Ministerstvo zemědělství Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 – Nové Město tel. 221 811 111
Sp. zn. 59VH18579/2015-15111 Čj. 34088/2015-MZE-15111 Vyřizuje: Telefon: E-mail: Fax:
Ing. Ivana Nováková 221 812 039
[email protected] 221 812 964
V Praze dne 23. září 2015
ROZHODNUTÍ Ministerstvo zemědělství jako příslušný ústřední vodoprávní úřad podle ustanovení § 108 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který je odvolacím správním orgánem podle ustanovení § 89 odst. 1 a § 178 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení § 92a písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, rozhodlo ve věci odvolání účastníka řízení společnosti Seisin, a.s., IČ: 26159279, se sídlem Mlýnská 22/4, 160 00 Praha 6, zastoupeného na základě plné moci Mgr. Liborem Zbořilem, advokátem, Legalcom advokátní kancelář, s.r.o., IČ: 01737279, se sídlem Lazarská 11/6, 120 00 Praha 2, ze dne 7.4.2015, doplněného dne 13.4.2015, proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru životního prostředí, čj. MHMP-285017/2015/OZP-II/R-38/Fi ze dne 23.3.2015, kterým bylo hlavnímu městu Praze, IČ: 00064581, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, ve výrokové části označené A vydáno stavební povolení a v části B vydána příslušná povolení k nakládání s vodami pro stavbu nazvanou Nová vodní linka v rámci akce „Celková přestavba a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod Praha na Císařském ostrově, stavby č. 6963, etapa 0001 – NOVÁ VODNÍ LINKA“, takto: I. podle ustanovení § 90 odst. 5 správního řádu podané odvolání proti výrokové části označené A.1 – vydání stavebního povolení ke stavbě trvalé Nové vodní linky v rámci akce „Celková přestavba a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod Praha na Císařském ostrově, č. 6963, etapa 0001 – Nová vodní linka“, napadeného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru životního prostředí, čj. MHMP-285017/2015/OZP-II/R-38/Fi, ze dne 23.3.2015, zamítá
a výrokovou část označenou A.1 napadeného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru životního prostředí, čj. MHMP-285017/2015/OZP-II/R-38/Fi, ze dne 23.3.2015, potvrzuje. II. Podle ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu podané odvolání proti výrokovým částem označeným A.2 – vydání stavebního povolení ke stavbám dočasným (A.2.1, A.2.2, A.2.3, A.2.4), B.1 – vydání povolení k nakládání s vodami související s provozováním Nové vodní linky (B.1.1., B.1.2., B.1.3.), B.2 – vydání povolení k nakládání s vodami související s užíváním Zařízení staveniště – staveb dočasných, a dočasného využití jímacího objektu stávající ústřední čistírny odpadních vod (dále jen „ÚČOV“) (B.2.1., B.2.2., B.2.3., B.2.4), napadeného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru životního prostředí, čj. MHMP-285017/2015/OZP-II/R-38/Fi, ze dne 23.3.2015, zamítá jako nepřípustné. Účastníci řízení podle ustanovení § 27 odst. 1 správního řádu: Hlavní město Praha, IČ: 00064581, sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, PSČ 110 01 (pro výrok I. a II. tohoto rozhodnutí) ODŮVODNĚNÍ Ministerstvo zemědělství, odbor státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí (dále jen „ministerstvo“), které je příslušným správním orgánem k provedení odvolacího řízení, obdrželo dne 17.6.2015 spis ve věci odvolání proti předmětnému rozhodnutí Magistrátu hl. města Prahy, odboru ochrany prostředí, (dále jen „Magistrát hl. města Prahy“) čj. MHMP-285017/2015/OZP-II/R-38/Fi ze dne 23.3.2015 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Dne 25.3.2014 podalo hlavní město Praha, IČ: 00064581, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, (dále také jen „stavebník“) žádost o povolení stavby Nové vodní linky (dále jen „NVL“) v rámci akce „Celková přestavba a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod Praha na Císařském ostrově, č. 6963, etapa 0001 – Nová vodní linka“. Dnem podání žádosti bylo zahájeno vodoprávní řízení. Vzhledem k tomu, že podaná žádost nebyla úplná a vykazovala nedostatky bránící vydání rozhodnutí v dané věci, Magistrát hl. města Prahy dne 17.4.2014 vyzval stavebníka k odstranění vad žádosti a současně usnesením zahájené řízení přerušil, a to nejpozději do 31.12.2014. Stavebník žádost doplňoval postupně. Dne 28.11.2014 podal stavebník žádosti o povolení nakládání s povrchovými a podzemními vodami týkající se předmětné stavby, tímto dnem byla řízení zahájena. Magistrát hl. města Prahy vedl o žádostech společné řízení (včetně řízení o změně rozhodnutí o povolení vypouštění odpadních vod do vod povrchových – vydáno samostatné rozhodnutí dne 23.3.2015 čj. MHMP-285014/2015/OZP-II/R-37/Fi). Předmětná řízení spojil dne 15.1.2015 usnesením poznamenaným do spisu. Magistrát hl. města Prahy oznámil všem známým účastníkům řízení zahájení předmětného řízení a ve věci nařídil ústní jednání na den 23.2.2015. Vzhledem k tomu, že neshledal důvody, které by bránily vydání požadovaných povolení, vydal po provedeném vodoprávním řízení dne 23.3.2015 napadené rozhodnutí, kterým ve výrokové části označené A udělil: A.1 stavební povolení k trvalé stavbě NVL podle § 15 odst. 1 vodního zákona a § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů A.2 stavební povolení ke stavbám dočasných vodních děl v rámci „Zařízení staveniště“ podle § 15 odst. 1 vodního zákona a § 115 stavebního zákona A.2.1 – Přípojka a rozvod vody A.2.2 – Oplachové místo čj.34088/2015-MZE-15111
2
A.2.3 - Sedimentační jímka A.2.4 - Dočasné čerpací studny a zároveň výrokovou částí označenou B vydal: B.1 povolení k nakládání s vodami související s provozováním NVL B.1.1 – Odvádění srážkových vod z plochy NVL do vod povrchových podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 5 vodního zákona B.1.2– Čerpání podzemní vody za účelem snižování její hladiny ve zkušebním a trvalém provozu NVL podle § 8 odst. 1 písm. b) bod 3 vodního zákona B.1.3 – Odvádění podzemní vody do významného vodního toku Vltava v době zkušebního a trvalého provozu NVL podle § 8 odst. 1 písm. b) bod 5 vodního zákona B.2 povolení k nakládání s vodami související s užíváním Zařízení staveniště – staveb dočasných, a dočasného využití jímacího objektu stávající Ústřední čistírny odpadních vod Praha B.2.1 – Odběr povrchové vody stávajícím jímacím objektem ÚČOV Praha z významného vodního toku Vltava po dobu stavby NVL podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 vodního zákona B.2.2 – Odvádění vod odebraných dle B.2.1 do významného vodního toku Vltava podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 5 vodního zákona B.2.3 – Čerpání podzemní vody za účelem snižování její hladiny podle § 8 odst. 1 písm. b) bod 3 vodního zákona B.2.4 – Odvádění podzemních vod do vod povrchových podle § 8 odst. 1 písm. b) bod 5 vodního zákona. Dne 7.4.2015 obdržel Magistrát hl. města Prahy odvolání účastníka řízení společnosti Seisin, a.s., v zastoupení na základě plné moci advokátem panem Mgr. Liborem Zbořilem (dále jen „odvolatel“), proti výše uvedenému rozhodnutí, které odvolatel doplnil dne 13.4.2015. Podané odvolání má náležitosti podle ustanovení § 37 odst. 2 a § 82 odst. 2 správního řádu. K obsahu odvolání nepodal ve stanovené lhůtě vyjádření žádný účastník řízení (vyjma emailu zaslaného odborem strategických investic Magistrátu hlavního města Prahy, že se nebude k obsahu odvolání vyjadřovat). Magistrát hl. města Prahy neshledal podmínky pro postup podle ustanovení § 87 správního řádu, a proto předal spis se svým stanoviskem podle ustanovení § 88 správního řádu ministerstvu. Odvolatel odvolání opírá jak o rozpor napadeného rozhodnutí s právními předpisy, tak i o nesprávnost řízení, které mu předcházelo, a napadené rozhodnutí shledává nesprávným jak po právní, tak i skutkové stránce a žádá, aby bylo v odvolacím řízení napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušeno a věc vrácena Magistrátu hl. města Prahy k dalšímu řízení. Ministerstvo se nejprve zabývalo otázkou, zda jsou splněny podmínky pro odvolací řízení podle Hlavy VIII správního řádu a zda je odvolání přípustné a včasné. Rozhodnutí Magistrátu hl. města Prahy bylo odvolateli doručeno veřejnou vyhláškou. Dle dokladu potvrzujícího vyvěšení byl prvním dnem zveřejnění napadeného rozhodnutí 28.3.2015 a posledním dnem 12.4.2015. Patnáctým dnem od vyvěšení se napadené rozhodnutí považuje za doručené. Odvolatel podal své odvolání před oznámením rozhodnutí dne 7.4.2015 a doplnil dne 13.4.2015. Pro odvolání podané před oznámením rozhodnutí odvolateli platí podle ustanovení § 83 odst. 1 správního řádu, že bylo podáno v první den odvolací lhůty. Předmětné odvolání bylo tedy podáno v první den odvolací lhůty a je tedy odvoláním včasným. Dále se ministerstvo zabývalo otázkou, zda je odvolání přípustné. Odvolání může podat v souladu s ustanovením § 81 odst. 1 správního řádu účastník řízení. Napadeným rozhodnutím vydal Magistrát hl. města Prahy stavební povolení k trvalé stavbě NVL a dále ke stavbám vodních děl dočasných a příslušná povolení k nakládání s vodami související s provozováním NVL a s užíváním Zařízení staveniště – staveb dočasných a dočasného čj.34088/2015-MZE-15111
3
využití jímacího objektu stávající ÚČOV. V odůvodnění napadeného rozhodnutí se Magistrát hl. města Prahy zabýval postavením účastníků řízení ve vztahu k jednotlivým výrokovým částem napadeného rozhodnutí. Odvolatel je spoluvlastníkem stavby čp. 22 nacházející se na pozemcích parc. č. 1736/4, 1736/5, 1746/13, 1746/18, 1752/8, 1752/9, 1752/10 a 1752/11 vše v k.ú. Bubeneč (dále jen jako „Rezidence Císařský mlýn“), a současně je vlastníkem většiny bytových jednotek vymezených v Rezidenci Císařský mlýn a dále pozemky parc. č. 1746/13 a 1746/18 jsou rovněž ve spoluvlastnictví odvolatele (dále souhrnně také jen jako „nemovitost“). Na straně č. 21 napadeného rozhodnutí vymezil Magistrát hl. města Prahy účastníky řízení o povolení stavby NVL. Při jejich vymezení vycházel z ustanovení § 115 vodního zákona a § 109 stavebního zákona. Na str. 23 vymezil účastníky řízení o vydání povolení k dočasným stavbám vodních děl „Zařízení staveniště“, kde rovněž vycházel z ustanovení § 115 vodního zákona a § 109 stavebního zákona. Na str. 50 v odůvodnění dále vymezil účastníky řízení pro řízení o vydání povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami a odkázal na ustanovení § 27 odst. 1 správního řádu, § 115 vodního zákona a § 23 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto vymezení vyplývá, že odvolatel má v souladu s ustanovením § 109 odst. e) stavebního zákona postavení účastníka řízení pouze v řízení o povolení stavby trvalé NVL vydaného ve výrokové části A.1. V ostatních částech řízení neměl odvolatel postavení účastníka řízení. S vymezením účastníků řízení pro jednotlivé výroky napadeného rozhodnutí a s posouzením dotčenosti jejich práv Magistrátem hl. města Prahy se ministerstvo ztotožňuje. V případě výrokové části označené A.1 - stavební povolení pro stavbu NVL - není pochyb o tom, že odvolatel má postavení účastníka řízení. Jeho vlastnické právo, jako vlastníka sousedního pozemku či stavby na něm ve smyslu § 109 odst. e) stavebního zákona, může být prováděním stavby přímo dotčeno (např. staveništní dopravou, hlukem ze stavební činnosti atd.). V případě výrokové části označené A.2 - stavební povolení ke stavbám dočasných vodních děl v rámci Zařízení staveniště - není pochyb o tom, že účastníkem řízení je stavebník hlavní město Praha a dále Povodí Vltavy, s.p., jako subjekt s právem hospodařit s majetkem státu - pozemek na němž je Zařízení staveniště umístěno. Součástí dočasně povolovaných staveb vodních děl je Přípojka a rozvod vody, Oplachové místo, Sedimentační jímka a Dočasné čerpací studny. Stavby dočasných vodních děl budou užívány po dobu výstavby NVL a po dokončení stavby NVL budou odstraněny. Všechny jsou umístěny v nezastavěné části Císařského ostrova uvnitř staveniště v místě budoucí stavby NVL. S ohledem na charakter staveb a jejich rozsah nemohou být jejich prováděním práva vlastníků sousedních pozemků či staveb dotčena či ovlivněna. Účastníci výrokové části B - povolení k nakládání s podzemními a povrchovými vodami - jsou vymezeni ustanovením § 115 vodního zákona a obecně v ustanovení § 27 správního řádu. V souladu s ustanovením § 115 odst. 4 vodního zákona jsou účastníkem řízení obce, v jejichž území může dojít k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, podle ustanovení § 115 odst. 5 vodního zákona je účastníkem příslušný správce vodního toku, pokud se řízení dotýká vodního toku, a podle ustanovení § 115 odst. 7 vodního zákona občanské sdružení, za splnění podmínek stanovených vodním zákonem. Z výše uvedeného vyplývá, že odvolatel nemá v předmětných řízeních postavení účastníka řízení podle ustanovení § 115 vodního zákona. Dále je třeba posoudit, zda není účastníkem předmětných řízení ve smyslu obecného ustanovení § 27 odst. 2 správního řádu, tedy zda může být předmětnými výroky přímo dotčen na svých právech nebo povinnostech. Předmětná povolení se týkají čerpání podzemních vod z důvodu snížení jejich hladiny a jejich
čj.34088/2015-MZE-15111
4
odvádění do vodního toku, odvádění srážkových vod ze stavby do vodního toku, odběru povrchové vody z vodního toku a zpětné odvádění do vodního toku. Vzhledem k tomu, že ovlivnění vodních poměrů a životního prostředí v území předmětnými povoleními je nevýznamné, a tím i dotčení vlastníků sousedních nemovitostí, je zřejmé, že odvolatel nemůže být realizací vydaných povolení k nakládání s vodami na svých právech nebo povinnostech přímo dotčen. Povolení k nakládání s vodami souvisí buď s provozováním NVL nebo s jejím prováděním. Nakládání s vodami jsou lokálního charakteru bez vlivu na vzdálenější okolí. Nemovitosti odvolatele s ohledem na jejich vzdálenost od předmětných nakládání s vodami nemohou být jejich realizací nijak dotčeny. Předmětnými nakládáními s vodami je dotčeno pouze území Císařského ostrova, popř. povrchové vody ve vodním toku Vltavy, a to bezprostředně v nejbližším okolí nakládání s nimi. Ministerstvo s ohledem na výše uvedené dospělo k závěru, že odvolateli nenáleží zákonné postavení účastníka předmětných řízení ani podle jednotlivých ustanovení § 115 vodního zákona, ani podle ustanovení § 27 odst. 2 správního řádu. Odvolání proti výrokovým částem označeným A.2, B.1 a B.2 je tedy odvoláním nepřípustným vzhledem k tomu, že odvolatel neměl v těchto řízeních zákonné postavení účastníka řízení, a proto ho ministerstvo podle ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu ve výroku II. tohoto rozhodnutí zamítlo. S ohledem na skutečnost, že odvolání proti výrokové části označené A.1 je přípustné a včasné, provedlo ministerstvo v této části odvolací řízení. Odvolatel v závěru odvolání žádá, aby ministerstvo zrušilo v celém rozsahu rovněž rozhodnutí o umístění stavby vydané odborem výstavby Úřadu městské části Praha 7 ze dne 18.11.2008 pod čj. OUR-630/05/001311-ob.99/Lub (dále jen „rozhodnutí o umístění stavby“). Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 29.1.2009 a pro speciální stavební úřad vodoprávní úřad - je toto pravomocné rozhodnutí závazným podkladem pro rozhodnutí o povolení stavby vodního díla. Ministerstvo posoudilo odvolání podle jeho obsahu, což odpovídalo i tomu, jak bylo označeno, tedy pouze jako odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hl. města Prahy ve věci povolení stavby NVL. Tomu odpovídá i obsah odvolání, jehož námitky směřují pouze proti napadenému rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, nikoliv proti rozhodnutí o umístění stavby Úřadu městské části Praha 7. Požadavek odvolatele týkající se zrušení pravomocného rozhodnutí o umístění stavby je tedy ve vztahu k tomuto odvolacímu řízení irelevantní i s ohledem na dobu, po niž je v právní moci. Ministerstvo přezkoumalo dle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu soulad výroku A.1 a řízení, které mu předcházelo, s právními předpisy a v rozsahu námitek uvedených v odvolání správnost napadeného rozhodnutí. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se v souladu s ustanovením § 89 odst. 2 správního řádu nepřihlíží. Námitky odvolatele uvedené v odvolání (text odvolání je z důvodu jeho obsáhlosti zkrácen a je uváděn kurzívou): I. Odvolatel v úvodu odvolání reaguje na způsob Magistrátu hl. města Prahy, jak se vypořádal s námitkami odvolatele a uvádí, že „…včas a řádně podal v rámci řízení o vydání stavebního povolení zdůvodněné námitky (podání ze dne 17.02.2015 a podání ze dne 23.02.2015). Magistrát hl. města Prahy v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že námitky (resp. námitka týkající se nároku na náhradu majetkové újmy) odvolatele mohly být uplatněny při územním řízení. Odvolatel nicméně vznáší pochybnosti, zda dané ustanovení § 114 odst. 2 stavebního zákona lze vyložit ústavně konformním způsobem.“ A doplňuje, že „…požadavek na náhradu majetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s výstavbou NVL vychází mj. z ustanovení § 2900 a dalších zákona č. 89/2012Sb., občanský zákoník, tj. jedná se o námitku směřující do způsobu a provádění a užívání stavby,
čj.34088/2015-MZE-15111
5
související se zákonem předvídaným požadavkem generální prevence, tj. počínat si tak, aby nedošlo k újmě na životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.“ Odvolatel se domnívá, že „…názor Magistrátu hl. města Prahy bez dalšího odmítnout námitku jako nepřípustnou, není správný.“ a dále v odvolání doplňuje, že „…to, že si správní orgán svým názorem ohledně odmítnutí námitek s poukazem na to, že měly být uplatněny již v rámci územního řízení, není jistý, je zřejmé i z toho, že i přes výše citovaný postup (tj. odmítnutí námitky jako nepřípustné) poměrně podrobně oponuje předloženému znaleckému posudku společnosti PRAGUE ACCOUNTING SERVICES s.r.o., jehož součástí je i studie společnosti IMAG Architekt s.r.o. (dále také jen jako „znalecký posudek“).“ II. Odvolatel dále poukazuje na skutečnost, že „… v červnu roku 2013 byla nemovitost (dále jen „Rezidence“), jejíž je spoluvlastníkem (apartmánový komplex včetně garážových stání) zasažena povodní. Průtok Vltavy tehdy v Praze dosáhl 3100m³/s a zatopil 1.NP Rezidence. V důsledku výše uvedeného byl odvolatel nucen investovat značné finanční prostředky v částce cca 19 mil. Kč do protipovodňového opatření, spočívající především v přemístění technického zázemí mimo oblast možného zatopení (kotelna, vzduchotechnika, apod.). Dále tato opatření zahrnovala použití jiných stavebních technologií a materiálů.“ Dále upozorňuje, že „… předložil studii architektonické společnosti IMAG Architekt s.r.o., která se zabývala vlivem dostavby NVL na hladinu Vltavy a případové studie očekávaného zatopení objektu Rezidence Císařský mlýn ve třech variantách průtoků Vltavy. Dle závěrů studie dojde vlivem dostavby NVL v případě povodní k výraznému zvýšení hladiny Vltavy v této lokalitě. Důsledkem toho je, že protiškodní opatření pro případ povodně, která byla vybudována po povodni 2013, budou nedostačující. V případě srovnatelného průtoku s povodní 2013 by tak došlo nejen k zatopení 1.NP Rezidence, ale voda by již dosáhla do 2.NP, kde jsou apartmánové byty.“ A uzavírá, „… v případě, že dojde k dostavbě NVL, bude odvolatel nucen vybudovat protipovodňové stěny, které by případnému zatopení objektu zabránily.“ III. Odvolatel dále namítá„… navrhovaná protipovodňová opatření přímo související s výstavbou NVL, v důsledku jejichž realizace hrozí účastníkům řízení majetková újma a jejichž náhrady se účastník řízení domáhá, mají relevantní význam i ve vztahu k ochraně majetku prostor Velvyslanectví Gruzie, které jsou chráněny bilaterální Dohodou mezi Českou republikou a Gruzií o podpoře a vzájemné ochraně investic a poukazuje na podobný případ např. v případě vybudování protipovodňových opatření k ochraně Velvyslanectví Estonské republiky po povodních v roce 2002.“ A doplňuje, že „… majoritním akcionářem odvolatele je cizozemská společnost GPSGLOBAL PAYMENT SOLUTIONS,LLC, reg.č. 5429454, se sídlem 1521 Concord Pike 303, 19803 Wlmington, Delaware, Spojené státy americké a případná majetková újma vzniklá v příčinné souvislosti s budovanou NVL by byla v rozporu se zákonem č. 187/1993 Sb. o schválení Dohody mezi Spojenými státy americkými a Českou a Slovenskou Federativní Republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic ze dne 22.10.1991 s účinností ke dni 12.12.1992.“ (pozn. účinnost ke dni 19.12.1992). IV. Odvolatel dále reaguje na zhodnocení jím předloženého znaleckého posudku [jehož předmětem bylo stanovení finanční újmy, která vznikne odvolateli vlivem výstavby nové vodní linky a v jehož závěru byla tato finanční újma vyčíslena na částku 159.925.286,- Kč (za předpokladu vybudování protipovodňových stěn) nebo na částku 225.363.665,- Kč (za předpokladu, že protipovodňové stěny nebude možné vybudovat)] Magistrátem hl. města Prahy a k tomuto namítá, že „… vyjádření Magistrátu hl. města Prahy, kde mj. zdůrazňuje, že je věcí vlastníka nemovitosti umístěné v záplavovém území se vypořádat s důsledky takové skutečnosti při realizaci úprav a užívání nemovitosti a dále, že škody, které mohou vzniknout průchodem povodně teoreticky ani nastat nemusejí, jsou zcela bezprecedentní a postrádají čj.34088/2015-MZE-15111
6
jednak jakoukoliv návaznost na pravou příčinu předvídané škody, tj. výstavbu NVL, bez níž by (viz. znalecký posudek) k předvídané škodě vůbec nedošlo, resp. opatření dosud provedená odvolatelem (rok 2013) by byla při povodních dostačující a jednak jsou zcela v příkrém rozporu se zmíněným zákonným principem generální prevence.“ A dále uvádí „… právě v důsledku porušení této prevenční povinnosti by vznikla škoda odvolateli, který v okamžiku pořízení si zmíněné nemovitosti nemohl předvídat budování NVL a předpokládal tak pořízením a přestavbou nemovitosti na bytový komplex přiměřený zisk, jež je svou povahou nárokem hmotně právním, a je proto kryt ústavně zaručeným právem legitimního očekávání uspokojení daného nároku.“ Odvolatel upozorňuje na skutečnost, že „… rozhodování jakýchkoli orgánů státní moci musí respektovat princip proporcionality, který vyžaduje, aby zásahy do základního práva na legitimní očekávání byly minimalizovány na co nejnižší možnou míru, což by se v případě povolení výstavby NVL bez přijetí požadovaných opatření k zabránění škod nestalo….“ a doplňuje, že „… tím by se zasáhlo do základního práva soukromoprávního subjektu na legitimní očekávání a bylo by tím jím porušeno ústavně zaručené právo na legitimní očekávání garantované čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, právo vlastnit majetek garantované čl 10 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod, právo podnikat, získávat prostředky pro životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny a právo rovnosti účastníků a člověka garantované č. 37 odst. 3 Listiny.“ A uzavírá, že „… k uvedené argumentaci, že případná škoda by ani vzniknout průchodem nemusela (tj. nenastala by povodeň) lze poukázat na tzv. teorii podmínky, která stanovuje, že kauzalita mezi příčinou a následkem nastává tehdy, pokud by následek bez příčiny nenastal. Z hlediska české občanskoprávní teorie je ještě větší důraz kladen na teorii adekvátní příčinné souvislosti…“ a odkazuje na Ústavní soud např. v nálezu sp. zn. I. ÚS 312 a dále v odvolání poukazuje na ustálenou judikaturu (zejména rozhodnutí Nejvyššího správního soudu týkající se zkrácení vlastnického práva negativními dopady výstavby, které lze spatřovat v následných negativních vlivech). V. Odvolatel dále poukazuje na nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí a odůvodňuje ji tak, že „… Magistrát hl. města Prahy se důsledně zaobíral splněním podmínek stanovených ustanovením § 67 vodního zákona, aniž by se současně alespoň v minimální míře věnoval dalším námitkám odvolatele směřujících do ustanovení § 5 vodního zákona a zejména ustanovení § 15 odst. 3 vodního zákona, tj. povinnosti vodoprávního úřadu ve stavebním povolení stanovit povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit a povinnosti vlastníka vodního díla ve smyslu ustanovení § 59 odst. 1 písm. a) vodního zákona tyto povinnosti a podmínky dodržovat.“ VI. Odvolatel uvádí, že „…povinností správního orgánu je zjistit přesně a úplně skutečný stav věci a za tímto účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí…“ a doplňuje, že „…dokazování ve správním řízení ovládá zásada volného hodnocení důkazů. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí musí být tedy seznatelné, jaké úvahy jej vedly k vydání napadeného rozhodnutí a musí být rovněž patrné, zda a jakým způsobem se správní orgán vypořádal s důkazy a tvrzeními nabídnutými k objektivnímu posouzení věcí i účastníkem řízení, případně proč určité důkazy či námitky nebyly uvažovány při volné úvaze správního orgánu.„ A uzavírá, že „…Magistrát hl. města Prahy pochybil, když se s celou řadou důkazů svědčících na podporu tvrzení odvolatele (uvedených v námitkách a rekapitulovaných shora) nezabýval a tyto nikterak, byť je k tomu povinen ze zákona, při svém uvažování nehodnotil, případně je hodnotil zcela nedostatečně či jednostranně.“ VII. V závěru odvolání se odvolatel věnuje provedenému územnímu řízení a rozhodnutí o umístění stavby a uvádí, že „…dle názoru OZP MHMP je posuzovaná stavba umístěna v souladu se zmíněným rozhodnutím….“ a poukazuje na to, že „…odvolatel nebyl v rámci čj.34088/2015-MZE-15111
7
územního řízení označen jako účastník řízení...“ K tomuto závěru došel z toho důvodu, že odvolateli nebyly jednotlivé úkony stavebního úřadu, stejně jako i rozhodnutí o umístění předmětné stavby, doručovány jednotlivě. Dodává, že „… v návaznosti na napadené rozhodnutí OZP MHMP pak se tedy jeví jako zcela absurdní požadavek, že účastník řízení měl podat námitky již v rámci územního řízení a není možno postup správního orgánu v rámci stavebního řízení považovat za legitimní…“ A námitku uzavírá, že „… dle jemu dle dostupných informací byla v rámci územního řízení zpracována studie, jež potvrzovala, že výstavba NVL nebude mít z hlediska případné povodňové situace vliv na okolní nemovitosti. Teprve v rámci stavebního řízení byla uložena povinnost zadat zpracování studie, jejímž cílem bylo zhodnotit dopady výstavby NVL na okolní nemovitosti…“ Posouzení jednotlivých námitek uvedených v odvolání ministerstvem: I. Odvolatel v úvodu odvolání namítá, že názor Magistrátu hl. města Prahy bez dalšího odmítnout námitku týkající se náhrady vzniklé újmy stavbou NVL jako nepřípustnou podle ustanovení § 114 odst. 2 stavebního zákona, není správný. Podle ustanovení § 114 odst. 1 stavebního zákona mj. platí, že účastník stavebního řízení může v něm uplatnit námitky proti projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě. A dále podle ustanovení § 114 odst. 2 stavebního zákona platí, že k námitkám účastníků řízení, které byly nebo mohly být uplatněny při územním řízení, při pořizování regulačního plánu nebo při vydání územního opatření o stavební uzávěře anebo územního opatření o asanaci území, se nepřihlíží. Výše uvedené vychází z principu tzv. koncentrace řízení, tedy požadavku, aby námitky, které se věcně vztahují k určitému typu řízení, byly uplatňovány právě v tomto řízení a již se neuplatňovaly v řízeních navazujících, tak, aby byl naplněn princip legitimního očekávání vyplývající z pravomocného rozhodnutí o umístění stavby. Stavba NVL byla umístěna rozhodnutím odboru výstavby a územního rozhodování Úřadu městské části Praha 7 (dále jen „stavební úřad“) čj. OUR-630/05/001311-ob.99/Lub ze dne 18.11.2008. Územní rozhodnutí mj. obsahuje podmínku č. 18, kde je stanoveno, že projekt stavby bude mimo jiné obsahovat návrh technických nebo jiných opatření pro zajištění snížení kulminací hladin velkých vod, podmínka vyplývající z povinnosti stanovené v ustanovení § 67 odst. 1 vodního zákona. Z takto stanovené podmínky je zřejmé, že předmětem územního řízení nebyl návrh konkrétních opatření k minimalizaci vlivu stavby NVL na povodňové průtoky. Touto podmínkou došlo k uložení povinnosti stavebníka odpovídající opatření navrhnout a projednat v dalším stupni povolení stavby NVL, tedy ve stavebním řízení. Lze se ztotožnit s názorem Magistrátu hl. města Prahy, že se jedná o námitky směřující do územního řízení o umístění stavby. Z územního rozhodnutí však vyplývá, že posouzení vlivu stavby na povodňové průtoky nebylo předmětem územního řízení. Přezkoumání splnění povinností vyplývajících z ustanovení § 67 odst. 1 vodního zákona bylo uloženo podmínkou územního rozhodnutí ve stavebním řízení, a proto lze přisvědčit názoru odvolatele, že nelze při posuzování podaných námitek zcela aplikovat ustanovení § 114 odst. 2 stavebního zákona. Nelze přičítat k tíži odvolatele, že námitky směřující do územního řízení v tomto řízení řádně neuplatnil v okamžiku, kdy konkrétní řešení této otázky nebylo v době vedeného územního řízení přesně známo. Úvaha Magistrátu hl. města Prahy, že k předmětným námitkám se s ohledem na ustanovení § 114 odst. 2 stavebního zákona nepřihlíží, by byla na místě, kdyby účastníci řízení mohli v návaznosti na návrh konkrétních opatření k minimalizaci vlivu stavby na čj.34088/2015-MZE-15111
8
povodňové průtoky svá práva řádně v územním řízení hájit. Je zřejmé, že nelze účastníky řízení zkrátit na jejich právech a při posuzování jejich námitek v navazujícím řízení odkázat na již ukončené územní řízení. Magistrát hl. města Prahy úvodem napadeného rozhodnutí sdělil, že k námitkám týkajícím se náhrady újmy vzniklé stavbou NVL nepřihlíží. Magistrát hl. města Prahy však provedl potřebné důkazy pro jejich posouzení, poměrně detailně se s podanými námitkami v odůvodnění napadeného rozhodnutí zabýval a lze shrnout, že se s nimi vypořádal řádně (převážně na str. 42 až 46). Magistrát hl. města Prahy podané námitky odvolatele posoudil a dospěl k závěru, že nejsou důvodné. Přestože tedy Magistrát hl. města Prahy nesprávně aplikoval ustanovení § 114 odst. 2 stavebního zákona, dospělo ministerstvo k závěru, že v tom nelze spatřovat nezákonnost či nesprávnost, která by způsobila nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, vzhledem k tomu, že se Magistrát hl. města Prahy s podanými námitkami fakticky v odůvodnění rozhodnutí vypořádal a náležitě v napadeném rozhodnutí odůvodnil své závěry a uvedl správní úvahy, kterými se při jejich vypořádání a hodnocení souvisejících důkazů řídil. Opačný postup ministerstva by byl v rozporu se základními principy činnosti správních orgánů dle Hlavy II správního řádu, konkr. se zásadou proporcionality a předvídatelnosti či procesní ekonomie a v souvislosti s tím v rozporu s povinností správních orgánů postupovat v řízení tak, aby se předcházelo přepjatému formalismu, jak opakovaně požaduje i např. Ústavní soud. II. Odvolatel dále namítá, že vlivem stavby NVL nebudou provedená protipovodňová opatření po povodni v roce 2013 dostačující a v případě srovnatelného průtoku s povodní 2013 dojde vyjma 1. NP k zasažení 2. NP, kde jsou apartmánové byty. Stavba NVL je umístěna ve stanovené aktivní zóně záplavového území vodního toku Vltavy. Rezidence Císařský mlýn se nachází ve stanoveném záplavovém území, které bylo stanoveno, včetně jeho aktivní zóny, Magistrátem hl. města Prahy, odborem výstavby, dne 21.8.2003 opatřením čj. MHMP-118671/2003/VYS/Po/Ku. Záplavová území jsou administrativně určená území podle ustanovení § 66 odst. 1 vodního zákona, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. V souladu s ustanovením § 66 odst. 2 vodního zákona vymezí na návrh správce vodního toku příslušný vodoprávní úřad v zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. V souladu s ustanovením § 67 odst. 1 vodního zákona se v aktivní zóně záplavových území nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky. Vodní zákon tedy výstavbu v aktivní zóně záplavového území nepřipouští s výjimkou taxativně uvedených staveb v ustanovení § 67 odst. 1 vodního zákona. Aktivní zóna je územím, ve kterém se při povodni soustředí rozhodující množství povodňového průtoku, a vymezuje se podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Jde tedy o území, které by mělo být určeno výhradně pro převádění povodňových průtoků. Stavební činnost v aktivní zóně zpravidla ovlivňuje povodňové průtoky v celém záplavovém území.
čj.34088/2015-MZE-15111
9
Nicméně vodní zákon ze zákazu stavební činnosti v aktivní zóně záplavového území připouští výjimky, a to převážně pro stavby, které svým charakterem a účelem souvisí s vodním tokem či s vodním hospodářstvím a dále pro stavby nezbytné dopravní a technické infrastruktury. Stavby povolené napadeným rozhodnutím jsou nepochybně stavbami nezbytné technické infrastruktury a navíc stavbami určenými k likvidaci odpadních vod. Z předložené dokumentace vyplývá, že stavbou NVL dojde pravděpodobně ke zvýšení kulminační hladiny povodňových průtoků, zejména při povodni Q20, a to nejvíce v oblasti levého břehu plavebního kanálu. Součástí dokumentace je příloha E.6.3 nazvaná „Opatření minimalizující vliv NVL na povodňové průtoky“, (dále jen „posouzení“), zpracovaná společností Sweco hydroprojekt a.s., která obsahuje stručný výčet všech možných kompenzačních opatření a navržení konkrétních kombinací jednotlivých opatření (tzv. Alternativy) a výběr nejvhodnější z nich a její odůvodnění. Posouzení se mj. zabývá i zhodnocením vybudování protipovodňové ochrany (PPO) liniové či individuální v místě Císařského mlýna se závěrem, že v tomto konkrétním případě není takové opatření technicky možné a ekonomicky zdůvodnitelné. Jedná se o lokalitu, která je zaplavována povodňovými průtoky v současné době bez vlivu stavby NVL a mírné vzdutí povodňových hladin způsobené stavbou NVL je oproti stávajícímu stavu nevýznamné. Výstavbou liniové PPO by navíc došlo k narušení návrhových parametrů PPO městských částí. Dle názoru Ministerstva lze tedy tyto závěry v předmětné studii vztáhnout i na vybudování protipovodňové ochrany Rezidence Císařský mlýn, jak v námitkách požadoval odvolatel. Nemovitost odvolatele je již v současné době povodňovými průtoky postihována. Dotčení Rezidence Císařský mlýn stavbou NVL s kompenzačními opatřeními se nejvýrazněji projeví zvýšenou hladinou povodňového průtoku Q20 ,kde dojde k nárůstu o cca 25 cm, avšak v už povodní zasažené nemovitosti. Ostatní opatření byla dále posuzována simulačním modelem, a to ve vybraných kombinacích (tzv. Alternativách č. 1 až č. 6). Jednalo se o kombinace, které jsou technicky realizovatelné v krátkém časovém horizontu za přijatelných investičních nákladů. Vyhodnocení a posouzení jednotlivých alternativ bylo založeno na hodnotících kritériích, kterými bylo snížení hladiny v prostoru Císařského mlýna a před Císařským ostrovem, doba realizace ve vztahu k ovlivnění výstavby NVL a investiční náročnost ve vztahu k potenciálním škodám způsobených nárůstem hladin. Z posouzení vyplynulo doporučení pro Alternativu č. 4 (obsahující dvě kompenzační opatření – opatření č. 1 - Návrh změny manipulačního řádu a č. 12 - Rekultivace území), která dosáhla ve srovnání s ostatními Alternativami nejlepšího výsledku z hlediska minimalizace vlivu stavby NVL na povodňové průtoky (u nejnepříznivějšího zvýšení hadiny u průtoku Q20 (zvýšení místy až o 59 cm) ke snížení hladiny o cca 34 cm pro lokalitu Císařského mlýna) a která je dále z odborného vodohospodářského hlediska nejlogičtějším řešením. Vlivem stavby NVL dojde v oblasti Císařského mlýna při průtoku Q20 ke zvýšení hladiny o 59 cm, v důsledku kompenzačních opatření dojde ke snížení hladiny o 34 cm (hladina je stále o cca 25 cm výše než při současném stavu). Při průtoku Q50 dojde ke zvýšení o 46 cm a v důsledku kompenzačních dojde ke snížení o 21 cm (stále o cca 25 cm výše než při současném stavu). Při průtoku Q100 dojde ke zvýšení o 37 cm a v důsledku kompenzačních dojde ke snížení o 10 cm (stále o cca 27 cm výše než při současném stavu) a při průtoku Q2002 dojde ke zvýšení o 26 cm a v důsledku kompenzačních opatření dojde ke snížení o 8 cm (stále o cca 18 cm výše než při současném stavu). Největšího relativního nárůstu hladiny tedy dojde při povodni s opakováním 20 let, kdy hloubka vody (i bez výstavby NVL) je v této lokalitě od 150 cm do 300 cm dle morfologie terénu. Nárůst této hladiny realizací NVL by mohl, v nejhorším případě, dosáhnout cca 59 cm. Po realizaci kompenzačních opatření dojde k poklesu tohoto nárůstu hladiny na 25 cm, což je snížení o více než polovinu. čj.34088/2015-MZE-15111
10
Dále je třeba zmínit pozitivní vliv kompenzačních opatření při povodni odpovídající průtoku Q5. Lokalita Císařského mlýna je v současné době bez vlivu NVL zaplavována již při průtoku Q5 s výškou zátopy od 25 cm do 150 cm vody. Výstavbou NVL dojde k zvýšení hladiny o dalších cca 28 cm. Realizací kompenzačních opatření dojde k ochránění tohoto prostoru od povodňového průtoku a záplava bude při průtoku Q5 v předmětném území zcela odstraněna. Kompenzační opatření mají tedy při povodni odpovídající průtoku Q5 pozitivní protipovodňový efekt vzhledem k tomu, že stávající zátopa bez vlivu stavby NVL a rovněž i zvýšená zátopa v důsledku stavby NVL bude v předmětné lokalitě odstraněna. Součástí spisu je dále studie „Opatření k minimalizaci vlivu stavby nové vodní linky ÚČOV Praha na povodňové průtoky - specifikace povodňových škod, povodňových rizik a ekonomické efektivnosti“, 2014 Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra hydrotechniky (Satrapa, Fošumpaur, Horský) zpracované zejména za účelem vyhodnocení ekonomické efektivnosti zadaného systému opatření a dále vyjádření ekonomických přínosů celého komplexu opatření. Posuzována byla Alternativa 4, která byla z výše uvedených důvodů stavebníkem vybrána k realizaci. Cílem předmětné studie a rizikové analýzy byla objektivní kvantifikace povodňových škod a povodňových rizik v zájmové lokalitě, a to pro současný stav a stav po realizaci NVL bez a s realizací souboru kompenzačních opatření. Vyčíslené snížení povodňového rizika bylo následně porovnáno s rozsahem investičních nákladů jednotlivých opatření pomocí analýzy nákladů a užitků. Postup a hodnocení Alternativy 4 bylo založeno na původní metodice ztrátových křivek, (z pracoviště ČVUT v Praze), která je užívána i pro hodnocení navržených projektů protipovodňových opatření (např. v rámci programu „Prevence před povodněmi“ spravovaným Ministerstvem zemědělství ČR). Studie uzavírá, že při vynaložených nákladech 98,5 mil. Kč se soubor kompenzačních opatření (Alternativa č. 4) jeví s hodnotou poměrové efektivnosti 5,18 jako velice efektivní opatření. Celkové riziko za současného stavu vychází kolem 56,1 mil. Kč ročně, po realizaci NVL pak 61,2 mil. Kč ročně a s kompenzačními opatřeními pak 45,9 mil. Kč ročně. Pokud by tedy nebyla provedena žádná kompenzační opatření, budou v ovlivněném území vznikat trvale průměrné povodňové škody větší o cca 5 mil. Kč ročně. Provedená kompenzační opatření mají kromě samotné minimalizace vlivu navíc významný protipovodňový efekt v úspoře 10,3 mil. Kč ročně oproti současnému stavu. Celkový přínos samotného kompenzačního opatření (za předpokladu realizace nové vodní linky) je pak 15,3 mil. Kč ročně. Předmětné hodnocení se týká zejména oblasti Císařského mlýna na levém břehu. Ministerstvo přezkoumalo splnění povinnosti stavebníka ve smyslu ustanovení § 67 odst. 1 vodního zákona a mj. s ohledem na výše uvedené podklady dospělo k závěru, že tato povinnost byla v případě předmětné stavby NVL splněna. Společně se stavbou NVL budou provedena taková kompenzační opatření, která v daném území vliv stavby NVL na povodňové průtoky minimalizují na nejvýše možnou míru a která jsou z hlediska své efektivity a ekonomických nákladů pro Hlavní město Prahu jako stavebníka a příjemce veřejných prostředků odůvodnitelná. Magistrát hl. města Prahy podmínkami napadeného rozhodnutí zajistil, že prováděním stavby NVL a jejím užíváním nebudou za běžného stavu dotčeny sousední nemovitosti. K jejich dotčení dojde pouze v případě vzniku povodně určitého rozsahu, jako přírodního jevu dopředu nepředvídatelného, vzhledem k jejich existenci ve stanoveném záplavovém území. Je však třeba zdůraznit, že nemovitosti v takto vymezeném záplavovém území jsou již v současné době povodňovými situacemi postihovány v závislosti na velikosti povodňového průtoku.
čj.34088/2015-MZE-15111
11
III. Odvolatel dále v odvolání namítá, že výstavbou NVL dojde k dotčení majetku ve vlastnictví Gruzie - Velvyslanectví Gruzie v České republice, Mlýnská 22/4, Bubeneč, 160 00 Praha 6, a dále poukazuje na skutečnost, že majetková újma vzniklá v příčinné souvislosti se stavbou NVL by byla v rozporu s Dohodou mezi Spojenými státy americkými a Českou a Slovenskou Federativní Republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic (schválenou sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 187/1993 Sb., nikoliv zákonem, jak uvádí odvolatel). Je třeba zdůraznit, že účastník je v řízení oprávněn hájit svá práva, která mohou být rozhodnutím správního orgánu dotčena, nikoliv bez dalšího práva jiných účastníků řízení. Gruzie - Velvyslanectví Gruzie podalo v řízení námitky, s kterými se Magistrát hl. města Prahy fakticky vypořádal (totožně s námitkami odvolatele). Gruzie - Velvyslanectví Gruzie nepodalo proti napadenému rozhodnutí odvolání, a proto lze uzavřít, že s vypořádáním jeho námitek podaných v průběhu vodoprávního řízení souhlasí a v návaznosti s tím souhlasí i s obsahem napadeného rozhodnutí. Odvolatel poukazuje na podobný případ týkající se Velvyslanectví Estonské republiky. Předmětné srovnání není na místě. Realizace protipovodňové ochrany je složitý proces, který je ovlivněn řadou faktorů, a je třeba každý případ posuzovat individuálně s ohledem na konkrétní omezení, která vybudování protipovodňové ochrany v určitém místě ovlivňují, mj. dopady a provázání návrhu na již stávající protipovodňovou ochranu. K námitce odvolatele týkající se rozporu s výše uvedenou Dohodou Magistrát hl. města Prahy uvedl, že obecně mezinárodní smlouvy o ochraně a podpoře zahraničních investic zakazují, aby investice byly předmětem zabavení, konfiskace, znárodnění, vyvlastnění nebo podobného opatření, zároveň však takové mezinárodní smlouvy umožňují uskutečnění těchto opatření za splnění určitých podmínek (např. nediskriminace, opatření provedené z důvodu nejvyššího a zásadního veřejného zájmu). Dohoda zmíněná odvolatelem stanoví v článku III. odst. 1, že „investice nebudou vyvlastněny nebo znárodněny nebo podrobeny přímým či nepřímým opatřením rovnajícím se vyvlastnění nebo znárodnění s výjimkou veřejného zájmu“. Magistrát hl. města Prahy má za to, že v daném případě nedošlo k „nepřímému vyvlastnění“ ani jinému srovnatelnému opatření vůči majetku odvolatele, nedošlo ani k porušení závazku nestranného a spravedlivého zacházení. Magistrát hl. města Prahy upozorňuje, že odvolatel si musel být vědom vždy, a to od samého počátku, kdy předmětné nemovitosti nabyl do svého vlastnictví, že se nachází v záplavovém území a musí tak akceptovat ohrožení své nemovitosti povodňovými průtoky (viz str. 44 a 45 napadeného rozhodnutí). Ministerstvo se ztotožňuje s názorem Magistrátu hl. města Prahy. Předmětem Dohody je podpora větší vzájemné hospodářské spolupráce, pokud jde o investice státních příslušníků a společností z jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, podpora toku soukromého kapitálu a hospodářského rozvoje smluvních stran a soukromého podnikání na svobodných a volně přístupných trzích. Za tímto účelem byla smluvními stranami uzavřena předmětná dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic, spravedlivém a nestranném zacházení s nimi, což je žádoucí pro zachování stabilního systému pro investování a pro maximálně efektivní využívání ekonomických zdrojů. Dohoda, jak je v ní uvedeno, nesnižuje účinnost zákonů a předpisů, administrativní praxe nebo postupů administrativních či soudních rozhodnutí obou smluvních stran. Smluvní strany jsou povinny povolovat a zacházet s investicemi a s nimi spojenými činnostmi na nediskriminačním základě, přičemž každá smluvní strana má právo učinit nebo zachovat výjimky v odvětvích nebo záležitostech uvedených v Dodatku k této Dohodě. Vzhledem k tomu, že s investicí bylo zacházeno nediskriminačně, odvolateli bylo poskytnuto nestranné a spravedlivé zacházení, v řízení byla šetřena procesní práva účastníků a dohoda nesnižuje účinnost zákonů a předpisů, je ministerstvo toho názoru, že napadené rozhodnutí není s výše uvedenou Dohodou v rozporu.
čj.34088/2015-MZE-15111
12
IV. Odvolatel dále upozorňuje na povinnost správních orgánů konat tak, aby zásahy do práv jednotlivce byly minimalizovány na co možná nejnižší míru, a dodává, že toto bude v případě zásahu do práva odvolatele na legitimní očekávání v důsledku povolení výstavby NVL, bez přijetí požadovaných opatření k zabránění škod, porušeno. K tomuto dále doplňuje, že takovým zásahem do základního práva odvolatele na legitimní očekávání by byla porušena ústavně garantovaná práva, která konkrétně v odvolání uvádí. Článek 11. odst. 1 Listiny garantuje, že každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. Článek 11. odst. 4 Listiny stanoví, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Článek 26 odst. 1 Listiny garantuje, že každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Dále v odst. 3 stanoví, že každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. V článku 37. odst. 3 Listiny je zakotveno právo na rovnost účastníků v řízení. V čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod je garantována ochrana majetku. Ministerstvo neshledalo na předmětném řízení a napadeném rozhodnutí rozpor s výše uvedeným právy garantovanými Listinou a odvolatel jím uváděný střet nijak blíže nekonkretizoval. S účastníky řízení bylo zacházeno v řízení nestranně a spravedlivě, účastníci řízení si byli v řízení rovni a jejich procesní práva byla šetřena. Účastníci byli v řízení oprávněni hájit svá práva a žádný z účastníků řízení nebyl na svých právech zkrácen nesprávným úřadním postupem. Rovněž rozpor s garantovaným právem podnikat a získávat prostředky pro životní potřeby nebyl ministerstvem shledán. Odvolatel není na svém právu podnikat a získávat prostředky pro životní potřeby jakkoliv napadeným rozhodnutím zkrácen. Odvolatel provedl investici do vlastnictví nemovitostí v záplavovém území a v blízkosti stavby ÚČOV dobrovolně s vědomím rizika stavby v záplavovém území z toho plynoucího. Nabytí vlastnického práva odvolatele nemůže bránit jinému ve výkonu jeho práv, konkr. výkonu vlastnického práva užívat majetek (pozemek) v souladu s platnými právními předpisy. Vlastnické právo odvolatele je nedotknutelné. Jeho výkon je však omezen výkonem práv ostatních právnických a fyzických osob a rovněž ochranou veřejných zájmů. V případě střetu práva veřejného s právem soukromým a kolize práv je vždy nezbytné ze strany správních úřadu postupovat v řízeních v souladu s principem proporcionality tak, aby práva jednotlivců byla chráněna a aby zásahy do nich byly minimalizovány na co nejnižší možnou míru a aby odpovídaly „míře přiměřené poměrům“. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že napadeným rozhodnutím nedochází k zásahu do práv odvolatele a do práva na legitimní očekávání garantované právě čl. 1 výše uvedeného Dodatkového protokolu v takové míře, jaká by byla v rozporu s právním řádem České republiky. S ohledem na základní principy demokratického státu mohou být základní práva omezena, je-li to potřeba, jen v nezbytném rozsahu. V případě takového zásahu je nezbytné respektovat podmínku, že přípustnost zásahu musí odpovídat „míře přiměřené poměrům“. Správní orgány jsou povinny rozhodovat tak, aby byla v co největší možné míře šetřena základní práva jednotlivců. V případě, že dochází ke střetu základních práv jednotlivců, která jsou předmětem ochrany, je nezbytné takové dotčení práv posoudit na základě principu proporcionality.
čj.34088/2015-MZE-15111
13
Napadené rozhodnutí omezující základní právo odvolatele zvýšením rizika vzniku povodňových škod umožní dosáhnout čištění odpadních vod z pražské aglomerace tak, aby nebyl ohrožen veřejný zájem na ochraně životního prostředí, spočívající konkrétně v nepřetržitém a efektivním čištění vypouštěných odpadních vod. Z charakteru staveb, které vodní zákon v aktivní zóně podle ustanovení § 67 odst. 1 vodního zákona připouští, což jsou také stavby nezbytné technické vybavenosti, lze dovodit, že se jedná o stavby veřejně prospěšné a nezbytné pro širší veřejnost a u stavby čistírny odpadních vod lze vyzdvihnout zejména význam pro ochranu životního prostředí. Účelem stavby NVL je doplnění kapacity ÚČOV pro čištění odpadních vod z jednotné kanalizace pro veřejnou potřebu hlavního města Prahy na úroveň jakosti požadované právními předpisy k vypouštění odpadních vod (nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů) ve vztahu ke směrnici Rady EU 91/271/EHS pro „citlivé oblasti“. Vybudování NVL je nezbytné především pro splnění limitu dosud problematického ukazatele Ncelk (dusík celkový) stanoveného právními předpisy pro citlivé oblasti. Tím budou splněny i požadavky přístupových smluv k EU. Objemy čištěných vod přitékajících na Císařský ostrov se zprovozněním NVL zvětší, zajištěno bude čištění všech odpadních vod včetně srážkových vod. Provedení stavby NVL je nezbytným opatřením, které umožní rekonstrukci stávající ÚČOV, která, v současném stavu, odpadní vody není schopná čistit v jakosti vyplývající z výše uvedené směrnice UE provedené nařízením vlády. Jiné opatření, které by dosáhlo požadovaného cíle a bylo by vůči okolí šetrnější, nebylo s ohledem na technické a ekonomické možnosti včetně situování stávající ÚČOV a možnostem předmětného území nalezeno. U předmětné stavby NVL je dále nezbytné připomenout po stránce formální, že změnou územního plánu č. Z 1525/00 byla navíc NVL definována jako stavba veřejně prospěšná č. 51/TK/7. Jde tedy o stavbu, která má specifické postavení. Její realizace přináší pozitivní dopady pro veřejnost. Společenský přínos stavby NVL je nezpochybnitelný. Stavba napomůže čistění odpadních vod v požadovaných limitech, čímž bude ochráněn veřejný zájem ochrany jakosti vod jako nedílné složky životního prostředí ve vazbě na veřejný zájem ochrany životního prostředí jako celku. Zvýšení kulminace povodňových průtoků vlivem stavby NVL po realizaci kompenzačních opatření není v předmětném území natolik významné, aby odůvodňovalo zákaz realizace této veřejně prospěšné stavby s významnými pozitivními dopady na životní prostředí. Vliv povolené stavby byl kompenzačními opatřeními minimalizován na nejvyšší možnou míru s ohledem na stav vědeckého poznání a technického pokroku v daném místě a při stanoveném účelu stavby. S ohledem na dlouhodobý vývoj evropského i mezinárodního práva v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany přírodního bohatství a přírodních zdrojů, vývoj technologií a snahu dosáhnout trvale udržitelného rozvoje společnosti, lze v budoucnu spíše očekávat zpřísňování ochrany jednotlivých složek životního prostředí a v návaznosti s tím stavební úpravy stávajících staveb, jejichž užívání má významné dopady na životní prostředí, a výstavbu nových staveb realizovaných za účelem snížení negativních dopadů společnosti a lidské činnosti na životní prostředí. Právě výstavba v předmětném území, tedy stavební úpravy ÚČOV a stavba NVL, realizovaná z důvodu zlepšení čištění odpadních vod vypouštěných z pražské aglomerace do významného vodního toku Vltavy, jsou s výše uvedeným vývojem práva na úseku ochrany životního prostředí v souladu.
čj.34088/2015-MZE-15111
14
Hlavní město Praha je povinno spravovat záležitosti, které jsou v zájmu města a jeho občanů, pečovat o jejich potřeby a o všestranný rozvoj svého území. Zájem občanů hlavního města Prahy na zajištění čištění odpadních vod z pražské aglomerace v limitech přípustných dle platných právních předpisů ve vazbě na ochranu veřejného zájmu ochrany vod jako významné složky životního prostředí je nesporný. Odvolatel je vlastníkem nemovitosti umístěné v záplavovém území postihovaném povodňovými situacemi a v širším sousedství s aktivní zónou záplavového území významného vodního toku Vltavy. Této skutečnosti si byl odvolatel od počátku nabytí vlastnického práva vědom (záplavové území bylo nově stanoveno v roce 2003). S tímto vědomím musel provádět i předmětné stavební úpravy objektu na bytový komplex a úpravy objektu po povodni v roce 2013. Nicméně i po těchto stavebních úpravách je nemovitost Rezidence Císařský mlýn stále povodňovými průtoky ohrožována, a to i bez ohledu na realizaci stavby NVL. Stavební úpravy objektu pouze zmírnily následky některých povodní. 2. NP Rezidence Císařský mlýn může být stále povodňovými průtoky postiženo, v případě povodní o vyšších průtocích, jak mj. vyplývá i z výkresové části znaleckého posudku předložené odvolatelem. Při hodnocení kolize střetávajících se práv jednotlivých účastníků řízení přihlédlo ministerstvo ke skutečnosti, že na realizaci stavby je veřejný zájem, že hlavní město Praha splnilo zákonné podmínky podmiňující povolení stavby a že odvolatel si byl umístění nemovitosti v záplavovém území vědom již od okamžiku nabytí vlastnického práva a v neposlední řadě, že Rezidence Císařský mlýn je i bez vlivu NVL stále povodňovými průtoky postihována. Je nesporné, že rozsah a průběh povodně nelze předpokládat. Jde o přírodní jev, jehož výskyt a síla je ovlivňována různými faktory, které není možné dopředu předvídat. Nelze tedy očekávat konkrétní dopady povodně o určitém průtoku na nemovitosti umístěné v záplavovém území vzhledem k tomu, že skutečné dopady povodní jsou vždy individuální. Nadto je nezbytné zdůraznit legitimní očekávání stavebníka, hl. města Prahy, a to z hlediska jeho očekávání v případě vydání povolení k předmětné stavbě. V případě, že stavebník splní povinnosti stanovené právními předpisy nesporně, dospěje k závěru, že mu svědčí určité právo na vydání tohoto povolení, tedy má právo na to, aby jeho očekávání bylo naplněno. Stavebník předložil všechny doklady nezbytné k přezkoumání žádosti o vydání požadovaných povolení ke stavbě NVL tak, jak mu ukládají právní předpisy. Při přezkoumání těchto žádostí neshledal Magistrát hl. města Prahy rozpor se zájmy chráněnými zvláštními právními předpisy, ani jiné důvody, které by vydání povolení bránily. Ministerstvo posoudilo zásah do práva odvolatele na ochranu majetku a dospělo k závěru, že na základě výše uvedeného se jedná o zásah v souladu s právním řádem České republiky a v míře přiměřené poměrům ve vztahu k předmětnému místu, typu lokality a charakteru povolované stavby. V. Odvolatel dále v odvolání namítá, že se Magistrát hl. města Prahy, vyjma námitky směřující do ustanovení § 67 odst. 1 vodního zákona, nevěnoval dalším námitkám směřujícím do ustanovení § 5 vodního zákona a zejména ustanovení § 15 odst. 3 vodního zákona, a ve smyslu ustanovení § 59 odst. 1 písm. a) vodního zákona. V souladu s ustanovením § 5 vodního zákona je mj. každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání, ve výrobě pak provádět účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie, a při provádění staveb povinen čj.34088/2015-MZE-15111
15
zabezpečit zásobování vodou a odvádění, čištění, popřípadě jiné zneškodňování odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby. Navržená stavba a předložená dokumentace je s výše uvedeným ustanovením v souladu, stavba NVL využívá vodní zdroje jen v nezbytně nutné míře pro provozování a užívání stavby. Stavba je navržena z materiálů odpovídajících svoji kvalitou požadavkům na vodohospodářské dílo čistíren odpadních vod a je realizována právě za účelem zneškodňování odpadních vod v souladu s vodním zákonem. Povrchové vody vzniklé dopadem atmosférických srážek na stavbu NVL jsou vsakovány nebo odváděny do vodního toku. Podle ustanovení § 15 odst. 3 vodního zákona stanoví mj. vodoprávní úřad ve stavebním povolení povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit. Vlastník stavby je v souladu s ustanovením § 59 odst. 1 písm. a) vodního zákona mj. povinen dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu. Tato povinnost vyplývá pro vlastníka stavby přímo z vodního zákona a není napadeným rozhodnutím nijak dotčena. Magistrát hl. města Prahy stanovil podle ustanovení § 15 odst. 3 vodního zákona ve výroku účel, kterému má vodní dílo sloužit, a dále stanovil povinnosti, popř. podmínky, pro provedení stavby a její užívání, čímž zabezpečil ochranu veřejných zájmů, návaznost na podmiňující stavby, dodržení obecných požadavků na výstavbu a požadavků uplatněných dotčenými orgány, a zajistil bezpečné provádění a užívání stavby. Tedy i tato ustanovení jsou v tomto případě splněna. Odvolatel nebyl v případě předmětných námitek určitý. Nijak blíže nevymezil, v čem konkrétně spatřuje rozpor stavby s předmětnými ustanoveními vodního zákona. Pouze obecně poukázal na posouzení dodržení ustanovení § 67, § 5 a § 15 odst. 3 a § 59 odst. 1 písm. a) vodního zákona, což je obecnou povinností vodoprávního úřadu v rámci řízení. Námitkám týkajícím se posouzení, zda nedochází k porušování ustanovení § 5 a § 67 vodního zákona, Magistrát hl. města Prahy vyhověl tím, že podanou žádost a projektovou dokumentaci z hledisek těchto ustanovení posoudil a dospěl k závěru, že povinnosti dle těchto ustanovení vodního zákona jsou splněny. Obecný požadavek na stanovení povinností, popř. podmínek, za kterých se stavební povolení vydává, a účel ke kterému má vodní dílo sloužit, podle § 15 odst. 3 vodního zákona ve vztahu k ustanovení § 59 odst. 1 písm. a) vodního zákona byl rovněž splněn formulací výroku napadeného rozhodnutí. Vodoprávní úřady v řízení přezkoumávají právě soulad stavby s právními předpisy, a to speciálně s vodním zákonem a jeho jednotlivými ustanoveními a prováděcími právními předpisy tak, jak je jejich povinností i bez případných podaných námitek účastníků. Magistrát hl. města Prahy výše uvedené v řízení řádně přezkoumal a shledal, že stavba a projektová dokumentace je s předmětnými ustanoveními v souladu. VI. S námitkou odvolatele, týkající se nedostatečného posouzení řady důkazů Magistrátem hl. města Prahy, se ministerstvo neztotožňuje. V řízení bylo prokázáno, že vlastnické právo odvolatele nebude provozováním a užíváním stavby NVL dotčeno. K jeho dotčení dojde pouze v případě povodňové situace, kdy bude zvýšena v důsledku stavby NVL kulminace hladin velkých vod. Tato skutečnost nebyla Magistrátem hl. města Prahy v průběhu řízení ani v napadeném rozhodnutí zpochybňována. Rovněž ke znaleckému posudku předloženému odvolatelem v průběhu řízení uvedl Magistrát hl. města Prahy v napadeném rozhodnutí své správní úvahy, kterými se při jeho hodnocení řídil. Posouzení důkazních prostředků a podkladů pro rozhodnutí Magistrátem hl. města Prahy proběhlo objektivně. Vzhledem k tomu, že v předmětném případě došlo ke střetu zájmů stavebníka a odvolatele jako vlastníka nemovitosti, posoudil Magistrát hl. města Prahy podklady čj.34088/2015-MZE-15111
16
a důkazní prostředky pro předmětné rozhodnutí a soulad stavby s právními předpisy. Napadeným rozhodnutím došlo k omezení práva odvolatele, avšak na základě již výše uvedeného v tomto odůvodnění lze uzavřít, že toto omezení není nad „míru přiměřenou poměrům“ zejména na již existující dotčení rozlivovým územím, a tedy není v rozporu s ústavními principy. VII. K námitce odvolatele týkající se souladu stavby s územním rozhodnutím a účastenství v územním řízení uvádí ministerstvo následující: Soulad stavby vodního díla s podmínkami pravomocného územního rozhodnutí ověřil podle ustanovení § 15 odst. 2 stavebního zákona dne 5.12.2014 stavební úřad ve vydaném souhlasu čj. MČ P7 41848/2014/OVT/LuB. Magistrát hl. města Prahy vycházel tedy při posouzení souladu stavby s vydaným územním rozhodnutím z nezbytného podkladu, a to souhlasu stavebního úřadu podle ustanovení § 15 odst. 2 stavebního zákona. Ministerstvo není příslušným orgánem k přezkoumání územního rozhodnutí, nicméně ve stručnosti k předmětné námitce odvolatele uvádí následující: Z odůvodnění územního rozhodnutí, které je součástí spisu, vyplývá, že odvolatel nebyl jako účastník řízení opomenut, jak je v odvolání uvedeno. Územní řízení bylo zahájeno dnem podání žádosti 29.11.2005 za účinnosti tehdy platného zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Odvolatel měl v územním řízení postavení účastníka řízení podle ustanovení § 34 odst. 1 téhož zákona. Vzhledem k tomu, že předmětné řízení se týkalo rozsáhlé stavby s velkým počtem účastníků řízení, doručoval stavební úřad účastníkům řízení prostřednictvím veřejné vyhlášky. Z tohoto vyplývá, že odvolatel byl účastníkem a mohl řádně svá práva hájit v územním řízení. Závěrečné posouzení ministerstva: Vodní zákon v ustanovení § 67 odst. 1 vodního zákona výstavbu v aktivní zóně výjimečně připouští pouze pro taxativně vyjmenované stavby, které lze v aktivní zóně povolit za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, aby byl minimalizován jejich vliv na povodňové průtoky. Opatření k minimalizaci vlivu stavby na povodňové průtoky nejsou žádným právním předpisem blíže specifikovány. Proto je nezbytné vždy přiměřenost a dostatečnost navržených kompenzačních opatření posuzovat pro potřeby konkrétního správního řízení. Návrh kompenzačních opatření a jejich konečný výběr stavebníkem je bezesporu ovlivněn řadou faktorů, mj. samotnou efektivitou opatření, jejich časovou, ekonomickou a technickou náročností, souladem opatření se zájmy chráněnými zvláštními právními předpisy, profilem území, reliéfem terénu, rázem krajiny apod. Vodní zákon užívá pojem „minimalizace“, který již blíže nijak nespecifikuje, proto je třeba vyjít z jeho jazykového výkladu. Pod minimalizací vlivu nelze rozumět eliminaci tohoto vlivu. Je nesporné, že jakákoliv stavba v aktivní zóně záplavového území, která je v souladu s ustanovením § 67 odst. 1 vodního zákona přípustná, více či méně povodňové průtoky a s nimi kulminaci hladin povodňových vod ve stanoveném záplavovém území ovlivní a v návaznosti s tím i nemovitosti v záplavovém území již existující. Jisté ovlivnění stanoveného záplavového území a staveb v něm stavební činností v aktivní zóně tohoto záplavového území připouští přímo vodní zákon vzhledem k tomu, že v ustanovení § 67 odst. 1 vodního zákona stanovuje povinnost minimalizace vlivu takové stavby na povodňové průtoky, nikoliv naprosté eliminace jejího vlivu. Stavby, které jsou v aktivní zóně přípustné, mohou tedy po svém provedení, a to včetně provedení kompenzačních opatření, stále povodňové průtoky ovlivňovat. Míra konečného ovlivnění povodňových průtoků stavbou bude tedy závislá na možnostech konkrétního území určitá opatření v něm realizovat. Vodní zákon stanovuje povinnost snížit vliv stavby na
čj.34088/2015-MZE-15111
17
nejmenší možnou míru, avšak nestanovuje povinnost zachovat stav, který v území panoval před realizací stavby. Při přezkumu žádosti o vydání stavebního povolení na stavbu NVL bylo tedy nezbytné posoudit dostatečnost a přiměřenost navržených opatření k minimalizaci vlivu stavby NVL na povodňové průtoky a tím splnění povinnosti dle § 67 odst. 1 vodního zákona. Ministerstvo se zabývalo otázkou, zda byla zvolena z možných opatření ta, která sníží vliv stavby na povodňové průtoky na co možná nejnižší úroveň tak, aby byly naplněny povinnosti vyplývající z ustanovení § 67 odst. 1 vodního zákona. V předmětném území bylo navrženo a hodnoceno 14 opatření, která jsou v území možná: Opatření č. 1 – Návrh změny manipulačního řádu (úprava manipulačního a provozního řádu velké i malé plavební komory zajistí možnost převedení povodňových průtoků sklopením horních vrat obou komor). Opatření č. 2 - Technické řešení obtoku velké plavební komory (obtok tvořený železobetonovým obdélníkovým rámem 12m x 9,70m s nátokem vody z horní rejdy z prostoru za pravým svodidlem a s vyústěním do dolní rejdy za pravé svodidlo). Opatření č. 3 – Přestavba mostů přes plavební kanál (návrh zkapacitnění tří mostů, které přestavují škrtící profily). Opatření č. 4 – Technická opatření po délce plavebního kanálu (navrženo zvětšení plochy příčného profilu a zahloubení dna a rozšíření mostních profilů dvou mostů u ÚČOV) Opatření č. 5 – Průleh v prostoru před NVL (návrh průlehu s lichoběžníkovým korytem přes Císařský ostrov, vtok do průlehu bude tvořen nehrazeným přelivem). Opatření č. 6 – Úprava bermy Vltavy (rozšíření stávající bermy až o 40-50m v úseku dlouhém cca 700m mezi jezem a lávkou pro pěší a až o 50-80m v úseku dlouhém cca 500m mezi lávkou pro pěší a stávající ÚČOV a snížení dna bermy). Opatření č. 7 – prohrábka dna Vltavy (navrženo zahloubení dna Vltavy o cca 2m v úseku cca ř. km 44,2 až 45,5, jehož realizací by došlo k likvidaci peřejnatého úseku). Opatření č. 8 – Protipovodňová ochrana LB v místě Císařského mlýn (protipovodňová ochrana by zajišťovala ochranu na již existující průběhy povodňových průtoků (s ohledem na aktivní zónu záplavového území), které však nejsou stavbou NVL vůbec ovlivněny). Opatření č. 9 – Shybka pod NVL (návrh průchodu vody z plavebního kanálu do koryta Vltavy v místě, kde si voda našla sama přímou cestu při povodni 2013 a 2002, shybkou o šířce min. 50m a výšce 4m, výstavba shybky by byla realizována pod konstrukcemi NVL ve skalním podloží a pod hladinou podzemní vody). Opatření č. 10 – Průchod velkých vod pod prostorem Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM (návrh odlehčovacího kanálu vedený před areál VÚV TGM pod stávající zástavbou). Opatření č. 11 – Výměna vrat v horním ohlaví plavebních komor (návrh výměny horních vrat plavebních komor vycházející z názoru, že otevřená vrata při průchodu povodně vytvářejí překážku (konkr. Jamborův práh)). Opatření č. 12 – Rekultivace území (návrh rekultivace území v prostoru před NVL a v prostoru levobřežní bermy, navrhuje se vykácení náletových dřevin, odvoz zeminy z mezideponie ponechaný v prostoru po intenzifikaci ÚČOV (jedná se o nápravu „staré zátěže“ v aktivní zóně), a návrh vhodné náhradní výsadby převážně mimo záplavovou zónu). Opatření č. 13 – Převod průtoku betonovým kanálem (návrh železobetonového kanálu umístěného mezi objektem hrubého předčištění a objektem biologického čištění napříč Císařským ostrovem a staveništěm jako dočasné či trvalé opatření). Opatření č. 14 – Převod povodňových průtoků v prostoru budoucího třetího stupně NVL (opatření je založeno na časovém odložení výstavby třetího stupně čištění NVL, nevyžaduje provádět žádná technická opatření). Z toho navržená opatření Úprava bermy Vltavy, Prohrábka dna Vltavy, Protipovodňová ochrana LB v místě Císařského mlýna, Shybka pod NVL, Průchod velkých vod pod prostorem Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM a Výměna vrat v horním ohlaví
čj.34088/2015-MZE-15111
18
plavebních komor, nebyla dále zpracována a posuzována matematickým modelem, a to buď z důvodu možného nesouladu se zájmy chráněnými zvláštními právními předpisy (např. ochrana přírody a krajiny), který vyplynul z předběžného projednávání jednotlivých opatření, nebo jejich neefektivnosti (značný nepoměr vlivu opatření na snížení zvýšené hladiny povodňových průtoků ve vztahu k jejich vysoké finanční a technické náročnosti). Opatření podle ustanovení § 67 odst. 1 vodního zákona jsou činností, zařízením či stavbou, které podléhají schválení příslušnými správními orgány a souhlasu dotčených orgánů. Zákon při jejich projednání nestanovuje žádné úlevy. Proto je zřejmé, že byť může být nějaké konkrétní opatření efektivní z pohledu minimalizace vlivu stavby na povodňové průtoky, jeho dopad na životní prostředí a veřejný zájem ochrany přírody a krajiny může být v předmětném území natolik negativní, že nebude možné z tohoto důvodu opatření realizovat. Zbývající opatření č. 1, 2, 3, 4, 5, 12, 13 a 14, která by bylo možné teoreticky v území realizovat, byla následně posuzována simulačním modelem, a to ve vybraných kombinacích (tzv. Alternativách č. 1 až č. 6). Jak již bylo uvedeno výše, vyhodnocení a posouzení jednotlivých alternativ bylo založeno na hodnotících kritériích, kterými bylo snížení hladiny v prostoru Císařského mlýna a před Císařským ostrovem, doba realizace ve vztahu k ovlivnění výstavby NVL a investiční náročnost ve vztahu k potenciálním škodám způsobených nárůstem hladin. Alternativa č. 4 dosáhla nejlepšího výsledku ze všech posuzovaných Alternativ jak z hlediska minimalizace vlivu stavby NVL na povodňové průtoky (u nejnepříznivějšího zvýšení hadiny u průtoku Q20 (zvýšení místy až o 59 cm) ke snížení hladiny o cca 34 cm pro lokalitu Císařského mlýna). Ostatní Alternativy dosáhly horšího výsledku jak ve snížení hladin povodňových průtoků, tak i ve velikosti investičních nákladů (vyjma Alternativy č. 1, která však obsahuje pouze provedení opatření č. 1, které je obsaženo ve všech posuzovaných Alternativách). Z posouzení vyplynulo jednoznačné doporučení pro dvě kompenzační opatření, a to opatření č. 1 Návrh změny manipulačního řádu a č. 12 Rekultivace území. Ministerstvo se dále zabývalo přezkoumáním posouzení zbývajících opatření, která nebyla navržena k realizaci, a jejich možného vlivu na další snížení hladiny povodňových průtoků. Opatření č. 2 spočívající v novém obtoku plavební komory a jeho vliv na snížení hladiny povodňových průtoků je výrazně omezen stávající nedostatečnou kapacitou plavebního kanálu. Totéž platí pro vliv přestavby mostů (opatření č. 3), které představují škrtící profily. Celkový vliv těchto opatření na snížení hladiny není, z důvodu omezení stávající kapacitou plavebního kanálu, velký a pohybuje se v jednotkách cm (a to jak v oblasti Císařského mlýna, tak nad Císařským ostrovem). Realizace opatření č. 2 a č. 3 je tedy smysluplná pouze za současné realizace opatření č. 4 spočívající ve zkapacitnění plavebního kanálu a zahloubení jeho dna. Předpokládané investiční náklady na tato tři opatření jsou však neúměrně vysoké (cca 731 mil., bez započetí nákladů na přestavbu mostů, která je samostatným projektem Ředitelství vodních cest ČR) ve vztahu k jejich vlivu na celkové snížení hladiny povodňových průtoků. Opatření č. 5 spočívající v realizaci průlehu před stavbou NVL bylo přínosem převážně z toho důvodu, že v jeho rámci dojde k odstranění stávajících deponií z výkopků ÚČOV porostlých náletovou zelení. Odstranění těchto deponií však bylo zahrnuto samostatně do opatření č. 12, čímž byl vliv průlehu na snížení hladiny povodňových průtoků výrazně eliminován. Realizace průlehu po odstranění deponií je tak již neefektivní (ve smyslu dalšího snížení hladiny vůči vynaloženým investičním nákladům na toto opatření). Poslední posuzovaná opatření č. 13 a č. 14 pracují s převodem povodně přes stavební jámu. Opatření č. 13 spočívající v převodu průtoku betonovým kanálem je navrženo jako řešení dočasné či trvalé. V případě jeho trvalosti se jedná o opatření s výraznou časovou čj.34088/2015-MZE-15111
19
náročností s tím, že efekt na snížení při vynaložení poměrně vysokých investičních nákladů (251 mil.) není velký, protože jeho účinnost je limitována technickými omezeními. V případě dočasnosti tohoto opatření je toto jeho výrazným omezením. Opatření č. 14 spočívající v převodu povodňových průtoků v prostoru budoucího třetího stupně NVL je opatřením dočasným vzhledem k tomu, že bez třetího stupně čištění není NVL schopna provozu, a proto v dlouhodobém horizontu je opatřením bez efektu. Na závěr posouzení jednotlivých opatření je třeba poukázat na důležitý aspekt při jejich hodnocení, a to skutečnost, že efekty jednotlivých opatření nelze vzájemně sčítat a tím docílit výraznější minimalizace vlivu stavby na povodňové průtoky vzhledem k tomu, že jednotlivá opatření se vzájemně ovlivňují, např. realizací opatření č. 12 se výrazně snižuje účinek opatření č. 4, 5, 13 a 14. Proto jsou upřednostněna opatření s největším efektem při přiměřených investičních nákladech. Při posuzování efektivnosti jednotlivých opatření je třeba dále zohlednit rovněž skutečnost, že se při posuzování jejich účinnosti pohybujeme v modelových případech, nikoliv ve skutečných situacích. Je nezbytné při přezkoumání přiměřenosti opatření uvažovat rovněž o chybě systematizace v modelu, která se pohybuje přibližně v jednotkách cm. Je tedy nesporné, že není účelné realizovat nákladná opatření, jejichž vliv na snížení hladiny povodňových průtoků se pohybuje v jednotkách cm, tedy na hranici chyby v matematickém simulačním modelu, v okamžiku, kdy nelze jednoznačně stanovit, že k takovému snížení dojde i ve skutečnosti. Hlavní město Praha, jako stavebník, je mj. rovněž příjemcem veřejných prostředků. Z tohoto důvodu je na ně kladen zvýšený nárok na efektivní a uvážlivé nakládání s veřejnými finančními prostředky. Hlavní město Praha je povinno při plnění svých úkolů a povinností chránit veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů a postupovat s péčí řádného hospodáře. Tento aspekt je rovněž bezesporu významným kriteriem při výběru konkrétních opatření, proto nebyla vybrána opatření, jejichž náklady na provedení vysoce převyšují jejich výslednou efektivitu. Ministerstvo po přezkoumání všech posuzovaných opatření dospělo k závěru, že navržená opatření jsou v daném území jedině možná a docílí snížení vlivu stavby na povodňové průtoky na co nejmenší možnou míru tak, jak je v konkrétním případě s ohledem na všechny ovlivňující faktory v daném území reálné. Navržená opatření č. 1 a č. 2 obsažená ve vybrané Alternativě č. 4 jsou opatřeními nejúčinnějšími ze všech opatření porovnávaných v jednotlivých Alternativách a zároveň nejpřirozenějším způsobem řešení. Závěrem ministerstvo uvádí, že vzhledem k tomu, že v odvolacím řízení nebyly předloženy nové podklady, nevyplynuly nové skutečnosti a spisová dokumentace poskytovala dostatečný podklad pro řádné posouzení odvolání, neprovádělo další dokazování, nevyzývalo účastníky k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí a rozhodlo rovnou o podaném odvolání. Ministerstvo přezkoumalo soulad výroku A.1 napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, s právními předpisy, a musí konstatovat, že neshledalo důvod pro postup podle ustanovení § 90 odst. 1 až 4 správního řádu. Provedené řízení ani výrok A.1 napadeného rozhodnutí nevykazují nedostatky, které by způsobily jejich nesprávnost či rozpor s platnými právními předpisy. Proto rozhodlo ministerstvo tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí za použití ustanovení právních předpisů ve výroku uvedených. Ministerstvo se dále v souladu s ustanovením § 92 odst. 1 správního řádu zabývalo otázkou, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání výrokových částí označených A.2, B.1 a B.2 napadeného rozhodnutí a řízení, které jim předcházelo v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo nezjistilo rozpor předmětných výrokových částí s právními předpisy ani nesprávnost řízení,
čj.34088/2015-MZE-15111
20
která jim předcházela, neshledalo tak zákonné důvody k zahájení přezkumného řízení, obnovy řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. POUČENÍ ÚČASTNÍKŮ Toto rozhodnutí je konečné. Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle ustanovení § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.
Otisk úředního razítka
Mgr. Eva Rolečková, v.r. zástupkyně ředitele odboru státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí
Rozdělovník: Doručuje se: Účastníci řízení (do vlastních rukou): D-plus projektová a inženýrská a.s., Sokolovská 16/45A, Praha 8, k rukám Lenky Nejedlíkové (zastupující Hlavní město Praha, Mariánské nám. 2, Praha 1) - DS Účastníci řízení (veřejnou vyhláškou): – Povodí Vltavy, s.p., Holečkova 8, Praha 5 – účastníkům řízení, kteří jsou identifikováni označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí přímo dotčených vlivem záměru dle ust. § 109 písm. e) a f) stavebního zákona (sousedící a prováděním stavby ovlivnění): v k.ú. Bubeneč: parc.č. 1720/1, 1720/2, 1720/6, 1720/11, 1721/1, 1721/4, 1721/6, 1721/7, 1721/8, 1721/11, 1723/1, 1727, 1728, 1729, 1730, 1731, 1732, 1733/5, 1733/6, 1734, 1735, 1736/3, 1736/4, 1736/5, 1737/1, 1737/2, 1738/1, 1738/2, 1739/1, 1739/2, 1739/3, 1740, 1741/1, 1741/2, 1741/3, 1742/1, 1742/2, 1742/3, 1742/4, 1744, 1745, 1746/11, 1746/12, 1746/13, 1746/14, 1746/15, 1746/16, 1746/18, 1748, 1749, 1752/7, 1752/8, 1752/9, 1752/11, 1752/12, 1754/1, 1754/2, 1755/1, 1755/2, 1756, 1757, 1871/1, 1871/3, 1872/1, 1874, 1875/1, 1875/2, 1876/1, 1876/2, 1876/3, 1877, 1878/2, 1878/3, 1878/4, 1878/5, 1878/6, 1878/7, 1879/1, 1879/2, 1880, 1881, 1882/1, 1883/1, 1883/2, 1883/3, 1883/4, 1883/5, 1883/6, 1883/7, 1883/8, 1883/10, 1883/17, 1885/1, 1885/2, 1885/3, 1887/4, 1887/5, 1888/1, 1890/1, 1890/2, 1891/1, 1891/2, 1891/5, 1891/6, 1891/7, 1891/9, 1891/10, 1891/11, 1891/74, 1891/75, 1891/76, 1891/77, 1891/78, 1891/79, 1891/80, 1891/81, 1891/82, 1891/83, 1891/84, 1891/85, 1891/86, 1891/87, 1891/88, 1891/89, 1891/90, 1891/91, 1891/92, 1891/93, 1891/94, 1891/95, 1891/96, 1892/1, 1892/2, 1893/5, 1893/8, 1893/10, 1893/11, 1893/12, 1893/17, 1893/19, 1896, 1952/6, 1985/11, 2135, 2142, 2146/4, 2151/1, 2151/2, 2151/3, 2152, 2153/1, 2153/2, 2153/3, 2153/4, 2154/1, 2154/2, 2154/3, 2155/1, 2155/2, 2155/3, 2155/4, 2155/5, 2155/6, 2155/7, 2155/8, 2155/9, 2156, 2159/3, 2159/4, 2164/1, čj.34088/2015-MZE-15111
21
2164/16, v k.ú. Holešovice: parc.č. 46/3, 46/5, 46/13, 87/1, 438/20, 2279/2, 2279/6, 2410/20, 2410/35, 2410/37, v k.ú. Libeň: parc.č. 435/2, 563/4, 3961/2, 4003/33, 4003/34, v k.ú. Troja: parc.č. 11/2. – Institut plánování a rozvoje HMP, Vyšehradská 52, Praha 2 – Městská část Praha 1, Vodičkova 18, Praha 1 – Městská část Praha 6, Čs. armády 601/23, Praha 6 – Městská část Praha 7, nábř. Kapitána Jaroše 1000/7, Praha 7 – Městská část Praha – Troja, Trojská 230/96, Praha 7 Na vědomí: 1) Hygienická stanice hl.m. Prahy, Rytířská 12, Praha 1 2) Hasičský záchranný sbor hl.m. Prahy, Sokolská 62, Praha 2 3) Státní plavební správa – pobočka Praha, Jankovcova7, Praha 7 4) Odbor památkové péče MHMP 5) OZP MHMP – odd. ochrany přírody a krajiny 6) OZP MHMP – odd. ochrany ovzduší 7) OZP MHMP – odd. posuzování vlivu na životní prostředí 8) Odbor bezpečnosti a krizového řízení MHMP 9) Úřad městské části Praha 6, odbor dopravy a životního prostředí 10) Úřad městské části Praha 7, odbor dopravy 11) Úřad městské části Praha 7, odbor ŽP, nábř. Kpt. Jaroše 1000, Praha 7 12) Povodí Vltavy, s.p., Holečkova 8, Praha 5 13) Městská část Praha 1, k rukám starosty, Vodičkova 18, Praha 1 14) Městská část Praha 6, k rukám starosty, Čs. Armády 23, Praha 6 15) Městská část Praha 7, k rukám starosty, nábř. Kapitána Jaroše 7, Praha 7 16) Městská část Praha – Troja, k rukám starosty, Trojská 96, Praha 7 17) Obec Roztoky u Prahy, k rukám starosty, Nám. 5.května 2, Roztoky 18) Obec Úholičky, k rukám starosty, Roztocká 6, Úholičky 19) Obec Libčice nad Vltavou, k rukám starosty, nám. Svobody 90, Libčice nad Vltavou 20) Obec Zdiby, k rukám starosty, Průběžná 11, Zdiby 21) Obec Klecany, k rukám starosty, Do Klecánek 52, Klecany 22) Obec Husinec, k rukám starosty, U Radnice 64, Husinec 23) Sweco Hydroprojekt a.s., Táborská 940/31 Praha 4, 24) SMP CZ, a.s., Pobřežní 667/78, Praha 8 25) Seisin, a.s., Mlýnská 22/4, Praha 6, k rukám Martina Šetiny 26) Česká inspekce životního prostředí, OI Praha-OOV, Wolkerova 40, Praha 6 27) Městský úřad Černošice - OŽP, odd. vodního hosp., Podskalská 1290/19, Praha 2 28) Městský úřad Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, odbor ŽP, odd. vodního hospodářství a ochrany prostředí-pracoviště Praha, nám. Republiky 3, Praha 1, 29) Odbor strategických investic MHMP 30) Odbor evidence, správy a využití majetku MHMP 31) Institut plánování a rozvoje HMP, Vyšehradská 52, Praha 2 32) Pražské vodovody a kanalizace a.s., Ke Kablu 971, Praha 10 33) Odbor životního prostředí MHMP
Úřední deska Ministerstva zemědělství – zde (§ 25 odst. 2 správního řádu) Vyvěšeno: Sejmuto:
čj.34088/2015-MZE-15111
22
Elektronická úřední deska Ministerstva zemědělství (www.eagri.cz) – zde (§ 25 odst. 2 správního řádu) Vyvěšeno: Sejmuto:
Úřední deska správního orgánu, který řízení vede - Magistrát hl. města Prahy, Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1
Magistrát hlavního města Prahy se žádá o bezodkladné vyvěšení usnesení na své úřední desce na dobu nejméně 15 dnů. Dále se úřad žádá o zaslání dokladu o vyvěšení a sejmutí usnesení ministra zemědělství prostřednictvím Ministerstva zemědělství, odboru státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí.
Vypraveno dne: 23.09.2015
čj.34088/2015-MZE-15111
23
