RADA EVROPSKÉ UNIE
Brusel 20. října 2009 (OR. en) 14704/09
VISA AUS AMLAT ASIE CDN USA COMIX
360 9 113 85 28 88 781
PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 20. října 2009 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník, vysoký představitel Pátá zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu Předmět: ohledně přetrvávajících případů, ve kterých některé třetí země neuplatňují ve věci bezvízového styku zásadu vzájemnosti v souladu s čl. 1 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, ve znění nařízení Rady (ES) č. 851/2005 ve věci mechanismu vzájemnosti Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2009) 560 v konečném znění.
Příloha: KOM(2009) 560 v konečném znění
14704/09
jg DG H 1 A
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 19.10.2009 KOM(2009)560 v konečném znění
PÁTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU ohledně přetrvávajících případů, ve kterých některé třetí země neuplatňují ve věci bezvízového styku zásadu vzájemnosti v souladu s čl. 1 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, ve znění nařízení Rady (ES) č. 851/2005 ve věci mechanismu vzájemnosti
CS
CS
OBSAH
CS
1.
Úvod............................................................................................................................. 3
2.
Výsledky dosažené od předložení čtvrté zprávy Komise o uplatňování vzájemnosti . 3
2.1.
Země, s nimiž je dosažena úplná vzájemnost .............................................................. 4
2.1.1.
Japonsko...................................................................................................................... 4
2.1.2.
Panama........................................................................................................................ 4
2.1.3.
Singapur ...................................................................................................................... 4
2.2.
Země, ve kterých došlo od vydání zprávy dne 23. července 2008 k pokroku při uplatňování vzájemnosti............................................................................................... 5
2.2.1.
Austrálie ...................................................................................................................... 5
2.2.2.
Spojené státy americké (USA)................................................................................... 6
2.3.
Země, ve kterých od vydání zprávy dne 23. července 2008 nedošlo v uplatňování vzájemnosti k žádnému pokroku................................................................................ 10
2.3.1.
Brazílie ...................................................................................................................... 10
2.3.2.
Brunej Darussalam .................................................................................................. 12
2.3.3.
Kanada ...................................................................................................................... 12
3.
Závěr .......................................................................................................................... 13
2
CS
1.
ÚVOD Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum (příloha 1 nařízení, „negativní seznam“), jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (příloha II nařízení, „pozitivní seznam“)1, ve znění nařízení Rady (ES) č. 851/2005 ze dne 2. června 20052 je základním nástrojem pro naši společnou vízovou politiku a poskytuje mechanismus vzájemnosti pro případy, kdy třetí země na pozitivním seznamu zachovává nebo zavádí vízovou povinnost pro občany jednoho nebo více členských států. První3, druhá4 a třetí5 zpráva poskytla popis mechanismu vzájemnosti a stav součinnosti při neuplatňování zásady vzájemnosti v průběhu příslušných zahrnutých období. Oznámení členských států v rámci nového mechanismu vzájemnosti ukázala, že do června 2005 se oznámení týkala 13 zemí při celkovém počtu 75 případů (viz příloha 1B první zprávy o uplatňování zásady vzájemnosti ve věci bezvízového styku6). Po jejich přistoupení k Evropské unii dne 1. ledna 2007 Bulharsko a Rumunsko oznámily sedm třetích zemí, u kterých docházelo k případu neuplatňování zásady vzájemnosti. Čtvrtá zpráva o uplatňování zásady vzájemnosti ve věci bezvízového styku7 z července 2008 ukázala, že k případu neuplatňování vzájemnosti stále docházelo u osmi třetích zemí z pozitivního seznamu. Zpráva byla předložena Radě ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci dne 24. července 2008 a členské státy ji dobře přijaly. Obecně byly členské státy optimistické s ohledem na dosažení úplné vzájemnosti ve věci bezvízového styku. Současná pátá zpráva o uplatňování vzájemnosti hodnotí úsilí, které Komise vynaložila od července 2008. Jak je podrobně popsáno dále, úplná vzájemnost ve věci bezvízového styku byla dosažena u tří dalších třetích zemí, zatímco pět třetích zemí na pozitivním seznamu i nadále vyžaduje víza od státních příslušníků jednoho nebo více členských států.
2.
VÝSLEDKY
DOSAŽENÉ OD PŘEDLOŽENÍ ČTVRTÉ ZPRÁVY VZÁJEMNOSTI
KOMISE O
UPLATŇOVÁNÍ
Od předložení čtvrté zprávy v Radě dne 24. července 2008 Komise aktivně pokračovala ve svém úsilí.
1 2 3 4 5 6 7
CS
Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1. Úř. věst. L 141, 4.6.2005, s. 3. KOM(2006) 3 v konečném znění. KOM(2006) 568 v konečném znění. KOM(2007) 533 v konečném znění. KOM(2006) 3 v konečném znění, s. 18. KOM(2008) 486 v konečném znění/2.
3
CS
2.1.
Země, s nimiž je dosažena úplná vzájemnost
2.1.1.
Japonsko Oznámení: Rumunsko Dne 23. června 2009 Japonsko informovalo Rumunsko prostřednictvím verbální nóty č. 59/2009, že od 1. září 2009 do 31. prosince 2011 bude zrušena vízová povinnost pro státní příslušníky Rumunska. Toto dočasné zrušení vízové povinnosti bude uplatněno pouze za podmínky, že od 1. září 2009 Rumunsko vyšle přidělence z ministerstva správy a vnitra na velvyslanectví Rumunska v Japonsku a že se Rumunsko zapojí do informační kampaně prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků s cílem varovat státní příslušníky Rumunska proti nelegálnímu pobytu v zahraničí a zvýšit jejich povědomí o nebezpečích obchodu s lidmi. Rumunsko se zapojilo do informační kampaně prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, aby informovalo své státní příslušníky, za jakých podmínek mohou cestovat bez víza do Japonska. Dále dne 18. srpna 2009 Rumunsko vyslalo přidělence pro vnitřní věci z ministerstva správy a vnitra do Tokia. Hodnocení Vzájemnost ve věci bezvízového styku je nyní plně uplatňována vůči všem členským státům a zemím přidruženým k Schengenské úmluvě. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Japonska je však pouze dočasné, bude Komise pozorně sledovat uplatňování tohoto dočasného zrušení víz, aby zajistila, že bude změněno na trvalé.
2.1.2.
Panama Oznámení: Bulharsko a Rumunsko Dne 19. září 2008 Panama informovala Komisi prostřednictvím verbální nóty DGPE/DE/770/08, že počínaje tímto datem občané Bulharska a Rumunska již nepotřebují vízum pro vstup na panamské území. Hodnocení Vzájemnost ve věci bezvízového styku je nyní plně uplatňována vůči všem členským státům a zemím přidruženým k Schengenské úmluvě.
2.1.3.
Singapur Oznámení: Bulharsko a Estonsko Singapur osvobodil státní příslušníky všech členských států EU od vízové povinnosti. Tento bezvízový styk však byl omezen na třicetidenní pobyt v případě cest podniknutých letadlem a na čtrnáctidenní pobyt v případě cest podniknutých lodí nebo pozemními dopravními prostředky a může být na místě dvakrát prodloužen o třicet dnů v souladu s obecným rámcem pro rušení vízové povinnosti. Dne 23. září 2008 Singapur informoval Komisi prostřednictvím verbální nóty SEB/024/2008, že s účinností od 1. listopadu 2008 Singapur udělí předem v místě
CS
4
CS
příjezdu státním příslušníkům současných 27 členských států EU devadesátidenní návštěvnickou propustku a umožní devadesátidenní bezvízový pobyt. Hodnocení Vzájemnost ve věci bezvízového styku je nyní plně uplatňována vůči všem členským státům. 2.2.
Země, ve kterých došlo od vydání zprávy dne 23. července 2008 k pokroku při uplatňování vzájemnosti
2.2.1.
Austrálie Aktuální stav Austrálie vyžadovala elektronické cestovní povolení („Electronic Travel Authority“, ETA) od státních příslušníků čtrnácti členských států (Belgie, Dánska, Německa, Řecka, Španělska, Francie, Itálie, Lucemburska, Malty, Nizozemska, Rakouska, Portugalska, Finska a Švédska), stejně jako od státních příslušníků Islandu a Norska. Státní příslušníci jedenácti členských států (Bulharska, České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovinska a Slovenska) pak museli mít elektronické vízum (e676). Státním příslušníkům všech těchto jedenácti členských států bylo vízum udělováno v tzv. režimu automatického udělování (bližší informace o elektronickém vízu („eVisa“) a režimu automatického udělování jsou uvedené v příloze 2 první zprávy o uplatňování zásady vzájemnosti ve věci bezvízového styku8). Dne 27. října 2008 Austrálie zavedla elektronický systém udělování víz („eVisitors“). Prvními zeměmi, které ho využívají, jsou všechny členské státy a země přidružené k Schengenské úmluvě i některé menší evropské země (Andorra, Lichtenštejnsko, Monako, San Marino a Svatý stolec (Vatikánský městský stát)) bez ohledu na jejich předchozí status (tj. elektronické cestovní povolení nebo elektronické vízum). Kroky s cílem nastolit uplatňování vzájemnosti Austrálie poskytla Komisi zprávy o statistických údajích žádostí v rámci elektronického systému udělování víz. Zprávy obsahovaly údaje o počtu žádostí, udělení, odmítnutí, míru udělení rozdělenou podle občanství a procentový podíl udělení, která byla zpracována automaticky. První zpráva byla poskytnuta Komisi dne 14. dubna 2009 a zahrnovala období od 27. října 2008 do 31. března 2009. V průběhu tohoto období bylo uděleno 159 981 povolení v rámci elektronického systému udělování víz, z nichž 85,02 % bylo uděleno automaticky. Procentový podíl automatického udělení se pohyboval od 75,89 % pro slovenské státní příslušníky do 91,44 % pro řecké státní příslušníky. 641 žadatelů bylo odmítnuto, z nichž bylo 249 rumunských státních příslušníků. V průběhu tohoto prvního období Austrálie zaznamenala řadu obav týkajících se integrity žadatelů ze dvou členských států. Austrálie kontaktovala tyto členské státy s cílem rozptýlit tyto obavy.
8
CS
KOM(2006) 3 v konečném znění.
5
CS
Dne 26. srpna 2009 Austrálie poskytla druhou zprávu za období od 27. října 2008 do 30. června 2009. Zpráva ukazuje, že bylo uděleno 223 324 povolení v rámci elektronického systému udělování víz a že celkový procentový podíl automatického udělení vzrostl na 86,01 %. Procentový podíl automatického udělení se pohyboval od 71,05 % pro rumunské státní příslušníky do 92,42 % pro řecké státní příslušníky. Celková míra udělení (automatického i manuálního) je 99,2 %. Bylo odmítnuto 1 118 žadatelů, z nichž největší počet představovali rumunští občané (498), nedošlo k žádnému odmítnutí u státních příslušníků Řecka, Lucemburska nebo Malty. Austrálie také poskytla dva další přehledy za první dvě čtvrtletí roku 2009. První přehled za období od 1. ledna do 31. března 2009 ukazuje, že bylo uděleno 91 468 povolení a že celkový procentový podíl automatického udělení byl 89,05 %. Procentový podíl automatického udělení se pohyboval od 77,78 % pro lucemburské státní příslušníky do 96,05 % pro řecké státní příslušníky. Bylo odmítnuto 474 žadatelů, z nichž největší počet představovali rumunští občané (197), nedošlo k žádnému odmítnutí u státních příslušníků Estonska, Řecka, Lucemburska nebo Malty. Druhý přehled za období od 1. dubna do 30. června 2009 ukazuje, že bylo uděleno 63 343 povolení a že celkový procentový podíl automatických udělení byl 88,50 %. Procentový podíl automatických povolení se pohyboval od 70,54 % pro slovenské státní příslušníky do 95,06 % pro řecké státní příslušníky. Bylo odmítnuto 477 žadatelů, z nichž největší počet představovali rumunští občané (249), nedošlo k žádnému odmítnutí u státních příslušníků Řecka, Lucemburska, Malty, Slovinska nebo Finska. Ve čtvrté zprávě Komise prohlásila, že připraví hodnocení, zda systém eVisitors odpovídá či neodpovídá procesu žádání o schengenská víza, jak je stanoveno ve Společné konzulární instrukci. Toto hodnocení probíhá a bude vydáno v samostatném dokumentu do konce roku 2009. Hodnocení Zavedení systému eVisitors přineslo rovné zacházení s občany všech členských států a zemí přidružených k Schengenské úmluvě. Dvě zprávy a dva čtvrtletní přehledy však ukazují, že ačkoli je procentový podíl automatického udělení velmi vysoký, značný počet žádostí je stále zpracováván manuálně. Komise bude proto i nadále pozorně sledovat realizaci systému eVisitors. Komise bude schopna stanovit, zda bylo dosaženo úplné vzájemnosti ve věci bezvízového styku až v okamžiku, kdy bude dokončeno hodnocení systému eVisitors. 2.2.2.
Spojené státy americké (USA) Aktuální stav Vízová povinnost se i nadále vztahuje na státní příslušníky Bulharska, Řecka, Kypru, Polska a Rumunska. Dne 17. listopadu 2008 se k programu bezvízového styku („Visa Waiver Program“) připojila Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko a Slovensko. Dne 30. prosince 2008 se k programu bezvízového styku připojila také Malta.
CS
6
CS
Kroky s cílem nastolit uplatňování vzájemnosti Komise na jednáních s americkými orgány téma neuplatňování zásady vzájemnosti nadále prosazuje, a to jak na úrovni technické, tak politické, zejména na setkáních ministerské trojky EU-USA v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí ve dnech 12. prosince 2008 a 28. dubna 2009, na setkáních pracovní skupiny EU-USA ve dnech 8. prosince 2008 a 18. února 2009 a na neformálních setkáních EU-USA na vysoké úrovni v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí v červenci 2008 a v únoru a v červenci 2009. V rámci „jednání ve dvou liniích“, jak bylo dohodnuto Výborem stálých zástupců (Coreper) dne 12. března 2008, Komise i nadále jednala za linii ES s USA. Komise se zaměřuje na dohodu ve formě výměny dopisů pro zajištění splnění těch zákonných požadavků, které USA požadují pro (pokračující) účast v programu bezvízového styku a které spadají do pravomoci Evropského společenství. Byly vyměněny předlohy této výměny dopisů a projednávány s USA od prosince 2008 s tím, že postoje se sbližují. USA však opakují, že usilují o některé konkrétní výsledky na základě výměny dopisů, a proto si přejí, aby výměna dopisů obsahovala vyhlídku na pilotní projekt pro sdílení informací. Jak je uvedeno ve čtvrté zprávě o uplatňování zásady vzájemnosti ve věci bezvízového styku, bylo v rámci linie jednání s ES provedeno předběžné posouzení (na základě prozatímních konečných pravidel („Interim Final Rule“)), zda elektronický systém cestovních povolení („ESTA“) odpovídá, nebo neodpovídá procesu pro podávání žádostí o schengenská víza tak, jak je stanoveno ve Společné konzulární instrukci, spolu s analýzou důsledků systému ESTA z hlediska ochrany osobních údajů9. Předběžný závěr je tento: – v této etapě systém ESTA nelze považovat za odpovídající procesu pro podávání žádostí o schengenská víza, jak je stanoveno ve Společné konzulární instrukci, – systém ESTA vede k několika obavám s ohledem na ochranu údajů a je nutné další upřesnění některých významných ohledů s nadějí, že toto objasnění poskytnou konečná pravidla pro systém ESTA. Pouze pak bude možné provést úplné posouzení systému ESTA s ohledem na ochranu osobních údajů, – bylo dosaženo pokroku s ohledem na cesty HIV pozitivních osob do USA v rámci programu bezvízového styku, ale je třeba přijmout některá očekávaná opatření, aby byla ukončena diskriminace HIV pozitivních cestujících do USA v rámci programu bezvízového styku. Jakmile budou konečná pravidla k systému ESTA zveřejněna ve federálním rejstříku USA, předloží Komise závěrečné posouzení, které vezme v úvahu všechny případné změny. Administrativa USA informovala, že konečná pravidla budou vydána v nadcházejících měsících. V souvislosti se systémem ESTA byla věnována zvláštní pozornost návrhu zákona na podporu cestování z roku 2009 („Travel Promotion Act“). Zákon na podporu cestování předpokládá zřízení neziskové společnosti pro lepší informování 9
CS
SEK(2008) 2991 v konečném znění.
7
CS
zahraničních cestujících o politikách USA týkajících se vstupu a pro podporu rekreačních, služebních a studentských cest do USA. Navíc by byl změněn zákon o přistěhovalectví a státní příslušnosti („Immigration and Nationality Act“(INA)) tak, že by ukládal ministryni pro vnitřní bezpečnost vybírat poplatek za využití systému ESTA. Navrhovaný poplatek je součtem 10 USD na cestovní povolení a částky, která alespoň zajistí náhradu všech nákladů na poskytování a správu systému ESTA. Znepokojení týkající se navrhovaného poplatku byla vyjádřena v dopisech ministryni zahraničních věcí Clintonové, ministryni pro vnitřní bezpečnost Napolitanové a ministrovi obchodu Lockeovi dne 18. června 2009 a v dopisech Kongresu dne 25. června 2009 od českého a švédského velvyslance a vedoucího delegace Komise ve Washingtonu i v dopise generálního ředitele odpovědného za spravedlnost, svobodu a bezpečnost Ministerstvu pro vnitřní bezpečnost USA dne 18. června 2009. Vedoucí delegace Komise ve Washingtonu poskytl tiskové prohlášení dne 25. června 2009 a znovu dne 4. září 2009. Dne 3. září 2009 vydala Komise protest určený pro chargé d'affaires mise Spojených států při EU a při této příležitosti byla také předána nóta obsahující znepokojení EU. Má se za to, že poplatek je krokem zpět při společném úsilí usnadnit transatlantickou mobilitu a že zdanění zahraničních cestujících s cílem podpořit cestovní ruch je kontraproduktivní z hlediska předpokládaného účelu. Ve své odpovědi ze dne 24. srpna 2009 ministryně Napolitanová uvedla, že budoucí zavedení poplatku za systém ESTA neodstraní základní rozdíly mezi systémem ESTA a vízy jiného druhu, než jsou přistěhovalecká víza. Ministryně Napolitanová také naznačila, že v nadcházejících měsících se rozhodne o odstranění formuláře I-94W v papírové formě. Navíc se změní dosavadní praxe: zatímco osoby cestující v rámci programu bezvízového styku, kteří nevyhověli požadavku systému ESTA, byli dosud vpouštěni do USA, pokud byli jinak způsobilí ke vstupu, do budoucna bude nutné splnit požadavky systému ESTA. Dne 9. září 2009 Senát USA přijal navržený zákon na podporu cestování. V důsledku toho švédský a španělský velvyslanec a vedoucí delegace Komise ve Washingtonu opět vyjádřili své znepokojení v dopisech poslancům Sněmovny reprezentantů ze dne 23. září 2009. Dne 7. října 2009 Sněmovna reprezentantů USA schválila zákon o podpoře cestování v nezměněné podobě jako součást jiného zákona. Legislativní proces USA tedy dalece pokročil a je pravděpodobné, že zákon o podpoře cestování brzy vstoupí v platnost. V návaznosti na předběžné hodnocení a při zohlednění skutečnosti, že podle zákona USA o přistěhovalectví a státní příslušnosti (INA), HIV pozitivní osoby stále nesmí cestovat do USA v rámci programu bezvízového styku Spojených států, místopředseda Barrot zmínil tuto otázku před tehdejším ministrem pro vnitřní bezpečnost, panem Chertoffem v prosinci 2008 a ministryní pro vnitřní bezpečnost, paní Napolitanovou v březnu 2009. Vzhledem k tomu, že řešení této otázky je v pravomoci Ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb USA (DHHS), dne 12. května 2009 zaslal místopředseda Barrot spolu s komisařkou Vassiliouvou dopis paní Sebeliusové, ministryni zdravotnictví a sociálních služeb. Komisařka Vassiliouová zmínila znovu tuto otázku na ministerstvu zdravotnictví a sociálních služeb při své návštěvě USA v květnu 2009. Ve své odpovědi ze dne 24. července 2009 ministryně Sebeliusová informovala, že dne 2. června 2009 bylo zveřejněno oznámení o navrhované právní normě, kterou by se odstranily odkazy na HIV ze seznamu lékařských prohlídek, kterým se musí podrobit někteří cizí státní příslušníci, aby byli vpuštěni do USA. Jestliže budou tyto odkazy odstraněny, bude moci fyzická osoba
CS
8
CS
infikovaná HIV cestovat v rámci programu bezvízového styku. Tento proces stále pokračuje. Jednou z podmínek zákona 9/11 je vytvoření biometrického systému pro výstup ze země, „který je schopen ověřit odlet minimálně 97 procent cizích státních příslušníků, kteří opouštějí zemi z amerických letišť“. Ministryně pro vnitřní bezpečnost měla informovat Kongres o postupu v této věci do 30. června 2009, aby bylo zachováno kritérium míry odmítnutí víz orgánu pro bezvízový styk ve výši 10 %. Dosud však ministryně takové oznámení nepřednesla, což znamená, že míra odmítnutí víz pro účely programu bezvízového styku nesmí překročit 3 %. USA dosud provedly dva biometrické pilotní projekty výstupu ze země v Atlantě a Denveru v roce 2009, ale systematická biometrická kontrola výstupu ze země musí být teprve realizována. Ve vztahu k programu bezvízového styku USA také vyhlásily nová pravidla týkající se cest s nouzovými/dočasnými pasy. Od 1. července 2009 musí být všechny nouzové/dočasné pasy elektronickými pasy (s čipem obsahujícím fotografii a informace ze stránky s osobními údaji), aby byl držitel způsobilý cestovat do USA v rámci programu bezvízového styku. Existují dva hlavní důvody: skutečnost, že podle zákonů upravujících program bezvízového styku musí být pasy vydané po 26. říjnu 2006 elektronickými pasy a žádný zákon neuvádí výjimku pro dočasné nebo nouzové pasy, a skutečnost, že někteří cestující využívali nouzové pasy pro opakované cesty, které neměly nouzovou povahu. Pracovníci Úřadu pro clo a ochranu hranic („CBP“) mají pokyny umožnit skutečnou nouzovou cestu, pokud jsou cestující jinak způsobilí. Dne 29. června 2009 vydalo české předsednictví, nadcházející švédské předsednictví a delegace Komise ve Washingtonu společný protest zasláním dopisu náměstkovi ministryně pro politiku Heymanovi ministerstva pro vnitřní bezpečnost. USA informovaly, že konzulátům a činitelům na hranicích bylo doporučeno, aby využili volnosti při rozhodování v případě cestujících v nouzi a aby varovali činitele na hranicích v případě cestujících v nouzi, kteří nevyhovují požadavkům. Pokud se jedná o dvoustranné úpravy, Řecko podepsalo memorandum o porozumění dne 28. června 2009, čímž se celkový počet členských států, které podepsaly takové memorandum o porozumění s USA, dostal na osm. Tyto členské státy také podepsaly dohody o posílení spolupráce v prevenci a boji proti závažné trestné činnosti a dohody týkající se výměny informací o teroristech a osobách podezřelých z terorismu. Vedle Bulharska podepsalo také Rumunsko s USA dne 3. listopadu 2008 prohlášení o spolupráci týkající se posílených dvoustranných bezpečnostních opatření pro mezinárodní cesty a o požadavcích programu bezvízového styku USA. Dne 31. prosince 2008 USA zaslaly dopis členským státům, které již byly zařazeny do programu bezvízového styku před nejnovějším rozšířením v roce 2008, a informovaly je o tom, že vyhovují požadavkům zákona 9/11 v oblasti programu bezvízového styku, a o potřebě další spolupráce v oblasti několika požadavků zákona 9/11. Dopis vyzývá tyto členské státy, aby podepsaly dvě dohody o sdílení údajů podepsané jinými členskými státy, jak je uvedeno výše. Dále bylo naznačeno, že země zařazené do programu bezvízového styku před rokem 2008 nepotřebují memorandum o porozumění.
CS
9
CS
Hodnocení Od zprávy ze dne 23. července 2008 se k programu bezvízového styku připojilo sedm dalších členských států. Dále USA prohlásily, že Řecko se může připojit k programu bezvízového styku do konce tohoto roku. Přesto to však bude znamenat, že státní příslušníci čtyř členských států budou stále nezpůsobilí pro cesty bez vízové povinnosti do USA. Navíc když vezmeme v úvahu, že nebyl vytvořen žádný biometrický systém kontroly výstupu ze země do 30. června 2009, kritérium míry odmítnutí víz se snížilo na 3 %. To znamená, že na základě nejnovějších měr odmítnutí víz pěti členských států, které se ještě neúčastní programu bezvízového styku, pouze Řecko by splnilo 3% práh odmítnutí víz. Komise bude i nadále zmiňovat otázku neuplatňování vzájemnosti v průběhu svých kontaktů s USA, aby bylo co nejdříve dosaženo úplného uplatňování vzájemnosti. Pokud se jedná o linii ES, Komise doufá, že dosáhne dohody o znění výměny dopisů do setkání ministerské trojky EU-USA v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí v říjnu 2009, a bude vést jednání s USA pro dosažení tohoto cíle. Pokud se jedná o otázku HIV pozitivních osob, které stále nesmí cestovat do USA v rámci programu bezvízového styku, Komise má za to, že bylo dosaženo důležitého pokroku. Komise bude pozorně sledovat navrhovanou prováděcí právní normu a vyzývat administrativu USA k rychlému dokončení tohoto procesu, aby HIV pozitivní osoby mohly co nejdříve cestovat v rámci programu bezvízového styku. Ve vztahu k systému ESTA je Komise velmi znepokojena možností zavedení poplatku za využívání systému ESTA a za podporu turistického ruchu směřujícího do USA. EU v různých demarších jasně uvedla, že by zavedení poplatku za využívání systému ESTA představovalo pro občany EU cestující do USA dodatečné břemeno a že není slučitelné s často opakovaným závazkem transatlantických vztahů a spolupráce. Komise dosud nedokončila hodnocení systému ESTA z hlediska toho, zda se rovná procesu pro podávání žádostí o schengenská víza, neboť konečná pravidla k systému ESTA dosud nebyla v USA zveřejněna. Není pochyb o tom, že by zavedení poplatku zejména ve prospěch domácího turistického odvětví USA dále ovlivnilo toto hodnocení a zřejmě by posílilo argumenty, že systém ESTA je obdobou víz. Závěrem by mělo být poznamenáno, že podle Ministerstva pro vnitřní bezpečnost USA jsou míry vyhovění systému ESTA těsně nad 90 %. To naznačuje, že pokud by bylo ze dne na den zavedeno úplné povinné vyhovění systému ESTA, které by nebylo doprovázeno dostatečnou informační kampaní orgánů USA a určitou volností v rozhodování pracovníků ostrahy hranic, mohlo by to vést k dočasnému nárůstu počtu cestujících v rámci programu bezvízového styku, kterým by byl odmítnut vstup do USA. 2.3.
Země, ve kterých od vydání zprávy dne 23. července 2008 nedošlo v uplatňování vzájemnosti k žádnému pokroku
2.3.1.
Brazílie Aktuální stav
CS
10
CS
Pro vstup do Brazílie stále potřebují vízum občané čtyř členských států, konkrétně Estonska, Kypru, Lotyšska a Malty. Dohoda o bezvízovém styku mezi Litvou a Brazílií podepsaná v roce 2003 vstoupila v platnost dne 13. ledna 2009. Kroky s cílem nastolit uplatňování vzájemnosti Dne 2. července 2008 Komise formálně zahájila jednání s Brazílií o dohodě o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty. Ve skutečnosti jednání začala v listopadu a prosinci 2008. Na vrcholné schůzce mezi EU a Brazílií v Riu dne 22. prosince 2008 byla zopakována potřeba dohody o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty, což bylo také zahrnuto do společného akčního plánu: „Rychlé zajištění cest bez vízové povinnosti při úplném respektování příslušných parlamentních a jiných vnitřních postupů na základě vzájemnosti, a to prostřednictvím jednání a v blízké budoucnosti dokončením dohody (dohod) o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty mezi ES a Brazílií na základě vyměněných návrhů.“ Tento závazek Brazílie znovu potvrdila na schůzce společného výboru ES-Brazílie dne 7. července 2009. Dne 18. února, 8. května a 2. července 2009 Komise uspořádala setkání s Brazílií s cílem dosáhnout dohody o kompromisním znění dohody o zrušení vízové povinnosti. Nebylo však možné dosáhnout žádného významného pokroku. V této souvislosti zaslal dne 31. července 2009 místopředseda Barrot dopis brazilskému ministrovi pro vnější vztahy, panu Amorimu, ve kterém na jedné straně zopakoval potřebu urychlit a dokončit jednání o dohodě o zrušení vízové povinnosti a na druhé straně zmínil skutečnost, že Evropské společenství již prokázalo vysoký stupeň flexibility. Dne 26. srpna 2009 se konala videokonference mezi Komisí a brazilským ministerstvem pro vnější vztahy s cílem připravit další kolo jednání. Ačkoli nebylo možné dosáhnout žádného skutečného pokroku o dohodě o zrušení vízové povinnosti, Komise i Brazílie upřesnily své postoje k hlavním bodům, které se mají vyřešit, tj. k rozsahu dohody, potřebě společného výboru a územnímu použití dohody s ohledem na neevropská území Francie a Nizozemska. Od 29. září do 1. října 2009 probíhalo v Brazílii další kolo jednání Komise s brazilskými orgány. Během těchto jednání se stranám podařilo odsouhlasit návrh znění dohody o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty pro držitele běžných cestovních pasů. Hodnocení Komise vítá shodu, které bylo dosaženo ohledně návrhu znění dohody o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty pro držitele běžných cestovních pasů, a očekává, že bude brzy dosaženo shody rovněž ohledně dohody o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty pro držitele diplomatických, služebních a úředních pasů. Komise doufá, že Brazílie bude co nejdříve moci ratifikovat obě dohody podle svých vnitrostátních postupů.
CS
11
CS
2.3.2.
Brunej Darussalam Aktuální stav Občané všech členských států jsou zproštěni vízové povinnosti na pobyty nepřesahující třicet dnů. Toto zrušení vízové povinnosti lze na místě prodloužit o dvě třicetidenní období, celkem až na devadesátidenní pobyt bez vízové povinnosti. Občané USA však využívají výhodnějšího devadesátidenního pobytu, jestliže jsou držiteli běžného strojově čitelného pasu. Kroky s cílem nastolit uplatňování vzájemnosti Komise vedla konzultace na technické úrovni s misí Bruneje Darussalam při Evropské unii, aby projednala možnosti zrušení vízové povinnosti na devadesát dnů srovnatelné se stavem pro občany USA, čímž by bylo dosaženo uplatňování úplné vzájemnosti. V průběhu těchto konzultací Komise vysvětlila, že všechny pasy vydávané členskými státy jsou strojově čitelné a že od 28. června 2009 členské státy dokonce vydávají elektronické pasy s čipem obsahujícím obraz obličeje a dva otisky prstů. Komise dále vysvětlila, že se Singapurem a Malajsií, dvěma sousedními zeměmi Bruneje Darussalam, které měly podobnou vízovou politiku vůči občanům EU, bylo dosaženo uplatňování úplné vzájemnosti ve věci bezvízového styku pro devadesátidenní pobyt bez vízové povinnosti. Hodnocení Vnitřní jednání mezi různými ministerstvy Bruneje Darussalam o možnostech zrušení vízové povinnosti na devadesát dnů pokračují. Komise bude pozorně sledovat tato vnitřní jednání v Bruneji Darussalam a bude pokračovat v konzultacích s orgány Bruneje Darussalam, aby dosáhla stejného výhodnějšího zrušení vízové povinnosti na devadesát dnů, jaké je uděleno ve prospěch USA.
2.3.3.
Kanada Aktuální stav Vízová povinnost se i nadále vztahuje na státní příslušníky Bulharska a Rumunska a od 14. července 2009 je opět zavedena pro státní příslušníky České republiky. Pokud se jedná o opětovné zavedení vízové povinnosti pro státní příslušníky České republiky, Komise odkazuje na svoji samostatnou zprávu ad hoc vydanou dne 19. října 200910. Kroky s cílem nastolit uplatňování vzájemnosti Otázka cestování bez vízové povinnosti pro všechny občany EU byla před Kanadou zmíněna při několika příležitostech a zvláště na vrcholných schůzkách mezi EU a Kanadou v roce 2008 a 2009. Při těchto příležitostech bylo potvrzeno, že Kanada a EU budou i nadále spolupracovat, aby bylo co nejdříve dosaženo cíle cestování bez vízové povinnosti do Kanady pro všechny občany EU.
10
CS
KOM(2009) 562 v konečném znění.
12
CS
V návaznosti na technické návštěvy Rumunska a Bulharska v dubnu 2008 Kanada sdělila klíčová zjištění svých přezkumů Bulharsku a Rumunsku v březnu 2009. Oba členské státy poskytly aktualizované informace týkající se zjištění tohoto přezkumu. Kanada sdělila své obavy oběma členským státům, ale vyjádřila také svůj úmysl pokračovat ve spolupráci a požádala je o poskytnutí aktualizovaných informací o oblastech způsobujících obavy. Navíc bude Kanada pokračovat ve sledování podmínek v Bulharsku a Rumunsku i pokroku dosaženého v plnění kritérií Kanady pro osvobození od vízové povinnosti. Hodnocení Komise bude i nadále vést jednání s Kanadou, aby dosáhla pokroku s cílem zrušení vízových povinností pro Bulharsko a Rumunsko. 3.
ZÁVĚR Komise má za to, že od poslední zprávy ze dne 23. července 2008 se nový mechanismus vzájemnosti opět projevil jako účinný. Z osmi třetích zemí na pozitivním seznamu, které požadovaly víza od občanů jednoho nebo více členských států v době předchozí zprávy, nyní víza i nadále požaduje pouze pět třetích zemí. Úplné vzájemnosti ve věci bezvízového styku bylo dosaženo s Japonskem, Panamou a Singapurem. Dále bylo dosaženo významného pokroku s Austrálií a USA. Pokud se jedná o Austrálii, zavedení systému eVisitors přineslo rovné zacházení s občany všech členských států a zemí přidružených k Schengenské úmluvě. Komise bude schopna stanovit, zda bylo dosaženo úplné vzájemnosti teprve po dokončení hodnocení systému eVisitors. Pokud se jedná o USA, sedm dalších členských států se připojilo k programu bezvízového styku. Přesto však stav zdaleka ještě není uspokojivý a Komise bude pokračovat v jednáních s USA s cílem zajistit brzké zahrnutí zbývajících pěti členských států do programu bezvízového styku. Pokud se jedná o systém ESTA Spojených států, Komise vyjádřila politování nad tím, že byl schválen zákon, kterým se zavádí poplatek za využívání systému ESTA ve prospěch průmyslu cestovního a turistického ruchu USA. Tato daň pro cizí státní příslušníky by byla zpátečnickým a kontraproduktivním krokem a mohla by vést závěru, že systém ESTA odpovídá procesu pro podávání žádostí o schengenská víza, což by mohlo mít velmi závažné důsledky pro občany USA cestující do Evropy Pokud se jedná o Brunej Darussalam, Komise bude pozorně sledovat vnitřní jednání v Bruneji Darussalam a bude pokračovat v konzultacích s orgány Bruneje Darussalam, aby dosáhla zrušení vízové povinnosti u pobytů do devadesáti dnů pro všechny členské státy. Pokud se jedná o Brazílii, Komise vítá shodu, které bylo dosaženo ohledně návrhu znění dohody o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty pro držitele běžných cestovních pasů, a očekává, že bude brzy dosaženo shody rovněž ohledně dohody o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty pro držitele
CS
13
CS
diplomatických, služebních a úředních pasů. Komise doufá, že Brazílie bude co nejdříve moci ratifikovat obě dohody podle svých vnitrostátních postupů. Pokud se jedná o Kanadu, Komise bude i nadále vést jednání s Kanadou, aby dosáhla pokroku s cílem zrušení vízových povinností pro Bulharsko a Rumunsko. V souladu s čl. 1 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ve znění nařízení Rady (ES) č. 851/2005 Komise opět předloží zprávu Radě a Evropskému parlamentu nejpozději do 30. června 2010.
CS
14
CS
