RADA EVROPSKÉ UNIE
Brusel 5. května 2011 (OR. en) 9665/11
ENV 329 AGRILEG 62 AGRI 338 MI 235 DENLEG 69 CODEC 736 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 18. dubna 2011 Příjemce: Pierre de BOISSIEU, generální tajemník Rady Evropské unie Č. dok. Komise: KOM(2011) 214 v konečném znění Předmět: Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o sociálních a ekonomických důsledcích pěstování geneticky modifikovaných organismů na základě příspěvků od členských států a v souladu s požadavkem uvedeným v závěrech Rady pro životní prostředí z prosince 2008 Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2011) 214 v konečném znění.
Příloha: KOM(2011) 214 v konečném znění
9665/11
mb DG B II
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 15.4.2011 KOM(2011) 214 v konečném znění
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o sociálních a ekonomických důsledcích pěstování geneticky modifikovaných organismů na základě příspěvků od členských států a v souladu s požadavkem uvedeným v závěrech Rady pro životní prostředí z prosince 2008
{SEK(2011) 481 v konečném znění}
CS
CS
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o sociálních a ekonomických důsledcích pěstování geneticky modifikovaných organismů na základě příspěvků od členských států a v souladu s požadavkem uvedeným v závěrech Rady pro životní prostředí z prosince 2008 Směrnice 2001/181 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů (GMO) do životního prostředí stanoví, že Komise by měla po třech letech předložit zprávu o provádění uvedené směrnice, včetně hodnocení sociálních a ekonomických důsledků záměrného uvolňování GMO a uvádění těchto organismů na trh. Když Komise v roce 2004 předkládala svou zprávu, došla k závěru, že s ohledem na nedostatek zkušeností toto hodnocení nemůže být provedeno. V prosinci 2008 Rada vyzvala Komisi a členské státy, aby na této problematice znovu pracovaly. Komise proto prostřednictvím dotazníku zahájila konzultaci členských států ohledně sociálních a ekonomických důsledků pěstování GMO. Členské státy byly vyzvány, aby: –
podaly zprávu ex post o sociálních a ekonomických důsledcích pěstování GMO na svém území,
–
vyhodnotily ex ante možné sociální a ekonomické důsledky pěstování GMO v budoucnu.
Všechny členské státy kromě dvou (BG, IT 2) zaslaly své příspěvky. Zatímco všechny ostatní členské státy posuzovaly důsledky pěstování GMO, Litva (LT) se zaměřila pouze na dopad používání GMO v potravinách a krmivech. Příspěvky zaslalo rovněž Norsko (NO) a některé zúčastněné strany. Členské státy opakovaně zdůrazňovaly, že jejich příspěvky jsou souhrnem stanovisek veřejných subjektů a zúčastněných stran a neměly by předjímat jakékoli politické stanovisko, které bude později přijato. Částečný výběr z jednotlivých příspěvků členských států je uveden v pracovním dokumentu útvarů Komise, který je připojen k této zprávě. Veškeré doručené příspěvky jsou k dispozici v plném znění na internetové stránce Komise3. 1.
VÝSLEDEK KONZULTACÍ
1.1.
Zdroje údajů S cílem pomoci členským státům při předkládání příspěvků jim byl poskytnut vzorový dotazník. Týkal se těchto hlavních témat: 1)
1 2 3
CS
Ekonomické a sociální důsledky
Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1. Seznam zkratek členských států: http://publications.europa.eu/code/cs/cs-370100.htm http://ec.europa.eu/food/food/biotechnology/index_en.htm
3
CS
2)
Agronomická udržitelnost
3)
Dopad na životní prostředí
4)
Jiné důsledky
Osmnáct členských států své zprávy vypracovalo s pomocí vzorového dotazníku. Členské státy rovněž mohly své příspěvky zaslat v jiných formátech. Z obdržených příspěvků vyplývá, že většina členských států při přípravě svých odpovědí formálně konzultovala vnitrostátní orgány a zúčastněné strany. Je však třeba zdůraznit, že množství shromážděných odpovědí vykazovalo v jednotlivých členských státech značné rozdíly a příspěvky zúčastněných stran nebyly jednotné. Například šest členských států4 explicitně vyjádřilo politování nad tím, že jejich příspěvky pokryly pouze část příslušných vnitrostátních zúčastněných stran. Příspěvky zahrnovaly údaje z ministerstev, od regionálních orgánů, profesních sdružení, společností, nevládních organizací, výzkumných středisek a jednotlivců. Tyto údaje, tak, jak je Komise obdržela, nebyly jednotné a jednalo se buď o souhrn stanovisek shromážděných příslušným orgánem členského státu, nebo o nezpracovaný soubor odpovědí od různých zúčastněných stran, shromážděných a přímo předaných Komisi. Údaje dodané členskými státy pocházely z různorodých zdrojů, včetně vzájemného hodnocení, průzkumů veřejného mínění, terénních testů, výsledků vnitrostátních kontrol, vytváření scénářů a analýz a předpokladů zúčastněných stran a jednotlivců. Z příspěvků vyplývá, že pouze sedm členských států 5 má minulou nebo současnou zkušenost s pěstováním Bt kukuřice MON 810 odolné proti škůdcům pro obchodní účely. Rumunsko (RO) před přistoupením k EU pěstovalo sóju tolerantní k herbicidům (HT sója) a tři členské státy zahájily pěstování geneticky modifikovaných brambor Amflora6. 1.2.
Analýza odpovědí Po analýze příspěvků zaslaných členskými státy, Norskem a zúčastněnými stranami Komise zjistila především následující:
4 5 6
CS
–
V porozumění smyslu a rozsahu sociálních a ekonomických důsledků pěstování GMO ze strany členských států a zúčastněných stran jsou značné rozdíly. Dotazník umožnil formulovat odpovědi, avšak řada účastníků litovala, že pojmy, ukazatele a výchozí stav pro srovnání (konvenční a/nebo ekologické odvětví) nebyly dostatečně definovány. Byla navržena řada dalších témat, např. etika (význam a rozsah pojmu může být interpretován různě, některé interpretace zahrnují například přidanou hodnotu GMO pro celou společnost nebo jejich vliv na třetí země).
–
Četné příspěvky se zdály být pouhým výčtem velmi různorodých názorů v dané zemi na pěstování GMO, aniž by byly před zasláním Komisi členskými
BE, CZ, ES, PL, RO, UK. CZ, DE, ES, FR, PT, RO, SK. CZ, DE, SE.
4
CS
státy dále zpracovány, pokud jde o jejich relevantnost nebo kvalitu. Bylo proto obtížné nebo dokonce často nemožné vymezit jasná stanoviska či tendence na vnitrostátní nebo evropské úrovni a referovat o nich způsobem statisticky relevantním. –
Všeobecně se zdálo, že příspěvky odrážejí polarizované názory vytvořené na o fakta se opírajícím základě, omezeném na specifický evropský kontext, a ovlivněné původním pozitivním nebo negativním vnímáním pěstování Bt plodin a HT plodin v Evropě a ve světě. Podstata diskuse se týká koexistence geneticky modifikovaných organismů a konvenčních/ekologických plodin v průběhu produkce „od semene po konečný produkt” (kontrola náhodné přítomnosti GMO na sousedících polích, omezení týkající se oddělování transgenních a netransgenních produktů v průběhu krmivového a potravinového řetězce, volba spotřebitelů), dopadu na biologickou rozmanitost, změn v zemědělských postupech a prosazení se produktu na trhu a je doprovázena množstvím různých stanovisek ohledně téměř všech uvedených témat.
–
Odpovědi se týkaly všech otázek obsažených v dotazníku, přestože komentáře se soustředily především na sociální a ekonomické důsledky pěstování GMO v počátečních etapách produkce „od semene po konečný produkt” (tj. produkce osiva, pěstování, včelařství a chov hospodářských zvířat).
–
Vědecká literatura a studie, na které autoři příspěvků odkazují, jsou věnovány zejména ekonomickým dopadům pěstování GMO v hospodářstvích. Je třeba poznamenat, že respondenti obvykle zakládali své odhady pravděpodobných dopadů pěstování geneticky modifikovaných plodin na extrapolaci literatury a zkušeností ze třetích zemí, s výjimkou respondentů z členských států, které mají zkušenosti s pěstováním GMO; ti rovněž citují studie ex post, provedené na území jejich země. Tyto studie jednotlivých členských států přinášejí následující výsledky: –
7
8 9
10
11
CS
Výnosy Bt kukuřice se zvyšují v oblastech zamořených hlízenkou obecnou. Španělsko (ES) například uvedlo studii realizovanou Společným výzkumným střediskem (Joint Research Centre (JRC)7), která dokazuje, že v některých oblastech Španělska zamořených škůdci pěstitelé Bt kukuřice dosáhli během tří let vyšších průměrných výnosů než konvenční zemědělci (až o 11,8 % v provincii Zaragoza8) a rovněž vyššího hrubého obchodního rozpětí. Portugalsko (PT) 9, Rumunsko (RO)10 a Česká republika (CZ)11 rovněž uvedly zvýšení průměrných výnosů o 7 až 12,5 %, pokud jde o pěstování Bt kukuřice.
Gomez-Barbero et al. (2008). Bt corn in Spain—the performance of the EU's first GM crop. Nature Biotechnology 26, s. 384–386. Tyto vyšší výnosy byly statisticky významné pouze pro jednu ze tří provincií, v nichž proběhlo šetření. Brookes, G. (2008). The impact of using GM insect resistant maize in Europe since 1998. International Journal of Biotechnology 10 (2/3), s. 148–166. Brookes, G. a Barfoot, P. (2009). Global impact of biotech crops: Income and production effects 19962007. AgBioForum, 12(2), s. 184–208. V České republice proběhlo šetření pěstitelů MON 810.
5
CS
–
2.
Rumunsko (RO) uvedlo, že HT sója, pěstovaná na rumunském území do roku 2007, přinesla zvýšení výnosu o průměrně 31 %12.
–
Další sociální a ekonomické dopady na ostatní fáze produkce „od semene po konečný produkt” (např. doprava, potravinářský průmysl, zkušební laboratoře, zaměstnanecké/pracovní modely, administrativní činnost, volba spotřebitelů) byly v příspěvcích členských států, které pěstují či nepěstují GMO, rovněž rozsáhle komentovány. Vyjádřená stanoviska však až na výjimečné případy nejsou vědecky a statisticky doložena.
–
Příspěvky Rakouska (AT), Belgie (BE), Německa (DE), Francie (FR), Nizozemska (NL) a Spojeného království (UK) obsahovaly podrobné návrhy, zda a jakým způsobem analyzovat sociální a ekonomické faktory a řešit je v rámci řízení pěstování GMO v Evropě. Několik členských států rovněž zmínilo právní předpisy a zkušenosti Norska (NO), pokud jde o zohledňování sociálních a ekonomických aspektů při povolování GMO.
–
V četných příspěvcích bylo zdůrazněno, že pokud bude posuzování sociálních a ekonomických faktorů probíhat i v budoucnu, měla by se při něm zohlednit rovněž etická stránka problematiky a další evropské politiky (vnitřní trh, společná zemědělská politika, ochrana životního prostředí) a také právní možnosti a omezení na mezinárodní úrovni (zejména pokud jde o soulad s dohodami WTO a Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti).
DOPLŇUJÍCÍ ASPEKTY SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZMĚRU GMO
Před konzultačním postupem, který je shrnut v této zprávě, nebo současně s ním Komise vyhodnotila stav znalostí o sociálním a ekonomickém rozměru pěstování GMO v Evropě a ve světě, a to prostřednictvím různých prostředků, včetně evropských a mezinárodních výzkumných programů a vědeckých publikací. 2.1.
Sociální a ekonomický rozměr pěstování GMO ve třetích zemích Vzhledem k tomu, že velká část pěstování geneticky modifikovaných plodin ve světě probíhá mimo EU, útvary Komise shromáždily a analyzovaly aktuální mezinárodní vědeckou literaturu týkající se sociálního a ekonomického rozměru pěstování GMO. Publikace, které Komise prostudovala, jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise, jež je připojen k této zprávě. Podle uvedených zdrojů existují četné studie o dopadech týkající se hlavních druhů geneticky modifikovaných plodin (Bt plodin a HT plodin). Studie o dopadech v hospodářstvích jsou nejčetnější; obvykle jsou založeny na náhodném průzkumu u zemědělců z rozvojových a rozvinutých zemí. Pro rozvojové a rozvinuté země je obecně přesvědčivým způsobem prokázáno, že Bt plodiny v současnosti uváděné na trh mohou zemědělcům přinášet ekonomický prospěch tím, že snižují spotřebu insekticidů a/nebo umožňují zvýšení výnosů, přestože rozpětí zisku z pěstování těchto plodin pro zemědělce se může lišit v
12
CS
Brookes, G. (2005a). The farm-level impact of herbicide-tolerant soybean in Romania. AgBioForum. 8, s. 235–241.
6
CS
závislosti na oblasti a roku (podle rozsahu napadení škůdci). Zdá se, že výhody pěstování Bt plodin pro drobné zemědělce jsou stejné nebo větší než pro velké zemědělské podniky. HT plodiny obvykle pěstují velké zemědělské podniky, a nikoli drobní zemědělci. Četné studie ukazují, že rozdíl ve výnosech konvenční a HT sóji je malý nebo žádný (s výjimkou situací, kdy konvenční způsob hubení plevele nepřinesl žádoucí efekt, což byl případ konvenční sóji v Rumunsku). HT technologie všeobecně snižuje produkční náklady, avšak vyšší cena HT osiva může vést k omezenému nebo nulovému vlivu na hrubé obchodní rozpětí pro zemědělce (podle studií provedených v USA a Kanadě). V takových případech není včasné použití HT technologie spojeno s jejím dopadem na příjmy hospodářství, ale s účinnějším hubením plevele, zjednodušením pěstování plodin, usnadněním bezorebného zpracování a se zvýšením příjmů zemědělců, které nepocházejí z jejich hospodářství a souvisí s úsporou času. V některých případech (Argentina) však nižší ceny osiva HT sóji mají pozitivní vliv na hrubé obchodní rozpětí pro zemědělce. V rozvojových zemích existuje velmi málo studií (pouze několik případových studií v Indii) o rozsáhlejších mikroekonomických účincích (dopady na zemědělce, kteří nepoužívají HT technologii, na zaměstnanost ve venkovských oblastech, chudobu a příjmy domácností). Na makroekonomické úrovni existuje méně sektorových studií, které se týkají celku ekonomických dopadů pěstování geneticky modifikovaných plodin a jejich rozložení mezi hospodářské subjekty v průběhu produkce „od semene po konečný produkt” (semenářské společnosti, zemědělci pěstující transgenní plodiny, zemědělci pěstující netransgenní plodiny, výrobci potravin a krmiv, spotřebitelé), než analýz dopadů v hospodářstvích. Sektorové studie vycházejí z ekonomických modelů, přičemž parametry těchto modelů vedou k velké různorodosti výsledků. Vyšší cena osiva geneticky modifikovaných plodin jsou jedním z klíčových faktorů modelu rozdělení bohatství vytvořeného geneticky modifikovanými plodinami mezi jednotlivé subjekty, které jsou součástí produkčního řetězce „od semene po konečný produkt”. V neposlední řadě bylo provedeno několik ekonomických analýz ex ante týkajících se nové generace geneticky modifikovaných plodin, které ještě nebyly uvedeny na trh (plodiny odolné vůči suchu, plodiny obohacené o živiny). Je pravděpodobné, že vzhledem k charakteristikám těchto plodin je třeba pro posouzení sociálních a ekonomických dopadů vyvinout odlišné metody. Závěrem je možno uvést, že ekonomické analýzy poskytují dobrý přehled o ekonomických dopadech pro zemědělce ve světovém měřítku, ale málo informací o sociálních dopadech. Měly by být zkvalitněny metody zjišťování ekonomických dopadů, zejména metody hodnocení dopadu ex ante by byly pro situaci v EU zvláště důležité. Současná omezení souvisí hlavně s nízkým počtem dotazovaných zemědělců, použitím neúplných rozpočtových metod namísto komplexnějších ekonometrických analýz a nedostatkem rozsáhlejších studií mikroekonomických dopadů. Studií o dopadech na součásti řetězce před fází výroby v zemědělských hospodářstvích (odvětví osiv) a po ní (potraviny/krmiva/spotřebitelé) není mnoho. Totéž je možné uvést pro
CS
7
CS
pravidla oddělování (pravidla pro označování a koexistenci). Aby bylo možné řešit tato témata, je třeba dále se zabývat otázkami metodiky. 2.2.
Výzkumné projekty financované EU týkající se socioekonomických výhledů pěstování GMO Komise financuje výzkumné programy týkající se GMO již více než deset let, a to v rámci 5. a 6. rámcového programu pro výzkum 13. Některé z projektů se zdají být velmi relevantní v souvislosti s posouzením sociálních a ekonomických dopadů pěstování GMO v Evropské unii. –
Výsledky a výhledy, pokud jde o koexistenci a sledovatelnost transgenních a netransgenních zásobovacích řetězců (CO-EXTRA – 2005–2009)14 Projekt CO-EXTRA se zabýval řešením komplexní problematiky koexistence transgenních a netransgenních zásobovacích řetězců od produkce osiva až po maloobchodní prodejny. Nejvýznamnější zjištění ohledně sociálních a ekonomických důsledků jsou tato:
–
–
Technická opatření by mohla zajistit, aby koexistence pro hybridy kukuřice dlouhodobě dosahovala prahové hodnoty pro označování ve výši 0,9 %, pokud jsou partie osiva dostatečně čisté.
–
Koexistence na polích je možná, ve velké míře však závisí na environmentálních podmínkách a postupech.
–
Koexistence v zásobovacím řetězci je považována za možnou za předpokladu vhodné organizace řetězce, kdy vznikají specifické náklady související s oddělením transgenních a netransgenních produktů na cestě z hospodářství do továrny, s prováděním analytických testů a zajišťováním sledovatelnosti produktu.
–
Pokud jde o postoje spotřebitelů k označování geneticky modifikovaných produktů v zemích, v nichž se prováděl průzkum, vyjádřilo 40 až 70 % spotřebitelů přání, aby měli možnost zvolit, zda nakoupí a spotřebují geneticky modifikované potraviny.
Udržitelné zavedení geneticky modifikovaných plodin do evropského zemědělství (SIGMEA – 2004–2007)15 Cílem projektu SIGMEA bylo vytvoření rámce na vědeckém základě za účelem informování osob s rozhodovací pravomocí o příslušných opatřeních týkajících se koexistence a sledovatelnosti, pokud jde o pěstování geneticky modifikovaných plodin. Projekt mimo jiné vytvořil kvalitativní multiatributivní model pro posouzení ekologických a ekonomických dopadů.
13
14 15
CS
Více informací naleznete v přehledu výsledků výzkumu geneticky modifikovaných plodin financovaného EU („A decade of EU-funded GMO research (2001–2010)”) ftp://ftp.cordis.europa.eu/pub/fp7/kbbe/docs/a-decade-of-eu-funded-gmo-research_en.pdf. http://www.coextra.eu/ http://sigmea.group.shef.ac.uk/
8
CS
Získané výsledky globálně prokázaly, že náklady na koexistenci závisí na zemědělském kontextu (krajina, osevní systémy, klimatické podmínky, postupy), poměru geneticky modifikovaných plodin na zemědělsky využívané půdě a vůli zemědělců ke spolupráci. Studie v rámci projektu SIGMEA navíc ukazují, že ekonomický aspekt a vhodnost jednotlivých opatření jsou určovány zejména časoprostorovým rozložením zemědělských ploch a plodin. Z toho vyplývá, že opatření pro řízení koexistence by měla být co nejpružnější a založená na informacích místních orgánů o charakteristikách zemědělské půdy, zatímco orgány regionální a národní poskytují pouze obecné pokyny a pravidla. –
Nakupují Evropané potraviny obsahující GMO? (CONSUMERCHOICE – 2006–2008)16 Cílem projektu CONSUMERCHOICE bylo mimo jiné srovnání zkoumaných postojů spotřebitelů deseti členských států17 k potravinám obsahujícím GMO a jejich nákupního chování, mají-li na výběr mezi potravinami obsahujícími GMO a potravinami bez GMO. Zjištění v rámci projektu v tomto směru byla následující:
3.
–
Odpovědi spotřebitelů týkající se potravin s GMO, získané prostřednictvím dotazníku, neposkytují spolehlivé informace o tom, co spotřebitelé vybírají při nákupu v maloobchodě.
–
Evropané nakupují potraviny obsahující GMO tehdy, jsou-li fyzicky přítomny v regálech.
DALŠÍ POSTUP Příspěvky zaslané členskými státy přinesly ujasnění, zda jsou již k dispozici statisticky relevantní údaje o sociálních a ekonomických dopadech pěstování GMO v Evropě (především ekonomické dopady na zemědělce). Fakta a statistiky relevantní pro Evropu, které by podpořily stanoviska respondentů, však chybí. Příspěvky proto zdůrazňují, že současné nebo budoucí sociální a ekonomické dopady pěstování GMO v Evropě na potravinový řetězec a společnost jako celek zatím často nejsou objektivně prozkoumány. Na základě výše uvedeného Komise usoudila, že by v této zprávě nebylo vhodné provádět cílenější analýzu specifických aspektů uvedených v jednotlivých příspěvcích členských států. Komise se nicméně domnívá, že by měla být prohloubena diskuse na toto citlivé téma, aby se od rozporuplných koncepcí došlo k hmatatelnějším a objektivnějším výsledkům. Proto Komise navrhuje sloučit hlavní poznatky vyplývající z této konzultace s výsledky dalších iniciativ týkajících se sociálních a ekonomických dopadů GMO (např. výsledky 6. rámcového programu pro výzkum a, jsou-li relevantní, výsledky ze třetích zemí) a na vědeckých základech zahájit prohloubenou reflexi na evropské úrovni, jejímž cílem bude:
16 17
CS
http://www.kcl.ac.uk/schools/biohealth/research/nutritional/consumerchoice CZ, DE, EE, EL, ES, NL, PL, SE, SI, UK.
9
CS
–
Definovat spolehlivý a solidní soubor faktorů, který umožní řádně vymezit skutečné sociální a ekonomické důsledky pěstování GMO ex ante a ex post, od produkce osiva po spotřebitele v celé Evropské unii. Měl by být vytvořen metodický rámec pro přesnou definici socioekonomických ukazatelů, které budou dlouhodobě sledovány, a vhodná pravidla pro sběr údajů. Ve skupině zúčastněných stran by měly být zastoupeny všechny regulativní a hospodářské subjekty, které jsou součástí produkčního řetězce „od semene po konečný produkt”, i celá společnost.
–
Prozkoumat různé možnosti, jak případně využít zvýšené porozumění vícerozměrným sociálním a ekonomickým aspektům řízení pěstování GMO v Evropské unii. Měly by být zohledněny zkušenosti členských států, na jejichž základě již byla ohledně těchto aspektů zahájena reflexe.
Tato reflexe by měla být uplatněna a vedena společně členskými státy a Komisí. Aby se zajistila úspěšnost tohoto procesu, měly by být aktivně zapojeny i zúčastněné strany.
CS
10
CS
PŘÍLOHA Podkladové informace o pěstování GMO ve 27 členských státech EU Pěstování GMO pro komerční účely
Akce
Osázená plocha (Bt kukuřice – 2008
Ochranná doložka
Opatření pro koexistenci (od dubna 2009)
AT
Ne
0
Kukuřice – brambory
Ano
BE
Ne
0
Ne
Ano
BG
Ne
0
Ne
Ne
CY
Ne
0
Ne
Ne
CZ
Ano
Bt kukuřice Škrobové brambory
8 400 ha
Ne
Ano
DE
Ano, do roku 2008
Bt kukuřice Škrobové brambory
3 371 ha
Kukuřice
Ano
DK
Ne
0
Ne
Ano
EE
Ne
0
Ne
Ne
EL
Ne
0
Kukuřice
Ne
ES
Ano
79 269 ha
Ne
Ne
0
Ne
Ne
0
Kukuřice
Ano
Bt kukuřice
FI
Ne
FR
Ano, do roku 2007
HU
Ne
0
Kukuřice – brambory
Ano
IE
Ne
0
Ne
Ne
IT
Ne
0
Ne
Ne
LT
Ne
0
Ne
Ano
LU
Ne
0
Kukuřice – brambory
Ano
LV
Ne
0
Ne
Ano
MT
Ne
0
Ne
Ne
NL
Ne
0
Ne
Ano
PL
Oficiální informace nejsou k dispozici
0
Ne
Ne
PT
Ano
Bt kukuřice
4 851 ha (plocha registrovaná do července 2008)
Ne
Ano
RO
Ano
Bt kukuřice Sója do roku 2007
7 146 ha
Ne
Ano
SI
Ne
0
Ne
Ne
Bt kukuřice
1 940 ha
Ne
Ano
Škrobové brambory
0
Ne
Ano
0
Ne
Ne
SK SE
Ano
UK
Ne
Bt kukuřice
Podrobnější informace naleznete ve zprávě o koexistenci geneticky modifikovaných plodin s plodinami konvenčními a ekologickými, kterou zveřejnila Komise dne 2. dubna 2009 (http://ec.europa.eu/agriculture/gmo/coexistence/index_en.htm).
CS
11
CS
