ÚZEMNÍ STUDIE VLTAVA V ÚSEKU TÝN NAD VLTAVOU - ČESKÉ BUDĚJOVICE

ÚZEMNÍ STUDIE VLTAVA V ÚSEKU TÝN NAD VLTAVOU - ČESKÉ BUDĚJOVICE

Podklad pro Studii / analýzu splavnosti Vltavy v Jižních Čechách (výstup 4.5.2, pilotní aktivita PA 16) Basis for the Study / analysis navigability South Bohemia (Output 4.5.2, Pilot action PA 16) Podklad pro Studii vazeb mezi prevencí povodňových rizik a vodního cestovního ruchu (výstup 4.2.1, pilotní aktivita PA 12) Basis for the Study of linkage between risk prevention and water-related tourism (Output 4.2.1, Pilot action PA12)

ANALYTICKÁ ČÁST

Pořizovatel: Krajský úřad Jihočeského kraje Odbor územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu1952/2, 370 76 České Budějovice Zodpovědná osoba pořizovatele: Dr. Bc. Ludvík Zíma Kolektiv autorů: A+U DESIGN spol. s r.o., U Černé věže 9, České Budějovice Hlavní projektant: Ing. arch. Jiří Brůha, Ing. arch. Dagmar Polcarová Zodpovědný projektant: Ing. arch. Vladimír Fučík GIS: Ing. Veronika Picková, Iva Krýchová Spolupráce: Zdena Iličová, Alena Jeřábková Odborná spolupráce: Dopravní řešení: Ing. Lumír Zenkl - ZESA České Budějovice Zásobování el. energií: Ing. Josef Karpyta - ELENERG České Budějovice Vodohospodářské řešení: Ing. Hana Budínová - EKO EKO s.r.o. České Budějovice Zásobování teplem, plynem: Ing. Miloslav Král - TERMYON České Budějovice PUPFL, ÚSES: Ing. Hana Pešková – DHV s.r.o. Číslo zakázky: Z/060 – 09 Datum: březen 2010

Strana 1 (celkem 231)

OBSAH: A.

PODKLADY PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ..............................3 A.1. Vyhodnocení stavu a vývoje území.................................................................................3 A.1.1. Řešené území........................................................................................................................................... 3 A.1.2. Vyhodnocení schválených ÚPD a ÚPP a dalších koncepčních materiálů..................................................... 5 A.2. Vyhodnocení sociodemografických ukazatelů v území a jejich predikce ...................12 A.2.1. Historický vývoj osídlení území ................................................................................................................ 12 A.2.2. Struktura osídlení .................................................................................................................................... 13 A.2.3. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel............................................................................................................. 14 A.2.4. Predikce vývoje počtu obyvatel................................................................................................................ 37 A.2.5. Vyhodnocení aktuálního legislativního prostředí ....................................................................................... 46 A.3. Hodnoty řešeného území (§ 18 odst. (4) stavebního zákona) ......................................51 A.3.1. Přírodní hodnoty...................................................................................................................................... 52 A.3.2. Kulturní hodnoty ...................................................................................................................................... 95 A.3.3. Civilizační hodnoty................................................................................................................................. 129 A.4. Limity využití území .....................................................................................................202 A.4.1. Horninové prostředí a geologie .............................................................................................................. 202 A.4.2. Vodní režim v krajině............................................................................................................................. 202 A.4.3. Ochrana přírody a krajiny....................................................................................................................... 202 A.4.4. Zemědělský půdní fond a lesy................................................................................................................ 203 A.4.5. Hygiena životního prostředí ................................................................................................................... 203 A.4.6. Veřejná dopravní infrastruktura.............................................................................................................. 203 A.4.7. Veřejná technická infrastruktura............................................................................................................. 203 A.4.8. Ochrana kulturních hodnot..................................................................................................................... 204 A.4.9. Ochrana zvláštních zájmů...................................................................................................................... 204 B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ......................................................................205 B.1. SWOT analýza ..............................................................................................................205 B.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ..............................212 B.2.1. Podmínky pro příznivé životní prostředí.................................................................................................. 212 B.2.2. Podmínky pro hospodářský rozvoj.......................................................................................................... 213 B.2.3. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území........................................................................ 214 B.2.4. Souhrnné vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ........................................................................ 215 B.3. Formulace problémů určených k řešení v návrhové části studie ..............................216 B.3.1. Urbanistické a civilizační problémy v řešeném území.............................................................................. 216 B.3.2. Dopravní problémy v řešeném území..................................................................................................... 217 B.3.3. Vodohospodářské problémy v řešeném území a rozbor ÚPD a PRVKÚC JČK ....................................... 219 B.3.4. Problémy v řešeném území v oblasti energetiky ..................................................................................... 222 B.3.5. Problémy v řešeném území v oblasti ochrany přírody ............................................................................. 223 B.3.6. Ohrožení území rizikovými přírodními faktory ......................................................................................... 224


A.

A.1.

PODKLADY PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení stavu a vývoje území

A.1.1. Řešené území Řešené bylo vymezeno v Zadání Územní studie Vltava v úseku Týn nad Vltavou – České Budějovice (dále jen ÚS Vltava) tak, že zahrnuje tato správní území obcí (v závorce jsou uvedena katastrální území): ORP České Budějovice: Branišov (Branišov u Dubného), České Budějovice (České Budějovice 1, České Budějovice 2, České Budějovice 3, České Budějovice 6, České Budějovice 7, České Vrbné, Haklovy Dvory), Dasný (Dasný), Hluboká nad Vltavou (Bavorovice, Hluboká nad Vltavou, Hroznějovice, Jaroslavice u Kostelce, Jeznice, Kostelec, Líšnice u Kostelce, Munice, Poněšice, Purkarec), Hosín (Dobřejovice u Hosína, Hosín), Hrdějovice (Hrdějovice), Litvínovice (Litvínovice), Olešník (Olešník), Vlkov (Vlkov u Drahotěšic), Zahájí (Zahájí u Hluboké nad Vltavou), Zliv (Zliv u Českých Budějovic), ORP Týn nad Vltavou: Horní Kněžeklady (k.ú. Štipoklasy), Modrá Hůrka (Modrá Hůrka), Temelín (pouze k.ú. Knín, Litoradlice), Žimutice (pouze k.ú. Pořezany, Třitim, Tuchonice), Takto vymezené řešené území má celkovou rozlohu 27 519 ha. Řešené území zahrnuje správní území obcí a katastrální území sídel přilehlých k řece Vltavě a vodní nádrži Hněvkovice a spadající do jejich nejbližšího povodí (viz následující kartogram č.1).


kartogram 1: Řešené území


A.1.2. Vyhodnocení schválených ÚPD a ÚPP a dalších koncepčních materiálů Řešené území je součástí územního plánu velkého územního celku (dále jen „ÚPVÚC“) Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (dále jen „ČBSRA“) ve znění jeho změn (změna č.1 a změna č.2). Kromě těchto schválených ÚPVÚC je ve fázi projednání návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (dále jen „ZÚR“ a „JČK“).

A.1.2.1. ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace včetně změn ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace (dále jen „ČBSRA“) je územní plán schválený usnesením vlády České socialistické republiky č. 117/1986 ze dne 10. 6. 1986. Územní plán byl revidován změnou č. 1 týkající se vedení dálnice D3 (schválena usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 33/2002/ZK ze dne 5. 3. 2002, kdy závazná část byla vymezena OZV Jihočeského kraje č. 2/2002 ze dne 5. 3. 2002, která nabyla účinnosti k 30. 3. 2002). Tato dokumentace byla prověřena podle § 187 odst. 7 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen NSZ). V aktualizované dokumentaci byly vyznačeny ty části dokumentace, které jsou i po 1. 1. 2007 považovány v souladu s výše uvedeným ustanovením za závazné. Aktualizace byla provedena pro ty části dokumentace, které byly schváleny před 1. 1. 2007 (tj. pro Územní plán velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace a Změnu č. 1 Územního plánu velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace). Změna č. 2 (schválena usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 415/2008/ZK ze dne 16. 9. 2008 a vydána jako opatření obecné povahy, které nabylo účinnosti dnem 17. 10. 2008) týkající se vymezení koridoru pro IV. tranzitní železniční koridor (dále jen IV. TŽK) Praha – České Budějovice – Linec a koridorů pro silnice I/20 v úseku České Budějovice – Vodňany a I/34 v úseku České Budějovice – Třeboň. Dle ustanovení § 187 odst (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA, včetně jeho změn platnosti. Byl totiž schválen před 1. červencem 1992, a územně plánovací dokumentace schválené před tímto datem pozbývají platnosti nejpozději do tří let ode dne nabytí platnosti Stavebního zákona, tudíž 1.1. 2010. Z ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené požadavky týkající se řešení splavnění Vltavy a energetiky. Požadavky týkající se splavnění Vltavy spočívají ve vytváření předpokladů pro realizaci plánovaných staveb na Vltavě (konkrétně: počítat s plavebním zařízením na vodním díle Hněvkovice a s potřebnou výškou mostu v Hluboké nad Vltavou, v Českých Budějovicích zajistit územní rezervu pro nákladní přístav s vazbou na kontejnerový terminál). Požadavky v oblasti energetiky se týkají vytváření předpokladů pro postupnou realizaci oblastní soustavy centralizovaného zásobování teplem s tepelným zdrojem v JETE a budováním horkovodu v trase na Týn nad Vltavou a Mydlovary – Zliv – České Budějovice. Do řešeného území rovněž zasáhne koridor pro vyvedení elektrického výkonu Temelín – Havlíčkův Brod (navrhované vedení ZVN 400 kV Kočín – Mírovka). Ze Změny č. 1 ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené území požadavky týkající se řešení koridorů dopravních staveb navazujících na koridor D3. Zejména se jedná o vymezení koridoru pro severní a jižní tangentu, včetně křižovatek. Ze Změny č. 2 ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené území požadavky týkající se řešení koridorů pro silnici I/20 a IV. TŽK. Koridor pro novou čtyřpruhovou silnici I/20 je v řešeném území vymezen na území obcí Hluboká nad Vltavou (pouze v k.ú. Bavorovice), Dasný (k.ú. Dasný), Zliv (k.ú. Zliv u Českých Budějovic), včetně souvisejících staveb a mimoúrovňových křižovatek). IV. TŽK je vymezen jako nová dvojkolejná trasa pro návrhovou rychlost 160 km/h v řešeném území na území obcí České Budějovice (pouze k.ú. České Budějovice 3), Hrdějovice (Hrdějovice), Hosín (Hosín, Dobřejovice u Hosína), včetně všech souvisejících staveb. Kromě výše zmíněných koridorů budou v řešení širších vztahů zahrnuty další významné koridory a plochy vyplývající z ÚPVÚC ČBSRA a jejích změn, zejména dostavba JETE, dostavba rozvodny Kočín, koridor pro dálnici D3 a silnici I/34, které se nacházejí mimo vymezené řešené území pro ÚS Vltava. Jak již bylo výše uvedeno, dle ustanovení § 187 odst (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA, včetně jeho změn platnosti, ale všechny výše uvedené záměry jsou zahrnuty do návrhu ZÚR JČK.

A.1.2.2. Návrh ZÚR Jihočeského kraje Je dokončen a převzat návrh ZÚR Jihočeského kraje, včetně dokumentace „Posouzení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (dokumentace SEA)" a jejich hodnocení na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (NATURA 2000) a rozboru udržitelného rozvoje území. Dne 6. 8. 2008 proběhlo společné jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji podle § 32 odst. 2 SZ. Současně bylo projednáno s příslušnými ministerstvy vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle § 37 odst. 4 SZ. Kromě již výše zmíněných ploch a koridorů vyplývajících ze schváleného ÚPVÚC ČBSRA, jsou do řešení ÚS Vltava promítnuty i jevy vymezené v návrhu ZÚR JČK a to zejména zpřesněné vymezení rozvojových os a oblastí republikového a nadmístního významu a významné rozvojové plochy nadmístního významu. Upřesnění rozvojových oblastí a os republikového významu v řešeném území ÚS Vltava Rozvojová oblast České Budějovice


Do řešeného území zasahuje rozvojová oblast republikového významu a to OB10 České Budějovice, která představuje silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: § podporovat kapacitní dopravní napojení OB10 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na Rakousko a na regionální letiště s mezinárodním provozem České Budějovice – Planá, § podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru České Budějovice – D3, České Budějovice – letiště Planá a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat v území České Budějovice - západ, České Budějovice – Čtyři Dvory, Hluboká nad Vltavou, Adamov, Hůry, Rudolfov, § přírodně a krajinářsky cenném území České Budějovice – Stromovka – Vrbenské Rybníky – Hluboká nad Vltavou věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: § řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, C-E-551a IV.TŽK, VD5 a dále severní a jižní tangenty, Zanádražní komunikace, dopravní napojení regionálního letiště s mezinárodním provozem Planá a VLC Nemanice na území ORP České Budějovice na nadřazený dopravní systém, tak aby došlo k odlehčení dopravního zatížení v jádrovém území, § zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením OB10, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, tj. zejména navrhnout dopravní napojení lokalit pro bydlení Rudolfov, Hůry a Adamov na D3, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, § při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů v urbanizovaných částech OB10. Rozvojová osa Praha – České Budějovice – hranice ČR (–Linz) Po řešeného území ÚS Vltava zasahuje rozvojová osa republikové významu OS6 Praha – České Budějovice – hranice ČR (–Linz), která je vázána na multimodální koridor M 1, tvořený navrhovanou dálnici D3 Praha – České Budějovice – Dolní Třebonín, v pokračování jako rychlostní silnice R3 Dolní Třebonín – hranice ČR, navrhovanou souběžnou trasu IV. tranzitního železničního koridoru, splavnění Vltavy do Českých Budějovic, plochu mezinárodního letiště a veřejného logistického centra Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: § podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v OS6 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, § respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, § podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy OS6, zejména chránit venkovský ráz sídel a obytný charakter a pohledově významná panoramata sídel a krajiny, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území, památkově chráněné objekty a území a zachovávat přiměřenou prostupnost krajiny, § omezovat nekontrolovatelný rozvoj obchodních center zejména podél trasy dálnice D3 s ohledem na minimalizaci záborů ZPF a LPF a zachování krajinného rázu. stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: § řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, R3, C-E-551a IV. TŽK, s ohledem na polohu a technické řešení mimoúrovňových křižovatek na D3 a R3 a s ohledem na technické řešení IV. TŽK a koordinovat jejich řešení s Rakouskem, § při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci OS6 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů, § zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití. Vymezení ploch nadmístního významu Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují, ať na již převzetím z dříve schválených či vydaných územních plánů velkých územních celků do návrhu nebo novým vymezením, na území Jihočeského kraje plochy nadmístního významu o výměře vyšší nežli 20 ha s převažujícími funkcemi bydlení, komerce a průmysl, sport a rekreace, veřejná dopravní


infrastruktura. Dále se vymezují plochy asanací a nové plochy pro těžbu nerostných surovin. Plochy o menší výměře budou vymezovány v navazujících územních plánech a regulačních plánech, plochy o výměře nad 20 ha mohou být do navazujících ÚPD zaneseny jen jako upřesnění ploch vymezených v ZÚR. Stávající plochy pro těžbu nerostných surovin jsou převzaty jako limity využití území do koordinačního výkresu a musí být respektovány v navazujících ÚPD. Vymezení ploch nadmístního významu pro bydlení Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení: § SO 10 České Budějovice – Čtyři Dvory, na severozápadním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem rozvojové oblasti republikového významu OB10, je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, s funkcí nového polyfunkčního městského centra na místě revitalizovaného území opuštěného areálu vojska. § SO 11 České Budějovice – Za Stromovkou, na západním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem rozvojové oblasti republikového významu OB10, je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, v klidovém prostředí, s bezprostřední vazbou na městský park Stromovka. § SO 14 České Budějovice – Rožnov, na jižním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem rozvojové oblasti republikového významu OB10, je v územním klínu mezi řekami Vltavou a Malší navržena perspektivní rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci. Vymezení ploch nadmístního významu komerčních a průmyslových Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu komerční a průmyslové: § KP 16 Knín – Býšov Ekopark, nedaleko ETE, v dosahu všech sítí technické infrastruktury, je navržena komerčně průmyslová rozvojová plocha nadmístního významu, s převažující náplní výroby bioetanolu a využití obnovitelných zdrojů energie ve formě bioethanolového závodu, v kombinaci fotovoltaickými elektrárnou, bioplynovou stanicí a turbínou s pohonem na biopaliva. § KP 21 České Budějovice – Kněžské dvory, v návaznosti na stávající severní průmyslovou zónu města České Budějovice a v návaznosti na navrhované veřejné logistické centrum je navržena průmyslová plocha nadmístního významu, jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10, jejíž ohniskem je právě město České Budějovice. Podmínkou pro využití této rozvojové plochy je zajištění dostatečné protipovodňové ochrany. § KP 35 České Budějovice – vědeckotechnologický park, vědeckotechnologický park je navržen ve vazbě na areál Akademie věd a Jihočeské univerzity na západním okraji města České Budějovice, jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10, ležící na rozvojové ose republikového významu OS4. Vymezení ploch nadmístního významu pro sport a rekreaci Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci: § SR 7 Purkarec – golf, plocha je navržena u Purkarce, na levém břehu Hněvkovické přehrady, která má vzhledem ke své poloze, přírodním, krajinářským hodnotám a trase vodní cesty, velké předpoklady ke sportovně rekreačnímu využití. Tento způsob sportovně rekreačního využití je ohleduplný ke krajině a nepřináší nadměrné zatížení území negativními civilizačními vlivy. § SR 11 České Budějovice – golf, na západním okraji města České Budějovice je navržena v lokalitě Švábova Hrádku plocha pro sportovně rekreační vybavenost s golfovým hřištěm. Tato plocha tvoří vhodný přechod mezi volnou krajinou a jednou z největších rozvojových ploch pro smíšenou funkci obytnou v krajském městě. Kromě toho má vazbu na nedalekou plochu významné městské zeleně, lesopark Stromovku. § SR 12 České Budějovice – sportovně rekreační areál Složiště, na jihovýchodním okraji města České Budějovice, je navržena sportovně rekreační plocha na zrekultivovaném území bývalého složiště popílku. Plocha je již částečně využita pro vrcholový sport, ale předpokládá se její další využití pro sportovně rekreační využití a využití pro trávení volného času obyvatel krajského města a přilehlých obcí. Rozvojové plochy nadmístního významu pro asanaci Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro asanaci: § A1 Asanační území Mydlovary (Mydlovary, Nákří, Olešník, Dívčice) v prostoru úložiště odpadu při zpravování uranové rudy DIAMO-MAPE (kalojemy). § A2 Asanační území České Budějovice, Staré Hodějovice, Srubec v prostoru úložiště elektrárenského popílku.


Vymezení ploch nadmístního významu pro dopravu Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu: § D 19 Veřejné logistické centrum České Budějovice - Nemanice, vymezuje území pro areál související s provozem veřejného logistického centra, s vazbou na silniční, železniční a lodní dopravu. Kromě zajištění provozu veřejného logistického centra je potřeba zajistit vhodné dopravní napojení na nadřazený dopravní systém, tak aby nebyla zatěžován dopravní skelet uvnitř jádrového území města České Budějovice a okolních obcí. Dotčená katastrální území: Hrdějovice, Bavorovice, České Budějovice 3, České Budějovice 2, České Vrbné.

A.1.2.3. Územní plány obcí v řešeném území Všechny obce v řešeném území mají schválené nebo rozpracované územní plány, případně jejich změny. Tyto územní plány a jejich navržené rozvojové plochy (zejména rozvojové plochy zastavitelného území) jsou součástí vyhodnocení a jsou zahrnuty do grafické části ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a ve výkresu Záměrů na provedení změn v území a Problémového výkresu s ohledem na rozlišovací možnosti měřítka příslušných výkresů. Územní plány obcí převážně řeší rozvojové plochy pro bydlení, respektive smíšené bydlení. Tyto plochy jsou ve většině případů značně předimenzované, což je obrazem toho, že obce nedisponují volnými pozemky ve vlastnictví obce, na nichž by mohly realizovat svůj rozvoj. Proto se v územních plánech objevuje více rozvojových ploch, tak aby byl umožněn variabilní a variantní rozvoj obce podle aktuálního stavu v území a ochoty soukromých vlastníků uvolnit pozemky pro rozvoj obce. ÚPD kromě ploch pro bydlení navrhují v menší míře rozvojové plochy pro výrobu a sklady, občanskou vybavenost, sportovně rekreační plochy, výjimečně je navrhován rozvoj ploch pro rodinnou rekreaci a hromadnou rekreaci. Tyto rozvojové plochy jsou vyznačeny ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje v území (pouze rozvojové plochy nadmístního významu) a detailněji v Problémovém výkrese (včetně rozvojových ploch místního významu).


kartogram 2: Rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti dle ZÚR JČK


tabulka 1: Uvažovaný nárůst počtu obyvatel, rodinných domů a bytů v obcích v řešeném území dle vyhodnocení ÚPD Obyvatelé Rodinné Rodinné Rodinné Obyvatelé Obyvatelé stav domy domy domy nárůst dle návrh (byty) (byty) (byty) ÚPD celkem Obec celkem stav nárůst návrh dle ÚPD celkem Branišov 230 57 70 127 175 405 České Budějovice 94936 67115 5045 72160 12615 107551 Dasný 304 75 77 152 195 495 Hluboká nad Vltavou 4910 1583 478 2061 1195 6105 Hosín 758 251 375 626 940 1698 Hrdějovice 1594 481 235 716 590 2184 Litvínovice 2032 366 491 857 1245 3277 Olešník 751 242 94 336 235 986 Vlkov 19 10 10 20 25 44 Zahájí 438 133 40 173 100 538 Zliv 3708 1376 155 1531 400 4108 ORP České Budějovice 109680 71689 7070 78759 17715 127391 celkem Horní Kněžeklady 108 45 15 60 40 148 Modrá Hůrka 68 36 30 66 75 143 Temelín 820 276 280 556 700 1520 Žimutice 597 210 26 236 65 662 ORP Týn nad Vltavou 1593 567 351 918 880 2473 celkem

A.1.2.4. Technicko - plánovací podklad využití vodní plochy a břehových pozemků vodní nádrže Hněvkovice Tato dokumentace byla vypracována Hydroprojektem CZ, a.s. pro Povodí Vltavy, státní podnik. Cílem dokumentace je stanovit přípustné zatížení hladiny vodní nádrže Hněvkovice i jejích břehových pozemků rekreačními aktivitami. Vlastní řešení vychází ze zhodnocení současného stavu. Návrhy rozvoje vycházejí z potenciálu hněvkovického regionu a respektují v maximální možné míře zájmy ochrany přírody. Současně však zohledňuje rozvíjející se aktivity na hladině vodní nádrže a zvyšující se zájem o některé aktivity, z nichž dominantní je sportovní rybolov a v menší míře využívání malých plavidel. Těmto aktivitám je v dokumentaci věnována rozsáhlá část. Snahou dokumentace je dosáhnout souladu mezi požadavky zájemců o provozování vodních sportů a možnostmi vodní nádrže a k ní přilehlých pozemků. Plošný rozsah řešené oblasti je dán hranicí břehových pozemků, ke kterým vykonává Povodí Vltavy, státní podnik právo hospodaření. Řešená oblast začíná u hráze vodního díla Hněvkovice a končí pod jezem v obci Hluboká nad Vltavou. Řešení této studie je velmi podrobné a věnuje se zejména problematice využití vodní plochy a úzkých přilehlých břehových partií. Při řešení ÚS Vltava budou využita zejména navrhovaná řešení týkající se provozu a využití vodní hladiny a budou posouzena a případně akceptována navržená opatření. V grafické části ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území budou převzaty hlavní plochy, zařízení, objekty a jevy jak stávající tak navrhované, případně budou upraveny podle aktuálního stavu v území.


kartogram 3: Územně plánovací dokumentace obcí


A.2.

Vyhodnocení sociodemografických ukazatelů v území a jejich predikce

Součástí analytické část ÚS Vltava je rozbor sociodemografických ukazatelů v řešeném území. Vývoj osídlení stavebního a bytového fondu probíhá po staletí a vytváří strukturu osídlení v řešeném území. Struktura osídlení a s ním související vztahy, vazby, činnosti a děje jsou jedním z hlavních činitelů formujících pilíře sociální soudržnosti obyvatel a pilíře hospodářského rozvoje v řešeném území.

A.2.1. Historický vývoj osídlení území Pravěk jižních Čech. Doklady o pravěkém osídlení jižních Čech jsou dost skromné, neboť nehostinná krajina s neproniknutelnými lesy a bažinami byla vyhledávána lidmi jen zřídka. Větší množství dokladů pravěkého osídlení se dochovalo zejména v Českobudějovické pánvi. Přes ojedinělé paleolitické a mezolitické nálezy lze říci, že stálejší osídlení jižních Čech je spojeno až s obdobím mladší doby kamenné – neolitu (sídliště v Žimuticích u Dehtářů na Českobudějovicku). Mohylový lid pro svá stáda vyhledával travnaté plochy, jejichž celistvost narušovaly četné lesy. Na přelomu 2.a 1. tisíciletí př. Kr. pronikl do jižních Čech lid knovízské (milavečské) kultury, o kterém svědčí žárové hroby a zejména soustava hradišť (u Hluboké nad Vltavou) chránících obchodní cesty. Slované přicházejí do jižních Čech v průběhu 7. a počátkem 8. století. Pronikají sem ze středu Čech sledujíce řeky a říčky proti toku. Z toho vyplývá, že např. Táborsko a Písecko bylo osídleno dříve než nejjižnější části kraje. Vedle vesnických sídel budovali Slované na návrších skal, v zákrutách nebo na soutocích řek chráněných močály hradiště s důmyslným opevňovacím systémem. Jedno z největších hradišť nad Malší patřilo kmenovému společenství Doudlebů, později podléhajícímu Slavníkovcům. Dochovaly se i četné lokality slovanských mohylových pohřebišť (Baba u Ševětína, Vávra u Lišova, Vápenický kopec u Ledenic, Hamerský les u Římova). Až ve 12. století, zejména v jeho druhé polovině, se počíná rozvíjet středověká kolonizace. I tehdy však byl Jihočeský kraj jen okrajovou oblastí. K upevnění královské moci v jižních Čechách oproti rozpínavým a mnohdy odbojným Vítkovcům založil v roce 1265 Přemysl II. Otakar, na soutoku řek Vltavy a Malše, královské město České Budějovice. Obklopeny pásmy hor a pahorkatin porostlých lesy, byly jižní Čechy v rámci středověkého českého státu do jisté míry svébytnou, uzavřenou a do sebe obrácenou končinou se specifickými rysy historického a společenského vývoje i s osobitým kulturním projevem. Z jihočeského kraje pocházejí nejvýznamnější osobnosti husitského hnutí, Jan Hus a Jan Žižka. Síla a moc Rožmberků však dokázala až na výjimky uhájit území před husitskými vojsky. V době husitských válek patřili Oldřich z Rožmberka i město České Budějovice k hlavním oporám královské moci. Důležitá byla i doprava vodní po Vltavě. První náčrty kanálu spojujícího Vltavu a Dunaj se objevily již ve 14. století. Jagellonské období je spojené s rozvojem měst, která vyšla z předchozího období politicky i ekonomicky posílena. Konec tomuto vzestupu měst učinilo protihabsburské povstání, kterého se většina jihočeských měst, kromě Českých Budějovic které zůstaly věrné císaři, účastnila. Porážky měst, z nichž byl nejvíce konfiskacemi postižen Tábor, využila zejména jihočeská šlechta k upevňování svých hospodářských pozic. 16. století znamenalo zejména velký rozkvět rybničního hospodářství. Rybníky se ovšem nebudovaly jen na rožmberském panství. Páni z Hradce budovali zároveň rybníky i na Hlubocku. Slavná je jihočeská tradice pivovarnická. Středisky vaření piva se už ve 14. století staly České Budějovice, Vodňany a Třeboň. V polovině 15. století vznikaly v okolí Českých Budějovic nové menší pivovary (Doubravice, Vidov, Srubec, Plavnice, Poříčí, Čejkovice). Pobělohorské období a Třicetiletá válka velmi těžce kraj zasáhla a na řadu desetiletí zabrzdila další hospodářský vývoj, zpustošila nejenom venkov, ale i větší města (Tábor) s výjimkou Českých Budějovic, které opět zachovaly věrnost císaři. V nových dějinách, i po zrušení nevolnictví setrvávala převážná část obyvatelstva v zemědělství. Značně rozšířená domácká práce pro vzdálené manufaktury byla předzvěstí vylidňování jihočeských oblastí. V polovině 19. století byla asi polovina továrních dělníků zaměstnána v textilních závodech. Nedostatek pracovních příležitostí vyháněl Jihočechy zvláště do rakouských zemí i do zámoří. Centry vlasteneckého života v době národního obrození byly města Jindřichův Hradec, České Budějovice a Třeboň. Rozvoji regionu přispělo vybudování železnice. Nejprve to byla koněspřežka z Českých Budějovic do Lince. Její stavba byla zahájena v roce 1825 a prvních 62 km trati bylo vedeno do provozu o tři roky později. V roce 1868 byla vybudována železnice z Plzně do Českých Budějovic a o pět let později z Prahy do Českých Velenic. Do jižních Čech byly převedeny některé továrny z Ústí nad Labem, Kraslic, Aše, Prahy, Hradce Králové či Vsetína, rychle se rozvíjela bytová výstavba, zejména ve městech a střediskových obcích. Druhá polovina 20. století je spojena s industrializací tradičně zemědělského regionu. V roce 1962 byla dokončena elekrifikace jižních Čech, k čemuž přispělo i vybudování vodní nádrže Lipno. Řešené území není příliš bohaté na nerostné suroviny. Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v omezené míře keramických jílů, vápence a grafitu. Významným přírodním bohatstvím jsou lesy a rybníky. Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci. Dnes se řešené území stává hlavně díky městům České Budějovice a Hluboká nad Vltavou, kulturním, přírodním památkám, velmi rozvinutou občanskou vybaveností s bohatou nabídkou kulturního, společenského a sportovního vyžití, s dostatečnými ubytovacími kapacitami, významnou turistickou a rekreační oblastí. Cestovní ruch zaznamenal v posledních letech největší nárůst podílu na podnikatelských aktivitách v Jihočeském kraji. Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se Jihočeský kraj podílí 5,5% . Významným přírodním bohatstvím jsou lesy, které zaujímají více než třetinu plochy řešeného území.


A.2.2. Struktura osídlení Řešené území má celkovou rozlohu 27518,7 ha a je tvořeno správními územími celkem 16 obcí, přičemž u Českých Budějovic, Temelína a Žimutic jsou do řešeného území zahrnuta pouze katastrální území přilehlá k vodnímu toku řeky Vltavy. Do řešeného území zasahují správní území dvou obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP). Jedná se o ORP České Budějovice (do řešeného území zasahuje 12 obcí), ORP Týn nad Vltavou (4 obce). Z hlediska hierarchie jednotlivých obcí, která je dána zejména jejich vybaveností v oblasti státní správy, služeb, obchodu, zdravotnictví, školství, sociální, pracovních příležitostí apod., jsou vymezeny tyto typy středisek osídlení1 nadregionální (metropolitní centrum): nabízející vybavenost nadregionálního až regionálního charakteru jako je výroba, sklady a výrobní služby regionálního charakteru, dále hromadné bydlení, sídla veřejné správy a administrativy regionálního významu, občanské vybavení regionálního charakteru, tj. vysokoškolská zařízení, zařízení středního školství, zařízení kultury (divadla, kina, kulturní domy), zdravotnických služeb (poliklinika, nemocnice, ordinace obvodních i specializovaných lékařů), sociálních služeb, komunálních služeb, zařízení rekreace a cestovního ruchu, zejména služeb cestovního ruchu celosezónního charakteru (hotely, restaurace), komplexní technické infrastruktury, struktury dopravní obsluhy nadregionálního až nadregionálního významu, s velkou dojížďkou do zaměstnání a do škol, v řešeném území pouze České Budějovice, nadmístní (střední centrum významné): nabízející vybavenost nadmístního významu jako je výroba, sklady a výrobní služby nadmístního významu, hromadné bydlení, střediska správy a administrativy pro širší spádové území, občanské vybavení nadmístního charakteru, tj. zařízení základního školství, výjimečně středního školství, kulturní zařízení (kulturní domy, kina), zařízení zdravotnických služeb (ordinace praktických lékařů, výjimečně specialistů nebo malé polikliniky), sociálních služeb (zejména domovy pro seniory), komunálních služeb, zařízení rekreace a cestovního ruchu (restaurace, hotely, kempy), komplexní technické infrastruktury, struktury dopravní obsluhy nadmístního významu, s dojížďkou do zaměstnání a do škol, v řešeném území Hluboká nad Vltavou, Zliv, místní velké (střední centrum ostatní): nabízející vybavenost místního až nadmístního charakteru, tj. výrobu a výrobní služby, bydlení, obecní úřady samospráv, základní občanská vybavení v oblasti školství (základní a mateřské školy), kultury (kulturní domy, sokolovny s velkými sály), případně i zdravotnictví (ordinace praktických lékařů) a sociálních služeb místního charakteru, zařízení služeb v oblasti rekreace a cestovního ruchu (restaurace, kempy, výjimečně hotely), s dobrou dopravní dostupností umožňující dojížďku z okolních obcí v řešeném území , místní střední (nižší centrum): nabízející vybavenost místního charakteru, tj. výrobu a výrobní služby místního charakteru, bydlení, obecní úřady samospráv, základní občanskou vybavenost v oblasti školství (základní školy, malotřídky), kultury (velké sály u restaurací, případně kulturní domy nebo sokolovny) i zdravotnictví (výjimečně ordinace praktických lékařů) a sociálních služeb místního charakteru, služeb v oblasti rekreace (restaurace, bistra) a cestovního ruchu, s omezenou dojížďku z okolních obcí, místní ostatní (lokální centrum): nabízející omezenou vybavenost základního charakteru jako je bydlení, pracoviště místní samosprávy, základní občanského vybavení pouze místního významu, omezených služeb v oblasti rekreace a cestovního ruchu. tabulka 2: Sídelní struktura ORP České Budějovice

Týn nad Vltavou

Obec Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv Horní Kněžeklady

Středisko osídlení Místní ostatní Nadregionální Místní ostatní Nadmístní Místní střední Místní velké Místní velké Místní střední Místní ostatní Místní střední Nadmístní Místní ostatní

Počet obyvatel v roce 2009 230 94936 304 4910 758 1594 2032 751 19 438 3708 108

1 V závorce je uveden název kategorie dle územně analytických podkladů Jihočeského kraje, část Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, kartogram S.8 – Sociodemografické podmínky, Sídelní struktura.


Modrá Hůrka Temelín Žimutice

Místní ostatní Místní velké Místní střední

68 820 597

A.2.3. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Data z populačních cenzů moderního typu, která jsou k dispozici pro jednotlivá sídla v souvislé řadě od censu v roce 1869 (s výjimkou roku 1940), umožňují objektivizovat pohled na současný stav osídlení řešeného území, zejména představy o míře vylidňování či stabilitě sídel. Sídlem se zde rozumí část obce ve vymezení podle SLDB 2001. Soubor těchto sídel je však redukován tam, kde nebylo možno provést přepočty časových řad ze starších censů. Chybí data pro některá velmi malá nebo zaniklá sídla (jsou započtena do okolních sídel). Pro potřeby analytické části byly zvoleny řady od roku 1900 po poslední SLBD v roce 2001 a údaje z roku 2009. tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel Obec Branišov 2 České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice celkem Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn nad Vlt. celkem Řešené území celkem

2

1900 237 44873 245 5350 964 747 704 913 126 386 1024

1930 207 59193 252 5054 961 1302 910 1050 125 435 1596

1950 175 55435 187 4263 782 913 764 918 87 424 1368

1961 190 63892 204 4485 819 771 921 885 90 441 2125

1970 164 76162 167 4236 661 692 858 787 66 416 2787

1980 154 88448 181 4371 612 800 821 748 43 414 3547

1991 152 97243 200 4277 610 945 854 741 28 370 3770

2001 159 98876 230 4582 674 1489 1121 708 24 356 3718

2009 230 94936 304 4910 758 1594 2032 751 19 438 3708

55569

71085

65316

74823

86996

100139

109190

111937

109680

367 250 2776 1408

355 216 2520 1391

272 160 2031 1082

261 159 2012 973

254 134 1811 800

192 126 1546 687

140 90 751 671

112 83 724 588

108 68 820 597

4801

4482

3545

3405

2999

2551

1652

1507

1593

60370

75567

68861

78228

89995

102690

110842

113444

111273

Obec Branišov byla do roku 1991 včetně součástí obce Dubné


graf 1: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území Vývoj počtu obyvatel v řešeném území

120000

110842

115604 113467

102690 100000

89995 1900 78228

75567 80000

1930

68861

1950

60370

1961 1970

60000

1980 1991

40000

2001 2009

20000

0 Počet obyvatel

Po poválečném úbytku obyvatel v řešeném území je možno pozorovat až do roku 2001 vzestupný trend počtu obyvatel v řešeném území. Na tom se však podílejí zejména města a jako nadregionální středisko osídlení České Budějovice a nadmístní středisko osídlení Týn nad Vltavou. Další střediska osídlení místního významu již zaznamenávají trvalý pokles obyvatel a to největší u středisek ostatních, zejména u nejmenších obcí. Toto je patrno z grafu vývoje počtu obyvatel v ORP Milevsko, ve kterém není žádné větší město nebo sídlo, protože město Milevsko nebylo do řešeného území zahrnuto a je zde pouze jeho část sídlo Velká u Milevska. graf 2: Vývoj počtu obyvatel v ORP Týn nad Vltavou Vývoj počtu obyvatel v ORP Týn nad Vltavou

5000

4801 4482

4500 4000 3500

3545

1900

3405

1930

2999

3000

1950

2551

1961 2500

1970 1652

2000

1507

1593

1980 1991

1500

2001

1000

2009

500 0 Počty obyvatel


A.2.3.1. Další složky demografické bilance Kromě populačních censů jednou za 10 let je možno vyhodnotit údaje, které průběžně sbírají matriční úřady a registr obyvatelstva v gesci MV ČR. Evidují tzv. demografické události - narození, úmrtí a stěhování (obdobně se sledují i rozvody, sňatky a potraty). Základní data publikuje ČSÚ jednou za rok pouze za celé obce. Kombinační data (např. úmrtnost podle věku a příčin, stěhování podle věku a vzdělání, atd.) jsou dostupné jen pro okresy a kraje z důvodu reprezentativnosti (nahodilosti) malých souborů.

4 1139 4 53 7 9 23 6 0 6 40 1291 0 1 10 8 19 1310

Vystěhovalí

8 -135 6 -11 7 9 91 6 0 42 4 27 -5 -2 3 25 21 48

Přistěhovalí

4 236 2 -3 -3 5 10 -5 0 1 19 266 -1 -2 0 1 -2 264

Zemřelí

Branišov 230 České Budějovice 94936 Dasný 304 Hluboká nad Vltavou 4910 Hosín 758 Hrdějovice 1594 Litvínovice 2032 Olešník 751 Vlkov 19 Zahájí 438 Zliv 3708 ORP Č. Budějovice celkem 109680 Horní Kněžeklady 108 Modrá Hůrka 68 Temelín 820 Žimutice 597 ORP Týn n. Vlt. celkem 1593 Řešené území celkem 111273 graf 3: Měna obyvatel v území (rok 2009)

Živě narození

Saldo migrace

Obec

Přirozený přírůstek

Počet obyvatel

tabulka 4: Další demografické údaje (saldo migrace, narození, úmrtí, přistěhovalí, vystěhovalí) dle ČSÚ k 31.12.. 2010

0 903 2 56 10 4 13 11 0 5 21 1025 1 3 10 7 21 1046

6 2243 13 148 30 37 136 28 0 47 104 2792 0 0 19 29 48 2840

2 2605 9 156 20 33 55 17 0 6 119 3022 4 0 16 5 25 3047

Měna obyvatel v území

3500

3047 2840

3000 2500 Přirozený přírůstek 2000

Saldo migrace Živě narození

1310

1500

1046

Přistěhovalí

1000 500

Zemřelí Vystěhovalí

264 48

0 Kategorie měny


graf 4: Měna obyvatel v ORP České Budějovice (rok 2009) Měna obyvatel v ORP České Budějovice

3500 3022 2792

3000 2500

Přirozený přírůstek Saldo migrace

2000

Živě narození 1291

1500

Zemřelí

1025

Přistěhovalí

1000 500

Vystěhovalí 266 27

0 Kategorie měny

graf 5: Měna obyvatel v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009) Měna obyvatel v ORP Týn nad Vltavou

48 50 45 40 35 25

30 21

25

19

21

Přirozený přírůstek Saldo migrace Živě narození

20

Zemřelí

15

Přistěhovalí

10

Vystěhovalí

5 0

-2

-5 Kategorie měny


ORP

tabulka 5: Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let a 65 let a více na celkovém počtu obyvatel dle ČSÚ k 31.12. 2009 Obec

Týn nad Vltavou

Písek

Branišov České Budějovice Dasný Hluboká n. Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn nad Vltavou Řešené území celkem

Počet obyvatel celkem 230 94936 304 4910 758 1594 2032 751 19 438 3708 109680 108 68 820 597 1593 111273

0-14 (% )

Počet obyvatel 0-14

18,2 13,1 20,1 15,4 15,8 13,5 16,7 14,5 10,5 17,8 13,6 13,3 9,3 13,2 16,7 19,9 15,0 13,3

42 12 406 61 758 120 215 340 109 2 78 504 14635 10 9 137 83 239 14874

15-64 (% )

Počet obyvatel 15-64

65 a více (% )

Počet obyvatel 65 a více let

71,8 71,2 71,7 71,8 72,1 76,0 74,4 72,4 63,2 71,5 71,6 71,4 61,1 64,7 68,8 69,5 68,4 71,4

165 67 625 218 3 524 546 1 211 1 512 544 12 313 2 654 78324 66 44 564 415 1089 79413

10 15,7 8,2 12,8 12,1 10,5 8,9 13,1 26,3 10,7 14,8 15,3 29,6 22,1 14,5 16,6 16,6 15,3

23 14 905 25 628 92 168 180 98 5 47 550 16721 32 15 119 99 265 16986

graf 6: Podíl obyvatel podle věku v ORP České Budějovice (rok 2009) Podíl obyvatel podle věku v ORP České Budějovice

120000

109680

100000 78324 80000 Celkem obyvatel 0-14 let

60000

15-64 let 65 a více let

40000 14635

16721

20000 0 Obyvatelé podle věkových kategorií


graf 7: Podíl obyvatel podle věku v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009) Podíl obyvatel podle věku v ORP Týn nad Vltavou 1593 1600 1400 1089 1200 1000

Celkem obyvatel 0-14 let

800

15-64 let 600

65 a více let 265

239

400 200 0

Obyvatelé podle věkových kategorií

Týn nad Vltavou

České Budějovice

Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice celkem Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn nad Vltavou celkem Řešené území celkem

132 81970 185 3789 555 1175 904 592 23 297 3110 92732 94 72 596 480 1242 93974

0 184 1 18 0 4 2 0 0 0 4 213 2 0 2 2 6 219

36 14405 46 879 157 229 194 177 9 69 723 16924 42 34 180 159 415 17339


55 26460 85 1345 232 359 343 261 9 142 1300 30591 29 26 278 204 537 31128

28 25090 41 992 119 351 243 112 4 66 811 27857 16 9 116 83 224 28081

5 3830 3 117 12 60 26 10 0 9 88 4160 1 2 4 8 15 4175

Osoby s VŠ vzděláním

vyšší odborné a nástavbové

vyučení a stř. odborné bez mat. Osoby s SŠ vzděláním

Osoby se základním vzděláním

Osoby bez zákl. vzdělání

Obyvatelé stáří 15 let a více

Obec

ORP

tabulka 6: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání (SLBD 2001)

3 10607 9 377 33 158 89 29 1 10 176 11492 3 1 8 19 31 11523

graf 8: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP České Budějovice (SLBD 2001) Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP České Budějovice

92732

100000 90000 80000

15 let a více celkem

70000

Bez základ. vzdělání 60000

Základní vzdělíní

50000

Vyučení a stř. odborné

40000

30591

SŠ s maturitou 27857

Vyšší odborné

30000

Vysokoškolské

16924 20000

11492

10000

4160

213

0 dosažené vzdělání

graf 9: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP Týn nad Vltavou (SLBD 2001) Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP Týn nad Vltavou

1400

1242

1200 1000

15 let a více celkem Bez základ. vzdělání

800

Základní vzdělání 537

600

Vyučení a střed. odborné SŠ s maturitou

415

Vyšší odborné

400 224

Vysokoškolské

200 15

6

31

0 Dosažené vzdělání

V Jihočeském kraji bylo k 31. prosinci 2009 na Úřadech práce evidováno 27 530 uchazečů o zaměstnání, když v porovnání s minulým měsícem jejich počet vzrostl o 2 179 osob (o 8,6 % ) a meziroční index tak dosáhl hodnoty 157,3 % (nárůst počtu uchazečů o 10 025 osob). Počet uchazečů o zaměstnání vzrostl v prosinci ve všech okresech, nejvíce v okresech Jindřichův


Hradec (o 473 osob) a Písek (o 469 osob). Meziročně vzrostl počet uchazečů o zaměstnání nejvíce v okresech Jindřichův Hradec, Tábor a České Budějovice. V České republice vzrostl počet uchazečů o zaměstnání meziročně o 53,1 % . Meziroční nárůst v Jihočeském kraji byl mezi kraji České republiky 5 nejnižší. Nárůst počtu uchazečů o zaměstnání se promítl do nárůstu míry nezaměstnanosti, která v porovnání s předchozím měsícem vzrostla o 0,71 procentního bodu na 7,78 %, když se meziročně zvýšila o 2,95 procentního bodu. Z jednotlivých okresů byl nejvyšší meziroční nárůst zaznamenán v okrese Tábor, Jindřichův Hradec a Český Krumlov. Míra nezaměstnanosti byla k 31. 12. 2009 v České republice 9,24 % , když se meziročně zvýšila o 3,28 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti je v Jihočeském kraji třetí nejnižší za Hlavním městem Prahou (3,66 %) a Středočeským krajem (7,01 % ). Ke konci roku 2009 bylo na Úřadech práce v kraji nabízeno 1 516 volných pracovních míst, což znamená, že v přepočtu na jedno volné pracovní místo připadá 18,2 uchazečů o zaměstnání. Meziročně klesl počet nabízených volných pracovních míst zhruba na třetinu, počet uchazečů na 1 volné pracovní místo vzrostl více než 4x. Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl v České republice k 31. 12. 2009 pouze 17,4 osob.. Údaje o míře registrované nezaměstnanosti celkem a podle pohlaví a o volných pracovních místech v Jihočeském kraji a jeho okresech jsou v následující tabulce. tabulka 7: Míra registrované nezaměstnanosti V Jihočeském kraji – meziokresní srovnání

Volná pracovní místa Počet uchazečů celkem na 1 volné místo

Míra registrované nezaměstnanosti v % celkem 2009 2008 Kraj celkem v tom okresy: České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

muži 2009

ženy 2008

2009

2008

absolutně

index 2009/2008

2009

2008

7,78

4,83

6,92

4,03

8,93

5,88

1 516

36,2

18,2

4,2

5,85 10,19 8,26 8,01 7,00 8,46 9,12

3,62 6,78 4,56 5,26 4,75 5,82 4,98

5,02 9,07 7,04 7,14 6,51 7,58 8,52

2,92 5,83 3,63 4,31 4,35 4,98 4,19

6,97 11,74 9,90 9,10 7,64 9,68 9,88

4,58 8,09 5,85 6,53 5,26 6,89 5,94

550 114 116 159 155 306 116

42,6 29,0 31,6 37,8 48,9 29,5 31,9

11,3 32,7 35,0 18,9 13,1 11,2 43,8

3,0 6,5 6,3 4,9 4,5 2,3 8,1

Míra nezaměstnanosti se nevyvíjela v průběhu roku 2009 v kraji rovnoměrně, jak je zřejmé z následujícího grafu. graf 10: Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji v období 12/2008 – 12/2009 %

Míra nezaměstnanosti v období 12/2008 - 12/2009

1 2,0

CK

CK

CK

CK

CK

CK

CK

CK

CK

CK

7,78

8,0 CK

6,57

6,34 6,0

CK

CK

1 0,0

6,55

6,37

6,36

6,61

6,65

6,69

7,07

6,77

5,79 4,83 CB

4,0

CB

CB

CB

CB

CB

CB

CB

CB

CB

CB

CB CB

Jč.kraj

2,0

min . okres ma x. okres

0,0 XII 2008

I.

II.

III.

IV .

V.

V I.

V II.


V III.

IX.

X.

XI.

XII. 2009

Rozdíl míry nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy kraje se pohyboval ve sledovaném období od 2,69 procentního bodu v červenci 2009 do 4,34 procentního bodu v prosinci 2009, když rozdíl mezi nejnižší mírou nezaměstnanosti v okrese České Budějovice (5,85 % ) a nejvyšší v okrese Český Krumlov (10,19 % ) byl tak za předchozích 12 měsíců nejvyšší. Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2009 je v Jihočeském kraji od roku 2000 historicky nejvyšší, když překračuje doposud předchozí nejvyšší hodnotu ke konci roku 2005 o 1,1 procentního bodu. tabulka 8: Míra nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ ORP

Míra registrované Počet obyvatel nezaměstnanosti (%)

Obec

230 94936 304 4910 758 1549 2032 751 19 438 3708 109635 108 68 820 597 1593

Týn nad Vltavou

České Budějovice

Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn nad Vltavou

2,6 3,8 3,5 3,3 3,8 3,1 4,7 4,4 7,1 4,2 2,7 3,9 2,3 3,3 7,4 6,9 5,0

Průměrný věk 36,4 41,2 35,9 39,6 39,1 38,8 36,5 39,3 53,7 38,3 40,6 39,9 48,5 44,8 40 40,6 43,5

graf 11: Míra nezaměstnanosti v % v ORP České Budějovice Míra nez aměstananosrti v OR P Č eské Bu dějovice 8 7 6 5 4

Míra nezaměstananos rti (%)

3 2 1 0

Br

an

Če

iš o

sk

v

éB

ě ud

jov

ic e

Da

H

lu b

sn

ok

ý

án

a

lt dV

av

ou

Ho

sí n

dě Hr

jo v

ic e v Lit

í no

v ic

e Ol

eš

n ík

Vl

ko

v

Za

graf 12: Míra nezaměstnanosti v % v ORP Týn nad Vltavou


há

jí

Z li

v

Míra nezaměstnanosti v ORP Týn nad Vltavou 8 7 6 5 Míra nezaměstnanosti (%)

4 3 2 1 0 Horní Kněžeklady

Modrá Hůrka

Temelín

tabulka 9: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007) Tržní nájemné Název okresu Kč Kč/m2 5440 80 Písek 5780 85 České Budějovice 5372 79 Český Krumlov 4896 72 Jindřichův Hradec 5440 80 Tábor 5304 78 Strakonice 3944 58 Prachatice

Žimutice

Měsíční změna

Roční změna

2,66 -0,1 1,59 1,85 0,8 3,55 0,18

0 -1,19 0 0 10,3 0 2,18

tabulka 10: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání 1998 1999 2000 Název okresu 11411 12566 13370 České Budějovice 11064 11386 12442 Český Krumlov 9676 10226 10913 Jindřichův Hradec 9944 12666 11057 Písek 9535 10484 10836 Prachatice 10426 11061 11922 Strakonice 10838 11350 12166 Tábor

2001 14535 13070 11880 11637 11833 13025 12950

Graf 13: Vývoj průměrných mezd v meziokresním srovnání


2002 15442 13986 12502 12491 12612 13663 13959

Regul. nájemné reg_najem Kč/m2 1353 20 1639 24 1353 20 1410 21 1440 21 1382 20 1353 20

2003 16328 14764 13292 13370 13749 14556 14374

2004 17277 15883 14242 13873 14625 15380 15130

2005 18347 16419 14925 14850 14794 15989 16059

20000 18000 16000 14000

České Budějovice Český Krum lov

12000

Jindřichův Hradec 10000

Písek Prachatice

8000

Strakonice 6000

Tábor

4000 2000 0 r1998

r1999

r2000

r2001

r2002

r2003

r2004

r2005

tabulka 11: Vývoj průměrných mezd v jednotlivých odvětvích – meziokresní srovnání (dle ČSÚ) doprava, sklady a spoje NUTS 1995 1996 1997 1998 1999

2000

2001

Česká republika 8 271,00 9 803,00 11 290,00 Jihočeský kraj 7 881,00 9 330,00 10 595,00 České Budějovice 8 436,00 10 074,00 11 415,00 Český Krumlov 7 473,00 9 085,00 10 235,00 Jindřichův Hradec 7 726,00 8 839,00 9 835,00 Písek 7 258,00 8 879,00 10 043,00 Prachatice 7 512,00 8 819,00 10 065,00 Strakonice 7 539,00 8 751,00 9 823,00 Tábor 7 629,00 9 014,00 10 429,00 obchod, opravy motorových vozidel a spotřební zboží NUTS 1995 1996 1997

12 597,00 12 090,00 13 557,00 11 177,00 11 047,00 11 197,00 11 039,00 10 427,00 11 230,00

0 12 968,00 14 686,00 12 218,00 11 542,00 11 925,00 11 764,00 10 998,00 12 063,00

14 841,00 13 667,00 15 114,00 13 016,00 11 897,00 13 129,00 12 896,00 12 163,00 13 098,00

16 097,00 14 521,00 16 553,00 13 164,00 12 671,00 13 726,00 12 919,00 12 291,00 13 579,00

1998

1999

2000

2001

Česká republika 7 220,00 Jihočeský kraj 6 378,00 České Budějovice 6 815,00 Český Krumlov 6 827,00 Jindřichův Hradec 5 461,00 Písek 6 311,00 Prachatice 4 913,00 Strakonice 5 569,00 Tábor 6 762,00 ostatních veřejné a sociální služby NUTS 1995

8 742,00 7 647,00 8 581,00 8 149,00 6 758,00 7 328,00 6 549,00 6 489,00 7 276,00

10 504,00 9 158,00 9 834,00 9 654,00 8 129,00 8 440,00 7 924,00 9 363,00 9 029,00

11 737,00 9 979,00 11 537,00 9 742,00 9 012,00 8 667,00 8 394,00 9 477,00 9 131,00

0 10 807,00 12 083,00 10 196,00 10 089,00 8 958,00 9 161,00 10 748,00 10 442,00

14 119,00 11 541,00 12 894,00 10 805,00 10 970,00 10 157,00 9 897,00 10 821,00 10 911,00

15 404,00 12 711,00 14 236,00 11 344,00 11 749,00 10 903,00 10 622,00 12 677,00 12 063,00

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Česká republika Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec

8 032,00 7 056,00 7 655,00 6 508,00 6 808,00

9 190,00 8 064,00 8 277,00 8 275,00 7 743,00

10 038,00 8 955,00 9 184,00 8 983,00 8 451,00

0 9 767,00 9 925,00 9 734,00 9 431,00

11 322,00 10 668,00 11 130,00 10 515,00 10 377,00

12 112,00 11 739,00 12 751,00 11 463,00 10 930,00

6 660,00 5 651,00 6 076,00 5 668,00 5 025,00


Písek 5 684,00 Prachatice 6 644,00 Strakonice 3 789,00 Tábor 5 205,00 peněžnictví a pojišťovnictví NUTS 1995

7 029,00 7 900,00 4 745,00 6 459,00

7 931,00 8 667,00 7 866,00 7 276,00

8 440,00 9 756,00 9 637,00 7 965,00

9 424,00 11 514,00 10 060,00 8 001,00

9 786,00 11 667,00 10 473,00 9 823,00

10 694,00 12 661,00 10 567,00 10 592,00

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Česká republika 13 974,00 Jihočeský kraj 12 469,00 České Budějovice 12 951,00 Český Krumlov 11 676,00 Jindřichův Hradec 13 312,00 Písek 11 432,00 Prachatice 11 813,00 Strakonice 11 895,00 Tábor 12 035,00 pohostinství a ubytování NUTS 1995

16 421,00 14 345,00 15 016,00 13 963,00 14 719,00 13 250,00 13 581,00 13 447,00 13 675,00

18 771,00 16 018,00 16 705,00 15 797,00 16 320,00 14 237,00 14 493,00 15 144,00 15 953,00

21 158,00 17 121,00 18 250,00 16 314,00 16 582,00 15 215,00 15 141,00 16 031,00 16 713,00

0 18 537,00 19 646,00 17 075,00 17 889,00 16 891,00 16 148,00 18 044,00 18 041,00

25 144,00 20 682,00 22 539,00 19 187,00 20 064,00 16 270,00 19 982,00 21 353,00 19 424,00

28 726,00 22 002,00 23 279,00 19 365,00 20 462,00 21 247,00 21 500,00 20 500,00 20 713,00

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Česká republika Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor stavebnictví NUTS

7 294,00 0 0 5 973,00 0 5 173,00 0 6 119,00 0

8 330,00 7 996,00 0 8 514,00 0 5 783,00 0 7 587,00 0

8 254,00 6 804,00 7 608,00 5 935,00 6 116,00 6 232,00 7 165,00 7 236,00 5 966,00

8 979,00 7 031,00 7 196,00 8 527,00 7 545,00 5 169,00 7 358,00 7 729,00 5 939,00

0 7 559,00 7 533,00 7 695,00 8 189,00 8 093,00 7 253,00 7 966,00 6 994,00

10 480,00 8 980,00 9 779,00 10 011,00 8 884,00 7 328,00 9 397,00 7 824,00 7 631,00

11 387,00 9 577,00 10 041,00 10 895,00 9 708,00 8 277,00 10 026,00 9 350,00 7 371,00

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Česká republika Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor školství NUTS

8 889,00 8 789,00 9 348,00 7 858,00 7 841,00 8 719,00 8 002,00 8 489,00 9 079,00

10 189,00 9 876,00 10 547,00 9 385,00 8 869,00 9 256,00 9 133,00 9 075,00 10 326,00

11 236,00 11 084,00 12 007,00 10 677,00 9 825,00 10 684,00 10 790,00 10 142,00 11 218,00

12 236,00 11 965,00 12 626,00 11 606,00 10 413,00 11 641,00 11 638,00 10 976,00 12 210,00

0 12 100,00 13 025,00 11 922,00 10 527,00 12 445,00 12 343,00 11 148,00 11 484,00

13 602,00 13 014,00 13 783,00 12 563,00 11 717,00 12 731,00 12 755,00 11 826,00 13 389,00

14 715,00 13 899,00 14 737,00 13 057,00 12 441,00 14 191,00 13 736,00 12 991,00 14 112,00

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Česká republika Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice

7 376,00 7 189,00 6 999,00 7 320,00 7 248,00 7 373,00 7 433,00

8 970,00 8 751,00 8 888,00 8 744,00 8 613,00 8 727,00 8 713,00

9 436,00 9 258,00 9 348,00 9 448,00 9 220,00 9 314,00 8 910,00

9 880,00 9 692,00 9 917,00 9 675,00 9 579,00 9 665,00 9 052,00

0 10 998,00 11 339,00 10 811,00 10 720,00 10 931,00 10 439,00

11 282,00 11 110,00 11 417,00 11 152,00 10 894,00 10 882,00 10 534,00

12 406,00 12 187,00 12 558,00 12 189,00 11 861,00 11 875,00 11 751,00


Strakonice 7 344,00 Tábor 7 143,00 v činnostech prodeje nemovitostí NUTS 1995

8 657,00 8 694,00

9 322,00 9 111,00

9 649,00 9 699,00

10 951,00 10 962,00

10 994,00 11 139,00

12 199,00 12 081,00

1996

1997

1998

1999

2000

2001

8 844,00 7 194,00 7 395,00 6 556,00 6 388,00 6 350,00 7 932,00 6 661,00 7 697,00

10 554,00 8 747,00 9 272,00 7 993,00 7 071,00 8 331,00 10 482,00 8 371,00 8 340,00

11 614,00 9 197,00 9 686,00 9 548,00 7 716,00 7 881,00 10 084,00 7 295,00 9 505,00

13 110,00 10 140,00 10 832,00 10 445,00 7 904,00 7 631,00 9 774,00 9 245,00 10 481,00

0 10 402,00 11 006,00 10 527,00 8 654,00 7 584,00 11 137,00 9 730,00 10 517,00

15 183,00 11 072,00 11 619,00 14 201,00 8 166,00 9 086,00 12 668,00 10 220,00 10 724,00

16 170,00 12 551,00 12 705,00 7 485,00 7 693,00 9 730,00 10 417,00 21 774,00 12 980,00

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

10 749,00 10 428,00 12 089,00 10 125,00 9 044,00 9 976,00 8 491,00 9 779,00 10 618,00

11 880,00 11 515,00 13 633,00 11 040,00 9 955,00 10 909,00 8 992,00 10 957,00 11 751,00

0 12 328,00 14 864,00 11 717,00 10 658,00 11 507,00 10 000,00 11 764,00 12 198,00

13 544,00 13 152,00 15 847,00 12 579,00 11 152,00 11 814,00 10 886,00 12 907,00 13 058,00

14 490,00 13 937,00 16 585,00 13 248,00 11 999,00 12 515,00 11 748,00 13 679,00 13 785,00

1997

1998

1999

2000

2001

Česká republika 9 515,00 11 399,00 11 792,00 Jihočeský kraj 9 201,00 11 123,00 11 213,00 České Budějovice 9 826,00 11 852,00 11 556,00 Český Krumlov 9 873,00 11 658,00 11 718,00 Jindřichův Hradec 9 065,00 11 020,00 10 783,00 Písek 8 446,00 10 135,00 10 670,00 Prachatice 9 314,00 11 234,00 11 390,00 Strakonice 8 099,00 9 853,00 10 747,00 Tábor 8 852,00 10 910,00 11 184,00 zdravotnictví, veterinárních služeb a sociálních činností NUTS 1995 1996 1997

12 086,00 11 544,00 12 107,00 11 596,00 11 321,00 10 797,00 11 084,00 11 158,00 11 735,00

0 12 980,00 14 019,00 12 896,00 12 855,00 11 787,00 12 452,00 12 538,00 12 660,00

13 895,00 13 304,00 14 216,00 13 583,00 13 152,00 11 902,00 13 004,00 13 114,00 12 768,00

15 300,00 14 696,00 15 562,00 14 669,00 14 447,00 13 600,00 14 146,00 14 630,00 14 287,00

1998

1999

2000

2001

Česká republika Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

9 961,00 10 234,00 10 485,00 10 275,00 10 003,00 10 946,00 9 624,00 9 752,00 9 921,00

0 11 625,00 12 110,00 11 979,00 11 275,00 12 142,00 10 521,00 11 193,00 11 058,00

11 735,00 12 160,00 13 021,00 11 943,00 11 741,00 12 748,00 10 859,00 12 015,00 10 989,00

13 361,00 13 609,00 14 843,00 13 240,00 13 163,00 13 546,00 12 022,00 13 060,00 12 578,00

Česká republika Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor v průmyslu NUTS

Česká republika 8 153,00 9 585,00 Jihočeský kraj 7 718,00 9 185,00 České Budějovice 8 669,00 10 549,00 Český Krumlov 7 732,00 8 828,00 Jindřichův Hradec 7 019,00 8 151,00 Písek 7 710,00 9 178,00 Prachatice 6 476,00 7 509,00 Strakonice 7 070,00 8 485,00 Tábor 7 811,00 9 229,00 veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení NUTS 1995 1996

7 510,00 7 324,00 7 263,00 7 773,00 7 364,00 8 276,00 7 048,00 7 227,00 6 753,00

9 065,00 9 094,00 9 433,00 9 420,00 8 787,00 9 176,00 8 537,00 9 068,00 8 619,00

9 635,00 9 776,00 9 937,00 10 102,00 9 497,00 10 458,00 9 289,00 9 487,00 9 392,00


zemědělství, lesnictví, těžby dřeva a rybolovu NUTS 1995 1996 Česká republika Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

6 895,00 7 110,00 7 565,00 7 587,00 6 861,00 7 129,00 6 923,00 6 709,00 6 919,00

7 830,00 8 101,00 8 465,00 8 378,00 7 893,00 8 331,00 7 863,00 7 808,00 7 876,00

1997

1998

1999

2000

2001

8 600,00 8 923,00 9 379,00 9 234,00 8 711,00 8 990,00 8 469,00 8 727,00 8 749,00

9 318,00 9 662,00 10 049,00 10 263,00 9 309,00 9 674,00 9 546,00 9 434,00 9 547,00

0 9 805,00 10 156,00 10 844,00 9 598,00 10 138,00 9 608,00 9 000,00 9 534,00

10 367,00 10 634,00 11 008,00 11 897,00 10 451,00 10 740,00 10 614,00 9 958,00 10 157,00

11 314,00 11 495,00 12 113,00 12 354,00 11 240,00 11 519,00 11 172,00 11 018,00 11 117,00

kartogram 4: Struktura osídlení v řešeném území


kartogram 5: Střediska osídlení v řešeném území


kartogram 6: Počty obyvatel v řešeném území



kartogram 7: Věková struktura obyvatelstva – podíl obyvatel ve věku 0-14 let


kartogram 8: Věková struktura obyvatelstva – podíl ve věku 65 let a více


kartogram 9: Podíl osob se základním vzděláním


kartogram 10: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním


Kartogram 11: Podíl osob bez základního vzdělání


kartogram 12: Míra registrované nezaměstnanosti


A.2.4. Predikce vývoje počtu obyvatel Predikce vývoje počtu obyvatel v území je odvozena jednak z prognózy vývoje počtu obyvatel (střední hodnota) dle ČSÚ a tato byla aplikována na řešené území ÚS Vltava. Jedním z předpokladů pro predikci vývoje počtu obyvatel je, že populační vlna z druhé poloviny 70. let, se pravděpodobně již nebude opakovat. Děti těchto dětí se rodí v současné době; vzestup porodnosti posilují navíc porody odložené z 90. let. Novinářský pojem baby-boom ale zdaleka neodpovídá intenzitám ze 70. let a je zavádějící; spíše odráží problémy ze zrušených kapacit porodnic, školek atd. Očekává se, že vlna dočasně zvýšené porodnosti brzy skončí. tabulka 12: Prognóza vývoje počtu obyvatel v Jihočeském Prognóza vývoje počtu obyvatel v Jihočeském kraji v letech Věková struktura obyvatelstva 2009 2012 2015 2017 2020 2023 2025 Obyvatelé ve věku 0-14 91361 93410 96180 97507 98261 96106 92868 Obyvatelé ve věku 15-64 450719 441657 428265 419690 407708 398170 395459 Obyvatelé ve věku 65+ 94248 102718 113974 121093 131305 140852 144626 Celkem 636328 637785 638419 638290 637274 635128 632953 Graf 14: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji dle prognózy ČSÚ Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji 2009 639000

2010

638000

2011 2012

637000

2013

636000

2014 2015

635000

2016 2017

634000

2018 633000

2019 2020

632000

2021

631000

2022 2023

630000

2024 Počty obyvatel v letech 2009 - 2025


2025

Graf 15: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji podle jednotlivých věkových kategorií dle prognózy ČSÚ Prognóza vývoje obyvatel v Jihočeském kraji podle věkového složení 500000 450000 400000 350000 300000 250000

0-14 15-64

200000

65+ 150000 100000 50000 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 Vývoj počtu obyvatel v letech 2009 - 2025

tabulka 13: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě předpokládané projekce obyvatel dle ČSÚ Obec 1950 1961 1970 1980 1991 2001 ORP České Budějovice celkem 65316 74823 86996 100139 109190 111937 ORP Týn nad Vlt. celkem 3545 3405 2999 2551 1652 1507 Řešené území celkem 68861 78228 89995 102690 110842 113444

2009

2025

109680

108580

1593

1420

111273

110000

graf 16: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území dle prognózy ČSÚ Vývoj počtu obyvatel v řešeném území 120000

100000

80000 ORP České Budějovice celkem 60000

ORP Týn nad Vlt. celkem Řešené území celkem

40000

20000

0

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2009

2025

Počty obyvatel v letech 1950 - 2025

Z průběhu grafu vyplývá, že počet obyvatel v řešeném území bude mírně klesat, což odpovídá současným i dlouhodobě sledovaným trendům. Strmějšímu poklesu obyvatel „brání“ dlouhodobě rostoucí počty obyvatel měst Písku a Týna nad Vltavou. Pouze v případě ORP Milevsko je možno sledovat pravděpodobný trend vývoje počtu obyvatel v menších obcích.


Tabulka 14: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě vyhodnocení rozvojových ploch v ÚPD Obec 1950 1961 1970 1980 1991 ORP České Budějovice celkem 65316 74823 86996 100139 109190 ORP Týn nad Vlt. celkem 3545 3405 2999 2551 1652 Řešené území celkem 68861 78228 89995 102690 110842

2001

2009

2025

111937

109680

127391

1507

1593

2473

113444

111273

129864

Graf 17: Vývoj počtu obyvatel na základě navržených rozvojových ploch v ÚPD Vývoj počtu obyvatel v řešeném území dle ÚPD 140000 120000 100000 ORP České Budějovice celkem

80000

ORP Týn nad Vlt. celkem Řešené území celkem

60000 40000 20000 0 1950

1961

1970

1980

1991

2001

2009

2025


tabulka 14: Prognóza vývoje počtu obyvatel v jednotlivých obcích na základě vyhodnocení rozvojových ploch v ÚPD Obec 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 2025 Branišov 175 190 164 154 152 159 230 405 České Budějovice 55435 63892 76162 88448 97243 98876 94936 107551 Dasný 187 204 167 181 200 230 304 495 Hluboká nad Vltavou 4263 4485 4236 4371 4277 4582 4910 6105 Hosín 782 819 661 612 610 674 758 1698 Hrdějovice 913 771 692 800 945 1489 1594 2184 Litvínovice 764 921 858 821 854 1121 2032 3277 Olešník 918 885 787 748 741 708 751 986 Vlkov 87 90 66 43 28 24 19 44 Zahájí 424 441 416 414 370 356 438 538 Zliv 1368 2125 2787 3547 3770 3718 3708 4108 ORP České Budějovice 65316 74823 86996 100139 109190 111937 109680 127391 celkem Horní Kněžeklady 272 261 254 192 140 112 108 148 Modrá Hůrka 160 159 134 126 90 83 68 143 Temelín 2031 2012 1811 1546 751 724 820 1520 Žimutice 1082 973 800 687 671 588 597 662 ORP Týn nad Vlt. 3545 3405 2999 2551 1652 1507 1593 2473 celkem Řešené území celkem 68861 78228 89995 102690 110842 113444 111273 129864


graf 18: Porovnání vývoje počtu obyvatel v městě České Budějovice Prognóza vývoje počtu obyvatel v městě České Budějovice dle ÚPD 120000

100000

80000

České Budějovice

60000

40000

20000

0 1950

1961

1970 1980 1991 2001 Počty obyvatel v ltech 1950 - 2025

2009

2025

graf 19 Porovnání vývoje počtu obyvatel v ostatních obcích v řešeném území Prognóza vývoje počtu obyvatel v obcích v řešeném území 7000 Branišov Dasný

6000

Hluboká nad Vltavou Hosín

5000

Hrdějovice Litvínovice

4000

Olešník Vlkov

3000

Zahájí Zliv

2000

Horní Kněžeklady Modrá Hůrka

1000

Temelín Žimutice

0 1950

1961

1970

1980

1991

2001

2009

2025


Jak z průběhu grafů vyplývá jsou prognózy vývoje počtu obyvatel podle navržených rozvojových ploch pro bydlení a z nich odvozeného předpokládaného nárůstu počtu obyvatel a bytů značně optimistické a zřejmě i nadsazené. Nejmarkantnější je to v případě města České Budějovice a obcí Hosín, a Temelín. Rozvojové plochy pro bydlení jsou ve většině případů značně předimenzované, což je obrazem toho, že obce nedisponují volnými pozemky ve vlastnictví obce, na nichž by mohly realizovat svůj rozvoj. Proto se v územních plánech objevuje více rozvojových ploch, tak aby byl umožněn variabilní a variantní rozvoj obce podle aktuálního stavu v území a ochoty soukromých vlastníků uvolnit pozemky pro rozvoj obce. Výjimku tvoří obce v bezprostřední blízkosti města Českých Budějovic jako Litvínovice, Branišov, Dasný, u kterých křivka grafu vykazuje minimální odchylky od lineárního průběhu, což je dáno skutečným rozvojem individuální bytové výstavby.


Dlouhodobě vzestupnou křivku trvale bydlících obyvatel vykazuje i město Hluboká a obce Hrdějovice, Hosín, které mají rovněž reálné předpoklady pro rozvoj bydlení. Nicméně v ÚS Vltava je potřeba pro rozvojové plochy s určitou korekcí dimenzovat sítě technické a dopravní infrastruktury, a uvažované počty obyvatel je potřeba chápat jako limitní kapacity. Kartogram 13: Živě narození


Kartogram 14: Zemřelí


Kartogram 15: Přirozený přírůstek / úbytek obyvatel v území Strana 43 (celkem 231)

Kartogram 16: Saldo migrace obyvatel v řešeném území Strana 44 (celkem 231)


A.2.5. Vyhodnocení aktuálního legislativního prostředí A.2.5.1. Územní plány velkých územních celků Do řešeného území zasahují tyto schválené (vydané) ÚPVÚC ČBSRA včetně Změny č.1 a č.2 ČBSRA. Dle ustanovení § 187 odst. (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA včetně změn platnosti. Byl totiž schválen před 1. červencem 1992, a územně plánovací dokumentace schválené před tímto datem pozbývají platnosti nejpozději do tří let ode dne nabytí platnosti Stavebního zákona, tudíž 1.1. 2010. Jejich bližší charakteristiky jsou uvedeny v části vyhodnocení schválených ÚPD na začátku textu (kapitola A.1.2.1).

A.2.5.2. Zásady územního rozvoje Kromě těchto platných a schválených ÚPVÚC jsou v současné době zpracovávány ZÚR JČK. Návrh ZÚR Jihočeského kraje je dokončen a převzat pořizovatelem, včetně dokumentace SEA a hodnocení na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (NATURA 2000) a kompletního rozboru udržitelného rozvoje území. Dne 6. 8. 2008 proběhlo společné jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji podle § 32 odst. 2 stavebního zákona. Současně bylo projednáno s příslušnými ministerstvy vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle § 37 odst. 4 stavebního zákona.

A.2.5.3. Územní plány obcí Většina obcí má platnou územně plánovací dokumentaci (územní plány) pořízené v průběhu posledních 20 let. Územní plány obcí navíc mají schváleno či rozpracováno řadu změn, což je na úkor přehlednosti o stavu a vývoji v území. Řada územních plánů je ovšem v rozporu s platnou legislativou (přílišná podrobnost, chybějící oddíly a kapitoly požadované současně platným stavebním zákonem). Tabulka 15: Přehled ÚPD v řešeném území Obec Název ÚPD ÚPnSÚ Branišov 3 Branišov

České Budějovice ÚPO Dasný

Hluboká Vltavou

nad

Hosín Horní Kněžeklady Hrdějovice Litvínovice Modrá Hůrka

3

Zpracovatel

Rok schválení, rozpracovanost

RNDr. PERLÍN RADIM, PRAHA

15.1.1997

AD, České Budějovice

27.5.2009

Architekti Hrůša & Pelčák, Ateliér Brno, Brno

17.6.2000

Různí zpracovatelé

24.10.2002 - 26.11.2009

A+U DESIGN, České Budějovice

5.12.2002

ÚP STUDIO České Budějovice

6.8.2009

A+U Design, České Budějovice

17.10.1994


9.7.2004

AD, České Budějovice

Řízení o návrhu ÚP 2010

AD, České Budějovice AD, České Budějovice

1.9.2001 27.10.2006

ÚPO Horní Kněžeklady

ÚP STUDIO České Budějovice

29.6.2000

ÚPO Hrdějovice ÚPO Litvínovice ÚP Litvínovice

UPLAN s.r.o., Vlastiboř AD, České Budějovice AD, České Budějovice Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, České Budějovice

Změna č.2 ÚPnSÚ Branišov ÚPnM České Budějovice Změna č.1 – 36 ÚPnM České Budějovice ÚPO Dasný Změna č. 1 ÚPO Dasný ÚPnSÚ Hluboká nad Vltavou Změna č.1 – 4 ÚPnSÚ Hluboká nad Vltavou ÚP Hluboká nad Vltavou ÚPO Hosín Změna č.2 ÚPO Hosín

ÚPO Modrá Hůrka

V rámci ÚPnSÚ Dubné Strana 46 (celkem 231)

Projednání návrhu 2010 25.6.2004 Projednání zadání 6.3.2009 16.3.2005

Změna č.1 ÚPO Modrá Hůrka Změna č.2 ÚPO Modrá Hůrka ÚPnSÚ Olešník Změna č.1 ÚPnSÚ Olešník Změna č.2 ÚPnSÚ Olešník ÚPnSÚ Temelín Změna č.1 ÚPnSÚ Temelín Změna č.2 ÚPnSÚ Temelín

Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, České Budějovice Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, České Budějovice A+U Design, České Budějovice

ÚP Temelín


Vlkov

ÚPO Vlkov

SURPMO, a.s., Praha

Zahájí Zliv

ÚPO Zahájí ÚPnSÚ Zliv

UA Projekce, České Budějovice AD, České Budějovice Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, České Budějovice Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, České Budějovice Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, České Budějovice Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, České Budějovice

Olešník

Temelín

ÚPO Žimutice Žimutice

Změna č.1 Žimutice Změna č.2 Žimutice Změna č.3 Žimutice

ÚPO ÚPO ÚPO

29.8.2009 Schváleno zadání 2008 8.10.1999


8.3. 2003


5.1.2006


26.6.1997


18.8.2006


21.1.2004 15.4.2009 veř.projednání konceptu + SEA , únor 2010 odevzdání návrhu 6.8.1999 zpracovává se čistopis 5.9.2000 stanovisko nadřízeného orgánu 20.6.1999 1.2.1994 19.7.2000 28.10.2003 8.9.2004 Schváleno zadání 29.6.2009

A.2.5.4. Územně analytické podklady Zpracovatel ÚS Vltava obdržel od pořizovatele kompletní sadu digitálních dat územně analytických podkladů (ÚAP) pro řešené území i širší vztahy dne 31. 8. 2009. Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (limity využití území), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (rozbor udržitelného rozvoje území).

A.2.5.5. Program rozvoje Jihočeského kraje Program rozvoje Jihočeského kraje (dále též jen „PRK“) je základní strategický materiál Jihočeského kraje, obsahující Titulní stranu s obsahem a úvodním slovem hejtmana, Přehled programových dokumentů, Sociálně ekonomický profil kraje, SWOT analýzu, Strategickou část, Návrh financování, Zabezpečení realizace, Závěr a seznam použitých zkratek a dále přílohy Výsledky realizace Programu rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje z roku 2001 – souhrnná bilance za uplynulé období, Analýza vybraných projektů, Hlavní směry Regionální inovační strategie, Hospodářsky slabé regiony – vymezení, Oblasti ohrožené vysídlením, Základní struktura a obsazení pracovních týmů při implementaci PRK, Tabulkové přílohy, Mapové přílohy a Stanovisko Ministerstva životního prostředí k návrhu koncepce. Pro územní studii je zásadní SWOT analýza, ze které vyplývá, že mj. patří mezi § SILNÉ stránky Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie o výhodná geografická poloha v centru Evropy a na hranici s Německem a Rakouskem, včetně tradičních vazeb na sousední regiony, o vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou, o rozvíjející se malé a střední podnikání, o potenciál biomasy jako obnovitelné suroviny, o vyvážené rozmístění přirozených center - měst střední velikosti, o vysoký rozvojový potenciál cestovního ruchu; zachovalá, ekologicky hodnotná a turisticky atraktivní příroda a kulturní krajina, s velkou koncentrací historických památek,


§

§

§

o tradice lázeňství; o atraktivita regionu a vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy, rekreační plavby a hipoturistiky, o postupně se zlepšující technický stav dopravních cest, zejména silnic nižších tříd, o existence dílčích územních plánů a kvalitní příprava ZÚR JČK dle nového SZ; SLABÉ stránky Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie o socioekonomické disparity mezi jednotlivými částmi kraje, o neexistující kapacitní dopravní napojení na TEN-T (dálnice D3 a nedobudované rychlostní silnice R3 a R4), o chybějící obchvaty sídel především na silnicích I. a II. třídy, o velký podíl ekonomicky slabých obcí s malým počtem obyvatel, o nedostatečná investiční vybavenost nemocnic a zařízení sociálních služeb, o nevyhovující struktura a kapacita sociálních služeb a zařízení, o zastaralý stavebně-technický stav některých pobytových zařízení sociálních služeb, o nevhodná druhová skladba lesních porostů v některých mikroregionech vůči působení vlivu biotických a abiotických činitelů, o nevhodné využití zemědělské půdy (např. vysoká míra zornění) a kulturní krajiny v některých oblastech kraje, o nedostatečná infrastruktura pro volnočasové aktivity, o špatný stav některých technických a kulturně-historických památek, o sezónně nevyvážená nabídka cestovního ruchu, o špatný stav okolí hlavních přístupových komunikací (např. absence vybavených odpočívadel, opuštěná tržiště, prostituce), o pomalý proces tvorby komplexních pozemkových úprav, o existující bariéry migrace ryb; PŘÍLEŽITOSTI Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie o rozvoj podnikatelských služeb, zejména specializovaných, o regionální a místní možnosti využití existence celostátně významného energetického zdroje (Temelín), o trvale udržitelné využití přírodních atraktivit a kulturního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu, včetně lázeňství, o rozvoj služeb spojených s cestovním ruchem a lázeňstvím, o budování cyklostezek a rozvoj sítě cyklotras v regionu, o dokončení Vltavské vodní cesty a její využití pro rekreační plavbu, o tvorba nových a inovace stávajících produktů cestovního ruchu, o posilování úrovně koordinace a řízení cestovního ruchu na úrovni regionů a kraje, o jednotný marketing Jihočeského kraje jako významné turistické destinace, o vybudování dálnice D3, rychlostní komunikace R3 a dokončení modernizace IV. tranzitního železničního koridoru v ose Eurokoridoru sever-jih, včetně výstavby nové tratě České Budějovice – Linz, o dostavba rychlostní komunikace R4 od hranic kraje ke křížení se silnicí I/20 a modernizace silnice I/4 až na státní hranici s Německem, o využití splavnosti řeky Vltavy pro rekreační a příležitostnou vodní dopravu, o produkce a zpracování obnovitelných zdrojů energie v souladu se závazkem EU, o zlepšování dostupnosti a kvality veřejných služeb; HROZBY pro území Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie o nepříznivá struktura a vývoj populace v řadě lokalit kraje, o nepříznivý vývoj zdravotního stavu obyvatelstva v souvislosti s pokračujícím stárnutím populace a nezdravým životním stylem, spojený s rostoucími náklady na zdravotní a sociální služby, o pokles počtu žáků a studentů z důvodu nepříznivého demografického vývoje zejména 90. let 20. století, o zpomalení výstavby a nedokončení dálnice D3, rychlostní silnice R3 a odklad dokončení komunikace R4 a modernizace I/4 ve směru Praha – Strakonice –Strážný – Pasov, o pomalá výstavba IV. tranzitního železničního koridoru v důsledku nedostatku finančních prostředků, o prohloubení socioekonomických disparit uvnitř kraje a zhoršování dostupnosti služeb, pracovních příležitostí a dopravní dostupnosti ve venkovském prostoru, o problémy veřejných rozpočtů s negativními dopady na rozvoj kraje a obcí, o zastaralost bytového fondu, vysoké náklady na rekonstrukci bytů zejména v panelové výstavbě, o chátrání kulturních movitých a nemovitých památek z důvodů nedostatku zejména centrálních finančních zdrojů, o nesoulad mezi rozvojovými záměry a zájmy ochrany přírody, o růst dopravního zatížení silnic a další zhoršování jejich technického stavu, o problematické splnění směrnic EU o čištění odpadních vod do roku 2010, o nedostatečná péče o tvorbu a obnovu krajiny a o zvyšování její ekologické stability, o urbanizace volné krajiny (mimo území určená k zástavbě ÚPD), Strana 48 (celkem 231)

o o

neexistence volného tržního prostředí v zemědělství – zvyšující se závislost konkurenceschopnosti zemědělství na dotační politice státu a EU, další zvyšování fragmentace krajiny vedoucí k omezení volné migrace druhů.

Dalším zásadním oddílem PRK je STRATEGICKÁ ČÁST, obsahují § VIZI Jihočeského kraje v této definici: „Jihočeský kraj bude v horizontu roku 2013 konkurenceschopným a prosperujícím regionem s vysokou kvalitou života obyvatelstva.“, § tezi, že konkurenceschopnost a prosperita Jihočeského kraje bude vycházet z jeho ROZVOJOVÉHO POTENCIÁLU: o kulturně sociálního prostředí kraje, které je pozitivně ovlivněno sdílenými hodnotami vyrůstajícími z tradic kraje a sociální soudržností obyvatel, o vyšší aktivity podnikatelského sektoru, zvláště malých a středních podniků, která umožňuje využít schopností obyvatel a rozšířit spektrum podnikatelských činností na území kraje, o dostupnosti vody, energií, médií a informací nezbytných k realizaci rozvojových aktivit, o kvalitní vnitřní i vnější dopravní dostupnosti, o zemědělského sektoru reflektujícího reformní trendy EU a postupnou liberalizaci světového trhu se zemědělskými komoditami, o rozmanitosti krajiny a přírody, kulturního dědictví a specifik kraje zabezpečujících možnosti rozvoje cestovního ruchu, o venkovských oblastí s pestrou škálou ekonomických, sociálních a kulturních aktivit, které zajistí stabilizaci osídlení, o měst a jejich zázemí, která jsou prostřednictvím vzájemné sítě vazeb motorem socioekonomického rozvoje kraje, § GLOBÁLNÍ CÍL, definovaný takto: „Zvýšení konkurenceschopnosti Jihočeského kraje založené na zlepšování podmínek pro investice, podnikání a rozvoj cestovního ruchu při zachování přitažlivosti a jedinečnosti území kraje jako dobrého a bezpečného místa pro život obyvatel, a to při respektování zásad udržitelného rozvoje.“, § konkretizovaný do 8 PRIORITNÍCH OS (1. Ekonomický rozvoj a znalostní ekonomika, 2. Lidské zdroje a sociální soudržnost, 3. Dostupnost a infrastruktura, 4. Rozvoj urbánních prostorů, 5. Venkovský prostor, 6. Cestovní ruch, kulturní a přírodní dědictví, 7. Efektivní veřejná správa a modernizace institucí, 8. Životní prostředí), kdy osy č. 3., 4., 5., 6. a 8. se bytostně dotýkají obsahu řešení územní studie, § a kdy každá prioritní osa má svůj STRATEGICKÝ CÍL, kdy strategickým cílem prioritní osy je o Dostupnost a infrastruktura je zlepšení stávajícího stavu a budovávání nové dopravní a technické infrastruktury, zlepšení podmínek dopravy a dopravní obslužnosti (osa 3), o Rozvoj urbánních prostorů Jihočeského kraje je podpora posilování role měst jako přirozených rozvojových center území se zaměřením na komplexní přístup k řešení jejich specifických problémů (osa 4), o Venkovský prostor je podpora diverzifikace venkovské ekonomiky se zaměřením na využívání moderních forem zemědělství, rybářství a lesnictví, se současným využitím potenciálu a zachování místních tradic a hodnot krajiny (osa 5), o Cestovní ruch, přírodní a kulturní atraktivity je rozvíjení cestovního ruchu se zaměřením na jeho různé druhy se současným využitím potenciálu kulturního dědictví s ohledem na zachování jeho specifických hodnot (osa 6), o Životní prostředí je zabezpečení podmínek dílčích aspektů ochrany životního prostředí a zavedení systému řešení integrovaných rizik (osa 8), § a kdy pro naplnění těchto cílů jsou navržena dále uvedená opatření s jednotlivými operačními cíly, kdy dále vybíráme OPERAČNÍ CÍLE s přímou vazbou na obsah řešení studie: o Rozvoj regionální a místní dopravní infrastruktury, o Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, o Tvorba podmínek pro lepší kvalitu podzemní vody, o Zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie a podpora úspor energií, o Podpora dostupnosti internetu v kraji, o Dostupnost telekomunikačních sítí, o Podpora zavádění integrovaných dopravních systémů veřejné dopravy ve vybraných lokalitách kraje, o Modernizace a rozvoj infrastruktury sloužící pro veřejnou dopravu, o Komplexní přístup k revitalizaci vybraných částí měst (center, veřejných prostor, tradičních obytných zón - zvláště panelových sídlišť, tradičních průmyslových a obdobných zón – revitalizace brownfields), o Vyřešení dopravní situace ve městech (veřejná doprava (MHD), bezpečnost a řízení provozu (dopravní telematika, city logistika), cyklistika, pěší zóny, doprava v klidu), o Posilování aktivit měst a urbanizovaných prostorů v území,


o

o o o o o o o o o o o o o o o o o o

o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o

Překonání nedostatečné kritické váhy měst prostřednictvím síťování, tj. vytvářením hmotných (infrastrukturních) i nehmotných (informačních, znalostních, vztahových) sítí pro posílení toků zboží, kapitálu, informací, znalostí apod., Posilování vazeb město – zázemí, Diverzifikace zemědělských činností, Zlepšení podmínek pro tvorbu nových pracovních příležitostí na venkově, Posílení různorodosti venkovské ekonomiky prostřednictvím podpory zakládání nových podniků a jejich rozvoje, Rozšíření škály služeb na venkově, Tvorba podmínek pro nové investice, Zvýšení konkurenceschopnosti podporou mimoprodukčních funkcí, Rozvoj ekologického zemědělství, Posílení využití obnovitelných zdrojů energie, především travní a dřevní biomasy, Zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím lepšího využití potenciálů lesů a jejich produkčních faktorů, Posílení konkurenceschopnosti dalším rozvojem technického potenciálu a podporou inovačních technologií a procesů, včetně alternativní produkce dřeva, Podpora navazujícího dřevozpracujícího průmyslu s vyšší přidanou hodnotou, Zvýšení hospodářské hodnoty soukromých i obecních lesů, Zvýšení podílu lesnictví na vodním hospodářství posílením vodohospodářské a hydrické funkce lesů, Posílení kvantitativně a kvalitativně odpovídající struktury zařízení CR, Rozvíjení lázeňských a wellness kapacit, Rozvoj a rozšiřování doplňkové infrastruktury CR, Zlepšení kvality a dostupnosti infrastruktury CR v oblasti turistických cest (naučné stezky, hipostezky, vodní cesty atd.) a cyklistických tras, vč. doprovodné infrastruktury a značení, sportovně-rekreační a kulturní vybavenosti pro cestovní ruch, infrastruktury pro zimní turistiku (lyžařské a běžecké areály), zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty (wellness), ubytovacích kapacit, zařízení pro kongresovou turistiku, Rozšiřování vhodných a dosud nevyužívaných ploch k realizaci sportovních a volnočasových aktivit, Rozvoj produktů pro zimní sezonu, Efektivnější využití lázeňských a wellness kapacit a rozšíření lázeňských služeb, Podpora rozvoje venkovského cestovního ruchu, Podpora vodní turistiky a CR podél vodních toků a vodních ploch, Podpora tvorby produktů využívaných pro přilákání návštěvníků mimo hlavní sezonu zaměřená na specifickou strukturu návštěvníků (např. nordic walking, golf, poznávací turistika), Využití místního potenciálu při ochraně a využívání kulturního a přírodního dědictví pro posílení pocitu sounáležitosti s regionem a při rozvoji CR v Jihočeském kraji, Využití kulturních zařízení (divadla, muzea, galerie) pro rozvoj kulturních aktivit v regionu, Podpora využívání destinačního managementu pro koordinaci, podporu i rozvoj CR v Jihočeském kraji, Podpora malých a středních podniků působících v CR, Územně vyvážené zvýšení návštěvnosti kraje, Prodloužení délky pobytu návštěvníků, Vytvoření podmínek pro prodloužení letní a zimní sezony, podpora rozvíjení CR mimo sezónu, Ochrana a využívání vodních zdrojů, Ochrana ovzduší a snižování emisí, Ochrana přírody, tvorba krajiny, Zkvalitnění nakládání s odpady a řešení starých ekologických zátěží, Omezování rizika povodní a jejich dopadů, Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, Tvorba podmínek pro lepší kvalitu podzemní vody, Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, Tvorba podmínek pro lepší kvalitu podzemní vody, Zabezpečení nouzového zásobování vodou, Udržování, ochrana a tvorba harmonizované, ekologicky stabilní a trvale produkční krajiny, Zvýšení biodiverzity a celkové ekologické stability krajiny, Zvýšení ekologické stability lesa a posílení jeho mimoprodukčních funkcí, Zvýšení ekologické stability rybničních soustav a posílení jejich mimoprodukčních funkcí (nutnost postupné modernizace rybníků a rekonstrukcí hrází), Zvýšení ekologické stability a jakosti tekoucích vod (říčních systémů) a jejich revitalizace (renaturalizace), Zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny z hlediska vodního režimu, Strana 50 (celkem 231)

Zamezení nevhodné urbanizace volné krajiny, Racionální přístup k těžbě a zpracování nerostných surovin a omezování jejich negativních dopadů na krajinu a životní prostředí, o Zachování půdní úrodnosti, o Zvýšení atraktivity krajiny pro cestovní ruch; kdy na tyto operační cíle navazují již konkrétní AKTIVITY, které již nebudou pro jejich velké množství jednotlivě vybírány a uváděny přímo zde v textu studie.4 o o

A.2.5.6. Další strategické dokumentace krajského významu Další strategické dokumenty vydané a pořízené Jihočeským krajem v oblasti dopravy, energetiky, cestovního ruchu, ochrany přírody, odpadového hospodářství nebo surovinového potenciálu kraje jsou obvykle buď přímo koncepčního charakteru s malým územním průmětem do územně plánovací dokumentace nebo ryze oborové, jejichž průmět do řešení studie je vždy omezen na konkrétní oblast hodnot v území nebo limitů využití území. Z těch zásadních, které byly využity pro zpracování analytické části územní studie a bude z nich vycházeno při tvorbě obsahu návrhové části je potřeba zmínit: § Koncepci ochrany přírody a krajiny (dále jen „KOPK“) JČK, zpracovaná sdružením forem ATEM s.r.o. a EIA servis s.r.o. v roce 2008, řešící zásadní otázky environmentálního charakteru, § Územně energetickou koncepci Jihočeského kraje (resp. její aktualizace provedená firmou SEVEN v roce 2008), vymezující priority v oblasti elektroenergetiky, zásobování teplem, obnovitelných zdrojů energie, a další, § Krajský generel nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability (dále jen „NR-R ÚSES“) zpracovaný v roce 2007 týmem řešitelů Ing. Friedrich, Ing. Popela, Ing. Wimmer, Ing. Novák) vymezující nadregionální a regionální biokoridory a biocentra do polygonů vč. vymezení ochranných zón nadregionálních biokoridorů, § Plán rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku (dále jen „PRVKÚC“) Jihočeského kraje, vč. jeho dvou aktualizací, který je zevrubně vyhodnocen v poslední části této studie, § Plán odpadového hospodářství a Koncepce odpadového hospodářství Jihočeského kraje, § Regionální surovinová politika Jihočeského kraje.

A.2.5.7. Další součásti legislativního prostředí Územní rozvoj řešeného území je silně ovlivněn rozdělením pravomocí mezi státní správu a samosprávou v rozsáhlých územích, jejichž správa nepřísluší do kompetence kraje či obcí. Vzhledem ke značnému podílu ploch s režimem ochrany přírody a krajiny (MZCHÚ, ÚSES apod.) vytváří pro řešené území významný legislativní rámec zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Z něho se odvozují režimy a omezení v chráněných územích a jejich ochranných pásmech. V řešeném území se nachází mnoho vodních toků, nachází se zde významná víceúčelová vodní nádrž Hněvkovice (důležitá pro zabezpečení minimálního průměrného denního průtoku ve Vltavě pod nádrží, odběry povrchové vody z nádrže podle příslušných povolení, zejména odběr chladící vody pro JE Temelín, ostatní odběry povrchové vody z nádrže podle příslušných povolení, k výrobě elektrické energie, výkon rybářského práva, likvidace havárií v jakosti vody, zajištění plavby v nádrži – součásti vltavské vodní cesty v parametrech schválených Státní plavební správou, rekreace a vodní sporty) a zdroje podzemních vod. Další regulace využití území se tak mohou odvíjet i od zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon. Z hlediska přírodního pilíře se na legislativním rámci dále mimo jiné podílejí zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 86/2002 Sb. , o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a dalších.

A.3.

Hodnoty řešeného území (§ 18 odst. (4) stavebního zákona)

Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území

Více viz Program rozvoje Jihočeského kraje, strategická část, k dispozici na webových stránkách Jihočeského kraje v sekci Koncepční materiály na adrese http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=710&par[lang]=CS. 4


A.3.1. Přírodní hodnoty Řešené území má nesporné přírodní hodnoty, které jsou umocněny velkou lesnatostí území a soutokem velkých řek Vltavy a Malše, v jižní části řešeného území. Dominantou řešeného území a hlavním předmětem řešení je vodní nádrž Hněvkovice, jež od přehradního profilu v ř. km 210,390 vyplňuje zde již hluboké údolí vodního toku Vltavy. Osa vodní nádrže generelně směřuje severojižním směrem s malými odchylkami v jižní části plochy. Říční údolí bylo dosti hluboké a vyznačovalo se strmými břehy, do nichž byla hluboko zaříznuta údolí menších i větších přítoků, jež po naplnění nádrže vytvořily v převážné míře úzké a relativně hluboké zátoky. Po naplnění přehradní nádrže vznikla vodní plocha délky asi 18,59 km. I při naplnění nádrže na maximální provozní hladinu je hladina nádrže stále ještě výrazně převyšována okolními břehy, jež se nacházejí o 40 až 200 m výše. Terén je v dolní části nádrže až zhruba k obci Purkarec relativně otevřený, s poněkud ploššími břehy, dále proti proudu je i nad současnou vodní hladinou zhusta velmi strmý, zpravidla porostlý lesy, nebo skalnatý. Ve všech těchto charakterově odlišných krajinných segmentech převládá nejenom prostorová členitost, živost a dynamika (včetně pánevních oblastí vymezených výraznými horizonty), ale i úměrné členění dané formami hospodářského využití. S výjimkou urbanizovaných území českobudějovické aglomerace, a s výjimkou extrémní technické stavby – Jaderné elektrárny Temelín – převládá v krajinné scéně úměrné měřítko odpovídající kultivované kulturní krajině se zemědělskou výrobou, přizpůsobenou členitému reliéfu. V řešeném území přispívá k výraznosti obrazu krajiny i přítomnost stop historického vývoje krajiny a osídlení. Zvláště patrné jsou kulturní a historické hodnoty krajiny v komponovaných krajinářských úpravách Hlubocka.

A.3.1.1. Krajinný ráz Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Území, která vynikají soustředěnými hodnotami krajinného rázu, výraznými scenériemi a kulturní identitou mohou představovat symboly jihočeské krajiny. Charakteristické krajinné prostory jsou krajinné segmenty reprezentativní pro hodnocené území. Tyto segmenty zahrnují více míst krajinného rázu a nepokrývají celé území regionu, nýbrž pouze nejhodnotnější části s nejvýraznějším krajinným rázem. Některá z takových území jsou chráněna v rámci přírodních parků nebo krajinných památkových zón, jiná však leží v jinak nechráněné krajině. Oblast krajinného rázu – Bechyňsko-Vltavotýnsko Rozsáhlá oblast krajinného rázu, jejíž osami jsou výrazné koridory údolí Vltavy a Lužnice, do řešeného území zasahuje pouze svým jižním okrajem. Koridory řeky Vltavy jsou provázeny lesními porosty stejně jako údolí přítoků. V náhorních polohách na mezivodních hřbetech vzniká otevřenější zemědělská krajina. Kontrast většího měřítka s uzavřenými scenériemi zahloubených poloh vytváří výrazné estetické hodnoty. V krajině je přítomno harmonické měřítko a (zejména v zahloubených uzavřených prostorech) ve scenériích se uplatňuje jedinečný soulad historických sídel a krajinného rámce údolí. Do jižní části oblasti a zejména do řešeného území zasahuje historická krajina Hlubocka s oborami. Hlavní osu krajiny tvoří tok Vltavy, vodní síť doplňují již jen drobné přítoky charakteru potoků. Na Vltavě je vytvořeno několik vodních děl, součástí Vltavské kaskády. Nejnovějšími stupni Vltavské kaskády jsou Hněvkovická přehrada, vybudovaná na řece Vltavě v letech 1986-1991, a vodní dílo Kořensko, které zasahují do severní poloviny řešeného území. Nejstarší osídlení oblasti se datuje do doby bronzové. Lesy, zejména smrkové a borové, rozčleňují plochy polí a luk. Struktura rozložení lesů a orné půdy odpovídá historickým mapám a navazuje na původní krajinnou strukturu. Oblastí prochází zejména komunikace nižších tříd, které navazují na historickou cestní strukturu doloženou historickými mapami. Výraznou novou dominantou nejen této oblasti, ale celé velké části Jihočeského kraje, je stavba jaderné elektrárny Temelín, zkolaudovaná v roce 2006 (pozn. již mimo řešené území, ale je nepřehlédnutelnou pohledovou dominantou celé této oblasti). obrázek 1: Hněvkovická nádrž u zaniklé obce Jaroslavice


obrázek 2: Charakter krajinného rázu u Poněšic

obrázek 3: JETE, a zejména objekty chladících věží s vlečkami vodní páry vytvářejí pohledovou dominantu celého území

Oblast krajinného rázu – Českobudějovická pánev Oblast krajinného rázu, která zahrnuje jeden z hlavních a typických prostorů Jižních Čech. Má dva kontrastní charaktery spolupůsobící v uzavřeném prostorovém rámci – silně urbanizovanou krajinu velkého města postupně vyplňující prostor mezi svahy Rudolfova, Hosína a Blanského lesa a rozlehlou rybniční krajinu táhnoucí se od Českých Budějovic k Vodňanům. Prostorové vymezení výrazným masivem Blanského lesa s dominantou Kletě a výrazná hrana Táborské pahorkatiny, do které se zařezává údolí Vltavy po Hlubokou, je vedle dílčích scenérií rybniční krajiny hlavním atributem estetické atraktivnosti krajiny. Krajina mimo urbanizované území vyniká uvnitř rybničních soustav harmonickým měřítkem a harmonickými prostorovými vztahy. Významné hodnoty do krajiny vnášejí historické krajinné úpravy Hlubocka s překrývajícími se vrstvami postupné kultivace od středověké rybniční soustavy až po pozdně romantické úpravy druhé poloviny 19. století. Oblast z velké části náleží k Blatské pánvi (Vodňanská a Zlivská pánev, Chvalešovická pahorkatina), JV části Českobudějovické pánve. Jedná se o širokou tektonickou příkopovou sníženinu protaženou směrem SZ-JV (ploše pahorkatinný až plošinný povrch a akumulační georeliéf nízkých teras Vltavy a širokých niv vodních toků) Krajina je charakteristická řadou vodních toků, přítoků Vltavy s vedlejšími rameny, slatěmi a mrtvými kanály, potoky a množstvím rybníků. V Českobudějovické pánvi v povodí Vltavy se nachází výrazná českobudějovicko-hlubocká rybniční skupina s největším rybníkem Bezdrevem, vybudovaným koncem 15. století. Z ostatních rybníků této skupiny je z turistického hlediska zajímavý např. Munický rybník v blízkosti Hluboké nad Vltavou. Oblast je málo zalesněná smrkovými a borovými porosty s dubem letním, méně bukovými porosty. Ve vazbě na množství rybníků se objevují cenné mokřiny, pobřežní mokřady a vlhké, břehové a litorální porosty a rákosiny. Cenné přírodní lokality jsou chráněné v několika maloplošných ZCHÚ (vázané zejména na vodní plochy a jejich břehy), v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy. Původně bylo jádro oblasti bažinaté, proto je osídlení pravděpodobně o něco pozdější než v přilehlém Pošumaví. Více dokladů pochází teprve z doby kolem přelomu letopočtu. Dnes je krajina převážně odlesněná, v minulosti typické vlhké louky byly z velké části převedeny na ornou půdu nebo zmeliorovány. Krajinu prostupuje velké množství rybníků. Osu oblasti tvoří silnice I/20. České Budějovice jsou významnou silniční i železniční dopravní křižovatkou. Hlavní cestní síť stejně jako rozložení hlavních ploch v oblasti odpovídá původní struktuře doložené historickými mapami. Jižní okraj oblasti zaplňuje výrazně urbanizovaná plocha města České Budějovice a jeho aglomerace. Královské město České Budějovice jsou správním, historickým, kulturním, dopravním a průmyslovým centrem kraje. České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265; lokaci a projekci města provedl králův rytíř Hirzo. Nové královské město mělo představovat doposud chybějící základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). Kromě Českých Budějovic má městský status Hluboká nad Vltavou (1378), Zliv (1409). Oblast je prostoupena množstvím menších venkovských zemědělských sídel. V


oblasti se nachází množství architektonicky cenných objektů a souborů. Zámek Hluboká nad Vltavou, výrazná dominanta čnící nad Českobudějovickou pánev, je spolu s loveckým zámkem Ohrada národní kulturní památkou. České Budějovice jsou městskou památkovou rezervací. Řada vesnic je vesnickými památkovými rezervacemi a zónami. Na Hlubockém panství Schwarzenbergů vznikla velmi harmonická kultivovaná lovecká krajina s prvky krajinářských kompozic. Západně od Českých Budějovic se v rybniční krajině nachází řada venkovských sídel, představujících unikátní soubor lidové architektury. Vesnickými památkovými zónami v řešeném území jsou Bavorovice a Munice. Obrázek 4: Historické dochované krajinné úpravy u Hluboké nad Vltavou byly zakomponovány do golfového hřiště

obrázek 5: Největší rybník v řešeném území - Bezdrev

obrázek 6: Soustava rybníků u Zlivi

Oblast krajinného rázu - Lišovský práh - západní Třeboňsko Do řešeného území zasahuje pouze okrajově na jihovýchodním okraji (část území obce Hosín). Prudké svahy Rudolfovska ohraničují na západě vyvýšenou polohu krajiny Lišovského prahu, na severu tvoří méně výrazný krajinný předěl mezi Českobudějovickou pánví a soběslavsko – veselskými blaty Hlubocká pahorkatina. Výhledy do Českobudějovické pánve jsou velmi atraktivní, na jihovýchodě ohraničené horizonty Novohradských hor, na jihu masivem Blanského lesa s dominantou Kletě a na jihozápadě se zvedají lesnaté hřbety Podhůří Šumavy se vzdálenějšími horizonty hřebenů Šumavy. Vlastní krajina vyvýšené polohy je zemědělského charakteru s větších měřítkem členění zemědělských ploch a lesních Strana 54 (celkem 231)

porostů. Členitá pahorkatina na rozvodí Vltavy, Malše a Lužnice, s rozčleněným erozně denudačním povrchem asymetrické hrásťové stavby, silně tektonicky porušeným, s pásmem nejvýraznějších elevací na západě, se strukturními hřbety a suky, se zbytky zarovnaných povrchů. Lišovský práh (Hlubocká a Dobrovodská pahorkatina). Oblast leží na rozvodí Vltavy, Malše a Lužnice. Zdejší toky jsou poměrně malé, charakteru potoků. Místy se objevují rybníky, mokřady a vlhké louky. Oblast je středně zalesněná smrkovými a borovými porosty s bukem a modřínem. Lesy oddělují pole a louky, některé vlhké. Cenné přírodní lokality jsou chráněné v několika maloplošných ZCHÚ, v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy. Oblast byla osídlena poměrně pozdě a osídlení nebylo příliš husté. Dnešní krajina má leso-polní charakter, lesní plochy prostupují plochy lesů, polí, luk a rybníků. Hlavní cestní síť stejně jako rozložení hlavních ploch v oblasti odpovídá původní struktuře doložené historickými mapami. obrázek 7: Krajinný ráz u letiště Hosín, s lesnatým hřbetem Lišovského prahu

obrázek 8: Horizont s Hlubockou pahorkatinou s dominantou zámku Hluboká

obrázek 9: Horizont Lišovského prahu nad fotovoltaickými panely nedaleko Hosína


Kartogram 17: Krajinný ráz v řešeném území


Kartogram 18: Nadmořská výška v řešeném území


A.3.1.2. Lokality NATURA 2000 Ptačí oblast CZ0311036 Hlubocké obory Ptačí oblast se nachází severně od Českých Budějovic na obou březích řeky Vltavy. Rozkládá se mezi obcemi Chlumec, Poněšice, Vlkov, Vitín, Dobřejovice a Munice. Ve směru VZ měří v nejširším místě 9,1 km od SJ pak 6,7 km. Zahrnuje dvě obory - Poněšickou a Starou a 3 maloplošná zvláště chráněná území - PR Karvanice, PR Libochovka a PP Baba. Katastrální území: Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad Vltavou, Poněšice, Purkarec, Vitín, Vlkov u Drahotěšic. Rozloha lokality: 3321.5722 ha Biota: Ptačí oblast je tvořena téměř výhradně souvislým lesním komplexem po obou březích Vltavy, jehož nejvýznamnější součástí jsou dvě obory: na levém břehu řeky Stará obora o výměře 1 511 ha, založená v r. 1771, s chovem daňka, muflona a prasete divokého a na pravém břehu Poněšická obora o výměře 1 742 ha, založená v r. 1853, kde je chován jelen evropský. Obě obory jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení. Díky specifickému způsobu lesního hospodaření se v nich i v přiléhajících územích na svazích údolí Vltavy udržel vysoký podíl listnatých dřevin v porostech (kolem 50 % , především dub, buk a lípa). Podstatný je také vysoký podíl starých a “přestárlých” porostů (”porosty ve stoprocentní likvidnosti” ve smyslu rámcových směrnic pro hospodaření v odpovídajících hospodářských souborech, ne fyzická přestárlost porostů). Listnaté porosty starší než 90 let zaujímají plochu více než 800 ha, ve stáří nad 120 let pak plochu více než 450 ha. V zájmové oblasti jsou vyhlášeny genové základny dubu letního, buku lesního, lípy srdčité a smrku ztepilého na celkové ploše 1 308 ha. Obmýtí je v genových základnách stanoveno pro dub na 160-180 let, pro buk a lípu na 140 let a pro smrk na 130 let; obnovní doba je 50 let. Kvalita a význam: Díky vysokému zastoupení listnatých dřevin v porostech dosahují zde neobvykle vysoké početnosti některé typické druhy ptáků evropského listnatého lesa. Jedná se především o dva druhy z přílohy I směrnice o ptácích strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) a lejska bělokrkého (Ficedula albicollis). V oblasti jsou běžné i další druhy evropského listnatého lesa, jednak z řádu šplhavců: žluna zelená (Picus viridis), žluna šedá (Picus canus), strakapoud malý (Dendrocopos minor) a datel černý (Dryocopus martius), a také z řádu pěvců: šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), lejsek šedý (Muscicapa striata) a dlask tlustozobý (Coccothraustes cocothraustes). Početnosti několika desítek párů dosahuje také holub doupňák (Columba oenas).Od roku 1990 ve Staré oboře pravidelně hnízdí pár orla mořského (Haliaeetus albicilla). Při průzkumu v 2001 byli dále zjištěni včelojed lesní (Pernis apivorus), krahujec obecný (Accipiter nisus), rorýs obecný (Apus apus), lejsek malý (Ficedula parva) a krkavec velký (Corvus corax). Zranitelnost: Stav navržené ptačí oblasti Hlubocké obory lze charakterizovat jako dlouhodobě vyrovnaný, stabilní, stejně jako stav populací cílových druhů. Management: zodpovědný orgán - Krajský úřad Jihočeského kraje, tradiční lidské činnosti v oblasti:lesnictví, chov zvěře, myslivost . Možné střety zájmu: Neuvedeno obrázek 10: Poněšická obora se Spáleným rybníkem na potoce Libochovka (pravostranný přítok Vltavy)

Evropsky významná lokalita CZ0314126 Hlubocké obory Lokalita sestává ze dvou částí, oddělených tokem Vltavy. Stará obora leží při levém břehu Vltavy, její jižní okraj zasahuje téměř do bezprostřední blízkosti města Hluboká nad Vltavou, zahrnuje též stávající PP Baba (o výměře 2,69 ha) a PR Karvanice (o výměře 14,17 ha + ochranné pásmo 63,77 ha) a přilehlé území. Nová obora, která se rozkládá při pravém břehu Vltavy, zahrnuje i území stávající PR Libochovka (53,78 ha). Katastrální území: Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad Vltavou, Poněšice, Purkarec, Vitín, Vlkov u Drahotěšic. Rozloha lokality: 3257,0505 ha


Biota: Na bázích teplejších svahů jsou vyvinuty hercynské černýšové dubohabřiny (L3.1) as. Melampyro nemorosiCarpinetum) s dubem letním (Quercus robur), d. zimním (Q. petraea), lípou srdčitou (Tilia cordata) a habrem obecným (Carpinus betulus). V jejich podrostu se vyskytuje zimolez obecný (Lonicera xylosteum), brslen evropský (Euonymus europaea), z bylin dymnivka dutá (Corydalis cava), jaterník podléška (Hepatica nobilis), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), mařinka vonná (Galium odoratum), pryšec sladký (Euphorbia dulcis), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), sveřep Benekenův (Bromus benekenii) a další. Největší plochu zabírají květnaté podhorské bučiny (L5.1) as. Tilio cordataeFagetum s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica), často s příměsí lípy srdčité (Tilia cordata) a místy i jedle bělokoré (Abies alba). V podrostu se vyskytuje lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), pšeníčko rozkladité (Milium effusum) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). Některé segmenty na výše položených plošinách pokrývají acidofilní bučiny (L5.4) as. Luzulo-Fagetum, v jejichž podrostu se především uplatňují bika bělavá (Luzula luzuloides) a lipnice hajní (Poa nemoralis). Menší část lesních porostů tvoří acidofilní doubravy (L7.1) sv. Genisto germanicae-Quercion s dubem zimním (Quercus petraea), lipnicí hajní (Poa nemoralis) a kostřavou ovčí (Festuca ovina), které na skalách přecházejí až do fragmentů reliktních porostů borovice lesní (Pinus sylvestris). Velmi omezenou plochu zaujímají i náznaky suťových lesů (L4) as. Mercuriali-Fraxinetum) s javorem klenem (Acer pseudoplatanus). V roklích a v nivách potoků se vyskytují olšiny (L2.2) s olší lepkavou (Alnus glutinosa), v podrostu s krabilicí chlupatou (Chaerophyllum hirsutum), mokrýšem střídavolistým (Chrysosplenium alternifolium) a prvosenkou vyšší (Primula elatior), místy i s řeřišnicí třílistou (Cardamine trifolia) a dřípatkou horskou (Soldanella montana), nápadné porosty v údolí Libochovky tvoří pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris). V nezbytně nutné míře (z důvodu zachování celistvosti navrhovaného území) lokalita obsahuje i člověkem vytvořené porosty: lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (X9A) a paseky s nitrofilní vegetací (X11). Lokalita je významným biotopem ohroženého mechu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride). Druh byl zatím zjištěn na 46 stromech - dub zimní (Quercus petraea), lípa srdčitá (Tilia cordata), buk lesní (Fagus sylvatica) a olše lepkavá (Alnus glutinosa) na obou březích Vltavy v PP Baba, PR Karvanice i PR Libochovka. Vzhledem k vhodným podmínkám lze předpokládat jeho výskyt i na dalších stromech. Na lokalitě se vyskytuje celá řada ekologicky a zoogeograficky významných druhů bezobratlých živočichů i obratlovců, vázaných obecně na přirozené listnaté a smíšené lesní porosty ve všech stadiích jejich vývoje. Patří k nim např. plži Macrogastra tumida a Aegopis verticillus, brouci Agrilus laticornis, Sepedophilus bipustulatus, Pedostrangalia revestita, dvoukřídlí Temnostoma bombylans, Keroplatus tipuloides, Sceptonia concolor a další; některé z nich, např. roháčka Rhysodes sulcatus a roháče obecného (Lucanus cervus) lze označit za pralesní relikty. Vyskytuje se zde řada dalších významných druhů navrhovaných jako zvláště chráněné (např. roháček Aesalus scarabaeoides, štíhlonožka Rainiera calceata). Kovařík Ampedus quadrisignatus tu žije na jediné v současnosti ověřené lokalitě v ČR. Kovařík Limoniscus violaceus, jeden z předmětů ochrany, je na lokalitě známý pouze z okolí vrchu Velký Kameník a dosud je zde registrovaný pouze ze dvou nálezů. Páchník hnědý (Osmoderma eremita) se vyskytuje v trouchu listnáčů, většinou mimo zapojené lesní porosty; v Hlubockých oborách byl zjištěn lokálně na dubech podél lesních cest. Na lokalitě se vyskytují četné populace druhově bohaté avifauny, k nejvýznamnějším ptákům patří lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), žluna šedá (Picus canus) a holub doupňák (Columba oenas). PP Baba je hnízdištěm výra velkého (Bubo bubo). Pro avifaunu a entomofaunu jsou významné zejména fragmenty starších porostů květnatých bučin (L5.1) a hercynských dubohabřin (L3.1), ale i aleje se starými duby podél komunikací. Kvalita a význam: Část území zaujímají PP Baba, PR Karvanice, PR Libochovka. Porosty mají z větší části dobře zachovalou přirozenou druhovou skladbu a strukturu. Tvoří jeden z nejcennějších komplexů přirozených lesních porostů (zejména dubohabřin a lipových bučin) ve vnitrozemí jižních Čech. Z botanického hlediska je dále významný výskyt mechorostu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride). Předpoklady pro udržení populace kovaříka Limoniscus violaceus jsou dobré. Jde o jednu z cca 10 lokalit na území ČR. Páchník hnědý (Osmoderma eremita) je v Hlubockých oborách zastoupen lokálně, jeho výskyt zde má spíše podružný význam vzhledem k jeho zastoupení na mnoha dalších jihočeských lokalitách. Lokalita je významná jako ohnisko výskytu roháče obecného (Lucanus cervus) pro širší oblast okolí Hluboké nad Vltavou. Pro střevlíčka Rhysodes sulcatus, význačný pralesní relikt, představuje oblast Nové a Staré obory jedno z několika posledních středoevropských refugií. Zároveň jde o naleziště řady dalších druhů hmyzu vázaného na lesní porosty přirozené skladby (pralesní relikty). Zranitelnost: Porosty v MZCHÚ jsou ošetřeny stávajícími plány péče, avšak PR Libochovka a její okolí se nachází uvnitř intenzivně obhospodařované obory, podobně jako větší část porostů na levém břehu Vltavy. Nebezpečím pro tuto část území mohou být nadměrné stavy chované zvěře. Lokálním rizikem může být odstraňování starých a nemocných stromů, případně lesnické zásahy při omezování škodlivého hmyzu. Vzhledem k tomu, že se tyto zásahy provádějí výběrově, nepředstavují zásadní ohrožení předmětů ochrany. Kovařík Limoniscus violaceus se vyvíjí v určitých typech vhodných větších dutin listnatých stromů, především dubů, ale je pravděpodobné, že druh dřeviny, v níž se dutina vyvine, není podstatný. Larvy žijí v trouchu svrchu uzavřených dutin; vyžadují černohnědý humusový detrit. Výskyt druhu je tedy ohrožen především lesnickým managementem, který předpokládá likvidaci starých nemocných stromů. V menší míře může dojít k poškození dutin zvěří. Páchník (Osmoderma eremita) se též vyskytuje v trouchu starých stromů, především v červeném trouchu vznikajícím po napadení choroši. Faktory ohrožující jeho výskyt jsou stejné jako u kovaříka Limoniscus violaceus. K náhodnému lokálnímu poškození populace může dojít i v případě mechu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride), např. při provozu turistické stezky (a cyklostezky), jež prochází v těsné blízkosti některých stromů, na nichž je druh evidován. Management: Přirozené porosty dubohabřin a bučin je žádoucí obhospodařovat s co nejdelší dobou obnovní při vysokém obmýtí, aby byla zajištěna maximálně možná kontinuita všech vývojových fází lesních porostů. Strana 59 (celkem 231)

Lokality se zjištěným výskytem xylofágních brouků by měly být vyloučeny z běžného lesnického obhospodařování, které by mělo být prováděno maximálně šetrně, s ponecháváním části dřevní hmoty odumírajících a trouchnivých stromů na místě. V porostech, kde se vyskytuje dvouhrotec zelený (Dicranum viride), je třeba zamezit jakékoliv komerční lesnické činnosti zahrnující například hromadné kácení a další těžební aktivity a na minimum omezit zásahy do porostů, které by nějakým způsobem mohly změnit vlhkostní podmínky biotopu. Je také nutné zamezit změnám trofických podmínek, které by mohly být vyvolány zhoršováním kvality ovzduší a které by mohly vést k vytlačení tohoto mechu jinými konkurenčně silnějšími druhy. Je třeba zajistit, aby vlastník pozemků, na nichž se lokality druhu nacházejí, byl informován o přesné lokalizaci jednotlivých populací druhu (na jednotlivých stromech), aby v případě výběrné těžby či při jakýchkoliv jiných aktivitách nedocházelo k ničení druhu. Možné střety zájmu: Menší potenciální střety s běžným lesnickým obhospodařováním hrozí obecně ve všech porostech, to je však na části plochy řešeno podrobnými plány péče pro stávající ZCHÚ. V částech lokality zahrnutých do obor navíc přistupují střety s cílem oborních chovů zvěře. To je nutné řešit racionálním kompromisem podle situace v jednotlivých částech obor. Z hlediska ochrany entomofauny spočívá riziko zejména v aplikaci pesticidů a v rutinně prováděném odstraňování stromů s dutinami, ale i se snahami o vysokou zazvěřenost; především jsou škodlivé vysoké stavy černé zvěře, která rytím ničí larvy roháče obecného (Lucanus cervus). Zcela nevhodná je praxe odstraňování pařezů a orání pasek v některých částech obor, rovněž likvidující larvy roháče. obrázek 11: Vjezd do Poněšické obory s příkopem a kovovým roštem, oborou prochází cyklotrasa 1057 Poněšice - Vitín

Evropsky významná lokalita CZ0313138 Vrbenské rybníky Soustava rybníků a navazujících lesních, lučních a sukcesních ploch s mokřady a tůněmi v blízkosti severozápadního okraje Českých Budějovic, 4 km SZ od středu města. Zahrnuje mj. území stávající PR Vrbenské rybníky o výměře 245,8 ha; k tomuto komplexu je přičleněn malý rybník Šnejdlík na SZ okraji rybniční soustavy. Katastrální území: České Budějovice 2, České Vrbné, Haklovy Dvory. Rozloha lokality: 315,9051 ha. Biota: Soustava středně velkých a menších mělkých rybníků s dubovými alejemi na hrázích (X13, resp. L7.1), rozsáhlými litorálními porosty (M1.1, M1.7) a ostrůvky, které jsou hnízdištěm mnoha druhů vodních a mokřadních ptáků. Na výtopy některých rybníků navazují bažinné olšiny (L1), mezi rybníky se nacházejí kosené i nekosené ovsíkové (T1.1) a bezkolencové (T1.9) louky. Nejvýznamnějším vegetačním typem z hlediska soustavy Natura 2000 jsou společenstva bezkolencových luk svazu Molinion (T1.9, převážně as. Sanguisorbo-Festucetum pratensis, řidčeji rovněž as. JuncoMolinietum), s hojným výskytem druhů ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ocún jesenní (Colchicum autumnale), bukvice lékařská (Betonica officinalis), svízel severní (Galium boreale), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), čertkus luční (Succisa pratensis), roztroušeně i žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum. Směrem k litorálům rybníků přecházejí vlhké louky k porostům vysokých ostřic (M1.7, as. Caricetum gracilis, as. Calamagrostietum lanceolatae), místy i k rákosinám (M1.1, as. Phragmitetum communis, as. Typhetum latifoliae, as. Glycerietum maximae). Vegetace vodních makrofyt (V1F) je nejlépe vyvinuta na menším rybníku Šnejdlík, kde je reprezentovaná především velmi početnou populací plavínu štítnatého (as. Nymphoidetum peltatae). Z ostatních druhů se okrajově vyskytují rdest vzplývavý (Potamogeton natans), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia). Podél břehů je vytvořen úzký lem rákosin (M1.1) a vysokých ostřic (M1.7), rozšiřující se v širší pásmo v jižní části výtopy rybníka; vegetačně významné jsou zde zejména kompaktní porosty ostřice vyvýšené (Carex elata). V jižní části lokality se nacházejí sukcesní plochy bývalého vojenského cvičiště, zarůstající nálety listnatých stromů a křovin, s četnými tůněmi (makrofytní vegetace mělkých stojatých vod, V2C) a několika malými rybníky. Pozoruhodné jsou zde fragmenty jednoleté vegetace písčin (T5.1) s bohatou populací mrvky myší ocásek (Vulpia myuros). Dlouhodobým výzkumem bylo v území zjištěno přes 900 druhů motýlů, mnoho nálezů je faunisticky významných. Brouci Helophorus obscurus a Xyleborus pfeili se zde vyskytují na jediném místě na území Čech, pozoruhodný je i výskyt slunéčka Sospita vigintiguttata (např. v Bavorsku je na červeném seznamu). Z dvoukřídlého hmyzu je významný např. výskyt stínomilky Trigonometopus frontalis (navržena jako zvlášť chráněný druh),


smutnice Zygoneura sciarina (jedna ze tří známých lokalit v ČR) a některých druhů tiplíkovitých (Ceratopogonidae). Byla zde také zkoumána fauna chroustíků (databáze je uložena u prof. Z. Soldána, Entomologický ústav AVČR). Z hlediska ochrany evropsky významných druhů živočichů mají význam hlavně tato stanoviště: Litorální porosty rákosin a vysokých ostřic (M1.1, M1.7), makrofytní vegetace mělkých stojatých vod (V2C) - kuňka ohnivá (Bombina bombina); liniové porosty listnáčů (X13) - páchník hnědý (Osmoderma eremita). Kvalita a význam: Z pohledu zastoupení biotopů soustavy Natura 2000 (bezkolencové louky, T1.9) se jedná o poměrně významnou lokalitu, i když nejde přímo o nejcennější typy těchto společenstev vyskytujících se v jihočeském regionu. Louky nejsou na celé ploše lokality koseny pravidelně a důsledně, což způsobuje jejich pomístní částečnou degradaci. Z regionálního i nadregionálního hlediska je mnohem významnější unikátní komplex mokřadního lesa (bažinných olšin, L1), nacházející se nad jižním břehem rybníka Černiš, který však není předmětem ochrany z hlediska soustavy Natura 2000. Vegetace vodních makrofyt (V1F) je vytvořena ve velmi charakteristické podobě jen v rybníku Šnejdlík. Plavín štítnatý na řadě dřívějších lokalit i přes snahy o jeho udržení vymizel a zde přetrvává poměrně dlouhodobě v početné stabilní populaci. Pro kuňku obecnou (Bombina bombina) jde o jednu z nejvýznamnějších jihočeských lokalit. Je to dáno charakterem lokality kombinací středně velkých rybníků ve stávající PR, malých extenzivně využívaných i nevyužívaných rybníků a tůní (po okopech apod.) na bývalém vojenském cvičišti. Díky tomu je tu početná prosperující populace kuňky, která se navíc může přesouvat mezi mikrolokalitami podle momentálních klimatických, hydrologických a managementových podmínek v dané rozmnožovací sezóně. Pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) je lokalita středně významná, jeho výskyt v bezprostřední blízkosti krajského města je zajímavý. Zranitelnost: Část silněji zamokřených lučních pozemků podléhá expanzivnímu šíření dřevinných náletů (vrby, olše, krušina) a vyžadovaly by alespoň periodickou likvidaci těchto náletů a občasné pokosení; zbytek lučních porostů je potřebné kosit nejméně 1x ročně a zamezit tak jejich postupné degradaci, která hrozí při občasných výpadcích kosení. Porosty plavínu v rybníku Šnejdlík jsou velmi citlivé na režim rybářského obhospodařování rybníka. Vyžadují extenzivní způsob hospodaření s nízkou rybí obsádkou, s vyloučeným nebo silně omezeným hnojením a přikrmováním. Porosty vysokých ostřic postupně degradují a zejména porost Carex elata se postupně rozpadá. Pro oba živočišné druhy, jež jsou předmětem ochrany, je rizikovým faktorem používání biocidů. Prostředí výskytu kuňky ohnivé je ohroženo sukcesí (zarůstání náletem dřevin a zazemňování tůní) na bývalém vojenském cvičišti a zakládáním divokých skládek. Na výskyt páchníka má negativní vliv odstraňování nemocných a padlých stromů, vypalování a sanace stromových dutin. Management: Vlhčí typy bezkolencových luk kosit pravidelně a důsledně alespoň 1x ročně v pozdním létě. Sušší a kulturnější typy je lépe kosit 2x ročně (první seč optimálně začátkem července, druhá seč koncem září). Navazující mokřadní porosty směrem k rybničním litorálům je žádoucí kosit alespoň občas v intervalech 3-5 let, především z důvodu eliminace expanze nežádoucích náletových dřevin (zejména krušiny). Rybník Šnejdlík je z hlediska udržení porostu plavínu žádoucí obhospodařovat extenzivním způsobem jako dosud. Výši rybí obsádky a celkový režim hospodaření (hnojení, krmení) by měl následně specifikovat podrobný plán péče. Občas (1x za 3-5 let) by bylo vhodné pokosit porosty vysokých ostřic v jižní výtopě a zabránit tak jejich předčasnému stárnutí a rozpadu. Pro páchníka Osmoderma eremita je zásadní zachování biotopu pro vývoj larev - starých listnatých stromů (zejména dubů, ale i vrb a lip) s dutinami vyplněnými trouchem. Aleje je třeba po etapách dosazovat uvedenými druhy stromů. Pro kuňku obecnou je třeba zabránit zavážení tůní, vyčistit (obnovit) některé tůně v případě jejich zazemnění, příp. vytvořit nové tůně v jejich okolí. Je třeba i regulovat zapojení náletových porostů (především břízy, osiky a vrby) na bývalém vojenském cvičišti, aby se zpomalilo zastínění a zazemňování tůní, a regulovat intenzitu rybářského hospodaření na rybnících v PR Vrbenské rybníky i na bývalém voj. cvičišti - Velký Vávrovský rybník, nádržka pod Vávrovským, rybníček u bašty u Vrbenských rybníků. Možné střety zájmu: Významnější střety v záležitosti využívání lučních pozemků se nepředpokládají. Managementová opatření pro oba živočišné druhy, jež jsou předměty ochrany, vzájemně nekolidují. Existuje ale možnost konfliktu mezi zájmy ochrany přírody a normami určujícími existenci a obnovu stromových porostů na hrázích (např. chemická sanace dutin). Ve střetu se zájmy ochrany přírody je poměrně vysoká intenzita rybářského hospodaření na větších rybnících. Potenciálně je možný i střet s případným záměrem hospodařícího subjektu zvýšit intenzitu rybářského využívání rybníka Šnejdlík, čímž by došlo k ohrožení dosud stabilní populace plavínu leknínovitého. obrázek 12: Vodní ptáci: Kvakoš noční (vpravo), Volavka popelavá (uprostřed), Zrzohlávka rudozobá (vpravo)


Evropsky významná lokalita CZ0313099 Hlubocké hráze Zámecký park v Hluboké nad Vltavou a na jihu a jihozápadě k němu přiléhající louky a komunikace s liniovými porosty a solitéry starých dubů. Katastrální území: Bavorovice, Hluboká nad Vltavou, Zliv u Českých Budějovic. Rozloha lokality: 67,1265 ha Biota: Krajinářský park u zámku, louky, komunikace a rybniční hráze s liniovými porosty lze obecně klasifikovat jako nelesní stromové výsadby (X13), vlhké louky a krátkostébelné trávníky (T1.5, T1.3) a intenzivně obhospodařované louky (X5). Nepatrné zbylé fragmenty přirozených vlhkých luk v jižní části lokality hostí zbytkovou populaci žluťuchy lesklé (Thalictrum lucidum). Bohatá je xylofágní entomofauna, vázaná na duby. Z této kategorie se zde vyskytuje několik silně ohrožených druhů: páchník hnědý (Osmoderma eremita), kovařík Elater ferrugineus, zdobenec Gnorimus nobilis a tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a ohrožených druhů: kovařík Lacon querceus, roháč obecný (Lucanus cervus) a zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus). Na vlhké louky s liniovými porosty různých dřevin jsou vázány další ohrožené druhy hmyzu, zejména střevlík Carabus scheidleri, oba druhy batolců - Apatura iris a A. ilia a bělopásek topolový (Limenitis populi. Je zde také bohatá avifauna, vzhledem k množství hnízdních dutin. Kvalita a význam: Živé i rozkládající se dřevo starých stromů, zejména dubů, je díky blízkosti hlubockých obor s víceméně přirozenými lesními porosty biotopem řady chráněných druhů brouků. Několik chráněných druhů hmyzu se vyskytuje také na vlhkých loukách a v liniových porostech vlhkomilných dřevin. Lokalita je významná i jako hnízdiště mnoha druhů ptáků, včetně některých méně běžných. Zranitelnost: Hlavní riziko představuje odstraňování starých a odumírajících stromů, používání pesticidů a změny hydrologických poměrů. Vzhledem k vysoké návštěvnosti území mají význam i škody působené návštěvníky kulturních a sportovních zařízení. Management: Ponechávání torz odumřelých dubů s trouchem k dokončení vývoje xylofágního hmyzu (po dobu 5 let). Vyloučení frézování pařezů. Vyloučení použití fungicidů. Částečná stabilizace hladiny spodní vody. Postupná rekonstrukce porostů dřevin dosadbou s preferencí dubů a vrb. Možné střety zájmu: V oblasti golfového hřiště - používání pesticidů. Kácení stromů s výskytem xylofágních brouků či zpracování jejich polomů. V oblasti parku - snahy o rigorózní dodržování parkové úpravy. Ničení biotopů turisty (vypalování stromových dutin), sběr brouků. obrázek 13: Aleje na hrázích rybníků (vlevo) a krajinářský park pod zámkem Hluboká nad Vltavou (vpravo)

A.3.1.3. Maloplošná zvláště chráněná území a přírodní parky Přírodní památky (PP) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku, stanoví přitom také bližší ochranné podmínky. PP Baba: Rozloha: 2.00 ha Nadmořská výška: 380 - 449 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 23.3.1989 výměra 2,69ha. Členitý povrch území, dosahující na několika vrcholech výšky 520 až 575 m n. m., se tímto chráněným územím příkře svažuje do údolí Vltavy. Předmětem ochrany v této lokalitě je zbytek rostlinných společenstev původní vegetace (habrové doubravy, suťové lesy a skalní doubravy) na skalním podkladu ve stavu blízkém původnímu, jakož i výskyt významných druhů entomofauny, charakteristických pro zachovalé typy listnatých a smíšených lesů, a konečně výskyt výra velkého. V rámci vltavského údolí má lokalita i nezanedbatelný význam i z hlediska esteticko-krajinářského. PP Orty: Rozloha: 12.00 ha Nadmořská výška: 440 - 460 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 30.12.1991 výměra 12,50ha Důvod ochrany: Zimoviště netopýrů ve starých důlních chodbách. Historický důl na kaolin z 19. století založený v kaolinitickém pískovci druhohorního stáří (klikovské souvrství). Pískovec je bělošedý, rozpadavý, složený z křemenných


zrnek stmelených kaolinitem, jehož obsahuje 10% . V pískovci jsou vyvinuty horizonty železitých konkrecí nazývaných „hosínské koule“. Bylo použito dobývací metody „chodbicování“, jíž vznikla pravoúhlá soustava chodeb. Příčný profil chodeb vysokých až 6m je precizně modelován včetně obloukovitého vykroužení na stropech. Z montanistického hlediska jde o dílo v rámci České republiky ojedinělé. Lokalita je také významným zimovištěm netopýrů. obrázek 14: Chodby historického dolu na kaolin tzv. Orty u Hosína jsou bez výdřevy s dokonale modelovanými klenbami

PP Vrbenská tůň: Nadmořská výška: 377 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 22.2.1974 výměra 0,96ha Důvod ochrany: Lokalita řezanu pilolistého Přírodní rezervace Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. PR Libochovka: Rozloha: 77.00 ha Nadmořská výška: 380 - 470 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 23.3.1989, výměra 53,78 ha. Členitý povrch území, dosahující na několika vrcholech výšky 520 až 575 m n. m., se v této chráněné lokalitě svažuje do údolí potoka. Předmětem ochrany v této lokalitě jsou významná lesní společenstva (habrové doubravy, květnaté bučiny, suťový les nižších poloh) v přirozeném složení. Výskyt fytogeograficky významného druhu Mattouicia strolhiopreris v přirozených společenstvech údolního luhu, výskyt významných druhů entomofauny a měkkýšů, charakteristických pro zachovalé typy listnatých a smíšených lesů. Lokalita má též značný význam z hlediska esteticko-krajinářského. PR Vrbenské rybníky: Rozloha: 245.00 ha Nadmořská výška: 380 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 15.3.1990 výměra 245,80ha Důvod ochrany: Rybniční komplex s pestrou mozaikou vodních a mokřadních společenstev. obrázek 15: Rybník Domin, který je součástí PR Vrbenské rybníky, na pozadí hradba panelového sídliště Vltava


PR Mokřiny u Vomáčků: Rozloha: 61.00 ha Nadmořská výška: 385 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 30.12.1991 Důvod ochrany: Vlhké louky a mokřady s bohatou flórou a faunou. PR Karvanice: Rozloha: 14.00 ha Nadmořská výška: 380 - 420 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 15.1.1996 výměra 14,17ha, k PP náleží i ochranné pásmo 63,77 ha. Členitý povrch území, dosahující na několika vrcholech výšky 520 až 575 m n. m., se tímto chráněným územím příkře svažuje do údolí Vltavy. Předmětem ochrany v této lokalitě je komplex lipových a habrových doubrav a suťového lesa s bohatou avifaunou a entomofaunou, jakož i uchování lokality roháče Lucanus cervus. V ochranném pásmu se nacházejí početné zbytky přirozených porostů květnatých až acidofilních bučin.

A.3.1.4. Geologické poměry a ložiska nerostných surovin Geologické poměry Řešené území náleží z hlediska regionálně geologického ke dvěma základním předplatformním krystalinickým jednotkám – středočeskému plutonu a českému moldanubiku. Podloží v zájmovém území tvoří převážně muskovitická žula s turmalínem a biotitická pararula. Ve svazích vystupují skalní útvary a maloplošné sutě, modelované říční erozí a periglaciálním zvětráváním. V půdním pokryvu převládá kambizem typická kyselá půda s přechody ke kambizemnímu rankeru a typickému rankeru na sutích a horních plochách skalních útvarů. Hydrogeologické poměry V řešeném území převažuje v hlubších horizontech koloběh podzemní vody v prostředí puklin horninového podkladu, v mělčích horizontech propustných sedimentů je jejich charakter značně proměnlivý a je v úzké vazbě na hladinu vody ve Vltavě. Hydrologie Nejdůležitější vodní tepnou v řešeném území byla odpradávna Vltava, protínající území od jihu na sever. Kromě menších přítoků přibírá z pravé strany Malši, pramenící v Novohradských horách. Českobudějovická pánev je - zejména v prostoru mezi Českými Budějovicemi, Hlubokou nad Vltavou, Netolicemi a Vodňany - vyplněna celou řadou rybníků, které byly vybudovány na přítocích Vltavy (Budějovicko-hlubocká skupina) a jež tuto oblast odvodňují. Mezi nejznámější rybníky patří Bezdrev u Hluboké nad Vltavou, nebo Munický rybník nedaleko Hluboké nad Vltavou. Inženýrsko-geologické poměry řešeného území Z regionálně geologického hlediska je skalní podklad součástí částečně moldanubika, větší část náleží ke středočeskému plutonu. V moldanubiku jde především o ortoruly, středočeský pluton je tvořen převážně žulami, křemennými syenity a granodiority (typu čertova břemene), prostoupenými žilnými horninami. Na většině území tyto horniny větrají v písčitá a hlinito-písčitá eluvia a štěrkovito písčité zvětraliny. Kvartér je většinou zastoupen svahovými sedimenty, v okolí vodních toků nivními sedimenty. Podzemní většinou stéká po zvětralém skalním podkladu, vyskytuje se v jeho puklinách a v okolí toků může vyplňovat propustné polohy kvartéru. Celkově je dotčené území na podzemní vodu chudé Z inženýrsko-geologického hlediska je území moldanubika i středočeského plutonu charakteristické malou mocností kvartéru pod nímž je již zvětralinový plášť. Jsou to zeminy únosné a poměrně málo stlačitelné. Zakládat je možno většinou v minimálních hloubkách, t.j. 0,8-1,0 m pod povrchem území. Při náročnějších stavbách je třeba přihlédnout k těžitelnosti hornin a zabývat se nerovnoměrným sedáním (rychlé změny hloubky skalního podkladu). V okolí řeky Vltavy (srázy vltavského údolí) se mohou vyskytovat území, kde bude třeba řešit stabilitu území (nepříznivý sklon vrstev, stabilita kvartéru). V údolních nivách lze očekávat méně únosné zeminy a mělkou hladinu podzemní vody. Řešené území vykazuje nízký (jižní část řešeného území) až střední (severní část řešeného území) výskyt půdního radonu, podle odvozené mapy radonového rizika převažují plochy nízkého až středního radonového rizika. Údaje jsou vztaženy k chemické radioaktivitě hornin, a tudíž závisí na složení a mocnosti zeminného překryvu, jeho propustnosti, kterým radonový vzduch prochází. K objektivnímu posouzení území je nutné měření in situ. Odvozená mapa je tudíž pouze orientačním podkladem a nelze podle ní radonové riziko vyloučit. Je určena jako vodítko při určování oblastí vyhledávání objektů se zvýšenou úrovní přírodní radioaktivity (vyšším obsahem koncentrace radonu a jeho dceřiných produktů). Geodynamické procesy v řešeném území - seismické projevy: řešené území je dle ČSN 72 00 36 aseismické, tj. s očekávanou intenzitou seismických projevů do 6 stupňů M. C. S. Svahové pohyby: lze konstatovat, že v řešeném území se nevyskytují území ohrožená svahovými pohyby (kromě některých úzkých lokalit strmých břehů v horní části vzdutí Hněvkovické nádrže). Morfologicky exponované svahy potenciálně ohrožené jsou vesměs překryty lesní vegetací, takže skutečně riziko je dnes zanedbatelné. Ložiska nerostných surovin Nerostné suroviny a jejich ložiska představují přírodní bohatství, jehož zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Proto je důležité hospodárné využívání těchto ložisek zejména s ohledem na životní prostředí a na trvale udržitelný rozvoj.


Přítomnost ložisek nerostných surovin do značné míry ovlivňuje možnost dalšího rozvoje zájmového území. Ze zákona č. 439/1992 Sb. a zákona č. 62/1988 Sb. ve znění zákona č. 453/1991 Sb. vyplývá ochrana území výhradních ložisek nerostných surovin. Jedná se o omezení využití vymezených ploch k jinému účelu, než který souvisí s využitím výhradního ložiska. Z tohoto důvodu byly tyto ložiskové objekty v rámci zpracování ÚS Vltava evidovány a zakresleny v grafické části jako limity využití území a hodnoty v území. Zejména se jedná o dobývací prostory, chráněná ložisková území, ostatní výhradní ložiska a prognózní zdroje nerostných surovin. Využití samotného ložiska je spojeno s konkrétními nároky na funkční využití daného území s nezanedbatelnými vlivy na životní prostředí. tabulka 16: Ložisková území NÁZEV ČÍS LOŽ ORGANIZACE LOŽISKA Dobřejovice Lesy ČR, s.p., Hradec 5263400 u Hosína Králové Lesy ČR, s.p., Hradec 5263500 Purkarec Králové Lesy ČR, s.p., Hradec 5263600 Olešník Králové Hluboká nad Lesy ČR, s.p., Hradec 5256200 Vltavou Králové LB MINERALS, s.r.o., 3175900 Zahájí-Blana Horní Bříza LB MINERALS, s.r.o., 3175900 Zahájí-Blana Horní Bříza Tabulka 17: Dobývací prostory těžené ČÍS DP NAZEV DP 60281 Blana

SUROVINA Štěrkopísek Štěrkopísek Štěrkopísek Štěrkopísek Jíly - jíly žáruvzdorné ostatní Jíly - jíly žáruvzdorné ostatní

STAV VYUŽITÍ, NEROST Těžený, žáruvzdorné jíly

Tabulka 18: Prognózní zdroje nerostných surovin plošné NÁZEV ČÍS LOŽ ORGANIZACE SUROVINA LOŽISKA 9370054 Pořežany

Neuvedena

Jíly pórovinové

Líšnice u Kostelce

Neuvedena

Stavební kámen

9298400

DRUH LOŽISKA

TĚŽBA

Evidovaná ložiska nevýhradní Evidovaná ložiska nevýhradní Evidovaná ložiska nevýhradní Evidovaná ložiska nevýhradní B - bilancovaná ložiska (výhradní) B - bilancovaná ložiska (výhradní)

Současná povrchová Současná povrchová Současná povrchová Současná povrchová 3 - současná povrchová 3 - současná povrchová

ORGANIZACE LB MINERALS, s.r.o., Horní Bříza

DRUH LOŽISKA

TĚŽBA

Prognózy neschválené (ostatní) Prognózy neschválené (ostatní)

Dosud netěžená Dosud netěžená

Poddolovaná území a sesuvná území Poddolovaná a sesuvná území jsou významnými limity využití území. Před případným využitím území pro zastavitelné rozvojové plochy je nutno prověřit geologickým průzkumem stabilitu těchto území. Poddolovaná území byla do grafické části převzata z Registru poddolovaných území Geofond ČR. Registr poddol.území představuje signální informaci, upozorňující uživatele, že ve vymezených plochách jsou evidována podzemní důlní díla, vzniklá za účelem průzkumu a těžby nerostných surovin. Nepatří sem tedy objekty typu tunelů, sklepů, kanalizací, podzemních skladů, krytů. Důlní těžba se na povrchu projevuje nejen různými typy odvalů, odkališti, ale především jámami a štolami, které sloužily k otvírce a těžbě ložisek nerostných surovin. Druhotným projevem důlní těžby jsou propady a poklesy v poddolovaných územích. Z tohoto důvodu jsou poddolovaná místa evidována (ČGS-Geofond) a jako limit y využití území jsou vyznačena v příslušné územně plánovací dokumentaci i v této ÚS. Likvidace a sanace důlních děl, která sloužila k otvírce a těžbě ložisek nerostných surovin se provádí buď zasypáním popř. zabetonováním svislých i horizontálních důlních děl, nebo zajištěním ústí důlního díla betonovým poklopem či zamřížováním. Dále je třeba uvést, že z báňsko-technického hlediska je za poddolované území zpravidla považován pouze prostor dobývek nebo komor v určitém hloubkovém intervalu, kde probíhala těžba a kde hrozí největší nebezpečí projevů na povrch. Vymezená poddolovaná území v této dokumentaci tedy zahrnují podstatně širší území. Sesuvná území v řešeném území nejsou dle databáze sesuvů a jiných svahových deformací České geologické služby – Geofond evidována


Tabulka 19: Poddolované území velkého rozsahu ČÍSLO NAZEV

SUROVINA

ROZSAH

1940

ZAHÁJí U HLUBOKÉ

RUDY,NER.

SYSTEM

1974

LITVÍNOVICE

PALIVA

SYSTEM

2025

HRDĚJOVICE

NEZNAMA

OJEDINELA DROBNE

2044

HOSíN

RUDY,NER.

OJEDINELA HALDY+PROPAD.+USTI

2055

STARÉ HODĚJOVICE 1

RUDY

SYSTEM

2057

DOBŘEJOVICE

PALIVA

SYSTEM

PROJEVY HALDY

HALDY+PROPAD.+USTI

Tabulka 20: Poddolované území malého rozsahu ČÍSLO

NÁZEV

SUROVINA

ROZSAH

PROJEVY

4911

HLUBOKÁ N. VLT.

RUDY

OJEDINĚLÁ HALDY+PROPAD.+ÚSTI

4925

MUNICE

NERUDY

OJEDINĚLÁ HALDY

1926

ZLIV U Č. BUDĚJOVIC

NERUDY

OJEDINĚLÁ

2022

JEZNICE

PALIVA

OJEDINĚLÁ

Tabulka 21: Stará důlní díla KLIC

NAZEV

KATASTR

SUROVINA_D

TYP_DILA

ROK_ZAJIST

1052 Orty 2

Hrdějovice

KN

staré důlní dílo

2003

13 Orty

Hrdějovice

KN


1995, 2001

Hluboká nad Vltavou

PL


2005

1163 Kampanova díra

Hydrogeologické poměry Vzhledem k tomu, že sledované území je budováno převážně krystalickými horninami, patří k oblastem s převládajícím oběhem podzemní vody pouze po puklinách. Sledované území je rozděleno do dvou základních hydrogeologických rajónů. Prvním je hydrogeologický rajón R53, tvořený převážně prekambrickou moldanubickou sérií v jižní části sledované oblasti. Přes značnou rozdílnost jednotlivých částí tohoto rajónu se jedná o rajón s omezenou puklinovou propustností. Pouze lokálně se vyskytují místa s příznivějšími podmínkami pro oběh podzemní vody způsobenými intenzivnější mírou povrchového rozrušení hornin krystalinika. V omezené míře je podzemní voda vázána také na některé významnější vrstvy kvartérních uloženin. Z nich přicházejí v úvahu pouze sedimenty povrchových toků a některá mocnější písčitá eluvia, z nichž však lze získat podzemní vodu pouze v omezeném množství pro lokální zásobování. Druhým hydrogeologickým rajónem je středočeský pluton (R40), který je tvořen zejména magmatickými horninami. Je specifikován strukturami puklinových podzemních vod ve všesměrně nebo usměrněně rozpukaných horninách. Omezený výskyt podzemní vody je vázán na propustnější partie svahových uloženin. Nejpříznivější podmínky jsou v horninových typech hrubě krystalických. Hlubší oběh podzemní vody je vázán obdobně jako u moldanubické série na puklinové systémy, k jejichž odvodnění dochází puklinami a ve větší míře suťovými prameny. Obecně lze konstatovat, že vydatnost těchto pramenů dosahuje nejvýše desetiny l/s. Oba rajóny jsou z hlediska využitelnosti podzemních vod nevýznamné, neboť zásoba podzemní vody je malá a i využívané zdroje mají vesměs malou a navíc značně rozkolísanou vydatnost.

A.3.1.5. Klimatické poměry Řešené území se nachází v klimatické oblasti mírně teplé, v okrsku B3 mírně teplém, mírně vlhkém, s mírnou zimou, pahorkatinovém. Oblast je z klimatologického hlediska charakterizována následnými údaji: Průměrná teplota: v lednu v červenci roční Začátek a konec období s teplotou nad +15 oC Průměrný počet: letních dnů (s teplotou +25ºC a více) ledových dnů (t max ≥ –0,1ºC ) mrazových dnů (t min ≥ –0,1ºC ) Průměrný úhrn srážek: v lednu Strana 66 (celkem 231)

- 2 až –3 ºC 17 až 18 ºC 7 až 8 ºC 11.6. 40 – 50 30 – 40 110 – 120 30 až 35 mm

v červenci na severu (hráz Hněvkovické nádrže) roční v řešeném území Průměrný roční počet dnů se srážkami: 1 mm a více 10 mm a více se sněhovou pokrývkou Průměrné maximum sněhové pokrývky: Průměrné datum: prvního dne se sněhovou pokrývkou posledního dne se sněhovou přikrývkou Převažující směr letních větrů: jihozápadní západní východní severovýchodní severozápadní ostatní směry nebo klid Průměrná relativní vlhkost vzduchu v červenci: Průměrná roční oblačnost: Průměrný počet dnů s mlhou v roce: na severu (hráz Hněvkovické nádrže) v jižní části řešeného území Průměrné roční trvání slunečního svitu: Průměrný počet dnů s bouřkou v roce: na severu (hráz Hněvkovické nádrže) ve střední části řešeného území v jižní části řešeného území

80 až 90 mm 90 až 100 mm 100 až 110 15 až 17,5 40 až 50 do 20 cm 21. 11 21.3 21 % 14 % 2% 6,5 % 6% 40,5% 70 až 75% 60 až 65% 50 až 100 pod 50 1 600 až 1 800 hod přes 25 20 až 25 méně než 20

A.3.1.6. Půda a pedologické poměry Z hlediska pedologického je řešené území v severní části při hrázi VD Hněvkovice pokryto hlinitými půdami (I. kat. nad 30 %), vzniklými na matečních horninách rulového charakteru. V jižní části řešeného území jsou zastoupeny jílovité půdy až jíly na terciérních horninách. Z půdních typů jsou v řešeném území v údolích zastoupeny půdy nivní, ve větší vzdálenosti od toku pak půdy podzolované a podzoly. Kategorizace půd po stránce erozní ohroženosti: Provedená kategorizace erozního ohrožení jenom na základě uvedeného členění by byla velmi nepřesná. Proto je uvedené třídění v mapové části doplněno a upřesněno výpočty smyvu ornice v t./ha dle známé Wischmeierovy rovnice. Ornou půdu základní (neohroženou 0-6°) může ohrozit eroze i na mírných svazích (3-6°) tam, kde je délka pozemku po spádnici větší než 350 - 400 a více metrů. Dále zde může negativně působit faktor klimatický (přívalový liják) nebo faktor nevyhovujícího vegetačního krytu. Systém protierozních opatření, jež mohou chránit zemědělskou půdu před erozí, lze rozdělit na organizační, agrotechnická a technická. Zemědělství a zemědělská půda Intenzifikace zemědělské výroby v celém zájmovém území ÚS Vltava a spojená exploatace a přeměna zemědělské krajiny dospěla již do krajního stadia. Terénní a půdní podmínky již nedovolují další rozšiřování orné půdy a zejména narůstající vodní eroze v celém území je varujícím faktorem a ukazuje na nutnost nejen zachování stávajících, ale vytvoření (respektive obnovu) dalších biotechnických a agrotechnických protierozních opatření. Bude nezbytné vrátit trvalé travní porosty či víceleté pícniny na erozně ohrožené svahy a obnovit louky tam, kde i po odvodnění zůstává vysoká hladina spodní vody a tudíž nelze takové plochy obdělávat jako ornou půdu. V nedílné souvislosti je dále nezbytné zachovat stávající strukturu nelesní zeleně a dále ji vhodně posílit - např. jejím zapojením v biotechnických protierozních opatření. Zemědělské hospodaření, především intenzifikace, chemizace a koncentrace výroby negativně ovlivnily chemické a biologické poměry v Hněvkovické nádrži. Přirozeným smyvem a splachem po deštích se tak dostává do vody velké množství minerálních živin, které zapříčiňují eutrofizaci vod. Řešení tohoto stavu spočívá v minimalizaci dávek hnojiv a odbourání zásobního hnojení. Stavy skotu a ovcí (těch především) jsou v povodí Hněvkovické nádrže podstatně nižší než v období soukromého zemědělství. Hlavním cílem proto je ekologizace zemědělství, kterou je nutno chápat jako postupný přechod současných intenzivních forem hospodaření, založených na vysokých vstupech a na bezohledném využívání půdy a krajinných ekosystémů na takové formy, které je možno nazvat trvale udržitelnými. Za hlavní problém je nutno považovat půdu. Z dlouhodobějšího pohledu je nutno zastavit její degradaci, obnovit přirozenou půdní úrodnost a zohlednit také mimoprodukční funkce půdy. Zastavit úbytky organické hmoty v půdě, obnovit alespoň částečně oživenost půd a přirozenou funkčnost půdních ekosystémů. Zajistit rovnováhu mezi minerálními vstupy a absorpční kapacitou půdy a rostlin. Přehodnotit meliorační opatření a zastavit vysokou erozi půdy. Snížit znečišťování vody způsobené mimo jiné vysokou erozí a úniky dusíku a fosforu. Stanovit závazné limity eroze a jejich nedodržení finančně postihovat.


Pokud jde o trvalé travní porosty jako významný stabilizující krajinný prvek, zahrnují tyto v zájmovém území poměrně úzkou škálu převážně antropogenních biotopů, které se udržují díky pravidelnému kosení a pastvě. Do dnešní doby byla velká většina travních porostů vytlačena na plochy, které nelze racionálně využívat jako půdu ornou. Intenzita využívání travních porostů se projevuje snížením pestrosti druhové bylinné skladby a vysokými antropogenními dodatky. Ostatní porosty v terénních sníženinách (často zamokřených) nebo na příliš mělkých či kamenitých půdách zůstávají nevyužívány a převážně v nich dominují ruderální druhy. Prakticky veškerá luční společenstva jsou zde pravidelně hnojena a kosena i vícekrát do roka a ztráty biomasy jsou nahrazovány pravidelným hnojením. Chudé svěží pastviny nebo jednosečné louky se prakticky nevyskytují. Hospodářské intenzívní využívání těchto porostů poněkud snižuje jejich ekostabilizační význam spočívající zejména v jejich lokálním působení. K hlavním ohrožujícím faktorům zde můžeme přiřadit silné hnojení, rychloobnovu drnu, výsev šlechtěných trav, přechod na krátké periody mezi sečemi, přechod k jejich kombinovanému využití (kosení i pastva) anebo především jejich dlouhodobé nevyužívání jako louky. Negativním zásahům se v území nevyhnuly ani mokré louky, a to v podobě jejich neuvážlivého meliorování často doprovázené úpravou koryta toku. Zároveň byly postiženy výše uvedenými intenzifikačními faktory a jejich zastoupení v území je minimální a to i přes jejich všeobecně známý pozitivní krajinný stabilizační vliv. Louka je člověkem vytvořený a na něj svojí existencí vázaný biotop. Jako nelesní biotop byla v minulosti vzácná, a dnes se prakticky jedná o permanentní sukcesní stadium směřující k původním lesním typům usměrňované lidským hospodařením. Luční porosty jsou dnes jedním z nejzajímavějších biotopů, zejména co se týče světlomilné entomofauny. Nejbohatší druhové spektrum je na lučních porostech postupně kosených 1x ročně, naopak nejméně obsazené jsou louky plošně kosené 2x ročně těžkou mechanizací, přisévané a hnojené umělými hnojivy. Pokosením lučního porostu dochází k náhlé ztrátě potravní základny, a je-li toto kosení celoplošné, ve shodném období a navíc prováděné těžkou mechanizací, dochází k postupnému ochuzování druhovému i početnímu. Negativně se na lučních porostech projevuje rovněž jejich odvodnění a následný posun hydrické řady směrem dolů. O kvalitě ekostabilizačního charakteru půdního fondu v řešeném území vypovídá do značné míry tzv. koeficient ekologické stability (KES)5, viz následující graf. Graf 20: Koeficient ekologické stability (KES) v řešeném území Koeficient ekologické stability v řešeném území 5

Branišov

4,54 4,5

České Budějovice Dasný

4

Hluboká nad Vltavou

3,5

Hosín

2,91

3

2,57

Hrdějovice

2,56

Litvínovice

2,5

Olešník

2 1,5

1,58

1,42

Zahájí

1 0,5

Vlkov

0,46

0,84

0,64

0,68

0,61 0,61 0,36

0,3

0,83

Zliv Horní Kněžeklady Modrá Hůrka

0

Temelín Hodnoty KES na území obcí

5

čím vyšší hodnota koeficientu, tím je vyšší ekologická stabilita v území Strana 68 (celkem 231)

Žimutice

55,6 43,3 70,6 33,2 27,3 74,7 75,3 59 21,4 32,6 30 40,1 64,8 88,6 52,1 61,5 57,9

Týn nad Vltavou

České Budějovice

Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn nad Vltavou

67 62 75,4 64,1 65,3 79,4 65,5 83,8 65,9 70,1 59,5 27,3 76,6 76,6 81,3 78,3 50,0

31,9 20,6 21,3 32,7 32,1 17,9 27,4 14,6 30,1 25,9 34 10,3 21,6 21,7 15,8 19,9 10,6

4,1 41,7 7,6 6,7 7,7 17,7 12,7 12,7 4 16 10,2 16,0 4,8 5,8 17,1 6,4 12,0

6,9 9,6 5,6 6,4 0,6 2,3 4 1,4 0,3 0,9 46,4 3,2 1,3 0,8 2,3 2,6 2,2

Podíl lesů z celkové výměry (%)

Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)

Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)

Obec

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)

ORP

Tabulka 22: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v procentech (údaje dle ČSÚ 2007)

33,2 5,3 16,2 53,7 64,4 5,4 8,2 26,8 74,3 50,6 13,4 36,2 29,2 4,8 28,5 29,6 27,9

Graf 21: podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v % P odíl plo ch v OR P České B udějo vice v %

Podíl orné půdy ze zeměděls ké půdy (%) 27,3 36,2

Podíl trvalých travních porost ů ze zemědělské půdy (%) Podíl zast avěných a ostat ních ploch z celkové výměry (%)

10, 3 3,2

Podíl vodních ploch z c elkové výměry (%) Podíl lesů z celk ové výměry (%)

16


graf 22: podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v % Podíl ploch v ORP Týn nad Vltavou v %

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 27%

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)

49%

Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)

2%

Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)

12%

Podíl lesů z celkové výměry (%)

10%


5 585 6 78 20 22 19 21 2 6 29 793 8 4 58 26 96 889

16 288 1735 2408 20 240 535 3027 219 847 134 659 55 438 279 1389 21 123 66 147 116 427 3196 9993 30 509 19 351 806 2625 176 1951 1031 5436 4227 15456

Celková výměra (ha)

Zemědělská půda (ha)

Vodní plochy (ha)

Lesní půda (ha)

92 172 36 496 296 536 51 55 19 989 4889 583 272 1993 18 118 48 20 120 48 23 203 630 34 37 428 2 38 228 4 145 190 659 2561 8977 1934 110 229 10 76 19 3 414 1438 115 388 939 82 988 2625 210 3549 11602 2144

Ostatní plochy (ha)

0 5 1 0 2 0 0 1 0 0 2 11 0 0 35 0 35 46

Trvalé travní porosty (ha)

4 413 7 97 20 18 31 22 5 7 26 650 10 6 42 35 93 743

Ovocné sady (ha)

193 1493 181 1941 553 523 287 1164 81 103 254 6773 390 269 2134 1528 4321 11094

Zastavěné plochy (ha)

Týn nad Vltavou

České Budějovice

Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice celkem Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn nad Vltavou celkem Řešené území celkem

Zahrady (ha)

OBEC

Orná půda (ha)

ORP

Tabulka 23: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v ha (údaje dle ČSÚ 2007)

518 5560 340 9112 3097 882 582 2353 576 451 1421 24892 785 396 5041 3174 9396 34288

Graf 23: podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v ha Podíl ploch v ORP České Budějovice v ha 9993 10000

8977

9000 8000

Orná půda (ha) 6773

Zahrady (ha)

7000

Ovocné sady (ha) 6000


5000

Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha)

4000

3196 2561

3000

Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

1934

Zemědělská půda (ha)

2000 793

650

1000

11

0 Plochy

Graf 24: podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v ha Podíl ploch v ORP Týn nad Vltavou v ha

6000

5436

5000 4321

Orná půda (ha) Zahrady (ha)

4000

Ovocné sady (ha) 3000


2625

Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha)

2000

Zastavěné plochy (ha) 1031

988 1000 93

210

35

Ostatní plochy (ha) Zemědělská půda (ha)

96

0 Plochy

A.3.1.7. Lesní fond – pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Přírodní lesní oblast Přírodní lesní oblast je souvislé území s obdobnými přírodními a produkčními podmínkami. Podrobná typologická klasifikace lesů v ČR v uplynulých desetiletích umožnila vymezit řadu lesních oblastí s příbuznými přírodními podmínkami vývojově spolu souvisejícími. Charakter určité oblasti se projevuje především v zastoupení některých dřevin a v jejich potenciální produkci, ve vyhraněných ekotypech dřevin přizpůsobených místním podmínkám oblasti odolností, růstem a kvalitou a z velké části i současným hospodářským stavem porostů. Přírodní lesní oblasti v České republice jsou vymezeny v Příloze č. 1 vyhlášky č. 83/1996 Sb. v počtu 41 a jejich hranice jsou zakresleny v mapovém díle Oblastních plánů rozvoje lesů – Přírodní oblasti ČR.


Řešené území se rozkládá v přírodní lesní oblasti PLO 15a Jihočeská pánev Budějovická pánev a v přírodní lesní oblasti PLO 10 – Středočeská pahorkatina (nad Hlubokou nad Vltavou a ORP Týn nad Vltavou). Rozložení celkových výměr PLO 15a a PLO 10 a srovnání s výměrou v zájmovém území je následující: tabulka 24: Rozložení výměr PLO 10 a PLO 15a Území

PLO 10

Výměra

Podíl výměr

ha

%

PUPFL

194 248

29

celková

660 146

100

PUPFL v zájmovém území PLO15a

8 909

PUPFL

10 242

13

celková

77 591

100

PUPFL v zájmovém území zájmové území

1 578

PUPFL celková

10 487

38

27 519

100

Zdroj: OPRL ČR – přírodní oblasti ČR-stručný přehled stavu k 30.6.2001 (platné pro období 2001-2020)

PLO 15A JIHOČESKÉ PÁNVE – BUDĚJOVICKÁ PÁNEV: tato lesní oblast patří k nejteplejším a nejsušším částem v Jižních Čechách. Významný je vysoký podíl dubu letního v dřevinné skladbě. Zhruba stejné zastoupení mají smrk a borovice. Významná je funkce vodohospodářská, půdo ochranná, nezanedbatelná a problematická je funkce rekreační a funkce provozování myslivosti, které jsou mnohde v souběhu s ochrannou přírody. Na rozdíl od pánve Třeboňské zde nejsou vytvořeny rašeliny. PLO 10 STŘEDOČESKÁ PAHORKATINA: Na území Jihočeského kraje zasahuje PLO 10 od severu k jihu zužujícím se klínem Lišovského prahu. V lesní oblasti je značný podíl starších smrkových monokultur, maloplošně jsou listnaté porosty zastoupeny na strmých stráních nad řekou Vltavou. Z mimoprodukčních funkcí je významná funkce ochrany půdy před erozí, kterou plní porosty na strmých svazích nad řekami, problematická je funkce rekreační, v okolí řek trpí porosty zvýšenou návštěvností (chatové oblasti). tabulka 25: Charakteristiky přírodních lesních oblastí ("PLO") v řešeném území PLO 15a Jihočeské pánve – Budějovická pánev

PLO 10 Středočeská pahorkatina

64 let

64 let

240 m3 b.k.

239 m3 b.k.

0,90

0,89

průměrné obmýtí

114 let

114 let

lesnatost

13,2 %

29,73 %

jehličnaté lesy

76,1 %

81,8 %

23,9 %

18,2 %

střední věk průměrná zásoba na ha porostní půdy průměrné zakmenění

listnaté lesy


Pro účely této studie lze považovat obě PLO za dostatečně reprezentativní pro celé zpracovávané zájmové území. Proto jsou dále používány údaje uvedené v přehledech oblastních plánů rozvoje lesa (OPRL) pro PLO 15a Jihočeské pánve Budějovická pánev a PLO 10 – Středočeská pahorkatina (www.uhul.cz) a to tak, že relativní údaje jsou použity bez úprav a absolutní údaje jsou redukovány koeficientem vypočítaným jako podíl PUPFL zájmového území k PUPFL jednotlivých PLO: koef. 10 = 8 909 ha /194 248 ha = 0,045, koef. 15a = 1 578 ha /10 242 ha = 0,15. Je potřeba zdůraznit, že takto získané údaje mají pouze orientační charakter, avšak lze předpokládat, že pro potřeby této územní studie budou dostačující. V případě potřeby přesných údajů o stavu lesa v řešeném území se doporučuje kontaktovat ÚHÚL Brandýs n. L., který na základě žádosti podložené souhlasem vlastníka lesa, může potřebná data zpracovat a poskytnout.


Lesnatost Lesnatost je dána poměrem lesní půdy k celkové rozloze území. Tabulka 26: Porovnání lesnatosti zájmového území, PLO 15a,PLO 10, Jihočeského kraje a ČR Území

Výměra [ha]

Lesnatost [%]

PUPFL

celková

zájmové území

10 487

27 519

38,1

PLO 15a – Jihočeské pánve Budějovická pánev

10 242

77 591

13,2

PLO 10 – Středočeská pahorkatina

194 248

660 146

29,7

Jihočeský kraj

376 288

1 005 687

37,4

ČR 2 649 147 7 886 699 33,6 Lesnatost je v rámci kraje průměrná, v rámci republikovém mírně nadprůměrná. Výrazně větší lesnatost je v řešeném území v PLO 10 (severní část od sídla Hluboká nad Vltavou) Pro srovnání lze ještě uvést, že největší lesnatost v rámci ČR má PLO 22 – Krkonoše (83,0% ) a naopak nejnižší lesnatost má PLO 2b – Podkrušnohorské pánve-Mostecká a Žatecká pánev (4,5% ). Z krajů má nejvyšší lesnatost kraj Liberecký (44,3% ) a nejnižší lesnatost kromě Hlavního města Prahy (10,0% ) má kraj Jihomoravský (28,0% ). Lesní společenstva a zastoupení lesních vegetačních stupňů Lesní vegetační stupně vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace rostlinných druhů (většinou málo výrazné) je rozhodující složení přirozené dřevinné složky (edifikátoru). Tabulka 27: Zastoupení lesních vegetačních stupňů Zastoupení lesních vegetačních stupňů (LVS) [%] v PLO 10 Středočeská pahorkatina LVS6 zastoupení

1

2

3

4

5

0

DB

bkDB

dbBK

BK

jdBK

BO

2,63

18,06

57,25

21,24

0,44

0,41

celkem 100,0

Zastoupení lesních vegetačních stupňů (LVS) [%] v PLO 15a Jihočeské pánve – Budějovická pánev LVS zastoupení

1

2

3

4

5

0

DB

bkDB

dbBK

BK

jdBK

BO

17,9

71,0

1,3

-

6,2

3,6

celkem 100,0


Z lesních společenstev jsou nejvíce rozšířeny v rámci celé PLO10 dubové bučiny (57,24% ), výraznější zastoupení v této PLO mají bučiny (21,24% ), které jsou v přirozené podobě zastoupené v maloplošných zvláště chráněných územích. V relativně teplejších klimaticky příznivých polohách jsou rozšířeny bukové doubravy (18,06% ) a na exponovaných stanovištích v kaňonu větších vodních toků teplomilné (sub)acidofilní doubravy. Plošně nepatrné, ale výrazné jsou reliktní bory na skalách a luhy olše lepkavé s jasanem a vrbou křehkou při vodních tocích. V PLO 15a jsou významněji zastoupeny bukové doubravy (17,9% ) a bory (6,2% ), ostatní LVS pouze maloplošně. Druhová skladba lesních porostů Přirozená druhová skladba byla rekonstruována jako skladba přirozených lesních společenstev, které by se v daných přírodních podmínkách vyvinuly za současného klimatu, kdyby člověk během historické doby nezasahoval do přírody. Byla

Vymezení lesních vegetačních stupňů (dále jen „LVS“) podle systému Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (dále jen „ÚHÚL“). 6


odvozena podle druhové skladby dochovaných zbytků přirozených lesů a podle popisů přirozených lesů před jejich smýcením. Cílová druhová skladba je zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, vyjádřené v procentech, které je z hlediska zabezpečení produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů v dané přírodní lesní oblasti optimální (§ 1, odst. 7, písm. a, vyhl. č. 83/96 Sb.). Jinak řečeno, cílová druhová skladba představuje ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám hospodářského souboru jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: § z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů, charakterizovaných přírodními podmínkami – lesními typy (LT) a jejich soubory (SLT) – příloha č. 4 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. § z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů, deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů – Hlava první, oddíl druhý zákona č. 289/1995 Sb. § ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává – příloha č. 3 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. Současná druhová skladba zachycuje aktuální stav druhové skladby lesních porostů. Převážnou měrou je odrazem hospodaření v lesích v minulosti. Na vysoké zastoupení smrku a borovice v současné druhové skladbě má vliv již středověké lesnické hospodaření zejména pak trend pasečního způsobu hospodaření započatý před více než 200 lety a uplatňovaný dále v 20. století. Zastoupení dřevin je převzato z údajů pro PLO 10/PLO 15a. Převažující zastoupení jehličnatých dřevin v přirozené druhové skladbě (81,8/76,0% ), z toho smrku 48,5/36,0% , borovice 28,0/36,6% , modřínu 1,5% a nižší zastoupení listnatých dřevin (18,2/23,9% ), z toho dubu 6,9/14,8% , buku 3,3/1,2% , habru 1,3/-% , olše 1,2/2,7% a lípy 1,2/1,2% odpovídá historicky zavedenému hospodaření v lesích s důrazem na produkční funkci lesních porostů. Druhová skladba dřevin v PLO 10 - Středočeská pahorkatina a PLO 15a Jihočeské pánve Budějovická pánev je uvedena v následujících tabulkách: Tabulka 28: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 10 Druhová skladba [%] Dřevina současná cílová smrk 48,5 33,5 jedle 0,8 1,1 borovice 28,0 22,5 modřín 3,6 7,9 douglaska 0,5 0,7 ostatní jehličnaté 0,4 0,4 jehličnaté celkem 81,8 66,7 dub 6,9 14,3 buk 3,3 13,8 habr 1,3 0,6 jasan 0,5 0,6 javor 0,4 0,7 jilm 0,1 bříza 1,9 0,4 lípa 1,2 1,9 olše 1,2 0,7 akát 0,5 topol 0,1 ostatní listnaté 0,9 0,2 listnaté celkem 18,2 33,3 dřeviny celkem 100,0 100,0

přirozená 0,4 6,5 1,2 8,1 35,2 40,6 2,6 0,8 1,6 0,5 1,2 7,6 0,6 1,2 91,9 100,0


Tabulka 29: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 15a Dřevina

Druhová skladba [%] současná

cílová

přirozená

smrk

36,0

21,0

0,8

jedle

0,6

3,5

14,9

borovice

36,6

35,4

8,2


modřín

1,5

1,7

-

douglaska

0,9

0,4

-

jedle obrovská

0,3

0,6

-

vejmutovka

0,1

0,4

-

borovice černá

0,1

-

-

jehličnaté celkem

76,1

63,0

23,9

dub

14,8

16,3

31,9

dub červený

-

0,1

-

buk

1,2

11,3

27,7

jasan

0,3

1,2

1,0

javor

0,2

0,6

0,6

Jilm

-

0,4

0,8

bříza

2,2

1,1

3,4

lípa

1,2

2,9

6,5

habr

1,9

0,8

+

olše

2,7

1,5

1,6

osika

0,4

0,4

0,4

vrba

0,2

0,2

0,1

topol

0,6

0,2

0,2

akát

0,1

-

-

listnaté celkem

23,9

37,0

76,1

100,0

100,0

100,0

dřeviny celkem


Kategorizace a funkční zaměření lesa Deklarované veřejné zájmy, které se vztahují k lesním pozemkům, jsou vyjádřeny ustanovením zákonů (např. lesní zákon, vodní zákon, zákon o ochraně přírody apod.) a jejich prováděcích vyhlášek, vládních nařízení, směrnicemi a rozhodnutími příslušných orgánů státní správy, včetně územního systému ekologické stability (ÚSES). Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů. Veřejné zájmy společnosti svým způsobem ovlivňují nebo mohou ovlivňovat produkční funkci lesa v lesním hospodářství tak, že buď některá území téměř vyloučí z normálního hospodaření, nebo toto hospodaření usměrňuje natolik, že se výrazně odlišuje od běžného standardního hospodaření v lesích hospodářských, tzn., že mimoprodukční funkce lesa jsou nadřazovány funkci produkční nebo ji omezují. V některých případech se veřejné zájmy mohou územně vzájemně překrývat. Veřejné zájmy jsou nebo mohou být důvodem pro eventuální zařazení lesů do kategorií jiných než do kategorie lesů hospodářských, podle příslušných odstavců a písmen zákona č. 289/1995 Sb. Podle lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů se veškeré lesy člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na: § lesy ochranné – kde dominuje mimoprodukční funkce, vyloučení intenzivních zásahů, omezení se na nezbytné pěstební zásahy "jemnou" formou, produkce dřevní hmoty je podružná, § lesy zvláštního určení – kde významné jsou mimoprodukční funkce lesa, vyžadující upravený způsob hospodaření s ohledem na subkategorii, ale též celkově na životní prostředí; dochází zde ke zdůraznění vztahů lesa k celospolečenským zájmům a jejich obhospodařování musí být zaměřeno k uchování mimoprodukčních funkcí lesa, i když není vyloučena produkce dřevní hmoty, § lesy hospodářské – které mají funkci produkční, nutno dodržovat princip trvale obnovitelného zdroje dřevní hmoty. O zařazování lesů do kategorií jiných než lesů hospodářských rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu (u § 7a § 8 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.). Do kategorie lesů zvl. určení podle § 8 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. jsou lesy zařazeny přímo ze zákona, podle § 8 odst. 2 lze lesy zařadit do lesů zvl. určení, ale i nemusí. V lesích ochranných (§ 7) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce. V lesích zvláštního určení (§ 8, odst. 1 a 2) je veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí, nebo jiný oprávněný zájem na plnění


mimoprodukčních funkcí lesa, nadřazen funkcím produkčním. Přehled všech vyhlášených kategorií a subkategorií v zájmovém území je uveden v následující tabulce:

Tabulka 30: Základní údaje podle kategorií a subkategorií lesa (s překryvem) Kategorie

Podíl porostní plochy[%]

Subkategorie

les hospodářský

77,6

les ochranný

les zvláštního určení

mimořádně nepříznivá stanoviště (§ 7a)

0,5

1. zóny CHKO, přír. rezervace, přír. památky (§ 8/2a)

2,2

lesy lázeňské (§ 8/2b)

0

lesy příměstské a rekreační (§ 8/2c)

2

lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce(§ 8/2d)

0,1

lesy se zvýšenou funkcí ochrannou (půda, klima, voda, krajina) (§ 8/2e)

3,6

lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (§ 8/2f)

13,7

jiný důležitý veřejný zájem (§ 8/2h) – obrana státu + NPP

0,3

Celkem les ochranný a zvláštního určení

22,4

úhrnem PUPFL celkem 100,0 Významnou subkategorií lesů zvláštního určení jsou lesní porosty v genových základnách. Jedná se o lesní porosty, v nichž je potřeba vzhledem k potřebám společnosti zajistit odlišný způsob hospodaření než v lesích hospodářských. Jde o souvislý komplex lesních porostů, ve kterých jsou zastoupeny převážně původní populace lesních dřevin, popřípadě i populace nepůvodní, které se vyznačují např. vysokou produkční schopností, odolností apod. Tabulka 31: Genové základny Označení

Dřevina

Okres

Hluboká, Stará Obora, Poněšice

BK,DB,SM,JD,LP, 4.lvs

CB

Výměra

Lesní oblast

1442,73 ha

PL 10


V zájmovém území se nachází také lesy v uznaných oborách, kde je cílem hospodaření v těchto lesích je přizpůsobit veškerá opatření intenzivnímu chovu zvěře: - Poněšice s výměrou 1 801,79 ha - Stará obora s výměrou 1 510,36 ha Specifikem tohoto území je velmi vysoký podíl lesů hospodářských (77,6 % ), plošný podíl lesa zvláštního určení a lesa ochranného je nízký, převládá funkce produkční nad funkcemi mimoprodukčními.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17+

∑

15501

12247

14836

13792

11897

16329

19221

16968

20433

17527

12107

7684

3528

1985

1004

424

770

188879

věk. stup. [ha]

hol.

Věkové stupně Plochy

2626

Rozložení věkových stupňů Tabulka 32: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 10


1101

681

409

276

80

47

4

179

188879

2664 32

-

6593 17

16175 26

11211

16440 3

8

16512 16

14845

16602 -2

18

16673 -29

-27

16691

16788

-8

-17

16972

56

16747

1679

Odchylk a od norm. zast. věk. stup. [% ]

-11

Normáln í rozložen í věk. stup. [ha]


Zastoupení věkových stupňů má dosti vyrovnaný průběh, výraznější odchylky ve vyšších LVS způsobuje zastoupení starších porostů v oborách a zvláště chráněných územích.

∑ 9760,4 100,0

17+ 8,7 0,1

16 5,2 0,1

15 19,6 0,2

14 74,1 0,8

13 186,7 1,9

12 385,9 4,0

11 581,0 6,0

10 895,6 9,1

9 1060,0 10,9

8 957,6 9,8

7 794,3 8,1

6 772,1 7,9

5 822,4 8,4

4 868,5 8,9

3 755,0 7,7

2 712,0 7,3

1 707,0 7,2

% zastoup ení

154,7

věk. stup. [ha]

1,6

Věkové stupně Plochy

hol.

Tabulka 33: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 15a


Porostní zásoba Celková produkční potence dřevní hmoty je nižší než je průměr za celou ČR, který činí 244 m3/ha. Pro porovnání na Šumavě činí průměrná porostní zásoba 291 m3/ha, což vysoko převyšuje průměr za celou ČR a nejvyšší průměrnou zásobu 324 m3/ha vykazuje PLO 14 – Novohradské hory, naopak nejnižší hodnotu vykazuje PLO 1 – Krušné hory (104 m3/ha). Tabulka 34: Porostní zásoba – porovnání s Jihočeským krajem a ČR Platnost LHP k 31. 12. 2000 Porostní zásoba Průměrná zásoba na 1 ha [m3] 1000 [m3] b.k.

Území zájmové území

2 024,43

239

157,22

240

PLO 10

44 463,52

239

Jihočeský kraj

96 850,12

264

PLO 15a

ČR 630 482,90 244 Pozn.: Vzhledem k tomu, že souhrnné informace o stavu lesů za přírodní lesní oblasti, které jsou k dispozici na www.uhul.cz, jsou čerpány z dat LHP(O) s platností k 31. 12. 2000 a starší, byla jako srovnávací údaje za Jihočeský kraj a ČR použita data se stejnou platností, i když na výše uvedené adrese lze získat aktuální data ze souhrnných LHP a LHO.

A.3.1.8. Územní systém ekologické stability (ÚSES) A.3.1.9.1. Nadregionální a regionální ÚSES V zájmovém území je poměrně hustá síť skladebných částí ÚSES nadregionální a regionální úrovně, které byly vymezeny v Generelu ÚSES Jihočeského kraje 2007. Hlavní osou je tok Vltavy, kudy jsou vedeny osy nadregionálního biokoridoru Strana 77 (celkem 231)

(vodní, mezofilní hájová a mezofilní bučinná). Tento biokoridor doplňují další osy nadregionálních biokoridorů (vodní a mezofilní bučinná). Vymezeno je jedno nadregionální biocentrum NBC004 Hlubocká obora a 9 biocenter regionálních. Při okrajích zájmového území jsou vymezeny úseky regionálních biokoridorů.

Tabulka 35: seznam nadregionálních a regionálních prvků ÚSES Plocha (ha) Hlubocká obora NBC004 2784,204 Štěchovice-Hlubocká obora NBK002 435,484 Řežabinec-K118 NBK001 431,879 Hlubocká obora-Dívčí kámen NBK005 231,812 Řežabinec-K118 NBK012 91,542 Červené blato-K118 NBK019 85,332 Štěchovice-Hlubocká obora NBK029 103,558 Štěchovice-Hlubocká obora NBK030 69,917 Hlubocká obora-K118 NBK045 66,461 Němčice RBC186 48,706 Vrbenské rybníky RBC029 254,479 Planá RBC206 39,865 Janoch RBC029 38,258 U Bočků RBC140 71,212 Bagr RBC151 66,867 Mokřiny u Vomáčků RBC163 61,374 Světlík RBC153 63,530 Hluboká RBC187 49,556 Němčice-Hlubocká obora RBK025 132,913 Jahodiní-Němčice RBK011 160,037 U Zeleného kříže-K 117 RBK054 108,027 Světlík-K118 RBK141 34,788 Vrbenské rybníky RBK210 12,663 zdroj: Krajský generel NR- R ÚSES Jihočeského kraje (Ing. Friedrich, 2007) Název

Kód UPK

Délka (km) 0,00 90,00 45,29 20,50 45,29 51,50 90,00 90,00 35,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 7,00 8,50 6,50 4,80 1,00

typ vodní vodní a nivní vodní a nivní vodní a nivní vodní a nivní mezofilní bučinná mezofilní bučinná mezofilní bučinná

tabulka 36: regulační opatření pro prvky ÚSES Kategorie Regulační opatření N+R ÚSES N+R Je přípustné: současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené platnými navazujícími ÚPD obcí biocentra a využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES. Jsou podmíněné, a to pouze ve výjimečných případech, nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářská zařízení, ČOV atd.,při co nejmenším zásahu do biocentra a narušení jeho funkčnosti. Jsou nepřípustné: změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny, které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES, jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné. N+R Je přípustné: současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené platnými navazujícími ÚPD obcí biokoridory a dále využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití a přírodní funkce současných funkčních biokoridorů. Jsou podmíněné: pouze nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská zařízení, ČOV atd., při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru.


Jsou nepřípustné: změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru, jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily založení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti, jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činností podmíněných. Lokální ÚSES Lokální ÚSES byl převzatý z několika pramenů. Plošně nejrozsáhlejší část byla použita z rozpracovaného materiálu Okresního generelu ÚSES zpracovávaného ing. Wimmerem (WV Projection Service s.r.o.) pro ORP České Budějovice. Zbývající část byla převzata z generelů a plánů ÚSES jednotlivých obcí. Označení jednotlivých prvků odpovídá jejich označení v původních generelech a plánech ÚSES. Kartogram 21: Klimatické poměry v řešeném území


Kartogram 22: Zemědělská půda v řešeném území


Kartogram 23: Zemědělská půda s I. třídou ochrany v řešeném území


Kartogram 24: Zemědělská půda s II. třídou ochrany v řešeném území


Kartogram 25: Orná půda v řešeném území Strana 83 (celkem 231)

Kartogram 26: Podíl orné půdy ze ZPF


Kartogram 27: Trvalé travní porosty v řešeném území



Kartogram

28:

Podíl

trvalých


travních

porostů

Kartogram 29: Ostatní plochy v řešeném území


Kartogram 30: Zastavěné plochy v řešeném území


Kartogram 31: Podíl vodních ploch v řešeném území


Kartogram 32: Výměry lesní půdy v řešeném území


Kartogram 33: Podíl lesní půdy v řešeném území (lesnatost území)


Kartogram 34: Kategorie lesů v řešeném území


Kartogram 35: Koeficient ekologické stability (KES)


A.3.2. Kulturní hodnoty Kulturní hodnoty v území je potřeba chápat jako souhrn kulturních vztahů, děl a hodnot, jež vznikly v minulosti, ale svým významem přesahují dobu svého vzniku a přispívají k vytváření, upevňování a pokroku současné kultury. Řešené území vykazuje velké množství kulturních hodnot, které mají velký vliv na vnímání a život a v neposlední řadě i prosperitu v území z hlediska rozvoje cestovního a turistického ruchu. V řešeném území je evidováno nejen velké množství nemovitých kulturních památek, ale jsou zde vymezeny i velkoplošná chráněná území jako krajinné památkové zóny, městské a vesnické památkové zóny.

A.3.2.1. Krajinné památkové zóny Jsou vymezeny zejména k zajištění ochrany částí krajinného celku a historických prostředí, které se sídly, architektonickými soubory, jednotlivými památkovými objekty, strukturou pozemků, komunikacemi, vodními plochami, vodními toky, trvalými porosty a realizovanými kompozičními záměry v krajině vykazují významné kulturní hodnoty. V řešeném území ÚS Vltava není vymezena žádná krajinná památková zóna. Uvažuje se o vyhlášení krajinné památkové zóny Hluboká nad Vltavou, kde jsou dochované kompoziční krajinářské úpravy na Podskalské a Poříčské louce a v rozlehlém parku u zámku Hluboká. Krajinářský park na Podskalské a Poříčské louce se vyznačuje jedinečnou prostorovou krajinářskou kompozicí, tvořenou jednoduchým terénním reliéfem rozsáhlých luk s promyšleně rozmístěnými porosty, skupinami a solitéry dřevin, s výrazným zastoupením dlouhověkých dubů; pro celý areál je charakteristické velkorysé měřítko rozlohy a rozmístění jednotlivých kompozičních prvků. obrázek 16: Rozlehlý anglický park u zámku Hluboká

A.3.2.2. Městské památkové rezervace (MPR) Městské památkové rezervace jsou ucelené části historických měst, jejichž území má homogenní památkovou hodnotu a představují nejvyšší stupeň památkové ochrany. Jedná se zejména o vybraná historická města nebo jejich části (městské historické jádro) s dochovanými soubory budov (též uličními sítěmi, archeol. nalezišti ap.), u nichž důkladný uměleckohistorický průzkum a dokumentace prokázaly nutnost chránit je jako celek. • Městská památková rezervace České Budějovice je dána rozsahem historického hrazeného města. Historické jádro Českých Budějovic bylo vyhlášeno památkovou rezervací výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 19. března 1980, č. j. 7096/80, o prohlášení historického jádra města Českých Budějovic za památkovou rezervaci. Účelem existence městské památkové rezervace v Českých Budějovicích v rozsahu historického jádra je zabezpečit tomuto celku zvýšenou ochranu jakožto významnému historickému souboru se zachovaným raně gotickým pravidelným půdorysem podle zakládací listiny z roku 1265 a mimořádně urbanisticky, architektonicky a umělecko-historicky hodnotnou zástavbou, která v bohaté prostorové skladbě zahrnuje vynikající soubory monumentální architektury, opevnění, měšťanských domů i plastik. Svým významem a polohou je historické jádro předurčeno k funkci centra celého města. Postupná obnova historického jádra přispívá k vytvoření optimálního životního prostředí a k uplatnění jeho základních kulturních funkcí. Za účelem trvalého zachování kulturních, urbanistických a architektonických hodnot historického jádra při rozvoji celého města a vytváření optimálního životního prostředí musí být regulovány základní funkce v tomto území i investorská, stavební a technicko - hospodářská činnost. Hranice vede na východní straně ulicí Na Sadech, sledujíc půdorys barokního opevnění, na Senovážné náměstí a po jeho jihovýchodní straně na Krumlovský most. Na jihozápadní straně pokračuje po Zátkově nábřeží podél toku Malše a pokračuje na Sokolský ostrov. Na západě


jde hranice po východní straně Sokolského ostrova, překračuje Mlýnskou stoku a podél jejího severozápadního břehu vede až k můstku u Rabenštejnské věže. Odtud pokračuje hranice na křižovatku Husovy třídy a ulice J. Haška. Na severní straně vede hranice osou Husovy třídy podél parku souběžného s Mlýnskou stokou na Mariánské náměstí. Přilehlé širší území vymezeného rozsahu je ochranným pásmem (OP) nemovitým kulturním památkám hradebního systému. Vyhlášení ochranného pásma nemovitým kulturním památkám hradebního systému – Okresní úřad České Budějovice, referát regionálního rozvoje, oddělení kultury, vydal rozhodnutí o vymezení ochranného pásma nemovitým kulturním památkám hradebního systému ve městě České Budějovice dne 31. 5. 1995 pod č. j.: 920/95/411/Val. Obrázek 17: MPR České Budějovice se slepým ramenem Malše a dominantami Předního mlýna a dominikánského kláštera.

Obrázek 18: Součást opevnění Rabenštejnská věž u Mlýnské stoky (vlevo), Panská a Mlýnská ulička po obvodu opevnění

A.3.2.3. Vesnické památkové zóny Z hlediska stavebního fondu se památková zóna vyznačuje urbanistickým souborem staveb se stanoveným podílem nemovitých kulturních památek. Historický stavební fond a prostředí památkové zóny vyžadují vysoký a náročný stupeň památkové ochrany v předem určeném prostorovém rozsahu chráněného území. Na výrazněji nenarušené urbanistické struktuře sídla nebo její určující části jsou zachovány původní objemové formy rozhodujících typologických druhů staveb. V předem stanovené míře autenticky dochované historické objekty nevykazují závažnější nedostatky. Většinově nebo alespoň v obnovitelné míře je zachováno pojednání hlavních průčelních ploch včetně původní velikosti a rozmístění otvorů. V řešeném území studie se nacházejí VPZ Bavorovice, Munice a Opatovice. • VPZ Bavorovice: se nachází u Vltavy, mezi Českým Vrbným a Hlubokou. Na sever začíná soustava rybníků, na jihu je uzavřena Dehtářským potokem. Je zde celá řada zachovalých zemědělských usedlostí. Náves je uzavřena příčně orientovaným domem a k němu otočenou kovárnou. Náves a celá původní ulice je lemována souvislou řadou statků, jen v jednom místě na východní straně je narušena novodobou výstavbou. Ve vsi se vyskytují jak statky Hlubockého typu, s mohutnými volutami, tak i novější s geometrickou výzdobou. • VPZ České Budějovice – Rožnov: dochovaná původní historická stopa ulicovky lemovaná původními zemědělskými usedlostmi, v centrální části na východní straně dochovaný malý návesní prostor s kaplí. V současnosti je již původní sídlo stavebně srostlé s městem České Budějovice. • VPZ Munice: v 18. století byly postaveny statky a domy na návsi, v téměř nezměněné podobě zůstaly zachovány dodnes. Jádro obce tvoří oválná náves, v jejímž středu je kaplička a rybník. Náves je protáhlá, její jižní stranu tvoří


souvislá řada statků. Řada začíná statkem č.17, který není typicky blatský, je patrový a otočený podélně, jinak převládají usedlosti Hlubockého typu se štíty zdobenými volutami. • VPZ Opatovice: náves se zachovala v téměř původní podobě. Na slepém konci návsi stojí mohutný Marešů statek č.7 s atypicky mohutnou trojklanou bránou. Náves uzavírá známá kovárna s volutovým štítem. Minimálně dva statky jsou dílem Matěje Cífky z Hluboké. Typické pro něho jsou ploché hladké štíty ve formě divadelních kulis s bohatou konturou, bez jinak typické štukové výzdoby. obrázek 19: Vesnická památková zóna Bavorovice

obrázek 20: Vesnická památková zóna Munice

obrázek 21: Vesnická památková zóna Opatovice


A.3.2.4. Národní kulturní památky Za národní kulturní památky stát vyhlašuje památky přesahující regionální význam a dokumentující nejdůležitější etapy historie, kultury a vývoje civilizace; mívají velký význam pro české národní povědomí či mezinárodní ohlas. • NKP Hluboká nad Vltavou, zámek Hluboká nad Vltavou se zámkem Ohrada • Zámek Hluboká nad Vltavou: Zámek Hluboká byl původně založen jako strážný hrad v polovině 13. století českými králi a jako královský majetek byl dáván často do zástavy. V držení se zde vystřídalo několik šlechtických rodů. Mezi významné patřili např. Pernštejnové, kteří založili v roce 1490 nedaleký rybník Bezdrev, rozlohou druhý největší v Čechách. Významný šlechtický rod pánů z Hradce zakoupil hlubocké panství v roce 1561. O dva roky později nechali noví majitelé původní gotický hrad stavebně upravit na renesanční zámek. Koncem 16. stol. byl dalším majitelem panství rod Malovců z Malovic, jako protestanti však přišli o majetek v roce 1619 a o čtyři roky později jako náhradu za válečné pohledávky získal panství od císaře Ferdinanda II. Habsburka španělský generál Don Baltazar de Marradas. Od jeho synovce v roce 1661 koupil Hlubokou Jan Adolf I. Schwarzenberg. Schwarzenbergové pobývali na Hluboké do konce roku 1939, kdy poslední majitel Dr. Adolf emigroval před nacisty do zámoří. O svůj majetek definitivně přišli zvláštním zákonem Lex Schwarzenberg v roce 1947. Díky velice dobře spravovanému majetku a rozsáhlým hospodářským aktivitám Schwarzenbergové hlubocký zámek dvakrát stavebně upravili, nejprve počátkem 18. století v barokním stylu, později provedli rozsáhlou rekonstrukci zámku v romantickém stylu nové gotiky v letech 1840 – 1871 včetně úpravy parku a okolní krajiny. Byl přestavěn pod vlivem cest tehdejšího majitele, knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho manželky kněžny Eleonory, roz. princezny Liechtenstein, do Anglie. Hlavní předlohou projektu byl královský zámek Windsor. Přestavba byla započata podle plánů vídeňského architekta Franze Beera, po jeho smrti pokračoval hlavně v projektování honosných interiérů schwarzenberský stavitel Damasius Deworetzky. Obrázek 22: Renesanční podoba zámku Hluboká (vlevo) a současná jeho novogotická podoba (vpravo)

• Zámek Ohrada: Tento velký lovecký zámek si nechal postavit podle projektu pražského stavitele P. I. Bayera kníže Adam František Schwarzenberg. Práce byly započaty roku 1708 a celkově dokončeny v roce 1722. V roce 1842 zde bylo založeno specializované muzeum s expozicí lesnictví, myslivosti a rybářství. Stávající myslivecká expozice zahrnuje hlavní druhy pernaté a srstnaté zvěře, jejich lov a chov, preparáty zvířat, unikátní sbírky trofejí a loveckých zbraní. Rovněž jsou k vidění četné exponáty z oborů lesnictví a rybářství. Vedle zámku je zoologická zahrada. obrázek 23: Lovecký zámek Ohrada


• NKP Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec Vybudována v letech 1825-32 trať z Českých Budějovic do Lince. Trasa začínala v Českých Budějovicích, trať pokračovala do Holkova - první přepřažní stanice se stájemi a kočárovnou, staniční zastávka v Bujanově (později škola). Na nádraží v obci Rybník je umístěna pamětní deska budovatele železnice I. A. Gerstnera. Zachovány jsou i terénní úpravy relikty tratě ke státní hranici. Nejstarší železnice na evropské pevnině, způsobem výstavby, novými konstrukčními principy, organizací práce a intenzitou provozu se stala přímou předchůdkyní moderních železnic. Navázala na dávné obchodní stezky vedoucí z jižních oblastí. Nejdůležitější přepravovanou komoditou byla hornorakouská sůl, prakticky od počátku byla provozována také osobní přeprava. Projekt železnice Františka Josefa Gerstnera (1756 - 1832) vznikl v hrubých rysech již v 1. desetiletí 19. století jako varianta k plánovanému vodnímu kanálu mezi Vltavou a Dunajem. Realizace projektu byla po více než dvaceti letech svěřena Gerstnerovu synovi Františku Antonínovi (1796 - 1840). Přeprava byla zahájena v úseku České Budějovice - Kerschbaum 1828, o čtyři roky později pak v celé délce trati mezi Českými Budějovicemi a Lincem. V letech 1834 až 1836 se trať prodloužila do Gmundenu. Přestože první pokusy využít parní lokomotivu v 50. letech skončily neúspěšně, 18. srpna 1868 slavnostně začala přestavba železnice na parní provoz. Trasu koněspřežky na českém území bylo možné až na menší úpravy použít i pro lokomotivní dráhu. Historickým datem zanikající koněspřežky se stal 15. prosinec 1870, kdy v úseku Urfahr - Lest, vyjel poslední vlak tažený koňmi. K 20. prosinci 1873 již byla zahájena přeprava na lokomotivní dráze České Budějovice - Linec. obrázek 24: Koněspřežní železnice – ilustrační foto

A.3.2.5. Nemovité kulturní památky Kulturní památky jsou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, který je veden odbornou organizací Národním památkovým ústavem, ústředním pracovištěm v Praze. Kulturní nemovité památky mají dvojí hodnotu. Jednak "duchovní" (estetickou, uměleckou, ale i hodnotu identity národa), jednak hodnotu ekonomického potenciálu, neboť kvalitně opravené památky svojí existencí vytvářejí pozitivní externality využitelné především v oblasti cestovního ruchu a s ním spojených služeb. V řešeném území je celá řada nemovitých kulturních památek jak stavebního tak archeologického charakteru. Nemovité kulturní památky stavebního charakteru Nemovité kulturní památky stavebního charakteru se nacházejí na území těchto obcí a jejich částí: Tabulka 37: nemovité kulturní památky Část obce

čp.

Památka

Ulice,nám./umístění

Bavorovice

kaple sv. Jana Nepomuckého

náves

Bavorovice

boží muka

v rampě nadjezdu trati

Bavorovice

čp.1

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.2

kovárna

Bavorovice

čp.4

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.5

venkovská usedlost, s omezením: bez chlévu, stodoly a stájí


Bavorovice

čp.8

zemědělský dvůr

Bavorovice

čp.11

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.12

zemědělský dvůr

Bavorovice

čp.13

zemědělský dvůr

Bavorovice

čp.16

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.17

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.21

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.24

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.29

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.31

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.38

venkovská usedlost

Branišov

tvrz, archeologické stopy

rybník Návěžný, S část

Branišov

kaplička Nejsvětější Trojice

při silnici

České Budějovice 1

kostel sv. Mikuláše

U Černé věže


kaple Smrtelných úzkostí Páně

Kněžská

zbrojnice

Piaristické nám.


čp.


městské opevnění


socha sv. Jana Nepomuckého

Jirsíkova ul., při budově čp. 466



nám. Piaristické



Rudé armády, u benzínové pumpy


rozcestník

Mariánské náměstí


kašna Samsonova

nám. Přemysla Otakara II.


silniční most ocelový č. CB-007

Dr. Stejskala, přes řeku Malši


čp.1

radnice



čp.2

měšťanský dům



čp.3

městský dům

Česká


čp.4

měšťanský dům

Česká


čp.5

měšťanský dům

Česká


čp.6

měšťanský dům



čp.7

měšťanský dům



čp.8

měšťanský dům



ÚZEMNÍ STUDIE VLTAVA V ÚSEKU TÝN NAD VLTAVOU - ČESKÉ BUDĚJOVICE

Recommend Documents