Demografická studie
MČ Praha 17 leden 2013
Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail:
[email protected] www.vyzkumysoukup.cz
Obsah 1.
Resumé – hlavní zjištění........................................................................................................................................... 3
2.
Úvod, metodologie, cíl průzkumu ........................................................................................................................... 5
3.
Obyvatelstvo ............................................................................................................................................................. 7 3.1. Celkový počet obyvatel ..................................................................................................................................... 7 3.1.1. Vývoj počtu obyvatel v letech 2001-2011 ................................................................................................ 8 3.2. Struktura obyvatel ............................................................................................................................................. 9 3.2.1. 3.2.2. 3.3.
Pohlaví a věk obyvatel .............................................................................................................................. 9 Věková struktura obyvatel dle návaznosti veřejných služeb................................................................... 12
Pohyb obyvatel ................................................................................................................................................ 13
3.3.1.
Rozprodej obecních bytů ........................................................................................................................ 14
4.
Socioekonomická situace obyvatel ........................................................................................................................ 15 4.1.1. Vzdělání obyvatel ................................................................................................................................... 15 4.1.2. Ekonomická aktivita obyvatel ................................................................................................................. 16
5.
Bydlení ..................................................................................................................................................................... 17 5.1. Bytová výstavba .............................................................................................................................................. 17 5.2. Bytový fond a standardy bydlení ..................................................................................................................... 18
6.
Prognóza vývoje obyvatelstva ............................................................................................................................... 20 6.1. Parametry prognózy......................................................................................................................................... 21 6.1.1. 6.1.2.
Současná struktura obyvatel ................................................................................................................... 21 Plodnost .................................................................................................................................................. 22
6.1.3.
Úmrtnost ................................................................................................................................................. 24
6.1.4. Migrace ................................................................................................................................................... 24 6.2. Výsledky prognózy .......................................................................................................................................... 28 6.2.1. 6.2.2. 7.
Prognóza počtu obyvatel v jednotlivých věkových skupinách ............................................................... 29 Shrnutí hlavních výsledků prognózy počtu obyvatel .............................................................................. 38
Analýza současného stavu veřejných služeb ........................................................................................................ 39 7.1. Mateřské školy a reflexe budoucího vývoje .................................................................................................... 39 7.2.
Základní školy a reflexe budoucího vývoje ..................................................................................................... 42
7.2.1.
Plánování kapacit ZŠ .............................................................................................................................. 44
8.
Zdravotnictví .......................................................................................................................................................... 48 8.1. Zdravotnická zařízení na území MČ Praha 17 ................................................................................................. 48 8.2. Porovnání kapacit lékařů s celou ČR ............................................................................................................... 50
9.
Sociální služby ........................................................................................................................................................ 51 9.1. Poskytovatelé sociálních služeb ...................................................................................................................... 51 9.2.
Počet obyvatel vyžadující sociální služby ....................................................................................................... 52
9.3.
Potřebnost sociálních služeb pro seniory ......................................................................................................... 54
10.
Zpracovatel průzkumu ...................................................................................................................................... 56
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
2
1.
Resumé – hlavní zjištění
Na základě demografické prognózy a plánování kapacit MŠ a ZŠ se ukázala následující hlavní zjištění: Bydlení a věková struktura obyvatel
Prodej bytů v obecním vlastnictví neměl výrazný vliv na demografickou strukturu obyvatel. Díky prodeji bytů se zvýšil počet vystěhovaných osob o cca 250 osob ročně, coţ představuje cca 1% všech obyvatel. Navíc věková struktura vystěhovaných a přistěhovaných byla obdobná.
Děti a školství
Ve srovnání s ostatními MČ, Hl. městem Prahou i ČR je v MČ Praha 17 výrazně niţší porodnost. Je to způsobenou nízkou úhrnnou plodností. V roce 2010 připadá v Řepích 1,3 dítěte na jednu ţenu ve věku 15-49 let. V Praze to je 1,45 a v celé ČR 1,49. Nízká úhrnná plodnost je způsobena jak věkovou strukturou zde ţijících ţen (podprůměrný počet ţen ve věku 25-35 let) tak i skutečností, ţe panelové domy pro řadu lidí představují startovní bydlení.
Přes podprůměrnou úhrnnou plodnost se od roku 2007 zvyšuje počet narozených dětí. To bude mít dopad na poptávku po MŠ a ZŠ.
Stávající kapacita MŠ by do budoucna měla být dostačující. Bude ovšem nutné zrušit přijímání dětí z jiných MČ či obcí.
Stávající kapacita ZŠ bude do budoucna dostačující. Pokud bude 1. stupeň navštěvovat jako doposud 80 % zde bydlících dětí a druhý stupeň 67 % dětí, zůstane v ZŠ rezerva cca 500 míst. Pokud by místní ZŠ navštěvovaly všechny zde ţijící děti, bude poptávka a nabídka po ZŠ vyrovnaná.
Do budoucna lze očekávat ţádosti okolních MČ a obcí ze Středočeského kraje o umoţnění školní docházky jejich dětem. Vzhledem k masivní výstavbě na počátku 21. století se za Prahu přestěhovalo velké mnoţství mladých lidí. Ti následně zakládali rodiny. V těchto obcích často neexistují dostatečné kapacity škol pro všechny zde ţijící děti.
Sociální služby
Podíl seniorů bydlících v Praze 17 je ve srovnání s Hl. městem Prahou i celou ČR podprůměrný. Do budoucna lze ovšem očekávat výraznou změnu. V Řepích bydlí nadprůměrný počet osob ve věku 50-60 let, kteří se přistěhovali v 80. Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
3
letech 20. století do nového sídliště. Za 15 let se tak počet seniorů starších 65 let zdvojnásobí.
Počet seniorů starších 80 let bude aţ do roku 2020 stagnovat. Poté lze očekávat výrazný nárůst. Na konci sledovaného období jich bude v Řepích podle prognózy ţít o cca 15% více neţ v roce 2011. Sledovaná prognóza končí v roce 2026. Pokud bychom se ovšem podívali dále do budoucna, lze očekávat, ţe v roce 2035 bude ţít v Řepích více neţ 1 300 seniorů starších 80 let, tedy 2,5x více neţ v roce 2011.
Je pozitivní, ţe MČ Praha 17 myslí i na preventivní sociální sluţby a kromě pečovatelské sluţby provozuje nízkoprahové zařízení pro mládeţ a odborné sociální poradenství.
Poptávka po pečovatelské sluţbě a pobytových zařízeních se v příštích 15 letech zvýší o 67%
Zdravotnictví
Obyvatelé MČ Praha 17 mají zajištěnou dostupnou zdravotní péči v rámci Hl. m. Prahy.
V porovnání s počtem lékařů v celé ČR působí v Řepích podprůměrný počet lékařů. V Řepích je podprůměrný počet praktických lékařů pro dospělé, pediatrů, stomatologů i gynekologů.
Poznámka: Výše uvedené body nejsou seřazeny podle významnosti.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
4
2.
Úvod, metodologie, cíl průzkumu
Zdroje dat Sociodemografická studie čerpá z více datových zdrojů. Primárním zdrojem dat o obyvatelstvu jsou statistiky vedené Českým statistickým úřadem, a to jak statistiky přirozené měny, tak předběţné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů, které proběhlo na území České republiky v roce 2011. Informace o situace v MČ doplňujeme také údaji poskytnutými správním odborem MČ Praha Řepy. Ve studii dále čerpáme data z MŠMT, statistik ZŠ a MŠ a webových stránek MČ Praha Řepy.
Poznámka: Data o obyvatelstvu, kterými disponuje ČSÚ, se týkají osob přihlášených k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Tyto údaje korigujeme výsledky ze Sčítání lidí, domů a bytů 2011. SLDB 2011 zjišťovalo jak nahlášené trvalé bydliště, tak i místo obvyklého pobytu (tedy fakticky bydlící v obci).
Metody Zpracování sociodemografické analýzy MČ Praha Řepy vychází z demografické metodologie v kombinaci s metodami socioekonomické statistiky. Sociodemografická analýza vyuţívá k charakteristice MČ Praha
Řepy následující
přístupy:
Struktury obyvatelstva – Ze sociodemografického hlediska patří mezi nejdůleţitější znaky pohlaví a věk, dále také rodinný stav, vzdělání a socioekonomický status. Tyto charakteristiky významně ovlivňují výsledné (nejen)
demografické
chování
obyvatel,
proto
je
zkoumání
struktury
obyvatelstva jedním s ústředních témat analýzy.
Demografické procesy – Jednotlivé ţivotní události jako narození, úmrtí, sňatek, rozvod, ovdovění, migrace aj. jsou pro účely kvantitativních analýz sledovány jako hromadné jevy. Z hlediska minulého a budoucího vývoje
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
5
obyvatelstva v městské části jsou klíčovými procesy porodnost, úmrtnost a migrace.
Ve studii je věnována pozornost také údajům charakterizujícím bydlení, školství a sociální oblast v MČ Praha Řepy, neboť právě na ně klade budoucí vývoj specifické poţadavky.
Prognóza budoucího vývoje populace MČ Praha Řepy vyuţívá tzv. kohortněkomponentní metodu. Tento přístup je zaloţen na segmentaci populace do dílčích věkových skupin, které jsou vystaveny rozdílnému působení demografických procesů (porodnosti, úmrtnosti a migrace). Spočívá v posunu ţijících mezi věkovými skupinami, tedy v převodu počtu ţijících osob v dokončeném věku x na počet ţijících v dokončeném věku x+1 po 1 roce prognózy.
Parametry modelu kohortně-komponentní metody představují věkově specifické míry plodnosti, koeficienty přeţití vypočítané z podrobných úmrtnostních tabulek odděleně pro muţe a ţeny, migrační saldo po jednotkách věku odděleně podle pohlaví a ukazatel feminity vyjadřující poměr narozených dívek ku celkovému počtu narozených dětí.
Prognóza byla zpracována odděleně pro muže a ženy po jednotkách věku s výchozí věkovou strukturou k 30. 6. 2011 a s horizontem prognózy
do
roku
2026.
Delší
časové
období
v případě
obce
nepovažujeme za relevantní.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
6
3.
Obyvatelstvo
3.1. Celkový počet obyvatel
K 31.12 2011 ţilo na území MČ Praha 17 celkem 24 973 obyvatel. Tento početní údaj,
pocházející
z Českého
statistického
úřadu,
zahrnuje
jak
osoby
hlášené
k trvalému pobytu, tak také cizince s povolením k dlouhodobému pobytu. Ze Sčítání lidu, bytů a domů z roku 2011 vyplývá, ţe v Řepích skutečně bydlí 24 235 obyvatel, tedy o 613 osob méně (2 %), neţ zde má hlášené trvalé bydliště. Tab. 1: Celkový počet obyvatel MČ Praha - Řepy dle jednotlivých zdrojů Zdroj dat SLDB 2011, březen 2011 ČSÚ 31.12.2011
Celkový počet žijících obyvatel
z toho s hlášeným bydlištěm
24 235
24 848
24 357
24 973
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011, vlastní výpočet Pozn. Tučně zvýrazněné údaje představují skutečný stav dle statistiky. Údaje kurzívou představují dopočet na základě údajů SLDB
Poznámka: Vzhledem ke skutečnosti, ţe MČ Praha 17 je financována na základě statistiky ČSÚ, budeme
v dalších
analýzách
vycházet
především
z dat
ČSÚ
o
obyvatelích
s nahlášeným trvalým / dlouhodobým pobytem.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
7
3.1.1. Vývoj počtu obyvatel v letech 2001-2011
Celkový počet obyvatel vzrostl mezi roky 2001 a 2011 o 1 910 jedinců (8 %). Nejvýraznější nárůst pozorujeme mezi lety 2004 aţ 2007, tedy v době výstavby nových bytových komplexů (viz kap. 5.1). Vzhledem ke skutečnosti, ţe jiţ další bytová výstavba není plánovaná (z důvodu neexistence volných pozemků), budoucí počet obyvatel bude spíše stagnovat. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel s hlášeným trvalým pobytem Vývoj počtu obyvatel s hlášeným trvalým pobytem 30000 24 973 25000
23 463 23 063
23 828 24 391
23 318
24 545
25 150 25 365 25 522 24 851
20000
15000 Registrovaný počet obyvatel 10000
5000 2001
2002
2003
2004
2005
Graf. č: 2
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: ČSÚ
* poznámka: Údaje z roku 2011 a 2010 jsou upraveny dle výsledků SLDB 2011
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
8
3.2. Struktura obyvatel 3.2.1. Pohlaví a věk obyvatel Počet mužů a žen je mezi obyvateli MČ Praha 17 vyrovnaný. Muţi tvoří 48,5 % obyvatel městské části. Ţeny v populaci obvykle tvoří většinu, především kvůli delší naději doţití. Graf 2: Věková struktura obyvatel MČ Praha 17 a Hl. m. Praha, k 31.12.2011
Zdroj: ČSÚ
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
9
Věková a pohlavní struktura obyvatelstva MČ Prahy 17 má v porovnání s věkovou strukturou obyvatel Hlavního města Prahy tři základní odlišnosti (graf 2):
Počet seniorů starších 65 let je v Řepích výrazně menší neţ v celé Praze. Nicméně lze očekávat, ţe obyvatelé, kteří se do Řep přistěhovali v 80. letech 20. století, brzy vstoupí do důchodového věku.
Naopak nadprůměrný počet obyvatel Řep je ve věku 45 – 60 let.
Stejně tak ţije v Řepích nadprůměrný počet mladistvých mezi 15 – 25 lety. Většinou se jedná o děti rodičů, kteří se do Řep přistěhovali v 80. letech 20. století.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
10
Jak vyplývá z následující tabulky, MČ Praha 17 má v porovnání s hlavním městem i celou Českou republikou nižší podíl seniorů starších 65 let a vyšší podíl obyvatel v produktivním věku. Ve srovnání s Prahou i celou Českou republikou je tak populace Řep mladší. Na 100 dětí do 15 let zde připadá pouze 81 seniorů starších 65 let, zatímco celorepublikově a především pak v rámci celé Prahy tento poměr jiţ výrazně přesahuje 100. Jak ovšem vyplývá z demografické prognózy (kap. 6), populace Řep výrazně zestárne. V roce 2026 lze očekávat, ţe na 100 dětí do 15 let připadne 123 seniorů. Tab. 2: Srovnání věkového složení obyvatelstva, 2011 Obyvatelstvo ve věku Region
Index stáří
0 - 14
15 – 64
65 a více
24 973
13%
76%
11%
80,9
213 508
1 241 664
13%
70%
17%
129,7
1 701 436
10 505 445
15%
69%
16%
110,4
0 – 14
15 – 64
65 a více
MČ Praha 17
3 280
19 041
2 652
Hl. m. Praha
164 659
863 497
1 541 241
7 262 768
ČR
% obyvatel ve věku Celkem
Zdroj: ČSÚ, stav k 31.12.2011
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
11
3.2.2. Věková struktura obyvatel dle návaznosti veřejných služeb
Pro účely komunitního plánování jsme rozdělili obyvatele nikoli do 5letých věkových skupin, ale do skupin dle návaznosti veřejných sluţeb. Toto rozdělení je uţitečné zejména pro plánování dalšího rozvoje obce. Z tabulky 3 je patrné, ţe ve věku do 2 let ţije v Řepích 775 dětí. Ve věku 3 – 5 let (mateřská škola) činí počet dětí 683. Dětí školou povinných je 1 787, přičemţ dětí ve věku docházky na 1. stupeň ZŠ je téměř 1 024 dětí a na 2. stupeň ZŠ, případně dojíţdějících na víceletá gymnázia do jiných částí Prahy, je 763 dětí. Seniorů nad 65 let v MČ Praha 17 ţije 2 492, z toho je více neţ 550 obyvatel starší 80 let. Tab. 3: Věkové složení obyvatelstva MČ Praha 17 dle návazných služeb, 2011 Veřejná služba
Věková skupina 0-2
Počet obyvatel – trvale hlášení a s dlouhodobým pobytem 775
3-5
mateřská škola 1. stupeň ZŠ, dále zájmové aktivity a krouţky pro mladší ţáky 2. stupeň ZŠ, víceletá gymnázia, dále zájmové aktivity a krouţky pro mládeţ
6-10 11-14
683 1 024 763
15-25
SŠ, VŠ
3 651
26-40
mateřská centra, návrat do práce
6 393
41-64
9 059
65-79
pečovatelská sluţba
80+
intenzivní soc. sluţby pro seniory
1 936 556
Zdroj: ČSÚ, střední stav k 2011(červen)
Statistická poznámka: Vzhledem k potřebě plánování kapacit ZŠ a MŠ počítáme s tzv. středním stavem obyvatel, tedy k polovině roku. Uvedený věk tedy prakticky představuje dosáhnutí dané věkové hranice na začátku školního roku.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
12
3.3. Pohyb obyvatel Dle ČSÚ přibylo od konce roku 2001 do konce roku 2011 v obci 1 910 obyvatel. Nárůst počtu obyvatel ovlivnilo nejvýrazněji stěhování. Přírůstek stěhováním započal díky bytové výstavbě okolo roku 2002 a vrcholí v roce 2007, kdy se stěhují obyvatelé areálu Bílý beránek. Poté je počet přistěhovaných a vystěhovaných víceméně vyrovnaný. Ve srovnání s jinými MČ je migrace v Řepích průměrná, ročně změní bydliště cca 5% obyvatel. Stejně jako v celé ČR se od roku 2005 zvyšuje porodnost. Rodí matky narozené v 70. letech 20. století. Ovšem ve srovnání se zbytkem ČR je úhrnná míra plodnosti v Řepích výrazně podprůměrná (1,3 dítěte na 1 matku v roce 2010, v celé ČR 1,49).
stav 31.12.
celkový přírůstek
přírůstek stěhování m
vystěhova lí
přistěhova lí
zemřelí
narození
rozvody
sňatky
období
Tab. 4: Pohyb obyvatel MČ Praha 17, 2001-2011
2001
117
95
159
143
629
822
-193
-177
23 063
2002
129
99
201
158
1 074
862
212
255
23 318
2003
114
127
201
136
848
768
80
145
23 463
2004
113
92
201
134
1 015
717
298
365
23 828
2005
118
97
225
132
1 353
883
470
563
24 391
2006
141
87
231
139
1 169
1 107
62
154
24 545
2007
148
81
269
113
1 560
1 111
449
605
25 150
2008
120
66
277
148
1 209
1 123
86
215
25 365
2009
105
41
254
152
1 173
1 118
55
157
25 522
2010
131
68
281
158
1 151
1 254
-103
20
25 542
2011
98
85
270
148
1 003
1 003
0
122
24 973
Pozn.: Počet obyvatel k 31. 12. 2011 byl navázán na výsledky SLDB 2011. Zdroj: ČSÚ
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
13
3.3.1. Rozprodej obecních bytů V roce 2006 započal rozprodej obecních bytů. Zatímco na začátku roku 2006 vlastnila MČ 3 316 bytů, ke konci roku 2012 jich bylo 986. Za šest let se tak rozprodalo více neţ 2300 bytů. To znamená, ţe cca ¼ bytového fondu na území MČ Praha 17 změnila majitele. Jednou z otázek v zadání bylo, jak se v závislosti na rozprodej bytů změnila struktura obyvatel Řep z pohledu věku a pohlaví. Rozprodej obecních bytů se projevil ve statistice migrace. Zatímco do roku 2005 se počet vystěhovalých pohyboval na úrovni 800 osob, od roku 2006 dosahuje hodnot 1 100 – 1 200 osob. Tyto byty se s jistým zpoţděním znovu obsadily. Počet přistěhovalých víceméně odpovídá počtu vystěhovalých. Vzhledem ke skutečnosti, ţe poslední rozsáhlejší bytová výstavba proběhla v roce 2006, jedná se o obměnu obyvatel ve stávající zástavbě. Rozprodej obecních měl na demografickou strukturu obyvatel minimální vliv a to ze dvou důvodů: 1) Věková struktura vystěhovalých a přistěhovalých byla obdobná. Je to logické. Zájem stěhovat se mají buď svobodní (studenti), mladé páry či rodiny s mladými dětmi. 2) Rozprodej obecních bytů ovlivnil migraci v úrovni cca 250 osob ročně. To představuje 1% obyvatel Řep. Objem migrace z důvodu prodeje obecních bytů je minimální.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
14
4.
Socioekonomická situace obyvatel
4.1.1. Vzdělání obyvatel
MČ Praha 17 je obcí s vysokou vzdělanostní úrovní. Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je zde 23 %, coţ je vyšší neţ v celé ČR. Na druhou stranu, ve srovnání s Hl. městem Prahou je podíl vysokoškoláků niţší. Niţší podíl vysokoškoláků neţ je průměr pro celou Prahu je ovlivněn dvěma aspekty. Zaprvé, vysokoškoláci preferují bydlení spíše mimo panelová sídliště. Zadruhé, v Řepích ţije nadprůměrný počet osob ve věku 45-65 let. V této věkové skupině je obvykle podíl vysokoškoláků niţší neţ ve věkové skupině 25-45 let. Tab. 5: Nejvyšší dosažené vzdělání, obyvatelé starší 15 let, 2011 Vzdělání
MČ Praha 17
bez vzdělání
Hl. město Praha
ČR
0%
0%
1%
základní vč. neukončeného
12%
11%
19%
střední vč. vyučení (bez maturity)
24%
23%
35%
41%
39%
33%
23%
26%
13%
úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské
Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (finální výsledky)
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
15
4.1.2. Ekonomická aktivita obyvatel Při SLBD v březnu 2011 bylo v MČ Praha 17 evidováno 13 535 ekonomicky aktivních obyvatel, coţ představuje
55 % všech obyvatel1. Z toho bylo
12 589 osob
zaměstnaných a 946 nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti činila 7,0 %, coţ je srovnatelné s celou Prahou a hluboko pod celorepublikovým průměrem (ČR 9,8 %). Tab. 6: Ekonomická aktivita obyvatel MČ Praha 17, Hl. m. Prahy a České
MČ Praha Řepy Hl. M. Praha ČR
Míra nezaměstnanosti
Míra ekonomické aktivity
nezaměstnaní
Ekonomicky neaktivní
z toho
zaměstnaní
Ekonomicky aktivní
Počet obyvatel dle SLDB
Region
republiky, březen 2011
24 235
13 535
12 589
946
10 700
55,6%
7,0%
1 272 690
623 034
580 275
42 759
503 153
49,0%
6,9%
10 562 214
5 172 737
4 666 233
506 504
4 718 866
49,0%
9,8%
Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 2011
Poznámka: Údaje ze SLDB 2011 za Prahu, potaţmo Řepy, se rozcházejí s ostatními statistikami MPSV a ČSÚ. Zatímco podle SLDB 2011 je v Praze 6-7% nezaměstnanost, podle statistik MPSV „pouze“ 4%, stejně tak i podle Výběrového šetření pracovních sil (ČSÚ). Je to způsobenou rozdílnou metodikou měření nezaměstnanosti.
1
Míra ekonomické aktivity je vyšší neţ v ČR především velkým podílem osob v produktivním věku a malým počtem dětí a seniorů starších 65 let. Do budoucna lze očekávat výrazné zestárnutí populace Řep.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
16
5.
Bydlení
5.1. Bytová výstavba
V letech 2001-2011 bylo v MČ Praha 17 vystavěno celkem 921 bytů, coţ činí cca 10% bytového fondu sečteného v SLDB 2011. Bytová výstavba probíhala prakticky pouze v letech 2002-2006. Poté z důvodu nedostatku
volných
pozemků
prakticky
ustala.
Celkově
převaţují
nové
byty
v bytových domech (87%) Tab. 7: Bytová výstavba v MČ Praha 17 v letech 2001-2011 Rok
Dokončené byty celkem
V bytových domech
V rodinných domech
bytová výstavba - přehled
2001
1
0
1
2002
86
25
60 nástavba na panelové domy
2003
37
33
0 nástavba na panelové domy nástavba na panelové domy řadové RD Fialka, Bytový dům
370
338
31 Ţalanského (vedle Penny), Bytový dům Karlovarská, Bytový dům
2004
Slánská (Triangl) 150
143
7
260
256
4
2007
6
2
2
2008
4
0
1
2009
0
0
0
2010
2
0
2
2011
5
5
0
2005 2006
Obytný areál Bělohorské zahrady – Čistovická Obytný areál Bílý Beránek – Skuteckého, Zrzavého
Zdroj: ČSÚ, MČ Praha 17
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
17
5.2. Bytový fond a standardy bydlení Podle výsledků SLBD bylo v březnu 2011 v MČ Praha 17 sečteno 1 194 domů, z toho 1 127 domů trvale obydlených a 67 domů neobydlených. Podíl rodinných domů dosahuje 62 %, bytové domy tvoří více neţ 1/3. Ve srovnání s Hlavním městem Prahou je v Řepích podíl bytových a rodinných domů obdobný. Tab. 8a: Domy podle obydlenosti a druhu domu, MČ Praha 17 a Hl. m. Praha, 2011 Domy celkem
Obydlené
Neobydlené
Z obydlených podle druhu domu (v %) Rodinné domy
Bytové domy
MČ Praha 17
1 194
1 127
67
62%
38%
Hl. m. Praha
99 949
92 927
7 022
64%
36%
Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (finální výsledky)
Jak je patrné z tabulky 8b, většina bytového fondu pochází z 80 let 20. století, kdy bylo postaveno 234 bytových domů. Tab. 8b: Domy podle období výstavby či rekonstrukce domu Domy celkem
Rodinné
Bytové
1919 a dříve
37
32
5
1920 - 1970
333
305
28
1971 - 1980
105
68
34
1981 - 1990
295
53
234
1991 - 2000
202
126
69
2001 - 2011
102
67
25
Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (finální výsledky)
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
18
V SLDB 2011 bylo sečteno celkem 9 958 obydlených bytů. Výrazně převaţuje nájemní bydlení (48% bytů). Částečně je toto číslo způsobeno vysokým počtem bytů v obecním vlastnictví. Při celkovém počtu 24 235 obyvatel MČ Prahy 17 v březnu 2011 připadá na jeden obydlený byt v průměru 2,4 osob. Průměrná bytová domácnost je tak srovnatelná s Hl. m. Prahou. Tab. 9: Obydlené byty a právní důvod užívání bytu, MČ Praha 17 a Hl. m. Praha, 2011 z toho právní důvod užívaní bytu (v %) Obydlené byty celkem
ve vlastním domě
v osobním vlastnictví
nájemní
družstevní
MČ Praha 17
9 958
8%
35%
48%
9%
Hl. m. Praha
542 168
13%
33%
39%
15%
Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (finální výsledky)
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
19
6.
Prognóza vývoje obyvatelstva
Prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatel představuje nezbytné podklady pro plánování dostupnosti veřejných sluţeb, a to především v oblasti školství, zdravotnictví, dopravy a sociálních sluţeb. Budoucí vývoj počtu a struktury obyvatelstva v zásadě závisí na čtyřech faktorech: -
současné struktuře obyvatel podle věku a pohlaví
-
porodnosti
-
úmrtnosti
-
migraci
Zvláště migrace je na lokální úrovni velmi významná, ale obtíţně predikovatelná proměnná. Z tohoto důvodu následující prognostické modely zahrnují rozvojové plány obce v oblasti výstavby konzultované se zadavatelem prognózy.
Statistické upozornění: Je třeba upozornit, ţe prognóza je platná pouze za podmínky, ţe nastanou předpokládané trendy popsané níţe. Z tohoto důvodu počítáme s variantními řešeními zohledňující různé modely budoucí výstavby na území obce, jak z hlediska počtu nových bytů, tak z hlediska časování jejich výstavby .
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
20
6.1. Parametry prognózy 6.1.1. Současná struktura obyvatel Prognóza vychází ze struktury obyvatel podle pohlaví a jednotek věku k 31. 6. 2011 evidované Českým statistickým úřadem. Prognóza tak pracuje s obyvatelstvem, které má trvalý či dlouhodobý pobyt na území MČ Praha 17 (tedy včetně cizinců). Počet obyvatel s hlášeným trvalým bydlištěm či dlouhodobým pobytem je o cca 3% vyšší neţ počet zde skutečně ţijících obyvatel. Tento rozdíl se ale prakticky neliší podle věku obyvatel. Vzhledem ke skutečnosti, ţe MČ Praha 17 je financována za základě počtu obyvatel s hlášeným trvalým /dlouhodobým pobytem, budeme budoucí vývoj prognózovat na základě hlášených obyvatel.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
21
6.1.2. Plodnost Budoucí úroveň plodnosti vyjádřená úhrnnou plodností a plodnost ţen v závislosti na jejich věku (tj. míry plodnosti podle věku) jsou základním parametrem vstupujícím do prognostických výpočtů. V posledních několika letech jsme svědky zvyšování úrovně plodnosti a nárůstu počtu narozených dětí. Je to způsobeno především tím, ţe ţeny, které posunuly rození dětí do vyššího věku, začaly zakládat rodiny a postupně realizují také plodnost vyššího pořadí a rodí se jim tak především druhé, v omezené míře však také třetí a další děti. V současné době je průměrný věk matek při porodu 29,7 let v ČR a 31,8 let v Praze, u prvorodiček 27,8 let v ČR a 30,5 v Praze (ČSÚ). Situace v MČ Praha 17 I v MČ Praha 17 jsme svědky nárůstu počtu narozených dětí. Přesto úhrnná plodnost činí 1,3 dítěte na matku. Jedná se o výrazně podprůměrnou plodnost jak ve srovnání s celou ČR (1,49 dětí) tak ve srovnání Hl. m. Prahou (1,45 dětí). Nízká úhrnná plodnost je způsobena souběhem několika aspektů: 1) V Řepích ţije nadprůměrný počet ţen ve věku 15-25 let a zároveň 40-49 let. Tyto ţeny se sice započítávají do míry plodnosti, ale ve skutečnosti rodí podprůměrně. Naopak nejvíce rodí ţeny ve věku 30-35 let, kterých ale ţije v Řepích podprůměrně. 2) Bydlení v panelových domech představuje pro část obyvatel tzv. startovní byty. Mezitím si pořizují bydlení na kraji Prahy či za Prahou. Rodinu pak často zakládají aţ v novém bydlení. Této skutečnosti odpovídá i vysoký podíl nájemních bytů.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
22
Graf 3: Míry plodnosti podle věku, MČ Praha 17 v porovnání s Hl. m. Prahou a ČR, 2010
Pro prognózu budoucího vývoje plodnosti v MČ Praha 17 pouţíváme výchozí profil plodnosti v Hl. m. Praze upravenou o niţší plodnost ţen ve věku 35-39 let. Předpokládáme, ţe úroveň úhrnné plodnosti bude v příštích letech stagnovat či pozvolna růst. Nízká varianta prognózy počítá se stagnující úhrnnou plodností. Střední varianta prognózy počítá s nárůstem plodnosti na 1,44 dětí na 1 matku v roce 2025 a vysoká varianta na 1,58 dětí. Předpokládáme také, ţe se nadále bude mírně zvyšovat věk matek při narození dítěte, ovšem výrazně pomaleji neţ na přelomu 90. let 22. století a nového tisíciletí. Tab. 10: Předpokládaný vývoj úhrnné plodnosti, MČ Praha 17 rok
Střední varianta
Nízká varianta
Vysoká varianta
2010
1,30
1,30
1,30
2015
1,34
1,30
1,38
2020
1,39
1,30
1,48
2025
1,44
1,30
1,58
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
23
6.1.3. Úmrtnost Pro odhad úmrtnosti vycházíme z podrobných úmrtnostních tabulek pro muţe a ţeny za období 2010-2011 vypočítaných pro Hlavní město Prahu. Tab. 11: Střední délka života při narození, Hl. m. Praha v roce 2010-2011 rok
muži
2010-11
ženy 76,5
81,7
Zdroj: ČSÚ
6.1.4. Migrace Nejdůleţitější, ale současně také nejproblematičtější je odhad budoucí migrace. Migraci v zásadě ovlivňují dva zdroje. Prvním zdrojem je bytová výstavba. V MČ Praha 17 proběhla poslední větší výstavba mezi roky 2002 – 2006. Díky těmto novým bytům se do Řep přistěhovalo cca 1 500 osob (saldo migrace). Podle slov zástupců obce není další bytová výstavba plánovaná a to z důvodu neexistence vhodných volných pozemků. Druhým zdrojem migrace je prodej bytů a stěhování v rámci stávající zástavby. Kaţdý rok se vystěhovalo a přistěhovalo cca 800-1 000 osob. Tato migrace byla posílena rozprodejem obecních bytů. Zatímco na počátku roku 2006 spravovala MČ 3 316 obecních bytů, ke konci roku 2012 jich bylo jiţ pouze 986. U této migrace se mírně liší věková struktura vystěhovalých a přistěhovalých. Častěji se vystěhovávají lidé ve věku 40-60 let spolu s dětmi. Ti obvykle odchází do rodinných domů na kraji Prahy. Naopak se do MČ Praha 17 stěhují lidé ve věku 20-29 let kvůli startovním bytům.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
24
Tab. 12: Migrace a její zdroje
období
migrační
bytová
saldo
výstavba
přistěhovalí
vystěhovalí
Zdroj migrace
2001
629
822
-193
1
2002
1 074
862
212
86
nástavba na panelové domy
2003
848
768
80
37
nástavba na panelové domy nástavba na panelové domy řadové RD Fialka, Bytový dům
2004
1 015
717
298
370
Ţalanského (vedle Penny), Bytový dům Karlovarská, Bytový dům Slánská (Triangl)
2005
1 353
883
470
150
Obytný areál Bělohorské zahrady – Čistovická Obytný areál Bílý Beránek –
2006
1 169
1 107
62
260
Skuteckého, Zrzavého začátek prodeje obecních bytů
2007
1 560
1 111
449
6
2008
1 209
1 123
86
4
2009
1 173
1 118
55
0
2010
1 151
1 254
-103
2
2011
1 003
1 003
0
5
Zdroj: ČSÚ, ÚMČ Praha 17
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
25
Vzhledem k této situaci byly vytvořeny 3 prognostické modely, které ilustrují předpokládaný vývoj počtu a struktury obyvatel v závislosti na různé úrovni migrace. 1) Střední varianta prognózy počítá, ţe se jiţ ţádné nové byty v Praze 17 nepostaví. Zároveň předpokládáme, ţe zájem o bydlení v Řepích zůstane obdobný jako v posledních 10 letech. V této variantě pak počítáme se saldem migrace 50 osob ročně2. 2) Nízká varianta prognózy počítá, ţe poklesne zájem o bydlení v Praze 17. Lidé budou preferovat bydlení v rodinných domech a mimo panelová sídliště. Dlouhodobě se vystěhuje více lidí neţ se jich přistěhuje. Celkově tato varianta počítá se záporným saldem migrace -100 osob ročně. 3) Vysoká varianta prognózy počítá, ţe vzroste zájem o bydlení v MČ Praha 17. Poptávka po bydlení způsobí přístavbu dalších pater na jiţ existujících domech. Celkově tak tato varianta počítá s kladným saldem migrace 150 osob ročně. Vzhledem k mírně odlišné věkové struktuře přistěhovaných a vystěhovaných u všech variant počítáme, ţe se přistěhuje a vystěhuje dalších 900 osob ročně.
2
Kladné saldo migrace je způsobené obsazováním bytů po zemřelých občanech.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
26
Graf 4: Přírůstek stěhováním pozorovaný v letech 2002-2011 a prognózovaný podle 3 uvažovaných variant skutečný přírůstek migrací
nízká varianta
střední varianta
vysoká varianta
600 500
Přírůstek stěhováním
400 300 200 100 0
2026
2025
2024
2023
2022
2021
2020
2019
2018
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
-200
2001
-100
-300
Odhad budoucího přírůstku obyvatel díky migraci se pohybuje mezi -1 500 aţ + 2 250 osobami do roku 2026.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
27
6.2. Výsledky prognózy Na základě výše uvedených parametrů byl proveden modelový výpočet vývoje počtu a struktury obyvatel MČ Praha 17. Pokud se naplní výše uvedené předpoklady, lze očekávat, ţe celkový počet obyvatel MČ Praha 17 se v příštích 15 letech bude pohybovat mezi 23-27 tis. osob. Graf 5: Vývoj počtu obyvatel MČ Praha 17 dle 3 prognostických modelů
30 000
Počet obyvatel
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
nízká varianta
střední varianta
vysoká varianta
reálný stav
20 09 20 10 20 11 20 12 20 13 20 14 20 15 20 16 20 17 20 18 20 19 20 20 20 21 20 22 20 23 20 24 20 25 20 26
0
Popis modelů: Nízká varianta – počítá se stejnou mírou porodnosti jako v roce 2010 (1,3 dítěte na ţenu) a zároveň předpokládá, ţe bydlení v MČ Praha 17 ztratí na atraktivitě (saldo migrace bude -100 osob ročně). Střední varianta – počítá s mírně rostoucí mírou porodnosti (1,45 dětí na ţenu v roce 2026) a zároveň předpokládá stagnující zájem o bydlení na Praze 17 (saldo migrace bude 50 osob ročně). Vysoká varianta – počítá s rostoucí mírou porodnosti (1,6 dětí na ţenu v roce 2026) a zároveň předpokládá vysoký zájem o bydlení v Řepích (saldo migrace bude 150 osob ročně). Zdůvodnění parametrů prognózy naleznete v předchozí kapitole.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
28
6.2.1. Prognóza počtu obyvatel v jednotlivých věkových skupinách
Pokud se splní podmínky definované v předchozí kapitole, lze do roku 2026 očekávat následující zásadní demografické změny. Počet dětí ve věku 0-2 roky do roku 2015 mírně poroste. Poté lze očekávat stagnaci a od roku 2020 výrazný pokles. Počet narozených dětí bude do značné míry záviset na úhrnné plodnosti (která je v Řepích výrazně podprůměrná i ve srovnání s Hl. městem Prahou3). Druhým aspektem ovlivňující porodnost a tím pádem i počet obyvatel ve věku 0-2 roky je migrace. Případný pokles zájmu o bydlení v Řepích se nejvíce projeví u věkové skupiny 25-35 let, tedy potencionálních rodiček. Graf 6: Vývoj počtu dětí ve věku 0-2 roky podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel - 0-2 let 1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 nízká varianta
100
střední varianta
vysoká varianta
0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026
3
V roce 2010 dosáhla úhrnná plodnost v MČ Praha 17 1,3 dětí na 1 matku. V celé Praze to bylo 1,45 dětí a např. ve Středočeském kraji 1,62 dětí na matku.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
29
Počet dětí ve věku 3-5 let, tj. potenciálních ţáků mateřských škol, aţ do roku 2017. Zatímco v roce 2011 ţilo v Řepích necelých 700 dětí ve věku 3-5 let, v roce 2017 to bude cca 850. Po roce 2017 lze očekávat stagnaci počtu dětí aţ mírný pokles. V případě přetrvávající nízké porodnosti a odstěhovávání z MČ Praha 17 lze po roce 2017 očekávat výrazný pokles počtu předškolních dětí. Graf 7: Vývoj počtu dětí ve věku 3-5 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 3-5 let 1 000 900 800 700 600 500 400 300 200
nízká varianta
střední varianta
vysoká varianta
100 0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
30
Počet dětí ve věku prvního stupně základní školní docházky postupně poroste aţ do roku 2021. Za 8 let se počet dětí ve věku 6-10 let zvýší o cca 300. Tento nárůst je způsoben porodností z let 2006-2010, kdy rodily tzv. Husákovy děti. Ze základní školy budou postupně odcházet děti z početně slabších ročníků a do prvních tříd budou naopak nastupovat děti z početně silnějších ročníků posledních let. Graf 8: Vývoj počtu dětí ve věku 6-10 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 6 - 10 let 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 nízká varianta
střední varianta
vysoká varianta
200 0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
31
Počet dětí ve věku druhého stupně ZŠ bude v první polovině sledovaného období spíše stagnovat. Nárůst lze očekávat aţ po roce 2018.
Graf 9: Vývoj počtu obyvatel 11-14 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 11-14 let 1 400
1 200
1 000
800
600
400
200
nízká varianta
střední varianta
vysoká varianta
0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
32
Budoucí vývoj počtu obyvatel ve věku od 15 let do 25 let v horizontu příštích 15 let výrazně klesne. Je to způsobeno stárnutím dětí narozených v Řepích na konci 80. let 20. století. Do nové výstavby se tehdy nastěhovaly mladé páry, které následně rodily děti. Graf 10: Vývoj počtu obyvatel 15-25 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 15 - 25 let 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 nízká varianta
500
střední varianta
vysoká varianta
0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
33
Počty obyvatel ve věku 26-40 let budou zpočátku stagnovat, poté lze očekávat výrazný pokles způsobený stárnutím obyvatel, kteří se do Řep přistěhovali po roce 2000. Tato věková skupina je nejvíce ovlivněna budoucí migrací. V případě, ţe bydlení na Praze 17 bude atraktivní (dobrá adresa), lze očekávat, ţe se počet obyvatel ve věku 26-40 let bude pohybovat kolem 6-7 tisíci. Pokud ale zájem o bydlení v Řepích klesne, lze očekávat i výrazný pokles obyvatel v této věkové skupině (aţ na 4 tis.). Graf 11: Vývoj počtu obyvatel 26-40 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 26 - 40 let 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 nízká varianta
1 000
střední varianta
vysoká varianta
0 201 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
34
U věkové skupiny 41-64 let lze očekávat setrvalý stav. Graf 12: Vývoj počtu obyvatel 41-64 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 41 - 64 let 12 000
10 000
8 000
6 000
4 000
nízká varianta
2 000
střední varianta
vysoká varianta
0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
35
Počet seniorů intenzivně poroste. Ze stávajících cca 2500 osob starších 65 let jich bude v roce 2026 na Praze 17 bydlet téměř 5 tisíc. Počet seniorů se tak v podstatě zdvojnásobí. Je to způsobeno stárnutím obyvatel, kteří se do Řep přistěhovali v 80. letech minulého století. Vysoký nárůst počtu seniorů bude mít významný vliv na poţadavky v oblasti zdravotnictví, sociálních sluţeb a bezbariérovosti. Graf 13: Vývoj počtu obyvatel 65-79 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 65 - 79 let 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 nízká varianta
1 000
střední varianta
vysoká varianta
500 0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
36
Graf 14: Vývoj počtu obyvatel starších 80 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 80 a více let 900 800 700 600 500 400 300 nízká varianta
200
střední varianta
vysoká varianta
100 0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026
Křivky jednotlivých variant u seniorů se neliší, neb míra úmrtnosti byla započítána pro všechny varianty stejná. Míra úmrtnosti odpovídá roku 2010 pro kraj Hl. město Praha.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
37
6.2.2. Shrnutí hlavních výsledků prognózy počtu obyvatel Výše popsané změny a trendy budou mít s největší pravděpodobností závaţné dopady, které charakterizujeme ve druhém sloupci tabulky: Tab. 13: Očekávané demografické trendy v MČ Praha 17 a pravděpodobné dopady věková skupina
demografický trend
pravděpodobné dopady
všichni
setrvalý stav
-
0-2 roky
3-5 let
6-14 let 15-25 let 26 – 40 let 41 – 64 let 65 – 79 let
80 a více let
nejdříve mírný nárůst, po roce 2020 pokles. Pokud zůstane úhrnná plodnost stejná jako v roce 2010, lze očekávat výrazný pokles nárůst počtu dětí aţ do roku 2017 ve všech variantách, vysoké počty dětí aţ do roku 2021, poté stagnace aţ mírný pokles pozvolný mírný nárůst počtu dětí školou povinných. Zatímco v roce 2012 jich bylo cca 1800, v roce 2020 jich bude cca 2300. výrazný pokles počtu mladistvých
-
stagnující poptávka po sluţbách pro rodiny s nejmenšími dětmi
-
zvýšení poptávky po mateřských školách nutnost odmítat přespolní děti
-
vyuţití kapacity ZŠ místními dětmi nutnost odmítat přespolní děti poptávka pro volnočasových aktivitách, krouţcích a sportovním vyţití pro školní děti
-
- pokles poptávky o zábavu pro mladistvé
setrvalý stav, poté početní pokles v důsledku stárnutí generace, která se přistěhovala do Řep po roce 2000 stagnace počtu osob v této věkové skupině aţ zdvojnásobení počtu seniorů po roce 2020 výrazný nárůst
-
setrvávající poptávka po sluţbách pro rodiny s dětmi (mateřská centra, nekuřácké restaurace, hlídání dětí aj.)
výrazné zvýšení poptávky především po terénních sociálních sluţbách poptávka po zdravotních sluţbách rostoucí poptávka po terénních i pobytových sociálních sluţbách poptávka po zdravotních sluţbách rostoucí poţadavky kladené na dostupnost veřejných míst a bezbariérovost
Poznámka: Výše uvedenou tabulku povaţujeme za naprosto stěţejní. Identifikované trendy mají reálný základ v dopadu současných trendů (nárůst poptávky po MŠ a ZŠ, stárnutí populace).
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
38
7.
Analýza současného stavu veřejných služeb
7.1. Mateřské školy a reflexe budoucího vývoje Na území MČ Praha 17 se nacházejí 4 mateřské školy zřizované MČ (+ detašované pracoviště). Stávající maximální kapacita MŠ činí 843 dětí. Tab. č: 14 Kapacita školských zařízení MČ Praha 17 Zařízení
Název
Kapacita
MŠ
Mateřská škola SOCHÁŇOVA
230
MŠ
Mateřská škola BENDOVA
245
MŠ
Mateřská škola LAUDOVA se speciálními třídami
264
MŠ
Mateřská škola PASTELKA
104
Zdroj: Databáze MŠMT, únor 2013
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
39
Důleţitým parametrem pro odhad potřebné budoucí kapacity MŠ je zjistit stávající zájem o MŠ. Zájem o MŠ definujeme jako počet dětí navštěvujících MŠ (sloupec b) a počet nepřijatých dětí, které splnily poţadovaná kritéria (sloupec e). Sloupec f ukazuje celkový počet zájemců o MŠ (uspokojených i neuspokojených) v jednotlivých letech. Podělíme-li počet zájemců o MŠ počtem dětí ve věku 3-5 let s trvalým pobytem na Praze 17, zjistíme, ţe MŠ navštěvuje či má zájem navštěvovat cca 118% dětí ţijících v Řepích4. Vyšší počet dětí v MŠ neţ počet zde bydlících dětí je způsoben třemi aspekty: 1) pravděpodobně někteří rodiče deklarují trvalý pobyt (např. nájemní smlouvou), ale ve skutečnosti zde nebydlí ani zde nemají nahlášené trvalé bydliště, 2) do místních MŠ chodí i přespolní děti, 3) část dětí má odklad a nenastoupí na ZŠ v 6 letech. Tab. 15: Zájem o MŠ a
b
c
d
e
Počet dětí školní rok
v daném
celková
věku
kapacita
bydlících
MŠ
2011 2011 2012 20122013
g podíl
nepřijatých nově
nepřijatých
dětí, které
zájem o MŠ
přijatých
celkem
splnili
celkem (b+e)
podmínky
v Pha 17 2010 -
f
zájemců o MŠ na počtu dětí (f/a)
670
796
262
70
11
807
120%
683
797
215
131
31
828
121%
737
823
224
108
18
841
114%
Zdroj: MČ Praha 17
Poznámka: K prokázání bydliště na Praze 17 pro účely přijímacího řízení do MŠ údajně stačí předloţení nájemní smlouvy. Jak ukazují statistiky, část zájemců o MŠ deklaruje bydlení v Řepích, ale ve skutečnosti zde nebydlí. Doporučujeme proto přihlíţet skutečně pouze k nahlášenému trvalému pobytu.
4
Ve skutečnosti je tento podíl o něco niţší a to ze dvou důvodů:
1) MŠ navštěvují i šestileté děti, které nenastoupily do ZŠ. Pro výpočet potřebné kapacity MŠ v budoucnu není toto „zkreslení“ podstatné, neboť lze očekávat, ţe bude konstantní. 2) MŠ v Řepích navštěvují i děti ze Zličína a v minulosti i z Hostivic.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
40
Jak je patrné z grafu 15, stávající kapacita MŠ by měla být v případě nízké a střední varianty dostatečná po celé stávající období. V případě vysoké varianty bude po roce 2017 chybět cca 80 míst. Graf 15: Porovnání maximální kapacity MŠ a prognózovaného vývoje dětí ve věku docházky do MŠ podle 3 prognostických modelů
1 000 900 800 700 600 500 400 nízká varianta
střední varianta
vysoká varianta
maximální kapacita veřejných MŠ
300 200 100 0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026
Poznámka: V grafu je uvedena celková kapacita všech MŠ a odhad počtu dětí ve věku 3-5 let ţijících v MČ Praha 17. Kapacita MŠ by měla být u střední varianty dostačující pouze v případě, že MŠ nebudou nabírat děti, které nemají v MČ trvalé bydliště a děti mladší 3 let.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
41
7.2. Základní školy a reflexe budoucího vývoje V Praze 17 působí dvě základní školy. Jejich celková maximální kapacita činí 2 400 ţáků. Ve školním roce 2012/13 navštěvuje ZŠ 1 340 ţáků, přičemţ do první aţ páté třídy chodí 829 dětí. Tab. č: 16 Kapacita školských zařízení MČ Praha 17 Zařízení
Název
ZŠ
Základní škola genpor. Františka Peřiny
1250
ZŠ
Základní škola Jana Wericha
1150
ZUŠ
Základní umělecká škola Blatiny
ZŠ
Základní škola pro ţáky se specifickými poruchami učení (není zřizovaná MČ)
Kapacita
144
Zdroj: Databáze MŠMT, únor 2013
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
42
Tab. 17: Počty žáků v jednotlivých ročnících počet dětí v Pha 17 v daném věku
počet žáků ZŠ školní rok
školní rok
školní rok
2010/11
2011/12
2012/13
2010
2011
2012
1. třída
192
162
186
210
201
202
2. třída
177
185
155
225
210
201
3. třída
145
175
176
204
225
210
4. třída
130
137
174
186
204
225
5. třída
182
135
138
202
186
203
6. třída
130
143
121
191
202
185
7. třída
116
131
149
180
191
202
8. třída
127
114
126
191
180
190
9. třída
130
126
115
210
191
179
826
794
829
1 026
1 024
1 040
503
514
511
771
763
756
1 329
1 308
1 340
1 796
1 787
1 796
1. stupeň celkem 2. stupeň celkem Celkem
Zdroj: MČ Praha 17, ČSÚ
Poznámka: Z analýzy počtu ţáků a počtu dětí bydlících v Praze 17 vyplývá, ţe první stupeň zdejších ZŠ navštěvuje cca 80% dětí ve věku 6-10 let ţijících v této MČ5. Druhý stupeň pak navštěvuje cca 67% zdejších dětí. Ostatní děti chodí na jiných škol. Tento poměr pouţijeme při plánování potřebných kapacit školy v budoucnu.
5
Pro srovnání, v jiných MČ navštěvuje 1. stupeň místní ZŠ v průměru 90% tamních dětí. V Řepích to je pouze 80%. Část rodičů preferuje posílat děti do škol v jiných částech Prahy (např. do Dejvic).
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
43
7.2.1. Plánování kapacit ZŠ Níţe uvádíme výsledky analýzy „poptávky“ po ZŠ na základě jednotlivých variant demografické prognózy. Počítáme, ţe do místní ZŠ bude chodit 80% dětí ve věku 6-10 let a 67% dětí ve věku 11-14 let. Ve výsledku ovšem nelze zohlednit počet ţáků v jednotlivých třídách. Kapacita školy tak bude muset být o něco vyšší. Ukazuje se, ţe stávající kapacita 2 400 ţáků bude dostačující po celé sledované období. Kapacita by měla být víceméně dostačující i v případě, ţe by do místních ZŠ chodily všechny zdejší děti. Tab. 18: Předpokládaná potřebná kapacita ZŠ – střední varianta školní rok
dětí ve věku 6-10 let
dětí ve věku 11-14 let
koeficient návštěvy místní ZŠ (1. stupeň)
koeficient návštěvy místní ZŠ (2. stupeň)
potřebná kapacita 1. stupeň
potřebná kapacita 2. stupeň
potřebná kapacita celkem
2010-2011
1 026
771
80%
67%
821
517
1 337
2011-2012
1 024
763
80%
67%
819
511
1 330
2012-2013
1 040
756
80%
67%
832
507
1 339
2013-2014
1 062
779
80%
67%
850
522
1 372
2014-2015
1 094
811
80%
67%
875
544
1 419
2015-2016
1 140
819
80%
67%
912
549
1 460
2016-2017
1 192
834
80%
67%
954
558
1 512
2017-2018
1 256
832
80%
67%
1 005
557
1 562
2018-2019
1 311
833
80%
67%
1 049
558
1 607
2019-2020
1 337
879
80%
67%
1 070
589
1 658
2020-2021
1 362
934
80%
67%
1 090
626
1 716
2021-2022
1 389
986
80%
67%
1 111
661
1 772
2022-2023
1 404
1 025
80%
67%
1 123
687
1 810
2023-2024
1 401
1 051
80%
67%
1 121
704
1 825
2024-2025
1 394
1 076
80%
67%
1 115
721
1 836
2025-2026
1 380
1 104
80%
67%
1 104
740
1 844
2026-2027
1 361
1 119
80%
67%
1 088
749
1 838
Zdroj: vlastní výpočet
Poznámka: Předpokládaná kapacita školy je vypočítána na základě vývoje počtu obyvatel v dané věkové skupině a neměnného koeficientu. V potřebné kapacitě není zohledněna ani rezerva ani různý počet žáků v jednotlivých ročnících. Ve skutečnosti tedy bude potřeba větších kapacit.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
44
Tab. 19: Předpokládaná potřebná kapacita ZŠ – nízká varianta školní rok
dětí ve věku 6-10 let
dětí ve věku 11-14 let
koeficient návštěvy místní ZŠ (1. stupeň)
koeficient návštěvy místní ZŠ (2. stupeň)
potřebná kapacita 1. stupeň
potřebná kapacita 2. stupeň
potřebná kapacita celkem
2010-2011
1 026
771
80%
67%
821
517
1 337
2011-2012
1 024
763
80%
67%
819
511
1 330
2012-2013
1 040
756
80%
67%
832
507
1 339
2013-2014
1 046
768
80%
67%
837
515
1 351
2014-2015
1 068
795
80%
67%
855
533
1 387
2015-2016
1 106
796
80%
67%
885
534
1 418
2016-2017
1 150
805
80%
67%
920
539
1 459
2017-2018
1 205
796
80%
67%
964
533
1 498
2018-2019
1 247
791
80%
67%
998
530
1 528
2019-2020
1 256
830
80%
67%
1 005
556
1 561
2020-2021
1 261
878
80%
67%
1 009
588
1 597
2021-2022
1 265
923
80%
67%
1 012
618
1 630
2022-2023
1 254
956
80%
67%
1 003
640
1 644
2023-2024
1 227
969
80%
67%
981
650
1 631
2024-2025
1 196
980
80%
67%
957
656
1 613
2025-2026
1 160
989
80%
67%
928
663
1 591
2026-2027
1 119
983
80%
67%
895
658
1 554
Zdroj: vlastní výpočet
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
45
Tab. 20: Předpokládaná potřebná kapacita ZŠ – vysoká varianta školní rok
dětí ve věku 6-10 let
dětí ve věku 11-14 let
koeficient návštěvy místní ZŠ (1. stupeň)
koeficient návštěvy místní ZŠ (2. stupeň)
potřebná kapacita 1. stupeň
potřebná kapacita 2. stupeň
potřebná kapacita celkem
2010-2011
1 026
771
80%
67%
821
517
1 337
2011-2012
1 024
763
80%
67%
819
511
1 330
2012-2013
1 040
756
80%
67%
832
507
1 339
2013-2014
1 074
786
80%
67%
859
526
1 385
2014-2015
1 110
822
80%
67%
888
551
1 439
2015-2016
1 162
834
80%
67%
930
559
1 488
2016-2017
1 220
853
80%
67%
976
571
1 548
2017-2018
1 290
855
80%
67%
1 032
573
1 605
2018-2019
1 355
862
80%
67%
1 084
577
1 661
2019-2020
1 393
912
80%
67%
1 115
611
1 725
2020-2021
1 434
972
80%
67%
1 147
651
1 798
2021-2022
1 480
1 028
80%
67%
1 184
689
1 872
2022-2023
1 516
1 072
80%
67%
1 213
718
1 931
2023-2024
1 534
1 106
80%
67%
1 227
741
1 968
2024-2025
1 546
1 143
80%
67%
1 237
766
2 003
2025-2026
1 553
1 185
80%
67%
1 242
794
2 036
2026-2027
1 552
1 217
80%
67%
1 241
816
2 057
Zdroj: vlastní výpočet
Poznámka: Kapacita ZŠ na území Prahy 17 by měla být dostatečná i v případě vysoké varianty demografické prognózy. Nedostačující by byla pouze v případě, kdy by místní ZŠ navštěvovalo 100% zde bydlících dětí.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
46
Graf 16: Potřebná minimální kapacita ZŠ dle jednotlivých variant v porovnání se současnou a maximální kapacitou stávající ZŠ*
3 000
2 500
2 000
1 500
1 000 potřebná kapacita nízká varianta potřebná kapacita vysoká varianta současná kapacita ZŠ
500
potřebná kapacita střední varianta počet dětí v Pha 17 střední varianta
0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026
Poznámka: Do budoucna lze očekávat poptávku o místní ZŠ ze strany okolních obcí/městských částí na kraji Prahy. Suburbanizace vedla k velké migraci především mladých rodin do okolí Prahy. Následná vysoká porodnost generace tzv. „Husákových dětí“ vedla k velkému počtu narozených dětí. Lze předpokládat, ţe okolní obce nebudou schopny tuto poptávku uspokojit a budou se ji snaţit zajistit posíláním dětí do škol v jiných obcích / MČ. Vedení MČ Prahy 17 s největší pravděpodobností bude ţádáno o zpřístupnění kapacity zdejších škol pro mimopraţské ţáky.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
47
8. Zdravotnictví Obyvatelé MČ Praha 17 mohou díky dobré dopravní dostupnosti vyuţívat zdravotní sluţby v celém hlavním městě. V Hl. m. Praze ke konci roku 2010 poskytovalo ambulantní
péči
7 047
lékařů
a
10 834
zdravotnických
pracovníků
nelékařů
s odbornou způsobilostí (přepočtené počty včetně smluvních). Na 10 tisíc obyvatel Prahy tak připadá v ambulantní péči 56 lékařů, coţ je vysoko nad celorepublikovým průměrem (v ČR 31) (ÚZIS: Zdravotnická ročenka Hl. m. Praha 2010). Ve správním obvodě Praha 17 bylo v roce 2010 evidováno celkem 47,5 lékařů, 14,2 zubních lékařů a 11,1 farmaceutů. (ÚZIS: Zdravotnická ročenka Hl. m. Praha 2010 a Zdravotnictví Hl. m. Prahy 2010). V porovnání s ČR i v porovnání s hlavním městem se jedná o podprůměrný počet lékařů i zubařů.
8.1. Zdravotnická zařízení na území MČ Praha 17 Ve zdravotnických zařízeních v MČ Praha 17 Řepy působí tito lékaři:
7x praktický lékař pro dospělé
1x oční lékař
8x praktický lékař pro děti a
1x ORL
dorost (1 lékař má zároveň
2x lékaři ortodoncie
specializaci alergolog)
1x lékař ortopedie
1x alergolog
1x psychiatr
1x diabetolog
1x rehabilitační lékař
1x diabetolog, endokrinologie
1x RTG lékař
3x gynekolog
2x plicní lékař
2x chirurg
1x urolog
3x internista
8x stomatolog
2x koţní lékař
2x dětský stomatolog
1x neurolog
1x praktický lékař pro děti a
2x rehabilitační lékař
dorost
1x gynekolog
2x praktický lékař pro dospělé
1x stomatolog
Na území MČ Praha Zličín jsou tito lékaři:
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
48
Na území MČ Praha Řepy se nachází ještě tato nelékařská zařízení:
odběrová laboratoř
zubní laboratoř
2x ordinace klinického
1x ordinace logopeda
psychologa Pohotovost je zajišťována Fakultní nemocnicí v Motole (je zde pohotovost pro děti, pohotovost pro dospělé a zubní dětská pohotovost - kaţdá je zajištěna ve všední dny od 19 do 06 hod., o sobotách, nedělích a svátcích nepřetrţitě). Zubní pohotovost pro dospělé je zajištěna Městskou poliklinikou Praha (Spálená 12), v pracovní dny od 19 do 06 hod, o sobotách, nedělích a svátcích nepřetrţitě). Lékárna s pohotovostní sluţbou je ve Fakultní nemocnici v Motole. V MČ Praha Řepy jsou 3 lékárny.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
49
8.2. Porovnání kapacit lékařů s celou ČR Tab. 21: Odhad počtu lékařů na velikost obce lékařů na 10 000 obyvatel v ČR v roce 2010
Praktický lékař
skutečný počet lékařů v MČ Praha 17
přepočtený počet lékařů na velikost obce
23 000
25 000
27 000
obyvatel
obyvatel
obyvatel
5,0
7
11,5
12,5
13,5
2,0
8
4,6
5,0
5,4
Stomatolog
7,0
12
16,1
17,5
18,9
Gynekolog
2,4
3
5,5
6,0
6,5
Ortoped
1,1
1
2,5
2,8
3,0
Rehabilitace
1,0
1
2,3
2,5
2,7
Oční
1,2
1
2,8
3,0
3,2
ORL
0,9
1
2,1
2,3
2,4
Diabetolog
0,4
2
0,9
1,0
1,1
pro dospělé Praktické lékař pro děti
Zdroj: ČSÚ, ÚZIS – Zdravotnická ročenka 2010, přepočet Výzkumy Soukup
Přepočítáme-li vybavenost obce lékaři dle průměru v ČR, zjistíme, ţe v současné době je situace v MČ Praha 17 podprůměrná. V porovnání s celorepublikovým průměrem působí v Řepích podprůměrný počet praktických lékařů pro dospělé i pro děti, nedostatek stomatologů i gynekologů. Je ovšem nutné připomenout, ţe velká část obyvatel jezdí za prací do centra Prahy (či jiných částí). Specializované lékaře (např. stomatolog či gynekolog) tak mohou preferovat v lokalitě svého zaměstnání.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
50
9. Sociální služby 9.1. Poskytovatelé sociálních služeb V MČ Praha Řepy zajišťuje sociální sluţby Domov sv. Karla Boromejského. V domově nabízí: a) sociální pobyty – odlehčovací pobytové sluţby s kapacitou 13 míst, sluţba je určena pro seniory a osoby se zdravotním postiţením b) zdravotní zařízení s kapacitou 77 lůţek LDN + 2 lůţka zdravotně sociální c) denní stacionář – který je v provozu ve všední dny od 7:00 do 17:30 Domov nabízí klientům nejen veškerou nezbytnou zdravotní péči, ale také kulturní program. (www.domovrepy.cz) Na území MČ Praha Řepy dále působí Centrum sociálně zdravotních služeb, které nabízí tyto sluţby: a) pečovatelská sluţba (dovoz oběda, pomoc při domácích činnostech apod.) b) domácí
zdravotní
péče
(poskytování
výkonu
zdravotních
sester
a
fyzioterapeutky v domácnosti na základě indikace ošetřujícího lékaře) c) denní centrum pro seniory (celodenní a půldenní pobyty pro seniory, kteří potřebují pomoc druhé osoby, ale není nutná jejich hospitalizace) d) psychologická
poradna
klinického
psychologa
(zabezpečuje
krizovou
intervenci - psychologickou 1. pomoc) e) sociálně logopedická poradna f) sociálně-právní poradenství (http://web.telecom.cz/cszs) Podle Registru poskytovatelů sociálních sluţeb poskytuje CSZS následující sociální sluţby:
Pečovatelská sluţba (kapacita 250 klientů)
Klub 17 – nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ (kapacita 60 klientů)
Odborné sociální poradenství (kapacita 1 500 klientů)
V přilehlých městských částech se nachází další zdravotně sociální sluţby. Arcidiecézní charita Praha provozuje v MČ Praha 5 Stacionář pro seniory, který mohou vyuţít i lidé z přilehlých MČ apod.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
51
9.2. Počet obyvatel vyžadující sociální služby Potřeba sociálních sluţeb je přímo úměrná věku. Na základě údajů Socioklubu (Města, obce a sociální sluţby, 1997) o míře potřebnosti asistence při běţných denních činnostech podle věku se pokusíme odhadnout počet osob ţijících v MČ Praha 17, které potřebují pomoc při sebeobsluze. Tab. 22: Pomoc při sebeobsluze u seniorů
Počet obyvatel věk
MČ Praha 17 (31.12.2011)
% seniorů,
Odhad počtu
kteří potřebují
osob v MČ,
pomoc při
které
sebeobsluze
Závislost (Socioklub 1997)
potřebují pomoc při
(Socioklub
Minimální
Lehká
Střední
Těžká
sebeobsluze
1997)
65-69 let
1 144
3%
34
1,5%
1,5%
0,0%
0,0%
70-74 let
535
7%
37
3,0%
2,0%
2,0%
0,0%
75-79 let
385
11%
42
4,0%
3,0%
3,0%
1,0%
80-84 let
342
16%
55
7,0%
4,0%
4,0%
1,0%
85-89 let
186
27%
50
9,0%
8,0%
8,0%
2,0%
60
80%
48
20,0%
20,0%
20,0%
20,0%
2 652
-
267
101
80
63
23
90+ Celkem osob
Zdroj: ČSÚ, Města, obce a sociální služby. Socioklub 1997, Výzkumy Soukup
Mezi mírou závislosti a potřebou sociálních sluţeb existuje závislost. Přestoţe je na kaţdém člověku, jakou sociální sluţbu zvolí, či zda bude vyuţívat pomoc rodiny, lze zjednodušeně říci, ţe terénní pečovatelská sluţba je vhodná pro osoby s minimální či lehkou závislostí. Naopak osoby s těţkou závislostí jsou často uţivatelé pobytových zařízení.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
52
Budoucí vývoj V blízké budoucnosti lze očekávat nárůst počtu seniorů, především ve věkové skupině 65-79 let. Počty osob nad 80 let budou růst aţ po roce 2020. Pouţijeme-li stejný vzorec, lze do budoucna očekávat následující počty seniorů, kteří budou potřebovat pomoc při sebeobsluze. Vzhledem k vysokému nárůstu počtu osob starších 65 let lze očekávat i nárůst počtu osob potřebující pomoc při sebeobsluze. Do roku 2020 bude růst poptávka spíše po terénních a ambulantních službách. Poté lze očekávat zvýšení poptávky i po pobytových zařízeních.
Tab. 23: Odhady počtu seniorů, kteří pravděpodobně budou potřebovat pomoc při sebeobsluze Rok
Počet obyvatel MČ Praha 17 ve věku 65+
Počet osob, které potřebují pomoc při sebeobsluze
Minimální
Závislost Lehká
Střední
Těžká
2011
2 652
267
101
80
63
23
2015
3 142
288
110
88
67
24
2020
4 128
354
137
108
82
27
2026
4 806
445
174
131
109
31
Zdroj: Města, obce a sociální služby. Socioklub 1997, Výzkumy Soukup
Poznámka: Počty ve výše uvedené tabulky jsou pouze orientační a počítají s neměnnou mírou závislosti v budoucích letech.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
53
9.3. Potřebnost sociálních služeb pro seniory Na základě údajů z publikace Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR (MPSV, 2012) a věkové struktury obyvatel ČR vypočítáme průměrnou potřebu sociálních sluţeb. Budeme se zabývat kategoriemi Domovy pro seniory a pečovatelskou sluţbou. Bohuţel ostatní sociální sluţby nelze z přehledu MPSV podobně rozklíčovat. Tab. č: 24 Domovy pro seniory v ČR k 31.12.2011 Počet seniorů, kteří potřebují pomoc při sebeobsluze
Počet uživatelů v DPS k 31.12.2011
Podíl osob v DPS na počtu závislých seniorů
180 000
36 523
20%
Zdroj: MPSV, propočet Výzkumy Soukup
Tab. č: 25 Pečovatelská služba v ČR k 31.12.2007 Počet seniorů, kteří potřebují pomoc při sebeobsluze
Počet uživatelů k 31.12.2011
Podíl klientů pečovatelské služby na počtu závislých seniorů
180 000
113 607
60%
Zdroj: MPSV, propočet Výzkumy Soukup
Podle údajů MPSV činil v roce 2011 počet uţivatelů domovů pro seniory 36,5 tis. osob. V přepočtu to bylo 20% seniorů, kteří potřebují pomoc při sebeobsluze. Podobný propočet lze provést i s pečovatelskou sluţbou. K 31.12.2011 činil celkový počet klientů vyuţívající pečovatelské sluţby 113,6 tis. osob. Pečovatelskou sluţbu v ČR vyuţívá cca 60 % závislých osob.
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
54
V současné době ţije v MČ Praha 17 cca 2 500 osob starších 65 let a přibliţně 270 z nich potřebuje nějakou formu pomoci při sebeobsluze. V průměru v ČR vyuţívá pečovatelské sluţby cca 60 % závislých seniorů. To by v případě MČ Praha 17 představovalo zhruba 160 potenciálních klientů. V příštích 15 letech by počet potenciálních zájemců mohl stoupnout na cca 270 osob. Podobně lze provést propočet i na počet moţných klientů domova pro seniory. V současné době by mohlo vyuţívat domov pro seniory cca 50 osob. Za cca 15 let by jejich počet mohl vzrůst o 40 osob. Tab. č: 26 Odhad počtu seniorů na Praze 17, kteří by mohli dané služby využívat Rok
Počet obyvatel MČ Praha 17 ve věku 65+
Počet osob, které potřebují pomoc při sebeobsluze
Odhadu počtu potenciálních klientů domova pro seniory
Odhad počtu potenciálních klientů pečovatelské služby
2011
2 652
267
53
160
2015
3 142
288
58
173
2020
4 128
354
71
212
2026
4 806
445
89
267
Zdroj: MPSV, propočet Výzkumy Soukup
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
55
10. Zpracovatel průzkumu
Společnost
VÝZKUMY
a zpracováním
SOUKUP
marketingových,
se
zabývá
sociologických
návrhem, a
realizací
demografických
výzkumů. Jiţ od samého počátku naší existence jsme si stanovili za základní principy naší práce kvalitu, spolehlivost a spokojenost klientů. Naším cílem je provádět prakticky vyuţitelné výzkumy, nikoliv výzkum pro výzkum. Proto veškeré činnosti koncipujeme tak, aby přinášely zcela konkrétní doporučení pro naše klienty.
Tomáš Soukup
Demografická studie, MČ Praha 17 leden 2013
56