DESIGN INTERIÉROVÉHO SVÍTIDLA EVA BOJKOVÁ

DESIGN INTERIÉROVÉHO SVÍTIDLA

EVA BOJKOVÁ

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji tímto vedoucímu mé bakalářské práce akad. soch. Ladislavu Křenkovi ArtD. a také Ing. Daně Rubínové Ph.D. za cenné připomínky a nápady, které mě vedly k řešení této práce. Také děkuji rodině a přátelům za jejich podporu a pomoc.

design interiérového svítidla

ABSTRAKT Tato bakalářská práce řeší návrh designu interiérového svítidla. Výsledkem je návrh stropního svítidla moderního vzhledu opatřeného LED diodami. Součástí bakalářského projektu je textová zpráva o vývoji a současném stavu interiérových svítidel ve světě a o řešení mého návrhu. Dále je součásti i počítačová vizualizace konečného návrhu, patřičné výkresy a model svítidla 1:1. Klíčová slova: svítidlo, design, interiér, LED diody

This bachelor’s thesis solves a concept of design of interior lamp. The output is the concept of ceiling lamp of modern look with LED diodes. Part of bachelor’s thesis is a text review about development and contemporary state of interior lamps in the world and about solving my concept . Another part of this project is computer visualization of selected version, posters and model 1:1. Key words: lamp, design, interior, LED diodes

BOJKOVÁ, E. Design interiérového svítidla. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2006. 40 s.Vedoucí bakalářské práce akad. soch. Ladislav Křenek, Ph.D.


7

PROHLÁŠENÍ

Prohlašují tímto, že jsem bakalářskou práci na téma Design interiérového svítidla zpracovala sama, pouze s využitím pramenů v práci uvedených.


9

OBSAH Úvod ............................................................................................................... 1. Historická analýza .................................................................................... 1.1 Svíčka ............................................................................................ 1.2 Křišťálové lustry ............................................................................. 1.3 Plynové lampy .................................................................................. 1.4 Žárovky .......................................................................................... 1.5 Zdroje světla 20. století ................................................................ 2. Technická analýza .................................................................................... 2.1 Používané materiály ...................................................................... 2.2 Rozdělení podle umístění svítidel .................................................. 2.3 Zdroje světla .................................................................................. 2.4 Dopad na člověka .......................................................................... 3. Designérská analýza ................................................................................ 3.1 Vybrané designérské skvosty ........................................................ 4. Průvodní zpráva ....................................................................................... 4.1 První návrhy .................................................................................. 4.2 Variantní návrhy ............................................................................ 4.2.1 Varianta 1 .............................................................................. 4.2.2 Varianta 2 ............................................................................. 4.2.3 Varianta 3 .............................................................................. 4.2.4 Varianta 4 .............................................................................. 4.3 Výběr definitivního řešení .............................................................. 4.4 Volba světelného zdroje ................................................................ 4.5 LED diody ...................................................................................... 4.6 Designérské řešení ....................................................................... 4.7 Technické řešení ............................................................................ 4.7.1 Rozměry ................................................................................. 4.7.2 Rozmístění diod ..................................................................... 4.7.3 Volba materiálu a barevnosti ................................................. 4.8 Způsob osvětlení prostoru ............................................................. 4.9 Vazba svítidla na okolní prostor .................................................... 4.10 Ekonomické hledisko .................................................................... 4.11 Ekologické hledisko ....................................................................... 4.12 Psychologické hledisko ................................................................. 4.13 Estetické hledisko ......................................................................... Závěr ............................................................................................................... Seznam použitých zdrojů ................................................................................ Seznam obrázků .................................................................................................. Seznam příloh ..................................................................................................... design interiérového svítidla

13 15 15 15 16 16 16 17 17 17 17 18 19 19 21 21 21 21 22 23 23 23 24 24 25 26 26 26 27 27 28 28 29 29 29 31 33 35 37 11

ÚVOD Jako téma mé bakalářské práce jsem si vybrala design interiérového svítidla. Je to téma, se kterým se každodenně setkáváme. Život bez umělého osvětlení je pro nás v dnešní době opravdu nepředstavitelný. Již po dlouhou dobu je pro nás samozřejmostí si večer rozsvítit světlo. V každé obytné místnosti většinou najdeme více než jedno interiérové svítidlo. Nabídka svítidel je tedy velmi rozšířená. Snažila jsem se v této práci shrnout stav dnešní nabídky a vývoj, který mu předcházel. Tento obor si prošel již velmi dlouhým vývojem. Vzhled svítidel se mění v důsledku technického vývoje materiálů, zdrojů světla a momentálních trendů. Cílem mé bakalářské práce bylo navrhnout design interiérového svítidla s předpokladem vytvořit originální řešení s jistým aspektem pohledu do budoucnosti. Snažila jsem se přihlédnout k nabytým znalostem a navrhnout tak svítidlo originální, zajímavé a technicky vyspělé. Při řešení tohoto problému jsem se zabývala stránkou technickou, estetickou i ergonomickou.


1. HISTORICKÁ ANALÝZA 1.1 OHEŇ A SVÍČKA Nejstarším, nejdokonalejším, ale zároveň neovlivnitelným osvětlením je pro člověka Slunce. Lidem ovšem tento druh světla nemohl postačit, a tak asi před 500 000 lety začali používat k osvětlení oheň. Nejdříve se jednalo o oheň ve volnější podobě (tábořiště apod.), později louče. Dalším významným krokem byla svíčka, která lidstvo provázela svým světlem po velmi dlouhé období. „Nejstarší kamenná miska na ztuhlý tuk (lůj) pochází z doby před 17 000 lety a byla nalezena ve Francii v jeskyni La Mouthe.“[4] Svíce byly používány v kostelech již od 10.stol. př.n.l., ale do domácnosti se dostaly podstatně později. V tomto období svíček se jako svítidla vytvářelo veliké množství svícnů. Svícny se používají i dnes, ovšem jejich účel je jiný. Dnes máme mnohem účinnější zdroje světla, a tak se svícny a svíčky používají ze slavnostních, dekorativních nebo třeba náboženských důvodů. Mohou také vhodně doplňovat design interiéru. Obr. 1.1 Lucerna

1.2 KŘIŠŤÁLOVÉ LUSTRY Později lidé zjistili, že existují způsoby na zesílení a zvýraznění světla, a to odrazy od např. skleněných leštěných ploch. Tímto způsobem vznikly křišťálové lustry. „První zmínky o svítidlech zdobených ověsy z horského křišťálu a později ze skla se dochovaly z doby kolem poloviny 16. století z Benátek. Není ale jisté, jaký byl jejich vzhled. Je pravděpodobné, že jejich základ tvořila kovová konstrukce, na které byly zavěšeny ozdoby z broušeného horského křišťálu či z čirého bezbarvého nebo barevného skla. Ty byly pravděpodobně foukané do podoby kapek. První známý lustr bohatě zdobený skleněnými ověsy zhotovil mistr Bernard Perrot ve sklárně v Orleánsu v roce 1673. Úspěch svítidel zdobených křišťálem byl nezadržitelný a pokračoval rovněž v 19. století, kdy se ale spolu se změnou barokního a později rokokového vkusu, měnila i křišťálová svítidla. Nástup plynového a elektrického světla, jehož větší svítivost již nezbytně nevyžadovala její zvyšování v samé konstrukci svítidla, vedl k odklonu od křišťálového svítidla ke svítidlům z foukaného skla. Křišťálové svítidlo se ale neztratilo, podrželo si svou podobu velmi vhodného doplňku luxusního interiéru.“ [4]


15

1.3 OLEJOVÉ A PLYNOVÉ LAMPY V r.1784 Švýcar Ami Argando objevil olejové lampy. Vývoj petrolejových lamp sebou nese příležitost pro sklárny. Vyrábí se cylindry, stínidla a zásobníky. Stínidla se vyráběla většinou z opálového skla. Koncem 18.století Skot William Mudroch zapálil úhelný plyn za účelem vytvoření světelného zdroje. Nejdříve jej použil pouze k osvětlení v jeskyni poblíž svého hospodářství a později ve svém domě. Plynové osvětlení se počátkem 19. století dostalo rázem do popředí. V roce 1807 byla poprvé za pomocí plynu osvětlena ulice, a to Pall Mall v Londýně. Postupně se plynové osvětlení zavádělo do všech velkých měst Evropy a Severní Ameriky. S plynovým osvětlením jsou neodmyslitelně spojeni lampáři, kteří večer rozsvěceli lampy a ráno je zhasínali.

1.4 ŽÁROVKY

Obr. 1.2 Plynová lampa

Koncem 19.století se objevila silná konkurence pro plynové osvětlení, a to v podobě elektrického světla. V roce 1879 pod rukama Thomase Alvy Edisona poprvé zablikala žárovka. Tímto pomalu, ale jistě začala éra elektrického osvětlení. Plynárny, které byly do té doby monopolem co se týče osvětlení, dostaly strach o své klienty. Začala mohutná kampaň proti elektrickému světlu. Tradovalo se, že elektrické osvětlení škodí zraku a anglické dámy si stěžovaly, že jejich pleť při elektrickém osvětlení vypadá zsinale.

1.5 ZDROJE SVĚTLA 20. STOLETÍ 20. století je již ve znamení světla elektrického. Kromě klasické žárovky se objevují třeba zářivky a LED diody. Zářivky představují další významný krok v osvětlování. Oproti žárovkám je jejich účinnost podstatně větší. V dnešní době se hojně používají a většina žárovek se nahrazuje právě těmito úspornějšími zdroji. LED diody jsou v osvětlování zatím novinkou, ale představují úsporný zdroj mnoha možností.

16

Obr. 1.3 Žárovka


2. TECHNICKÁ ANALÝZA Interiérová svítidla dnešní doby můžeme rozdělit podle velkého množství parametrů. Lze je dělit podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, použitého světelného zdroje, účelu či umístění v prostoru.

2.1 POUŽÍVANÉ MATERIÁLY Interiérová svítidla se vyrábí z různých materiálu. Častým materiálem je plast (PMMA polymethylmethakrylát) a jeho použití se spolu s rozvojem technologie plastů stále zvyšuje. Dalším často používanými materiály jsou různé druhy kovu (např.hliník), a to často ve spojení s nějakým druhem povrchové úpravy ( Elox, chrom, nikl atd.). Materiálem difusoru může být sklo, ale často jsou rovněž používány plasty (matné plexisklo, barevné PVC apod.). Opálové sklo (též mléčné sklo) je rovněž používáno jako difusor, má vlastnost světlo rozptylovat. Ve výjimečných případech můžeme narazit na difusory z papíru. Zajímavým materiálem pro výrobu svítidel je Corian. „Corian® je originální povrchový materiál (výrobce americká firma DuPont) z přírodních minerálů (bauxitu); pojivem je polymetyl-metakrylátová pryskyřice. Technologie jeho zpracování zaručuje bezespárové spojování. Vyrábí se přibližně ve 100 barvách a lze jej formovat do jakýchkoliv tvarů.“ [4]

2.2 ROZDĚLENÍ PODLE UMÍSTĚNÍ

Obr. 2.1 Corian

Rozdělení svítidel z hlediska umístění dle Chalupského: 1. svítidla nástropní přisazená, zapuštěná a polozapuštěná 2. svítidla nástropní zavěšená 3. svítidla nástěnná přisazená a raménková 4. svítidla stojanová pevná 5. svítidla přenosná stojanová, stolní a podlahová 6. svítidla vestavěná do stavebních konstrukcí 7. svítící konstrukce

2.3 ZDROJE SVĚTLA Interiérová svítidla můžeme rozdělit také podle zdroje světla, a to na tepelné a výbojové. Mezi tepelné zdroje světla patří žárovky a nazývají se tak, protože zde světlo vzniká jako součást tepelného záření. Uvnitř žárovky je wolframové vlákno, které se


Obr. 2.2 Nástěnné svítidlo

17

průchodem proudu zahřívá na vysokou teplotu a vydává silné bílé světlo. Žárovky jsou plněny plyny jako je argon, aby zpomalily vypařování z vlákna. Žárovka provází lidstvo již téměř 130 let, a to v téměř nezměněné podobě. Nevýhodou tohoto zdroje osvětlení je malá účinnost. Velká část energie, kterou žárovce dodáme, se mění na teplo (infračervené záření). Žárovky vydávají světlo žlutší než je světlo denní tzn. méně přirozené. Životnost žárovek je okolo 1000 hodin. U výbojových zdrojů (zářivek) světlo vzniká jako produkt výboje v plynné atmosféře. Ačkoli je vývoj zářivek kratší, je velice prudký a již delší dobu jsou zářivky plnohodnotným konkurentem tepelných zdrojů světla. „Zářivky jsou rtuťové nízkotlaké výbojky. Ve skleněné trubici jsou vlivem elektrického pole mezi elektrodami vybuzeny páry rtuti k emisi neviditelného UV záření. Speciální látka luminofor na vnitřním povrchu skleněné trubice přeměňuje neviditelné UV záření na viditelné Obr. 2.3 Stropní svítidlo světlo. Volbou luminoforu je možné ovlivnit barvu světla zářivky.“ [5] Zářivky se vyrábí v různých odstínech bílé. Používají se chladné i teplé odstíny bílé barvy. V dnešní době se také stále více používají k osvětlení LED diody. Mezi veličiny, kterými můžeme popisovat vlastnosti světelného zdroje, patří svítivost, světlený tok a osvětlení.

2.4 DOPAD NA ČLOVĚKA Technické parametry, barva světla i umístění svítidla významně ovlivňují člověka. Nemůžeme zhodnotit samotné svítidlo a to, jak bude působit na člověka. Je nutno přihlédnout, do jakého prostoru a jakým způsobem bude umístěno. Místnosti, kde je osvětlení nesprávné můžou mít negativní vliv na psychiku člověka. Při volbě osvětlení je nutno rozlišit, zda-li se jedná o odpočinkovou nebo pracovní místnost. Pro pracovní místnost se volí spíše chladnější barvy světla, které příznivě působí na naší bdělost, zatímco např. v ložnici jsou vhodnější teplejší odstíny, které příjemně ovlivňují naší pohodu.

Obr. 2.4 Svítidlo s LED diodami

Příkladem ovlivnění umístěním svítidla může být stropní zapuštěné svítidlo. Toto svítidlo většinou zamezuje přímému osvětlení stropu, a ten pak působí temně. Temný strop působí na člověka často nepříjemně, obzvlášť v nízkých místnostech. Takový strop vzbuzuje dojem stísněnosti, jakoby padal.

18


3. DESIGNÉRSKÁ ANALÝZA Design svítidel je značně ovlivněn dobou, ve které jsou vytvářeny. Rozvoj technologie a výzkum nových materiálu způsobuje, že se značně mění jejich podoba a možnosti designérů. Možnosti se díky novým materiálům zvětšují, zejména rozvoj plastů umožňuje vytvářet všemožné tvary. Vzhled svítidel je opravdu velmi rozmanitý. Svítidla mohou být velmi jednoduchého minimalistického vzhledu (Obr. 3.1), ale taky naopak vzhledu velmi složitého (Obr. 3.2). Design svítidla může být pojat velmi hravě a humorně, ale taky stroze a chladně, závisí to na účelu a umístění konkrétního svítidla a na stylu designéra.

Obr. 3.1 Arco Floor Lamp

Obr. 3.2 Ashoka Lamp

Obr. 3.3 Sculptur Lamp

3.1 VYBRANÉ DESIGNÉRSKÉ SKVOSTY Svítidlo vídáme ve dvou podobách, a to v podobě zhasnuté a rozsvícené. Vzhled lampy se může rozsvícením změnit jen nepatrně. Některé lampy jsou ale nevrženy tak, že až hra světla rozezní jejích pravou krásu. Mezi tvůrce právě takovýchto svítidel patří Francouz Raoul Raba. Jeho návrhy rozhodně nemůžeme označit za nudné. Velmi originální je jeho svítidlo Sculptur lamp (1969) skládající se z talířů (Obr. 3.3). Stropní svítidlo „Artichoke“ (neboli Artyčok) (1958) navržené dánským designérem Poulem Henningsenem se stalo ispirací pro mnohé další designery. Artichoke je krásným příkladem hry světla a stínu (Obr. 3.4). Mezi designerské skvosty zaručeně patří Lava Lamp (1963) (Obr. 3.5), kterou navrhl designér Edward Craven Walker. Tato lampa je moderní i dnes. Její prvotní funkce není osvětlení místnosti, ale spíše dekorace v kombinaci s jakýmsi tlumeným intimním osvětlením. Hmota se v důsledku rozehřátí žárovkou, která je skryta ve spodní části objektu a není vidět, stane tvárná a začne se


Obr. 3.4 Artichoke

19

Obr. 3.5 Lava Lamp

Obr. 3.6 Fluidum

Obr. 3.7 Fase

pohybovat velmi efektním způsobem. Žárovka celé dění prosvětluje a pestré barvy a pohybující se hmota vytváří velmi působivé efekty. K tématu této lampy se designéři postupem času často vrací a dnes už si tuto lampu můžeme pořídit v mnoha podobách. Tohoto tématu se ujal i známý designér Ross Lovegrove a vytvořil lampu Fluidum (1999) (Obr. 3.6). Většinou zapínáme lampu pomocí vypínače, ale i toto téma si vzali designéří na mušku. Vymysleli svítidlo, které je možno rozsvítit mávnutím ruky. Jedná se o lampičky Airswitch patentované firmou Mathmos. Pouhým pohybem ruky ve vzduchu můžeme lampičku rozsvítit a zhasnout a v některých připadech také měnit intenzitu světla. Nové technologie umožňují stále nové a nové pojetí a možnosti svítidel. Pomocí LED diod lze vytvořit svítidlo, které plynule mění svou barvu. Tato specialita je rovněž z dílny společnosti Mathmos. Barvy se mohou měnit souvisle podle původního nastavení, ale např. lampičky Tube mění své barvy pomocí vnímaní zvuku. Stačí v blízkostí pustit rádio a barvy se mění v závislosti na hudbě. Typ svítidla, který je zrovna moderní, se samozřejmě s časem mění, ale některé druhy a tvary se do módy stále vrací. I lampy navržené např. v 60. letech mohou být dnes velmi moderní. Příkladem toho je stolní lampa z roku 1960, která má nadčasový vzhled, který bychom i dnes mohli považovat za futuristický (Obr. 3.7). Důležitým zdrojem inpirace pro designéry je historie osvětlení. Často se vrací ke svítidlům z dob, kdy se k osvětlení nepoužívala elektřina a snaží se jejich vzhled přizpůsobit dnešní době. Příkladem je stropní svítidlo navžené Ginem Sarfattim z roku 1959 (Obr. 3.8). Toto stropní svítidlo je navrženo tak, že nám připomíná historické umisťování svíček na lustry, ale zároveň je svým tvarem i materiálem moderní. Dalším neopominutelným zdrojem inspirace je samozřejmě příroda, ať už se jedná o květy a listy, které často zdobí osvětlení, nebo o organické tvary do kterých může být svítidlo tvarováno.

Obr. 3.8 Ceiling Lamp

20


4. PRUVODNÍ ZPRÁVA 4.1 PRVNÍ NÁVRHY Při prvních skicách a návrzích jsem se neomezila na žádný konkrétní druh svítidla. Mezi návrhy jsou svítidla podlahová, stolní, stropní i nástěnná, svítidla menších i větších rozměrů. Neomezila jsem se zpočátku ani zdrojem světla a navrhovala jsem svítidla opatřena žárovkami, zářivkami nebo LED diodami. Snažila jsem se vytvořit svítidlo, které by splňovalo svou funkci a vhodně osvětlilo prostor a zároveň, aby tvořilo samostatný objekt, který by byl svým vzhledem přitažlivý a něčím zajímavý a vytvářel tak i jakýsi dekorativní objekt v prostředí, který by svým vzhledem přitahoval pozornost. Při navrhování jsem se snažila pracovat s jednoduchými, často geometrickými tvary, aby vzniklý objekt nepůsobil příliš komplikovaným dojmem. Svítidlo, které nebude příliš komplikovaného vzhledu, bude rovněž jednodušší zasadit do interiéru, aniž by narušilo vzhled místnosti a také pravděpodobně bude jednodušší vyrobit. Myslím, že otázka zasazení do prostoru je v tomto případě velmi důležitá, protože svítidlo nikdy nebude v místnosti jediným objektem, a tak musí prostor vhodně doplňovat.

Obr. 4.1 - 4.3 Ukázky prvních návrhů

4.2 VARIANTNÍ NÁVRHY 4.2.1 Varianta 1 Definitivní variantu jsem vybírala nakonec ze čtyř svítidel. Jedno z nich je podlahové svítidlo spíše větších rozměrů určeno na zem. Jedná se vlastně o jakýsi „světelný žebřík“, který je zvlněn


21

do ladné křivky. Toto svítidlo není rozděleno na jednotlivé funkční části klasickým způsobem (stojan, světelný zdroj), ale zdroje světla jsou umístěny po celé délce. Jeho tvar zaručuje i stabilitu, proto nemusí být doplněno o žádný stojan ani podobný nosný prvek. Tvoří ucelený objekt. Materiálem zvoleným pro tento návrh je lesklý kov. U této varianty jsem se snažila o vytvoření zajímavého a originálního vzhledu. Tvořila by v místnosti výrazný prvek. Nápaditost tohoto svítidla předurčuje jeho umístění do moderních prostor. Jako světelný zdroj pro tuto variantu jsem zvolila podlouhlé zářivky, které tvarem odpovídají návrhu. Bohužel tato volba by vedla k vysoké spotřebě energie, protože je tam umístěno větší množství zářivek. Také by hrozilo oslnění z důvodů velkého množství světelných zdrojů, což by se dalo řešit ztlumením světla, ovšem energetický, a tudíž ekologický problém by se tímto nevyřešil. Dalším problémem je, že celá konstrukce svítidla se spojena pouze zářivkami. I tento problém jsem se pokoušela řešit, ovšem výsledný objekt již nebyl tak zajímavý jako původní.

Obr. 4.4 Varianta 1

4.2.2 Varianta 2 Druhou variantou je stojací svítidlo tentokrát menších rozměrů, určeno spíše na poličku, stůl či jiný kus nábytku. Jedná se o kvádr z matného bílého průsvitného plexiskla, ve kterém by byl umístěn světelný zdroj. Tento kvádr je upevněn na kovovém pásu, který jej obíhá a tento pás je spojen s podstavou, také kovového materiálu. Myslím si, že tato varianta je hezká svou jednoduchostí. I přes tuto geometrickou strohost, svítidlo působí přívětivým dojmem. Tento dojem by podtrhovala teplá lehce nažloutlá barva světla, kterou jsem pro tuto variantu zvolila.

Obr. 4.5 Varianta 1 po úpravach

4.2.3 Varianta 3 Třetí variantou je stropní svítidlo s nastavitelným směrem osvětlení. V původním návrhu se sice nejednalo o stropní svítidlo, ale o podlahové nebo stolní. Jedná se o tři výrazné prvky (válce) a na každém z nich je umístěn světelný zdroj. Každý válec je opatřen kloubem, který umožňuje nastavení

22

Obr. 4.6 Varianta 2


směru světla. Zdrojem světla pro tuto variantu by byly halogenové žárovky nebo LED diodové žárovky, které by zajišťovaly směrovost osvětlení a pohybem kloubů by se měnil způsob osvětlení místnosti. U této varianty jsem chtěla dospět k tomu, aby byl možný ohyb v kloubu větší než 90 stupňů a docílit tak více možností osvětlení místnosti, mimo jiné i osvětlení nepřímého. Podrobnějším řešením kloubu jsem však dospěla k variantě, která již po své estetické stránce ztrácela svou původní myšlenku. Mým záměrem bylo vytvořit spíše nenápadný a jednoduchý kloub, který by nijak nenarušoval vzhled svítidla. Proto jsem na toto svítidlo aplikovala kloub, který se vytvoří seříznutím válců pod daným úhlem. Aby bylo možné kloub ohýbat o více něž 90 stupňů, je nutné válce seříznout pod úhlem větším než 45 stupňů. Při tomto zásahu došlo k situaci, která způsobila, že jsem se od této varianty odklonila. Vzniklé ostré hrany, které se odkrývaly při pohybu kloubů, by mohly působit nepříjemně. Ačkoli by svítidlo bylo umístěno v patřičné výšce a nehrozil by náhodný fyzický kontakt s nim, tyto hrany by mohly působit nebezpečně a při nevhodném umístění svítidla by opravdu nebezpečné byly.

Obr. 4.7 - 4.9 Vývoj varianty 3

4.2.4 Varianta 4 Čtvrtou variantou bylo opět stropní svítidlo tentokrát s moderním zdrojem světla – LED diodami. Jedná se o dva kovové pásy spojené tyčemi, jeden rovný a druhý tvořící jakousi vlnu.

4.3 VÝBĚR DEFINITIVNÍHO ŘEŠENÍ Jako definitivní řešení jsem zvolila čtvrtou variantu - stropní svítidlo. Výše uvedená negativa u předchozích variant způsobily, že jsem se přiklonila a začala detailněji propracovávat právě tuto variantu. Důležitý fakt při výběru sehrála vlastnost, že návrh vybízí k použití moderních světelných zdrojů, což je v dnešní době věc zásadní, zejména z důvodů ekologických. Když jsem již výslednou variantu zvolila, prošla ještě


Obr. 4.10 Varianta 4

23

dále vývojem. Jednalo se vesměs o různá řešení proporcí a rozměru svítidla. Základní tvar a myšlenka zůstaly stejné.

4.4 VOLBA SVĚTELNÉHO ZDROJE Jako světelný zdroj pro navržené interiérové svítidlo jsem si zvolila LED diody, a to konkrétně High Power LED. Oproti jiným světelným zdrojům má LED dioda nesmírné množství výhod. Jeden z nejdůležitějších faktorů je spotřeba energie, která je v porovnání s ostatními dosud používanými zdroji světla opravdu malá. Spotřeba energie u LED diod je asi třetinová oproti spotřebě úsporné zářivky. Pomocí LED diod je možno dosáhnout mnoha odstínů světla. Pro navržené interiérové svítidlo jsem svolila světlo teple bílé. Další výhodou tohoto moderního světelného zdroje je velká možnost jeho uspořádání a vytvoření tak libovolných světelných ploch.

Obr. 4.11 ukázka svítidla s LED diodami

4.5 LED DIODY

LED diody neboli světlo vyzařující diody (Light Emitting Diode) patří mezi polovodičové součástky. Obsahují přechod P-N. Pokud je tato dioda zapojena v propustném směru, svítí. Tento jev je způsoben elektroluminiscencí, což je přeměna elektrické energie na světlo (elektromagnetické záření). Dnes je možno vyrobit LED diody vyzařující libovolnou barvu viditelného spektra. Různých barev je možno docílit pomocí míchání RGB složek světla. Jedná se o aditivní míchání barev, a to konkrétně červené (red), zelené (green) a modré (blue) složky světla. Bílé LED diody dnes využívají luminoforu. U všech svítivých diod existuje maximální proud, při jehož překročení se dioda zničí. Životnost těchto světelných zdrojů je odhadována až na 50 až 100 tisíc hodin. Tato doba odpovídá asi 10 letem nepřetržitého svícení. Na trhu je již velký výběr LED diod. Výkon těchto diod se pohybuje od 0,07 W u běžných LED diod až po 5 W u High Power LED. Vyzařovací úhel je také různý, a to od 10 do 120 stupňů. Dnes je již vyrábí i LED žárovky s klasickou paticí E27, takže je možné nimi bez

24

Obr. 4.12 schéna a značení LED diody

Obr. 4.13 LED diody - rozměry


problému nahradit klasickou žárovku. Zatímco výkon takovéto žárovky je 60 W, spotřeba elektrické energie LED žárovky vydávající stejné množství světla dosahuje asi 1 W.

4.6 DESIGNÉRSKÉ ŘEŠENÍ

Obr. 4.14 Tvar svítidla ( pohled zespodu, z boku, zepředu) Tvar vybraného svítidla je jednoduchý. Jedná se o prolnutí geometrických a organických prvků. Na stropě je umístěn podlouhlý tenký kvádr se zaoblenými rohy a na dvou závěsných tyčích je níže umístěn pás ve tvaru vlny, který je zvlněn ve dvou směrech. Na tomto prvku je umístěn pás LED diod, který je zakrytý difusorem, který světlo rozptyluje. V tyčích se nachází dráty pro přívod elektrické energie k světelnému zdroji.

Obr. 4.15 Perspektivní pohled


25

4.7 TECHNICKÉ ŘEŠENÍ 4.7.1 Rozměry Volba rozměrů svítidla nebyla jednoznačná. Původním mým záměrem bylo svítidlo spíše větších rozměrů (cca 1 až 1,5 m na délku), které by působilo trochu slavnostně a jeho umístění jsem směřovala spíše do nějakého většího obývacího pokoje či kanceláře. Postupným řešením rozměrů jsem dospěla k menší variantě o délce 70cm. Tato varianta je, myslím si, přívětivější. Svítidlo je takto možno umístit do místnosti o běžných rozměrech. Šířka obou pásů je 6 cm a tloušťka pásu nesoucího diody je 2 cm, zatímco druhý pás má tloušťku 1 cm. Konečné rozměry jsou 70 x 25 x 6 cm. Nepůsobí již tak honosným dojmem, ale rozšířila se tak možnost jeho užití.

25 cm

1 cm

70 cm

Obr. 4.16 Základní rozměry

4.7.2 Rozmístění diod Diody jsou kryty průsvitným difusorem. Netvoří souvislou plochu, ale jsou rozmístěny s pravidelnými rozestupy. Na délku je umístěno 23 diod a na šířku 3 diody. Dohromady tedy osvětlení tvoří 69 diod. Obr. 4.17 Rozmístění diod

26


1 cm

3 cm

Obr. 4.18 Rozmístění diod

4.7.3 Volba materiálu a barevnosti

Vnější konstrukce svítidla je kombinací dvou materiálů. Větší část objektu je tvořena kovem, a to nerezovou ocelí. LED diody jsou překryty difusorem. Jako difusor jsem zvolila matné průsvitné, trochu do bíla zabarvené plexisklo ( polymethylmethakrylát ). Barevnost je nenápadná, svítidlo má kovový vzhled. Jemný lesk kovu podtrhuje ladné křivky objektu.

4.8

ZPŮSOB OSVĚTLENÍ PROSTORU

Jelikož jsem jako světelný zdroj zvolila LED diody s větším vyzařovacím úhlem, bude světlo dostatečně rozšířené po místnosti. Deska, na které jsou upevněny diody je zvlněná do stran, což opět zaručuje, že světlo nebude směřovat pouze do jedné části místnosti, ale osvětlen bude celý prostor. Jelikož se dnes vyrábí velké množství LED diod v různých barvách, zvolila jsem teple bílé světlo, které je příjemné. Navržené svítidlo je určeno například do obývacího pokoje. Většina světla bude směřovat spíše dolů, strop nebude přímo osvícen. Temný strop může působit nepříjemným tísnivým dojmem, a proto se předpokládá, že v místnosti bude umístěno i nějaké doplňkové svítidlo, jak tomu většinou v obytných prostorách bývá. Zamýšlela jsem se také nad možností umístění několika LED diod na horní stranu pásu (směřující ke stropu), aby nedošlo ke vzniku temného stropu. Technické provedení svítidla by se tímto zákrokem ale stalo složitým hlavně z důvodu nevelkých rozměrů objektu. Tento zákrok by se výrazně projevil na výrobní ceně.


27

4.9

VAZBA SVÍTIDLA NA OKOLNÍ PROSTOR

Aby nebyl narušen estetický vzhled svítidla, musí být vhodně zasazeno do prostředí. Tato vazba je nesmírně důležitá. I objekt vysokých estetických kvalit, který je nevhodně umístěn, většinu svých kvalit tratí. Jelikož je svítidlo spíše jednoduchých tvarů a moderního provedení, místnost, do které by bylo umístěno by měla mít stejný charakter. Toto svítidlo je vhodné například do moderního obývacího pokoje či kanceláře, ale je možné ho umístit i do jiných místností. V žádném případě by nemělo být umístěno v prostoru, který je zařízen spíše historizujícím stylem.

Obr. 4.19 Příklad vhodného umístění svítidla

4.10 EKONOMICKÉ HLEDISKO Z ekonomického hlediska má velký význam volba světelného zdroje. Použití netradičních světelných zdrojů, jako jsou LED diody, výrobu svítidla prodraží, ale provoz svítidla bude levnější a spotřeba energie menší. Samotná konstrukce svítidla není rovněž nijak složitá, a proto by jeho výroba měla být finančně nepříliš náročná. Až na LED diody, které se řadí zatím k netradičním světelným zdrojům, je použito tradičních materiálů.

28


4.11 EKOLOGICKÉ HLEDISKO Ekologické hledisko je dnes velmi aktuálním tématem z důvodu zhoršování stavu životního prostředí a stále se projednávajícího globálního oteplování. Přímou souvislost s tímto problémem má spotřeba elektrické energie. V této problematice opět hraje největší roli světelný zdroj, čili v tomto případě LED diody. Používání těchto diod má kladný vliv na ekologii, protože spotřeba energie je menší a účinnost zdroje větší. V dnešní době tvoří nadměrná spotřeba energie a následné znečišťování ovzduší zásadní problém. Plýtvání z energii by v budoucnu mohlo vést ke katastrofálním důsledkům. Používání běžných žárovek je neekologické, protože asi 90% energie se mění na teplo a ne na námi požadované světlo. Německý ministr životního prostředí Sigmar Gabriel se dokonce snažil v EU prosadit zákaz klasických žárovek. Takovýto zákaz by měl vejít v platnost v Austrálii v roce 2010.

4.12 PSYCHOLOGICKÉ HLEDISKO Osvětlení prostoru člověka nesmírně ovlivňuje. „Světlo je příčinou zrakových vjemů.“[2] Zrakem přijímáme asi 80 % informací z okolního světa. Obrovský význam svítidel je tedy nezpochybnitelný. Ovšem i když jejich význam spočívá hlavně v osvětlení prostoru, osvětlení má také přímý vliv na psychiku člověka. Přirozený zdroj světla Slunce je nenahraditelný světelný zdroj i z hlediska psychologického působení na člověka. Člověk, který byl před tisíci lety zvyklý žít v přírodě a jeho hlavním zdrojem světla bylo Slunce je právě mu přizpůsoben nejvíce. Pro lidi není přirozené přebývat v místnostech bez oken osvětlených pouze zářivkami, jejichž světlo se velmi liší od slunečního. Ještě žádné člověkem vyrobené svítidlo nám nebylo schopné plně nahradit sluneční světlo. Na člověka bude mít u svítidla největší vliv barva a intenzita světla, způsob osvětlení prostoru, zasazení svítidla do prostoru a samotný tvar svítidla. „Vhodná intenzita a barva světla ovlivňuje člověka buď ergotropně, kdy je navozen stav pracovní, nebo histotropně – stav odpočinkový.“ [3] Stav pracovní je navozován studenými odstíny světla, zatímco stav odpočinkový teplým světlem. Barvu světla jsem zvolila teple bílou, protože má na člověka příjemný vliv.

4.13 ESTETICKÉ HLEDISKO Z estetického hlediska působí svítidlo dobře, jednoduché tvary a ladné křivky jsou pro lidské oko příjemné. Jak již bylo výše uvedeno, v tomto případě hraje nesmírně důležitou roli vhodné zasazení objektu do prostředí. Zvolený materiál čili kov působí v tomto případě elegantně a odlesky v něm podtrhují lehkou dynamičnost objektu. Objekt je pro lidské oko zajímavý, zakřivení prvku, který nese světelné zdroje, upoutává pozornost.


29

ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo vytvořit návrh designu interiérového svítidla. Snažila jsem se o návrh originální s jistým aspektem pohledu do budoucna. Práce spočívala ve shrnutí poznatků o interiérových svítidlech, a to v oblasti historické, technické a designérské a následné tvorbě vlastního návrhu. Výsledkem je návrh moderního svítidla. Myslím si, že je to svítidlo zajímavé svým tvarem a zároveň světelným zdrojem, a to dnes ještě ne příliš hojně používanými LED diodami. Při tvorbě návrhu jsem dbala na výše uvedené ekologické, ekonomické, estetické a psychologické faktory a snažila jsem se tak docílit harmonie mezi těmito oblastmi. Snažila jsem se práci řešit s pohledem do budoucna, a proto jsem se rozhodla pro moderní zdroj osvětlení, který ještě není v této sféře příliš hojně rozšířen, ale myslím si, že je jen otázkou času, kdy tomu bude jinak.


31

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

[1] CHALUPSKÝ, L. Světlo a svítidla. 1. vydání . Praha: SNLT, 1981. 163 s. ISBN 04-314-81 [2] CHALUPSKÝ, L. 100x o umělém osvětlení. 1.vydání. Praha: SNLT, 1969. 278 s. ISBN 24- 011- 69 [3] RUBÍNOVÁ, D. Ergonomie. 1. vydání. Brno, 2006. 62s. ISBN 80-214-3313-2 [4] http://www.odbornecasopisy.cz/svetlo/ [5] http://www.osram.cz/zarivky.htm [6] http://www.mathmos.com [7] http://www.ledfield.cz/


33

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1.1 Lucerna http://victorix.no.sapo.pt/meus/natal/natal2002.htm Obr. 1.2 Plynová lampa Obr. 1.3 Žárovka http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C3%A1rovka Obr. 2.1 Corian http://www.odbornecasopisy.cz/svetlo/2006/sv010603.htm Obr. 2.2 Nástěnné svítidlo http://www.e-light.cz/catalogue/list.php?cat=&item=671 Obr. 2.3 Stropní svítidlo http://www.e-light.cz/catalogue/list.php?menu=1&item=2978 Obr. 2.4 Svítidlo s LED diodami http://www.e-light.cz/catalogue/list.php?cat=&item=2422 Obr. 3.1 Arco Floor Lamp http://www.tribu-design.com Obr. 3.2 Ashoka Lamp http://www.tribu-design.com Obr. 3.3 Sculptur Lamp http://www.tribu-design.com Obr. 3.4 Artichoke http://www.tribu-design.com Obr. 3.5 Lava Lamp http://www.tribu-design.com Obr. 3.6 Fluidum http://www.tribu-design.com Obr. 3.7 Fase http://www.tribu-design.com Obr. 3.8 Ceiling Lamp http://www.tribu-design.com Obr. 4.1 - 4.3 Ukázky prvních návrhů Obr. 4.4 Varianta 1 Obr. 4.5 Varianta 1 po úpravach Obr. 4.6 Varianta 2 Obr. 4.7 - 4.9 Vývoj varianty 3 Obr. 4.10 Varianta 4 Obr. 4.11 ukázka svítidla s LED diodami www.60.cz Obr. 4.12 schéna a značení LED diody http://cs.wikipedia.org/ Obr. 4.13 LED diody - rozměry Obr. 4.14 Tvar svítidla ( pohled zespodu, z boku, zepředu) Obr. 4.15 Perspektivní pohled Obr. 4.16 Základní rozměry Obr. 4.17 Rozmístění diod Obr. 4.18 Rozmístění diod Obr. 4.19 Příklad vhodného umístění svítidla

Obrázky bez označení zdroje jdou mým vlastním dílem.


35

SEZNAM PŘÍLOH

[1] Sumarizující poster ......... A1 [2] Model ............................ 1:1 [3] CD ................................. pdf


37


25 cm

70 cm

Navrhla jsem design interiérového svítidla. Jako zdroj světla jsem zvolila LED diody. Snažila jsem se vytvořit moderní svítidlo zajímavého a jednoduchého vzhledu, které by bylo možné užít v rozličných prostorech.

Eva Bojková, Vysoké uční technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Ústav konstruování, obor Průmyslový design ve strojírenství, Vedoucí BP: akad. soch. Ladislav Křenek, Ph.D.

DESIGN INTERIÉROVÉHO SVÍTIDLA EVA BOJKOVÁ

Recommend Documents