21 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 31. května 2012, DATUM VYDÁNÍ: 8. června 2012, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle
i na http//www.oskovo.cz Protestní „tristening” v režii odborářů ze školství a kultury – str. 2 Informace ze zahraničí – str. 3 Poznávejte ČR aneb Památky z kovu
kolem nás (V.) – str. 4
Příloha – str. I až IV:
Poradny na přání (Sociální rubrika) Jsou Hartzovy reformy vzor pro ČR? Co přináší zákon o důchodovém spoření (XV.)
Někdo si může zaplatit primáře nebo chirurga, ale já s tím mojím důchodem nemám ani na patologa...
Protestní „tristening“ v režii odborářů ze školství a kultury
Protestní „tristening“ před ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvem kultury ČR v Praze v rámci kampaně STOP VLÁDĚ uspořádaly 29. května Českomoravský odborový svaz pracovníků školství, Herecká asociace, Odborový svaz pracovníků kultury a ochrany přírody, Odborový svaz pracovníků knihoven, Unie orchestrálních hudebníků, Unie profesionálních zpěváků ČR a inicia- tiva Za svobodné vysoké školy. Samotný název tristening vysvětlil na akci předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík (na dolním snímku vpravo): protest nenazvali happeningem, protože zaměstnanci ve školství a kultuře se necítí „happy“, tedy šťastně, „v pohodě“, ale tristně, vzhledem k situaci v jejich oborech. Program probíhal od rána až do odpoledních hodin sérií kulturních a debatních aktivit, od vystoupení zástupců mateřských, základních, středních i vysokých škol až po hudební produkce, divadlo a literární pásmo. Odpoledne nechyběl ani „hyde park“. (ben)
Protestující penzisté 30. 5. 2012 na Náměstí Jana Palacha v Praze
Demonstrace za přežití seniorů Penzisté vyšli do ulic poprvé v historii naší země Poprvé v dějinách se v naší zemi uskutečnila demonstrace seniorů – za přežití. Akci uspořádala Rada seniorů České republiky za podpory Národní rady osob se zdravotním postižením 30. května na Náměstí Jana Palacha v Praze. Po projevech, z nichž níže přinášíme výtah, se demonstranti odebrali průvodem k úřadu vlády, kde se pokusili předat premiérovi petici se svými požadavky, nicméně se Petra Nečase nedočkali. Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů ČR: „Tato vláda donutila české penzisty vyjít do ulic. Hanba této vládě! Vymyslela totiž na nás všechny světový experiment, který nesmíme dopustit – neomezený věk odchodu do důchodu. Musíme se bránit. Lidská důstojnost je ohrožena. Diskriminace stáří je tu běžný jev… Nechceme nic víc a nic míň než zachování skromného mechanismu valorizace penzí a přijetí zákona o sociálním bydlení. Senioři si to plně zaslouží. Je to jen otázka priorit politiků. Senioři v ulicích – to není žádná senzace, ale tragédie. Tragédie morálky, kultury a mezigenerační solidarity.“ Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR: „Musíme udělat vše pro to, aby neprošel návrh na snížení valorizace důchodů. Naše republika není v takové situaci, aby musela snižovat důchody seniorů a osob zdravotně postižených. Je třeba si uvědomit, že dnes se okrádají důchodci, zítra to mohou být rodiny, protože na tu zlodějnu je třeba někde brát.“
Lukáš Matoška, člen hnutí Za svobodné vysoké školy: „Jsou zájmy studentů a seniorů odlišné? Asi to je záměr, postavit nás proti sobě stačí vzpomenout jeden nechutný videoklip před dvěma roky. Obě tyto skupiny nejsou soběstačné jako lidi středního věku. Studenty, kteří musí (Pokračování na str. 2)
Jaroslav Zavadil
Zdeněk Pernes
1
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2012
Demonstrace za přežití Seniorů (Dokončení ze str. 1)
již nyní pracovat, aby vůbec mohli studovat, spojuje se seniory stejná zranitelnost. Proto by měla fungovat mezigenerační solidarita. Ta je ale dlouhodobě rozkládána.“ Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS: „Tato dů-chodová reforma postihne většinu obyvatel země. Musíme to řešit na ulici, protože tam, kde se to řešit má, jsou slepí, hluší - a ještě kradou.“
JANA BENEŠOVÁ
Snímky Martin Beneš Cena pobytu činí 4 300 Kč. Tábor se nachází v lese v těsném sousedství rozlehlého rybníka, který je využíván ke koupání a provozování vodních sportů. Děti jsou ubytovány převážně v chatách. Součástí tábora je zdravotní pavilon, prostorná jídelna a klubovna. Strava je dětem podávána 4x denně. Hromadný odjezd ze Žďáru nad Sázavou. Kontaktní adresa: ZO OS KOVO ŽĎAS, a.s., Strojírenská 6, 591 71 Žďár nad Sázavou. Tel.: 566 643 156; 566 642 270; www.taborzubri.wz.cz Snímky archiv ZO OS KOVO Žďas, a. s.
„Průmyslová politika“ není sprostý výraz
Hrozí nebezpečí přesunu ocelářských výrob mimo EU Klíčovým problémem hutní výroby v České republice se stávají stále přísnější ekologické normy a požadavky, s nimiž se musejí ocelářské firmy vyrovnat. Vyplynulo to ze semináře Predikce vývoje ocelářského průmyslu na období let 2012 až 2014, cesta ke konkurenceschopnosti, který se uskutečnil 17. května v Praze. Hrozí proto nebezpečí přesunu těchto výrob mimo Evropskou unii. Na semináři vystoupil místopředseda Odborového svazu KOVO Jaroslav Souček, z jehož projevu níže citujeme. Jako odbory vnímáme, že pro firmy je prioritou byznys, tedy konkurenceschopnost, růst, profit a také zaměstnanost. Pro odbory je to tak trochu obráceně, tedy že prioritou je zaměstnanost v ocelářském odvětví v ČR i v EU a v návaznosti na to pracovní a mzdové podmínky zaměstnanců, s čímž samozřejmě souvisí konkurenceschopnost, růst a profit firem. Aby bylo možno zajišťovat tyto priority, je třeba reflektovat celou šíři problémů, které jsou s problematikou zaměstnanosti spojeny. V prvé řadě je to plnohodnotný sociální dialog na všech úrovních jak v odvětví oceli, tak na národní úrovni. Tento dialog funguje
Odborová rekreace 2012
Letní dětský tábor Zubří u Nového Města na Moravě
Nabídka ZO OS KOVO Žďas, a. s., Žďár nad Sázavou
ZO OS KOVO ŽĎAS, a. s., nabízí pobyt dětí 1. až 9. tříd v dětském táboře Zubří u Nového Města na Moravě na Českomoravské vysočině v termínech: 1. běh: sobota 30. 6. 2012 – sobota 14. 7. 2012 2. běh: neděle 15. 7. 201 – neděle 29. 7. 2012 (možnost bezlepkové diety) 3. běh: pondělí 30. 7. 2012 – pondělí 13. 8. 2012
2
Místopředseda OS KOVO Jaroslav Souček (druhý zprava) na pražském semináři 17. 5. 2012
pravidelně na úrovni jednotlivých ocelářských firem a řešení problémů se daří podle aktuální situace dané firmy. Na úrovni odvětví probíhá tento dialog zatím formou řešení ad hoc problémů, především na straně zaměstnavatelů. Zatím se nepodařilo blíže strukturovat formu tohoto dialogu s tím, že se od roku 2004 neuzavírá odvětvová kolektivní smlouva. Odvětvový svaz hutnictví železa přitom vystupuje na evropské úrovni jako sociální partner pro ocelářství v ČR. Obě strany víme, že to funguje na úrovni firem, ale není to v pojetí západoevropských zemí sociální partner pro dialog na úrovni odvětví. Odbory podpoří veškeré vládní a zaměstnavatelské aktivity, které povedou k udržení či zvýšení zaměstnanosti v ocelářském průmyslu v ČR. Týká se to jak ekologické legislativy, tak investic do technického vzdělávání a všech věcí, které s tím souvisejí. Odbory vítají, že současná vláda pracuje s pojmem průmyslová politika, což bylo za některých předcházejících vlád sprostým slovem. Je však třeba tento pojem naplňovat konkrétními činy. (Pokračování na str. 4)
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2012
KDYŽ NA PRACOVIŠTI TEČOU NERVY
Stres způsobuje rakouskému hospodářství velké finanční ztráty
„Dělejte už s tím něco!“ apeluje Komora pracujících ve Vídni na zaměstnavatele a kompetentní úředníky pod dojmem zdrcujících statistik o růstoucích psychických problémech na pracovištích. Soustavný tlak na zaměstnance především ve službách, kde dnes pracují zhruba dvě třetiny všech námezdních sil v Rakousku, probíhá samozřejmě v odlišném prostředí než například v průmyslu, kde ještě před 20 lety působila polovina z nich, konstatoval předseda AK Herbert Tumpel v deníku Die Presse.
S
tres je dnes rozšířen na pracovištích zejména v sociálních a zdravotnických službách a ve školství, upozornila nedávná studie Rakouského institutu pro výzkum hospodářství při Dunajské univerzitě v Kremži, vypracovaná na objednávku Komory pracujících. Zatímco počet nemocí způsobených pracovními úrazy klesl od roku 1995 do dneška o 30 procent, na vzestupu jsou naopak psychické problémy vyvolávající nemocnost. Od roku 1991 nemocnost v důsledku
„A za takové situace snadno vzniká i žárlivost, neboť každý se chce dostat do popředí, ale to obvykle nebývá tak snadné,“ podotkla. Není divu, že důsledky psychických nemocí pak stojí stát a hospodářství přibližně 3,3 miliardy eur každým rokem, neboť tato suma se skládá nejen z lékařských úkonů, ale i z nákladů způsobených podnikům výpadkem pracovníků, zdůraznila studie. Na základě těchto poznatků Komora pracujících požaduje, aby firmy do 50 zaměstnanců
Ženský, neblázněte! Já nebrečím, mně jen tečou nervy...
nespavosti, úzkostných stavů, depresí, sklíčenosti, vyčerpání a podobných symptomů stoupla na trojnásobek. Každoročně se tak registruje na devět miliónů dnů nemocnosti z uvedených příčin. Osoby, které nejsou vystaveny žádnému stresu, vykazují dle zmíněné studie jen 0,8 dne nemocnosti v roce, zatímco u lidí s psychickou zátěží jsou to 3,3 dny ročně. A u občanů, kteří jsou nuceni odcházet do předčasného důchodu kvůli psychickým problémům, je to v současnosti již 32 procent všech nových penzistů. Jednou z řady příčin psychických potíží mnoha lidí je pocit nedostatečného uznání a postavení, frustrace z toho, že pracují na místech, kde nemají žádné pravomoci, samostatnost rozhodování a kde se jim nenaskýtá žádná kariéra. Právě oni podléhají více stresu kvůli pocitům beznaděje a životní neperspektivy. Gudrun Bifflová, jedna ze spoluautorek studie, vidí však ještě další nepříznivou okolnost - totiž zánik hierarchie. „Lidé dnes musí pracovat více v týmech a týmová práce znamená stres,“ upozornila. Pracovník je pak hodnocen jako tým, a nikoli jako individuum.
zabezpečily pracovní psychology a aby podniky všeobecně měly povinnost poskytnout svým zaměstnancům preventivní podporu a pomoc organizačních a pracovních psychologů. Doposud je v Rakousku zakotvena jen ochrana pracujících ve formě pracovních lékařů. Podle Komory pracujících by bylo dnes zapotřebí 500 pracovních psychologů, jež by podniky přišly na 46 miliónů eur. Představitelé podnikatelských kruhů jsou však opačného názoru s tím, že stres je vyvoláván nejen pracovní zátěží, ale i problémy v rodině a v soukromí. „Ne každý podnik potřebuje nutně psychologickou péči, neboť know-how pracovního lékaře dostatečně postačuje,“ poznamenal Martin Gleitsmann, expert na sociální a zdravotnickou politiku Hospodářské komory. Tomuto stanovisku dal za pravdu dokonce Paul Jiménez z Oborového svazu rakouských psychologů, který prohlásil, že „nelze vše házet na podniky, společnost se rozvíjí rychlým tempem, a tím vznikají tyto problémy“. Nicméně i on uznal, že by se do zákona na ochranu pracujících mělo zakotvit i zařazení pracovních psychologů. JAN HÁLA
Hledají se inženýři Na nezaměstnané Italy, Portugalce, Řeky a Španěly čeká práce v Německu Když nelze získat vhodné kvalifikované inženýry doma, obstaráme si je v zahraničí, konstatovalo vedení německé skupiny Rocker, specializované na oblast automobilového a leteckého průmyslu, které začalo od dubna na internetu nabízet na 500 míst pro strojní inženýry s platem 3 000 eur měsíčně. „Například Španělsko má velmi dobré inženýry, již z dřívějška se jejich počet v našich závodech v Německu pohybuje mezi 30 až 50,“ uvedl v rozhovoru pro španělský deník Cinco Días Thomas Aukamm, vedoucí personalistiky a marketinku skupiny Rücker. Jak dále konstatoval, jeho společnost hledá odborníky také v Itálii, Portugalsku či Řecku, tedy v členských zemích Evropské unie trpících mimořádně vysokou nezaměstnaností. Rücker potřebuje specialisty zejména se znalostmi a zkušenostmi z výroby vozidel, letadel, strojů, elektrických zařízení a konstrukcí. Nabídka rychlokursu němčiny Pokud takto získaní zahraniční inženýři neovládají němčinu, umožní jim společnost zvládnout tento jazyk alespoň na základní úroveň ve dvouměsíčním intenzivním rychlokursu, během něhož pobírají 1 000 eur. Poté během šestiměsíční zkušební doby dostávají cizinci plat 3 000 eur, a je-li pak s nimi uzavřena pracovní smlouva na dobu neurčitou, zvýší se jim plat na 3 500 eur brutto. „Tento obvyklý počáteční plat je poněkud nižší, než je plat německého inženýra,“ připustil pan Aukamm, ale k této částce přistupuje ještě řada dalších příspěvků a výhod. Za situace, kdy na německém pracovním trhu chybí zhruba 90 000 inženýrů, by společnost Rücker uvítala, kdyby zahraniční zájemci zůstali v Německu dlouhodobě, ne-li natrvalo. Přednost mají zájemci ze států EU Skupina Rücker, jež byla založena v roce 1970 ve Wiesbadenu, zaměstnává 2 500 inženýrů a má 39 filiálek v 18 zemích, přičemž největšího rozmachu svých obchodů dociluje v současnosti v Číně, Indii, Rusku, Brazílii a Spojených státech. Loni vzrostl její obrat o 15,8 procenta na 175,9 miliónu, i když rekordu dosáhla v roce 2008 ve výši 176,3 miliónu eur. Rücker naplňuje ideu vytyčenou spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou, jež prosazuje zaměstnávat v Německu přednostně příslušníky členských států EU před jinými cizinci z mimounijních zemí. (jh)
3
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2012
Hanavský pavilon v Praze
Poznávejte ČR aneb Památky z kovu kolem nás (V.)
Hanavský pavilon je dosti známou pražskou památkou a oblíbenou zahradní restaurací s úžasným výhledem na město a řeku. Psalo se o něm již vícekrát, málokdy však vzhledem k roli, jež mu v dějinách českého hutnictví přísluší.
H
anavský pavilon s litinovou konstrukcí a výzdobou, stojící dnes na západním okraji Letenského parku, byl původně reprezentačním objektem hořovických železáren knížete Hanavského na Jubilejní zemské výstavě Království českého, pořádané roku 1891 v pražské Stromovce. Výstava samotná byla demonstrací síly, schopností a výkonů českého průmyslu i kapitálu. Stala se významným počinem národního sebeuvědomění, od jara do podzimu na ni zavítalo dva a půl miliónu návštěvníků. Dodnes je její zhmotnělou připomínkou Průmyslový palác na Výstavišti. Hanavský pavilon je proveden v novobarokním stylu v kombinaci zdiva a umělecké litiny, která zde dosahuje maxima svých stavebních a dekorativních možností. Pavilon sám byl výHanavský pavilon na Jubilejní výstavě v roce 1891
KŘÍŽOVKA KŘÍŽOVKA
Muž může být v lásce šťastný, jen když se udržuje na jejím povrchu. Uklouznou-li mu nohy... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je anglický prozaik James Hilton (1900–1954). Jeho nejslavnějším dílem je román Ztracený obzor, ve kterém se objevuje vrch Karakal a legendární klášter Šangri-La, který skrývá veškeré lidské vědění. Hilton dlouho žil a pracoval v Hollywoodu. V roce 1942 získal Oscara za práci na scénáři k romantickému válečnému filmu Paní Miniverová. (jk) Vyluštění z Kováku č. 19/2012 (výrok V. Škutiny): Teoretikové humoru říkají, že i nesmysl musí být... logický ve své nesmyslnosti. 4
stavním exponátem č. 27 a byla v něm umístěna kolekce výrobků z produkce závodu, zaměřená především na slévárenství. Převaha umělecké litiny jak v konstrukci a výzdobě pavilonu, tak i mezi vystavenými předměty měla být dokladem kvality hořovické litiny a schopnosti zvládnout náročnou technologii, jíž tento podnik tradičně vynikal. To bylo výstavní prezentací jistě potvrzeno, avšak způsob výroby a zpracování železa v kdysi slavném hořovickém závodě byl již za zenitem svého vývoje; moderní hutnictví v té době už směřovalo jinam. A tak lze Hanavský pavilon obdivovat jako mistrovskou práci z doby historismu, svědčící nepochybně o schopnostech svých tvůrců, avšak co do vývoje oboru již dosti anachronickou. Hanavský pavilon byl po ukončení Jubilejní výstavy darován městu Praze a přenesen na dnešní místo v Letenských sadech, kde byl roku 1898 upraven pro kavárenský provoz. Později chátral. Na sklonku 60. let minulého století prošel generální opravou a byl zařízen jako restaurační podnik. Přestavba znamenala dílčí opravy objektu, z nichž nejvýznamnější bylo zřízení venkovní
Hanavský pavilon v Letenských sadech (dnes)
terasy v podnoží pavilonu, včetně doplnění řady litinových osvětlovacích kandelábrů a rozměrného zábradlí, provedených ve shodě s původním výrazem stavby. Ing. ZDENĚK RASL Snímky archív autora
„Průmyslová POLITIKA“... (Dokončení ze str. 2)
Z našeho hlediska není možné akceptovat skutečnosti, které dle našeho názoru budou úspěšnost těchto aktivit ztěžovat, ne-li znemožňovat. Jsou to úsporná opatření vlády, která dopadají na obyvatele a jejich spotřebu, což je důležité pro fungování ekonomiky. Jsme pro to, aby se zajistil dostatek energie pro ocelářský průmysl i v budoucnu, mimo jiné dostavbou jaderné elektrárny Temelín, která zajistí vedle zvýšení tuzemských zdrojů energií i rozvoj know-how v ČR v této oblasti. Připravil (ben)
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2012/příloha
PORADNY NA PŘÁNÍ
Na přání mnoha členů OS KOVO zavedl Kovák v roce 2002 rubriku Poradny na přání, která je podle ohlasů čtenářů velmi oblíbená. Jde o odpovědi na dotazy z různých oborů a oblastí, které oslovují širokou čtenářskou obec: právo, zákoník práce, zdravotní a sociální pojištění, nemocenské a důchody, psychologie, bydlení, medicína. Odpovídají přední odborníci OS KOVO i ČMKOS. Pište, mailujte nebo faxujte nám své dotazy (nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, fax: 222 717 666, e-mail:
[email protected]). Rubrika pokračuje i v roce 2012. Těšíme se proto, že i nadále nám budete svěřovat svá přání, podněty a připomínky a klást otázky, které budou zajímat i ostatní čtenáře.
Sociální rubrika
Jak dlouho budu brát vdovecký důchod? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, specialistka na sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO
Minulý měsíc jsem ovdověl. Manželka zemřela o rok dříve, než by měla důchodový věk. Já sám mám do důchodu ještě dva roky. Mám nárok na důchod po ženě a jak dlouho ho mohu brát? Slyšel jsem, že se podmínky zhoršovaly. P. K., Pardubice Ano, podmínky nároku na pozůstalostní důchody se zpřísňovaly postupně v několika novelách zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. V současné době právní úprava obsahuje následující. Vdovec má nárok na vdovecký důchod po manželce, která byla buď poživatelkou starobního nebo invalidního důchodu, nebo splnila ke dni úmrtí podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod. Pro úplnost uvádíme, že podmínka potřebné doby pojištění nemusí být splněna, zemřela-li žena následkem pracovního úrazu. Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod je uvedena v § 29 zákona v závislosti na tom, ve kterém roce pojištěnec dosáhne důchodového věku. Jelikož uvádíte, že by vaší manželce v příštím roce, tj. v roce 2013, vznikl již nárok na starobní důchod, potřebná doba pojištění činí 29 let. Do počtu let pojištění se započítávají též tzv. náhradní pojištění (například péče o dítě do 4 let), od 1. 1. 2010 se i pro tento účel náhradní doby krátí – započítávají se pouze z 80 procent. Nekrátí se však doby uvedené v § 5 odst. 1 písm. p), r) a s) zákona. Jedná se o osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, osoby pečující osobně o dítě ve věku do čtyř let a osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II nebo stupni III anebo stupni IV, pokud spolu žijí v domácnosti. Podmínka domácnosti se přitom nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu. V případě, že by doba 29 let pojištění u vaší zesnulé paní splněna nebyla, což je nepravděpodobné, posuzovala by se ještě potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod. Toto posuzování je ještě složitější a bylo by nad rámec této poradny. V každém případě si na OSSZ o vdovecký důchod požádejte. Při splnění podmínek vám bude náležet tento důchod po dobu 1 roku od smrti manželky a jeho výše bude sestávat ze základní výměry, která činí 2 270 Kč měsíčně, a procentní výměry vdoveckého důchodu, což je 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního dů-
chodu pro invaliditu třetího stupně, na který měla nebo by měla nárok manželka v době smrti. Po uplynutí 1 roku pobírání vdoveckého důchodu má vdovec nadále na výplatu tohoto důchodu nárok, jestliže: ● pečuje o nezaopatřené dítě, ● pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II nebo stupni III anebo stupni IV, ● pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ním žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II nebo stupni III anebo stupni IV, ● je invalidní ve třetím stupni, nebo ● dosáhl alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí jeho důchodový věk.
Z vašeho dotazu vyplývá, že splňujete poslední, tj. věkovou podmínku. Pokud tedy neuzavřete nové manželství, měla by vám náležet výplata vdoveckého důchodu nadále i po uplynutí 1 roku od smrti manželky. Upozorňujeme vás však, že jakmile vám bude přiznán starobní důchod, dojde k souběhu nároku na vdovecký a starobní důchod. Zde nastupuje ustanovení § 59 zákona. Podle něj, jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního a na výplatu vdoveckého důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši a z druhého důchodu se vyplácí pouze polovina procentní výměry. Ilustrační snímek Jaroslav Hodík
I
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2012/příloha
Jsou Hartzovy reformy vzor pro ČR? Doc. Ing. PAVEL JANÍČKO, poradce ČMKOS pro zaměstnanost
Díky evropskému průkazu zdravotního pojištění získá občan ČR při pobytu v zahraničí potřebnou zdravotní péči, ale to neznamená, že za ni nic nezaplatí; od výloh nebude uchráněn například v případě spoluúčasti. Proto se před cestou do ciziny doporučuje sjednat si cestovní pojištění. V článku uvádíme nabídku všech tuzemských zdravotních pojišťoven. Koneckonců není náhodou, že přístupy současné vlády k „řešení“ nezaměstnanosti a situace na trhu práce v ČR sledují stejný směr jako právě tyto Hartzovy reformy. Jde o liberalizující reformy, jejichž cílem je údajně zvýšit zaměstnanost primárně cestou snižování nákladů na práci a omezováním pracovněprávní ochrany zaměstnanců. Je proto určitě užitečné seznámit se s hlavními aspekty těchto reforem a také s jejich některými efekty a jejich hodnocením ze stran německých odborů DGB. Určitě tady najdeme mnoho styčných bodů i s naší situací a také s přístupy českých odborů. Hlavní aspekty Hartzových reforem lze shrnout asi tímto způsobem.
1. Reforma systému podpor v nezaměstnanosti Opatření: Systém podpor v případě nezaměstnanosti byl do roku 2003 v Německu postaven na třech typech dávek. Za prvé na podporách v nezaměstnanosti, které jsou přiznávány v případě nezaměstnanosti bez testování majetkových poměrů žadatele, za druhé na dávkách pomoci v nezaměstnanosti, které jsou ovšem přiznávány i s ohledem na majetek žadatele či na příjmovou úroveň jeho manžela či manželky, a za třetí sociální dávky poskytované těm, kteří nemají příjem ani jiný majetek, a to bez závislosti na placení příspěvků na sociální pojištění či na odvody daní. Smysl přijímaných opatření byl deklarován jako snaha o zjednodušení a zefektivnění systému a redukce institucí, které jej obhospodařují (systém jednoho výplatního místa). V praxi však došlo k tomu, že byla zkrácena doba pobírání podpor v nezaměstnanosti, byly zrušeny dávky pomoci v nezaměstnanosti pro osoby hledající zaměstnání, zpřísnily se podmínky pro přiznávání podpor a zvýšil se tlak na nezaměstnané prostřednictvím kontrolních mechanismů. Byl rovněž zvýšen důraz na individuální aktivity při získávání výdělečného zaměstnávání a integrace na trhu práce. Snížení podpor v nezaměstnanosti a zvýšený důraz na testování sociálních dávek z hlediska majetku příjmů celé rodiny vedlo k výraznému zvýšení tlaku na nezaměstnané v tom smyslu, aby přijali jakoukoliv práci a za jakýchkoliv podmínek. Jediným limitem, pokud jde o mzdové podmínky, je, že nezaměstnaný nemusí akceptovat tzv. nemorální mzdu. Konkrétně to znamená, že musí přijmout i mzdu, která je nižší o 30 %, než jsou „běžné sazby“ v daném regionu, nebo takovou mzdu, která je o 30 % nižší, než jsou sazby dohodnuté v kolektivní smlouvě. ● Důsledky: Důsledkem je výrazný nárůst objemu nízkopříjmového sektoru v Německu. Téměř 1,5 miliónu lidí má tak nízké mzdy, že musí ještě pobírat sociální dávky. Růst „pracujících chudých“ je navíc ještě zintenzivňován v situaci, kdy jsou zaváděny tzv. „minijoby“ a podporovány jiné formy nejistých (prekérních) pracovních úvazků, jako jsou úvazky na dobu určitou, a to je ještě posilováno neexistencí zákonně upravené minimální mzdy v Německu. Nízké mzdy má 70 % zaměstnanců v rámci tzv. minijobů a 77 % lidí zaměstnaných na základě úvazků na dobu určitou. Německé odbory požadují legalizaci minimální mzdy, posílení kolektivního vyjednávání a rozšiřování odvětvových kolektivních dohod, kde budou definovány i minimální mzdové tarify. ●
2. Úvazky na dobu určitou Opatření: Byla rozšířena možnost pro zaměstnavatele prodloužit dobu úvazku na dobu určitou až na dva roky bez udání důvodu. Tím se vlastně otevřela možnost pro obcházení zákonných omezení při propouštění ●
II
zaměstnanců. Navíc záležitosti týkající se úpravy mzdových podmínek pro tyto zaměstnance mohou být vyčleněny z kolektivních smluv. Důsledkem potom je, že mzdová úroveň zaměstnanců na dobu určitou je významně nižší než u jiných kategorií pracovníků. ● Důsledky: Hlavním výsledkem výše uvedených změn je růst počtu těch osob, které pracují v jiných než „normálních“, respektive standardních, pracovních úvazcích, přičemž jako „normální práce“ je z hlediska německých odborů vnímána práce na plný úvazek a na dobu neurčitou, pokrytá standardním sociálním pojištěním a poskytující dostatečnou mzdovou úroveň. Standardní pracovní místa, která zmizela v průběhu krize, jsou ve zvýšené míře nahrazována úvazky na dobu určitou, částečnými pracovními úvazky, „minijoby“, sebezaměstnaností (OSVČ) a různými rekvalifikačními kursy. Pokud jde konkrétně o pracující na dobu určitou, pak jejich počet zaměstnanců na dobu určitou vzrostl od roku 1996 do roku 2011 ze 17 000 na 900 000. Přitom je 12,6 % z počtu zaměstnanců na dobu určitou odkázáno na sociální dávky, což je pětkrát více než v případě zaměstnanců ve standardních pracovních poměrech.
Kromě platových a mzdových poměrů přináší práce na dobu určitou i další formy nejistoty. V roce 2010 byla pouze polovina těchto pracovníků zaměstnána na dobu delší než 3 měsíce. Problémem je také přechod z těchto dočasných pracovních úvazků na práci na dobu neurčitou a obecně do stabilnějších forem zaměstnanosti. Pouze 7 % původně nezaměstnaných, kteří byly zaměstnáni po dobu 2 let v těchto typech úvazků, se natrvalo vrátilo plnohodnotně na trh práce. Ukazuje se, že dočasná zaměstnanost je pro mnoho lidí spíše pastí než odrazovým můstkem k uplatnění na trhu práce. Rozšiřování prekérních forem práce má samozřejmě své důsledky i na pozici lidí ve standardních pracovních poměrech.
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2012/příloha
V Německu vytvářejí nejistotu na trhu práce Zatímco v roce 1995 bylo v sektoru s nízkými mzdami (nízká mzda je definována ve výši 9,50 eur/hod. pro západní Německo a 6,87 eur pro východní Německo) zaměstnáno 15 % zaměstnanců, v roce 2008 tato hodnota vzrostla na 22 %, což znamená v absolutních číslech 6,5 miliónu pracovníků. Tento počet se tedy zvýšil o 2,3 miliónu lidí. Zatímco v roce 2000 činil počet osob zaměstnaných na plný pracov-
službách. Mzda v těchto typech úvazků činí 400 eur měsíčně, přičemž jsou tyto příjmy osvobozeny od daní a odvodů na sociální pojištění a zaměstnavatelé platí z této částky „rovnou daň“, jež je o 10 % vyšší než sazba odvodů, které by platili v případě běžných pracovních smluv. Tento typ zaměstnání může být uplatněn i jako doplňková pracovní aktivita pro lidi, kteří mají už stálý pracovní úvazek. ● Důsledky: Počet lidí, kteří jsou z hlediska svého příjmu závislí pouze na tomto typu pracovního zapojení, vzrostl z 3,9 miliónu osob na 4,9 miliónu osob v roce 2010, tj. více než o čtvrtinu. Přitom často nejde jen o dočasný typ zaměstnání, u více než 60 % těchto osob trvá uvedený druh zaměstnání více než 1 rok a pro 10 % z nich jde o dlouhodobou činnost trvající více než 8 let. Pro odbory znamenají „minijoby“ silný atak na základní sociální ochranu zaměstnanců.
4. Samozaměstnanost (osoby samostatně výdělečně činné) Opatření: Byla zavedena podpora „samozaměstnání“ (OSVČ) v podobě dotací pro tzv. „Ich-AG“ podniky, tedy pro samostatně podnikající jednotlivce, což vyvolalo vysoký nárůst tohoto typu podnikání zejména v sektoru služeb. ● Důsledky: Počet OSVČ v Německu za deset let od roku 1998 do roku 2008 vzrostl z 3,6 miliónu osob na 4,1 miliónu osob, což činí nyní 10,7 % z celkového počtu zaměstnaných. Z toho asi polovina nezaměstnává žádné zaměstnance. Přitom příjmy z tohoto typu zaměstnání jsou často nedostačující, což je příčinou jevu, kdy řada OSVČ se snaží vrátit do pozice běžných zaměstnanců. Zároveň to znamená i další nároky na sociální systém. Podle německých odborů se zároveň otevírá i větší prostor pro toleranci falešných OSVČ, byly zrušeny kontroly a tato záležitost je často odkazována do oblasti soukromého a obchodního práva. Objevuje se zde stejný problém jako v ČR (viz švarcsystém), kdy jsou zaměstnanci často nuceni k přechodu do pozice jakoby OSVČ, a přebírají tak nedobrovolně podnikatelská rizika bez adekvátní odměny, ale tato situace může mít velmi zničující dopady i na jejich příjmy ze systémů sociálního pojištění. Slabá pozice OSVČ se projevuje i v oblasti odměňování. Zatímco čistý měsíční příjem standardních zaměstnanců se v průměru pohybuje kolem 2 000 eur, 29 % OSVČ inkasuje pouze 16 % této částky a 55 % z nich pobírá příjem mezi 1 100 a 2 900 eur měsíčně. 100 000 OSVČ musí pobírat doplňkové sociální dávky. ●
ní úvazek a zároveň pobírajících sociální podporu 56 412, v současné době je jejich množství šestkrát vyšší. Téměř každý šestý zaměstnance pobírá méně než 5 eur na hodinu. Přitom počáteční mzda pro zaměstnance na dobu určitou činí v Německu pouze 50 % celostátního mediánu (tj. takového příjmu, kde je 50 % příjemců pod a 50 % příjemců nad touto hodnotou), což znamená podle mezinárodních metodik, že jde o osoby spadající do kategorie pracujících chudých. Odbory samozřejmě namítají, že dočasné zaměstnávání posiluje i mzdový dumping, neboť v důsledku expanze těchto forem zaměstnávání se zvyšuje tlak na mzdovou úroveň zejména méně kvalifikovaných zaměstnanců.
3. Jednoeurové úvazky („minijoby“) Opatření: Byly zavedeny tzv. minijoby neboli povinnost osob pobírajících sociální dávky přijmout práci v rámci veřejných služeb, a to za odměnu od 1 do 1,50 eura za hodinu. Tato forma zaměstnávání nyní tvoří rozhodující část pracovních míst s nízkou ochranou zaměstnanců především ve ●
4. Závěr Podíváme-li se souhrnně na výsledky politiky zaměstnanosti v Německu v období posledních asi pěti let, pak lze sumarizovat některé základní trendy a skutečnosti, které jsou podrobněji analyzovány v předchozím textu. Je sice pravda, že oficiálně vykazovaná míra nezaměstnanosti Německu v procentech klesla mezi lety 2005 a 2010 o více než tři procentní body (z 10,8 na 7,1), ale zároveň se poměrně výrazně rozšířily takové typy zaměstnanosti, které jsou obecně označovány za „prekérní“ neboli neplnohodnotné. Vzrostl podíl dílčích pracovních úvazků z 28,1 % na 37,9 % z celkové zaměstnanosti a stoupl i podíl úvazků na dobu určitou z 6,2 % na 9,8 procenta. Vzrostl i počet OSVČ, v roce 2010 už tyto osoby tvořily více než 12 % všech zaměstnaných lidí v Německu. Zároveň se v této době (2005-2010) zvýšil i počet lidí ohrožených chudobou z 15 122 000 na 15 962 000 osob, tedy téměř o milión. Tento způsob „řešení“ nezaměstnanosti tedy vede k deformaci celého tvaru trhu práce směrem k nestabilitě pracovních vztahů, zhoršení pozice zaměstnanců a ve svém důsledku i k podminování celkového ekonomického a společenského rozvoje. Ilustrační snímky Petr Vurma
III
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2012/příloha
Co přináší zákon o důchodovém spoření (XV.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, specialista ČMKOS na sociální zabezpečení
56. Kdo je oprávněn zprostředkovat důchodové spoření
Zprostředkovatelskou činností v oblasti důchodového spoření se rozumí zprostředkování uzavření smlouvy o důchodovém spoření, tedy činnost směřující k nalezení zájemce o důchodové spoření, a možnost uzavírat smlouvy o důchodovém spoření. Zákon v § 91 stanoví podmínky, za kterých lze provozovat zprostředkovatelskou činnost v oblasti důchodového spoření a uzavírat jménem a na účet penzijní společnosti smlouvy o důchodovém spoření. Provádět tuto činnost zákon umožňuje kromě vázanému zástupci penzijní společnosti také investičnímu zprostředkovateli a jeho vázanému zástupci. Tyto osoby jsou oprávněny jako podnikatel vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce o důchodové spoření nebo účastník měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o důchodovém spoření. Dále jsou oprávněny uzavírat jménem a na účet penzijní společnosti smlouvy o důchodovém spoření. Oprávněným osobám vzniká oprávnění k této činnosti registrací nebo zápisem do seznamu vázaných zástupců. Vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce o důchodové spoření nebo účastník měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o důchodovém spoření, je ze zákona oprávněna také penzijní společnost. Investiční zprostředkovatel je povinen podle § 92 vykonávat svou činnost s odbornou péčí. Na tuto osobu se při výkonu její činnosti použijí již zmíněná ustanovení zákona upravující povinnosti penzijní společnosti při jednání s účastníky. Zákon v zájmu požadavku posílení právní jistoty účastníků důchodového spoření a obezřetnosti celého systému důchodového spoření zakotvuje povinnosti dalších osob oprávněných provádět zprostředkovatelskou činnost, včetně odpovědnosti za škodu, jejímiž nositeli jsou společně a nerozdílně investiční zprostředkovatel a penzijní společnost, kteří odpovídají i za škodu způsobenou jejich vázanými zástupci, za kterou mají regresní postih. Zvláštní důraz je kladen na evidenci uzavřených smluv o důchodovém spoření a na kontrolní a bezpečnostní opatření pro zpracování a evidenci informací. Podle § 93 zákona osoba uvedená v § 91 (osoba oprávněná nabízet a zprostředkovat důchodové spoření) k zavedení a udržení kontrolních a bezpečnostních opatření pro zpracování a evidenci informací stanoví podmínky přístupu pracovníků k jejímu informačnímu systému a k údajům v něm zaznamenaným, rozsah přístupových práv a proces jejich stanovení, včetně způsobu rozhodování o rozsahu přístupových práv jednotlivých pracovníků a o jejich změnách. Dále stanoví také například podmínky, za kterých budou do informačního systému pro zpracování a evidenci informací ukládána data a prováděny jejich dovolené změny, podmínky nakládání s těmito daty a zajištění snadné zjistitelnosti jejich původního obsahu a provedených změn. Dále zabezpečuje ochranu informačního systému před zásahy ze strany neoprávněných osob a před poškozením a plní další povinnosti uvedené v zákoně.
57. Dohled ČNB v zájmu ochrany účastníků důchodového spoření Podle § 94 zákona o důchodovém spoření nad důchodovým spořením vykonává dohled Česká národní banka (ČNB). Předmětem dohledu je dodržování povinností stanovených tímto zákonem, statutem důchodového fondu, depozitářskou smlouvou a rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona. Dohled je vykonáván v zájmu ochrany účastníků. Dohledu podléhá mj. penzijní společnost, pojišťovna, která provozuje pojištění důchodu podle tohoto zákona, depozitář v rozsahu povinností uložených mu zákonem nebo osoba oprávněná nabízet a zprostředkovat důchodové spoření nebo osoba tvořící a šířící důchodové doporučení. A dále také osoba vykonávající bez povolení nebo souhlasu činnost, k jejímuž výkonu musí být povolení nebo souhlas. Podle § 95 zákona ČNB může osobě podléhající dohledu, která porušila povinnost stanovenou tímto zákonem, rozsah jí uděleného povolení k výkonu činnosti, statut důchodového fondu, depozitářskou smlouvu nebo ohrozila zájmy účastníků, uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku, odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti, a stanovit lhůtu k přijetí opatření k nápravě. ČNB může, v závislosti na zjištěných nedostatcích, jako jiné opatření nařídit penzijní společnosti provedení mimořádného auditu penzijní společnosti nebo důchodového fondu nebo změnu depozitáře, vedoucí osoby nebo
IV
auditora penzijní společnosti nebo důchodového fondu. Dále může pozastavit připisování a odepisování důchodových jednotek, zavést nucenou správu penzijní společnosti, nařídit jí převod obhospodařování důchodových fondů na jinou penzijní společnost a pojišťovně úpravu pojistných podmínek, pokud zjistí jejich nesoulad se zákonem, nebo může také odejmout podle tohoto zákona udělené povolení. Osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, musí ČNB informovat o odstranění nedostatků a způsobu zjednání nápravy. ČNB také může uložit předběžné opatření, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob.
58. Co je smyslem nucené správy Při nařízení mimořádného auditu penzijní společnosti nebo důchodového fondu se podle § 96 zákona o důchodovém spoření postupuje obdobně jako podle ustanovení zákona o doplňkovém penzijním spoření, upravujícím nařízení mimořádného auditu penzijní společnosti nebo účastnického fondu. Mimořádný audit provede auditor pověřený penzijní společností, nicméně odlišný od auditora, který provedl původní audit, a to v rozsahu upraveném vyhláškou ČNB. Ta také může auditora pověřeného penzijní společností odmítnout a jmenovat k provedení mimořádného auditu auditora sama. Náklady spojené s mimořádným auditem nese ČNB, nepotvrdí-li se důvody, pro které byl požadován. V takovém případě je ČNB uhradí auditor, který provedl původní audit. Rovněž, pokud jde o změnu depozitáře, postupuje se podle § 97 zákona obdobně jako podle ustanovení zákona o doplňkovém penzijním spoření. Tzn, že vyskytnou-li se závažné nedostatky v činnosti depozitáře, je ČNB oprávněna penzijní společnosti nařídit jeho změnu. K uzavření depozitářské smlouvy s jiným depozitářem tak, aby byla zajištěna kontinuita kontrolní činnosti, kterou depozitář pro penzijní společnost vykonává, musí dojít do 30 dnů. Při zavedení nucené správy (§ 98) se postupuje obdobně jako podle ustanovení zákona o doplňkovém penzijním spoření. Jestliže penzijní společnost opakovaně nebo závažně poruší právní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jsou ohroženy zájmy účastníků a hrozí nebezpečí z prodlení, opravňuje zákon ČNB k tomu, aby u penzijní společnosti zavedla neprodleně nucenou správu. Jí se pozastavuje výkon funkcí orgánů penzijní společnosti a působnost jejího představenstva přechází na nuceného správce. Smyslem je neprodlené zamezení trvání nežádoucího stavu ohrožujícího zájmy účastníků důchodového spoření tím, že ČNB jmenuje nuceného správce (pro tyto účely je veden seznam osob splňujících podmínky být jmenován nuceným správcem). Nucená správa by měla trvat nezbytně nutnou dobu a mělo by být snahou ČNB i nuceného správce situaci vyřešit tak, aby byla zabezpečena maximálně možná ochrana zájmů účastníků a zájmů důchodového spoření. Jejím výsledkem je odstranění zjištěných nedostatků nebo ukončení činnosti penzijní společnosti. Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou hrazeny z majetku penzijní společnosti.
59. Nařízení převodu obhospodařování důchodových fondů na jinou penzijní společnost Podle § 99 zákona o důchodovém spoření může ČNB nařídit penzijní společnosti převod obhospodařování důchodových fondů na jinou penzijní společnost, jestliže penzijní společnost není schopna plnit povinnosti vůči účastníkům, nebo do 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření důchodových fondů nebyly splněny podmínky podle § 30 (počet účastníků v důchodových fondech obhospodařovaných penzijní společností nedosáhl alespoň 50 000 účastníků). K převodu obhospodařování důchodových fondů je potřeba souhlas penzijní společnosti, na kterou má být obhospodařování důchodových fondů převedeno. Tento převod se musí týkat všech penzijní společností obhospodařovaných důchodových fondů. Účastníkům, jejichž prostředky jsou předmětem převodu, má penzijní společnost, na kterou má být obhospodařování důchodových fondů převedeno, povinnost písemně sdělit do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o převodu svoji obchodní firmu a adresu sídla, den, kdy došlo k převodu, a další nezbytné informace související s plynulým pokračováním důchodového spoření. Smyslem je zabezpečit v krátké době, aby dotčení účastníci důchodového spoření měli tak zásadní informaci co nejdříve k dispozici a měli ji k dispozici v potřebném rozsahu. Přejímající penzijní společnost se stává namísto předávající penzijní společnosti smluvní stranou smluv o důchodovém spoření. (Pokračování příště)
