DIALOGY. občanů Roztok a Žalova ÚNOR

DIALOGY občanů Roztok a Žalova

ÚNOR

ZDARMA

2006

DIALOGY

občanů Roztok a Žalova

ÚNOR 2006

Ro‰ády a pfiesuny. Je uÏ pravidlem, Ïe s blízkostí voleb se zvy‰uje pohyblivost politick˘ch subjektÛ, aÈ uÏ jde o jednotlivce nebo o skupiny zvolení chtiv˘ch. Spou‰tûcím mechanismem k tomuto zdánlivû chaotickému pohybu, ne nepodobnému putovaní pylového zrníãka v kapce vody prvnû popsanému panem Brownem, jsou volební pfiedpovûdi. KdyÏ se ukazuje malá podpora toho kterého uskupení, je tfieba najít nadûjnûj‰í, nebo alespoÀ stávajícími uskupeními zamíchat, samozfiejmû s cílem, aby ta nová pozice pfiinesla více preferencí a vût‰í ‰anci usednout v k˘Ïeném kfiesle. Faktem zÛstává, Ïe nejviditelnûj‰í jsou tyto ro‰ády v krajském a je‰tû více v národním mûfiítku: koho také za hranicemi katastru obce zajímá, jaké manévry tam probíhají, novináfii laãnící po osvûÏení nudn˘ch a nûkdy nechutn˘ch pfiedvolebních pÛtek ãíhají na novoty, jeÏ mohou pfiinést zmûny v celé ãeské kotlinû... Musíte mi dát za pravdu, Ïe to, co se dûje na úrovni krajské a celonárodní, bude mít pfiínos pro na‰e mûsto jen tehdy, bude-li poslanec mít trvalou adresu v Roztokách. Pro kaÏdého jiného budeme nudnou periférií, kterou musí párkrát za volební období nav‰tívit, a zcela samozfiejmû bude podporovat pfiedev‰ím svou domovskou obec. A je to ostuda a neschopnost místních exponentÛ velk˘ch parlamentních a, takzvanû, úspû‰n˘ch stran, Ïe nejvût‰í mûsto na‰eho regionu, Roztoky, nemá zastoupení ani v krajsk˘ch a uÏ vÛbec ne v parlamentních orgánech. Ba co více, s v˘jimkou dvojnásobné kandidatury stávajícího starosty (nejprve za OF, poté lídr v barvách Nezávisl˘ch v roce 1998), komunistÛ a jednoho nacionalistického exota se o to ani nepokusily. DÛsledek je zfiejm˘: dotace jsou na hony vzdáleny, podpora na‰eho regionu je jen proklamativní a evropské granty spí‰e seÏene aktivní soukrom˘ podnikatel... Pan starosta BoloÀsk˘ oznámil slouãení dvou stran, SdruÏení nezávisl˘ch a Evropsk˘ch demokratÛ. Myslím, Ïe od dob Obãanského fóra je to jeho jiÏ ãtvrt˘ politick˘ pfiestup, a chce se mi vûfiit, Ïe bude úspû‰nûj‰í neÏ ty pfiedchozí. Úspû‰nost v parlamentních volbách bude nemilosrdnû a objektivnû mûfiena jeho postavením na stranické kandidátce SNK ED a pak jeho zvolením – nezvolením. A upfiímnû fieãeno, pfieji mu úspûch, Roztoky totiÏ na jeho odchodu do jin˘ch politick˘ch sfér mohou jen vydûlat. L. Nachmilner

Obsah: Slovo na úvod Co nového ve mûstû

Pfieãetli jsme za Vás Kultura

Foto-slovo na závûr

str. 3 str. 4 str. 5 str. 5 str. 6 str. 9 str. 10 str. 10 str. 12 str. 14 str. 15 str. 16

L.Nachmilner : Ro‰ády a pfiesuny O.Vavfiínová : Zastupitelstvo oãima vefiejnosti P.Tfiíska : Rozpoãet mûsta schválen M.Lond˘n : Co je nového se zápachy ve VUAB? J.BlaÏek, St.Blecha : Reakce petiãního v˘boru F.·ulc : Teãe voda teãe ... redakce : Poãátky lyÏníkÛ v âechách J.ChrÏová : ChrÏové brutální sloupek Stan Maru‰ák : Dobr˘ den, pane králi Václave ... L.Kantor : Pfiehmat…? J.Drda : Dal‰í mimofiádn˘ koncert v Îalovû L.Kantor : Letmé vzkazy zabednûncÛm

Dialogy obãanÛ Roztok a Îalova mûsíãník - ãíslo 2/2006 - uzávûrka 20.2.2006 Registrováno pod evidenãním ãíslem MK âR E 16443, vydává Vydavatelství Marika Odpovûdn˘ redaktor : Ing.Lumír Nachmilner, CSc. Kontaktní adresa : DIALOGY, P.O.box 143, âernokostelecká 20, 100 00 Praha 10, e-mail : [email protected] Titul : kresba Mikolá‰e Al‰e (1896), fotografie : J.ChrÏová, Fr.·ulc a Stan.Maru‰ák ( vãetnû grafické úpravy). Za obsah pfiíspûvkÛ odpovídají v˘hradnû jejich autofii. Neoznaãené pfiíspûvky jsou dílem redakce a vyjadfiují její názor.

super ãistírnû, s ãímÏ souvisí celá kauza ICN (penicilínka), takÏe se máme zfiejmû na co tû‰it. No a pak pfii‰la na fiadu kauza ‰kola, za hojné úãasti rodiãÛ, mluvãích jiÏ druhé petice, pana fieditele a pana uãitele Cihláfie. Tentokráte to bylo relativnû vûcné, bez emocí, ov‰em nikam nevedoucí. Jen nûktefií zastupitelé se snaÏili sbírat politické body. Celá tahle kauza je na nûkolik samostatn˘ch ãlánkÛ a to nechÈ publikují zúãastnûní. Domnívám se, Ïe to celé svûdãí o tom, Ïe radnice fie‰í problémy aÏ ex post a marnû se snaÏí skr˘t, Ïe nemá vÛbec Ïádnou koncepci. Jak si jinak vysvûtlit, Ïe k „nûjakému“ fie‰ení byla radnice doslova donucena aÏ nûkolikátou peticí, pfiiãemÏ problém byl zfiejm˘ jiÏ v ãervnu minulého roku??? Nezaujatého ãlovûka z toho jímá smutek. To, Ïe máme v Roztokách základní ‰kolu je pro mnoho rodiãÛ skvûlé. To, Ïe radnice jen pfiihlíÏí, jak se úroveÀ této ‰koly limitnû blíÏí nule je opravdu smutné. Jako dal‰í bod jednání koneãnû do‰lo na rozpoãet mûsta, coÏ bylo hlavní téma tohoto zastupitelstva. Pfiiznám se, Ïe rozpoãet je hodnû nesrozumiteln˘ dokument a vzhledem k tomu, Ïe se v‰echny volební strany koneãnû dohodly, byl odsouhlasen. Fajn, zcela bezpeãnû ale vím, Ïe radnice nevyãlenila finanãní prostfiedky na v˘kup pozemkÛ v soukromém vlastnictví. Tento problém zaãne b˘t aktuální s roz‰ífiením (nástavbou) matefiské ‰kolky v Îalovû, protoÏe pfiíjezd ke ‰kolce s moÏností parkování není moÏn˘ z Pfiemyslovské ulice, ale pouze zezadu z ulice Pod Koláãovem. No a tento pfiíjezd sice fakticky existuje, ale pozemky nevlastní mûsto. Îalov je v tomto ohledu opravdu velmi specifick˘. Nûkteré ulice a pû‰í trasy jsou stále ve vlastnictví soukrom˘ch osob. Tyto skuteãnosti nejsou nijak nové, jen je nikdo doteì nefie‰il. MoÏná by nebylo od vûci se tím koneãnû zaãít zab˘vat. Olga Vavfiínová [email protected]

CO NOVÉHO VE MùSTù ? ZASTUPITELSTVO OâIMA VE¤EJNOSTI Seriózní informace o zastupitelstvu jistû pfiinesl ãlánek v Odrazu. Nabízím proto subjektivní komentáfi z pozice obecenstva. Pro vefiejnost je vÏdy k dispozici jeden v˘tisk materiálÛ pro zastupitelstvo, tyto materiály by mûly b˘t doruãeny zastupitelÛm alespoÀ t˘den pfied jednáním, aby mûli zastupitelé ãas se s tím mnoÏstvím rÛznorod˘ch materiálÛ seznámit. Nejzajímavûj‰í materiály jsou ty, které dostanou zastupitelé pfiímo na stÛl, ty ale ve sloÏce pro vefiejnost nejsou. Jednou z tûchto informací bylo, Ïe mûstu za nesprávné ãerpání dotací na ãistírnu odpadních vod hrozilo penále od finanãního úfiadu ve v˘‰i nûkolika desítek milionÛ korun. Mûsto se odvolalo, neboÈ takhle vysoké penále by bylo zcela likvidaãní a nûkolik mûsícÛ usilovnû hledalo chybûjící faktury, coÏ se podafiilo. Díky dodání chybûjících dokladÛ se penále sníÏilo na fiádovû nûkolik set tisíc korun. Mûsto se opût odvolalo a zcela poslední penále, jiÏ bez moÏnosti odvolání ãiní 21 400,- Kã, coÏ bylo prezentováno jako velké vítûzství. Za souãasné situace to asi opravdu vítûzství je, ale o ãem vlastnû svûdãí? JestliÏe mûsto na investici za zhruba 100 milionÛ korun dostane od státu dotaci cca 30 milionÛ korun, není jeho povinností mít alespoÀ financování této akce v pofiádku? A nesvûdãí celá tahle kauza o tom, Ïe mají na radnici kapku binec? Dotaz vefiejnosti v tomto duchu byl velmi pohotovû exstarostou eliminován s tím, Ïe diskuzi navrhuje ukonãit a vrátit se k tomuto tématu v ãásti rÛzné, coÏ je docela elegantní zpÛsob, jak to nefie‰it vÛbec. Dal‰í informací bylo, kterak se rybníãek na Vr‰kách ve stfiedu 8.2. zmûnil v obstojné jezero a jak hasiãi ãerpají, aby voda nezatopila okolní nemovitosti. Staãilo málo, jen dva dny oblevy a de‰tû. Nyní snûÏí a tak lze pfiedpokládat, Ïe se situace bude opakovat. MoÏná, Ïe radnici koneãnû dojde, Ïe neÏ dovolí zástavbu Dubeãnice, bylo by prima vyfie‰it de‰Èovou kanalizaci – odtok z rybníãku do Îalovského potoka pfiesnû tak, jak poÏaduje územní plán. Pokud si dobfie vzpomínám, Ekospol ve zvlá‰tním souznûní s radnicí de‰Èovou kanalizaci odmítal s tím, Ïe ze souãasného rybníãku udûlá rybníãek vût‰í – z pasti na jednoho mamuta udûláme past na mamuty tfii. Bez ohledu na to jak je past na tfii mamuty úÏasn˘m a originálním mûstotvorn˘m prvkem, se domnívám, Ïe za podobné situace nebude staãit ani to. Hydria a hasiãi ãerpali i následující dny. Financování téhle akce bude ov‰em nûco stát…. Máme odhlasováno vy‰‰í vodné, stoãné se nefie‰ilo. Pfiitom stoãné je platba za ãi‰tûní odpadních vod v na‰í

4

ROZPOâET MùSTA SCHVÁLEN

CO JE NOVÉHO SE ZÁPACHY VE VUAB ?

Na svém zasedání 8.2. schválilo zastupitelstvo rozpoãet mûsta. Po nûkolika letech bez vût‰ích problémÛ. Bylo to díky tomu, Ïe rozpoãet byl pfiedjednán se v‰emi politick˘mi subjekty v zastupitelstvu a dokonce vût‰inou bylo pfiihlédnuto k jejich pfiipomínkám. Tím není fieãeno, Ïe je v‰e úplnû bez problémÛ. Nejvût‰ím problémem zÛstává mal˘ a nûkdy Ïádn˘ pfiedstih projekce pfied vlastním rozhodnutí o investici. V mnoha pfiípadech zastupitelé rozhodují o investici, která se právû projektuje, nebo se dokonce teprve projektovat bude, nemluvû o územním fiízení atd. Má to za dÛsledek nûkolik nepfiíjemn˘ch vûcí. Nûkteré investice se nestihnou v pfiíslu‰ném roce rozbûhnout nebo dokonãit. Napfiíklad v rozpoãtu mûsta za rok 2005 tak zÛstalo nevyuÏit˘ch cca 12 mil. Kã, které se pfievádûjí do rozpoãtu 2006. Zastupitelé také díky skluzu projekce nûkdy nemají o pfiíslu‰né investici reálnou pfiedstavu. ZároveÀ se daleko snáze Ïádá o dotace, kdyÏ staãí jen sáhnout „do ‰uplíku“. Situace se snad bude postupnû zlep‰ovat, ale zastupitelstvo by mûlo na projekci a pfiípravu investiãních akcí vûnovat více penûz. ZároveÀ by radnice by mûla naplnit usnesení zastupitelstva a pfiedkládat zastupitelstvu stav pfiipravenosti a postup u jednotliv˘ch akcí i tûch, které by mûly b˘t v nejbliωích letech realizovány. A co nás tedy v roce 2006 ãeká. Do konce roku by mûl b˘t obnoven sbûrn˘ dvÛr TS, roz‰ífiena a zrekonstruována matefiská ‰kolka v Pfiemyslovské ulici. Pfiístavek matefiské ‰kolky v ulici Spû‰ného není zprojektován a visí nad ním otazník. Kanalizace, vodovod a povrch by mûl b˘t dokonãeny v celé Levohradecké ulici i kdyÏ ãást se je‰tû projektuje. V ulici Na Pískách se snad stihne provedení kanalizace a vodovodu je v‰ak tfieba zadat archeologick˘ prÛzkum. U kanalizace Pod Koláãovem je v‰echno pfiipraveno a tak stavbû nestojí nic v cestû. Jakmile to poãasí dovolí mûl by b˘t dokonãen areál volného ãasu na starém Ïalovském hfii‰ti. Zkrátka by nemûla pfiijít ani dal‰í dûtská hfii‰tû. V nemocnici by mûla b˘t provedena nová kanalizaãní pfiípojka. TéÏ by mûla b˘t dokonãena rekonstrukce chodníku v NádraÏní ulici a snad se povede chodník v Pfiemyslovské. O chodníku v ãásti ulice Jana Palacha se jedná. Na rekonstrukce v základních ‰kolách je vyãlenûno zhruba 1,5 mil. Kã. Vzhledem k tomu, Ïe navrÏené hfii‰tû u Z· Roztoky je zpracována jen studie, byly pfiipravené 2 mil. Kã pfiesunuty do adresné rezervy. Nûktefií zastupitelé navrhovali vyuÏít pfiipravené peníze na zahájení rekonstrukce ‰kolních jídelen, které nás ãekají v pfií‰tím roce. Vzhledem k objemu rekonstrukce, jehoÏ odhad pfiesahuje 13 mil. Kã mÛÏe b˘t rekonstrukce ãasovû nároãná a mÛÏe dojít k podstatnému omezení provozu jídelen. Je pravdûpodobné, Ïe podle v˘voje rozpoãtu, moÏn˘ch dotací apod. je‰tû zastupitelstvo v prÛbûhu roku v rozpoãtu mûsta provede zmûny. O tûch vás budeme informovat.

(Je jasné, Ïe koexistence mûsta s továrnou patfií k základním otázkám Ïivota Roztok. Proto povaÏujeme za poctivé ãtenáfie pravidelnû informovat o v˘voji je‰tû nedávno dosti zapeklité situaci. Tentokrát jsme se zeptali námûstka generálního fieditele VUAB pro investice Ing.Miroslava Lond˘na) redakce

PrÛmyslová ãistírna odpadních vod – PâOV. Anaerobní prÛmyslová ãistiãka odpadních vod, neboli PâOV byla zprovoznûna ve zku‰ebním provozu opût po témûfi 4 mûsících nucené odstávky dne 2.2.2006. Nábûh se podafiil provozovateli, spoleãnosti Hydria s.r.o., zrealizovat aÏ po nûkolika dnech intenzivního rozmraÏování zejména potrubních systémÛ v dobû, kdy venkovní teploty zvlá‰tû v noci dlouhodobû klesaly pod -15°C. Systém v‰ak od samého poãátku vykazoval takovou úãinnost, Ïe obsah sirovodíku neboli sulfanu, kter˘ i ve velmi mal˘ch koncentracích znaãnû zapáchá, nebyl na v˘stupu ze systému dezodorizace vÛbec detekován a to ani pfii plném zatíÏení prÛmyslové ãistiãky. Po 11 dnech provozu bylo pfiikroãeno také ke kontrolnímu zmûfiení zápachu metodikou, která je v souladu s platnou legislativou. DosaÏen˘ v˘sledek splÀoval i v souãasnosti platn˘, velmi pfiísn˘ zákonn˘ limit, kter˘ je odborníky povaÏován za neudrÏitelnû nízk˘. V pfiedkládané a v souãasnosti schvalované novele vyhlá‰ky je jiÏ opu‰tûn.

Petr Tfiíska

5

Mûfiení obsahu sulfanu jsou nyní rutinnû provádûna podle platné normy 3x t˘dnû za jednotliv˘mi stupni dezodorizaãní linky a to za skrápûcí kolonou, biofiltrem a závûreãn˘m karbofiltrem. Pfiedepsaná limitní hodnota je dosahována ve v‰ech jiÏ po prÛchodu vzdu‰iny biofiltrem. Souãástí procesu schvalování zmûny stavby do trvalého provozu je nutné provést autorizované mûfiení podle poÏadavku, definovaného KÚ a âIÎP. Tato mûfiení byla jiÏ dotãen˘m orgánÛm avizována na 24.02.2006.

SdruÏení nezávisl˘ch kandidátÛ SAKURA ROZTOCK¯ HLAS chápe politiku jako sluÏbu obãanÛm a obci. Nehledáme v postech v zastupitelstvu mûsta osobní v˘hody, jsme lidé schopní vûcného dialogu a nejsme svázáni Ïádn˘mi ideologick˘mi schematy. Správná komunální politika není podle nás ani "pravá" ani "levá", ale slu‰ná a kompetentní. ODS mimo jiné: zpfiístupnit sluÏby obãanÛm a zlep‰it jejich informovanost, podporovat ãinnost rÛzn˘ch zájmov˘ch sdruÏení a zlep‰it koordinaci jejich akcí

V˘sledky autorizovan˘ch mûfiení bychom mûli znát k datu 05.03. Bezprostfiednû po jejich doruãení budou odeslána Mûstskému úfiadu âerno‰ice se Ïádostí o uvedení zmûny stavby do trvalého provozu. Kromû doladûní funkãnosti dezodorizaãního systému budou také dokonãena vyspecifikovaná technická opatfiení, minimalizující fugitivní pachové emise sekundárního charakteru, spojená zejména s distribucí a skladováním separovan˘ch kalÛ a vyãi‰tûním spla‰kové kanalizace v areálu ãistírny. Dokonãení správního fiízení, na jehoÏ konci bude povolení trvalého bezzápachového provozu zafiízení PâOV je pfiedpokládáno na pfielomu mûsíce bfiezna a dubna.

K jednotliv˘m bodÛm: Odchod 11 uãitelÛ ze ‰koly: Pí‰ete, Ïe „jiÏ na jafie r.2005 byl fieditel vyzván KU Sâ a i zfiizovatelem ‰koly, aby organizaci ‰koly uvedl do souladu s obecn˘mi pfiedpisy s pfiihlédnutím k uvolnûn˘m finanãním prostfiedkÛm MÚ na posílení v˘uky nûkter˘m pfiedmûtÛm ve spojen˘ch tfiídách. Podle na‰eho mínûní tento úkol splnil odpovûdnû a profesnû správnû“. O co opíráte va‰e mínûní? Byli bychom velice rádi, pokud byste uvedli o jaké obecné pfiedpisy se jedná. Jediné dva dokumenty, které se na úrovni kraje zab˘vají touto problematikou a které nám jsou známé jsou: „Metodika pfiím˘ch v˘dajÛ“ z 2.3.2005 a „Krajské normativy-pfiímé v˘daje“ rovnûÏ z 2.3.2005. Tyto dokumenty se velice detailnû zaobírají v‰emi aspekty financování ‰kol krajem a v˘raznû nesouhlasí s interpretací, kterou jsme sly‰eli od pana fieditele. Pokud se jedná o druh˘ pilífi financování ‰koly, to je financování z prostfiedkÛ MÚ. Je zaráÏející (pokud publikované údaje byly správné), Ïe ve skuteãnosti na ‰kolu nebyly vyãerpány ani v‰echny prostfiedky plánované mûstsk˘m rozpoãtem na rok 2005. Zvlá‰tû, kdyÏ nám bylo opakovanû prezentováno jak vehementnû pan fieditel bu‰í na mûstskou kasu. Souhlasíme s Vámi, Ïe práci uãitele mohou objektivnû zhodnotit pouze ‰kolské orgány k tomu urãené. ProtoÏe poslední inspekce probûhla v listopadu 2002 a bohuÏel není Ïádná novûj‰í, je tfieba pfiihlédnout alespoÀ k této. Zvlá‰tû vzhledem k tomu, Ïe vût‰ina uãitelÛ, kter˘ch se odchody t˘kaly, v dobû inspekce ve ‰kole pÛsobila. V závûru této zprávy je uvedeno: „Z celkového poãtu 27 hospitovan˘ch hodin byly jen ãtyfii hodiny vyuãovány uãitelkami bez odborné a pedagogické zpÛsobilosti. Vûková struktura pedagogického sboru je vyváÏená.“ Kladnû hodnoceno vysoké procento muÏÛ s praxí kolem 10 ti let.. Z takto hodnocen˘ch, se dvou uãitelÛ ãe‰tiny t˘ká propu‰tûní z dÛvodu „nadbyteãnosti“. Paradoxem ov‰em je , Ïe místo nich uãí ãe‰tinu uãitelka s dosud nedokonãen˘m vzdûláním. Zástupcem fieditele ‰koly byl ustanoven uãitel s nulovou praxí a dosud nedokonãen˘m vzdûláním. Místo pana uãitele Cihláfie opût pfiijata náhrada bez ukonãeného vzdûlání. NezpochybÀujeme variantu, Ïe v˘uka pomocí studentÛ mÛÏe oÏivit a rozpohybovat stojaté vody, ale trváme na tom Ïe je to moÏné pouze ve stabilizovaném kolektivu a nikoliv jako pátefi systému. Teze o tom, Ïe ‰kola má nyní nejvy‰‰í kvalifikovanost uãitelÛ, nám jsou pfiedkládány bez dÛkazÛ a bliωí specifikace a s ohledem na v˘‰e uvedené si tím nejsme jisti. Dfiíve byly údaje

Sprejová su‰árna NIRO. Dne 2.2. bylo vydáno rozhodnutí o povolení zku‰ebního provozu nové absorpãní jednotky pro eliminaci zápachu na dobu 3 mûsícÛ s podmínkou dosaÏení pfiedepsan˘ch emisních limitÛ a splnûní platného limitu pro úroveÀ zápachu, stejného, jako pro PâOV. JiÏ v prÛbûhu prvních 14 dní zku‰ebního provozu bylo dosaÏeno zásadní pozitivní zmûny v pachovém zatíÏení na v˘duchu ze zafiízení. PrÛbûÏná technická mûfiení dodavatele zafiízení, uskuteãnûná v prÛbûhu odlaìování technologie absorpce v jednotliv˘ch stupních prokázala jiÏ v zahajovacím období stále se sniÏující hodnotu zápachu, fiádovû jiÏ na v úrovni platného limitu. Autorizovaná mûfiení budou uskuteãnûna na konci bfiezna. Ing. M. Lond˘n 17.02.2006

Reakce petiãního v˘boru na odpovûì mûstské rady na petici ã. 2 rodiãÛ a zákonn˘ch zástupcÛ ÏákÛ Základní ‰koly Roztoky za urychlené a komplexní fie‰ení kritické situace na základní ‰kole Roztoky : VáÏen˘ pane starosto, dne 24.1.2006 jsme obdrÏeli odpovûì rady mûsta na petici rodiãÛ ã.2. Musíme konstatovat, Ïe odpovûì povaÏujeme za zcela nedostateãnou. Zdá se nám nedÛstojné vrcholné reprezentace mûsta odpovûdût zpÛsobem, kter˘ v podstatû kopíruje vyjádfiení pana fieditele, vãetnû nepravdiv˘ch v˘rokÛ, bez toho aby si nûkteré skuteãnosti alespoÀ ovûfiila. ProtoÏe lidská pamûÈ je krátká, pfiipomínáme Vám s ãím jste na radnici vstupovali:

6

o kvalifikovanosti uãitelÛ souãástí v˘roãní zprávy ‰koly. V té leto‰ní tuto informaci, mimo jiné, také postrádáme. Destabilizace pedagogického sboru: Pokud bychom i pfiijali vysvûtlení, Ïe 11 uãitelÛ, ktefií ode‰li v létû, bylo cílen˘m a ku prospûchu vûci smûfiujícím opatfiením pana fieditele, jak si vysvûtlit odchod dal‰ích 3 pracovníkÛ (nejen pana Cihláfie) na podzim? Bagatelizace tohoto problému, ze strany mûsta, na problém profesní neshody svûdãí o naprostém nepochopení, nebo nezájmu pochopit co se dûje. Nekontrolovan˘ odliv ÏákÛ: Vysvûtlovat odchod ÏákÛ tím, Ïe rodiãe zapisují dûti jinam a fieditelé ostatních ‰kol nepodávají informace fiediteli spádové ‰koly a není tudíÏ moÏno vyãíslit ekonomickou ztrátu ‰koly, povaÏujeme za v˘smûch. Teoretizovat o tom, kolik dûtí nebylo zapsáno do Roztok na ‰kolu, by nás ani ve snu nenapadlo. Údaje které jsme uvádûli jsou údaje, které se t˘kají pouze uÏ dfiíve zapsan˘ch ÏákÛ. To znamená minimálnû 57 ÏákÛ, ktefií byli zapsáni ve ‰kole v Roztokách, chodili do této ‰koly a bûhem docházky (v období ãerven 04-záfií 05) ode‰li jinam. Pro porovnání uvádíme údaj z jiÏ zmiÀovaného ‰kolního roku 2002/2003. Ve ‰kolním roce 2002/2003 bylo pfiijato celkem 13 dûtí na víceletá gymnázia, nebo jazykovou ‰kolu. (V˘roãní zpráva ‰koly 2002/2003) Tento údaj uÏ se v dal‰ích v˘roãních zprávách neopakuje. Pfiesto, Ïe ve ‰kolním roce 2002/2003 ze ‰koly ode‰lo 13 dûtí, celkov˘ poãet dûtí ve ‰kole poklesl pouze o ‰est. Ve ‰kolním roce 2004/2005 nebyl zvefiejnûn údaj, kolik dûtí se dostalo na víceletá gymnázia, nebo jazykovou ‰kolu (z dostupn˘ch informací to není ani polovina poãtu z roku 02/03), pfiesto pokles poãtu dûtí v jednotliv˘ch tfiídách je témûfi desetinásobnû vy‰‰í. Zhor‰ení komunikace s rodiãovskou vefiejností: Musíme konstatovat, Ïe za úroveÀ komunikace nepovaÏujeme to, jaké mnoÏství informací dostáváme, ale jak jsou tyto informace relevantní. Pokládáme za úsmûvnou Va‰i informaci, Ïe probûhly 4x schÛzky v rámci celé ‰koly a 2x tfiídní schÛzky jednotliv˘ch tfiíd, meetingy s vedením ‰koly za pfiítomnosti zástupcÛ ·R a mûsta. Ve ‰kole je 15 tfiíd, pokud nepoãítáme speciální tfiídy. Opticky by vypadalo je‰tû daleko lépe, kdybyste napsali, Ïe probûhlo 30 tfiídních schÛzek. Ale bez legrace. My jako rodiãe víme o 2 schÛzkách v kaÏdé tfiídû. Informace o setkáních s fieditelem ‰koly byly rodiãÛm sdûleny hodinu pfied zaãátkem tohoto setkání na tfiídní schÛzce. K meetingÛm s vedením ‰koly za pfiítomnosti zástupcÛ ·R a mûsta se dostaneme. Nበpohled na komunikaci s fieditelem je tento: Druhého ãervna byli rodiãe pozváni na tfiídní aktiv (poznámka:úãast nutná). Ponechme stranou, Ïe to bylo v ãase, kdy znaãná ãást rodiãÛ je‰tû pracuje a museli se tudíÏ uvolÀovat z práce. Pfiesto se zúãastnila drtivá vût‰ina rodiãÛ. Bez jediného slova vysvûtlení, co udûlal pro to, aby k této situaci nedo‰lo, fieditel rodiãÛm sdûlil, Ïe jako statutární zástupce a správce pfiíslu‰né kapitoly rozpoãtu rozhodl o slouãení tfiíd. Po pÛlhodinû ode‰el s tím, Ïe má dal‰í jednání. Toto je zpÛsob komunikace pana fieditele. Rodiãe se s tímto pfiístupem nesmífiili a vyvolali dal‰í jednání, tentokrát za pfiítomnosti pana starosty. Opût úãast více neÏ hojná. Opût stejn˘ zpÛsob komunikace pana fieditele, pouze s tím rozdílem, Ïe tentokrát neode‰el upro-

stfied jednání. Ov‰em, dá se to vysvûtlovat jako v˘razn˘ pokrok v jednání pana fieditele a schopnost jeho reflexe. Probûhla dal‰í jednání za pfiítomnosti rodiãÛ na zastupitelstvu mûsta a v˘sledkem bylo vyjádfiení mûsta: „Rada mûsta reflektuje vznesené kritické pfiipomínky k práci fieditele základní ‰koly, neshledává v‰ak Ïádné zákonné dÛvody (ve smyslu ‰kolského zákona) k jeho odvolání“. Poãet zúãastnûn˘ch rodiãÛ na v‰ech dal‰ích akcích odpovídal mífie rezignace rodiãovské vefiejnosti. (Tfii mûsíce upozorÀovat na chyby a dovolávat se fie‰ení situace ve jménu budoucnosti sv˘ch dûtí, naráÏet neustále na naprost˘ nezájem a odvolávání se na ‰patn˘ zákon, chce uÏ jistou dávku masochismu) Je‰tû nûkolik poznámek ke komunikaci. 1.záfií se nedostala druÏina v Îalovû dokonce ani na nûkolik prvÀáãkÛ. Maminky tûchto prvÀáãkÛ ‰ly za fieditelem, nebyly pfiijaty s odÛvodnûním, Ïe nemá ãas.Pokud jste pozapomnûli, proã dávají rodiãe dûti do druÏiny, dovolte pfiipomenout. Je to vût‰inou proto, Ïe pracují a doma nemají babiãku aby jim dítû pohlídala. Nechat dítû poflakovat po mûstû, nebo bez dozoru doma se jim nezdá jako ideální a proto volí druÏinu. Pro pana fieditele je moÏná termín 12.9., kdy zaujal k této problematice stanovisko, manaÏersk˘m v˘konem roku, ale vûfite tomu, Ïe pro rodiãe to taková legrace není. Jsme si vûdomi, Ïe ‰kola není povinna druÏinu zfiizovat. Pokud ji v‰ak zfiídí, je ze zákona povinna dodrÏovat v‰echny pfiedpisy s tím související. KdyÏ se podíváte na zápisy ‰kolské rady, zjistíte, Ïe problematice druÏiny je vûnován vÏdy minimálnû jeden bod s rÛzn˘mi doporuãeními. Do dne‰ního dne není vyfie‰eno. 27.9. se konala ve ‰kole diskuse o koncepci ‰koly. Je pravda, Ïe tam bylo málo rodiãÛ, ale je také pravda Ïe tam nebyl nikdo ze ‰kolské komise a odpovûdn˘ch pracovníkÛ. Je nutno ocenit pfiítomnost pana místostarosty Huka, aãkoliv na druhou stranu je zaráÏející fakt, Ïe zcela pfie‰el skuteãnost, Ïe pan fieditel rodiãe dezinformoval. (Jednalo se o informaci ohlednû druÏiny. ¤editel tvrdil, Ïe neexistuje Ïádn˘ právní dokument upravující poãet dûtí na jednoho pedagogického pracovníka pfii pobytu mimo místo, kde ‰kola zaji‰Èuje v˘uku a tudíÏ v druÏinû mÛÏe b˘t 30 a více dûtí. O tomto hovofií vyhlá‰ka ã. 48/2005 Sb. ze dne 18.ledna 2005 o základním vzdûlávání. Variantu, Ïe by tento dokument neznal, nelze u pana magistra Vody pfiedpokládat). O dnu otevfien˘ch dvefií 10.1. byli rodiãe informováni v pátek 6.1. Nevíme jak kde, ale zafiídit si ze dne na den volno, je pro znaãnou ãást rodiãÛ více neÏ obtíÏn˘ úkol. O této akci ‰kola vûdûla aÏ takto pozdû? Toto v‰e povaÏujeme za daleko prÛkaznûj‰í hodnocení komunikace, neÏ poãet ãlánkÛ a aktualizací webového prostfiedí ‰koly. NedÛvûra rodiãovské vefiejnosti ve zpÛsobilost ‰koly……. : V tomto bodû je opût citováno stanovisko fieditele bez ovûfiení. Napfi. V prosinci 2004 (dle hodnocení SCIO) Ïáci 9.tfiídy dosahovali pouze 94% úrovnû prÛmûru ve Stfiedoãeském kraji.

7

V bfieznu 2004 (dle hodnocení Kalibro) Ïáci 9. tfiídy dosahovali pouze 85% úrovnû prÛmûru v âR (Podklady V˘roãní zprávy ‰koly) Tyto v˘sledky nelze oznaãit za prÛmûrné, ani se znaãnou dávkou optimismu. Jsou o to víc alarmující, Ïe se jedná o deváté tfiídy tûsnû pfied pfiijímacími zkou‰kami a ostfie kontrastují s kladn˘m hodnocením ‰koly z matematiky pfii poslední inspekci. Vypsání v˘bûrového fiízení na nového fieditele ‰koly: Tento odstavec je oznaãen bombou (jako odráÏka). Opravdu, to je bomba. K tomu není co dodat. Doporuãujeme Radû mûsta ãlánek v MF Dnes z 19. ledna leto‰ního roku, o odvolání fieditele Z· Tusarova v Hole‰ovicích (uvefiejnûn také na diskusním fóru mûsta).

• Topíme se v polemikách, zda ode‰lo ze Z· více nebo ménû ÏákÛ a zda jsme jako rodiãe vÛbec schopni posoudit kvalitu v˘uky na Z· v Roztokách. Pfiístup k fie‰ení na‰eho problému je témûfi uráÏející. • Dovolte, abychom pro pofiádek upfiesnili : jako zákonní zástupci na‰ich dûtí máme právo na svÛj názor, máme i povinnost zasáhnout v pfiípadû, Ïe v˘voj situace ve ‰kole mÛÏe mít negativní vliv na na‰e dûti. Soudû podle podpisové akce ÏákÛ nûkter˘ch tfiíd druhého stupnû, tato situace vznikla. • Je omylem domnívat se, Ïe na povinnost hájit své dûti rezignujeme. Tvrdíme, Ïe zfiizovatel nese odpovûdnost za jednání manaÏera, kterého dosadil do funkce a není schopen ho fiídit. Tvrdíme, Ïe odpovûì mûstské rady na na‰i petici je povrchní a neuspokojivá. DokáÏeme dnes posoudit roli jednotliv˘ch ãlenÛ rady mûsta v této kauze a víme, Ïe je nemÛÏeme házet do jednoho pytle. Nicménû doporuãujeme v‰em v tomto pfiedvolebním ãase, aby se zamysleli nad tím, jak jednotliví ãlenové mûstské rady naplÀují svûfien˘ mandát a jak se projevuje jejich snaha fie‰it problémy obãanÛ ve vûcech tak citliv˘ch, jak˘mi jsou bezesporu otázky spojené s v˘chovou jejich dûtí. To je otázka obecnû pro kaÏdého, kdo pÛjde volit, zejména ale pro ãlenskou základnu tûch politick˘ch stran, které pfii fie‰ení kauzy ‰kola hrají rozhodující roli. • TakÏe na‰e úsilí o zmûny v systému fiízení a podpory Z· v Roztokách nekonãí, jen se roz‰ifiuje o dal‰í a dal‰í poznatky o úloze jednotliv˘ch osob ãi politick˘ch uskupení a na‰ím cílem bude tyto poznatky vefiejnû prezentovat. Doporuãujeme v‰em voliãÛm v Roztokách - zeptejte se svého radního, jaké stanovisko v této kauze zaujímá a proã. Nebudete moÏná ani potfiebovat ãíst tu spoustu pfiedvolebních letákÛ, kter˘mi se brzy zaplní va‰e po‰tovní schránky ....

Shrneme-li situaci po pÛlroãním jednání mezi petiãním v˘borem a mûstskou radou dovolte nám konstatovat: • Oprávnûnû pochybujeme o tom, Ïe mûstská rada dÛkladnû prostudovala na‰e argumenty a vyvinula jakoukoli snahu si je ovûfiit nebo na jejich základû jednat. Uvedená odpovûì na na‰i petici je toho naprosto zjevn˘m dÛkazem. Kvalifikované argumenty chybí a zjevnû jsou pouÏity pouze argumenty pana fieditele. Po pÛl roku trvajících jednáních opravdu záfin˘ pfiíklad vztahu radní - obãan • Na‰e iniciativa vznikla poté, co se na mûsto obrátili samotní ãlenové pedagogického sboru s Ïádostí o fie‰ení situace ve ‰kole. Jejich prosba o pomoc ani 600 podpisÛ obãanÛ nepfiinesly do dne‰ního dne jin˘ v˘sledek, neÏ blíÏe nespecifikovanou dohodu o odchodu pana fieditele Vody, ov‰em aÏ po konci ‰kolního roku. • Od poãátku vzniku problémÛ ve ‰kole bylo jasné, Ïe nám jde zejména o udrÏení nûkter˘ch námi cenûn˘ch pedagogÛ a adekvátní podporu ‰koly ze strany mûsta. Po pÛl roce tu máme situaci, kdy pan fieditel je údajnû ochoten pfiijmout zpût uãitele Cihláfie pouze za podmínky, Ïe bude potvrzen i nadále ve své funkci a mûstská rada i ‰kolská rada porvrzují svrchovanost jeho rozhodnutí v personální oblasti. Nechce se nám zdát vÛbec moÏn˘m, tímto zpÛsobem „obchodovat“. Je vÛbec moÏné poãítat s podporou mûstsk˘ch radních ãi ‰kolské rady? Zfiejmû nikoli. Dokonce se nám zdá, Ïe celou na‰i iniciativu chápou jako kfiivdu vÛãi panu fiediteli a v Ïádném pfiípadû si nepfiipou‰tûjí svoji jednoznaãnou odpovûdnost za souãasnou situaci. Pokud by totiÏ uãiteli avizované problémy byly fie‰eny ihned a dÛslednû, nemusela se situace vyhrotit do dne‰ní podoby. Je tfieba si uvûdomit, kdo pana fieditele do jeho pozice dosadil a jak˘m zpÛsobem následnû kontroloval a korigoval jeho ãinnost. Nebo ve‰keré závazky zfiizovatele konãí jmenováním manaÏera? Je vÛbec moÏné, Ïe mûstská rada se ve sv˘ch fie‰eních vÛbec nezab˘vá lidsk˘m rozmûrem celé kauzy a vÛbec nebere v potaz situaci dûtí a jejich uãitelÛ, ktefií jako první upozornili na problémy v Z· Roztoky?

Závûrem Vám dûkujeme za Va‰i osobní snahu záleÏitosti na‰í petice fie‰it, nicménû dosavadní v˘sledky nás nemohou ani uklidnit ani uspokojit. Tato kauza nás stojí a bude stát mnoho ãasu a energie, ale znova opakujeme, Ïe na‰e motivace je velmi silná.

Za petiãní v˘bor : Ing. Jifií BlaÏek, Jiráskova 1317 tel. 602 269 656, [email protected] Dagmar ·indeláfiová, âapkova 1625 tel. 608 532 429, [email protected] Ing. Stanislav Blecha, Úholiãky 235 tel. 602 308 755, [email protected] Ing. Bronislav ·afafiík, Hálkova 567 tel. 602 225 435, [email protected]

8

lou tekutinou a problém je na svûtû. Zem vodu nepfiijímá a stále jí pfiib˘vá. Voda marnû hledá svÛj pfiirozen˘ odtok smûrem k PotokÛm. Kdo nás zachrání........? Chudáci hasiãi a fiidiãi pfiivolan˘ch cisteren, ktefií odváÏejí nasátou hnûdou tekutinu do potoka za novû postaven˘ podjezd pod tratí. Zde se dostávají do kontaktu s policií, pfiivolanou pozorn˘m obãanem, „co tam ti lotfii vylévají za ‰pínu“. Vydejme se o 10 let zpût do poloviny devadesát˘ch let minulého století. Abychom pochopili,kde se stala chyba. V této dobû se totiÏ zaãíná realizovat pomûrnû velká investice spádové kanalizace, ke které se zároveÀ pfiidává dal‰í potrubí, které bude slouÏit tlakovému ãerpání spla‰kÛ zpût od Potok na vrchol Zaorálkovy ulice. V této ulici byla jiÏ dfiíve poloÏena roura, která odvádûla jako pfiepad de‰Èovou vodu z rybníãku, kamsi do uliãky V úvoze a dále do Potok. Tato vodoteã byla ale nemilosrdnû rozbita bagry, provádûjící ve zmínûné ulici v˘kop pro budoucí spla‰kovou kanalizaci. Vrchol lidské nabubfielosti tak vytváfií dal‰í hráz staleté pamûti vody. Nic na tom nezmûní ani zoufal˘ v˘kfiik pana starosty do kamery TV NOVA „ãtyfiicet let to nepamatuji!“ S tím se dá ale tûÏko souhlasit, kdyÏ za posledních právû 10 let byl rybníãek nûkolikrát pln˘, dokonce i v létû. V tûchto zvlá‰tních pfiípadech mám velké pochybnosti, jak budou plnit funkci dnes tolik propagované vsakovací plochy. Prosím, chovejme se pokornû a zahoìme nabubfielost, pokud nechceme mít dal‰í pfiekvapení. Voda na rozdíl od nás pamûÈ neztrácí, teãe a teãe........ Franti‰ek ·ulc

TEâE VODA TEâE ... Ve dnech 8. a 9. února 2006 nás pfiekvapil dal‰í z vrtochÛ leto‰ní zimy.Po pfiedchozích dnech pomûrnû siln˘ch mrazÛ,pfii‰lo oteplení nad nulu a s ním i vytrval˘ dé‰È.V tomto momentû do hloubky promrzlá zem, nepfiijala nabízenou vláhu. Voda okamÏitû na celém povrchu pole na Dubeãnici zaãala vytváfiet ledov˘ povrch. Dal‰í de‰Èové kapky,které nestaãily zmrznout se – jak je u vody zvykem – vydaly s kopce dolÛ. V tuto chvíli muselo nutnû dojít k zv˘‰enému pfiítoku vody do míst,kde jsme sv˘m lidsk˘m promy‰len˘m jednáním vytvofiili vodû pfiekáÏky,které nerespektují staletou pamûÈ vody. V odpoledních hodinách 8.2. tak zaãal stékat vytrval˘ potÛãek zahnûdlé vody roklí smûrem k Maxmiliánce. A pro vodu zaãíná první lidská hráz. Rukou ãlovûka vytvofien˘ pfiíkop neumoÏÀuje vodû protéci do potoka. Malá fiíãka je nucena odboãit pfiíkopem doleva a pokraãovat po silnici od Maxmiliánky ulicí v Tichém údolí.Zde z ãásti ztrácí jílové sloÏky a vytváfií náledí. Dal‰í ãást vodního pfiítoku, kter˘ nestaãil zmrznout na vozovce pokraãuje dál do zatáãky za domem ã.11. Zde ãásteãnû odtéká dvûma kanalizaãními vstupy a zároveÀ vytváfií v pomûrnû nebezpeãném místû u druhé vpusti malé jezero, které po ‰patnû vytvofieném spádu vozovky, ãásteãnû mrzne. Pfiekvapením v‰ak není konec! Na opaãném konci pole smûrem k rybníãku stéká dal‰í masa vody po zmrzlém terénu. Rybníãek se plní zahnûd-

9

P¤EâETLI JSME ZA VÁS ...

KULTURA

V této rubrice bychom se chtûli vûnovat tématÛm, které se nás zdánlivû net˘kají, pfiesahují rámec mûsta, ale jejich dÛsledkÛm se nevyhneme. Zasáhnou nás dfiíve ãi pozdûji, více – ãi ménû. Chceme vás informovat i o zajímavostech ze souãasnosti i minulosti. Prostû vás upozornit na témata a problémy, které vám moÏná unikly, nebo si na nû vzpomínáte jen obrysovû. Samozfiejmû tu nemohou chybût ani úsmûvná ohlédnutí za uplynul˘m ãasem. A protoÏe je únor, vybrali jsme dnes roztomil˘ zápis ze sklonku 19.století o poãátcích zimních sportÛ v âechách…

CHRÎOVÉ BRUTÁLNÍ SLOUPEK (tentokrát o jízdû za metalem) Zaãalo to v roce 1997. Propadla jsem tehdy panice, Ïe Rolling Stones patrnû do Prahy ten rok nepfiijedou a Ïe by tedy bylo dobré porozhlédnout se po okolí. ÚÏasn˘ nápad !Tehdy to ov‰em byla docela nároãná akce – vstupenka pfies Internet objednat ‰la, ale byla k zaslání jen kur˘rem (mimochodem placeno na tfiikrát, protoÏe nûmeck˘ internetov˘ portál nebyl pfiipraven na zákazníky z âech a trvalo dost dlouho, neÏ jsme si vyjasnili, kam se vstupenka má vlastnû zaslat), vlaková jízdenka pfies âedok a hotel aÏ na místû. A to se jednalo jen o Lipsko. Za tûch pár let je ale v‰echno jinak: pfies Internet se dá spolehlivû zajistit prakticky v‰echno, online platební systémy uÏ s âeskou republikou poãítají, portály prodávající vstupenky na koncerty po Evropû jsou spolehlivé a je‰tû vám dávají automaticky vûdût, kdy a kde je jak˘ zajímav˘ koncert – pokud si tedy vhodnû zvolíte osobní nastavení takové sluÏby, ceny vlakov˘ch spojení ‰ly smûrem na Nûmecko v˘raznû dolÛ a vlaky jsou pfiitom rychlej‰í a v neposlední fiadû se objevil fenomén levn˘ch leteck˘ch spoleãností. Jestli tedy nûkomu vdûãím za to velké mnoÏství na otoãku absolvovan˘ch koncertÛ a festivalÛ v posledních letech, pak to nejsou jen Deutsche Bahn a âeské dráhy, ale zejména letecká spoleãnost easyJet. Loni na podzim mi v poãítaãi pfiistálo jedno takové automatické oznámení, a sice z britského portálu GetLive.co.uk oznamující únorov˘ koncert brazilskoamerické skupiny Soulfly v lond˘nském klubu Astoria na 157 Charing Cross Road. Astoria je dlouhodobû na ‰piãce mezi kluby v Lond˘nû a jiÏ dfiív jsem mûla to potû‰ení v nûm absolvovat jednodenní hard core a punk festival. Je‰tû dnes na tu akci s láskou vzpomínám. Jin˘mi slovy, téhle kombinaci se prostû nedalo odolat. V tom samém poãítaãi jsem si tedy v rychlosti pro‰la závazky a plánované akce na … ehm … rok 2006, najela na web easyJet.com, zjistila ceny letenek na zvolené datum 7. února tam a 8. února zpût a zarezervovala zpáteãní letenku v celkové cenû niωí, neÏ by byl autobus (1920 Kã vãetnû leti‰tních poplatkÛ). Po této transakci následovalo objednání vstupenky (15 liber) pfies GetLive.co.uk no a pak je‰tû hotel na jednu noc (55 liber) na Piccadilly Circus, protoÏe je to pû‰ky ke klubu Astoria prakticky kousek. A pak uÏ jsem jen doufala, Ïe mi do toho v únoru nic nevleze. Tedy skoro vlezlo – práce. JenÏe na druhou stranu starou dovolenou si stejnû musím vybrat a ty dva dny dovolené si ãlovûk stejnû nakonec napracuje. TakÏe o co jde. ProtoÏe mi letadlo letûlo pfied polednem, za‰la jsem si v klidu je‰tû ráno na svou pravidelnou kávu a croissant do bistra Pohoda, skoãila na autobus, na leti‰ti jsem byla prakticky za chvíli a letadlo letûlo na ãas (coÏ je u tûchto levn˘ch spoleãností docela zajímav˘ úkaz – je‰tû se mi nestalo, Ïe by mûl Lond˘n zpoÏdûní) – a to i pfies hrozící snûhovou kalamitu.

POâÁTKY LYÎNÍKÒ V âECHÁCH Zimní olympiáda v Turinu uÏ skonãila a tak jsme hledali zaãátky zimních sportÛ v âechách. Zajímavosti jsme na‰li v ãasopisu ORBIS - Zemû Koruny âeské ã.1/1996 a na‰li jsme tam stránky z deníku Josefa Rösslera-Ofiovského z konce 19.století. Poãátkem roku 1887 si objednal v Norsku a ·védsku ceník bruslí a k tomu mu poslali je‰tû nabídku lyÏí. Objednal si je také a kdyÏ zásilka pfii‰la na C.K. celnici. celníci si nevûdûli rady a tak je proclili jako lodní vesla .... Pfiepisujeme podle rukopisu i s dobov˘m slohem a pravopisem : ... V zimû 1887 - 1888 - 1889 jsem nauãil dohromady pfies 15 kamarádÛ jezditi na lyÏích. - Balcar zavádí slovo "lyÏe" ! ( ãeské a ruské slovo ). V‰echny v˘jezdy a zÛãastnûné osoby jsem osobnû zapisoval do zvlá‰tní knihy Ski Klubové k tomuto úãeli zaloÏené : / lyha, lyhy, lyÏiny, lyÏiãky, lejhy /: Bruslení bylo jiÏ v té dobû v Praze zavedené, ale mlad˘ J.R.O. nebyl spokojen a v listopadu 1888 si zapsal do deníku : ... Koupené Jaxónky ( vzpomínáte je‰tû na v˘raz "dÏeksny"? ) jsem dal u noÏífie pfiedûlati dle mého udání : 1. SníÏiti ze 3 cm na 2 cm vzadu a napfied na 1 cm 9 mm. 2. Nabrousiti na rovno. 3. ·nekovici ufiíznouti... Nejãist‰í typus závodní pro krátkou distanci. Tenkrát byla monarchie a tak 14.12. zapsal v jiÏních krajích , nûkde na Istrii : Ve 2 1/2 podruhé v "Brãi-Dol". Ve 1/4 4 pfii‰la spoleãnost, páni a dámy ( 14 osob ) a bruslilo se vesele aÏ do 1/2 5. Pak na sladké bílé víno do Obãino. Zde zaloÏen "Karst Klub" a hned zvoleni funkcionáfii: Reinfeld (Maìar) pfiedseda, dal‰í funkce Styx (VídeÀák), já (Praha), Ugo Mentoni a Umberto de Astris. Po 9 v Terstu per Scala santa. Ve 4h bylo odpoledne v Obãinû - 15°. DívákÛ jsme mûli dost. Byli to italiáni, turisti "Unione Gimnasticy". Nûktefií z nich vidûli poprvé brusliti ! Reprodukujeme kresbu J.R.Ofiovského, jak zakládání Karst Klubu ilustroval, takÏe ti turisti "italiáni" jenom koukali !

10

Z leti‰tû Stansted do centra Lond˘na je to skoro dvû hodiny, ale i tak jsem do hotelu dorazila brzy odpoledne, v klidu se ubytovala, za‰la po knihkupectvích a pak na veãefii do velmi pfiíjemné prosklené kavárny poblíÏ Leicester Square, kde mají vÏdy nûco pro vegetariány (a obsluha podobnû jako v jin˘ch kavárnách po Anglii mluví anglicky s v˘raznû stfiedoevropsk˘m pfiízvukem). Astoria otvírala v sedm veãer a celkem jsem mûla zato, Ïe kdyÏ se tam podívám hodinu pfied otvírací dobou, bude to tak akorát. To co jsem vidûla ov‰em pfiedãilo oãekávání. Aãkoliv tento klub pojme kolem 1600 lidí, tak had lidí se táhl pfies dobr˘ch 5 blokÛ. Nutno podotknout, Ïe fronta byla poklidná, coÏ ãásteãnû mohlo zpÛsobit i poãasí. ByÈ bylo v Lond˘nû v˘raznû tepleji neÏ v Praze, pofiád bylo jen nûjak˘ch deset stupÀÛ a lehce pr‰elo. Na tûchto koncertech je zajímavé sledovat, jak se publikum mûní mûsto

vhodnûj‰í kapelu jako pfiedskokana. Zvuk byl naprosto dokonal˘, Skindred hráli vûci ze svého zatím jediného alba a nového singlu a publikum naprosto nadchli. Teprve asi v pÛl desáté pfii‰li na fiadu Soulfly. Tahle kapela nikdy nezklame - tedy pokud mají alespoÀ trochu slu‰né nazvuãení (‰patn˘ co do zvuku byl jejich koncert pfied tu‰ím dvûmi lety, kdy dûlali pfiedkapelu Judas Priest v Praze – ov‰em tam bylo stejnû stra‰né i publikum, ale to je jiná kapitola). Aãkoliv se koncert konal v rámci turné k jejich novému albu Dark Ages, hráli ve vyváÏeném pomûru skladby ze v‰ech pûti alb – a hráli je zatracenû dobfie. Oproti deskám na koncertech trochu ustupuje urãitá rytmická hravost (kombinace etno rytmÛ, extrémnûj‰ích forem metalu a dal‰ích vlivÛ) a nastupuje vût‰í pfiímoãarost aÏ nûkam k hard core muzice (nebo prostû core metalu). To hlavní, co pfiipomíná spí‰ kmenov˘ rituál a má v sobû hodnû zvukové a rytmické magie, tak to je na koncertech naprosto zachováno. Koncert zaãal obvykl˘m úvodem a pokraãoval pfies skladby Babylon, Prophecy, Seek 'N' Strike pfies skladby jako Living Sacrifice, Roots Bloody Roots, Jumpdafuckup / Bring It, Mars, Refuse/Resist, Execution Style, bubnové intermezzo s klukem z publika, Bleed a Tree Of Pain s Ritchiem Cavalerou, nevlastním synem Maxe Cavalery, Back To The Primitive, Frontlines, Inner Self, Eye For An Eye … Pfiíjemné bylo, Ïe na seznamu zÛstaly jen tfii skladby od Sepultury a i ty uÏ byly odehrány zcela a naprosto v duchu Soulfly. Nic proti Sepultufie (ostatnû ji uvidím na Velikonoãní pondûlí zde v Praze), ale Maxovi Cavalerovi bylo do urãité doby vyãítáno, Ïe se na star˘ch „hitech“ se Soulfly pfiiÏivuje aÏ parazituje, a Ïe by mûl hrát vûci své nové kapely. CoÏ teì jiÏ jednoznaãnû dûlá. Koncert byl skvûl˘ a publikum také – domÛ se rozhodnû nikomu nechtûlo. V‰ichni jsme se potloukali po sále, aÈ uÏ pod záminkou najití toalet nebo zakotvení u baru. Já navíc je‰tû potfiebovala odhlu‰it u‰i, protoÏe stanovi‰tû hned vedle vûÏe z beden je sice z rÛzn˘ch dÛvodÛ strategické, ale pro organismus ponûkud zatûÏující. Mimochodem, toalety pfii takov˘chto akcích jsou vÏdy vdûãné téma – zde v Astorii byly Dámy v podzemí a dvefie byly v˘raznû oznaãeny letákem s dlouh˘m nápisem vysvûtlujícím, která v‰echna ustanovení platné legislativy vyluãují tyto toalety z kategorie „unisex“, ãímÏ jsou urãeny pouze Ïenám. V dÛsledku tohoto sdûlení (kaÏd˘ totiÏ pfieãetl maximálnû slovo „unisex“) tam byli muÏi / Ïeny tak v pomûru pÛl na pÛl, ale protoÏe za sebou kaÏd˘ fiádnû zavíral dvefie, tak to nikomu nijak zvlá‰È nepfiekáÏelo. Zajímavé bylo sledovat naprosto vzornou symbiozu u umyvadel – mám pocit, Ïe si tam i pánové pudrovali nos. V kaÏdém pfiípadû se kaÏd˘ choval tak, aby druhému nepfiekáÏel, a to je mimochodem nûco, co na Anglii, potaÏmo Británii, miluji. Bez ohledu na ‰patnou povûst fotbalov˘ch chuligánÛ je to zemû velmi slu‰n˘ch, tolerantních a pfiátelsk˘ch lidí. Podobnû jako ostatní jsem se tedy potloukala mezi toaletami a barem, akorát Ïe bar v sále uÏ zavíral. JenÏe, kdyÏ jedno v˘ãepní okénko vidûlo, Ïe je spousta lidí, co má fakt ÏízeÀ (dehydratace na tûchto koncertech je zákonitá), tak se zase otevfielo a barman s úsmûvem alespoÀ rozdával

od mûsta, respektive klub od klubu. Na Soulfly nikdy nechodí (jen) typicky metalové publikum, a to i pfies to, Ïe Max Cavalera, kter˘ má za sebou dlouhou kariéru v brazilské Sepultufie, by mûl v‰echny pfiedpoklady metalisty pfiilákat. MoÏná je hudba Soulfly pfiíli‰ komplikovaná a navíc texty, které jsou fakticky sociálními komentáfii, mají co do obsahu blízko spí‰ k anarcho-punkov˘m a hard core skupinám. TakÏe napfiíklad zatímco zde v Lond˘nû stáli frontu na koncert lidé ve vûku mezi 20 a 30, vizuálnû spí‰ zapadající do kategorie alternativních intelektuálÛ (cokoliv si pod tím pfiedstavíme), tak napfiíklad minul˘ rok v klubu za Chemnitzem bylo osazenstvo v˘hradnû ve vûku do 20 let (tedy kromû mé osoby) a jednoznaãnû spadající do kategorie anarcho-punk. Bez ohledu na vizuální typologii publika, ale mají tyto koncerty jednu vûc spoleãnou – naprosto skvûlou a divokou atmosféru, coÏ ke koncertÛm tohoto typu samozfiejmû patfií. Jedna vûc je v anglick˘ch klubech nepfiíjemná – naprostá tma a pokud se pfii koncertech je‰tû pouÏívají koufiové efekty (coÏ byl pfiípad právû v ten den), tak se prakticky nedá fotografovat. Na druhou stranu mají tyto kluby vesmûs skvûlou akustiku a tím, Ïe mívají je‰tû balkon a pfiípadnû svaÏující se podlahu k pódiu, tak je na podium dobfie vidût i pfii zcela naplnûné kapacitû. Pokud navíc ãlovûk ví, kam si stoupnout, aby se nedostal pfiímo do „oka kotle“ a neskákali mu lidi na hlavu, tak se takov˘ koncert dá i pohodlnû a bez úrazu pfieÏít. Jako pfiedkapela ten veãer hráli brit‰tí Skindred, ktefií sami sebe charakterizují jako reggae punk metal. Velmi trefnû ! V kaÏdém pfiípadû si Soulfly tûÏko mohli zvolit

11

vodu – protoÏe jinak mûl podle pfiedpisu po 23. hodinû veãer zavfieno. Samozfiejmû zdarma. Po ãase jsem se tedy vypotácela ven, za‰la do ‰atny pro kabát a tûÏkou ta‰ku (plnou knih) a z klubu pfies ulici za‰la rovnou do internetové kavárny. Taková dovolená je sice fajn vûc, ale pracovní e-maily se prostû kontrolovat musej …. Do hotelu jsem dorazila ve dvû ráno, v kavárnû v pfiízemí si je‰tû dala kafe: bylo mi jasné, Ïe spát stejnû nebudu, protoÏe na Piccadilly Circus se prostû spát nedá. V noci jsem celkem byla vdûãná za to, Ïe alespoÀ nespustil Ïádn˘ poÏární alarm, coÏ je jinak v tomto hotelu celkem bûÏné a nikdy ãlovûk neví, jestli je fale‰n˘ nebo opravdov˘. Ráno tedy bylo pomûrnû nároãné, ale protoÏe venku bylo sluneãno a celkovû pfiíjemnû, v kavárnû v blízkém knuihkupectví skvûlá káva s toasty, tak jsem se nakonec rychle vzpamatovala. Ve dvû odpoledne jsem uÏ nasedala do autobusu na leti‰tû Stansted a veãer byla zase zpût v Praze. V letadle jsem se je‰tû v ãasopise spoleãnosti EasyJet doãetla, Ïe vefiejné záchodky v âeské republice se fiadí mezi nejlep‰í v zemích EU – respektive v destinacích spoleãnosti easyJet. A pak Ïe není pokrok ! Ostatnû, kdy by si ãlovûk je‰tû pfied nûjak˘mi 15 lety mohl vyrazit na noc na koncert do Lond˘na nebo mohl povaÏovat na‰e vefiejné záchodky za civilizovan˘ kus místa ! Mimochodem – ten koncert Rolling Stones v Lipsku v roce 1997 byl skvûl˘. A to nám na poli pfied pódiem cel˘ch dvanáct hodin pr‰elo. Ale to uÏ by bylo na dal‰í samostatn˘ ãlánek.

"Dobr˘ den, pane králi Václave ... " ... vítala paní redaktorka v nakladatelství technické literatury v polovinû 70. let Václava Krále, kde byl ãast˘m hostem. Této slovní hfiíãky - Václav Král, král ãeského automobilového designu - pfieloÏitelného snad jen do sloven‰tiny, pouÏili novináfii v nekrolozích v fiíjnu minulého roku, kdy ode‰el do designérského nebe. Václav Ïil v Roztokách od roku 1951. Mnoho z tûch, ktefií ho potkávali, jej povaÏovali za místního rodáka. Narodil se v‰ak v Ostravû v roce 1936. V té dobû, vznikala v nedaleké Kopfiivnici osmiválcová Tatra 77 a 87, první sériovû vyrábûn˘ automobil s aerodynamickou

karoserií na svûtû. Zde byl v roce 1897 vyroben i první automobil v rakouské monarchii - Präsident. Ve ·ternberku, také na severní Moravû, se první automobilov˘ závod - Ecce Homo - jel jiÏ v roce 1905. Je snad náhoda, Ïe aerodynamika v konstrukci automobilÛ, znaãka Tatra a motoristické závodûní se staly jeho celoÏivotním osudem? Do povûdomí motoristické vefiejnosti zaãal pronikat od roku 1952, kdy je‰tû jako student Vy‰‰í prÛmyslové ‰koly automobilní a letecké v Mladé Boleslavi uvefiejnil svou první technickou ilustraci v ãasopise Svût motorÛ. A jak pozdûji napsal: ..pod vedením zku‰en˘ch odborn˘ch novináfiÛ jsem nalézal zpÛsob v˘tvarného vyjadfiování exaktních technick˘ch principÛ a problémÛ. Pochopil jsem, Ïe fotografie nikdy nemÛÏe plnû nahradit technickou ilustraci ...". V dal‰ích padesáti letech nejen ve Svûtû motorÛ, ale ve v‰ech motoristick˘ch ãasopisech, které v âechách a na Slovensku vycházely a nûkteré vychází dosud, byly oti‰tûny jeho ilustrace. Barevné kresby závodních automobilÛ, historick˘ch vozÛ Grand Prix, které vycházely v Automobilu a Motoristické souãasnosti, jsou dodnes v archivech sbûratelÛ. Tehdej‰í polygrafie umoÏÀovala barevn˘ tisk jen v omezené mífie a proto mûly velk˘ ãtenáfisk˘ ohlas. Sám pozdûji uznával, Ïe jak se roz‰ifiují moÏnosti tisku, takto pojatá ilustrace proti fotografii ztrácí v˘znam a zaãal uvefiejÀovat ãernobílé prÛhledové kresby autokrosov˘ch závodních speciálÛ, coÏ byla v té dobû novû vzniklá motoristická disciplína. Kresby z poãátkÛ ãeskoslovenského autokrosu jsou dnes neoceniteln˘m studijním materiálem. PrÛhledové, tzv. rentgenové kresby byly jeho speci-

Jana ChrÏová (pokraãování - na tato i jiná témata - pfií‰tû)

12

alitou. V této disciplínû dosáhl virtuozity, plnû srovnatelné i s nejlep‰ími svûtov˘mi v˘tvarníky. SnaÏil se o: ...maximální didaktiãnost obrazu, zdÛraznûnou v˘tvarn˘m pojetím a o zpracování optimálního mnoÏství vûcn˘ch informací, i kdyÏ tento zpÛsob grafického vyjadfiování se pohybuje uÏ na samé hranici propagaãní grafiky..." K propagaãní grafice mûl velmi blízko, protoÏe dvacet let pracoval jako vedoucí propagace v Laboratofii bezpeãnosti práce v energetice. Blízkost energetické problematiky pak ovlivnila jeho postoje ke konstrukci automobilÛ s ohledem k ekonomii a ekologii provozu. âasopisy pro dûti a mládeÏ pravidelnû uvefiejÀovaly jeho ãlánky a kresby.V seriálu AÏ jednou ... v ãasopise Ohníãek kladl dÛraz na fantazii mladého ãlovûka, je‰tû neobrou‰enou vlivem ‰kol a Ïivotních zku‰eností. KdyÏ v roce 1994 zaãal pfiedná‰et design na âeském vysokém uãení technickém v Praze, bylo to opût pfiirozené pokraãování jeho dfiívûj‰ích snah a zámûrÛ. V roce 1970 na v˘stavû IEMA v Praze vzbudil velkou pozornost jeho první navrÏen˘ a postaven˘ automobil, MTX buggy pro novou automobilovou disciplinu - autokros. Byl od poãátku stavûn jako závodní speciál. Obdivoval ji i designer Giorgetto Giugiaro, kter˘ na této v˘stavû pfiedstavil svou první kreaci a novou firmu Italdesign. Bylo to setkání dvou lidí, blízk˘ch vûkem i názorem, ale kaÏd˘ pfiece jen pÛsobil v jin˘ch ekonomick˘ch a politick˘ch podmínkách. Nová motoristická disciplína - autokros - jakoby vznikla pro ãeské ruce. Bûhem krátké doby vzniklo nûkolik desítek autokrosov˘ch bugin, mnohdy neskuteãn˘ch konstrukcí a nápadÛ. Tyto, z dne‰ního pohledu kuriozity, v‰ak velice rychle zaãaly konkurovat speciálÛm, postaven˘m ve mladoboleslavské ‰kodovce. Jedním z nich byl i dal‰í vÛz Václava Krále, buggy Baghira. Jako znaãku pouÏil Václav svou pfiezdívku z let skautsk˘ch, ãerného pardála Baghiry z Knihy dÏunglí ... a toto logo pak provázelo v‰echny dal‰í závodní speciály, navrÏené nebo postavené. S touto buggy, krátce s motorem ·koda a pak s motorem Tatra, jezdil po autokrosov˘ch tratích u nás a obãas i v Evropû dal‰ích pût let. Dnes je v muzeu v Kopfiivnici. V té dobû také vznikla jediná kníÏka Václava Krále, Stavba strojÛ pro autokros v SNTL, 1977. Závodním vozÛm se vûnoval celá 70. a 80.léta. V tehdej‰ím svazarmovském Metalexu vznikly jeho designerské úpravy národních formulov˘ch vozÛ ·koda a Easter. Projekt KIN vyuÏíval energii v˘fukov˘ch plynÛ, vyveden˘ch do ejektoru v zadní ãásti karoserie , k odsávání ãásti mezní vrstvy a tak sníÏení vztlakov˘ch sil pod vozidlem, aniÏ bylo nutné navrhovat vnûj‰í pfiítlaãné plochy na karoserii. Svûtoví konstruktéfii v té dobû fie‰ili stejn˘ problém. VÛz MTX Easter, kter˘ jednu sezónu v této úpravû jezdil, princip potvrdil, ale mezinárodní technické pfiedpisy v‰echny podobné úpravy zakázaly. Projekt byl uvefiejnûn v mnoha odborn˘ch ãasopisech v zahraniãí. V roce 1986 byla vyrobena jeho první hraãka, autíãko Scarab, vyrábûná a s úspûchem vyváÏená na zahra-

niãní trhy. Soubor sedmi pojízdn˘ch hraãek futuristick˘ch tvarÛ realizován nebyl, protoÏe po roce 1990 se ve v˘robní závod orientoval jin˘m smûrem. Ale design pÛvodního Scarabu Ïije dál jako Baby Buggy, zvût‰en do rozmûrÛ pro dûti a s motorkem 50 ccm se dodnes prohání po závodních drahách u nás i ve svûtû. Pro firmu Havel v pozdûj‰í dobû navrhl dal‰í buggy pro star‰í dûti a mládeÏ a i tyto kategorie mají své vlastní závody. Vefiejnost pochopitelnû nejvíce zajímají auta, která jsou urãena pro silniãní provoz. RoadsterÛ MTX ·koda, úpravy favorita na otevfien˘ sportovní dvousedadlov˘ vÛz, bylo od roku 1990 vyrobeno nûkolik set a prodávaly se pfiedev‰ím v Nûmecku. Nadûjn˘ pro v˘robu byl dvousedadlov˘ Rebel Dioss, ale bylo ho vyrobeno jen nûkolik kusÛ. V první pol.90.let navrhl a postavil dva supersportovní vozy. které jej asi proslavily nejvíce : MTX Tatra V8 a speedster California/Innotech Mysterro, za kter˘ v roce 1993 získal Národní cenu za design. Byl desítky let pfiesvûdãen, Ïe: "...ten bájeãn˘ tatrováck˘ motor, kter˘ ‰estsettfiináctka nikdy nemohla pofiádnû vyuÏít, zahálí. Tak se spojím s kdek˘m, jen aby oÏil pod kapotou pofiádného vozu ...". Sen se mu splnil a MTX V8 byl na zakázku v malé serii vyrábûn - a uÏ byla vysnûná "Supertatra". Václav v byl uÏ proslul˘ i ve svûtû, ala tak rozdílné a v krátké dobû po sobû vzniklé supersporty pfiekvapily vefiejnost i odborníky. Jeden motoristick˘ novináfi spoãítal, Ïe o Supertatfie v superlativech napsalo 40 svûtov˘ch motoristick˘ch ãasopisÛ rozsáhlé reportáÏe. Neb˘valého zájmu v‰ak Václav vyuÏil pro mnohé pfiekvapiv˘m zpÛsobem - mûl moÏnost deklarovat své názory na spotfiebitelskou skromnost a ekologické my‰lení. "Playboy jezdí za tfii litry !" vizionáfisky tvrdil ve stejnojmenném spoleãenském magazinu. "Musíme zmûnit svÛj Ïivotní styl, pokud chceme jezdit i v budoucnosti. VÏdyÈ spolu s 10 litry benzínu auto spálí i kyslík ze 150 litrÛ vzduchu ..." Projekt malého tfiíkolového vozu Laurint a Klement ( nemûl nic spoleãného ze ‰kodovkou ) se pokusil tuto vizi naplnit. V aerodynamickém tunelu se ãelním odporem vzduchu zafiazoval do kategorie proudov˘ch letounÛ. VÛz vyroben nebyl, ale vizí úsporného automobilu se spolu se studenty na âVUT zab˘val dal‰í léta. Internetová stránka www.vkdesigngroup.com studentÛ a absolventÛ "...ktefií mûli to ‰tûstí, Ïe se mohli ve svém Ïivotû setkat s panem Václavem Králem .." o jejich zamûfiení do budoucna jednoznaãnû vypovídá. Ve vût‰inû sv˘ch dfiívûj‰ích i pozdûj‰ích návrhÛ poãítal s motorem Tatra jako pohonnou jednotkou, kopfiivnická automobilka byla pro nûj kultem. PfiíleÏitost se naskytla hned po revoluci, kdy vznikla spoleãenská potfieba zmûny designu funkcionáfiské ãerné Tatry 613. âtyfii roky kreslil, neúnavnû vyhovoval pfiipomínkám, ale v Tatfie se mûnil pfiedev‰ím management. Pfiesto vÛz vznikl jako prototyp v roce 1994 s názvem Prezident, snad i jako reminiscence na vÛz z roku 1897, vyroben˘ také v jediném exempláfii.

13

To je ale smutnûj‰í kapitola o zániku v˘roby osobních vozÛ v kdysi svûtovû proslulé automobilce. VÏdy optimistick˘ Václav Král poté uÏ asi na znovuzrození Tatry nevûfiil. Pfiesvûdãení, Ïe: "... pod krásn˘m designem musí b˘t pevn˘ základ logiky, techniky a technologie. Jinak je to jen umûní pro umûní ..." uplatÀoval nejen pfii navrhování automobilÛ, ale i mnoha dal‰ích v˘robkÛ, coÏ je ménû známá oblast jeho ãinnosti. Navrhoval tramvaje, kabiny zemûdûlsk˘ch strojÛ, poãítaãové skfiínû, obrábûcí stroje, vinûty na vína, paletov˘ vozík, fritovací hrnec. Jeho poslední v˘znamnû ocenûn˘ projekt, panoramatick˘ v˘tah z roku 2004, jezdí v Malé dvoranû VeletrÏního paláce v Praze Hole‰ovicích, kde jsou umístûny sbírky moderního umûní. Prosklená kabina pro 14 lidí se ze proskleného nástupi‰tû ti‰e vzná‰í prostorem, strojafiská technologie je vidût zvenku i zevnitfi. Funkcionalistickou architekturu z poloviny 20.let minulého stol. respektuje a vyjádfiení odborníka na design, Ïe se snad ani o Ïádn˘ design nejedná, je paradoxnû vysok˘m uznáním tomuto projektu.

P¤EHMAT ... ? KdyÏ se cca pfied osmi lety díky urputnému leadrovi Standovi Valdovi se‰lo pár muzikantÛ, aby si zpfiíjemnili veãery, nikdo z nich asi netu‰il,Ïe pÛjde ãasem o mnohem víc – pravidelná vefiejná vystoupení. Bûhem ãasu do‰lo k nûkolika personálním zmûnám. Nejprve u kontrabasu vystfiídal JoÏku Kuchafie z Turska Petr Marek z Dejvic, pozdûji nahradil Jirku Pavlíka v˘born˘ banjista Milan Svoboda. V r. 2001 pak pfii‰la zpûvaãka Vlaìka Moulíková. V souãasné chvíli tedy hraje kapela ve sloÏení: Stanislav Valda – kytara, zpûv, Petr Marek – basa, Petr VodráÏka –

Retrospektivní v˘stava jeho díla v Roztockém zámku je otevfiena od 4.bfiezna do 21.kvûtna 2006 od 10 do 18 hodin, dennû mimo pondûlí. Je to první z v˘stav k jeho sedmdesátinám, jiÏ bohuÏel nedoÏit˘m. "Jsem vdûãn˘ za to, Ïe mi Ïivot dopfiál tu úÏasnou moÏnost moci v‰echny zku‰enosti a v‰echno to porozumûní bûhu designérského Ïivota pfiedávat sv˘m studentÛm. Mladí by nemûli zaãínat od nuly, ale mûli by navazovat na na‰e v˘sledky. Oni jsou základem nové spoleãnosti, oni budou mít vliv na v˘voj svûta." .......Ïivotní krédo Václava Krále - ãlovûka, tvÛrce a uãitele.

kytara, Jaroslav Drda – housle, zpûv, Milan Svoboda – banjo, Jan Suchopárek – mandolína, Vlaìka Drdová – zpûv. VÏdycky jsem mûl rád kapely, které mûly vyhranûn˘ a stylovû ãist˘ repertoár,zatímco repertoár Pfiehmatu zahrnoval pro mne pfiíli‰ ‰irok˘ zábûr – od klasické country, pfies folk a trampskou píseÀ.Tento svÛj zámûr v‰ak skupina léty obhájila,neboÈ si na‰la své (a dnes jiÏ poãetné) publikum. K tomu ov‰em nemálo pfiispûlo i podstatné zlep‰ení instrumentální i vokální sloÏky souboru. Sly‰et dnes zpívat Pfiehmat sborovû je radost, stejnû jako pûvecká sóla St. Valdy a J.Drdy. Pfiipoãteme-li k tomu standartnû profesionální instrumentální sóla hráãÛ na banjo a mandolínu, není co dodat. Pfiehmat uÏ neh˘be tempem, nepÛsobí rozpaãitû a je vás opravdu schopen rozehfiát. Posun kvality je prostû víc neÏ zfieteln˘. Skuteãnou hvûzdou kapely je v‰ak zpûvaãka Vlaìka Drdová. Je bytostnû i pûvecky vûrohodná, bez póz a afektÛ, s krásn˘m a zvládnut˘m hlasem.Bezpeãné frázování a vûdomí o ãem zpívá z ní dûlá zpûvaãku, kterou jinak na „venkovû“ neusly‰íte.

Stan. Maru‰ák [email protected]

14

Pfiehmat uvidíte nejen ve Zliãínû, nebo v praÏském prestiÏním klubu CI5, ale pfiedev‰ím v Roztokách (Ajmovka,Viktoria atd.). Tak pfiijìte napfi. na 2. Roztock˘ country bál, kter˘ vypukne 4.3. ve 20.hod.v restauraci Na RÛÏku v Îalovû. Bude to stát za to! Pfiehmat – jak se kdysi sebeironicky nazvali- uÏ „pfiehmat“ není – mohou se s ãist˘m svûdomím pfiejmenovat.

zeãku v pûti praÏsk˘ch ãinÏácích, skládala písniãky, pfiepisovala samizdatovou literaturu. Byla sledována a vysl˘chána Státní bezpeãností, jejíÏ nátlak v rÛzn˘ch formách trval aÏ do roku 1989. Figurovala na tzv. Trojanovû ãerné listinû zakázan˘ch hudebníkÛ a skupin. Vyvinula a zdokonalila svÛj osobit˘ styl hry na kytaru - zcela ojedinûl˘ v celosvûtovém mûfiítku. Vzhledem k omezen˘m moÏnostem vefiejnû vystupovat pofiádala bytové koncerty. Po dlouh˘ch procedurách s Pragokoncertem se jí podafiilo vycestovat na festival do Vídnû. Následovalo Dánsko, úspûch na Vokalíze a LP u Pantonu, opût festival v Dánsku, úãinkování v Norsku... V roce 1989 se po podepsání petice za propu‰tûní Václava Havla a Nûkolika vût znovu dostala na ãernou listinu. Po Listopadu nav‰tívila nûkolikrát Japonsko, Nûmecko, ·v˘carsko, Rakousko, Belgii, Holandsko, ·védsko, Francii, Rusko… Koncert se koná 22.3. v 19.00 v Z· Îalov. Jaroslav Drda

Ladislav Kantor

Dal‰í mimofiádn˘ koncert v Îalovû Po J.Hutkovi, Vl.Mertovi, J.Dûdeãkovi, J.Burianovi aj. pozvali tentokrát pofiadatelé (Mûsto pro Ïivot a VPM podpofieni grantem mûsta) dal‰í skvûlou interpretku folkové scény, D.VoÀkovou-Andrtovou. Tfiicet let patfií k nejv˘raznûj‰ím postavám ãeského folku a z posluchaãského povûdomí ji nevymazal ani fakt, Ïe pfied listopadem '89 se objevovala na seznamu zakázan˘ch hudebníkÛ a ani dnes s ní rozhlas a televize neh˘fií. Dagmar VoÀková-Andrtová (narozena 1948 v Hradci Králové). Na pfiání rodiãÛ nastoupila po gymnáziu na pedagogickou fakultu, ale uãitelkou b˘t nechtûla. Zbûhla a ode‰la na horskou boudu do Krkono‰, kde vznikly její první písniãky. V roce 1971 získala v celostátní autorské soutûÏi o pÛvodní píseÀ zvlá‰tní cenu poroty za píseÀ Past˘fika. O rok pozdûji, v téÏe soutûÏi, zvítûzila s písní Sokolníkova dcera. Byla pfiizvána do folkového sdruÏení ·afrán. Postupnû se jí podafiilo proniknout i do televize a nahrávacích studií. V roce 1977 pfiesídlila do Prahy. Bûhem roku, kdy bydlela u Petru‰ky ·ustrové, se setkala s undergroundem a mnoh˘mi disidenty. Dûlala uklí-

15

FOTO-SLOVO NA ZÁVùR Letmé vzkazy zabednûncÛm… Tyhle fotografie jsou jak letmé (boÏí) vzkazy - nám, zabednûncÛm. Pfiíroda nevstoupí ani do ODS, Sakury, VPM ani KSâM. To my musíme koneãnû ohleduplnû vstoupit do pfiírody. ZÛstali jsme my‰lením v ãasech ,,poruãíme vûtru, de‰ti“. Jsme dûti tûch, jimÏ se tak rádi smûjeme. Zru‰ili jsme strouhy u silnic, pûknû je zaasfaltovali nebo ,,zazámkovali“ a ejhle: voda nám teãe po silnici, do zahrad, pod domy… Nasloucháme stavebním odborníkÛm a jejich optimismu o vsakovacích schopnostech terénu – a vida : nic se nevsáklo. Co se asi vsákne, aÏ budou na Dubeãnici domy a asfaltky? Popletli jsme (a nûkde dokonce propojili) spla‰kovou kanalizaci s de‰Èovou (ãímÏ navíc zatûÏujeme nesmyslnû âOV), nebo jsme ji poniãili bagry, zasypali, zabetonovali atd. ·koda, Ïe se to nestalo pfied schvalováním rozpoãtu… Potfiebujeme sice dûtská hfii‰tû, poãítaãe, atletické dráhy, zahrady vÛní, více autobusov˘ch spojení, pomníky, matefiskou ‰kolu, chodníky atd. To v‰echno sice opravdu potfiebujeme, ale asi si budeme muset ,,nechat zajít“. Nejdfiív je totiÏ potfieba dát tohle mûsto do pofiádku. A to z gruntu. A bez pardonu. Ladislav Kantor

DIALOGY

občanů Roztok a Žalova

ÚNOR 2006