Babička otočila list v kalendáři, zakroutila hlavou a pravila: „TO TO LETÍ… TO TO LETÍ… za chvíli budou Velikonoce… slyšíš, dědo…?“ Děda buď doopravdy neslyšel nebo to jen tak dělal jako vždy, když babi s kalendářem v ruce a s úžasem v hlase naznačuje, jaké roční (čti: zahrádkářské) období se přibližuje.
Za ty dlouhé roky, co žije děda s babičkou, jsou dny, kdy děda kroutí hlavou od rána do večera a říká, že TOHLE TADY JEŠTĚ NEBYLO, CO JSEM KOMU UDĚLAL, ČEHO SE JEŠŤĚ NA STARÝ KOLENA DOČKÁM nebo PANEBOŽETYTOVIDÍŠ…! Babička pak – pokud v takový den dorazí do jejich domku jakákoliv návštěva – mluví klidným a citlivým hlasem a na uvítanou šeptá: „Manželovi není dobře, vylítnul mu ASI trochu tlak, tak odpočívá ve svém pokoji a něco si tam přerovnává…“
L?
PANEBOŽE , TY
TO VID Í
Š!
CO
J
M SE
M KO
LA DĚ U U
NA
Č
Š TĚ E J SE O NA E H L E KO Á R TA S M? Á ČK O D
TOHLE TA JEŠTĚ N EBY
DY
LO !
Jakmile TUHLE větu slyší Kryštof a Terka nebo jejich mamka s taťkou na jaře, je všem hned jasný, že děda trucuje a sbírá duševní síly buď na zrytí zahrady či zarytí výživného hnoje anonymních kopytníků do záhonu nebo na jarní úklid, což jsou činnosti, který nesnáší, ale PRO KLID V RODINĚ je nakonec vždycky udělá. Na rozdíl od babičky ale mluví schválně nahlas, vede řeči o nevolnictví a zrušení otrokářství a o tom, že si má ženská dobře rozmyslet, jestli se chce vdát za NORMÁLNÍHO CHLAPA nebo za kutila.
V praxi to pak vypadá tak, že se děda (čti: pro klid v rodině, pro vnoučata, pro vlastní zdraví, s úsměvem a BEZ NÁTLAKU) několik dní plahočí na území kolem domku a střídá všechno nářadí ze zahrádkářských potřeb od rýčů, hrábí, motyk, kýblů až po malé zahradnické nůžky, po kterých má mozoly dost nafouknutý a hodně ho to štve, a tak se babi schválně dokola ptá, kam se dají sazenice vepřovýho řízku, který má ze všech zelenin nejradši…
TAKŽE: jakmile babička nahlašuje Velikonoce, děda velmi dobře ví, že TOHLE je jasná agrotechnická lhůta a pokyn k jeho nedobrovolné účasti na babiččině vášni zvané ZDRAVÁ VÝŽIVA.
řízkomil vousatý
otakárek řízkový
housenka otakárka řízkového
řízuška puntíková
masomilka
Kdykoliv je náhodou mamka v takový jarní zahrádkářský týden zastihne, je to docela legrace poslouchat, protože jim říká PROČ jsou jak malý děti a PROČ se takhle každý rok a celý její dětství dohadujou, když se nakonec stejně sejdou v kuchyni u zavařování a jsou jako „STARÁ FRUTA NÁRODNÍ PODNIK“ a když tím zavařováním otravovali dětství jí (mamce) a strejdovi (Jirkovi) ať vynechají Dvojčata.
To se pak babi s dědou doopravdy dohadovat přestanou a dají mamce přednášku o tom, co má doma vypěstovaná mrkev nebo brambora živin a jak je zdravá proti tý kupovaný a tudíž nemocný…(?)
S kalendářem v ruce přešla babička pokoj a stála nad gaučem, kde ležel děda (srovnával si záda) a měl zavřený oči. „Spíš?“…špitla babi opatrně. „Copak se TADY dá spát?“ odpověděl děda naštvaně. „A CO TU TEDY DĚLÁŠ, když tu ležíš se zavřenýma očima a já řeším zahradu?“ rozohnila se babička. „PŘEMÝŠLÍM…“ řekl nebývale krotce děda, ale než stačil říct O ČEM přemýšlí, rozdrnčel se zvonek u domovních dveří. (Naštěstí…). Kryštůfek s Terezkou a Matesem bafli na babičku, která šla DOBROVOLNĚ otevřít. (Někdy se babi s dědou rozpočítávají, kdo má otevřít, dojít s odpadkama nebo přinést ze sklepa okurky, ale dneska děda na NĚJAKÝ LEGRÁCKY moc nevypadal a babi si byla jistá, že kdyby ho nechala rozpočítávat, stejně by švindloval a cesta ke dveřím by padla na ni…) Všichni tři vypadali dost rozdováděně: Mates trénoval skok do výšky a Dvojčata měli na zádech batůžky nacpaný k prasknutí, takže bylo na první pohled jasný, že se stěhujou minimálně na dvě až tři noci bez varování. „Mamka, babi, brnkne, musela narychlo do práce, tak nás tady vysadila a jela. Řekli jsme jí, že na nás ASI NĚCO LEZE a že bude lepší, když tu zůstaneme pár dní V KLIDU. DOBRÝ?“ řehtala se spiklenecky Terka.
a už vybalovala z batohu
a zásadní obsah zavazadla, což byla roztomilá taštička na
spinkací medvídek dres
jelení lůj
pinetky do vlasů
panenku s mrkacíma očima
tenisáky
lak na nehýtky
raketu na tenis malinkatý hřebínek baletní sukýnka
taneční piškoty
zbytek maminčiny rtěnky Kryštof si ťukal na čelo a dožadoval se dědy, který NAOKO hartusil, že měl ZROVNA DNESKA v plánu pracovat na zahradě, ale musí to (VÁŽNĚ NERAD) odložit a věnovat se vnoučatům…
Některý dny jsou u babičky a dědy od rána společný a někdy se to NĚJAK SAMO rozdělí na HOLČIČÍ a KLUČIČÍ program a to bylo právě dnes. Kryštof s dědou zkoušeli zprovoznit pravou promítačku na pohádky namotané na malých a velkých cívkách,
ještě ZEZAMLADA jejich rodičů, v přestávkách mezi touto činností pak spolu hráli pexeso a karty, zakusovali kapustový karbanátky a pili SIFÓN, což je podle dědy každá limonáda s bublinama.
