každý akcionář, který má 25 a méně než 25 akcií má jeden hlas. Každých dalších pět akcií představuje jeden hlas. Snažil se tak potlačit převahu nejsilnějších podílníků a to i přesto, že sám byl jedním z nich. V pivovaru byl velmi oblíbený. Byl považován za spravedlivého a nestranného, a proto měl důvěru dělnictva. Také se živě zajímal o dění v závodě a o sociální a pracovní problémy dělníků.30 Dne 20. listopadu 1926 byla zvolena správní rada v tomto složení: Břetislav Coufal, Josef Havlíček jako místopředseda, František Zdražil jako předseda, A. Koutný, Bohumil Petřík - statkář ve Štěpánově a JUDr. J. Ošťádal, kterého po jeho smrti v roce 1927 nahradil ve správní radě František Beneš z Moravské Loděnice a ve funkci právního zástupce pivovaru JUDr. Vladimír Brabec.31 Předsedové dozorčí rady byli v tomto období Josef Kořínek (1914 - 1918), Arnošt Pánek (1918 - 1924) a opět Josef Kořínek (1924 1930).32 Na valné hromadě dne 19. listopadu 1924 byla schválena změna stanov společnosti. Podle nových stanov je účelem činnosti pivovaru, kromě již dříve uvedeného, také 25

Hanuš, J. – Hanuš, M. : Hanácký pivovar – národní oása Olomouce. In : Selské listy. 25. 7. 1936, s. 2 Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 252 27 Návrátilová, Eva: Osudy obce Holice. Votobia 2005. s. 159 28 Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 253 29 Krajský soud Olomouc – firemní spisy Sp II.257, č. kartonu: 63 30 Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 142, 144. 149 - 150 31 Krajský soud Olomouc – firemní spisy Sp II.257, č. kartonu: 63 32 Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 182 26

15

provozování s pivovarnictvím a sladovnictvím související živnosti průmyslové, obchodní a hospodářské, dále zřizování, najímání nebo nabývání jakýchkoliv hostinců a prodejních skladů. Také bylo stanoveno, že veškerá veřejná oznámení, týkající se pivovaru, musí být uveřejněna v Úředním listě Československé republiky, Ústředním listě pro správní obvod zemské správy politické v Brně a v Pozoru, Selských listech a v Našinci.33 Za první světové války bylo nutné při výrobě piva pro nedostatek surovin používat náhražky. Na začátku války se jich užívalo jen jako doplňků ke sladu. Jako náhražky se mohly používat čirok, polní plevel pýr, který jinak sloužil jako léčivo, kukuřičná mouka a škrobová (bramborová) mouka. Pivovaru se podařilo získat dodávku sladu z Dánska. Tento slad byl však ve velmi špatném stavu. V květnu 1917 poradil pan Šilhavý z Přerova vedení pivovaru za úplatu surogát na výrobu piva bez sladu. Jako odměnu pro sebe žádal 5,- K za hektolitr uvařeného piva. Byla s ním uzavřena smlouva na dobu od 1. září 1917 do 31. srpna 1918. V červenci 1917 byl přednesen referát o novém typu pivní náhražky od jistého německého sládka, kterou u nás vyzkoušel sladař Wachsmann. Jednalo se o tzv. Hofenlimonade, k jejíchž výrobě byl potřeba jen jeden gram sladu na 80 hl. Tento druh náhražky však nebyl vedením pivovaru přijat, protože v ní bylo obsaženo málo cukru.V tomtéž roce byly podány dvě žádosti k Vyživovacímu úřadu o povolení výroby pivní náhražky podle návrhu bratří Janoušků. Jak se dozvídáme z přípisu pivovarské ústředny byla přijata až druhá žádost. Tak mohlo být dne 28. února 1918 dodáno 25 várek náhražky, ze kterých bylo možné vyrobit 2.500 hl piva. Takto vyrobené pivo bylo dáno do prodeje dne 28. května 1918, ale asi nešlo moc na odbyt, protože mělo hořkou chuť. V říjnu 1918 nakoupil pivovar u pana Hlaváčka z Litovle 13 – 14 vagonů řepy, kterou následně použil jako náhražku sladu. Řepa se jako náhražka užívala z toho důvodu, že měla příznivý vliv na udržení pěny. Po skončení války je snaha o obnovení výroby v předválečném rozsahu. Postupně tak docházelo ke zvyšování výroby a jakosti vyráběného piva. Stupňovitost a cena piva byly úředně předepisovány, ale dodávky piva byly volné. Na přelomu let 1920/21 byla cena 100 kg chmele 6.000 Kč a průměrná cena ječmene 210,- Kč. V roce 1921 se cena 100 kg chmele zvýšila na 14.000 Kč a cena 100 kg ječmene byla 380,- Kč. Došlo tedy k závratnému růstu cen, což si v následující kampani vyžádalo zvýšení cen piva, které však mohlo vést k omezování jeho konzumace. Proto musel pivovar v roce 1921 prodat asi 5 ha pozemků firmě Čechoslavia, vývozní a dovozní společnosti v Olomouci. Postupně sice docházelo ke snižování cen piva, ale na druhé straně se zvyšovala daň z piva. S platností od 1. listopadu 1920 se mohlo vařit jako pivo nejnižšího stupně 6°. V roce 1922 byla zvýšena hodnota piva na 8° a 10°. V následujícím roce bylo rozhodnuto nařízením ministerstva financí ze dne 22. března 1923, že výčepní pivo bude mít 10° a ležák bude mít 12°, což vedlo ke zlepšení jakosti piva. V tomtéž roce jsou také zřízeny sklady ve vzdálenějších místech od Olomouce (Nový Jičín, Moravská Ostrava, Kateřinky u Opavy). V kampani 1923/24 se z obchodní sladovny Hanáckého akciového pivovaru stala sladovna pro vlastní potřebu. V roce 1924 proběhla druhá mzdová stávka, která sice nebyla vedena dělníky z holického pivovaru, ale ovlivnila činnost tohoto pivovaru. K této stávce došlo v Zadražilově pivovaře, jehož dělníci odmítli pít pivo v hostincích, kde se čepovalo pivo ze Zadražilova pivovaru. Žádali pivo z holického pivovaru. Toho hned využilo vedení holického pivovaru a poslalo do zmíněných hostinců své úředníky.Tato akce byla úspěšná, protože vedla k zániku Zadražilova pivovaru. Část z dělníků Zadražilova pivovaru přešla do Hanáckého akciového pivovaru. Dobrých výsledků ve výrobě piva dosáhl pivovar v kampani 1924/25(51.365 hl) a v kampani 1925/26( 56.167 hl). Díky 33

Krajský soud Olomouc – firemní spisy Sp II. 257, č. kartonu: 63

16

dobrým výrobním výsledkům kampaní 1924/25 a 1925/26 si mohl pivovar dovolit investovat do zařízení a stavebních úprav v pivovaru, jak o tom bude pojednáno níže. K výrobě piva se v té době užívalo vlastního sladu vyrobeného z hanáckého ječmene a domácího tršického chmele. V kampani 1925/26 byla průmyslová prodejní cena piva 191,40 Kč/hl. Ve stejné kampani získává pivovar sklad v Kojetíně a odbytiště na Brněnsku. V kampani 1928/29 byla zřízena nová lednice ve Starém Městě a podepsány odbytové smlouvy s majiteli pivních skladů v Hlohovci, Novém Městě, Brandýse nad Orlicí a na Slovensku v Holiči.34 V meziválečném období v pivovaře pracovalo (podle svědectví Vincence Kohoutka) asi 92 zaměstnanců. Jak jsem již výše uvedla, byly mezi pivovarskými dělníky a pivovary nebo ochrannými svazy uzavírány již v první polovině 20. století kolektivní smlouvy a to na dobu jednoho roku. Podle toho se měla každý rok uzavírat nová kolektivní smlouva. Ve skutečnosti se tak však nedělo, nýbrž často docházelo jen k potvrzení smlouvy z předchozího roku. Proto jsou všechny tyto kolektivní smlouvy téměř shodné. Byly uzavírány od roku 1919. Co bylo jejich obsahem, ukáži na kolektivní smlouvě z roku 1919, kterou uzavřely na jedné straně Ochranný svaz pivovarů v Československu a Ochranný svaz českomoravských pivovarů v Přerově a na druhé straně Odborové sdružení sladovníků a pivovarských dělníků a Svaz dělnictva pivovarského, mlynářského a při výrobě poživatin, který byl v roce 1922 nahrazen Ústředním svazem potravních odborů v Československé republice. Podle této kolektivní smlouvy se rozdělují zaměstnanci pivovaru do čtyř kategorií. Do první kategorie patří přední síly, které se rozdělují na dvě platové třídy. Do první platové třídy náleží podstarší, nadsladovní, sklepmistři, vrchní strojníci, spileční, nadbednáři, první vařič, šafář (i pivovarský) a do druhé platové třídy se řadí vařiči, poklasní, ve velkopivovarech i zástupci předních sil, pokud nejsou v úřednické kategorii. Druhou kategorii tvoří všichni, kteří jsou vyučeni a vykonávají skutečně řemeslnou práci. Mohou do ní být zařazeni i nevyučení dělníci, kteří si osvojili dlouhou praxí potřebné znalosti a mohou tak trvale konat řemeslné práce. V každém případě sem patří topiči se zkouškou, obsluhovači strojů a vodáci. I tato kategorie má dvě platové třídy: I. - přes tři léta po vyučení, II. - do tří let po vyučení. Do třetí kategorie se zařazují pomocné síly, tj. nevyučení dělníci, kočí a ostatní zaměstnanci, kteří nejsou zařazeni do žádné jiné kategorie. Dělí se opět na dvě platové třídy: I. - přes tři léta zaměstnání, II - do tří let zaměstnání v závodě. Do poslední kategorie náleží ženy a mladiství do 17 let. Následující § 3 obsahuje ustanovení o pracovní době, která byla dohodnuta jako osmihodinová. Ve sladovně měla být doba upravena tak, aby zaměstnanci nebyli v závodě déle než 12 hodin denně. Nedělní klid byl dodržován. Pokud bylo nutné konat v neděli nějakou neodkladnou práci, byl za ni poskytován ve sladovně náhradní zákonný odpočinek každý sedmý den v trvání alespoň 32 hodin. Národní svátky (1.květen, 6.červenec, 28.říjen, vánoce a Nový rok) byly honorovány, pokud však nepřipadly na neděli.Všechna práce konaná přes 48 hodin týdně, u kočích přes 192 hodin měsíčně, je práce přesčas a platí se za ni ve všední den 50% na víc, v neděli a ve svátek se 100% zvýšením.35 Již od počátku činnosti pivovaru získávali zaměstnanci kromě platu i různé přídavky v naturáliích, finanční odměny, příspěvky, prémie nebo vánoční finanční přilepšení. V roce 1919 to byl pro dělníka příspěvek ve výši 143 až 153 Kč týdně a pro ženy a mladistvé 75 Kč týdně. V roce 1929 se tyto příspěvky zvýšily u dělníka na 211 až 226 Kč týdně a u žen a mladistvých na 111 Kč týdně.36 U žen byl tento příspěvek nižší, protože měly i nižší mzdu než muži. Ženy dostávaly o jednu 34

Janásek, J. – Vaňák, B. : 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 144 – 152, 260 - 261 35 týž: s. 174, 197 - 199 36 Navrátilová, Eva: Osudy obce Holice. Votobia 2005. s. 160

17

třetinu nižší plat než muži. Podle Vincence Kohoutka měl umývač sudů v roce 1926 týdenní plat 144 Kč a o dva roky později již 158 Kč. Mistři dostávali v této době čistý týdenní plat 206 až 225 Kč. Dělníci dostávali plat každý týden a úředníci jednou za měsíc. Mezi práva zaměstnanců patřil odběr piva zdarma. Ženy a mladiství do 17 let měli nárok na litr denně a ostatní zaměstnanci na tři litry denně. Kromě piva mohli zaměstnanci také získat uhlí za režijní cenu. Kdo neužíval tzv. naturální byt, měl nárok na příbytečné. U svobodných zaměstnanců byla jeho výše 180,- Kč a u ženatých 240,- Kč. Podle § 9 této kolektivní smlouvy může každý, kdo pracuje tam, kde trpí jeho oblek a obuv, získat týdenní příspěvek 3,- Kč. § 10 zase určil, že učni se mohou zaměstnávat jen tam, kde jsou řemeslnické dílny a kde je možné, aby na jednoho učně dohlíželi čtyři vyučení. Výše placené dovolené se podle § 13 stanovuje podle počtu let, po které byl zaměstnanec v pivovaru zaměstnán. (za jeden rok zaměstnání to byly tři dny, za tři roky to bylo šest dní, za šest let to bylo deset dní a za deset let to bylo čtrnáct dní). V případě nemoci dostávali zaměstnanci příspěvek z nemocenské pojišťovny a k tomu příplatek od vedení závodu, čímž vznikla částka téměř ve výši normální mzdy. V § 17 bylo stanoveno, že řemeslnická místa mají být obsazována jen řemeslníky. Dále tu jsou stanoveny zásady pro propouštění a znovu přijímání zaměstnanců. Nejprve se propustili ti ze zaměstnanců, kteří byli přijati jako poslední a tito pak byli při opětovném přijímání přijati jako první. Podle § 19 vojenská cvičení a služba, které netrvaly déle než tři měsíce, nepřerušují trvání pracovního poměru. Podle dalšího paragrafu stížnosti zaměstnanců přednáší vedení podniku odborové organizace a důvěrníci.Vedení podniku a odbory si nemají vzájemně zasahovat do svých kompetencí. Dalším pramenem pro finanční záležitosti zaměstnanců je protokol z roku 1929 ke kolektivní smlouvě ze dne 4. října 1922. Podle něj dostali zaměstnanci pivovaru v polovině prosince 1929 jednorázový vánoční příspěvek, který představoval pro ženaté muže 6,5% a pro svobodné muže 5,5% z ročně vydělané základní mzdy, tj. mzdy podle platných tabulek. Měli na něj však nárok jen ti zaměstnanci, kteří pracovali v pivovaře nepřetržitě od 1. prosince 1928 do 1. prosince 1929. Pokud pracovali v pivovaře kratší dobu než je stanoveno, měli nárok jen na jeho alikvotní část. Tento příplatek nahradil v tomto roce všechny jiné vánoční příplatky nebo vánoční bilanční příplatky. Jednou z organizací, která pomáhala pivovarským dělníkům prosazovat jejich zájmy byla Jednota dělnictva odborů potravin a nápojů. Působila stejně jako již zmíněný Ústřední svaz až do okupace. Podle zákona ze dne 12. srpna 1921 se mohly závodní výbory účastnit schůzí správní rady a valných hromad, ale jen jako pozorovatelé. Podle Františka Dokoupila bylo až 90% dělnictva v pivovaře organizováno v odborech. I úředníci pivovaru měli své vlastní odbory a to Stavovskou odborářskou organizaci pivovarských a sladařských úředníků v rámci okresu Olomouc.37 Další stavební akce mohly z finančních důvodů pokračovat až v roce 1927. V tomto roce a v následujících letech probíhala rekonstrukce závodu. Dne 6. června 1927 bylo uděleno povolení pro stavbu strojovny na výrobu ledu. Také byly přistaveny dva ležácké sklepy a osm obyčejných sklepů. Ve střední části podélné zdi nových sklepů byla zbudována rampa na vyvalování sudů, která měřila na délku 16,15 m a šířku 4 m. Byla postavena nová parní varna a pořízeno nové stáčecí zařízení. Kolaudace všech staveb a zařízení proběhla dne 13. srpna 1929. Dodatečně o deset dní později bylo povoleno užívání druhé garnitury s parním vařením, ale s elektrickým pohonem. 38

37

Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 200 – 202, 212 – 213, 219, 247 - 248 38 týž: s. 98 – 100

18

Na počátku června 1926 postihlo celou tehdejší Československou republiku silné krupobití a průtrž mračen, které vedly na mnoha místech republiky k povodním a záplavám. Tyto povodně a záplavy mohly někde trvat i několik dní. Jednou z obcí , kterou zasáhly, byla též Holice. Jejich ničivému působení v obci napomohla nepromyšlená regulace řeky Moravy, která v té době probíhala. Místním zemědělcům způsobila značné škody na úrodě. Stát pomohl zemědělcům v jejich tíživé situaci tím, že jim prodával osivo za sníženou cenu (o 70% nižší). Jakým způsobem zasáhla pivovar není známo. Ve fondu pivovaru se sice nacházejí fotografie z povodní, ale nelze z nich určit přesný rozsah škod. K nové regulaci řeky Moravy došlo na počátku 30.let.39 3. Vývoj pivovaru v letech 1930 – 1939 V kampani 1931/32 dochází ke značnému úbytku v konsumaci piva a zisky z prodeje piva jsou minimální. Čistý výnos v této kampani tvořil 2% ze získané celkové tržby. V následující kampani 1932/33 se snížil odbyt a výstav piva a také se o 1.843.517,- Kč snížily příjmy. Čistý zisk byl 268.000,- Kč. V roce 1932 vystavil pivovar 82.057 hl piva. Pro zajímavost uvádím na srovnání roční výstav piva některých moravských a slezských pivovarů v roce 1932. Jsou to tyto pivovary: 1. První brněnský akciový pivovar se sladovnou – 192.569 hl 2. První moravský pivovar akciový se sladovnou v Přerově – 142.395 hl 3. Severomoravský pivovar a sladovna akciová společnost, Holba – Hanušovice – 127.850 hl 4. Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli – 93.206 hl 5. Akciový pivovar v Prostějově – 30.195 hl 6. Hanácké rolnické akciové závody – pivovar se sladovnou v Těšeticích – 21.758 hl 7. Pivovar se sladovnou ve Velké Bystřici – 9.084 hl 8. Arcibiskupský pivovar a sladovna v Kroměříži – 4.506 hl 9. Šalomoun Fried a synové, Odry – 2.672 hl. V celé tehdejší Československé republice se v roce 1932 nacházelo 430 pivovarů, z toho na Moravě a ve Slezsku 71, v Čechách 343 a na Slovensku a Podkarpatské Rusi 16 pivovarů. Největší výstav piva měl z československých pivovarů pivovar na Smíchově (676.066 hl).40 I přes zhoršení výrobních a obchodních podmínek se snažilo vedení podniku hledat jiné možnosti řešení vzniklé krize než propouštění zaměstnanců. Jednou z možností řešení byly tzv. nouzové práce, při kterých nezaměstnaní dělníci pracovali střídavě určitý počet dní na veřejně prospěšných stavbách. Zaměstnanci pivovaru tak v rámci tzv. nouzových prací stavěli zeď kolem zahrady pivovaru. Snahy o nepropouštění zaměstnanců podporovala a dokonce k nim vybízela i sama obec Holice. Obec Holice také nabádala holické podniky, aby v této době dávaly přednost při zaměstnávání občanům obce Holice před pracovníky z jiných měst. Zvýšená nezaměstnanost dělnictva se začala v Holici výrazně projevovat od roku 1931. Protože se mi nepodařilo nikde zjistit, jakým způsobem řešil Hanácký pivovar problém nezaměstnanosti, uvedu na tomto místě způsoby řešení, které zvolila obec Holice. Jednalo se o poukázky na potraviny pro nezaměstnané, tzv. stravovací akci, tzv. mléčnou akci a pořádání již zmíněných tzv. nouzových prací. Při stravovací akci dostal každý ženatý muž bez zaměstnání stravovací poukázku v hodnotě 20 Kč a každý svobodný muž bez zaměstnání stravovací poukázku v hodnotě 10 Kč. Navíc se ještě přidělovaly vánoční potravinové 39 40

Navrátilová, Eva: Osudy obce Holice. Votobia 2005. s. 88 – 89, viz Selké listy poč.června 1926 Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 153 - 155

19

poukazy v hodnotě 600 Kč. V roce 1933 proběhla tzv. mléčná akce, při níž 59 dětí nezaměstnaných dostávalo denně ½ l mléka z družstevní mlékárny ve Vacanovicích. Děti nezaměstnaných měly také možnost stravovat se zdarma ve školní jídelně.41 V kampani 1933/34 dále klesal odbyt piva. Vedení závodu usilovalo o úspory ve výrobě a na režii, aby došlo ke snížení celkových výrobních a odbytových nákladů a tím k vyrovnání poklesu příjmů. Proto tedy pivovar podepsal smlouvu na ochranu odběratelů, kterou inicioval tzv. Ochranný svaz českomoravských pivovarů. Tato smlouva začala platit od 1. ledna 1935. V tomtéž roce se prodávalo pivo jen za hotové. V následující kampani dochází k mírnému zlepšení, které umožňuje koupi hostinců ve Valchově, Radotíně, Hrubé Vodě, Krakovci a hotelu ve Slavkově. V kampani 1937/38 stoupl výstav piva, ale zároveň došlo na podzim 1938 k záboru pohraničí a tím ke ztrátě některých skladů.V kampani 1938/39 stoupl konsum piva a byla uzavřena na dobu deseti let ochranná smlouva. Reorganizuje se též obchod s pivem a pivovarský průmysl. Sládkem byl v letech 1930 – 1943 Karel Straka.42 Předsedou dozorčí rady byl v letech 1930 – 1948 Josef Přikryl. Správcem se stal v roce 1935 Štěpán Dokoupil a v letech 1935 – 1941 František Dokoupil. V letech 1930 – 1935 (Arnošt Novotný) a potom v letech 1941 – 1943 a 1945 - 1948 (František Dokoupil) byli znovu jmenováni jako ředitelé. V roce 1935 se novým právním zástupcem stává JUDr. Jiří Drábek.43 4. Vývoj pivovaru v letech 1939 – 1945 Dle usnesení správní rady ze dne 26. září 1941 a krajského soudu ze dne 4. října 1941 došlo k rozšíření českého názvu podniku o německý název, který zněl: Landwirtschaftliche Hanna Aktien Brauerei mit Malzfabrik in Olmütz. V tomtéž roce mezi akcionáře podniku náleží tito (uvedeni jsou jen ti akcionáři, kteří mají 10 a více akcií): František Zdražil z Holice (144 akcií), Cukrovar v Holici, Rolnická záložna v Holici, Ústřední záložna v Olomouci (50 akcií), Rolnická záložna v Dolanech (41 akcií), Ing. Vilda Wittner (36 akcií), Záložna ve Velkém Týnci (33 akcií), Rolnická záložna v Bohuňovicích (32 akcií), František a Vojtěch Benešovi z Moravské Loděnice (25 akcií), Ludmila Benešová z Moravské Loděnice, Julius a František Fargašovi z Grygova (20 akcií), Stanislav Nakládal z Olomouce, Božena Benešová z Moravské Loděnice (18 akcií), JUDr. Jiří Drábek z Olomouce, Břetislav Coufal ze Svésedlic (17 akcií), Dr. Přikryl z Hodolan (16 akcií), J. Pospíšil z Olomouce, Jiřina Svozilová, František Vavrouch (13 akcií), František Kubín (12 akcií), Marie Drábková z Olomouce, Oldřich Vyjídák z Toveře (11 akcií), Obec Holice, M. Pospíšilová z Olomouce, Alois Kožušníček z Holice, Ad. Ošťádal z Bystročic, Občanská záložna v Olomouci a Svatopluk Fargaš z Grygova (10 akcií). To je 29 akcionářů, kteří drželi dohromady 745 akcií, k tomu musíme ještě přidat 137 akcií zbývajících 41 akcionářů. Celkem to tedy představovalo 882 akcií. Němci od počátku trvání protektorátu usilovali o získání akcií Hanáckého akciového pivovaru v Holici a také o získání vlivu ve vedení pivovaru. Dne 20. prosince 1941 se jim podařilo dostat do správní rady Němce Karla Filzmayera, ředitele sladovny v Olomouci 41

Koudela, Miroslav: Paměti obce Holice. Olomouc 2004. s. 47 – 48, Navrátilová, Eva: Osudy obce Holice. Olomouc 2005. s. 108 - 110 42 Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 155 – 156, Likovský, Zbyněk: Pivovary československého území 1900 – 1948. Praha 2006. s. 311 43 Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 182, Likovský, Zbyněk: Pivovary československého území 1900 – 1948. Praha 2006. s. 311, Krajský soud Olomouc – firemní spisy Sp II. 257, č. kartonu: 63

20

- Bělidlech. Tento muž jim měl pomoci získat vliv na vedení podniku, případně na majetek pivovaru, který by se tak dostal do německých rukou. Aby svůj záměr uskutečnili, provedli Němci několik akcí. Jako první navrhli fúzi Hanáckého akciového pivovaru v Holici s Rolnickým akciovým pivovarem v Litovli. Tento návrh mohl být na první pohled pro vedení holického pivovaru přijatelný, protože by se tak zabránilo uzavření Hanáckého akciového pivovaru v Holici, kterým bylo od Němců stále vyhrožováno. Nakonec však z důvodů jeho naprosté nevhodnosti k jeho přijetí nedošlo. Další německý návrh vycházel z toho, že by byla určitá skupina zájemců ochotna převzít polovinu akcií a to proti hotovému zaplacení tří milionů korun, což představovalo plnou jmenovitou hodnotu celého akciového kapitálu. To by zaručilo pivovaru zachování jeho samostatnosti a jeho další provoz. Ani tento návrh však nebyl přijat. Proto byl podán návrh na vytvoření tzv. zájmového společenství Hanáckého akciového pivovaru v Holici a Rolnického akciového pivovaru se sladovnou v Litovli, který podala prostřednictvím svého generálního tajemníka Ing. Lehnerta a presidenta Okresní živnostenské komory v Olomouci a krajského hospodářského vedoucího NSDAP (Nationalsozialistische Deutsche Arbeitpartei, česky Národně – sociální demokratická strana dělnická, dále jen NSDAP) Karla Knirsche, Hospodářská skupina průmyslu pivovarského a sladařského. Zřízením tohoto společenství by se odstranily křížící se zájmy obou pivovarů a zároveň by se vyhovělo hospodářským směrnicím pro rozvoj pivovarského průmyslu. Již zmíněnou hospodářskou komisí a krajským hospodářským vedoucím NSDAP Knirschem byl jmenován zmocněncem pro jednání za pivovar Litovel statkář z Drahanovic Arnošt Balcařík. Při následujících jednáních se správní a dozorčí radou pivovaru v Holici dojednal Balcařík za účasti JUDr. Oldřicha Lóna, zástupce JUDr. Tognera, tyto podmínky vzniku daného společenství: dojde k rozdělení dosavadních 2.500 kusů akcií v nominální hodnotě 1.200 K na 2.500 akcií v nominální hodnotě 600 K, které se označí jako „Akcie skupiny A”a na 2.500 akcií v nominální hodnotě 600 K, které budou označeny jako „Akcie skupiny B”. Držitelé akcií skupiny B jsou povinni do 6 měsíců odevzdat své akcie do Ústřední záložny rolnické v Olomouci a současně zaplatit ve prospěch holického pivovaru hotovost 1.200 K za každou akcii v nominální hodnotě 600 K. Tyto akcie pak budou převedeny na pivovar v Litovli proti vydání 35% jeho akcií, ale zůstanou uložené po dobu tří let jako depozitum v Ústřední záložně rolnické v Olomouci a bez souhlasu holického pivovaru nesmějí být zcizeny. Toto ujednání si vyžádalo i příslušnou změnu stanov, která byla schválena mimořádnou valnou hromadou dne 28. srpna 1943. Uskutečnění výše uvedeného se však stále oddalovalo, až bylo dne 30. září 1946 na řádné valné hromadě zcela zrušeno, jakožto jednání vynucené pod tlakem okupantů. V otázce akcií byla také důležitá změna článku 18 stanov, ve které se říká, že každá akcie dává jejímu vlastníkovi nebo jeho plnomocníkovi jeden hlas. Ke změnám akciového kapitálu a hodnoty jedné akcie došlo už v roce 1940. V tomto roce 21. prosince byla zvýšena hodnota jedné akcie z 400,- K na 800,- K. Akciový kapitál tedy v tomto roce tvořilo 2.500 akcií v nominální hodnotě 800,- K, což představovalo 2.000.000 K. Dne 17. června 1942 byl tento akciový kapitál zvýšen na 3.000.000 K. Tato hodnota akciového kapitálu zůstala zachována i po roce 1945, ale tvořilo ho 2.500 akcií v nominální hodnotě 1.200 Kčs.44 Co se týká záležitostí zaměstnanců, platí totéž, co v předchozím období, pouze nebyly za okupace uzavírány žádné kolektivní smlouvy, ale místo nich byly vydávány úřední nařízení a vyhlášky.45

44

Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. a. 131 – 132, 136, 158 - 159 45 týž: s. 203

21

Na začátku roku 1939 byl zrušen sklad v Olomouci. V první válečné kampani 1939/40 bylo vystaveno 63.400 hl světlého a černého piva. Od 3. června 1940 bylo povoleno vyrábět jako nejnižší stupňovité pivo jen 8° pivo. Celkový zisk v této kampani byl 126.731 K. Následující válečná kampaň 1940/41 byla po finanční stránce příznivější. Tržba za pivo, pivovarské odpadky a jiné činila poprvé částku 20.138.667 K a oproti loňsku se zvýšila o 4.122.073 K a tím se zvýšil i čistý zisk na 356.037 K. Obchod s pivem se v tomto období řídil směrnicemi Českomoravského svazu pro chmel, slad a pivo a prováděl se jen za hotové peníze. Ve válečné kampani 1940/41 vlastnil pivovar tyto sklady: v Zábřehu, Kroměříži, Kunčicích nad Ostravicí, Dolanech, Kateřinkách, Kojetíně, Králově Poli, Uničově, Přerově, Prostějově, lednici ve Vizovicích, dále hostince ve Valchově, Hrubé Vodě, Krakovci, Radotíně, Popovicích, Dědicích, Olomouci – Řepčíně, Přemyslovcích, Samotiškách, Strábenicích, Bystrovanech a hotel ve Slavkově. Hodnota všeho tohoto majetku byla vyčíslena na 3.368.165 K. V kampani 1941/42 dochází k mírnému vzrůstu výstavu piva a též čistého zisku, který byl v této kampani 364.866 K. V příští válečné kampani se čistý zisk zvýšil na 381.779 K. Dne 1. října 1943 byla výroba piva v holickém pivovaru zastavena. Budovy pivovaru a sladovny sloužily z velké části německé armádě jako skladiště. Od 1. října 1943 pak byla hlavní činností pivovaru distribuce piva pro litovelský pivovar. V letech 1943 – 1948 byl sládkem Vilém Kopuletý. Mnozí ze zaměstnanců pivovaru byli totálně nasazeni na práci do říše nebo do jiných podniků v protektorátu. Od října 1943 až do konce války také docházelo k demontážím a přesunu zařízení pivovaru v Holici do jiných pivovarů, což všechno vedlo k tomu, že po válce byl pivovar ve velmi zuboženém stavu. Jeho budovy a zařízení byly silně poškozeny, přesto však pivovar obnovil svou činnost již v červenci 1945. Slad v té době bral z rozbombardované sladovny Langrovy v Hodolanech, a proto byla první várka plná písku a skla.46 5. Vývoj pivovaru v letech 1948 - 1972 Dne 29. července 1945 zemřel dlouholetý předseda správní rady František Zdražil. V příštím roce vystoupili ze správní rady Kiml a Feit a Karl Fitzmayer jako Němec byl zbaven členství ve správní radě. Dne 30. července 1946 byli členy správní rady Karel Barfus – dělník v Holici, JUDr. Jiří Drábek jako místopředseda, Vojtěch Medek – rolník v Holici, Bohumil Petřík jako předseda, Adolf Novotný a František Dokoupil. Již v roce 1945 došlo podle § 8 dekretu prezidenta republiky ze dne 24. října 1945 č. 101/ Sb. k znárodnění podniků s větším počtem zaměstnanců. U pivovaru byla určující hodnota výroby, která musela být nad 150.000 hl. Jelikož Hanácký akciový pivovar nedosáhl této hodnoty, nebyl v roce 1945 znárodněn. Teprve výměrem Ministerstva výživy Československé republiky ze dne 1. března 1948 byla na pivovar uvalena národní správa, kterou vykonávaly Československé pivovary a to v zastoupení zmocněnce Antonína Žaloudíka. Tato národní správa byla zrušena 15. března 1949 a 5. června 1949 byla firma Hanácký akciový pivovar rolnický se sladovnou v Holici vymazána z obchodního rejstříku pro znárodnění.47 Hned po zrušení národní správy byl pivovar začleněn jako jeden ze závodů do národního podniku Hanácké pivovary se sídlem v Přerově, jehož součástí byl bývalý holický pivovar do roku 1953 a pak v letech 1955 – 1960. V době mezi léty 1953 - 1955 se stal bývalý holický pivovar základním závodem národního podniku Olomoucké pivovary, který vznikl sloučením bývalých pivovarů holického, těšetického a prostějovského. Dne 1. července 1960 byly spojeny Hanácké pivovary Přerov a Ostravské pivovary v jeden podnik s názvem Severomoravské pivovary 46

Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 101, 156 – 157, 159, Likovský, Zbyněk: Pivovary československého území 1900 – 1948. Praha 2006. s. 311 47 Krajský soud Olomouc – firemní spisy Sp II. 257, č. kartonu: 63

22

Přerov, jehož název se v roce 1963 změnil na Severomoravské pivovary a sodovkárny Přerov. Národní podnik Severomoravské pivovary se skládal z následujících devíti závodů: Závod 01 Ostrava s provozem v Hukvaldech, Závod 02 Přerov se sklady piva v Lipníku nad Bečvou, Frenštátě pod Radhoštěm, Valašském Meziříčí, Bystřici pod Hostýnem a Rožnově pod Radhoštěm, Závod 03 Opava s provozem ve Vítkově, Závod 04 Olomouc s provozem v Těšeticích a skladem piva ve Frýdku – Místku (základem tohoto závodu byl původní holický pivovar), Závod 05 Litovel se sklady piva v Českém Těšíně a ve Šternberku, Závod 06 Hanušovice se sklady piva v Šumperku, Jeseníku, Rýmařově a Zábřehu na Moravě, Závod 07 Loučka u Nového Jičína, Závod 08 Vsetín a Závod 09 Jindřichov ve Slezsku.48 Až do 1. května 1953 byl ředitelem František Dokoupil, který se narodil v Tršicích v roce 1902. Po skončení měšťanské školy a obchodní školy a přechodném zaměstnání v Občanské záložně v Ostravě nastoupil Dokoupil v roce 1921 do holického pivovaru. Od roku 1934 až do kampaně 1936/37 zde pracoval jako účetní, potom jako správce a ředitel, jak již bylo uvedeno výše. V roce 1953 ho vystřídal ve funkci ředitele Vojtěch Přidal, který byl však brzy suspendován a nahrazen Josefem Exnerem z Chocně. Exner stál v čele závodu do konce roku 1955, kdy se stal ředitelem závodu František Příkopa. Příkopa se narodil 12. října 1910 v Nasobůrkách u Litovle. Absolvoval nižší reálné gymnázium v Litovli a Obchodní školu v Šumperku. V roce 1930 se stal účetním Rolnického akciového pivovaru se sladovnou v Litovli, kde pracoval až do konce roku 1945. V roce 1946 přešel jako první účetní do pivovaru v Hanušovicích, jež byl pod národní správou až do roku 1948. Po znárodnění tohoto podniku a jeho začlenění do národního podniku Severomoravské pivovary Litovel se stal Příkopa v letech 1953 – 1955 hlavním plánovačem toho podniku. Jak již bylo uvedeno stal se v roce 1955 závodním ředitelem holického pivovaru. V roce 1960 se stal podnikovým ředitelem Severomoravských pivovarů Josef Pešák, který v různých funkcích pracoval po dobu 18 let i v holickém pivovaře. Narodil se 9. dubna 1916 v Žakovicích u Bystřice pod Hostýnem. V roce 1936 složil maturitu na Obchodní akademii v Olomouci. Od 1. září 1936 potom pracoval jako výpomocný úředník po dobu cukrovarské kampaně v Rolnickém akciovém cukrovaru v Dřevohosticích. 1. května 1937 nastoupil do Hanáckého akciového pivovaru v Holici, ve kterém byl zaměstnán nepřetržitě až do 31. srpna 1955. 1. července 1956 byl přeložen jako podnikový ředitel do Ostravských pivovarů.49 V padesátých letech 20. století pracovalo v pivovaře 231 zaměstnanců, 24 řidičů a závozníků a 8 administrativních pracovníků. Od 50. let 20. století šlo většinou o stále pracovníky. Na konci 60.let 20. století docházelo k značné fluktuaci, tj. přecházení pracovníků z jednoho pracovního místa na druhé. Důvodem tohoto jevu mohly být nižší mzdy pracovníků v pivovarnictví než pracovníků v jiných průmyslových odvětvích. Krátce po druhé světové válce vydělával pivovarský dělník průměrně 350 Kč týdně. Po osvobození v roce 1945 bylo nutné přebudovat celou mzdovou soustavu, což vedlo například k přechodu z týdenních platů na měsíční platy. Tento přechod však vyvolal velkou vlnu nevole. Průměrné výdělky všech zaměstnanců pivovaru, včetně technických a administrativních pracovníků byly po roce 1948 následující: v roce 1948 = 658 Kčs, v roce 1952 = 978 Kčs, v roce 1954 (převod na novou měnu byl v poměru 1 : 5) = 1.136 Kčs, v roce 1960 = 1.265 Kčs, v roce 1968 = 1.647 Kčs a v roce 1971 = 1.949 Kčs. I po roce 1948 získávali zaměstnanci pivovaru různé prémie, příspěvky nebo odměny. V roce 1965 byla zaměstnancům první platové třídy zvýšena roční prémie za rok 1964 ze 7% na 10%, ale u ředitele, vedoucího výroby a ekonoma zůstala 7%. V květnu 1965 byl podán návrh krátit prémie zaměstnancům, kteří se neúčastnili 48 49

Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 160 - 161 týž : s. 184 – 186

23

odborových schůzí a byla také stanovena výše odměn dlouholetým pracovníkům závodu. Jednalo se o ženy, které pracovaly v závodu až 15 let a o muže, kteří pracovali v závodu až 20 let. Zaměstnanci byli v této době řazeni do tří kategorií, podle nich byla stanovena i výše těchto odměn. Dlouholetí pracovníci, náležející do I. kategorie dostali 100 Kčs, zaměstnanci II. kategorie 200 Kčs a zaměstnanci III. kategorie 400 Kčs. Všichni zaměstnanci nebo jednotlivci mohli také získat odměny za předčasné splnění nebo překročení plánu. Zaměstnancům byly také podpůrným fondem vypláceny příspěvky u příležitosti narození jejich potomka, úmrtí bývalého zaměstnance nebo týkající se zdravotních záležitostí pracovníků závodu nebo jejich rodinných příslušníků. Pokud byl zaměstnanec nemocný nepřetržitě po dobu jednoho roku, dostával nemocenský důchod, jehož výše se stanovila podle počtu odpracovaných let. Když pobíral nemocenskou déle než jeden rok, měl nárok na celý nebo částečný invalidní důchod, který se vyměřoval podle stupně invalidity, výše výdělku a počtu odpracovaných let. Jeho nejvyšší možná výše však nesměla přesáhnout 60% průměrného výdělku za posledních pět až deset let. Každoročně byly také až 5 zaměstnancům poskytovány jednotýdenní nebo dvoutýdenní poukazy na léčebné pobyty.50 Odborové organizace pivovarského dělnictva vznikly již v druhé polovině 19. století. O působení odborové organizace v holickém pivovaru před rokem 1945 nemáme dostatek konkrétních zpráv. Po druhé světové válce se stal zástupcem pivovarských dělníků v závodě Závodní výbor Revolučního odborového hnutí (dále jen jako ZV ROH), který vznikl z předválečných závodních rad. Zápisy z výročních a členských schůzí ZV ROH se nám dochovaly až od roku 1964. Předsedy ZV ROH byli: Bohumil Baran (1945 - 1947), Vojtěch Crhák (1947 - 1952), Václav Štěpáník (1952 – 1956, 1958 – 1960, 1962 - 1966), František Přidal (1956 - 1958), Arnošt Pustina (1960 - 1962), Josef Voráč (1966 - 1971) a Vl. Kyselý od 14. ledna 1972. V roce 1965 byl začleněn ZV ROH závodu Těšetice do ZV ROH závodu Olomouc. Každý ZV ROH v pivovaru mohl vyslat jednoho delegáta do podnikového výboru ROH (Revoluční odborové hnutí, dále jen ROH) v Přerově. Platila zde však zásada, že vyslaní delegáti z jednotlivých závodů jsou nezastupitelní, což znamená, že za sebe sice mohou poslat zástupce, ale ten bude mít pouze poradní hlas. Původně poslal holický pivovar jako svého delegáta Pospíšilovou, která však neplnila dobře své úkoly a tak byla nahrazena Vincentem Kohoutkem. Nejvyšší formou pracovních i mimopracovních aktivit zaměstnanců se staly od roku 1958 brigády socialistické práce (dále jen BSP), které vznikaly podle vzoru hnutí brigád a úderníků v SSSR (Svaz sovětských socialistických republik). První BSP v bývalém holickém závodě vznikla 1.července 1960 ve spilce. Od 60. let 20. století byla také vedena jejich kronika. Úkolem BSP bylo zajištění splnění stanovených závazků a plánů a zvýšení pracovní iniciativy zaměstnanců. Aby se zvýšila výroba a pracovní iniciativa zaměstnanců byly vyhlašovány různé socialistické soutěže a závazky, většinou se tak dělo u příležitosti nějakého výročí. Tyto soutěže byly vyhodnocovány a jejich úspěšní účastníci byli ohodnoceni bud finančně nebo získáním standarty podnikového ředitele nebo jiného titulu. Závod Olomouc získal například v roce 1965 titul Závod vzorné jakosti. V březnu 1961 byla vytvořena tříčlenná hlídka ochrany a bezpečnosti práce. V roce 1963 se objevily stížnosti zaměstnanců na zvyšování výroby, které bylo spojeno s enormním fyzickým vypětím pracovníků závodu. Došlo tedy k snížení počtu hodin přesčas. V roce 1965 byla zvýšena pomoc v zemědělství. Za konkrétní příklad může sloužit uzavření patronátní smlouvy s JZD (Jednotné zemědělské družstvo) Troubelice. V tomtéž roce byla poskytnuta podpora Slovensku, které postihly kruté povodně. V této době probíhá organizovaný nábor pracovních sil do ostravsko – karvinských dolů, při kterém odešli z olomouckého závodu mnozí 50

Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 174, 213, 217 – 218, 222, 225, 257 – 258

24

zaměstnanci v dělnických profesích. Na jejich místa byli přijati brigádníci z administrativy. V roce 1969 bylo navrženo, aby se zástupci ZV ROH účastnili na poradách mistrů.51 K dobrému fungování závodu bylo potřeba kvalifikovaných zaměstnanců. Proto byla zřízena Závodní škola práce, kterou navštěvovali jak stávající zaměstnanci tak i nově příchozí zaměstnanci. Na této škole se seznamovali hlavně s technickými a technologickými novinkami. Jejich přednášejícími byli vedoucí techničtí pracovníci závodu nebo celého podniku, kteří také sami absolvovali kratší či delší kurzy mimo závod. Závod si také sám vychovával kvalifikovaný dorost. Dělo se tak na podnikovém učňovském středisku v Litovli. Vedení závodu se též staralo o rozvíjení kulturních aktivit u zaměstnanců. Prostředky na to se čerpaly každoročně z fondu kulturních a sociálních potřeb.Tak byla po válce v závodě zřízena knihovna, která čítala na počátku 70. let 1630 svazků. Závod také konal pro své zaměstnance různé poznávací nebo odborné zájezdy, rekreace nebo ozdravné pobyty. Rekreačním účelům sloužily závodu dvě rekreační chaty. První se nacházela v Prostřední Bečvě a mohlo v ní bydlet pět lidí. Druhá chata ležela v údolí Třebůvky u Loštic a byla určena až pro dvacet pět osob. Za užívání těchto chat však bylo nutné zaplatit poplatek 10 Kčs týdně na osobu.52 S opravami zničeného pivovaru se začalo hned po válce. V roce 1946 začala stavba nové bednárny a byla rozšířena umývárna sudů. V následujícím roce vzniklo nové skladiště materiálu, které bylo v roce 1953 rozšířeno. V roce 1948 se postavila nová budova umývárny sudů a požahovny a byla také koupena automatická myčka dopravních sudů. Od počátků 50.let 20. století probíhalo další stavební zvelebování pivovaru a sladovny. Velká rekonstrukce závodu však začala až v roce 1958. V tomto roce byla např. vybudována nová vzdušná stanice s třemi vzdušnými kompresory a také bylo zdokonaleno chlazení piva. Generální opravy v závodě a ve sladovně pak pokračovaly po celá šedesátá léta 20. století.53 Podnik Severomoravské pivovary, n.p. Přerov byl po roce 1989 zprivatizován a dále působil pod názvem Moravskoslezské pivovary, a.s. Přerov. Výroba piva v Moravskoslezských pivovarech byla ukončena v roce 2000, kdy se budovy pivovaru staly skladem litovelského pivovaru.54

II. Vývoj a dějiny archivního fondu Fond byl převzat v roce 1995 do Zemského archivu v Opavě (dále jen ZA v Opavě) jako nezpracovaný z podnikového archivu Moravskoslezských pivovarů, a. s. Přerov, který byl nástupnickou organizací státního, dříve národního podniku Severomoravské pivovary Přerov. V roce 1996 byl předán na olomouckou pobočku ZA v Opavě. U fondu jsou ponechány také písemnosti nástupnických organizací pivovaru. Jde však o písemnosti holického, respektive olomouckého závodu, který byl po znárodnění začleněn nejprve v letech 1949 – 1953 do národního podniku Hanácké pivovary, které nesly v letech 1953 – 1955 název Olomoucké pivovary a které byly v letech 1955 – 1960 opět přejmenovány na Hanácké pivovary. V roce 1960 došlo ke sloučení národního podniku Hanácké pivovary a národního podniku Ostravské pivovary v Severomoravské pivovary, národní podnik Přerov.

51

Janásek, J. – Vaňák, B.: 75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972. Olomouc 1971, 1972. s. 230 – 231, 234 – 235, 237, 246, 250 – 251, 254 52 týž: s. 244 – 245, 257 - 258 53 týž: s. 102 - 105 54 Likovský, Zbyněk: Pivovary československého území 1900 – 1948. Praha 2006. s. 311

25

Jakým způsobem byly dokumenty pivovaru uloženy v závodě před zřízením podnikového archivu Severomoravských pivovarů na počátku 60. let 20. století a později po roce 1989 v akciové společnosti Moravskoslezské pivovary se mi nepodařilo zjistit. V evidenční kartě NAD je fond uveden jako přírůstek číslo 66/95.

III. Archivní charakteristika fondu Fond obsahuje všechny typy dokumentů kromě listin. Největší část z nich tvoří aktový materiál. Jak již bylo uvedeno výše, nacházejí se ve fondu i dokumenty nástupnických organizací pivovaru. Jedná se dokumenty vzniklé činností bývalého holického pivovaru v době, kdy byl součástí těchto podniků: Hanácké pivovary, Olomoucké pivovary a Severomoravské pivovary. Více je o tom pojednáno v předchozí kapitole. Součástí fondu nebyly žádné registraturní pomůcky ani spisový plán. Ve spisu o fondu, který je součástí spisové agendy pobočky, se nachází jen prozatímní inventář z roku 1970, zpracovaný v podnikovém archivu Severomoravských pivovarů, a soupis dokumentů fondu, které bylo možno použít jenom ke snazší orientaci ve fondu. Zaznamenávají totiž spíše uložení archiválií v kartonech při předávání do archivu než jejich původní uspořádání. Proto jsem uspořádala archiválie fondu podle pravidel z Archivní příručky a požadavků ZA v Opavě na zpracování těchto typů fondů. Všechny archiválie fondu jsou uspořádány věcně a chronologicky. Archivní materiál tohoto fondu jsem rozdělila následovně:

A. KNIHY B. SPISY I. Vedení a správa II. Majetek – 1. Soupisy majetku pivovaru a jeho převody po znárodnění 2. Inventáře pivovaru III. Daně IV. Zaměstnanci V. Obchod VI. Výroba C. ÚČETNÍ MATERIÁL I. Účetní knihy II. Účetní spisy D. PLÁNY E. FOTOGRAFIE 26

První skupinu archiválií fondu tvoří úřední knihy správního charakteru. Jedná se většinou o zápisy ze schůzí správní nebo dozorčí rady, předsednictva, ředitelstva nebo valných hromad. Všechny knihy této skupiny, kromě dvou z nich, vznikly v rozmezí let 1897 – 1945. Dvě výjimky představují Protokoly ze schůzí dozorčí rady z let 1945 – 1947 a Zápisy o schůzích podpůrného fondu v Hanáckém pivovaru v Olomouci z let 1947 – 1949, na který navazují další dokumenty podpůrného fondu, které jsou zařazeny pod spisový materiál. Součástí tohoto fondu je také stavební deník, popisují průběh stavby pivovaru a sladovny a abecední adresář odběratelů a obchodních partnerů pivovaru. Jak již bylo uvedeno, velkou část písemností fondu tvoří spisový materiál, jehož vetší část pochází až z doby po roce 1945. U některých spisů bylo možné pozorovat určitou snahu o jejich uspořádání tématicky nebo podle obsahu již u původce, resp. při uložení v podnikovém archivu Severomoravských pivovarů. Pokud to šlo, snažila jsem se toho uspořádání zachovat. Jednalo se většinou o písemnosti, týkající se výroby, zaměstnanců (podpůrný fond) nebo obchodu. Kapitola Spisy byla detailněji rozčleněna na jednotlivé podkapitoly. V podkapitole Vedení a správa se nachází dokumenty týkající se vedení a správy pivovaru, z nichž jsou důležité hlavně živnostenské listy pivovaru v Holici a likérky v Dolanech a Stanovy Hanáckého akciového pivovaru rolnického se sladovnou v Olomouci - Holici. Zajímavé je, že kromě již zmíněných stanov se v této podskupině nachází také Stanovy Svazu Československých hospodářských vývozních sladoven v Olomouci z roku 1931 a Stanovy Ústředního svazu průmyslu pro Čechy a Moravu z roku 1941. Stanovy Ústředního svazu existují ve dvou verzích a to v české a v německé. Zpráva o zrušení Nadace usedlých ve Velké Bystřici je součástí dokumentů tohoto fondu, protože pivovar vlastnil 5 podílů této nadace. Nic bližšího o této nadaci se mi však nepodařilo zjistit. Podkapitola Majetek se týká majetkových záležitostí pivovaru. Tato podkapitola obsahuje hlavně kupní smlouvy na pozemky a nemovitosti, které patřily pivovaru a také dokumenty o převodech těchto pozemků a nemovitostí po znárodnění na různé organizace a podniky. Již zmíněné kupní smlouvy pocházejí z let 1903 – 1937, ostatní dokumenty jsou z doby po roce 1948. Obsahem dokumentů podkapitoly Daně jsou zápisy o stanovení výše daní a o jejich platbách. Podkapitola Zaměstnanci obsahuje dokumenty, týkající se finančních, sociálních a pracovních záležitostí zaměstnanců. Většina dokumentů této podskupiny pochází z doby po roce 1945. V podkapitole Obchod se nachází dokumenty, jejímž obsahem jsou zápisy o obchodní činnosti pivovaru, nebo obchodní korespondence. Dokumenty této podskupiny pocházejí z rozmezí let 1904 – 1969. Dokumenty podskupiny Výroba se týkající plánů, rozborů, hodnocení a kontroly výroby a výrobních postupů pivovaru. Velká většina těchto dokumentů vznikla v době po roce 1948. Účetní materiál je rozdělen na účetní knihy a účetní spisy. Účetní knihy jsou řazeny chronologicky a pochází z rozmezí let 1904 - 1953. Zápisy v některých účetních knihách nejsou však uspořádány podle let, ale podle jmen odběratelů a obchodních partnerů pivovaru (Hlavní kniha účetní a Saldo Conto osobní). Mezi účetní knihy tohoto fondu patří kromě hlavních účetních knih (Hlavní účetní kniha, Saldo Conto osobní), také pomocné účetní knihy (Prima Nota a jiné), dvě knihy odbytu, dvě skladní knihy, tři inventáře majetku hostinců a odběratelů pivovaru a knihy mezd. Mezi účetními spisy najdeme mimo jiné dokumenty, jejichž obsahem jsou záležitosti týkající se dluhů pivovaru nebo finanční bilance. Časový rozsah účetních spisů je 1906 – 1968. Součástí fondu jsou také stavební plány pivovaru v Holici z roku 1949, plány budov a zařízení likérky v Dolanech z roku 1921, nákres na zhotovení ohradní zídky a plotu kolem 27

pozemku při skladu ve Vrahovicích z roku 1931, nedatované situační plánky pivovaru, které tvoří samostatnou skupinu tohoto fondu a jsou uloženy v kartonu č. 12. Počet plánů budov a zařízení likérky v Dolanech je jedenáct kusů, z nichž každý jednotlivý kus má jiné rozměry. V regestu inventárního seznamu jsem uvedla nejmenší a největší rozměr. Nákres na zhotovení ohradní zídky a plotu kolem pozemku při skladu ve Vrahovicích představuje jeden kus, na kterém je však zaznamenáno několik nákresů k vybudování ohradní zídky a plotu, u nichž se objevují tři různá měřítka. I v tomto případě jsem při jejich zápisu do regestu postupovala stejně jako u zápisu rozměrů. Další skupinu archiválií fondu tvoří fotografie pivovaru v Holici z let 1915 - 1920, z povodní v červnu 1926 a automobilu na rozvoz piva asi z roku 1930, které tvoří dvě samostatné skupiny tohoto fondu a jsou uloženy v kartonu č. 12. Výjimkou jsou dvě fotografie pivovaru v Holici asi z let 1915 – 1920, které nemohli být kvůli svým větším rozměrům uloženy v kartonech, a proto jsou uloženy v samostatném obalu a označeny stejným způsobem jako archivní přebaly Existenci posteriorií ve fondu z období, kdy holický pivovar byl závodem národních podniků Hanácké, Olomoucké, resp. Severomoravské pivovary naznačovala již původní datace fondu do roku 1970. Při pořádání fondu byla však objevena další posteriora až do roku 1985. Došlo tedy k úpravě časového rozsahu fondu na 1896 - 1948(1985). Ne všechny archiválie se daly bezpečně datovat( plány, fotografie, některé dokumenty výroby). V případě, kdy se dalo určit datum alespoň přibližně, je toto datum napsané v hranaté závorce. Kde se nedalo datum odhadnout, je uvedena zkratka s.d.(bez datace). Aktový materiál, plány a fotografie jsou v dobrém fyzickém stavu. Některé z úředních knih mají poškozenou vazbu a u jiných z nich došlo k oddělení listů knihy od desek kožené vazby. Dokumenty fondu jsou psány česky a německy. V němčině jsou napsány dopisy skladu ve Vídni s pivovarem a smlouvy s knížetem Janem II. z a na Liechtensteinu a ostatní smlouvy, týkající se majetku v Dolanech. Aktový materiál z let 1940 – 1945 je dvojjazyčný. Dokumenty a knihy z doby před rokem 1945 jsou většinou psány rukou a dokumenty po roce 1945 většinou na stroji. Všechny spisy byly původně uloženy v papírových obalech většinou bez poznámek o kancelářské manipulaci s nimi, a proto bylo možné přebalit je do archivních spisových přebalů. Původní obaly jsem nechala jen u těch písemností, od nich se nedaly oddělit. K inventáři jsem vyhotovila rejstříky osobní, místní, institucí a věcný, jejichž hesla odkazují na inventární čísla. Při pořádání fondu jsem provedla vnitřní skartaci, při níž jsem vyskartovala 0, 50 bm materiálu duplicitního, respektive multiplicitního z let 1921 – 1979. Šlo většinou o kopie dokumentů účetní a finanční povahy, výpisů z pozemkové knihy, hospodářských plánů, vyhlášek a stavebních plánů likérky v Dolanech. Fond čítá 285 inventárních jednotek uložených v 84 evidenčních jednotkách, z toho je 63 úředních knih, 12 kartonů aktového materiálu, 4 plány (uloženy v kartonu č. 12 v řadě s ostatním aktovým materiálem) a 5 jednotlivých fotografií (dvě z nich jsou uloženy v kartonu č. 12 v řadě s ostatním aktovým materiálem, další dvě, které jsou uloženy pod jedním 28

jedním inventárním číslem, jsou uloženy mimo kartony ve zvláštním obale). Díky vnitřní skartaci a překartonování archiválií došlo k výraznému snížení jejich rozsahu z 4.05 bm na 2.92 bm. Dalším možným důvodem proč k tomu došlo je kromě vnitřní skartace také skutečnost, že původně byla většina aktového materiálu fondu uložena v širších obalech.

IV. Stručný rozbor archivního fondu V této kapitole se stručně zmíním o některých důležitých nebo zajímavých dokumentech z fondu. Pro poznání vnitřní organizace a fungování podniku jsou důležité Stanovy Hanáckého akciového pivovaru rolnického se sladovnou, které se nacházejí ve fondu. Kromě nich najdeme ve fondu také ještě Stanovy Svazu Československých hospodářských vývozních sladoven v Olomouci a Stanovy Ústředního svazu průmyslu pro Čechy a Moravu. Zajímavý pramen pro počátky činnosti pivovaru představují živnostenské listy pivovaru v Holici a likérky v Dolanech. Zajímavým materiálem podle mě mohou být i písemnosti, týkající se majetku, majetkových převodů pivovaru a to hlavně po znárodnění. O sociální situaci zaměstnanců si můžeme udělat představu z dokumentů podpůrného fondu. Z některých dokumentů fondu se můžeme dozvědět mnoho také o finančních záležitostech pivovaru. Jako zajímavost bych vybrala defraudaci správce a účetního Sängera a manko skladníka Janíčka ze skladu Nový Jičín. Z dokumentů, týkajících se obchodu se mi zdají zajímavé ty, jejichž obsahem jsou spory pivovaru s odběrateli piva, obchodní korespondence se skladem ve Vídni nebo přepočet staré měny na novou v roce 1953. Jedním z příkladů obchodních aktivit pivovaru je účetní výkaz skladování v Dolanech pro sladovnu Samis Groag z Týnečka. Z účetních knih bych vybrala jako zajímavé knihy mezd, ze kterých můžeme zjistit informace o výši platů a služného zaměstnanců pivovaru. Z účetních materiálů bych doporučila jako zajímavé dokumenty, týkající se dluhů pivovaru u Ústřední záložny rolnické v Olomouci, Rolnické záložny v Blatci a Rolnické záložny v Dolanech. Informace o jménech odběratelů piva, nájemců hostinců, obchodních partnerů pivovaru nebo věřitelů pivovaru lze najít v účetních knihách. Představu o tom, jak vypadala budova pivovaru asi v první třetině 20. století si můžeme udělat na základě fotografie pivovaru, která tvoří ve dvou exemplářích součást fondu. O stavební podobě pivovaru v Holici a likérky v Dolanech se můžeme také mnoho dozvědět z příslušných plánů. Celkově si ze všech archiválii tohoto fondu můžeme udělat představu o vnitřní struktuře pivovaru, jeho výrobní a obchodní činnosti, o jeho finančních záležitostech a o jeho zaměstnancích.

V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení archivní pomůcky Tento fond zpracovala, vytvořila k němu inventární seznam, napsala úvod a sestavila rejstříky v letech 2007 – 2008 v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě jako svou diplomovou práci Petra Absolonová, studentka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

29

Inv. číslo

Obsah

časový rozsah

A. KNIHY 1

Zápisy z valných hromad

1919 – 1947

2

Protokol ze schůzí správní rady

1897 – 1900

3

Kniha protokolní ze schůzí správní rady

1906 – 1916

4

Kniha protokolní ze schůzí správní rady

1916 – 1920

5

Kniha protokolní ze schůzí správní rady

1920 – 1923

6

Kniha protokolní ze schůzí správní rady

1923 – 1926

7

Kniha protokolní ze schůzí správní rady

1926 – 1929

8

Kniha protokolní ze schůzí správní rady

1929 – 1933

9

Kniha protokolní ze schůzí správní rady

1933 – 1938

10

Kniha protokolní ze schůzí správní rady

1938 – 1942

11

Kniha protokolů ze schůzí správní rady

1942 – 1948

12

Programy ke schůzím správní rady

1908 – 1920

13

Zápisy ze schůzí předsednictva

1917 – 1920

14

Zápisy ze schůzí předsednictva

1920 – 1925

15

Zápisy ze schůzí předsednictva

1925 – 1927

16

Zápisy ze schůzí předsednictva

1927 – 1931

17

Zápisy ze schůzí předsednictva

1931 – 1934

18

Zápisy ze schůzí předsednictva

1934 – 1940

19

Zápisy ze schůzí předsednictva

1940 – 1943

20

Protokoly ze schůzí ředitelstva a z valných hromad

1897 – 1900

Protokoly ze schůzí ředitelstva

1900 – 1904

21

30

karton

Inv. číslo 22

Obsah

časový rozsah

Protokol ze schůzí ředitelstva a z valných hromad

1904

Protokoly ze schůzí ředitelstva a správní rady

1904 – 1906

Kniha ředitelstva pro vnitřní obchodní úmluvy

1898 – 1904

25

Protokoly ze schůzí dozorčí rady

1909 – 1920

26

Protokoly ze schůzí dozorčí rady

1920 – 1944

27

Protokoly ze schůzí dozorčí rady

1945 – 1947

28

Zápisy o schůzích podpůrného fondu v Hanáckém pivovaru v Olomouci

1947 – 1949

Protokol revizorů valnou hromadou volených

1904 – 1909

30

Kniha protokolů

1904 – 1909

31

Abecední adresář odběratelů a obchodních partnerů Hanáckého pivovaru

s.d.

Zápisník o schůzích a revizích dozorčí rady v Dolanech

1909 – 1933

Stavební deník o průběhu stavby pivovaru a sladovny

1896 – 1902

23 24

29

32 33

31

karton

Inv. číslo

Obsah

časový rozsah

karton

B. SPISY I. Vedení a správa 34

Živnostenské listy pivovaru v Holici a likérky v Dolanech

1896 - 1947

1

Stanovy, jejich změny a jejich zápisy v Úředním listu

1918 - 1948

1

Stanovy Svazu Československých hanáckých vývozních sladoven v Olomouci

1931

1

Stanovy hospodářské skupiny průmyslu sladařského Ústředního svazu průmyslu pro Čechy a Moravu

1940

1

38

Převody akcií ve správní radě 28.3. a 10.10.1941

1941

1

39

Zásady a směrnice

1941 - 1970

1

40

Revizní zpráva č.102 o hospodářském a majetkovém stavu v Pivovaře v Olomouci – Holici a Lihovaře v Dolanech a prohlídka Pivovaru v Těšeticích

1948

1

Návrh zaměstnanců znovu jmenovat Františka Dokoupila závodním ředitelem

1949

1

Plná moc zmocňující pana Františka Dokoupila k obchodním jednáním, souvisejícím s provozem závodu Olomouc – Holice

1949

1

Informace o pivovaru a o zastavení jeho výroby k 31.12.1943 a dočasné zastavení činnosti provozovny Těšetice od 1.10. 1953 do 31.3.1954

1949 - 1954

1

Zpráva o zrušení národní správy nad Nadací usedlých ve Velké Bystřici

1954

1

Zprávy ze schůzí Závodní organizace Komunistické strany Československa

1960 - 1969

1

Schůze Revolučního odborového hnutí

1960 - 1970

1

35 36 37

41 42

43

44 45 46

32

Inv. číslo

Obsah

časový rozsah

karton

47

Referáty k významným výročím

1960 - 1971

1

48

Změna názvu Severomoravských pivovarů na Severomoravské pivovary a sodovkárny a jejich sloučení s Potravinářskými závody

1963

1

Zápis ze společné porady Místního národního výboru( MNV) v Holici a všech závodů na katastru obce Holice

1966

1

Seznam středisek a telefonní seznam Severomoravských pivovarů a sodovkáren závodu Olomouc

1966

1

Žádosti obcí o finanční příspěvky na budování veřejně prospěšných zařízení

1966 - 1979

1

49

50 51

II. Majetek 1. Soupisy majetku pivovaru a jeho převody po znárodnění 52

Majetkové záležitosti v Dolanech

1903 - 1916

1

53

Kupní smlouvy na pozemky v Holici

1911 - 1930

1

54

Kupní smlouva na pozemky na Lazcích

1913

1

55

Kupní smlouva o koupi nemovitosti v Kateřinkách

1924 - 1925

1

56

Kupní smlouva na pozemky v Kunčicích nad Ostravicí, jejich převod po znárodnění a opravy na domě č 124

1924 - 1950

1

Kupní smlouvy o koupi nemovitosti a pozemků v Nové Vsi u Králova Pole

1927

2

58

Kupní smlouvy na dvě nemovitosti v Kojetíně

1927

2

59

Kupní smlouva o koupi pozemků v Uničově

1928

2

60

Kupní smlouva o spoluvlastnictví nemovitosti ve Velké Bystřici

1928 - 1931

2

61

Vyjádření o koupi pozemku v Kroměříži

1929 - 1952

2

62

Kupní smlouva na nemovitosti ve Vrahovicích a jejich převod po znárodnění

1930 - 1950

2

57

33

Inv. číslo

časový rozsah

karton

Kupní smlouva na nemovitosti ve Vizovicích a jejich převod po znárodnění

1930 - 1952

2

Kupní smlouva na nemovitosti v Přemyslovcích a jejich převod po znárodnění

1932 - 1951

2

Odstupní smlouva na nemovitosti v Křemenci a v Krakovci

1934

2

Ověřený výpis vodního práva pivovaru na vodní dílo v Dolanech

1935

2

67

Kupní smlouva na koupi nemovitosti v Dědicích

1937

2

68

Prohlášení o výmazu „souzástavního” práva za pohledávky Ústřední záložny rolnické v Olomouci na hostinci v Krakovci a domě v Křemenci

1937

2

Kupní smlouva na nemovitosti v Zábřehu a jejich převod po znárodnění

1937 - 1950

2

Zápis o získání hostince v Řepčíně v dražbě a jeho převod na Komunální podniky města Olomouce

1937 - 1953

2

Finanční soupisy nemovitostí, zařízení a výrobků pivovaru

1947 - 1951

2

72

Převod majetku ve Strábenicích

1948 - 1950

2

73

Převod likérky v Dolanech na Lihovarské a drožďářské závody

1948 - 1951

2

74

Převod nemovitosti v Hrubé Vodě

1948 - 1952

2

75

Nemovitosti pivovaru v Olomouci – městě a jeho převody na Komunální podniky města Olomouce

1948 - 1953

2

Výpisy z pozemkové knihy, týkající se majetku v Hodolanech a jeho převod na Komunální podniky města Olomouce

1948 - 1955

2

77

Ostatní majetkové záležitosti a převody pivovaru

1948 - 1960

2

78

Majetkové záležitosti v Holici

1948 - 1964

2

63 64 65 66

69 70 71

76

Obsah

34

Inv. číslo 79

Obsah

časový rozsah

karton

Převod majetku v Olšanech, Vrahovicích a Skalce – Pivíně

1949

2

80

Převod domu v Hodolanech

1949

3

81

Převod majetku v Hodolanech na Autorenovu

1949 – 1950

3

82

Převod domu v Přerově

1949 – 1950

3

83

Převod majetku Jaroslava Číhala a bývalého litovelského pivovaru v Pavlovičkách

1949 – 1953

3

84

Dohody o převodu majetku

1953 – 1954

3

85

Soupis sadů, rybníků, lesů, zemědělské půdy, sudů a ovocných stromů

1953 – 1963

3

Soupis aktiv a pasiv nemovitostí, pozemků a zařízení pivovaru

1960

3

Statický posudek skladovacích prostorů a stávajících stropních konstrukcí

1960

3

Převod pozemků v Hrubé Vodě na Okresní správu silnic Olomouc

1972 – 1973

3

Hospodářská smlouva na pozemky v Horní Bečvě

1976 – 1977

3

86 87 88 89

2. Inventáře majetku pivovaru 90

Inventář majetku pivovaru

1928 – 1947

3

91

Inventář v hostincích

1929 – 1943

3

III.Daně 92

Výpočet zvláštní daně výdělkové

1947

3

93

Vrácení lihové monopolní daně

1949

3

94

Daň činžovní a daň z obratu

1950 – 1954

3

35

Inv.číslo

Obsah

časový rozsah

karton

IV. Zaměstnanci 95

Defraudace správce a účetního Sängera a manko skladníka Janíčka ze skladu Nový Jíčín

1902 – 1953

3

96

Žádosti o místa skladníků

1906 – 1949

3

97

Protest zaměstnanců likérky v Dolanech proti ukončení jejího provozu a reakce sládka Miškovského na nařčení, že očerňuje pivovar a správní radu

1915

3

98

Mzdová politika pivovaru

1930 - 1970

3

99

Pojištění zaměstnanců

1931 – 1945

4

100

Platy a odměny zaměstnanců

1935 – 1970

4

101

Poskytování volna a dovolené zaměstnancům

1943 – 1965

4

102

Podpůrný fond

1947 – 1961

4

103

Podpůrný fond – žádosti zaměstnanců o sociální příspěvky

1948 – 1961

4

Přehled stálých zaměstnanců a potřeba nových kádrů

1950 – 1967

4

105

Učni a dorost

1950 – 1970

4

106

Závodní smlouva závodu 04 Olomouc

1952

4

107

Kolektivní smlouva

1958 – 1959

4

108

Kolektivní smlouva 3. pětiletka

1960 – 1965

4

109

Kolektivní smlouva

1960

4

110

Kolektivní smlouva

1961

4

111

Kolektivní smlouva

1962

5

112

Kolektivní smlouva

1963

5

113

Kolektivní smlouva

1964

5

104

36

Inv. číslo

Obsah

časový rozsah

karton

114

Kolektivní smlouva

1965

5

115

Kolektivní smlouva

1966

5

116

Kolektivní smlouva

1967

5

117

Kolektivní smlouva

1968

5

118

Kolektivní smlouva

1969

5

119

Kolektivní smlouva

1970

5

120

Zápisy ze schůzí podpůrného spolku

1956 – 1963

5

121

Žádosti o výpis z trestního rejstříku pro podnikové řidiče

1957 – 1958

5

122

Nejlepší zaměstnanci

1957 – 1959

5

123

Podnikový fond pracujících

1957 – 1965

5

124

Prémiový fond

1959 – 1965

5

125

Opatření ke zlepšení bezpečnosti práce a pracovních a sociálních podmínek zaměstnanců

1959 – 1967

5

126

Soutěže a socialistické závazky

1959 – 1970

6

127

Plán pracovních míst pro osoby se změněnou pracovní schopností

1961 – 1962

6

128

Sazby náhrad za 1 km jízdy vlastním autem

1966

6

129

Rezoluce zaměstnanců Severomoravských pivovarů a sodovkáren

1968

6

130

Prodej piva zaměstnancům

1968

6

131

Podniková bytová politika a výstavba

1977 – 1979

6

132

Náplň práce jednotlivých zaměstnanců pivovaru

s.d.

6

37

Inv. číslo

Obsah

časový rozsah

karton

V. Obchod 133

Informace o firmě L. Stadtmüller a důvěrná zpráva o hotelu Austria

1904 - 1906

6

134

Sporné záležitosti týkající se odběratelů piva

1904 - 1921

6

135

Obchodní korespondence skladu ve Vídni s pivovarem a pivovaru s jinými odběrateli

1904 - 1922

6

Smlouva s manželi Štěpánkovými na odběr piva pro jídelnu na Masarykově náměstí v Olomouci

1921

6

137

Soupis obchodních knih

1949

6

138

Přepočet staré měny na novou

1953

6

139

Žádost o potvrzení převzatých investic od Ostravského pivovaru, provozovna Karviná

1953

6

Dokumenty, týkající se zřízení vlečky pivovaru Holice, Hospodářská smlouva o spoluužívání vlečky mezi Severomoravskými pivovary a Drobným zbožím

1953 - 1981

6

Patronátní smlouvy s JZD Troubelice

1962 - 1969

6

136

140

141

VI. Výroba 142

Zásoby a obsah sklepů

1903 - 1964

6

143

Výstav piva

1903 - 1968

6

144

Kontrola pivovaru a kvality jeho výrobků

1905

6

145

Přehled cen piva a lihovin

1948 - 1953

6

146

Zřízení zušlechťovací stanice v Dolanech

1949

6

Plán hospodářsko - finanční

1949

6

147

38

Inv. číslo

Obsah

časový rozsah

karton

148

Plán hospodářsko - finanční

1950

7

149

Plán hospodářsko - finanční

1951

7

150

Plán hospodářsko – finanční

1952

7

151

Plán finanční

1953

7

152

Plán hospodářsko – finanční

1954

7

153

Plán hospodářsko - finanční

1955

7

154

Plán 3. pětiletky s výhledem na 4. pětiletku

1960 - 1970

7

155

Plán hospodářský

1960 - 1961

7

156

Plán hospodářský

1962

7

157

Plán hospodářsko – finanční

1963

7

158

Plán hospodářsko – finanční

1964

7

159

Plán hospodářský

1965

8

160

Plán hospodářsko - finanční

1966

8

161

Plán hospodářský

1967

8

162

Plán hospodářský

1968

8

163

Akční plán a program

1950 - 1968

8

164

Převzetí strojů,zařízení, dopravních prostředků a sudů a jejich případná likvidace (záruční listy)

1950 - 1985

8

165

Měsíční výkazy o výrobě

1952 - 1964

8

166

Hospodaření dokrmen skotu za I. pololetí

1954

8

167

Zvýšení efektivity výroby a kontrola práce a výroby

1957 - 1961

8

Technicko – ekonomický rozbor

1958

8

168

39

Inv.číslo

Obsah

časový rozsah

karton

169

Komplexní rozbor

1960

8

170

Komplexní rozbor

1961

8

171

Komplexní rozbor

1962

8

172

Komplexní rozbor

1963

8

173

Komplexní rozbor

1964

8

174

Komplexní rozbor

1965

9

175

Komplexní rozbor

1966

9

176

Komplexní rozbor

1967

9

177

Komplexní rozbor

1968

9

178

Komplexní rozbor

1969

9

179

Komplexní rozbor

1970

9

180

Roční komplexní rozbor

1981

9

181

Roční komplexní rozbor

1985

9

182

Generální opravy a přehled finančních prostředků na ně

1958 - 1985

9

183

Normy výroby

1961 - 1980

9

184

Výpočet HV iHlavní výrobaj a VZ iVýroba závoduj

1961 - 1964

9

Hodnocení a kontrola jakosti piva a sladu

1961 - 1983

9

186

Degustace piva

1960 - 1962

9

187

Vnitropodniková rajonizace Severomoravských pivovarů, n.p. Přerov

1962 - 1963

9

Bilance výrobních kapacit pivovarů a sladoven

1964

9

185

188

40

Inv. číslo 189

Obsah

časový rozsah

karton

Služební cesty zástupce Severomoravských pivovarů do závodu v Holici za účelem kontroly jeho činnosti

1969 - 1980

9

Zápisy o prověrkách výroby, technologie, zlepšení jakosti, úrovně hygieny a sanitace

1972 - 1984

9

Zápis o povolovacím řízení k uvedení do trvalého provozu varny

1973

9

192

Výsledky a zápisy biologické kontroly

1976 - 1985

9

193

Lahvovna – srovnání výkonu staré a nové lahvovny

1978 - 1979

9

Výrobní opatření v době výměny dřevěných kádí za nerez ve spilce

1979

9

Oponentní řízení k úkolu Stacionární sladování – SOLMALT

1979

10

196

Zápisy o inventuře rozpracovaného piva

1979 - 1985

10

197

Stanovení konečného prokvašení piva

1979 - 1989

10

198

Kontrolní várka

1980

10

199

Kontrolní sladování v pivovaře Olomouc

1980

10

200

Opatření ke snížení reklamací vadného piva

1980

10

201

Kontrola množství rozbitného skla v lahvovně

1980 - 1983

10

202

Technický postup při sladování

1981

10

203

Cylindrokonické tanky

1981 - 1982

10

204

Jednání o výrobě slatinek mezi Seliko, Obchodními sladovnami Prostějov a Severomoravskými pivovary

1981 - 1985

10

Výpočet kapacit varny a spilky v návaznosti na kvašení a dokvašování v CKT

1982

10

190

191

194 195

205

41

Inv.číslo 206

Obsah

časový rozsah

karton

Odpověď na reklamaci Severomoravských pivovarů u firmy Destila – kovodělné družstvo Brno

1983

10

Vyjádření hygienika k hygienickým podmínkám v pivovaře

1983

10

Zpráva o měření filtrace piva v pivovaře Olomouc – Holice, provedené Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským

1984

10

Chemický rozbor piva Severomoravského pivovaru, závodu Olomouc od Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského

1984

10

Zápis z projednání příčin zvýšené spotřeby křemeliny při filtraci a možnosti jejího snížení, Zpráva o provedení zkušební filtrace na křemelinovém filtru

1985

10

211

Dílčí zprávy o vnitropodnikové revizi

1980 - 1985

10

212

Zápisy o kontrolách výroby

1980 - 1985

10

213

Zápisy z výrobních porad

1980 - 1985

10

214

Obsah nákladů a výnosů jednotlivých středisek Severomoravských pivovarů

s.d.

10

Zpráva o opatřeních vyplývajících z usnesení X. sjezdu KSČ o snížení spotřeby paliv a elektřiny v Olomouckých pivovarech

s.d.

10

Zpráva o kontrole v pivovarských závodech Severomoravských pivovarů

s.d.

10

207 208

209

210

215

216

42

Inv. číslo

Obsah

časový rozsah

C. ÚČETNÍ MATERIÁL I. Účetní knihy 217

Hlavní kniha účetní

1904 - 1916

218

Hlavní kniha účetní

1914 - 1926

219

Hlavní kniha účetní

1927 - 1945

220

Hlavní kniha účetní

1935 - 1945

221

Hlavní kniha účetní

1944 - 1945

222

Saldo Conto osobní

1914 - 1927

223

Saldo Conto osobní

1927 - 1930

224

Saldo Conto osobní

1930 - 1941

225

Saldo Conto osobní

1933 - 1944

226

Saldo Conto osobní

1936 - 1945

227

Prima - Nota iPomocná knihaj IV.

1923 - 1927

228

Prima - Nota iPomocná knihaj V.

1927 - 1930

229

Prima - Nota iPomocná knihaj VI.

1930 - 1933

230

Prima - Nota iPomocná knihaj VII.

1933 - 1939

231

Prima – Nota iPomocná knihaj VIII.

1939 - 1941

232

Prima - Nota iPomocná knihaj IX.

1941 - 1945

233

Prima - Nota iPomocná knihaj X.

1945

234

Pomocná kniha Dolany

1936 - 1945

235

Amortizační tabulky iPomocná knihaj

1936 - 1945

236

Kniha odbytu Loučka

1948 - 1949

237

Kniha odbytu Loučka

1949 43

karton

Inv.číslo

Obsah

časový rozsah

238

Skladní kniha piva sklad IV. Nový Jičín

1949 - 1952

239

Skladní kniha piva sklad IV. Nový Jičín

1952 - 1953

240

Inventář – deník majetku pivovaru v hostincích

1927 - 1947

241

Inventář skladů a odběratelů pivovaru

1927 - 1948

242

Inventář skladů a odběratelů pivovaru

1933 - 1946

243

Inventurní deník

1934 - 1947

244

Kniha mezd

1930 - 1932

245

Kniha mezd

1933 - 1935

246

Kniha mezd

1935 - 1938

247

Kniha mezd

1938 - 1940

248

Kniha mezd

1940 - 1943

249

Kniha mezd

1943 - 1946

karton

II. Účetní spisy 250

Pokyny pro účetnictví

1968

10

251

Odpověď ředitelstva správní rady na revizní protokoly

1905 - 1906

10

Výmazní kvitance na dluh u Spořitelny města Loštic

1906

10

Úmluva pivovaru s Ústřední záložnou v Olomouci, s Rolnickou záložnou v Blatci a v Dolanech o splácení dluhu

1906

10

Dlužní úpis na půjčku pivovaru od Rolnické záložny v Dolanech

1906

10

252 253

254

44

Inv. číslo 255

Obsah

časový rozsah

karton

Účetní výkaz skladování v Dolanech pro sladovnu Samis Groag z Týnečka

1906

10

256

Finanční bilance

1933 - 1934

10

257

Finanční bilance

1934 - 1935

10

258

Finanční bilance

1935 - 1936

10

259

Finanční bilance

1936 - 1937

10

260

Finanční bilance

1937 - 1938

11

261

Finanční bilance

1938 - 1939

11

262

Finanční bilance

1939 - 1940

11

263

Finanční bilance

1940 - 1941

11

264

Finanční bilance

1941 - 1942

11

265

Finanční bilance

1942 - 1943

11

266

Finanční bilance

1943 - 1944

11

267

Finanční bilance

1944 - 1945

11

268

Finanční bilance

1945 - 1946

11

269

Finanční bilance

1946 - 1947

11

270

Finanční bilance

1947 - 1948

11

271

Finanční bilance

1948 - 1951

11

272

Stav kaucí a seznam cenných papírů

1933 - 1948

12

Příspěvky „ústřednímu orgánu” (blíže neurčitelný) na rok 1948

1948

12

274

Účetní rekapitulace zásob

1948 - 1951

12

275

Seznam dluhů a dlužníků

1948 - 1953

12

276

Výsledná kalkulace

1950 - 1955

12

273

45

Inv.číslo 277 278

Obsah

časový rozsah

karton

Měsíční a čtvrtletní finanční rozvaha a výkaz

1953

12

Roční, čtvrtletní a měsíční finanční bilance

1954

12

D. PLÁNY 279

280

281

282

Plány budov a zařízení pobočky Hanáckého pivovaru Holice v Dolanech Architekti Bohumil Vodička a Josef Juránek, 1921, Olomouc,1:100, 1:500, světlotisk, 34 x 62,5 cm, 60,5 x 86,5 cm, 11 kusů, dobrý

1921

Nákres na zhotovení ohradní zídky a plotu kolem pozemku při skladišti Hanáckého pivovaru Holice ve Vrahovicích, zednický a tesařský mistr Florián Vyhlídal, 1931, Prostějov, 1:50, 1:200, světlotisk, 46,5 x 31 cm, 1 kus, dobrý

1931

Plán Hanácké pivovary národní podnik Pivovar Holice -, 1949, Přerov, 1: 400, kolorovaný tisk, 1,35 m x 60,5 cm, 1 kus, dobrý

1949

Situační plánky pivovaru -, s.d., Olomouc, -, rukopis, 21,5 cm x 30 cm, 2 kusy, dobrý

s.d.

E. FOTOGRAFIE 283

Fotografie pivovaru v Holici, 2 ks

[1915 - 1920]

284

Fotografie z povodní červen, 2 ks

1926

285

Fotografie automobilu na rozvoz piva, 1 ks 46

[1930]

Osobní rejstřík Čísla odkazují na inventární číslo

Č Číhal Jaroslav…………………………………… 83

D Dokoupil František, ředitel……………………… 41, 42

J Janíček, skladník………………………………… 95 Juránek Josef, architekt…………………………. 279

M Miškovský, sládek……………………………….. 97

S Sänger, účetní a správce…………………………. 95 Stadtmüller……………………………………….133

Š Štěpánkovi, manželé….…………………………..136

V Vodička Bohumil, architekt…………………….... 279 Vyhlídal Florián, zednický a tesařský mistr……... 280

47

Místní rejstřík Čísla odkazují na inventární číslo.

B Blatec, okres Olomouc…………………………………253 Brno…………………………………………………….206

D Dědice, okres Třebíč……………………………………67 Dolany, okres Olomouc………………………………...32, 34, 40, 52, 73, 97, 253 – 255, 279

H Hodolany, dnes část Olomouce………………………....76, 80 - 81 Holice, dnes část Olomouce…………………………….34, 40, 42, 49 53, 78, 140, 208, 279 – 281, 283 Horní Bečva, okres Vsetín………………………………89 Hrubá Voda, okres Olomouc……………………………74, 88

K Karviná ………………………………………………..139 Kateřinky, dnes část Opavy……………………………..55 Kojetín, okres Přerov…………………………………....58 Krakovec, okres Prostějov………………………………65, 68 Kroměříž……………………………………………….. 61 Kunčice nad Ostravicí, okres Ostrava…………………..56

L Lazce, dnes část Olomouce……………………………. 54 Loučka, okres Olomouc……………………………….. 236 - 237 Loštice, okres Šumperk………………………………...252

N Nová Ves u Králova pole, okres Brno………………….57 Nový Jičín ……………………………………………...95, 238 – 239 48

O Olomouc ………………………………………………. 28, 36, 40, 42, 50, 70, 75 – 76, 106, 136, 199, 208 – 209, 253, 279, 282 Olšany u Prostějova, okres Prostějov………………….79

P Pavlovičky, dnes část Olomouce………………………. 83 Pivín - Skalka, okres Prostějov………………………… 79 Prostějov………………………………………………..204, 280 Přemyslovice, okres Prostějov…………………………. 64 Přerov………………………………………………….. 82, 187, 281

Ř Řepčín, dnes část Olomouce……………………………. 70

S Strábenice, okres Kroměříž………………………………72

T Těšetice, okres Olomouc…………………………………40, 43 Troubelice, okres Olomouc………………………………141 Týneček, okres Olomouc…………………………………255

U Uničov, okres Olomouc…………………………………..59

V Velká Bystřice, okres Olomouc………………………….. 44, 60 Vídeň, Rakousko………………………………………….135 Vizovice, okres Zlín……………………………………… 63 Vrahovice, okres Prostějov………………………………. 62, 280

Z Zábřeh, okres Šumperk…………………………………... 69

49

Rejstřík institucí Čísla odkazují na inventární číslo.

A Autorenova Olomouc…………………………81

D Destila – kovodělné družstvo Brno………….206 Drobné zboží………………………………...140

H Hanácký pivovar Olomouc………… ………. 28, 31, 280 Hanácké pivovary Olomouc……………….. 281 Hotel Austria………………………………...133

J JZD Troubelice …………………………… 141

K Komunální podniky města Olomouce……… 70, 75 – 76

L Lihovarské a drožďářské závody……………73

M Místní národní výbor (MNV) v Holici……... 49

N Nadace usedlých Velká Bystřice…………….44

O Obchodní sladovny Prostějov……………….204 Okresní správa silnic Olomouc………………88 Olomoucké pivovary………………………..215 Ostravské pivovary………………………….139 50

P Potravinářské závody…………………………48

R Revoluční odborové hnutí…………………… 46 Rolnická záložna v Blatci……………………253 Rolnická záložna v Dolanech………………..253 – 254

S Seliko………………………………………...204 Severomoravské pivovary Přerov…………… 48, 140, 187, 189, 204, 206, 214, 216 Severomoravské pivovary a sodovkárny Přerov……………..48, 50 Sladovna Samis Groag z Týnečka…………... 255 Spořitelna města Loštic……………………….252 Svaz Československých hospodářských a vývozních sladoven v Olomouci…………………..………………...36

U Ústřední svaz průmyslu pro Čechy a Moravu…37 Ústřední záložna v Olomouci………………….68, 253

V Výzkumný ústav pivovarský a sladařský…….209 - 210

Z Závodní organizace Komunistické strany Československa…..49

51

Věcný rejstřík Čísla odkazují na inventární číslo

A adresář – abecední ……………………………………..... 31 - odběratelů a obchodních partnerů……………… 31 architekt.………………………………………………...279 automobil – na rozvoz piva…………………………….. 285 - vlastní……………………………………….128

B bezpečnost práce…………………………………………125 bilance – finanční………………………………………...256 - 271 kapacit……………………………………………………188 - roční, čtvrtletní a měsíční……………………...278 budování zařízení………………………………………... 51

C ceny piva a lihovin………………………………………...145 cesty služební……………………………………………...189

Č činnost provozovny…………………………………….…. 43

D daň – činžovní a z obratu…………………………………. 94 - lihová monopolní…………………………………… 93 - zvláštní výdělková………………………………….. 92 defraudace………………………………………………… 95 degustace piva…………………………………………….186 deník – inventurní…………………………………………243 - stavební…………………………………………... 33 dílo vodní…………………………………………………. 66 dluh………………………………………………………..252 - 253 dohody o převodu……………………………………….... 84 dokrmny skotu…………………………………………….166 dokumenty………………………………………………...140 dokvašování……………………………………………….205 dorost……………………………………………………...105 52

dovolená zaměstnanců…………………………………… 101 filtr křemelinový…………………………………………. 210 filtrace zkušební………………………………………….. 210 firma……………………………………………………… 206 fond – podnikový………………………………………… 123 – podpůrný………………………………………….. 102 - 103 - prémiový………………………………………….. .124 fotografie…………………………………………………. 285 - pivovaru………………………………………. 283 - z povodní……………………………………... 284

E efektivita výroby………………………………………… 167

H hodnocení…………………………………………………185 hospodaření……………………………………………….166

I informace ………………………………………………. 43, 133 inventář – deník………………………………………… 240 - majetku………………………………………. 90 - skladů a odběratelů……………………………241 - 242 - v hostincích………………………………….... 91, 240 investice převzaté………………………………………...139

J jakost piva a sladu……………………………………… 185 jednání – obchodní……………………………………….. 42 - o výrobě……………………………………… 204 jídelna…………………………………………………….136

K kalkulace výsledná………………………………………..276 kapacita - varny a spilky………………………………….205 - výrobní………………………………………. 188 kniha - hlavní účetní…………………………………….. 217- 221 - obchodní…………………………………………137 - odbytu……………………………………………235 - 236 - mezd………………………………………………244 – 249 53

- pomocná…………………………………………. 227 – 235 - protokolní………………………………………....... 3 – 10 - protokolů…………………………………………...11, 30 - revizorů………………………………………….....29 - ředitelstva…………………………………………..24 - skladní…………………………………………….238 - 239 - ze schůzí…………………………………………....85 konstrukce stropní………………………………………….87 kontrola - biologická…………………………………….. 192 - činnosti…………………………………………189 - jakosti…………………………………………. 185 - množství………………………………………. 201 - pivovaru………………………………………..144 - práce a výroby…………………………………167 - výroby………………………………………….212 korespondence obchodní………………………………….135 křemelina………………………………………………….210 kvalita výrobků……………………………………………144 kvašení…………………………………………………….205 kvitance výmazní………………………………………….252

L lahvovna……………………………………………….… 193, 201 lihovar……………………………………………………...40 likérka……………………………………………………...34, 73, 97 likvidace………………………………………………….164 list - úřední……………………………………………….. 35 - záruční…….…………………………………………164 - živnostenské…………………………………………..34

M majetek…………………………………………………….76 manko skladníka………………………………………… .95 místa – pracovní………………………………………… 127 - skladníků………………………………………….96 moc plná…………………………………………………..42 možnosti snížení…………………………………………210 množství skla…………………………………………….201

N nákres na zhotovení………………………………………280 náplň práce……………………………………………….132 nařčení……………………………………………………..97 54

návrh…………………………………………………….. 241 nemovitosti ……………………………………………….. 71, 75 normy výroby………………………………………………183

O obsah - nákladů a výnosů………………………………… 214 - sklepů…………………………………………….. 142 odběratelé……………………………………………….....134 - 135 odměny zaměstnancům……………………………………100 odpověď - na reklamaci……………………………………206 - ředitelstva………………………………………251 opatření - ke snížení……………………………………….200 - ke zlepšení…………………………………….. 125 - výrobní………………………………………….194 opravy generální……………………………………………182

P pivovar………………………………………………………34, 40, 50, 71, 75, 90, 98, 189, 199, 207 - 208 plán - akční………………………………………………...163 - budov a zařízení……………………………………. 279 - finanční………………………………………………151 - hospodářský………………………………………….155 – 156, 160 - 162 - hospodářsko – finanční………………………………147 - 153 - míst…………………………………………………...127 - 3. a 4. pětiletka……………………………………….154 - situační……………………………………………….182 platy zaměstnanců…………………………………………..100 plot…………………………………………………………..280 pobočka pivovaru………………………………………….. .279 podmínky - hygienické……………………………………..207 - sociální a pracovní……………………………..125 podnik národní………………………………………………280 pojištění zaměstnanců…………………………………….......99 pokyny pro účetnictví……………………………………….250 poskytování volna………………………………………….. 101 politika – bytová…………………………………………….131 - mzdová………………………………………….... .98 porady výrobní…………………………………………….. .213 postup technický………………………………………….....202 posudek statický……………………………………………. .87 potřeba nových kádrů…………………………………….....104 55

pozemky…………………………………………………….. 86 právo - souzástavní………………………………………….68 - vodní………………………………………………...66 Prima Nota……………………………………………….....227 - 233 prodej piva………………………………………………….130 programy…………………………………………………..... 12 prohlášení o výmazu práva…………………………………68 prohlídka pivovaru………………………………………… 40 prokvašení piva…………………………………………....197 prostory skladovací……………………………………….. 87 prostředky – dopravní……………………………………..164 - finanční……………………………………….182 protest zaměstnanců……………………………………..... 97 protokol – revizní……………………………………….....251 - ze schůzí……………………………………….. 2, 20 - 23 provoz………………………………………………………42 průběh stavby…………………………………………….... 33 přehled – prostředků………………………………………182 - stálých zaměstnanců……………………………..104 přepočet staré měny…………………………………….....138 převod – akcií…………………………………………….. 38 - domu………………………………………………80, 82 - likérky…………………………………………….73 - majetku………………………………………….. 72, 79, 81, 83 – 84 - nemovitostí……………………………………… 74 - po znárodnění…………………………………… 62, 64, 69 převzetí strojů…………………………………………….164 příčiny spotřeby…………………………………………..210 příspěvky sociální………………………………………...103 půda……………………………………………………… 185 půjčka…………………………………………………......254

R rada - správní………………………………………………38 rajonizace…………………………………………………187 reakce sládka………………………………………………97 ředitel závodní………………………………………….. .. 41 referáty k výročím……………………………………….. 47 rejstřík trestní……………………………………………. 121 rekapitulace zásob………………………………………. 274 reklamace piva………………………………………….. 206 revize vnitropodniková…………………………………. 211 rezoluce…………………………………………………. 129 rozbor – chemický piva…………………………………. 209 - komplexní………………………………………170 - 179 - roční komplexní……………………………… . 180 - 181 56

- technicko – ekonomický………………………. 168 rozvaha měsíční a čtvrtletní finanční………………….... 277 rybníky…………………………………………………… 85

Ř řidiči podnikoví………………………………………….121 řízení oponentní…………………………………………195

S sady………………………………………………………. 85 Saldo Conto osobní………………………………………222 - 226 sanitace…………………………………………………..190 sazby náhrad……………………………………………..128 seznam - cenných papírů………………………………..272 - dluhů a dlužníků……………………………….275 - středisek………………………………………..50 schopnosti změněné……………………………………. 127 schůze…………………………………………………….46 - dozorčí rady…………………………………….. 25 - 27 - podpůrného fondu………………………………. 28 - předsednictva…………………………………… 13 - 19 - ředitelstva……………………………………….. 21 - ředitelstva a správní rady……………………….. 23 - ředitelstva a valných hromad……………………20, 22 - správní rady……………………………………… 2 - 12 sjezd KSČ……………………………………………….215 sklad……………………………………………………..238 - 239 skladiště pivovaru……………………………………….280 skladování……………………………………………….255 sklo rozbitné……………………………………………..201 sladování – kontrolní……………………………………199 - stacionární…………………………………..195 sladovny……………………………………………….. 188 slatinky………………………………………………….204 sloučení…………………………………………………..48 spoluužívání vlečky…………………………………….140 směrnice………………………………………………….39 smlouva - hospodářská……………………………….…89, 140 - kupní…………………………………………53 – 60, 62 – 64, 67, 69 - kolektivní…………………………………...107 - 118 - na nemovitosti……………………………… 58, 62 - 65 - na odběr piva……………………………….136 57

- na pozemky………………………………......136 - odstupní……………………………………….65 - o koupi nemovitosti………………………….. 55, 57 - o spoluvlastnictví nemovitosti……………….. 60 - patronátní…………………………………… 141 - závodní……………………………………….106 snížení spotřeby………………………………………….215 soupis - aktiv a pasiv…………………………………… 86 - finanční………………………………………... .71 - knih…………………………………………… 137 soutěže………………………………………………….. 126 splácení dluhu……………………………………………253 spilka……………………………………………………. 205 spolek podpůrný………………………………………….120 spotřeba paliv a elektřiny……………………………….. 215 správa národní…………………………………………..... 44 srovnání výkonu………………………………………… 193 stanice zušlechťovací…………………………………… 146 stanovy…………………………………………………….35 – 37 stav - hospodářský a majetkový………………………….. 40 - kaucí……………………………………………… 272 sudy………………………………………………………..85 světlotisk…………………………………………………279 - 280

T tabulky……………………………………………………235 tanky cylindrokonické……………………………………203 technologie……………………………………………….190 tisk kolorovaný………………………………………….. 281

U učni………………………………………………………105 ukončení provozu…………………………………………97 úmluva………………………………………………….. 253 - vnitřní obchodní………………………………….24 úpis dlužní……………………………………………….254 usnesení………………………………………………….215 uvedení do provozu…………………………………….. 191

V várka kontrolní…………………………………………. 198 varna……………………………………………………. 191, 205 výkaz……………………………………………………. 255 58

- měsíční o výrobě………………………………. . 165 - účetní………………………………………….… 255 výměna kádí…………………………………………….. 194 výpis - ověřený……………………………………………66 - z pozemkové knihy………………………………..76 výpočet - daně…………………………………………….92 - kapacit………………………………………....205 výroba závodu…………………………………..…….....184 výsledky kontroly………………………………………..192 výstav piva………………………………………………143 vrácení daně………………………………………………93

Z záležitosti - majetkové……………………………………52, 77 - 78 - sporné………………………………………134 zaměstnanci……………………………………………..122, 130, 132 zápis - o inventuře piva………………………………...196 - o získání hostince………………………………..70 - o kontrolách…………………………………….212 - o prověrkách …………………………………...190 - o schůzích……………………………………..... 28 - z porad……………………………………….…213 - z projednání……………………………….……210 - ze schůzí……………………………………… .. 13 – 19 - z valných hromad…………………………………1 zápisník o schůzích a revizích………………………..… 32 zařízení - pivovaru……………………………………….71, 86 - veřejně prospěšná…………………………........51 zásady…………………………………………………....39 zásoby…………………………………………………..142 zastavení výroby…………………………………………43 zástupce………………………………………………... 189 závazky………………………………………………....126 závod…………………………………………………….50, 106 zídka ohradní………………………………………….. 280 zlepšení jakosti………………………………………... 190 změna názvu……………………………………………. 48 změny…………………………………………………....35 zpráva - dílčí………………………………………..… 211 - o hotelu Austria……………………………….133 - o kontrole……………………………………. 216 - o měření filtrace……………………………….208 - o opatřeních……………………………………215 - o provedení filtrace……………………………210 - o revizi………………………………………...211 - o zrušení………………………………………..42 59

- revizní…………………………………………. 40 - ze schůze………………………………………..45 zřízení – stanice…………………………………………146 - vlečky……………………………………….... 140 zvýšení efektivity……………………………………….167

Ž žádost - obcí…………………………………………….. 51 - o potvrzení……………………………………... 139 - o výpis…………………………………………. 121

60

Obsah Úvod

4

Seznam použité literatury a pramenů

5

Úvod k inventáři

6 - 29

I. kapitola – Vývoj původce archivního fondu

6 - 25

II. kapitola – Vývoj a dějiny archivního fondu

25 - 26

III. kapitola – Archivní charakteristika fondu

26 - 29

IV. kapitola – Stručný rozbor obsahu

29

V. kapitola - Záznam o uspořádání fondu

29

A. KNIHY

30 - 31

B. SPISY

32 - 42

I. Vedení a správa

32 - 33

II. Majetek 1. Soupisy majetku pivovaru a jeho převody po znárodnění 2. Inventáře pivovaru

33 - 35 35

III. Daně

35

IV. Zaměstnanci

36 - 37

V. Obchod

38

VI. Výroba

38 - 42

C. ÚČETNÍ MATERIÁL

43 - 46

I. Účetní knihy

43 - 44

II.Účetní spisy

44 - 46

D. PLÁNY

46 61

E. FOTOGRAFIE

46

Rejstřík – osobní

47

Rejstřík – místní

48 - 49

Rejstřík – institucí

50 - 51

Rejstřík – věcný

52 - 60

Obsah

61 - 62

Závěr

63

Tiráž

64

Přílohy Protokol o schválení pomůcky Záznam o vnitřní skartaci Hlášenka NAD o vnitřní změně

62

ZÁVĚR

Při pořádání tohoto fondu a psaní úvodu k němu jsem se dozvěděla mnoho zajímavého nejen o pivovaru samém, ale i o dějinách obce Holice. Z kontextu dochovaných dokumentů se můžeme sice dozvědět něco o vzniku nebo zániku Hanáckého akciového pivovaru a jeho nástupnických organizací, ale chybí o tom jakékoliv konkrétní písemné dokumenty tj. výmazy a zápisy do firemního a podnikového rejstříku soudu, výnosy ministerstva potravinářského průmyslu. Údaje o zániku Hanáckého akciového pivovaru rolnického se sladovnou v Olomouci najdeme ve firemním spisu pivovaru, který se nachází ve fondu: Krajský soud Olomouc – firemní spisy II. 257, č. kartonu: 63. Při četbě archiválií fondu jsem měla problémy jen s čitelností některých ručně německy psaných dokumentů a některých dokumentů z doby po roce 1945, které jsou psané na stroji a u kterých došlo k vyblednutí nebo rozmazání textu. Při hledání literatury k fondu jsem neměla žádné problémy. Kromě knihy s názvem „75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 - 1972” jsem čerpala také ze dvou knih o dějinách obce Holice a z dobového tisku. Kniha ”75 let pivovaru v Holici u Olomouce 1897 – 1972“, vznikla v letech 1971 – 1972 a proto mohou být některé její části ideologicky zabarveny (hlavně se to týká částí o zaměstnancích a odborech). To se na některých místech mohlo odrazit i v první kapitole úvodu této diplomové práce, i když jsem se snažila tomu zabránit. Součástí inventární studie jsou jako doklad administrativních úkonů spojených s pořádáním, resp. se zpracováním tohoto archivního fondu následující přílohy: Zápis o vnitřní skartaci, Protokol o schválení pomůcky a Hlášení vnitřní změny.

63

Název fondu: Hanácký akciový pivovar rolnický se sladovnou v Olomouci Značka fondu: HAPO Časové rozmezí: 1897 – 1948 (1985) Počet evidenčních jednotek: 84 Počet inventárních jednotek: 285 Rozsah v bm: 2.92 Stav ke dni: 15. 5. 2008 Fond zpracoval: Petra Absolonová Pomůcku sestavil: Petra Absolonová Počet stran: 64 Inventář schválil: PhDr. Karel Müller

64

Zemský archiv v Opavě V Olomouci

PROTOKOL O SCHVÁLENÍ ARCHIVNÍ POMŮCKY Číslo listu NAD: 1894

Číslo pomůcky

Návrh tiráže Název fondu: Hanácký akciový pivovar rolnický se sladovnou v Olomouci Značka fondu: HAPO Časové rozmezí: 1897 – 1948 (1985) Počet evidenčních jednotek: 84 Počet inventárních jednotek: 285 Rozsah v bm: 2,92 Stav ke dni: 15. 5. 2008 Fond zpracoval: Petra Absolonová Pomůcku sestavil: Petra Absolonová Počet stran: 64 Inventář schválil: PhDr. Karel Müller

Příloha: Zápis o vnitřní skartaci z 15. 5. 2008 Pomůcku posoudili: Mgr. Milena Kallerová Pomůcku schválil:

Vedoucí II. oddělení:

Vedoucí III. oddělení:

V Olomouci 15. 5. 2008

Zápis o vnitřní skartaci v archivním fondu Hanácký akciový pivovar rolnický se sladovnou v Olomouci (č. NAD: 1894)

Při pořádání tohoto fondu byla provedena vnitřní skartace, při níž byly vyskartovány převážně duplicitní a multiplicitní materiály a dokumenty, týkající se výroby, majetku a zaměstnanců pivovaru a bagatelní účetní dokumenty. Časový rozsah skartovaných písemností: 1921 - 1979 Metráž skartovaných písemností: 0,50 bm Vnitřní skartaci provedla: Petra Absolonová Vnitřní skartaci zkontrolovala: Mgr. Milena Kallerová

Záznam o vnitřní změně v evidenci NAD Typ vnitřní změny • obecná pořádání a inventarizace archivního souboru přemanipulace apod. • vnitřní úbytek - části archivního souboru (zničením, nedohledáním, vnitřní skartací) - celého archivního souboru (zničením, přehodnocením významu) - celého archivního souboru nedohledáním • vnitřní přesun - části archivního souboru do jiného souboru - části archivního souboru se vznikem nového souboru - celého archivního souboru do jiného souboru • vnitřní přírůstek - části archivního souboru (dohledáním) - celého archivního souboru (dohledáním) Vybranou položku označte!

Číslo evidenčního listu NAD: 1894 Číslo evidenčního listu NAD : (obě čísla vyplňte jen při přesunu z jednoho archiv. souboru do jiného)

Název fondu: Hanácký akciový pivovar rolnický se sladovnou v Olomouci (při přesunu z jednoho archiv. souboru do jiného nebo při vzniku nového uvést oba názvy)

Metráž vnitřní změny: nezpracovaná

zpracovaná 2.92

z toho inventarizovaná 2.92

Časový rozsah: 1897 - 1948(1985) Číslo jednací: Záznam o lokaci: 6. patro, sektor B, regál 37 (v případě, že vzniká nový fond nebo dojde ke změně v místě uložení)

Datum a podpis správce fondu:

Evidenční jednotky Typ

Počet/kategorie N Z I

Časový rozsah

Listiny do r. 1526 po r. 1526 Úřední knihy a rukopisy úřední knihy rukopisy Podací protokoly Indexy, elenchy, repertáře indexy elenchy repertáře Kartotéky Typáře pečetidla razítka Kartony Fascikly (jen pro zprac. mat.) Mapy, plány, grafické listy mapy plány, výkresy grafické listy, kresby Foto, alba, svitkové filmy fotografie diapozitiv negativ alba svitkový film (pozitiv) svitkový film (negativ) mikrofiš, mikrofilm Filmy filmový pás (pozitiv) filmový pás (negativ) audiovizuální záznamy Zvukové záznamy mg.pásky, audiokazety gramofonové desky jiné Balíky balíky pořadače Digitální dokumenty Jiné

63

63

1896 - 1953

12

12

1896 - 1985

4

4

1921 - 1949

4

4

1921 - 1949

5 5

5 5

[1915 - 1930] [1915 – 1930]

Poznámka (bližší údaje vztahující se k vnitřní změně): Ad 24. Tematický popis: Fond obsahuje dokumenty o správě a organizaci firmy, včetně doby znárodnění a existence jako závodu n. p. Severomoravská pivovary Přerov, dále dokumenty o výrobě pivovaru, zaměstnancích, účetní dokumenty, plány staveb a zařízení a fotografie. Ad 25. Vnitřní změna: Vnitřní skartace při zpracování fondu, viz Zápis o v nitřní skartaci z 15. 5. 2008 Ad 28. Poznámka: Tento fond zpracovala, vytvořila k němu inventární seznam, napsala úvod a sestavila rejstříky v letech 2007 – 2008 v olomoucké pobočce Zemského Archivu v Opavě jako svou diplomovou práci Petra Absolonová, studentka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.