SOCIAL ASPECTS OF FREIGHT

12th International Scientific Conference LOGI 2011

SOCIAL ASPECTS OF FREIGHT Rudolf Kampf, Milan Velechovský, Alan Andonov1

ABSTRACT The article describes selected social factors freight transport, especially air pollution and pollutants that occur in freight transport. Furthermore, the article describes the social aspects of freight affecting water and soil contamination and land transport infrastructure.

KEY WORDS Social aspects, Transportation, Air pollution, harmful substances in freight transport, water and soil contamination.

LANGUAGE OF THE PAPER: Czech

REVIEWERS doc. Ing. Jozef Gašparík, PhD. – [email protected] Ing. Vladislav Zitrický, PhD. - vladislav.zitrický@pedas.uniza.sk

1 doc. Ing. Rudolf Kampf, Ph.D., Ing. Milan Velechovský, Ing. Alan Andonov, University of Pardubice, Jan Perner Transport Faculty, Department of Transport Management, Marketing and Logistics, Studentská 95, 532 10 Pardubice, Czech Republic, E-mail: [email protected], milan.velechovský@student.upce.cz, [email protected]

71

12th International Scientific Conference LOGI 2011

SOCIÁLNÍ ASPEKTY NÁKLADNÍ DOPRAVY Sociální aspekty jsou takové, které mají vliv na společnost jako celek, nebo na její významné části. Doprava jako významná sféra lidské činnosti nese četné nezanedbatelné sociální aspekty a to jak pozitivní tak negativní. Doprava umožňuje lidi spojovat i izolovat, integrovat do společnosti i separovat, napomáhá vzájemnému lidskému poznávání a obohacování i vzájemnému míjení a destrukci. Z nestranného pohledu je sama o sobě hodnotově neutrální a má čistě účelovou povahu, ale v konkrétní realizaci dopravy je možné vždy rozkrýt jak pozitivní tak negativní sociální rysy. V tomto smyslu může doprava pomáhat tvořit most mezi různými kulturami a různými lidmi, ale na druhé straně může také napomáhat tvořit bariéry vzájemné komunikace a prospěšného soužití a takové soužití dokonce podkopávat a ničit. V následujícím textu budou popsány některé ze sociální aspektů nákladní dopravy. Znečištění ovzduší

Doprava v České republice představuje, obdobně jako v jiných vyspělých zemích, jeden z hlavních faktorů, který při svém rozvoji nepříznivě ovlivňuje kvalitu životního prostředí. Obrázek č. 1 – Zdroje znečištění plynoucí z nákladní dopravy

Zdroj: http://www.google.cz

Největší podíl v tomto směru přináleží dopravě silniční, jejíž negativní vliv se projevuje především v produkci emisí znečišťujících ovzduší, mající negativní vliv na lidské zdraví, zejména ve velkých městech s vysokou hustotou automobilové dopravy. Ve výfukových plynech je obsaženo značné množství látek, které působí toxicky a genotoxicky,

72

12th International Scientific Conference LOGI 2011 některé mají dokonce karcinogenní účinky. Další jako např. oxid uhličitý, oxid dusný nebo metan přispívají k dlouhodobému oteplování atmosféry, k tzv. "skleníkovému efektu". Tabulka č. 1 - Škodlivé látky v nákladní dopravě Kontaminant

Výskyt v dopravě

Charakteristika

Oxid uhličitý

Spalování motorových paliv

Bezbarvý plyn, kyselého zápachu.

Oxid uhelnatý

Spalování motorových paliv

uhličitý.

Oxid siřičitý

Spalování motorových paliv

Bezbarvý plyn, štiplavého zápachu.

Oxidy dusíku

Oxidace vzdušného dusíku se vzdušným kyslíkem

Dráždivé účinky.

Oxid dusný

Reakce vzdušného dusíku s vodíkem

Podílí se na skleníkovém efektu.

Amoniak

Reakce vzdušného dusíku s vodíkem

Bezbarvý plyn, štiplavého zápachu.

Ve

vzduchu oxiduje

Vzniká řetězovými reakcemi výfukových plynů, oxidů dusíku a Bezbarvý

plyn

s

Ozón

uhlovodíků.

Olovo

Dříve z olovnatých benzínů, nyní oleje a závaží na pneumatikách.

Modrobílý měkký kov.

Kadmium

Součásti automobilů.

Bílý lesklý kov.

Nikl

Brzdové obložení.

Bílý lesklý kov.

Chrom

Rotující části motorů.

Stříbrobílý kov.

Metan

Vzniká při nedokonalém spalování.

na oxid

oxidačními

účinky.

Bezbarvý

plyn,

bez

chuti

zápachu.

Benzen

Emise dopavních prostředků.

Bezbarvá kapalina.

Formaldehid

Součást zplodin při špatném spalování.

Plyn štiplavého zápachu.

Zdroj: úprava autor Kontaminace vod a půdy

Povrchové a podzemní vody jsou jedním ze základních surovinových zdrojů, tvoří důležitou složku životního prostředí a jsou nutné pro zabezpečení života na Zemi. Působením člověka však neustále dochází ke snižování kvality těchto vod, přičemž jedním z negativních faktorů ovlivňujících právě jejich kvalitu je silniční doprava. Množství kontaminace vod, a také půd v blízkosti komunikací způsobené silniční nákladní dopravou není tak závažné jako např. znečišťování ovzduší, ale v žádném případě není zanedbatelné. Ohrožení kvality vod a půd v okolí komunikací nastává v podstatě třemi způsoby: dlouhodobým znečištěním způsobeným běžným silničním provozem, sezónním znečištěním zejména vlivem posypových materiálů užívaných k zimní údržbě komunikací a náhodnými haváriemi vozidel, při nichž dochází k úniku látek škodlivých pro životní prostředí.

73

a

12th International Scientific Conference LOGI 2011 Dlouhodobé znečištění Znečištění tohoto typu může být způsobeno mnoha příčinami. Jeho charakter se mírně liší ve vodách a půdách z městských aglomerací a v exravilánu. Je závislé na mnoha faktorech, převážně na intenzitě dopravy, skladbě a rychlosti dopravních proudů, druhu vozidel a jejich technickém stavu, na systému odvodnění komunikace a na jejím směrovém a výškovém vedení. V největší míře dochází ke kontaminacím vod a půd vlivem výfukových plynů a pevných částic, které dopadají zpět na povrch vozovek, obrusů pneumatik, obrusů částic ze svrchní konstrukce vozovky a úkapů pohonných hmot, kdy jsou vody kontaminovány těkavými organickými látkami. Tyto kontaminanty jsou nebezpečné nejen pro životní prostředí, ale také pro zdraví člověka. Jsou významnou skupinou toxických a karcinogenních kontaminantů životního prostředí a představují značný rizikový faktor pro zdraví lidské populace. Zábor půdy dopravní infrastrukturou

Zemský povrch je pro člověka jedním z nejdůležitějších neobnovitelných zdrojů. Na jeho produkční schopnosti je existence celého lidstva přímo závislá, proto je potřeba jej chránit a racionálně využívat, aby nedošlo k jeho znehodnocení pro další generace. Přibližně 70 % zemského povrchu připadá na moře a oceány a jen zbylých 30 % tvoří souš, která je pro existenci lidstva rozhodující. Vliv dopravních sítí na využívání krajiny lze vysledovat ve dvou rovinách: a) přímý zábor půdy vyvolaný dopravní infrastrukturou Pozemkům určeným pro výstavbu komunikace musí být odňata jejich původní funkce a mění se na plochy určené dopravě. Z přírodního hlediska tak dochází k degradaci těchto ploch, získávají však hodnotu společensko-ekonomickou. Směrové vedení významných dopravních staveb (v současnosti zejména dálnic) je výrazným způsobem podmíněno členitostí terénu. Výhodné je vést takové komunikace zejména v nížinách a v údolí významných řek, ovšem v těchto oblastech se často nachází také agronomicky nejcennější půdy I. a II. třídy. b) sekundární změny ve využívání krajiny vyvolané rozvojem dopravy Kvalitní a rychlá doprava znamená zkrácení „vnímané vzdálenosti“, neboť cíle jsou daleko lépe dosažitelné než před lety. To je v moderní době důvodem dekoncentrace mnoha lidských aktivit, které byly dříve soustředěny do měst. Nejtypičtějším projevem je v

74

12th International Scientific Conference LOGI 2011 současnosti proces suburbanizace, který místy přechází až do své nekontrolované verze, pro kterou se vžil americký pojem „urban sprawl“. Suburbanizace je charakteristická prostorovým růstem města v periferní zóně. Podle typu zástavby hovoříme o suburbanizaci rezidenční (výstavba nízkopodlažních rodinných domů v klidných venkovských oblastech v relativní blízkosti města. Příspěvek vznikl v souvislosti s řešením vědeckovýzkumného projektu Univerzity Pardubice č. 51030/20/SGS510001.

LITERATURA

[1]

Ageing and Transport: Mobility Needs and Safety Issues [online]. OECD: 2001. [cit. 2005-10-10]. Dostupný z < http://ntl.bts.gov/lib/24000/24400/24470/2675189.pdf >.

[2]

BAUMAN, Z. 1999. Globalizace: Důsledky pro člověka [online]. Praha: Mladá fronta. ISBN

80-204-0817-7.

[cit.

2005-10-10].

Dostupný

z

. [3]

KELLER, J. 1998. Naše cesta do prvohor: O povaze automobilové kultury. Praha: Sociologické nakladatelství. 170 s. ISBN 80-85850-64-8.

[4]

KURFŰRST, P. Řízení poptávky po dopravě: Jako nástroj ekologicky šetrné dopravní politiky. Praha: Centrum pro dopravu a energetiku, 2002, 112 s. Dostupný také z < http://www.cde.ecn.cz/projekty/doprava/rizeni_poptavky_po_doprave/rizenipoptavkydp .pdf >.

[5]

LYONS, G. et al. Determinants of travel demend: exploring the future of society and lifestyles in the UK. In Transport Policy, 2002, No. 9. s. 17 – 27.

[6]

MAŘÍKOVÁ, H.; PETRUSEK, M.; VODÁKOVÁ, A.. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996, 1627 s. ISBN 80-7184-311-3.

[7]

Making the Connections: Final Report on Transport and Social Exclusion [online]. London: Social Exclusion Unit, 2003, 144 s. [cit. 2005-10-10]. Dostupný z < http://www.socialexclusion.gov.uk/downloaddoc.asp?id=66 >.

[8]

Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003-2007 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor 22, poslední aktualizace 6. 5. 2005. [cit. 2005-10-10]. Dostupný z < http://www.mpsv.cz/clanek.php?lg=1&id=1057 >.

75

12th International Scientific Conference LOGI 2011 [9]

SKULOVÁ, S. Rozhodování ve veřejné správě. Brno: Masarykova univerzita, 1996, 173 s. ISBN 80-210-1458-X.

[10] GAŠPARÍK, J., MEŠKO, P. Podpora vytvárania logistických reťazcov so začlenením nákladnej železničnej dopravy. In: Logi 2009, zborník z medzinárodnej konferencie, Univerzita Pardubice 2009, ISBN 978-80-7399-893-6. [11] BRUMERČÍK, F. Discrete event simulation of logistic and transport systems. In: LOGI: Scientific Journal on Transport and Logistics. Vol. 2, No. 1 (2011), s. 5-10. ISSN 1804-3216. [12] KAMPF, R., PRŮŠA, P. A MORKUS, J. Road Transport and Some Social Aspect. In Machines, Technologies, Materials. 2007, roč. 4-5, č. 4-5, s. 92-94. ISSN 1313-0226.

76