Demografická studie. MČ Praha 17. Tomáš Soukup. leden Šmeralova Praha - Bubeneč IČ: TEL:

Demografická studie

MČ Praha 17 leden 2013

Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: [email protected] www.vyzkumysoukup.cz

Obsah 1.

Resumé – hlavní zjištění........................................................................................................................................... 3

2.

Úvod, metodologie, cíl průzkumu ........................................................................................................................... 5

3.

Obyvatelstvo ............................................................................................................................................................. 7 3.1. Celkový počet obyvatel ..................................................................................................................................... 7 3.1.1. Vývoj počtu obyvatel v letech 2001-2011 ................................................................................................ 8 3.2. Struktura obyvatel ............................................................................................................................................. 9 3.2.1. 3.2.2. 3.3.

Pohlaví a věk obyvatel .............................................................................................................................. 9 Věková struktura obyvatel dle návaznosti veřejných služeb................................................................... 12

Pohyb obyvatel ................................................................................................................................................ 13

3.3.1.

Rozprodej obecních bytů ........................................................................................................................ 14

4.

Socioekonomická situace obyvatel ........................................................................................................................ 15 4.1.1. Vzdělání obyvatel ................................................................................................................................... 15 4.1.2. Ekonomická aktivita obyvatel ................................................................................................................. 16

5.

Bydlení ..................................................................................................................................................................... 17 5.1. Bytová výstavba .............................................................................................................................................. 17 5.2. Bytový fond a standardy bydlení ..................................................................................................................... 18

6.

Prognóza vývoje obyvatelstva ............................................................................................................................... 20 6.1. Parametry prognózy......................................................................................................................................... 21 6.1.1. 6.1.2.

Současná struktura obyvatel ................................................................................................................... 21 Plodnost .................................................................................................................................................. 22

6.1.3.

Úmrtnost ................................................................................................................................................. 24

6.1.4. Migrace ................................................................................................................................................... 24 6.2. Výsledky prognózy .......................................................................................................................................... 28 6.2.1. 6.2.2. 7.

Prognóza počtu obyvatel v jednotlivých věkových skupinách ............................................................... 29 Shrnutí hlavních výsledků prognózy počtu obyvatel .............................................................................. 38

Analýza současného stavu veřejných služeb ........................................................................................................ 39 7.1. Mateřské školy a reflexe budoucího vývoje .................................................................................................... 39 7.2.

Základní školy a reflexe budoucího vývoje ..................................................................................................... 42

7.2.1.

Plánování kapacit ZŠ .............................................................................................................................. 44

8.

Zdravotnictví .......................................................................................................................................................... 48 8.1. Zdravotnická zařízení na území MČ Praha 17 ................................................................................................. 48 8.2. Porovnání kapacit lékařů s celou ČR ............................................................................................................... 50

9.

Sociální služby ........................................................................................................................................................ 51 9.1. Poskytovatelé sociálních služeb ...................................................................................................................... 51 9.2.

Počet obyvatel vyžadující sociální služby ....................................................................................................... 52

9.3.

Potřebnost sociálních služeb pro seniory ......................................................................................................... 54

10.

Zpracovatel průzkumu ...................................................................................................................................... 56

Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013

2

1.

Resumé – hlavní zjištění

Na základě demografické prognózy a plánování kapacit MŠ a ZŠ se ukázala následující hlavní zjištění: Bydlení a věková struktura obyvatel 

Prodej bytů v obecním vlastnictví neměl výrazný vliv na demografickou strukturu obyvatel. Díky prodeji bytů se zvýšil počet vystěhovaných osob o cca 250 osob ročně, coţ představuje cca 1% všech obyvatel. Navíc věková struktura vystěhovaných a přistěhovaných byla obdobná.

Děti a školství 

Ve srovnání s ostatními MČ, Hl. městem Prahou i ČR je v MČ Praha 17 výrazně niţší porodnost. Je to způsobenou nízkou úhrnnou plodností. V roce 2010 připadá v Řepích 1,3 dítěte na jednu ţenu ve věku 15-49 let. V Praze to je 1,45 a v celé ČR 1,49. Nízká úhrnná plodnost je způsobena jak věkovou strukturou zde ţijících ţen (podprůměrný počet ţen ve věku 25-35 let) tak i skutečností, ţe panelové domy pro řadu lidí představují startovní bydlení.



Přes podprůměrnou úhrnnou plodnost se od roku 2007 zvyšuje počet narozených dětí. To bude mít dopad na poptávku po MŠ a ZŠ.



Stávající kapacita MŠ by do budoucna měla být dostačující. Bude ovšem nutné zrušit přijímání dětí z jiných MČ či obcí.



Stávající kapacita ZŠ bude do budoucna dostačující. Pokud bude 1. stupeň navštěvovat jako doposud 80 % zde bydlících dětí a druhý stupeň 67 % dětí, zůstane v ZŠ rezerva cca 500 míst. Pokud by místní ZŠ navštěvovaly všechny zde ţijící děti, bude poptávka a nabídka po ZŠ vyrovnaná.



Do budoucna lze očekávat ţádosti okolních MČ a obcí ze Středočeského kraje o umoţnění školní docházky jejich dětem. Vzhledem k masivní výstavbě na počátku 21. století se za Prahu přestěhovalo velké mnoţství mladých lidí. Ti následně zakládali rodiny. V těchto obcích často neexistují dostatečné kapacity škol pro všechny zde ţijící děti.

Sociální služby 

Podíl seniorů bydlících v Praze 17 je ve srovnání s Hl. městem Prahou i celou ČR podprůměrný. Do budoucna lze ovšem očekávat výraznou změnu. V Řepích bydlí nadprůměrný počet osob ve věku 50-60 let, kteří se přistěhovali v 80. Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013

3

letech 20. století do nového sídliště. Za 15 let se tak počet seniorů starších 65 let zdvojnásobí. 

Počet seniorů starších 80 let bude aţ do roku 2020 stagnovat. Poté lze očekávat výrazný nárůst. Na konci sledovaného období jich bude v Řepích podle prognózy ţít o cca 15% více neţ v roce 2011. Sledovaná prognóza končí v roce 2026. Pokud bychom se ovšem podívali dále do budoucna, lze očekávat, ţe v roce 2035 bude ţít v Řepích více neţ 1 300 seniorů starších 80 let, tedy 2,5x více neţ v roce 2011.



Je pozitivní, ţe MČ Praha 17 myslí i na preventivní sociální sluţby a kromě pečovatelské sluţby provozuje nízkoprahové zařízení pro mládeţ a odborné sociální poradenství.



Poptávka po pečovatelské sluţbě a pobytových zařízeních se v příštích 15 letech zvýší o 67%

Zdravotnictví 

Obyvatelé MČ Praha 17 mají zajištěnou dostupnou zdravotní péči v rámci Hl. m. Prahy.



V porovnání s počtem lékařů v celé ČR působí v Řepích podprůměrný počet lékařů. V Řepích je podprůměrný počet praktických lékařů pro dospělé, pediatrů, stomatologů i gynekologů.

Poznámka: Výše uvedené body nejsou seřazeny podle významnosti.


4

2.

Úvod, metodologie, cíl průzkumu

Zdroje dat Sociodemografická studie čerpá z více datových zdrojů. Primárním zdrojem dat o obyvatelstvu jsou statistiky vedené Českým statistickým úřadem, a to jak statistiky přirozené měny, tak předběţné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů, které proběhlo na území České republiky v roce 2011. Informace o situace v MČ doplňujeme také údaji poskytnutými správním odborem MČ Praha Řepy. Ve studii dále čerpáme data z MŠMT, statistik ZŠ a MŠ a webových stránek MČ Praha Řepy.

Poznámka: Data o obyvatelstvu, kterými disponuje ČSÚ, se týkají osob přihlášených k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Tyto údaje korigujeme výsledky ze Sčítání lidí, domů a bytů 2011. SLDB 2011 zjišťovalo jak nahlášené trvalé bydliště, tak i místo obvyklého pobytu (tedy fakticky bydlící v obci).

Metody Zpracování sociodemografické analýzy MČ Praha Řepy vychází z demografické metodologie v kombinaci s metodami socioekonomické statistiky. Sociodemografická analýza vyuţívá k charakteristice MČ Praha

Řepy následující

přístupy: 

Struktury obyvatelstva – Ze sociodemografického hlediska patří mezi nejdůleţitější znaky pohlaví a věk, dále také rodinný stav, vzdělání a socioekonomický status. Tyto charakteristiky významně ovlivňují výsledné (nejen)

demografické

chování

obyvatel,

proto

je

zkoumání

struktury

obyvatelstva jedním s ústředních témat analýzy. 

Demografické procesy – Jednotlivé ţivotní události jako narození, úmrtí, sňatek, rozvod, ovdovění, migrace aj. jsou pro účely kvantitativních analýz sledovány jako hromadné jevy. Z hlediska minulého a budoucího vývoje


5

obyvatelstva v městské části jsou klíčovými procesy porodnost, úmrtnost a migrace. 

Ve studii je věnována pozornost také údajům charakterizujícím bydlení, školství a sociální oblast v MČ Praha Řepy, neboť právě na ně klade budoucí vývoj specifické poţadavky.

Prognóza budoucího vývoje populace MČ Praha Řepy vyuţívá tzv. kohortněkomponentní metodu. Tento přístup je zaloţen na segmentaci populace do dílčích věkových skupin, které jsou vystaveny rozdílnému působení demografických procesů (porodnosti, úmrtnosti a migrace). Spočívá v posunu ţijících mezi věkovými skupinami, tedy v převodu počtu ţijících osob v dokončeném věku x na počet ţijících v dokončeném věku x+1 po 1 roce prognózy. 

Parametry modelu kohortně-komponentní metody představují věkově specifické míry plodnosti, koeficienty přeţití vypočítané z podrobných úmrtnostních tabulek odděleně pro muţe a ţeny, migrační saldo po jednotkách věku odděleně podle pohlaví a ukazatel feminity vyjadřující poměr narozených dívek ku celkovému počtu narozených dětí.



Prognóza byla zpracována odděleně pro muže a ženy po jednotkách věku s výchozí věkovou strukturou k 30. 6. 2011 a s horizontem prognózy

do

roku

2026.

Delší

časové

období

v případě

obce

nepovažujeme za relevantní.


6

3.

Obyvatelstvo

3.1. Celkový počet obyvatel

K 31.12 2011 ţilo na území MČ Praha 17 celkem 24 973 obyvatel. Tento početní údaj,

pocházející

z Českého

statistického

úřadu,

zahrnuje

jak

osoby

hlášené

k trvalému pobytu, tak také cizince s povolením k dlouhodobému pobytu. Ze Sčítání lidu, bytů a domů z roku 2011 vyplývá, ţe v Řepích skutečně bydlí 24 235 obyvatel, tedy o 613 osob méně (2 %), neţ zde má hlášené trvalé bydliště. Tab. 1: Celkový počet obyvatel MČ Praha - Řepy dle jednotlivých zdrojů Zdroj dat SLDB 2011, březen 2011 ČSÚ 31.12.2011

Celkový počet žijících obyvatel

z toho s hlášeným bydlištěm

24 235

24 848

24 357

24 973

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011, vlastní výpočet Pozn. Tučně zvýrazněné údaje představují skutečný stav dle statistiky. Údaje kurzívou představují dopočet na základě údajů SLDB

Poznámka: Vzhledem ke skutečnosti, ţe MČ Praha 17 je financována na základě statistiky ČSÚ, budeme

v dalších

analýzách

vycházet

především

z dat

ČSÚ

o

obyvatelích

s nahlášeným trvalým / dlouhodobým pobytem.


7

3.1.1. Vývoj počtu obyvatel v letech 2001-2011

Celkový počet obyvatel vzrostl mezi roky 2001 a 2011 o 1 910 jedinců (8 %). Nejvýraznější nárůst pozorujeme mezi lety 2004 aţ 2007, tedy v době výstavby nových bytových komplexů (viz kap. 5.1). Vzhledem ke skutečnosti, ţe jiţ další bytová výstavba není plánovaná (z důvodu neexistence volných pozemků), budoucí počet obyvatel bude spíše stagnovat. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel s hlášeným trvalým pobytem Vývoj počtu obyvatel s hlášeným trvalým pobytem 30000 24 973 25000

23 463 23 063

23 828 24 391

23 318

24 545

25 150 25 365 25 522 24 851

20000

15000 Registrovaný počet obyvatel 10000

5000 2001

2002

2003

2004

2005

Graf. č: 2

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: ČSÚ

* poznámka: Údaje z roku 2011 a 2010 jsou upraveny dle výsledků SLDB 2011


8

3.2. Struktura obyvatel 3.2.1. Pohlaví a věk obyvatel Počet mužů a žen je mezi obyvateli MČ Praha 17 vyrovnaný. Muţi tvoří 48,5 % obyvatel městské části. Ţeny v populaci obvykle tvoří většinu, především kvůli delší naději doţití. Graf 2: Věková struktura obyvatel MČ Praha 17 a Hl. m. Praha, k 31.12.2011

Zdroj: ČSÚ


9

Věková a pohlavní struktura obyvatelstva MČ Prahy 17 má v porovnání s věkovou strukturou obyvatel Hlavního města Prahy tři základní odlišnosti (graf 2): 

Počet seniorů starších 65 let je v Řepích výrazně menší neţ v celé Praze. Nicméně lze očekávat, ţe obyvatelé, kteří se do Řep přistěhovali v 80. letech 20. století, brzy vstoupí do důchodového věku.



Naopak nadprůměrný počet obyvatel Řep je ve věku 45 – 60 let.



Stejně tak ţije v Řepích nadprůměrný počet mladistvých mezi 15 – 25 lety. Většinou se jedná o děti rodičů, kteří se do Řep přistěhovali v 80. letech 20. století.


10

Jak vyplývá z následující tabulky, MČ Praha 17 má v porovnání s hlavním městem i celou Českou republikou nižší podíl seniorů starších 65 let a vyšší podíl obyvatel v produktivním věku. Ve srovnání s Prahou i celou Českou republikou je tak populace Řep mladší. Na 100 dětí do 15 let zde připadá pouze 81 seniorů starších 65 let, zatímco celorepublikově a především pak v rámci celé Prahy tento poměr jiţ výrazně přesahuje 100. Jak ovšem vyplývá z demografické prognózy (kap. 6), populace Řep výrazně zestárne. V roce 2026 lze očekávat, ţe na 100 dětí do 15 let připadne 123 seniorů. Tab. 2: Srovnání věkového složení obyvatelstva, 2011 Obyvatelstvo ve věku Region

Index stáří

0 - 14

15 – 64

65 a více

24 973

13%

76%

11%

80,9

213 508

1 241 664

13%

70%

17%

129,7

1 701 436

10 505 445

15%

69%

16%

110,4

0 – 14

15 – 64

65 a více

MČ Praha 17

3 280

19 041

2 652

Hl. m. Praha

164 659

863 497

1 541 241

7 262 768

ČR

% obyvatel ve věku Celkem

Zdroj: ČSÚ, stav k 31.12.2011


11

3.2.2. Věková struktura obyvatel dle návaznosti veřejných služeb

Pro účely komunitního plánování jsme rozdělili obyvatele nikoli do 5letých věkových skupin, ale do skupin dle návaznosti veřejných sluţeb. Toto rozdělení je uţitečné zejména pro plánování dalšího rozvoje obce. Z tabulky 3 je patrné, ţe ve věku do 2 let ţije v Řepích 775 dětí. Ve věku 3 – 5 let (mateřská škola) činí počet dětí 683. Dětí školou povinných je 1 787, přičemţ dětí ve věku docházky na 1. stupeň ZŠ je téměř 1 024 dětí a na 2. stupeň ZŠ, případně dojíţdějících na víceletá gymnázia do jiných částí Prahy, je 763 dětí. Seniorů nad 65 let v MČ Praha 17 ţije 2 492, z toho je více neţ 550 obyvatel starší 80 let. Tab. 3: Věkové složení obyvatelstva MČ Praha 17 dle návazných služeb, 2011 Veřejná služba

Věková skupina 0-2

Počet obyvatel – trvale hlášení a s dlouhodobým pobytem 775

3-5

mateřská škola 1. stupeň ZŠ, dále zájmové aktivity a krouţky pro mladší ţáky 2. stupeň ZŠ, víceletá gymnázia, dále zájmové aktivity a krouţky pro mládeţ

6-10 11-14

683 1 024 763

15-25

SŠ, VŠ

3 651

26-40

mateřská centra, návrat do práce

6 393

41-64

9 059

65-79

pečovatelská sluţba

80+

intenzivní soc. sluţby pro seniory

1 936 556

Zdroj: ČSÚ, střední stav k 2011(červen)

Statistická poznámka: Vzhledem k potřebě plánování kapacit ZŠ a MŠ počítáme s tzv. středním stavem obyvatel, tedy k polovině roku. Uvedený věk tedy prakticky představuje dosáhnutí dané věkové hranice na začátku školního roku.


12

3.3. Pohyb obyvatel Dle ČSÚ přibylo od konce roku 2001 do konce roku 2011 v obci 1 910 obyvatel. Nárůst počtu obyvatel ovlivnilo nejvýrazněji stěhování. Přírůstek stěhováním započal díky bytové výstavbě okolo roku 2002 a vrcholí v roce 2007, kdy se stěhují obyvatelé areálu Bílý beránek. Poté je počet přistěhovaných a vystěhovaných víceméně vyrovnaný. Ve srovnání s jinými MČ je migrace v Řepích průměrná, ročně změní bydliště cca 5% obyvatel. Stejně jako v celé ČR se od roku 2005 zvyšuje porodnost. Rodí matky narozené v 70. letech 20. století. Ovšem ve srovnání se zbytkem ČR je úhrnná míra plodnosti v Řepích výrazně podprůměrná (1,3 dítěte na 1 matku v roce 2010, v celé ČR 1,49).

stav 31.12.

celkový přírůstek

přírůstek stěhování m

vystěhova lí

přistěhova lí

zemřelí

narození

rozvody

sňatky

období

Tab. 4: Pohyb obyvatel MČ Praha 17, 2001-2011

2001

117

95

159

143

629

822

-193

-177

23 063

2002

129

99

201

158

1 074

862

212

255

23 318

2003

114

127

201

136

848

768

80

145

23 463

2004

113

92

201

134

1 015

717

298

365

23 828

2005

118

97

225

132

1 353

883

470

563

24 391

2006

141

87

231

139

1 169

1 107

62

154

24 545

2007

148

81

269

113

1 560

1 111

449

605

25 150

2008

120

66

277

148

1 209

1 123

86

215

25 365

2009

105

41

254

152

1 173

1 118

55

157

25 522

2010

131

68

281

158

1 151

1 254

-103

20

25 542

2011

98

85

270

148

1 003

1 003

0

122

24 973

Pozn.: Počet obyvatel k 31. 12. 2011 byl navázán na výsledky SLDB 2011. Zdroj: ČSÚ


13

3.3.1. Rozprodej obecních bytů V roce 2006 započal rozprodej obecních bytů. Zatímco na začátku roku 2006 vlastnila MČ 3 316 bytů, ke konci roku 2012 jich bylo 986. Za šest let se tak rozprodalo více neţ 2300 bytů. To znamená, ţe cca ¼ bytového fondu na území MČ Praha 17 změnila majitele. Jednou z otázek v zadání bylo, jak se v závislosti na rozprodej bytů změnila struktura obyvatel Řep z pohledu věku a pohlaví. Rozprodej obecních bytů se projevil ve statistice migrace. Zatímco do roku 2005 se počet vystěhovalých pohyboval na úrovni 800 osob, od roku 2006 dosahuje hodnot 1 100 – 1 200 osob. Tyto byty se s jistým zpoţděním znovu obsadily. Počet přistěhovalých víceméně odpovídá počtu vystěhovalých. Vzhledem ke skutečnosti, ţe poslední rozsáhlejší bytová výstavba proběhla v roce 2006, jedná se o obměnu obyvatel ve stávající zástavbě. Rozprodej obecních měl na demografickou strukturu obyvatel minimální vliv a to ze dvou důvodů: 1) Věková struktura vystěhovalých a přistěhovalých byla obdobná. Je to logické. Zájem stěhovat se mají buď svobodní (studenti), mladé páry či rodiny s mladými dětmi. 2) Rozprodej obecních bytů ovlivnil migraci v úrovni cca 250 osob ročně. To představuje 1% obyvatel Řep. Objem migrace z důvodu prodeje obecních bytů je minimální.


14

4.

Socioekonomická situace obyvatel

4.1.1. Vzdělání obyvatel

MČ Praha 17 je obcí s vysokou vzdělanostní úrovní. Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je zde 23 %, coţ je vyšší neţ v celé ČR. Na druhou stranu, ve srovnání s Hl. městem Prahou je podíl vysokoškoláků niţší. Niţší podíl vysokoškoláků neţ je průměr pro celou Prahu je ovlivněn dvěma aspekty. Zaprvé, vysokoškoláci preferují bydlení spíše mimo panelová sídliště. Zadruhé, v Řepích ţije nadprůměrný počet osob ve věku 45-65 let. V této věkové skupině je obvykle podíl vysokoškoláků niţší neţ ve věkové skupině 25-45 let. Tab. 5: Nejvyšší dosažené vzdělání, obyvatelé starší 15 let, 2011 Vzdělání

MČ Praha 17

bez vzdělání

Hl. město Praha

ČR

0%

0%

1%

základní vč. neukončeného

12%

11%

19%

střední vč. vyučení (bez maturity)

24%

23%

35%

41%

39%

33%

23%

26%

13%

úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské

Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (finální výsledky)


15

4.1.2. Ekonomická aktivita obyvatel Při SLBD v březnu 2011 bylo v MČ Praha 17 evidováno 13 535 ekonomicky aktivních obyvatel, coţ představuje

55 % všech obyvatel1. Z toho bylo

12 589 osob

zaměstnaných a 946 nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti činila 7,0 %, coţ je srovnatelné s celou Prahou a hluboko pod celorepublikovým průměrem (ČR 9,8 %). Tab. 6: Ekonomická aktivita obyvatel MČ Praha 17, Hl. m. Prahy a České

MČ Praha Řepy Hl. M. Praha ČR

Míra nezaměstnanosti

Míra ekonomické aktivity

nezaměstnaní

Ekonomicky neaktivní

z toho

zaměstnaní

Ekonomicky aktivní

Počet obyvatel dle SLDB

Region

republiky, březen 2011

24 235

13 535

12 589

946

10 700

55,6%

7,0%

1 272 690

623 034

580 275

42 759

503 153

49,0%

6,9%

10 562 214

5 172 737

4 666 233

506 504

4 718 866

49,0%

9,8%

Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 2011

Poznámka: Údaje ze SLDB 2011 za Prahu, potaţmo Řepy, se rozcházejí s ostatními statistikami MPSV a ČSÚ. Zatímco podle SLDB 2011 je v Praze 6-7% nezaměstnanost, podle statistik MPSV „pouze“ 4%, stejně tak i podle Výběrového šetření pracovních sil (ČSÚ). Je to způsobenou rozdílnou metodikou měření nezaměstnanosti.

1

Míra ekonomické aktivity je vyšší neţ v ČR především velkým podílem osob v produktivním věku a malým počtem dětí a seniorů starších 65 let. Do budoucna lze očekávat výrazné zestárnutí populace Řep.


16

5.

Bydlení

5.1. Bytová výstavba

V letech 2001-2011 bylo v MČ Praha 17 vystavěno celkem 921 bytů, coţ činí cca 10% bytového fondu sečteného v SLDB 2011. Bytová výstavba probíhala prakticky pouze v letech 2002-2006. Poté z důvodu nedostatku

volných

pozemků

prakticky

ustala.

Celkově

převaţují

nové

byty

v bytových domech (87%) Tab. 7: Bytová výstavba v MČ Praha 17 v letech 2001-2011 Rok

Dokončené byty celkem

V bytových domech

V rodinných domech

bytová výstavba - přehled

2001

1

0

1

2002

86

25

60 nástavba na panelové domy

2003

37

33

0 nástavba na panelové domy nástavba na panelové domy řadové RD Fialka, Bytový dům

370

338

31 Ţalanského (vedle Penny), Bytový dům Karlovarská, Bytový dům

2004

Slánská (Triangl) 150

143

7

260

256

4

2007

6

2

2

2008

4

0

1

2009

0

0

0

2010

2

0

2

2011

5

5

0

2005 2006

Obytný areál Bělohorské zahrady – Čistovická Obytný areál Bílý Beránek – Skuteckého, Zrzavého

Zdroj: ČSÚ, MČ Praha 17


17

5.2. Bytový fond a standardy bydlení Podle výsledků SLBD bylo v březnu 2011 v MČ Praha 17 sečteno 1 194 domů, z toho 1 127 domů trvale obydlených a 67 domů neobydlených. Podíl rodinných domů dosahuje 62 %, bytové domy tvoří více neţ 1/3. Ve srovnání s Hlavním městem Prahou je v Řepích podíl bytových a rodinných domů obdobný. Tab. 8a: Domy podle obydlenosti a druhu domu, MČ Praha 17 a Hl. m. Praha, 2011 Domy celkem

Obydlené

Neobydlené

Z obydlených podle druhu domu (v %) Rodinné domy

Bytové domy

MČ Praha 17

1 194

1 127

67

62%

38%

Hl. m. Praha

99 949

92 927

7 022

64%

36%


Jak je patrné z tabulky 8b, většina bytového fondu pochází z 80 let 20. století, kdy bylo postaveno 234 bytových domů. Tab. 8b: Domy podle období výstavby či rekonstrukce domu Domy celkem

Rodinné

Bytové

1919 a dříve

37

32

5

1920 - 1970

333

305

28

1971 - 1980

105

68

34

1981 - 1990

295

53

234

1991 - 2000

202

126

69

2001 - 2011

102

67

25



18

V SLDB 2011 bylo sečteno celkem 9 958 obydlených bytů. Výrazně převaţuje nájemní bydlení (48% bytů). Částečně je toto číslo způsobeno vysokým počtem bytů v obecním vlastnictví. Při celkovém počtu 24 235 obyvatel MČ Prahy 17 v březnu 2011 připadá na jeden obydlený byt v průměru 2,4 osob. Průměrná bytová domácnost je tak srovnatelná s Hl. m. Prahou. Tab. 9: Obydlené byty a právní důvod užívání bytu, MČ Praha 17 a Hl. m. Praha, 2011 z toho právní důvod užívaní bytu (v %) Obydlené byty celkem

ve vlastním domě

v osobním vlastnictví

nájemní

družstevní

MČ Praha 17

9 958

8%

35%

48%

9%

Hl. m. Praha

542 168

13%

33%

39%

15%



19

6.

Prognóza vývoje obyvatelstva

Prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatel představuje nezbytné podklady pro plánování dostupnosti veřejných sluţeb, a to především v oblasti školství, zdravotnictví, dopravy a sociálních sluţeb. Budoucí vývoj počtu a struktury obyvatelstva v zásadě závisí na čtyřech faktorech: -

současné struktuře obyvatel podle věku a pohlaví

-

porodnosti

-

úmrtnosti

-

migraci

Zvláště migrace je na lokální úrovni velmi významná, ale obtíţně predikovatelná proměnná. Z tohoto důvodu následující prognostické modely zahrnují rozvojové plány obce v oblasti výstavby konzultované se zadavatelem prognózy.

Statistické upozornění: Je třeba upozornit, ţe prognóza je platná pouze za podmínky, ţe nastanou předpokládané trendy popsané níţe. Z tohoto důvodu počítáme s variantními řešeními zohledňující různé modely budoucí výstavby na území obce, jak z hlediska počtu nových bytů, tak z hlediska časování jejich výstavby .


20

6.1. Parametry prognózy 6.1.1. Současná struktura obyvatel Prognóza vychází ze struktury obyvatel podle pohlaví a jednotek věku k 31. 6. 2011 evidované Českým statistickým úřadem. Prognóza tak pracuje s obyvatelstvem, které má trvalý či dlouhodobý pobyt na území MČ Praha 17 (tedy včetně cizinců). Počet obyvatel s hlášeným trvalým bydlištěm či dlouhodobým pobytem je o cca 3% vyšší neţ počet zde skutečně ţijících obyvatel. Tento rozdíl se ale prakticky neliší podle věku obyvatel. Vzhledem ke skutečnosti, ţe MČ Praha 17 je financována za základě počtu obyvatel s hlášeným trvalým /dlouhodobým pobytem, budeme budoucí vývoj prognózovat na základě hlášených obyvatel.


21

6.1.2. Plodnost Budoucí úroveň plodnosti vyjádřená úhrnnou plodností a plodnost ţen v závislosti na jejich věku (tj. míry plodnosti podle věku) jsou základním parametrem vstupujícím do prognostických výpočtů. V posledních několika letech jsme svědky zvyšování úrovně plodnosti a nárůstu počtu narozených dětí. Je to způsobeno především tím, ţe ţeny, které posunuly rození dětí do vyššího věku, začaly zakládat rodiny a postupně realizují také plodnost vyššího pořadí a rodí se jim tak především druhé, v omezené míře však také třetí a další děti. V současné době je průměrný věk matek při porodu 29,7 let v ČR a 31,8 let v Praze, u prvorodiček 27,8 let v ČR a 30,5 v Praze (ČSÚ). Situace v MČ Praha 17 I v MČ Praha 17 jsme svědky nárůstu počtu narozených dětí. Přesto úhrnná plodnost činí 1,3 dítěte na matku. Jedná se o výrazně podprůměrnou plodnost jak ve srovnání s celou ČR (1,49 dětí) tak ve srovnání Hl. m. Prahou (1,45 dětí). Nízká úhrnná plodnost je způsobena souběhem několika aspektů: 1) V Řepích ţije nadprůměrný počet ţen ve věku 15-25 let a zároveň 40-49 let. Tyto ţeny se sice započítávají do míry plodnosti, ale ve skutečnosti rodí podprůměrně. Naopak nejvíce rodí ţeny ve věku 30-35 let, kterých ale ţije v Řepích podprůměrně. 2) Bydlení v panelových domech představuje pro část obyvatel tzv. startovní byty. Mezitím si pořizují bydlení na kraji Prahy či za Prahou. Rodinu pak často zakládají aţ v novém bydlení. Této skutečnosti odpovídá i vysoký podíl nájemních bytů.


22

Graf 3: Míry plodnosti podle věku, MČ Praha 17 v porovnání s Hl. m. Prahou a ČR, 2010

Pro prognózu budoucího vývoje plodnosti v MČ Praha 17 pouţíváme výchozí profil plodnosti v Hl. m. Praze upravenou o niţší plodnost ţen ve věku 35-39 let. Předpokládáme, ţe úroveň úhrnné plodnosti bude v příštích letech stagnovat či pozvolna růst. Nízká varianta prognózy počítá se stagnující úhrnnou plodností. Střední varianta prognózy počítá s nárůstem plodnosti na 1,44 dětí na 1 matku v roce 2025 a vysoká varianta na 1,58 dětí. Předpokládáme také, ţe se nadále bude mírně zvyšovat věk matek při narození dítěte, ovšem výrazně pomaleji neţ na přelomu 90. let 22. století a nového tisíciletí. Tab. 10: Předpokládaný vývoj úhrnné plodnosti, MČ Praha 17 rok

Střední varianta

Nízká varianta

Vysoká varianta

2010

1,30

1,30

1,30

2015

1,34

1,30

1,38

2020

1,39

1,30

1,48

2025

1,44

1,30

1,58


23

6.1.3. Úmrtnost Pro odhad úmrtnosti vycházíme z podrobných úmrtnostních tabulek pro muţe a ţeny za období 2010-2011 vypočítaných pro Hlavní město Prahu. Tab. 11: Střední délka života při narození, Hl. m. Praha v roce 2010-2011 rok

muži

2010-11

ženy 76,5

81,7

Zdroj: ČSÚ

6.1.4. Migrace Nejdůleţitější, ale současně také nejproblematičtější je odhad budoucí migrace. Migraci v zásadě ovlivňují dva zdroje. Prvním zdrojem je bytová výstavba. V MČ Praha 17 proběhla poslední větší výstavba mezi roky 2002 – 2006. Díky těmto novým bytům se do Řep přistěhovalo cca 1 500 osob (saldo migrace). Podle slov zástupců obce není další bytová výstavba plánovaná a to z důvodu neexistence vhodných volných pozemků. Druhým zdrojem migrace je prodej bytů a stěhování v rámci stávající zástavby. Kaţdý rok se vystěhovalo a přistěhovalo cca 800-1 000 osob. Tato migrace byla posílena rozprodejem obecních bytů. Zatímco na počátku roku 2006 spravovala MČ 3 316 obecních bytů, ke konci roku 2012 jich bylo jiţ pouze 986. U této migrace se mírně liší věková struktura vystěhovalých a přistěhovalých. Častěji se vystěhovávají lidé ve věku 40-60 let spolu s dětmi. Ti obvykle odchází do rodinných domů na kraji Prahy. Naopak se do MČ Praha 17 stěhují lidé ve věku 20-29 let kvůli startovním bytům.


24

Tab. 12: Migrace a její zdroje

období

migrační

bytová

saldo

výstavba

přistěhovalí

vystěhovalí

Zdroj migrace

2001

629

822

-193

1

2002

1 074

862

212

86

nástavba na panelové domy

2003

848

768

80

37

nástavba na panelové domy nástavba na panelové domy řadové RD Fialka, Bytový dům

2004

1 015

717

298

370

Ţalanského (vedle Penny), Bytový dům Karlovarská, Bytový dům Slánská (Triangl)

2005

1 353

883

470

150

Obytný areál Bělohorské zahrady – Čistovická Obytný areál Bílý Beránek –

2006

1 169

1 107

62

260

Skuteckého, Zrzavého začátek prodeje obecních bytů

2007

1 560

1 111

449

6

2008

1 209

1 123

86

4

2009

1 173

1 118

55

0

2010

1 151

1 254

-103

2

2011

1 003

1 003

0

5

Zdroj: ČSÚ, ÚMČ Praha 17


25

Vzhledem k této situaci byly vytvořeny 3 prognostické modely, které ilustrují předpokládaný vývoj počtu a struktury obyvatel v závislosti na různé úrovni migrace. 1) Střední varianta prognózy počítá, ţe se jiţ ţádné nové byty v Praze 17 nepostaví. Zároveň předpokládáme, ţe zájem o bydlení v Řepích zůstane obdobný jako v posledních 10 letech. V této variantě pak počítáme se saldem migrace 50 osob ročně2. 2) Nízká varianta prognózy počítá, ţe poklesne zájem o bydlení v Praze 17. Lidé budou preferovat bydlení v rodinných domech a mimo panelová sídliště. Dlouhodobě se vystěhuje více lidí neţ se jich přistěhuje. Celkově tato varianta počítá se záporným saldem migrace -100 osob ročně. 3) Vysoká varianta prognózy počítá, ţe vzroste zájem o bydlení v MČ Praha 17. Poptávka po bydlení způsobí přístavbu dalších pater na jiţ existujících domech. Celkově tak tato varianta počítá s kladným saldem migrace 150 osob ročně. Vzhledem k mírně odlišné věkové struktuře přistěhovaných a vystěhovaných u všech variant počítáme, ţe se přistěhuje a vystěhuje dalších 900 osob ročně.

2

Kladné saldo migrace je způsobené obsazováním bytů po zemřelých občanech.


26

Graf 4: Přírůstek stěhováním pozorovaný v letech 2002-2011 a prognózovaný podle 3 uvažovaných variant skutečný přírůstek migrací

nízká varianta

střední varianta

vysoká varianta

600 500

Přírůstek stěhováním

400 300 200 100 0

2026

2025

2024

2023

2022

2021

2020

2019

2018

2017

2016

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

-200

2001

-100

-300

Odhad budoucího přírůstku obyvatel díky migraci se pohybuje mezi -1 500 aţ + 2 250 osobami do roku 2026.


27

6.2. Výsledky prognózy Na základě výše uvedených parametrů byl proveden modelový výpočet vývoje počtu a struktury obyvatel MČ Praha 17. Pokud se naplní výše uvedené předpoklady, lze očekávat, ţe celkový počet obyvatel MČ Praha 17 se v příštích 15 letech bude pohybovat mezi 23-27 tis. osob. Graf 5: Vývoj počtu obyvatel MČ Praha 17 dle 3 prognostických modelů

30 000

Počet obyvatel

25 000

20 000

15 000

10 000

5 000

nízká varianta

střední varianta

vysoká varianta

reálný stav

20 09 20 10 20 11 20 12 20 13 20 14 20 15 20 16 20 17 20 18 20 19 20 20 20 21 20 22 20 23 20 24 20 25 20 26

0

Popis modelů: Nízká varianta – počítá se stejnou mírou porodnosti jako v roce 2010 (1,3 dítěte na ţenu) a zároveň předpokládá, ţe bydlení v MČ Praha 17 ztratí na atraktivitě (saldo migrace bude -100 osob ročně). Střední varianta – počítá s mírně rostoucí mírou porodnosti (1,45 dětí na ţenu v roce 2026) a zároveň předpokládá stagnující zájem o bydlení na Praze 17 (saldo migrace bude 50 osob ročně). Vysoká varianta – počítá s rostoucí mírou porodnosti (1,6 dětí na ţenu v roce 2026) a zároveň předpokládá vysoký zájem o bydlení v Řepích (saldo migrace bude 150 osob ročně). Zdůvodnění parametrů prognózy naleznete v předchozí kapitole.


28

6.2.1. Prognóza počtu obyvatel v jednotlivých věkových skupinách

Pokud se splní podmínky definované v předchozí kapitole, lze do roku 2026 očekávat následující zásadní demografické změny. Počet dětí ve věku 0-2 roky do roku 2015 mírně poroste. Poté lze očekávat stagnaci a od roku 2020 výrazný pokles. Počet narozených dětí bude do značné míry záviset na úhrnné plodnosti (která je v Řepích výrazně podprůměrná i ve srovnání s Hl. městem Prahou3). Druhým aspektem ovlivňující porodnost a tím pádem i počet obyvatel ve věku 0-2 roky je migrace. Případný pokles zájmu o bydlení v Řepích se nejvíce projeví u věkové skupiny 25-35 let, tedy potencionálních rodiček. Graf 6: Vývoj počtu dětí ve věku 0-2 roky podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel - 0-2 let 1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 nízká varianta

100

střední varianta

vysoká varianta

0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026

3

V roce 2010 dosáhla úhrnná plodnost v MČ Praha 17 1,3 dětí na 1 matku. V celé Praze to bylo 1,45 dětí a např. ve Středočeském kraji 1,62 dětí na matku.


29

Počet dětí ve věku 3-5 let, tj. potenciálních ţáků mateřských škol, aţ do roku 2017. Zatímco v roce 2011 ţilo v Řepích necelých 700 dětí ve věku 3-5 let, v roce 2017 to bude cca 850. Po roce 2017 lze očekávat stagnaci počtu dětí aţ mírný pokles. V případě přetrvávající nízké porodnosti a odstěhovávání z MČ Praha 17 lze po roce 2017 očekávat výrazný pokles počtu předškolních dětí. Graf 7: Vývoj počtu dětí ve věku 3-5 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 3-5 let 1 000 900 800 700 600 500 400 300 200

nízká varianta

střední varianta

vysoká varianta

100 0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026


30

Počet dětí ve věku prvního stupně základní školní docházky postupně poroste aţ do roku 2021. Za 8 let se počet dětí ve věku 6-10 let zvýší o cca 300. Tento nárůst je způsoben porodností z let 2006-2010, kdy rodily tzv. Husákovy děti. Ze základní školy budou postupně odcházet děti z početně slabších ročníků a do prvních tříd budou naopak nastupovat děti z početně silnějších ročníků posledních let. Graf 8: Vývoj počtu dětí ve věku 6-10 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 6 - 10 let 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 nízká varianta

střední varianta

vysoká varianta

200 0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026


31

Počet dětí ve věku druhého stupně ZŠ bude v první polovině sledovaného období spíše stagnovat. Nárůst lze očekávat aţ po roce 2018.

Graf 9: Vývoj počtu obyvatel 11-14 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 11-14 let 1 400

1 200

1 000

800

600

400

200

nízká varianta

střední varianta

vysoká varianta

0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026


32

Budoucí vývoj počtu obyvatel ve věku od 15 let do 25 let v horizontu příštích 15 let výrazně klesne. Je to způsobeno stárnutím dětí narozených v Řepích na konci 80. let 20. století. Do nové výstavby se tehdy nastěhovaly mladé páry, které následně rodily děti. Graf 10: Vývoj počtu obyvatel 15-25 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 15 - 25 let 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 nízká varianta

500

střední varianta

vysoká varianta

0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026


33

Počty obyvatel ve věku 26-40 let budou zpočátku stagnovat, poté lze očekávat výrazný pokles způsobený stárnutím obyvatel, kteří se do Řep přistěhovali po roce 2000. Tato věková skupina je nejvíce ovlivněna budoucí migrací. V případě, ţe bydlení na Praze 17 bude atraktivní (dobrá adresa), lze očekávat, ţe se počet obyvatel ve věku 26-40 let bude pohybovat kolem 6-7 tisíci. Pokud ale zájem o bydlení v Řepích klesne, lze očekávat i výrazný pokles obyvatel v této věkové skupině (aţ na 4 tis.). Graf 11: Vývoj počtu obyvatel 26-40 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 26 - 40 let 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 nízká varianta

1 000

střední varianta

vysoká varianta

0 201 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026


34

U věkové skupiny 41-64 let lze očekávat setrvalý stav. Graf 12: Vývoj počtu obyvatel 41-64 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 41 - 64 let 12 000

10 000

8 000

6 000

4 000

nízká varianta

2 000

střední varianta

vysoká varianta

0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026


35

Počet seniorů intenzivně poroste. Ze stávajících cca 2500 osob starších 65 let jich bude v roce 2026 na Praze 17 bydlet téměř 5 tisíc. Počet seniorů se tak v podstatě zdvojnásobí. Je to způsobeno stárnutím obyvatel, kteří se do Řep přistěhovali v 80. letech minulého století. Vysoký nárůst počtu seniorů bude mít významný vliv na poţadavky v oblasti zdravotnictví, sociálních sluţeb a bezbariérovosti. Graf 13: Vývoj počtu obyvatel 65-79 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 65 - 79 let 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 nízká varianta

1 000

střední varianta

vysoká varianta

500 0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026


36

Graf 14: Vývoj počtu obyvatel starších 80 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 80 a více let 900 800 700 600 500 400 300 nízká varianta

200

střední varianta

vysoká varianta

100 0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026

Křivky jednotlivých variant u seniorů se neliší, neb míra úmrtnosti byla započítána pro všechny varianty stejná. Míra úmrtnosti odpovídá roku 2010 pro kraj Hl. město Praha.


37

6.2.2. Shrnutí hlavních výsledků prognózy počtu obyvatel Výše popsané změny a trendy budou mít s největší pravděpodobností závaţné dopady, které charakterizujeme ve druhém sloupci tabulky: Tab. 13: Očekávané demografické trendy v MČ Praha 17 a pravděpodobné dopady věková skupina

demografický trend

pravděpodobné dopady

všichni

setrvalý stav

-

0-2 roky

3-5 let

6-14 let 15-25 let 26 – 40 let 41 – 64 let 65 – 79 let

80 a více let

nejdříve mírný nárůst, po roce 2020 pokles. Pokud zůstane úhrnná plodnost stejná jako v roce 2010, lze očekávat výrazný pokles nárůst počtu dětí aţ do roku 2017 ve všech variantách, vysoké počty dětí aţ do roku 2021, poté stagnace aţ mírný pokles pozvolný mírný nárůst počtu dětí školou povinných. Zatímco v roce 2012 jich bylo cca 1800, v roce 2020 jich bude cca 2300. výrazný pokles počtu mladistvých

-

stagnující poptávka po sluţbách pro rodiny s nejmenšími dětmi

-

zvýšení poptávky po mateřských školách nutnost odmítat přespolní děti

-

vyuţití kapacity ZŠ místními dětmi nutnost odmítat přespolní děti poptávka pro volnočasových aktivitách, krouţcích a sportovním vyţití pro školní děti

-

- pokles poptávky o zábavu pro mladistvé

setrvalý stav, poté početní pokles v důsledku stárnutí generace, která se přistěhovala do Řep po roce 2000 stagnace počtu osob v této věkové skupině aţ zdvojnásobení počtu seniorů po roce 2020 výrazný nárůst

-

setrvávající poptávka po sluţbách pro rodiny s dětmi (mateřská centra, nekuřácké restaurace, hlídání dětí aj.)

výrazné zvýšení poptávky především po terénních sociálních sluţbách poptávka po zdravotních sluţbách rostoucí poptávka po terénních i pobytových sociálních sluţbách poptávka po zdravotních sluţbách rostoucí poţadavky kladené na dostupnost veřejných míst a bezbariérovost

Poznámka: Výše uvedenou tabulku povaţujeme za naprosto stěţejní. Identifikované trendy mají reálný základ v dopadu současných trendů (nárůst poptávky po MŠ a ZŠ, stárnutí populace).


38

7.

Analýza současného stavu veřejných služeb

7.1. Mateřské školy a reflexe budoucího vývoje Na území MČ Praha 17 se nacházejí 4 mateřské školy zřizované MČ (+ detašované pracoviště). Stávající maximální kapacita MŠ činí 843 dětí. Tab. č: 14 Kapacita školských zařízení MČ Praha 17 Zařízení

Název

Kapacita

MŠ

Mateřská škola SOCHÁŇOVA

230

MŠ

Mateřská škola BENDOVA

245

MŠ

Mateřská škola LAUDOVA se speciálními třídami

264

MŠ

Mateřská škola PASTELKA

104

Zdroj: Databáze MŠMT, únor 2013


39

Důleţitým parametrem pro odhad potřebné budoucí kapacity MŠ je zjistit stávající zájem o MŠ. Zájem o MŠ definujeme jako počet dětí navštěvujících MŠ (sloupec b) a počet nepřijatých dětí, které splnily poţadovaná kritéria (sloupec e). Sloupec f ukazuje celkový počet zájemců o MŠ (uspokojených i neuspokojených) v jednotlivých letech. Podělíme-li počet zájemců o MŠ počtem dětí ve věku 3-5 let s trvalým pobytem na Praze 17, zjistíme, ţe MŠ navštěvuje či má zájem navštěvovat cca 118% dětí ţijících v Řepích4. Vyšší počet dětí v MŠ neţ počet zde bydlících dětí je způsoben třemi aspekty: 1) pravděpodobně někteří rodiče deklarují trvalý pobyt (např. nájemní smlouvou), ale ve skutečnosti zde nebydlí ani zde nemají nahlášené trvalé bydliště, 2) do místních MŠ chodí i přespolní děti, 3) část dětí má odklad a nenastoupí na ZŠ v 6 letech. Tab. 15: Zájem o MŠ a

b

c

d

e

Počet dětí školní rok

v daném

celková

věku

kapacita

bydlících

MŠ

2011 2011 2012 20122013

g podíl

nepřijatých nově

nepřijatých

dětí, které

zájem o MŠ

přijatých

celkem

splnili

celkem (b+e)

podmínky

v Pha 17 2010 -

f

zájemců o MŠ na počtu dětí (f/a)

670

796

262

70

11

807

120%

683

797

215

131

31

828

121%

737

823

224

108

18

841

114%

Zdroj: MČ Praha 17

Poznámka: K prokázání bydliště na Praze 17 pro účely přijímacího řízení do MŠ údajně stačí předloţení nájemní smlouvy. Jak ukazují statistiky, část zájemců o MŠ deklaruje bydlení v Řepích, ale ve skutečnosti zde nebydlí. Doporučujeme proto přihlíţet skutečně pouze k nahlášenému trvalému pobytu.

4

Ve skutečnosti je tento podíl o něco niţší a to ze dvou důvodů:

1) MŠ navštěvují i šestileté děti, které nenastoupily do ZŠ. Pro výpočet potřebné kapacity MŠ v budoucnu není toto „zkreslení“ podstatné, neboť lze očekávat, ţe bude konstantní. 2) MŠ v Řepích navštěvují i děti ze Zličína a v minulosti i z Hostivic.


40

Jak je patrné z grafu 15, stávající kapacita MŠ by měla být v případě nízké a střední varianty dostatečná po celé stávající období. V případě vysoké varianty bude po roce 2017 chybět cca 80 míst. Graf 15: Porovnání maximální kapacity MŠ a prognózovaného vývoje dětí ve věku docházky do MŠ podle 3 prognostických modelů

1 000 900 800 700 600 500 400 nízká varianta

střední varianta

vysoká varianta

maximální kapacita veřejných MŠ

300 200 100 0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026

Poznámka: V grafu je uvedena celková kapacita všech MŠ a odhad počtu dětí ve věku 3-5 let ţijících v MČ Praha 17. Kapacita MŠ by měla být u střední varianty dostačující pouze v případě, že MŠ nebudou nabírat děti, které nemají v MČ trvalé bydliště a děti mladší 3 let.


41

7.2. Základní školy a reflexe budoucího vývoje V Praze 17 působí dvě základní školy. Jejich celková maximální kapacita činí 2 400 ţáků. Ve školním roce 2012/13 navštěvuje ZŠ 1 340 ţáků, přičemţ do první aţ páté třídy chodí 829 dětí. Tab. č: 16 Kapacita školských zařízení MČ Praha 17 Zařízení

Název

ZŠ

Základní škola genpor. Františka Peřiny

1250

ZŠ

Základní škola Jana Wericha

1150

ZUŠ

Základní umělecká škola Blatiny

ZŠ

Základní škola pro ţáky se specifickými poruchami učení (není zřizovaná MČ)

Kapacita

144

Zdroj: Databáze MŠMT, únor 2013


42

Tab. 17: Počty žáků v jednotlivých ročnících počet dětí v Pha 17 v daném věku

počet žáků ZŠ školní rok

školní rok

školní rok

2010/11

2011/12

2012/13

2010

2011

2012

1. třída

192

162

186

210

201

202

2. třída

177

185

155

225

210

201

3. třída

145

175

176

204

225

210

4. třída

130

137

174

186

204

225

5. třída

182

135

138

202

186

203

6. třída

130

143

121

191

202

185

7. třída

116

131

149

180

191

202

8. třída

127

114

126

191

180

190

9. třída

130

126

115

210

191

179

826

794

829

1 026

1 024

1 040

503

514

511

771

763

756

1 329

1 308

1 340

1 796

1 787

1 796

1. stupeň celkem 2. stupeň celkem Celkem

Zdroj: MČ Praha 17, ČSÚ

Poznámka: Z analýzy počtu ţáků a počtu dětí bydlících v Praze 17 vyplývá, ţe první stupeň zdejších ZŠ navštěvuje cca 80% dětí ve věku 6-10 let ţijících v této MČ5. Druhý stupeň pak navštěvuje cca 67% zdejších dětí. Ostatní děti chodí na jiných škol. Tento poměr pouţijeme při plánování potřebných kapacit školy v budoucnu.

5

Pro srovnání, v jiných MČ navštěvuje 1. stupeň místní ZŠ v průměru 90% tamních dětí. V Řepích to je pouze 80%. Část rodičů preferuje posílat děti do škol v jiných částech Prahy (např. do Dejvic).


43

7.2.1. Plánování kapacit ZŠ Níţe uvádíme výsledky analýzy „poptávky“ po ZŠ na základě jednotlivých variant demografické prognózy. Počítáme, ţe do místní ZŠ bude chodit 80% dětí ve věku 6-10 let a 67% dětí ve věku 11-14 let. Ve výsledku ovšem nelze zohlednit počet ţáků v jednotlivých třídách. Kapacita školy tak bude muset být o něco vyšší. Ukazuje se, ţe stávající kapacita 2 400 ţáků bude dostačující po celé sledované období. Kapacita by měla být víceméně dostačující i v případě, ţe by do místních ZŠ chodily všechny zdejší děti. Tab. 18: Předpokládaná potřebná kapacita ZŠ – střední varianta školní rok

dětí ve věku 6-10 let


koeficient návštěvy místní ZŠ (1. stupeň)


potřebná kapacita 1. stupeň


potřebná kapacita celkem

2010-2011

1 026

771

80%

67%

821

517

1 337

2011-2012

1 024

763

80%

67%

819

511

1 330

2012-2013

1 040

756

80%

67%

832

507

1 339

2013-2014

1 062

779

80%

67%

850

522

1 372

2014-2015

1 094

811

80%

67%

875

544

1 419

2015-2016

1 140

819

80%

67%

912

549

1 460

2016-2017

1 192

834

80%

67%

954

558

1 512

2017-2018

1 256

832

80%

67%

1 005

557

1 562

2018-2019

1 311

833

80%

67%

1 049

558

1 607

2019-2020

1 337

879

80%

67%

1 070

589

1 658

2020-2021

1 362

934

80%

67%

1 090

626

1 716

2021-2022

1 389

986

80%

67%

1 111

661

1 772

2022-2023

1 404

1 025

80%

67%

1 123

687

1 810

2023-2024

1 401

1 051

80%

67%

1 121

704

1 825

2024-2025

1 394

1 076

80%

67%

1 115

721

1 836

2025-2026

1 380

1 104

80%

67%

1 104

740

1 844

2026-2027

1 361

1 119

80%

67%

1 088

749

1 838

Zdroj: vlastní výpočet

Poznámka: Předpokládaná kapacita školy je vypočítána na základě vývoje počtu obyvatel v dané věkové skupině a neměnného koeficientu. V potřebné kapacitě není zohledněna ani rezerva ani různý počet žáků v jednotlivých ročnících. Ve skutečnosti tedy bude potřeba větších kapacit.


44

Tab. 19: Předpokládaná potřebná kapacita ZŠ – nízká varianta školní rok








2010-2011

1 026

771

80%

67%

821

517

1 337

2011-2012

1 024

763

80%

67%

819

511

1 330

2012-2013

1 040

756

80%

67%

832

507

1 339

2013-2014

1 046

768

80%

67%

837

515

1 351

2014-2015

1 068

795

80%

67%

855

533

1 387

2015-2016

1 106

796

80%

67%

885

534

1 418

2016-2017

1 150

805

80%

67%

920

539

1 459

2017-2018

1 205

796

80%

67%

964

533

1 498

2018-2019

1 247

791

80%

67%

998

530

1 528

2019-2020

1 256

830

80%

67%

1 005

556

1 561

2020-2021

1 261

878

80%

67%

1 009

588

1 597

2021-2022

1 265

923

80%

67%

1 012

618

1 630

2022-2023

1 254

956

80%

67%

1 003

640

1 644

2023-2024

1 227

969

80%

67%

981

650

1 631

2024-2025

1 196

980

80%

67%

957

656

1 613

2025-2026

1 160

989

80%

67%

928

663

1 591

2026-2027

1 119

983

80%

67%

895

658

1 554



45

Tab. 20: Předpokládaná potřebná kapacita ZŠ – vysoká varianta školní rok








2010-2011

1 026

771

80%

67%

821

517

1 337

2011-2012

1 024

763

80%

67%

819

511

1 330

2012-2013

1 040

756

80%

67%

832

507

1 339

2013-2014

1 074

786

80%

67%

859

526

1 385

2014-2015

1 110

822

80%

67%

888

551

1 439

2015-2016

1 162

834

80%

67%

930

559

1 488

2016-2017

1 220

853

80%

67%

976

571

1 548

2017-2018

1 290

855

80%

67%

1 032

573

1 605

2018-2019

1 355

862

80%

67%

1 084

577

1 661

2019-2020

1 393

912

80%

67%

1 115

611

1 725

2020-2021

1 434

972

80%

67%

1 147

651

1 798

2021-2022

1 480

1 028

80%

67%

1 184

689

1 872

2022-2023

1 516

1 072

80%

67%

1 213

718

1 931

2023-2024

1 534

1 106

80%

67%

1 227

741

1 968

2024-2025

1 546

1 143

80%

67%

1 237

766

2 003

2025-2026

1 553

1 185

80%

67%

1 242

794

2 036

2026-2027

1 552

1 217

80%

67%

1 241

816

2 057


Poznámka: Kapacita ZŠ na území Prahy 17 by měla být dostatečná i v případě vysoké varianty demografické prognózy. Nedostačující by byla pouze v případě, kdy by místní ZŠ navštěvovalo 100% zde bydlících dětí.


46

Graf 16: Potřebná minimální kapacita ZŠ dle jednotlivých variant v porovnání se současnou a maximální kapacitou stávající ZŠ*

3 000

2 500

2 000

1 500

1 000 potřebná kapacita nízká varianta potřebná kapacita vysoká varianta současná kapacita ZŠ

500

potřebná kapacita střední varianta počet dětí v Pha 17 střední varianta

0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026

Poznámka: Do budoucna lze očekávat poptávku o místní ZŠ ze strany okolních obcí/městských částí na kraji Prahy. Suburbanizace vedla k velké migraci především mladých rodin do okolí Prahy. Následná vysoká porodnost generace tzv. „Husákových dětí“ vedla k velkému počtu narozených dětí. Lze předpokládat, ţe okolní obce nebudou schopny tuto poptávku uspokojit a budou se ji snaţit zajistit posíláním dětí do škol v jiných obcích / MČ. Vedení MČ Prahy 17 s největší pravděpodobností bude ţádáno o zpřístupnění kapacity zdejších škol pro mimopraţské ţáky.


47

8. Zdravotnictví Obyvatelé MČ Praha 17 mohou díky dobré dopravní dostupnosti vyuţívat zdravotní sluţby v celém hlavním městě. V Hl. m. Praze ke konci roku 2010 poskytovalo ambulantní

péči

7 047

lékařů

a

10 834

zdravotnických

pracovníků

nelékařů

s odbornou způsobilostí (přepočtené počty včetně smluvních). Na 10 tisíc obyvatel Prahy tak připadá v ambulantní péči 56 lékařů, coţ je vysoko nad celorepublikovým průměrem (v ČR 31) (ÚZIS: Zdravotnická ročenka Hl. m. Praha 2010). Ve správním obvodě Praha 17 bylo v roce 2010 evidováno celkem 47,5 lékařů, 14,2 zubních lékařů a 11,1 farmaceutů. (ÚZIS: Zdravotnická ročenka Hl. m. Praha 2010 a Zdravotnictví Hl. m. Prahy 2010). V porovnání s ČR i v porovnání s hlavním městem se jedná o podprůměrný počet lékařů i zubařů.

8.1. Zdravotnická zařízení na území MČ Praha 17 Ve zdravotnických zařízeních v MČ Praha 17 Řepy působí tito lékaři: 

7x praktický lékař pro dospělé



1x oční lékař



8x praktický lékař pro děti a



1x ORL

dorost (1 lékař má zároveň



2x lékaři ortodoncie

specializaci alergolog)



1x lékař ortopedie



1x alergolog



1x psychiatr



1x diabetolog



1x rehabilitační lékař



1x diabetolog, endokrinologie



1x RTG lékař



3x gynekolog



2x plicní lékař



2x chirurg



1x urolog



3x internista



8x stomatolog



2x koţní lékař



2x dětský stomatolog



1x neurolog

1x praktický lékař pro děti a



2x rehabilitační lékař

dorost



1x gynekolog

2x praktický lékař pro dospělé



1x stomatolog

Na území MČ Praha Zličín jsou tito lékaři:  


48

Na území MČ Praha Řepy se nachází ještě tato nelékařská zařízení: 

odběrová laboratoř



zubní laboratoř



2x ordinace klinického



1x ordinace logopeda

psychologa Pohotovost je zajišťována Fakultní nemocnicí v Motole (je zde pohotovost pro děti, pohotovost pro dospělé a zubní dětská pohotovost - kaţdá je zajištěna ve všední dny od 19 do 06 hod., o sobotách, nedělích a svátcích nepřetrţitě). Zubní pohotovost pro dospělé je zajištěna Městskou poliklinikou Praha (Spálená 12), v pracovní dny od 19 do 06 hod, o sobotách, nedělích a svátcích nepřetrţitě). Lékárna s pohotovostní sluţbou je ve Fakultní nemocnici v Motole. V MČ Praha Řepy jsou 3 lékárny.


49

8.2. Porovnání kapacit lékařů s celou ČR Tab. 21: Odhad počtu lékařů na velikost obce lékařů na 10 000 obyvatel v ČR v roce 2010

Praktický lékař

skutečný počet lékařů v MČ Praha 17

přepočtený počet lékařů na velikost obce

23 000

25 000

27 000

obyvatel

obyvatel

obyvatel

5,0

7

11,5

12,5

13,5

2,0

8

4,6

5,0

5,4

Stomatolog

7,0

12

16,1

17,5

18,9

Gynekolog

2,4

3

5,5

6,0

6,5

Ortoped

1,1

1

2,5

2,8

3,0

Rehabilitace

1,0

1

2,3

2,5

2,7

Oční

1,2

1

2,8

3,0

3,2

ORL

0,9

1

2,1

2,3

2,4

Diabetolog

0,4

2

0,9

1,0

1,1

pro dospělé Praktické lékař pro děti

Zdroj: ČSÚ, ÚZIS – Zdravotnická ročenka 2010, přepočet Výzkumy Soukup

Přepočítáme-li vybavenost obce lékaři dle průměru v ČR, zjistíme, ţe v současné době je situace v MČ Praha 17 podprůměrná. V porovnání s celorepublikovým průměrem působí v Řepích podprůměrný počet praktických lékařů pro dospělé i pro děti, nedostatek stomatologů i gynekologů. Je ovšem nutné připomenout, ţe velká část obyvatel jezdí za prací do centra Prahy (či jiných částí). Specializované lékaře (např. stomatolog či gynekolog) tak mohou preferovat v lokalitě svého zaměstnání.


50

9. Sociální služby 9.1. Poskytovatelé sociálních služeb V MČ Praha Řepy zajišťuje sociální sluţby Domov sv. Karla Boromejského. V domově nabízí: a) sociální pobyty – odlehčovací pobytové sluţby s kapacitou 13 míst, sluţba je určena pro seniory a osoby se zdravotním postiţením b) zdravotní zařízení s kapacitou 77 lůţek LDN + 2 lůţka zdravotně sociální c) denní stacionář – který je v provozu ve všední dny od 7:00 do 17:30 Domov nabízí klientům nejen veškerou nezbytnou zdravotní péči, ale také kulturní program. (www.domovrepy.cz) Na území MČ Praha Řepy dále působí Centrum sociálně zdravotních služeb, které nabízí tyto sluţby: a) pečovatelská sluţba (dovoz oběda, pomoc při domácích činnostech apod.) b) domácí

zdravotní

péče

(poskytování

výkonu

zdravotních

sester

a

fyzioterapeutky v domácnosti na základě indikace ošetřujícího lékaře) c) denní centrum pro seniory (celodenní a půldenní pobyty pro seniory, kteří potřebují pomoc druhé osoby, ale není nutná jejich hospitalizace) d) psychologická

poradna

klinického

psychologa

(zabezpečuje

krizovou

intervenci - psychologickou 1. pomoc) e) sociálně logopedická poradna f) sociálně-právní poradenství (http://web.telecom.cz/cszs) Podle Registru poskytovatelů sociálních sluţeb poskytuje CSZS následující sociální sluţby: 

Pečovatelská sluţba (kapacita 250 klientů)



Klub 17 – nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ (kapacita 60 klientů)



Odborné sociální poradenství (kapacita 1 500 klientů)

V přilehlých městských částech se nachází další zdravotně sociální sluţby. Arcidiecézní charita Praha provozuje v MČ Praha 5 Stacionář pro seniory, který mohou vyuţít i lidé z přilehlých MČ apod.


51

9.2. Počet obyvatel vyžadující sociální služby Potřeba sociálních sluţeb je přímo úměrná věku. Na základě údajů Socioklubu (Města, obce a sociální sluţby, 1997) o míře potřebnosti asistence při běţných denních činnostech podle věku se pokusíme odhadnout počet osob ţijících v MČ Praha 17, které potřebují pomoc při sebeobsluze. Tab. 22: Pomoc při sebeobsluze u seniorů

Počet obyvatel věk

MČ Praha 17 (31.12.2011)

% seniorů,

Odhad počtu

kteří potřebují

osob v MČ,

pomoc při

které

sebeobsluze

Závislost (Socioklub 1997)

potřebují pomoc při

(Socioklub

Minimální

Lehká

Střední

Těžká

sebeobsluze

1997)

65-69 let

1 144

3%

34

1,5%

1,5%

0,0%

0,0%

70-74 let

535

7%

37

3,0%

2,0%

2,0%

0,0%

75-79 let

385

11%

42

4,0%

3,0%

3,0%

1,0%

80-84 let

342

16%

55

7,0%

4,0%

4,0%

1,0%

85-89 let

186

27%

50

9,0%

8,0%

8,0%

2,0%

60

80%

48

20,0%

20,0%

20,0%

20,0%

2 652

-

267

101

80

63

23

90+ Celkem osob

Zdroj: ČSÚ, Města, obce a sociální služby. Socioklub 1997, Výzkumy Soukup

Mezi mírou závislosti a potřebou sociálních sluţeb existuje závislost. Přestoţe je na kaţdém člověku, jakou sociální sluţbu zvolí, či zda bude vyuţívat pomoc rodiny, lze zjednodušeně říci, ţe terénní pečovatelská sluţba je vhodná pro osoby s minimální či lehkou závislostí. Naopak osoby s těţkou závislostí jsou často uţivatelé pobytových zařízení.


52

Budoucí vývoj V blízké budoucnosti lze očekávat nárůst počtu seniorů, především ve věkové skupině 65-79 let. Počty osob nad 80 let budou růst aţ po roce 2020. Pouţijeme-li stejný vzorec, lze do budoucna očekávat následující počty seniorů, kteří budou potřebovat pomoc při sebeobsluze. Vzhledem k vysokému nárůstu počtu osob starších 65 let lze očekávat i nárůst počtu osob potřebující pomoc při sebeobsluze. Do roku 2020 bude růst poptávka spíše po terénních a ambulantních službách. Poté lze očekávat zvýšení poptávky i po pobytových zařízeních.

Tab. 23: Odhady počtu seniorů, kteří pravděpodobně budou potřebovat pomoc při sebeobsluze Rok

Počet obyvatel MČ Praha 17 ve věku 65+

Počet osob, které potřebují pomoc při sebeobsluze

Minimální

Závislost Lehká

Střední

Těžká

2011

2 652

267

101

80

63

23

2015

3 142

288

110

88

67

24

2020

4 128

354

137

108

82

27

2026

4 806

445

174

131

109

31

Zdroj: Města, obce a sociální služby. Socioklub 1997, Výzkumy Soukup

Poznámka: Počty ve výše uvedené tabulky jsou pouze orientační a počítají s neměnnou mírou závislosti v budoucích letech.


53

9.3. Potřebnost sociálních služeb pro seniory Na základě údajů z publikace Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR (MPSV, 2012) a věkové struktury obyvatel ČR vypočítáme průměrnou potřebu sociálních sluţeb. Budeme se zabývat kategoriemi Domovy pro seniory a pečovatelskou sluţbou. Bohuţel ostatní sociální sluţby nelze z přehledu MPSV podobně rozklíčovat. Tab. č: 24 Domovy pro seniory v ČR k 31.12.2011 Počet seniorů, kteří potřebují pomoc při sebeobsluze

Počet uživatelů v DPS k 31.12.2011

Podíl osob v DPS na počtu závislých seniorů

180 000

36 523

20%

Zdroj: MPSV, propočet Výzkumy Soukup

Tab. č: 25 Pečovatelská služba v ČR k 31.12.2007 Počet seniorů, kteří potřebují pomoc při sebeobsluze

Počet uživatelů k 31.12.2011

Podíl klientů pečovatelské služby na počtu závislých seniorů

180 000

113 607

60%


Podle údajů MPSV činil v roce 2011 počet uţivatelů domovů pro seniory 36,5 tis. osob. V přepočtu to bylo 20% seniorů, kteří potřebují pomoc při sebeobsluze. Podobný propočet lze provést i s pečovatelskou sluţbou. K 31.12.2011 činil celkový počet klientů vyuţívající pečovatelské sluţby 113,6 tis. osob. Pečovatelskou sluţbu v ČR vyuţívá cca 60 % závislých osob.


54

V současné době ţije v MČ Praha 17 cca 2 500 osob starších 65 let a přibliţně 270 z nich potřebuje nějakou formu pomoci při sebeobsluze. V průměru v ČR vyuţívá pečovatelské sluţby cca 60 % závislých seniorů. To by v případě MČ Praha 17 představovalo zhruba 160 potenciálních klientů. V příštích 15 letech by počet potenciálních zájemců mohl stoupnout na cca 270 osob. Podobně lze provést propočet i na počet moţných klientů domova pro seniory. V současné době by mohlo vyuţívat domov pro seniory cca 50 osob. Za cca 15 let by jejich počet mohl vzrůst o 40 osob. Tab. č: 26 Odhad počtu seniorů na Praze 17, kteří by mohli dané služby využívat Rok

Počet obyvatel MČ Praha 17 ve věku 65+

Počet osob, které potřebují pomoc při sebeobsluze

Odhadu počtu potenciálních klientů domova pro seniory

Odhad počtu potenciálních klientů pečovatelské služby

2011

2 652

267

53

160

2015

3 142

288

58

173

2020

4 128

354

71

212

2026

4 806

445

89

267



55

10. Zpracovatel průzkumu

Společnost

VÝZKUMY

a zpracováním

SOUKUP

marketingových,

se

zabývá

sociologických

návrhem, a

realizací

demografických

výzkumů. Jiţ od samého počátku naší existence jsme si stanovili za základní principy naší práce kvalitu, spolehlivost a spokojenost klientů. Naším cílem je provádět prakticky vyuţitelné výzkumy, nikoliv výzkum pro výzkum. Proto veškeré činnosti koncipujeme tak, aby přinášely zcela konkrétní doporučení pro naše klienty.

Tomáš Soukup


56

Demografická studie. MČ Praha 17. Tomáš Soukup. leden Šmeralova Praha - Bubeneč IČ: TEL:

Recommend Documents