Demografické a sociální aspekty zavádění virtuálních měn. Demographic and social aspects of the deployment of virtual currencies

Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development

Demografické a sociální aspekty zavádění virtuálních měn Demographic and social aspects of the deployment of virtual currencies Vladimír Ezr

Abstrakt Demografický vývoj lidstva, zejména ve vyspělých zemích, není moc optimistický. Jak staří nemocní lidé budou používat kryptoměny, jako Bitcoin, který v předchozím roce ztratil přes 60% své hodnoty? Čekají Bitcoin lepší časy? Je to slepá větev vývoje měn nebo dlouhodobý trend. Jak skončí souboj mezi Bitcoinem a centrálními bankami. Způsobí Bitcoin energetický kolaps?

Abstract The demographical development of mankind especially in developed countries is not much optimistic. How will old ill people use cryptocurrencies, like Bitcoin ? Last year was not successful for the owners of bitcoin. The preceding twelve months lost about sixty percent of the value. Does Bitcoin await better times? It is a blind corner or a long-term trend? How will end a duel between Bitcoin and central banks? Causes bitcoin collapse of the world energy system?

Klíčová slova Demografie, kryptoměny, Bitcoin, centrální banky

Key Words Demographic, cryptocurrency, Bitcoin, central banks

Úvod V poslední době se rozevírají stále více nůžky mezi rychlostí rozvoje nových technologií a schopností stárnoucí populace je akceptovat a hlavně používat. Podle výhledu Světové banky lze zhruba do roku 2030 očekávat zmizení hotovostních peněz z trhu. Zůstat má pouze elektronický platební styk, jehož součástí jsou podle rozhodnutí soudu i kryptoměny. 154

Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje

Rozvoj životní úrovně a tomu odpovídající demografický vývoj sice způsobuje, že se populace dožívá vyššího věku, ovšem bez současného prodlužování funkční mozkové aktivity a udržení technologických návyků. Podíl starší populace zasažené poruchami neurologického charakteru jako Parkinson, Alzheimer apod. silně vzrůstá. Jak si takto ovlivněná značná část světové populace poradí s virtuálními kryptoměnami, z nichž nejznámější je Bitcoin? A jsou kryptoměny vůbec žádoucí, když na ně nemají vliv centrální banky, ale ani vlády a v současnosti se hlavně používají k praní špinavých peněz? Co s Bitcoiny? Očekávají ho lepší časy, nebo je to slepá cesta dlouhodobého vývoje měn? Jak skončí duel mezi kryptoměnami a centrálními bankami?

Demografický vývoj Ve druhé polovině minulého století došlo k obrovskému nárůstu populace, kdy přírůstek obyvatelstva dosahoval až dvou procent ročně. Zatímco v roce 1804 žila podle OSN na světě jedna miliarda obyvatel, v roce 1927 už to byly miliardy dvě, v roce 1960 tři, v roce 1974 čtyři miliardy, v roce 1987 pět miliard a od roku 1999 již přes šest miliard lidí. I dnes, na začátku nového tisíciletí, přes pozvolný pokles přírůstku na 1,1 procenta ročně, představuje „populační exploze“ jeden ze základních globálních problémů lidstva. Každou minutu se totiž na planetě narodí asi 250 dětí a zároveň 100 lidí zemře. V roce 2011 dosáhla světová populace výše 7 miliard. Právě velký populační přírůstek zůstává jedním z nejvážnějších problémů rozvojového světa. Z ekonomického pohledu jsou tu děti pro rodinu přínosem jako levná pracovní síla, neboť náklady na jejich výživu a výchovu jsou v těchto společnostech relativně nízké. Zároveň zajišťují ve stáří své rodiče, kteří se povětšinou nemohou spoléhat na státní sociální politiku. Nezanedbatelnou roli hraje i vysoká úmrtnost v dětském věku. Je tedy potřeba mít více dětí, aby se alespoň některé dožily dospělosti. Důraz je také kladen na zrození preferovaného mužského potomka. Tyto faktory, založené na ekonomických souvislostech, doprovází kulturní a náboženská tradice dané společnosti. Demografické chování, upřednostňující rodiny s velkým počtem dětí, má kvůli těmto socio-kulturním souvislostem značnou setrvačnost, a tak může doznívat i ve změněných politicko-ekonomických podmínkách. Ještě závažnějším problémem bude pro rozvojové země postupné stárnutí populace. Jestliže v současnosti je to jedna z nejžhavějších otázek řešených ve vyspělých zemích, pak například v Číně budou dopady tohoto procesu kvůli rapidnímu poklesu plodnosti ještě dramatičtější. Podíl osob starších šedesáti let zde v současnosti činí 155


asi deset procent, za padesát let se ale podle prognózy zvýší až na 30 procent, což v absolutním vyjádření bude představovat téměř 440 milionů obyvatel. Demografové a ekonomové v souvislosti se změnami ve věkové struktuře rozvojových zemí hovoří o „demografickém okně“ - etapě, kdy při přechodu od populace převážně mladé k populaci starého obyvatelstva (s významnou ekonomickou zátěží) dojde k období, v němž podíl produktivního obyvatelstva výrazně převáží neproduktivní složky populace. Toto stádium vytváří pozitivní, byť časově omezený prostor k řešení ekonomických problémů těchto zemí. Současný trend poklesu počtu obyvatel v Evropě může v roce 2030 silně ovlivnit vývoj finančních trhů. Rychlejší stárnutí obyvatel, kteří se s postupujícím věkem budou soustředit více na spotřebu než na spoření, může vést k odlivu peněžních prostředků z většiny investičních skupin aktiv. Věková struktura obyvatel, stejně jako demografický vývoj, jsou aspekty, které mají vliv na vývoj finančních trhů. Již dnes můžeme podle předpokládaného demografického vývoje s určitou pravděpodobností předpovědět, jakým směrem se mohou přesouvat prostředky v rámci jednotlivých tříd aktiv v roce 2020 nebo v roce 2050. Důvod je ten, že demografický vývoj a jeho struktura má dlouhodobé trendy, které se dají předem odhadnout a které se za normálních okolností nezmění. Jinými slovy, jestliže víme, kolik je v dnešní době školou povinných studentů a dětí, lehce odvodíme, kolik bude v budoucnu výdělečně činných osob vzhledem k předpokládanému počtu všech obyvatel. Nebo vezmeme- li to z druhé strany, víme-li, kolik je dnes výdělečně činných, máme vlastně budoucí počet lidí v důchodovém věku. Pravděpodobnost, že se trend z nějakých příčin vychýlí, je velmi malá, ale přesto existuje. Stále je totiž nutné počítat s možnými přírodními nebo jinými katastrofami, jako jsou například válečné konflikty a následné uprchlické vlny, které mohou trend vývoje nepředvídaně změnit.

Tabulka 1: Země s nejnižší porodností 1980 1990 2000 Německo 1,45 Itálie 1,33 Arménie 1,11 Dánsko 1,55 Španělsko 1,36 Česká republika 1,14 Švýcarsko 1,55 Řecko 1,39 Rusko 1,21 Nizozemí 1,6 Německo 1,5 Německo 1,22 Finsko 1,63 Rakousko 1,45 Španělsko 1,24 Zdroj dat: Council of Europe, BiB

156


Německo, příklad za celou Evropu Dlouhodobý demografický trend v Evropě si můžeme ukázat na příkladu Německa. Graf níže znázorňuje demografické změny v období mezi roky 1841 a 20501.

Fáze : 1 2 3 4 5 Křivky ukazují počet narozených a zemřelých osob na 1 000 obyvatel a postranní grafy dokládají věkovou skladbu obyvatel ve vybraných letech. Celé období se dělí do pěti fází. První z nich je předtransformační fáze, kdy se počty narozených i zemřelých pohybovaly na vysokých a nekontrolovatelných úrovních, přičemž porodnost byla vyšší než úmrtnost a počet obyvatel rostl. Během druhé transformační fáze začíná počet úmrtí klesat, zatímco porodnost se výrazně nemění a počet obyvatel proto roste rychleji. Ve třetí transformační fázi začíná klesat i počet nově narozených, ale stále ještě pomaleji než úmrtí. Čtvrtá fáze je fází zlomu, porodnost klesá pod úmrtnost, a tím dochází i k poklesu počtu obyvatel. Stabilizace úmrtnosti během třetí a čtvrté fáze je způsobeno především velkým pokrokem v oblasti zdravotnictví a zvýšením věkové hranice úmrtnosti. Konečně pátá fáze rychlého stárnutí, před kterou se právě nacházíme, by měla znamenat zvýšení počtu úmrtí nad počty nově narozených. Na vedlejších grafech je vidět minulá a předpokládaná budoucí věková skladba obyvatel a přesun velkého podílu mladých lidí v letech 1864 - 1910 do oblasti středního věku 1939 - 1999 až k celkovému obratu v roce 2050, kdy bude daleko větší podíl starších lidí z celkového počtu obyvatel. Zpracoval autor příspěvku podle podkladů: http://www.rozvojovka.cz/, autorky textu: PhDr. Věra Exnerová, PhD., Andrea Volfová, B.A., MSc. (2008), aktualizaci textu provedli: Ing.Ondřej Horký (2008), Pavla Jebili Začalová (2012) a Ing. Vladimír Ezr (2015)

1

157


V pravé části obrázku v grafu je navíc rozebrána věková skladba v roce 1999, tedy na odhadovaném začátku popisovaných demografických ale hlavně sociálních problémů pro dalších 50 let, kde jsou vidět historické milníky a jejich vlivy na strukturu populace2. Jak si staří lidé s různými poruchami mozku v počáteční fázi obstarají základní životní potřeby za elektronické peníze nebo dokonce za kryptoměny, které si k tomu ještě musí „vydolovat“ složitým a drahým SW systémem ? Alzheimerova nemoc3 (AN) narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. AN poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době se považovala za nemoc vzácnou. Nyní se nějaká forma demence vyskytuje u více než sedmi miliónů obyvatel Evropy. AN začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou AN postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat. Záměrem tohoto příspěvku je však podívat se, jak se přestárlá populace vyrovná se situací, kdy nebude k dispozici běžná měna (mince, bankovky), ale starší generace s nižším stupněm demence se bude muset naučit běžné používání elektronického bankovnictví, a to včetně případných virtuálních kryptoměn.

Co je to a jak funguje virtuální kryptoměna (nejznámější je Bitcoin) Bitcoin je internetová virtuální měna, respektive internetová platební síť. Ta je navržena tak, aby nikdo nemohl žádným způsobem ovlivňovat pohyb měny, řídit peněžní toky či způsobovat inflaci. Mimo hru jsou tedy všechny centrální banky. Držitelé Bitcoinů jsou naprosto anonymní. Celkové množství měny není neomezené, horní hranice počtu Bitcoinů je stanovena na 21 milionů. Síť funguje od roku 2009, kdy ji vytvořil člověk nebo skupina lidí pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Širšího zájmu se síť dočkala v roce 2011, od tohoto roku se o Bitcoinech pořádají pravidelné odborné konference. http://www.penize.cz/hdp/17349-demograficky-vyvoj-ovlivnuje-financni-trhy 3 http://www.alzheimer.cz/alzheimerova-choroba/

2

158


Bitcoin je měnou zcela nezávislou na měnách tradičních. Hodnota Bitcoinu vychází pouze z poptávky a nabídky na trhu, není kryta zlatem ani jakoukoliv jinou komoditou. Nepodléhá žádnému vlivu centrálních bank. Přesto se však Bitcoiny přepočítávají v určitém kurzu, i když vysoce proměnlivém, k dolaru. Aktuální hodnota Bitcoinu je vysoce volatilní a lze říci, že v době psaní tohoto příspěvku (listopad 2015) se pohybuje kolem asi 500 USD. Ve světě již fungují Bitcoinové bankomaty, v nichž je možné proměnit tuto internetovou měnu za reálné peníze. V Česku jsou takové bankomaty v Praze, Brně, Ostravě a Plzni. Od května 2014 jej zprovoznila společnost Marlyle. Firma chystá i další služby pro uživatele virtuálního platidla. Nachází se na rohu Arbesova náměstí a ulice Elišky Peškové na pražském Smíchově. Platit pomocí Bitcoinu lze v Česku ve stále více firmách, ale i např. školné na jedné soukromé vysoké škole v Praze. Základní princip nové měny je následující. Měna je navržena tak, aby ji nemohly ovlivňovat vlády ani centrální banky. Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem, naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 milionů, což má být kolem roku 2140. Bitcoin oceňuje mnoho uživatelů pro jeho anonymitu. Na druhé straně však kritici upozorňují, že právě kvůli anonymitě je tato měna zneužitelná pro praní špinavých peněz. To má za následek určité akce státních orgánů, které ovšem znervózňují bitcoinový trh. Agenturní zpráva AFP a Reuter´s ze dne 7.7.2014 Francouzská policie zavřela nelegální bitcoinovou burzu Francouzská policie zrušila nelegální burzu s internetovou měnou bitcoin a zabavila celkem 388 bitcoinů v hodnotě zhruba 200 tisíc eur (5,5 milionu korun). Zásah francouzských policistů je vůbec prvním zrušením nelegální bitcoinové burzy v Evropě, prohlásil francouzský prokurátor. Prokurátor upřesnil, že policie v pátek 4.7.2014 zadržela a vyšetřuje dvě osoby z měst Cannes a Nice kvůli podezření, že provozovaly internetové stránky, na kterých nelegálně prodávaly a půjčovaly bitcoiny. Při razii v domech podezřelých poli159


cie zabavila bitcoiny, kreditní karty a počítačový hardware. „Je to poprvé v vropě, kdy výsledkem soudního řízení bylo zavření nelegální burzy pro virtuální měnu,“ řekl agentuře Reuters prokurátor Olivier Caracotch. „Je to také poprvé ve Francii, kdy byly zabaveny v rámci soudního řízení bitcoiny,“ dodal. Zadržené osoby jsou podezřelé z možného : • nelegálního bankovnictví, • praní špinavých peněz • a nelegálního provozování internetových stránek s hazardními hrami, připojila agentura Reuters. Na druhé straně po řadě odborných i právních sporů Soudní dvůr EU na sklonku října 2015 v relativní tichosti rozhodl o osudu bitcoinu na společném evropském trhu a prakticky jej legitimizoval jako každou jinou měnu. Soud zároveň tímto rozhodnutím vyňal bitcoinové transakce z placení daně z přidané hodnoty. Rozhodnutí předcházel švédský spor mezi jistým D. Hedqvistem a tamní daňovou správou Skatteverket o to, jestli je třeba z bitcoinových transakcí odvádět DPH. Zatímco Skatteverket pohlížel na bitcoin jako na zboží, Hedqvist jako na měnu. Největší dosavadní ranou bitcoinovému trhu byl krach prestižní a současně největší světové bitcoinové burzy Mount Gox v Japonsku v únoru 2014. Před krachem se burza vyvíjela následovně :

Volatilita bitcoinu je daň za měnu bez centrálního řízení, vysvětluje vzestupy a pády virtuální měny Marek Palatinus, zakladatel českého serveru Bitcoin.cz. Právě velká volatilita, technické problémy a nejasný legální status zabraňují, aby se zatím bitcoin stal hodnověrným protihráčem světových měn. Vedle placení prostřednictvím bitcoinové peněženky nainstalované v počítači se do centra pozornosti dostávají ale i takzvaní „mineři“, kteří „dolují“ samotnou měnu. 160


Bitcoinová horečka se od té někdejší zlaté odlišuje tím, že místo krumpáče novodobí kopáči sdružují své počítače do sítí, které umožňují náročné bitcoinové transakce. Pomocí složitých matematických operací získávají nově uvolněné bitcoiny. Podle českého experta Marka Gimeina však virtuální měna takto zadělává na reálnou energetickou katastrofu. Za jediný den počítače používané „minery“ spotřebují elektřinu za 147 tisíc dolarů, za což mohou vyinkasovat výdělek až 681 tisíc dolarů. „Pokud se naplní sny podporovatelů bitcoinu a měna bude široce využívána v celém finančním světě, spotřeba energie pro „výrobu“ bitcoinů dramaticky naroste a může totálně zdevastovat energetické soustavy rozvinutých zemí,“ varuje Gimein. Vyhýbejte se bitcoinům, radí bankám Evropská centrální banka. Doposud neexistuje žádný globální koordinovaný přístup k regulaci virtuálních měn sdělila nedávno Danièle Nouyová, předsedkyně Rady dohledu jednotného mechanismu dohledu Evropské centrální banky (Single Supervisory Mechanism – SSM). Její plán na zákaz této měny je tak vůbec prvním všeobecným návrhem. Žádná země zatím nedala virtuální měně status zákonného platidla. Bankovní regulátoři všech 28 zemí EU doporučení SSM schválili, napsala agentura Reuters. Podle posledních dat mají o bitcoin největší zájem Rusové, pak Američané, Finové, Estonci a právě Češi. A jak to vypadá v současnosti po krachu japonské burzy Mount Gox v únoru 2014 a marných snahách jejích klientů po déle než roce se dozvědět, kde jsou jejich peníze ? Investoři rizikového kapitálu do bitcoinových startupů v posledních třech letech napumpovali obrovské množství peněz. Podle serveru CoinDesk získaly bitcoinové startupy na své aktivity v roce 2012 zhruba dva miliony dolarů, o rok později 94 milionů dolarů a loni již 314 milionů dolarů. Tak prudký nárůst investic do bitcoinových projektů naznačuje, že se z virtuálních měn stává masová záležitost, která má potenciál obrátit platební návyky a celý finanční sektor vzhůru nohama. Něco tu ale nehraje. Zatímco objem investic do bitcoinových projektů za poslední tři roky vzrostl více než 150krát, počet transakcí provedených v bitcoinech se za stejnou dobu zvýšil jen zhruba 18krát, přičemž v loňském roce 2014 vzrostl jen asi o polovinu. Zjednodušeně řečeno, bitcoin doslova uhranul venture investory, většinovou populaci ale nechává chladnou. Trh s bitcoiny dobývá v poslední době kupodivu Česká burza BitStock. 161


Klienti do burzy vložili důvěru a na BitStocku během několika měsíců zobchodovali bitcoiny za více než 20 milionů korun. Z BitStocku se stala největší burza v Čechách, v současnosti si brousí zuby na expanzi do Evropy a jedná o vysokou investici ze strany významného startupového venture kapitálu. BitStock spravuje své účty v několika českých bankách (FIO, mBank, AirBank, ČSOB, Česka spořitelna, Komerční banka, GE Money, Raiffeisen Bank) pro příjem CZK plateb a spravuje také účet ve Slovenské pobočce FIO banky pro příjem EUR plateb. BitStock je přímo napojen na bankovní systém ve FIO bance, kde každých 5 minut kontroluje stav bankovního účtu. V připadě vložení (fundování) peněz je tedy platba, poté co přijde na FIO bankovní účet BitStock, maximálně do 5 minut automaticky připsána na Váš obchodní účet v BitStock. U účtů v ostatních bankách dochází k připisování prostředků manuálně operátorem. Rok 2014 majitelům bitcoinů zrovna nepřál. Za dvanáct měsíců ztratily zhruba šedesát procent hodnoty a ani v roce 2015 se kryptoměně příliš nedařilo, i když mírně posílila. Čekají bitcoin lepší časy? Jinde jsou však stále problémy. K dočasnému pozastavení obchodování s bitcoiny jiná burza - Bitstamp napsala, že do některých virtuálních peněženek uživatelů pronikli hackeři, kteří z nich ukradli takřka 19 tisíc bitcoinů za zhruba pět milionů dolarů. Své klienty nicméně burza ujišťuje, že jim budou všechny bitcoiny vráceny. Bitstamp přitom není zdaleka první bitcoinovou burzou, která se stala obětí hackerů. Zřejmě nejznámější je již zmíněný případ japonské burzy Mt. Gox, která byla založena v roce 2010 a před dvěma lety přes ni procházelo asi 70 % všech bitcoinových transakcí. V únoru 2014 ale burza přerušila obchodování a o pár dnů později přiznala, že se z účtů jejích klientů ztratilo asi 850 tisíc bitcoinů. V Česku se zase obětí kybernetických zločinců stala burza Bitcash.cz, z níž na konci roku 2013 zmizely bitcoiny za několik milionů korun.

162


Závěry Bitcoin se tedy potácí nad propastí a o takovou berli se přestárlí obyvatelé Země zatím opřít nemohou. Co když ale bude všechno jinak a kryptoměny upadnou rychle v zapomnění. Na obzoru je totiž nová globální měna též bez vlivu centrálních bank - UNI.

Použité zdroje [1] REVENDA, Zbyněk , Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012. 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6. [2] http://www.matrix-2001.cz/files/image/magie/1329.png [3] http://www.investopedia.com/terms/c/cryptocurrency.asp?layout=orig [4] http://thumbnails.visually.netdna-cdn.com/bitcoin-infographic_5029189c [5] http://e-svet.e15.cz/it-byznys/v-praze-se-otevre-prvni-bitcoinovy-bankomat-1055001/ galerie?id=166750 [6] https://mining.bitcoin.cz/news/ [7] www.reuters.com [8] http://e-svet.e15.cz/it-byznys/bitcoinova-burza-mt-gox-celi-neduvere-investoru-pada-o-desitky-procent-1061229/ galerie?id=168488 [9] http://www.ecb.europa.eu/home/search/html/index.en.html?q=EBA [10] http://bitcoinrelaynetwork.org/ [11] https://www.facebook.com/bitstockcom [12] http://bitcoincharts.com [13] https://en.bitcoin.it/wiki/Protocol_specification [14] http://www.investopedia.com/terms/c/cryptocurrency.asp [15] http://dictionary.cambridge.org/dictionary/business-english/digital-currency# 163


[16] https://en.bitcoin.it/wiki/Address [17] www.coinmarketcap.com [18] http://www.mail-archive.com/cryptography%40metzdowd.com/msg10142. html.

Ing. Vladimír Ezr, CSc.

Soukromá vysoká škola ekonomických studií Katedra účetnictví a financí Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 email: [email protected]

164

Demografické a sociální aspekty zavádění virtuálních měn. Demographic and social aspects of the deployment of virtual currencies

Recommend Documents