RADA EVROPSKÉ UNIE
Brusel 3. listopadu 2011 (09.11) (OR. en) 16250/11 ADD 4
DRS 111 COMPET 475 ECOFIN 733 CODEC 1862 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 27. října 2011 Příjemce: Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie Č. dok. Komise: SEK(2011) 1290 v konečném znění Předmět: PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE - Část II SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ o poskytování finančních informací podle jednotlivých zemí Průvodní dokument k Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost a návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ročních finančních výkazech, konsolidovaných finančních výkazech a souvisejících zprávách některých forem podniků
Delegace naleznou v příloze dokument Komise SEK(2011) 1290 v konečném znění.
Příloha: SEK(2011) 1290 v konečném znění
16250/11 ADD 4
ik DG C I
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 25.10.2011 SEK(2011) 1290 v konečném znění
PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Část II SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ o poskytování finančních informací podle jednotlivých zemí Průvodní dokument k Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kteoru se mění směrnice Rady 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost a návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ročních finančních výkazech, konsolidovaných finančních výkazech a souvisejících zprávách některých forem podniků {KOM(2011) 684 v konečném znění} {SEK(2011) 1289 v konečném znění}
SHRNUTÍ 1.
ÚVOD
Nadnárodní společnosti své aktivity provozují po celém světě prostřednictvím mnoha dceřiných společností. Až doposud byly všechny činnosti skupiny každoročně shrnuty do jediné konsolidované účetní závěrky. Tento postup umožňuje investorům a dalším uživatelům účetních závěrek získat informace o finanční pozici a ziskovosti skupiny jako celku. Výkaznictví podle jednotlivých zemí (country-by-country reporting – CBCR) představuje odlišný koncept sestavování finančních výkazů, kdy se některé finanční informace prezentují na úrovni země spíše než na úrovni globální. Výkaznictví podle jednotlivých zemí nenahrazuje konsolidované účetní závěrky, ale jedná se o doplňkový systém výkaznictví. 2. 2.1.
VYMEZENÍ PROBLÉMU O jaký problém se jedná?
Nadnárodní společnosti působí v mnoha zahraničních jurisdikcích, ale podrobné informace o jejich činnostech v zemích, kde působí, nejsou často veřejně přístupné. Tento nedostatek transparentnosti u finančních údajů dle jednotlivých zemí je překážkou větší odpovědnosti vlád, zejména v některých rozvojových zemích bohatých na zdroje, za příjmy z využití přírodních zdrojů, jako jsou ropa, zemní plyn, minerály a lesní porosty. Navrhovatelé CBCR uvádí, že pokud by byly platby prováděné konkrétní vládě nadnárodními společnostmi známy, občané a další zúčastněné strany by mohly lépe od této vlády požadovat převzetí odpovědnosti za vynakládání těchto zdrojů, což by v důsledku mohlo vést k posílení hospodářského růstu a snížení chudoby, korupce a vnitřních rozporů. 2.2.
V čem spočívá podstata problému?
V současnosti neexistuje povinnost poskytovat finanční informace podle jednotlivých zemí. Nadnárodní společnosti mohou tyto informace podle zemí zveřejňovat dobrovolně, ale činí tak pouze málo z nich. Dále existuje iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI), k níž se může dobrovolně přihlásit národní vláda a vztahuje se na zúčastněné strany z oblasti těžebního průmyslu. Nicméně z 50 zemí, které jsou dle MMF považovány za bohaté na uhlovodíky či minerály, dodržuje v současnosti EITI pouze devět. Pouze jedna země vykazuje platby vládám v souvislosti s činnostmi v oblasti lesního hospodářství. 2.3.
Jak velký je to problém?
Při neexistenci požadavku sestavovat výkazy podle jednotlivých zemí nejsou k dispozici žádné spolehlivé informace o současném rozsahu plateb zaplacených těžařskými a lesnickými společnostmi hostitelským vládám. Na základě rozboru zpráv o jedenácti zemích EITI informovala, že zkoumané hostitelské vlády společně obdržely 43,5 miliardy USD z průmyslu těžby ropy a zemního plynu
CS
2
CS
a těžebního a dřevařského průmyslu1. Abychom uvedli toto číslo do souvislosti, tyto platby v daných zemích v průměru představují 11,5 % jejich HDP. Útvary Komise odhadly, že v roce 2009 společnosti působící v oblasti těžby ropy a zemního plynu kotované v EU společně vládám po celém světě pravděpodobně zaplatily částku ve výši 362 miliard EUR (včetně daní, bonusů a licenčních poplatků). Ve své zprávě EITI z roku 2009 Libérie vykázala platby vládě ve výši 1,9 milionu USD plynoucí z lesního hospodářství, což představovalo 5,7 % státních příjmů z využívání přírodního bohatství. 2.4.
Subsidiarita
Je dána přednost legislativní úpravě prostřednictvím předpisů EU, aby se zajistilo, že všechny unijní nadnárodní společnosti, které těží uhlovodíky, minerály a původní lesy2, budou mít napříč EU rovné podmínky. 3.
HLAVNÍ CÍLE
Hlavním cílem je vnést vyšší transparentnost do fungování nadnárodních společností prostřednictvím zvětšení rozsahu informací, které zveřejňují podle jednotlivých zemí. Tímto způsobem získá občanská společnost relevantní informace k tomu, aby mohla vyvíjet tlak na odpovědnost vlád za jejich příjmy z povolování těžby přírodních zdrojů. 4.
MOŽNOSTI POLITIKY
Ve snaze naplnit cíl stanovený výše útvary Komise určily a zvážily několik možností politiky:
1
2
CS
(1)
žádná změna;
(2)
podpora mezinárodní iniciativy, která od nadnárodních společností z těžebního průmyslu a průmyslu těžby dřeva v původních lesích požaduje zveřejňování informací podle jednotlivých zemí. Na základě této možnosti politiky by všechny nadnárodní společnosti (z EU i mimo EU) podléhaly novým požadavkům na zveřejňování informací;
(3)
požadavek na zveřejňování plateb vládám dle jednotlivých zemí nadnárodními společnostmi z EU působícími v odvětvích těžby surovin a těžby dřeva v původních lesích;
(4)
požadavek na zveřejňování plateb vládám dle jednotlivých zemí a dle projektů nadnárodními společnostmi z EU působícími v odvětvích těžby surovin a těžby dřeva v původních lesích;
(5)
požadavek na úplné výkaznictví podle jednotlivých zemí nadnárodními společnostmi z EU působícími v odvětvích těžby surovin a těžby dřeva
Přehled zpráv o zemích z roku 2009 provedený EITI, http://eiti.org/files/Overview%20EITI%20Reports.pdf. Definován ve směrnici 2009/28/ES jako „přirozeně obnovovaný les s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy.“
3
CS
v původních lesích (platby vládám, výnosy, náklady, zisky, daně vyměřené a daně zaplacené, držená aktiva a transakce uvnitř skupiny). V tabulkách níže je uveden přehled analýzy možností politik. Tabulka 1: Posouzení možností politik: Dopad na transparentnos t
Dopad na konkurencesch opnost a rovné podmínky
Možný dopad na náklady
Odhady nákladů na splnění předpisů v roce jedna
0. Žádná změna
0
0
0
0
1. Mezinárodní opatření
+
++
-
Viz poznámka
Možnost
2. Požadavek kladený na nadnárodní společnosti z EU působící v odvětvích těžby surovin a těžby dřeva v původních lesích na vykazování plateb vládám podle jednotlivých zemí
+
-
-
3. Požadavek kladený na nadnárodní společnosti z EU působící v odvětví těžby surovin a těžby dřeva v původních lesích na vykazování plateb vládám dle jednotlivých zemí a dle projektů
++
-
-
++
--
--
4. Požadavek kladený na nadnárodní společnosti z EU působící v odvětvích těžby surovin a těžby dřeva v původních lesích na úplné výkaznictví podle jednotlivých zemí
573 milionů EUR
1 145 milionů EUR
2 887 milionů EUR
„+“ příznivý, „++“ velmi příznivý, „-“ nepříznivý, „--“ velmi nepříznivý; „0“ neutrální Poznámka: Náklady na tuto možnost by v konečné fázi závisely na přesné povaze systému výkaznictví podle jednotlivých zemí, který by byl schválen na mezinárodní úrovni. „Primární těžbou dřeva“ se rozumí těžba dřeva v původních lesích. Zdroj: Analýza útvarů Komise
CS
4
CS
Tabulka 2: Přijatelnost pro zúčastněné strany KATEGORIE ZÚČASTNĚNÝCH STRAN Možnost
Auditorské / účetní firmy
Veřejné orgány
Ostat ní
0
0
0
0
++
+
+
+
+
2. Požadavek kladený na nadnárodní společnosti z EU působící v odvětvích těžby surovin a těžby dřeva v původních lesích na vykazování plateb vládám podle jednotlivých zemí
+
+
-
++
++
3. Požadavek kladený na nadnárodní společnosti z EU působící v odvětví těžby surovin a těžby dřeva v původních lesích na vykazování plateb vládám dle jednotlivých zemí a dle projektů
+
++
-
+
++
4. Požadavek kladený na nadnárodní společnosti z EU působící v odvětvích těžby surovin a těžby dřeva v původních lesích na úplné výkaznictví podle jednotlivých zemí
--
++
--
-
+
0. Žádná změna 1. Mezinárodní opatření
Sestavov atelé
Uživatelé
0
„+“ příznivý, „++“ velmi příznivý, „-“ nepříznivý, „--“ velmi nepříznivý; „0“ neutrální Sestavovatelé: nadnárodní společnosti, ostatní společnosti, sdružení společností. Uživatelé: nevládní organizace, investoři. Veřejné orgány: tvůrci účetních standardů nebo národní ministerstva. Ostatní: politické strany, právní instituce, soukromé osoby. „Primární těžbou dřeva“ se rozumí těžba dřeva v původních lesích. Zdroj: Analýza útvarů Komise
Na základě srovnání obecných možností politiky uvedených výše se jako nejlepší alternativa z pohledu konkurenceschopnosti, transparentnosti a přijatelnosti pro zúčastněné strany jeví postup s cílem posílit celosvětovou iniciativu podporující zveřejňování informací o platbách vládám ze strany těžebního průmyslu a těžařů dřeva v původních lesích. Nicméně neexistuje jistota, že bude dosaženo mezinárodní dohody o vykazování plateb vládám podle jednotlivých zemích. Upřednostňovanou možností politiky bude tudíž požadavek kladený na nadnárodní společnosti z EU působící v odvětvích těžby surovin a těžby dřeva v původních lesích, aby zveřejňovaly platby vládám podle jednotlivých zemí a projektů. Politika by cílila na nadnárodní společnosti kotované na organizovaných burzách v EU a velké nekotované společnosti z EU působící v odvětvích těžby surovin a těžby dřeva v původních lesích, aby byly zajištěny rovné podmínky pro tyto kategorie společností. Vytvoření a podpora mezinárodní iniciativy v oblasti výkaznictví podle jednotlivých zemích zůstává zásadní, neboť osamocená snaha EU v oblasti výkaznictví podle jednotlivých zemí nepovede k získání úplného přehledu o příjmech vlád z využívání přírodních zdrojů.
CS
5
CS
Osamocená snaha EU nepostihne zejména činnosti národních ropných společností, které celosvětově kontrolují největší podíl zásob a produkce ropy a zemního plynu. 5.
ANALÝZA HLAVNÍCH DOPADŮ UPŘEDNOSTŇOVANÉ MOŽNOSTI POLITIKY
5.1.1.
Zvýšená transparentnost
Obecně lze říci, že výkaznictví plateb vládám podle jednotlivých zemí a projektů vedené subjekty v těžařském průmyslu a těžaři dřeva v původních lesích by mělo investorům a občanské společnosti poskytnout podstatně více informací než dnes o tom, co nadnárodní společnosti z EU platí hostitelským vládám výměnou za práva využívat přírodní zdroje příslušných zemí. Zveřejnění těchto informací by mělo zvýšit odpovědnost vlád. Co se týká vykazování dle jednotlivých projektů, občanská společnost z místa v okolí dolu, ropného pole, lesa atd. by se dozvěděla, co vláda dostává výměnou za využívání těchto místních zdrojů. 5.1.2.
Potenciální posílení iniciativ pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI)
S rostoucím objemem zveřejňovaných údajů o platbách hostitelským vládám naroste tlak na národní vlády ze strany občanské společnosti, aby převzaly odpovědnost za to, jak jsou příjmy odvozené z těžby surovin a těžby dřeva v původních lesích placené nadnárodními společnostmi vynakládány. Některé vlády mohou reagovat na tyto výzvy zavedením místních iniciativ pro transparentnost těžebního průmyslu. To by znamenalo, že potenciálně více zemí bude spadat do oblasti působnosti iniciativy. A konečně, významné zvýšení počtu zemí vykazujících údaje v souladu s EITI by mohlo zasáhnout i mimounijní, státem vlastněné společnosti, čímž by se snížily negativní dopady na konkurenceschopnost nadnárodních společností z EU oproti konkurenční pozici státem vlastněných společností. 5.1.3.
Zlepšení prostředí, v němž působí těžaři surovin a těžaři dřeva v původních lesích
Odpovědnější veřejná správa by přinesla větší politickou stabilitu vedoucí ke stabilnějšímu podnikatelskému prostředí pro nadnárodní společnosti, které jsou významnými místními investory. 5.1.4.
Zvýšené administrativní náklady
Upřednostňovaná možnost politiky povede ke zvýšeným administrativním nákladům. Útvary Komise odhadly následující náklady: Tabulka 3: Administrativní náklady navrhované politiky Odhadovaný počet společností Kotované společnosti
CS
jedna
Náklady v následujících letech (miliony EUR)
těžařské
171
740
192
Nekotované velké těžařské nadnárodní společnosti
419
397
103
Lesnictví (kotované a nekotované velké nadnárodní společnosti)
26
8
2
616
1 145
297
Celkem
nadnárodní
Náklady v roce (miliony EUR)
6
CS
Tyto náklady předpokládají, že informace nebudou auditovány. Požadavek auditu by odhadem zvýšil celkové každoročně se opakující náklady o přibližně 90 milionů EUR. Odhady nákladů navíc vycházejí z předpokladu (přijatého dotazovanými společnostmi), že informace budou zveřejňovány pouze, bude-li se jednat o informace významné. 5.1.5.
Konkurenční nevýhoda
Ačkoliv zveřejnění plateb vládám by neumožnilo přímo zjistit výši obratu, nákladů a zisků nadnárodní společnosti v dané jurisdikci, mohou se objevit případy, kdy budou odhaleny nebo z výkazů podle jednotlivých zemí dovozeny důvěrné obchodní informace. Stejně tak by nadnárodní společnost z EU využívající přírodní zdroje neměla rovné podmínky co do zveřejňování informací ve srovnání s mimounijními státem vlastněnými společnostmi, což by mohlo ovlivnit jejich schopnost splnit stávající smlouvy a získat nové kontrakty. Ztrátě konkurenční pozice nelze přiřadit peněžní hodnotu. Nicméně v situaci, kdy se již někteří těžaři sami rozhodli zveřejňovat některé informace podle jednotlivých zemí a většina respondentů z těžebního průmyslu dotázaných v rámci veřejné konzultace byla pro zveřejňování plateb vládám podle jednotlivých zemí jako způsobu zvýšení odpovědnosti vlád, bylo usouzeno, že by ztráta konkurenční pozice z důvodu této politiky byla omezená. Navíc je konkurenční pozice nadnárodních společností z EU působících v těžebním průmyslu ovlivňována množstvím faktorů, zejména úrovní technologického know-how a technické účinnosti. Posílení EITI by také působilo proti jakékoliv krátkodobé ztrátě konkurenční pozice, neboť by mohlo vést k jejímu uplatňování na globálnější úrovni a zlepšení pověsti společností, které iniciativu dodržují. 5.1.6.
Veřejné orgány
Přezkum by neměl mít žádné rozpočtové důsledky pro veřejné orgány. 5.1.7.
Mezinárodní vztahy
Kde by nadnárodní společnosti z EU měly povinnost zveřejnit informace o platbách, přičemž toto zveřejnění je zakázáno vnitrostátními zákony cizí země, je možné, že by tento krok příslušné vlády vnímaly jako narušení jejich národní suverenity. U tohoto bodu stále existují neshody mezi zástupci odvětví a nevládními organizacemi. 5.1.8.
Energetická bezpečnost
Pokud země brání vykazování plateb vládě, těžaři z EU mohou mít těžkosti v dané zemi dále fungovat, což může mít dopady na zásobování ropou a zemním plynem. V praxi se to však neděje, neboť některé společnosti již platby vládám podle jednotlivých zemí zveřejňují, aniž by jim bylo bráněno v činnosti. 5.1.9.
Sociální dopady
Sociální dopady v rámci EU budou omezené, neboť vlády EU zveřejňují národní účty uvádějící informace o státních příjmech. Avšak v ostatních částech světa mohou mít občané
CS
7
CS
pouze omezené informace o státních příjmech. Z tohoto důvodu se hlavní sociální dopady projeví mimo EU. 6.
SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ
Komise bude sledovat provádění požadavku na výkaznictví podle jednotlivých zemí ve spolupráci s členskými státy. Bude provedeno hodnocení dopadů upřednostňované politiky s cílem zjistit, v jakém rozsahu se očekávané dopady (zvýšená transparentnost plateb, posílení iniciativ pro transparentnost těžařského průmyslu, zlepšení podnikatelského prostředí, zvýšené administrativní náklady a zvýšený konkurenční tlak) naplnily.
CS
8
CS
