DENTÁLNÍ HYGIENA -
PREVENCE VE STOMATOLOGII A ZÁKLADY DENTÁLNÍ HYGIENY PRO NESLYŠÍCÍ Tento studijní text je nedílnou součástí on-line publikace Prevence ve stomatologii a základy dentální hygieny pro neslyšící, která je dostupná na http://vymolova.cz/projekty.
Střední škola, Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené, Praha 5, Výmolova 169, Ulicentrum – stanice zájmových činností, 2012
Publikace vznikla díky podpoře Magistrátu hlavního města Prahy.
OBSAH 1. ÚVODNÍ SLOVO ....................................................................................... 2 2. OBECNÉ POJMY ................................................................................................................. 3 2.2 Zubní plak ........................................................................................................................... 5 2.3 Zubní kámen ....................................................................................................................... 6 2.4 Zubní kaz ............................................................................................................................ 6 2.5 Onemocnění dásní ............................................................................................................... 8
3. POMŮCKY K ČIŠTĚNÍ ZUBŮ A ÚSTNÍ DUTINY ................................... 10 3.1 Zubní kartáček ...................................................................................................................10 3.2 Mezizubní kartáček.............................................................................................................11 3.3 Zubní nit ............................................................................................................................12
4. DOPLŇKY ÚSTNÍ HYGIENY................................................................... 13 4.1 Zubní pasty ........................................................................................................................13 4.2 Ústní vody ..........................................................................................................................14 4.3 Žvýkačky ............................................................................................................................14
5. TECHNIKA ČIŠTĚNÍ ZUBŮ .................................................................... 15 5.1 Čištění zubů zubním kartáčkem ..........................................................................................15 5.2 Čištění zubů mezizubním kartáčkem ...................................................................................16 5.3 Čištění zubů zubní nití ........................................................................................................16
6. POTRAVINY OVLIVŇUJÍCÍ VZNIK ZUBNÍHO KAZU ............................. 18 7. PÉČE O CHRUP DĚTÍ ............................................................................. 20 8. NÁVŠTĚVA V ORDINACI DENTÁLNÍ HYGIENISTKY............................. 22 9. OPAKOVÁNÍ ........................................................................................... 25
1
1. ÚVODNÍ SLOVO Publikace Prevence ve stomatologii a základy dentální hygieny pro neslyšící je další z řady multimediálních publikací Ulicentra školy Výmolova. Je určena především neslyšícím a nedoslýchavým žákům oboru Asistent zubního technika. Publikaci mohou žáci využít jak při výuce, tak při samostudiu. Své využití jistě najde také u neslyšící i slyšící veřejnosti. Vydání publikace podpořil Magistrát hlavního města Prahy, společnost TEVA Pharmaceuticals CR, a. s. a společnost Curaprox. Udržet si zdravé zuby po celý život je přáním každého z nás. To, jak pečujeme o své zuby, je často vidět už na první pohled.
Obr. 1 - zdravé zuby
Obr. 2 - špatné zuby
V následujících kapitolách jsme pro vás připravili základní informace o tom, proč a jak vzniká zubní kaz, jak správně pečovat o chrup, jaké pomůcky jsou potřebné ke správné dentální hygieně, jaké potraviny mohou poškodit naše zuby a řadu dalších zajímavých a důležitých informací.
Pamatuj! Před vznikem zubního kazu a zánětem dásní se můžeme účinně chránit. Dokonce je to velice jednoduché. Stačí dodržovat určitá pravidla, která se dozvíte v následujících kapitolách.
2
2. OBECNÉ POJMY 2.1 Anatomie zubu Zub se skládá z: • zubní korunky
funkčně tvarovaná část zubu, pokrytá sklovinou
• zubního krčku
malý úsek mezi korunkou a kořenem zubu, je pokryt dásní
• zubního kořene
část zubu uložená v zubním lůžku alveolární kosti
Na povrchu zubu je sklovina, pod ní zubovina a uvnitř dutiny zubu je zubní dřeň. Pomocí periodontálních vazů je kořen zubu spojen s alveolární kostí.
Obr. 3 - anatomie zubu
3
Sklovina (enamelum) • • • •
nejtvrdší tkáň lidského těla obsahuje 96—98 % minerálních látek, zbytek tvoří voda tvoří ochranný obal zubní korunky odolnost zubu proti zubnímu kazu, chrání jej před mechanickými, termickými a chemickými vlivy
Chcete vědět více? Sklovina má různou tloušťku. Na řezacích plochách je nejvíce namáhána a může být zde silná až 2,5 mm. Zubovina (dentinum) • tvoří největší část zubu • obsahuje 70 % minerálních látek, organické látky a vodu – je méně tvrdá než sklovina • obsahuje vlákna, která vnímají bolest a reakci na vnější podměty (teplo, chlad, chemické podráždění) Zubní dřeň (pulpa dentis) • vazivová tkáň, obsahuje velké množství cév a nervů • vyplňuje dřeňovou dutinu uloženou v korunce zubu a kořenovém kanálku • vyživuje zubovinu a zajišťuje inervaci zubu Cement (cementum) • pokrývá povrch kořene zubu • nejsilnější je u hrotu kořene, nejslabší u krčku korunky • jsou zde ukotveny vazy (periodontální vlákna), která připevňují zub ke kosti zubního lůžka Ozubice (periodontinum) • vazivo mezi kořenem zubu a stěnou zubního lůžka • tvoří ji cévy, nervy a vazivová vlákna, která fixují kořen zubu ke stěně zubního lůžka
Chcete vědět více? Sklovina se skládá ze sklovinných hranolů – prizmat, každý hranol obsahuje krystalický materiál – jeho důležitou složku tvoří tzv. hydroxyapatit. Zabudováním fluoridových iontů do skloviny vzniká tzv. fluoroapatit, který zvyšuje odolnost skloviny proti působení kyselin a zvyšuje odolnost proti zubnímu kazu.
4
Fyziologický dásňový chobot (žlábek) • prostor mezi volným okrajem dásně a povrchem zubu • u zdravého člověka je hluboký 0,5 mm • onemocnění fyziologického dásňového žlábku se nazývá parodontální chobot (vypadá jako hlubší kapsa u krčku zubu)
Obr. 4 - parodontální chobot a fyziologický dásňový žlábek
2.2 Zubní plak Zubní plak je měkká bílá hmota, která se tvoří na povrchu zubů. Zubní plak obsahuje zbytky jídla, částice ze slin a bakterie, které jsou přítomné v dutině ústní. Tvorba zubního plaku začíná již krátce po vyčištění zubu. Nejčastěji se zubní plak tvoří a hromadí v místech, která jsou hůře dostupná při čištění (krčky zubů, mezizubní prostory, zubní rýhy a jamky). Zubní plak obsahuje bakterie, které přeměňují cukry na kyseliny a jsou příčinou vzniku zubního kazu. Bakterie zubního plaku také produkují toxické látky, které způsobují onemocnění dásní. Zkuste si jazykem přejet po všech zubech. Zubní plak ucítíte jako drsný a chlupatý povlak na povrch zubu.
Obr. 5 zubní plak
Zubní plak je přichycen na zubu, ale správným čištěním zubů pomocí zubního kartáčku jej můžeme snadno odstranit.
5
Obr. 6 - následky špatného čištění
2.3 Zubní kámen Do zubního plaku, který není pravidelně zubním kartáčkem odstraňován, se začnou ukládat minerální látky ze slin. Zubní plak začne mineralizovat (kamenět) a přemění se na zubní kámen. Zubní kámen už není měkký, ale je to vrstva, která je pevně přichycena na zubech. Má žlutohnědou až hnědočernou barvu. Zubní kámen už není možné odstranit doma běžným čištěním pomocí zubního kartáčku, ale je nutné, aby ho profesionálně odstranila dentální hygienistka nebo zubní lékař. Na odstranění zubního kamene se používají speciální ruční nástroje nebo ultrazvuk (viz kapitola 8). Velmi často bývá zubní kámen zbarven pigmentem z potravin (černý a zelený čaj, káva, červené víno…) a vlivem kouření. Obr.7 - pigmentové skvrny a zubní kámen
Pamatuj! Zubní plak stojí na počátku vzniku zubního kazu a zánětu dásní! Jediná účinná metoda jak se zbavit zubního plaku je jeho správné mechanické odstranění pomocí zubního kartáčku. Přítomnost zubního plaku a zubního kamene v dutině ústní je důsledkem špatného čištění zubů!
2.4 Zubní kaz Bakterie, které jsou součástí zubního plaku, přeměňují cukry získané z potravy na kyseliny. Kyseliny pronikají do vrchní vrstvy zubu (skloviny) a narušují ji. Narušování zubní skloviny je proces, který se nazývá demineralizace - ztráta minerálů. Na sklovině zubu vzniká bílá skvrna, která je první známkou vzniku zubního kazu. Zubní kaz je nutné zastavit a zabránit jeho šíření do dalších vrstev zubu. Lékař kazivou hmotu odstraní a zhotoví výplň (plombu). Pokud není zubní kaz včas zastaven
6
a ošetřen, šíří se dále dovnitř zubu. Přes tvrdé zubní tkáně postupuje do nervové tkáně zubu.
Obr. 8 - 12 - vznik zubního kazu
Zasáhne-li kaz až do nervové tkáně zubu, ta odumře a lékař jí musí odstranit. Speciálními nástroji pročistí kořenové kanálky a odstraní odumřelé nervy. Poté kořenové kanálky zaplní pomocí vhodných materiálů. Zub nám zůstává v ústech, ale hovoříme o tzv. mrtvém (devitalizovaném) zubu. Někdy se nepodaří i přes veškerou snahu zub zachránit a lékař ho musí vytrhnout – extrahovat.
Chcete vědět více?
Zubní kaz patří mezi nejrozšířenější onemocnění na světě.
Počáteční zubní kaz, se může za jistých okolností sám zastavit. Zubní kaz lze zastavit pouze v případě, že je malý a je pouze na povrchu zubu, v zubní sklovině. Tento proces se nazývá remineralizace – zpětné ukládání minerálních látek do skloviny. Významné jsou zejména fluoridové ionty, které jsou obsaženy např. v zubních pastách, minerálních vodách nebo dalších stomatologických přípravcích. Chcete vědět více?
Zubní kaz můžeme rozdělit z několika hledisek:
1. podle místa vzniku • primární kaz (na ještě neporušených místech) • sekundární kaz (vedle zubních výplní) 2. podle způsobu šíření • podmiňující (postupuje do šířky zubu pod sklovinu) • penetrující (postupuje přímo ke dřeni zubu) 3. podle rychlosti průběhu • akutní (rychle postupující – mladší lidé) • chronický (pomaleji postupující - starší lidé) 4. podle místa výskytu (dělení dle G. V. Blacka na 5 tříd)
7
Obr. 13 - zubní kaz
2.5 Onemocnění dásní Zubní plak, který není ze zubů odstraněn, začne produkovat toxické látky, které dráždí dásně. Vzniká tak zánět dásní, který se projeví zduřením dásně a jejím krvácením při čištění zubů. Pokud zánět dásní přetrvává, vzniká tzv. parodontitida. Ta postihuje okolní tkáně zubu, především dáseň a kost, ve které je zub uložen. Důsledkem parodontitidy je úbytek dásně a kosti, odhalování zubních krčků a viklavost zubů. Tento stav je již neměnný a nedá se vrátit.
Obr. 14 - zdravá dáseň
Obr. 15 - nemocná dáseň
Obr. 16 - parodontitida
8
Chcete vědět více?
parodontitida x paradentóza
Leckdy se můžeme setkat s nesprávným označením paradentóza. Správný název je parodontitida. Parodontitida je zánětlivé onemocnění tkání v okolí zubu (latinsky parodont). Parodont = dáseň, alveolární kost a závěsné vazy zubu. Stomatologický obor, který se zabývá léčením parodontu, se nazývá parodontologie. Pamatuj! Vznik a šíření zubního kazu je dlouhodobý proces, který může trvat i několik let. Pravidelné návštěvy zubního lékaře pomohou odhalit počáteční i hluboké zubní kazy. Lékař na rentgenovém snímku odhalí i kazy v mezizubním prostoru, které nejsou pouhým okem vidět. Správným a včasným ošetřením zubního kazu se předchází ztrátě životnosti zubu!!! Zánětu dásní se dá předejít správným čištěním zubů, kdy odstraníme zubní plak, který se na zubech vytvořil. Kritická místa pro vznik zubního kazu a zánětu dásní jsou mezizubní prostory, kde se často hromadí právě zubní plak.
9
3. POMŮCKY K ČIŠTĚNÍ ZUBŮ A ÚSTNÍ DUTINY Mezi pomůcky, které potřebujeme ke správnému čištění zubů a ústní dutiny, patří: • zubní kartáček • mezizubní kartáček • zubní nit
3.1 Zubní kartáček Kartáčky v obchodech se liší svým tvarem, velikostí, hustotou, zastřižením vláken, ale i cenou. Jak má vypadat správný zubní kartáček? Zubní kartáček má odstranit zubní plak z plošek zubů a oblasti krčku zubů. Tomu napomáhá i správný tvar zubního kartáčku.
Obr. 17 - nevhodný kartáček
Obr. 18 - správný kartáček
Nejdůležitější součástí kartáčku je jeho horní část, které se říká pracovní hlava s vlákny. Hlava kartáčku má být malá, vlákna mají být rovně zastřižená, hustá a měkká. Jak poznáme správný zubní kartáček? • hustá vlákna • měkká vlákna • krátká a rovně střižená vlákna Zubní kartáček vyměňujeme za nový podle potřeby, když jsou vlákna kartáčku roztřepená, minimálně však 1x za 2 měsíce. Měkká vlákna můžeme ještě dále rozlišit na: • soft (měkký, jemný) • extra soft (extra jemný, měkký) • ultra soft (ultra jemný, měkký)
10
Vlákna kartáčku s označením střední (medium) nebo tvrdý (hard) se nedoporučují, protože při čištění pod velkým tlakem mohou poškodit nevratně zubní sklovinu i dáseň zubu. Při čištění tvrdým kartáčkem může dojít k poškození zubních krčků (vznikají tzv. klínovité defekty – rýhy v oblasti krčku zubů).
3.2 Mezizubní kartáček Mezizubní prostor je prostor mezi zuby, kde nám často zůstávají zbytky jídla, vytváří se zde zubní plak a posléze v těchto místech vzniká zubní kaz a zánět dásní. Tento prostor se nedá vyčistit klasickým zubním kartáčkem! Musíme použít mezizubní kartáček.
Obr. 19 - mezizubní kartáčky
Mezizubní kartáčky mají různé velikosti a tvary. Vhodný mezizubní kartáček vám pomůže vybrat dentální hygienistka. Pomocí sondy, kterou vloží do úst, vám dentální hygienistka změří mezizubní prostory a určí správnou velikost mezizubního kartáčku. Mezizubní kartáčky mají různou barvu – podle toho, jakou mají velikost.
Obr. 20 - mezizubní sonda
Obr.21 - měření mezizubní sondou
11
Mezizubní kartáček se používá při čištění zubů 1x denně. Štětiny mezizubního kartáčku jsou náchylnější k opotřebení, jeden mezizubní kartáček nám vydrží zhruba 1-3 týdny.
3.3 Zubní nit Zubní nit se používá v místech, kde nemůžeme použít mezizubní kartáček. Většinou se jedná o přední zuby a zuby, které jsou stěsnané (překřížené). Zubní nitě můžeme koupit voskované nebo nevoskované. Voskované zubní nitě se lépe zavádějí do mezizubního prostoru a doporučují se pro začátečníky. Nevoskované zubní nitě lépe stírají zubní plak. Správné použití zubní nitě nás opět naučí dentální hygienistka nebo zubní lékař.
Obr. 22 - zubní nit
Pamatuj! Pouze zubní kartáček nám na čištění zubů rozhodně nepostačí. Nedokáže odstranit zubní plak z mezizubních prostorů!!! Ke správnému a dokonalému čištění zubů je nutné použít také mezizubní kartáček a zubní nit.
Chcete vědět více? Také péče o jazyk je důležitou součástí péče o ústní dutinu. Na jazyku se během dne vytváří povlak, ve kterém se množí bakterie a způsobují nepříjemný zápach z úst. Povlak na jazyku můžete snadno odstranit škrabkou na jazyk.
12
4. DOPLŇKY ÚSTNÍ HYGIENY Mezi • • •
doplňky ústní hygieny řadíme: zubní pasty ústní vody žvýkačky
4.1 Zubní pasty Zubní pasty patří neodmyslitelně k čištění zubů. Bez zubní pasty si většina z nás čištění zubů neumí představit. Skutečnost je trochu jiná: Zubní pasty se řadí mezi doplňky ústní hygieny, protože se bez nich při čištění zubů můžeme obejít. Samotná zubní pasta nám zuby nevyčistí! Zubní pasta nedokáže odstranit zubní plak, k tomu potřebujeme zubní a mezizubní kartáček a správnou techniku čištění zubů.
Obr. 23 - zubní pasta
Obr. 24 - zubní pasty
Zubní pasty ale obsahují řadu látek, které nám zpříjemní čištění zubů a osvěží dech. Některé zubní pasty obsahují i léčebné látky (např. látky na snížení citlivosti zubů, látky na ochranu zubní skloviny, látky pomáhající při zánětu dásní apod). Z tohoto důvodu se zubní pasty staly součástí každodenní péče o chrup a jsou vhodným doplňkem při čištění zubů zubním kartáčkem. Mezi důležité látky, které obsahují zubní pasty, patří fluoridové ionty. Fluoridové ionty dokážou zvýšit odolnost zubní skloviny vůči zubnímu kazu. Množství fluoridových iontů se v zubních pastách liší. Pro děti je nutné používat dětské zubní pasty se sníženým obsahem fluoridových iontů. Děti často zubní pastu polykají, a proto mohou mít zažívací potíže. Pozor na zubní pasy s vysokým obsahem abrazivních (obrušujících) látek, které mohou poškodit zubní sklovinu. Tyto látky jsou součástí bělících zubních past.
Chcete vědět více? Fluoridové ionty dostáváme do těla i z potravy a vody. Nadbytek fluoru u dětí může vést ke vzniku tzv. fluorózy, která se projeví bílými skvrnami na sklovině.
13
4.2 Ústní vody Ústní vody se používají k výplachům dutiny ústní. Jejich přínosem je především osvěžení dechu. Není nezbytně nutné ústní vody používat. Některé ústní vody obsahují léčivé látky, např. chlorhexidin (látka s protizánětlivým účinkem). Použití této ústní vody by mělo být na doporučení zubního lékaře.
Obr. 25 - ústní voda
4.3 Žvýkačky Žvýkačky bez cukru podporují tvorbu slin a snižují tak kyselé prostředí v ústech. Při žvýkání se zvyšuje množství slin, které ředí potravu a pomáhají tak odstranit zbytky potravin z úst. Sliny se podílí na omývání zubů od zbytků potravy a na jejich samočištění. Žvýkačka nám ale rozhodně nenahradí čištění zubů.
Obr. 26 - žvýkačky
Pozor! Dlouhodobé žvýkání žvýkaček může způsobit přetěžování čelistního kloubu. Chcete vědět více? Žvýkačka byla poprvé představena veřejnosti v roce 1911 v USA. Pamatuj! Žvýkání má pravidla! Nežvýkáme: • s otevřenými ústy • během rozhovoru s učiteli, kolegy • u jídelního stolu • při představování, vítání hostů, při tanci a jiných oficiálních akcích • v ordinaci lékaře a na úřadech ]
14
5. TECHNIKA ČIŠTĚNÍ ZUBŮ Cílem čištění zubů je odstranění zubního povlaku z povrchu zubů. Nejvíce se zubní povlak hromadí v mezizubních prostorech a u zubního krčku. Souvislou vrstvu zubního plaku na zubu je potřeba mechanicky narušit a poškodit. K tomu je potřeba použít správné pomůcky, tj. zubní kartáček, mezizubní kartáček a zubní nit. Jak dlouho a jak často čistíme zuby? Není nutné si čistit zuby po každém jídle! Je zvykem si čistit zuby 2x denně ráno a večer. Čištění zubů ráno nám pomůže odstranit nepříjemný pocit v ústech. K rannímu čištění používáme z pomůcek nejčastěji jen zubní kartáček. Alespoň 1x denně (nejlépe večer) je nutné provést důkladné čištění zubů se všemi pomůckami (zubní kartáček, mezizubní kartáček, zubní nit). Každý člověk potřebuje ke správnému vyčištění zubů různě dlouhou dobu. Neexistuje žádná předepsaná doba pro důkladné vyčištění zubů.
5.1 Čištění zubů zubním kartáčkem Nejčastější metodou, která se používá na čištění zubů, je tzv. Bassova metoda. Vlákna kartáčku zavedeme mezi dáseň a zub pod úhlem 45 stupňů. Kartáčkem provádíme drobné krouživé pohyby. Začínáme na vnějších ploškách zadních zubů a pomalu se posouváme směrem na druhou stranu zubního oblouku. Stejný postup opakujeme i z vnitřní strany. Správnou techniku čištění zubů je nutné nacvičit s dentální hygienistkou nebo zubním lékařem.
Obr. 27 - čištění zubů zubním kartáčkem
15
5.2 Čištění zubů mezizubním kartáčkem Čištění zubů mezizubním kartáčkem správné velikosti provádíme jednou denně, pohybem sem a tam.
Obr. 28 - čištění zubů mezizubním kartáčkem
5.3 Čištění zubů zubní nití Používání zubní nitě vyžaduje určitou zručnost! Její správné použití nás opět naučí dentální hygienistka nebo zubní lékař. Při nesprávném použití zubní nitě hrozí poranění dásně!
Obr. 29 - čištění zubů zubní nití
16
Pamatuj! Při čištění zubů nezáleží na délce čištění, ale na výsledku čištění zubů! Správně vyčištěné zuby jsou hladké. Po každém čištění zubů si přejeďte jazykem po zubech a zkontrolujte, zda máte všechny dostupné plošky zubů hladké. Žádné video ani kniha vás nenaučí si správně čistit zuby. Pouze použitím správných pomůcek a přímým nácvikem pod kontrolou dentální hygienistky nebo zubního lékaře se naučíte správnému čištění zubů! Chcete vědět více? Nepravdivá tvrzení: • parodontóza a zubní kaz jsou dědičné • mléčné zuby se nemusejí čistit • tvrdý kartáček čistí účinněji • jablko pomůže vyčistit zuby
17
6. POTRAVINY OVLIVŇUJÍCÍ VZNIK ZUBNÍHO KAZU Potrava, kterou přijímáme, musí obsahovat vyvážené a potřebné množství živin, minerálů a vitamínů. U dětí v době růstu je důležitý vápník, který se podílí na stavbě zubních tkání.
Příčiny kazivosti zubů z hlediska příjmu potravy: a)
nadměrný přísun cukrů v potravě
Obr. 30 - potraviny obsahující cukr
Cukry v potravě jsou bakteriemi dutiny ústní přeměněny na kyseliny, které narušují zubní sklovinu. Čím déle zůstávají cukry v dutině ústní, tím více je sklovina narušena a naleptávána. Z toho důvodu jsou sladkosti, slazené potraviny a nápoje pro zuby tak nebezpečné. b)
konzumace nápojů a potravin, které obsahují kyseliny Některé druhy ovoce obsahují ve své přírodní formě kyseliny (např. citrusové plody – citron, pomeranč, grep atd.). Tím, že toto ovoce jíme, nebo pijeme z něj připravené nápoje (100% ovocné šťávy, džusy apod.), dochází k tomu, že kyseliny v ovoci obsažené se dostávají do styku se zubní sklovinou, kterou narušují. Do některých oblíbených nápojů se kyseliny přidávají uměle během výroby nápoje (např. Coca-Cola, Pepsi apod.).
Obr. 31 - džus
Kyseliny v těchto nápojích rovněž narušují zubní sklovinu. Je důležité, abychom tyto nápoje dlouho nezadržovali v ústech. Bezprostředně po požití kyselých nápojů či potravin se
nedoporučuje čistit si zuby. Kyselé látky spolu s pohyby zubního kartáčku mohou zubní sklovinu ještě více poškodit. Ovocné šťávy a džusy je vhodné pít naředěné vodou!
18
c)
konzistence potravy Pozor na lepivé potraviny, které ulpívají na zubech – čím je potravina lepivější, tím je potřeba více času na její odstranění z dutiny ústní a zvyšuje se tak riziko vzniku zubního kazu (např. bonbóny, med, kukuřičné křupky, müsli apod.). V dnešní době je těžké zakázat dětem i dospělým, aby nejedli cukrovinky a nepili slazené nápoje, které jsou jim neustále v obchodech a reklamách nabízeny.
Obr. 32 - med
Je však nutné dodržovat určitá pravidla: • nepodávat nadbytečné množství sladkostí (čokolády, bonbóny, sušenky, sladké pečivo) • podávání sladkostí je lepší jednorázově jako součást hlavního jídla, mnohem škodlivější je pojídání sladkostí po malých částech v průběhu celého dne • pozor na bonbony a lepivé potraviny, které se přilepí na zuby Obr. 33 - sladkosti
• omezit pití slazených nápojů a ovocných džusů (ovocné šťávy je vhodné naředit vodou) • omezit kupované slazené nápoje, které obsahují často velké množství cukru, to platí i pro kupované dětské nápoje • jako nejvhodnější lze doporučit neslazené čaje a vodu (pitná voda z vodovodu je mnohdy lepší než kupované balené vody) • u malých dětí nedávat slazené nápoje do lahvičky, ze které upíjejí během celého dne, vhodnější je pití z hrnečku • nenamáčet dudlík do medu
Velmi důležité je večer po vyčištění zubů již nejíst a nepít žádné slazené nápoje (v případě potřeby pouze vodu)!
19
7. PÉČE O CHRUP DĚTÍ Pečovat o dětský chrup je velmi důležité. Malým dětem se musí čistit zoubky již od útlého věku, kdy se jim prořeže první zoubek. Dětské zoubky jsou také náchylné k tvorbě zubního kazu a je tedy nutné o ně řádně pečovat. Opravdu velmi nepříjemné zážitky si nesou děti po celý život, pokud během dětství zažily nepříjemné ošetřování či trhání zkažených zubů! Předčasná ztráta dětských zubů vlivem zubního kazu nebo úrazu může ovlivnit vývoj a prořezávání stálých zubů a vývoj řeči u dětí v předškolním věku! Péče o dětské zoubky s sebou nese i řadu dalších sociálních aspektů. Děti si zvyknou pečovat o své zoubky a berou tuto skutečnost jako samozřejmost. Je velmi důležité zdůraznit, že za své děti a jejich přístup k čištění zubů jsou odpovědni rodiče. Jen správně poučený rodič může být dítěti dobrým příkladem, motivovat jej a vést jej ke správnému čištění zubů. Rodiče by měli kontrolovat čištění zubů u svých dětí minimálně do jejich 8–10 let.
Péče o chrup u dětí: 0–1,5 roku První zoubky stírejte látkovým kapesníčkem – odstraní se z nich lepivý povlak.
Obr. 34 - kousátko Curaprox
1,5–3 roky Začněte používat měkký dětský kartáček a veďte dítě k jeho používání 2x denně, ráno po snídani a večer po večeři. Dítě si samozřejmě zoubky samo čistit nebude, pouze si s kartáčkem pohraje. U dětí pěstujeme každodenní návyk na čištění zoubků. Zoubky jemně, drobnými krouživými pohyby dítěti vyčistí rodiče. Pastu nepoužíváme, dítě ji neumí vyplivnout.
20
3–5 let Dítě vedeme k používání zubní pasty. Je nutné používat dětské pasty, které obsahují menší množství fluoridových iontů. Dítě už používá zubní kartáček samo a učí se vyplivovat pastu. Dítě necháme vyčistit si zuby a pak je zkontrolujeme a dočistíme. Pro děti je velmi motivující, když si čistíte zuby společně s nimi.
Obr. 35 - dítě na pravidelné zubní prohlídce
6–9 let Dítě si již samo umí vyčistit zuby. Na radu zubního lékaře a podle zručnosti dítěte začínáme zavádět další dentální pomůcky (zubní nit, mezizubní kartáček). Stále je velmi důležitá kontrola a dočištění zubů rodiči. Nezapomínejte na pravidelné návštěvy zubního lékaře! Děti by měly navštívit zubního lékaře nejpozději ve svých 2 letech a poté k němu chodit pravidelně každých 6 měsíců.
21
8. NÁVŠTĚVA V ORDINACI DENTÁLNÍ HYGIENISTKY Práce dentální hygienistky 1. vyšetření pacienta – vyšetření stavu dutiny ústní, vyšetření stavu a krvácivosti dásní pomocí vyšetřovacích nástrojů – sonda, pinzeta a zrcátko, parodontologická sonda Pro lepší motivaci může dentální hygienistka použít intraorální kameru, která snímá vnitřek úst pacienta. Pacient díky této kameře vidí na monitoru počítače své jednotlivé zuby, stav dásní, přítomnost zubního kamene, zbarvení zubů atd.
Obr. 36 - 38 - návštěva v ambulanci dentální hygienistky
2. ošetření pacienta – provádí se pomocí ručních nástrojů – kyret nebo pomocí ultrazvuku Kyretami se odstraňuje zubní kámen, který je pod dásní. Ultrazvukem se odstraňuje zubní kámen nad dásní.
Obr. 39 - kyrety
Obr. 40 - ošetření kyretou
Ošetření pomocí ultrazvuku nebolí (pouze v případě odhalených zubních krčků může být jejich ošetření citlivé). Ultrazvuk je chlazen vodou, která stříká do dutiny ústní, proto se při ošetřování ultrazvukem používá savka, která vodu z dutiny ústní odsává.
Obr. 41 - kyreta
Obr. 42 - ošetření kyretou
22
Ošetření ultrazvukem se neprovádí u pacientů, kteří mají kardiostimulátor. Tito pacienti se ošetřují pouze ručními nástroji (např. kyretami). Po odstranění zubního kamene se zuby přeleští rotačním kartáčkem a speciální pastou.
Obr. 43 - 44 - rotační kartáček
Na odstranění pigmentů z potravy a kouření se může použít také pískování, tzv. airflow. Na zuby se stříká jemný prášek pod tlakem, který odstraní usazené pigmenty. Pacient je chráněn brýlemi a také hygienistka používá ochranné brýle a štít. 3. motivace pacienta – hygienistka vysvětlí pomocí názorných pomůcek pacientovi, jak vzniká zubní plak, zubní kámen, zubní kaz, onemocnění dásní atd. Vysvětlí pacientovi také správnou techniku čištění zubů a nacvičí s ním, jak správně zuby čistit. Pacient se naučí správné pohyby zubním kartáčkem přímo ve svých ústech.
Obr. 45 - 48 - instruktáž
23
Dále mu hygienistka změří velikost mezizubních prostorů a doporučí správnou velikost mezizubních kartáčků. Nacvičí s ním používání zubní nitě. Doporučí pacientovi také vhodnou pastu apod.
Obr. 49 - 50 - výběr vhodného mezizubního kartáčku
Také při léčbě pacientů, kteří potřebují zuby narovnat, a mají například nasazené zámky (tzv. fixní rovnátka), je velmi důležité správné čistění zubů. I zde hygienistka poradí, jak zuby správně čistit a jaké pomůcky jsou nejvhodnější. Léčbě těchto pacientů se říká ortodontická léčba. Toto vše nejde většinou stihnout při jedné návštěvě, proto pacient zpravidla musí navštívit dentální hygienistku opakovaně. Postupně se pacienti naučí správným způsobem pečovat o svůj chrup. Poté stačí kontrolní návštěva dentální hygienistky 1x za půl roku.
Obr. 51 - dentální hygienistka
Při kontrolní návštěvě hygienistka zjistí stav pacientových dásní, odstraní zbytky zubního kamene a zkontroluje správné čištění zubů. Návštěvy dentální hygienistky jsou velmi důležité a dnes jsou součástí každé moderní stomatologické praxe.
Za návštěvu dentální hygienistky se platí, toto ošetření nehradí zdravotní pojišťovna.
24
9. OPAKOVÁNÍ 1. Zub se skládá z: a) zubní korunky, zubní větve a kořene b) zubní korunky, krčku a kořene c) zubního betonu, vazelíny a skloviny 2. Fyziologický dásňový chobot: a) se nachází mezi volným okrajem dásně a povrchem zubu b) je hluboký 2 cm c) patří mezi závažná onemocnění 3. Sklovina: a) je měkčí než kost b) je z více než 50 % tvořena vodou c) tvoří ochrannou vrstvu zubu 4. Zubovina: a) tvoří méně než 20 % zubu b) je tvrdší než sklovina c) je citlivá na podráždění 5.Povrch kořene zubu pokrývá: a) cement b) ozubice c) zubní dřeň 6. „Mrtvý zub“ vznikne: a) po odumření zubní dřeně b) při podráždění zuboviny c) po vytržení zubu 7. Po jaké době máme vyměnit zubní kartáček? a) až si vzpomenu b) až budou vlákna kartáčku roztřepená c) za 3 měsíce 8. Co označují barvy mezizubních kartáčků? a) velikost kartáčku b) životnost kartáčku c) pro koho je kartáček určen (děti, dospělí) 9. Označení „soft“ u kartáčku znamená: a) měkký, jemný b) extra jemný, měkký c) ultra jemný, měkký
25
10. Správný kartáček má: a) tvrdá a různě střižená vlákna b) hustá, měkká, krátká a rovně střižená vlákna c) krátká, tvrdá a rovně střižená vlákna 11. Ústní voda: a) je hrazena zdravotní pojišťovnou b) osvěžuje dech c) zabraňuje odvápnění kostí 12. Žvýkačka: a) snižuje kyselé prostředí v ústech b) zvyšuje chuť k jídlu c) snižuje zásadité prostředí v ústech 13. Zubní pasta: a) odstraní zubní plak i bez zubního kartáčku b) obsahuje fosforečné ionty c) obsahuje fluoridové ionty 14. Jak dlouho je správné si čistit zuby? a) 3 minuty b) 10 minut c) do doby, než jsou všechny plošky zubů hladké 15. Večer si nejlépe vyčistíme zuby: a) když sníme jablko b) žvýkačkou c) zubním a mezizubním kartáčkem, zubní nití a pastou 16. Kde nám nejlépe poradí jak pečovat o zuby? a) v ordinaci zkušeného praktického lékaře b) v ordinaci dentální hygienistky c) v zubní laboratoři 17. Z těchto potravin může zubní sklovině uškodit: a) mrkev a paprika b) med c) jablko a banán 18. Cukry v dutině ústní: a) narušují a naleptávají zubní sklovinu b) způsobují zápach z úst c) se přeměňují na fluoridové ionty 19. Který z těchto nápojů uškodí zubům nejméně: a) voda z kohoutku b) zelený čaj c) Coca-Cola
26
20. Zubní a) od b) od c) od
pastu u dětí používáme: 1 roku 3 let 6 let
21. Poprvé by měly děti navštívit zubního lékaře: a) do dvou měsíců po narození b) do dvou let c) před zápisem do základní školy 22. Návštěva v ordinaci dentální hygienistky: a) je hrazena zdravotní pojišťovnou b) probíhá jednou ročně c) se doporučuje jako doplnění k pravidelným návštěvám zubního lékaře 23. Kyretami se odstraňuje: a) zubní kaz b) zubní kámen c) zubní krček 24. Pacienti, kteří mají kardiostimulátor: a) nejsou ošetřeni u dentální hygienistky ultrazvukem b) nehradí péči u dentální hygienistky c) nemohou používat zubní pastu s fluoridovými ionty 25. Intraorální kamera: a) zobrazí ústní dutinu pacienta b) může ošetřit i zubní kaz c) vybělí zuby Správné odpovědi: 1b, 2a, 3c, 4c, 5a, 6a, 7b, 8a, 9a, 10b, 11b, 12a, 13c, 14c, 15c, 16b, 17b, 18a, 19a, 20b, 21b, 22c, 23b, 24a, 25a
27
28
Prevence ve stomatologii a základy dentální hygieny pro neslyšící • • • • • • • •
Odborný text: Bc. Renata Jirmanová Supervize odborného textu: Ing. MUDr. Radek Jirman, MBA Odborná supervize pro neslyšící uživatele: Bc. David Jorda Jazyková úprava textu pro neslyšící: Mgr. Helena Andrejsková, Mgr. Klára Herčíková Překlad textů do českého znakového jazyka: Bc. David Jorda Korektura českého znakového jazyka: Bc. Kateřina Pešková Tvorba a sběr ilustrací: Milena Čámková Grafické práce a software: me2design.cz
Střední škola, Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené, Praha 5, Výmolova 169, Ulicentrum – stanice zájmových činností, 2012 http://vymolova.cz/projekty
29
