Silniční nákladní doprava podle původu a místa určení za rok 2004
Deset nejsilnějších tahů je mezi státy EU-15 Autoři: Carla SCIULLO Maria SMIHILY
Obsah Nejdůležitější údaje ............................................................................................................. 1 Struktura mezinárodní silniční nákladní dopravy v členských státech EU......................... 2 Partneři členských států EU v mezinárodní silniční nákladní dopravě ............................... 5 Dopravní proudy ze státu do státu....................................................................................... 6
Nejdůležitější údaje V silniční dopravě v r. 2004 dominovalo, pokud jde o přepravené tuny nákladu, pět hlavních států – Německo, Francie, Španělsko, Velká Británie a Itálie, u kterých je mezinárodní přeprava ve srovnání s národní přepravou relativně malá. Pro středně velké členské státy, jako je Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a hlavně Belgie, je mezinárodní přeprava významnější. Toto, vyjma Kypru, platí i pro menší státy, jako je Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovinsko a zejména Lucembursko. Největším tahounem jak v mezinárodní přepravě uvnitř EU, tak i vně EU, bylo Německo. V přepravě uvnitř EU měli též významné podíly přepravci z Francie, Belgie a Nizozemska. V přepravě mimo EU se mezi ostatní významné hráče zařadilo Švédsko a Itálie. Je zajímavé, že se v této oblasti objevují jako významní hráči též Polsko a Finsko. Velmi vysoký podíl mezinárodní dopravy v Polsku zabezpečují polští národní dopravci, což je zjevně v kontrastu s francouzskými přepravci, kteří jsou zodpovědní pouze za 34 % jejich odcházející mezinárodní přepravy. Nejsilnějším tokem ze země do země v dopravě uvnitř EU, pokud bereme v úvahu tunokilometry, je ten mezi Francií a Španělskem.
1
Graf 1: Zboží přepravené na území každého státu, rok 2004, v milionech tun Dostupnost údajů: viz metodické poznámky Legenda: Goods loaded and unloaded in the country (national) – Zboží naložené a vyložené v zemi (národní) Goods leaving the country (international loaded in the country + cross-trade – Zboží opouštějící zemi (mezinárodně naložené v zemi + křížový obchod) Goods entering the country (international unloaded in the country + cross-trade – Zboží vstupující do země (mezinárodně vyložené v zemi + křížový obchod)
Struktura mezinárodní silniční nákladní dopravy v členských státech EU
Graf 2: Podíl mezinárodní přepravy každé země v celkové mezinárodní přepravě uvnitř EU, r. 2004 - % v tunách Dostupnost údajů: viz metodické poznámky
Graf 3: Podíl mezinárodní přepravy každé země v celkové mezinárodní přepravě vně EU, r. 2004 - % v tunách Dostupnost údajů: viz metodické poznámky
2
V r. 2004 dominovalo Německo jak v mezinárodní přepravě uvnitř EU, tak i v mezinárodní přepravě vně EU s 22 % z celkového objemu přepravených tun. V mezinárodní přepravě uvnitř EU byly také významnými státy Francie, Belgie a Nizozemsko. Mezi novými členskými státy jak Česká republika, tak Polsko byly zodpovědné za 3 % celkového objemu přepravených tun v mezinárodní přepravě uvnitř EU. V mezinárodní přepravě vně EU bylo významné jak Švédsko díky své dlouhé hranici s Norskem, tak také Itálie vyvážející do Švýcarska a San Marina. Polsko a Finsko, jako periferní státy, také významně přispěly. Tabulka 1 ukazuje aktivity všech zemí, které podávají zprávy o svém teritoriu. Oznamuje, že Německo je zemí s nejvyšším množstvím zboží vstupujícím do země i odcházejícím ze země, a to jak v r. 2000, tak i v r. 2003. Následováno je Francií a Belgií. Porovnání mezi těmito dvěma roky by mělo být děláno opatrně. V r. 2003 byly aktivity většiny z nových členských států v údajích zahrnuty, zatímco v r. 2000 bylo možno započíst pouze aktivity jednoho nového členského státu (České republiky). Proto jsou některé z vyšších hodnot v r. 2003 u teritorií starých členských států, a to hlavně těch, které jsou blízko novým členským státům, ovlivněny tímto rozdílem v průběhu těchto dvou let. Tabulka 1: Zboží odcházející a přicházející do země, r. 2000 a 2003 – 1000 tun Země BE CZ DK DE EE ES FR IE IT CY LV LT LU HU NL AT PL PT SI SK FI SE UK NO
Zboží odcházející ze země 2000 2003 90 972 87 832 20 363 23 286 11 995 11 565 134 660 155 277 93 1 776 32 698 39 109 93 977 95 710 4 522 7 438 38 512 43 657 : 9 9 2 014 64 2 990 6 411 8 919 1 930 6 608 75 982 78 033 23 219 28 178 1 914 3 813 7 042 8 150 561 680 2 428 8 860 3 284 3 728 10 667 12 709 23 199 24 037 3 555 4 258
Zboží přicházející do země 2000 2003 75 133 74 086 13 622 18 199 12 291 13 264 132 387 139 321 166 1 300 32 097 37 506 98 884 103 803 9 703 11 112 40 416 45 372 : 11 59 2 105 37 2 424 7 922 10 085 1 821 7 225 72 316 77 042 26 361 30 770 2 745 4 216 10 189 9 747 760 980 2 557 7 915 3 661 4 221 9 281 11 564 23 615 28 016 5 603 6 658
Dostupnost údajů: viz metodické poznámky
3
Celkem 2000 166 105 33 985 24 286 267 047 259 64 795 192 861 14 225 78 928 : 68 101 14 333 3 751 148 298 49 580 4 659 17 231 1 321 4 985 6 945 19 948 46 814 9 158
2003 161 918 41 485 24 829 294 598 3 076 76 615 199 513 18 550 89 029 20 4 119 5 414 19 004 13 833 155 075 58 948 8 029 17 897 1 660 16 775 7 949 24 273 52 053 10 916
Tabulka 2: Zboží odcházející a přicházející do země, podle národnosti přepravce, r. 2004 – 1000 tun
Celkem (1000 tun) BE CZ DK DE EE ES FR IE IT CY LV LT LU HU NL AT PL PT SI SK FI SE UK NO
87 944 23 883 13 724 177 634 2 147 48 992 103 292 7 402 51 780 6 2 418 3 312 9 057 9 872 80 389 30 117 23 440 13 604 4 836 9 498 4 905 14 746 26 219 4 607
Zboží odcházející ze země Podíl v % Národní Jiní Jiní přepravci přeprav přepravci ci z NČS* z EU15 43 % 54 % 3 % 79 % 9% 12 % 64 % 30 % 5% 43 % 43 % 13 % 81 % 1% 18 % 57 % 38 % 5% 34 % 62 % 4% 62 % 37 % 0% 41 % 49 % 10 % 100 % 0% 0% 70 % 1% 29 % 81 % 0% 18 % 57 % 42 % 1% 42 % 17 % 41 % 65 % 31 % 4% 56 % 32 % 12 % 84 % 5% 11 % 75 % 24 % 0% 81 % 13 % 5% 71 % 4% 25 % 79 % 10 % 11 % 35 % 45 % 11 % 44 % 50 % 6% 43 % 52 % 5%
Celkem (1000 tun) 74 471 20 211 14 589 160 971 1 715 49 351 110 880 11 018 55 072 7 2 232 2 992 10 878 8 570 80 459 34 270 21 371 14 774 5 624 8 516 4 696 14 205 29 611 6 838
Zboží přicházející do země Podíl v % Národní Jiní Jiní přepravci přepravci přepravci z NČS* z EU15 36 % 77 % 50 % 36 % 72 % 56 % 28 % 49 % 37 % 100 % 59 % 74 % 50 % 38 % 61 % 48 % 81 % 67 % 79 % 62 % 79 % 25 % 32 % 29 %
61 % 8% 43 % 48 % 3% 40 % 68 % 50 % 53 % 0% 1% 2% 49 % 16 % 36 % 39 % 8% 32 % 15 % 6% 13 % 54 % 60 % 66 %
3% 15 % 6% 15 % 25 % 4% 4% 1% 9% 0% 40 % 24 % 1% 46 % 3% 13 % 11 % 1% 6% 32 % 8% 11 % 8% 5%
Dostupnost údajů: viz metodické poznámky
Tabulka 2 ukazuje podíl podle národností přepravců provozujících mezinárodní přepravu na úrovni členských států v r. 2004. Mezi země se silnými mezinárodními toky zboží patří Nizozemsko, jehož dopravci přepraví přibližně dvě třetiny mezinárodní tonáže Nizozemska. Oproti tomu francouzští dopravci jsou odpovědni za pouhou třetinu francouzské mezinárodní tonáže, zatímco belgičtí, italští, britští a němečtí dopravci jsou odpovědni za méně než polovinu jejich, respektive národní celkové mezinárodní dopravy. Nové členské státy vyčnívaly, zejména Polsko, protože více než dvě třetiny jejich mezinárodních tonáží zařídili jejich vlastní přepravci. Jedinou výjimkou bylo Maďarsko, jehož přepravci zařídili méně než polovinu maďarské mezinárodní tonáže. Ostatními členskými státy, které dosahují vysokých podílů na trhu vlastních dopravců, jsou Finsko, Dánsko, Španělsko, Irsko, Rakousko a Portugalsko. Oproti tomu švédští dopravci jsou zodpovědní za méně než třetinu švédské mezinárodní tonáže. Vypadá to tak, že v r. 2004 probíhal obchod v EU ve dvou oddělených blocích. Pokud jde o nové členské státy, pronikání jejich mezinárodních proudů pocházelo značnou měrou ze strany jiných nových členských států a pohybovalo se v rozpětí jedné pětiny až dvou pětin za mezinárodní tonáž každé země, vyjma České republiky a Slovinska. V EU-15 je vzájemná mezinárodní doprava velmi propojena. Belgie, Francie, Itálie, Švédsko a Velká Británie provádí polovinu nebo i více své mezinárodní dopravní tonáže pomocí 4
dopravců z jiných zemí EU-15. To samé platí pro Norsko, kde jsou přepravci z EU-15 odpovědni za více než polovinu norské mezinárodní přepravy. Pokud jde o výměny mezi těmito dvěma bloky, v EU-15 zaznamenalo nejvyšší průnik do nových členských států Německo, Rakousko a Švédsko, všechny s více než 10 % jejich mezinárodní tonáže převzaté přepravci z nových členských států. Oproti tomu Belgie, Nizozemsko, Francie, Irsko, Lucembursko a Portugalsko zaznamenaly údaje nižší než 5 %. Mezi novými členskými státy jsou zeměmi otevřenějšími pronikání ze strany EU-15 Slovinsko a Maďarsko s přibližně 15 % a Česká republika s přibližně 9 % jejich mezinárodní tonáže, která byla přepravena přepravci z EU-15. Partneři členských států EU v mezinárodní silniční nákladní dopravě Tabulka 3: Zboží odcházející ze země, podle hlavních partnerů, r. 2004 – 1000 tun Spojení s hlavním partnerem Tuny do hlavní destinace % z celkového objemu odchozího zboží BE FR 30 756 35 % CZ DE 9 590 40 % DK DE 6 370 47 % DE NL 39 936 22 % EE RU 517 24 % ES FR 17 794 36 % FR BE 23 243 23 % IE UK 6 562 90 % IT DE 14 117 27 % LV RU 431 17 % LT RU 542 17 % LU DE 2 920 33 % HU DE 1 744 19 % NL DE 35 605 44 % AT DE 13 320 44 % PL DE 9 218 39 % PT ES 9 904 74 % SI IT 1 406 29 % SK CZ 2 748 29 % FI SE 2 862 58 % SE NO 4 305 29 % UK IE 10 314 40 % NO SE 2 617 57 % Dostupnost údajů: viz metodické poznámky Hlavní destinace
5
Tabulka 4: Zboží přicházející do země, podle hlavních partnerů, r. 2004 – 1000 tun Spojení s hlavním partnerem Hlavní místo Tuny z hlavního místa % z celkového objemu původu původu přicházejícího zboží BE FR 23 243 31 % CZ DE 8 464 42 % DK DE 6 677 45 % DE NL 35 605 22 % EE FI 359 21 % ES FR 19 726 40 % FR BE 30 756 28 % IE UK 10 314 93 % IT DE 14 031 26 % LV LT 540 25 % LT DE 685 23 % LU DE 3 895 35 % HU DE 2 167 23 % NL DE 39 936 50 % AT DE 18 932 56 % PL DE 9 046 42 % PT ES 11 235 75 % SI IT 1 500 27 % SK CZ 2 870 33 % FI SE 2 201 47 % SE FI 2 862 20 % UK FR 6 961 23 % NO SE 4 305 62 % Dostupnost údajů: viz metodické poznámky
Tabulky 3 a 4 ukazují hlavní spojení každé země pro zboží odcházející a přicházející v r. 2004. Německo bylo hlavním partnerem v 17 ze 44 možných spojení. Kdekoli je Německo přímým sousedem partnerské země, tam je zodpovědné za přibližně 30 – 50 % celkové přepravené mezinárodní tonáže; tam, kde nemá společnou hranici, je jeho podíl kolem 20 – 30 %. Tam, kde se to netýká Německa, je přirozeným hlavním partnerem blízký soused. Příklady toho jsou Portugalsko/Španělsko, Irsko/Velká Británie a Švédsko s Norskem a Finskem. V případě Irska byl podíl Velké Británie kolem 90 % v obou směrech. Oproti tomu dokud bylo Irsko hlavní destinací Velké Británie, jeho podíl byl skoro 40 % z celkového objemu Velké Británie. Španělsko je zodpovědné za přibližně tři čtvrtiny portugalského zboží. Nejvyšší nadvláda mezi hlavními partnery je podíl Velké Británie v případě Irska (90 % a 93 %), kdežto procento Německa jako hlavního partnera Maďarska v obou směrech (19 % a 23 %) je nejnižší. Rusko bylo hlavní destinací zboží pocházejícího z Estonska, Lotyšska a Litvy. Graf 4 ukazuje seskupení partnerských zemí pro dopravu mimo EU v r. 2004. EFTA – a tady hlavně Norsko a Švýcarsko – tvoří dvě třetiny z celkového objemu. Společenství nezávislých států (SNS) je se svým podílem 17 % dalším významným seskupením, hlavně pro Polsko, pobaltské země a Finsko. Kandidátské země jsou zodpovědné za 10 % z celkového objemu a státy západního Balkánu za 2 %. 5 % připadá na ostatní země.
6
Celková doprava mimo EU: 53 milionů tun Ostatní; 5% SNS; 17%
Balkánské země; 2% Kandidátské země; 10% EFTA; 66%
Dostupnost údajů: viz metodické poznámky Graf 4: Podíly ostatních zemí jako partnerů mimo EU, r. 2004 - % v tunách EFTA: Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko Kandidátské země (v r. 2004): Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko a Turecko Země západního Balkánu: Albánie, Bosna a Hercegovina, bývalá Jugoslávská republika Makedonie a Srbsko a Černá Hora SNS: Arménie, Ázerbajdžán, Bělorusko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Ruská federace, Tádžikistán, Turkmenistán, Ukrajina a Uzbekistán
Tabulka 5 ukazuje dopravní proudy mezi zeměmi v tunokilometrech. Svými hodnotami ilustruje nadvládu Německa jako obchodního partnera. Jako trh pro zboží z ostatních zemí se Německo řadí na špici v 15 z 23 možných spojení, následuje Francie se 4 spojeními, Španělsko a Velká Británie - každé se 2 spojeními a Švédsko s 1 spojením. Jako dodavatel bylo Německo hlavním zdrojem opět v 15 ze 23 spojení, následováno Španělskem se 3 spojeními, Francií a Nizozemskem - každé se 2 spojeními – a Švédskem s 1 spojením. Tento obrázek odráží pozici Německa jako dominantního evropského hospodářství jednak jako zdroje výrobků, jednak jako trhu pro výrobky z ostatních zemí. Také ostatní velká hospodářství jsou významná, hlavně Francie, Itálie a Španělsko. Nizozemsko a Belgie se svými velkými přístavními zařízeními byly jinými důležitými hráči. Jediné velké hospodářství, která se neumístilo na předních místech, byla Velká Británie, jejíž pozice ostrovní země činí obtíže silniční dopravě. Pokud nebylo hlavní partnerskou zemí Německo, pak jí byla sousední země se společnou hranicí země, kromě Velké Británie, jejímž hlavním partnerem je přes Lamanšský průplav Francie. Nejsilnější proudy byly mezi Francií a Španělskem – přibližně 14 miliard tunokilometrů v každém směru.
7
Dopravní proudy mezi zeměmi Tabulka 5: Dopravní proudy v silniční nákladní dopravě uvnitř EU, r. 2004 – miliony tkm ↓Země vyložení
→ Země naložení
Dostupnost údajů: viz metodické poznámky
8
Hlavních 10 proudů: trasy reprezentující 56 % celkové dopravy EU (celková mezinárodní doprava uvnitř EU: 724 milionů tun) Graf 5: Silniční nákladní doprava uvnitř EU, podíly hlavních proudů mezi zeměmi, r. 2004 - % celku (měřeno v tunách) Dostupnost údajů: viz metodické poznámky
Graf 5 a tabulka 6 ukazují hlavní proudy mezi zeměmi v silniční nákladní dopravě v r. 2004. Zajímavé na celkovém pohledu je to, že mezinárodní doprava není dominantní v jednom proudu. To značí, že, řečeno v dopravní terminologii, hospodářství EU se široce integruje s nákladními přepravci překračujícími hranice proto, aby uskutečnili mezinárodní výkony svých zákazníků. Proti tomu ale všech deset nejsilnějších proudů bylo mezi zeměmi EU-15 a všechny vyjma jednoho byly přes společnou hranici. Pořadí v r. 2004 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Dvojice zemí DE BE DE BE BE ES AT DE FR ES
Celkové tuny NL FR FR NL DE FR DE IT IT PT
75 541 53 999 48 364 45 153 37 887 37 520 32 252 28 148 25 012 21 139
% z celkových tun uvnitř EU 10,4 % 7,5 % 6,7 % 6,2 % 5,2 % 5,2 % 4,5 % 3,9 % 3,5 % 2,9 %
Pořadí v r. 2003 1 2 4 3 5 6 7 8 9 13
Tabulka 6: Hlavní proudy mezi zeměmi v mezinárodní nákladní dopravě, r. 2004 – 1000 tun Dostupnost údajů: viz metodické poznámky
To naznačuje, že je tu ještě velký prostor pro další integraci a že dominantní dopravou je místní doprava na relativně krátké vzdálenosti. Nejsilnějších deset proudů je zodpovědných za více než polovinu celkového množství.
9
Německo se objevilo v pěti z deseti nejsilnějších proudů, s tím, že mezi Německem/Nizozemskem je největší a odpovídá za více než 10 % mezinárodních proudů uvnitř EU. Francie se objevuje ve čtyřech z deseti nejsilnějších proudů s proudy do Belgie a Německa na druhém a třetím místě, každý odpovídající přibližně za 7 % z celku. Jeden z dvousměrných proudů netýkajících se ani Německa, ani Francie, je čtvrtý s přibližně 6% podílem: proudy mezi Belgií a Nizozemskem. Další v pořadí jsou proudy mezi Belgií a Německem, Španělskem a Francií a Rakouskem a Německem, každý ve výši 5 %. Jediným proudem mezi deseti nejsilnějšími proudy mezi zeměmi bez společné hranice je zaalpská doprava mezi Německem a Itálií ve výši 4 % celku. Devátým a desátým proudem jsou toky mezi Francií a Itálií a Španělskem a Portugalskem. Tabulka 6 také ukazuje, že pořadí proudů zůstává v průběhu doby relativně stabilní. Jedinými změnami prošly toky mezi Německem a Francií, které si vyměnily pořadí s toky mezi Belgií a Nizozemskem, a vstup toku Španělsko/Portugalsko na 10. místě, který postoupil o 3 místa.
10
¾ PODSTATNÉ INFORMACE – METODICKÉ POZNÁMKY Data týkající se nákladní silniční dopravy předkládaná v této publikaci byla získána v rámci nařízení Rady (ES) 1172/98 o statistických zprávách. Tato data jsou založena na vzorových měřeních provedených v zemích, které dodávají údaje, tj. ve členských státech EU a v Norsku, a prezentují silniční nákladní dopravu prováděnou vozidly registrovanými v těchto zemích. Údaje uváděné v této publikace jsou agregovaná data ze všech přispívajících zemí (členské státy EU a Norsko). Mezinárodní doprava V této publikaci se mezinárodní nákladní silniční doprava vztahuje k mezinárodní dopravě naložené v zemi, která dodala údaje, mezinárodní dopravě vyložené v zemi, která dodala údaje, a ke křížovému obchodu. Kabotáž, která je běžně pokládána za mezinárodní dopravu, nebyla do této publikace zahrnuta. Dvojí započítání není přípustné, protože se hlášení vztahují pouze na dopravce žijící v zemi, která dodala údaje. Údaje zahrnují zboží dopravené takovýmto dopravcem do všech zemí na světě a zboží přivezené do země, která dodala údaje, takovýmto dopravcem ze všech zemí na světě. Doprava při křížovém obchodu Doprava při křížovém obchodu je definovaná jako mezinárodní silniční doprava uskutečněná silničním motorovým vozidlem registrovaným ve třetí zemi (přesun zboží po silnici ze země A do země B přepravcem registrovaným v zemi C). Zboží vstupující do země Objem zboží vstupujícího do země je součtem mezinárodní dopravy a křížového obchodu vyloženého v zemi přepravců ze všech zemí, které dodávají údaje. Zboží odcházející ze země Objem zboží odcházejícího ze země je součtem mezinárodní dopravy a křížového obchodu naloženého v zemi přepravců ze všech zemí, které dodávají údaje. „Přepravce“ se vztahuje k provozovatelům dopravy, kteří buď provozují silniční dopravu jako nájemní přepravci, tj provozují přepravu zboží za odměnu v zájmu třetí strany nebo přepravují „na vlastní účet“. Řecko Od roku 1999 Řecko neposkytuje žádné údaje o silniční dopravě. Malta V r. 2004 Malta neposkytla žádné údaje o silniční dopravě.
11
Portugalsko Údaje za rok 2004 jsou provizorní. Graf 1 ukazuje objemy zboží přivezené na území každé země, pokud se zde nakládá či vykládá zboží. Tranzity, při kterých se v tranzitní zemi zboží nenakládá ani nevykládá, nejsou v tomto grafu zahrnuty. Tabulka 1 Nové členské státy nemají povinnost poskytovat údaje za roky předcházející jejich přistoupení v r. 2004. Z toho důvodu údaje za r. 2000 obsahují data o mezinárodní dopravě poskytnutá členskými státy EU-15 a Českou republikou. Za rok 2003 lze zahrnout všechny nové členské státy vyjma Malty, Polska a Slovinska. Členské státy používají ke sběru dat své vlastní národní přehledy založené na údajích poskytovaných silničními přepravci. Výsledkem jsou mikro-údaje vztahující se k vozidlům a k jejich trasám, které poskytují detailní informace o převáženém zboží. Země původu a destinace jsou v této publikaci odvozeny z informací o zboží (kromě tabulky 5, která je založena na výchozích zemích a destinacích cest). Dostupnost dat Data prezentovaná v této publikaci byla získána z volně šiřitelné databáze Eurostatu a odrážejí stav dostupnosti údajů tak, jak byla na počátku srpna r. 2005. Kvůli neúplnému pokrytí byly údaje za r. 2003 použity za Nizozemsko, Rakousko a Velkou Británii v r. 2004.
V této publikaci „:“ data nejsou k dispozici nebo jsou důvěrná „-“ nevztahuje se 0 pro méně než polovinu měrné jednotky 1 miliarda = 1 000 000 000 V této publikaci dále platí tyto konvence: BE = Belgie, CZ = Česká republika, DK = Dánsko, DE = Německo, EE = Estonsko, EL = Řecko, ES = Španělsko, FR = Francie, IE = Irsko, IT = Itálie, CY = Kypr, LV = Lotyšsko, LT = Litva, LU = Lucembursko, HU = Maďarsko, MT = Malta, NL = Nizozemsko, AT = Rakousko, PL = Polsko, PT = Portugalsko, SL = Slovinsko, SK = Slovensko, FI = Finsko, SE = Švédsko, UK = Velká Británie, NO = Norsko Název v originále: Road freight transport by origin – destination 2004. Top ten flows are all between EU-15 countries Zdroj: Eurostat, Statistics in focus – Transport, 10/2005 Překlad a korektura: ODIS
12
