Derivá ty devizove ho trhu
Fluktuace a volatilita kursu Plovoucí nebo řízený plovoucí kurs vykazuje neustálé pohyby nahoru a dolů. Typická velikost odchylek se nazývá volatilita (proměnlivost) a čím je větší, tím větší kursové riziko je spojeno s držením této měny zahraničními subjekty. Devizové riziko pro firmu (riziko změny devizového kursu) Co znamená kolísání kursů na devizových trzích pro Vaši firmu? Může se stát, že Vaše firma utrpí ztrátu ze změny kursu. Pokud Vaše firma neobchoduje se zahraničím a všechny obchodní i finanční operace provádí jen v českých korunách, pak jí nehrozí žádné devizové riziko. Devizové riziko vzniká, jestliže firma -
drží cizí měnu na účtě po nějakou dobu (má zůstatek v devizách)
-
má pohledávku v cizí měně (očekává platbu)
-
má závazek v cizí měně (má v budoucnu platit)
Držet cizí měnu znamená mít ji na účtu. Banka Vám musí otevřít běžný účet denominovaný v dané měně. Pokud si chcete vkládat devizy na termínované vklady, zřídí Vám banka termínovaný účet pro daný vklad. Pokud čerpáte úvěr v zahraniční měně, zřídí Vám banka úvěrový účet v dané měně. Čerpaná částka úvěru je připsána na běžný devizový účet a je Vám k dispozici k placení. Cizí měna, kterou držíte, je pro Vaši firmu aktivum, které vynáší úroky. Úroky vycházejí z úrokových sazeb na termínové vklady v zemi, kde je cizí měna domácí měnou. Jinými slovy dolar vynáší stejné úroky v Praze, v New Yorku, v Londýně i v Moskvě. Ovšem toto aktivum se navíc k dohodnutému úročení může zhodnotit i znehodnotit vlivem změn kursu vůči koruně, protože jeho hodnotu musí Vaše firma chtě nechtě vyjadřovat v korunách jako své domácí účetní měně. Znehodnocuje se tím, že zahraniční měna oslabuje. Zhodnocuje se tím, že zahraniční měna posiluje. Oslabení či posílení kursu je předem neznámé. Současný kurs totiž má tu vlastnost, že obchodníci s měnami v nabídce a poptávce vzali v úvahu všechny faktory, které jsou v této chvíli známé. Kurs se tedy v budoucnu (blízkém i vzdáleném) může změnit jen na základě nové, dosud neznámé informace. Proto ani nemůžeme vědět, kterým směrem nová informace změní kurs, zda nahoru či dolů.
Pozice v cizí měně (forexová pozice, FX pozice) nese riziko – možnost zisku i ztráty. Držení cizí měny a pohledávka v ní se označují jako dlouhá pozice; riziko spočívá ve znehodnocení cizí měny. Závazek v cizí měně je krátká pozice; riziko je v možnosti zhodnocení (zdražení) cizí měny v době, kdy ji budete potřebovat k placení. Firma, která se chce vyhýbat riziku, by neměla držet otevřenou devizovou pozici. Má-li cizí měnu na účtě, může ji prodat. Očekává-li v budoucnu platby nebo příjmy v cizí měně, může si koupit od banky zajišťovací nástroje, které otevřenou pozici uzavřou zafixováním budoucího kursu. O tom bude dále podrobněji.
1
Lze předpovědět vývoj kursů? Devizový trh je efektivní trh Devizové trhy, jako všechny finanční trhy, jsou tzv. „efektivní trhy“, to znamená, že jejich účastníci vyhledávají, analyzují a používají všechny v daném okamžiku dostupné informace, které by mohly mít vliv na měnové kursy. Podle těchto informací obchodují. Samozřejmě, jednotliví obchodníci přikládají informacím různou váhu, význam, jejich analýzy se liší, a tím i jejich očekávání budoucího vývoje se liší. Obchodníci jsou někteří optimisti, jiní pesimisti, pokud jde o budoucí vývoj, jedni sázejí na vzestup, jiní na pokles. Avšak na trhu se všechny nálady a názory střetnou v nabídce a poptávce a z ní vzejde rovnovážná cena daného okamžiku. Tato cena v sobě „zahrnuje“ všechny relevantní informace dostupné v danou chvíli. Teprve když se objeví nová informace, do této chvíle nepředvídatelná, obchodníci změní názory a začnou měnit ceny – cena na trhu se ustálí na jiné úrovni. Reakce na novou informaci na finančních trzích je dnes díky elektronice dílem několika minut (odhaduje se na 3 minuty). To znamená, že z principiálních důvodů nikdo nemůže vědět, kterým směrem a jak silně se pohne cena na trhu, protože nemůže vědět, jaká dosud neznámá informace se objeví. To platí i pro kursy měn.
Riziko budoucích devizových kursů a jak mu čelit Zopakujme si, že vaše firma účtuje v českých korunách, v korunách financuje většinu nákladů, vyplácí mzdy, platí daně a v korunách vychází její zisk. Jestliže má v cizí měně
aktivum (zahraniční peníze, nebo pohledávku – např. očekáváte platbu ze zahraničí za exportované zboží), anebo
pasívum (úvěr čerpaný a splatný v cizí měně, závazek zaplatit něco v cizí měně, např. dodavatelům do zahraničí),
pak je vystavena riziku pohybu devizových kursů, protože vás v budoucnu čeká konverze částky v cizí měně za koruny nebo obráceně, a to za kurs, který není známý a může být značně odlišný od dnešního, směrem ve váš prospěch i k vaší škodě. Dejme tomu, že už dnes přesně víte, že za 9 měsíců budete potřebovat 1 mil dolarů na zaplacení velké dodávky zařízení pro Vaši firmu. Co ale nevíte, je budoucí kurs koruny vůči dolaru. Vaši firmu čeká 9 měsíců nejistoty, kolik bude muset zaplatit za 1 mil. dolarů. Máte v zásadě dvě možnosti:
ponechat riziko otevřené (otevřená pozice) a spekulovat na příznivý vývoj kursů - ale také riskovat značnou ztrátu; vhodné pro firmy, jejichž majitelé rádi riskují;
koupit si od banky forward, tj. smlouvu, že za devět měsíců vám prodá 1 mil. dolarů za dnes pevně dohodnutou cenu (kurs) – a tím můžete svou pozici (riziko) uzavřít, mít jistotu místo nejistoty. Obrana proti riziku se nazývá hedging. Vhodné pro firmy, které dávají přednost jistotě před rizikem (risk-averse firm). Termínovým obchodem si firma zafixuje kurs pro konkrétní směnu deviz v budoucnosti, v určené částce a k určenému datu. Jde o závaznou smlouvu. Firma ji musí dodržet, stejně jako banka.
2
V čem je výhoda forwardu? Vývoj kursu v čase podléhá tržním silám a většinou je ke dni realizace forwardu na úplně jiné úrovni, než je zafixováno ve smlouvě. Někdy to může pro firmu znamenat, že ji forward zachránil před velkou ztrátou. Jindy zase, že jí forward zabránil směnit devizy mnohem výhodněji podle aktuálního tržního kursu. Takže v čem je výhoda? Co přesně znamená hedging pro firmu? Zafixování budoucí ceny (sazby, kursu) znamená současně znemožnění zisku i zabránění ztrátě z tržních změn ceny (sazby, kursu). Tržní riziko znamená možnost vydělat zisk i utrpět ztrátu z tržního vývoje cen atd.. Toto je základní volba pro podnikatele: zda chce, aby nepředvídatelný a nekontrolovatelný vývoj trhu jej překvapil, ať už příjemně nebo nepříjemně; zda si chce ponechat možnost inkasovat nečekaný zisk, ale také nečekanou ztrátu; anebo naopak, zda chce vyloučit vliv a dopad vývoje tržních veličin na své podnikání; zda chce vyloučit jak možnost nenadálého zisku tak možnost nekontrolovatelné ztráty. Tuto možnost mu dává forward a většina dalších nástrojů hedgingu; jsou však nástroje, např. opce, které mají trochu odlišný efekt. Pozice banky: banka je prostředníkem Ve forwardovém (termínovém) obchodu Vaše riziko na sebe zdánlivě bere banka – banka se zavazuje prodat firmě (nebo koupit od firmy) devizy za fixovaný kurs, ale sama je v dohodnutý den musí koupit (prodat) na trhu za aktuální tržní cenu. Může tedy vydělat mimořádný zisk nebo utrpět ztrátu. Ve skutečnosti banka své riziko také uzavře. Koupí si stejný forward od jiné banky nebo od market makera. Market maker také neriskuje, protože nabízí forwardy jak kupujícím, tak prodávajícím stranám a ve velkém objemu se mu obě protichůdná rizika zhruba vyrovnají. Termínový kurs Když banka a klient ve smlouvě o budoucím nákupu (nebo prodeji) cizí měny stanovují budoucí kurs (termínový kurs, forwardový kurs), stanovují jej tak, aby byl „neutrální“ - aby obě strany měly stejnou pravděpodobnost, že se vývoj přikloní na jejich stranu. Za určitých ideálních podmínek (jak uvidíme dále) by takový neutrální kurs mohl být právě aktuální spotový kurs. A k tomu také občas dochází. V praxi by to vypadalo tak, že dnes je kurs koruny vůči dolaru 23.500; firma uzavírá smlouvu na prodej 500 000 dolarů bance za 6 měsíců; obě strany souhlasí, že za 6 měsíců bude směna provedena v kursu 23.500. Tou ideální podmínkou je, že v obou zemích – v obou měnách – jsou shodné úrokové sazby. To se v praxi stává jen vyjímečně. Obvykle úrokové sazby shodné nejsou. Jestliže v jedné měně se peníze zhodnocují více, vyšší sazbou, resp. za vypůjčené peníze se platí vyšší úroky, pak kurs rovný spotovému kursu by za 6 měsíců už nebyl neutrální – jedna ze smluvních stran by mohla na takové forwardové trnasakci vydělat tím, že by si peníze vypůjčila nebo uložila na úrok. Neutrální kurs je takový, kdy žádná strana nemůže tento kurs „zneužít“ k obohacení nějakou předem konstruovanou operací. Jak takový neutrální kurs dostaneme? Odvodí se z úrokových sazeb. Nejlépe je odvození vidět na konstrukci složené ze dvou paralelních operací, jejímž výsledkem je zafixování budoucího kursu.
3
Konstrukce forwardu ze dvou transakcí Zafixovat budoucí kurs by si mohla firma sama pomocí dvou operací (tzv. umělý, syntetický forward). Tento příklad slouží jen pro účely výuky, nikoli jako doporučení pro praxi. V praxi je totiž levnější pořídit forward od banky. Příklad: Dnes vaše firma řeší problém: za 9 měsíců bude potřebovat 1 mil euro na zaplacení velké dodávky. Kdybyste měli euro už teď, nejlepší by bylo je uložit na termínový vklad, aby vynášely úroky. Termínový vklad v euru na 9 měsíců banka přijímá za 3,20 %. Euro v dané chvíli nemáte. Ale můžete si je koupit. Sazby spot u vaší banky jsou momentálně 1 EUR = Kč 29,70/29,80. Vypořádání (placení) je za 2 pracovní dny, tedy pozítří. Peníze na nákup eura teď nemáte, budete je mít za 9 měsíců, ale proč si je nepůjčit od banky už teď? Úroky činí 3,40 % p.a. Výpočet: Potřebujete 1 000 000 euro, od pozítří za 275 dní. Aby výnos z termínového vkladu činil přesně jeden milion euro, musíte pozítří vložit na termínový vklad 976 458 euro. Abyste teď mohli koupit tuto částku v euru, budete pozítří potřebovat při dnešním kursu 29 098 448 Kč. Tuto korunovou částku si půjčíte pozítří od banky na 275 dní. Při úroku 3,40 % p.a. budete vracet i s úroky celkem 29 843 847 Kč. Od pozítří za 275 dní nastanou dvě události: a) dostanete 1 milion euro z termínového vkladu, b) splatíte úvěr v částce 29 843 847 Kč. Takto už dnes víte, že 1 euro vás bude stát 29,84 Kč. Ať už bude v té době tržní kurs jakýkoli. T
T+2
dnes
pozítří
Nákup EUR 976.458 v kursu offer 29,8000
275 dní
Půjčka od banky úrok 3,40% p.a. Kč 29.098.448
Splacení půjčky Kč 29.843.847
úrok 3,20 % p.a.
Výtěžek vkladu € 1.000.000
€ 976.458 Termínový vklad
Obdobně, pomocí stejného schématu, si můžete zkonstruovat syntetický forwardový prodej cizí měny a zafixovat kurs na prodej cizí měny. To v případě, že očekáváte v budoucnu příjem v devizách. Rozdíl bude ovšem v tom, že tam, kde jsme výše použili sazbu offer, bude sazba bid a naopak. 4
Proč se forwardový kurs liší od spotového a o kolik Forwardový kurs se může, ale nemusí lišit od spotového. V mnoha tržních situacích je stejný nebo jen málo odlišný od spotového. Všimněte si v předchozím příkladu, že forwardový kurs není shodný se spotovým, liší se o 0,0438 Kč. Jediný činitel, který tento rozdíl způsobil, jsou rozdílné úroky na půjčce v Kč a na vkladu v EUR. Forwardový (termínový) kurs se liší od okamžitého (spotového) kursu v závislosti na aktuálním úrokovém diferenciálu obou měn. Pamatujte si: Ve srovnání se spotovým je ve forwardovém kursu číselně více té měny, která nese vyšší úroky. Jinými slovy, měna, která nese vyšší úroky, se ve forwardových kursech bude číselně jevit jako „oslabující“, a opačná měna (s nižšími úroky) jako „posilující“. Tomuto číselnému navýšení u výše úročené měny říkáme forwardový diskont nebo prémie, podle toho, z čí pozice se na forwardový kurs díváme a která měna je ve jmenovateli kursu (báze) a která v čitateli. Diskont a prémie se vyjadřují v jednotkách měny (+ 0,018 eura; -31 haléřů, -0.3100 Kč) nebo v bodech kursu (+180; -3100). Příklad: V Mexiku jsou vyšší úrokové sazby než v USA; úrokový diferenciál mexického pesa vůči dolaru je kladný, zatímco úrokový diferenciál dolaru (vůči pesu) je záporný. Spotový kurs činí 7,9085 pesa za dolar (dolar je zde báze). V termínovém kursu na 1 měsíc se musí objevit více jednotek mexické měny, protože ta je v bankách více úročená. Forwardový kurs na 1 měsíc bude vypočten jako spotový kurs 7,9085 pesa plus navýšení (diskont) o 0,118 pesa, což je 8,0265 pesa za dolar v měsíčním termínu. Kompenzační prémie či diskont vyrovnávají rozdíl v úročení obou měn.
Když měna, kterou chceme koupit na termín, je více úročená než naše, dostaneme za jednotku naší měny více cizí měny; neboli jednotku cizí měny získáme ve forwardovém nákupu levněji, se „slevou“. Sleva je „diskont“ (discount). Forwardový kurs měny, která má vyšší úroky a je v čitateli kursu, se číselně zvyšuje o diskont: spotový kurs + diskont Diskont je „kompenzační příplatek“, kterým více úročená strana kompenzuje druhé straně tento rozdíl v úročení. Naopak, když měna, kterou chceme koupit, je méně úročená - pak dostaneme za 1 korunu méně této měny ve srovnání se spotovým kursem. Neboli, jednotka cizí měny je pro nás dražší, na termínový nákup jedné jednotky si musíme připlatit. Příplatek je „prémie“ (premium). Kurs měny, která má nižší úroky a je v čitateli kursu, se číselně snižuje o prémii (mínus prémie): spotový kurs - prémie Prémie, stejně jako diskont, je „kompenzační platba“, kterou se kompenzuje rozdílné úročení měn.
5
Zvažme i případ, že obě měny jsou úročeny stejnými sazbami na dané období. V tom případě se forwardový kurs rovná spotovému. Jinými slovy: není-li rozdíl v úročení měn, pak ekonomicky rozumným řešením je zafixovat do termínového obchodu forwardový kurs shodný s aktuálním spotovým kursem. To odpovídá našemu poznatku, že nikdo neví, kterým směrem se aktuální tržní kursy budou vyvíjet v budoucnosti. Forward - termínový obchod - má tedy pro obě strany stejný dopad - vylučuje možnost profitovat z vývoje kursu i možnost utrpět ztrátu.
Jazykové poznámky. Jak předejít nedorozumění. Vzhledem k tomu, že posilování jedné měny znamená oslabování druhé (v kursu) a kladný úrokový diferenciál pro jednu stranu je záporný diferenciál pro druhou, a podobně to, co je prémie pro kupujícího, je diskont pro prodávajícího - tyto termíny se snadno popletou. Jednoznačné určení docílíte, když řeknete jasně, v které ze dvou měn jsou úroky vyšší. Říkejte „britská libra nese vyšší úroky než euro“. Pak bude jasné, že (oproti spotovému kursu) „ve forwardovém kursu je relativně více liber“ (neboli, což je totéž, relativně méně eura). Máte euro a budete kupovat libry na termín? Musíte jich dostat více než ve spotovém kursu. Máte v budoucnu prodat libry za euro? Budete jich muset dodat více za 1 euro, než je ve spotovém kursu. Teď už to nespletete, ani když vám Angličani budou střídavě uvádět kurs s bází v euru (£ 0.6803) a s bází v libře (є 1.4641). Ve forwardovém kursu bude více liber (více než je spot £ 0.6803) a tudíž méně eura (méně než je spot є 1.4641).
Trh forwardů Banky nabízejí a prodávají forwardy svým klientům běžně. Nekonstruují je samy, ale nakupují je na trhu od market makerů. Forwardové kursy se na trhu uvádějí buď ve tvaru kursu (přesněji dvojice kursů bid-offer): Euro spot: Kč 30.3450 / 30.3750
Euro forward 3M: Kč
30.3245 / 30.3545
nebo jako prémie či diskont ke spotovému kursu (pak se uvádí jen několik posledních desetiných čísel, tzv. body, b.p.): Euro spot: Kč 30.3450 / 30.3750
Euro forward 3M: Kč
-205 b.p.
Ve velkých finančních centrech, jako je Londýn, se denní průběh obchodování s devizami a jejich deriváty - forwardy - zaznamenává, archivuje a publikuje druhý den v tisku. Vybírají se typické strandardní termíny obchodů a u nich většinou jen závěrečné forwardové kursy střed.
6
Příklad, jak se uvádějí spotové a forwardové sazby ve Financial Times. Tento londýnský deník má i svou internetovou stránku www.ft.com. Podívejte se např. na //news.ft.com/markets/currencies nebo //www.marketprices.ft.com/markets FORWARD AGAINST THE EURO Apr 19
Closing midpoint
Czech Rep. (Koruna)
One month Rate
Three months
% PA
Rate
One year
% PA
Rate
% PA
30.3450
30.3422
0.1
30.3345
0.1
30.2795
0.2
Switzerland (SFr)
1.5441
1.5422
1.5
1.5386
1.4
1.5225
1.4
Turkey (Lira)
1.7813
1.8015
-13.6
1.8428
-13.8
2.0258
-13.7
UK (£)
0.6803
0.6819
-2.8
0.6849
-2.7
0.6987
-2.7
Vysvětlivky: Closing mid-point - závěrečný kurs střed One month: Rate - forwardový kurs na 1 měsíc One month: % PA - úrokový diferenciál na 1-měsíční depozita p.a. Pozn.: jde o úrokový diferenciál eura.
Pozn.: Úrokový diferenciál je tu vyjádřen z pozice eura jako bázové měny této tabulky, čili byl záporný ve srovnání s britskou librou (eurové úrokové sazby jsou nižší než sterlingové) a kladný ve srovnání se švýcarským frankem (eurové úrokové sazby jsou vyšší frankové).
Z následující tabulky o mezibankovních depozitních sazbách fixovaných v Londýně (Libor) najděte souvislost mezi úrokovými sazbami a diferenciály. V Praze byla 19. dubna fixována sazba offer české koruny na měsíční depozita 2.01, na tříměsíční 2.02, na šestiměsíční 2.02 a na roční 2.03 porovnejte ji se sazbou euro: jaký je diferenciál eura vůči koruně? Vysvětlete, proč ve výše uvedené tabulce (Forwards) kurs koruny relativně posiluje. Money Rates, Apr 19 2005 Country
Over night
Change
One month
day US$ Libor
2.79000
Euro Libor £ Libor Swiss Fr Libor
Three months
Six months
One year
-0.016
3.00000
3.15000
3.35625
3.65250
2.08375
-0.002
2.10250
2.13331
2.16209
2.24763
4.71125
+0.012
4.85875
4.93375
4.98500
5.04500
0.73000
+0.028
0.73500
0.75667
0.78833
0.88000
Forwardy pro klienty bank Banka může na devizovém trhu nakupovat forwardy za ceny devizového trhu. Svým klientům je pak prodává s mírně rozšířeným rozpětím. Jestliže klient potřebuje zajistit budoucí kurs k datu, které neodpovídá standardním dobám trhu (1 měsíc, 2 měsíce atd.), banka může pro klienta forward „ušít na míru“ (tailor made). Výpočet termínového kursu pak provede interpolací mezi dvěma nejbližšími standardními termíny. Nestandardní doba (Broken Date) se neobchoduje na velkých trzích, ale je dostupná klientům – firmám. Nejkratší doba vypořádání (dodání měny proti platbě) je 2 pracovní dny ode dne uzavření transakce (dne obchodu, trade date). Jak už víte, tomuto termínu se říká „spot“ neboli promptní obchod. O „forwardu“ se hovoří od vypořádání za 3 pracovní dny (T + 3). A pak lze sjednat dodání za
7
T + 4, T + 5 atd. Obvyklé forwardy jdou do 1 roku. Nad tento termín jsou vzácnější a nahrazují se spíše devizovými swapy (viz dále). Kdy má firma koupit forward? Když má v budoucnu platit v cizí měně (ke známému datu známou částku) a zdroje na zaplacení bude mít v korunách; čili Vaše firma má závazek v cizí měně. Když má v budoucnu inkasovat cizí měnu (ke známému datu známou částku) a chce ji směnit na koruny; čili Vaše firma má pohledávku v cizí měně. A když zároveň chce mít Vaše firma místo kursového rizika jistotu pokud jde o kurs. Kdy firma nepotřebuje forward? Když má závazky v cizí měně vyrovnané s pohledávkami v té samé cizí měně. Když je ochotná nést kursové riziko s možností zisku i ztráty (spekulativní pozice). Futures Pro velké obchodníky s forwardy vznikly i burzy termínových obchodů, jedna z nejvýznamnějších je CME (Chicago Mercantile Exchange). Aby se mohly obchodovat na burze, musí být forwardové kontrakty „stejnorodé“ neboli standardizované do určitých termínů (např. měsíc, 3 měsíce, rok) a částek (lotů - obvykle 1 milion dolarů). Takto definovaným burzovním kontraktům se říká futures. Futures se obchodují výhradně na burze. Jakmile je obchodníci prodávají jiným klientům mimo burzu, jde už opět o forwards - kontrakty prodávané „přes přepážku“ (OTC - over the counter) s možností úpravy na míru pro klienta (co do částky i termínu).
8
Opce (Options)
Základní vlastnosti opcí Opce, opční smlouva - je smlouva, která dává jedné straně (kupující opce) právo volit mezi dvěma možnostmi – uzavřít jistý obchod nebo neuzavřít. Druhá strana (prodávající opce) nabízí určitý obchod a zavazuje se, že jej uzavře, jestliže „majitel“ opce se rozhodne obchod uzavřít. Prodávající je tedy zavázán plnit, jestliže si to kupující bude přát. Kupující si nákupem opce zafixuje cenu k určitému budoucímu datu. Když budoucí datum nastane, skutečná tržní cena může být vyšší nebo nižší než cena zafixovaná v opci - strike price. Prodávající opce dává kupujícímu na vybranou. Kupující - majitel opce - pak může volit (anglicky: to opt). Když je to pro něj výhodné, opci realizuje (anglicky: to exercise the option) a požádá prodávajícího, aby dohodnutý předmět prodal (call opce) nebo koupil (put opce) za zafixovanou cenu - strike price. Možnost volby je výhodou, za kterou se platí. Cena za opci se nazývá se opční prémie a platí ji kupující prodávajícímu hned při podpisu smlouvy. Výpočet opční prémie se provádí velmi důmyslnými vzorci s diferenčními rovnicemi, za které jejich autoři, Black a Scholes, dostali Nobelovu cenu. Podkladovou transakcí, která je předmětem opce, může být v podstatě cokoli: nákup akcií za předem danou cenu, prodej akcií za předem danou cenu, nákup mědi, prodej bavlny, atd. - a mezi jiným i termínový nákup nebo prodej deviz. Evropská opce se uzavírá k jednomu datu (Exercise Date). Americká opce se liší jen tím, že je uplatnitelná nikoli v jeden den, ale kdykoli od nákupu opce až do posledního dne platnosti opce (Expiration Date). Příklad: nákup evropské call opce: Je nabízena opce (možnost) koupit 2000 akcií Telecomu po 1.200 Kč dne 8.3.2006. Kupující za tuto opci zaplatí ihned opční prémii dejme tomu 150.000 Kč. Dne 8.3.2006 pak majitel opce zjistí, za kolik korun se dají koupit akcie Telecomu na burze. V případě, že se prodávají za 1.356 Kč, majitel opce opci uplatní (realizuje) a získá akcie za cenu 1.200 Kč, čili mnohem levněji; pokud je nechce držet, obratem je prodá za 1.356 Kč a bude mít na transakci zisk, zatímco prodejce opce musí plnit svůj závazek i se ztrátou. V případě, že cena akcií na trhu bude 1.110 Kč, majitel opce nechá opci propadnout a pokud chce akcie Telecomu získat, koupí si je na burze o 90 Kč levněji. Ještě několik termínů. Dejme tomu, že banka nabízí a prodává opce svým klientům. Z pozice klienta: Koupená opce = právo, smlouva, podle níž mám právo se rozhodnout, mám právo volit Koupená Call opce = mám právo žádat druhou stranu, aby mi prodala předmět opce za strike price Koupená Put opce = mám právo žádat druhou stranu, aby ode mne koupila předmět opce za strike price Pro srovnání z pozice banky jako prodejce opcí: Prodaná opce = povinnost; podle smlouvy má banka povinnost splnit, co zvolí klient
9
Prodaná Call opce = má povinnost prodat předmět za strike price, když klient požádá Prodaná Put opce = má povinnost koupit předmět za strike price, když klient požádá
Opce na nákup/prodej deviz (měnová opce) (Currency Option) Banky nabízejí klientům i opce na budoucí nákup cizí měny (call opce) nebo budoucí prodej cizí měny (put opce), za dohodnutý kurs. Kurs obsažený v opční smlouvě – tzv. strike price - už nemusí být „neutrální“, nemusí být vypočten z úrokových diferenciálů a nemusí to být aktuální tržní forwardový kurs. Naopak - kupující si může kurs sám stanovit (v jistých rozumných mezích). Prodejce opce pak s pomocí strike price vypočte výši opční prémie. Opce bude tím dražší, čím levněji chcete v budoucnu nakoupit (call), nebo čím dráže chcete v budoucnu prodat (put) - tedy čím je požadovaný kurs (strike price) vzdálenější od termínového kursu směrem pro vás výhodným. Bude také tím dražší, čím delší doba kontraktu a čím větší je částka cizí měny. Opce na cizí měnu jsou relativně nákladné (mohou činit 2 – 3 % z objemu transakce). Firma však získá možnost (na rozdíl od obyčejného forwardu) uskutečnit směnu, když je to výhodné, a nechat opci propadnout, když je strike price nepříznivá. Opce tedy umožňuje využít vždy tu lepší situaci pro firmu – zjednodušeně řečeno: „získat zisk a vyhnout se ztrátě“.
V ukázce z Financial Times vidíte, že když chcete v září (sloupec Sep) koupit 10.000 euro (Calls) za 13.000 dolarů (Strike price), bude vás to stát 2,29% z objemu transakce; kdybyste chtěli totéž koupit za 12.700 dolarů, zaplatíte za opci 3,99%. Vidíte, že strike price, ovlivňuje výši opční prémie, stejně jako délka transakce.
CURRENCY OPTIONS US $/€ OPTIONS (CME) Strike price May 2 12700 12800 12900 13000
............... May 1.11 0.45 0.15
CALLS .... Jun 2.41 1.63 1.18 0.79
............... May 0.13 0.30 0.75 1.53
Sep 3.99 3.38 2.89 2.29
PUTS ........ Jun 0.65 0.99 1.49 2.12
Sep 1.78 2.19 2.66 3.17
Previous day’s data: volume, 19,232; calls, 3,916 puts, 15,316; open interest, 122,150 . Source: Reuters/CME. Data available at www.ft.com/marketsdata
Kdy má firma koupit opci na budoucí nákup či prodej cizí měny? Když očekává v budoucnu nejistý devizový příjem nebo platbu - nevíte, zda se uskuteční či ne; např. zahraniční partner se ještě nerozhodl, zda transakci uzavře s naší firmou nebo s jinou. Nejistý devizový příjem – firma si může koupit put opci na forwardový prodej cizí měny. Nejistá platba v cizí měně – firma si může koupit call opci na forwardový nákup cizí měny. Požádejte banku, aby Vám indikativně vypočetla výši opční prémie. (Zvažte a poraďte se s odborníkem, zda se firmě vyplatí náklady na eliminaci rizika.) 10
Devizové swapy (FX swaps a Cross Currency Swaps) Swap je obecně dohoda o dočasném „prohození“ (výměně) určitých práv a závazků a jejich vrácení původním držitelům po skončení termínu swapu. Krátkodobé devizové swapy (FX swaps) Jde o dočasnou výměnu jedné měny za druhou na určitou dobu a poté jejich zpětnou výměnu. Nakoupená swapová smlouva obsahuje dvě transakce:
spotový nákup cizí měny (za spotový kurs)
forwardový zpětný prodej cizí měny (za termínový kurs, tj. za spotový kurs ± prémie či diskont)
Pokud by druhou měnu, kterou si firma swapem dočasně obstará, uložila na termínový vklad, nemůže na této operaci nic získat ani ztratit. Smlouva je neutrální. (Přesněji řečeno ztrácí jen kursové rozpětí, rozdíl mezi sazbami bid a offer). Swap se tedy vyplatí koupit tehdy, má-li firma příležitost získanou druhou měnu zhodnotit lépe než na termínovaném vkladu. Příklad: Firma má zůstatek v euru. Má možnost jej uložit na termínovaný vklad do doby, než tuto částku použije k plánované platbě, dejme tomu na 3 měsíce. Lepší investice v euru se v této chvíli nenabízí. Ale nabízí se dobrá investice v britských librách, do britských státních dluhopisů (zvaných gilts), na tři měsíce. Firma tedy vymění odpovídající částku v euru za libry a zároveň uzavře forwardovou smlouvu na prodej liber. Tak získá na dobu 3 měsíců libry, které po tuto dobu může investovat do dluhopisů.
11
