Development and Implementation of Intranet in Industrial Company Vývoj a implementace intranetu v průmyslovém podniku

XXX. ASR '2005 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 29, 2005

217

Development and Implementation of Intranet in Industrial Company Vývoj a implementace intranetu v průmyslovém podniku KEDROŇ, Ivan1 & PAVLAS, Roman2 1

Ing., Katedra ATŘ-352, VŠB-TU Ostrava, 17. listopadu, Ostrava - Poruba, 708 33 [email protected] 2 Ing., CSc., [email protected] Abstract: Nowadays, industrial enterprises commonly utilize intranet solutions within Enterprise resources systems. Large enterprises or corporations usually buy complete products, and their providers offer a possibility to customize their product exactly for the needs of specific customer. Besides this, it often happens that the customer requests other functionality, which wasn’t composed into the system. In this case it is possible to exchange the entire system for another, or to add requested functionality into running system. This contribution deals with solution of similar situation. It is a case study documenting development of such application in industrial corporation LG Philips Displays Czech Republic, s. r. o., Hranice. A functional application was created for evidence of HW and SW resources and forwarding of requests on new installations using modern intranet, database and programming tools such as ASP.NET, SQL Server etc. The application was debugged in the company and it is used in operation. Klíčová slova: Intranet, Databáze, ASP.NET

1 Úvod Ve většině současných velkých firem je využíváno služeb interní počítačové sítě, tedy intranetu. Tento prostředek umožňuje snadnou spolupráci mezi jednotlivými odděleními a jejich pracovníky. Intranet slouží především ke komunikaci na všech úrovních a samozřejmě také k dokumentaci. To, co dříve zajišťovali lidé, mají nyní na starosti počítače a počítačová síť. Nejinak tomu je i ve společnosti LG Philips - Displays Hranice. I zde samozřejmě funguje intranet, s jehož pomocí se popsané funkce zajišťují. Jak ovšem dochází k vývoji ve společnosti, tak se mění i požadavky na tyto systémy. Přestože tyto systémy vyvíjejí a dodávají společnosti se značnými zkušenostmi, přeci jen se občas objeví funkce, která tomu či onomu systému schází, nebo případně nesplňují přesně všechny požadavky, které mají pracovníci uvnitř podniku. Tehdy nastává okamžik, kdy se začne uvažovat nad změnou takovéhoto systému. Nicméně tyto změny nebývají často jednoduché a jsou provázeny řadou komplikací. Právě proto se čas od času firmy uchylují k jiné možnosti, a tou je jednoduchá úprava systému, doplnění vyžadovaných funkcí. Zde existuje hned několik možností řešení. V první řadě se naskýtá možnost dotvořit systém v rámci podniku, tedy nechat provedení úprav na samotných pracovnících oddělění IT. Druhou možností je najmout firmu, která je schopna zakomponovat žádané funkce do běžícího systému - ať už jsou již hotové, a nebo tvořené teprve podle požadavků. Poslední možností pak je obrátit se ke spolupráci na akademickou půdu, tedy vysoké školy. Právě poslední možnost zvolila firma LG Philips Displays Hranice, která již delší dobou úzce spolupracuje s Katedrou automatizační techniky a řízení, Fakulty strojní VŠB - TU Ostrava. Zde došlo ve spolupráci s IT oddělením zmiňovaného podniku a na základě jeho požadavků k doplnění stávajícího intranetu firmy o


218

požadované části. Tento způsob řešní byl přínosný v rámci využití vývojových kapacit katedry a pro zadavatele ekonomičtější než prvně uvedená řešení.

2 Úpravy intranetu v LG Philips - Displays Hranice 2.1 Požadavky na úpravy Úprava intranetu byly provedeny na základě požadavků IT oddělení firmy LG Philips Displays Hranice. Uvnitř firmy funguje intranet založený na serveru Lotus Domino a klientské aplikaci Lotus Notes. Tento systém je používán ve všech podnicích patřících pod korporaci LG Philips – Displays po celém světě. Jednotlivé podniky však mají ponechány jistou volnost v dalších možných nástavbách tohoto systému. Jistým problémem ovšem je fakt, že servery Domino nepodporují některé produkty (zvláště ty postavené na platformě .NET). Právě proto bylo prvním požadavkem souběžné spuštění serveru jiného, na kterém by pracovaly některé aplikace. Dalším požadavkem bylo vytvoření dynamických HTML stránek, kde by byla zobrazena organizační struktura jednotlivých oddělení podniku, a odkud by byl přístup k několika databázím a dalším funkcím, které jednotlivé oddělení nabízejí pracovníkům v celém podniku (např. přihlášky na školení, přehled o novinkách v podniku apod.). Organizační struktury by měly zároveň sloužit jako seznam telefonních čísel. Posledním byl požadavek na vytvoření databáze pro evidenci HW a SW prostředků a na zasílání requestů na nové instalace a opravy stávajících prostředků.

2.2 Volba programových prostředků Prvním krokem tedy samozřejmě bylo určení, které prostředky budou využity k vytvoření požadovaných úprav. Jako druhý server jsme se rozhodli využít Internet Informations Server firmy Microsoft, na kterém běží části vytvořene na platformě .NET. Pro tvorbu stránek jsme se rozhodli využít stávajícího intranetu Lotus, respektive jeho části JADE (Join Venture Aplications Directory and E-mail). Tato byla vytvořena právě pro potřeby koncernu LG Philips – Displays. Její součástí je WIPT (Web Intranet Publishing Tool), která slouží jako jakýsi WYSIWYG (What You See Is What You Get) program pro tvorbu HTML stránek. Pro tvorbu organizační struktury podniku se ukázal jako nejvhodnější program Microsoft Visio, kde je tvorba podobných struktur přímo podporovaná, a odkud lze generovat přímo HTML stránky, které jsou navíc dynamické a umožňují zobrazování dalších údajů o jednotlivých položkách. Pro databázi byl zvolen Microsoft SQL Server, který byl již v podniku využíván k jiným účelům a jevil se vhodnější než Microsoft Access nebo Oracle. Pro přístup do databáze jsme zvolili možnost vytvořit v ASP.NET stránky, které by sloužily pro operaci s daty v databázi.

2.3 Realizace jednotlivých částí Když už tedy byly zvoleny jednotlivé prostředky pro tvorbu dílčích částí, zbývala již jen samotná jejich tvorba. Nejtriviálnější bylo samozřejmě spuštění IIS serveru, které z větší části provedli sami pracovníci oddělení IT. Tento krok však přišel až jako poslední, neboť stránky i databáze byly nejdříve vytvořeny a otestovány mimo interní síť na odděleném počítači, a teprve po debuggování byly nasazeny nejdříve do oddělené části sítě a posléze teprve přímo do ostrého provozu.

2.4 Stránky a organizační struktura Prvním krokem, který byl proveden, bylo tedy samozřejmě vytvoření zmiňovaných HTML stránek za pomoci WIPT. Jelikož se jedná jak již bylo řečeno o WYSIWYG program,


219

tvorba nebyla příliš náročná. Podle poskytnuté dokumentace byly nejdříve vytvořeny organizační struktury jednotlivých oddělení, kde byly posléze doplněny důležité údaje o jednotlivých pracovnících. Tyto struktury byly následně převedeny na HTML stránky, které byly dotvořeny za pomoci WIPT. Právě díky zmiňované jednoduchosti pak jsou snadné i případné změny, pokud by byly některé údaje již zastaralé. Příklad takovéto stránky můžete vidět na Obr. 1.

Obr. 1 HTML stránky s organizační strukturou

2.5 Databáze HW a SW prostředků Posledním, a na provedení nejnáročňější částí, bylo vytvoření databáze pro evidenci HW a SW prostředků firmy, která by zároveň sloužila jako evidence zaměstnanců a prostředek pro zasílání requestu na nové instalace. Jak již bylo řečeno, samotná databáze byla vytvořena v MS SQL Sever. Tabulkový model byl vytvořen za pomoci MS Visio a data, která jsou v databázi obsažena, byla volena jak podle požadavků podniku, tak také na základě zkušeností s tvorbou databází a s důrazem na pozdější snadnou obsluhu databáze. Proto jsou zde obsažena i data, která později slouží k předvyplňování některých jiných nabídek apod. Přístup k databázi je vytvořen jako ASP stránky umístěné v části spadající pod oddělení IT. Při tvorbě bylo nutno vzít v úvahu několik faktorů. Za prvé bylo nutno z důvodu bezpečnosti začlenit databázi v rámci uživatelských práv v podniku. Každý zaměstnanec má své zaměstnanecké číslo, které jsme se rozhodli použít jako identifikaci v aplikaci. Zde jsme s výhodou využili faktu, že databáze měla sloužit i k evidenci zaměstnanců podniku. Autorizace tedy probíhá pomocí uživatelského jména a hesla. Ty jsou uloženy v databázi, a proto uživatel vyplní tato data při vstupu do programu. Data jsou následně porovnána s údaji uloženými v databázi a na základě srovnání je umožněn (nebo neumožněn) vstup do databáze. V té je také zapsáno, jaká práva daný uživatel má, a na základě této informace je mu poskytnut přístup buď do celého systému, a nebo jen do té části, která je určena pro běžného uživatele (viz Obr. 2).


220

Obr. 2 Úvodní strana a její možnosti Aby nebyly některé stránky duplicitní, protože k nim má přístup jak administrátor, tak uživatel, informace o typu je uložena v session proměnné a stále se ověřuje. Takto je zajištěno, že oba typy uživatelů mohou přistupovat na tutéž stránku, ale možnosti jednoho z nich mohou být omezeny. Dalším problémem, jehož řešení bylo obdobné, byl fakt, že například požadavky na instalace může uživatel zasílat pouze pro sebe sama. Toto je ošetřeno také na základě proměnných, kde se při autorizaci uloží patřičná data (administrátor má povoleno vyplňovat údaje i jiným nežli svým jménem). Již samozřejmostí jakéhokoliv podobného systému je, že jednotlivá data je možno třídit či filtrovat podle určitých kritérii, aby se s nimi dalo snadno manipulovat, a aby se v nich dalo jednoduše orientovat i při velkém množství uložených informací (viz. Obr. 3 ).

Obr. 3 Možnosti výběru a editace dat Pro jednoduchou obsluhu je většina údajů, které je nutno vyplnit, pouze vybírána pomocí rozbalovacích nabídek, což usnadňuje práci obsluze. Výjimkou jsou samozřejmě údaje, které je nutno vyplnit, protože jsou zcela nové, jako například jméno při přidávání zaměstnance do databáze apod. Zde také fungují upozornění, pokud dotyčný zapomene uvést některý z údajů,


221

který je nutno vyplnit. Celkově byl při tvorbě kladen důraz na co nejsnadnější obsluhu a nejpřehlednější zobrazení informací. Samozřejmostí je také možnost vytištění daných informací.

3 Literatura DENNING, J., GUTPERLET, K. Lotus Domino & Notes compendium. Praha : Management Press, 1998. GREER, T. Intranety, principy a praxe. Brno : Computer Press, 1999. KAČMÁŘ, D. Přehled architektury .NET. Microsoft. PAYNE, Ch. Naučte se ASP.NET za 21 dní. Praha : Computer Press, 2002. SATRAPA, P. Web Design. Praha : Neokortex, spol. s. r. o., 1997. ISBN 80–902230–1–X. SOUKUP, R. Mistrovství v SQL Server 6.5. Praha : Computer Press, 1998. SPAINHOURS, P., ECKSTEIN, R. Webmaster v kostce. Praha : Computer Press, 1999. ISBN 80–7226–251–3.

Development and Implementation of Intranet in Industrial Company Vývoj a implementace intranetu v průmyslovém podniku

Recommend Documents