Didaktická hra ve výuce matematiky na 1. stupni ZŠ se zaměřením na ekologickou tematiku

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra matematiky

Didaktická hra ve výuce matematiky na 1. stupni ZŠ se zaměřením na ekologickou tematiku

Diplomová práce Brno 2011

Autor práce: Lenka Vašková

Vedoucí diplomové práce: RNDr. Mgr. Drahomíra Holubová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

v Brně dne 20. dubna 2011

Lenka Vašková

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat RNDr. Mgr. Drahomíře Holubové za obětavost, trpělivost a cenné rady, které mi při psaní diplomové práce poskytla.

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 6 I. TEORETICKÁ ČÁST.................................................................................................8 1. Výukové metody v matematice na 1. stupni ZŠ ....................................................... 8 1.1. Definice výukové metody ...................................................................................... 8 1.2. Klasifikace výukových metod .............................................................................. 10 1.2.1. Klasické výukové metody ............................................................................. 10 1.2.2. Aktivizující metody: ...................................................................................... 11 1.2.3. Komplexní výukové metody ......................................................................... 12 1.3. Výukové metody vyuţívané v matematice .......................................................... 14 1.3.1. Metody motivační .......................................................................................... 15 1.3.2. Metody expoziční .......................................................................................... 15 1.3.3. Metody fixační............................................................................................... 16 1.3.4. Metody diagnostické a klasifikační ............................................................... 17 2. Didaktická hra v matematice ................................................................................... 19 2.1. Vlastnosti didaktických her v matematice ........................................................... 19 2.2. Klasifikace didaktických her ................................................................................ 19 2.3. Struktura didaktické hry ....................................................................................... 26 2.3.1. Výběr didaktické hry ..................................................................................... 27 2.3.2. Příprava hry ................................................................................................... 27 2.3.3. Realizace hry ................................................................................................. 27 2.3.4. Sebehodnocení dětí, sebereflexe učitele ........................................................ 27 3. Environmentální výchova jako průřezové téma .................................................... 28 3.1. Ostatní průřezová témata RVP ZV ...................................................................... 28 3.1.1. Osobnostní a sociální výchova v matematice ................................................ 29 3.1.2. Výchova demokratického občana.................................................................. 29 3.1.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech v matematice 30 3.1.4. Multikulturní výchova v matematice ............................................................. 31 3.1.5. Mediální výchova v matematice .................................................................... 31 3.2. Ekologie ............................................................................................................... 32 3.3. Základní ekologické pojmy .................................................................................. 32 3.4. Ekologická výchova ............................................................................................. 34

3.5. Přínos environmentální výchovy dle RVP ZV..................................................... 34 3.6. Tematické okruhy................................................................................................. 36 3.6.1. Ekosystémy.................................................................................................... 36 3.6.2. Základní podmínky ţivota ............................................................................. 37 3.6.3. Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí ............................................. 37 3.6.4. Vztah člověka k prostředí .............................................................................. 38 3.7 Environmentální výchova v matematice na 1. stupni ........................................... 39 4. Didaktická hra v matematice s ekologickou tematikou ........................................ 40 II. PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 42 1. Cíl praktické části diplomové práce ........................................................................ 42 2. Analýza dotazníkového výzkumu ............................................................................ 43 3. Soubor vlastních didaktických her pro matematiku s ekologickou tematikou ... 49 3.1 Klíčové kompetence .............................................................................................. 49 3.2. Hry pro 1. ročník .................................................................................................. 50 3.3. Hry pro 2.ročník ................................................................................................... 57 3.4. Hry pro 3 ročník ................................................................................................... 62 3.5. Hry pro 4. ročník .................................................................................................. 70 3.5. Hry pro 5.ročník ................................................................................................... 77 4. Hodnocení realizace her ........................................................................................... 85 4.1. Realizace her v 1. ročníku ................................................................................... 85 4.2. Realizace her ve 2. ročníku ................................................................................. 85 4.3. Realizace her ve 3. ročníku ................................................................................. 86 4.4. Realizace her ve 4. ročníku .................................................................................. 87 4.5. Realizace her v 5. ročníku .................................................................................... 87 4.6. Závěr z realizací her na ZŠ ................................................................................... 88 Závěr .............................................................................................................................. 89 Resumé:.......................................................................................................................... 90 Summary: ...................................................................................................................... 90 Pouţitá literatura .......................................................................................................... 91 Seznam příloh ................................................................................................................ 93

Úvod K výběru tématu mé diplomové práce mě vedla má osobní zkušenost, kdy jsem jako ţákyně základní školy seděla v lavici, počítala nekonečné sloupce stejných příkladů a očima hypnotizovala zvonek, ať uţ zazvoní. Rutinní počítání příkladů stále dokola mi k matematice na dlouhou dobu vytvořilo negativní postoj. Naštěstí od té doby, kdy jsem sedávala v lavicích na základní škole uplynulo několik let, během kterých se pojetí vyučování dosti změnilo. Roku 2007 vstoupil v platnost Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, který si klade za cíl rozvoj všech stránek osobnosti pomocí klíčových kompetencí ţáků. Učitelé se snaţí tvořit různé strategie, které by vedly k rozvoji těchto kompetencí, a tak zařazují do svých hodin průřezová témata a různé netradiční výukové metody, protoţe kaţdá metoda je vhodná pro rozvoj některé z daných kompetencí. Aby si učitel udrţel pozornost a zájem ţáků o matematiku, měl by do výuky zařazovat nejen motivační, ale i aktivizující prvky – hry a soutěţe. Učitel tak předejde tomu, ţe by se jeho ţáci v hodině nudili, coţ se obzvlášť při probírání některé látky v matematice, u níţ je dril zapotřebí, můţe snadno stát. Na 1. stupni ZŠ je ideální aktivizující metoda právě zmíněná didaktická hra, během které si děti ani neuvědomují, ţe se učí. Výhodou matematických her je, ţe pomocí nich můţeme procvičovat a doplňovat téměř jakoukoliv tematiku z běţného ţivota a praxe, protoţe matematiku lze propojit s téměř všemi vědními obory. Proto se nám nabízí výtečná moţnost nenásilně zařadit průřezové téma RVP ZV „Environmentální výchova― do výuky matematiky v podobě her s ekologickou tematikou. A právě hledání odpovědi na otázku, jak propojit didaktickou hru ve výuce matematiky na 1. stupni ZŠ s environmentální výchovou, je náplní mé diplomové práce. V teoretické části se zabývám výukovými metodami v matematice a jejich klasifikací, další kapitola je věnována rozboru právě jedné z těchto metod – didaktické hře. Dále zde najdeme kapitolu o významu průřezového tématu RVP ZV „Environmentální výchova― v matematice.

6

V praktické části jsem dotazníkovou metodou zjišťovala, jak učitelé na 1. stupni zařazují environmentální výchovu do výuky matematiky, zda povaţují didaktickou hru za aktivizující prvek v hodině a jak často ji v hodinách pouţívají. Dále se také výzkum zabýval tím, zda si učitelé myslí, ţe didaktickou hrou můţeme u ţáků rozvíjet všechny klíčové kompetence. Vše jsem graficky zpracovala a analyzovala. Svojí diplomovou prací bych chtěla dokázat, ţe propojení matematiky a environmentální výchovy v didaktické hře je pro ţáky přínosné a ţe je didaktická hra vhodnou metodou pro rozvíjení klíčových kompetencí ţáků. Stěţejním úkolem v praktické části bylo utřídění vlastních her s ekologickou tematikou pro jednotlivé ročníky 1. stupně ZŠ. Tyto hry jsem zrealizovala na ZŠ Pavlovská a zjistila jsem pomocí dotazníku zpětnou vazbu dětí a názory učitelů.Výsledky jsem opět zanalyzovala, uspořádala do tabulek a grafů.

7

I . TEORETICKÁ ČÁST 1. Výukové metody v matematice na 1. stupni ZŠ 1.1. Definice výukové metody Na otázku, co je to výuková metoda, nám odpoví Maňák a Švec [10] (s. 23), kteří definují výukovou metodu jako „uspořádaný systém vyučovací činnosti učitele a učebních aktivit žáků směřujících k dosažení daných výchovně - vzdělávacích cílů.“ Mojţíšek [12] (s. 9) zase chápe výukovou metodu jako „způsob dosahování cíle vyučování nebo také cesta (methodos = cesta) uspořádána určitým způsobem tak, aby žák dosáhl poznání.“ Jde tedy o interakci mezi ţákem a učitelem, při které se učitel i ţák snaţí naplnit stanovené výukové cíle. Kaţdé učivo má svá specifika a je tedy pouze na učiteli, kterou metodu k naplnění daných cílů pouţije. Při výběru by měl také zohlednit to, zda má o dotyčné metodě dostatečné informace, je- li pro jeho třídu v matematice vybraná metoda vhodná a jestli vůbec dokáţe takovou metodu správně aplikovat. Mojţíšek [12] stanovil kritéria, která musí být splněna, aby byla výuková metoda didakticky účinná: 

Je informativně nosná, tj. předává plnohodnotné informace a dovednosti obsahově nezkreslené.



Je formativně účinná, tj. rozvíjí poznávací procesy.



Je racionálně a emotivně působivá, tj. strhne, aktivuje ţáka k proţitku učení a poznávání.



Respektuje systém vědy a poznání.



Je výchovná, tj. rozvíjí morální, sociální, pracovní a estetický profil ţáka.



Je přirozená ve svém průběhu i důsledcích.



Je pouţitelná v praxi, ve skutečném ţivotě, přibliţuje školu k ţivotu.



Je adekvátní ţákům.



Je didakticky ekonomická.



Je adekvátní učiteli.



Je hygienická.

8

Jako příklad vhodné metody pro 1. stupeň ZŠ, která by splňovala výše uvedená kritéria, můţeme uvést následující didaktickou hru s ekologickou tematikou.

Příklad: Čistíme les Ročník: třetí Matematický cíl: ţák zpaměti dělí v oboru násobilek do 100 Environmentální cíl: ţáci roztřídí odpad, který patří do popelnic na sklo, papír a plasty, do sběrného dvora či na kompost Motivace: Představte si, děti, ţe jsme se najednou ocitli v lese, ve kterém lidé nechali spoustu odpadků. A protoţe my víme, ţe odpadky nepatří do lesa, ale do popelnic, všechny je postupně vysbíráme. Postup: Po třídě rozneseme kartičky, na kterých budou obrázky s různými odpadky. Na kaţdé kartičce je napsán příklad. Ţák vţdy vezme jednu kartičku, vypočítá příklad a podle toho, jaké mu vyjde číslo, hodí kartičku do krabičky, na které bude stejné číslo jako výsledek jeho příkladu. Krabice budou mít zároveň stejnou barvu jako popelnice na tříděný odpad, takţe se děti dovědí, kam by správně měly odpadky vyhodit. Na závěr hry utvoříme skupinky, které zkontrolují obsah kontejnerů tak, ţe přepočítají příklady na kartičkách a ostatním ukáţou, co všechno se do popelnice jejich barvy můţe vyhodit.

54:9=

32:4=

70:10=

21:3=

63:9=

40:8=

60:6=

12:3=

9

Hra respektuje věkové zvláštnosti dětí na 1. stupni a je pro ně velmi motivující. Také je přiměřená jejich znalostem i dovednostem a vytváří pozitivní vztah jak k matematice, tak k ţivotnímu prostředí.

1.2. Klasifikace výukových metod Jednoznačná klasifikace výukových metod neexistuje. Kaţdý autor dělí metody podle různých kritérií. Například Mojţíšek [12] klasifikuje metody dle fází výukového procesu na metody motivační, fixační, diagnostické, aplikační. Lerner [6] bere v potaz stupeň aktivity a heurističnosti a dělí metody na informačně receptivní, reproduktivní, problémového výkladu, heuristické, výzkumné. Podrobněji zde uvádím klasifikaci Maňáka a Švece [10], jejichţ kritériem je stupňující se sloţitosti edukačních vazeb. 1.2.1. Klasické výukové metody  Metody slovní: vyprávění, vysvětlování, přednáška, práce s textem, rozhovor 

Metody názorně – demonstrační: předvádění a pozorování, práce s obrazem, instruktáţ



Metody dovednostně – praktické: napodobování, manipulování, laborování a experimentování, vytváření dovedností, produkční metody

Příklad vyuţití vyprávění v matematice Ročník: první Matematický cíl: ţák přiřadí znak pro čísla 1–5 k jejich názvu Environmentální cíl: ţák získá pozitivní vztah k ekosystému rybník Postup: Děti si připraví kartičky s čísly od 1 do 5. Učitel přečte následující vyprávění a kdykoliv v příběhu zazní nějaké číslo, děti zvednou kartičku s příslušným číslem. Učitel pokaţdé kartičky zkontroluje. Vyprávění: V rybníce u lesa ţil kdysi dávno kapr Pepík. Pepík byl starý moudrý kapr, který se jednoho dne rozhodl, ţe se svými pěti kamarády vyčistí rybník od odpadků, které tam naházeli lidé. Ze všeho nejdřív vyhodili na břeh 2 staré pneumatiky. Štika Lída vyhodila 3 obaly od sušenek. Ţába Pája našla v rákosí 4 prázdné plechovky od piva. Sumec Hubert vylovil ze dna rybníka dokonce 1 starou rezavou ţehličku! Všichni uklízeli celý den, dokud rybník nebyl krásně čistý.

10

Druhý den se k rybníku přišli koupat lidé a hned začali povykovat: „Kdo tu udělal takový nepořádek? Vţdyť jsme tady měli tak čisto!― Kapr Pepík vystrčil z vody hlavu a povídá: „Nelíbí se vám to? Nám se odpadky také v rybníce nelíbily. Všechny nečistoty jste nám naházeli do rybníka a vůbec vám nezáleţelo na tom, ţe se nám tady špatně bydlí. Tak si teď také zkuste, jak se ţije mezi odpadky.― Lidé se zastyděli. A všechny odpadky posbírali a odnesli do sběrného dvora nebo popelnic. Od té doby se v rybníce neobjevil ani jeden odpadek.

1.2.2. Aktivizující metody:  Metody diskusní 

Metody heuristické, řešení problémů



Metody situační



Metody inscenační



Didaktické hry (viz kapitola 2)

Příklad vyuţití didaktické hry v matematice Ročník: první Matematický cíl: děti určí počet prvků dané skupiny v oboru přirozených čísel od 1 do 5, ţáci porovnají čísla v oboru čísel od 0 do 5 Environmentální cíl: ţák odhazuje odpadky do popelnic, je pořádný a ohleduplný vůči svému okolí Postup: Děti mají za úkol spočítat a porovnat různé druhy odpadků na obrázcích. Zadání pro děti: Pan Bodeček a pan Holeček jsou sousedé. Oba jsou nepořádní, nesbírají exkrementy po svých pejscích a nechávají odpadky leţet venku místo toho, aby je vyhazovali do popelnice. Spočítej odpadky u kaţdého domku, čísla zapiš a porovnej. Kdo je větší nepořádník? Líbilo by se vám mít takové sousedy? Co byste jim řekli?

11

1.2.3. Komplexní výukové metody  Frontální výuka 

Skupinová a kooperativní výuka



Partnerská výuka



Individuální a individualizovaná výuka, samostatná práce ţáků



Kritické myšlení



Brainstorming



Projektová výuka



Výuka dramatem, otevřené učení



Učení v ţivotních situacích



Televizní výuka



Výuka podporovaná počítačem



Sugestopedie a superlearning



Hypnopedie

12

Jako příklad komplexní výukové metody uvádím doplněnou část projektu Minaříkové [11] (s. 55-56), který je určený pro 1. třídu ZŠ. Projekt se jmenuje Kouzelný les a realizuje se během tří vycházek do lesa ve třech ročních obdobích: : na podzim, v zimě a na jaře.

VYCHÁZKA NA PODZIM Motivace: Četba nebo poslech pohádky z knihy Rumcajs od Václava Čtvrtka: Jak se Rumcajs znovu dal na loupeţničinu. Beseda nad pohádkou: Kolik pohádkových bytostí vystupuje v pohádce? (4) Dokázal bys je vyjmenovat? (Rumcajs, Manka, lokaj Fricek, knížepán) Jak se jmenuje les, ve kterém Rumcajs ţil? (Řáholec) Co chtěl kníţepán s lesem Řáholcem udělat? (Vykácet ho.) Na obrázku vidíte, jak by les Řáholec dopadl, kdyby ho Rumcajs neochránil. Kolik vidíte na obrázku pařezů? (9)

Uţ jste viděli vykácený kus lesa? Jistě jste někdy viděli čerstvě pokácený strom, moţná jste i seděli na jeho pařezu. Určitě jste si všimli, ţe jsou na něm kruhy různých velikostí. Víte, jak se jim říká a co podle nich můţeme určit? (letokruhy, stáří stromu, sever a jih) Kolik je na pařezech letokruhů? (4,2) Jak staré byly tyto stromy, kdyţ se pokácely? (4,2)

13

Která zvířátka pomáhala Rumcajsovi zachránit les? (pěničky, kanci, jeleni). Spočítej, kolik pěniček, kanců a jelenů Rumcajsovi přispěchalo na pomoc. Kolik bylo zvířátek celkem?

+

+

=

Vycházka Proč musíme chránit les? Kdo se stará o les, o zvířátka? Znáš, někoho, kdo se stará o les? Jak často chodíš do lesa? Jak se máme v lese chovat? Proč musíme být tiše? (Závěr: Les je domovem mnoha živočichů a rostlin) Při vycházce do lesa jsme si všimli, ţe v lese rostou jehličnaté a listnaté stromy. Čím se liší? Víš, jak se označuje takový les? (smíšený) U hájenky rostou jehličnaté a listnaté stromy. Kterých stromů tam roste více?

(5=5) (U hájenky roste stejný počet listnatých a jehličnatých stromů.)

1.3. Výukové metody vyuţívané v matematice Do matematiky můţeme teoreticky zařadit kaţdou z výše uvedených metod. Některé z nich ovšem nejsou na základní škole v matematice běţně realizovatelné, a to ať uţ kvůli jejich základnímu principu (např. hypnopedie), nevhodnosti metody pro výuku matematiky (sugestopedie) či jiným specifickým zvláštnostem metod. Veškeré metody uţívané v matematice směřují a přispívají k rozvoji klíčových kompetencí, které ţákům usnadňují další studium a uplatnění v pracovním i osobním ţivotě.

Uveďme si proto

nejčastěji uţívané metody v matematice. Metody jsou rozděleny dle [1].

14

1.3.1. Metody motivační 1. Motivace úvodní, vstupní – tyto metody pouţíváme, pokud chceme u ţáků vzbudit zájem o probírané učivo či získat jejich pozornost, a tím je povzbudit k další práci. 

motivační rozhovor



motivační vyprávění



motivační demonstrace

2. Průběžné motivační metody – vyuţíváme je v průběhu vyučování pro udrţení zájmu a pozornosti ţáků. 

aktualizace obsahu



uvádění příkladů z praxe, aplikace učiva v praxi, ilustrace



podněcování ţáků pochvalou

Příklad vyuţití motivačního rozhovoru v matematice Ročník: druhý Matematický cíl: ţáci vyřeší jednoduchou slovní úlohu na pamětné sčítání v oboru do 100 Environmentální cíl: ţák vysvětlí význam ekosystému louka Motivace: Byli jste někdy na louce? Jak louka vypadá? (travnatý porost) Viděli jste na louce nějaká zvířata? ( motýli, brouci, kobylky, krtek atd.) K čemu nám louky slouţí? (pastva pro zvířata, zadržují vodu, domov pro zvířata) V čem se mají hospodářská zvířata chovaná na pastvinách lépe neţ ustájená zvířata? (volný pohyb, zdravé životní prostředí) Slovní úloha: Na louce se pase 29 krav. Za hodinu honáci nahnali na louku dalších 23 krav. Kolik bylo na louce krav celkem? (52)

1.3.2. Metody expoziční 1. Metody přímého přenosu, přímého sdělování poznatků 

přednáška



vyprávění



popis



vysvětlování, instrukce 15

2. Metody zprostředkovaného přenosu poznatků názorem 

demonstrační metody



metoda dlouhodobého pozorování jevů



metody manipulační



metody pracovní



hra jako vyučovací metoda

3. Metody heuristického charakteru 

metody dialogické



problémové metody

4. Metody samostatné práce 5. Metody bezděčného učení

1.3.3. Metody fixační Slouţí pro opakování a procvičování učiva, aby si ţáci získané poznatky vštípili do paměti a aby je dokázali vyuţít v praxi. 1. Metody opakování vědomostí 2. Metody nácviku dovedností Ročník: čtvrtý Matematický cíl: ţáci pojmenují bod, přímku, úsečku, osu souměrnosti a některé rovinné a prostorové útvary Environmentální cíl: ţáci vysvětlí pojem biopotravina Postup: Ţáci doplní do tajenky slova podle obrázků.

16

1. 2. 3. 4. 5. 6. T 7. 8. 9. 10.

I

11. 12.

Tajenka: biopotravina Co jsou to biopotraviny? ( Jsou to potraviny, které byly vyrobeny v ekologickém zemědělství, kde se nepoužívají žádné chemické látky.)

1.3.4. Metody diagnostické a klasifikační Jejich úkolem je především informovat ţáka i učitele o tom, jak ţák probrané učivo a s ním spojené znalosti a dovednosti zvládl, co je ještě potřeba procvičit či dovysvětlit. Dále mají funkci výchovnou a motivují ţáky k lepším výkonům. 1. Klasické didaktické diagnostické metody – ústní či písemné zkoušení 2. Diagnostické metody vědeckovýzkumného charakteru – soustavné pozorování, didaktický test 3. Sebehodnotící metody – ţáci mají sami zhodnotit, jak byli v práci úspěšní, co jim šlo, kde by měli ještě přidat, jak se během výuky chovali, a to buď slovně nebo formou pracovních listů

17

Sebehodnotící list Jméno:

Hodina: matematika

Datum:

Příprava na hodinu Udělal jsi domácí úkol? Měl jsi na lavici připravené všechny pomůcky na hodinu?

Práce v hodině Jak se ti dařilo: 

v matematické rozcvičce?



rýsovat úsečky a přímky do sešitu?



při práci ve skupině?



v závěrečné hře „Na Otesánka―

Chování v hodině Nevykřikoval jsem, vţdy kdyţ jsem chtěl něco říct, přihlásil jsem se. Soustředil jsem se a nevyrušoval jsem ostatní.

Jak se ti líbila dnešní hodina?

18

2. Didaktická hra v matematice Pomocí hry se děti učí uţ téměř od narození. Jde o spontánní činnost, kterou tráví většinu svého volného času. Nejen ţe je pro ně přínosná, učí se jejím prostřednictvím poznávat své nejbliţší okolí a jeho zákonitosti, ale je to také činnost, která je baví. A právě těchto aspektů vyuţívá i didaktická hra. Maňák a Švec [10] definují didaktickou hru jako „seberealizační aktivitu jedinců nebo skupin, která svobodnou volbu, uplatnění zájmů, spontánnost a uvolnění přizpůsobuje pedagogickým cílům“, z čehoţ jsou patrné rozdíly mezi hrou jako takovou a hrou didaktickou. Nicméně stále jde o činnost zábavnou a oblíbenou. Vladislav Tomášek a kol.

[18] prezentuje výsledky výzkumu TIMMS

uskutečněného v roce 2007, ze kterých vyplývá, ţe mezi ţáky 2. stupně matematika patří k méně oblíbeným předmětům. Proto je důleţité, abychom dětem budovali pozitivní vztah k matematice uţ od prvního ročníku ZŠ. A právě didaktická hra je ideálním prostředkem k dosaţení tohoto cíle. Navíc nesmíme pominout ani její motivační funkci, která je v tomto případě velmi citelná.

2.1. Vlastnosti didaktických her v matematice Jaká by správná didaktická hra měla být, shrnuje Krejčová [8] : 

Hra má být pro děti přitaţlivá, lákavá.



Hra má přihlíţet k věkovým zvláštnostem dětí.



Hra má vycházet ze vzdělávacího cíle hodiny.



Hra má mít jasná a srozumitelná pravidla.



Hra má oslovovat co nejvíce dětí.



Hra má naplňovat přirozenou touhu být úspěšný.



Hra má zaměstnávat co nejvíce smyslů.

2.2. Klasifikace didaktických her Kárová [6] třídí didaktické hry podle několika hledisek. U kaţdé kategorie uvádím konkrétní příklad vlastní matematické didaktické hry s environmentální tematikou, která do ní spadá.

19

Podle cílů hry: 

Poznávací – jejím hlavním cílem je, aby ţáci získali nové poznatky.

Otesánek Ročník: druhý Matematický cíl: ţáci dokreslí útvary podle osové souměrnosti Environmentální cíl: ţáci vysvětlí, jak se mají chovat v lese a proč Motivace: Kdy jste byli naposledy vy v lese? Co jste tam viděli? Jaký má les význam? (těžba dřeva, domov lesních rostlin a živočichů, zadržuje vodu, čistí ovzduší, zdroj kyslíku atd.) Jak se v lese chováme? (tiše, nevyhazujeme tam odpadky, nic tam neničíme, nezakládáme v něm oheň atd.) Jednou si šel Otesánek také odpočinout do lesa. Cestou dostal ale takový hlad, ţe snědl vţdy polovinu všeho, co mu přišlo do cesty nebo ho zaujalo. Dokázali byste ji na obrázek zase dokreslit? Postup: Děti dokreslí obrázek dle osové souměrnosti jednotlivých útvarů.

20



Kontrolní – učitel chce pouze zjistit úroveň probraného učiva. Ročník: třetí Matematický cíl: ţáci násobí v oboru do 100 Environmentální cíl: ţáci si budují citový vztah ke zvířatům; vědí, jak mohou pomoci ztraceným zvířatům Motivace: Uţ jste někdy slyšeli o zvířecích útulcích? K čemu jsou dobré? (Starají se o opuštěná zvířata). Co byste udělali, kdybyste viděli zaběhnutého pejska? (Řekli to městské policii, která by pejska odchytla a dala do zvířecího útulku.) A my si teď na takové ochránce zvířat zahrajeme. Postup: Po třídě rozneseme obrázky psů a na zemi před tabuli poloţíme krabici (útulek pro zvířata). Poté učitel řekne příklad na násobení v oboru do 100 a vyvolá si jednoho ţáka, který řekne výsledek. Pokud je výsledek správný, můţe jít najít jednoho zatoulaného pejska, kterého zachrání a dá do „útulku―. Pokud řekne špatný výsledek, opraví se. Učitel dává příklady tak dlouho, dokud se nenajdou všichni pejsci.

Podle počtu hráčů: 

Individuální – hry jsou určené pouze pro jednoho ţáka. Ročník: první Matematický cíl: děti stanoví počet prvků určitého souboru v oboru od 1 do 5 Environmentální cíl: ţáci vysvětlí pojem „ekozahrada― a její základní princip Motivace: Co to znamená, kdyţ je něco ekologické? (šetrné k přírodě) Víte, co je to ekozahrada? (Je to zahrada, na které se nepoužívají žádné chemické přípravky.) Proč chceme, aby se pouţívání chemických přípravků omezilo? (Jsou škodlivé.) Postup: Ţák dostane pracovní list, na kterém je obrázek ekozahrady, na níţ se nepouţívají ţádné chemické postřiky. Na zahradě je 5 ovocných stromů. Ţák má spočítat a zapsat, kolik je na kaţdém z nich plodů. Na závěr si děti společně s učitelem zkontrolují správné výsledky.

21



Kolektivní – hry určené pro celou třídu nebo větší skupinu dětí. Ročník: pátý Matematický cíl: ţáci po převodu jednotek délek uspořádají velikosti úseček od nejmenší po největší Environmentální cíl: děti pouţívají výrobky z recyklovaného materiálu a jsou si tak vědomy toho, ţe šetří lesy Motivace: Dnes si budeme hrát s kartičkami , které jsme si vyrobili v pracovních činnostech ze starého papíru. Víte, jak se nazývá proces, při kterém se

z odpadu opět vyrobí nové věci?

(recyklace) Co vše se dá

recyklovat? (papír, sklo, plasty, kovy, textil, nápojové kartony) Postup: Učitel dá kaţdému dítěti jednu z dvaceti kartiček z recyklovaného papíru, jeţ si děti vlastnoručně vyrobily v pracovních činnostech ze starého papíru. Na kartičkách budou napsané různé velikosti úseček v různých jednotkách délky. Ţáci se musí seřadit od nejmenší velikosti úsečky po největší. Poté společně s učitelem provedou kontrolu. 2 mm

0,5 cm

9 mm

0,6 dm

1dm

13 cm

1,5 dm

0,2 m

300 mm

38 cm

1m

125 cm

1, 5 m

1 700 mm

200 cm

3m

3,8 m

400 cm

5 000 mm

6m

700 cm

0,1 km

350 m

0,5 km

1 km

22



Skupinové – hry určené pro menší skupiny ţáků Hra je převzata od Holubové [4]. Ročník: druhý Matematický cíl: děti sčítají a odečítají v oboru přirozených čísel do 100 Environmentální cíl: ţáci si uvědomí důleţitost ptáků jako uţitečných zvířat Postup: Děti utvoří několik skupinek. Kaţdá skupina dostane obrázek ptáka. Ţáci utvoří zástup a vţdy první ţák z kaţdé skupiny vyběhne k učiteli, a ten jim pošeptá příklad. Ţáci musí v duchu správně příklad spočítat a výsledek pošeptat dalšímu spoluţákovi v zástupu. Ten vyběhne k učiteli, který mu řekne např.:

„ K výsledku přičti 8.― Učitel pohlídá, aby se všichni vystřídali

a zároveň, aby byl konečný výsledek i správnou odpovědí na otázku. Například: 50-25+5+16-22-20+17+3= 24 Na obrázku je pták, který denně vysbírá několik set různých druhů housenek, pavouků a larev škodlivých druhů hmyzu. Jak se tento uţitečný pták jmenuje?

24- sýkora koňadra 25- pěnkava obecná 26- pěnice černohlavá 27- budníček menší Obrázek převzat z http://www.ckrumlov.cz/cz1250/aktual/region/t_ho0405.htm

Podle druhu reakce: 

Pohybové – děti jsou při hře fyzicky aktivní. Ročník: třetí Matematický cíl: ţák násobí v oboru do 100 Environmentální cíl: děti vysvětlí význam ţíţaly jako půdotvorného činitele Motivace: Víte, čím jsou ţíţaly v půdě uţitečné? (Kypří půdu, promíchávají její složky.) Co uděláš, kdyţ ji vyhrabeš při plení záhonu? (Nechám ji být, ať se může zase zavrtat do země.) My si teď na ţíţaly zahrajeme. Postup: Posadíme se s dětmi do kruhu. Učitel jim rozdá lístečky s násobky

23

čísel. Poté učitel řekne: „Vymění se všechny žížaly, které mají číslo dělitelné pěti.“ Děti s násobky pěti si musí vyměnit místo. Následně učitel řekne jiné číslo a postup se několikrát opakuje. Děti si mohou po několika kolech číslo vyměnit. 

Klidné – děti jsou při hře spíše fyzicky pasivní. Ročník: první Matematický cíl: děti stanoví počet prvků určité skupiny v oboru od 1 do 10 Environmentální cíl: děti si uvědomí vzájemné vztahy mezi ţivočichy a jejich význam pro celý ekosystém lesa Motivace: Představte si, děti, ţe jsme v lese a najednou slyšíme, jak se po lese rozléhá ťuk, ťuk, ťuk. Co to můţe být? Je to datel, doktor stromů, který pomocí svého zobáku hledá pod kůrou různý hmyz, který stromu ubliţuje. Teď si na takového datla společně zahrajeme. Postup: Učitel několikrát udeří do bubínku, stejně jako datel tluče zobákem do stromu, kdyţ hledá hmyz pod kůrou stromů. Ţáci spočítají, kolik úderů slyšeli, a učiteli ukáţou kartičku s příslušným číslem.

Podle počtu aplikací 

Univerzální – hry lze opakovat u více témat. Ročník: první Matematický cíl: děti sčítají a odčítají v oboru přirozených čísel od 0 do 20 Environmentální cíl: děti popíší, jak mohou v zimě pomáhat zvířatům (přikrmování) Postup: Učitel dává ţákům hádanky typu: „Myslivec dal v zimě do krmelce několik řep. Divoké prase snědlo 4 řepy a 10 řep tam nechalo pro ostatní. Kolik donesl původně myslivec řep?― (14) Hru lze také vyuţít například na násobení, dělení, porovnávání atd.

24



Specifické (jedinečné) – tyto hry jsou jedinečné v tom, ţe se dají pouţít pouze na jedno učivo, nelze je aplikovat na vícero témat. Ročník: čtvrtý Matematický cíl: děti vymodelují základní rovinné útvary Environmentální cíl: ţáci vysvětlí, co je to kompostér a k čemu slouţí Motivace: Pan Bodeček se rozhodl, ţe si na zahrádce vyrobí kompostér, do kterého bude dávat plevel, slupky od ovoce a zeleniny, listí, sáčky od čaje, skořápky od vajíček a další rostlinné zbytky z kuchyně. Zatím ale ještě neví, jaký bude mít jeho kompostér tvar. Pomůţete mu se rozhodnout? Ukaţte panu Bodečkovi, jak by jeho kompostér vypadal, kdyby měl tvar trojúhelníku, rovnostranného trojúhelníku, rovnoramenného trojúhelníku, obdélníku, čtverce či kruhu. Postup: Děti utvoří skupinky po čtyřech. Kaţdá skupinka dostane provázek asi 4 metry dlouhý, jehoţ konce sváţeme. Učitel dává pokyny, jaké rovinné geometrické útvary mají děti z provázku vymodelovat.

Podle tempa: 

Hry „na rychlost“ – záleţí na rychlosti splnění úkolu, většinou jsou kompetitivní, v současné době nejsou z pedagogického hlediska příliš ţádoucí. Ročník: druhý Matematický cíl: děti vypočítají příklady na sčítání a odčítání v oboru od 0 do 100 bez přechodu přes desítku Environmentální cíl: děti si uvědomí potřebu pitné vody a vysvětlí význam čističky vod Motivace: Zahrajeme si hru „Čistička odpadních vod―. Víte, jak pracuje? (Odstraňuje z vody nečistoty a škodliviny.) Co by se stalo, kdyby čističky vod neexistovaly? (Vše, co spláchneme do záchodu, vylijeme do umyvadla či voda s sebou odnese z ulic do kanálu, by skončilo v řece.) Co by to způsobilo? (především úhyn vodních živočichů) Postup: Děti dostanou do skupinky sadu dvaceti příkladů (nádrţ). Jejich úkolem je „vyčistit― nádrţ od příkladů s nesprávnými výsledky (škodlivin). Skupina, které se to podaří nejdřív, vyhrává.

25



Hry „na kvalitu“ – nezáleţí na rychlosti, ale především na správnosti. Ročník: první Matematický cíl: děti sčítají a odčítají v oboru od 0 do 10 Environmentální cíl: děti získávají úctu k přírodě a neničí ji, vysvětlí úlohu hub Motivace: Na obrázku je muchomůrka červená. Je to jedovatá houba. Co byste udělali, kdybyste ji našli v lese? (Nechali ji růst dál.) Víte proč? ( Je krásná a rozkládá jako všechny houby odumřelá těla rostlin a živočichů.) Postup: Kaţdý ţák dostane omalovánku, v jejíţ částech jsou vepsané příklady. Ţáci tyto části vymalují podle toho, jaký jim vyšel výsledek.

0- bílá 3- červená 6- zelená

2.3. Struktura didaktické hry V této kapitole se budu zabývat kroky, kterými podle mne musí učitel projít, pokud chce ve své hodině matematiky realizovat didaktickou hru. Tyto kroky bych rozdělila do 4 fází: 

Výběr didaktické hry



Příprava didaktické hry



Realizace hry



Sebereflexe, sebehodnocení dětí

26

2.3.1. Výběr didaktické hry Při výběru či vytváření didaktické hry si nejprve musíme stanovit cíle, kterých chceme dosáhnout a které klíčové kompetence hodláme ve hře rozvíjet. Musíme také přihlédnout k věku a úrovni znalostí a dovedností dětí v daném oboru. Mezi další činitele, které by mohly ovlivnit výběr hry, patří doba trvání hry, náročnost její přípravy, prostorové podmínky, zda lze hru upravit pro ţáky se specifickými poruchami učení apod.

2.3.2. Příprava hry Příprava hry bývá pro učitele náročná. Musí totiţ vymezit její obsah, zařadit do struktury hodiny, připravit všechny pomůcky a materiály, které budou k provedení hry potřeba. Dále musí promyslet, jak ţáky seznámí s pravidly, jak hru uvede, zakončí a vyhodnotí.

2.3.3. Realizace hry Nejprve musíme hru patřičně uvést. Zahájit hru můţeme motivací, záleţí na tom, zda je hra sama motivací nebo jí motivace bude předcházet. Poté stručně, jasně a výstiţně vysvětlíme pravidla hry. Ujistíme se, ţe všechny děti pravidlům rozumí. Pak nastává samotný průběh hry, kdy se naplňují cíle, které jsme si vytyčili. Na závěr hru vyhodnotíme, např. uvedeme nejlepší hráče.

2.3.4. Sebehodnocení dětí, sebereflexe učitele Tato fáze nastává po ukončení hry. Učitel vede děti k sebehodnocení. Můţe například pouţít otázky typu: Komu se hra líbila? Co ti šlo? Jak jsi se během hry choval? Učitel si potom na základě odpovědí ţáků a vlastního pozorování vyhodnocuje „úspěšnost― hry. Naplnil jsem cíle, které jsem si stanovil? Byla hra pro děti přiměřená? Vysvětlil jsem dobře pravidla? Nebyla hra příliš časově dlouhá/ krátká? Výsledky této sebereflexe mu potom mohou pomoci při opětovném uţití hry a zároveň tak sebe rozvíjí jako učitele.

27

3. Environmentální výchova jako průřezové téma Lidé ovlivňují svým chováním ţivotní prostředí uţ od pradávna, ale aţ na konci druhého tisíciletí si začali klást otázky, jaký vliv má jejich způsob ţivota na ţivotní prostředí a zda lze neţádoucí zásahy lidí do přírody minimalizovat a zachovat ji tak i pro další generace v co nejméně pozměněném stavu. Tato témata jsou aktuální dnes a budou aktuální i v budoucnu, protoţe k dosaţení ideje trvale udrţitelného zdroje a rozvoje čeká lidstvo ještě dlouhá cesta. Nicméně uţ teď je zřejmé, ţe bychom měli změnit naše chování vůči prostředí, v němţ ţijeme, a začít řešit aktuální ekologickou problematiku. A to je právě úkolem průřezového tématu Environmentální výchova, které podle RVP ZV [17] (s. 99) ţáky „vede k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince.“

3.1. Ostatní průřezová témata RVP ZV V RVP ZV [17] je zakotveno šest průřezových témat. Ţáci jejich prostřednictvím získají nové vědomosti, schopnosti a dovednosti. Nutně ale také musíme zmínit jejich funkci formativní. Tato témata se nevyučují v rámci jednoho vzdělávacího oboru či oblasti, jejich obsah se můţe propojit s obsahem kteréhokoliv vzdělávacího oboru. RVP ZV nestanovuje přesná pravidla pro jejich zařazení do výuky. Jediné, co je pro školy závazné, je zařazení všech tematických okruhů průřezových témat do výuky. Vše ostatní si školy určují samy ve svých školních vzdělávacích programech. Mohou si vybrat, do kterých ročníků a vzdělávacích oblastí témata zařadí, kolik času jim věnují, zda se jim budou věnovat blokově nebo průběţně apod. Mezi průřezová témata RVP ZV patří: 

Osobnostní a sociální výchova



Výchova demokratického občana



Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech



Multikulturní výchova



Mediální výchova



Environmentální výchova 28

3.1.1. Osobnostní a sociální výchova v matematice Toto téma klade důraz na osobní, sociální a morální rozvoj ţáků. Podle RVP ZV [17] je jejím smyslem „pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu.“ V matematice se realizuje například při skupinové práci, kdy si ţák uvědomuje důleţitost kolektivu jako celku, ale také svou vlastní roli v rámci tohoto celku. Skupinová práce při řešení problému Ročník: pátý Matematický cíl: děti vymyslí vlastní slovní úlohy na písemné sčítání, odčítání, násobení a dělení v oboru do 1 000 000 Environmentální cíl: děti ve slovních úlohách poukáţou na některé ekologické jevy či problémy, se kterými se setkaly Postup: Třídu rozdělíme do skupin po čtyřech ţácích. Kaţdá skupina dostane za úkol sestavit zábavný test se čtyřmi slovními úlohami s environmentální tematikou. Jedna úloha musí být na písemné sčítání, druhá úloha na písemné odčítání, třetí na písemné násobení a čtvrtá na písemné dělení. Děti si samy mezi sebou rozdělí práci. Aţ budou mít testy hotové, skupiny si vymění testy a vyřeší úlohy vymyšlené jinou skupinou. Správnost výsledků si ověří u dětí, které úlohy sestavily. Na závěr kaţdá skupina zhodnotí před celou třídou úlohy, které měly vyřešit.

3.1.2. Výchova demokratického občana Jak uţ sám název tématu napovídá, jeho úkolem je vychovat z ţáka člověka tolerantního k odlišnostem, spravedlivého vůči sobě i ostatním a odpovědného za své skutky. Učí ţáky znát svá práva, ale také povinnosti. V matematice můţeme toto téma zahrnout například do slovních úloh, projektů, didaktických her apod. Slovní úloha Ročník: pátý Matematický cíl: děti vyřeší slovní úlohu na násobení v oboru přes 1 000 000 Environmentální cíl: ţáci vyjmenují důsledky přelidnění planety Motivace: Podle NÁTRY [14] ţilo před 400 lety ţilo na naší planetě pouze půl miliardy lidí. Na začátku 20. století to byly přibliţně 2 miliardy. 3 miliardy lidí obývalo naší planetu kolem roku 1960. Víte, kolik miliard lidí ţije na planetě dnes?

29

(asi 7 miliard) Kaţdý den se zvýší počet lidí na Zemi přibliţně o 200 tisíc lidí. Úkol: Vypočítejte, kolik lidí přibude za rok? (asi 73 milionů) Co lidstvu hrozí, pokud bude lidí stále přibývat a my budeme stále ţít konzumním způsobem ţivota? (hlad, nedostatek pitné vody, války o zdroje) Uţ dnes někteří lidé trpí hladem a nedostatkem pitné vody. Jak jim můţeme pomáhat? (šetřit potravinami, přispívat na charitativní organizace, budovat studny i v Africe) Poznámka: Tato úloha můţe být do hodiny matematiky zařazena na konci pátého ročníku, pokud dětem vysvětlíme, co je to miliarda.

3.1.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech v matematice Základním cílem této výchovy je, aby se děti naučily myslet s ohledem na celosvětové a evropské události a souvislosti. Jak lze toto průřezové téma začlenit do matematiky ukazuji na slovní úloze zaměřené na písemné odčítání. Slovní úloha Ročník: pátý Matematický cíl: ţák vyřeší slovní úlohu zaměřenou na písemné odčítání s desetinnými čísly v oboru přes milion Environmentální cíl: ţák zjednodušeně vysvětlí skleníkový efekt a jeho důsledky Motivace: Víte co je to skleníkový efekt? (V atmosféře se hromadí skleníkové plyny, které vytváří plynnou vrstvu, přes níž se teplo nedostane zpět do vesmíru, a tak se Země stále otepluje.) Co můţe toto oteplování způsobit? (zvyšování teploty na Zemi, tání ledovců, zvyšování hladin řek, rozšiřování pouští) Slovní úloha: Česká republika je jako člen Organizace spojených národů zavázána dodrţovat Kjótský protokol, podle kterého má ČR do roku 2012 vypouštět do ovzduší ročně o 15, 576 milionů tun skleníkových plynů méně neţ v roce 1990. Česká republika v roce 1990 vypustila dle České inspekce ţivotního prostředí do ovzduší 194,7 milionů tun skleníkových plynů. V roce 2007 to bylo 150,8 milionů tun. Dodrţuje Česká republika tento protokol? (ano) O kolik milionů tun bylo v ČR v roce 2007 vyprodukováno méně skleníkových plynů neţ v roce 1990? (o 43,9 milionů tun)

30

3.1.4. Multikulturní výchova v matematice V rámci multikulturní výchovy ţáci poznají tradice a hodnoty jiných kultur. Učí se být vůči nim chápaví a tolerantní. Zároveň si děti uvědomují svoji vlastní kulturní identitu a odlišnost své kultury od ostatních. V matematice ji můţeme vyuţít například při různých projektech spojených s globálními problémy týkajících se Afriky (nedostatek pitné vody, jídla, vzdělání).

3.1.5. Mediální výchova v matematice Hlavní úlohou mediální výchovy je ţáka naučit základní mediální gramotnosti. Snaţíme se ţáka zapojit do mediální komunikace, učíme ho zpracovávat a vyhodnocovat informace a podněty přicházející z médií, varujeme ho před moţnými mediálními nástrahami a úskalími. Ukázka z projektu Ročník: pátý Matematický cíl: ţáci řeší slovní úlohu na písemné násobení v oboru do 1 000 000. Environmentální cíl: ţák vyjmenuje, jak můţe on sám šetřit elektrickou energií (např. alternativní zdroje, zateplování budov, výměna oken) Postup: Děti se rozdělí do 4 skupin. Kaţdá skupina vymyslí a ve výtvarné výchově vyrobí návrh na reklamní plakát, jenţ bude nabádat k úsporám elektrické energie. Poté si promyslí, kolik plakátů by nechaly vytisknout či by samy vyrobily a vylepily po Brně, a spočítají si, kolik by je stálo vylepení všech plakátů na jeden měsíc, kdyby vylepení jednoho plakátu na měsíc stálo 63 Kč. Pokyny pro děti 1. Navrhněte reklamní plakát, který bude vyzývat k tomu, aby lidé šetřili elektřinou. Na plakátu bude krátce vysvětleno proč a jak šetřit elektřinou. 2. Promyslete si, kolik byste nechali vytisknout a vylepit plakátů po městě Brně. 3. Spočítejte, kolik byste museli zaplatit za vylepení všech svých plakátů, kdyţ víte, ţe vylepení jednoho plakátu stojí 63 Kč na měsíc. 4. Své plakáty a finanční plány prezentujte před ostatními skupinami.

31

3.2. Ekologie Environmentální výchova bývá úzce spjatá s ekologií, proto povaţuji za vhodné zde tuto vědu vymezit a definovat její základní pojmy. Ekologie je v dnešní době velice často skloňované slovo. Bývá uţíváno ve spojitosti s ochranou ţivotního prostředí, se kterou okrajově souvisí, nicméně se jí tento vědní obor nezabývá. Jemelka [5] (s. 7) charakterizuje ekologii jako biologickou vědu, která „zkoumá živou hmotu na různé úrovni uspořádanosti a jejich vztah k souboru životních podmínek, které nazýváme prostředím.“ Zjednodušeně tedy můţeme říct, ţe ekologie je věda zabývající se vztahy mezi organismy a jejich prostředím. Abychom lépe pochopili náplň ekologie, uvádím podrobnější výčet problematických oblastí dle [5], kterými se ekologie zabývá: 

Tolerance organismů vůči prostředí, adaptační mechanismy



Časoprostorné změny výskytu, početnosti a aktivity organismů



Podmínky rozšíření organismů na zemském povrchu



Ţiviny a potrava jako základní ekologické faktory



Vzájemné vztahy organismů v populacích a společenstvech, evoluce těchto vztahů



Struktura, funkce a vývoj populací a společenstev



Ekosystémy a jejich dynamika



Produkce a rozklad biomasy



Vlivy člověka na přirozené fungování společenstev a ekosystémů



Systémová analýza a prognóza vývoje všech zkoumaných úrovní biologického spektra

Je tedy jasné, ţe se ekologie přímo ochranou přírody nezabývá, ale její poznatky můţeme k ochraně přírody člověkem vyuţít.

3.3. Základní ekologické pojmy Ţivotní prostředí Pokud hovoříme o ochraně ţivotního prostředí, měli bychom si vymezit, co to vlastně ţivotní prostředí je. Jde o takové „prostředí, které umožňuje základní životní projevy a funkce organismu.“ [5] Ţivotní prostředí není stále stejné, vyvíjí se. Ovlivňuje

32

ho

mnoho

faktorů

ekologických,

ale

i

technologických,

ekonomických,

demografických, sociologických, hygienických, psychologických i politických.

Biodiverzita Biodiverzita neboli také druhová diverzita či druhová rozmanitost „udává počet biologických druhů vyskytujících se na určitém území.“ [20] Čtení z grafů Ročník: pátý Matematický cíl: ţák vyčte základní informace z jednoduchých diagramů Environmentální cíl: ţák vysvětlí, co je to červený seznam ohroţených druhů Úkol: Červený seznam ohroţených druhů eviduje veškeré ţivočišné a rostlinné druhy, kterým hrozí vyhynutí. Vyčtěte z grafů, ve které třídě zvířat je největší podíl ohroţených druhů a ve které nejméně. (ryby, ptáci) Obojţivelníci

Ryby

neohrožené

neohrožené

ohrožené

ohrožené

Ptáci

Plazi

neohrožené

neohrožené

ohrožené

ohrožené

33

Savci

neohrožené ohrožené

Grafy jsou sestaveny na základě dat z [2].

3.4. Ekologická výchova Environmentální výchova je v našem školství poměrně novým pojmem, který se dostal do širšího povědomí aţ s vydáním Rámcového vzdělávacího programu. Takovým předchůdcem environmentální výchovy byla výchova ekologická, jejíţ název uţ je ale v dnešním pojetí výchovy ţáka k ohleduplnosti k ţivotnímu prostředí nepřesný. Jemelka [5] říká, ţe ekologická výchova v pravém slova smyslu pouze reflektuje ekologii. Nabízí tedy přírodovědný úhel pohledu a obvykle se realizuje v rámci přírodovědné výuky. Spíše vysvětluje základní ekologické pojmy a souvislosti. V současnosti se ale poţaduje komplexnější přístup k této problematice. Proto se v dnešní době spíše upřednostňuje termín environmentální výchova, který více odpovídá tomuto současnému trendu. Environmentální přístup „nevychází pouze z biologie, ale z celého komplexu teorie životního prostředí“ [5] a podává širší úhel pohledu na danou problematiku.

3.5. Přínos environmentální výchovy dle RVP ZV Vypsáno dle RVP ZV [17]: V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: 

rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí



vede k uvědomování si podmínek ţivota a moţností jejich ohroţování



přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa

34



umoţňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí



poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro kaţdodenní ţádoucí jednání občana vůči prostředí



ukazuje modelové příklady jednání z hledisek ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje ţádoucích i neţádoucích



napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o ţivotní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni



seznamuje s principy udrţitelnosti rozvoje společnosti



učí hodnotit objektivnost a závaţnost informací týkajících se ekologických problémů



učí komunikovat o problémech ţivotního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: 

přispívá k vnímání ţivota jako nejvyšší hodnoty



vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů



vede k pochopení významu a nezbytnosti udrţitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti



podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí



přispívá k utváření zdravého ţivotního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí



vede k angaţovanosti v řešení problémů spojených s ochranou ţivotního prostředí



vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví

35

3.6. Tematické okruhy Tematické okruhy, jak jsou rozděleny v RVP ZV [17]: 

ekosystémy



základní podmínky ţivota



lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí



vztah člověka k prostředí

3.6.1. Ekosystémy Odborný ekologický a přírodovědný slovník [15] definuje ekosystém jako „funkční soustavu živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.“ Součástí tohoto okruhu nejsou pouze ekosystémy, které se vyskytují na našem území jako les, louka, pole, vodní zdroje, lidská sídla, kulturní krajiny, ale také ekosystémy, které u nás nenajdeme, například moře a tropický deštný les.

Sýkorka Ročník: pátý Matematický cíl: děti pamětně násobí v oboru přirozených čísel do 10 000. Environmentální cíl: děti si všímají potravních vztahů mezi organismy, uţitečnosti v přírodě Motivace: Kde byste sýkorku hledali? (v lese, v okolí lidských obydlí) Čím se ţiví? (hmyzem, larvami, semeny, plody...) Je tedy býloţravec, masoţravec, nebo všeţravec? ( všežravec) Úkol: Sýkorka dokáţe podle pro svá mláďata průměrně denně obstarat aţ 500 kusů různého hmyzu. Představte si, ţe by sýkorka denně opravdu nachytala přesně 500 kusů hmyzu. Kolik by ulovila za 2, 3, 4, 5, 6 a 7 dnů. Doplňte do tabulky. Počet dnů Počet kusů hmyzu

1

2

3

4

5

6

7

500 (1000, 1500, 2000, 2500, 3000, 3500 kusů)

36

3.6.2. Základní podmínky ţivota V rámci tohoto okruhu se zabýváme takovými sloţkami přírody, bez kterých by byl ţivot na Zemi nemoţný. Patří mezi ně voda, ovzduší, půda, ekosystémy – biodiverzita, energie a přírodní zdroje. [17] Ročník: pátý Matematický cíl: ţák vypočítá část z celku, zlomky Environmentální cíl: ţák vyjmenuje způsoby, jak lze šetřit vodou Úkoly: Na světě ţije asi 7 miliard lidí. K pitné vodě z nich nemá přístup 1/7. Kolik miliard lidí tedy nemá přístup k pitné vodě? (1 miliarda) Jde především o obyvatele rozvojových zemí. Pro pitnou vodu musejí někteří lidé chodit i několik kilometrů denně. Přitom Evropan průměrně spotřebuje asi 130 litrů pitné vody denně, zato průměrný člověk ţijící v rozvojové zemi spotřebuje pouze 10 litrů. Kolik lidí z rozvojových zemí by si vystačilo s průměrnou denní spotřebou vody jednoho Evropana? (13) Jak bys mohl ty doma šetřit vodou? (krátce se osprchovat místo koupele ve vaně, nenechat téct vodovodní kohoutek během čištění zubů apod., umývat nádobí ve dřezu místo pod tekoucí vodou atd.)

3.6.3. Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí Zde se řeší, jak některé lidské aktivity ovlivňují pozitivně i negativně ţivotní prostředí. Jedná se především o tyto činnosti: zemědělství, ekologické zemědělství; doprava a průmysl. Dále se probírá třídění odpadů, hospodaření s nimi a jejich recyklace, ochrana přírody a kulturních památek, změny v krajině, dlouhodobé programy zaměřené k růstu ekologického vědomí veřejnosti a akce jako je Den Země, Den bez aut apod. [17]

Den bez aut Hra vychází z [4] (s. 64). Ročník: druhý Matematický cíl: děti pamětně sčítají a porovnávají přirozená čísla do 100 Environmentální cíl: seznámit děti s akcí Den bez aut Motivace: Den bez aut se kaţdý rok koná 22. září. Jeho úkolem je upozornit na velký počet projíţdějících aut ve městech a poukázat na to, ţe se můţeme dopravovat i způsoby, které jsou k našemu ovzduší mnohem ohleduplnější neţ jízda autem. Proto se

37

v tento den z některých ulic stávají pěší zóny, městská hromadná doprava jezdí zdarma a pořádají se další různé ekologické akce, které Den bez aut podporují. Mnoho lidí se tudíţ v tento den rozhodne nechat auto doma a do práce vyrazí pěšky, na kole nebo třeba tramvají. Postup: S dětmi vyrazíme na procházku. Stanoviště zvolíme na bezpečném místě, ze kterého ale můţeme dobře pozorovat projíţdějící auta. Určíme si časový limit (10 min.), během kterého budou děti ve dvojicích projíţdějící auta počítat a zapisovat jejich počty. Kaţdá dvojice bude sledovat jinou barvu aut. Na závěr hry všechna auta sečteme. Stejnou procházku ve stejný čas uskutečníme i 22. září, kdy budou děti opět počítat projíţdějící auta. Výsledky z obou vycházek porovnáme a vyvodíme, zda je v Den bez aut méně automobilů na silnicích a o kolik.

3.6.4. Vztah člověka k prostředí Poslední tematický okruh zodpovídá na otázky, jak se naše obec staví k ţivotnímu prostředí, jak ovlivňuje náš ţivotní styl, jaký vliv má na naše zdraví, dále řeší aktuální (lokální) ekologické problémy a nerovnoměrnost ţivota na Zemi a jejich důsledky. [17]

Voda v Brně Ročník: pátý Matematický cíl: ţák vyřeší slovní úlohu zaměřenou na písemné násobení Environmentální cíl: ţák zná původ pitné vody v Brně, vyjmenuje výhody vody z kohoutku oproti vodě balené Motivace: Voda z vodovodních kohoutků v Brně patří k nejkvalitnějším v České republice. Voda pochází z podzemních vod Březové nad Svitavou a z úpravny vody Svařec, která čerpá vodu z Vírské přehrady. Také v Brně Pisárkách je úpravna vody, která čerpá vodu přímo z řeky Svratky, ale ta slouţí především jako záloţní zdroj pitné vody. Pijete vodu z kohoutku? Jaké jsou výhody vody z kohoutku oproti vodě balené? (Je dostupná v jakémkoliv množství, její kvalita je neustále kontrolována, je čerstvá, neprodukuje PET láhve, je levnější.) [16] Slovní úlohy: Na stránkách firmy Brněnské vodárny a kanalizace [16] najdeme, ţe 10 litrů vody z kohoutku v Brně stojí 0,60 Kč. Jeden Brňan spotřebuje průměrně denně asi 110 litrů. Kolik utratí za vodu za měsíc? (198 Kč)

38

3.7 Environmentální výchova v matematice na 1. stupni Ze všeho nejdříve si připomeňme, proč vlastně propojujeme environmentální výchovu a matematiku. „Vytváření správného vztahu k prostředí se musí opírat o rozvíjení logického myšlení, což je jedním ze základních úkolů matematiky. Volba vhodných příkladů s aktuální tematikou zpětně pozitivně ovlivňuje i zájem žáků o matematiku.“ [3] Učitelé na 1. stupni mají navíc velkou výhodu při zařazování environmentální výchovy a ostatních průřezových témat do vyučování v tom, ţe ve své třídě většinou učí téměř všechny předměty. Vědí tedy, co se zrovna probírá v ostatních předmětech, a probíranou látku mohou bez problémů propojovat. Například pokud ţáci první třídy probírají v prvouce les, mohou se v hudební výchově učit píseň Já do lesa nepojedu a v matematice porovnávat, zda je v lese na obrázku více listnatých, nebo jehličnatých stromů. Značným kladem také je, ţe děti na 1. stupni mají zvýšenou citlivost k přírodě, jsou zvídavé, aktivní, spontánní a oplývají bohatou fantazií. Pokud si tedy všechny tyto aspekty při propojování matematiky a environmentální výchovy uvědomíme, můţeme dětem nachystat nejen poučné, ale také zábavné hodiny matematiky, které jim budou velice blízké. Environmentální výchovu můţeme do vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace začlenit velice jednoduše a přirozeně. Nejčastěji se s ní ţáci setkávají ve slovních úlohách. Vhodnou didaktickou metodou, ve které můţeme nenásilně integrovat environmentální výchovu do matematiky, je i projektová výuka a didaktická hra.

39

4. Didaktická hra v matematice s ekologickou tematikou Kaţdá didaktická hra v matematice má svůj cíl či cíle, které jsou spojeny se vzdělávacím obsahem vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace. Pokud do matematické didaktické hry navíc ještě vloţíme ekologickou tematiku, je ţádoucí, aby hra z ţáků zároveň vychovávala občany ohleduplné k ţivotnímu prostředí. Proto má taková didaktická hra většinou cíle dva, jeden matematický a druhý environmentální. Demonstrujme si tyto cíle na konkrétní hře. Kam s vyřazenými pneumatikami? Ročník: třetí Matematický cíl: ţák vypočítá příklady s operací sčítání, odčítání, násobení a dělení v oboru přirozených čísel do 100 Environmentální cíl: ţák vysvětlí, co se má správně udělat s vyřazenými pneumatikami

Motivace: Pan Bodeček musel vyměnit pneumatiku na svém autě, protože najel na hřebík a pneumatika praskla. Víte, co by s ní měl správně udělat? Postup: Děti mají za úkol vyluštit tajenku, která jim odpoví na otázku, co se má správně udělat se starými pneumatikami. Tajenku získají tak, ţe vypočítají všechny příklady ve sloupečku a k výsledkům vyhledají v tabulce správné písmeno. Tajenka: Odnést do sběrného dvora.

Kam s pneumatikami?

40

Hra je zaměřená na příklady s operací sčítání, odčítání, násobení a dělení přirozených čísel v oboru do 100. Matematický cíl tedy zní: ţák vypočítá příklady s operací sčítání, odčítání, násobení a dělení v oboru přirozených čísel do 100. Environmentální cíl je jiţ naznačen motivací. Hra se zaměřuje na správné zacházení s nebezpečným odpadem, v tomto případě s vyřazenými pneumatikami. Didaktická hra s ekologickou tematikou většinou vyţaduje před samotnou hrou úvod do ekologické problematiky, které se hra týká, obzvlášť pokud je dětem tato problematika neznámá. Většinou k tomu dochází prostřednictvím motivačních metod. Dbáme na to, aby si děti z hodin matematiky odnesly i výchovné environmentální prvky a poučení. Proto se dětem snaţíme témata přibliţovat stručně, jasně a výstiţně, pokud je to tedy moţné.

41

II. PRAKTICKÁ ČÁST 1. Cíl praktické části diplomové práce Cílem mé diplomové práce je: 

zjištění uplatnění a integrace aktivizující výukové metody didaktické hry a environmentální výchovy v matematice – dotazníkové šetření



zjištění funkčnosti didaktické hry s ekologickou tematikou jako metody rozvíjející klíčové kompetence – grafické zpracování

Na začátku praktické části uvádím výzkum, který zjišťuje, jak učitelé vyučující matematiku na 1. stupni ZŠ zařazují environmentální výchovu do výuky, zda povaţují didaktickou hru za aktivizující prvek v hodině a jak často ji v hodinách pouţívají. Dále se také výzkum zabýval tím, zda si učitelé myslí, ţe didaktickou hrou můţeme u ţáků rozvíjet všechny klíčové kompetence. V dalším oddílu praktické části jsem navrhla sborník didaktických her do výuky matematiky s ekologickou tematikou, které jsem realizovala na ZŠ Pavlovská v Brně a utřídila podle ročníků. Abych mohla vyhodnotit, zda je didaktická hra vhodnou metodou pro integraci environmentální výchovy do výuky matematiky, stanovila jsem si následující otázky, na které jsem si společně s učiteli a ţáky, kteří se účastnili realizace her, snaţila odpovědět: 1. Jsou ekologická témata vhodnou motivací pro didaktické hry ve výuce matematiky? Bavily tyto hry ţáky? 2. Získali během nich nějaké nové poznatky z oblasti průřezového tématu Environmentální výchova a zároveň si upevnili či získali nové poznatky ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace? 3. Rozvíjejí hry s ekologickou tematikou ve výuce matematiky klíčové kompetence?

42

2. Analýza dotazníkového výzkumu Svůj dotazník (příloha č. 1) jsem poslala asi 100 učitelům na několik městských i venkovských škol v Jihomoravském kraji. Vyplněný dotazník mi

poslalo zpět 75

učitelů, z toho 69 ţen a 6 muţů. 23 respondentů učí na venkovských školách, 52 na školách městských. 1. otázka: Do kterých předmětů integrujete environmentální výchovu? Z odpovědí dotazníku můţeme vyčíst, ţe pouze do přírodovědy a prvouky integrují všichni učitelé EV. Do matematiky zařazuje EV necelých 79%. Nadpoloviční většina učitelů zařazuje EV i do českého a cizího jazyka, výtvarné výchovy a pracovních činností. Naopak méně neţ polovina učitelů integruje EV do hudební a tělesné výchovy. Tabulka č. 1: Integrace EV do vyuč. předmětů Počet učitelů Předmět

vyučujících tento předmět

Počet učitelů zařazujících EV

Počet učitelů nezařazujících EV

Český jazyk

67

60

7

Matematika

75

59

16

Cizí jazyk

32

22

10

Prvouka

36

36

0

Vlastivěda

30

28

2

Přírodověda

30

30

0

Výtvarná výchova

61

44

17

Hudební výchova

51

22

29

Pracovní činnost

55

35

20

Tělesná výchova

48

19

29

Dramatická výchova

6

3

3

43

Graf č.1a: Počet učitelů, kteří daný předmět učí z celkového počtu získaných dat od 75 učitelů, vyjádřený v procentech

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30%

nevyučuje

20%

vyučuje

10% 0%

Graf č.1b: Integrace EV do vyuč. předmětů, u učitelů, kteří předmět vyučují 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30%

nezařazují EV

20%

zařazují EV

10% 0%

44

Tabulka č.2: Metody užívané k integraci EV do matematiky Metoda

Počet učitelů

vyprávění

5

rozhovor

14

práce s textem

19

práce s obrazem

15

předvádění a pozorování

4

popis

7

manipulační činnost

17

didaktická hra

16

projekt

19

pracovní listy

21

problémové úkoly

6

2. otázka: Jaké metody užíváte k integraci environmentální výchovy do matematiky? Graf č. 2: Metody užívané k integraci EV do matematiky 25 20 15 10 5 0

Učitelé, kteří do výuky matematiky zařazují EV (59), tak nejčastěji činí metodou pracovních listů (21), prací s textem (19) a projekty (19). Metodu didaktické hry k tomuto účelu pouţívá 16 učitelů.

45

3. otázka: Jak často zařazujete didaktickou hru do matematiky? Graf č. 3: Četnost zařazování didaktických her do výuky matematiky

každou vyučovací hodinu (8%) téměř každou vyučovací hodinu (23%) 1-2x týdně (44%) výjimečně (24%) nikdy (1%)

Didaktickou hru zařazuje do kaţdé hodiny matematiky 6 učitelů a téměř kaţdou hodinu ji pouţije 17 učitelů. Nejvíce učitelů (33) začleňuje didaktickou hru 1-2x týdně. Výjimečně ji zařadí 18 učitelů a nikdy ji nepouţije pouze 1 učitel ze všech dotázaných. 4. otázka: Myslíte si, že je didaktická hra aktivizující metodou ve výuce matematiky? Graf č. 4: Didaktická hra – aktivizující metoda

ano (85%) ne (4%) nevím (11%)

Didaktickou hru povaţuje za aktivizující metodu 64 dotázaných, negativně odpověděli 3 dotázaní a nevědělo 8 dotázaných.

46

5. otázka: Myslíte si, že metodou didaktická hra můžete u dětí rozvíjet všechny klíčové kompetence? Graf č. 5: Didaktická hra – rozvoj všech klíčových kompetencí

ano (56%) ne (23%) nevím (21%)

Ţe je moţné, aby metoda „didaktická hra― rozvíjela všechny klíčové kompetence, si myslí 42 dotázaných. 17 respondentů se domnívá, ţe nerozvíjí všechny klíčové kompetence a 16 vyučujících nevědělo.

6. otázka: Zařadili jste někdy do matematiky didaktickou hru s ekologickou tematikou? Graf č. 6: Zařazení DH s ekologickou tematikou do matematiky

ano (21%) ne (37%) nevzpomínám si (42%)

Didaktickou hru s ekologickou tematikou v hodinách matematiky vyzkoušelo 16 učitelů, nikdy ještě nezařadilo 28 učitelů a 31 učitelů si nevzpomnělo.

47

7. otázka: Myslíte si, že by učitelé na městských školách měli zařazovat environmentální výchovu do výuky více, ve stejné míře, či častěji než na venkovských školách? Graf č. 7: EV na městských a venkovských školách 100% 90% 80% 70%

nevyjádřili se

60% 50%

EV zařazovat více na venkovských školách

40%

Ve stejné míře

30%

EV zařazovat více na městských školách

20% 10% 0% u. ve městě

u. na venkově

Z posledního grafu můţeme vyčíst, zda se učitelé z venkovských a městských škol rozchází v názoru na to, jestli by EV měli do výuky zařazovat více vyučující na venkově nebo ve městě. Procentuální hodnoty sloupců jsou téměř stejné, takţe můţeme říct, ze nejvíce učitelů zastává názor, ţe by se EV měla zařazovat do výuky ve stejné míře na venkovských i městských školách.

48

3. Soubor vlastních didaktických her pro matematiku s ekologickou tematikou Součástí sborníku je soubor dalších didaktických her s ekologickou tematikou určených pro výuky matematiky na 1. stupni ZŠ. Hry jsou rozděleny podle ročníků. U kaţdé hry je uveden matematický a environmentální cíl, který hrou sledujeme, potřebné pomůcky a postup.

3.1 Klíčové kompetence Všechny hry ve sborníku rozvíjejí alespoň jednu z klíčových kompetencí. Proto zde podrobněji uvedu, jakým způsobem se kompetence naplňují: K učení 

ţák se při hrách naučí nové termíny a získá nové informace z oblasti environmentální výchovy (např. co je to skleníkový efekt)



ţák je veden k propojování poznatků matematiky a ekologie, čímţ si vytváří komplexnější představu o rychle se měnícím světě



ţák vyuţívá logické postupy a kriticky myslí při vyvozování nového pojmu (např. ekozahrada), sestavuje tabulky



ţák operuje s obecně zavedenými symboly (např. <, =, >)



ţák zdokonaluje své matematické znalosti a dovednosti



ţák se učí řídit vlastní učení

K řešení problémů: 

ţák přemýšlí o ekologických problémech, snaţí se přijít na jejich příčiny i důsledky a nalézt řešení



ţák při plnění herních úkolů vyuţívá logické a matematické postupy, které vycházejí z jeho zkušeností



ţák si při vyhodnocování her ověřuje správnost svého uvaţování a počínání během hry, dokáţe se objektivně hodnotit



přiměřeně svému věku řeší úkoly praktického ţivota

49

Komunikativní 

pokud je součástí hry nebo její motivace diskuze, ţák se jí aktivně účastní a vyslovuje svůj názor, zároveň se učí naslouchat ostatním a vhodně reagovat na jejich podněty (např. diskuze na téma: Jak můţeme šetřit elektrickou energií?)



ţák formuluje odpovědi na učitelovy otázky



vyjadřuje se správně matematicky

Sociální a personální kompetence: 

ţák pracuje ve skupině nebo dvojici a domlouvají se spolu na postupu při plnění společného úkolu (např. jakou zvolit taktiku)



ţák se poučí z chyb druhých, také z jejich názorů, jednání a chování



ţák při splnění cíle hry dosahuje pocitu sebeuspokojení, čímţ mu stoupá sebedůvěra

Občanské kompetence: 

ţák si dává do souvislosti ekologické vztahy a environmentální problémy



ţák se aktivně podílí na zachování čistého a kvalitního ţivotního prostředí (např. třídí odpad)



ţák se při řešení globálních problémů dokáţe vcítit do situace druhých lidí a snaţí se přijít i na řešení problému, který se ho aktuálně netýká (např. nedostatek pitné vody, potravin)

Pracovní kompetence: 

ţák dodrţuje pravidla hry



ţák plní zadané úkoly v souladu se zásadami bezpečnosti práce



ţák šetrně pracuje s různými pomůckami (např. papírovou kostkou)

3.2. Hry pro 1. ročník Špaček Pomůcky: předtištěný obrázek, tuţka Matematický cíl: ţák seřadí čísla v číselné řadě od 1 do 10 50

Environmentální cíl: ţák zařadí špačka mezi všeţravce Motivace: Víte, jaká je potrava špačků? (hmyz i plody a semena) Proč je vinaři nemají rádi? (Hejna jim sezobou úrodu.) Jak se jim brání? (Odhání je silnými zvuky) Zkus spojit třešně na stromě tak, jak je špaček postupně sezobal. Postup: Ţák spojí čísla na třešních od 1 do 10.

Kukačka Pomůcky: oříšky, kaštany, krabička nebo jiná nádoba, obrázek kukačky Matematický cíl: ţáci pamětně sčítají a odčítají v oboru do 10 Environmentální cíl: ţák zjednodušeně popíše hnízdní parazitismus kukačky Motivace: Poznáte ptáka na obrázku? (kukačka) Kde kukačka ţije? (v lese) Víte kam kukačka klade svá vajíčka? (do hnízd jiných ptáků jako rehek, červenka, rákosník apod.) Proč to dělá? (Kukačka by se o svá mláďata nedokázala postarat.) Postup: Děti rozdělíme do dvojic. Kaţdá dvojice dostane 10 oříšků a 10 kaštanů. Jeden z dvojice dá do krabičky (hnízda) například 5 kaštanů a řekne: „Rehek snesl do svého hnízda 5 vajíček.― Druhý ţák přidá třeba 2 oříšky a řekne: „Přiletěla kukačka a do hnízda nakladla 2 vajíčka. Dohromady je tedy v hnízdě 7 vajíček.― Poté si ţáci role vymění.

51

Záhonky Matematický cíl: ţáci domalují stanovený počet kusů zeleniny v oboru do 5 Environmentální cíl: ţáci vyjmenují postupy při nechemické ochraně zeleniny před škůdci Motivace: Pokud chceme mít zeleninu dobrou a především zdravou, měli bychom se vyvarovat pouţití chemických postřiků. Jak bychom tedy mohli zeleninu chránit před škůdci? (Můžeme je pravidelně sbírat, nasadit na kraj záhonu aksamitník, který některé škůdce odpuzuje apod.) Postup: Děti domalují zjednodušeně do záhonků určený počet kusů zeleniny stejného druhu.

52

Recyklovatelné výrobky Pomůcky: pracovní listy, pero Matematický cíl: děti sčítají a odčítají v oboru čísel 0-10 Environmentální cíl: ţáci poznají recyklovatelný obal podle recyklační značky umístěné na obalu Motivace: Víte, jak poznáte, který obal můţete hodit do popelnic na tříděný odpad a opět z něj vyrobit jiný výrobek? (podle recyklační značky) Recyklační značky pro papír: Recyklační značky pro sklo: Postup: Ţáci mají za úkol doplnit čísla do „kruhu― tak, aby platil uzavřený dominový řetězec.

(např.: 7-1-5, 3-8-0)

Tovární komín Pomůcky: figurky, kostka, herní plán Matematický cíl: ţáci si upevňují představy čísel 1-3 Environmentální cíl: ţák zjednodušeně vysvětlí, jak továrny znečišťují ovzduší a k čemu slouţí filtry na komínech Motivace: Tovární komíny vypouští do ovzduší mnoho škodlivých látek, coţ škodí přírodě i našemu zdraví. Proto se na tyto komíny montují filtry, které škodlivé látky

53

zachytí. Filtry se časem zanesou a je třeba je vyměnit. Čí kominík vyleze dříve na komín a vymění filtr? Postup: Do dvojic rozdáme herní plán s továrním komínem a kostku, na které budou pouze čísla od 1 do 3. Ţáci si postaví své figurky (kominíky) na první políčko. Poté bude jeden po druhém házet kostkou a pokaţdé se posunou o tolik políček, kolik jim padlo na kostce. Kdo se dostane na vrchol komínu jako první, vyhrává.

54

Motýlci Pomůcky: přibliţně 60 lístečků velikosti asi 2 x 2 cm pěti různých barev, brčka, hrníčky Matematický cíl: ţák stanoví počet prvků stejné barvy v oboru do 10 Environmentální cíl: ţák vysvětlí význam ekosystému louka Motivace: Zahrajeme si na motýlky, jak sají nektar z květů. Kde byste motýly hledali? (na louce) K čemu všemu louka slouţí? (zadržuje vodu, pastva pro zvířata, domov pro některé organismy, zadržuje ornou půdu na polích) Postup: Na zemi uděláme startovní čáru. Asi 3 metry od ní, rozmístíme barevné lístečky. Dětem rozdáme brčka a rozdělíme je do skupinek po čtyřech. Skupinky se seřadí do řad ke startovní čáře a jakmile učitel odstartuje hru, vyběhne jeden člen ze skupiny, který nasaje papírek na brčko a bez toho, aby se papírku dotkl rukou, papírek přenese do hrnečku svého druţstva za startovní čáru. Jakmile je papírek v hrnečku, vybíhá další. Hra pokračuje do té doby, dokud jsou na zemi ještě nějaké lístečky. Na závěr si druţstva spočítají, kolik mají lístečků od kaţdé barvy a kolik jich mají dohromady. Poté učitel můţe dávat úkoly typu: Spočítejte, kolik máte dohromady červených a modrých lístečků.

Černý Petr Pomůcky: karty (viz níţe) Matematický cíl: ţák stanoví počet prvků v oboru do 10 Environmentální cíl: ţák vysvětlí význam lesa (těžba dřeva, domov lesních rostlin a živočichů, zadržuje vodu, čistí ovzduší, zdroj kyslíku atd.) Motivace: V lese můţeme najít mnoho ţivočichů, kteří se ţiví plody lesních stromů, keřů či bylin. Znáte nějaké? (divoké prase, veverka atd.) Pokud je tuhá zima, měli bychom zvířata přikrmovat Postup: Ţáky rozdělíme do trojic. Hra se hraje skoro podobně jako klasický „Černý Petr―. Ţáci hledají dvojice, které potom vykládají z ruky. Karta s číslem patří vţdy ke kartě se stejným počtem prvků, jenţ je na kartě. Komu zůstane černý Petr v ruce, prohrává.

55

1

2

3

4

5

6

7

ČERNÝ PETR

Poznali jste plody na kartičkách? Na čem tyto plody rostou? (žalud - dub, kaštany jírovec, šišky - jehličnaté stromy, bukvice - buk, maliny - maliník, jahody - jahodník, borůvky - borůvka) 56

3.3. Hry pro 2.ročník Podmínky ţivota Pomůcky: omalovánka, pastelky Matematický cíl: ţáci zpaměti vypočítají příklady na odčítání s přechodem přes desítku v oboru do 100 Environmentální cíl: ţáci vyjmenují základní podmínky ţivota (voda, vzduch, ţiviny, teplo a světlo) Motivace: Co vidíte na obrázku? (květinu) Co potřebuje ke svému ţivotu? (teplo, světlo, vodu, vzduch, živiny) Co by se stalo s pokojovou rostlinou, kdybychom ji nezalévali? (uvadla by) Jak jí můţeme dodávat ţiviny? (hnojit ji přírodními hnojivy) Postup: Kaţdý ţák dostane omalovánku, v jejíţ části jsou vepsané příklady. Ţáci tyto části vymalují barvou podle toho, jaký jim vyšel výsledek.

57

Obchod s biopotravinami I Pomůcky: papírové modely peněz Matematický cíl: ţáci pamětně sčítají čísla v oboru do 100 Environmentální cíl: ţáci vysvětlí, co jsou to biopotraviny Motivace: Uţ jste někdy slyšeli pojem biopotraviny? Dokázali byste vysvětlit, co to je? (Jsou to potraviny, které byly vyrobeny v ekologickém zemědělství, kde se nepoužívají žádné chemické látky.) Jak ji poznáme? (Na jejím obalu je umístěné logo pro produkty kontrolovaného ekologického zemědělství.) Postup: Rozdělíme děti do dvojic. Jeden bude prodavač a druhý zákazník. Zákazník si koupí jeden nebo dva výrobky z nabídky. Prodavač spočítá, kolik zákazník zaplatí. Zákazník se snaţí sestavit z modelů peněz přesnou částku. BIO ČOKOLÁDA

BIO MLÉKO

BIO CHLEBA

BIO MOUKA

25 Kč

18 Kč

23 Kč

12 Kč

BIO MÁSLO

BIO JOGURT

BIO RAJČE

BIO ČOČKA

26 Kč

12 Kč

6 Kč

27 Kč

BIO JABLKO

BIO SALÁM

BIO HOŘČICE

BIO SALÁT

8 Kč

53 Kč

13 Kč

18 Kč

Obchod s biopotravinami II Pomůcky: papírové modely peněz Matematický cíl: ţáci pamětně sčítají a odčítají v oboru do 100 Environmentální cíl: ţáci vysvětlí, co jsou to biopotraviny Motivace: viz hra Obchod s biopotravinami I Postup: Postup je téměř stejný jako u předešlé hry, ale tentokrát zákazník nevyskládá přesně spočítanou částku, ale platí stokorunou, na kterou mu prodavač vrátí drobné. Zákazník kontroluje, zda dostal nazpět správné hodnoty peněz.

Kapr Pomůcky: předtištěná tabulka s čísly, pastelky Matematický cíl: ţák určí sudá a lichá čísla Environmentální výchova: ţák popíše význam ekosystému rybník 58

Postup: Ţáci vymalují políčka s lichými čísly modře a políčka se sudými čísly zeleně. Aţ budou ţáci hotovi, učitel jim poloţí otázky: 1. Poznali jste zvíře? (ryba, kapr) 2. Kde kapr ţije? (v rybníce) 3. Jaké ţivočichy byste tam ještě mohli najít? (kačeny, žáby, komáry, štiky, ondatry, čolky, škeble, vážky...) 4. Jaký má rybník význam? (chov ryb, útočiště pro vodní rostliny a živočichy, zásobárna vody v krajině, v některých rybnících se mohou lidé koupat, zabraňuje záplavám)

1

3

5

7

2

4

9

11

13

15

17

19

21

23

6

25

8

10

27

29

31

12

33

35

14

37

39

41

16

43

45

18

20

47

22

49

63

51

53

55

26

28

57

30

32

59

61

24

65

67

69

71

73

75

34

36

77

79

81

83

85

87

89

91

93

38

40

95

97

99

97

95

93

91

42

89

44

87

46

85

83

81

79

77

48

75

50

52

73

71

54

69

67

65

56

63

61

59

58

57

55

53

60

62

64

51

49

47

45

43

1

3

5

7

2

4

9

11

13

15

17

19

21

23

6

25

8

10

27

29

31

12

33

35

14

37

39

41

16

43

45

18

20

47

22

49

51

63

53

55

26

28

57

30

32

59

61

24

65

67

69

71

73

75

34

77

36

79

81

83

85

87

89

91

93

38

40

95

97

99

97

95

93

91

42

89

44

87

46

85

83

81

79

77

48

75

50

52

73

71

54

69

67

65

56

63

61

59

58

57

55

53

60

62

64

51

49

47

45

43

Řešení:

59

Vyčerpatelnost zásob Pomůcky: 2 sady kartiček s čísly 1-50 Matematický cíl: děti rozloţí čísla v oboru do 100 Environmentální cíl: děti si uvědomí moţnost vyčerpání některých přírodních zdrojů např. ropy, uhlí atd. Postup: Učitel rozmístí po volném prostoru 2 sady kartiček s čísly od 1 do 50. Poté rozdělí ţáky do čtveřic. Učitel vţdy řekne číslo, jeden ze skupinky doběhne ke kartičkám a snaţí se najít taková čísla, jejichţ součet je roven číslu, které řekl učitel. První druţstvo dostává 2 body, ostatní druţstva, jejichţ člen splnil úkol, 1 bod. Kartičky, které děti přinesly, se zpět do pole nevrací. Po několika kolech hru zastavíme a poukáţeme na to, ţe se jim čísla hledají mnohem hůře, protoţe kartiček stále ubývá. Stejně tak se nám bude na světě stále hůře ţít, pokud si budeme z omezených přírodních zdrojů stále jen brát a nebudeme recyklovat odpady a pouţívat nevyčerpatelné zdroje jako například dřevo nebo biomasu.

Houby Pomůcky: předtištěná předloha (viz níţe), tuţka Matematický cíl: ţáci dokreslí písmena podle osové souměrnosti Environmentální cíl: ţáci vysvětlí, jak se chováme v lese Postup: Děti podle osové souměrnosti „dopíší― slovo houby, zařadí je do ekosystému les a vysvětlí, jak se mají v lese při sběru hub chovat. (Sbíráme jen houby, které známe, chováme se tiše, neodhazujeme odpadky, neničíme rostliny atd.)

60

Koniklec Pomůcky: pero, pracovní list Matematický cíl: děti vypočítají příklady na sčítání a odčítání s přechodem přes desítku v oboru do 100 Environmentální cíl: ţáci vysvětlí pojem chráněný druh rostlin Motivace: Víte, co to znamená, kdyţ je nějaká rostlina označena za chráněný druh? (hrozí jí vyhynutí, nesmíme ji trhat) Kdyţ do tabulky doplníte písmena podle výsledku, který vám vyjde, dostanete název jedné rostliny, která mezi chráněné druhy patří. Postup: Kaţdý ţák dostane tabulku s příklady a klíč, podle kterého do tabulky doplní písmenka, z nichţ poskládá tajenku. 12+4

100-5

57-8

48+8

66-6

21+10

78+5

41-7

16

31

34

49

56

60

83

95

K

L

C

N

I

K

E

O

(Tajenka: koniklec)

Dopravní prostředky Pomůcky: pracovní list, pero Matematický cíl: ţák porovná čísla v oboru do 100 Environmentální cíl: ţák vysvětlí, jaké dopravní prostředky jsou k ţivotnímu prostředí šetrnější a proč Postup: Ţáci mají porovnat čísla a znaménko nerovnosti zapsat do prostředního sloupce tabulky. Toto znaménko zároveň ukazuje, který ze dvou dopravních prostředků, jeţ jsou společně s čísly ve sloupečcích, je šetrnější k přírodě. Například: 78>56 Více šetrnější k přírodě je chůze neţ jízda autem.

78

62

56

61

74

91

92

8

36

27

33

79

71

3.4. Hry pro 3 ročník Slunce Pomůcky: ţádné Matematický cíl: ţák pamětně vypočítá příklady v oboru násobilek čísel 5 a 7 Environmentální cíl: ţák vyjmenuje podmínky ţivota, je si vědom významu ochrany ţivotního prostředí Motivace: Bez Slunce by nebyl ţivot na Zemi moţný. Proč ho potřebujeme k ţivotu? (teplo, světlo) Bez čeho by ještě na Zemi neexistoval ţádný ţivot? (voda, vzduch, živiny) Proto nesmíme znečišťovat naše ţivotní prostředí, aby se nám na Zemi dobře ţilo. Postup: Na tabuli překreslíme obrázek (viz níţe). Potom vyvoláváme děti, které utvoří a vypočítají příklad.

62

Najde cestu domů? Pomůcky: pastelky, předtištěné bludiště Matematický cíl: ţák vyhledá násobky čísel 5, 7 a 9 Environmentální cíl: ţák zařadí ţivočichy do ekosystémů les, louka, rybník; popíše, jak se máme chovat v přírodě Motivace: Kapr, motýl a kanec zabloudili a nemohou najít cestu domů. Pomůţeš jim ji přes pole čísel najít? Kde kdo ţije? (kapr – rybník, motýl – louka, kanec – v lese) Jak se chováme v přírodě? (zbytečně netrháme a neničíme rostliny, nekřičíme, nenecháváme nikde odpadky, chodíme po vyznačených cestách, chráníme čistotu vod atd.) Postup: Děti musí vyznačit ţivočichům v tabulce cesty domů. Kapr nalezne cestu přes násobky čísla 5, motýl přes násobky čísla 7 a kanec přes násobky čísla 9.

Řešení:

63

Za jak dlouho se rozloţí? Pomůcky: kartičky, číselná osa do 1 000 Matematický cíl: ţáci seřadí čísla od nejmenšího po největší s vyuţitím číselné osy Environmentální cíl: ţák získá představu o době rozkladu některých sloţek odpadu z domácnosti Postup: Kaţdý ţák dostane kartičky s názvy odpadků a průměrnou dobou (v měsících) jejich rozkladu v přírodě. Úkolem je seřadit kartičky na číselné ose do 1 000 od odpadku, který se rozloţí nejdříve, po odpadek, který se rozloţí nejpozději.

Plechovka List papíru

120 měsíců 3 měsíce

Krabice od mléka

96 měsíců

Pomerančová kůra

12 měsíců

Plastikový kelímek

900 měsíců

Polystyren

nikdy

Sklo

nikdy

Igelitová taška

300 měsíců

Nedopalek cigarety

180 měsíců

Ohryzek jablka

1 měsíc

Vlněná ponoţka

18 měsíců

PET láhev

900 měsíců

Poznámka: Doba rozkladu uvedených odpadků je zprůměrována a převedena na měsíce podle [13].

Jak třídit? Pomůcky: kartičky s obrázky odpadků, obrázky popelnic na tříděný odpad Matematický cíl: ţáci zaokrouhlí čísla v oboru do 1 000 na stovky Environmentální cíl: děti roztřídí odpad do popelnic na tříděný odpad, sběrného dvora či na kompost Postup: Ţáci se rozdělí do skupin po 4-5. Kaţdá skupina dostane sadu kartiček. Ţáci mají za úkol nejdříve zaokrouhlit číslo na kartičce a podle výsledku ji přiloţit k popelnici se stejným číslem. Zároveň si ţáci všímají, jaký druh odpadu je na kartičce

64

namalovaný a kam by ho měli správně vyhodit. Na závěr společně zkontrolujeme, zda jsme všechny odpadky roztřídili správně.

606

499

205

65

627

482

411

168

574

121

240

543

652

149

326

56

prázdná sklenice

vatové tyčinky do uší

287

739

422

300

365

Potravinová pyramida Pomůcky: kartičky, nákres potravinové pyramidy Matematický cíl: ţáci dělí v oboru násobilek čísel 1-6 Environmentální cíl: ţák vysvětlí pojem biopotravina Motivace: Potravinová pyramida nám ukazuje, které potraviny bychom měli jíst nejvíce (spodní patro) a které nejméně ( vrchní patro). Důleţité je, ţe bychom měli jíst všechny potraviny ze všech pater potravinové pyramidy, ale v různém mnoţství. Pokud chceme opravdu zdravě a správně jíst, měli bychom kupovat biopotraviny. Umíte říct, jaké to jsou potraviny? (Byly vyrobeny v ekologickém zemědělství, kde se nepoužívají žádné chemické látky.) Postup: Ţáky rozdělíme do skupin po třech. Kaţdá skupina dostane sadu kartiček a nákres potravinové pyramidy. Děti mají umístit kartičky do políčka pyramidy označené stejným číslem jako je výsledek příkladu. Aţ všechny kartičky zařadí do políček, vysvětlíme, co je to potravinová pyramida a co z ní pro nás vyplývá. jablko

mrkev

okurky

celozrnný chléb

špagety

25:5=

12:3=

20:5=

36:6=

30:5=

66

třešně

mléko

rýţe

jogurt

sýr

15:3=

18:9=

24:4=

14:7=

6:3=

ryba

kuře

hovězí maso

lízátka

čokoláda

12:4=

27:9=

18:6=

6:6=

4:4=

brambůrky

cereálie

rajčata

jahoda

3:3=

18:3=

40:10=

45:9=

Kriskros Pomůcky: kříţovka, pero Matematický cíl: ţák pojmenuje základní prostorové geometrické útvary Environmentální cíl: ţák chápe ekologický význam hromadné dopravy, vyjmenuje ekologické způsoby dopravy

67

Postup: Děti doplní podle čísel názvy geometrických útvarů do řádků nebo sloupců. Z písmenek v šedých políčkách sestaví název hromadného dopravního

prostředku,

který neznečišťuje ovzduší. Poté následuje debata na téma dopravní prostředky: 1. Které jiné dopravní prostředky neznečišťují ovzduší? (tramvaj, trolejbus, kolo atd.) 2. Jak se dopravují do práce vaši rodiče? Jak ty do školy? (pěšky, kolo) 3. Myslíte si, ţe vzduch více znečistí jeden autobus nebo 5 aut? (5 aut) Při přepravě na delší vzdálenosti je vţdy lepší vyuţívat hromadných dopravních prostředků, protoţe jsou šetrnější k ţivotnímu prostředí. Pokud se chceme přepravit na kratší vzdálenost, choďme pěšky nebo jeďme na kole. Neznečišťujeme tím ovzduší a navíc děláme i něco pro své zdraví. 1. 3. 2. 5. 6.

4.

(vlak) 68

Ohroţené druhy Pomůcky: obrázky ohroţených zvířat Matematický cíl: ţák pamětně vypočítá příklady na násobení v oboru násobilek čísel 5, 6, 7, 8, 9 Environmentální cíl: ţáci vysvětlí, co je to ohroţený druh a vyjmenuje několik ohroţených druhů Motivace: Kdyţ se o nějakém zvířeti nebo rostlině řekne, ţe patří mezi ohroţené druhy, co to znamená? (Hrozí jim vyhynutí, je jich málo.) Proč? (Znečištěné životní prostředí, nadměrný lov, kácení deštných pralesů, atd.) Znáte nějaké ohroţené druhy? (kočka divoká, medvěd hnědý, vlk obecný, zmije obecná, orel skalní, puštík bělavý) My teď společně budeme tato ohroţená zvířata hledat. Postup: Učitel určí jednoho ţáka, který odejde za dveře. Potom učitel vybere dalšího ţáka, kterému řekne, ţe bude hrát medvěda hnědého. Poté učitel zavolá do třídy ţáka z chodby. Jeho úkolem je najít medvěda hnědého, a to tak, ţe bude postupně dávat svým spoluţákům příklady. Všechny děti příklad vypočítají a řeknou výsledek, pouze ţák, který byl určen do role medvěda, neřekne výsledek, ale zamručí jako medvěd. Zvířata a jejich zvuky můţeme obměňovat, například další ţák bude hledat kočku divokou, která bude mňoukat, zmije syčet, puštík houkat atd. Vţdy před touto obměnou můţeme dětem ukázat obrázek zvířete, aby věděly, jak vypadá.

Ropná skvrna Pomůcky: 30 víček od PET lahví Matematický cíl: ţák zpaměti vypočítá příklad na sčítání a odčítání v oboru do 1000 Environmentální cíl: ţák vyjmenuje následky ropné skvrny na hladině moře Motivace: Pokud havaruje ropný tanker a ropa z něj vyteče ven do moře, je to obrovská ekologická katastrofa. Ropa je lehčí neţ voda, a proto zůstává na hladině. Víte, co můţe ropná skvrna na hladině moře způsobit? (úhyn mořských rostlin a živočichů – obaluje je ropou, nepropouští kyslík) Postup: Na zem před tabuli rozloţíme do nepravidelného obrazce 30 víček od PET lahví, která představují ropnou skvrnu na hladině moře. Děti mají za úkol zcela odstranit tuto ropnou skvrnu. Pokud správně vypočítají příklad, který jim zadá učitel, mohou odebrat jedno víčko z obrazce, čímţ skvrnu zmenší. Hraje se tak dlouho, dokud „skvrna― zcela nezmizí čili dokud ţáci neodeberou všechna víčka. 69

Cesta ke studni Pomůcky: předtištěný náčrtek cesty (viz níţe) Matematický cíl: ţák sčítá velikosti délek úseček Environmentální cíl: ţák si uvědomuje globální problém nedostatku pitné vody, vyjmenuje moţnosti, jak můţe doma šetřit vodou Motivace: Pro nás je naprostá samozřejmost, ţe doma otočíme kohoutkem a můţeme si napustit tolik pitné vody, kolik budeme chtít. Někteří lidé ale takové štěstí nemají. Pro vodu musí třeba denně chodit i několik kilometrů. Víte, kde mají lidé nedostatek pitné vody? (např. v Africe, Asii) Jak by se tento problém dal řešit? (budování studen) Neplýtváš doma zbytečně vodou? Jak ji můţeš šetřit? (krátce se osprchovat místo koupele ve vaně, nenechat téct vodovodní kohoutek během čištění zubů apod., umývat nádobí ve dřezu místo pod tekoucí vodou atd.) Postup: Vyznačte na náčrtku nejkratší cestu ke studni. Jak je dlouhá tato cesta?

(550+320+350=1 230)

3.5. Hry pro 4. ročník Ekosystém Pomůcky: předtištěná tabulka (viz níţe), pero Matematický cíl: ţák vypočítá příklad na písemné dělení jednociferným dělitelem Environmentální cíl: ţák vysvětlí pojem ekosystém

70

Postup: Ţáci vypočítají příklady v tabulce. Podle výsledku vepíší do tabulky písmena z tabulky a získají tak slovo „ekosystém―. Zeptáme se ţáků, zda vědí, co to ekosystém je, a jestli by dokázali nějaké ekosystémy vyjmenovat. (Zjednodušeně: Je to část přírody. Např.: les, louka, pole atd.) 1) 7 985:5= 2) 4 104:9= 3) 2 583:7= 4) 4 488:6= 5) 3 216:3= 6) 7 998:2= 7) 4 648:8= 8) 10 000:10= 9) 8 448: 4=

1 597

748

3 999

581

456

1 000

2 112

369

1 072

E

S

S

T

K

É

M

O

Y (ekosystém)

Kyselý déšť Pomůcky: pracovní list s příklady (viz níţe), pero Matematický cíl: ţák doplní činitele či součin do příkladu v oboru do 200 Environmentální cíl: ţáci vysvětlí příčiny a důsledky kyselých dešťů Motivace: Co je to kyselý déšť a jak vzniká? (Je to déšť, který působí jako slabá kyselina. Pokud budeme vypouštět některé nebezpečné látky do ovzduší, v atmosféře se sloučí s vodou a na zem tato voda dopadne jako kyselý déšť.) Co způsobuje? (nekvalitu půdy, ničí ochranou vrstvu listů rostlin, úhyn ryb atd.) Kyselý děšť rozmazal některá čísla v příkladech. Dokáţeš je doplnit? Postup: Po třídě rozneseme lístečky s příklady, na nichţ bude vţdy část příkladu chybět. Děti mají za úkol tyto chybějící části doplnit.

71

4∙

= 48

9∙

=153 ∙19=38

∙16=112 3∙13= 7∙

=105

13∙

=39

7∙

∙10=200 2∙

=36

=77 ∙11=99

16∙6=

(12, 7, 39, 11, 17, 15, 20, 9, 2, 3, 18, 96)

Elektrické spotřebiče Pomůcky: pero, papír, energetické štítky Matematický cíl: děti vypočítají příklad na písemné násobení dvouciferným činitelem v oboru do 10 000 Environmentální cíl: ţáci vysvětlí, co ukazuje energetický štítek na elektrospotřebičích Motivace: Představte si, ţe se vám doma rozbije pračka a musíte si koupit novou. Podle čeho byste ji vybírali? (podle ceny, značky, velikosti, barvy, ... spotřeby elektrické energie) Víte, jak můţete rychle a jednoduše zjistit, zda je vaše nová pračka energeticky úsporná? Na kaţdém novém elektrickém spotřebiči je energetický štítek, který vypovídá o úspornosti provozu výrobku. Spotřebiče označené písmenem A, A+, nebo dokonce A++ jsou nejvíce úsporné, výrobky označené písmenem G nejméně úsporné. Jak moc šetří energii pračka, jejíţ štítek vidíte na obrázku? (B) Teď si zahrajeme na výrobce elektrospotřebičů, kteří chtějí své výrobky zařadit do co nejúspornějších energetických tříd. Postup: Kaţdý ţák dostane energetický štítek. Do něj vepíše jméno své firmy a název spotřebiče, který vyrábí. Poté jim učitel nadiktuje 7 příkladů, které děti vypočítají. Pokud mají všechny příklady dobře, získali pro svůj výrobek zařazení do skupiny A, jestli mají jednu chybu označí na energetickém štítku třídu B atd. Na závěr vyhodnotíme, kolik spotřebičů se zařadilo do jednotlivých energetických tříd. Příklady:

73∙36=2736,

92∙27=2673,

66∙48=3168,

85∙22=1870, 41∙37=1517

72

18∙71=1278,

54∙68=3672,

Energie Firma: Spotřebič:

Energetický

štítek

převzat

z

http://www.energetickyporadce.cz/domacnost/domaci-

spotrebice/pracky/doporuceni-pro-nakup.html.

Ledovec Pomůcky: obrázek ledovce Matematický cíl: ţáci podle trojúhelníkové nerovnosti zjistí, zda lze daný trojúhelník sestrojit Environmentální cíl: ţák popíše příčiny a důsledky tání ledovců Postup: Učitel překreslí tabulku na rub celé plochy obrázku ledovce, potom tabulku roztříhá na jednotlivé buňky a umístí je na magnetickou tabuli tak, ţe kdyţ otočí všechny dílky, vytvoří mu náš obrázek. Poté děti rozdělí do dvou skupin. Kaţdá skupina si vybere kartičku a řekne, zda je moţné trojúhelník, jehoţ délky stran jsou na kartičce zadané, sestrojit. Pokud jejich odpověď bude správná, učitel kartičku obrátí a děti mohou hádat, co je na obrázku. Pokud to neuhodnou, hraje druhá skupina. Vyhrává ta skupina, která jako první odhalí, co je na obrázku. Nakonec se učitel zeptá, zda děti vědí, co se s ledovci v posledních letech děje (tají), proč tají (globální oteplování), jaké důsledky můţe mít tání ledovců (vzestup hladiny oceánů, úbytek pitné vody a půdy, přelidnění) a co můţeme dělat pro to, abychom globální oteplování zpomalili (nevypouštět do ovzduší skleníkové plyny, které způsobují oteplování Země).

73

ABC

DEF

GHI

a= 6 cm

d= 7 m

g= 2 dm

b= 3 cm

e= 3 m

h= 3 dm

c= 5 cm

f= 11 m

i= 7 dm

JKL

MNO

PQR

j= 65 dm

m= 120 mm

p= 44 cm

k= 95 dm

n= 360 mm

q= 56 cm

l= 155 dm

o= 485 mm

r=100 cm

STU

VWX

YZA

s= 1 m

v= 11 cm

y= 11 mm

t= 2 m

w= 13 cm

z= 22 mm

u= 2 m

x= 23 cm

a= 33 mm

(Sestrojit lze

74

ABC,

JKL,

STU,

VWX. )

Potravní řetězec Pomůcky: pracovní list (viz níţe), pero Matematický cíl: ţáci pamětně sčítají a odčítají v oboru do 10 000 Environmentální cíl: ţáci sestaví potravní řetězec z daných ţivočichů Motivace: Co je to potravní řetězec? (Jde o zjednodušené vyjádření potravních vztahů v ekosystému seřazením jednotlivých druhů tak, že předcházející druh je vždy zdrojem potravy pro druh následující.) [15] Postup: Děti doplní do potravního řetězce organismy z uvedené nabídky. Na řádek pod ně opíší číslo z tabulky. Na závěr vypočítají příklad. Čáp

Váţka

Kopretina

Ţába

Bělásek

Uţovka

9001

133

745

500

55

168

(10 000)

Parazité Pomůcky: předtištěná osmisměrka, pero Matematický cíl: ţák dělí 1 000 v oboru do 10 000 Environmentální cíl: ţák vysvětlí princip parazitického vztahu a uvede příklady parazitů Motivace: Víte, co je to parazit? (Je to organismus, který získává živiny z jiných organismů, které tím poškozuje, ale nezpůsobuje okamžitou smrt.) Znáte nějaké parazity? (tasemnice, komár, václavka atd.) Postup: Děti nejdříve vypočítají příklady, poté se pokusí najít výsledky příkladů jako v osmisměrce. Po vyškrtání všech slov jim zbylá písmena vytvoří název ţivočicha, který parazituje i na lidském těle.

75

Š E S T E Č

K A Ě P Ě T

L V O O C Y

M D E S N Ř

Í T B M É I

Š T E S E D

7 000: 1 000=

8 000: 1 000=

6 000: 1 000=

5 000: 1 000=

2 000: 1 000=

4 000: 1 000=

10 000: 1 000=

(klíště obecné)

Odpadkový koš Pomůcky: tuţka, papír Matematický cíl: ţáci vyjmenují předměty, které mají tvar základních prostorových geometrických tvarům Environmentální cíl: ţáci určí, do jaké popelnice by se měli vyhodit různé druhy odpadků Motivace: Pan Bodeček ještě stále netřídí odpad do barevných kontejnerů, ale všechno vyhazuje do popelnice na směsný odpad. Víte jaké odpady třídíme a do popelnice jaké barvy je vyhazujeme? (papír – modrá, plast – žlutá, sklo – zelená, nápojové kartony – oranžová, elektroodpad – červená) Postup: Ţáky rozdělíme do několika skupin. Jejich úkolem je napsat takové odpadky, které svým tvarem připomínají nějaký prostorový geometrický tvar. Poté mají dopsat, kam by tento odpad vyhodily a který tvar jim připomíná. (např.: krabice od mléka – kvádr – oranžový kontejner). Která skupina vymyslí více věcí, vyhrává.

Divočina Pomůcky: kartičky (viz níţe) Matematický cíl: ţáci doplní správné znaménko do příkladu v oboru do 1 000 Environmentální cíl: ţák si uvědomí potravní vztahy mezi ţivočichy Postup: Ţáky rozdělíme do dvou skupin. Obě skupiny se seřadí do dvou řad. Učitel říká příklady, ve kterých ale místo znaménka vyslovuje „ham―. Ţáci, kteří jsou na začátku řad, mají říct, jaké znaménko by museli do příkladu doplnit, aby jim vyšel řečený výsledek. Ten ţák, jenţ řekne správné znaménko dřív, dostane kartičku, na které bude název nějakého organismu. Na konci hry skupinka roztřídí tyto organismy na 76

masoţravce a býloţravce. Za kaţdého správně zařazeného ţivočicha mají bod. Skupina s více body vyhrává. Př.: Učitel řekne: „100 ham 5 se rovná 500.― Ţáci odpoví, ţe je to znaménko krát. Do jaké skupiny byste zařadili člověka? (všežravci) Býloţravci

Masoţravci

jelen

káně

kráva

hyena

zajíc

ropucha

hraboš

křiţák

mšice

zmije

kůň

vlk

ovce

štika

hlemýţď

poštolka

srna

liška

3.5. Hry pro 5.ročník Skleníkový efekt Pomůcky: nastříhané kartičky (viz níţe) Matematický cíl: ţáci seřadí zlomky od nejmenšího k největšímu Environmentální cíl: ţáci zjednodušeně vysvětlí, co to je skleníkový efekt Postup: Děti dostanou do dvojice kartičky. Jejich úkolem je seřadit zlomky od nejmenšího k největšímu. Pokud zlomky seřadí správně, písmena ve spodní části jim vytvoří tajenku.

1/15 S 1/7 V

2/28 K 3/18 Ý

1/13 L

3/36 E 1/5 E

1/11 N 2/8 F

77

2/20 Í 1/3 E

1/9 K 2/4 K

3/24 O 1 T

Zjednodušené vysvětlení pojmu pro děti: Představte si, ţe se nacházíte ve skleníku. Je tam teplo i v zimě, protoţe sluneční paprsky proudí přes sklo dovnitř a ohřívají vzduch ve skleníku. Ten ale nemá jak ze skleníku uniknout, a tak teplota ve skleníku stále roste. Podobná situace nastala i na naší planetě. Do vzduchu se totiţ spalováním uhlí, ropy a zemního plynu dostane velké mnoţství látek, které v atmosféře vytváří vrstvu, která čím je silnější, tím méně propouští teplo zpátky do vesmíru, a tak se Země stále otepluje.

Zajímavosti Pomůcky: kartičky s otázkami (viz níţe) Matematický cíl: ţáci vypočítají příklady na písemné odčítání do 1 000 000 Environmentální cíl: ţáci se seznámí s ročním obratem jednotlivých sloţek tříděného odpadu v tunách Postup: Děti mají získat odpovědi na otázky tím, ţe vypočítají daný příklad. Kdo bude mít všechny správné odpovědi jako první, vyhrává. Kolik tun odpadu

Kolik kontejnerů na

Kolik metrů je

Kolik tun

se vytřídilo v roce

třídění odpadu je

průměrná

papírového obalu

2009?

rozmístěno po celé

vzdálenost ke

bylo recyklováno

ČR?

kontejnerům na

v roce 2009?

tříděný odpad?

728 456

250 888

635 525

999 999

-162 887

-60 888

-635412

-810 522

Kolik tun skla

Kolik tun plastů

Kolik tun

Kolik kontejnerů na

bylo recyklováno

bylo recyklováno

nápojových kartónů

tříděný odpad je

v roce 2009?

v roce 2009?

bylo recyklováno

v Jihomoravském

v roce 2009?

kraji?

443 000

369 123

852 258

100 000

-317 031

-257 877

-849 440

-84067

(565 569, 190 000, 113, 189 477, 125 969, 111 246, 2 818, 15 933) Poznámka: Číselné údaje jsou převzaty z [19].

78

Elektrárny Pomůcky: kartičky (viz níţe), atlas ČR Matematický cíl: ţák písemně vypočítá příklady na písemné násobení, dělení, sčítání, odčítání a příklady se závorkami Environmentální cíl: ţáci na mapě vyhledají některé druhy elektráren v ČR a vyjmenují jejich hlavní ekologické výhody a nevýhody Motivace: Víte, jaké druhy elektráren vyrábí elektřinu v České republice? (tepelné, jaderné, větrné, vodní a slunečné) Víte, které z těchto elektráren jsou nejšetrnější k ţivotnímu prostředí? (větrné, vodní, slunečné) Proč? (Nevypouštějí škodlivé látky, nepotřebují k výrobě energie nerostné suroviny.) Jak škodí ţivotnímu prostředí tepelné elektrárny? (vypouštějí do ovzduší škodlivé látky, těžba uhlí) Jaký problém musíme řešit s jadernými elektrárnami? (kam a jak uložit vyhořelé palivo, vyčerpání nerostných surovin) Co lidem hrozí, pokud nebudou více vyuţívat alternativní zdroje energie? (vyčerpání nerostných surovin, znečištění životního prostředí). Víte, které elektrárny u nás vyprodukují nejvíce elektřiny a které nejméně? Správnou odpověď se hned dozvíme. Postup: Děti se pokusí seřadit kartičky s elektrárnami od těch, o kterých si myslí, ţe u nás vyprodukují nejvíce elektřiny, aţ po ty, jenţ jí vyprodukují nejméně. Poté si zkontrolují svůj odhad tím, ţe vypočítají příklady na kartičkách, jejichţ výsledky ve stejných jednotkách (megawattech) porovnají. Poznámka: Megawatt má 1 000 000 wattů. Watt je jednotka výkonu.

TEPELNÉ

JADERNÉ

1933 19150 : 5 = ∙ 6

79

VODNÍ 789 1392

SLUNEČNÉ

VĚTRNÉ

4235 36∙2+8− (56−16)+150+27:9 = -3770

(11 598, 3 830, 2 181, 465, 193)

Národní parky Pomůcky: předloha s náčrtky geometrických rovinných útvarů, pero, atlas ČR Matematický cíl: ţáci určí obvod mnohoúhelníků pomocí součtu všech stran nebo pomocí vzorce (obdelník, čtverec) Environmentální cíl: ţák vysvětlí pojem národní park Motivace: Víte co je to národní park? ( rozsáhlé území, téměř nepoznamenané činností člověka) Česká republika má 4 národní parky. Vaším úkolem je zjistit jejich jména z loga a vyhledat je na mapě. Jaký geometrický tvar znázorňují loga? (kruh) Postup: Ţáky rozdělíme do skupin po 4. Kaţdé skupině dáme papír s náčrtky geometrických tvarů. Jejich úkolem je jednotlivé geometrické útvary pojmenovat a vypočítat jejich obvod. Za kaţdý správný název a obvod útvaru získá skupina jeden ze čtyř znaků národních parků. Skupina, která získá všechny čtyři znaky jako první, vyhrává.

Loga převzata z http://josefstepanek.cz/538/loga-narodni-parky-cr.html.

80

(1. trojúhelník- 25cm, 2. obdélník- 30 cm, 3. šestiúhelník- 160 cm, 4. čtverec- 144 m)

Kouzlo Pomůcky: kalkulátor Matematický cíl: děti umějí pouţívat kalkulátor pro výpočet obtíţnějších příkladů Environmentální cíl: ţáci vysvětlí význam ekosystému pole Motivace: Dnes si budeme povídat o poli. Jaký je hlavní význam pole pro člověka? (pěstování polních plodin) Jaké znáš polní plodiny? (pšenice, ječmen, žito, řepa, brambory atd.) Znáš i technické plodiny? (len, konopí, řepka olejka atd.) Ze které plodiny se vyrábí bionafta? (z řepky olejky) Postup: Ţáci mají doplnit do věty dvě klíčová slova. Nejdříve musí vypočítat zadané příklady pomocí kalkulátoru. Poté kalkulátor s výsledkem na displeji otočí. Tvar otočených číslic připomíná písmena, která tvoří slovo. Toto slovo zapíší na volná místa ve větě.

81

NA

POLI ROSTE (1)________

, KTERÉ SE SKLADUJE VE VYSOKÉM

ZÁSOBNÍKU ZVANÉM (2)__________.

1. 66 896 - 49 716= 2. 2, 485 – 1, 77=

(1. OBILÍ, 2. SILO)

Sarančata Pomůcky: předtištěný obrázek (viz níţe), pastelky Matematický cíl: ţák určí pomocí zlomků část z celku Environmentální cíl: ţák vysvětlí příčiny a následky migrace hejn sarančat Motivace: Slyšeli jste někdy o tom, co mohou způsobit hejna sarančat například v Africe? (Mohou zlikvidovat úrodu, ze které by se mohlo uživit mnoho lidí.) Víte jak tato mnohamilionová hejna vzniknou? (Sarančata normálně žijí v suchých savanách, ale pokud přijde období dešťů, zvyšuje se jim hojnost potravy a samice začnou klást mnoho vajec, čímž se sarančata přemnoží. Přemnožená sarančata se pak shlukují do obrovských hejn. Tato hejna se potom v období sucha, kdy se nabídka potravy opět zmenší, vydávají hledat potravu do vlhčích oblastí a cestou zlikvidují veškerou zeleň, která jim přijde do cesty. Saranče toho může sníst za den tolik, co samo váží, což je asi 5 gramů. Proto tyto sarančí nálety značně přispívají v těchto oblastech k hladomoru.) [7] Jak můţeme pomáhat lidem zasaţeným hladomorem? (šetřit potravinami, přispívat na charitativní organizace) Teď si hru „Sarančata― zahrajeme. Postup: Hra je určena pro dva hráče. Kaţdý hráč si vezme pastelku jiné barvy. První hráč si zvolí část rostliny, kterou chce získat, a pokusí se vypočítat příklad, který je v ní napsaný. Pokud určí část z celku správně, získává tuto část rostliny a vybarví ji svojí pastelkou. Poté hraje druhý ţák. Pokud ale určí část z celku špatně, část rostliny zůstává nevybarvená a hraje protihráč. Vyhrává ten, kdo bude mít vybarvených více částí rostlin svojí barvou.

82

Zateplování domu Pomůcky: předtištěné obrázky domů, pastelky Matematický cíl: zlomky – ţák vyznačí část z celku Environmentální cíl: ţák vyjmenuje moţnosti šetření elektrickou energií Motivace: Pan Bodeček uvaţuje o tom, ţe si nechá zateplit dům. Víte, proč to chce udělat? (Chce ušetřit za elektřinu za vytápění domu.) Jak by ještě mohl ušetřit za elektřinu? (výměna oken, využití alternativních zdrojů energie, používat úsporné spotřebiče, nenechávat spotřebiče zbytečně zapnuté atd.)

83

Postup: Učitel rozdá ţákům obrázky s domy. Potom přečte následující text: Pan Bodeček se rozhodl ţe si zateplí dům, aby nemusel tolik topit. Zateplení domu ale stojí dost peněz, tak si nejdřív zateplil jen polovinu domu. Potom si půjčil peníze od souseda a zateplil 1/8 domu. Asi za měsíc si našetřil a zateplil si ¼ domu. Jaká část domu ještě není zateplená? (1/8) Děti budou podle informací z textu vybarvovat části domu. Jejich úkolem je zjistit odpověď na otázku.

84

4. Hodnocení realizace her Hry byly realizovány na ZŠ Pavlovská v Brně, kterou navštěvuje téměř 350 ţáků. Škola se nachází v klidném prostředí v blízkosti lesa. Podporuje praktickou environmentální výchovu na pozemku školy, pravidelně pořádá sběr papíru, plastů a baterií.

4.1. Realizace her v 1. ročníku Realizace her v 1. ročníku se zúčastnilo 15 dětí. Děti se daly lehce zaujmout, z mého pohledu bych řekla, ţe je hraní her bavilo, coţ vyplynulo i z debaty v krouţku na koberci po hodině. Tuto metodu hodnocení jsem namísto dotazníků zvolila vzhledem k jejich dosaţené úrovni ve čtení a psaní, kdy je pro ţáky určitě jednodušší své pocity a dojmy sdělovat ústně. Nejvíce děti bavila hra „Motýlci―, nejméně hra „Recyklovatelné výrobky―, která pro ně byla obtíţná. Na otázku, zda se dozvěděly něco nového, odpovídaly kladně, většinou si pamatovaly základní informace. Paní učitelce se hodina líbila, sama často zařazuje do výuky didaktické hry, ale jen zřídka s ekologickou tematikou.

4.2. Realizace her ve 2. ročníku Hraní her se zúčastnilo 21 ţáků. Třída byla ţivější, měla jsem drobné problémy s kázní, obzvláště při práci ve skupinkách ve hře „Vyčerpatelnost zásob―. Z dotazníků (příloha č. 2), které vyplnili na konci hodiny, vyplynulo, ţe se jim nejvíce líbila hra „Obchod s biopotravinami―, nejvíce negativních ohlasů (3) se dostalo hře „Koniklec―. Graf č. 8: Míra celkové spokojenosti s hodinou ve 2. ročníku

Spokojeno (86%) Středně spokojeno (14%)

85

Z grafu vyplývá, ţe se hodina velmi líbila většině ţáků (18) a 3 ţáci s ní nebyli ani spokojeni, ale ani nespokojeni. Pozitivní je, ţe ani jeden ţák neuvedl, ţe by byl s hodinou nespokojen. Paní učitelka hodinu zhodnotila jako poučnou a zábavnou, ale postrádala určitou propojenost mezi ekologickými tématy, coţ jsem u her, které by se pro větší efektivnost měly hrát v průběhu celého školního roku, nepovaţovala za nutné.

4.3. Realizace her ve 3. ročníku Při realizaci her ve 3. třídě bylo přítomno 28 ţáků. Z důvodu většího počtu ţáků došlo k menším změnám v některých pravidlech her. Také jsme přesáhli do další hodiny, abychom si stačili zahrát všechny hry. Zde se s největším úspěchem (7 dětí) setkala hra „Ohroţené druhy― . Naopak se pěti dětem nelíbila hra „Potravinová pyramida―, která se bohuţel z organizačního hlediska nevydařila podle mých představ. Paní učitelka po hodině uvedla, ţe pro tak početnou skupinu dětí je velice těţké připravit program poskládaný z didaktických her na celou vyučující hodinu. Ve třídě bylo během některých her opravdu hlučno a nebylo snadné třídu utišit. V dalších hodinách bych proto hry s environmentální tematikou zařadila jen jako doplnění probíraného učiva. Graf č. 9: Míra celkové spokojenosti s hodinou ve 3. ročníku

Spokojeno (71%) Průměrně spokojeno (21%) Nespokojeno (8%)

86

S hodinou matematiky vyplněnou didaktickými hrami s ekologickou tematikou bylo spokojeno 20 dětí, 2 děti byly nespokojeny, protoţe nezvládaly tempo hodiny, a zbytek povaţoval hodinu za průměrnou.

4.4. Realizace her ve 4. ročníku Realizace her se zúčastnilo 19 dětí. Ve třídě panovala klidná atmosféra. Děti byly ukázněné a pečlivě plnily zadané úkoly. V dotazníku uvedlo 5 ţáků, ţe se jim nejvíce líbila hra „Ledovec― , třem ţákům se nelíbila hra „Potravní řetězec―. Graf č. 10: Míra celkové spokojenosti s hodinou ve 4. ročníku

Spokojeno (74%) Průměrně spokojeno (21%) Nespokojeno (5%)

I v této třídě byla s průběhem hodiny spokojena většina ţáků (14), za průměrnou ji povaţovali 4 ţáci a pouze jeden ţák byl s hodinou nespokojen, protoţe neměl základní informace z přírodovědy. Reakce paní učitelky byly na hry i celkový průběh hodiny kladné, dokonce projevila zájem si některé materiály z her ponechat. Proto ráda nabídnu paní učitelce svůj sborník her, který můţe v další pedagogické praxi pouţívat a rozvíjet.

4.5. Realizace her v 5. ročníku Ve třídě bylo přítomno 20 ţáků. Průběh hodiny silně narušoval jeden ţák, jehoţ chování velmi vybočovalo z normy. Někteří ţáci se nechali jeho chováním strhnout, jiní byli znechuceni a vadilo jim porušování pravidel her a neustálé vykřikování

87

nesmyslných vět. Jednalo se o hyperaktivního ţáka, kterého jsem musela stále zaměstnávat dalšími doplňujícími úkoly a aktivitami environmentální hry. Nicméně i tak ţáci hodnotili hodinu kladně. Graf č. 11: Míra celkové spokojenosti s hodinou v 5. ročníku

Spokojeno (55%) Průměrně spokojeno (25%) Nespokojeno (20%)

Spokojenost s hodinou v dotazníku vyjádřilo 11 ţáků. Za průměrnou hodinu ji povaţovalo 5 ţáků a 4 ţáci byli nespokojeni, protoţe ji hyperaktivní ţák stále rušil. Paní učitelce se hodina líbila, ačkoliv poznamenala, ţe si nemyslí, ţe by didaktická hra s ekologickou tematikou v matematice měla výrazně ovlivnit průřezové téma „Environmentální výchova―.

4.6. Závěr z realizací her na ZŠ Pro všechny třídy, kde jsem hry realizovala, platí, ţe drtivou většinu hry bavily a většina dětí také v dotazníku uvedla, ţe si z her odnesla nové poznatky z oblasti ekologie a environmentální výchovy. Co se týče klíčových kompetencí, podle mého mínění i názoru paní učitelek, realizované hry rozvíjely klíčové kompetence, v některých hrách byly navazovány i mezipředmětové vztahy. Závěrem mohu říci, ţe sborník her pomohl ţákům i učitelům seznámit se s prvky environmentální výchovy v matematice formou her. Přispěl tak k rozvoji průřezového tématu „Environmentální výchova― v matematice.

88

Závěr Diplomová práce se zabývá začleněním didaktické hry s ekologickou tematikou do výuky matematiky. Myslím si, ţe didaktická hra má nejen v matematice svoji nezastupitelnou roli, a to především proto, ţe je aktivizující výukovou metodou a můţe rozvíjet všechny klíčové kompetence, čímţ splňuje cíle moderního pojetí vyučování. Pokud do matematické hry navíc ještě zakomponujeme ekologickou tematiku, hra se stává ještě poutavější školní činností, protoţe děti na 1. stupni mají k přírodě velice silný vztah a chtějí ji chránit. Nejen tedy, ţe touto metodou děti vzděláváme, ale zároveň jim pomáháme vytvářet pozitivní vztah nejen k matematice a environmentální výchově, ale k celému nikdy nekončícímu procesu učení. Při všech hrách jsem se setkala s velkým zájmem ţáků, neboť všichni mohli zaţít pocit úspěchu podle svých schopností a moţností. Také mohli ţáci aplikovat své matematické znalosti v modelových (reálných) situacích při ochraně ţivotního prostředí. Touto diplomovou prací jsem se snaţila zdokumentovat, ţe propojení matematiky a environmentální výchovy v didaktické hře je pro ţáky přínosné a ţe didaktická hra jako metoda rozvíjí klíčové kompetence ţáků. Podle mého názoru a názoru většiny učitelů má také smysl integrovat environmentální výchovu do matematiky. Proto bych si přála, aby práce mohla být nabídnuta pedagogům 1. stupně ZŠ a dalším zájemcům, kteří chtějí zařadit průřezové téma Environmentální výchova do vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace formou didaktické hry.

89

Resumé: Diplomová práce „Didaktická hra ve výuce matematiky na 1. stupni ZŠ se zaměřením na ekologickou tematiku― je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsem se zabývala výukovými metodami uţívanými v matematice na 1. stupni, obzvláště pak metodou „didaktická hra―. Dále jsem se zde věnovala environmentální výchově a její integrací do výuky matematiky. V praktické části jsem navrhla vlastní sborník didaktických her s ekologickou tematikou určený pro výuku matematiky na 1. stupni. Součástí praktické části je také vyhodnocení výzkumu, jenţ měl zjistit, jak učitelé na 1. stupni integrují environmentální výchovu do výuky matematiky, v jaké míře do ní zařazují didaktické hry a zda uţ někdy pouţili ve svých hodinách matematiky didaktickou hru s ekologickou tematikou. Diplomovou práci budu i já vyuţívat a dále rozvíjet ve své pedagogické praxi.

Summary: Diploma thesis ―Lower-primary Didactic Game in Mathematics with an Ecological Topic― consist of two parts. The first part is theoretical and deals with teaching methods of mathematics in lower-primary education, especially the method of "didactic game". It also focuses on environment education and it's integration with teaching mathematics. The second part is practical. In this part I designed didactic mathematical games with the topic of ecology. The second part also includes evaluation of my research into the integration of environmental education and mathematics among teachers in lowerprimary education. This research also covers the usage of didactic games and didactic games with the topic of ecology among those teachers. I will use my diploma thesis in my pedagogic work.

90

Pouţitá literatura [1]

BLAŢKOVÁ, R., MATOUŠKOVÁ, K., VAŇUROVÁ, M. Texty k didaktice matematiky pro studium učitelství 1. stupně základní školy: 1. část. 1. vydání. Brno: Pedagogická fakulta UJEP , 1987. 97 s.

[2]

Co je to biodiverzita a proč ji chránit? [online]. [cit. 26.1.2011]. Dostupný na World Wide Web: < http://www.veronica.cz/?id=431>.

[3]

HOLUBOVÁ, D. Environmentální výchova ve vyučování matematice. Brno: Pedagogická fakulta MU, 2004. 64 s. ISBN 80-210-3615-X.

[4]

HOLUBOVÁ, D. Matematické hry s environmentální tematikou na 1. stupni ZŠ. In Setkání učitelů matematiky II. Matematika a hry. 1. vydání. Brno: Pedagogická fakulta MU, 2009. od s. 57-68, 11s. ISBN 978-80-210-4969-7.

[5]

JEMELKA, P. Úvod do ekologické problematiky. 2. vydání. Brno: Pedagogická fakulta MU Brno, 2003. 72 s. ISBN 80-210—3103-4.

[6]

KÁROVÁ, V. Didaktické hry ve vyučování matematice v 1. – 4. ročníku základní a obecné školy: část aritmetická. Plzeň: Pedagogická fakulta ZČU, 1998. 53 s. ISBN 55-091-98.

[7]

KOUKAL, M. Ţravá sarančata uţ hrozí i Evropě. 21. století [online]. 2005, č.3

[cit.

12.2.2011].

Dostupný

na

World

Wide

Web:

. [8]

KREJČOVÁ, E. Didaktické hry a matematika. In Setkání učitelů matematiky II. Matematika a hry. 1. vydání. Brno: Pedagogická fakulta MU, 2009. od s. 80-95, 15s. ISBN 978-80-210-4969-7.

[9]

LERNER, I. J. Didaktické zásady metod výuky. 1. vydání. Praha: SPN, 1986. 165 s.

[10] MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. 224 s. ISBN 807315-039-5. [11] MINAŘÍKOVÁ, M. Projektové vyučování v matematice na 1. stupni ZŠ zaměřené na environmentální výchovu. Brno, 2007. 99 l. 6 l. příl. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. [12] MOJŢÍŠEK, L. Vyučovací metody. 2. vydání. Praha: SPN, 1977. 328 s.

91

[13] MRÁZOVÁ, H. Výchova k udržitelnému rozvoji ve fyzice v základní škole a nižším stupni osmiletých gymnázií. Praha: Klub ekologické výchovy, 2007. 22 s. [14] NÁTR, L. Rostliny, lidé a trvale udržitelný rozvoj na Zemi. Praha: Karolinum, 1998. 135 s. ISBN 80-7184-681-3. [15] Odborný ekologický a přírodovědný slovník [online]. [cit. 4.1.2011]. Dostupný

na

World

Wide

Web:

. ISSN 1801-2787. [16] Proč pít vodu z kohoutku [online]. [cit. 10.1.2011]. Dostupný na World Wide Web: . [17] Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický, 2007. 126 s. [18] TOMÁŠEK, V. a kol. Výzkum TIMMS 2007: Obstojí čeští žáci v mezinárodní konkurenci? Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2008. 36 s. ISBN 978-80-211-0565-2. [19] Věděli jste, že... [online]. [cit. 14.1.2011]. Dostupný na World Wide Web: < http://www.jaktridit.cz/cz/zajimavosti/vedeli-jste-ze/>. [20] Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích: 1, a/b. 1. vydání. Praha: Diderot, 1999. 518 s. ISBN: 80-902555-3-1.

92

Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník pro učitele Příloha č. 2: Hodnotící list pro děti Příloha č. 3: Fotografie a vypracované práce z realizací her v 1. ročníku Příloha č. 4: Fotografie a vypracované práce z realizací her ve 2. ročníku Příloha č. 5: Fotografie a vypracované práce z realizací her ve 3. ročníku Příloha č. 6: Fotografie a vypracované práce z realizací her ve 4. ročníku Příloha č. 7: Fotografie a vypracované práce z realizací her v 5. ročníku

93

Příloha č. 1: Dotazník pro učitele Váţená paní učitelko, váţený pane učiteli, obracím se na Vás s prosbou o vyplnění dotazníku, který je zaměřen na didaktickou hru v matematice a zapojení průřezového tématu environmentální výchova do hodin matematiky na 1. stupni ZŠ. Údaje z vyplněných dotazníků poslouţí výhradně k vědeckým účelům při zpracování mé diplomové práce. Prosím Vás o stručné, výstiţné a pravdivé odpovědi. Předem děkuji za spolupráci. Vyplnění dotazníku Vám zabere maximálně 10 minut. Lenka Vašková studentka 5. ročníku PedF MU ______________________________________________________________________

Dotazník Napište počet roků své pedagogické praxe: Jste: muţ/ ţena Typ školy, na které učíte: malotřídní/ I. stupňová/ I. a II. stupňová Vaše škola se nachází na venkově/ ve městě. 1. Do jakých předmětů zařazujete průřezové téma environmentální výchova? Vyučujete tento předmět? Český jazyk

ano/ne

Zařazujete do něj environmentální výchovu? ano/ne

Matematika

ano/ne

ano/ne

Cizí jazyk

ano/ne

ano/ne

Prvouka

ano/ne

ano/ne

Vlastivěda

ano/ne

ano/ne

Přírodověda

ano/ne

ano/ne

Výtvarná výchova

ano/ne

ano/ne

Hudební výchova

ano/ne

ano/ne

Pracovní činnost

ano/ne

ano/ne

Tělesná výchova

ano/ne

ano/ne

Jiný předmět

ano/ne

ano/ne

.....................

2.

Jaké využíváte metody při zařazování environmentální výchovy do matematiky? o vyprávění o rozhovor o práce s textem o práce s obrazem o předvádění a pozorování o popis o manipulační činnost o didaktická hra o projekt o pracovní listy o problémové úkoly o jiná metoda........................................

3. Jak často zařazujete didaktickou hru do matematiky? o kaţdou vyučovací hodinu o téměř kaţdou vyučovací hodinu o 1-2x týdně o výjimečně o nikdy 4. Myslíte si, že je didaktická hra aktivizující metodou ve výuce matematiky? o ano o ne o nevím 5. Myslíte si, že metodou „didaktická hra“ můžeme u dětí rozvíjet všechny klíčové kompetence? o ano o ne, myslím si ţe nerozvíjí kompetence ................................................. o nevím 6. Zařadili jste někdy do matematiky didaktickou hru s ekologickou tematikou? o ano o ne o nevzpomínám si 7. Myslíte si, že by učitelé na městských školách měli zařazovat environmentální výchovu do výuky: o více neţ učitelé na venkovských školách o ve stejné míře jako učitelé na venkovských školách o méně neţ učitelé na venkovských školách

Příloha č. 2: Hodnotící list pro děti

Hravá eko-matematika Jak se ti dnešní hodina líbila? (Vybarvi smajlíka, který vyjadřuje tvou spokojenost s dnešní hodinou.)

Dozvěděl jsi se něco, co jsi před dnešní matematikou nevěděl?

Která hra se ti nejvíc líbila?

Která hra se ti nelíbila?

Příloha č. 3: Fotografie a vypracované práce z realizací her v 1. ročníku

Příloha č. 4: Fotografie a vypracované práce z realizací her ve 2. Ročníku

Příloha č. 5: Fotografie a vypracované práce z realizací her ve 3. Ročníku

Příloha č. 6: Fotografie a vypracované práce z realizací her ve 4. ročníku

Příloha č. 7: Fotografie a vypracované práce z realizací her v 5. ročníku