Demografická studie. MČ Praha 18. Tomáš Soukup. Březen Šmeralova Praha - Bubeneč IČ: TEL:

Demografická studie

MČ Praha 18

Tomáš Soukup

Březen 2014

Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: [email protected] www.vyzkumysoukup.cz

Obsah 1.

Resumé – hlavní zjištění ..................................................................... 4

2.

Úvod, metodologie, cíl průzkumu ........................................................ 6

3.

Obyvatelstvo ....................................................................................... 8

3.1.

Celkový počet obyvatel ........................................................................... 8

3.1.1.

Vývoj počtu obyvatel v letech 2001 - 2013 ........................................................... 9

3.2.

Struktura obyvatel ............................................................................... 10

3.2.1.

Pohlaví a věk obyvatel ..................................................................................... 10

3.2.2.

Věková struktura obyvatel dle návaznosti veřejných služeb .................................. 12

3.3.

Pohyb obyvatel .................................................................................... 13

4.

Socioekonomická situace obyvatel .................................................... 14

4.1.

Vzdělání obyvatel ................................................................................. 14

4.2.

Ekonomická aktivita obyvatel................................................................. 15

5.

Bydlení .............................................................................................. 16

5.1.

Bytová výstavba .................................................................................. 16

5.2.

Bytový fond a standardy bydlení ............................................................ 18

6.

Prognóza vývoje obyvatelstva ........................................................... 20

6.1.

Parametry prognózy ............................................................................. 21

6.1.1.

Současná struktura obyvatel ............................................................................. 21

6.1.2.

Plodnost ......................................................................................................... 22

6.1.3.

Úmrtnost ........................................................................................................ 24

6.1.4.

Migrace .......................................................................................................... 25

6.2.

Výsledky prognózy ............................................................................... 29

6.2.1.

Prognóza počtu obyvatel v jednotlivých věkových skupinách ................................. 30

7.

Analýza současného stavu veřejných služeb ..................................... 39

7.1.

Mateřské školy a reflexe budoucího vývoje .............................................. 39

7.2.

Základní školy a reflexe budoucího vývoje ............................................... 42

7.2.1.

Plánování kapacit ZŠ – střední varianta .............................................................. 43

7.2.2.

Plánování kapacit ZŠ – nízká varianta ................................................................ 45

7.2.3.

Plánování kapacit ZŠ – vysoká varianta.............................................................. 47

7.2.4.

Plánování kapacit ZŠ – maximální varianta ......................................................... 49

8.

Zdravotnictví ..................................................................................... 51

8.1.

Zdravotnická zařízení na území MČ Praha 18 ........................................... 51 Demografická studie, MČ Praha 18 Březen 2014

2

8.2.

Porovnání kapacit lékařů s celou ČR ....................................................... 53

9.

Sociální služby .................................................................................. 54

9.1.

Poskytovatelé sociálních služeb .............................................................. 54

9.2.

Potřebnost sociálních služeb mezi seniory a osobami se zdravotním postižením 56

9.3.

Plánování kapacit sociálních služeb ......................................................... 58

10.

Seznam tabulek a grafů .................................................................... 60

11.

Zpracovatel průzkumu ...................................................................... 62

Demografická studie, MČ Praha 18 Březen 2014

3

1.

Resumé – hlavní zjištění

Na základě demografické prognózy se ukázala následující hlavní zjištění: Bydlení a věková struktura obyvatel 

Mezi lety 2001 - 2013 se zvýšil počet obyvatel Letňan o 3 533 osob. Nárůst obyvatel ovlivnilo nejvýrazněji stěhování a zvyšující se porodnost.



Mezi lety 2001 až 2013 bylo postaveno 2 389 nových bytů a saldo migrace činilo 2 394 osob. V průměru na jeden nový byt přibyl 1 obyvatel. Tento poměr bývá obvykle vyšší. Rozdíl interpretujeme tak, že do nových bytů se často stěhovali již stávající obyvatelé a zároveň se z Letňan vystěhovávali lidé narození v panelových domech postavených v 70. a 80. letech.



Podobně jako v celé ČR se i v Letňanech po roce 2006 zvýšila porodnost a v průměru se v posledních letech rodilo 250 dětí ročně.



Do budoucna je v Letňanech naplánovaná další intenzivní bytová výstavba. Do roku 2020 lze očekávat migraci na úrovni cca 3 000 nových obyvatel, po roce 2020 záleží na výstavbě v areálu Avie a podél ulice Tupolevova – Kbelská. Pokud by se postavily i tyto projekty, po roce 2020 se do Letňan může nastěhovat dalších až 8 000 nových obyvatel.



Celkový počet obyvatel MČ Praha 18 se v roce 2020 bude pohybovat mezi 21 22 tis. osobami, v roce 2028 může počet obyvatel přesáhnout 30 tis.



Obyvatelstvo Prahy 18 bude v příštích 15 letech stárnout. Do budoucna lze v Letňanech očekávat výrazné zvýšení počtu seniorů.

Děti a školství 

Od roku 2006 vzrostla porodnost z cca 120 na více než 250 dětí ročně. Tyto děti chodí v současné době do MŠ a v nejbližších letech zvýší poptávku po ZŠ.



Kapacity MŠ zřizovaných MČ činí v současnosti 561 dětí. Do MŠ nebylo v posledním roce přijato 138 dětí, které splnily kritéria věku a místa bydliště. Od školního roku 2014/15 se kapacita MŠ zvýší na 661. Přesto tato kapacita nebude dostačující pro všechny zde žijící děti minimálně do roku 2019 (bez ohledu na variantu prognózy). U střední varianty prognózy se bude nedostávat míst pro cca 100 dětí až do konce prognózovaného období.



V Praze 18 působí tři základní školy zřizované MČ. Jejich celková maximální kapacita činí 1 820 žáků. Ve školním roce 2013/14 navštěvuje místní ZŠ 1 328 žáků. Z analýzy vyplývá, že stávající kapacita ZŠ v MČ Praha 18 by byla pro Demografická studie, MČ Praha 18 Březen 2014

4

děti z MČ dostačující až do roku 2017, v následujících letech by však bylo potřeba kapacitu navýšit o cca 540 míst v případě střední varianty prognózy. Sociální služby 

V souvislosti se stárnutím populace lze v blízké budoucnosti očekávat nárůst počtu seniorů, zvláště starších 80 let. Počet osob, které potřebují pomoc při sebeobsluze, vzroste ze stávajících cca 400 na cca 700.



Využívání pečovatelské služby v Praze 18 je v porovnání s celou Prahou podprůměrné. Bohužel z dat nelze zjistit důvody nižšího zájmu o pečovatelskou službu. Může to být způsobeno nižším zájmem ze strany občanů, využíváním pečovatelských

služeb

v jiných

MČ,

nedostatečnou

kvalitou

poskytované

pečovatelské služby či nedostatečnou informovaností. Doporučujeme se proto na komunitním plánování touto problematikou zabývat. Ve studii naleznete hrubý odhad, kolik potenciálních zájemců pro jednotlivé sociální služby by mohlo v Letňanech žít. Zdravotnictví 

Vybavenost MČ Praha 18 lékaři odpovídá celorepublikovému průměru. Výjimkou jsou dětští praktičtí lékaři, kterých by na počet obyvatel Letňan měl být až dvojnásobný počet.



Obyvatelé MČ Praha 18 mohou díky dobré dopravní dostupnosti využívat zdravotní služby v celém hlavním městě, zvláště pak nedalekou Polikliniku Prosek. Velká část obyvatel jezdí za prací do centra Prahy (či jiných částí). Specializované lékaře (např. stomatolog či gynekolog) tak mohou preferovat v lokalitě svého zaměstnání.

Poznámka: Výše uvedené body nejsou seřazeny podle významnosti.


5

2.

Úvod, metodologie, cíl průzkumu

Zpracování sociodemografické analýzy MČ Praha 18 vychází z demografické metodologie v kombinaci s metodami socioekonomické statistiky. Sociodemografická analýza využívá k charakteristice MČ Praha 18 následující přístupy: 

Struktury obyvatelstva – Ze sociodemografického hlediska patří mezi nejdůležitější znaky pohlaví a věk, dále také vzdělání a socioekonomický status. Tyto charakteristiky významně ovlivňují výsledné (nejen) demografické chování obyvatel, proto je zkoumání struktury obyvatelstva jedním s ústředních témat analýzy.



Demografické procesy – Jednotlivé životní události jako narození, úmrtí, sňatek, rozvod, ovdovění, migrace aj. jsou pro účely kvantitativních analýz sledovány jako hromadné jevy. Z hlediska minulého a budoucího vývoje obyvatelstva v městské části jsou klíčovými procesy porodnost, úmrtnost a migrace.



Ve studii je věnována pozornost také údajům charakterizujícím bydlení, školství a sociální oblast v MČ Praha 18, neboť právě na ně klade budoucí vývoj specifické požadavky.

Prognóza budoucího vývoje populace MČ Praha 18 využívá tzv. kohortněkomponentní metodu. Tento přístup je založen na segmentaci populace do dílčích věkových skupin, které jsou vystaveny rozdílnému působení demografických procesů (porodnosti, úmrtnosti a migrace). Spočívá v posunu žijících mezi věkovými skupinami, tedy v převodu počtu žijících osob v dokončeném věku x na počet žijících v dokončeném věku x+1 po 1 roce prognózy. 

Parametry modelu kohortně-komponentní metody představují věkově specifické míry plodnosti, koeficienty přežití vypočítané z podrobných úmrtnostních tabulek odděleně pro muže a ženy, migrační saldo po jednotkách věku odděleně podle

pohlaví

a

ukazatel

feminity

vyjadřující

poměr

narozených

dívek

k celkovému počtu narozených dětí.


6



Prognóza byla zpracována odděleně pro muže a ženy po jednotkách věku s výchozí věkovou strukturou k 30. 6. 2013 a s horizontem prognózy do roku 2028. Delší časové období v případě MČ nepovažujeme za relevantní.

Zdroje dat Sociodemografická studie čerpá z více datových zdrojů. Primárním zdrojem dat o obyvatelstvu jsou statistiky vedené Českým statistickým úřadem, a to jak statistiky přirozené měny, tak výsledky Sčítání lidu, domů a bytů, které proběhlo na území České republiky v roce 2011. Informace o situace v MČ doplňujeme také údaji poskytnutými MČ Praha 18. Ve studii dále čerpáme data z MŠMT, statistik ZŠ a MŠ, ÚZISu a webových stránek MČ Praha 18.


7

3.

Obyvatelstvo

3.1.

Celkový počet obyvatel

K 31. 12. 2013 žilo na území MČ Praha 18 celkem 17 725 obyvatel. Tento početní údaj,

pocházející

z Českého

statistického

úřadu,

zahrnuje

jak

osoby

hlášené

k trvalému pobytu, tak také cizince s povolením k dlouhodobému pobytu. Sčítání lidí, bytů a domů z roku 2011 zjišťovalo mimo jiné počet skutečně bydlících v městské části, nikoliv pouze ty s nahlášeným pobytem. Výsledky ukazují, že počet nahlášených a skutečně žijících v MČ Praha 18 je obdobný1. Tab. č. 1 Celkový počet obyvatel MČ Praha 18 dle jednotlivých zdrojů Zdroj dat

Celkový počet žijících obyvatel

ČSÚ 31.12.2010

17 193

SLDB 2011, březen 2011

16 996

ČSÚ, 31.12.2011

17 323

ČSÚ, 31.12.2012

17 566

ČSÚ, 31.12.2013

17 725

Poznámka Obyvatelé s nahlášeným trvalým/dlouhodobým pobytem Obyvatelé s obvyklým místem pobytu Obyvatelé s nahlášeným trvalým/dlouhodobým pobytem Obyvatelé s nahlášeným trvalým/dlouhodobým pobytem Obyvatelé s nahlášeným trvalým/dlouhodobým pobytem

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Poznámka: Vzhledem ke skutečnosti, že MČ Praha 18 je financována na základě údajů ČSÚ, budeme

v dalších

analýzách

vycházet

především

z dat

ČSÚ

o

obyvatelích

s nahlášeným trvalým / dlouhodobým pobytem.

1

Neznamená to, že všichni obyvatelé žijící v MČ zde mají hlášené trvalé bydliště. Část zde žijících má hlášené bydliště jinde, stejně tak naopak, část hlášených obyvatel ve skutečnosti bydlí jinde.


8

3.1.1. Vývoj počtu obyvatel v letech 2001 - 2013

Celkový počet obyvatel vzrostl mezi lety 2001 a 2013 o 3 533 jedinců (cca 25 %). Největší vliv na přírůstek obyvatel měla intenzivní bytová výstavba a od roku 2006 také zvyšující se porodnost.

Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel s hlášeným trvalým pobytem 20 000 18 000

16433 15325

16 000

14438

14240

14 000

17725

17323

17063 16083

14721

14311

14192

17566

17193

12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: ČSÚ


9

3.2.

Struktura obyvatel

3.2.1. Pohlaví a věk obyvatel Počet mužů a žen je mezi obyvateli MČ Praha 18 vyrovnaný. Muži tvoří 49 % obyvatel městské části. Ženy v populaci obvykle tvoří většinu, především kvůli delší naději dožití. Graf č. 2 Věková struktura obyvatel MČ Praha 18 a Hl. m. Praha, k 31.12.2012

Zdroj: ČSÚ


10

Věková struktura obyvatelstva MČ Prahy 18 má v porovnání s věkovou strukturou obyvatel Hlavního města Prahy tři základní odlišnosti (graf č. 2): 

Podíl seniorů starších 65 let je v Letňanech v současnosti nižší než v celé Praze.



Naopak v MČ Praha 18 bydlí výrazně nadprůměrný počet obyvatel ve věku 25 40 let.



Konečně, v MČ Praha 18 žije nadprůměrný počet dětí ve věku do 5 let.

MČ Praha 18 má v porovnání s hlavním městem i celou Českou republikou nižší podíl seniorů starších 65 let a vyšší podíl obyvatel v produktivním věku. Ve srovnání s Prahou i celou Českou republikou je tak populace Letňan mladší. Na 100 dětí do 15 let zde připadá pouze 85 seniorů starších 65 let, zatímco celorepublikově, a především pak v rámci celé Prahy, tento poměr již výrazně přesahuje 100. Tab. č. 2 Srovnání věkového složení obyvatelstva, 2012 Obyvatelstvo ve věku Region

0 – 14

15 – 64

% obyvatel ve věku

65 a více

Celkem

0 – 14

15 – 64

65 a více

Index stáří

MČ Praha 18

2 568

12 815

2 183

17 566

15 %

73 %

12 %

85

Hl. m. Praha

170 253

856 494

220 033

1 246 780

14 %

69 %

18 %

129

1 560 296

7 188 211

1 767 618

10 516 125

15 %

68 %

17 %

113

ČR

Zdroj: ČSÚ, stav k 31.12.2012


11

3.2.2. Věková struktura obyvatel dle návaznosti veřejných služeb Pro účely komunitního plánování jsme rozdělili obyvatele nikoli do 5letých věkových skupin, ale do skupin dle návaznosti veřejných služeb. Toto rozdělení je užitečné zejména pro plánování dalšího rozvoje obce. Z tabulky č. 3 je patrné, že ve věku do 2 let žije v Letňanech 756 dětí. Ve věku 3 – 5 let (mateřská škola) činí počet dětí 699. Dětí školou povinných je 1 117, přičemž dětí ve věku docházky na 1. stupeň ZŠ je 697 a na 2. stupeň ZŠ, případně dojíždějících na víceletá gymnázia do jiných částí Prahy, je 420 dětí. Seniorů nad 65 let žije v Letňanech 2 221, z toho je 386 obyvatel starší 80 let. Tab. č. 3 Věkové složení obyvatelstva MČ Praha 18 dle návazných služeb, 2013 Veřejná služba

Věková skupina 0-2 3-5 6 - 10 11 - 14

Počet obyvatel – trvale hlášení a s dlouhodobým pobytem 756

mateřská škola 1. stupeň ZŠ, dále zájmové aktivity a kroužky pro mladší žáky 2. stupeň ZŠ, víceletá gymnázia, dále zájmové aktivity a kroužky pro mládež

699 697 420

15 - 25

SŠ, VŠ

1 787

26 - 40

mateřská centra, návrat do práce

5 640

41 - 64

5 376

65 - 79

pečovatelská služba

80 +

intenzivní soc. služby pro seniory

1 835 386

Zdroj: ČSÚ, střední stav, 2013 (červen)

Statistická poznámka: Vzhledem k potřebě plánování kapacit ZŠ a MŠ počítáme s tzv. středním stavem obyvatel, tedy k polovině roku. Uvedený věk tedy prakticky představuje dosáhnutí dané věkové hranice na začátku školního roku.


12

3.3.

Pohyb obyvatel

Dle ČSÚ přibylo od konce roku 2001 do konce roku 2013 v MČ Praha 18 3 533 obyvatel.

Nárůst

počtu

obyvatel

ovlivnilo

nejvýrazněji

stěhování.

Přírůstek

stěhováním je patrný prakticky po celé sledované období, přičemž nejvyšší nastal mezi roky 2005 - 2009. Z podrobné analýzy výstavby bytů a migrace vyplývá, že saldo migrace za celé sledované období se víceméně rovná počtu postavených bytů2. To je výrazně méně než v obdobně situovaných MČ. Takto malou migraci na 1 byt si vysvětlujeme jako kombinaci dvou aspektů. Zaprvé, nové byty si kupují lidé již bydlící v Letňanech. Zadruhé, velká část domů v Letňanech byla postavena v 70. letech 20. století. Zde narozené děti dovršily věk, kdy samy zakládají rodiny a odstěhovaly se jinam (blíže viz kap. 5.1). Stejně jako v celé ČR se po roce 2005 zvyšuje porodnost. Rodí matky narozené v 70. letech 20. století.

Stav 31.12.

Celkový přírůstek

Přírůstek stěhová ním

Vystěho valí

Přistěho valí

Zemřelí

Narození

Období

Tab. č. 4 Pohyb obyvatel MČ Praha 18, 2001 - 2012

2001

118

85

306

423

-117

-84

14 192

2002

101

96

474

431

43

48

14 240

2003

101

111

475

394

81

71

14 311

2004

127

96

632

536

96

127

14 438

2005

173

114

847

623

224

283

14 721

2006

202

97

1 183

684

499

604

15 325

2007

237

111

1 361

729

632

758

16 083

2008

247

124

1 190

963

227

350

16 433

2009

281

97

1 398

952

446

630

17 063

2010

252

100

1 139

1 161

-22

130

17 193

2011

265

128

1 123

959

164

301

17 323

2012

243

121

1 337

1 216

121

243

17 566

2013

249

112

1 239

1 217

22

159

17 725

Zdroj: ČSÚ

2

Pro srovnání, saldo migrace na 1 byt činí v MČ Praha 14 2 osoby/byt, v MČ Praha 17 1,3 osoby/byt.


13

4.

Socioekonomická situace obyvatel

4.1.

Vzdělání obyvatel

Podíl osob s vysokoškolským vzděláním činí v MČ Praha 18 21 % a občanů s maturitou je dalších 40 %. Ve srovnání s ČR žije v Letňanech procentuálně více lidí s VŠ vzděláním, ale v porovnání s Hl. městem Prahou je to méně. Tab. č. 5 Nejvyšší dosažené vzdělání, obyvatelé starší 15 let, 2011 Vzdělání

Praha 18

Bez vzdělání

Hl. město Praha

ČR

0%

0%

1%

Základní vč. neukončeného

12 %

11 %

19 %

Střední vč. vyučení (bez maturity)

27 %

23 %

35 %

40 %

39 %

33 %

21 %

26 %

13 %

Úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné vč. nástavbového Vysokoškolské

Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (finální výsledky)


14

4.2.

Ekonomická aktivita obyvatel

Při SLBD v březnu 2011 bylo v MČ Praha 18 evidováno 9 286 ekonomicky aktivních obyvatel, což představuje téměř 55 % všech obyvatel. Z toho bylo 8 654 osob zaměstnaných a 632 nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti činila 6,8 %, což je srovnatelné s celou Prahou a hluboko pod celorepublikovým průměrem (ČR 9,8 %).

16 996

9 286

8 654

632

6 048

54,6 %

6,8 %

Hl. M. Praha

1 272 690

623 034

580 275

42 759

503 153

49,0 %

6,9 %

10 562 214

5 172 737

4 666 233

506 504

4 718 866

49,0 %

9,8 %

ČR

Zaměstnaní

Nezaměstnaní

Ekonomicky neaktivní

MČ Praha 18

Region

Míra nezaměstnanosti

Z toho

Míra ekonomické aktivity

Počet obyvatel dle SLDB

Ekonomicky aktivní

Tab. č. 6 Ekonomická aktivita obyvatel, březen 2011

Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 2011

Poznámka: Údaje ze SLDB 2011 za Prahu, potažmo Letňany, se rozcházejí s ostatními statistikami MPSV a ČSÚ. Zatímco podle SLDB 2011 je v Praze 6 – 7% nezaměstnanost, podle statistik MPSV to bylo „pouze″ 4 %, stejně tak i podle Výběrového šetření pracovních sil (ČSÚ). Je to způsobenou rozdílnou metodikou měření nezaměstnanosti.


15

5.

Bydlení

5.1.

Bytová výstavba

V letech 2001 - 2013 se v MČ Praha 18 postavilo celkem 2 389 bytů, což činí cca 33 % bytového fondu sečteného v SLDB 2011. Intenzivní bytová výstavba probíhala prakticky po celé sledované období. A jak je patrné z plánovaných projektů (viz kap. 6.1.4), bude pokračovat i nadále. Tab. č. 7 Bytová výstavba v MČ Praha 18 v letech 2001 - 2013 Rok

Dokončené byty celkem

Přírůstek stěhováním

2001

18

-117

2002

16

43

2003

396

81

2004

183

96

2005

712

224

2006

223

499

2007

192

632

2008

105

227

2009

94

446

2010

72

-22

2011

374

164

2012

4

121

351

22

2 389

2 394

2013* Celkem za roky 2001 - 2012 Zdroj: ČSÚ, *MČ Praha 18

Přírůstek stěhováním (saldo migrace) ovšem neodpovídá běžné situaci, kdy se obvykle do jednoho nového bytu přistěhují 1,5 - 2 osoby. Zvláště v počátku sledovaného období (do roku 2004/5) přírůstek stěhováním výrazně zaostává za počtem nově postavených bytů. V zásadě existují 4 hypotézy, proč je saldo migrace nižší, než by se dalo očekávat s ohledem na intenzivní bytovou výstavbu. 1. Noví obyvatelé si v Letňanech nenahlásí trvalé bydliště. Demografická studie, MČ Praha 18 Březen 2014

16

2. Bydlení v panelových domech v Letňanech není atraktivní. Do nových bytů se sice stěhují noví obyvatelé, ale zároveň se ze stávající zástavby stěhují lidé pryč. 3. Mezi lety 2000 - 2005 dospěly děti rodičů, kteří se do Letňan přistěhovali na sídliště postavené v 70. a 80. letech. Ty se následně osamostatňovaly od rodičů a zakládaly své vlastní rodiny. Velká část z nich se při této příležitosti odstěhovala z Letňan. 4. O bydlení v nových bytech měli zájem především lidé, kteří v Letňanech již bydleli. Tito lidé považují Letňany za atraktivní lokalitu. Při příležitosti osamostatnění se od rodičů a založení vlastní rodiny se tak nastěhovali do nových bytů právě oni. S ohledem na další statistiky se přikláníme k hypotéze č. 3 a 4.


17

5.2.

Bytový fond a standardy bydlení

Podle výsledků SLBD bylo v březnu 2011 v MČ Praha 18 sečteno 646 domů, z toho 624 domů trvale obydlených a 22 domů neobydlených. Podíl rodinných domů dosahuje 44 %, bytové domy tvoří 56 %. Ve srovnání s Hlavním městem Prahou je v MČ Praha 18 výrazně vyšší podíl bytových domů. Tab. č. 8 Domy podle obydlenosti a druhu domu, 2011 Domy celkem Praha 18 Hl. m. Praha

Obydlené

Z obydlených podle druhu domu (v %) Neobydlené Rodinné domy

Bytové domy

646

624

22

44 %

56 %

99 949

92 927

7 022

64 %

36 %


Jak je patrné z tabulky 9, většina rodinných domů byla postavena před rokem 1970, bytové domy pak z velké části pochází ze 70. - 80. let 20. století. Tab. č. 9 Domy podle období výstavby či rekonstrukce domu Domy celkem

Rodinné

Bytové

1919 a dříve

18

15

3

1920 - 1970

215

137

78

1971 - 1980

137

35

101

1981 - 1990

88

13

73

1991 - 2000

63

42

20

2001 - 2011

57

26

30



18

Tab. č. 10 Obydlené byty, 2011 Z toho Obydlené byty celkem

Praha 18 Hl. m. Praha

Rodinné

Bytové

Ostatní

domy

domy

domy

7 331

5%

94 %

1%

542 168

13 %

86 %

1%


V SLDB 2011 bylo sečteno celkem 7 331 obydlených bytů. Výrazně převažuje bydlení v bytech v osobním vlastnictví. Ve srovnání s celou Prahou je v Letňanech méně nájemních i družstevních bytů. Při celkovém počtu 16 996 obyvatel MČ Prahy 18 v březnu 2011 připadá na jeden obydlený byt v průměru 2,3 osob, stejně jako v Hl. m. Praze.

Tab. č. 11 Obydlené byty a právní důvod užívání bytu, 2011 Z toho právní důvod užívaní bytu (v %) Obydlené byty celkem

Ve vlastním domě

V osobním vlastnictví

Nájemní

Družstevní

MČ Praha 18

7 331

4%

53 %

26 %

5%

Hl. m. Praha

542 168

13 %

33 %

39 %

15 %



19

6.

Prognóza vývoje obyvatelstva

Prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatel představuje nezbytné podklady pro plánování dostupnosti veřejných služeb, a to především v oblasti školství, zdravotnictví, dopravy a sociálních služeb. Budoucí vývoj počtu a struktury obyvatelstva v zásadě závisí na čtyřech faktorech: -

současné struktuře obyvatel podle věku a pohlaví,

-

porodnosti,

-

úmrtnosti,

-

migraci.

Zvláště migrace je na lokální úrovni velmi významná, ale obtížně predikovatelná proměnná. Z tohoto důvodu následující prognostické modely zahrnují rozvojové plány obce v oblasti výstavby konzultované se zadavatelem prognózy.

Statistické upozornění: Je třeba upozornit, že prognóza je platná pouze za podmínky, že nastanou předpokládané trendy popsané níže. Z tohoto důvodu počítáme s variantními řešeními zohledňující různé modely budoucí výstavby na území obce, jak z hlediska počtu nových bytů, tak z hlediska časování jejich výstavby.


20

6.1.

Parametry prognózy

6.1.1. Současná struktura obyvatel Prognóza vychází ze struktury obyvatel podle pohlaví a jednotek věku k 31. 6. 2013 evidované Českým statistickým úřadem. Prognóza tak pracuje s obyvatelstvem, které má trvalý či dlouhodobý pobyt na území MČ Praha 18 (tedy včetně cizinců). Počet obyvatel s hlášeným trvalým bydlištěm či dlouhodobým pobytem je přibližně stejný jako počet zde skutečně žijících obyvatel při SLDB 2011. Vzhledem ke skutečnosti, že MČ Praha 18 je financována na základě počtu obyvatel s hlášeným trvalým / dlouhodobým pobytem, budeme budoucí vývoj prognózovat na základě hlášených obyvatel.


21

6.1.2. Plodnost Budoucí úroveň plodnosti vyjádřená úhrnnou plodností a plodnost žen v závislosti na jejich věku (tj. míry plodnosti podle věku) jsou základním parametrem vstupujícím do prognostických výpočtů. V posledních několika letech jsme svědky zvyšování úrovně plodnosti a nárůstu počtu narozených dětí. Je to způsobeno především tím, že ženy, které posunuly rození dětí do vyššího věku, začaly zakládat rodiny a postupně realizují také plodnost vyššího pořadí a rodí se jim tak především druhé, v omezené míře však také třetí a další děti. V roce 2011 byl průměrný věk matek při porodu 29,7 let v ČR a 31,8 let v Praze, u prvorodiček 27,8 let v ČR a 30,5 v Praze (ČSÚ). Porodnost a plodnost v Praze 18 a Hl. m. Praze V posledních letech panuje v MČ Praha 18 vyšší porodnost než v celé České republice či Hl. m. Praze. V roce 2013 se narodilo 14 dětí na 1 000 obyvatel v Letňanech, 11,2 v Praze a 10,2 dětí v celé ČR. Z podrobných analýz ovšem vyplývá, že nadprůměrná porodnost není způsobena nadprůměrnou plodností, ale skutečností, že v Letňanech žije nadprůměrný počet žen ve věku 25 - 40 let. Tab. č. 12 Hrubá míra porodnosti* Rok

MČ Praha 18

Hl. město Praha

ČR

2002

7,1

8,3

8,9

2005

11,8

10,1

10,0

2008

15,0

11,6

11,4

2010

14,7

11,8

11,1

2011

15,3

11,2

10,3

2012

13,8

11,4

10,3

2013

14,0

11,2

10,2

Zdroj: ČSÚ * Počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel


22

Ve srovnání s celou ČR je v MČ Praha 18 obdobná míra plodnosti – na 1 matku zde připadá 1,48 narozených dětí, přičemž v celé České republice je to 1,47. Oproti Hl. m. Praze je však míra plodnosti vyšší. Tab. č. 13 Úhrnná plodnost* Rok

MČ Praha 18

Hl. město Praha

ČR

2010

1,47

1,40

1,51

2011

1,56

1,38

1,44

2012

1,37

1,40

1,47

Průměr za roky 2010 - 2012

1,48

1,40

1,47

Zdroj: ČSÚ * Počet živě narozených dětí na matku

Graf č. 3 Míry plodnosti podle věku, MČ Praha 18 v porovnání s Hl. m. Prahou a ČR, průměr za roky 2010 - 2012 140

Míry plodnosti na 1 000 žen

120 100 80 60 40 20 0 15-19

20-24 ČR

25-29

30-34

Hl. m. Praha

35-39

40 a více let

MČ Praha 18

Zdroj: ČSÚ, propočet Výzkumy Soukup

Pro prognózu budoucího vývoje plodnosti v MČ Praha 18 používáme výchozí profil plodnosti v Hl. m. Praze upravený o vyšší plodnost žen ve věku 25 - 34 let. Předpokládáme, že úroveň úhrnné plodnosti bude v příštích letech stagnovat či pozvolna růst. Nízká varianta prognózy počítá s úhrnnou plodností 1,45 dětí na 1


23

matku. Střední varianta prognózy počítá s hodnotou 1,50 dětí na 1 matku a vysoká varianta s 1,55 dětí/matka. Předpokládáme také, že se nadále bude mírně zvyšovat věk matek při narození dítěte, ovšem výrazně pomaleji než na přelomu 90. let 20. století a nového tisíciletí. Tab. č. 14 Předpokládaný vývoj úhrnné plodnosti, MČ Praha 18 Rok

Nízká varianta

Průměr 2010 - 12

Střední varianta

Vysoká varianta

(skutečnost)

1,48

1,48

1,48

Prognóza

1,45

1,50

1,55

Zdroj: vlastní výpočet, expertní odhad

6.1.3. Úmrtnost Pro odhad úmrtnosti vycházíme z podrobných úmrtnostních tabulek pro muže a ženy za období 2011 - 2012 vypočítaných pro Hlavní město Prahu. Při odhadování naděje dožití vycházíme ze střední varianty projekce ČSÚ pro Hl. město Prahu. Podle ní by v roce 2020 měla naděje dožití činit 78,8 let pro muže a 83,6 pro ženy. Tuto naději dožití jsme upravili do tří variant prognózy. Tab. č. 15 Střední délka života při narození, Hl. m. Praha v roce 2011 - 2012 Muži

Ženy

2011 - 2012 – stávající stav

77,0

81,8

Nízká varianta – prognóza

77,0

81,8

Střední varianta – prognóza

78,1

83,2

Vysoká varianta - prognóza

79,0

84,1

Zdroj: ČSÚ


24

6.1.4. Migrace Nejdůležitější, ale současně také nejproblematičtější, je odhad budoucí migrace. V Praze 18 probíhala v posledních letech intenzivní bytová výstavba. Mezi lety 2001 až 2013 bylo postaveno 2 389 nových bytů a přistěhoval se obdobný počet nových obyvatel. Do budoucna je naplánovaná další bytová výstavba. Do roku 2020 lze očekávat výstavbu na úrovni cca 2 tis. nových bytů. Dále se diskutuje o dvou projektech, jejichž výstavba je do roku 2020 málo pravděpodobná. Jedná se o bytovou výstavbu v areálu Avie, kde by se mohlo postavit až 2 500 bytů. Druhým projektem by mohla být výstavba podél ulic Tupolevova a Kbelská. Tab. č. 16 Možnosti bytové výstavby

Bytový soubor 2Barevné Letňany - Trigema Projekt Delta, a.s. Obytný soubor Rezidence Lesopark ELIDCAT Prague s.r.o.

145

147

80

80

80

61

79 69

142

45

33

Bytový dům Křivoklátská, BPT Development,

33 58

a.s. Bytové domy U Letňanského parku, Landia

91

Management s.r.o. Bytový dům Letovská - západ EXAFIN uzavřený investiční fond, a.s.

14

Bytový dům v ul. Bohumínská, Dvě věže s.r.o

14

Multifunkční dům Zelené terasy EXAFIN

41

uzavřený investiční fond, a.s. Obytný soubor BD Letňanské zahrady, Central

145

Group, a.s. Obytný soubor Rezidence Veselská, Rezidence Veselská s.r.o. Obytný soubor U lesoparku, Váňa a Dvořák

70

141

Předpokládaná výstavba v areálu AVIE

2 500

Předpokládaná výstavba podél ul. Tupolevova a

3 000*

Kbelská (za Tesco centrem) Počet bytů celkem

2021 a

145

později

145

2020

2019

Bytový dům Letňany, RENIX a.s.

2018

219

2017

237

2016

2014

Obytný soubor Beranových, Central Group a.s.

2015

Projekt

2013

odhad počtu nových bytů a salda migrace

351

440

206

448

225

366

208

70

2 500 – 5 500

Zdroj: MČ Praha 18 * Lokalita podél ul. Tupolevova má rozsah 30 ha. Z toho je navrhováno 13 ha jako smíšené plochy. Podle Ing. arch. Hexnera se nejedná o vhodnou lokalitu pro bydlení, Letňany prý mají lepší kapacity pro bydlení směrem na východ.


25

Čistě teoreticky při cca 250-300 obyvatelích / ha lze na tuto plochu umístit cca 3 250 – 3 900 obyvatel. Stávající územní plán bytovou výstavbu neumožňuje. Majitelé žádají o změnu územního plánu.

Varianty migrace Na základě předchozí migrace a odhadu budoucí bytové výstavby definujeme pro prognózu čtyři různé varianty vývoje. Tab. č. 17 Parametry budoucí migrace Projekt

Nízká varianta

Počet

varianta

4 523

6 963

1,4

1,5

1,7

1,7

-50 osob ročně

0

0

0

2 400

5 000

8 000

12 000

/ 1 nový byt

Saldo migrace celkem Avie ani

Poznámka k výstavbě „Tupolevova″ se nepostaví vůbec Výstavba bude Poznámka k migraci

Maximální

3 240

Počet přistěhovalých

výstavbě

Vysoká varianta

1 963

zkolaudovaných bytů

Migrace ve stávající

Střední varianta

zpožděna postupně o 1,5 roku

Avie se postaví polovina a „Tupolevova″ vůbec 1/3 bytů se obsadí daný rok, zbytek další dva roky

Avie se postaví celá, Tupolevova vůbec

1/2 bytů se obsadí

Avie i Tupolevova se postaví celá

1/2 bytů se obsadí

již v rok kolaudace již v rok kolaudace

Zdroj: MČ Praha 18, odhad Výzkumy Soukup

Střední varianta migrace počítá, že se dostaví 100 % výstavby plánované do roku 2020. Po roce 2020 se každý rok postaví v areálu Avie 160 bytů (polovina plánu). Území podél ulic Topolova a Kbelská nebude byty zastavěno vůbec. Do nových bytů se nastěhuje v průměru 1,5 obyvatel a nové byty se budou obsazovat většinou druhý rok po kolaudaci. Celkově střední varianta počítá s 3 240 novými byty postavenými v letech 2014 2028. Celkové saldo migrace dosáhne cca 5 000 osob. Nízká varianta migrace počítá, že projekty naplánované do roku 2020 se nakonec postaví, ale s časovým zpožděním. Avie ani „Tupolevova″ se nepostaví vůbec. Do nových bytů se přistěhuje v průměru 1,4 obyvatel. Ze stávající zástavby se ročně odstěhuje 50 obyvatel. Celkově nízká varianta počítá s 1 936 novými byty postavenými v letech 2014 - 2028. Celkové saldo migrace dosáhne 2 400 obyvatel. Demografická studie, MČ Praha 18 Březen 2014

26

Vysoká varianta migrace počítá, že plánovaná výstavba do roku 2020 se uskuteční v plném rozsahu, stejně tak se postaví v plném rozsahu byty v areálu Avie. „Tupolevova″ nebude postavena vůbec. Většina bytů bude obsazena ještě v roce kolaudace. Celkově vysoká varianta počítá se 4 523 novými byty postavenými v letech 2014 2028. Celkové saldo migrace dosáhne 8 000 obyvatel.

Maximální varianta migrace ukazuje, jak by se situace mohla hypoteticky vyvíjet, pokud by se postavily skutečně všechny bytové projekty, včetně Avie i lokality „Tupolevova″. Tato varianta by vyžadovala změnu územního plánu a zároveň velký zájem o bydlení na Praze 18. Ostatní parametry jsou shodné s vysokou variantou migrace. Celkem by do roku 2028 bylo postaveno 6 963 bytů a saldo migrace by činilo 12 000 osob. Tuto variantu ovšem považujeme za málo pravděpodobnou.


27

Předpokládaný migrační přírůstek v závislosti na objemu a načasování výstavby ukazuje níže uvedený graf. Graf č. 4 Přírůstek stěhováním pozorovaný v letech 2001 - 2013 a prognózovaný podle 3 uvažovaných variant 1200

Přírůstek stěhováním

1000 800 600 400 200 0 -200

skutečný přírůstek migrací vysoká varianta

nízká varianta maximální varianta

střední varianta

Zdroj: ČSÚ

Odhad budoucího přírůstku obyvatel díky migraci se pohybuje mezi 2 400 až 8 000 osobami do roku 2028. V případě, že by se skutečně postavily všechny plánované projekty, včetně Avie a „Tupolevovy″, mohl by přírůstek migrací činit až 12 tis. osob. Tuto variantu ovšem nepovažujeme za příliš reálnou. Pro srovnání, mezi lety 2008 - 2012 bylo postaveno 649 nových bytů a saldo migrace dosáhlo 936 osob.


28

6.2.

Výsledky prognózy

Na základě výše uvedených parametrů byl proveden modelový výpočet vývoje počtu a struktury obyvatel MČ Praha 18. Pokud se naplní výše uvedené předpoklady, lze očekávat, že celkový počet obyvatel MČ Praha 18 se v roce 2028 bude pohybovat mezi 21 - 33 tis. osob. Graf č. 5 Vývoj počtu obyvatel dle 3 prognostických modelů 35 000 30 000

Počet obyvatel

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

nízká varianta vysoká varianta reálný stav

střední varianta maximální varianta Zdroj: výpočet Výzkumy Soukup

Zdůvodnění parametrů prognózy naleznete v předchozí kapitole. Poznámka: Nárůst počtu obyvatel ze současných 17 tis. až na cca 28 tis. bude mít mj. výrazný dopad na nárůst dopravy a nárůst poptávky po občanské vybavenosti a infrastruktuře.

Poznámka: V dalších podkapitolách komentujeme převážně nízkou, střední a vysokou variantu prognózy. Maximální variantu nepovažujeme za zcela reálnou a uvádíme jí pouze jako ukázku, jak by se mohl vývoj ubírat, realizovala-li by se celá plánovaná výstavba včetně zástavby území podél Tupolevovy a Kbelské ulice.


29

6.2.1. Prognóza počtu obyvatel v jednotlivých věkových skupinách Pokud se splní podmínky definované v předchozí kapitole, lze do roku 2028 očekávat následující zásadní demografické změny. Počet dětí ve věku 0 - 2 roky zůstane u střední varianty po celou prognózovanou dobu na úrovni cca 800 dětí. Počet narozených dětí bude záviset především na realizované výstavbě a zájmu o bydlení. Pro plánování kapacit škol by bylo ideální, kdyby počet narozených dětí byl dlouhodobě stálý, nekolísal. Z pohledu kontinuálního počtu narozených dětí se tomuto stavu přibližuje střední či vysoká varianta vývoje. Ani jedna z těchto variant nepočítá s výstavbou podél ulic Tupolevova a Kbelská. Graf č. 6 Vývoj počtu dětí ve věku 0 - 2 roky podle 3 prognostických modelů 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

nízká varianta

střední varianta

vysoká varianta

maximální varianta

Zdroj: ČSÚ, výpočet Výzkumy Soukup

Poznámka: Na základě prognózy lze očekávat přetrvávající poptávku po službách pro rodiny s malými dětmi (mateřská centra, programy pro matky na RD,…).


30

Počet dětí ve věku 3 - 5 let, tj. potenciálních žáků mateřských škol, se bude ve střední a vysoké variantě držet rovněž okolo 800 dětí. Pokud nastane nízká varianta, kdy o se postaví pouze část z připravovaných projektů, lze po roce 2016 očekávat pokles počtu dětí ve věku 3 - 5 let. Graf č. 7 Vývoj počtu dětí ve věku 3 - 5 let podle 3 prognostických modelů 1 200

1 000

800

600

400

200

0

nízká varianta

střední varianta

vysoká varianta



Poznámka: Vývoj počtu dětí ve školkovém věku v porovnání s kapacitami MŠ ukazuje, že ani plánované zvýšení kapacity MŠ pravděpodobně nebude dostačující. U nízké varianty bude kapacita dostatečná až po roce 2020, u ostatních variant bude nedostatek míst v MŠ i po celé prognózované období (blíže viz kap. 7.1).


31

Počet dětí ve věku prvního stupně základní školní docházky výrazně poroste až do roku 2019 ve všech variantách prognózy. V příštích 6 letech se počet dětí ve věku 6 - 10 let téměř zdvojnásobí. Tento nárůst je způsoben vysokou migrací na začátku 21. století a následnou zvýšenou porodností. Většina z budoucích žáků ZŠ již v Letňanech bydlí. Po roce 2020 se situace bude vyvíjet odlišně podle prognózovaných variant. U nízké varianty lze očekávat pokles na cca 1 000 dětí v roce 2028, u střední varianty pak setrvalý stav okolo 1 300 dětí. V případě, že by se realizovala výstavba v areálu Avie a podél ulice Tupolevova, dosáhl by počet dětí na první stupni téměř 1 700. Graf č. 8 Vývoj počtu dětí ve věku 6 - 10 let podle 3 prognostických modelů 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

nízká varianta

střední varianta

vysoká varianta




32

Počet dětí ve věku druhého stupně ZŠ bude narůstat až do roku 2022, přičemž v letech 2016 - 2022 lze očekávat výrazný nárůst počtu těchto dětí. V roce 2022 by v Letňanech mělo bydlet cca 1 000 – 1 100 dětí ve věku 11 - 14 let.

Graf č. 9 Vývoj počtu obyvatel 11 - 14 let podle 3 prognostických modelů 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

nízká varianta

střední varianta

vysoká varianta



Poznámka: Stávající kapacita ZŠ v MČ Praha 18 by byla pro děti z MČ dostačující až do roku 2017, v následujících letech by však bylo potřeba kapacitu navýšit o 200 - 600 míst. Je

potřeba dobře naplánovat, kolik přespolních dětí je možné v současnosti

přijímat s ohledem na budoucí vývoj počtu místních dětí ve věku školní docházky. Rostoucí počet dětí školního věku také bude zvyšovat poptávku po volnočasových aktivitách, kroužcích a sportovním vyžití pro školní děti.


33

Počet obyvatel MČ Praha 18 ve věku od 15 let do 25 let bude až do roku 2021 konstantní. V roce 2021 dovrší 15. roku života děti z prvního „silného″ ročníku (narozeni v roce 2006) a následně bude počet obyvatel této věkové kategorie růst. Graf č. 10 Vývoj počtu obyvatel 15 - 25 let podle 3 prognostických modelů 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

nízká varianta

střední varianta

vysoká varianta



Poznámka: Po roce 2020 lze očekávat nárůst poptávky po zábavě pro mladistvé.


34

Počty obyvatel ve věku 26 - 40 let budou zpočátku stagnovat nebo mírně růst. Od roku 2020 lze u nízké a střední varianty očekávat pokles, u vysoké varianty stagnaci a u maximální varianty růst. Tato věková skupina obyvatel je nejvíce ovlivněna budoucí migrací. Proto počet obyvatel v tomto věku bude do budoucna nejvíce závislý na počtu dokončených nových bytů v Letňanech. Graf č. 11 Vývoj počtu obyvatel 26 - 40 let podle 3 prognostických modelů 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

nízká varianta

střední varianta

vysoká varianta



Poznámka: Počet obyvatel ve věku 26 – 40 let ovlivňuje poptávku po službách pro rodiny s dětmi (mateřská centra, nekuřácké restaurace, hlídání dětí aj.).


35

U věkové skupiny 41 - 64 let lze očekávat trvalý nárůst ze současných 5 tisíc až na 9, respektive 11 tis. obyvatel v roce 2028. Graf č. 12 Vývoj počtu obyvatel 41 - 64 let podle 3 prognostických modelů 12 000

10 000

8 000

6 000

4 000

2 000

0

nízká varianta

střední varianta

vysoká varianta




36

Počet seniorů poroste. Ze stávajících cca 2 000 osob ve věku 65 - 79 let jich bude v roce 2027 v Praze 18 bydlet téměř 2 800.

Graf č. 13 Vývoj počtu obyvatel 65 - 79 let podle 3 prognostických modelů 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

nízká varianta

střední varianta

vysoká varianta



Poznámka: Vzhledem k prognózovanému vývoji se bude v Praze 18 pravděpodobně zvyšovat poptávka především po terénních sociálních službách a poptávka po zdravotních službách.


37

Výrazný nárůst lze očekávat ve věkové skupině 80 +. Počet starších seniorů se v průběhu následujících 15 let zdvojnásobí, až ztrojnásobí. Ze současných 400 osob se jejich počet zvýší na 800 až 1 100.

Graf č. 14 Vývoj počtu obyvatel starších 80 let podle 3 prognostických modelů 1 200

1 000

800

600

400

200

0

nízká varianta

střední varianta

vysoká varianta



Poznámka: Vysoký nárůst počtu seniorů bude mít významný vliv na požadavky v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb a bezbariérovosti. Výrazně poroste poptávka po terénních i pobytových sociálních službách, poptávka po zdravotních službách a budou

se

zvyšovat

požadavky

kladené

na

dostupnost

veřejných

míst

a

bezbariérovost.


38

7.

Analýza současného stavu veřejných služeb

7.1.

Mateřské školy a reflexe budoucího vývoje

Na území MČ Praha 18 se nacházejí 4 mateřské školy zřizované MČ a jedna nestátní speciální MŠ pro děti s kombinovaným postižením. Speciální MŠ navštěvují děti z celé Prahy, a proto s ní v dalších analýzách nepočítáme. Stávající maximální kapacita MŠ zřizovaných městskou částí činí 561 dětí, od školního roku 2014/2015 se plánuje rozšíření kapacit na 661 dětí. Tab. č. 18 Kapacita školských zařízení MČ Praha 18 Zařízení

Plánovaná

Stávající

Název

kapacita od

kapacita

2014/15

MŠ

Základní škola a Mateřská škola Tupolevova

140

165

MŠ

Základní škola a Mateřská škola Fryčovická

116

141

Fajtla DFC

165

215

Mateřská škola Příborská

140

140

10

10

MŠ MŠ

Základní škola a Mateřská škola generála Františka

Mateřská MŠ

škola

kombinovaným

a

základní

postižením

škola

pro

děti

s

PINK

CROCODILE

SCHOOL, o.p.s.* Zdroj: Databáze MŠMT, MČ Praha 18, březen 2013 * Zřizovatelem není MČ a navštěvují ji děti z celé Prahy. Proto s touto MŠ v dalších analýzách nepočítáme.


39

Důležitým parametrem pro odhad potřebné budoucí kapacity MŠ je zjistit stávající zájem o MŠ. V tabulce vidíme jak počty přihlášek do MŠ, tak počty přijatých i nepřijatých dětí splňujících požadovaná kritéria. Za požadovaná kritéria považujeme trvalé bydliště dítěte v MČ Praha 18 a dosažení věku 3 let. Ve školním roce 2013/14 bylo podáno 932 přihlášek, ale z toho více než polovina byla duplicitních. Po odečtení duplicit se tak o místo v MŠ hlásilo 437 dětí, z nichž 211 bylo přijato a 226 nepřijato. Z nepřijatých zájemců bylo 138 dětí, které splnily stanovená kritéria (věk + trvalé bydliště). Zájem o MŠ definujeme jako počet dětí navštěvující MŠ + počet nepřijatých dětí, které splnily kritéria. V roce 2013/14 zájem o MŠ činil 699 dětí. V MČ žilo cca 770 dětí ve věku 3 - 5 let. Lze tedy odhadnout, že zájem o návštěvu MŠ v MČ Praha 18 má cca 90 % zde žijících dětí ve věku 3 - 5 let (respektive jejich rodičů). Vedle toho mají o návštěvu MŠ zájem i rodiče dětí mladších 3 let. Přestože s nimi v analýze nepočítáme, při plánování kapacit by měly být brány v úvahu. Tab. č. 19 Zájem o MŠ Školní rok 2010/11 Kapacita MŠ

Školní rok Školní rok 2011/12

2012/13

Školní rok 2013/14

467

511

511

561

499*

522*

778*

932

Počet přihlášek bez duplicit

n/a

n/a

n/a

437

Počet přijatých

231

180

158

211

268*

342*

620*

721*

n/a

n/a

n/a

226

Počet přihlášek (včetně duplicit)

Nepřijatých celkem (včetně duplicit) Nepřijatých celkem (bez duplicit) Počet nepřijatých, kteří splnili kritéria

n/a

n/a

138

Zdroj: MČ Praha 18 * Rodiče mají možnost přihlásit své děti do více MŠ. V roce 2013/14 podali rodiče přihlášku v průměru do 2,1 MŠ. Zpětně bohužel není možné zjistit, kolik duplicity činily. Lze ale předpokládat, že poměr duplicit bude obdobný (tedy 2,1).


40

Jak je patrné z grafu č. 15, stávající kapacita MŠ v Praze 18 je již nyní nedostačující a počet 3 – 5 letých dětí bydlících v MČ Praha 18 převyšuje kapacitu MŠ o cca 170. I přes plánované navýšení kapacity MŠ zřizovaných MČ bude v polovině roku 2014 žít v MČ o cca 100 dětí více, než kolik bude činit zvýšená kapacita MŠ. Pokud se kapacity dále nezvýší, nedostatek míst v mateřských školách lze očekávat až do konce prognózovaného období. Výjimkou je nízká varianta prognózy, která přepokládá postupné snižování počtu dětí školkového věku (zejména díky zpoždění stavebních projektů naplánovaných do roku 2020 a nerealizaci Avie a „Tupolevovy″). Pokud proběhne výstavba ve vysoké či maximální variantě, bude se nedostávat až 200 míst. Při střední variantě prognózy bude v MČ chybět 100 – 130 míst v MŠ.

Graf č. 15 Porovnání maximální kapacity MŠ a prognózovaného vývoje dětí v MŠ ve věku docházky do MŠ podle 3 prognostických modelů 1 200

1 000

800

600

400

200

0

počet dětí bydlících v MČ nízká varianta počet dětí bydlících v MČ střední varianta počet dětí bydlících v MČ vysoká varianta počet dětí bydlících v MČ maximální varianta maximální kapacita MŠ zájem o MŠ (včetně nepřijatých) Zdroj: ČSÚ, Výzkumy Soukup, MČ Praha 18


41

7.2.

Základní školy a reflexe budoucího vývoje

V Praze 18 působí tři základní školy zřizované MČ a jedna speciální ZŠ pro děti s kombinovaným postižením, kterou navštěvují děti z celé Prahy, a proto s její kapacitou dále nepočítáme. Celková maximální kapacita ZŠ zřizovaných MČ činí 1 820 žáků. V tomto školním roce 2013/14 navštěvuje ZŠ zřizované MČ 1 328 žáků, z toho 866 na 1. stupni ZŠ. Tab. č. 20 Kapacita školských zařízení MČ Praha 18 Obsazenost

družiny

2013/14

Název

ZŠ

Základní škola a Mateřská škola Tupolevova

600

200

529

ZŠ

Základní škola a Mateřská škola Fryčovická

600

180

415

620

200

384

10

n/a

n/a

ZŠ

ZŠ

Kapacita ZŠ

Kapacita

Zařízení

Základní škola a Mateřská škola generála Františka Fajtla DFC Mateřská škola a základní škola pro děti s kombinovaným postižením PINK CROCODILE SCHOOL, o.p.s.

Zdroj: Databáze MŠMT, MČ Praha 18, březen 2013

Počet dětí navštěvující zdejší ZŠ je vyšší než počet dětí zde žijících. První stupeň ZŠ navštěvuje o 20 % více žáků, než je počet dětí v daném věku žijících v MČ Praha 18. Na druhém stupni je to o 5 % více. Tab. č. 21 Porovnání počtu žáků a počtu dětí s hlášeným pobytem v MČ Počet žáků ZŠ

Počet dětí v Praze 18 v daném věku

Školní rok

Školní rok

Školní rok

2011/12

2012/13

2013/14

2011

2012

2013

1. stupeň celkem

726

782

866

589

651

735

2. stupeň celkem

411

428

462

399

410

425

1 137

1 210

1 328

988

1 061

1 160

Celkem Zdroj: MČ Praha 18, ČSÚ


42

7.2.1. Plánování kapacit ZŠ – střední varianta Porovnáme-li kapacitu škol, jejich vytíženost a vývoj počtu dětí žijících v MČ Praha 18, získáme následující výsledky. Graf č. 16 Porovnání počtu dětí školou povinných s kapacitou ZŠ – střední varianta prognózy 3 000 2 500 2 000

Stávající kapacita ZŠ

1 500

Děti v MČ ve věku 6-10 let

1 000 500

Děti v MČ ve věku 6 let

0

kapacita ZŠ

stávající počet žáků

počet dětí ve věku 6 let v MČ

počet dětí ve věku 6-10 let v MČ


počet dětí celkem v MČ

Zdroj: ČSÚ, Výzkumy Soukup, MČ Praha 18

Stávající kapacita ZŠ v MČ Praha 18 by byla pro děti z MČ dostačující až do roku 2017, v následujících letech by však bylo potřeba kapacitu navýšit až o 540 míst! To však za předpokladu, že by do místních škol nechodily přespolní děti, což je v současné chvíli nereálné. Při plánování je tak nutné vzít v úvahu, kolik přespolních dětí je možné do škol přijmout s ohledem na budoucí počet školních dětí v MČ Praha 18. V grafu je samostatně vyznačen budoucí počet dětí ve věku 6 let v MČ Praha 18. V roce 2013 byl počet potenciálních prvňáčků z Prahy 18 cca 187, už v roce 2016 však lze očekávat o cca 75 prvňáčků z MČ Praha 18 více. Poznámka: Do budoucna lze očekávat rostoucí poptávku o místní ZŠ ze strany okolních městských částí, případně z obcí Středočeského kraje. Intenzivní bytová výstavba neprobíhala pouze v Letňanech, ale i v Čakovicích, Kbelích či dalších MČ. Do nových


43

bytů se často nastěhovali lidé z generace tzv. „Husákových dětí″, kteří následně založili rodinu. Vedení MČ Prahy 18 s největší pravděpodobností bude žádáno o zpřístupnění kapacity zdejších škol i pro žáky z jiných MČ / obcí. Poznámka: Kapacitu

škol

doporučujeme

řešit

společně

i

s Čakovicemi.

Kapacita

školy

v Čakovicích nebude stačit již příští rok a ZŠ v Letňanech mají nyní volno. Do budoucna bude ovšem rozšíření kapacit ZŠ v obou MČ nezbytné.

Tab. č. 22 Porovnání kapacity ZŠ a počtu dětí žijících v MČ – střední varianta Počet dětí s trvalým bydlištěm v MČ Praha 18

Školní rok

Stávající Kapaci počet žáků ta ZŠ v ZŠ (včetně přespolních)

Věk 6 let

Věk 6 - 10 let

Věk 11 - 14 let

Věk 6 - 14 let celkem

2011/2012

1 820

1 137

145

589

399

988

2012/2013

1 820

1 210

165

651

410

1 061

2013/2014

1 820

1 328

187

735

425

1 160

2014/2015

1 820

223

852

447

1 299

2015/2016

1 820

256

990

470

1 461

2016/2017

1 820

261

1 108

510

1 619

2017/2018

1 820

255

1 195

575

1 769

2018/2019

1 820

251

1 259

656

1 915

2019/2020

1 820

250

1 285

760

2 046

2020/2021

1 820

262

1 289

871

2 159

2021/2022

1 820

262

1 287

961

2 248

2022/2023

1 820

263

1 292

1 026

2 318

2023/2024

1 820

260

1 300

1 051

2 351

2024/2025

1 820

265

1 314

1 043

2 357

2025/2026

1 820

262

1 315

1 041

2 356

2026/2027

1 820

259

1 312

1 046

2 358

2027/2028

1 820

254

1 303

1 057

2 360

Zdroj: vlastní výpočet


44

7.2.2. Plánování kapacit ZŠ – nízká varianta Obdobnou analýzu jsme provedli i u dalších variant prognózy. Zde prezentujeme nízkou variantu prognózy. Plánovaná výstavba se časově prodlouží, nepostaví se nic v areálu Avie ani v podél ulice Tupolevova. Zároveň se ze stávající zástavby ročně odstěhuje 50 obyvatel. Blíže k parametrům prognózy viz kap. 6.

Graf č. 17 Porovnání počtu dětí školou povinných s kapacitou ZŠ – nízká varianta prognózy 3 000 2 500 2 000


1 500

Děti v MČ ve věku 6-10 let

1 000 500


0

kapacita ZŠ







Stejně jako u střední varianty bude stávající kapacita ZŠ dostačovat zhruba do roku 2017, a to pouze v případě, že školu budou navštěvovat pouze zde žijící děti. Poté bude chybět v ZŠ až 400 míst.


45

Tab. č. 23 Porovnání kapacity ZŠ a počtu dětí žijících v MČ – nízká varianta Počet dětí s trvalým bydlištěm v MČ Praha 18

Školní rok

Kapacita ZŠ

Stávající počet žáků v ZŠ (včetně přespolních)

Věk 6 let

Věk 6 - 10 let

Věk 11 - 14 let


2011/2012

1 820

1 137

145

589

399

988

2012/2013

1 820

1 210

165

651

410

1 061

2013/2014

1 820

1 328

187

735

425

1 160

2014/2015

1 820

223

854

451

1 305

2015/2016

1 820

257

994

478

1 473

2016/2017

1 820

260

1 109

520

1 629

2017/2018

1 820

251

1 191

587

1 778

2018/2019

1 820

244

1 247

668

1 915

2019/2020

1 820

241

1 265

774

2 038

2020/2021

1 820

238

1 246

886

2 132

2021/2022

1 820

235

1 221

977

2 198

2022/2023

1 820

229

1 195

1 039

2 234

2023/2024

1 820

222

1 167

1 054

2 221

2024/2025

1 820

219

1 139

1 031

2 171

2025/2026

1 820

212

1 109

1 002

2 111

2026/2027

1 820

204

1 077

978

2 055

2027/2028

1 820

196

1 043

955

1 998



46

7.2.3. Plánování kapacit ZŠ – vysoká varianta Zde

prezentujeme

vysokou

variantu

prognózy.

Plánovaná

výstavba

poběží

v nejrychlejším možném termínu, postaví se vše v areálu Avie, ale nic podél ulice Tupolevova. Blíže k parametrům prognózy viz kap. 6.

Graf č. 18 Porovnání počtu dětí školou povinných s kapacitou ZŠ – vysoká varianta prognózy 3 000 2 500 2 000

Stávající kapacita ZŠ Děti v MČ ve věku 6-10 let

1 500 1 000 500


0

kapacita ZŠ







Stávající kapacita ZŠ by měla dostačovat zhruba do roku 2017 a to pouze v případě, že do školy budou přijímány pouze zde žijící děti. Poté bude chybět v ZŠ 600 - 800 míst.


47

Tab. č. 24 Porovnání kapacity ZŠ a počtu dětí žijících v MČ – vysoká varianta Počet dětí s trvalým bydlištěm v MČ Praha 18

Školní rok

Kapacita ZŠ


Věk 6 let

Věk 6 - 10 let

Věk 11 - 14 let


2011/2012

1 820

1 137

145

589

399

988

2012/2013

1 820

1 210

165

651

410

1 061

2013/2014

1 820

1 328

187

735

425

1 160

2014/2015

1 820

226

867

460

1 327

2015/2016

1 820

262

1 018

495

1 513

2016/2017

1 820

270

1 146

545

1 691

2017/2018

1 820

265

1 241

617

1 858

2018/2019

1 820

263

1 314

705

2 019

2019/2020

1 820

261

1 345

815

2 160

2020/2021

1 820

286

1 361

926

2 287

2021/2022

1 820

288

1 379

1 024

2 403

2022/2023

1 820

286

1 403

1 100

2 503

2023/2024

1 820

284

1 428

1 135

2 563

2024/2025

1 820

291

1 461

1 134

2 595

2025/2026

1 820

290

1 465

1 154

2 619

2026/2027

1 820

285

1 462

1 180

2 642

2027/2028

1 820

288

1 463

1 208

2 671



48

7.2.4. Plánování kapacit ZŠ – maximální varianta Maximální variantu nepovažujeme za příliš reálnou. Chceme ale ukázat, jak by se situace mohla vyvíjet, kdyby se do roku 2027 postavily a obsadily skutečně všechny plánované developerské projekty, včetně areálu Avie a výstavby podél ulice Tupolevova. Blíže k parametrům prognózy viz kap. 6.

Graf č. 19 Porovnání počtu dětí školou povinných s kapacitou ZŠ – maximální varianta prognózy 3 000 2 500 2 000


1 500 1 000 500


0

kapacita ZŠ







Stávající kapacita ZŠ by měla dostačovat zhruba do roku 2017, stejně jako v předchozích variantách. Poté bude díky pokračující masové výstavbě žít v MČ Praha 18 až téměř 3 000 dětí školou povinných. Kapacita ZŠ by v takovém případě nestačila o více než 1 000 míst.

Poznámka: Pokud je možné časově ovlivnit plánovanou výstavbu, doporučujeme, z pohledu plánování kapacit ZŠ, výstavbu v areálu Avie časově posunout a výstavbu podél ulic Tupolevova povolit až po roce 2025 - 30. Přírůstek obyvatel v této výstavbě by tak dobře doplnil klesající počet dětí narozených v bytech postavených okolo roku 2020. Demografická studie, MČ Praha 18 Březen 2014

49

Tab. č. 25 Porovnání kapacity ZŠ a počtu dětí žijících v MČ – maximální varianta Počet dětí s trvalým bydlištěm v MČ Praha 18

Školní rok

Kapacita ZŠ


Věk 6 let

Věk 6 - 10 let

Věk 11 - 14 let


2011/2012

1 820

1 137

145

589

399

988

2012/2013

1 820

1 210

165

651

410

1 061

2013/2014

1 820

1 328

187

735

425

1 160

2014/2015

1 820

226

867

460

1 327

2015/2016

1 820

262

1 018

495

1 513

2016/2017

1 820

270

1 146

545

1 691

2017/2018

1 820

265

1 241

617

1 858

2018/2019

1 820

263

1 314

705

2 019

2019/2020

1 820

261

1 345

815

2 160

2020/2021

1 820

287

1 361

926

2 287

2021/2022

1 820

290

1 390

1 032

2 422

2022/2023

1 820

292

1 430

1 119

2 549

2023/2024

1 820

296

1 474

1 165

2 639

2024/2025

1 820

310

1 529

1 177

2 706

2025/2026

1 820

316

1 560

1 209

2 769

2026/2027

1 820

317

1 586

1 248

2 834

2027/2028

1 820

336

1 630

1 289

2 919



50

8.

Zdravotnictví

Obyvatelé MČ Praha 18 mohou díky dobré dopravní dostupnosti využívat zdravotní služby v celém hlavním městě. V Hl. m. Praze ke konci roku 2011 poskytovalo ambulantní péči 7 077 lékařů a 10 481 zdravotnických pracovníků ne lékařů s odbornou způsobilostí (přepočtené počty včetně smluvních). Na 10 tisíc obyvatel Prahy tak připadá v ambulantní péči 57 lékařů, což je vysoko nad celorepublikovým průměrem (v ČR 32) (ÚZIS: Zdravotnická ročenka Hl. m. Praha 2011).

8.1.

Zdravotnická zařízení na území MČ Praha 18

V městské části Praha 18 se nachází tyto lékařské ordinace: 

7 x ordinace praktického lékaře pro dospělé



3 x ordinace praktického lékaře pro děti a dorost



11 x stomatologická ordinace pro dospělé



5 x gynekologická ordinace



1x chirurgie



3 x vnitřní lékařství



1x pneumologie (plicní)



1x klinická onkologie



1x klinická biochemie



1x hematologie a transfúzní lékařství



1 x neurologická ordinace



1 x ordinace urologie, sexuologie



2x ordinace očního lékaře



1 x ordinace ORL



4x ordinace psychiatrie



4x rehabilitace / fyzioterapie



3x alergologie a klinická imunologie



2x logopedie



2x dermatovenerologie


51

Vedle lékařů sídlících přímo na území MČ Praha 18 je možné využívat nedalekou Polikliniku Prosek, kde působí 133 lékařů. Lékařská pohotovostní služba pro dospělé je k dispozici rovněž na Poliklinice Prosek (ve všední dny od 19:00 do 6:00, o víkendech nepřetržitě). Nejbližší pohotovost pro děti se nachází ve Fakultní nemocnici na Bulovce (ve všední dny od 16 do 07 hod., o sobotách, nedělích a svátcích nepřetržitě). Obyvatelé MČ Praha 18 mohou využít také jiná pohotovostní zařízení na území hlavního města Prahy: 

Fakultní nemocnice v Motole (LSPP pro dospělé, děti a dorost, dětská stomatologie)



Všeobecná

fakultní

nemocnice

v Praze

(LSPP

pro

děti

a

dorost,

stomatochirurgická pohotovostní služba – ne běžná stomatologie) 

Fakultní Thomayerova nemocnice (LSPP pro dospělé, děti a dorost)



Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (LSPP pro dospělé)


52

8.2.

Porovnání kapacit lékařů s celou ČR

Tab. č. 26 Odhad počtu lékařů na velikost obce Počet lékařů Skutečný na

počet

10 000

lékařů

obyvatel v ČR

v MČ

v roce 2011

Praha 18

Stomatolog

Přepočtený počet lékařů na velikost obce 17 000

20 000

25 000

obyvatel

obyvatel

obyvatel

6,84

11

11,6

22,0

29,1

5,08

7

8,6

14,0

21,6

5,05

9

8,6

14,0

21,5

3,22

3

5,5

6,0

13,7

Gynekolog

2,51

5

4,3

10,0

10,7

Chirurgie

2,45

1

4,2

2,0

10,4

Neurologie

1,36

1

2,3

2,0

5,8

Oční

1,23

2

2,1

4,0

5,2

Ortoped

1,17

0

2,0

0,0

5,0

ORL

0,93

1

1,6

2,0

4,0

Rehabilitace

0,82

4

1,4

8,0

3,5

Kožní

0,78

2

1,3

4,0

3,3

Urologie

0,64

1

1,1

2,0

2,7

Praktický lékař pro dospělé Interní

(včetně

podoborů) Praktické lékař pro děti a dorost

Zdroj: ČSÚ, ÚZIS – Zdravotnická ročenka 2011, přepočet Výzkumy Soukup

Přepočítáme-li vybavenost obce lékaři dle průměru v ČR, zjistíme, že v současné době je situace v MČ Praha 18 spíše průměrná. Výjimkou jsou praktičtí lékaři pro děti, kterých by na stávající počet obyvatel měl být téměř dvojnásobek. Podprůměrný počet ortopedů a chirurgů může být vyvážen jejich působností v nedaleké Poliklinice Prosek.


53

9.

Sociální služby

9.1.

Poskytovatelé sociálních služeb

Hlavním poskytovatelem sociálních služeb na území MČ Praha – Letňany je Český červený kříž, oblastní spolek Praha 9. V Letňanech provozuje především: 



terénní pečovatelskou službu -

pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,

-

pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,

-

poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,

-

pomoc při zajištění chodu domácnosti,

-

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.

Domácí ošetřovatelská péče ALICE

Dále přímo v Letňanech působí: 

Klub ŽAP – sdružení žen s nádorovým onemocněním



Svaz tělesně postižených (sociálně aktivizační služby)

Tab. č. 27 Počty klientů z MČ Praha 18 u vybraných sociálních služeb Sociální služba, poskytovatel /

Počet klientů

sídlo

z MČ Praha 18

Pečovatelská služba, Český červený

88

kříž, oblastní spolek ČCK Praha 9 Klub ŽAP – ženy s nádorovým

8

onemocněním SKP HOPO - Horní Počernice

14

Svaz tělesně postižených

30

Zdroj: MČ Praha 18, Registr poskytovatelů sociálních služeb


54

Občané Prahy 18 dále mohou využívat sociální služby v jiných městských částech. Níže uvádíme vybrané poskytovatele. Tab. č. 28 Vybrané sociální služby v dalších městských částech Sídlo

Sociální služba, poskytovatel

Praha 1

Česká unie neslyšících

Praha 1

Centrum denních služeb, Občanské sdružení Život 90

Praha 1

Telefonická krizová pomoc, Občanské sdružení Život 90

Praha 1

Odborné sociální poradenství, Občanské sdružení Život 90

Praha 1

Pečovatelská služba, Občanské sdružení Život 90

Praha 1

Odlehčovací služba, Občanské sdružení Život 90 Odborné sociální poradenství, Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých

Praha 1

ČR - SONS

Praha 1

Sociální rehabilitace, Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR - SONS

Praha 7

Cesta domů, o.s. - domácí hospicová péče

Praha 8

APPN, o.s. Agentura pro neslyšící

Praha 8

Focus Praha

Praha 8

Denní stacionář, Gerontologické centrum

Praha 8

Osobní asistence, Gerontologické centrum

Praha 8

Chráněné bydlení, Nadace Bona, o.p.s.

Praha 8

Podpora samostatného bydlení, Nadace Bona, o.p.s.

Praha 8

Sociální rehabilitace, Nadace Bona, o.p.s.

Praha 8

Denní stacionář, Ruka pro život

Praha 9

Centrum pro zdravotně postižené Středočeského kraje

Praha 9

SVP Klíčov

Praha 9 - Prosek

Dětské centrum Paprsek

Praha 9 - Prosek

Chráněné bydlení, Společnost DUHA - integrace osob s mentálním postižením

Praha 9 - Prosek Praha 9 - Prosek

Podpora samostatného bydlení, Společnost DUHA - integrace osob s mentálním postižením Centrum denních služeb, Společnost DUHA - integrace osob s mentálním postižením

Praha 9 Třeboradice

Arcidiecézní charita, Fatima - centrum pro tělesně postižené

Praha 10

HEWER, o.s.

Praha 14

Domov pro seniory, Český červený kříž, oblastní spolek ČCK Praha 9

Praha 14 – Č. Most Centrum Slunečnice, středisko Diakonie CB


55

Sídlo

Sociální služba, poskytovatel

Praha 14 – Č. Most

Český červený kříž - domácí ošetřovatelská péče "Alice"

Praha 17

Asociace pomáhající lidem s autismem - APLA Praha, Střední Čechy, o.s.

Praha - Kbely

Pečovatelská služba, Farní charita Neratovice

Zdroj: MČ Praha 18, Registr poskytovatelů sociálních služeb

9.2.

Potřebnost sociálních služeb mezi seniory a osobami se zdravotním postižením

Potřebu sociálních služeb lze nepřímo odhadnout z příspěvku na péči. Ten je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách. Z příspěvku na péči pak mohou tyto osoby hradit sociální péči3. Při odhadování počtu osob vyžadující pomoc vycházíme z propočtu týmu doc. Ladislava Průši, který v knize Poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením uvádí, kolik osob v dané věkové skupině a pohlaví pobírá v ČR příspěvek na péči (neboli potřebují pomoc se sebeobsluhou). Za pomocí celorepublikových koeficientů jsme provedli odhad počtu seniorů a OZP, kteří potřebují pomoc při sebeobsluze. Tab. č. 29 Příspěvek na péči a pomoc při sebeobsluze Podíl osob Věk

Podíl osob

Počet

Počet

Odhad počtu

v ČR

v ČR

obyvatel

obyvatel

osob

pobírající

pobírající

v MČ Praha

v MČ Praha

potřebující

18

18

pomoc při

Muži

Ženy

sebeobsluze

příspěvek na příspěvek na péči - Muži

péči - Ženy

1 - 2 let

0,08

0,09

265

237

0

3 – 18 let

1,45

1,02

1160

1170

29

19 – 50 let

0,77

0,61

4672

4493

63

51 – 55 let

1,25

1,08

442

509

11

56 – 60 let

1,73

1,5

558

700

20

61 – 65 let

2,53

2,16

545

608

27

66 – 70 let

3,68

3,76

401

479

33

3

Na příspěvek na péči mají nárok osoby, které z důvodu zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání životních potřeb dle stupně závislosti. Tyto stupně závislosti se hodnotí podle počtu základních životních potřeb, které tato osoba není schopna bez cizí pomoci zvládat (např. mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání ...)


56

Podíl osob Věk

Podíl osob

Počet

Počet

Odhad počtu

v ČR

v ČR

obyvatel

obyvatel

osob

pobírající

pobírající

v MČ Praha

v MČ Praha

potřebující

příspěvek na příspěvek na péči - Muži

péči - Ženy

18

18

pomoc při

Muži

Ženy

sebeobsluze

71 – 75 let

5,6

7,55

206

272

32

76 – 80 let

9,88

16,66

168

179

46

81 – 85 let

20,38

35,24

100

121

63

86 – 90 let

38,23

59,03

32

52

43

90 +

54,86

72,01

10

15

16

-

-

Celkem

384

Zdroj: ČSÚ, Průša L. a kol. Poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením, 2010

V současné době odhadujeme, že v MČ Praha 18 žije cca 400 osob, které potřebují pomoc při sebeobsluze. Zhruba 150 z nich je mladší 65 let a 250 starší 65 let. Zatímco počet osob mladších 65 let bude do budoucna stagnovat (či pouze mírně růst), počet seniorů starších 65 let se v příštích 15 letech zdvojnásobí.

Graf č. 20 Odhad počtu osob potřebující pomoc při sebeobsluze, střední varianta prognózy 800 700 600 500 400 300 200 100 0

Osoby se zdravotním postižením do 65 let

Senioři nad 65 let

Celkem



57

Podíl příjemců příspěvku na péči, kteří skutečně využijí sociální služby, se v různých regionech

liší.

Ovlivňuje

to

nejen nabídka

sociálních

služeb

v místě

bydliště

(dostupnost, kvalita, financování, informovanost), tak i sociální vazby seniorů a OZP. Spíše než z celorepublikových koeficientů doporučujeme vycházet ze zkušeností MČ Praha 18. Poznámka: Přes výše uvedené limity lze učinit závěr, že poptávka po sociálních službách pro seniory se v dohledné době zdvojnásobí.

9.3.

Plánování kapacit sociálních služeb

Za jednoznačně nejlepší formu plánování kapacit, dostupnosti a kvality sociálních služeb

považujeme

tzv.

komunitní

plánování

sociálních

služeb.

Jakékoliv

koeficienty přepočtené na celostátní či celopražskou úroveň nemusí odpovídat situaci panující v Praze 18. Níže uvedené počty proto berte jako podklad pro diskuzi na komunitním plánování. Jako jisté vodítko pro plánování kapacit sociálních služeb v MČ Praha 18 lze využít počty uživatelů sociálních služeb v hlavním městě Praze. Aby byly údaje srovnatelné, přepočetli jsme počet klientů dané sociální služby na 1 000 osob pobírající příspěvek na péči. Na 1 000 osob pobírající příspěvek na péči připadá v hlavním městě Praze 322 uživatelů pečovatelské služby, 48 uživatelů domovů pro seniory či 30 klientů osobní asistence. Tab. č. 30 Počty uživatelů vybraných sociálních služeb v hlavním městě Praze a případná potřebnost v MČ Praha 18

Sociální služba

Počet uživatelů na 1 000

„Potřebná″ kapacita sociálních

osob pobírajících

služeb (klienti + neuspokojení

příspěvek na péči v Hl.

zájemci) při daném počtu osob

městě Praze

s příspěvkem na péči

neuspokoje uživatelů

ných

400

550

700

zájemců Osobní asistence Pečovatelská služba Průvodcovské a předčitatelské služby

30

-

322

-

2

-

Centra denních služeb

62

-

Odlehčovací služby

46

-


12

17

21

129

177

225

1

1

1

25

34

43

18

25

32

58

Počet uživatelů na 1 000

Sociální služba

„Potřebná″ kapacita sociálních

osob pobírajících

služeb (klienti + neuspokojení

příspěvek na péči v Hl.

zájemci) při daném počtu osob

městě Praze

s příspěvkem na péči

neuspokoje uživatelů

ných

400

550

700

zájemců Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se ZP Sociálně terapeutické dílny Sociální rehabilitace Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domov pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem

6 228

-

2

3

4

91

125

160

4

1

2

2

3

103

16

41

57

72

14

1

6

8

10

2

-

1

1

1

10

2

4

6

7

48

140

19

26

34

6

9

2

3

4

Zdroj: MPSV, Praha 18, Výzkumy Soukup

Z porovnání využívanosti sociálních služeb na území MČ Praha 18 (tab. 27) a celého Hl. města Prahy vyplývá, že v roce 2013 byly sociální služby na Praze 18 spíše méně využívané. Pečovatelská služba poskytovaná Českým červeným křížem, oblastní spolek ČCK Praha 9, měla 88 klientů. Na počet obyvatel a věkovou struktur Letňan ovšem připadá přibližně 130 potenciálních klientů pečovatelské služby.


59

10.

Seznam tabulek a grafů

Seznam tabulek: Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č.

1 Celkový počet obyvatel MČ Praha 18 dle jednotlivých zdrojů................................................. 8 2 Srovnání věkového složení obyvatelstva, 2012 ................................................................. 11 3 Věkové složení obyvatelstva MČ Praha 18 dle návazných služeb, 2013................................. 12 4 Pohyb obyvatel MČ Praha 18, 2001 - 2012 ....................................................................... 13 5 Nejvyšší dosažené vzdělání, obyvatelé starší 15 let, 2011 .................................................. 14 6 Ekonomická aktivita obyvatel, březen 2011 ...................................................................... 15 7 Bytová výstavba v MČ Praha 18 v letech 2001 - 2013........................................................ 16 8 Domy podle obydlenosti a druhu domu, 2011 ................................................................... 18 9 Domy podle období výstavby či rekonstrukce domu ........................................................... 18 10 Obydlené byty, 2011 ................................................................................................... 19 11 Obydlené byty a právní důvod užívání bytu, 2011 ........................................................... 19 12 Hrubá míra porodnosti* ............................................................................................... 22 13 Úhrnná plodnost* ........................................................................................................ 23 14 Předpokládaný vývoj úhrnné plodnosti, MČ Praha 18 ....................................................... 24 15 Střední délka života při narození, Hl. m. Praha v roce 2011 - 2012 .................................... 24 16 Možnosti bytové výstavby ............................................................................................ 25 17 Parametry budoucí migrace .......................................................................................... 26 18 Kapacita školských zařízení MČ Praha 18 ........................................................................ 39 19 Zájem o MŠ ................................................................................................................ 40 20 Kapacita školských zařízení MČ Praha 18 ........................................................................ 42 21 Porovnání počtu žáků a počtu dětí s hlášeným pobytem v MČ ........................................... 42 22 Porovnání kapacity ZŠ a počtu dětí žijících v MČ – střední varianta .................................... 44 23 Porovnání kapacity ZŠ a počtu dětí žijících v MČ – nízká varianta ...................................... 46 24 Porovnání kapacity ZŠ a počtu dětí žijících v MČ – vysoká varianta .................................... 48 25 Porovnání kapacity ZŠ a počtu dětí žijících v MČ – maximální varianta ............................... 50 26 Odhad počtu lékařů na velikost obce .............................................................................. 53 27 Počty klientů z MČ Praha 18 u vybraných sociálních služeb ............................................... 54 28 Vybrané sociální služby v dalších městských částech........................................................ 55 29 Příspěvek na péči a pomoc při sebeobsluze ..................................................................... 56 30 Počty uživatelů vybraných sociálních služeb v hlavním městě Praze a případná potřebnost v MČ Praha 18 .................................................................................................................... 58

Seznam grafů: Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel s hlášeným trvalým pobytem ............................................................. 9 Graf č. 2 Věková struktura obyvatel MČ Praha 18 a Hl. m. Praha, k 31.12.2012 ................................. 10 Graf č. 3 Míry plodnosti podle věku, MČ Praha 18 v porovnání s Hl. m. Prahou a ČR, průměr za roky 2010 - 2012 ....................................................................................................................... 23 Graf č. 4 Přírůstek stěhováním pozorovaný v letech 2001 - 2013 a prognózovaný podle 3 uvažovaných variant....................................................................................................................... 28 Graf č. 5 Vývoj počtu obyvatel dle 3 prognostických modelů ............................................................ 29 Graf č. 6 Vývoj počtu dětí ve věku 0 - 2 roky podle 3 prognostických modelů .................................... 30 Graf č. 7 Vývoj počtu dětí ve věku 3 - 5 let podle 3 prognostických modelů ....................................... 31 Graf č. 8 Vývoj počtu dětí ve věku 6 - 10 let podle 3 prognostických modelů ..................................... 32 Graf č. 9 Vývoj počtu obyvatel 11 - 14 let podle 3 prognostických modelů ......................................... 33 Graf č. 10 Vývoj počtu obyvatel 15 - 25 let podle 3 prognostických modelů ....................................... 34 Graf č. 11 Vývoj počtu obyvatel 26 - 40 let podle 3 prognostických modelů ....................................... 35 Graf č. 12 Vývoj počtu obyvatel 41 - 64 let podle 3 prognostických modelů ....................................... 36 Graf č. 13 Vývoj počtu obyvatel 65 - 79 let podle 3 prognostických modelů ....................................... 37 Graf č. 14 Vývoj počtu obyvatel starších 80 let podle 3 prognostických modelů .................................. 38


60

Graf č. 15 Porovnání maximální kapacity MŠ a prognózovaného vývoje dětí v MŠ ve věku docházky do MŠ podle 3 prognostických modelů ..................................................................................... 41 Graf č. 16 Porovnání počtu dětí školou povinných s kapacitou ZŠ – střední varianta prognózy ............. 43 Graf č. 17 Porovnání počtu dětí školou povinných s kapacitou ZŠ – nízká varianta prognózy ............... 45 Graf č. 18 Porovnání počtu dětí školou povinných s kapacitou ZŠ – vysoká varianta prognózy............. 47 Graf č. 19 Porovnání počtu dětí školou povinných s kapacitou ZŠ – maximální varianta prognózy ........ 49 Graf č. 20 Odhad počtu osob potřebující pomoc při sebeobsluze, střední varianta prognózy ................. 57


61

11.

Zpracovatel průzkumu

Společnost VÝZKUMY SOUKUP se zabývá návrhem, realizací a zpracováním marketingových, sociologických a demografických výzkumů. Již od samého počátku naší existence jsme si stanovili za základní principy naší práce kvalitu, spolehlivost a spokojenost klientů. Naším cílem je provádět prakticky využitelné výzkumy, nikoliv výzkum pro výzkum. Proto veškeré činnosti koncipujeme tak, aby přinášely zcela konkrétní doporučení pro naše klienty.

Tomáš Soukup


62

Demografická studie. MČ Praha 18. Tomáš Soukup. Březen Šmeralova Praha - Bubeneč IČ: TEL:

Recommend Documents