Toxikologické a zdravotní aspekty nebezpečných chemických látek Toxicological and Health Aspects of Hazardous Chemical Substances

OCHRANA OBYVATELSTVA - ZDRAVOTNÍ ZÁCHRANÁŘSTVÍ 2016

Toxikologické a zdravotní aspekty nebezpečných chemických látek Toxicological and Health Aspects of Hazardous Chemical Substances doc. Ing. Otakar Jiří Mika, CSc.1 Ing. Petr Lacina, PhD.

2

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení Studentské náměstí 1532, 684 01 Uherské Hradiště 2 GEOtest, a.s. Šmahova 112, 627 00 Brno [email protected], [email protected] 1

Abstrakt Historie a současný stav české národní legislativy týkající se nebezpečných chemických látek a směsí. Základní přehled o používání nebezpečných chemických látek a směsí v podmínkách České republiky. Toxikologické a zdravotní aspekty nebezpečných chemických látek. Metodické listy nebezpečných chemických látek jako opatření pro zvýšení bezpečnosti v oblasti možných chemických nehod a havárií. Inspirativní akademická diskuse a akademická zamyšlení nad návrhem nových a zlepšených bezpečnostních opatření pro zvýšení bezpečnosti nebezpečných chemických látek v České republice. Klíčová slova Nebezpečné chemické látky, toxikologické aspekty, zdravotní aspekty, modelování toxických dosahů, ochrana před nebezpečnými chemickými látkami. Abstract The history and present state of the Czech legislation on hazardous chemical substances and mixtures. Basic overview of the use of hazardous chemical substances and mixtures in the Czech Republic. Toxicological and health aspects of hazardous chemical substances. Methodological sheets of hazardous chemical substances such as measures to improve safety in the area of possible chemical accidents and emergencies. Inspiring academic debate and academic reflection on the design of new and improved security measures to enhance the safety of hazardous chemical substances in the Czech Republic. Keywords Hazardous chemical substances, toxicological aspects, health aspects, modelling toxic range, protection from hazardous chemical substances. Úvod Chemické látky tvoří v dnešní době nedílnou součást našich životů. Ať už jde o čistící či desinfekční prostředky používané v domácnosti, různé chemické stabilizátory potravin, látky znečišťující životní prostředí nebo průmyslové chemikálie používané při různých výrobních procesech, setkáváme se s nimi prakticky každý den. Součástí této skupiny chemických látek jsou však ve velké míře i ty, které mohou mít negativní vliv na naše zdraví - tzv. nebezpečné chemické látky. Problematika nebezpečných chemických látek a směsí je velmi důležitá oblast, které je třeba věnovat trvalou pozornost. Bohužel je tato problematika také značně rozsáhlá a proto není možné v tomto sdělení shrnout veškerou oblast týkající se této skupiny látek. Snahou tohoto příspěvku je proto uvést jen některé bezpečnostní aspekty, které by měly být všeobecně známy každému, kdo nějakým způsobem s chemickými látkami manipuluje. Nebezpečné chemické látky a směsi jsou obecně definovány jako chemické látky či chemické směsi, které mají jednu či více nebezpečných vlastností. Tyto vlastnosti pak mohou být Ostrava 3. - 4. února 2016

kritickým problémem v případě závažných chemických havárií spojených s nekontrolovatelným únikem chemických látek a to jak u stacionárních technických objektů a zařízení, tak i během silniční, železniční či jiné přepravě, případně i přepravě těchto látek produktovody. Obecně známé pravidlo, že prevence je ve všech ohledech lepší než represe, platí i v tomto případě. K preventivním opatřením patří nejen znalost chemických látek, se kterými je manipulováno, ale i legislativa, která pak striktně vymezuje manipulaci s chemickými látkami, případně předchází krizovým situacím. Samotná problematika prevence závažných chemických havárií se v České republice velmi progresivně vyvíjí a tato oblast by si bezpochyby zasluhovala vlastní analýzu a hodnocení současného stavu, případně výhledy do budoucnosti. V této souvislosti však lze zmínit publikaci Lacina a kol. [1], která mj. okrajově shrnuje základní informace a doporučené postupy v případě mimořádné události vzniklé během chemické havárie. Snahou tohoto příspěvku je shrnout bezpečnostní aspekty týkající se chemických látek pouze z pohledu toxikologického a z pohledu vlivu na lidské zdraví. Pro ucelený přehled celé problematiky nebezpečných chemických látek je dobré hned v počátku zmínit dvě nedávno vydané odborné domácí publikace, které se podrobně a komplexně zabývají touto širokou problematikou [1, 2]. Obecně lze skupinu nebezpečných chemických látek rozdělit na průmyslové chemické látky a bojové chemické látky. Tento příspěvek je však zaměřen pouze na průmyslové nebezpečné chemické toxické látky. Historická ohlédnutí Návratem do historie bývalého Československa a konkrétně ke staré odborné a metodické pomůcce CO-51-5 [3] si můžeme připomenout celkem dvanáct průmyslových chemických toxických látek (tab. 1), které jsou aktuální i v současné době. Tab. 1 Nebezpečné průmyslové chemické toxické látky podle CO-51-5 Nebezpečná průmyslová chemická toxická látka

Chemický vzorec látky

Chlór

Cl2

Amoniak (čpavek)

NH3

Kyanovodík

HCN

Formaldehyd

HCHO

Fosgen

COCl2

Sirovodík

H2S

Sirouhlík

CS2

Oxid siřičitý

SO2

Chlorovodík

HCl

Fluorovodík

HF

Chlorid fosforitý

PCl3

Oxid dusičitý

NO2

Uvedená odborná pomůcka zavedla jako první v podmínkách dřívějšího Československa do oblasti nebezpečných chemických látek a do oblasti prevence závažné havárie pojem „havarijní plán objektu“ a jeho závazný grafický a textový obsah. Kromě toho obsahuje „plán havarijních prací“ a „havarijní komisi objektu“. Byla vydána již v roce 1981 s celostátní působností v bývalém Československu. Je možno dodat, že tato tehdy závazná a významná národní norma byla vydána dříve jak evropská směrnice 69


SEVESO I, která upravuje problematiku prevence závažných chemických havárií v rámci celé Evropy (od roku 1982). Pomůcka CO-51-5 také uváděla u vyjmenovaných látek fyzikálně-chemické, chemické a toxikologické vlastnosti, dále pak zdravotní rizika, apod. S určitým zjednodušením možno říci, že se jednalo o jednoduché databáze nebezpečných chemických látek (tehdy ve formě tabulek a grafů). Postupem času do přijetí prvního zákona to byly další pokusy ryze domácí, jako například odborná publikace Nebezpečné chemické látky z roku 1991 [4]. Tato užitečná odborná příručka nesla za názvem Nebezpečné chemické látky podtitul „základní informace o jejich vlastnostech, bezpečných způsobech manipulace s nimi, řešení mimořádných událostí“. Uvedená publikace zahrnuje celkem 100 nebezpečných chemických látek. V roce 1990 a 1991 byly vydávány zdravotně bezpečnostní příručky pro jednotlivé nebezpečné chemické látky a to jako společný produkt Světové zdravotnické organizace (World Health Organization) a Institutu hygieny a epidemiologie. Rozsah těchto příruček byl kolem 20 až 30 stran pro jednu nebezpečnou chemickou látku. Úkolem zdravotně bezpečnostních příruček bylo usnadnit aplikaci těchto podkladů v národních programech chemické bezpečnosti. Příručky byly určeny všem osobám, které se zabývají použitím nebezpečných chemických látek a odstraněním rizika poškození zdraví [5]. Důraz byl kladen také na to, aby byl zdravotnický personál důkladně obeznámen s lékařskými informacemi, aby jeho postup při havárii byl skutečně účinný. Jako příklady chemických látek je možno uvést např. etylenoxid, propylenoxid, fosfin, phenothrin, deltamethrin a mnohé další. Pokud pokročíme do současnosti a otevřeme odbornou publikaci chemického specialisty Juraje Kizlinka [2] z roku 2011, tak zjistíme, že na straně 536-538 jsou uvedeny databáze, které obsahují mimo jiné velké množství nebezpečných chemických látek a jejich fyzikálně-chemické, chemické, toxikologické, bezpečnostní, zdravotnické a jiné údaje. Tato oblast je velmi rozsáhlá a specifická, a proto není v tomto příspěvku rozebírána dopodrobna, ale je zmíněna pouze pro úplnost. Některé domácí databáze nebezpečných chemických látek, jako např. MEDIS-Alarm, případně SW produkty pro vyhodnocování havarijních dopadů jako jsou programy Rozex-Alarm nebo TerEx mají v sobě zahrnuty stovky až tisíce nebezpečných chemických látek včetně potřebných vlastností těchto látek. Základní současná legislativa týkající se chemických látek Bezpečnostní aspekty nebezpečných chemických látek jednoznačně začínají legislativou, jejíž snahou je ujednotit přístup k bezpečnému zacházení s těmito látkami. Každý, kdo nějakým způsobem chemické látky používá nebo s nimi manipuluje ve větším měřítku, by měl znát základní legislativu týkající se této oblasti. Stěžejním předpisem je GHS - globální harmonizovaný systém, jehož základy byly vytvořeny na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v roce 1992. Tento systém slouží pro identifikaci nebezpečných chemikálií a pro informování uživatelů o těchto nebezpečích. Cílem návrhu bylo usnadnit celosvětový obchod a současně zajistit ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Z tohoto systému pak vychází dvě klíčová nařízení Evropského parlamentu a rady platné pro státy EU: REACH (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006) a CLP (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008). Nařízení REACH (= Registrace, Evaluace, Autorizace a omezování Chemických látek) se týká látek vyráběných v EU či do EU dovážených - pokud je množství těchto látek větší než 1 t/rok, musí být registrovány. Snahou tohoto nařízení je kontrola látek, které se pohybují na území EU. Úkolem nařízení CLP (Classification, Labelling and Packaging) je ujednotit klasifikaci, balení a označování chemických látek na celém území EU. Ostrava 3. - 4. února 2016

Nařízeními REACH a CLP se tedy musí řídit i Česká republika, která je zakotvila ve vlastní legislativě z níž nejvýznamnější je zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon) a vyhláška č. 402/2011 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných chemických směsí. Výše zmíněná nařízení rovněž určují jak správně manipulovat s chemickými látkami tak, aby bylo minimalizováno ohrožení lidského zdraví. Pro bezpečnou manipulaci stanovují nejen způsob balení a jednotné značení těchto obalů, ale rovněž zavádí informace o bezpečném nakládání s těmito látkami. Podstatné informace o nebezpečnosti chemických látek, případně informace týkající se ochrany před nimi, vyjadřují kromě výstražných symbolů nebezpečnosti rovněž Standardní věty o nebezpečnosti (tzv. H-věty) a Pokyny pro bezpečné zacházení (tzv. P-věty). H-věty popisují povahu nebezpečnosti dané nebezpečné látky nebo směsi. P-věty popisují jedno nebo více doporučených opatření pro minimalizaci nebo prevenci nepříznivých účinků způsobených expozicí dané nebezpečné látce nebo směsi v důsledku jejího používání nebo odstraňování. Tyto věty jsou standardně součástí bezpečnostních listů a štítků na obalech. Základní toxikologické a zdravotní aspekty nebezpečných chemických látek Stupeň a rozsah poškození organismu vyvolaný určitou chemickou látkou a rychlost, s jakou tyto funkční a morfologické poruchy probíhají, je závislý na mnoha různých faktorech. Fyzikální a chemické vlastnosti nebezpečných chemických látek mají podstatný význam i při rozvoji vlastního patologického procesu v exponovaném organismu. Neméně důležitými faktory toxického účinku je množství chemické látky, tj. dávka, která působí na organismus, nebo koncentrace chemické látky ve vnějším prostředí a doba působení (expozice). Významným faktorem ovlivňujícím distribuci a metabolismus chemických látek v organismu je brána vstupu neboli místo, kterým látka vstupuje do organismu. Má vliv na rychlost absorpce chemických látek, na zasažení životně důležitých orgánů, na způsob a rychlost detoxikace chemických látek v organismu aj. Chemická látka může do organismu pronikat zejména těmito způsoby [1]: Inhalačně (vdechováním) Pronikání přes dýchací orgány, kdy chemické látky pronikají do organismu ve formě plynů, par, prachu nebo jemných aerosolů. Jedná se o nejčastější cestu vstupu látky do organismu, protože dýchací systém je neustále vystaven okolnímu prostředí a jeho ochrana je poměrně komplikovaná. Parenterálně Dochází k přímému vstupu chemické látky do tkáně nebo krevního oběhu. Jedná se o intoxikaci při poranění nebo častěji průnikem přes poškozenou pokožku následkem odření, poranění, popálení, poleptání apod. Perorálně Zasažením zejména zažívacích orgánů např. po požití kontaminovaných potravin nebo vypití kontaminované vody. Perkutánně Jedná se o přechod chemické látky přes neporušenou a nechráněnou pokožku často po kontaktu s kontaminovanou technikou nebo materiálem. Působení chemické látky na lidský organismus se může navenek projevit celou škálou rozmanitých účinků - od lehké nevolnosti, přes poruchy zažívání či nervové soustavy až po smrt. Otrava (intoxikace) je poškození životních funkcí organismu v důsledku působení chemické látky. Příznaky (symptomy) zasažení organismu chemickými látkami se podle rychlosti rozvoje klinického obrazu otravy (syndromy) projevují buď bezprostředně po vzájemném 70


kontaktu, nebo až za delší dobu (doba latence). Pokud se působení chemické látky objeví bezprostředně po jednorázové dávce látky, hovoříme o akutní otravě. Pokud se poškození zdraví projeví až po dlouhodobějším styku s danou látkou, hovoříme o chronické otravě. Toxický účinek chemické látky vyplývá z interakce mezi látkou a biologickým systémem - látka působí na organismus (vyvolává účinek) a organismus působí na látku (biotransformace). Pro posouzení míry toxicity jednotlivých chemických látek se nejčastěji používají následující hodnoty: V případě rozptýlených chemických látek ve vzduchu ve formě plynů, par či aerosolů - hodnoty jsou obvykle uváděny v hmotnostních koncentracích vztažených na objem vzduchu (např. μg/m3) nebo objemových jednotkách (%, ppm, ppb):

vzniku mimořádné události spojené s chemickými látkami. A za tím vším je nutné vidět především záchranu lidských životů, případně účinné ochránění jejich ohroženého zdraví. Bojový řád jednotek požární ochrany obsahuje taktické postupy zásahu pro různé mimořádné události. Jeden z nich obsahuje i taktický postup zásahu s přítomností nebezpečných látek - metodický list č. 1 L (22. prosince 2004) - Zásah s přítomností nebezpečných látek [8]. Dále jsou přijaty dva metodické listy a to pro chlor a amoniak, v jednání je návrh metodického listu pro chlorovodík.

• LC(t)50 - letální koncentrace - koncentrace chemické látky, která po čase t usmrtí 50 % exponovaných jedinců.

Bohužel takové metodické listy neřeší mnohem jedovatější a nebezpečnější fosgen, ale i další toxické látky, jak jsou níže uvedeny. Toxický plyn fosgen byl masově nasazen jako prostředek chemické války v období první světové války a způsobil kolem 80 % všech smrtelných obětí chemické války v letech 1915 až 1918.

• EC(t)50 - efektivní koncentrace - koncentrace chemické látky, která u 50 % exponovaných jedinců vyvolá po čase t plný toxický efekt.

Podle vysoce uznávané mezinárodní metody IAEATECDOC-727 [9] je možné srovnat jedovatost všech uvedených látek takto:

V případě průniku látky do organismu - hodnoty jsou obvykle vyjadřovány v hmotnostních jednotkách na jednotku tělesné hmotnosti (např. mg/kg): • LD50 - letální (smrtná) dávka - množství chemické látky, která u 50 % zasažených jedinců vyvolá smrt do 24 hodin od expozice. • ED50 - efektivní dávka - množství chemické látky, která u 50 % zasažených jedinců vyvolá plný toxický efekt. Na základě hodnot LD50 se pak určují stupně toxicity - viz následující tab. 2: Tab. 2 Stupně toxicity na základě LD50 LD50 [g/kg]

Stupeň toxicity

> 15

Prakticky neškodné

Příklad chemické látky NaCl

5 - 15

Prakticky netoxické

aceton

0,5 - 5

Málo toxické

ZnSO4

0,05 - 0,5

Toxické

NaF, NH3 (25 % roztok)

0,05 - 0,005

Velmi toxické

Akrolein, tetraethylolovo

< 0,005

Extrémně toxické

TCDD

Informace o toxicitě každé chemické látky, která je prodávána či distribuována na území EU, jsou obsaženy v bezpečnostních listech, které jsou s těmito látkami automaticky dodávány nebo je možné si je vyžádat od dodavatele, který je musí na požádání poskytnout. Některé manažerské systémy k ochraně před nebezpečnými chemickými látkami Postupně byly v České republice zpracovány a vydány „typové plány“ pro řešení krizových situací, které zpracovaly ústřední správní orgány podle věcné příslušnosti. Obecně ale výstižně definuje typový plán terminologický slovník Ministerstva vnitra: “Přílohová část krizového plánu nezbytná ke zvládnutí krizové situace, kterou ústřední správní úřad podle své působnosti stanoví pro jednotlivé druhy krizových situací doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení“ [6]. V současné době je vypracován typový plán v působnosti Ministerstva vnitra, typ krizové situace: Havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky z konce roku 2007 [7]. Řeší do značné míry možnosti vzniku závažné havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi. Je nesporné, že odborný, koordinační a závazný materiál může výrazně přispět k rychlému, spolehlivému a bezvadnému zásahu při Ostrava 3. - 4. února 2016

- amoniak - středně toxický plyn, - chlor - plyn s vysokou toxicitou, - fosgen - plyn se zvlášť vysokou toxicitou. Fosgen je plyn velmi nebezpečný nejen pro svou velmi vysokou jedovatost, ale i pro své značné rozšíření v chemickém a jiném procesním průmyslu. Navíc nemá tak pronikavý a ostrý zápach jako amoniak nebo chlor. Jeho varovné vlastnosti jsou v tomto směru podstatně horší. V tab. 3 je ukázáno jednoduché srovnání havarijních dosahů pro všechny tři uvedené toxické plyny za stejných podmínek a pro stejné množství (hmotnost) havarijně uniklé toxické látky (1 tuna). Podmínky modelování jsou níže uvedeny, nicméně více než o absolutní hodnoty jde o srovnání havarijních dosahů jednotlivých jedovatých plynů. Pro modelování byly použity vstupní podmínky, které jsou uvedeny níže. Studie byla provedena s využitím programu pro modelování následků závažných havárií - TerEx, verze 3.0.8, databáze 31/894, licence pro UTB Zlín - a to v tzv. rozšířeném modelování. Výsledky jsou uvedeny v tab. 3, která současně srovnává „havarijní dosahy“ výše zmíněných průmyslových toxických látek. Podmínky modelování: • teplota kapaliny v zařízení: 20 °C, • celkové uniklé množství nebezpečných látek: 1 tuna, • model úniku: PUFF, což je jednorázový únik ze zařízení, • rychlost větru: 1 m/s, • pokrytí oblohy mraky: 0 %, • sprejový efekt, • typ atmosférické stálosti: inverze, • typ povrchu ve směru šíření látky: průmyslová plocha. Tab. 3 Srovnání havarijních dosahů hlavních jedovatých plynů Chemická toxická látka

Celkové uniklé množství látky [t]

Stav látky

Ohrožení osob toxickou látkou, nezbytná evakuace osob [m]

Fosgen

1

Kapalný plyn

2 220

Chlor

1

Kapalný plyn

2 320

Amoniak

1

Kapalný plyn

869

Skupina průmyslových chemických toxických látek by měla mít nové metodické listy pro větší skupinu těchto látek, např.: • toxický plyn (např. fosgen, oxid uhelnatý), • zkapalněný toxický plyn (např. amoniak, chlor, oxid siřičitý), 71


• těkavá toxická kapalina (např. kyanovodík, metylizokyanát, epichlorhydrin, hydrazin, dichlormethan),

• sprejový efekt,

• hořlavá a toxická kapalina (např. methanol, sirouhlík, benzen, acetonitril, akrylonitril).

• typ povrchu ve směru šíření látky: průmyslová plocha.

Měl by být vytvořen metodický havarijní list pro každou konkrétní nebezpečnou průmyslovou chemickou toxickou látku - jejich výběr, respektive návrh na zavedení metodických listů je opakovaně navržen níže v tab. 4.

Tab. 5 Havarijní dosah nebezpečných průmyslových chemických toxických látek

• typ atmosférické stálosti: inverze,

Nebezpečná průmyslová chemická toxická látka

Ohrožení osob toxickou látkou, nezbytná evakuace osob [m]

Arzenovodík

NCHL není v databázi

Selenovodík

NCHL není v databázi

Tab. 4 Navržené nebezpečné průmyslové chemické toxické látky pro metodické listy [10, 11] Nebezpečná průmyslová chemická toxická látka

Klasifikace látky podle mezinárodní metodiky IAEA-TECDOC-727 (1996) [9]

Fosgen

2 220

Fosforovodík (Fosfan)

2 330

Arzenovodík

Extrémně toxický plyn

Dikyan

2 370

Selenovodík

Extrémně toxický plyn

Chlor

2 320

Plyn se zvlášť vysokou toxicitou

Chlorovodík

1 990

Fosforovodík (Fosfan)


Bromovodík

1 610

Dikyan


Sirovodík

1 020

Chlor

Vysoce toxický plyn

Metylchlorid

225

Chlorovodík


Oxid dusnatý

1 750

Bromovodík


Kyanovodík

2 600

Sirovodík


Amoniak / čpavek

869

Metylchlorid


Oxid uhelnatý

584

Oxid dusnatý


Oxid siřičitý

1 130

Kyanovodík

Vysoce toxická kapalina / plyn

Metylbromid

238

Amoniak / čpavek

Středně toxický plyn

Fluorovodík

284

Oxid uhelnatý


Oxid dusičitý

333

Oxid siřičitý


Metylbromid


Fluorovodík


Metylisokyanát

Toxická kapalina velmi vysoké toxicity

Oxid sírový

Toxická kapalina vysoké toxicity

Oxid dusičitý

Toxická kapalina vysoké toxicity

Fosgen

Sirouhlík

Středně toxická kapalina

Bromkyan

Středně toxická kapalina

Podniky, které využívají tyto nebezpečné chemické toxické látky, mají přísné vnitropodnikové směrnice a různé havarijní plány, které řeší prevenci závažných havárií a možnosti jejich nekontrolovatelného úniku. Jedním z preventivních aparátů je rovněž modelování šíření toxických látek pro případ těchto krizových situací. Pro tyto účely slouží řada softwarů. V rámci tohoto příspěvku byla provedena výpočtová studie, během níž bylo provedeno modelování šíření průmyslových chemických toxických látek uvedených v tabulce 4 při jejich nekontrolovatelném úniku. Výsledkem pak byl zjištěn dosah od zdroje úniku pro jednotlivé látky. Pro modelování byly použity vstupní podmínky, které jsou uvedeny níže. Studie byla provedena s využitím programu pro modelování následků závažných havárií - TerEx, verze 3.0.8, databáze 31/894, licence pro UTB Zlín a to v tzv. rozšířeném modelování. Výsledky jsou uvedeny v tab. 5, která současně srovnává „havarijní dosahy“ výše zmíněných průmyslových toxických látek. Podmínky modelování: • teplota kapaliny v zařízení: 20 °C, • celkové uniklé množství nebezpečných látek: 1 tuna, • model úniku: PUFF, což je jednorázový únik ze zařízení, • rychlost větru: 1 m/s, • pokrytí oblohy mraky: 0 %, Ostrava 3. - 4. února 2016

Závěr Nebezpečné chemické látky a směsi neustále pronikají do života obyčejných lidí a ovlivňují ho. Prioritně je snaha o využití přínosů těchto látek do života a společenské praxe, ale existence nebezpečných vlastností vymezuje jejich možné negativní dopady na životy a zdraví obyvatelstva, zvířectva, životního prostředí, případně možnosti vzniku škod a ztrát na majetku. Smutnou a reálnou skutečností je fakt, že úniky nebezpečných látek jsou relativně časté, což podrobně ukazuje tab. 6. Byla zpracována na základě údajů publikovaných ve Statistických ročenkách HZS ČR v letech 2001 až 2014 [12]. Tab. 6 Úniky nebezpečných chemických látek se zásahy jednotek PO [12] Sledovaný rok

Počet úniků celkem

2001

4 156

2002

5 693

2003

5 883

2004

5 550

2005

5 630

2006

5 809

2007

6 377

2008

6 242

2009

5 916

2010

5 300

2011

5 285

2012

5 106

2013

5 253

2014

6 161

72


Není pochyb o tom, že především ti, kteří se ve své praxi setkávají s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi musí velmi dobře znát příslušnou legislativu a samozřejmě i tyto látky samotné včetně jejich vlastností. Podkladem k tomu je především individuální studium všech aspektů nebezpečnosti látek, možnosti ochrany před nimi, přepravy, označení obalů, příznaků zasažení, likvidace, atd., jak nám to elegantně a ve velkém detailu nabízí bezpečnostní listy nebezpečných chemických látek. Zvláště významné je mít dobré znalosti o vlastnostech nebezpečných chemických látek a s tím spojených znalostí od poskytování rychlé a spolehlivé první pomoci až po správnou a bezpečnou likvidaci nebezpečných chemických látek. Osvojené a zautomatizované dovednosti při různých činnostech jsou velmi důležité pro záchranáře obecně, ale především jsou významné pro příslušníky Hasičského záchranného sboru, zdravotnické záchranné služby, případně i Policie České republiky, kteří se jako první dostaví na místo mimořádné události za účelem provedení zásahu.

[11] MIKA, O.J.; DOLEŽEL, M.; NOVÁK, J.: Příspěvek pro ochranu obyvatelstva před chemickým terorismem. In Ochrana obyvatelstva - DEKONTAM 2013. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická universita, 2013. s. 28-31. ISBN 978-80-7385-122-4. [12] Soubor publikovaných Statistických ročenek HZS ČR v letech 2001 až 2014, dostupných na webových stránkách (staženo 3. ledna 2016): http://www.hzscr.cz/clanek/statistickerocenky-hasicskeho-zachranneho-sboru-cr.aspx.

Hlavním cílem takového zásahu je vždy záchrana lidských životů a ochrana zdraví osob. Z těchto důvodů je nutno položit trvalý důraz na výbornou znalost jak samotných nebezpečných chemických látek, tak i příslušné legislativy. Autoři příspěvku se osobně podíleli na přípravě návrhu metodického listu pro chlorovodík. Autoři se rovněž domnívají, že zavedení dalších metodických listů pro vybrané a navržené nebezpečné průmyslové chemické toxické látky by značně přispělo k ochraně a záchraně toho nejcennějšího, čili životů a zdraví obyvatelstva, ale bezpochyby také záchranářů pracujících v místech mimořádných událostí. Použitá literatura [1]

LACINA, P.; MIKA, O.J.; ŠEBKOVÁ, K.: Nebezpečné chemické látky a směsi, RECETOX, Masarykova universita v Brně, 132 stran. ISBN 978-80-210-6475-1, Brno 2013.

[2]

KIZLINK, J.: Technologie chemických látek a jejich použití, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 546 stran, ISBN 978-80-214-4046-3, Brno 2011.

[3]

Předpis Civilní obrany, CO-51-5: Nebezpečné průmyslové škodliviny, Praha, Federální ministerstvo národní obrany, 1981.

[4]

VÁVRA, R.; HÁLEK, J.: Nebezpečné chemické látky, základní informace o jejich vlastnostech, bezpečných způsobech manipulace s nimi a řešení mimořádných situací, Vydal Federální odborový svaz pracovníků chemického průmyslu a příbuzných odvětví, odbor bezpečnosti a hygieny práce, Praha 1991.

[5]

Kolektiv: Zdravotně bezpečnostní příručka, Propylenoxid, Vydavatelství a nakladatelství Práce, Praha 1990.

[6]

Kolektiv: Terminologický slovník pojmů z oblasti krizového řízení a plánování obrany státu, Ministerstvo vnitra České republiky, Praha 2009.

[7]

ČAPOUN, T.; KOVAŘÍK, F.: Typový plán pro havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, Institut ochrany obyvatelstva, Lázně Bohdaneč 2007.

[8]

Metodický list č. 1: Zásah s přítomností nebezpečných látek, Bojový řád jednotek požární ochrany, Praha 2004.

[9]

IAEA-TECDOC-727 (Rev.1): Manual for the classification and prioritization of risks due to major accidents in process and related industries, Inter-Agency Programme on the Assessment and Management of Health and Environmental Risks from Energy and Other Complex Industrial Systems, ISSN 1011-4289, Vienna 1996.

[10] MIKA, O.J.: Ochrana obyvatelstva před chemickým terorismem v České republice. [Habilitační práce] Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 188 stran, Brno 2011.

Ostrava 3. - 4. února 2016

73

Toxikologické a zdravotní aspekty nebezpečných chemických látek Toxicological and Health Aspects of Hazardous Chemical Substances

Recommend Documents