DIE NEUEN MILBEN INTERNATIONAL ART
Die Neuen Milben
EIN KOLLEKTIV DER BESONDEREN „art“ Malen ist in der Regel eine außerordentlich intime Kunstform. Der Maler steht vor seiner Staffelei und versucht, die beste seiner Vorstellungen auf die Leinwand zu bannen. Erfolgreich Malen ist aber auch im Kollektiv möglich, das haben uns „Die Neuen Milben“ während ihrer gemeinsamen Aktionswoche in Freistadt bewiesen. Zusammen, und noch dazu vor Publikum, Kunst der Extraklasse zu schaffen, dafür ist freilich mehr notwendig als Talent und Fantasie. „Die Neuen Milben“ haben es mit ihrer Malwoche vorgezeigt! Man kann sehr wohl künstlerisch schaffen und dabei alle Welt teilhaben lassen. Und so waren es nicht nur die zauberhaften, humorvollen Bilder, von denen die Besucher begeistert waren, sondern die Art und Weise, wie sie zustande kamen. Sechs Maler aus sechs Ländern haben im Freistädter Salzhof vor Augen geführt, dass Kunst nicht nur im Elfenbeinturm wohnt, sondern sich vor aller Augen abspielen und dazu auch noch Spaß machen kann. „Die Neuen Milben“ verbindet seit vielen Jahren eine Freundschaft über viele Grenzen. Die Sprachen sind zwar verschieden, jeder aber fühlt sich als Quell der Inspiration für die anderen, freut sich über das gemeinsame Ergebnis. Das Projekt in Freistadt hat recht eindrucksvoll gezeigt, dass ein solcher Zugang zur Kunst ebenfalls ausgezeichnet funktionieren kann. Nicht nur, weil die Stadt für die gemeinsame Arbeit quasi Modell gestanden ist, sondern weil jeder, der kam, um zuzusehen, schnell erkannte, dass gemeinsames Arbeiten an einer Sache auch im Kunstbereich von Erfolg gekrönt sein kann und dass das gemeinsame Kunstschaffen vor allem freundschaftlich verbindet. Deshalb wünsche ich der Künstlergruppe „Die Neuen Milben“, die uns in Freistadt so begeistert haben, noch viele Jahre des schöpferischen Zusammenarbeitens und noch viel Erfolg auf der Bühne des europäischen Kunstgeschehens. Dass die Gruppe dazu jederzeit imstande ist, hat sie in Freistadt auf besonders schöne Art unter Beweis gestellt. Mag. Christian Jachs Bürgermeister von Freistadt
A TEAM OF A SPECIAL ”art”
MIMOŘÁDNÝ UMĚLECKÝ KOLEKTIV
Painting is generally speaking a very intimate form of art. The painter is standing in front of his easel and tries to ban the best of his imagination onto canvas. To be successful as painters in a team has been proved by ”Die Neuen Milben” at their collective action filled week in Freistadt. To create superb art together and in addition in front of public viewers needs more than just talent and fantasy.
Malování je zpravidla velice intimní forma umění. Malíř stojí před svým stojanem a pokouší se zachytit na plátno tu nejlepší ze svých představ. Úspěšně malovat lze ovšem i v kolektivu, jak nám dokázala skupina umělců s názvem „Die Neuen Milben“ během svého týdenního sympozia ve Freistadtu. Tvořit společně, a to ještě před publikem, vyžaduje ovšem víc než jen talent a fantazii.
This has been proved by ”Die Neuen Milben” during their week of painting in public.
„Die Neuen Milben“ nám svou týdenní akcí ukázali, že je velice dobře možné umělecky tvořit a současně umožnit podílet se na této tvorbě mnoha dalším lidem. A tak byli návštěvníci nadšení nejen kouzelnými a humornými obrazy, ale i způsobem, jakým tato díla vznikala. Šest malířů ze šesti zemí před očima diváků ve freistadtském kulturním centru „Salzhof“ ukázalo, že umění není uzavřené ve svém světě, ale naopak se může odehrávat před očima všech – a navíc může i pobavit.
Yes, you can paint creatively and be watched by the rest of the world. Not only the magic and humorous way the paintings materialized fascinated the visitors, but also the way they came to life. Six painters from six countries have shown us in the ”Salzhof in Freistadt” that art does not live in the ivory tower alone, but can happen in front of everybody’s eyes and can be fun on top of it. ”Die Neuen Milben” are connected since many years by a friendship across many borders. Even though their languages are different, each one of them is a source of inspiration for the others and they are delighted about the common results. This project in Freistadt has shown impressively that this approach to art works splendidly. Not only because the city has been their communal model for their collective piece of art, but also because everybody who cared to watch them realised very quickly that working together in art can be a success as well. To work together in art creates a closer friendship. My wish for ”Die Neuen Milben” who have delighted us so much in Freistadt is therefore that they may continue to work together for many more years and be successful on the stage of the European scene of art. The proof that they are capable of doing so has been shown to us in their delightful and special appearance in Freistadt. Mag. Christian Jachs Mayor of Freistadt
Členy uskupení „Die Neuen Milben“ spojuje mnohaleté přátelství, které překračuje hranice. Jazyk je sice různý, ale každý se cítí být zdrojem inspirace pro druhé a má radost ze společného výsledku. Projekt ve Freistadtu opravdu působivě ukázal, že takovýto přístup k umění může také výborně fungovat. Nejen proto, že město jakoby „stálo modelem“ pro společnou práci umělců, ale také proto, že každý, kdo se přišel podívat, rychle poznal, že společná práce na jednom díle může i v oblasti umění být korunovaná úspěchem. A že společné tvoření především upevňuje přátelství. Proto přeji skupině „Die Neuen Milben“, která nás ve Freistadtu tak nadchla, ještě mnoho let tvůrčí spolupráce a mnoho úspěchů na prknech evropského kulturního dění. Že je toto přání zcela na místě, nám skupina „Die Neuen Milben“ ve Freistadtu dokázala obzvláště krásným způsobem. Mag. Christian Jachs
starosta města Freistadt
THE PROJECT The international group of painters, ”Die Neuen Milben”, meet once a year to paint together. For the National Exhibition ”Alte Spuren - Neue Wege” they intended to work together with the guest photographer Johanna Kutschera-Kahrer. How could we go about to combine photography with painting? Johanna provided endless shots of Freistadt, from which we chose 14 for our idea. We enlarged the photos to a width of 120 cm, mounted and framed them. Each artist chose two sights to work on. He added by painting his personal style to the photography without damaging the background of Freistadt. With this idea, we achieved a photo-painting on which each artist left his new tracks on the old city of Freistadt. A wonderful result, a joy for our photographer, the painters and the viewers..
DAS PROJEKT
PROJEKT
Die internationale Künstlergruppe „Die Neuen Milben“, die sich in jedem Jahr zu einer gemeinsamen Malwoche treffen, wollten zur Landesausstellung 2013 „Alte Spuren – Neue Wege“ mit der Fotografin Johanna Kutschera-Kahrer zusammen arbeiten. Wie aber sollten wir unsere Malerei mit der Fotografie zusammenbringen? Johanna lieferte uns zahlreiche Fotoansichten von Freistadt, aus denen wir 14 auswählten. Die Fotos wurden auf 120 cm Breite vergrößert und auf festem Grund kaschiert und gerahmt. Jeder Künstler wählte zwei Ansichten, die er mit seinem nur ihm eigenen Malstil veränderte, ohne dem Freistädter fotografischen Hintergrund Gewalt anzutun. Mit dieser Idee erzielten wir eine Foto-Malerei und jeder Künstler hinterließ seine neuen Wege in den alten Spuren des ehrwürdigen Freistadt. Ein Erlebnis für unsere Fotografin, die Maler und die Betrachter. Eine großartige Idee.
Mezinárodní skupina umělců „Die Neuen Milben“, která se každoročně schází k týdenní společné tvorbě, chtěla při příležitosti zemské výstavy „Alte Spuren –Neue Wege“ (Staré stopy – nové cesty) v roce 2013 spolupracovat s fotografkou Johannou Kutschera-Kahrer. Jak bychom ale mohli spojit naše obrazy s fotografiemi? Johanna nám dodala mnoho snímků města Freistadt, ze kterých jsme si čtrnáct vybrali do projektu. Fotky se zvětšily na šířku 120 cm a byly pak na pevném podkladě kašírovány a následně zarámovány. Každý umělec si vybral dva snímky, které pozměnil svým osobitým stylem, aniž by překrucoval fotografický podklad. Pomocí tohoto nápadu jsme docílili tzv. fotomalbu a každý z nás zanechal své „nové cesty“ ve „starých stopách“ tohoto důstojného města. Byl to zážitek pro naši fotografku, prosamotné malíře i pro pozorovatele. Úžasný nápad.
Wolf Wolf
DIE NEUEN MILBEN So verschieden unsere kulturellen und politischen Erfahrungen sind, unsere Lebenswege und Entwicklungen, so verschieden sind auch unsere Stile, Motive und Ausdrucksformen. In der „Liebensteiner Schule“ im Atelier von Wolf Wolf haben im Jahr 2003 sechs Maler aus sechs Ländern zueinander gefunden und eine produktive Künstlergruppe gegründet. Eine grenzüberschreitende Freundschaft ist entstanden. Wir haben bereits in Österreich, Deutschland, Tschechien, Polen, Moldawien, Slowakien, Rumänien und Spanien zusammen gemalt und ausgestellt. Gemeinsam sprechen wir zehn Europäische Sprachen, aber selten alle auf einmal. Wir haben das wunderschöne Gefühl, etwas zur Völkerverständigung beizutragen. Unsere Unterschiedlichkeit hat uns zusammengeführt, denn sie ist ein unerschöpflicher Quell gegenseitiger Inspiration. Wolf Wolf DIE NEUEN MILBEN
DIE NEUEN MILBEN
As different as our experiences, our lifestyles, our cultural and political knowledge and personal developments are, as different are our form of expressions, our motives and our individual styles of painting. In Upper Austria, in ”Die Liebensteiner Schule” in the studio of Wolf Wolf six painters from six countries founded an international and productive group of artists. A friendship across borders developed. We have painted and exhibited together in Austria, Germany, Czech Republic, Poland, Slovakia, Spain, Moldavia and Romania. Together we speak 10 European languages, but rarely all of them at once. We have the wonderful feeling that we contribute to the understanding of our different nations. Our diversity has brought us together and it seems to be a source of endless inspiration.
Naše kulturní a politické zkušenosti, naše životní cesty a vývoj jsou velice různé a podobně různé jsou i naše styly, motivy a způsoby vyjadřování. V „Liebensteinské škole“ v ateliéru Wolfa Wolfa si v roce 2003 padlo do oka šest malířů ze šesti zemí. Založili jsme tvůrčí skupinu „Die Neuen Milben“. Vytvořilo se mezi námi přátelství napříč Evropou. Společně jsme už vystavovali a tvořili v Rakousku, v Německu, v Česku, v Polsku, v Moldávii, v Rumunsku, na Slovensku a ve Španělsku. Společně mluvíme deseti evropskými jazyky, ale zřídka všichni najednou. Máme úžasný pocit z toho, že můžeme přispět svou troškou k porozumění mezi národy. Spojila nás naše rozdílnost, protože ta je nevyčerpatelným zdrojem vzájemné inspirace.
6
Wir sprechen Deutsch, Englisch, Französisch, Spanisch, Tschechisch, Slowakisch, Rumänisch, Russisch, Polnisch und Mantakisch.
7
Gast Johanna Kutschera-Kahrer (A) BIOGRAFIE Schon als Kind kam ich zum Film. Zwar nicht nach Hollywood, aber vor und hinter die Filmkamera meines Vaters. Ich war begeistert vom Filmschneiden und bekam meinen ersten Plastikfotoapparat mit 8 Jahren. Als ich ein Jahr im Ausland verbrachte, wurde die Kamera zu meiner ständigen Begleiterin. Nachdem ich den Film „Cinema Paradiso“ sah, wurde die Idee, mich mit der Kamera auszudrücken, zu einem festen Entschluss. Meine Ausbildung für „Künstlerische Photographie“ an der PRAGER FOTOSCHULE begann 2004. Nach einer Unterbrechung, in der ich von der analogen zur digitalen Fotographie wechselte, beendete ich mein Studium 2010. Es folgten einige Ausstellungen und internationale Freundschaften entstanden. Ich wurde von der Künstlergruppe „Die Neuen Milben“ eingeladen, an ihrem Symposium in Freistadt 2013 teilzunehmen. Eine Bereicherung in jeder Hinsicht.
BIOGRAPHY
ŽIVOTOPIS
Already as a child I joined the world of films. Not in Hollywood, but in front and behind my father’s cine camera. I was fascinated by cutting films and received my own plastic photo camera at the age of eight. When staying abroad for one year, the camera became my permanent companion. When I saw the film „Cinema Paradiso“ the idea of expressing myself with my photo camera was definitive. In 2004 I started my studies with the PRAGER FOTOSCHULE, a college for art photography. After an interruption in which I switched from analogical to digital photography I finished my studies in 2010. Some exhibitions followed. International friendships started - and I joined the artist group „DIE NEUEN MILBEN“ and their symposium in 2013 in Freistadt. An enrichment in every way.
Už jako dítě jsem se dostala do světa filmu. Ne do Hollywoodu, ale před a za kameru mého otce. Byla jsem nadšená, když jsem stříhala filmy a v osmi letech jsem dostala svoji první plastovou kameru. Když jsem trávila rok v cizině, stala se kamera mým stálým průvodcem. S filmem „Cinema Paradiso“ se myšlenka vyjadřovat se pomocí kamery proměnila v pevné rozhodnutí. V roce 2004 jsem začala studium umělecké fotografie na Pražské škole fotografie zde v Rakousku. Po krátkém přerušení, kdy jsem přesedlala z analogové na digitální fotografii, jsem ukončila studium v roce 2010. Následovalo několik výstav a vznikla mezinárodní přátelství. Umělecká skupina „Die Neuen Milben“ mě pozvala k účasti na jejich sympoziu ve Freistadtu v roce 2013. Bylo to obohacení po všech stránkách.
8
9
10
Wolfgang Weissengruber
11
Helmut Bistika (SK) BIOGRAFIE LEBENs lauf des am 31.7. geborenen künstler hel MUT bISTIKA. Nach einer schönen JUgend, chaotischer Pubertät, Lauft der MaNN einer unsicheren Kunstlerischen zukunft entGEGEN . Mit 50jahren kann ich sagen, Daß KUNST das beste ist, was mir passieren konnte. HERZ licht an alle Leute für eine SCHTRAhLENDE kulturelle WELT.
BIOGRAPHY
ŽIVOTOPIS
BIOgraphy of the artist helMUT bISTIKA, born August 31st . After a beautiful CHildhood and a chaotic adolescence - this mAN is approACHING an unCERTAIN future. At 50 I can say that ART was the best thing that has ever happened to me. With best wishes, and LighT in everybody’s heart and the hope for a bRIGHT and CULTural world.
Životopis umělce Helmuta Bistiky, narozeného 31. srpna. Po krásném dětství a chaotické pubertě jde mladý muž vstříc nejisté umělecké budoucnosti. V padesáti letech mohu říci, že umění je to nejlepší, co mě mohlo potkat. Srdečně věnuji všem lidem s přáním rozzářeného kulturního světa.
12
13
Dirk Balke (D) BIOGRAFIE Mit 7 Jahren bekam ich meine ersten Ölfarben, seitdem bin ich ein Öl-Maler. Mit 15 wurde ich Dekorateur - ich liebe Zentralperspektiven wegen der Symmetrie und der ordnenden Ruhe. 2000 begann mein Kunststudium in dem man mir sagte, dass es einen Unterschied zwischen Dekoration und Kunst gibt. Bis heute habe ich Zweifel daran. 2002 erkrankte mein Bruder. Ich gab ihm einen Teil meiner Leber. Danach begann ich Skulpturen zu mumifizieren. 4 Jahre lebte ich in Wien, dem Epizentrum der Schönheit, hatte dort ein erstes Atelier und gründete mit Freunden „Die Neuen Milben“ bevor ich 2006 der Liebe wegen zurück ins Rheinland ging. Seitdem arbeite ich in meinem Düsseldorfer Atelier. Viele Studienreisen trieben mich in den letzten Jahren durch Europa und die USA. Unterwegs zu sein ist nach wie vor ein bevorzugter Zustand, bei dem ich meine Motive am Wegrand finde. Nach vielen Ausflügen in die Abstraktion beschäftige ich mich heute mit der gegenständlichen Welt.
BIOGRAPHY
ŽIVOTOPIS
At the age of seven, I received my first box of oil colours. Since then I am an oil painter. At the age of 15 I became a decorator – today I love the central perspective because of the symmetry of calculated ease. When I started to study art in 2000, my professor told me, there was a difference between deco and art. I still have my doubts. When my brother became life threateningly ill, I donated part of my liver for him. Since then I create sculptures, which I like to strap up or mummify. I lived 4 years in Vienna, the epicentre of beauty, had my first studio there and together with friends founded ”Die Neuen Milben”. Love made me return to the Rhineland in 2006 and I now work in my studio in Düsseldorf. My numerous travels took me through Europe and the USA. To be on the road is still my favourite pastime, finding my motives by the roadside. After many excursions into the world of abstract art I occupy myself nowadays with the figurative world.
V sedmi letech jsem dostal své první olejové barvy a od té doby dělám olejomalbu. V patnácti se ze mě stal dekoratér – miluji centrální perspektivu kvůli její symetrii a klidu. V roce 2000 jsem začal studium umění, kde mi řekli, že je rozdíl mezi dekorací a uměním. Dosud o tom mám pochybnosti. V roce 2002 onemocněl můj bratr. Dal jsem mu část svých jater. Poté jsem začal mumifikovat sochy. Čtyři roky jsem žil ve Vídni, epicentru krásy, kde jsem měl svůj první ateliér a s přáteli založil „Die Neuen Milben“. V roce 2006 jsem se vrátil do Porýní. Od té doby pracuji ve svém düsseldorfském ateliéru. V posledních letech mě studijní cesty zavedly do mnoha míst Evropy a USA. Být na cestách je u mě dlouhodobě upřednostňovaný stav. Na cestách nacházím motivy pro svou tvorbu. Po mnoha výletech do světa abstrakce se dnes zabývám realistickým světem
14
15
16
17
Antonina Jasińska (PL) BIOGRAFIE Antonina Jasińska (Anton) – Künstlerin, graphische Designerin, Mutter und HausFRAU (vier verschiedene Personen in einem Körper, die um Gleichberechtigung kämpfen.) Ich wurde am „Kindertag“, 1. Juni 1983 geboren, rechtzeitig zum Nachmittagstee. Vielleicht fühle ich mich deshalb, trotz meiner 30 Jahre, noch als Kind. Eines wusste ich schon immer: Ich wollte etwas Kreatives in meinem Leben machen. Deshalb ging ich zum Lyzeum der Feinen Künste und 2008 habe ich mein Studium an der Akademie der Künste in Krakau abgeschlossen. Als ich klein war, habe ich immer niedliche Katzen gezeichnet, später nur böse Teufel. Heute verbinde ich diese Gegensätze, wie Mann und Frau, mit dem Schwerpunkt auf Gefühle. Ich glaube, dass Begegnungen ein Leben beeinflussen. Manche sind wie große Steine, die meinen Lebensweg verändern. Einer dieser Steine ist Helmut. Durch ihn traf ich „Die Neuen Milben“ und durch dieses Zusammentreffen hat sich mein Leben zum Schöneren gestaltet. BIOGRAPHY
ŽIVOTOPIS
Antonina Jasińska (Anton) – artist, graphic designer, mother, houseWIFE (that’s four different persons in one body fighting for democracy). I was born on Child’s day, June 1st, 1983, just for teatime. Perhaps that is why in spite of my 30 years I still feel like a child. One thing I always knew, I wanted to be creative in my life. That’s why I went to the Lyceum of Fine Arts and in 2008 I finished my studies at the Academy of Fine Arts in Cracow. When I was a little girl I drew sweet cats, later only naughty devils and now I link these two characters, like man and women, and I focus on emotions. I believe that some meetings with people can change your life. Some people were like big stones, which changed my way through life. One of these stones was Helmut. Because of him, I met “Die Neuen Milben”, and this meeting changed my life for the better.
Antonina Jasińska (Anton) – umělkyně, grafická dizajnérka, matka a žena v domácnosti (čtyři různé osoby v jednom těle, které bojují o rovnoprávnost). Narodila jsem se na „Den dětí“, 1. červen 1983 akorát tak k odpolední kávě. Možná právě proto se i dnes, ve svých třiceti letech, cítím stále jako dítě. Jedno jsem věděla už dávno: chtěla jsem ve svém životě dělat něco kreativního. Proto jsem šla na umělecké lyceum a v roce 2008 jsem ukončila studium na Akademii umění v Krakově. Jako malá jsem pořád kreslila roztomilé kočičky, později zase jen zlé čerty. Dnes spojuji tyto protiklady, jako např. muž a žena, a zaměřuji se na city a pocity. Věřím, že setkání mohou změnit život. Některá jsou jako veliké kameny, které změnily mou životní cestu. Jedním z těchto kamenů byl Helmut. Díky němu jsem potkala „Die Neuen Milben“ a toto setkání učinilo můj život krásnějším.
18
19
Teodor Buzu (MD) BIOGRAFIE Ich wurde an einem Dienstag geboren, und das war gut so. Als Kind habe ich Gänse gehütet und später Kühe. Da habe ich es gewußt: Das Leben ist schön. Mit 10 Jahren wurde ich an einer Kunst Schule aufgenommen. Da habe ich begriffen, dass ein Bild zwei Seiten hat: Eins was man sieht und ein zweites, das im Bild versteckt ist. Mehrere Male habe ich versucht, an der Kunst Akademie aufgenommen zu werden. Bei meinem siebenten Versuch hat es dann geklappt. Im Zug zwischen Odessa und Kharkov traf ich meine zukünftige Ehefrau. Wir haben jetzt zwei Söhne. Ich habe in der sowjetischen Armee eineinhalb Jahre meinen Militärdienst geleistet. „Wer in der sowjetischen Armee gedient hat, kann im Zirkus nicht mehr lachen“. Wir leben in der Tschechischen Republik und nun weiß ich, dass die Welt denen gehört, die sie lieben. „Die Neuen Milben“ sind der Beweis, dass wir eine Einheit sein können, auch wenn wir verschieden farbige Pullover tragen. Ich bin ein Realist, ich glaube an Wunder! BIOGRAPHY
ŽIVOTOPIS
I was born on Tuesday, It was alright to have been born that day. As a child I used to herd geese, then I was herding cows and that showed me that life is beautiful. At the age of 10 I was accepted to art school. There I understood that a picture has two sides: the one you see and the one, which is hidden in the painting. I tried to get to Art Academy several times; I succeeded on my 7th attempt. On the train from Odessa to Kharkov I met my wife and we have two sons now. I served one and a half years in the Soviet Army. “The one, who served in the Soviet Army, cannot laugh in the circus anymore”. Here in the Czech Republic I understood that the world belongs to those who love it. “Die Neuen Milben” Group is the proof that even if each of us wears a different coloured sweater we can work as a team. I am realist, I believe in miracles.
Narodil jsem se v úterý a dobře jsem udělal. Jako dítě jsem pásl husy, pak krávy a to mi ukázalo, že život je krásný. V deseti letech jsem se dostal na uměleckou školu. Na škole jsem pochopil, že obraz má dvě stránky: tu, co vidíš, a tu, která je skryta v malbě. Po škole jsem se až na sedmý pokus dostal na Akademii výtvarných umění. Ve vlaku Oděsa – Charkov jsem potkal svou ženu, se kterou máme dva syny. Sloužil jsem rok a půl v sovětské armádě. „Kdo sloužil v sovětské armádě, ten se v cirkusu nesměje“. A tady v Čechách jsem pochopil, že svět patří především těm, co chtějí. Skupina Neuen Milben je důkazem toho, že přesto že každý máme jinou barvu dresu, dokážeme vystupovat jako tým. Jsem realista, věřím na zázraky!
20
21
Die Neuen Milben in Österreich/Austria
22
Die Neuen Milben und Freunde in Tabor
23
Ladislav Hodný (CZ)
BIOGRAFIE Geboren am : 14. Februar 1943 in Týn nad Vltavou, Tschechische Republik Ausbildung: UMPRUM (University of Arts and Industry) in Brno Lehrer: Professor Jindřich Svoboda, Karel Langer, Jaroslav Lukeš Lehre bei seinem Vater, Ladislav Hodný, als Buchbinder. Auszeichnungen für künstlerische Bucheinbände: Internationale de la Leriere Lousanne (Switzerland), Triennial of artistic bookbinding (for example in Kroměříž, Brno, Karlovy Vary). Seine Arbeiten finden sich in Sammlungen in USA, Deutschland, der Schweiz, Belgien, Frankreich, Ungarn und der Slowakei. Auszeichnungen für Malerei: Biennial of Painting Trebišov 2010, Intersalon 2010 Teilnehmer an Symposien in der Slowakei, Ungarn, Polen, Ukraine und der Republik Tschechien Praktikum: Methodist University in Dallas, USA Lebt und arbeitet/Lives & Works at/Žije a pracuje: Atelier Hodný, U Kublova 17, Praha 4 Atelier Hodný, Nábřeží 5. května 199 Týn nad Vltavou, CZ BIOGRAPHY
ŽIVOTOPIS
Born: 14th February 1943 in Týn nad Vltavou, Czech Republic Education: UMPRUM (University of Arts and Industry) in Brno Teachers: Professor Jindřich Svoboda, Karel Langer, Jaroslav Lukeš Apprenticeship with his father Ladislav Hodný in the bookbinding profession. Prizes for artistic bookbinding: Internationale de la Leriere Lousanne (Switzerland), Triennial of artistic bookbinding (for example in Kroměříž, Brno, Karlovy Vary) His works are in collections in Germany, Switzerland, Belgium, France, Hungary, Slovakia and USA Prizes for painting: Biennial of Painting Trebišov 2010 Prize, Intersalon 2010 Prize Attended en plein air events in Slovakia, Hungary, Poland, Ukraine, and Czech Republic. Internship: Methodist University in Dallas, USA
Narozen: 14. 2. 1943 v Týně nad Vltavou Vzdělání: UMPRUM Brno Profesor : Jindřich Svoboda, Karel Langer, Jaroslav Lukeš Vyučen u svého otce Ladislava Hodného v oboru knižní vazba. Ceny za uměleckou knižní vazbu: Internacionále de la Leriere Lousanne (Švýcarsko), Trienale umělecké knižní vazby (například Kroměříž, Brno, Karlovy Vary), Zastoupen ve sbírkách v USA, Německo, Švýcarsko, Belgie, Francie, Maďarsko, Slovensko. Ceny za malbu: Cena bienále malby Trebišov 2010, Cena Intersalon 2010, Cena města Týn nad Vltavou za celoživotní uměleckou tvorbu 2013 Účast na plenérech: Slovensko, Maďarsko, Polsko, Ukrajina, Česká Republika Stáž: Metodistická Universita Dallas, USA
24
25
Die Neuen Milben in Düsseldorf
Die Neuen Milben bei einer internationalen Kunstausstellung in Düsseldorf
26
Die Neuen Milben in Liebenau
Die Neuen Milben in Krakau
27
Wolf Wolf (A) BIOGRAFIE In Berlin arbeitete ich als Student nachts in einer Druckerei, morgens bis zur Vorlesung war ich Busschaffner. Mein Bett hatte ich kurzfristig an einen Studenten vermietet. Nach dem Studium fuhr ich nach London, wo ich in einer Werbeagentur Englisch telefonieren lernte. Abends radierte ich in der St.Martin’s Academy. In der Mittagspause schwamm ich 1000 Meter. Als ich den tieferen Sinn der Werbung begriff, wanderte ich nach Spanien aus. In der Künstlerstadt Altea half ich, eine Reitschule zu bauen und bis mich die St. Oswalderin Ulrike heiratete war ich viele Jahre Stallbursche, Reitlehrer, Koch, Barmann und Verantwortlicher für alle Sorgen meiner Pferde und meiner Reitschüler. „Schau dir doch mal meine Heimat an“, sagte Ulrike, und nun bin ich hier im Mühlviertel. Mit den Neuen Milben Kunst zu leben, ist mein erfüllter Traum.
BIOGRAPHY
ŽIVOTOPIS
As a student I worked in Berlin as a typesetter at nights, and until lectures started in the morning, I sold tickets as a bus conductor. My bed I had let temporarily to a student who looked for a flat in Berlin. In an advertising agency in London I learned to telephone in English after finishing my studies. In the evenings I was etching at St.Martin’s Academy, during lunch break I swam 1000 meters. When I finally understood what advertising was all about, I emigrated to Spain. In the artist’s village of Altea I helped building a riding school and until Ulrike from St.Oswald married me, I worked as a stable lad, riding teacher, cook, barman and listened patiently to all my clients’ troubles. “Why don’t you have a look at my country?” said Ulrike. So now I live in Upper Austria. Life with ”Die Neuen Milben” is a dream come true.
V Berlíně jsem jako student pracoval po nocích v tiskárně, ráno před přednáškami jsem ještě dělal revizora v autobusech. Svou postel jsem na nějaký čas pronajal jinému studentovi. Po studiu jsem odjel do Londýna, kde jsem se učil u jedné reklamní agentury telefonovat v angličtině. Večer jsem pak dělal lepty na St. Martin’s Academy. V polední pauze jsem plaval 1000 m. Když jsem pochopil hlubší smysl reklamy, odstěhoval jsem se do Španělska. Ve městě umělců Altea jsem pomáhal stavět jezdeckou školu, a než si mě vzala Ulrika ze St. Oswaldu, byl jsem mnoho let pacholkem, učitelem jezdectví, kuchařem, barmanem a člověkem zodpovědným za všechnu péči o mé koně a žáky jezdectví.
28
29
Dirk Balke
Wolf kopiert Dirk
30
31
Landesausstellung Freistadt 2013; Die Neuen Milben, 4271 St. Oswald b.Fr., Markt 25, Österreich; www.dieneuenmilben.com, Fotos und Grafik: J. Kutschera-Kahrer, Freistadt
