Škola MS. Derivatizace
DERIVATIZACE V HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRII Petr ŠIMEK Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Laboratoř analytické biochemie Branišovská 31 CZ – 370 05 České Budějovice
[email protected], www.bclab.eu 1
Škola MS. DERIVATIZACE
P. Simek as a lecturer at the Mass Spectrometric School, Seč, September 15-17
Škola MS. DERIVATIZACE 1. Definice derivatizace Cílená přeměna analytu A-X chemickou reakcí jeho reaktivní funkční skupiny s vhodným činidlem D-R
na produkt (derivát) A-R s požadovanými fyzikálně-chemickými vlastnostmi
A-X + D-R
A-R + D-X
Derivatizační technika – ucelená strategie přípravy analytu pro jeho analýzu specifickou instrumentální analytickou technikou 3
Škola MS. Derivatizace
2. MS - proč DERIVATIZACE ?? MS – vysoce výkonná technika Derivatizace je v oboru MS často zvažována až jako jedno z posledních řešení
Derivatizace analytu •
změny chemických vazeb vnáší nejistoty/rizika : - jaké derivatizační činidlo použít ? - vlastnosti derivátu ? (molekulová hmostnost, hmotnostní spektrum) - výtěžek reakce ? - vedlejší produkty, nadbytek činidel atd. ? - průběh reakce v matrici, rušivé složky ? - pracnost, časová náročnost, nákladnost vývoje metody ?
Occamova břitva (Occam's Razor, William of Occam, 14.století) „Nejjednodušší varianta z mnoha nabízených řešení je obvykle ta správná“. 4
Škola MS. Derivatizace
2.MS - proč DERIVATIZACE ?? Výkonná technika MS & analytický problém & derivatizace analytů
2.1. Obecné charakteristiky derivatizační metod pro MS •
Oproti jiným detekčním technikám větší výběr metod
•
Popsáno enormní množství derivatizačních metod pro MS aplikace
•
Širší uplatnění nalezl jen omezený počet metod
•
Analyt musí mít vhodnou reaktivní funkční skupinu pro transformaci
•
Výhodné jsou protické funkční skupiny s aktivním vodíkem
•
Nejčastější typ reakce – nukleofilní substituce
•
Nejvýhodnější SN2 mechanismus s minimálním výskytem vedlejších reakcí, přesmyků či racemizace analytu
•
Preference derivatizační činidla – malé reaktivní částice (silné nukleofily), snazší derivatizace stericky bráněných funkčních skupin, ale malé hmotnostní posuvy
•
Preferované reakční médium – polární aprotická rozpouštědla
•
Preference jednostupňových, jednoduchých reakcí
5
Škola MS. Derivatizace
2. MS - proč DERIVATIZACE ?? Výkonná technika MS versus derivatizace
2.2. Požadavky a kritéria pro aplikaci derivatizační metody v MS •
Derivatizace podstatně mění vlastnosti, převážně snižuje polaritu analytu, mění jeho rozpustnost ve vodné nebo organické fázi, těkavost, ionizační průřez analytu atd.
•
Rychlost konverze v sekundách, max. minutách
•
Vysoké výtěžky, minimum vedlejších reakčních produktů analytu i snadno odstranitelného derivatizačního činidla
•
Jednoduchá příprava, která lze automatizovat
•
Velmi efektivní postup představuje integrace derivatizační reakce s extrakčním krokem přípravy vzorku k analýze 6
Škola MS. DERIVATIZACE 2.3. Literatura: Derivatizace v MS Komárek K., Franc J., Churáček J., Reakční chromatografie v organické analýze, SNTL, Praha 1989 Blau K., Halket J. , Handbook of Derivatives for Chromatography, Wiley, NY 1993 Kitson F.G., Larsen B.R., McEwen C.C., Gas Chromatography and Mass Spectrometry. A practival Guide. Academic Press, NY, 1996 Lunn G., Hellwig L.C., Handbook of Derivatization Reactions for HPLC, Wiley, NY 1998 Rosenfeld J.M. in Sampling and sample preparation for field and laboratory, Pawlyszin J. ed., Chapter.19, Elsevier 2002 Van Berkel G.J. a spol., Chemical derivatization for electrospray mass spectrometry, série článků v Anal. Chem. , RC MS od roku 1999
7
Škola MS. DERIVATIZACE 2.3. Literatura: Derivatizace v MS Zaikin V.G., Halket J.M., Derivatization in mass spectrometry, série přehledných článků v Eur. J. Mass Spectrom. Od 9 (2003),1. Halket J.M., Zaikin V.G., “Analyte Derivatization Strategies for GC-MS” The Encyclopedia of Mass Spectrometry, Volume 8 (Hyphenated \methods), W.M.A. Niessen ed.) Elsevier, 2006. Zaikin V.G., Halket J.M., “Derivatization in Mass Spectrometry”. The Encyclopedia of Mass Spectrometry, Volume 6 (Ionization Methods), M. Gross ed.) Elsevier, 2007. Firemní literatura: Derivatization Reagents, katalog Sigma-Aldrich 2007 aj.
Škola MS. Derivatizační techniky.
3. Rozdělení derivatizačních technik A. Podle způsobu ionizace molekul – derivatizace pro: EI/CI ionizace (hard)
GC-MS
API/MALDI ionizace (soft)
LC-MS, CE-MS, MALDI atd.
B. Podle povahy reaktivní funkční skupiny analytu, která je podrobena derivatizaci C. Podle druhu použitého derivatizačního činidla
9
Škola MS. DERIVATIZACE Program: 1. Úvod – definice předmětu 2. Derivatizační techniky v MS – kritéria, požadavky, literatura 3. Derivatizační techniky 3.1. Derivatizace alkenů, alkynů 3.2. Alkylace 3.3. Silylace 3.4. Esterifikace 3.5. Derivatizace chlorformiáty 3.6. Derivatizace karbonylové skupiny 3.7. Cyklizační derivatizace 3.8. Derivatizace thiolové skupiny 3.9. Acylace 3.10. Derivatizace aminoskupiny pro API MS 3.11. Derivatizace se značením stabilními izotopy – SIL 4. Závěr
10
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.1. Derivatizace na nenasycené vazbě Alkény, alkyny – neutrální, nepolární sloučeniny
Reakce na nenasycené (dvojné) vazbě (elektrofilní adice)
Elektrofilní adice nejsou většinou stereospecifické, tvorba izomerních produktů
GC/EI,CI MS a derivatizace - hlavní technika
Strukturní analýza, určování polohy dvojných vazeb
Oldham N.J., Jones R.G., J. Chromatogr. A 1999, 843: 199-236.
API MS nefunguje (absence ionizace v roztocích), nutná derivatizace na nenasycené vazbě
Van Berkel G. a spol., Rapid Commun. Mass Spectrom. 2000, 14: 849-858.
11
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.1. Derivatizace na nenasycené vazbě (adice, AdE) Derivatizační techniky Dimethyldisulfid (DMDS)
deriváty poskytují interpretovatelná EI spektra
tolerance k jiným funkčním skupinám (acetáty, aldehydy,estery, alkoholy…) zvýšení mol. hmotnosti m/z + 94 / dvojná vazba
12
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.1. Derivatizace na nenasycené vazbě (adice, AdE) Derivatizační techniky Epoxidace/ oxidace
Oxidace alkenu peroxykyselinou na oxiran s následnou hydrolýzou na 1,2-diol
Alkene + mCPBA oxidace
oxiran
GC/MS OsO4 , KMnO4
hydrolýza
trans-1,2-diol
LC/MS
cis-1,2-diol 13
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.1. Derivatizace na nenasycené vazbě (adice, AdE) Derivatizační techniky 5-nitro-2-pyridinsulfenyl chlorid (NPSC)
alkén
NPSC
Alkenylsulfidy – 2 izomery 14
Podle Van Berkel G. a spol., RCMS 2000, 14: 849-858.
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.2. ALKYLACE (substituce, SN) A-H + DR
A-R
R ….. Alkyl
Formální náhrada reaktivního vodíku alkylem
Reagující funkční skupina
Derivát
A - OH
A-O-R
A - COOH
A-COOR
A - SH
+ DR
A-S-R
A - SO3H
A-SO3R
A - NH2
A-NH-R
A - NH-R’
A-NR’-R 15
Lze sem řadit 3.2.Silylace, 3.3.Esterifikace i 3.4 Derivatizace s chlorformiáty
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.2. ALKYLACE 3.2.A. Derivatizační techniky a činidla pro EI/CI MS Alkyl halogenidy, např. CH3I, pentafluorbenzylbromid (PFBr) Hydridy Diazoalkány, diazomethan CH3N2 Dimethylsulfát Tetramethylamonium (TMAH), trimethylsulfonium (TMSH) hydroxidy derivatizace v GC injektoru
Reakční podmínky
Často bezvodé prostředí
•
Alkylační činidla značně jedovaté/karcinogenní
•
Produkty derivatizace – deriváty ve vodných médiích stálé
•
Počet aplikací poklesl s nástupem technologií API MS 16
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.2. ALKYLACE 3.2.B. Derivatizační techniky a činidla pro API/MALDI MS Analýza alkoholů, fenolů…
3,4-dikarboxylpyridin anhydride
2-Fluoro-1-methylpyridinium p-toluenesulfonate (FMP-Ts), Quirke J.M.E., Van Berkel G.J., J. Mass Spectrom. 2001, 36: 1294–1300.
Dimethylglycin (DMG) Johnson D.W., J. Mass Spectrom. 2001,36: 277–283.
Benzoylchlorid, ESI MS glykolů po derivatizaci ve vodném médiu Holčapek M. a spol., Anal. Chem. 1999, 71: 2288-2293.
17
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.3. Silylace R3-Si-X + A-H
R3-Si-A + HX
TMS - trimethylsilyl
+ 72
TBDMS - terc.butyldimethylsilyl
+ 114
18
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.3. Silylace R3-Si-X + A-H
R3-Si-A + HX
Reagující funkční skupina
TMS derivát
OH
O-TMS
SH
S-TMS
COOH
COO-TMS
POH
konverze
PO-TMS
SOH
SO-TMS
NOH
NO-TMS
BOH
BO-TMS
NH2
NH-TMS
=NH
=NH-TMS 19
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.3. Silylace Reaktivita funkčních skupin (od nejvyšší k nejnizší) • ROH > fenoly > RCOOH > aminy > amidy •
velký vliv sterické faktory
reaguje také polární a iontové funkční skupiny – fosfát, sulfát, guanidinová skupina
Reakční podmínky • bezvodé prostředí – polární organická rozpouštědla MeCN, DMF, izooktan, toluen • vialky těsněné PTFE-silikonová/neoprenová septa • zahřívání, derivatizace řádově desítky minut • katalýza reakcí přídavkem TMCS, TFA, pyridin, MeCOOK, TMBS, TMIS • deriváty nestálé ve vodných médiích • výhodné pro EI/CI GC-MS aplikace 20
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.3. Silylace - aplikace Aplikace: GC-EI/CI/MS polárních organických látek TMS deriváty BSTFA, BSTFA/TMCS
univerzální, organické kyseliny, báze
MSTFA, MSTFA/TMIS
polární sloučeniny, ketosteroidy
TMSI
reaguje obtížně s primární aminoskupinou pro cukry, alkoholy
TBDMS deriváty MTBSTFA, MTBSTFA/TBDMCS
univerzální, objemná terc.-butylová skupina stabilnější deriváty s NH2 skupinami obtížnější silylace stericky nepřístupných protických míst 21
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.3. Silylace – aplikace Cukry, polyhydroxylované alkoholy Oximace-TMS, GC/MS Śimek P., et al., BC AV ČR, J. Insect Physiology 2007, 53: 580-586.
Mastné/organické kyseliny TMS, GC/MS Chrastina P. a spol., VFN Praha, organické kyseliny v moči
Steroidy Oximace-TMS, GC/MS Hill M. a spol., Endokrinologický ústav Praha, Steroids 2007, 72: 792-801.
22
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.3. Silylace – aplikace Aminokyseliny/hydroxykyseliny/aminoalkoholy TBDMS deriváty, GC/MS Šimek P. et al., HRC-J. High Resol. Chromatogr. 1993, 17: 145-152.
Složky nukleových kyselin, pyridimidinové/purinové báze, nukleosidy TMS deriváty, GC/MS Šimek P. et al., J. Chromatogr. A 1993, 679: 195-200.
23
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.3. Silylace – přednosti a omezení Přednosti •
univerzální , důkladně prozkoumané
•
separace na nepolárních kapilárních GC kolonách
•
EI spectra obsahují charakteristické m/z, 73, 147, M-15 (TMS), M-57 (TBDMS)
•
lze kombinovat s předchozí oximací, acylací, alkylací
•
dlouholetá osvědčená technika v GC/MS, rozsáhlé knihovny spekter derivátů
Omezení •
příprava v bezvodém prostředí
•
deriváty se ve vodném prostředí snadno rozkládají, dobré uzávěry pro uchovávání 24
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.4. ESTERIFIKACE A-COOH + R-OH
A-COO-R + H2O
Esterifikace
A-COOR1 + R-OH
A-COO-R + R1-OH
Transesterifikace
Stránský K., Jursík T., Fett-Lipid 1996, 98:65-77.
A. Esterifikační činidla/techniky pro EI/CI MS 3M HCl < ROH Diazomethan BF3 < ROH Methanolát sodný Dimethylformamid dimethylacetal (esterifikace v GC injektoru) Trimethylanilinium hydroxid (pyrolytická esterifikace) Pentafluorobenzyl chlorid/bromid (elektronegativní funkční skupina pro NICI MS) 25
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.4. ESTERIFIKACE A-COOH + R-OH
A-COO-R + H2O
Esterifikace
B. Esterifikační činidla/techniky pro API/MALDI MS Nejběžnější příprava různě strukturovaných amidů Pentafluorobenzyl chlorid/bromid Fenacyl bromid Deriváty s kvarterní amoniovou nebo fosfoniovou skupinou
Trimethylaminoethyl estery (TMAE). Blair I.A., J. Chromatogr. B 2007,850, 168-176. 26
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.4. ESTERIFIKACE B. Esterifikační činidla/techniky pro API/MALDI MS
TMPPA
Tris(trimethoxyfosfonium)propylamin bromid (TMPPA) RCOOH +
+
CMPI
Aktivovaný karboxyl Leavens W.J. a spol.,
R = H
RCMS 2002, 16:433-441
+
27
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.4. ESTERIFIKACE Reakční podmínky •
bezvodé prostředí – polární organická rozpouštědla nejlépe příslušný ROH
•
výhodná je eliminace vznikající vody, např. dimethoxypropanem
Aplikace •
analytická chemie lipidů – transesterifikace – stanovení methylesterů mastných kyselin, identifikace a určování dvojných vazeb pomocí 3-methylpikolinyl, dimethyoxazolidinonyl (DMOX) esterů
•
klinická chemie – butylace karnitinů pro LC/MS/MS klinická vyšetření VFN, dr. P. Chrastina
28
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.4. ESTERIFIKACE – přednosti a limity Přednosti • snižují aciditu analytů, např. lepší extrahovatelnost z biologických matric •
jednoduché reakce, snadno odstranitelné vedlejší produkty
•
stabilní deriváty, lze kombinovat s jinými derivatizačními postupy, jako acylace, silylace
•
zlepšují odezvu mnoha polárních analytů v API MS
Omezení •
většinou vyžadují pro reakci bezvodé prostředí, a proto náročnější extrakce z komplexních biologických matric
•
delší reakční doba
29
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.5. Derivatizace chlorformiáty Jednoduchá činidla schopná reagovat s protickými funkčními skupinami
O
ve vodném prostředí v sekundách
Cl Vlastnosti
O
Alkyl
•
Vysoké výtěžky ve vodných médiích v sekundách
•
Klesá výrazně polarita analytu, snadno rozpustný v organické fázi, nemisitelné s vodou
•
Derivatizační reakce a extrakce mohou probíhat současně tzv. “phase-transfer” extrakce, “extractive alkylation”
•
Efektivní eliminace anorganických solí, polárních interferujících látek
•
Reakce není ovlivněna běžnými pufry, probíhá ve fyziologickém roztoku, borátovém pufru
•
Esterifikace karboxylové skupiny vyžaduje katalýzu pyridinem 30
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.5. Derivatizace chlorformiáty - reaktivita A. AMINO skupina COOCH2CH3 ClCOOCH2CH3
NH2 R
HN R
Vodné médium , pH > 8
Amino skupina +
RCF →
Alkyl karbamát
(primární, sekundární)
31
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.5. Derivatizace chlorformiáty - reaktivita B. HYDROXY -OH NHCOOCH 2CH 3
NHCOOCH2CH3
COOH
COOH
ECF vodné, pH > 9
OH
O
COOCH2CH3
A-OH + RCF → alkyl karbonát (fenol, aktivované OH)
32
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.5. Derivatizace chlorformiáty - reaktivita C. THIOL SH-
NH 2 COOH
NHCOOCH 2CH3 COOH
ECF
S
SH vodné, pH > 8
COOCH2CH3
A-SH + RCF → Alkyl thiokarbonát (alkyl) 33
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.5. Derivatizace chlorformiáty - Reaktivita Hušek P., FEBS Letts 1991
D. Karboxyl NHCOOCH2CH3
NHCOOCH2CH3
ECF, EtOH
CO OCH2CH3
COOH vodné, pH > 8,
katalýza pyridinem alkoholýza Karboxyl +
RCF → alkyl ester
(aromatický, alifatický) 34
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.5.A. Derivatizace aminoskupiny arylchlorformiáty Schéma reakce s FMOC
Typické prostředí reakce – borátový pufr pH= 10
35
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.5.B Derivatizace alkylchlorformiáty
Methyl-, ethyl-, propyl-, butyl-, isobutyl-, pentyl-, hexyl- chlorformiáty
•Univerzální •EZ-Faast
použití jak v EI/CI MS, tak API MS
kit, Phenomenex Co., USA (propyl chlorformiát)
Hušek P. Šimek P., LC-GC North America 2001, 19: 986-999. Current Pharm. Anal. 2006, 2: 21-41.
nově popsány vlastnosti fluoralkylchlorformiátů (FCF) trifluorethyl (TFECF)
F
F
F
F
F
F
F
pentafluorpropyl (PFPCF) heptafluorbutyl (HFBCF) Hušek P., Šimek P. a spol., J. Chromatogr. 2008, 1186: 391-400.
FCF reaktivnější, esterifikace probíhá přímo s chlorformiátem analogické přednosti jako zavedené fluoracylanhydridy/fluoralkoholy
O O Cl
36
Škola MS. Derivatizační techniky. 3.5. Chlorformiáty
Využití nových FCF činidel v profilové analýze metabolitů participujících v metabolismu jednouhlíkových skupin
Použity
zkratky běžné v klinické chemii 37
Škola MS. Derivatizační techniky. 3.5. Chlorformiáty
Profilová analýza organických kyselin v krevním séru Šimek P., Hušek P., Zahradníčková H., Anal. Chem. 2008, 80: 5776-5782. Redukce vázaných thiolů R-SS-R R-SH 1,2- dimerkaptopropansulfonátem (DMPS)
homocystin
Homocystein DMPS
Heptafluorobutylchloroformiát 38
Škola MS. Derivatizační techniky. 3.5. Chlorformiáty
Profilová GC/MS analýza 32 metabolitů v séru po aplikaci nového postupu deproteinace/redukce RS-SR skupin/derivatice HFBCF
2HPA 3.76
Cys
Ala Gly 4.61
7.15
Pro
4.86
2.50E7
5.75
Ser2 6.52
5.56
Met
MMA
5.87 4.19
Gln 8.04
4.86
5.75
7.03
4.61
8.24
Hcy
6.95
8.39
7.74
4.99 3.76
Orn
7.42
6.67
5.98
8.56
Phe
6.79
3.59 3.21
DMPS
Lys
5.16
8.45
7.15
Tyr γ-GluCys + Trp 8.92 CysGly 9.02 9.57 Cth 9.26 9.70 r
8.65
9.33
2.50E7 5.59
DTT
5.16 7.42 5.56
8.31
7.72
8.24
6.52
7.74 4.20
5.98
6.63
9.62
7.82
9.67
3.08
3
4
5
6
7
8
9
10
Time (min)
39
Škola MS. Derivatizační techniky. 3.5. Chlorformiáty
Ukázka GC/EI-MS detekce celkového homocysteinu (tHcy) v séru Hcy
(a) Hcy
TIC NL: 1.72E6
100 7.71
7.55
7.96
7.86 7.75
100
NL: 2.08E5
Extr. m/z 282
Hcy 100
7.74
NL: 1.48E5
Extr. m/z 285
d4-Hcy
0 7.50
7.60
7.70
7.80
7.90
8.00
Time (min) 285
100 113
8595
282
183
119 146
100
271 210 227 242 200
318 346 342
314
69
EI spectrum of Hcy+d4-Hcy
300
514 482484 510
373 400
500
m/z
EI spektrum Hcy a d4-Hcy s přímo odečtené z TIC záznamu analýzy séra Koncentrace tHcy = 9 umol/L. Vysoce účinná extrakce/derivatizace analytů z biologické matrice 40
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.6. DERIVATIZACE KARBONYLOVÉ SKUPINY A-C=O + NH2-R
A-C=N-R + H2O
Kondenzační reakce karbonylové skupiny (keton, aldehyd) obecně s aminem (Schiffova báze), konkrétně s hydroxylaminy, hydraziny
Reagující činidlo
Derivát
NH2-O-R
A-C=NH-O-R
oxim
A-C=NH-N-R
hydrazon
NH2-NH-R
+ A-C=O
41
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.6. DERIVATIZACE KARBONYLOVÉ SKUPINY Aplikace • oximace ketokyselin (pro GC aplikace) • oximace redukujících cukrů • záchyt a analýza těkavých karbonylových sloučenin ze vzduchu • oximace redukujících cukrů
Derivatizační činidla O-methylhydroxylamin O-pentafluorobenzylhydroxylamin Dinitrofenylhydrazin Girardova činidla (kvarterní amonium) Dansyl hydrazin 42
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.6. DERIVATIZACE KARBONYLOVÉ SKUPINY
Přednosti • eliminace labilních keto-enol forem, tvorba definovaného derivátu analytu • lepší separační a detekční vlastnosti
Omezení •
zdlouhavější reakce, většinou v bezvodém prostředí, otázka výtěžků
•
oximy tvoří syn-, anti- izomery, které se dělí na GC kapilárních kolonách
43
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.7. CYKLIZAČNÍ DERIVATIZACE RCHO (aldehyd)
acetal
+ RR’CO (keton) ketal
RB(OH)2
cyklický boronát
Analyt se dvěma funkčními skupinami v 1,2-, 1,3- nebo 1,4 polohách alkylové řetězce kondenzuje s vhodným činidlem za vzniku cyklického derivátu s 6>5>7 členným kruhem 44
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.7. CYKLIZAČNÍ DERIVATIZACE Reakční podmínky •
2 funkční skupiny ve stericky vhodné poloze
•
Stabilní konfigurace vznikajícího kruhu, důležité stereochemie analytu
•
Kyselá nebo alkalická katalýza
Reagující analyt
Reagující činidlo
Dioly, aminoalkoholy aj. 1,2- až 1,4- bifunkční analyty jako cukry s vicinálními dioly, Nebo steroidy
aldehyd, keton
brassinosteroidy, ekdysteroidy
Derivát
cyklický acetal nebo ketal aceton, DCDFA acetonid fosgen cyklický karbonát Alkyl/aryl boronát cyklický boronát dansyl-3-aminofenylboronát
45
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.7. CYKLIZAČNÍ DERIVATIZACE Aplikace Derivatizace vicinálních diolů v brassinosteroidech
Dansyl-3-aminofenylboronát Svatoš A. a spol., RCMS 2004, 18: 816–821.
Guanidinová skupina
malondialdehyd hexafluoroacetylaceton
12 M HCl, 1hod., laboratorní teplota
substituované pyridiny
46
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.8. DERIVATIZACE THIOLOVÉ SKUPINY SH Vlastnostmi podobná ROH a zejména aciditou fenolům (PhOH)→ negativní ESI spektra Problém: oxidační-redukční děje na SH- skupin
2* R-SH ↔ R-S-S-R A. Redukce disulfidových vazeb (RS-SR) B. Derivatizace SH-skupiny
47
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.8. DERIVATIZACE THIOLOVÉ SKUPINY A. Redukce disulfidových vazeb (RS-SR) uvolňování thiolů vázaných v proteinech
Borohydrid sodný Dithiothreitol (DTE), dithioerythritol (DTT), merkaptoethanol (ME) Tris(2-karboxyethyl)fosfin - stabilní, ve vodě rozpustný Krijt J. a spol., Clin. Chem. 2001, 47: 1821-1828.
1,2-Dimerkaptopropan-1-sulfonová kyselina Šimek P. a spol., Anal. Chem. 2008, 80: 1776-1782. Produkty polárního činidla zůstávají ve vodné fázi 48
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.8. DERIVATIZACE THIOLOVÉ SKUPINY B. Derivatizace SH skupiny Iodacetamid Dansylaziridinin – specifické činidlo pro thioly
Ellmansovo činidlo, 5,5-dithio-bis-(2-nitrobenzoová kyselina), DTNB
49
Škola MS. 3. DERIVATIZAČNÍ TECHNIKY
3.8. DERIVATIZACE THIOLOVÉ SKUPINY N-ethylmaleinimid N-(2-ferrocenethyl)-maleinimid (elektrochemicky aktivní funkční skupina)
Karst U. a spol., Anal. Chem. 2007, 79, 7131-7138. Borohydrid sodný + 4,4’-dithiodipyridine (4-DPS). R-SH, R-SS-R v pmol koncentraci Winther J.R. a spol., Anal. Biochem. 2007, 363, 77-82. Van Berkel G a spol., Anal. Chem. 1998, 70: 1544-1554. MS elektrolyticky aktivních 50 látek.
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.9. ACYLACE O
O
A-H + R-C-X
A-C-R + HX
SN s aktivovaným zbytkem karboxylové skupiny
Reagující funkční skupina analytu A-H
Derivát A-
-NH2, -NH=
-NH-CO-R
-OH, fenol
konverze
-SH
-O-CO-R -S-CO-R
A.
Acylace pro EI/CI MS
B.
Acylace pro API/MALDI – kap. 3.10. 51
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.9. ACYLACE Acylační činidla pro EI/CI MS Anhydridy kyselin Acetanhydrid Trifluoracetyl- (TFA), pentafluoropropionyl- (PFP), heptafluorobutyryl- (HFB)
Halogenidy kyselin Např. perfluoroktanoyl, pentafluorobenzoyl- (PFBO)
Acylimidazoly TFAI, PFPI, HFBI – pro derivatizace analytů citlivých na kyseliny, např. indoly
Acylamidy N-methylbis(trifluoracetamid) (MBTFA) Lze zařadit také alkylchlorformiáty (acylace aminoskupiny)
52
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.9. ACYLACE – pro EI/CI MS Reakční podmínky a vlastnosti • bezvodé prostředí • kyselá katalýza - kys. octová, bazická katalýza - CH3COONa, pyridin • preference fluoroalkylovaných činidel, reaktivní, po reakci lze snadno odpařit • derivatizační produkty – fluoroalkylamidy – nestálé ve vodných médiích • perfluoralkylový skelet s acylem - zvyšuje výrazně těkavost derivátů - výborné chromatografické vlastnosti derivátů v GC aplikacích - deriváty výborně záchycují elektrony poskytují NICI MS spektra s detekcí derivátů mnoha látek na attomolové (fg) hladině Lze kombinovat: - s oximací – ve formě acetátů analýza cukrů - silylací, esterifikací – analýza aminokyselin, steroidů - chirální separace na Chirasil-Val GC kolonách
53
Škola MS. Derivatizační techniky.
3.9. ACYLACE – aplikace GC/EI-MS Chirální GC/MS analýza optické čistoty aminokyselin Stanovení s přesností 0.1% vyžaduje aplikaci deuterovaných činidel pro derivatizaci a GC-MS analýzu, provádí CAT GmbH, Tubingen PFP acyl – isopropyl ester deriváty, kolona Chirasil Val Frank H. et al., J. Chromatogr. 1978, 167: 187
54
Škola MS. 3. DERIVATIZAČNÍ TECHNIKY
3.10. Derivatizace aminoskupiny pro API/MALDI MS Aminoskupina
Dostatečně bazická, protonizuje se snadno v kyselých roztocích
Velmi reaktivní, přednostní derivatizovaná funkční skupina
Největší množství aplikací v API MS
Každé činidlo má určité přednosti a nevýhody
•
Kritické faktory : - rušivý nadbytek derivatizačního činidla - rušivý vliv matrice vzorku - nestabilita produktů, tvorba více derivátů - omezená rozpustnost činidel ve vodných pufrovaných médiích, což snižuje reaktivitu činidel a ovlivňuje celkově separační procesy a zejména kvantitativní stanovení 55
Škola MS. 3.10. Derivatizace aminoskupiny pro API/MALDI MS
Derivatizace fenylisothiokyanátem (PITC) •
Reaguje s primární i sekundární aminoskupinou během 5 min
56
Škola MS. 3.10. Derivatizace aminoskupiny pro API MS
Derivatizace fenylisothiokyanátem (PITC) Biocrates AbsoluteIDQTM, metabolomický kit
přesné stanovení 160 metabolitů v krevním séru (> 10 ul) po derivatizaci PITC a LC/MS/ MS analýze v MRM režimu
vyvinuto na ABI platformě pro API4000 a API 4000 QTrap
stanovení metabolitů ze 4 skupin látek: aminokyseliny, acylkarnitiny, glycerofosfo- a sfingolipidy, hexosy
součástí kitu je MET/Q SW pro automatické zpracování dat
57
Škola MS. 3.10. Derivatizace aminoskupiny pro API MS
Derivatizace 6-aminochinolinyl-N-hydroxysukcinimidyl karbamátem (AQC)
58
Škola MS. 3.10. Derivatizace aminoskupiny pro API MS
Derivatizace 6-aminochinolinyl-N-hydroxysukcinimidyl karbamátem (AQC) Charakteristiky derivatizační metody •
Reakce probíhá pH=8.5-10 v sekundách
•
Tyr, Orn, Lys, Cys – reagují 2 funkční skupiny
•
Jednoduchá příprava, velmi dobrá stabilita produktů.
•
Waters AccQ.TagTM Ultra kit
59
Škola MS. 3.10. Derivatizace aminoskupiny pro API MS
Derivatizace 6-aminochinolinyl-N-hydroxysukcinimidyl karbamátem (AQC) UPLC separace aminokyselin po derivatizaci AQC
Ukázka UPLC/MS separace 10 pmol 27 fyziologických aminokyselin pomocí UPLC na koloně Xbridge C18, 2,1x100 mm, sorbent 1,7 µm.
Waters, 55.ASMS konference, Seattle 2006.
Škola MS. 3.11. TECHNIKY SIL (selective isotope labeling)
DERIVATIZACE IZOTOPICKY ZNAČENÝMI ČINIDLY • aktuální oblast nových aplikací derivatizačních technik • analyty s vhodnou funkční skupinou jsou selektivně derivatizovány izotopicky značeným činidlem • smíchání vzorků (kontrola + různé stavy organismu apod.) po derivatizaci činidlem o rozdílném izotopickém složení (SIL) umožnuje pomocí MS přímo sledovat rozdíly a komplexněji vyhodnocovat změny v expresi proteinů (proteomika) nebo v metabolismu (metabolomika) organismu • technika SIL v kombinaci s hmotnostní spektrometrií – nový nástroj v –omickém výzkumu • nová derivatizační činidla, nové protokoly přípravy vzorků, nové programy pro cílené zpracování zpracování dat • současná mnohonásobná analýza vzorků - multiplexing
Derivatizace (iTRAQTM) 2-(N-methylpiperazinyl)-N-hydroxysukcinimidyl acetát
+ H2N-A
A
62
Derivatizace (iTRAQTM) 2-(N-methylpiperazinyl)-N-hydroxysukcinimidyl acetát •
vyvinut Darrylem Pappinem a spol. u Applied Biosystems v r. 2004
•
iTRAQ - soubor isobarických derivatizačních činidel o stejné mol. hmotnosti, avšak jiném izotopickém složení
•
reagují s primární aminoskupinou včetně ω-NH2 lysinu
•
ESI spektrum generuje MH+ signál analytu A s identickou m/z pro každé iTRAQ derivatizační činidlo !
MS2 spektrum poskytuje diagnostické produktové ionty s izotopickým posuvem pro konkrétní derivát (tj. m/z 114, 115, 116, 117) •
MS2
A Reporter ion region
NH-A
63
Derivatizace (iTRAQTM) 2-(N-methylpiperazinyl)-N-hydroxysukcinimidyl acetát Duplexní analýza vzorku a kontroly (ABI protokol)
64
Škola MS. 3.11. TECHNIKY SIL
DERIVATIZACE iTRAQ Selektivní izotopické značení (SIL) analytů – současná mnohonásobná (multiplexová) analýza
MS 2
65
Škola MS. 3.11. TECHNIKY SIL
DERIVATIZACE iTRAQ Selektivní izotopické značení (SIL) analytů – současná mnohonásobná (multiplexová) analýza 4-plex, zdokonalená verze 8-plex (současná analýza až 8 vzorků derivatizovaných činidly iTRAQ)
66
Škola MS. 3.11. Techniky SIL - iTRAQ
Přednosti techniky iTRAQ •
cílená derivatizace primárních aminoskupin analytů ve vzorku
•
derivatizací nedotčeny posttranslační modifikace proteinu
•
iTRAQ = soubor isobaricky značených činidel (stejná hmotnost, jiné izotopické složení
•
diagnostické m/z v MS2 spektrech – 113 až 121, informace o zastoupení jednotlivých analytů
•
současně zachována strukturní informace (sekvence) analytu (peptidu)
•
až 8-násobná, současná analýza vzorků – multiplexing
•
derivatizační technika nabízí nepřeberné množství aplikací v proteomice a metabolomických aplikacích při porovnávání rozdílů mezi složením vzorků, kvantitativní analýze proteinů a peptidů
67
Škola MS. 3.11. TECHNIKY SIL (selective isotope labeling)
Derivatizace (MTEG-OPFP) Pentafluorfenyl 13C-2-methyltetraethylenglykoloxyacetátem
•
Bischoff R., Overkleeft H.V., Anal. Chem. 2008, submitted
•
reaguje s NH2- , SH- a fenolickými skupinami ve vodných médiích
•
PEG řetězec může obsahovat 13C a 18O atomy
•
Relativně málo nákladná příprava isobarických činidel
•
PEG řetězec může obsahovat 13C a 18O atomy
•
Isobarické deriváty se při aplikaci LC-MS nedělí
•
Lze připravit velký počet izobarických derivátů postupným prodlužováním PEG
Škola MS. 3.11. TECHNIKY SIL
Derivatizace 13C-MTEG-OPFP
+ NH2-A
PEG-oxyacetamid
Škola MS. 3.11. TECHNIKY SIL
Derivatizace 13C-MTEG-OPFP
NH-A Přednosti •
relativně dostupná derivatizační technika a činidla
•
velká flexibilita v inkorporaci izotopů do PEG řetězce
•
výborná citlivost detekce [M+H]+ iontů
•
výborná separace analytů
Omezení, nejasnosti •
detekce analytů probíhá v plném skenu
•
vliv matricových efektů na signál analytů
•
aplikace v metabolomice i proteomice
Škola MS. 3.12. ZÁVĚR
SOUHRN
malé reaktivní částice preferovány jako derivatizační činidla
reakce proveditelné většinou ve vodných médiích, v sekundách, s dobře definovanými deriváty, vysoké výtěžky
EI/CI tvrdé ionizace – u polárních látek derivatizace naprosto nezbytná technika
API/MALDI měkké ionizace - výhodné v mnoha aplikacích, zvláště v kombinaci s extrakčními postupy a u obtížně ionizovatelných látek
často zlepšení separace a citlivosti analytických MS metod
hlavní aplikace na reaktivní amino- a SH- skupině
SIL - izotopicky značená činidla
nové aplikace v -omických oborech – tzv. multiplexing stimulují R&D nových derivatizačních činidel
DERIVATIZACE v oboru MS zůstává významnou analytickou strategií Finanční podpora: Fond na podporu výzkumu, projekt No. A/CZ0046/1/0018