Důchodový systém v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Důchodový systém v ČR Diplomová práce

Autor:

Jana Bodnárová Finance

Vedoucí práce:

Ing. Alois Rous, CSc.

Odborný konzultant:

Ing. Monika Trsková Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s.

Praha

Duben, 2015

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Sedlčanech dne 10. dubna 2015

Jana Bodnárová

Poděkování Ráda bych zde poděkovala svému vedoucímu práce Ing. Aloisi Rousovi, CSc. za velmi uţitečné rady a za jeho vstřícný přístup při konzultacích mé diplomové práce. Mé poděkování patří téţ Ing. Monice Trskové, Martinovi Stehlíkovi a Jiřímu Rumlovi za poskytnutí cenných rad přímo z praxe.

Anotace Cílem této diplomové práce je analýza reformy důchodového systému v ČR a komparace důchodových systémů vybraných zemí. První část je věnována kompletní podobě důchodového systému a jeho tří pilířů v období po zavedení důchodové reformy. Druhá část se zabývá podrobnou analýzou příjmů a výdajů důchodového účtu státního rozpočtu a jeho schodku a analýzou faktorů, které mají vliv právě na příjmovou a výdajovou stránku důchodového pojištění a moţnosti jejich ovlivnění ze strany státu. Třetí část práce pojednává o tom, jak skutečně probíhala v praxi důchodová reforma uvnitř penzijní společnosti, konkrétně České spořitelny – penzijní společnosti, a.s., a jakou si tato společnosti vybudovala pozici na trhu penzijního připojištění, důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření. V závěrečné čtvrté části je provedena komparaci demografických ukazatelů a důchodových systémů České republiky a vybraných zemí – Maďarska, Německa, Polska, Slovenska a Švédska.

Klíčová slova Penzijní připojištění, důchodové spoření, doplňkové penzijní spoření, důchodová reforma, důchodový účet státního rozpočtu, důchodové pojištění

Annotation The aim of this diploma thesis is to analyse the reform of the pension system in the Czech Republic and to compare the pension systems of other selected countries. The first part is dedicated to a complete description of the pension system and its three pillars after implementing the pension reform. The second part focuses on a detailed analysis of incomes and expenditures of the state budget and its deficit and also on an analysis of factors, which influence the revenues and expenditures of pension insurance and the possible ways they can be affected by state institutions. The third part describes the practical implementation of the pension reform inside a pension company, specifically Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s., and also the position, which this company has achieved on the market of supplementary pension, pension savings and supplement pension savings. The fourth and final part of the thesis introduces a comparison of demographic figures and pension systems of the Czech Republic and other selected countries – Hungary, Germany, Poland, the Slovak Republic and Sweden.

Key words Supplement Pension Insurance, Pension Savings, Supplement Pension Savings, Pension Reform, State Budget Retirement Account, Pension Insurance

Obsah ÚVOD...................................................................................................................... 8 1. REFORMA DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU V ČR ..................................................... 10 1.1.

VÝVOJ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU V ČR ....................................................................10

1.2.

SOUČASNÁ PODOBA DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU V ČR ..................................................11

1.3.

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ – I. PILÍŘ............................................................................13

1.4.

DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ – II. PILÍŘ ............................................................................21

1.5.

DOPLŇKOVÉ PENZIJNÍ SPOŘENÍ – III. PILÍŘ ................................................................36

2. KVANTITATIVNÍ ANALÝZA DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ..................................... 42 2.1.

PŘÍJMY A VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY............................................42

2.2.

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PŘÍJMY A VÝDAJE SYSTÉMU DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ ..................53

2.2.1.

Faktory ovlivňující příjmy systému důchodového pojištění ......................53

2.2.2.

Faktory ovlivňující výdaje systému důchodového pojištění ......................59

2.3.

SHRNUTÍ ...........................................................................................................66

3. ANALÝZA REFORMY DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU V ČINNOSTI ČESKÉ SPOŘITELNY – PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI, A.S. ............................................................................... 69 3.1.

ČESKÁ SPOŘITELNA – PENZIJNÍ SPOLEČNOST, A.S........................................................69

3.2.

PROCES DŮCHODOVÉ REFORMY V ČESKÉ SPOŘITELNĚ – PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI, A.S. .........71

3.3.

TRŽNÍ POZICE ČESKÉ SPOŘITELNY – PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI, A.S.....................................83

4. KOMPARACE DŮCHODOVÝCH SYSTÉMŮ VYBRANÝCH ZEMÍ ............................ 92 4.1.

KOMPARACE OBYVATELSTVA .................................................................................92

4.2.

KOMPARACE DŮCHODOVÝCH SYSTÉMŮ..................................................................101

ZÁVĚR ................................................................................................................. 108 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 113 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, TABULEK ................................................................. 118

6

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................ 122 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................. 123

7

Úvod Důchody, důchodový systém, pilíře, valorizace, věk odchodu do důchodu, vydělejte si na důchod díky účastnickým fondům, to jsou témata, se kterými se dnes a denně setkáváme v médiích, ať uţ v televizi, v článcích v novinách, časopisech, nebo na internetu. Není divu, neboť Česká republika si v posledních více neţ dvou letech prošla velkou důchodovou reformou, která přinesla právě do důchodového systému mnoho změn a mnoho nového. Není tomu tak dlouho, kdy vláda schválila zrušení II. pilíře. Sotva se „vylíhl ze skořápky“ a uţ je před ním jeho ukončení. V souvislosti s jeho zrušením se opět chystají nemalé úpravy důchodového systému, neboť vývoj populace, výše vyplácených důchodů, vývoj ekonomicky aktivních obyvatel, to jsou faktory, jejichţ budoucí vývoj příliš stabilitu důchodového systému nepodpoří. Hektická přeměna a neustálé změny v důchodovém systému přinesly mnoho otazníků mezi nás všechny. Jak tedy vypadá v současné době platná verze důchodového systému, v kolika letech půjdeme do důchodu, kolik platíme do důchodového systému, jak nám bude důchod vypočítán, jak je to s II. pilířem, jaké máme moţnosti podpory ze strany státu pro náš budoucí důchodový věk, to vše jsou témata, kterými se zabývám v první kapitole své práce nazvané „Reforma důchodového systému v ČR“. V další kapitole pojmenované „Kvantitativní analýza důchodového systému“ provádím podrobnou analýzu příjmů a výdajů státního rozpočtu v oblasti důchodového pojištění. Zabývám se zde hlavně vývojem těchto finančních toků za posledních 8 let, včetně jejich tempa růstu. Velmi důleţitou součástí kapitoly ve vztahu k našim budoucím důchodům je analýza vývoje schodku účtu důchodového pojištění, který se stále zvyšuje a stále jsou hledány nové a nové cesty, odkud bude provedena úhrada těchto rostoucích deficitů. Druhou část této kapitoly jsem věnovala faktorům, které příjmy a výdaje důchodového pojištění ovlivňují, a také otázce, zda má stát nějaké moţnosti zásahů a úprav, které by mohly vést k řešení vyrovnání deficitu. V současné době jsem téměř tři roky zaměstnaná v České spořitelně – penzijní společnosti, a.s., a proto mi bylo umoţněno proţít si celý proces důchodové reformy na vlastní kůţi a vidět vše z pohledu uvnitř firmy, pro kterou byla reforma velkou výzvou dobře nastartovat vstup na nový trh důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření. Proto i Vám dávám

8

ve třetí kapitole nazvané „Analýza reformy důchodového systému v činnosti ČS – penzijní společnosti, a.s.“ nahlédnout „pod pokličku“ zavádění důchodové reformy v této firmě. Podíváme se spolu také, jak si momentálně vede mezi ostatními penzijními společnostmi a jak roste její podíl na trhu. Cílem poslední kapitoly „Komparace důchodových systémů vybraných zemí“ je porovnat nejen důchodové systémy, tedy existenci prvního, druhého či třetího pilíře důchodového, ale také srovnat, jak si důchodci vybraných zemí ţijí, jaké je jejich postavení v populaci a jaký je vývoj ekonomicky aktivních obyvatel, kteří na důchodce odvádějí ze své mzdy. Vybrané země jsem zvolila dle blízkosti, tzn. přímé sousední státy České republiky, tedy Maďarsko, Německo, Polsko, Slovensko a dále jednoho zástupce skandinávských zemí, kde mají jeden z nejlépe fungujících důchodových systémů. Volila jsem Švédsko. Jako cíl své práce jsem stanovila „Analýzu reformy důchodového systému v ČR a komparaci důchodových systémů vybraných zemí“. Celá práce není zaměřena na kompletní důchodový systém, ale obzor je zúţen na důchody starobní, neboť ty tvoří převáţnou část všech důchodů, v České republice tvoří více neţ 80 % všech vyplácených důchodů. Ráda bych v práci ukázala, ţe budoucnost důchodů v České republice není na základě geografických prognóz, vývoje vyplácených důchodů a vývoje ekonomicky aktivního obyvatelstva, vůbec tak růţová, jak se mnohdy můţeme dočíst. Pro porovnávání růstových trendů a získaných dat o vybraných zemích vyuţívám ve své práci metody komparace, dále provádím analýzu příjmů a výdajů důchodového účtu státního rozpočtu, vývojových trendů jednotlivých faktorů působících právě na příjmy a výdaje důchodového pojištění a pro vyvození závěrů z příslušných komparací a analýz vyuţívám metody indukce a dedukce.

9

1. Reforma důchodového systému v ČR 1.1.Vývoj důchodového systému v ČR Důchodový systém v České republice doznal ve své historii mnoho menších či větších úprav. Dnešní uspořádání důchodového systému začalo vznikat jiţ v devadesátých letech minulého století. Završeno bylo v roce 1995, kdy byl přijat zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti k 1. 1. 1996. Důchodový systém v České republice byl zaloţen na jednom základním důchodovém pilíři (tzv. I. pilíři), postaveném na principech: sociální solidarity, průběţného financování, povinnosti účasti všech ekonomicky aktivních osob (při splnění určitých podmínek), dávkově definovaných důchodech, jednotnosti systému a dynamické konstrukce. Tento důchodový pilíř si udrţel svou výhradní pozici v důchodovém systému aţ dodnes. Od roku 1996 zaznamenal řadu úprav. S přihlédnutím k ekonomickému vývoji se řada prvků výpočtu důchodu upravuje „automaticky“ kaţdoročně. Jedná se o úpravu základní výměry důchodu, všeobecného vyměřovacího základu, úpravy redukčních hranic, zúţení či rozšíření okruhu osob účastných základního důchodového pojištění prostřednictvím institutu náhradních dob pojištění. (O detailnějším výpočtu důchodu se budu zabývat v kapitole 1. 3. Důchodové pojištění – I. pilíř.) Podstatnější úpravy v důchodovém pojištění proběhly v roce 2010, kdy došlo k zásadnějším parametrickým změnám (nejvýznamnější schválené změny viz Příloha č. 1.) Cílem těchto dílčích úprav a změn, které proběhly v letech 1996-2012, je přispět ke zlepšení finanční udrţitelnosti základního důchodového pojištění. Velká změna důchodového systému proběhla v roce 1995 zavedením tzv. III. pilíře – penzijního připojištění. Stát se rozhodl podporovat větší odpovědnost jedinců za jejich ţivotní úroveň ve stáří, coţ bylo také řešením pro vypořádání se s prvními problémy I. pilíře. Vedle základního I. pilíře důchodového systému zde od roku 1994, kdy vstoupily na trh nové finanční instituce tzv. penzijní fondy, existuje další moţnost individuálního spoření na budoucí důchod. Kaţdý účastník si tak můţe, s velmi výhodnou podporou státu, připojit 10

ke svému starobnímu důchodu další prostředky, které si za dobu svého produktivního věku naspoří na penzijním připojištění. Pro své potřeby si po dosaţení stanoveného seniorního věku můţe peníze vybrat buď hotově, nebo v podobě měsíční penze, vše bez udání účelu uţití prostředků. Tento způsob spoření je označován jako III. pilíř důchodového systému a podrobněji se jím budu zabývat v kapitole 1. 5. Doplňkové penzijní spoření – III. pilíř. V průběhu let 2011-2012 proběhla další, v současné době poslední, významná změna důchodového systému. Díky dlouhodobější nevyrovnanosti účtu důchodového pojištění a na základě budoucího demografického vývoje, který opět účtu důchodového pojištění neprospívá, stát přistoupil k řešení této patové situace. Do důchodového systému České republiky zavedl II. pilíř – důchodové spoření. Tentokrát opět podpořil odpovědnost jedinců za své budoucí příjmy ve stáří, kdy mají moţnost tyto své příjmy doplnit o spořící fondově financovaný systém, tedy účastnit se důchodového spoření.

1.2.Současná podoba důchodového systému v ČR Formování dnešní podoby důchodového systému v České republice chronologicky ovlivnily následující zákony: Klíčovými zákony, které jiţ byly v platnosti od roku 1994 a 1996, jsou: zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dnešní důchodový systém byl dokončen v průběhu roku 2011, kdy vstoupily v platnost další zákony, podle kterých se u nás důchodový systém řídí. Důvodem vzniku bylo zavedení II. a úprava III. pilíře. Těmito novými zákony, jejichţ účinnost nastala 1. 1. 2013, jsou: zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém důchodovém spoření, zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření, zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, zákon č. 399/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření a

11

zákon č. 403/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a další související zákony. Současná podoba důchodového systému v ČR je platná od 1. 1. 2013. Tento systém stojí jiţ na třech důchodových pilířích: I. pilíř – státní, průběţný, povinný systém, II. pilíř – soukromý, průběţný, dobrovolný, po vstupu povinný systém, III. pilíř – soukromý, státem podporovaný, dobrovolný systém. Kromě těchto tří oficiálních pilířů se také někdy hovoří o tzv. „IV. pilíři“. Jedná se o jakékoliv další soukromé spoření, které není přímo státem podporováno na vytváření úspor pro důchodový věk. Představit si pod ním můţeme pravidelné spoření na termínovaný účet, produkty kolektivního investování, stavební spoření, ţivotní pojištění atd. V případě, ţe zůstatky těchto účtů vydrţí netknuty aţ do důchodu, pak sehrály právě svou roli čtvrtého neoficiálního pilíře. Obrázek 1: Důchodový systém v ČR

Zdroj 1: Vlastní úprava autora, podle Česká spořitelna - penzijní společnosti, a.s.

Postupně se teď detailněji podíváme na jednotlivé důchodové pilíře.

12

1.3.Důchodové pojištění – I. pilíř V důchodovém systému České republiky je tento pilíř základním. Příjmy současných důchodců jsou tvořeny z 95 % právě z důchodového pojištění. Jedná se o povinný systém příspěvků do důchodového, resp. sociálního pojištění, proto většinou nikdo ani nepřemýšlí o jeho výhodách či nevýhodách. Zpravidla kaţdý pracující člověk či ţivnostník je povinen do tohoto systému přispívat. Kdyţ doţije důchodového věku, pak právě z důchodového pojištění je mu vyplácen starobní důchod. Systém důchodového pojištění je zaloţen na těchto principech: Povinná účast – dle současných zákonných podmínek se musí systému účastnit kaţdá ekonomicky aktivní osoba při splnění stanovených podmínek. Moţnost volby účasti zde neexistuje. Naopak je zde moţná dokonce i dobrovolná účast osob, které nejsou ze zákona povinny přispívat. Sociální solidarita – kaţdý, kdo je povinen do tohoto systému přispívat, odvádí určité stanovené % ze svých příjmů bez ohledu na jejich výši, tzn., ţe osoby s vyšším příjmem odvádí do systému více. „Ekvivalence – výše důchodů do určité míry závisí na příjmech důchodce, z nichţ během své aktivní kariéry odvedl pojistné.“1 Průběžné financování – prostředky takto odvedené (v podobě sociálního pojištění) jsou bezodkladně vypláceny v podobě důchodů současným penzistům. Dávkově definovaný systém – důchodová dávka je zákonem nastavena jako součet základní a procentní výměry důchodu. Zatímco základní výměra důchodu je pro všechny stejná, procentní výměra je závislá na výši dosaţených příjmů a době pojištění. Náhrada příjmů – kaţdý povinný přispívá do důchodového pojištění právě proto, aby aţ on sám bude v důchodu a přestane být ekonomicky aktivním, získal příjem v podobě důchodu. Dynamická konstrukce – prvky konstrukce výpočtu důchodu se na základě ekonomického vývoje upravují kaţdoročně, a to průběţně.

1

RYTÍŘOVÁ, Lucie. Důchodový systém v České republice. Vyd. 1. Olomouc: ANAG, 2013. 115 s. ISBN 978-807263-821-5. s. 11

13

Snad kaţdá ekonomicky aktivní osoba ví, ţe je povinna účastnit se sociálního pojištění a zdravotního pojištění, které je odváděno z jejího příjmu, obecně řečeno, do státního rozpočtu, ze kterého jsou kryta sociální rizika. Pojem sociálního pojištění charakterizuje následující tabulka. Tabulka 1: Krytí rizik sociálního pojištění

Druh pojištění

Krytá rizika

vyplácené dávky starobní důchod plný invalidní důchod

Sociální důchodové pojištění

dlouhodová pracovní neschopnost

částečný invalidní důchod vdovský a vdovecký důchod sirotčí důchod nemocenské

Sociální nemocenské pojištění

peněžitá pomoc v mateřství

krátkodobá pracovní neschopnost

podpora při ošetřování člena rodiny vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

potřeby v nezaměstnanosti

dávky v nezaměstnanosti

Zdroj 2: Vlastní úprava autora, podle Ducháčková, E.: Principy pojištění a pojišťovnictví

Z hlediska tvorby důchodového systému je klíčové právě sociální důchodové pojištění, z jehoţ kaţdoměsíčních plateb od plátců (povinných či dobrovolných) jsou vypláceny důchodové dávky. Na základě zákona o důchodovém pojištění můţeme účastníky sociálního důchodového pojištění rozdělit do tří skupin: zaměstnanci a osoby vykonávající pracovní nebo obdobnou činnost,2 osoby samostatně výdělečně činné: pojištění se účastní buď povinně při splnění podmínek, nebo dobrovolně na základě přihlášky, a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.3

2

Toto vymezení navazuje na definici zaměstnanců pro účely nemocenského pojištění, viz § 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. 3 RYTÍŘOVÁ, Lucie. Důchodový systém v České republice. Vyd. 1. Olomouc: ANAG, 2013. 115 s. ISBN 978-807263-821-5. s. 19

14

Kaţdá tato osoba, ať je povinná platit, či se rozhodne platit sociální důchodové pojištění dobrovolně, pak hradí platby v následujících výších. Tabulka 2: Sazby pojistného sociálního pojištění jako % z vyměřovacího základu pro rok 2014

Kdo platí:

Sociální pojištění

Zaměstnanec

Zaměstnavatel

6,5%

OSVČ

28%

3,5% v případě účastni ve II. pilíři

21,5%

Nemocenské pojištění

0%

2,3%

(2,3%) tato platba je nepovinná

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

0%

1,2%

1,2%

Celkem

Důchodové pojištění

bez účasti ve II. pilíři

6,5%

s účastní ve II. pilíři

3,5% v případě účasti ve II. pilíři

25% v případě účasti ve II. pilíři

29,2% povinné bez NP 31,5% s nepovinným NP 25% 26,2% povinné bez NP 28,5% s nepovinným NP

Zdroj 3: Vlastní tvorba autora

Pro platby sociálního důchodového pojištění (dále jen důchodové pojištění), je tedy rozhodující téţ fakt, zda je osoba účastna ve II. pilíři. V případě, ţe ano, platí do důchodového pojištění o 3 % méně, neboť ta jsou jí vyváděna do důchodového spoření II. pilíře, ke kterým si ještě sama povinně přispívá další 2 % ze svého vyměřovacího základu. Účast ve II. pilíři má tedy vliv jak na platbu důchodového pojištění, tak také na budoucí důchod, který bude z důchodového pojištění vyplácen v období penze. Jak jiţ jsem zmínila, povinnost platit pojistné má kaţdá ekonomicky aktivní osoba, která splní zákonem stanovené podmínky. Výjimku v platbách pojistného mají pouze „osoby, které se sice důchodového pojištění účastní, ale jedná se u nich o tzv. vyloučenou dobu nezohledňovanou při výpočtu dávek“.4 Vyloučené doby, dle zákona o důchodovém pojištění,5 jsou uvedeny v Příloze č. 2.

4

RYTÍŘOVÁ, Lucie. Důchodový systém v České republice. Vyd. 1. Olomouc: ANAG, 2013. 115 s. ISBN 978-807263-821-5. s. 24 5 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

15

V okamţiku, kdy plátce sociálního pojištění splní zákonem6 stanovené podmínky, vzniká mu nárok na náhradu příjmu v případě stáří, tj. výplatu starobního důchodu. Pro jeho přiznání musí ţadatel splnit tyto podmínky: dosažení důchodového věku – důchodový věk je jinak upraven: o pro skupinu pojištěnců narozených před rokem 1936, kde u muţů činí důchodový věk 60 let a u ţen je věk odstupňován dle četnosti dětí,7 o pro skupinu narozenou v obdobní let 1936 aţ 1977 (viz Příloha č. 5) a o pro skupinu narozenou po roce 1977 – pro tuto skupinu „se důchodový věk stanoví tak, ţe se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977“,8 shodně pro muţe i ţeny; získání potřebné doby pojištění – doba pojištění potřebná pro získání starobního důchodu se od roku 2010 postupně prodluţuje z 25 na 35 let, a to v závislosti na kalendářním roce dosaţení důchodového věku (který se téţ zvyšuje). Ţadatel o starobní důchod v letošním roce musí dosáhnout doby pojištění minimálně 31 let (podrobně viz Příloha č. 3). Mezi dávky důchodového pojištění patří kromě starobního důchodu téţ důchod invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí. Vzhledem k zaměření mé práce se ale budeme zabývat důchodem nejčastějším a nejznámějším, a tím je právě starobní důchod. Konstrukce výpočtu starobního důchodu je dvousloţková. Skládá se ze: základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Tento vztah můţeme zobrazit následovně: NPD = ZV + PV, kde NPD – nově přiznaný důchod, ZV – základní výměra důchodu, PV – procentní výměra důchodu Základní výměra pro rok 2015 je ve výši 2 400,-Kč a náleţí ve stejné výši kaţdému důchodci. Je tedy prvkem solidarity.

6

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Viz. § 32 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 8 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 32, odstavec 3 7

16

Procentní výměra důchodu je závislá na: době pojištění, účasti / neúčasti ve II. pilíři a výpočtovém základu. Tento vztah můţeme zobrazit následovně: PV = ZPVZ * VZ, kde PV – procentní výměra důchodu, ZPVZ – základní procento výpočtového základu, VZ – výpočtový základ. Základní procento výpočtového základů je závislé na: době pojištění a procentu za rok pojištění. Dobu pojištění získá pojištěný buďto platbou sociálního, respektive důchodového pojištění, nebo získáním náhradní doby pojištění. Je to doba, ve které není odváděno pojistné, a přesto je tato doba započtena do doby pojištění. Můţe být započtena v plném nebo částečném rozsahu trvání podle toho, jak je posuzována pro účely stanovení výše důchodu. Tyto doby se hodnotí jako náhradní doby pojištění za předpokladu, ţe byly získány na území ČR (nevyţaduje se u péče o dítě), a ţe doba pojištění trvala alespoň rok. Náhradních dob pojištění je devět. V plném rozsahu se pro stanovení výše důchodu započítává výkon vojenské sluţby, péče o dítě a péče o bezmocnou/závislou osobu. Zbývajících šest dob se pro výši důchodu započítává pouze v rozsahu 80 %. Rozdíl (u některých z dob) je téţ i v čase, kdy se ona doba udála, zda to bylo před 1. 1. 2010, kdy je náhradní doba započtena, nebo aţ poté, kdy započtena není. Náhradní doby pojištění jsou uvedeny v Příloze č. 4. V případě starobního důchodu je procento za rok pojištění stanoveno ve výši 1,5 %. Pokud je pojištěný účasten ve II. pilíři, pak díky vyvádění 3 % z platby sociálního pojištění je procento za rok pojištění určeno ve výši niţší, a to 1,2 %. Pojďme se na to podívat na příkladu. Ţadateli o starobní důchod byla započtena doba pojištění v celkové délce 40 let, pak: v případě neúčasti ve II. pilíři:

ZPVZ = 40 * 1,5 % = 60 %

v případě účasti ve II. pilíři:

ZPVZ = 40 * 1,2 % = 48 %, kde

17

ZPVZ – základní procento výpočtového základu. Rozdíl mezi základním procentem výpočtového základu, kdy ţadatel byl, či nebyl účasten ve II. pilíři, je tedy 12 %. V ČR existuje způsob, kterým si můţe důchodce průběţně navyšovat procentní výměru starobního důchodu. Touto cestou je soustavné provádění výdělečné činnosti, které je moţné i při souběhu výplaty starobního důchodu. Důchodce má moţnost: nepobírat starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně – procentní výměra důchodu je navýšena o 1,5 % výpočtového základu za kaţdých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti, pobírat poloviční starobní důchod – procentní výměra důchodu je navýšena o 1,5 % výpočtového základu za kaţdých 180 kalendářních dnů výdělečné činnosti; navýšení je provedeno na základě ţádosti podané důchodcem, s účinností nejdříve od splnění podmínky (180 kalendářních dnů výdělečné činnosti), pobírat plný starobní důchod – procentní výměra důchodu je navýšena o 0,4 % výpočtového základu za kaţdých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti; navýšení je provedeno na základě ţádosti podané důchodcem po dvou letech nepřetrţitého výkonu výdělečné činnosti, nebo po skončení výdělečné činnosti. V případě, ţe byl důchodci přiznán důchod na základě kratší doby pojištění, ale dosaţení vyššího věku9, pak je jeho procentní výměra navýšena o: 1,5 % výpočtového základu za kaţdý celý kalendářní rok do dosaţení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod dle Přílohy č. 5, po dosaţení této doby o 1,5 % výpočtového základu za kaţdých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti. V těchto případech platí, ţe pokud důchodce pobírá plný důchod či důchod v poloviční výši, pak k navýšení procentní výměry jeho důchodu nedochází. Abychom dokonaleji rozuměli konstrukci starobního důchodu, zbývá nám seznámit se s výpočtovým základem. Cesta k němu je znázorněna na následujícím obrázku.

9

Viz § 29 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

18

Obrázek 2: Konstrukce výpočtového základu

Zdroj 4: vlastní tvorba autora

Výchozím bodem jsou tedy příjmy ţadatele, kterých dosáhl od roku 1986 aţ do období před rokem přiznání starobního důchodu. Vzhledem k tomu, ţe by za takto dlouhé období nemohli být tyto příjmy srovnatelné, proto dochází k jejich úpravě na roční vyměřovací základ pomocí koeficientů nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Tyto koeficienty jsou kaţdoročně stanoveny vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí (viz Příloha č. 6). Jako měsíční průměr ročních vyměřovacích základů se pak určí osobní vyměřovací základ, který se dále upravuje pomocí redukčních hranic. Od roku 2015 došlo ke sníţení redukčních hranic ze tří na dvě. Tabulka 3: Redukční částky pro výpočet důchodu pro rok 2015

Příjmy

Zápočet

do 11 709,- Kč nad 11 709,- Kč do 106 444,- Kč nad 106 444,- Kč

plný 26% nepřihlíţí se

Zdroj 5: Vlastní úprava autora, podle ČSSZ

Z výše uvedené tabulky můţeme vidět, ţe příjmy nad hranici 11 709,- Kč jsou zohledňovány pouze z 26 % a příjmy nad 106 444,- Kč jiţ vůbec. Znamená to tedy, ţe důchody osob s niţšími příjmy budou lépe odpovídat jejich skutečným současným příjmům a naproti tomu osoby s vyššími příjmy jsou více součástí solidárního systému, kdy se podílejí na zajištění důchodů méně vydělávajících osob a ve své penzi budou mít příjmy podstatně niţší, neţ na které byly v produktivním ţivotě zvyklí. V následující tabulce můţeme vidět, jak se vyvíjela redukce osobního vyměřovacího základu od roku 2011:

19

Tabulka 4: Redukce osobního vyměřovacího základu

Redukční hranice

30. 9. - 31. 12. 2011

1. 1. - 31. 12. 1. 1. -31. 12. 1. 1. -31. 12. 1. 1. -31. 12. 2012 2013 2014 2015

do 1. redukční hranice

100%

100%

100%

100%

100%

od 1. do 2. redukční hranice

29%

28%

27%

26%

26%


13%

16%

19%

22%

-


10%

8%

6%

3%

-

Zdroj 6: Vlastní úprava autora, podle Rytířová, L.: Důchodový systém v České republice

Je tedy moţné konstatovat, ţe dochází ke stále vyšší a vyšší účasti na solidaritě u spoluobčanů s vyššími příjmy. Předčasný starobní důchod Kromě řádného starobního důchodu má ţadatel moţnost vyuţít tzv. předčasného důchodu. Důchodcem se tedy můţe stát jiţ před dnem splnění věku pro nárok na starobní důchod (viz Příloha č. 5). Od tohoto věku se také odvíjejí podmínky pro nárok na předčasný důchod, kterými jsou: dosaţení věku alespoň 60 let, je-li důchodový věk pojištěnce, dle Přílohy č. 5, alespoň 63 let, nebo pokud není splněna výše uvedená podmínka, pak je podmínkou pro přiznání předčasného důchodu dosaţení věku, ve kterém chybí nejvýše 3 roky do dosaţení věku pro nárok na řádný starobní důchod (dle Přílohy č. 5). V obou případech platí, ţe ţadatel musí splnit kromě výše uvedené podmínky, také zákonem10 poţadovanou dobu pojištění. Dřívější odchod do důchodu si s sebou ale nese také jistou daň, která spočívá ve sníţené procentní výměře důchodu. Základní výměra předčasného důchodu je stejná jako u starobního důchodu řádného, ale procentní výměra ve výši 1,5 %, respektive 1,2 % (při účasti ve II. pilíři) výpočtového základu, je ţadateli sníţena. Za kaţdých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání předčasného důchodu do dosaţení důchodového věku pro řádný starobní důchod je sníţena následovně:

10

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

20

Tabulka 5: Systém snížení výpočtového základu předčasného starobního důchodu Pokud do řádného důchodu zbývá:

Snížení výpočtového základu o:

360 kalendářních dnů a méně

0,9 %

720 až 361 kalendářních dnů

1,2 %

721 kalendářních dnů a více

1,5 %

Zdroj 7: Vlastní úprava autora, podle Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

1.4.Důchodové spoření – II. pilíř Důchodový systém platný do konce roku 2012 se vyznačoval vysokou mírou dominance důchodu ze státního průběţně financovaného systému – I. pilíře (důchodového pojištění). Tvořil téměř 95 % příjmů důchodců, coţ vystavovalo důchodce zvýšeným rizikům. Proto se přikročilo k zavedení pilíře druhého, jehoţ úkolem je doplnit státní důchodové pojištění o důchod ze spořícího fondově financovaného systému. Důchodové spoření, neboli II. pilíř důchodového systému v ČR, představuje shromaţďování a umísťování

prostředků

účastníka

důchodového

spoření

do

důchodových

fondů

obhospodařovaných penzijní společností. Jedná se tedy o nový prvek, který vznikl právě díky důchodové reformě, účinné od 1. 1. 2013. Práva a povinnosti účastníka důchodového spoření se řídí: zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy, smlouvou o důchodovém spoření, statuty důchodových fondů, obchodními podmínkami pro důchodové spoření, sazebníkem poplatků důchodové společnosti a sdělením klíčových informací. Druhý pilíř, jakoţto nejnovější součást našeho důchodového systému, má následující základní charakteristiky: Individuální účet – příspěvky účastníka jsou mu shromaţďovány na jeho individuálním účtu, který je spravován penzijní společností, oproti příspěvkům do prvního pilíře, kde putují prostředky na okamţité financování dávek ostatních účastníků.

21

Fondové financování – prostředky účastníka jsou prostřednictvím penzijních společností financovány na principu kolektivního investování na kapitálových trzích, jdou neustále majetkem účastníka a po ukončení spořící fáze jsou mu pravidelně vypláceny. Výrazná ekvivalence – účastníci s vyššími příjmy v tomto případě nepodléhají solidaritě, neboť vyplácené dávky plně odpovídají odvedenému pojistnému a tím i příjmům pojištěnce. Příspěvkově definovaný systém – příspěvky do systému jsou zákonem 11 pevně definované, stejně jako vyplácené dávky. Dobrovolná účast – kaţdý, kdo splní podmínky pro vstup do II. pilíře, se můţe svobodně rozhodnout, zda této moţnosti vyuţije. Nikdo jej nesmí nutit. Pakliţe se ale rozhodne vstoupit, pak uţ není moţnosti návratu, účast se pro něj stává povinná a musí zde setrvat do dosaţení svého důchodového věku. Náhrada příjmů – v případě splnění podmínek pro výplatu dávky z důchodového spoření není moţné prostředky vybrat jednorázově (kromě jedné varianty dědictví), slouţí tedy jako náhrada příjmů v případě stáří, invalidity nebo úmrtí ţivitele. Penzijní společnosti a subjekty II. pilíře Bez penzijních společností by nebylo moţné fungování II. pilíře, neboť jsou jedinými společnostmi, které spravují prostředky účastníků důchodového spoření. Pro tuto činnost musely získat licenci od České národní banky a samozřejmě podléhají téţ jejímu dohledu a regulaci. Jsou také pod dalším částečným dohledem jiné nezávislé banky, tzv. depozitáře, coţ znamená, ţe je zde maximálně omezeno jakékoliv riziko insolvence či zneuţití svěřených prostředků. Penzijní společností se můţe stát pouze akciová společnost se sídlem na území České republiky, která musí splňovat zákonem stanovené podmínky. Jednou z nich je, ţe „její počáteční kapitál musí činit nejméně 300 milionů Kč (ve třetím pilíři stačí 50 milionů) a společnost jej musí průběţně udrţovat ve výši přiměřené prostředkům účastníků“.12 Jedna penzijní společnost můţe působit jak ve II. pilíři (důchodovém spoření), tak ve III. pilíři (doplňkovém penzijním spoření). 11

Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření RYTÍŘOVÁ, Lucie. Důchodový systém v České republice. Vyd. 1. Olomouc: ANAG, 2013. 115 s. ISBN 978-807263-821-5. s. 46 12

22

V posledních dvou letech došlo k pozvolné redukci mezi penzijními společnostmi. Z původních jedenácti penzijních společností, uţ jich ke 12. 2. 2015 působí pouze osm. Šest penzijních společností se k 1. 1. 2013 pyšnilo licencí – povolením k vytvoření a spravování důchodových fondů, ke 12. 2. 2015 je jich uţ o jednu méně. V loňském roce odstoupila Raiffeisen penzijní společnost, a.s. Současnými drţitelkami povolení v oblasti důchodového spoření je 5 penzijních společností, viz Příloha č. 8. Prostředky účastníků je penzijní společnost povinna vést a spravovat odděleně od svého majetku. Kaţdý účastník II. pilíře je povinen zřídit si u penzijní společnosti, kterou si sám volí, dle svého uváţení, a která je povinna vést účastníkovi, důchodový účet. Ve prospěch tohoto účtu jsou majiteli účtu připisovány jeho příspěvky ve formě důchodových jednotek, které představují jeho podíl na majetku v důchodovém fondu. Penzijní společnost pak takto prostředky účastníka shromaţďuje a obhospodařuje právě v důchodových fondech. Tyto fondy penzijní společnosti vytvořily na základě povolení od České národní banky, pro jehoţ získání musí penzijní společnost mimo jiné např. doloţit průhledný a nezávadný původ svého kapitálu, předloţit plán o obchodní činnosti podloţený reálnými ekonomickými propočty, mít věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování všech důchodových fondů. Součástí povolení od České národní banky je i schválení depozitáře důchodových fondů a statutů všech důchodových fondů. Samotná činnost penzijní společnosti podléhá tzv. zákonnému dohledu. Ten tvoří: Česká národní banka, jako veřejnoprávní subjekt Depozitář, jako nezávislý soukromý subjekt Česká národní banka dohlíţí na veškeré finanční instituce, tj. jak na penzijní společnosti, tak na pojišťovny, dále na depozitáře i na zprostředkovatelé důchodového spoření a na ty, kteří připravují a zveřejňují důchodová doporučení. V případě, ţe Česká národní banka zjistí porušování zákonných podmínek či ohroţování zájmu účastníků důchodového spoření, pak je v jejích kompetencích vyţadovat nápravu, nařídit změnu vedoucí osoby penzijní společnosti, zavést její nucenou správu, nařídit převod důchodových fondů na jinou penzijní společnost, či dokonce odejmout povolení pro činnosti v rámci II. pilíře. Dalším dohledem se zabývá depozitář fondů. S depozitářem uzavírá penzijní společnost smlouvu o výkonu činnosti depozitáře. V této smlouvě si sjednají podmínky pro plnění 23

povinnosti depozitáře. Přesné činnosti depozitáře stanovuje zákon o důchodovém spoření13 a jsou mezi nimi například: zajištění úschovy majetku v důchodovém fondu, kontrola stavu tohoto majetku, evidence a kontrola pohybu veškerého majetku v důchodovém fondu, kontrola, zda jsou důchodové jednotky připisovány a odepisovány v souladu se zákonem a statutem, zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem v důchodovém fondu, aj. Depozitářem smí být pouze soukromoprávní subjekt, kterým můţe být banka se sídlem na území České republiky nebo zahraniční banka s pobočkou v České republice, s povolenou činností depozitáře. Penzijní společnosti si u něj musí zřídit účty pro příjem plateb pojistného a musí zde mít veden veškerý majetek umístěný v důchodových fondech. Lze tedy říci, ţe penzijní společnost smí ukládat peněţní prostředky a provádět veškeré platby a převody peněz pouze prostřednictvím svého depozitáře. Depozitář jedná vţdy v zájmu účastníků důchodového spoření, a pokud usoudí, ţe udělený pokyn porušuje zákon, pak je povinen oznámit své podezření České národní bance. V případě pochybnosti, ţe penzijní společnost porušuje zákon o důchodovém spoření či zákon o doplňkovém penzijním spoření, pak je povinen projednat své podezření s penzijní společností, následně pak oznámit vše České národní bance. Důleţitá je téţ povinnost sdělit penzijní společnosti i České národní bance skutečnost, která by měla významný dopad na obhospodařované prostředky, či samotné zhoršení hospodářské situace důchodových fondů. Dalšími subjekty působícími ve II. pilíři jsou: Ţivotní pojišťovny Osoby oprávněné nabízet a zprostředkovávat důchodové spoření Centrální registr smluv Životní pojišťovny zde hrají roli pouze ve fázi výplatní, neboť jejich úkolem je zajistit výplatu dávek z ukončeného důchodového spoření. Vše by se mělo dít na základě smlouvy o pojištění důchodu uzavřené mezi pojišťovnou a účastníkem důchodového spoření. Osobou oprávněnou nabízet a zprostředkovávat důchodové spoření můţe být jen zákonem stanovená osoba, splňující zákonem předepsané kvalifikační předpoklady a pyšnící se sloţením odborné zkoušky. Mohou jí být např. obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé či vázaní zástupci penzijní společnosti. Jejich hlavními povinnostmi jsou 13

Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření

24

mimo jiné: jednání s odbornou péčí, vedení evidence údajů o uzavřených smlouvách, uchovávání záznamů o komunikaci s potenciálními účastníky. Pro fungování II. pilíře bylo třeba zřídit téţ institut, který povede všechny relevantní údaje týkající se účasti na důchodovém spoření. Je jím Centrální registr smluv, který je veden Specializovaným finančním úřadem a jeho správcem je Generální finanční ředitelství – nejvyšší orgán Finanční správy České republiky. Registr vede veškeré údaje týkající se vzniku a zániku jednotlivých účastníků a jimi uzavíraných smluv o důchodovém spoření s penzijními společnostmi a téţ veškeré údaje o pojistných smlouvách o pojištění důchodů. Je právě tím, který vydává rozhodnutí o registraci smlouvy o důchodovém spoření. Účast ve II. pilíři Stále platí, ţe se účastníkem důchodového spoření můţe stát jakákoliv fyzická osoba starší 18 let a vstoupit do II. pilíře můţe nejpozději v roce dovršení 35 let. Starší osoby měly moţnost rozhodnout se o účasti v důchodovém spoření do 30. 6. 2013. Přesto existuje stále moţnost vstupu osob starších 35 let, a to taková, ţe mohou vstoupit nejpozději do šesti měsíců ode dne, od kterého byly poprvé od 1. ledna 2013 poplatníkem pojistného na důchodové spoření. Jedná se hlavně o osoby na mateřské či rodičovské dovolené, vedené na úřadu práce či osoby ve výkonu trestu. Teoreticky se můţe do důchodového spoření připojit i osoba, která není v současné době účastníkem důchodového pojištění, např. student, osoba ţijící v zahraničí, osoba na mateřské či rodičovské dovolené atd. Prakticky na něj ale v současné době účast nebude mít ţádný dopad, neboť pro tuto osobu není způsob, jak by platila platby do II. pilíře. Před tím, neţ se stane účastníkem důchodového spoření, je třeba: zvolit penzijní společnost, se kterou účastník uzavře smlouvu důchodového spoření, vyplnit investiční dotazník, na základě kterého jsou zjišťovány: účastníkova úroveň znalostí a zkušeností v oblasti financí a investičních nástrojů, do kterých důchodové fondy investují, tolerance a preference ve vztahu k investičnímu riziku a cíle účastníka v rámci důchodového spoření; na základě těchto zjištění bude účastníkovi doporučena investiční strategie , zvolit si investiční strategii, která představuje způsob rozloţení peněţních prostředků v důchodových fondech; tu poté volí ve své smlouvě o důchodovém spoření.

25

Zákon přikazuje penzijním společnostem, které provozují důchodové spoření, ţe vytvořit a obhospodařovat čtyři důchodové fondy: důchodový fond státních dluhopisů, konzervativní důchodový fond, vyváţený důchodový fond a dynamický důchodový fond. Zákon téţ přesně stanoví, kam je moţné v jednotlivých fondech investovat a tomu také musela kaţdá penzijní společnost dostát. Způsob investování jednotlivých fondů má obsaţen ve svých Statutech jednotlivých důchodových fondů, kde jsou podrobně rozpracovány. V následující tabulce se podíváme na druhy majetkových hodnot a limity pro jejich zastoupení v majetku důchodových fondů České spořitelny – penzijní společnosti, a.s., tak jak je má uvedeny ve svých Statutech. Tabulka 6:Druhy majetkových hodnot a limity pro jejich zastoupení v majetku důchodových fondů České spořitelny - penzijní společnosti, a.s.

Důchodový fond

Třída aktiv

Podíl majetku

Typický zástupce

Důchodový fond státních dluhopisů

Peněžní trh

0 - 100 %

Peníze na účtech, termínovaná depozita, pokladniční poukázky

Dluhopisy

0 - 100 %

Dluhopisy, diskontní certifikáty

Konzervativní důchodový fond

Peněžní trh

0 - 100 %

Peníze na účtech, termínovaná depozita, pokladniční poukázky

Dluhopisy

0 - 100 %

Dluhopisy, diskontní certifikáty

Vyvážený důchodový fond

Dynamický důchodový fond

Peněžní trh

0 - 100 %

Dluhopisy

0 - 100 %

Akcie

0 - 40 %

Otevřená měnová expozice

0 - 25 %

Peněžní trh

0 - 100 %

Dluhopisy

0 - 100 %

Akcie

0 - 80 %

Otevřená měnová expozice

0 - 50 %

Peníze na účtech, termínovaná depozita, pokladniční poukázky, fondy peněžního trhu Dluhopisy, dluhopisové podílové fondy, diskontní certifikáty Akcie, akciové podílové fondy Investice denominované v cizí měně nezajištěné do českých korun Peníze na účtech, termínovaná depozita, pokladniční poukázky, fondy peněžního trhu Dluhopisy, dluhopisové podílové fondy, diskontní certifikáty Akcie, akciové podílové fondy Investice denominované v cizí měně nezajištěné do českých korun

Zdroj 8: Vlastní úprava autora, podle Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s.

26

Spořící fáze Jakmile dojde k registraci smlouvy o důchodovém spoření u Centrálního registru smluv, stává se fyzická osoba účastníkem důchodového spoření a je povinna, v případě účasti na důchodovém pojištění, zasílat platby na svůj individuální účet u penzijní společnosti a to aţ do svého odchodu do důchodu. Část ve výši 3 % vyměřovacího základu je vyváděna z platby důchodového pojištění I. pilíře a část ve výši 2 % vyměřovacího základu zasílá účastník navíc. Obrázek 3: Platby na I. a II. pilíř (% z vyměřovacího základu)


Za zaměstnance provádí tyto odvody jeho zaměstnavatel, OSVČ si platby zabezpečuje sama. Penzijní

společnost

spravuje

a

obhospodařuje

prostředky

účastníků,

rozloţené

do důchodových fondů dle zvolené investiční strategie, a za obhospodařování a zhodnocení má moţnost si účtovat poplatky dle zákonem stanovené maximální hranice. Jakmile se spoření přiblíţí k výplatní fázi, konkrétně 10 let před dosaţením důchodového věku, je penzijní společnost povinna zahájit tzv. „zákonný autopilot“. Jedná se o pravidla pro přesun prostředků účastníka do méně rizikových fondů, které má opět zákonem jasně stanovená pravidla (netýká se důchodového fondu státních dluhopisů). V průběhu prvních pěti let jsou prostředky jiţ zcela odpoutány od dynamické sloţky a postupně přelévány do konzervativního fondu, kde jiţ po dalších pět let zůstávají, coţ je patrné na následujícím obrázku.

27

Obrázek 4: Zákonný autopilot - systém přelévání prostředků účastníka mezi důchodovými fondy


Výplatní fáze Aby mohl účastník poţádat o výplatu prostředků z důchodového spoření, musí naplnit zákonem stanovené podmínky: dosaţení svého důchodového věku (dle Přílohy č. 5) a musí mu být přiznán starobní důchod z I. pilíře. V tomto okamţiku se rozhoduje, kterou ze tří moţností výplaty zvolí. Moţnosti, jejich výplatu by měla provádět účastníkem zvolená komerční pojišťovna, jsou: doživotní starobní důchod – zde probíhá výplata aţ do doby úmrtí účastníka, doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let ve stejné výši – výplata důchodu pokračuje ještě 3 roky po úmrtí účastníka a to osobě, kterou si sám účastník určí přímo v ţádosti o výplatu důchodu, starobní důchod na 20 let – výplata je stanovena přesně na dobu 20 let. Toto je jediná varianta, kdy se v případě smrti účastníka stává nevyplacený zůstatek předmětem dědictví. Na následujícím obrázku můţeme vidět rozdíl, jak bude vypadat výplata důchodu pro člověka, který je stále součástí pouze státního důchodového pojištění, a pro člověka, který se rozhodl být účastníkem i důchodového spoření.

28

Obrázek 5: Porovnání zdrojů výplaty důchodu z I. a II. pilíře


Ministerstvo práce a sociálních věcí vytvořilo, na základě demografických prognóz Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, důchodovou kalkulačku, kde si kaţdý občan mohl, a stále i můţe vypočítat tzv. výhodnost vstupu do II. pilíře právě pro něj osobně. Zde je pro ilustrace prognóza, jak by mohly vypadat příjmy třicetiletého mladého muţe v jeho důchodu. Obrázek 6: Kalkulačka k důchodové reformě

Zdroj 12: ČSSZ

29

Tato kalkulačka pracuje se zjednodušujícími předpoklady a budoucí důchod mladého muţe počítá tak, aby výsledný důchod i výchozí situace odpovídal cenám a mzdám roku 2010. Za těchto podmínek bude mít mladý muţ díky účasti v důchodovém spoření své měsíční příjmy v důchodu vyšší o 2 448,- Kč. Tyto prostředky, respektive svůj budoucí důchod bude mít po celou dobu na svém osobním účtu důchodového spoření a zůstatek tohoto účtu se v případě jeho smrti stává dědictvím, kdeţto jistota stejného výpočtu státního důchodu ještě za 41 let jeho spoření je velice málo pravděpodobná. Smrt účastníka důchodového spoření V důchodovém spoření rozlišujeme dvě situace pro vypořádání zůstatku účtu důchodového spoření v případě smrti účastníka, a to fázi spoření a výplatní fázi, jak je uvedeno v následujícím obrázku. Obrázek 7: Důchodové spoření v případě smrti účastníka


Ve spořící fázi se prostředky stávají vţdy předmětem dědictví a záleţí na pozici dědice, jakým způsobem mu budou peníze vyplaceny. Ve výplatní fázi existuje pouze jedna moţnost, jak by se prostředky staly předmětem dědictví. Vše záleţí pouze a jenom na volbě účastníka, který typ dávky by volil pro výplatu důchodu z II. pilíře. Současná situace II. pilíře Vzhledem k velmi malé podpoře vlády, moţná bychom mohli říci i vzhledem k negativní reklamě II. pilíři z důvodu názorového boje politických stran, nebylo příliš mnoho těch, kteří

30

se rozhodli vyuţít důchodového spoření. K 31. 12. 2014 bylo 83 213 aktivních účastníků důchodového spoření s jejich naspořenými prostředky ve výši 1.703 mil. Kč. V současné době jiţ nemůţeme očekávat, ţe se počet účastníků bude razantně zvyšovat, neboť budoucnost II. pilíře v České republice není příliš růţová. Vláda ČR schválila dne 12. listopadu 2014 návrh Odborné komise pro důchodovou reformu a rozhodla o ukončení druhého pilíře. V současné době Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věci připravují příslušné návrhy zákonů, kde by měl být jakýsi prováděcí pokyn pro rušení II. pilíře. Politické strany vyvíjejí tlaky na co nejrychlejší tvorbu a přijetí tohoto zákona, neboť důleţitou součástí by měl být také zákaz sjednávat nové smlouvy důchodového spoření. Tato budoucí „stopka“ je namířena vůči účastníkům, kteří by do systému na poslední chvíli chtěli vstupovat s vidinou zisku 3 procentních bodů ze sociálního pojištění. Proto vznikají tlaky na co nejrychlejší schválení tohoto zákona. Součástí návrhu jsou tato důleţitá fakta: Platby příspěvků budou zastaveny v lednu 2016. Naposledy bude tedy účastník důchodového spoření spořit z prosincové mzdy roku 2015 (ţivnostníci z daňového přiznání za rok 2015). Do konce března 2016 budou penzijní společnosti povinny klienty informovat, jakým způsobem bude pilíř zlikvidován a jaké moţnosti se klientům otevírají (a vyzvat je ke sdělení rozhodnutí. Účastníci druhého pilíře dostanou zpět jak svá 2 %, tak i 3 % vyvedená z důchodového pojištění, a budou si moci celou sumu převést do III. pilíře, nebo inkasovat v hotovosti (či na účet). Platí však, ţe za kaţdý rok účasti v druhém pilíři bude jejich procentní výměra starobního důchodu mírně sníţena, a to podle stávajících pravidel, tzn. ţe procento za rok pojištění při účasti ve II. pilíři bude 1,2 %, nikoli obvyklých 1,5 %. Kdo nebude smířen se sníţenou sazbou procenta za rok pojištění, dostane moţnost si individuálně přes ČSSZ nechat vyčíslit prostředky vyvedené ze sociálního pojištění a doplatit je, čímţ si zajistí starobní důchod ve výši, jako by nikdy účastníkem druhého pilíře nebyl. V červenci 2016 budou společnostem odňaty licence na provozování důchodových fondů a započne likvidace fondů. Do konce září 2016 účastníci penzijním společnostem musí sdělit, jakou variantu výplaty si vybrali. Úderem posledního čtvrtletí 2016 začnou

31

penzijní společnosti klientům vyplácet jejich důchodová spoření a na konci roku 2016 budou fondy zrušeny. Dost moţná se stát nevyhne ţalobám ze strany některých zklamaných účastníků a především penzijních společností, které by mohly poţadovat kompenzace nákladů vynaloţených na zavedení (jejich analýza viz kapitola 3. 2. Proces důchodové reformy v České spořitelně – penzijní společnosti, a.s.) a poté rušení II. pilíře. Odborná důchodová komise pod vedením sociologa a ekonoma Martina Potůčka má ale na programu další úkol – připravit novou reformu penzí v České republice, která by stabilizovala český důchodový systém. Některé návrhy jiţ vládě komise předloţila, na jiných ještě stále pracuje. Pojďme se tedy podívat, jak by mohly případné změny důchodového systému vypadat: Společné sociální pojištění manželů – jeho cílem je srovnat rozdíl mezi penzemi manţelů hlavně pro případy, kdy jeden stále pracuje a druhý věnuje část svého pracovního ţivota rodině a výchově dětí. Velký negativní dopad má tento současný rozdíl pro partnera, který zůstal s dětmi v domácnosti, a v důchodovém věku jiţ partneři neţijí spolu, tudíţ ani nevyuţívají společně obou důchodů. Spravedlivým řešením by měl být jeden sdílený vyměřovací základ pro oba partnery a pozdější starobní důchod se pro oba partnery, za dobu společného souţití, rozpůlí. Nové hranice důchodového věku – základní myšlenkou nové hranice důchodového věku je, ţe kaţdý člověk by měl v důchodu strávit přibliţně čtvrtinu ţivota. Komise doporučuje, ţe kaţdých 5 let by byla pravidelně vydávána Zpráva o očekávaném populačním vývoji ČR v širších souvislostech vývoje důchodového systému pro ročníky narození 1966-1995, podle níţ by byla automaticky zvyšována hranice důchodového věku. Pro ty, kteří se narodili před rokem 1966, bude hranice důchodového věku zachována. Systém prodluţování věku odchodu do důchodu je řešen hlavně i v souvislosti s prodluţováním věku doţití obyvatel České republiky. Komise uvaţuje o „zastropování“ horní hranice odchodu do důchodu. V úvahách je v současné době věk 65 let. Minimálně deset let před odchodem do důchodu by se pak tento důchodový věk jiţ nesměl měnit, aby kaţdý věděl, kdy skutečně bude jeho důchodový věk. Valorizace – malé změny se pravděpodobně chystají i v oblasti valorizací, kdy byl důchodové komisi předloţen návrh Rady seniorů České republiky, aby se základní

32

výměra důchodů navyšovala plošně o index růstu spotřebitelských cen (CPI) a procentní výměra byla kladně upravena procentuálně o nárůst 1/3 reálných mezd. Nižší důchodové pojištění pro rodiny s dětmi – za kaţdé vyţivované dítě by se rodině ulevilo sníţením pojistného, bezdětným párům by se naopak pojištění nepatrně zvýšilo. V praxi by to dle komise mohlo vypadat následovně: bezdětným rodičům by bylo strháváno pojistné ve výši 8,5 %, s jedním dítětem by zůstalo na 6,5 %, se dvěma dětmi 4,5 %, se třemi dětmi 2,5 % a čtyřmi a více dětmi dokonce 0,5 %. Tento návrh ještě není úplně propracován, neboť na jedné straně je zde pozitivní motivace pro rodiny vychovávat více dětí, ale na druhé straně to potom znamená niţší příjmy do důchodového rozpočtu a důchody se vyplácet musí. Takţe zbývá propracovat, kde se na ně ušetří. Navýšení důchodu za každé dítě – u motivace vyšší porodnosti stále ještě zůstaneme. Návrh počítá s tím, ţe by se do vzorce pro výpočet důchodu zakalkuloval počet dětí, tzv. zásluhová část starobní penze. Ve spojení s předchozím návrhem niţšího pojištění to znamená, ţe by rodiče s dětmi byly zvýhodňováni dvakrát. Atraktivnější III. pilíř – změnami ve III. pilíři, které vstoupily v platnost v roce 2013, se zdá, ţe III. pilíř stagnuje a jiţ není tak moc pro občany atraktivní. V souvislosti s tímto se komise při přípravě reformy zaměřuje také na úpravy III. pilíře vedoucí k jeho větší oblibě: o Snížení vstupního věku – doplňkového penzijního spoření by se mohli účastnit lidé jiţ od narození, čímţ by jistě vzrostl počet účastníků. Produkt doplňkového penzijního spoření by si tímto odstranil diskriminaci oproti např. stavebnímu spoření. o Výsluhová penze – zavedením doplňkového penzijního spoření došlo ke zrušení tzv. výsluhové penze, tj. výběru aţ poloviny naspořených prostředků po patnácti letech spoření. Je to jedním z prvků, které, podle občanů, způsobily, ţe se III. pilíř stal méně atraktivním. Proto se komise zamyslela nad moţností výsluhovou penzi do III. pilíře s menšími úpravami navrátit. Člověk by měl moţnost jednou za dobu spoření vybrat aţ polovinu prostředků. Dle výše výběru by docházelo ke krácení státních příspěvků. V případě, ţe by ale účastník prostředky na účet v průběhu spoření vrátil, státní příspěvky by mu byly opět připočteny. o Státní příspěvek i pro nižší částky – v současné době je vyplácen státní příspěvek na částky ve výši 300,- Kč a výše. Vzhledem k tomu, ţe mladí lidé, 33

zejména studenti, nemají mnoho volných peněţních prostředků a přesto je třeba je k důchodovému penzijnímu spoření přitáhnout, měli by výjimku, ţe by státní příspěvek pobírali jiţ od měsíční úloţky 100,- Kč. o Vyšší daňové zvýhodnění – v současné době je moţné daňově odepisovat příspěvky účastníka aţ do výše 12 000,- Kč za rok a v případě příspěvku zaměstnavatele, který přispívá svému zaměstnanci, 30 000,- Kč za rok. Návrh zní, aby se tyto limity spojily a navýšily na 50 000,- Kč ročně. V praxi by to znamenalo, ţe by zaměstnavatel mohl přispět svému zaměstnanci aţ 50 000,Kč ročně tak, aby byl příspěvek daňově zvýhodněn a v případě, ţe účastník spoří bez příspěvků zaměstnavatele, tak ve stejné výši limitu – 50 000,- Kč – si můţe od daňového základu odečíst sám účastník.

Podmínkou by

samozřejmě bylo, stejně jako dnes, aby si sám účastník tuto částku za rok naspořil. o Úprava daňového zvýhodnění – tato úprava navazuje na předchozí návrh, který by upravoval způsob výpočtu daňového zvýhodnění účastníka. Dnes má moţnost účastník zvýhodnit příspěvky nad 12 000,- Kč za rok, v budoucnu by se jednalo o součet všech příspěvků sníţených o příspěvky účastníka, na které se vztahovala státní podpora, tj. i v případě, ţe by účastník nepobíral státní podporu na celou tisícikorunu, spořil by méně a na konci roku by uplatňoval daňovou optimalizaci. o III. pilíř povinný – podle některých členů komise by účast ve III. pilíři mohla být v budoucnu povinná. Povinnost mít doplňkové penzijní spoření by mohla být povinná například pro všechny osoby, které nově vstupují na trh práce. Dále by mohl být povinný příspěvek zaměstnavatelů těm zaměstnancům, kteří působí v extrémně namáhavé a rizikové profesi. Vzhledem k tomu, ţe povinnou účast pro obyvatele, či jejich určitou skupinu, se nepodařilo prosadit ani do nově zřizovaného II. pilíře, nedá se očekávat, ţe by tento návrh měl dlouhého trvání. Rovný důchod – zavedení rovného důchodu by pro Českou republiku znamenalo razantní změnu celého důchodového systému. Znamenalo by to, ţe by byla kaţdému důchodci posílána z důchodového účtu stejná částka, např. 7 600,- Kč, a dále by kaţdý důchodce získával druhou sloţku důchodu, která by byla počítána dle reálných odvodů pojistného. Tato sloţka by byla hrazena z dosavadního důchodového pojištění, kdeţto pro výplatu sloţky rovného důchodu by se čerpalo v oblasti daní. 34

Všechny výše uvedené moţnosti změn jsou zatím stále ještě ve fázi návrhů a bude velmi zajímavé, jak si s jejich vypracováním důchodová komise poradí a jak se poté návrhy budou zamlouvat vládě a hlavně parlamentu. S jistotou víme zatím jen to, ţe II. pilíř spěje k zániku a na ty ostatní změny, které jsou se zrušením II. pilíře úzce spjaty, si budeme muset ještě počkat.

35

1.5.Doplňkové penzijní spoření – III. pilíř V České republice funguje III. pilíř důchodového systému jiţ od roku 1994 ve formě penzijního připojištění se státním příspěvkem. Toto spoření je všeobecně známo hlavně pro svou výhodnost státních podpor. Zakládání tohoto typu spoření bylo ukončeno k listopadu 2012, kdy bylo naposledy moţné sjednat penzijní připojištění, které i nadále funguje a je vedeno podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Penzijní připojištění bylo nahrazeno Důchodovým penzijním spořením, které si mohou noví účastníci III. pilíře zřizovat od 1. 1. 2013. Kaţdá penzijní společnost je povinna zřídit Konzervativní fond, jakékoliv další fondy má moţnost zřídit s povolením České národní banky. Současný systém III. pilíře důchodového systému v České republice tedy vypadá následovně: Obrázek 8: III. pilíř důchodového systému v ČR.


Novodobý III. pilíř můţeme charakterizovat jako: Fondové financování – prostředky účastníka jsou zhodnocovány prostřednictvím penzijní společnosti jako investice na kapitálových trzích na principu kolektivního investování. Po celou dobu jsou majetkem účastníka, který si je na konci spoření nechá vyplácet v podobě dávek. Za správu a zhodnocování platí účastník penzijní společnosti úplatu dle platného Sazebníku. Individuální účet – prostředky účastníků jsou neustále jeho majetkem a vše, co si účastník naspoří, bude pouţito na financování jeho dávek v důchodu. Prostředky nebudou, jako v I. pilíři, pouţity na financování důchodů jiných.

36

Výrazný prvek ekvivalence – vyplácené dávky odpovídají příspěvkům účastníka14. Příspěvkově definovaný systém – v tomto systému je stanoven příspěvek, který bude účastník doplňkového penzijního spoření platit. Dávky, které bude účastník po ukončení spoření pobírat, pak vyplývají právě z těchto placených příspěvků. Dobrovolný systém – účastník, který splňuje podmínky účasti ve III. pilíři se můţe naprosto svobodně rozhodnout, zda bude vyuţívat sluţeb penzijních společností. Nikdo ho nenutí, aby si zřídil účet doplňkového penzijního spoření, stejně tak se můţe rozhodnout i co se týče ukončení spoření, které můţe provést taktéţ v kterékoliv fázi spoření. V některých případech, kdy nesplní podmínky pro přiznání státních podpor či vyuţívání daňových zvýhodnění, má dřívější ukončení negativní dopad. Účastníci jsou i nadále pro účast ve III. pilíři, tj. uzavření doplňkového penzijního spoření, státem motivováni, a to nejen ze strany státních podpor, ale také ze strany daňových výhod. Jedná se o postupné a dlouhodobé ukládání příspěvků účastníka, příspěvků placených za účastníka

jeho

zaměstnavatelem

a

státních

příspěvků

do

účastnických

fondů

obhospodařovaných penzijní společností a vyplácení dávek z doplňkového penzijního spoření, jehoţ účelem je zabezpečit doplňkový příjem účastníka ve stáří nebo invaliditě. Příjem účastníka doplňkového penzijního spoření tedy můţe tvořit: příspěvky účastníka, popř. třetí osoby, včetně jejich zhodnocení, příspěvky zaměstnavatele, včetně jejich zhodnocení, státní příspěvky, včetně jejich zhodnocení a daňový odpočet. Práva a povinností účastníka doplňkového penzijního spoření se řídí: zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, dalšími obecně závaznými právními předpisy, smlouvou o doplňkovém penzijním spoření, statuty účastnických fondů, obchodními podmínkami o doplňkovém penzijním spoření, sazebníkem poplatků příslušné penzijní společnosti a sdělením klíčových informací.

14

RYTÍŘOVÁ, Lucie. Důchodový systém v České republice. Vyd. 1. Olomouc: ANAG, 2013. 115 s. ISBN 978-807263-821-5. s. 84

37

Stejně tak, jak tomu bylo u důchodového spoření, musela i zde, u doplňkového penzijního spoření, kaţdá penzijní společnost, která se rozhodla i nadále působit ve III. pilíři, získat licenci od České národní banky. Penzijních společností působících ve III. pilíři je v současné době 8, viz Příloha č. 9. Přesun z transformovaných do účastnických fondů Je zcela nemoţné, aby byl člověk účasten, jak penzijního připojištění, tak doplňkového penzijního spoření. Je to moţné pouze v případě, pokud jiţ byla účastníkovi penzijního připojištění zahájena výplata dávky a jiţ na toto spoření neplatí příspěvky. Pak můţe kdykoliv v průběhu výplaty uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Přesto je moţné, pokud jsou účastníkovi penzijního připojištění sympatičtější podmínky doplňkového penzijního spoření, aby své dosavadní spoření přetransformoval na nové doplňkové penzijní spoření. Původní podmínky penzijního spoření tak pozbývají své platnosti. Stejně tak je moţné vlastnit pouze jeden účet doplňkového penzijního spoření. Benefity doplňkového penzijního spoření Státní příspěvek Účastníkem doplňkového penzijního spoření můţe být jakákoliv fyzická osoba starší 18 let, která je povinna přispívat na svou smlouvu měsíčním vkladem alespoň ve výši 100,- Kč. Na tuto částku však není moţné vyuţít benefitu, kterým je státní příspěvek. Ten je moţné vyuţít při příspěvku od 300,- Kč měsíčně a má na ně nárok účastník, který má trvalý pobyt v České republice, nebo má bydliště na území členského státu Evropské unie a: účastní se důchodového pojištění podle tuzemských právních předpisů, je poţivatelem důchodu z tohoto důchodového pojištění, nebo se účastní veřejného zdravotního pojištění v České republice. Státní příspěvky byly k 1. 1. 2013 upraveny a sjednoceny na všech smlouvách, a to jak penzijního připojištění, tak doplňkového penzijního spoření. Důvodem jeho navýšení byla větší motivovanost účastníků k vyšší měsíční úloţce, neboť obecně si lidé do penzijního připojištění spořili a stále spoří nízké úloţky, coţ by způsobilo, ţe ve svém důchodovém věku by jim naspořená suma ve III. pilíři příliš nepomohla, neboť by byla spíše symbolická. Výše

38

státního příspěvku je tedy přímo úměrná k výši příspěvku účastníka s jeho maximální hranicí 230,- Kč. V následující tabulce je porovnání podpory státu v roce 2012 a 2013. Do roku 2012 byli lidé státní podporou motivováni pro spoření maximálně 500,- Kč měsíčně. Od roku 2013, pokud chtějí stejný příspěvek, musejí 100,- Kč přidat, a pokud chtějí maximální státní příspěvek, musejí svou pětistovku zdvojnásobit. Státní příspěvek je pak větší o dalších 80,Kč měsíčně. Tabulka 7: Státní příspěvek platný od 1. 1. 2013

1000 Kč Příspěvek 100 Kč 200 Kč 300 Kč 400 Kč 500 Kč 600 Kč 700 Kč 800 Kč 900 Kč a více účastníka Výše státního příspěvku do 50 Kč 90 Kč 120 Kč 140 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 31. 12. 2012 Výše státního x x 90 Kč 110 Kč 130 Kč 150 Kč 170 Kč 190 Kč 210 Kč 230 Kč příspěvku od 1. 1. 2013 Zdroj 15: Vlastní tvorba autora

Daňové zvýhodnění V oblasti daňového zvýhodnění můţeme nalézt dvě strany pohledu, a to: Daňové zvýhodnění pro samotné účastníky – kaţdý účastník si má moţnost sníţit daňové zatíţení a to tak, ţe si od základu daně odečte platbu příspěvku na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření (částka musí být sjednána ve smlouvě15), která je vyšší neţ 12 000,- Kč za rok (do této hodnoty jsou příspěvky účastníka zvýhodňovány a navyšovány ve formě státního příspěvku), v maximální roční výši 12 000,- Kč. V případě, ţe se účastník rozhodne zrušit svou smlouvu odbytným, pak mu nárok na uvedené odpočty zaniká a účastník je povinen jiţ uplatněné odpočty zdanit jako svůj ostatní příjem. Daňové zvýhodnění pro zaměstnavatele – zaměstnavatelé, kteří se rozhodli svým zaměstnancům posílat příspěvek na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo na ţivotní pojištění ho mají moţnost odečíst ze základu daně z příjmu aţ do výše 30 000,- Kč ročně. Zároveň je tento příspěvek osvobozen od platby sociálního a zdravotního pojištění jak zaměstnavatele, tak i zaměstnance.

15

Smlouva o penzijním připojištění mezi poplatníkem a penzijním fondem a smlouva o doplňkovém penzijním spoření mezi poplatníkem a penzijní společností.

39

Dávky z doplňkového penzijního spoření Jak jiţ bylo řečeno, kaţdý účastník má moţnost svou smlouvu kdykoliv ukončit, buďto předčasně, nebo řádně. Má moţnost vyuţít formu ukončení: Odbytné – v případě, ţe účastník spořil na doplňkovém penzijním spoření alespoň 24 měsíců, poté v případě, ţe podá výpověď smlouvy, má po uplynutí výpovědní doby nárok na tzv. odbytné. Výše odbytného představuje hodnotu prostředků účastníka po odečtení státních příspěvků. Jednorázové vyrovnání – na výplatu jednorázového vyrovnání má účastník nárok v případě, ţe spořil alespoň 60 měsíců a zároveň dosáhl věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod 16 stanoveného zákonem 17 (viz Příloha č. 5). Výše jednorázového vyrovnání představuje hodnotu prostředků účastníka včetně státních příspěvků. Starobní penze na určenou dobu – o tento typ výplaty má moţnost zaţádat účastník, který spořil alespoň 60 měsíců a dosáhl alespoň věku o 5 let niţšího, neţ je věk potřebný pro vnik nároku na starobní důchod18 stanovený zákonem19 (viz Příloha č. 5). Účastník si můţe volit mezi splátkami v určité výši, nebo určený počet splátek. V obou případech nesmí být doba výplaty dávek kratší neţ 3 roky. Invalidní penze na určenou dobu – v případě invalidity třetího stupně a spoření alespoň 36 měsíců. Opět si účastník má moţnost volit mezi dávkami v určité výši, nebo určeným počtem splátek, s celkovou výplatou dávek ne kratších neţ 3 roky. Úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi – jedná se o doţivotní výplatu dávky v neklesající výši. Penzijní společnost uhradí jednorázové pojistné komerční pojišťovně, kterou si volí účastník, a ta mu bude, na základě uzavřené smlouvy, provádět výplatu doţivotní dávky. Úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu – v tomto případě opět penzijní společnost uhradí jednorázové pojistné účastníkem zvolené komerční pojišťovně, která mu začne vyplácet předem smluvně sjednanou měsíční dávku s minimální dobou výplaty 3 roky.

16

Věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod u žen se pro potřeby doplňkového penzijního spoření stanovuje jako u mužů stejného data narození. 17 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 18 Věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod u žen se pro potřeby doplňkového penzijního spoření stanovuje jako u mužů stejného data narození. 19 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

40

Výplata po zemřelém účastníkovi V případě doplňkového penzijního spoření se výplata po zemřelém účastníkovi velmi zjednodušila. V případě smrti účastníka spoření je hodnota prostředků doplňkového penzijního spoření vyplacena určené osobě, popř. osobám, které si účastník za svého ţivota určil ve své smlouvě, v opačném případě jsou prostředky předmětem dědictví. Výše vyplácené částky, zda bude i včetně státních příspěvků, bude záviset na formě výplaty, kdy jsou dvě moţnosti: odbytné – pokud účastník zemřel a nevznikl mu nárok na dávku doplňkového penzijního spoření, jednorázové vyrovnání – pokud účastník zemřel a vznikl mu nárok na dávku doplňkového penzijního spoření, nebo jiţ starobní či invalidní penzi na určenou dobu. Předdůchod Specifickou formou dávky starobní penze na určenou dobu, případně penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší, je předdůchod. Výše uvedené dávky splňují podmínky předdůchodu v případě, ţe: vyplácená penze nebude niţší neţ 30 % průměrné mzdy (pro rok 2015 je pro tyto účely stanovena průměrná mzda ve výši 25 179,- Kč, 30% tedy činí 7 554,- Kč), výplata dávek neskončí dříve, neţ účastník dosáhne věku o 3 roky niţšího, neţ je řádný věk odchodu do starobního důchodu v prvním pilíři20 (viz Příloha č. 5), doba pobírání předdůchodu nesmí být kratší neţ 2 roky, výplata dávek musí být pravidelně měsíčně v neklesající výši a nesmí být pozastavena. Předdůchod má pomoci především těm osobám, jejichţ věk se blíţí k důchodovému věku a přijdou o práci. Pak je předdůchod, v případě, ţe si za aktivního pracovního ţivota naspořili na doplňkovém penzijním spoření dostatek financí, pro ně řešení pro toto období, neţ jim bude přiznán důchod z I. pilíře, namísto toho, aby museli vyuţívat předčasného státního důchodu, který by jim podstatně sníţil dávky starobního důchodu. Díky vlastním naspořeným prostředkům za ně bude zdravotní pojištění platit stát a tato doba bude pro účely výpočtu starobního důchodu povaţována za vyloučenou dobu, tj. nebude ovlivňovat výpočtový základ procentní výměry důchodu, pouze bude sníţena doba pojištění. 20

Věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod u žen se pro potřeby doplňkového penzijního spoření stanovuje jako u mužů stejného data narození.

41

2. Kvantitativní analýza důchodového systému Český důchodový systém se zdá být z krátkodobého současného pohledu vcelku stabilním fungujícím systémem. Podíváme-li se ale pod pokličku a trochu více rozšíříme svůj pohled i do dalekého budoucna, zjistíme, ţe velmi odůvodněně česká vláda začala pracovat jiţ v roce 2010 na důchodové reformě.

2.1. Příjmy a výdaje státního rozpočtu České republiky Sociální pojištění je v České republice financováno prostřednictvím státního rozpočtu, kdy příjmem rozpočtového účtu sociálního pojištění je pojistné hrazené zaměstnanci, jejich zaměstnavateli a OSVČ. Výdaji pak jsou dávky vyplácené na důchody, dávky nemocenského pojištění a dávky v nezaměstnanosti. Příjmy státního rozpočtu Pojistné na sociální zabezpečení, jehoţ převáţným většinovým příjmem je důchodové pojištění, zaujímá ve státním rozpočtu největší podíl. V roce 2013 to bylo 34,1 % celkových příjmů. Na druhém místě jsou příjmy z DPH s podílem 20,1 % a na třetím místě nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery s 15,5 %. Graf 1: Struktura celkových příjmů státního rozpočtu ČR

Zdroj 16: vlastní úprava autora, podle MFČR, Státní závěrečné účty

42

Platby sociálního pojištění, tedy příjmy státního rozpočtu v grafu označené jako pojistné na sociálním zabezpečení, jsou povinny platit všechny ekonomicky aktivní osoby, které splní zákonem stanovené podmínky. Zjednodušeně řečeno, kaţdý, kdo vydělává a má ze své výdělečné činnosti příjmy, je povinen odvádět ze svých příjmů právě sociální pojištění. Klíčovým příjmem pro důchodový systém je, jak jiţ jsem zmínila, platba důchodového pojištění, jeţ je většinovou částí sociálního pojištění, ze kterého jsou peníze směřovány do tří zdrojů – důchodového pojištění, nemocenského pojištění a část se stává příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti přesně tak, jak je upřesněno v tabulce č. 1 a č. 2. (viz kapitola 1. 3. Důchodové pojištění – I. pilíř). Z platby sociálního pojištění zaměstnance putuje do důchodového pojištění celá jeho platba 6,5 % z vyměřovacího základu (při účasti ve II. pilíři 3,5 %), zaměstnavatel z celkové platby sociálního pojištění zaměstnance ve výši 25 % směruje na jeho důchodové pojištění 21,5 % z jeho vyměřovacího základu. Dále OSVČ, kteří se rozhodli nepřispívat do nemocenského pojištění, vyvádí do důchodového pojištění z celkové platby sociálního pojištění 29,2 % celých 28 % z vyměřovacího základu (při účasti ve II. pilíři z platby sociálního pojištění 26,2 % je směrováno 25 % na důchodové pojištění) a OSVČ, kteří se rozhodli dobrovolně přispívat na nemocenské pojištění, hradí na důchodové pojištění opět 28 % z celkové platby sociálního pojištění 31,5 %, opět vše z vyměřovacího základu (při účasti ve II. pilíři 25 % na důchodové pojištění z celkové platby sociálního pojištění 28,5 %). Tabulka 8: Podíl platby důchodového pojištění na sociálním pojištění

Plátce Zaměstnanec + zaměstnavatel Zaměstnanec + zaměstnavatel při účasti ve II. pilíři OSVČ (bez platby nemocenského pojištění) OSVČ (bez platby nemocenského pojištění) při účasti ve II. pilíři OSVČ (s platbou nemocenského pojištění) OSVČ (s platbou nemocenského pojištění) při účasti ve II. pilíři

Platba sociálního pojištění

Platba důchodového pojištění

Podíl platby důchodového pojištění na platbě sociálního pojištění

31,5 %

28,0 %

88,9 %

28,5 %

25,0 %

87,7 %

29,2 %

28,0 %

95,9 %

26,2 %

25,0 %

95,4 %

31,5 %

28,0 %

88,9 %

28, 5%

25,0 %

87,7 %


43

Důchodové pojištění tvoří od 87,7 % do 95,9 % celkových příjmů sociálního pojištění, jak můţeme vidět z výše uvedené tabulky. Ke sníţení podílu dochází v případě: účasti ve II. pilíři, kdy jsou 3 % důchodového pojištění vyvedena na účet důchodového spoření, OSVČ, která se dobrovolně rozhodne neplatit nemocenské pojištění, které tvoří 2,3 % sociálního pojištění. Pojďme se podívat na vývoj skutečně vybraného a zaplaceného pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a skutečně vybraným pojistným na důchodové pojištění. V obou případech jde o platby povinné i dobrovolné. Z vývoje je patrné, ţe v posledních pěti letech má rostoucí trend výběru pojistného s klesajícími meziročními přírůstky. Graf 2:Vývoj pojistného sociálního pojištění a pojistného na důchodové pojištěn í - povinné i dobrovolné (v mld.)

Vývoj pojistného sociálního pojištění a pojistného na důchodové pojištění (v mld.) 386.421

400 350

386.421 348.479

334.598 320.028 304.934

300

356.504

310.310

317.881

367.263

371.799

372.517

328.005

332.101

332.598

2011

2012

2013

276.913

250 200 150 2006

2007

2008

2009

Pojistné sociálního pojištění

2010

Pojistné na důchodové pojištění

Zdroj 18. Vlastní tvorba autora, podle MFČR, Státní závěrečné účty

Za zvláštní úvahu stojí analýza vývoje dobrovolného pojistného na důchodové pojištění, viz graf níţe. Dobrovolné pojistné na důchodové pojištění bylo a stále je více a více atraktivní, neboť stále přibývá těch, kteří přesto, ţe jim to zákon neukládá jako povinnost, protoţe nemají ţádné příjmy, platí důchodové pojištění. Tyto platby jsou rovněţ příjmem účtu důchodového pojištění. Hlavními důvody platby dobrovolného pojištění jsou, aby měli dotyční plátci pro výpočet starobního důchodu dostatek „odpracovaných“ (zaplacených) let

44

a například i vyšší výpočtový základ. Jedná se např. o ţeny v domácnosti, OSVČ, kteří hradí vyšší příspěvek, neţ mají ze zákona povinný, atd. Dobrovolné platby na účet důchodového pojištění se tak v průměru za posledních osm let zvyšují o 10 mil. Kč ročně. Za rok 2013 bylo vybráno 138 mil. Kč. Je důleţité, aby si stále více lidí, kterým v tuto chvíli příspěvky na důchodové pojištění neplynou, uvědomovali současný i budoucí stav důchodového systému v České republice a aby si přispívali na důchod sami. Graf 3: Dobrovolné pojistné na důchodové pojištění (v mld.)

Dobrovolné pojistné na důchodové pojištění (v mld.) 0.150 0.100

0.073

0.102

0.109

2009

2010

0.124

0.130

2011

2012

0.138

0.081

0.055 0.050 0.000 2006

2007

2008

2013

Zdroj 19: Vlastní tvorba autora, podle MFČR, Státní závěrečné účty

V následující tabulce vidíme přehledný rozbor pojistného na důchodové pojištění v průběhu posledních osmi let. Kolik bylo zaplaceno na povinných platbách, kolik na dobrovolných a kolik celkem. Tabulka 9: Vývoj pojistného na důchodové pojištění v období 2006-2013 (v mld.)

povinné

Pojistné na důchodové pojištění (v mld.) dobrovolné celkem

Rok

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

suma

276,858 304,861 319,947 310,208 317,772 327,881 331,971 332,460

0,055 0,073 0,081 0,102 0,109 0,124 0,130 0,138

276,913 304,934 320,028 310,310 317,881 328,005 332,101 332,598


45

Index růstu v% 110,119 104,950 96,963 102,440 103,185 101,249 100,150

Růst oproti předchozímu roku 28,021 15,094 -9,718 7,571 10,124 4,096 0,497

V roce 2007 bylo inkasováno pojistné ve výši 304,934 mld. Kč. Proti roku 2006 vzrostl výběr pojistného o 28,021 mld. Kč, coţ představuje zvýšení o 10,1 %. V roce 2008 došlo ke sníţení růstu oproti předchozímu roku. V roce 2008 bylo na pojistném zaplaceno 320,028 mld. Kč, došlo tedy ke zvýšení oproti roku 2007 o 15,094 mld. Kč, coţ představuje 4,95 %. Rok 2009 byl jako jediný v posledních osmi letech, ve kterém došlo ke sníţení inkasované částky důchodového pojištění, neboť došlo k poklesu o 9,718 mld. Kč, tj. sníţení o 3,04 %. Inkasované pojistné bylo tedy ve výši 310,310 mld. Kč. V následujících letech jiţ vládl opět rostoucí trend a to v dalších dvou letech stále rostoucí a v roce 2012 a 2013 růst stále klesá. V roce 2010 přibylo na účet důchodového pojištění 102,440 mld. Kč. Oproti roku 2009 vzrostlo pojistné o 7,571 mld. Kč, tedy došlo ke zvýšení o 2,44 %. V roce 2011 pak došlo ještě vyššímu růstu v inkasování pojistného a to o 3,19 %. Oproti roku 2010 tedy vzrostlo o 10,124 mld. Kč a celkem bylo na pojistném vybráno 328,005 mld. Kč. V roce 2012 došlo ke sníţení nárůstu oproti předchozímu roku o více neţ polovinu. Celkový nárůst byl o 4,096 mld. Kč, coţ představuje zvýšení oproti roku 2011 o pouhé 1,25 %. V roce 2013 se téměř nedá hovořit o nárůstu, neboť celkové inkasované pojistné bylo ve výši 332,598 mld. Kč. Tzn. ţe nárůst byl menší neţ 1 mld. Kč, konkrétně byl ve výši 497 mil. Kč, coţ představuje jen 0,15 % oproti roku 2012. Výdaje státního rozpočtu Veškeré příjmy důchodového pojištění slouţí pouze a jen k výplatám důchodů, a to starobních, invalidních, vdovských a vdoveckých a sirotčích. Jiná moţnost pouţití těchto prostředků vedených na zvláštním účtu důchodového pojištění není moţná, neboť účet důchodového pojištění je tzv. účtem „průtokovým“, coţ znamená, ţe veškeré příjmy (platby důchodového pojištění) se zde neohřejí a okamţitě se z nich stávají výdaje, slouţící k vyplácení výše uvedených důchodů. Podíváme-li se na celkové výdaje státního rozpočtu České republiky, pak 47,4 % tvoří sociální mandatorní výdaje a zaujímají jednoznačně první místo. Je to analogie s oblastí příjmů státního rozpočtu, ve které pojistné na sociální pojištění má rovněţ vedoucí pozici. Srovnání podílů ukazuje na rozdíl 13,3 % v neprospěch pojistného. Na druhém místě jsou ostatní běţné výdaje s podílem 29,8 % a na třetím místě transfery územním rozpočtům ve výši 11,6 %.

46

Graf 4: Struktura celkových výdajů státního rozpočtu ČR

Zdroj 21: Vlastní úprava autora, podle MFČR, Státní závěrečné účty

Mandatorní výdaje jsou výdaje státního rozpočtu, které musí stát uhradit na základě platných zákonných předpisů nebo mezinárodních dohod a smluv. Můţeme je rozdělit do několika skupin: Mandatorní výdaje vyplývající ze zákona – jsou odvozeny z výše jednotlivé platby stanovené zákonem, nebo z uplatnění zákonných nároků a podmínek, za kterých je stát musí realizovat. Patří sem především sociální transfery, jako jsou důchody, dávky nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče a ostatní sociální dávky, dále platba státu do systému všeobecného zdravotního pojištění a státní příspěvek k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření. Ostatní mandatorní výdaje, vyplývající z právních norem – k jejich výplatě jsou stanoveny podmínky, za kterých je musí stát uhradit. Z právního předpisu však nelze přímo odvodit výši jednotlivé platby nebo výdaje. Jsou jimi např. výdaje na podporu hypotéčního úvěrování. Mandatorní výdaje vyplývající ze smluvních závazků – tyto výdaje jsou dány mezinárodními smlouvami a dohodami nebo mohou být spojeny s některými státními zárukami, vládními úvěry, rozhodnutími v arbitráţních sporech apod. Sociální mandatorní výdaje, tedy důchody, dávky nemocenského pojištění, podpory v nezaměstnanosti, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče a ostatní sociální 47

dávky, tvořily v roce 2013 47,4 % z celkových výdajů státního rozpočtu. Pro lepší představu si ukáţeme, jak vypadaly sociální dávky vyplacené v roce 2013, a to v následujícím grafu. Graf 5: Sociální dávky vyplacené v roce 2013 (v %)


Pojďme se podívat na trend vývoje mandatorních výdajů, jejichţ součástí jsou i výdaje na důchodové pojištění, které jsou oblastí našeho zájmu ve vztahu k důchodovému systému. Graf 6: Vývoj mandatorních výdajů a výdajů na důchodové pojištění v období 2006 - 2013 (v mld.)

Vývoj mandatorních výdajů celkových, sociálních a vývoj výdajů na důchodové pojištění (v mld.) 669.288 700.000 653.497 652.743 628.108 621.981 650.000 581.802 600.000 556.463 554.470 545.705 533.653 520.928 550.000 523.194 512.811 481.462 465.229 500.000 419.990 450.000 382.773 382.031 368.069 400.000 346.213 339.788 350.000 312.532 289.855 272.911 300.000 250.000 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Mandatorní výdaje celkem

Mandatorní sociální výdaje


48

Výdaje na důchodové pojištění

Trend vývoje je, obdobně jako u inkasa pojistného na důchodové pojištění, rostoucí s klesajícími meziročními přírůstky. Ovšem index růstu u výdajů je vţdy vyšší neţ u příjmů důchodového pojištění. Tabulka 10: Vývoj mandatorních výdajů a výdajů na důchodové pojištění v období 2006 - 2013 (v mld.)

celkem Rok

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

523,194 554,470 581,802 621,981 628,108 652,743 653,497 669,288

Mandatorní výdaje (v mld. Kč) sociální Výdaje na důchodové pojištění suma Index růstu Růst oproti (v %) předchozímu roku 419,990 465,229 481,462 512,811 520,928 533,653 545,705 556,463

272,911 289,855 312,532 339,788 346,213 368,069 382,031 382,773

106,209 107,824 108,721 101,891 106,313 103,793 100,194

16,944 22,677 27,256 6,425 21,856 13,962 0,742


V roce 2007 vzrostly výdaje na důchodové pojištění oproti roku 2006 o 16,944 mld. Kč, tj. o 6,21 % a dosáhly výše 289,855 mld. Kč. V porovnání s růstem příjmů na důchodové pojištění výdaje rostly méně o 11,077 mld. Kč. V roce 2008 uţ ale dochází k obratu, kdy výdaje na důchodové pojištění dosáhly částky 312,532 mld. Kč, tzn. ţe vzrostly o 22,677 mld. Kč, coţ představuje 7,82 %. V tomto roce byl jiţ růst výdajů vyšší neţ růst příjmů o 7,583 mld. Kč. Výdaje začínají mít převahu nad příjmy účtu důchodového pojištění a není tomu ani jinak v roce 2009, kdy výdaje stále rostou o rekordních 27,256 mld. Kč (tj. o 8,72 %) a dosahují výše 339,788 mld. Kč. Příjmy v roce 2009 dokonce dosahovaly poklesu oproti roku 2008 a to o 9,718 mld. Kč. Rok 2010 je v našem sledovaném období jediným rokem, kdy je nárůst výdajů niţší neţ nárůst příjmů. V tomto roce se výdaje důchodového pojištění vyšplhaly na 346,213 mld. Kč. Oproti roku 2009 došlo k jejich nárůstu o 6,425 mld. Kč (tj. o 1,89 %). Příjmy v tomto roce tedy rostly o 1,146 mld. Kč více neţ výdaje. Rok 2011 byl opět rekordmanem ve zvyšování jak příjmů, tak výdajů. Výdaje byly opět vyšší oproti roku 2010 o 21,856 mld. Kč, neboli o 6,31 % a dosáhly tak hladiny 368,069 mld. Kč. Příjmy v tomto roce vzrostly o 11,732 mld. méně. Rok 2012 opět přinesl poměrně velký rozdíl v růstu příjmů a výdajů důchodového pojištění. Výdaje opět zvítězily, tentokrát o 9,866 mld. Kč, v posunu oproti předchozímu roku. V roce 2012 se výdaje zvýšily

49

celkově o 13,962 mld. Kč, coţ představuje nárůst o 3,79 % a výdaje se tak dotáhly na výši 382,031 mld. Kč. V roce 2013, obdobně jako u příjmů důchodového pojištění, změna oproti roku 2012 nebyla tolik výrazná, přesto se opět více navýšily výdaje se svou hodnotou 382,773 mld. Kč, tzn. ţe oproti roku 2012 stouply pouze o 742 mil. Kč, tedy o 0,19 % a předehnaly tak příjmy v růstu o 245 mil. Kč. Saldo důchodového účtu Poté, co jsme se seznámili s příjmy a výdaji státního rozpočtu, potaţmo s příjmy a výdaji důchodového pojištění, můţeme se nyní podívat na jejich vyrovnanost, či spíše nevyrovnanost. Jak jiţ jsem zmínila, důchodový účet je účtem „průtokovým“, tzn., ţe veškeré příjmy jsou okamţitě zase vyplaceny v podobě výdajů. V následující tabulce se můţeme podívat na vývoj salda účtu důchodového pojištění v období 2006-2013. Tabulka 11: Saldo hospodaření systému důchodového pojištění v období 2006 - 2013

Rok

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Příjmy z pojistného na důchodové pojištění (v mld.) 276,913 304,934 320,028 310,310 317,881 328,005 332,101 332,598

Jiné příjmy na účet důchodového pojištění (v mld.)

Výdaje na dávky důchodového pojištění (v mld.)

-

272,911 289,855 312,532 339,788 346,213 368,069 382,031 382,773

28,779 25,837

Výdaje na správu (v mld.) 4,866 5,182 4,898 7,350 7,286 5,289 5,023 4,924

Výsledek hospodaření (v mld.) -0,864 9,897 2,598 -36,828 -35,618 -45,353 -26,174 -29,262


V roce 2006 dosáhlo hospodaření systému důchodového pojištění mírného schodku ve výši 864 mil. Kč. Následující dva roky se mohly pyšnit kladným saldem, a to v roce 2007 9,897 mld. Kč a v roce 2008 2,598 mld. Kč. Kdyby se takto kladně vyvíjel výsledek hospodaření i po další roky, byla by situace více neţ uspokojivá. Od roku 2009 však došlo k velkému zlomu, kdy jiţ hospodářský výsledek dosahuje záporného salda ve výši několik desítek miliard korun a stále se navyšuje. V roce 2009 a 2010 je hospodářský výsledek téměř totoţný.

50

V roce 2009 je o pouhou 1,2 mld. Kč vyšší. V roce 2011 došlo k opětovnému navýšení a to o dalších téměř 10 mld. Kč, kdy se schodek vyšplhal na 45,353 mld. Kč. Rostoucím trendem schodku hospodaření systému důchodového pojištění by to takto pokračovalo i v roce 2012 a 2013, kdy se rozdíl mezi příjmy a výdaji důchodového pojištění vyšplhal daleko výš. V roce 2012 na 54,96 mld. Kč a v roce 2013 na 55,10 mld. Kč. Tyto rozdíly byly kompenzovány jinými příjmy (2. sloupec) v rozsahu 28,8 mld. Kč a 25,8 mld. Kč. Dle zákona o rozpočtových pravidlech21 je součástí státních finančních aktiv zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu. Na tento účet se převádí ze státního rozpočtu za kaţdý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů penále a pokut připadajících na důchodové pojištění spolu s částkou ve výši 7,2 % výnosu daně z přidané hodnoty připadajícího na státní rozpočet vyšší neţ výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, částka ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. 22 První podporou rozpočtu je tady započtení částky výnosu z daně z přidané hodnoty připadající na státní závěrečný účet ve výši 7,2 %. Dalším posílením rozpočtu důchodového pojištění je pak v podobě kompenzace deficitu důchodového systému na základě usnesením vlády č. 693/2012 v souladu se zákonem o zrušení Fondu národního majetku.23 Navýšení příjmů důchodového pojištění v podobě výše uvedených posil pak vypadalo následovně: rok 2012 celkem 28,779 mld. Kč: o 14,379 mld. Kč jako výnos z daně z přidané hodnoty ve výši 7,2 % o 14,400 mld. Kč dle usnesení vlády č. 693/2012 Rok 2013 celkem 25,837 mld. Kč: o 15,837 mld. Kč jako výnos z daně z přidané hodnoty ve výši 7,2 % o 10,000 mld. Kč dle usnesení vlády č. 693/201224 21

Ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 218/2000, o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 22 Způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů je stanoven Vyhláškou č. 76/2005 Sb., o stanovení způsobu výpočtu rozdílu mezi příjmy pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 23 § 5 odst. 3 písm. c) bodem 5 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku

51

Znamená to tedy, ţe záporné saldo hospodaření systému důchodového pojištění bude pravděpodobně i nadále narůstat a vláda bude hledat nové a nové záplaty, kterými by mohla schodek alespoň do určité míry sníţit. Deficit důchodového pojištění v letech 2012 a 2013 byl hrazen částečně z výnosu z daně z přidané hodnoty. Aby byly vyšší příjmy daně z přidané hodnoty, zákonitě bude docházet i ke zvýšení sazby DPH, ke které došlo shodou okolností právě v roce 2012. Dalším zdrojem byly prostředky ze zrušeného Fondu národního majetku. Tyto prostředky jsou vedeny na mimorozpočtových státních účtech a rozhodování o těchto zdrojích má v rukou Ministerstvo financí České republiky, přesto není tento účet bezedný. Pravděpodobnou cestou, jak uhrazovat stále vyšší a vyšší schodky hospodaření systému důchodového pojištění bude navyšování v oblasti výběru daní, přednostně DPH, anebo navýšení příjmů důchodového pojištění, čímţ mám na mysli navýšení sazby důchodového pojištění.

24

Usnesením vlády č. 1003 ze dne 18. prosince 2013 bylo změněno usnesení vlády č. 693 ze dne 26. září 2012 tak, že původně schválený převod částky 13 mld. Kč do příjmů státního rozpočtu roku 2013 na kompenzaci deficitu důchodového systému v souladu s § 5 odst. 3 písm. c) bodem 5 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, byl nahrazen částkou 10 mld. Kč.

52

2.2. Faktory ovlivňující příjmy a výdaje systému důchodového pojištění Jak příjmy, tak výdaje účtu důchodového pojištění závisí na několika faktorech, na které se teď společně podíváme trochu blíţe.

2.2.1.

Faktory ovlivňující příjmy systému důchodového pojištění

Základními faktory, které ovlivňují příjmy účtu důchodového pojištění, jsou: 1) Výše sazby důchodového pojištění Z tabulky č. 2 na straně 12 podle mého názoru vyplývá, ţe výše sazeb je vysoká a pojistné důchodového pojištění je procentuálně téměř tak vysoké, jako je pojistné celého sociálního pojištění. Zvýšením těchto sazeb by bezpochyby došlo k navýšení příjmů důchodového pojištění, ale vzhledem k jiţ takto vysokým sazbám je takováto cesta v současné době politicky neprůchodná. Důkazem toho je fakt, ţe i důchodová komise, jejíţ hlavní činností je zhodnotit stav a vývojové trendy českého důchodového systému a připravit návrhy na pokračování důchodové reformy, ve svém programu ţádné zvyšování sazeb důchodového pojištění nepředpokládá, naopak počítá s tím, ţe nedojde ke změnám v současné legislativě, o kterou se opírá I. pilíř.25 2) Počet plátců důchodového pojištění Dalším důleţitým faktorem, který má velký vliv na příjmy důchodového pojištění, je počet osob, které do systému přispívají. To znamená, ţe čím více bude ekonomicky aktivních obyvatel, které jsou povinni platit ze svých příjmů sociální, respektive důchodové pojištění, tím vyšší budou příjmy účtu důchodového pojištění. Rozhodující vliv na počet plátců má věková struktura obyvatel a její vývoj, kolik je právě ekonomicky aktivních lidí a ideální by byla téţ zvyšující se porodnost a odchod do důchodu

25

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1992 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

53

v pozdějším věku. Realita je však opačná. Pojďme se podívat, jaký je současný stav a vývoj těchto faktorů. Věková struktura obyvatel a její vývoj Nejen Česká republika, ale i celá Evropa se potýká se závaţným problémem, kterým je demografický vývoj, který musely či musí řešit všechny vyspělé země. Na základě statistických údajů Českého statistického úřadu byly vypracovány studie o demografickém vývoji obyvatelstva České republiky. Na následujícím obrázku můţeme vidět, jak vypadá věková struktura obyvatel v roce 2013 a jak bude, dle demografického vývoje, vypadat v roce 2030. Graf 7: Věková struktura obyvatelstva v ČR v letech 2013 a 2030

Zdroj 26: ČSÚ

Z grafu je na první pohled zřejmé, ţe vlivem času bude v České republice docházet ke stárnutí populace. V roce 2030 zde bude daleko méně těch, kteří budou „vydělávat“ na podstatně objemnější skupinu důchodců.

54

Snižování porodnosti Jedním z faktorů, proč tomu tak je, je sniţování porodnosti. Podíváme-li se na porodnost v České republice tak, jak je tomu v následujícím grafu, uvidíme, ţe z dlouhodobého pohledu má porodnost našeho státu klesající trend. Porodnost v roce 1950 byla 188 341 ţivě narozených osob. Osoby, které se narodily v poválečném období kolem roku 1950, jsou dnes osobami, které vstupují do důchodového věku, tudíţ začínají pobírat starobní důchod. Dalším větším plusovým výkyvem v porodnosti bylo období 1974-1979, tzv. „Husákovi děti“. Tyto osoby se budou chystat do důchodu za cca 25 let, tzn., ţe kolem roku 2040 bude v České republice obrovský příliv důchodců a vzhledem ke stále se sniţující porodnosti bude stále méně ekonomicky aktivních lidí, kteří budou moci na důchody vydělávat. Graf 8: Vývoj porodnosti v ČR v letech 1950-2013

Počet živě narozených v letech 1950-2013 210,000 190,000 170,000 150,000 130,000 110,000 90,000 1950 1952 1954 1956 1958 1960 1962 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012

70,000

Zdroj 27: Vlastní tvorba autora, podle ČSÚ, Obyvatelstvo ČR

Důvodem sniţování porodnosti v České republice je: sníţení domácností s vyšším počtem dětí – z níţe uvedené tabulky je zřejmé, ţe dochází k dlouhodobému poklesu domácností se 4 a více dětmi; taktéţ u domácností se 3, 2 i 1 dítětem došlo k poklesu a to v období posledních 20 let uvedených v tabulce; oproti tomu u bezdětných domácností dochází k dlouhodobému mírnému nárůstu; v roce 2011 jiţ tvoří téměř 54 % všech domácností;

55

Tabulka 12: Vývoj počtu domácností s dětmi v ČR v období 1961 - 2011

Rok sčítání

Počet domácností celkem

v tom podle počtu dětí 0

1

2

3

4

5

6+

1961

2 655 008

1 381 626

630 233

445 188

138 904

39 043

12 834

7 180

1970

2 794 206

1 499 255

702 206

460 321

102 508

20 178

5 827

3 911

1980

2 881 863

1 474 106

607 094

638 053

137 897

24 713

-

-

1991

2 947 278

1 297 327

731 442

744 545

149 191

20 095

3 394

1 284

2001

2 910 013

1 475 838

695 654

618 905

99 507

15 271

3 346

1 492

2011

2 805 949

1 508 420

619 070

460 811

67 967

9 018

1 839

742

Zdroj 28: Vlastní úprava autora, podle ČSÚ, Obyvatelstvo

odsun porodnosti na pozdější věk – z dlouhodobého pohledu se věk matky při porodu prvního dítěte posunul z 23,8 let, které byly statisticky doloţeny v roce 1950, na 28,1 let dosaţených v roce 2013; Graf 9: Vývoj průměrného věku ženy při narození 1. dítěte v ČR v letech 1950-2013

Průměrný věk při narození 1.dítěte

1950 1952 1954 1956 1958 1960 1962 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012

29.0 28.0 27.0 26.0 25.0 24.0 23.0 22.0 21.0 20.0

Průměrný věk při narození 1. dítěte Zdroj 29: Vlastní tvorba autora, podle ČSÚ, Obyvatelstvo

s tím související přednost karierního růstu před zaloţením rodiny, neboli budování vyššího postu v zaměstnání; s tím související daleko vyšší počet vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří odsouvají budování rodiny na pozdější věk, po ukončení studia; zatímco v roce 1989 studovalo vysokou školu 113 417 osob, v roce 2013 uţ to bylo o 254 887 osob více, tzn. 368 304 studentů.

56

Graf 10: Vysoké školy v ČR v období 1989-2013

Studenti veřejných a soukromých vysokých škol v ČR

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

450,000 400,000 350,000 300,000 250,000 200,000 150,000 100,000 50,000 0

Zdroj 30: Vlastní tvorba autora, podle ČSÚ, Vzdělání

Snižující se počet ekonomicky aktivních obyvatel Jestliţe dochází ke sniţování porodnosti, musí zákonitě uplynutím určité doby docházet ke stále niţšímu, nebo lépe řečeno k nezvyšujícímu se počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Víme jiţ, ţe příjmy důchodového účtu tvoří platby důchodového pojištění právě ekonomicky aktivních obyvatel. Vzhledem ke stále narůstajícím výdajům důchodového účtu by bylo pro jeho vyrovnanost ideální, kdyby ekonomicky aktivních obyvatel přibývalo, tzn. ţe by přibývaly příjmy důchodového účtu. Pojďme se tedy podívat na vývoj počtu ekonomicky aktivních obyvatel v období 1950-2011. Dlouhodobý růst v období 1950-1991 vystřídal následný průběţný pokles. Od roku 1991, kdy bylo v České republice 5 421 102 ekonomicky aktivních obyvatel, zatím do roku 2011 s počtem 5 080 573 ekonomicky aktivních obyvatel. V průběhu 20 let (1991-2011) tedy došlo k poklesu o 6,28 %, tedy o 340 629 ekonomicky aktivních obyvatel. Jednoznačně tedy nemůţe docházet k nárůstu příjmů účtu důchodového pojištění.

57

Graf 11: Vývoj ekonomicky aktivního obyvatelstva v ČR v období 1950 - 2011

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v ČR 6000000 5800000 5600000 5400000 5200000 5000000 4800000 4600000 4400000 4200000 4000000 1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

Zdroj 31: Vlastní tvorba autora, podle ČSÚ, Obyvatelstvo

Zvýšení věku odchodu do důchodu Zvýšením věku odchodu do důchodu se zvýší počet ekonomicky aktivních lidí a sníţí se přírůstek počtu důchodců. Je to opatření, které není tak bolestivé pro některé vrstvy obyvatelstva v porovnání například s teoretickým zvýšením sazeb důchodového pojištění. Ve společnosti jsou však velké rozdíly v hodnocení tohoto kroku. Část obyvatelstva se snaţí pracovat co moţná nejdelší dobu, neboť pracovní podmínky jsou příznivé. Na druhé straně část obyvatelstva s těţkou a nebezpečnou fyzickou prací nevydrţí pracovat dlouho. Reálné moţnosti, které má stát ve svých rukou k ovlivnění příjmů důchodového pojištění jsou právě v oblasti zvyšování věku odchodu do důchodu, a právě toho vyuţívá. Důchodový věk je upraven zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění s tím, ţe není stanovena maximální horní hranice věku pro odchodu do důchodu. Prakticky je to tak, ţe u muţů se pro kaţdý další rok narození zvýší důchodový věk o 2 měsíce, naproti tomu u ţen o 4 měsíce. U ţen, které dosáhnou důchodového věku po roce 2018, dochází pro kaţdý další rok narození ke zvýšení důchodového věku uţ o 6 měsíců. Tímto neustálým posunem pak postupně dojde ke sjednocení důchodového věku pro všechny pojištěnce, jak ţeny, tak muţe. Stejný odchod do důchodu pro ţeny a muţe, bez ohledu na to, kolik dětí ţena porodila, budou mít pojištěnci narození v roce 1976, které čeká odchod do důchodu v 66 letech a 10 měsíců. Následně se potom bude, od ročníku narození 1977, jejichţ důchodový věk je stanoven na 67 let, důchodový věk opět zvyšovat za kaţdý následující rok narození o 2 měsíce. Tzn., ţe např. pojištěnci narození v roce 1995 mohou očekávat svůj důchod

58

aţ ve svých 70 letech. Abychom měli porovnání, tak nově nastupující letošní důchodce – muţ získává svou vstupenku do penze v nedovršených 63 letech a důchodkyně – ţena od 62 (bezdětná ţena) do 58 let (ţena s pěti a více dětmi). Moţnosti státu ovlivnit příjmy důchodového pojištění jsou v současné době koncentrovány do činnosti Komise pro důchodovou reformu, jak o ní píši na straně 30.

2.2.2.

Faktory ovlivňující výdaje systému důchodového pojištění

Hlavními faktory, které působí a ovlivňují výši výdajů z účtu důchodového pojištění, jsou: 1) Výše důchodů Jediným výdajem účtu důchodového pojištění jsou vyplácené důchody, kdy převáţnou většinu reprezentují důchody starobní, dále invalidní a pozůstalostní. Je tedy naprosto zřejmé, ţe celkovou výši vyplácených důchodů musí ovlivňovat výše jednotlivě vyplácených hlavně starobních důchodů. Nárůsty vyplácených důchodů jsou zapříčiněny: mzdovým vývojem – výše výdělku důchodce v ekonomicky aktivní části ţivota, která trvale zvyšuje průměrnou výši důchodů, změnami ve způsobu výpočtu nově přiznaných důchodů – indexace vyměřovacích základů a pravidelně se zvyšující redukční hranice (viz kapitola 1. 3. Důchodové pojištění – I. pilíř), valorizací důchodů. 2) Počet důchodců Kolik bude v České republice starobních důchodců, potaţmo jednotlivých vyplácených starobních důchodů, závisí také na zvyšování věku doţití. Opět se společně podíváme na vývoj jednotlivých faktorů ovlivňujících výdaje důchodového pojištění. Výše vyplácených starobních důchodů Z níţe uvedeného grafu průměrné výše starobního důchodu u nás vyplývá následující: neustálý rostoucí trend výše starobních důchodů jak u muţů, tak u ţen, průměrná výše starobního důchodu je vyšší u muţů neţ u ţen.

59

Průměrný důchod v roce 2013 činil 10 970,- Kč, v roce 2006 8 187,- Kč, zvýšil se tedy o 2 783,- Kč, čímţ došlo k pozitivnímu posunu o 34 %. V roce 2010 je viditelný pokles růstového trendu, který vznikl tím, ţe tento rok nedošlo k valorizaci důchodů. Rozdíl mezi průměrným důchodem muţů a ţen v roce 2013 je 2 195,- Kč, v roce 2006 1 728,- Kč. Vytváří se tedy stále větší rozdíl mezi muţi a ţenami. Graf 12: Vývoj průměrného starobního důchodu v ČR v období 2006 - 2013

Průměrná výše starobního důchodu v ČR 13000 12000 11000 10000

9157

9000

8187

8000

7431

9784

9638

8747

8784

11240

11175

10715

10045

10123

9133

9189

2009

2010

11948

12150

10552

10778

10970

9584

9782

9955

2011

2012

2013

11700

7938

7000 2006

2007

2008 muži

ženy

celkem

Zdroj 32: Vlastní tvorba autora, podle ČSSZ, Výroční zprávy

Jak jiţ jsem zmínila, na postupné zvyšování se vyplácených důchodů má velmi silný vliv růst průměrné hrubé mzdy, kterou si důchodce vydělává ve své produktivní části ţivota a ze které je mu důchod poté vypočten. Od roku 2005 do roku 2013 se tato průměrná mzda zvýšila o 6 795,- Kč, tedy o 37 %. Graf 13: Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v České republice

Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v ČR 26,000 25,000 23,425

24,000

23,903

25,100

25,078

2012

2013

24,466

22,653

23,000 22,000

20,927

21,000 19,447

20,000 19,000

18,283

18,000 17,000 2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj 33: Vlastní tvorba autora, podle ČSÚ, Trh práce

60

2010

2011

Valorizace Jedním ze způsobů, jak stát zvyšuje důchody, je valorizace. Pojďme se podívat, jaká jsou základní pravidla pro zvyšování vyplácených důchodů: Vyplácené důchody se zvyšují pravidelně kaţdý rok v lednu; odchylný postup je stanoven pouze při velmi nízké inflaci (zvýšení by činilo méně neţ 2 %) a při vysoké inflaci (aspoň 5 %). Zvýšení důchodů se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo nejméně 100 % růstu cen a dále téţ nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdy. Konkrétní částku zvýšení stanoví vláda nařízením, přičemţ zvýšení můţe být vyšší neţ zvýšení, které zákon stanoví jako minimální. Růst

úhrnného

indexu

spotřebitelských

cen

za

domácnosti

celkem

je

při pravidelném zvýšení od ledna zjišťován v období dvanácti měsíců, a to do července kalendářního roku přecházejícího roku zvýšení důchodů. V mimořádném termínu se důchody zvýší, pokud růst cen ve sledovaném období dosáhl aspoň 5 %; o takovém zvýšení rozhodne vláda do 50 dnů od posledního dne. Od roku 2012 došlo ke změně, kdy se výše zvýšení určuje způsobem přesně stanoveným v zákoně podle statistických údajů. Vláda jiţ nemá moţnost změnit termín ani výši takto stanoveného zvýšení. „V souvislosti s úsporami ve výdajích státního rozpočtu došlo k dočasné úpravě pravidel pro valorizaci důchodů zákonem č. 314/2012 Sb., který omezil zvýšení vyplácených důchodů v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015 tak, ţe místo 100 % růstu cen se zohledňuje pouze 1/3 jejich růstu.“26 V následující tabulce se můţeme přesvědčit o kaţdoročním navyšování starobních důchodů, neboť je zde patrné kaţdoroční zvýšení průměrné výše starobního důchodu. V roce 2010 je viditelný pokles růstového trendu, který vznikl tím, ţe tento rok nedošlo k valorizaci důchodů. Pro hlubší analýzu je důleţité porovnat v posledních letech roční tempa růstu starobních důchodů (strana výdajů) a příjmů důchodového pojištění (strana příjmů).

26

MPSV, odbor sociálního pojištění. Pojistněmatematická zpráva o důchodovém pojištění 2014. s. 21

61

Tabulka 13: Porovnání tempa růstu starobních důchodů a příjmů důchodového pojištění

Rok

Průměrná výše Tempo růstu starobního důchodu starobních důchodů

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

8187 8747 9638 10045 10123 10552 10778 10970

Příjmy důchodového pojištění (mld.)

6,84 % 10,19 % 4,22 % 0,78 % 4,24 % 2,14 % 1,78 %

Tempo růstu příjmů důchodového pojištění

276,913 304,934 320,028 310,310 317,881 328,005 332,101 332,598

10,12 % 4,95 % -3,04 % 2,44 % 3,18 % 1,25 % 0,15 %

Zdroj 34: Vlastní tvorba autora, podle MFČR, Státní závěrečné účty a MPSV, Výroční zprávy

Výše uvedená tabulka dokazuje, ţe od roku 2008 výše starobního důchodu neustále roste stále rychlejším tempem růstu než příjmy důchodového pojištění, kromě roku 2010, kdy nedošlo k valorizaci starobních důchodů. To je negativní faktor pro analýzu příjmů a výdajů důchodového systému. Tímto se nůžky ještě více rozvírají negativním směrem v neprospěch státem financovaného I. pilíře.

Počet důchodců Zatímco příjmy účtu důchodového pojištění, díky úbytku ekonomicky aktivních obyvatel, rostou stále pomaleji, tak se na druhé straně musíme podívat také na další faktory, které mají vliv na výdaje z tohoto účtu. Vyplácené důchody se stále zvyšují v souvislosti s neustálým přírůstkem důchodců v ČR. Počet důchodců pobírajících plný invalidní důchod vzrostl dle našeho

níţe

uvedeného

grafu

z 1 420

019

osob

sečtených

v roce

2006

aţ na 1 726 901 osob sečtených v roce 2013. Za 8 let došlo tedy ke zvýšení počtu starobních důchodců o 21,6 %. V průběhu období 2006–2013 došlo k vyššímu výkyvu nárůstu důchodců. V roce 2010, kdy zákon zavedl automatickou transformaci invalidního důchodu na starobní, pokud důchodce dosáhl věku 65 let. Počet přiznaných starobních důchodů a počet důchodců tedy v tomto roce vzrostl o tuto transformaci.

62

Graf 14: Vývoj počtu důchodců v ČR v období 2006-2013

Vývoj počtu důchodců v ČR 1800000 1725647

1750000 1700000

1647446 1723636

1650000

1728914

1725105

1726901

2012

2013

1645436

1600000

1532495

1550000

1490172

1500000 1450000

1727117

1530486

1454030

1422025 1420019 1452023

1488164

1400000 2006

starobní důchod

2007

2008

2009

2010

2011

starobní důchod včetně poměrných st. důchodů

Lineární (starobní důchod)


V níţe uvedené tabulce je viditelný i další jev mající vliv na další větší nárůst, tentokráte v počtu důchodů. K dalšímu většímu pohybu došlo v roce 2011, kdy pojištěnci, kteří očekávali, ţe způsob výpočtu důchodu přiznaného po 29. září 2011 bude pro ně nevýhodný. Proto se často rozhodli před tímto datem k odchodu do předčasného starobního důchodu, aby si tak zachovali výhodnějšího způsobu výpočtu důchodu. Z důvodu tohoto jevu pak došlo v následujících letech k menšímu příbytku nově přiznaných důchodů. Přesto je viditelný i nadále rostoucí trend nárůstu důchodů, kdy v roce 2013 opět došlo ke zvýšenému nárůstu počtu důchodů o 16,8 % neţ v roce 2012. Tabulka 14: Vývoj počtu nově přiznaných důchodů v ČR v letech 200-2013

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Počet nově přiznaných důchodů muži ženy celkem 44848 52736 97584 41954 55088 97042 49898 50113 100011 61016 57695 118711 54768 52785 107553 70734 76880 147614 36804 34597 71401 44263 39135 83398


63

Počet vyplácených starobních důchodů Stejně tak, jak roste počet důchodců, roste nám ruku v ruce počet vyplácených starobních důchodů. I v níţe uvedeném grafu je patrný zrychlený nárůst v roce 2010, z důvodu jiţ zmiňované transformace invalidních důchodů nad 65 let věku do starobních důchodů a v roce 2011, kvůli zvýšenému počtu ţádostí o předčasný důchod. Od roku 2006, kdy bylo vypláceno 1 995 350 starobních důchodů, došlo v průběhu osmi let k růstu aţ na 2 240 321 vyplacených starobních důchodů v roce 2013, tedy k růstu o 17,3 %. Graf 15: Vývoj počtu vyplacených starobních důchodů v ČR v období 2006-2013

Počet vyplacených starobních důchodů 2400000 2350000 2300000 2250000 2200000 2150000 2100000 2050000 2000000 1950000 1900000

2340147

2341220

2340321

2011

2012

2013

2260032

2108368 2066005 1995350

2006

2028865

2007

2008

2009

2010


Prodlužování věku dožití Dalším pozitivním jevem pro obyvatelstvo, avšak uţ ne tak kladným jevem pro výši výdajů z účtu důchodového pojištění, tedy výplaty starobních důchodů, je prodluţování věku doţití. Ţeny mají v tomto ohledu tuţší kořínek a doţívají se v průměru o 5 let déle neţ muţi. Od roku 1993 se prodlouţil věk doţití u ţen o 4,5 roku a to ze 76,4 na 80,9 let a u muţů došlo ke zvýšení věku doţití dokonce o 5,8 let a to z 69,2 na 75 let. Za posledních 20 let se naděje doţití zvyšuje ročně průměrně o 3,5 měsíce u muţů. U ţen je to, vzhledem k vyššímu věku doţití, ročně o 2,7 měsíce.

64

Graf 16:Vývoj naděje dožití obyvatelstva v ČR v období 1993-2012

Naděje dožití obyvatelstva v ČR 82.0 80.0 78.0 76.0 74.0 72.0 70.0 68.0 66.0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 muži

ženy

Zdroj 38: Vlastní tvorba autora, podle ČSÚ, Obyvatelstvo

V souvislosti se zvyšujícím se věkem doţití se zvyšuje, ruku v ruce, také průměrný věk důchodců. Od roku 2006 do roku 2013 vzrostl průměrný věk v důchodu u ţen o 2 roky, z původních 66 na 68 let a průměrný věk v důchodu u muţů o 1 rok, z původních 69 na 70 let. Celkem došlo v tomto období k růstu průměrného věku všech důchodců o 2 roky, a to z 67 na 69 let. Tabulka 15: Vývoj průměrného věku důchodců v ČR v období 2006-2013

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Průměrný věk důchodců muži 69 69 69 69 69 69 70 70

ženy 66 66 66 66 67 67 67 68

celkem 67 67 67 68 68 68 69 69


65

2.3. Shrnutí Český důchodový systém si v posledních dvou letech prošel velkou důchodovou reformou. Vlastně samotná příprava reformy sahala uţ do roku 2008, kdy se vláda a Ministerstvo práce a sociálních věcí začaly blíţe zabývat analýzami vývoje aspektů, které mají co dočinění s důchodovým systémem. V této kapitole jsem se podrobně zabývala analýzou systému důchodového pojištění, kdy jsem se zaměřila na vývoj účtu důchodového pojištění, který je součástí státního rozpočtu. Na základě analýzy vývoje tohoto účtu jsme se mohli dozvědět, ţe veškeré příjmy, které jsou přímo závislé na odvodech důchodového pojištění ekonomicky aktivních obyvatel, mají sice rostoucí trend, ale přírůstky jsou stále niţší. Oproti tomu výdaje účtu důchodového pojištění jsou přímo závislé na výši především starobních důchodů, které rostou rychlejším tempem neţ pojistné na důchodové pojištění a na počtu důchodců, hlavně tedy důchodců pobírající starobní důchod, kterým bylo v roce 2013 vyplaceno 2 340 321 starobních důchodů. K tomu z účtu důchodového pojištění putovaly platby v počtu 433 413 invalidním důchodcům a 708 502 důchodcům s pozůstalostní penzí. Z hlediska počtu důchodců tvoří starobní důchodci 67,2 %, invalidní důchodci 12,5 % a 20,3 % důchodců pobírajících pozůstalostní penzi. Podíváme-li se na dělení důchodů z hlediska výše vyplacených důchodů, pak v roce 2013 zaujímaly starobní důchody suverénní první pozici s vyplacenou sumou 300 574 tis. Kč, coţ představuje 80,7 % z celkových výdajů důchodového pojištění, na invalidních důchodech bylo vyplaceno 44 500 tis. Kč, zaujímají tedy podíl ve výši 12 % a na pozůstalostních důchodech 27 261 tis. Kč, tedy 7,3 %. Z hlediska výše vyplácených důchodů starobní důchody zaujímají většinovou pozici a to je důvod, proč jsou mé analýzy zaměřeny právě na důchody starobní, neboť reprezentují vyplácené důchody z 80 %. Důvody, proč se minulá vláda rozhodla upravit důchodový systém reformou, jsou z provedených analýz naprosto zřejmé a já se k ním plně přikláním. Hlavním důvodem je primárně neustále rostoucí deficit účtu důchodového pojištění. Do budoucna je jasné, ţe tento deficit by se nemohl za dřívějšího fungování důchodového systému sniţovat, proto vznikla na základě koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády České republiky Odborná komise pro důchodovou reformu, jejímţ hlavním úkolem je zhodnotit stav a vývojové trendy českého důchodového systému a připravit návrhy na pokračování důchodové reformy. Důchodový systém musí být stabilizován a dlouhodobě perspektivní

66

s tím, ţe vše povede k přiměřeným a důstojným důchodům, posílí princip zásluhovosti a budou narovnány transfery mezi rodinou a společností. Jak na základě úvah důchodové komise, tak úvah mých vlastních jsem faktory, které ovlivňují jak příjmy, tak výdaje účtu důchodového pojištění, posuzovala vţdy ze dvou pohledů. A to faktory, které ovlivňují výši jednotlivých plateb (příjmů či výdajů), a ty, které ovlivňují počet osob, které musí do systému přispívat či z něj čerpají. V oblasti příjmů jsem se tedy zaměřila na moţnost ovlivnění sazeb platby důchodového pojištění a počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Je zcela zřejmé, ţe změna sazeb důchodového pojištění není v tuto chvíli politicky průchodná ani ţádoucí. Způsob výpočtu starobního důchodu zůstane legislativně zachován a nebude měněn. Na druhou stranu, výzva a moţnost ovlivnění příjmů důchodového pojištění se otevírá právě v oblasti počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Vláda má v této oblasti otevřené ruce, a taky je to právě oblast, se kterou se komise v oblasti příjmů hojně zabývá. Změny, kterých se můţeme dočkat, by mohly být právě podpora porodnosti ve formě příspěvků rodině, coţ uţ se v minulosti povedlo, různá daňová zvýhodnění pro rodiny s dětmi, nebo jejich zvýhodnění v platbách právě důchodového pojištění. A rozhodně velkým tématem a úkolem důchodové komise je vypracovat systém zvyšování věku odchodu do důchodu, coţ bude mít opět vliv na počet ekonomicky aktivních obyvatel. V oblasti výdajů účtu důchodového pojištění jsem jako hlavní faktory, které je mohou ovlivnit, shledala výši důchodů a počet důchodců. Ani zde není ze strany vlády příliš dobře ovlivnitelný faktor výše jednotlivých plateb. Výše vyplácených důchodů totiţ závisí z velké většiny na zvyšování průměrných výdělků obyvatel, které se jen těţko budou vyvíjet směrem dolů. Naopak je to jeden z hlavních faktorů, díky němuţ rostou výdaje důchodového pojištění rychlejším tempem neţ jeho příjmy. V oblasti faktoru počtu důchodců má důchodová komise opět více prostoru. Opět se jedná primárně o práci s věkem, neboť je zapotřebí správně a efektivně stanovit systém zvyšování věku odchodu do důchodu, čímţ vzniká moţnost oddálit nárůst nově vstupujících důchodců. Rozhodně zde hraje velkou roli i zvyšující se věk doţití, který za posledních dostupných 10 let prodlouţil u ţen o 4,5 a u muţů o 5,8 let a je tudíţ pro systém stanovení důchodového věku velmi důleţitý. Je velmi ţádoucí, aby v závěrech důchodové komise našla své místo také reálnost, neboť podle dnešního nastavení věku odchodu do důchodu by člověk narozený v roce 1995 odcházel do důchodu v 70 letech. Pravděpodobně není myslitelné, aby v některých profesích člověk zůstával aţ do takto vysokého věku, coţ by mělo za následek to, ţe by si například naspořil dostatek vlastních

67

prostředků, aby mohl dříve přestat pracovat, nebo vyuţil tzv. předdůchodu, který opět souvisí s vlastními naspořenými fondy. V obou případech by uţ ale přestal být ekonomicky aktivním mnohem dříve neţ v 70 letech, tudíţ by uţ stejně, z důvodu ukončené aktivní činnosti, nepřispíval do systému důchodového pojištění. Demografický vývoj nám ukazuje, ţe naše populace bude, přinejmenším v následujících dvou desítkách let, stárnout. Podíl důchodců a pracujících se bude stále zvyšovat. Příjmy důchodového pojištění se budou, z důvodu úbytku ekonomicky aktivních obyvatel, zvyšovat stále pomaleji a výdaje z účtu důchodového pojištění bude potřeba, vzhledem k narůstajícímu počtu důchodců, neustále navyšovat. V současné době průměrné důchody stále rostou. Do jaké míry bude udrţitelný deficit účtu důchodového pojištění, je stále otázkou. V posledních dvou letech jiţ docházelo ke krytí části schodku z oblasti DPH a dalších fondů. V současné době ještě stále není stanoveno, jakým způsobem se bude tento schodek krýt v případě, ţe bude dosahovat ne 50, ale 100 mld. Kč. Počkejme si na závěry Odborné komise pro důchodovou reformu.

68

3. Analýza reformy důchodového systému v činnosti České spořitelny – penzijní společnosti, a.s. V současné době pracuji třetím rokem v České spořitelně – penzijní společnosti, a.s., coţ znamená, ţe jsem přišla do firmy těsně před zrodem II. pilíře a po celou dobu jeho zavádění jsem byla nablízku, neboť mou hlavní náplní je podpora pobočkové sítě v oblasti důchodového spoření, penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření.

3.1. Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s. Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s., vznikla 1. ledna 2013 transformací Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Není tedy na trhu ţádným nováčkem, neboť 19. prosince 1994 vznikl Spořitelní penzijní fond, a.s., na základě udělení povolení ke vzniku a činnosti Ministerstvem financí České republiky. V rámci vytvoření nové identity Finanční skupiny České spořitelny došlo v roce 2001 ke změně názvu na Penzijní fond České spořitelny, a.s., a Česká spořitelna, a.s., se stala jejím majoritním 100% vlastníkem. 1. 1. 2013 bylo Penzijnímu fondu České spořitelny, a.s., Českou národní bankou uděleno povolení k činnosti penzijní společnosti a k provozování současného penzijního připojištění se státním příspěvkem prostřednictvím transformovaného fondu. Muselo tedy dojít k oddělení majetku účastníků penzijního připojištění a Penzijního fondu České spořitelny, a.s., čímţ došlo k posílení ochrany prostředků účastníků a vznikla tím větší transparentnost správy těchto prostředků. Od začátku roku 2013 tedy společnost působí pod současným obchodní firmou jako Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s., a jejím současným hlavním předmětem podnikání je: provozování důchodového spoření – shromaţďování a obhospodařování prostředků účastníků spoření v důchodových fondech a vyplácení dávek podle zákona o důchodovém spoření,27 provozování doplňkového penzijního spoření – shromaţďování a obhospodařování příspěvků účastníka, zaměstnavatele a státních příspěvků v účastnických fondech a vyplácení dávek podle zákona o doplňkovém penzijním spoření,28 27

Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření

69

provozování penzijního připojištění se státním příspěvkem – shromaţďování a obhospodařování příspěvků účastníka, zaměstnavatele a státních příspěvků v transformovaném fondu, nakládání s těmito prostředky způsobem stanoveným zákonem o penzijním připojištění 29 , penzijním plánem a smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s., je členem Asociace penzijních společností České republiky, jejím depozitářem fondů je Komerční banka, a.s., a auditorem fondů je společnost Ernst & Young Audit, s.r.o. V současné době Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s., provozuje celkem: 4 důchodové fondy, 3 účastnické fondy a 1 transformovaný fond. Obrázek 9: Seznam fondů České spořitelny - penzijní společnosti, a.s.

Zdroj 40: Vlastní úprava autora, podle Česká spořitelna - penzijní společnost, a.s.

28

Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením 29

70

3.2.Proces důchodové reformy v České spořitelně – penzijní společnosti, a.s. V prosinci roku 2011 vstoupily v platnost, mimo jiné, dva důleţité zákony – zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření a zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Jejich proces schvalování hrál důleţitou úlohu v čase. Tehdy ještě penzijní fondy byly v druhé polovině roku 2011 jak na trní a dychtivé po tom, jak celý proces dopadne. Čas hrál důleţitou roli, neboť s celým procesem důchodové reformy bylo spojeno nesčetné mnoţství dílčích úkolů a práce. Pojďme se podívat, jak vypadal celý harmonogram: 9. září 2011 – schválení Poslaneckou sněmovnou ČR 12. října 2011 – zamítnuto Senátem listopad 2011 – Senát byl přehlasován listopad 2011 – podpis prezidenta prosinec 2011 – únor 2012 – vyhlášení ve Sbírce zákonů Kaţdý penzijní fond, včetně Penzijního fondu České spořitelna, a.s., netrpělivě čekal na odstartování dlouhé štafety usilovné práce začlenění se do důchodové reformy, neboť šlo o rozšíření činnosti, byznys, konkurenční boj, připravenost, coţ je v penzijní společnosti přirozená záleţitost. V České spořitelně – penzijní společnosti, a.s., začaly práce opravdu okamţitě v září 2011, kdy uţ se začaly rozvíjet první nástřely zadání úprav např. webových stránek, implementace důchodové reformy do uţivatelských aplikací atd. Důchodová reforma byla pro společnost obrat o 180°, neboť reforma zadávala jako jednu z podmínek, ţe společnost uţ nemůţe být fondem, ale penzijní společností, a s tím spojenou změnou názvu firmy, tedy získání povolení k činnosti penzijní společnosti od České národní banky, „přelogování“, oddělení majetku účastníků a společnosti souvisejících s penzijním připojištěním atd. A na to všechno, a ještě spoustu dalšího, měla před sebou společnost jen jeden rok. 1. ledna 2013 musela nastoupit na penzijní trh jako Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s., s licencí pro provozování důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření. Celý proces transformace Penzijního fondu České spořitelny, a.s., byl největší změnou od vzniku Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Jednalo se o řízenou přeměnu penzijního fondu na penzijní společnost v souladu s důchodovou reformou.

71

Cílem projektu bylo zajištění všech potřebných změn vyplývajících z důchodové reformy, vytvoření nového informačního systému a provedení transformace Penzijního fondu České spořitelny, a.s. na Českou spořitelnu – penzijní společnost, a.s., k 1. 1. 2013. Pracovní skupiny Tým společnosti byl rozdělen do pěti pracovních skupin dle strategické oblasti: Informační systém Provoz Prodej Fondy Penzijní společnost Hlavní náplní pracovní skupiny „Informační systém“ bylo: příprava nového informačního systému – bylo třeba vybrat dodavatele, vytvořit uţivatelské zadání, předání a nasazení testovací verze, pilotní provoz; migrace dat – migrace dat stávajícího systému do testu, testování, ostrá migrace; úprava doplňkových informačních systémů; Pracovní skupina „Provoz“ měla na starosti: nové provozní procesy – komunikace útvarů, předpisy; uţivatelské zadání pro informační systém – jak budou evidovány platby, podílové jednotky; detailní funkční specifikaci a testování – účetnictví, evidence; Pracovní skupina „Prodej“ se nemohla zabývat ničím jiným neţ: obchodní strategií – jakým způsobem se bude vše komunikovat klientům; klientskou nabídkou na pobočkách České spořitelny, a.s. – prodejní aplikace, tiskopisy; připraveností distribuční sítě – pomůcky, metodika prodeje, školení, informační systém, WEB, změna názvu společnosti; Základními činnostmi pracovní skupiny „Fondy“ bylo: příprava fondů – transformovaný fond, účastnické a důchodové fondy; zajištění procesu investování – tvorba podílových jednotek, práce s nimi, depozitář, outsourcing, investiční cash flow; 72

hodnota jednotky, poplatky a reporting; A konečně pátá pracovní skupina „Penzijní společnost“ řešila: získání licence pro penzijní společnost – transformační projekt České národní banky; řídící a kontrolní systémy – Compliance; účetnictví penzijní společnosti – v rámci účetnictví společnosti bylo řešeno i oddělení majetku penzijního fondu a účastníků penzijního připojištění, neboť od nového roku měly být prostředky klientů a společnosti vedeny odděleně. Bylo nutné vyřešit i přidělení nákladů a výnosů tak, jak vidíme na následujícím obrázku. Obrázek 10: Schéma procesu oddělení prostředků účastníků penzijního připojištění a Penzijního fondu České spořitelny, a.s.


Celý transformační proces společnosti trval cca rok a půl a byla to v historii největší kooperace všech útvarů společnosti. Náklady důchodové reformy ve společnosti Veškeré přípravy v roce 2012 a ostrý provoz v roce 2013 se nemálo promítl do nákladů společnosti. V níţe uvedené tabulce jsem vybrala takové ukazatele, které nám mohou přiblíţit, jak vlastně reforma zatíţila celou společnost. Je zde patrné, ţe jak v roce 2012, tak i 2013 vzrostly náklady na reklamu téměř o 70 %. Náklady na reprezentaci, které byly vykázány pouze v roce 2012, se zvýšily dokonce patnáctinásobně. V roce 2013 byly vykázány namísto nákladů na reprezentaci, náklady na informační technologii, opět v hodnotě vyšší neţ

73

20 mil. Kč. Celkový dopad důchodové reformy je velmi dobře patrný na zisku před zdaněním, který se v předchozích letech pohyboval ve výši stovek milionů korun, a oproti tomu za rok 2013 byla vykázána ztráta ve výši 35,4 mil. Kč. Tabulka 16: Vybrané nákladové a výnosové ukazatele v České spořitelně - penzijní společnosti, a.s.

(v tis.) Náklady na reklamu Náklady na reprezentaci Informační technologie Zisk před zdaněním

2008 17265 2208 127447

2009 14757 1279 458531

2010 9640 1458 807354

2011 15019 1814 873695

2012 26084 27467 756890

2013 25049 21695 -35396

Zdroj 42: Vlastní tvorba autora, podle Výroční zprávy České spořitelny - penzijní společnosti, a.s.

Distribuční síť Od října do prosince 2012 začala obrovská vlna školení celé distribuční sítě Penzijního fondu České spořitelny, a.s., jejíţ převáţnou většinu činí pobočky České spořitelny, a.s., tedy školení pro všechny poradce těchto poboček. Cílem celé akce proškolení bylo seznámit prodejce s budoucí změnou společnosti, jejího názvu, uspořádání, fungování, ale také komunikační strategie ke klientům, metodiky prodeje, seznámení s pomůckami, tiskopisy. Tím nejdůleţitějším bylo osvojit si vědomosti o nových produktech – důchodovém spoření a doplňkovém penzijním spoření, a to do nejhlubších detailů, ale také praktický nácvik prodeje produktů, neboť jiţ nebyl téměř ţádný čas na zkoušení, procvičování a testování prodeje. 2. 1. 2013 musel být kaţdý prodejce schopný prodat nový produkt a sdělit o něm klientovi vše, co potřeboval a chtěl vědět. V návaznosti na velký rozsah školení a krátký časový úsek strávil kaţdý poradce na školení dva celé dny. Vzhledem k tomu, ţe nové produkty byly jiţ investičními nástroji, vznikla zde povinnost kaţdému prodejci důchodového spoření nebo doplňkového penzijního spoření České spořitelny – penzijní společnosti, a.s., sloţit: minimálně základní investiční certifikaci, certifikaci odborné způsobilosti prodejců důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření – tato zkouška je povinná pro všechny prodejce těchto produktů včetně pracovníků bank. Pro Českou spořitelnu, a.s. zajišťuje tuto zkoušku společnost Unicorn Collage, která byla k tomuto zmocněna Českou národní bankou. Zkouška je prováděna pomocí elektronického zkušebního systému formou on–line 74

testu za přítomnosti odborné komise, která přísně dohlíţí na regulérnost celé zkoušky. Kaţdý uchazeč postupně prochází dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části musí úspěšně projít šesti sériemi otázek z těchto oblastí: o Právo – právní předpisy z oblasti finančního trhu a souvislosti s ostatními právními normami o Principy fungování důchodového spoření o Principy fungování doplňkového penzijního spoření o Investiční nástroje, jejich druhy a vlastnosti o Principy finančního trhu včetně teorie financí o Investiční strategie a související rizika Praktická část je potom tvořena dvěma případovými studiemi vţdy včetně výpočetní části, které prověřují znalost nároků účastníka plynoucího z důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření. Kaţdý prodejce měl povinnost získat obě certifikace nejdéle do konce května 2013. Od června jiţ bez certifikace byla uzavřená smlouva nového produktu neplatná. Osobní přínos do školení distribuční sítě V posledním čtvrtletí roku 2012 bylo i mou hlavní náplní práce právě školení distribuční sítě, tedy poradců na přepáţkách poboček České spořitelny, a.s., která, jak jsem jiţ zmínila, trvala pro kaţdého poradce dva pracovní dny. Celkový školící časový úsek, který byl vyčleněn na tato školení, byl 3 měsíce na proškolení cca 700 poradců. Vzhledem k obrovskému rozsahu školení bylo třeba, aby poradci informace vstřebali a poté, jak je zvykem, vyvstala celá řada důleţitých a velmi zajímavých dotazů a myšlenek, které mne stále více vedly k hlubokému zamyšlení nad smyslem důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření. Díky tomu, ţe i já jsem byla v té době osobou, která se musela do určitého termínu rozhodovat, zda do II. pilíře vstoupí a dále, ohledně III. pilíře, zda vyuţije nových podmínek doplňkového penzijního spoření, proto v mém zamyšlení většina poradců našla odpovědi na své otázky. Důchodové spoření V oblasti II. pilíře bylo zapotřebí dát si dohromady všechna „pro“, podle kterých jsem se rozhodovala, zda do II. pilíře vstoupit. Pro reálná čísla jsem vyuţila kalkulačky důchodového spoření České spořitelny – penzijní společnosti, a.s.

75

Obrázek 11: Moje postřehy při úvahách, zda vstoupit do II. pilíře

Moje postřehy při úvahách, zda vstoupit do II. pilíře (věk 35 let) průměrný plat 20.000,- Kč

„Své důchodové spoření budu mít vedeno celkem 32 let, proto je velmi pravděpodobné, že zvolím dynamickou strategii, která mi reálně bude moci přinést cca 3,4 %.“

„Toto jsou 3 %, které já ode dneška zaplatím až do svého důchodu současným důchodcům bez ohledu

„Bude mne to stát pouze 400,- Kč měsíčně (2 %) při hrubém platu 20.000,-

na to, na jaký si v budoucnu sáhnu důchod. Já jsem solidární k dnešním důchodcům. A kdo bude solidární

Kč, které si budu spořit na své důchodové spoření.“

ke mně za 32 let? Raději je budu posílat na svůj účet, jehož výnos mohu ovlivňovat a peníze po mé smrti poputují mým dětem.

Volba investiční strategie: Jakou investiční strategii zvolím na počátku, není vůbec důleţité, začínám od nuly, proto případná ztráta nemůţe být rozsáhlá a téţ beru na zřetel, ţe kaţdý rok mohu strategii zdarma měnit. Vyvádím si prostředky na svůj vlastní účet: V případě, ţe je mi nad 35 let, potom primární výhoda pro mne je v tom, ţe „ţluté“ vyvedené prostředky (230.400,- Kč) „nevyhodím“ jen tak z okna (současným důchodcům), ale přesouvám je a spořím je sobě, nebo, v případě mého dřívějšího úmrtí, svým dětem. Za svého ţivota je budu odčerpávat měsíčně a po mé smrti jdou přímo mým dětem. Já si naspořím pouze 153.600,- Kč (400,- Kč měsíčně) a ve svých 67 letech budu mít pro sebe nebo své děti připraveno 806.500,-Kč. Nejistota státního důchodu (za 32 let): Jaký budu mít státní důchod, je pro mne ve hvězdách a vzhledem k tomu, ţe peníze určené na důchod má v rukou současná či budoucí vláda, která s nimi můţe hospodařit a která těţko objeví další skryté fondy, které jen velmi obtíţně dá

76

právě na důchody, pak neváhám ani vteřinu…Věřím jen v to, co si sama mohu ovlivnit a tím je právě účet důchodového spoření. Varianta, ţe bude II. pilíř zrušen: Pravděpodobnost, ţe vláda zruší moţnou záchranu důchodového systému v ČR, vidím jako velmi mizivou, ale i kdyby k tomu mělo někdy dojít, potom nic neriskuji, neboť mám své spoření uloţené na svém účtu. Dále, zabírání soukromého majetku státem zakazuje Ústava ČR v Listině základních práv a svobod, proto o své naspořené prostředky (2 % + zhodnocení) nikdy nepřijdu. Důchodové spoření je v soukromé finanční instituci. Kdo má zisky? Státní instituce? Ne, jsou to právě soukromé společnosti. Pokud je to finanční instituce, coţ penzijní společnost je, potom podléhá přísné regulaci a dohledu ČNB, stejně tak, jako banky, ale oproti bankám mám ještě jednu výhodu – mé peníze jsou od peněz Penzijní společnosti odděleny. Zdroj 43: Vlastní tvorba autora, kalkulačka důchodového spoření České spořitelny - penzijní společnosti, a.s.

Doplňkové penzijní spoření V lednu 2013 jsem, asi jako kaţdý zaměstnanec banky, byla majitelkou účtu penzijního připojištění se státním příspěvkem. Nově má kaţdý účastník tohoto spoření moţnost vyhodnotit svou situaci a moţnosti a rozhodnout se, zda zůstane v reţimu penzijního připojištění anebo zda vyuţije „nových“ podmínek doplňkového penzijního spoření. I v této oblasti bylo třeba zamyslet se nad všemi „pro“ a „proti“ a rozhodnout se. Obrázek 12: Moje důvody, proč jsem přešla na doplňkové penzijní spoření

Moje důvody, proč jsem přešla na doplňkové penzijní spoření Situace: Penzijní plán č. 4 Důchodový věk: 67 let (modré číslo na grafu) Věk, kdy mohu začít čerpat starobní penzi na určenou dobu: 62 let (modré číslo na grafu)

1. Chci se vyhnout zdanění příspěvků zaměstnavatele Pokud zůstanu v reţimu penzijního připojištění, mám 2 moţnosti: - v 60 letech si vyberu jednorázové vyrovnání a všechny příspěvky zaměstnavatele zdaním 15 % (z kaţdých 100.000,- co mi zaměstnavatel poslal, mi Finanční úřad vezme 15.000,-)

77

- abych nedanila, musím vyuţít doţivotní výplaty starobní penze (v případě mé smrti propadají všechny mé naspořené a nevyplacené úspory tomu, kdo dávky vyplácí) V případě, že budu mít našetřeno méně než 180.000,-, mohu prostředky čerpat starobní penzí na určenou dobu na minimální dobu 3 let, tzn. peníze budu mít doma i s nezdaněnými příspěvky zaměstnavatele ve svých 65 letech.

Čerpání starobního důchodu z 1. pilíře

64

65

62

67

V případě, že budu mít našetřeno více než 180.000,-, tzn. že moje výplata starobní penze bude vyšší než 30% průměrné mzdy v ČR = cca 7.500,-Kč (zelené šipky), tak potom mohu čerpat starobní penzi na určenou dobu formou předdůchodu s minimální dobou výplaty na 2 roky. Peníze tedy budu mít doma i s nezdaněnými příspěvky zaměstnavatele ve svých 64 letech.

2. Nechci pracovat až do 67 let, určitě budu chtít využít předdůchodu 3. Využila jsem nabídky rozšířené služby Garance - můj investiční horizont je cca 30 let, proto jsem vyuţila investování do Dynamického fondu a nyní dokonce s garancí. Kde jinde máte při investování do akcií garanci návratu vašich peněz? - našim klientům můţete v případě, ţe jim bude jejich investiční strategie sloţena z Konzervativního či Vyváţeného fondu, představit sluţbu Garance (v obchodních podmínkách).

4. Možnost výběru investiční strategie - pokud bych velmi konzervativně očekávala budoucí průměrný dlouhodobý výnos na úrovni 2,5%, budu mít naspořeno o cca 431.000,-Kč více, neţ kdyţ zůstanu ve „starém penzijku“

Zdroj 44: Vlastní tvorba autora, kalkulačka doplňkového penzijního spoření České spořitelny - penzijní společnosti, a.s.

78

Zájemci o spoření Také zájemci o důchodové spoření či doplňkové penzijní spoření nově od roku 2013 podléhají jakémusi testu. Opět, vzhledem k investičnímu charakteru obou produktů, vzniká prodejci povinnost zjistit od zájemce či nového účastníka informace o jeho: znalostech a zkušenostech v oblasti financí, znalostech a zkušenostech s investičními nástroji, do kterých účastnické či důchodové fondy investují, toleranci a preferencích ve vztahu k investičnímu riziku a cílech v rámci důchodového spoření či doplňkového penzijního spoření a preferencích ve vztahu ke strategii spoření. Toho dosáhne, pokud s klientem vyplní tzv. Investiční dotazník. Rozsah zjištěných informací od klienta musí umoţnit prodejci vyhodnotit, zda uzavření smlouvy a dohodnutá strategie spoření odpovídá jeho odborným znalostem a zkušenostem, které potřebuje pro pochopení souvisejících rizik. Na základě vyhodnocení je zájemce zařazen do jedné ze čtyř skupin (detailní informace viz Příloha č. 7): znalostní profil 1 – klient s ţádnými nebo minimálními znalostmi o investičních nástrojích, znalostní profil 2 – klient se základními znalostmi o jednoduchých investičních nástrojích, znalostní profil 3 – klient s dobrými znalostmi o investičních nástrojích, znalostní profil 4 – klient s vynikajícími znalostmi o investičních nástrojích. Na základě výsledků Investičního dotazníku poradce klientovi předloţí investiční strategii, která je pro klienta, podle jeho znalostního profilu vhodná. Přesto má klient moţnost zvolit si investiční strategii či jejich kombinaci zcela dle svého uváţení s tím, ţe dává písemný souhlas, ţe se rozhodl investovat do strategií pro něho ne zcela vhodných. Konkurenční výhody Sluţba Garance Není zcela jednoduché jakkoliv zvýhodnit produkt, který se řídí dle zákona. Přesto Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s., připravila pro své klienty sluţbu, kterou zvýhodnila produkt Doplňkového penzijního spoření od své konkurence. Nechala se přitom vést úvahou,

79

co bylo v penzijním připojištění pro klienty uklidňující, co jim přinášelo pocit jistoty, čímţ bylo zákonem garantované nezáporné zhodnocení, které jiţ v doplňkovém penzijním spoření, z důvodu investičního charakteru, není. Zavedla pro své věrné konzervativní klienty zdarma tzv. sluţbu Garance. Garantuje svým klientů návratnost vkladů doplňkového penzijního spoření. Pokud bude v době řádné výplaty prostředků účastníka hodnota jeho majetku na účtu niţší, neţ kolik na svůj účet za celou dobu ţivotnosti účtu on a jeho zaměstnavatel vloţili, pak mu Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s., celý rozdíl dorovná. Garance se vztahuje na veškeré vklady účastníka, jeho zaměstnavatele, ale i převedené prostředky z jiné penzijní společnosti. Nevztahuje se ale na různé bonusy, výnosy, ani státní podpory. Výjimku tvoří právě převedené prostředky z jiné penzijní společnosti, kdy je celá převedená částka povaţována za jednorázový vklad, tudíţ jsou klientovi garantovány téţ bonusy, výnosy i státní podpory, které klient získal do doby převodu prostředků do jiné penzijní společnosti. Paradoxně Česká spořitelna - penzijní společnost, a.s., poskytuje větší garanci ne svým stávajícím klientům, ale klientům ostatních penzijních společností, kteří se k ní rozhodnou přejít. Na uplatnění sluţby Garance má účastník nárok v případě, ţe: v době výplaty spořil účastník u České spořitelny – penzijní společnosti, a.s., minimálně 10 let. Garance se vztahuje nejen na doplňkové penzijní spoření, ale také na penzijní připojištění se státním příspěvkem uzavřené s Penzijním fondem České spořitelny, a.s., které si účastník převedl na doplňkové penzijní spoření, po celou dobu spoření doplňkového penzijního spoření účastník investoval pouze do konzervativního či vyváţeného účastnického fondu, dodrţel zákonný „autopilot“, tzn., ţe posledních pět let před nárokem na dávku měl veškeré prostředky umístěné pouze v konzervativním účastnickém fondu, v závěru spoření si nechal vyplatit řádnou dávku, tedy penzi nebo jednorázové vyrovnání. S výplatou odbytného nárok na garanci nevzniká. V současné době je sluţba Garance tím největším tahákem, který Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s., vyuţívá pro oslovení klientů právě cizích penzijních společností.

80

Naplnění zákonných limitů Česká národní banka stanovila všem penzijním společnostem podmínku pro udrţení licence k provozování jednotlivých účastnických fondů (netýká se ze zákona povinného konzervativního fondu), a to takovou, ţe do dvou let od vzniku kaţdého účastnického fondu musí hodnota majetku účastníků příslušného fondu činit minimálně 50 mil. Kč. V případě, ţe tato podmínka nebude splněna, pak musí tento účastnický fond zaniknout. V roce 2013 a na počátku roku 2014 vyuţila Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s., sluţby Garance pro svůj obchodní tah, kterým podpořila navýšení hodnoty majetku vyváţeného a hlavně dynamického účastnického fondu. Nabídla svým vybraným klientům tzv. rozšířenou sluţbu Garance, kdy rozšířila garantovanou sumu i na dynamický účastnický fond. Tato kampaň přinesla penzijní společnosti do vyváţeného účastnického fondu hodnotu majetku účastníků v odhadované výši 77 015 008,- Kč a do dynamického účastnického fondu v odhadované výši 73 851 771,- Kč. Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s., se můţe jako první a zároveň jediná penzijní společnost pyšnit tím, ţe dokázala jiţ v srpnu 2014 těchto limitů dosáhnout. Výše majetku účastníků vyváţeného účastnického fondu činila 114 mil. Kč a dynamického účastnického fondu 63 mil. Kč. V níţe uvedeném grafu si můţeme prohlédnout, jak vypadal vývoj hodnoty majetku účastníků vyváţeného a dynamického účastnického fondu od ledna do srpna 2014. Graf 17: Vývoj hodnoty fondového vlastního kapitálu (NAV) v roce 2014

Zdroj 45: Česká spořitelna - penzijní společnost, a.s., tisková zpráva ze dne 26. 8. 2014

81

Počátek roku 2015 byl pro kaţdou penzijní společnost velkou obchodní příleţitostí, neboť několik účastnických fondů jiţ dospělo do limitního termínu dvou let od získání licence k provozování účastnických fondů. Čeká je tedy rušení těchto fondů a jejich klienti mají 6 měsíců na to, aby přestoupili k jakékoliv jiné penzijní společnosti bez účtování sankčního poplatku za přestup před pátým rokem existence smlouvy. Na základě aktuálních dostupných informací se jedná zatím o tyto účastnické fondy: Tabulka 17: Přehled slučovaných účastnických fondů k březnu 2015

Penzijní společnost

Zanikající účastnický fond

Allianz penzijní společnost, a.s. AXA penzijní společnost, a.s. Conseq penzijní společnosti, a.s. ING Penzijní společnost, a.s. KB Penzijní společnost, a.s.

Selection Smíšený účastnický fond Conseq státních dluhopisů 2023 a 2033 Penze 2030 a Penze 2040 Zajištěný účastnický fond

Přejímající účastnický fond

Povolení ke sloučení od ČNB

z 29. 10. 2014, nabylo právní moci 1. 11. 2014 z 19. 12. 2014, Vyvážený nabylo právní moci účastnický fond 31. 12. 2014 z 11. 12. 2014, Dluhopisový nabylo právní moci účastnický fond 17. 12. 2014 Spořící účastnický nabylo právní moci fond 31. 1. 2015 z 19. 12. 2014, Vyvážený nabylo právní moci účastnický fond 30. 12. 2014 Dynamický účastnický fond

Bezplatný převod k jiné penzijní společnosti do 1. 5. 2015

30. 6. 2015

17. 6. 2015 31. 7. 2015 30. 6. 2014

Zdroj 46: Vlastní tvorba autora, podle školící materiály České spořitelny - penzijní společnosti, a.s.

Poplatkové prázdniny Opět hlavně z důvodu podpory naplnění limitů vyváţeného a dynamického účastnického fondu, připravila pro své klienty doplňkového penzijního spoření Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s., tzv. poplatkové prázdniny. Pro účastníky spoření to znamenalo, ţe do konce roku 2014 nehradili ani poplatek za obhospodařování, ani poplatek za zhodnocení vyváţeného a dynamického účastnického fondu.

82

3.3.Tržní pozice České spořitelny – penzijní společnosti, a.s. Rok 2013 byl klíčovou startovací čárou pro všechny penzijní společnosti, neboť vznik doplňkového penzijního spoření umoţnil všem vytvořit si dobrý start a hlavně významný podíl na novém trhu. Bylo snem a cílem kaţdé penzijní společnosti vybudovat si co nejširší síť obchodních partnerů a fungující distribuční síť, která začne co nejdříve po proškolení přinášet ovoce, tedy co největší počet nových smluv. Velmi často nové smlouvy přibývaly a stále dnes přibývají formou přechodu penzijního připojištění na doplňkové penzijní spoření, coţ má za následek pokles účastníků na trhu s penzijním připojištěním se státním příspěvkem. Novou pozici na trhu si budovaly i ty penzijní společnosti, které získaly licenci na důchodové spoření, taktéţ novinku roku 2013. I mezi důchodovými fondy si penzijní společnosti budovaly co největší podíl na trhu. V současné době tedy penzijní společnosti mohou zaujímat na trhu penzijních společností rovnou tři pozice a to na trhu: transformovaných fondů – penzijního připojištění se státním příspěvkem, účastnických fondů – doplňkového penzijního spoření a důchodových fondů – důchodového spoření. Transformované fondy Produkt penzijního připojištění se státním příspěvkem byl od 1. 1. 2013 převeden na transformované fondy. Tento trh není pro penzijní společnosti nikterak nový, neboť tyto smlouvy fungují v České republice jiţ od roku 1995 a mohly být penzijními společnostmi sjednávány aţ do 30. 11. 2012. Dnes proto jiţ na trhu nedochází ke zvyšování počtu účastníků transformovaných fondů, ale nadále dochází ke zvyšování majetku jejich účastníků. V oblasti penzijního připojištění se státním příspěvkem byla Česká spořitelna – penzijní společnosti, a.s., velmi aktivní a do dnešního dne zaujímá druhý největší podíl na trhu. Na následujícím grafu můţeme sledovat, jak se jí dařilo od roku 2000, kdy se její trţní podíl pohyboval ve výši 10,4 % aţ do 31. 12. 2014, kdy svůj podíl téměř zdvojnásobila na 17,86 %.

83

Graf 18:Vývoj podílu České spořitelny - penzijní společnosti, a.s. na trhu - prostředky evidované ve prospěch účastníků transformovaného fondu

Prostředky evidované ve prospěch účastníků transformovaného fondu - podíl na trhu 20.0 18.0 16.0 14.0 12.0 10.0

10.4 9.9 10.9

12.0

12.8 13.4

14.1

15.0

15.9 16.2 16.3 16.5

17.86 17.2 17.6 17.8 17.8 17.79

8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1Q14 2Q14 3Q14 4Q14 Zdroj 47: Vlastní úprava autora, podle materiály České spořitelny - penzijní společnosti, a.s.

Mezi ostatními penzijními společnostmi si k 31. 12. 2014 drţí druhou příčku s hodnotou majetku účastníků ve výši 55 757 mil. Kč a s počtem účastníků 914 272. Staví se tímto za Penzijní společnost České pojišťovny, a.s., a udrţuje si velký náskok před KB penzijní společností, a.s. Graf 19: Srovnání penzijních společností dle objemu majetku účastníků transformovaného fondu k 31. 12. 2014 (v mil. Kč)

Srovnání penzijních společností dle objemu majetku fondů v mil. Kč:

Srovnání penzijních společností dle počtu účastníků:

Zdroj 48: Materiál České spořitelny - penzijní společnosti, a.s.

84

V tuto chvíli víme, jak se vyvíjel podíl na trhu České spořitelny – penzijní společnosti, a.s., a v jaké je výši, a v následujícím grafu se podíváme, jaký zaujímá podíl na trhu kaţdá penzijní společnost a jakým tempem růstu se posunuly jednotlivé společnosti za poslední kvartál roku 2014. Graf 20: Objem majetku účastníků transformovaného fondu penzijních společností k 31. 12. 2014 vs. 30. 9. 2014

Objem majetku účastníků transformovaného fondu k 31. 12. 2014 vs 30. 9. 2014

Podíl na trhu; tempo růstu

6.0%

5.0% CONSEQ DPS , 1.9%, 4.4% Tempo růstu

4.0%

Allianz PS, 9.4%, 3.6% ČSPS, 17.9%, 2.8% PS ČP, 25.4%, 2.3%

3.0% tempo na trhu 2,4 %

2.0% ING PS; 9.5%; 2.0% 1.0%

0.0% 0.0%

5.0%

10.0%

KB PS, 12.7%, 2.2% ČSOB PS, 11.6%, 1.9% AXA PS, 11.6%, 1.7%

15.0% Podíl na trhu

20.0%

25.0%

30.0%


Česká spořitelna – penzijní společnosti, a.s., má sice niţší podíl na trhu neţ Penzijní společnosti České pojišťovny, a.s., ale její podíl roste rychleji o 0,5 %. Znamená to, ţe u České spořitelny – penzijní společnosti, a.s., dochází k menšímu odlivu majetku, ke kterému můţe docházet buď rušením spoření, či převodem penzijního připojištění na doplňkové penzijní spoření.

Účastnické fondy Trh účastnických fondů, tedy doplňkového penzijního spoření, má v České republice teprve krátkou dvouletou historii. Právě proto je tento trh velmi dynamický a rychle se rozvíjející se.

85

K 31. 12. 2014 zaujímá největší podíl na trhu doplňkového penzijního spoření a tím i první pozici Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s., s podílem 35,2 % v objemu majetku účastníků, druhé místo s 22,7 % obsadila Penzijní společnost České pojišťovny, a.s., a na třetí příčce se v současné době drţí ČSOB Penzijní společnost, a.s., s podílem 14,8 %. Poměrně stabilně si Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s., udrţuje trţní podíl ve výši kolem 35 %, jak můţeme vidět na následujícím grafu. Graf 21: Vývoj podílu České spořitelny - penzijní společnosti, a.s. na trhu - prostředky evidované ve prospěch účastníků účastnických fondů

Prostředky evidované ve prospěch účastníků účastnických fondů - podíl na trhu 45.0%

40.2%

40.0%

36.3%

35.0% 30.0%

34.8%

34.6%

33.9%

4Q2013

1Q2014

2Q2014

36.9%

35.2%

26.7%

25.0% 20.0% 15.0% 10.0% 5.0% 0.0% 1Q2013

2Q2013

3Q2013

3Q2014

4Q2014

Zdroj 50: Vlastní úprava autora, podle materiály České spořitelny - penzijní společnosti, a.s.

Mezi ostatními penzijními společnostmi si k 31. 12. 2014 drţí suverénně první pozici s hodnotou majetku ve výši 1 702 mil. Kč a 71 091 účastníkem. S velkým náskokem 700 mil. Kč a 14 223 účastníků tak vede před všemi ostatními penzijními společnostmi.

86

Graf 22: Srovnání penzijních společností dle objemu majetku účastníků účastnických fondů k 31. 12. 2014 (v mil. Kč)




V následujícím grafu je před námi náhled na trţní podíly všech penzijních společností a tempa růstu v porovnání růstu třetího a čtvrtého kvartálu roku 2014. Tempo růstu nám dokazuje, ţe trh účastnických fondů je velmi dynamický. Graf 23: Objem majetku účastníků účastnických fondů penzijních společností k 31. 12. 2014 vs. 30. 9. 2014

Objem majetku účastníků účastnických fondů k 31. 12. 2014 vs 30. 9. 2014 Podíl na trhu; tempo růstu

110.0% CONSEQ DPS; 0,3%; 430,9% CONSEQ PS; 2,0%; 157,1%

ČSOB PS, 14.8%, 98.5%

90.0%

Tempo růstu

70.0%

50.0%

ČSPS, 35.2%, 32.8% ING PS; 3.7%; 37.0% AXA PS, 4.9%, 28.6%

tempo na trhu 39,4 %

30.0% Allianz PS, 4.1%, 29.3% 10.0%

-10.0% 0.0%

5.0%

KB PS, 12.4%, 27.8%

10.0%

15.0%

PS ČP, 22.7%, 28.6%

20.0% 25.0% Podíl na trhu


87

30.0%

35.0%

40.0%

45.0%

Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s., vzala vstup na trh účastnických fondů velmi váţně a stále si drţí první pozici s více neţ třetinovým podílem trhu.

Důchodové fondy Důchodové spoření má v České republice velmi komplikovanou a pravděpodobně i velmi krátkou historii. Vznik II. pilíře nebyl ze strany jak vlády, tak Ministerstva práce a sociálních věcí, dostatečně podpořen. Lidé neobdrţeli dostatek relevantních informací, a kdyţ, tak informace byly vzápětí doprovázeny negativními zásahy od politických stran a hlavně médií. To mělo obrovský dopad na vstup obyvatel. Vzhledem k tomu, ţe důchodové fondy zaţívají svou „poslední hodinku“, bude asi velmi zajímavé porovnat je z hlediska počtu účastníků. Důvod uzavření smlouvy důchodového spoření nově vstupujících účastníků je jiţ čistě jen spekulativní, neboť je jiţ delší dobu oficiálně známo, ţe se II. pilíř ruší. Rozhodli se tedy „vytáhnout“ si ještě pár korun ze solidárního důchodového pojištění. Na následujícím grafu si můţeme dokázat, ţe v roce 2014 jiţ Česká spořitelna – penzijní společnosti, a.s., nevyvíjela ţádnou aktivní činnost v prodeji důchodového spoření: Graf 24: Vývoj podílu České spořitelny - penzijní společnosti, a.s. na trhu - prostředky evidované ve prospěch účastníků důchodových fondů

Počet aktivních účastníků důchodových fondů podíl na trhu 20.0% 18.0%

16.9%

16.9%

16.8%

16.7%

16.7%

16.6%

3Q2013

4Q2013

1Q2014

2Q2014

3Q2014

4Q2014

16.0% 14.0% 12.0% 10.0% 8.0% 6.0% 4.0%

6.0% 4.0%

2.0% 0.0% 1Q2013

2Q2013

Zdroj 53: Vlastní úprava autora, podle materiály České spořitelny - penzijní společnosti, a.s.

88

Mezi ostatními penzijními společnostmi si k 31. 12. 2014 si Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s., drţí bronzovou a zároveň střední příčku. Z níţe uvedeného počtu účastníků je zřejmé, ţe pouze jedna jediná penzijní společnost, kterou je Penzijní společnost České pojišťovny, a.s., splnila podmínku České národní banky pro zachování licence důchodového spoření a tou je dosaţení minimálního počtu účastníků ve výši 15 000. Podařilo se jí splnit podmínku díky slučování kmene klientů Raiffeisen penzijní společnosti, a.s., která postupem času dala od II. pilíře ruce pryč a ukončila svou činnost v této oblasti. Graf 25: Srovnání penzijních společností dle počtu účastníků důchodových fondů k 31. 12. 2014 (v mil. Kč)




A konečně v následujícím grafu si můţeme dokázat, ţe Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s., skutečně nenavyšuje počet účastníků důchodového spoření. Největším skokanem v posledním čtvrtletí roku 2014 byla KB penzijní společnost, a.s., a ČSOB Penzijní společnost, a.s., s tempem růstu 0,4 %.

89

Graf 26: Počet účastníků důchodových fondů penzijních společností k 31. 12. 2014 vs. 30. 9. 2014

Počet účastníků důchodových fondů k 31. 12. 2014 vs 30. 9. 2014

Podíl na trhu; tempo růstu

0.5% PSKB, 16.8%, 0.4% 0.4% ČSOB PS, 3.7%, 0.4%

Tempo růstu

0.3%

tempo na trhu 0,2 %

Allianz PS, 12.1%, 0.2%

0.2%

0.1%

-0.1% 0.0%

PSČP, 50.7%, 0.1%

ČSPS, 16.6%, 0.0%

0.0%

10.0%

20.0%

30.0% Podíl na trhu

40.0%

50.0%

60.0%


Posledním porovnáním, které je mezi penzijními společnostmi velmi zajímavé a velmi aktuální, je to, jak umí hospodařit se svými účastnickými fondy, respektive jak zhodnocují prostředky svých účastníků, viz tabulka níţe. Průměrně konzervativní fondy připisují 0,3 %, ty táhne zejména AXA penzijní společnost, a.s. (v 1. Q 2015 + 1 %) a Penzijní společnost České pojišťovny, a.s. – Spořící (0,7 %). ČP Spořící má ale tu výhodu, ţe se na ni vztahuje volnější regulace, a proto má poněkud širší moţnosti jak dosahovat výnosů oproti ostatním konzervativním fondům. První dvě příčky v kategorii vyváţených fondů si rozebraly stejné společnosti, Allianz (+ 5,9 %) a ČSOB penzijní společnost, a.s. (+ 4,4 %). Conseq penzijní společnost, a.s., svůj dluhopisový (vyváţený) fond nechává zřejmě nezainvestovaný a je připraven na likvidaci nebo sloučení. Stále totiţ nedokázal docílit regulatorního limitu 50 mil. Kč. V oblasti dynamických fondů svým klientům v březnu zhodnotily prostředky ČSOB Penzijní společnosti, a.s. (+ 2,9 %), Allianz penzijní společnost, a.s. (+ 2,5 %) a Conseq penzijní společnost, a.s. (+ 3 %). ČSOB a Allianz dynamické fondy připisují jiţ letos více neţ

90

11 %. Conseq penzijní společnost, a.s., ve svém akciovém fondu zhodnocuje za poslední rok téměř 8 %. Tabulka 18: Výkonnost doplňkového penzijního spoření - zhodnocení k 31. 3. 2015


V Současné době mají fondy a jejich výkonnost pouze maximálně dvouletou historii, a jak víme, doplňkové penzijní spoření je určené dokonce i na několik desítek let, a tak byla tvořena i jejich investiční strategie, hlavně u vyváţených a dynamických fondů. Počkejme si tedy, jak se budou výkonnosti vyvíjet dál.

91

4. Komparace důchodových systémů vybraných zemí Důchodový systém v České republice není zdaleka jediný, který prošel a prochází reformami a dalšími změnami. Je moc zajímavé, podívat se na fungování systémů dalších evropských zemí, abychom měli moţnost porovnání. Pro tuto komparaci jsem vybrala země blízké polohou: Maďarsko, Německo, Polsko, Slovensko, a dále zemi, která je zástupcem severských zemí, kde je důchodový systém ohodnocen jako velmi silný a dobře fungující, Švédsko. Z důvodu realistického náhledu budu nejprve porovnávat tyto země z pohledu stavu a vývoje obyvatelstva a teprve poté důchodové systémy, jako takové.

4.1.Komparace obyvatelstva Populace seniorů Ukazatel podílu populace 65 a více let je definován jako podíl počtu seniorů v této věkové kategorii k počtu celkové počtu obyvatel dané země. Vypovídá o stáří dané populace. Tabulka 19: Vývoj podílu populace 65 a více let v letech 2004-2013 (v %)

Česká republika

Podíl populace 65 a více let

Země

Slovensko

Německo

Polsko

Maďarsko

Švédsko

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

14,0 14,1 14,2 14,5 14,6 14,9 15,3 15,6 16,2

11,6 11,7 11,8 12,0 12,1 12,2 12,4 12,6 12,8

18,0 18,6 19,3 19,8 20,1 20,4 20,7 20,6 20,6

13,0 13,1 13,3 13,4 13,5 13,5 13,5 13,5 13,8

15,5 15,6 15,8 15,9 16,2 16,4 16,6 16,7 16,9

17,2 17,2 17,3 17,4 17,5 17,8 18,1 18,5 18,8

2013

16,8

13,1

20,7

14,2

17,2

19,1

Zdroj 57: Vlastní úprava autora, podle Eurostat

92

Za rok 2013 je, z námi vybraných zemí státem s největším podílem populace ve věku vyšším neţ 65 let Německo s podílem ve výši 20,7 %, na druhém místě Švédsko s 19,1 % a třetí místo zaujímá s podílem 17,2 % Maďarsko. Česká republika se řadí s 16,8 % na čtvrtou pozici, coţ je, ve srovnání s porovnávanými zeměmi, velmi dobré. Hodnotíme-li průměrný roční růst podílu populace 65 let a více za období deseti let (20042013), pak se Česká republika staví na první místo s ročním průměrným růstem o 0,28 %, těsně v patách je jí Německo s 0,27 %. Za ním se opět umístilo Švédsko s průměrným ročním růstem 0,19 %. Tabulka 20: Průměrný roční růst podílu populace 65 let a více v období 2004-2013 (v %)

Země

Česká republika

Slovensko

Německo

Polsko

Maďarsko

Švédsko

Průměrný roční růst podílu populace 65 a více

0,28

0,15

0,27

0,12

0,17

0,19


Z výše uvedené analýzy průměrného ročního růstu vyplývá, ţe Česká republika je na tom nejhůře, neboť populace stárne nejrychlejším tempem. Znamená to, ţe během několika let se jistě posune mezi země s vyšším podílem seniorů. Dále o něco málo pomaleji stárne populace v Německu, Švédsku. Jedním z důvodů, které přispívají k růstu podílu seniorů v zemi, je věk doţití obyvatel v těchto zemích. Tabulka 21: Naděje dožití při narození ve vybraných zemích dle pohlaví (2012)

Země Naděje dožití při narození - muži Naděje dožití při narození - ženy

Česká republika

Slovensko

Německo

Polsko

Maďarsko

Švédsko

75,1

72,5

78,6

72,7

71,6

79,9

81,2

79,9

83,3

81,1

78,8

83,6


Právě tyto tři země, Česká republika, Německo a Švédsko se mohou pyšnit nejdéle ţijícím obyvatelstvem z námi vybraných zemí. Na první pozici, s věkem doţití 79,9 let pro muţe a 83,6 let pro ţeny, se umístilo Švédsko, druhé místo obsadilo Německo s věkem 78,6 93

pro muţe a 83,3 pro ţeny a Česká republika je na třetí pozici díky nadějí doţití pro muţe 75,1 let a pro ţeny 81,2 let, čímţ se řadíme mezi vyspělé země. Životní úroveň Ţivotní úroveň seniorů hodnotím pomocí ukazatele agregovaný poměr důchodů a mezd, který je definován jako poměr průměrného individuálního hrubého důchodu 65-74 letých a průměrného individuálního hrubého příjmu 50-59 letých (bez ostatních sociálních dávek). V níţe uvedené tabulce budu tedy analyzovat, jak se seniorovi sníţí příjmy v důchodu oproti příjmům, na které byl zvyklý v produktivním věku těsně před odchodem do penze. Tabulka 22: Vývoj agregovaného poměru důchodů a mezd v období 2005–2013 (v %)

Česká republika

Agregovaný poměr důchodů a mezd (v %)

Země

Slovensko

Německo

Polsko

Maďarsko

Švédsko

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0,51 0,52 0,51 0,51 0,51 0,54 0,53 0,55

0,55 0,57 0,54 0,54 0,55 0,61 0,62 0,56

0,46 0,46 0,46 0,44 0,47 0,49 0,51 0,47

0,58 0,59 0,58 0,56 0,56 0,57 0,55 0,58

0,61 0,54 0,58 0,61 0,62 0,60 0,59 0,58

0,60 0,62 0,63 0,62 0,60 0,60 0,58 0,56

2013

0,56

0,61

0,47

0,60

0,61

0,58


Z výše uvedené analýzy vyplývá, ţe z námi vybraných zemí se o první a druhé místo se dělí Slovensko a Maďarsko s poměrem důchodu a mezd ve výši 0,61 a třetí místo zaujímá Polsko s poměrem 0,60. Svou důleţitou roli v tomto pořadí sehrál pravděpodobně právě niţší podíl seniorů ve věku 65 let a více, neboť peníze na výplatu důchodů jsou v těchto zemích rozděleny mezi méně důchodců. Ukazatel míry rizika chudoby osob je definován jako podíl osob s ekvivalizovaným disponibilním příjmem před sociálními transfery pod hranicí chudoby, který se stanoví jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu (po sociálních transferech). Z níţe uvedené tabulky vyplývá, ţe za rok 2013 je na tom nejlépe Maďarsko s rizikem 4,1 %, hned na druhém místě je Česká republika s 5,8 % a třetí příčku si drţí Slovensko s 6 %. Pro Českou republiku je to výborný výsledek, který vypovídá, ţe mezi vybranými zeměmi je zde téměř nejméně důchodců na hranici chudoby. 94

Tabulka 23: Vývoj míry rizika chudoby v období 2005-2013 (v %)

Česká republika

Míra rizika chudoby osob ve věkové kategorii 65 let a více

Země 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Slovensko

5,3 5,9 5,5 7,4 7,2 6,8 6,6 6 5,8

Německo

7,1 8,5 9,6 9,9 10,8 7,7 6,3 7,8 6

13,4 12,5 16,2 14,9 15 14,1 14,2 15 14,9

Polsko 7,3 7,8 7,8 11,7 14,4 14,2 14,7 14 12,3

Maďarsko 6,5 9,4 6,1 4,3 4,6 4,1 4,5 6 4,4

Švédsko 10,1 11,3 9,9 15 17,7 15,5 18,2 17,7 16,4


Na druhou stranu nejhůře s rizikem chudoby je na tom právě skandinávské Švédsko s rizikem 16,4 %, hned za ním Německo se 14,9 % a dále Polsko 12,3 %. Velmi pravděpodobně bude míra rizika chudoby souviset se systémem výplaty I. pilíře, o kterém budeme hovořit v další kapitole a který je ve Švédsku a Polsku rozdílný. Pro Německo hraje negativní roli vysoká míra důchodců. Vliv na důchodové příjmy Z hlediska vlivu na důchodové příjmy můţeme porovnávat hrubé přírůstkové míry následujících ukazatelů. Hrubá míra porodnosti porovnává počet narozených během roku s průměrnou velikostí populace v daném roce. Hodnota je vyjádřena na 1 000 obyvatel, coţ opět umoţňuje komparaci mezi vybranými zeměmi. V níţe uvedené tabulce porovnávám, jak nám přibývá budoucích ekonomicky aktivních osob.

95

Tabulka 24: Vývoj hrubé míry porodnosti (na 1.000 obyvatel) v období 2004-2013

Země

Hrubá míra porodnosti (na 1.000 obyvatel)

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Česká Slovensko Německo republika 9,6 10,0 8,6 10,0 10,1 8,3 10,3 10,0 8,2 11,1 10,1 8,3 11,5 10,7 8,3 11,3 11,4 8,1 11,2 11,2 8,3 10,4 11,3 8,1 10,3 10,3 8,4 10,2 10,1 8,5

Polsko

Maďarsko

9,3 9,5 9,8 10,2 10,9 10,9 10,9 10,2 10,1 9,7

9,4 9,7 9,9 9,7 9,9 9,6 9,0 8,8 9,1 9,0

Švédsko 11,2 11,2 11,7 11,7 11,9 12,0 12,3 11,8 11,9 11,8


Největší porodností za rok 2013 se můţe pyšnit Švédsko s 11,8 ţivě narozených na 1 000 obyvatel, druhou pozici obsadila Česká republika s ukazatelem 10,2 a třetí příčku zaujímá Slovensko s 10,1 ţivě narozených osob na 1 000 obyvatel. Velmi zajímavé je porovnání hrubé míry přirozeného přírůstku obyvatelstva a hrubé míry přírůstku obyvatelstva, neboť si zde dokáţeme, jak je přírůstek obyvatel ovlivněn migrací či emigrací obyvatelstva. Hrubá míra přirozeného přírůstku obyvatelstva je podíl přírůstku obyvatelstva přirozenou měrou (rozdíl mezi počtem ţivě narozených a zemřelých) a průměrného stavu obyvatelstva v daném roce. Hrubá míra přírůstku obyvatelstva je podíl změny obyvatelstva a průměrného stavu obyvatelstva v daném roce. Oba ukazatele jsou uváděny na 1 000 obyvatel. Na níţe uvedených grafech si můţeme prohlédnout dopady migrace v jednotlivých vybraných zemích, konkrétní hodnoty níţe uvedeného porovnání nalezneme v Příloze č. 10. Zaměřím-li se pouze na rok 2013, potom: největší dopad imigrace byl ve Švédsku, kde se míra přírůstku obyvatel zvýšila o 6,9 člověka na 1 000 obyvatel a dále v Německu, kde se dokonce změnil pokles míry přírůstku obyvatel v jeho nárůst, celkem zde došlo k nárůstu o 5,8 člověka na 1 000 obyvatel,

96

největší dopad emigrace byl v Polsku, kde se pokles obyvatelstva zvýšil z -0,5 na - 1,0, tedy o 0,5 člověka na 1 000 obyvatel a dále v České republice, kde došlo také ke zvýšení poklesu z -0,2 na -0,4, tedy o 0,2 člověka na 1 000 obyvatel. Graf 27: Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku obyvatelstva (na 1.000 obyvatel) v období 2004-2013

Hrubá míra přirozeného přírůstku obyvatelstva (na 1 000 obyvatel) 2004 - 2013 4

Přírůstek/úbytek

3 2

ČR

1

Slovensko

0

Německo

-1

Polsko

-2

Maďarsko

-3

Švédsko

-4 -5 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj 63: Vlastní tvorba autora, podle Eurostat Graf 28: Vývoj hrubé míry přírůstku obyvatelstva (na 1.000 obyvatel) v období 2004-2013

Hrubá míra přírůstku obyvatelstva (na 1 000 obyvatel) 2004 - 2013 10

Přírůstek/úbytek

8 ČR

6

Slovensko 4

Německo

2

Polsko

0

Maďarsko Švédsko

-2 -4 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj 64: Vlastní tvorba autora, podle Eurostat

Dalším důleţitým ukazatelem pro důchodové příjmy je míra zaměstnanosti a vypovídá o tom, kolik procent ekonomicky aktivních obyvatel ve věku 20-64 let je zaměstnáno, tudíţ přispívá do důchodového systému. Je definován jako podíl počtu zaměstnaných osob ve věku 20 aţ 64 let k počtu všech osob v této věkové skupině.

97

Tabulka 25: Vývoj míry zaměstnanosti (20-64 let) v období 2004-2013 (v %)

Míra zaměstnanosti (20-64 let)

Země 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Česká Slovensko republika 70,1 63,7 70,7 64,5 71,2 66 72 67,2 72,4 68,8 70,9 66,4 70,4 64,6 70,9 65 71,5 65,1 72,5 65

Německo 68,8 69,4 71,1 72,9 74 74,2 74,9 76,3 76,7 77,1

Polsko

Maďarsko

57,3 58,3 60,1 62,7 65 64,9 64,3 64,5 64,7 64,9

62,1 62,2 62,6 62,6 61,9 60,5 60,4 60,7 62,1 63,2

Švédsko 77,4 78,1 78,8 80,1 80,4 78,3 78,1 79,4 79,4 79,8


Největší zaměstnanost je mezi populací Švédska ve výši 79,8 %, na druhé místo se řadí Německo s 77,1 % a Česká republika si drţí se 72,5 % třetí příčku. Vysoká míra zaměstnanosti ve Švédsku by mohla mít hodně společného opět s jejich důchodovým systémem I. pilíře a následnou výplatou penzí, kde je velká míra zásluhovosti. Ukazatel míry závislosti populace seniorů charakterizuje poměr mezi celkovým počtem seniorů ve věku, kdy uţ nejsou ekonomicky aktivní (65 let a více) a počtem pracujících osob od 15 do 64 let, tedy procentuální závislost důchodců na 100 pracujících. Tabulka 26: Vývoj míry závislosti populace seniorů v období 2004 – 2013 (počet důchodců na 100 ekonomicky aktivních)

Míra závislosti populace seniorů

Země 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Česká Slovensko republika 19,7 16,3 19,8 16,4 20 16,5 20,3 16,7 20,6 16,8 21,1 17 21,7 17,3 22,3 17,5 23,4 17,8 24,6 18,4

Německo 26,8 27,8 28,9 29,9 30,4 30,9 31,4 31,2 31,2 31,3

Polsko 18,6 18,7 18,9 19 18,9 18,9 19 18,9 19,4 20,1

Maďarsko 22,6 22,7 22,9 23,2 23,5 23,8 24,2 24,4 23,6 25,1

Švédsko 26,4 26,5 26,4 26,4 26,7 27,1 27,7 28,4 29,2 29,9


Výše uvedený ukazatel jsem převedla na lépe porovnatelný, abych mohla zanalyzovat, kolik ekonomicky aktivních obyvatel musí v kaţdé zemi vydělávat na jednoho důchodce. Za rok

98

2013 jsou na tom nejhůře důchodci v Německu, neboť na jednoho důchodce vydělává pouze 3,2 pracujících. Na druhé pozici je Švédsko, kde jednoho důchodce ţiví 3,4 pracující, třetí příčku obsadilo Maďarsko se 4 pracujícími na důchodce a hned v těsném závěsu za ním je Česká republika se 4,1 pracujícími. Předposlední pozici má s 5 pracujícími Polsko a nejlépe se daří v důchodovém systému Slovenska, kde na jednoho důchodce přispívá 5,4 pracujících. Následující graf názorněji ukazuje, jak se závislost vyvíjela v období 2004–2013. Je zde v porovnání s ostatními zeměmi patrný rychlejší růst míry závislosti, tedy rychlejší pokles ekonomicky aktivních na jednoho důchodce u Švédska, ale i České republiky. Graf 29: Vývoj míry závislosti populace seniorů v období 2004-2013

Míra závislosti populace seniorů 33 31 29

ČR

27

Slovensko

25

Německo

23

Polsko

21 19

Maďarsko

17

Švédsko

15 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj 67: Vlastní tvorba autora, podle Eurostat

Velmi důleţitý je pohled do budoucna, jak bude vypadat míra závislosti seniorů následujících 65 let (do roku 2080). To nám umoţní ukazatel nazvaný očekávaný index ekonomické závislosti. Je definován jako podíl očekávaného počtu osob ve věku 65 a více let (podle projekce) na očekávaném počtu osob ve věku 15 aţ 64 let. Opět jsem na základě tohoto ukazatele provedla přepočet k umoţnění interpretace, kolik pracujících ve věku 15-64 let bude přispívat na jednoho důchodce. Kupříkladu za 35 let, tedy v roce 2050, na tom budou nejhůře důchodci v Německu, kde jednoho důchodce bude financovat pouze 1,8 pracujících (z původních 3,2), o druhou a třetí příčku se dělí Polsko (původně 5) a Slovensko (původně 5,4) s 1,9 pracujícími, dále následuje Maďarsko (původně 4) a Česká republika (původně 4,1) s 2,1 pracujícími a nejlépe na tom bude Švédsko s 2,7 pracujícími na jednoho důchodce (původně 3,4). K největšímu pohoršení

99

situace dojde tedy na Slovensku. V České republice poklesne počet těchto pracujících cca na polovinu. Tabulka 27: Vývoj očekávaného indexu ekonomické závislosti v období 2013-2080 (počet důchodců na 100 ekonomicky aktivních)

Očekávaný index ekonomické závislosti

Země 2013 2020 2030 2040 2050 2060 2070 2080

Česká Slovensko republika 24,6 18,4 31,3 24,3 35,2 32,6 40,2 40 48,2 54,2 50,3 65,9 45,6 65,9 47,8 68,7

Německo 31,3 35,8 46,9 55,6 57,3 59,2 59,8 59,9

Polsko

Maďarsko

20,1 27,1 35,4 40 52 60,9 59,2 59,6

Švédsko

25,1 30,5 34,4 39,8 47,3 52,3 52,4 52,9

29,9 33 35,5 37,4 37,6 41,4 41,9 44,5


V dalších letech (2060, 2070, 2080) dojde k velice mírnému zlepšení pouze v České republice, kde index poklesne ze 48,2 (rok 2050) na 47,8 (rok 2080), coţ je velmi nepatrná změna. Zde se opět potvrzuje, ţe evropská populace stárne, neboť počet důchodců se neustále zvyšuje a počet ekonomicky aktivních osob klesá, tudíţ klesá počet ekonomicky aktivních osob, z jejichţ plateb důchodového pojištění jsou důchody hrazeny. V České republice poklesne tento počet za 35 let téměř na polovinu, ze 4,1 na 2,1 pracujících na jednoho důchodce, coţ bude opravdu velmi razantní výpadek v příjmech důchodového pojištění a hlavně nárůst ve výdajích na důchody. Podobně je tomu i v ostatních zemích. Proto budou obecně ve všech těchto vybraných zemích vznikat problémy financování státních důchodů. ČSSD ve svém materiálu „Důchodová reforma ČSSD“, který byl předloţen důchodové komisi, popisuje, ţe dokonce počítá i s daleko pesimističtějším vývojem závislosti důchodců, který je pouze 1,7 pracujících na jednoho důchodce (58 důchodců na 100 ekonomicky aktivních v roce 2050), coţ potvrzuje mé výše uvedené závěry. V návrzích téţ předkládá cestu k zajištění dostatečných prostředků do veřejného pilíře důchodového pojištění, kterou je: zafixování stávající výměry příspěvků ve prospěch fondu sociálního pojištění, odstranění znevýhodňování zaměstnanců vůči OSVČ ve výši příspěvků na sociální pojištění,

100

financování pozůstalostních a invalidních důchodů z jiných zdrojů veřejných rozpočtů, postupné zvyšování příjmů sociálního pojištění s vyuţitím dalších daňových příjmů, vznik rezervního fondu, který bude slouţit k vyrovnávání fluktuací příjmů z důvodu nerovnoměrného populačního vývoje 2025-2070. Je třeba si uvědomit, ţe výpadek příjmů uţitých pro výplatu důchodů bude minimálně o 100 % větší, neţ je dnes a to jen díky geografickému vývoji. Jiţ v roce 2013 tvořil deficit důchodového účtu 55,1 mld. Kč s tím, ţe 25,837 mld. bylo financováno z jiných zdrojů. Podle mého názoru otázkou nadále zůstává, zda bude skutečně reálně moţné výše uvedenými kroky doplnit chybějící stamiliardy do rozpočtu důchodového účtu. Stejné otázky do budoucna pravděpodobně čekají i další z vybraných zemí.

4.2.Komparace důchodových systémů Mezi konkrétními důchodovými systémy v námi vybraných zemích, určitě shledáme mnoho společného, ale i odlišného. Prvním společným znakem všech zemí je, ţe v kaţdé zemi jiţ proběhla důchodová reforma, tudíţ kaţdá tato země jiţ prováděla menší či větší úpravy svého důchodového systému. Nejstarší reforma byla v Maďarsku z roku 1998 a nejmladší reformou se pyšní Česká republika z roku 2013. Tabulka 28: Účinnost důchodové reformy ve vybraných zemích

Země Česká republika Maďarsko Německo Polsko Slovensko Švédsko

Důchodová reforma proběhla v roce 2013 2001 1999 2005 1998 1999


Věk odchodu do důchodu je velmi důleţitým faktorem, který má vliv jak na výši vyplácených důchodů, tak na sníţení výdajů z účtu důchodového pojištění. Zde jsou mezi zeměmi podstatně velké rozdíly. Nejniţší důchodový věk 62 let mají v Maďarsku a na Slovensku, dále 101

65 let ve Švédsku, Polsku (muţi) a částečně v Německu, kde se ale bude důchodový věk postupně prodluţovat aţ na 67 let a nejhůře pro občany a nejlépe z pohledu zátěţe důchodového rozpočtu je na tom Česká republika, kde se sice člověk stává důchodcem v 63 letech (muţ v roce 2015), ale není stanovena maximální horní hranice. Osoby narozené v roce 1977 jiţ mají svůj důchodový věk v 67 letech a později narození i podstatně déle. Tabulka 29: Věk odchodu do důchodu ve vybraných zemích

Země Česká republika Maďarsko Německo Polsko Slovensko Švédsko

Potřebný věk pro odchod do starobního důchodu dosažení důchodového věku podle ročníku narození dle zákona, letos muži 63, ženy 58 - 62 dle počtu dětí; není stanovena maximální horní hranice 62 let pro muže i ženy 65 let (v období 2012-2029 bude navyšován až na 67 let pro ročník narození 1964 a vyšší), přesto při získání 45 let pojištění možnost důchodu v 65 letech muži 65 let, ženy 60 let 62 let pro muže i ženy 65 let


Z hlediska způsobu financování důchodů se mezi námi vybranými zeměmi vyskytují dvě formy důchodových systémů, a to: PAYG (pay-as-you-go) – jedná se o průběţně financovaný systém zaloţený na solidaritě a redistribuci, kdy dnešní ekonomicky aktivní lidé platí příspěvky důchodového pojištění, ze kterých jsou okamţitě vypláceny důchody dnešním penzistům. Jeho představiteli jsou Česká republika, Maďarsko, Německo a Slovensko. NDC (National Defined Contribution) – příspěvkově definovaný systém, který zavádí virtuální pojistné účty, na které si pojištěnec během své aktivní fáze ţivota přispívá a shromaţďuje zde fiktivní kapitál, který je předem definovaným způsobem zhodnocován. Při vstupu do penze je účastníkovi na základě naspořených fiktivních prostředků vypočtena penze. Důchodového systému NDC uplatňuje Polsko a Švédsko. Na základě rozdílných důchodových systémů je v těchto zemích rozdíl ve faktorech, na kterých závisí výše budoucích dávek důchodců. U systému NDC zde hraje velkou roli také velikost individuálních úspor.

102

Tabulka 30: Faktory závislosti výpočtu výše důchodu ve vybraných zemích

Výše důchodu závisí na: Země

Výši příjmů v produktivním věku

Získané době pojištění

x x x x x x

x x x x x x

Česká republika Maďarsko Německo Polsko Slovensko Švédsko

Velikosti individuálních úspor

x x


V níţe uvedené tabulce se dostáváme k I. pilíři důchodového systému, kde si opět můţeme potvrdit rozdíl ve způsobu financování v Polsku a Švédsku, kde jsou zakomponovány virtuální účty, tedy sloţka, která nemalou měrou v důchodovém systému posiluje zásluhovost. Prostředky, které jsou na virtuální účty hrazeny, jsou také okamţitě vypláceny důchodcům, ale jsou také připsány na zmíněné účty a pojištěnec kaţdý rok dostává zprávu o tom, kolik jiţ má naspořeno na svém účtu „na důchod“. Tabulka 31: Přehled základních informací k I. pilíři vybraných zemí

I. pilíř Povinná platba Země

Popis

Zaměstnanec (z vyměřovacího základu)

Zaměstnavatel

Česká republika

průběžný systém založený na přerozdělování důchodu ve společnosti s vysokou mírou solidarity; vybrané prostředky od "pracujících" jsou přerozdělovány současným důchodcům

6,5 % (při účastni ve II. pilíři 3,5 %)

21,50 %

Maďarsko

povinný, průběžně financovaný, do kterého přispívají občané i zaměstnavatelé

9 % (při účastni ve II. pilíři 1 %)

21 %

9,95 % (zaměstnanec s výdělkem 400-800 EUR (10.000-20.000 CZK) platí sníženou sazbu 4,9 %, méně než 400 EUR se účastní v 1. pilíři dobrovolně

9,95 %

Německo

povinný průběžně financovaný systém založen na principu solidarity

103

I. pilíř Povinná platba Země

Polsko

Popis

povinný (mandatorní), rozdělen do 3 pásem: nultý pás tvoří minimální penze – každému, kdo splní povinný počet let účasti na důchodovém pojištění; první pás tvoří dávky odvozené od příjmů – průběžně financovaný systém; druhý pás tvoří doplňkové důchody získané investicí do fondů pod státním dohledem; přiděleny virtuální účty, na kterých se jim počítá výše jejich příspěvků i s úroky (úroková míra je odvozena od výše inflace) = pevný zdroj kapitálu pro investiční trh, ale negarantuje ani minimální penzi

povinné důchodové pojištění, které funguje na základě průběžného systému financování; základní princip je princip sociální a mezigenerační solidarity Slovensko a zásluhovosti; rozdělen na dva samostatně financované podsystémy – starobní a invalidní pojištění; lidé odvádějí 18 % z vyměřovacího základu dvě části – povinné pro každého od 16 let; 1. část - průběžné financování 16 % z příjmu, 2. část – 2,5 % fondová část formou soukromého pojištění na virtuální Švédsko účty (fyzicky se peníze nikde nehromadí, je to přehled toho, kolik si občan uspoří a na co bude mít v důchodu nárok), ze které získávají občané tzv. prémiovou dávku. Fondy jsou soukromé i státní.


Zaměstnavatel

9,76 % + 3,3 % otevřené penzijní fondy

9,76 %

4 % (při účasti ve II. pilíři 0 %)

14 %

9,25 %

9,25 %


Z hlediska výše platby zaměstnance odvádí nejniţší příspěvek zaměstnanci na Slovensku ve výši 4 %, dále Česká republika s 6,5 % a na třetí pozici se staví Maďarsko se svými 9 %. Německo, Polsko a Švédsko interesují své zaměstnané občany sazbou podobnou, od 9 do 10 %. Co se týče platby za zaměstnance jejich zaměstnavatelem, zde nejvyšší odvod provádí zaměstnavatelé v České republice 21,5 %, těsně za ní následuje Maďarsko s 21 % a na třetí

104

příčku se řadí Slovensko se 14 %. Následují opět Německo, Polsko a Švédsko, kteří opět zapojují i zaměstnavatele ve své zemi platbou ve výši 9-10 %. V České republice je tedy pozitivní, ţe jiţ dnes funguje velké zapojení zaměstnavatelů, na druhou stranu je ale zemí s téměř nejniţším odvodem zaměstnanců. Ve všech vybraných zemích v dnešní době existuje II. pilíř. Zcela dobrovolný vstup, ale i výstup mají Německo, Polsko, Slovensko a Švédsko. Co se týče výše platby na II. pilíř, jsou Německo a Švédsko země, kde stát příliš nezasahuje a nechává zcela volnou ruku na pracujících, zda a kolik si budou na toto spoření odvádět. Nejvyšší příspěvek naopak platí obyvatelé Maďarska ve výši 8 %, dále 5 % Česká republika, 4 % Slovensko a nejméně si hradí obyvatelé Polska 2,5 %. II. pilíře fungují všechny na bázi fondového investování. Tabulka 32: Přehled základních informací k II. pilíři vybraných zemí

II. pilíř Země

Česká republika

Povinná platba Zaměstnanec (z vyměřovacího základu)

Popis

dobrovolný systém, který umožňuje poplatníkům vyvést si část prostředků odváděných státu na fondové důchodové spoření a investovat prostředky ve fondech; po vstupu povinný

soukromé kapitálové fondy; povinný pro osoby, které po 30. červnu 1998 nastoupili do svého prvního zaměstnání; zakládat ho mohou zaměstnavatelé, organizace zaměstnavatelů či Maďarsko zaměstnanců, profesní komory, fondy důchodového pojištění, dobrovolné důchodové fondy. Dohled nejvyššího kontrolního úřadu důchodových fondů; čerpání jednorázově nebo 4 další způsoby

5%

8%

Německo

dobrovolné zaměstnanecké důchodové pojištění; zaměstnavatel je povinen tento fond pro zaměstnance zřídit, ten ale není povinen využívat; stát podporuje ve formě daňových úlev

-

Polsko

fondově financován, tvoří ho otevřené penzijní fondy; prostředky míří do 15 fondů (spravované významnými finančními skupinami); ze 40 mil Poláků má 12,2 mil druhý pilíř (36 mld. EUR)

2,50 %

105

II. pilíř Povinná platba Země


Popis

doplňkové důchodové pojištění spravované důchodovými správcovskými společnostmi (DSS); důchod bude vyplácen z obou zdrojů – výše důchodu je závislá na velikosti naspořené částky a úspěšnosti DSS; v případě smrti jsou peníze součástí dědického 4 % + sami mohou Slovensko řízení; od 1. 4. 2012 kdo se stal poprvé pojištěncem je automaticky 2 % navíc zařazen do 2. pilíře, pokud si nevybere fond, bude automaticky přiřazen k tomu, který v minulosti zhodnocoval nejlépe; po jednom roce od vstupu se může pojištěnec vrátit do 1. pilíře; každý rok umožněna změna fondu zaměstnanecké fondy (stát příliš nezasahuje), dobrovolné, Výše příspěvku zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci spořit si dobrovolná Švédsko do zaměstnaneckého důchodového fondu. Je zapojeno 90 % a pohybuje se 2zaměstnanců. 5% Zdroj 73: Vlastní tvorba autora

Ať uţ oficiálně nazvaný, či neoficiální, III. pilíř existuje také ve všech těchto zemích. Tabulka 33: Přehled základních informací k III. pilíři vybraných zemí

III. pilíř Země

Česká republika Maďarsko Německo

Polsko

Popis dobrovolná, státem přímo i nepřímo zvýhodněná forma dlouhodobého spoření; prostředky jsou investovány do soukromých investičních fondů spravovaných penzijními společnostmi dobrovolné důchodové spoření dobrovolné spoření, obsahuje především kapitálové životní pojištění dobrovolné zaměstnanecké penzijní plány a individuální ŽP (podobné jako penzijní připojištění v ČR) sami volí fond i velikost svých příspěvků; podpora státu daňovými výhodami a státními příspěvky nebo v příp. dlouhodobé invalidity; pokud pojištěnec zemře ještě před rozhodným věkem, dědí pozůstalí uspořené finanční prostředky; využívá jen 0,5 mil Poláků

Slovensko

individuální pojištění – individuální systém spoření realizován prostřednictvím bank, penzijních fondů a životních pojišťoven; doplňkové důchodové pojištění – nad 18 let, může přispívat i zaměstnavatel

Švédsko

dobrovolné důchodové pojištění (soukromé penzijní fondy a pojišťovny), státem podporován ve formě daňových úlev


106

Zde panuje vzácná shoda, kdy ve všech zemích je spoření do III. pilíře zcela dobrovolné, a je zaloţené na spoření do soukromých důchodových fondů, nebo produktů ţivotních pojišťoven. Platí zde, ţe stát podporuje buďto přímými státními příspěvky, nebo daňovými zvýhodněními či kombinací obou.

107

Závěr Svou současnou finální podobu získal český důchodový systém 1. 1. 2013, kdy vstoupila v platnost nová důchodová reforma. Po několikaletých přípravách a promýšlení získala svou konečnou tvář, kdy se jednalo o vznik úplně nového II. pilíře a podporu a úpravy ve III. pilíři. Přišla na svět velice potichu, neboť „mezi lidi“ se začínala dostávat aţ teprve ke konci roku 2012 a to ne zrovna příznivou cestou, neboť panovala značná nejednotnost názorů politických stran, primárně ODS a ČSSD, ale i jiných. Jedni byli jednomyslnými zastánci, druzí velkými kritiky a odpůrci II. pilíře. V médiích vznikaly rozličné názory na budoucí II. pilíř, a proto kdyţ se v roce 2013 objevil, trvalo minimálně čtvrt roku, neţ do něj začali lidé ve větších vlnách vstupovat. Díky jeho počáteční negativní reklamě začalo vyuţívat účtu důchodového spoření poměrně málo občanů. Ke konci roku 2014 to bylo 86 213 účastníků a na jejich účtech byl majetek v hodnotě 1,7 mld. Kč. Vznik II. pilíře byl, dle mého názoru, velkým pozitivním krokem, neboť velkou měrou v našem důchodovém systému posílil zásluhovost oproti dominantnímu principu solidarity. Lidé by pak mohli ve svých budoucích důchodech pocítit sloţku závislou na jejich současných příjmech. V současné době se však budoucnost II. pilíře chýlí ke konci, neboť v roce 2014 nastala změna v politickém vedení, kdy se k moci dostala ČSSD a ta razantně zakročila okamţitým návrhem o zrušení II. pilíře. Je jiţ rozhodnuto, ţe k 31. 12. 2016 definitivně skončí důchodové spoření a jeho fondy, tudíţ zvýšená sloţka zásluhovosti našeho důchodového systému opět vymizí. Velkou újmu v souvislosti se zrušením II. pilíře ponesou téţ penzijní společnosti, které musely investovat nemalý kapitál, aby důchodové spoření mohlo začít fungovat. Například v České spořitelně – penzijní společnosti, a.s., se meziroční hospodářský výsledek změnil z něco přes 700 mil. Kč zisku za rok 2012 na ztrátu 35 mil. Kč za rok 2013. Obdobně to bude jistě vypadat i u dalších penzijních společností, které získaly pro obhospodařování důchodových fondů licenci. Důchodová reforma českého důchodového systému nebyl ale jen II. pilíř, nastaly také velké úpravy a podpora pilíře třetího. Jedním z největších pozitivních změn pro střadatele bylo zvýšení státního příspěvku, kterým stát motivoval občany k vyššímu spoření právě na období

108

penze. Změna byla téţ v posunu spodní hranice příspěvku účastníka, na který stát začne státní podporu přispívat (z původních 100 Kč nově na 300 Kč měsíčně). Velkou změnou bylo téţ zakomponování investičního charakteru do spoření, kdy je nově moţné zřizovat doplňkové penzijní spoření pouze jako účastnické fondy, které by měly účastníkům do budoucna přinést vysoké rozdíly ve výnosech z jejich naspořených úspor, tedy více peněz na jejich důchod. Důvodem vzniku důchodové reformy a nastolení výše jmenovaných úprav bylo uvědomění si, ţe bez jakékoliv změny či úpravy nebude český důchodový systém dlouhodobě udrţitelný, neboť saldo účtu důchodového pojištění neustále roste. Z provedené analýzy mohu konstatovat, ţe výše schodku důchodového pojištění v posledních pěti letech narůstá v průměru o 10 mld. Kč kaţdé dva roky. V roce 2013 jiţ byl schodek ve výši 55 mld. Kč, z čehoţ bylo 26 mld. Kč hrazeno z jiných zdrojů (15,8 mld. Kč z výnosů daně z přidané hodnoty a 10 mld. Kč ze zrušeného Fondu národního majetku). Není divu, neboť tempo růstu starobních důchodů (výdajová sloţka) roste rychleji neţ tempo růstu příjmů důchodového pojištění (příjmová sloţka). Z provedené analýzy faktorů, které mají vliv na příjmy důchodového pojištění, vyplývá, ţe počet důchodců stále roste, sniţuje se porodnost (méně početné rodiny, porodnost v pozdějším věku), a v posledních sledovaných deseti letech (1991-2011) klesá i počet aktivních obyvatel, coţ znamená méně plátců peněz určených pro výplatu důchodů. Podle zákona o důchodovém pojištění výši příjmů, ale i výdajů důchodového spoření ovlivňuje téţ výše věku odchodu do důchodu, který je stále rostoucí bez maximální horní věkové hranice, coţ hraje ve prospěch příjmů, neboť pracující, který by dnes jiţ mohl být důchodcem, bude v budoucnu stále ekonomicky aktivním, tzn. ţe bude moci nadále přispívat na důchodové pojištění a ještě nebude pobírat dávky starobního důchodu. Mezi faktory, které ovlivňují výdaje důchodového pojištění, tedy výplatu důchodů, jsem dospěla k těmto závěrům. Výše důchodů stále roste. Závislost růstu je především na mzdovém vývoji, který jde opět rostoucím trendem, dále na způsobu výpočtu důchodů a na jejich valorizaci. Počet důchodců, tedy i počet vyplácených důchodů stále roste a prodluţuje se téţ věk jejich doţití, který byl v roce 2013 75,1 let pro muţe a 81,2 let pro ţeny. Z výše uvedených analýz vyplývá, ţe stát má, pro ovlivnění výše deficitu účtu důchodového pojištění, následující moţnosti úprav či zásahů. V oblasti příjmů důchodového pojištění má 109

moţnost ovlivnit změnu věku odchodu do důchodu. Vzhledem k tomu, ţe je v současné době bez horní hranice, další posun směrem výše jiţ není moţný. Dále má určitě velké moţnosti ve změně sazby, kdy v současnosti zaměstnanci odvádí 6,5 % (3,5 % při účasti ve II. pilíři) a jejich zaměstnavatelé 21,5 %. Přesto zatím tuto moţnost vyuţít nehodlá, nebylo by to politicky průchodné. Určitě velké moţnosti má téţ v hledání dalších zdrojů (kromě účtu důchodového pojištění), ze kterých by mohly být dávky důchodů vypláceny. V oblasti výdajů má stát moţnosti ovlivnit výši důchodů prostřednictvím úpravy způsobu jejich výpočtu a nastavení systému valorizací. Moţnosti státu zde nejsou příliš četné, proto má určitě Česká republika moţnost nechat se inspirovat důchodovými systémy i v jiných zemích. Ve své práci jsem provedla komparaci z pohledu stavu a vývoje obyvatelstva a samotných důchodových systémů v nejbliţších sousedních zemích (Maďarsko, Německo, Polsko a Slovensko) a dále u představitele skandinávských zemí (Švédsko). V podílu populace ve věku vyšším neţ 65 let má Česká republika dobrou pozici, ale tempo růstu této seniorní populace za posledních 10 let (2004 – 2013) je z vybraných zemí nejrychlejší, a proto i celkový poměr těchto seniorů i nadále pravděpodobně poroste rychleji. Nadějí doţití se Česká republika staví mezi vyspělé země, kdy je na třetí příčce za Švédskem a Německem. Pokud se týče výše agregovaného poměru důchodů a mezd, pak z vybraných zemích zaujímá předposlední příčku s poměrem 0,56. Tedy po odchodu do důchodu klesne důchodci příjem na téměř polovinu. Oproti ostatním zemím máme ale výši důchodů dosti vyrovnanou, neboť míra rizika chudoby důchodců nad 65 let je u nás druhá nejniţší, pouze 5,8 %. Je to velký rozdíl oproti Švédsku (16,4 %), Německu (14,9 %) a Polsku (12,3 %). Ve Švédsku a Polsku mají pravděpodobně, díky rozdílnému systému I. pilíře (NDC – dávkově definovaný systém), větší poměr důchodců s tzv. minimální solidární penzí. Pro Německo hraje negativní roli vysoká míra důchodců. Z pohledu přírůstku ekonomicky aktivních lidí nám přibývá po Švédku nejvíce nově narozených (10,2 narozených na 1.000 obyvatel), nicméně v roce 2013 byl v České republice celkový úbytek obyvatel, jak přirozeně, tak emigrací, ve výši -0,4 osob na 1 000 obyvatel). Pozitivním dopad na příjmy důchodového pojištění můţe mít jistě i vysoká míra zaměstnanosti (osob 20–64 let), kterou se řadíme na 3. místo s výší 72,5 %. Populace v Evropě stárne a nevyhne se ani těmto vybraným zemím, zároveň se sniţuje počet ekonomicky aktivních obyvatel, a tím i lidí, kteří vyţivují (platí důchodové pojištění určené

110

na výplatu důchodů) a v budoucnu stále budou vyţivovat důchodce. Z mnou provedených analýz vyplývá, ţe v do roku 2050 klesne počet osob vyţivujících jednoho důchodce zhruba na polovinu, v České republice konkrétně ze 4,1 (rok 2013) na 2,1 (rok 2050) ekonomicky aktivních. Toto je asi největší problém způsobený geografickým vývojem, kterému se nevyhne ţádná z vybraných zemí. Pokud se týká důchodových systémů jako takových, pak Česká republika má, lépe řečeno bude mít, nejvyšší věk odchodu do důchodu, coţ jí nahrává na vyšší příjmy důchodového pojištění. Nicméně vzhledem k lidskosti a všeobecné přijatelnosti tohoto věku ze stran občanů jiţ teď uvaţuje důchodová komise, která má za úkol promyslet a připravit úpravy důchodového systému v souvislosti se zrušením II. pilíře, o zastropování tohoto věku také na 65 letech s průběţnými cca 5-letými přepočty. V oblasti I. pilíře jsou mezi zeměmi čtyři země s průběţně financovaným systémem (PAYG), velmi podobným jako u nás. Švédsko a Polsko s příspěvkově definovaným systémem (NDC) zavádějí virtuální účty. Jsou zastánci toho, aby se peníze nepřerozdělovaly ve prospěch nízkopříjmových skupin a více se uplatňovala zásluhovost. Jejich důchodový systém reaguje na ekonomickou situaci a drţí si vyrovnanější rozpočtový účet. Solidární minimální penze chrání důchodce před chudobou. Ve Švédsku je tato penze hrazená ze státního rozpočtu, ne ze sociálního pojištění. Rozdíly v oblasti I. pilíře jsou téţ ve výši plateb zaměstnance a zaměstnavatele do důchodového pojištění. V České republice v porovnání s ostatními zeměmi odvádí nejvíce zaměstnavatel a druhý nejmenší odvod provádí zaměstnanec. V Německu, Polsku a ve Švédsku odvádí zaměstnanec i zaměstnavatel stejný podíl od 9 do 10 %. Oblast druhého pilíře je řešena rovněţ ve všech vybraných zemích a to obdobnou formou fondového financování, jen jsou zde opět větší rozdíly ve výši odvodů. Česká republika má v tuto chvíli 2. nejvyšší odvod ve výši 5 %. Německo a Švédsko mají II. pilíř nepovinný a výše spoření je pro občany volitelná. Přesto tohoto spoření ve Švédsku vyuţívá 90 % pracujících a výše dobrovolného příspěvku se pohybuje 2–5 % z vyměřovacího základu. III. pilíř, ať uţ oficiálně nazvaný, či neoficiální, opět vyuţívají ve všech vybraných zemích a to ve formě spoření do soukromých důchodových fondů, či produktů ţivotních pojišťoven.

111

Z výše uvedených analýz a komparací je naprosto jednoznačné, ţe český důchodový systém bude opět dlouhodobě neudrţitelný a je nezbytná nová důchodová reforma. Stejnými či podobnými analýzami se v současné době zabývá právě Komise pro důchodovou reformu a je čistě na ní, aby do svých úvah a hodnocení zapojila co nejvíce faktorů a aby se také nechala vést výhodami například fungujícího švédského důchodového systému, a na druhou stranu aby vzala v úvahu téţ zklamání a neúspěchy systémů v Polsku a Maďarsku, kde proběhlo znárodnění II. pilířů, a připravila takovou reformu, která přinese dlouhodobě stabilně fungující důchodový systém sniţující důchodový schodek a zajišťující budoucím důchodcům dostačitelné stabilní důchody, ideálně s větším zapojením zásluhovosti.

112

Seznam použité literatury Literatura: [1] DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. 222 s. ISBN 978-80-86929-51-4 [2] RYTÍŘOVÁ, Lucie. Důchodový systém v České republice. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2013. 115 s. ISBN 978-80-7263-821-5 [3] SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod: zorientujte se v důchodové reformě. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 152 s. ISBN 978-80-247-4479-7 (broţ.) [4] VOSTATEK, Jaroslav. Důchodová reforma: břímě mladých?. 1. vyd. Praha: Centrum pro sociálně-trţní ekonomiku, 2012. 37 s. ISBN 978-80-905134-8-8 (broţ.)

Zákony a jiná legislativní úprava: [5] ČESKO. Zákon č. 155 ze dne 30. června 1995 o důchodovém pojištění. In: Sbírka zákonů České republiky. 1995, částka 41, s. 1986 – 2011. Výpočtový základ § 16, odstavec 4 – citace, Starobní důchod § 32, odstavec 3 – citace. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=155/1995&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy [6] ČESKO. Zákon č. 426 ze dne 6. listopadu 2011 o důchodovém spoření. In: Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 149, s. 5586 - 5623. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=426/2011&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy [7] ČESKO. Zákon č. 427 ze dne 6. listopadu 2011 o doplňkovém důchodovém spoření. In: Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 149, s. 5624 - 5690. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=427/2011&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

113

[8] ČESKO. Zákon č. 428 ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijní spoření. In: Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 149, s. 5624 - 5690. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=427/2011&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

Internetové zdroje: [9] Asociace penzijních společností ČR, Členové [online]. © 2009 [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/ [10] Asociace penzijních společností ČR, Vybrané ekonomické ukazatele [online]. © 2009 [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/ [11] Česká národní banka, Základní ukazatele finančního trhu – Penzijní společnosti [online]. © 2003 - 2015 [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_ fin_trhu/index.html [12] Český statistický úřad, Databáze, registry [online]. © 2015 [cit. 2015-01-21]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/databaze-registry [13] Český statistický úřad, Databáze Eurostatu [online]. © 2015 [cit. 2015-01-21]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h [14] Český statistický úřad, Statistiky [online]. © 2015 [cit. 2015-01-21]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/statistiky [15] EURES, Polsko životní a pracovní podmínky [online]. © 2002 - 2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/podminky/polsko#o5 [16] Evropská komise, Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení na Slovensku [online]. © 2002 - 2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/podminky/polsko#o5 [17] Investujeme: Jak klesá penze v Německu [online]. © 2006 - 2015 [cit. 2014-12-15]. ISSN 1802-5900. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/jak-klesa-penze-v-nemecku/

114

[18] Ministerstvo financí České republiky, Aktuálně působící penzijní společnosti v ČR – rok 2015 [online]. © 2005 - 2013 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/kontrola/penzijni-pripojisteni-doplnkovesporeni/penzijni-spolecnosti/2015/aktualne-pusobici-penzijni-spolecnosti-v-20344 [19] Ministerstvo financí České republiky, Hospodaření systému důchodového pojištění [online]. © 2005 - 2013 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/monitoring/hospodareni-systemu-duchodoveho-pojisten [20] Ministerstvo financí České republiky, Státní závěrečný účet ČR za rok 2013 [online]. © 2005

-

2013

[cit.

2015-02-05].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-

sektor/monitoring/plneni-statniho-rozpoctu/2013/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2013-17756 [21] Ministerstvo financí České republiky, Vládní návrh státního závěrečného účtu ČR za rok 2012 [online]. © 2005 - 2013 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/monitoring/plneni-statniho-rozpoctu/2012/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2012-12306 [22] Ministerstvo financí České republiky, Státní závěrečný účet ČR za rok 2011 [online]. © 2005

-

2013

[cit.

2015-02-05].

Dostupné

z:


sektor/monitoring/plneni-statniho-rozpoctu/2011/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2011-2068 [23] Ministerstvo financí České republiky, Státní závěrečný účet ČR za rok 2010 [online]. © 2005

-

2013

[cit.

2015-02-05].

Dostupné

z:



-

2013

[cit.

2015-02-05].

Dostupné

z:



-

2013

[cit.

2015-02-05].

Dostupné

z:



-

2013

[cit.

2015-02-05].

Dostupné

z:


sektor/monitoring/plneni-statniho-rozpoctu/2007/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2007-2015

115

[27] Ministerstvo financí České republiky, Státní závěrečný účet ČR za rok 2006 [online]. © 2005

-

2013

[cit.

2015-02-05].

Dostupné

z:


sektor/monitoring/plneni-statniho-rozpoctu/2006/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2006-1986 [28] Ministerstvo financí České republiky, Vývoj penzijního připojištění a doplňkového penzijního

spoření

[online].

©

2005

-

2013

[cit.

2015-02-05].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-penzijniho-pripojisteni [29] Ministerstvo financí České republiky, Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v transformovaných fondech a vývoje doplňkového penzijního spoření v účastnických fondech v ČR k 31. 12. 2014 včetně Komentáře [online]. © 2005 - 2013 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-penzijnihopripojisteni/2014/zakladni-ukazatele-vyvoje-penzijniho-pri-20606 [30] Ministerstvo práce a sociálních věcí, Kalkulačka k důchodové reformě [online]. © 2015 [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/?rok_narozeni=1985&pohlavi=1&mzda=25000&v ynos=4&save=Vypo%C4%8D%C3%ADtat&_form_=calc [31] Ministerstvo práce a sociálních věcí, Starobní důchody [online]. © 2015 [cit. 2015-0223]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/618 [32]

Ministerstvo

práce

a

sociálních

věcí,

Statistické

informace,

projekce

a Pojistněmatematické zprávy o sociálním pojištění [online]. © 2015 [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/1353 [33] Peníze na navíc, Důchodový evergreen, [online]. © 2009 - 2015 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.penizenavic.cz/clanky/duchodovy-evergreen [34] Uţij si důchod, Důchodový systém v Maďarsku, [online]. © 2012 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.uzijsiduchod.cz/novinky/duchodovy-system-v-madarsku/ [35] Uţij si důchod, Důchodový systém v Německu, [online]. © 2012 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.uzijsiduchod.cz/novinky/duchodovy-system-v-nemecku/ [36] Uţij si důchod, Důchodový systém v Polsku, [online]. © 2012 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.uzijsiduchod.cz/novinky/duchodovy-system-v-polsku/

116

[37] Uţij si důchod, Důchodový systém na Slovensku, [online]. © 2012 [cit. 2014-10-15]. Dostupné

z:

http://www.uzijsiduchod.cz/novinky/jak-funguje-duchodovy-system-na-

slovensku/ [38] Uţij si důchod, Důchodový systém ve Švédsku, [online]. © 2012 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.uzijsiduchod.cz/novinky/duchodovy-system-ve-svedsku/ [39] Uţij si důchod, Důchodový systém ve Švédsku pokračování, [online]. © 2012 [cit. 201410-15]. Dostupné z: http://www.uzijsiduchod.cz/novinky/duchodovy-system-ve-svedskupokracovani/

117

Seznam obrázků, grafů, tabulek Grafy Graf 1: Struktura celkových příjmů státního rozpočtu ČR ....................................................... 42 Graf 2:Vývoj pojistného sociálního pojištění a pojistného na důchodové pojištění - povinné i dobrovolné (v mld.) .................................................................................................................. 44 Graf 3: Dobrovolné pojistné na důchodové pojištění (v mld.) ................................................. 45 Graf 4: Struktura celkových výdajů státního rozpočtu ČR....................................................... 47 Graf 5: Sociální dávky vyplacené v roce 2013 (v %) ............................................................... 48 Graf 6: Vývoj mandatorních výdajů a výdajů na důchodové pojištění v období 2006 - 2013 (v mld.).......................................................................................................................................... 48 Graf 7: Věková struktura obyvatelstva v ČR v letech 2013 a 2030 ......................................... 54 Graf 8: Vývoj porodnosti v ČR v letech 1950-2013 ................................................................ 55 Graf 9: Vývoj průměrného věku ţeny při narození 1. dítěte v ČR v letech 1950 - 2013 ......... 56 Graf 10: Vysoké školy v ČR v období 1989-2013 ................................................................... 57 Graf 11: Vývoj ekonomicky aktivního obyvatelstva v ČR v období 1950 - 2011 ................... 58 Graf 12: Vývoj průměrného starobního důchodu v ČR v období 2006 - 2013 ........................ 60 Graf 13: Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v České republice ..................... 60 Graf 14: Vývoj počtu důchodců v ČR v období 2006-2013 .................................................... 63 Graf 15: Vývoj počtu vyplacených starobních důchodů v ČR v období 2006-2013 ............... 64 Graf 16:Vývoj naděje doţití obyvatelstva v ČR v období 1993-2012 ..................................... 65 Graf 17: Vývoj hodnoty fondového vlastního kapitálu (NAV) v roce 2014 ............................ 81 Graf 18:Vývoj podílu České spořitelny - penzijní společnosti, a.s. na trhu - prostředky evidované ve prospěch účastníků transformovaného fondu ..................................................... 84 Graf 19: Srovnání penzijních společností dle objemu majetku účastníků transformovaného fondu k 31. 12. 2014 (v mil. Kč) .............................................................................................. 84 Graf 20: Objem majetku účastníků transformovaného fondu penzijních společností k 31. 12. 2014 vs. 30. 9. 2014.................................................................................................................. 85 Graf 21: Vývoj podílu České spořitelny - penzijní společnosti, a.s. na trhu - prostředky evidované ve prospěch účastníků účastnických fondů ............................................................. 86 Graf 22: Srovnání penzijních společností dle objemu majetku účastníků účastnických fondů k 31. 12. 2014 (v mil. Kč) ........................................................................................................... 87

118

Graf 23: Objem majetku účastníků účastnických fondů penzijních společností k 31. 12. 2014 vs. 30. 9. 2014........................................................................................................................... 87 Graf 24: Vývoj podílu České spořitelny - penzijní společnosti, a.s. na trhu - prostředky evidované ve prospěch účastníků důchodových fondů ............................................................ 88 Graf 25: Srovnání penzijních společností dle počtu účastníků důchodových fondů k 31. 12. 2014 (v mil. Kč) ....................................................................................................................... 89 Graf 26: Počet účastníků důchodových fondů penzijních společností k 31. 12. 2014 vs. 30. 9. 2014 .......................................................................................................................................... 90 Graf 27: Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku obyvatelstva (na 1.000 obyvatel) v období 2004-2013 ................................................................................................................................. 97 Graf 28: Vývoj hrubé míry přírůstku obyvatelstva (na 1.000 obyvatel) v období 2004-2013 . 97 Graf 29: Vývoj míry závislosti populace seniorů v období 2004-2013 ................................... 99

Obrázky Obrázek 1: Důchodový systém v ČR ....................................................................................... 12 Obrázek 2: Konstrukce výpočtového základu .......................................................................... 19 Obrázek 4: Platby na I. a II. pilíř (% z vyměřovacího základu) ............................................... 27 Obrázek 5: Zákonný autopilot - systém přelévání prostředků účastníka mezi důchodovými fondy ......................................................................................................................................... 28 Obrázek 6: Porovnání zdrojů výplaty důchodu z I. a II. pilíře ................................................. 29 Obrázek 7: Kalkulačka k důchodové reformě .......................................................................... 29 Obrázek 8: Důchodové spoření v případě smrti účastníka ....................................................... 30 Obrázek 9: III. pilíř důchodového systému v ČR. .................................................................... 36 Obrázek 11: Seznam fondů České spořitelny - penzijní společnosti, a.s. ................................ 70 Obrázek 12: Schéma procesu oddělení prostředků účastníků penzijního připojištění a Penzijního fondu České spořitelny, a.s..................................................................................... 73 Obrázek 13: Moje postřehy při úvahách, zda vstoupit do II. pilíře .......................................... 76 Obrázek 14: Moje důvody, proč jsem přešla na doplňkové penzijní spoření........................... 77

Tabulky Tabulka 1: Krytí rizik sociálního pojištění ............................................................................... 14 Tabulka 2: Sazby pojistného sociálního pojištění jako % z vyměřovacího základu pro rok 2014 .......................................................................................................................................... 15 119

Tabulka 5: Redukční částky pro výpočet důchodu pro rok 2015 ............................................. 19 Tabulka 6: Redukce osobního vyměřovacího základu ............................................................. 20 Tabulka 7: Systém sníţení výpočtového základu předčasného starobního důchodu ............... 21 Tabulka 8:Druhy majetkových hodnot a limity pro jejich zastoupení v majetku důchodových fondů České spořitelny - penzijní společnosti, a.s.................................................................... 26 Tabulka 9: Státní příspěvek platný od 1. 1. 2013 ..................................................................... 39 Tabulka 10: Podíl platby důchodového pojištění na sociálním pojištění ................................. 43 Tabulka 11: Vývoj pojistného na důchodové pojištění v období 2006 - 2013 (v mld.) ........... 45 Tabulka 12: Vývoj mandatorních výdajů a výdajů na důchodové pojištění v období 2006 2013 (v mld.) ............................................................................................................................ 49 Tabulka 13: Saldo hospodaření systému důchodového pojištění v období 2006 - 2013 ......... 50 Tabulka 14: Vývoj počtu domácností s dětmi v ČR v období 1961 - 2011 ............................. 56 Tabulka 15: Porovnání tempa růstu starobních důchodů a příjmů důchodového pojištění...... 62 Tabulka 16: Vývoj počtu nově přiznaných důchodů v ČR v letech 2006 - 2013..................... 63 Tabulka 17: Vývoj průměrného věku důchodců v ČR v období 2006-2013 ........................... 65 Tabulka 18: Vybrané nákladové a výnosové ukazatele v České spořitelně - penzijní společnosti, a.s. ......................................................................................................................... 74 Tabulka 19: Přehled slučovaných účastnických fondů k březnu 2015 ..................................... 82 Tabulka 20: Výkonnost doplňkového penzijního spoření - zhodnocení k 31. 3. 2015 ............ 91 Tabulka 21: Vývoj podílu populace 65 a více let v letech 2004-2013 (v %) ........................... 92 Tabulka 22: Průměrný roční růst podílu populace 65 let a více v období 2004-2013 (v %) ... 93 Tabulka 23: Naděje doţití při narození ve vybraných zemích dle pohlaví (2012)................... 93 Tabulka 24: Vývoj agregovaného poměru důchodů a mezd v období 2005 – 2013 (v %) ...... 94 Tabulka 25: Vývoj míry rizika chudoby v období 2005- 2013 (v %) ...................................... 95 Tabulka 26: Vývoj hrubé míry porodnosti (na 1.000 obyvatel) v období 2004 - 2013............ 96 Tabulka 27: Vývoj míry zaměstnanosti (20 - 64 let) v období 2004-2013 (v %) .................... 98 Tabulka 28: Vývoj míry závislosti populace seniorů v období 2004 – 2013 (počet důchodců na 100 ekonomicky aktivních) ................................................................................................. 98 Tabulka 29: Vývoj očekávaného indexu ekonomické závislosti v období 2013-2080 (počet důchodců na 100 ekonomicky aktivních) ............................................................................... 100 Tabulka 30: Účinnost důchodové reformy ve vybraných zemích .......................................... 101 Tabulka 31: Věk odchodu do důchodu ve vybraných zemích................................................ 102 Tabulka 32: Faktory závislosti výpočtu výše důchodu ve vybraných zemích ....................... 103 Tabulka 33: Přehled základních informací k I. pilíři vybraných zemí ................................... 103 120

Tabulka 34: Přehled základních informací k II. pilíři vybraných zemí .................................. 105 Tabulka 35: Přehled základních informací k III. pilíři vybraných zemí ................................ 106

121

Seznam použitých zkratek ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

ČS – penzijní společnost, a.s.

Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s.

ČSÚ

Český statistický úřad

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MFČR

Ministerstvo financí České republiky

122

Seznam příloh Příloha č. 1: Legislativní změny systému důchodového pojištění s účinností od 1. ledna 2010 Příloha č. 2: Vyloučené doby podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Příloha č. 3: Doby pojištění pro nárok na starobní důchod Příloha č. 4: Náhradní doby pojištění Příloha č. 5: Důchodový věk pojištěnců narozených 1936 aţ 1977 Příloha č. 6: Hodnoty koeficientů nárůstu všeobecného vyměřovacího základu v roce 2015 Příloha č. 7: Znalostní profil klienta Příloha č. 8: Penzijní společnosti působící ve II. pilíři Příloha č. 9: Penzijní společnosti působící ve III. pilíři Příloha č. 10: Hrubá míra přirozeného přírůstku a hrubá míra přírůstku obyvatelstva vybraných zemí

123

Příloha č. 1

Legislativní

změny

systému

důchodového

pojištění

s účinností od 1. ledna. 2010 „postupné prodlouţení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 let na 35 let, včetně náhradních dob pojištění, nebo 30 let bez náhradních dob pojištění, postupné omezení zápočtu náhradních dob pojištění i pro nárok na starobní důchod na 80 % s výjimkou těchto dob z titulu osobní péče o dítě ve věku do 4 let, o osobu, která je závislá na péči jiné osoby a bývalé základní vojenské sluţby, plynulé pokračování v postupném zvyšování důchodového věku na 65 let u muţů a ţen, které nevychovaly ţádné dítě nebo jedno dítě a 62 aţ 64 let u ţen (podle počtu vychovaných dětí), pokud vychovaly aspoň dvě děti a v souvislosti s tím i věkové hranice pro nárok na starobní důchod při získání kratší doby pojištění, postupné prodlouţení období pro předčasný odchod do starobního důchodu ze tří na pět roků, zrušení podmínky pro nárok na výplatu starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod při souběţném pobírání tohoto důchodu v plné výši, a to o 0,4 % výpočtového základu za kaţdých 360 kalendářních dnů nebo při pobírání tohoto důchodu v poloviční výši, a to o 1,5 % výpočtového základu za kaţdých 180 kalendářních dnů, změna plného invalidního důchodu na důchod starobní ve stejné výši při dosaţení věku 65 let, sjednocení dosavadní pevné věkové hranice pro „trvalý“ nárok ţen na vdovský důchod (55 let) a muţů na vdovecký důchod (58 let) na věk o 4 roky niţší, neţ činí důchodový věk pro muţe stejného data narození, nové vymezení invalidity (zavedení třístupňové invalidity) s „ trvalou“ ochranou výše dosavadních částečných invalidních důchodů v případě změny invalidity z II. stupně invalidity na I. stupeň (dosud existovaly dva druhy invalidních důchodů, a to plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod), sjednocení věkové hranice, ke které se zjišťuje tzv. dopočtená doba, pro výši procentní výměry invalidního důchodu pro muţe,

1

zrušení doby studia získané v období po 31. prosinci 2009 jako náhradní doby pojištění s výjimkou posuzování nároku na invalidní důchody, zvýšení redukce procentní výměry při odchodu do předčasného starobního důchodu, a to

od

721.

dne

chybějícího

ode

dne

přiznání

důchodu

do

důchodového věku.“30

30

MPSV, odbor sociálního pojištění. Pojistněmatematická zpráva o důchodovém pojištění 2012. s. 11

2

dosaţení

Příloha č. 2

Vyloučené doby podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a) „dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu, 31 doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, 32 doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zvláštního právního předpisu, 33 nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu, b) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, popřípadě plného invalidního důchodu, nebo pobírání starobního důchodu; přitom se za pobírání těchto důchodů povaţuje i vyplácení obdobných důchodů od cizozemského nositele pojištění, c) po které pojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů, d) výkonu vojenské sluţby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další sluţbě,34 a výkonu civilní sluţby, e) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. d) a e), f) soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních 6 let tohoto studia po dosaţení věku 18 let, g) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. a) a h), h) teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osoby se zdravotním postiţením,35

31

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 33 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 34 Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů 35 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 32

1

ch) ode dne přiznání důchodu do konce roku přiznání důchodu, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2 a 3, a doby před dosaţením 18 let věku, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2, i) za něţ byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny mzdové nároky v niţší částce, neţ náleţely, j) za něţ v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě třetí nebyla náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona36 přiznána soudem, k) pobírání starobní penze na určenou dobu, doţivotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosaţení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného podle § 32, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.“37

36 37

Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 16, odstavec 4

2

Příloha č. 3

Doby pojištění pro nárok na starobní důchod Dosažení důchodového věku

Potřebná doba pojištění činí:

před rokem 2010

25 let

v roce 2010

26 let

v roce 2011

27 let

v roce 2012

28 let

v roce 2013

29 let

v roce 2014

30 let

v roce 2015

31 let

v roce 2016

32 let

v roce 2017

33 let

v roce 2018

34 let

od roku 2019 vč.

35 let


Nárok na starobní důchod vznikne dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění také tomu, kdo získal dobu pojištění alespoň: 15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let, 16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, neţ je důchodový věk stanovený pro muţe stejného data narození, 17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, neţ je důchodový věk stanovený pro muţe stejného data narození, 18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, neţ je důchodový věk stanovený pro muţe stejného data narození, 19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, neţ je důchodový věk stanovený pro muţe stejného data narození, 20 let a dosáhl po roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, neţ je důchodový věk stanovený pro muţe stejného data narození.

1

Příloha č. 4

Náhradní doby pojištění doba soustavné přípravy na budoucí povolání (studium) na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole, a to po dobu prvních 6 let tohoto studia po dosaţení věku 18 let, pokud byla získána v období před 1. 1. 2010, doba vedení osoby v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud náleţí podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; a v rozsahu nejvýše 3 let téţ doba, po kterou podpora nenáleţí s tím, ţe z doby před dosaţením věku 55 let se započítává jen 1 rok, doba teoretické a praktické přípravy osoby se zdravotním postiţením na zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, doba výkonu vojenské sluţby v ozbrojených silách ČR (nejde-li o vojáky z povolání) získaná do roku 2004, doba výkonu civilní sluţby získaná do roku 2004, doba péče o dítě ve věku do 4 let, doba osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost) mladší 10 let a dobu osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II-IV (středně těţká – těţká - úplná závislost) jakéhokoliv věku, pokud spolu tyto osoby ţijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyţaduje, jde-li o osobu blízkou, doba, po kterou je osoba poţivatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, a to do dosaţení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod; za poţivatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se povaţují téţ osoby, které nepobírají tento důchod, avšak splňují podmínky nároku na něj a pobírají výsluhový příspěvek nebo příspěvek za sluţbu, doba po skončení výdělečné činnosti, jeţ zakládala účast na nemocenském pojištění, po kterou trvá dočasná pracovní neschopnost či karanténa, pokud pracovní neschopnost vznikla (karanténa byla nařízena) v době výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě, dále doba trvání podpůrčí doby pro poskytování ošetřovného a peněţité pomoci v mateřství v období před porodem.

1

Příloha č. 5

Důchodový věk pojištěnců narozených 1936 až 1977 Příloha k zákonu č. 155/1995 Sb. s vyznačením hranice sníţení důchodového věku u ţen oproti muţům Důchodový věk činí u Rok narození

muţů

ţen s počtem vychovaných dětí 0

1

2

3a4

5 a více

1936

60r+2m

57r

56r

55r

54r

53r

1937

60r+4m

57r

56r

55r

54r

53r

1938

60r+6m

57r

56r

55r

54r

53r

1939

60r+8m

57r+4m

56r

55r

54r

53r

1940

60r+10m

57r+8m

56r+4m

55r

54r

53r

1941

61r

58r

56r+8m

55r+4m

54r

53r

1942

61r+2m

58r+4m

57r

55r+8m

54r+4m

53r

1943

61r+4m

58r+8m

57r+4m

56r

54r+8m

53r+4m

1944

61r+6m

59r

57r+8m

56r+4m

55r

53r+8m

1945

61r+8m

59r+4m

58r

56r+8m

55r+4m

54r

1946

61r+10m

59r+8m

58r+4m

57r

55r+8m

54r+4m

1947

62r

60r

58r+8m

57r+4m

56r

54r+8m

1948

62r+2m

60r+4m

59r

57r+8m

56r+4m

55r

1949

62r+4m

60r+8m

59r+4m

58r

56r+8m

55r+4m

1950

62r+6m

61r

59r+8m

58r+4m

57r

55r+8m

1951

62r+8m

61r+4m

60r

58r+8m

57r+4m

56r

1952

62r+10m

61r+8m

60r+4m

59r

57r+8m

56r+4m

1953

63r

62r

60r+8m

59r+4m

58r

56r+8m

1954

63r+2m

62r+4m

61r

59r+8m

58r+4m

57r

1955

63r+4m

62r+8m

61r+4m

60r

58r+8m

57r+4m

1956

63r+6m

63r+2m

61r+8m

60rf4m

59r

57r+8m

1957

63r+8m

63r+8m

62r+2m

60r+8m

59r+4m

58r

1958

63r+10m

63r+10m

62r+8m

61r+2m

59r+8m

58r+4m

1959

64r

64r

63r+2m

61r+8m

60r+2m

58r+8m

1960

64r+2m

64r+2m

63r+8m

62r+2m

60r+8m

59r+2m

1961

64r+4m

64r+4m

64r+2m

62r+8m

61r+2m

59r+8m

1962

64r+6m

64r+6m

64r+6m

63r+2m

61r+8m

60r+2m

1963

64r+8m

64r+8m

64r+8m

63r+8m

62r+2m

60r+8m

1964

64r+10m

64+10m

64r+10m

64r+2m

62r+8m

61r+2m

1965

65r

65r

65r

64r+8m

63r+2m

61r+8m

1966

65r+2m

65r+2m

65r+2m

65r+2m

63r+8m

62r+2m

1967

65r+4m

65r+4m

65r+4m

65r+4m

64r+2m

62r+8m

1968

65r+6m

65r+6m

65r+6m

65r+6m

64r+8m

63r+2m

1969

65r+8m

65r+8m

65r+8m

65r+8m

65r+2m

63+8m

1970

65r+10m

65r+10m

65r+10m

65r+10m

65r+8m

64r+2m

1971

66r

66r

66r

66r

66r

64r+8m

1

1972

66r+2m

66r+2m

66r+2m

66r+2m

66r+2m

65r+2m

1973

66r+4m

66r+4m

66r+4m

66r+4m

66r+4m

65r+8m

1974

66r+6m

66r+6m

66r+6m

66r+6m

66r+6m

66r+2m

1975

66r+8m

66r+8m

66r+8m

66r+8m

66r+8m

66r+8m

1976

66r+10m

66r+10m

66r+10m

66r+10m

66r+10m

66r+10m

1977

67r

67r

67r

67r

67r

67r

Vysvětlivky: „r“ znamená rok „m“ znamená kalendářní měsíc

2

Příloha č. 6

Hodnoty koeficientů nárůstu všeobecného vyměřovacího základu v roce 2015 Rok

Koeficient

Rok

Koeficient

Rok

Koeficient

1986

8,9778

1996

2,7501

2006

1,3272

1987

8,7938

1997

2,4879

2007

1,2361

1988

8,5978

1998

2,2757

2008

1,143

1989

8,3944

1999

2,1027

2009

1,1046

1990

8,098

2000

1,9726

2010

1,085

1991

7,0174

2001

1,8176

2011

1,0605

1992

5,73

2002

1,6937

2012

1,0273

1993

4,5745

2003

1,5869

2013

1,0273

1994

3,8588

2004

1,4881

2014

1

1995

3,2563

2005

1,4148

Zdroj 76: Vlastní úprava autora, podle ČSSZ

1

Příloha č. 7

Znalostní profil klienta Znalostní profil 1 V rámci rozhovoru o Vašich představách ve věci financí/investic jsme zjišťovali, zda jiţ máte nějaké zkušenosti s financemi a investováním, případně jak dlouho a jak intenzivně se investicím věnujete a jaké znáte investiční nástroje. Vaše odpovědi jsme vyhodnotili a určili tím nejen Váš Znalostní profil, ale také škálu investičních nástrojů, které jsou pro Vás přiměřené a které Vám můţeme nabídnout. Společně jsme došli k závěru, ţe jste investor, který se s investičními nástroji teprve seznamuje. Váš Znalostní profil: Klient s ţádnými nebo minimálními znalostmi o investičních nástrojích Znalostní profil 2 V rámci rozhovoru o Vašich představách ve věci financí/investic jsme zjišťovali, zda jiţ máte nějaké zkušenosti s financemi a investováním, případně jak dlouho a jak intenzivně se investicím věnujete a jaké znáte investiční nástroje. Vaše odpovědi jsme vyhodnotili a určili tím nejen Váš Znalostní profil, ale také škálu investičních nástrojů, které jsou pro Vás přiměřené a které Vám můţeme nabídnout. Společně jsme došli k závěru, ţe jste investor, který má pouze základní znalosti o investičních nástrojích, především o takových, u nichţ je zajištěna návratnost investované částky. Váš Znalostní profil: Klient se základními znalostmi o jednoduchých investičních nástrojích Znalostní profil 3 V rámci rozhovoru o Vašich představách ve věci financí/investic jsme zjišťovali, zda jiţ máte nějaké zkušenosti s financemi a investováním, případně jak dlouho a jak intenzivně se investicím věnujete a jaké znáte investiční nástroje. Vaše odpovědi jsme vyhodnotili a určili tím nejen Váš Znalostní profil, ale také škálu investičních nástrojů, které jsou pro Vás přiměřené a které Vám můţeme nabídnout. Společně jsme došli k závěru, ţe jste investor

1

s dobrými zkušenostmi s komplikovanějšími investičními nástroji, u kterých není zajištěna návratnost investované částky nebo jejichţ hodnota můţe v čase mírně kolísat. Váš Znalostní profil: Klient s dobrými znalostmi o investičních nástrojích Znalostní profil 4 V rámci rozhovoru o Vašich představách ve věci financí/investic jsme zjišťovali, zda jiţ máte nějaké zkušenosti s financemi a investováním, případně jak dlouho a jak intenzivně se investicím věnujete a jaké znáte investiční nástroje. Vaše odpovědi jsme vyhodnotili a určili tím nejen Váš Znalostní profil, ale také škálu investičních nástrojů, které jsou pro Vás přiměřené a které Vám můţeme nabídnout. Společně jsme došli k závěru, ţe Vaše znalosti o investičních produktech jsou opravdu výborné, ţe jste kompetentní k transakcím s většinou i komplikovanějších finančních instrumentů. Váš Znalostní profil: Klient s vynikajícími znalostmi o investičních nástrojích Klient bez profilu (0) Vzhledem k tomu, ţe jste odmítl odpovědět na otázky týkající se Vašich znalostí a zkušeností spojených s investičními nástroji, nejsme schopni vyhodnotit, které investiční nástroje jsou pro Vás přiměřené. Nákupem investičních nástrojů bez znalosti Vašeho Znalostního profilu a bez moţnosti posouzení přiměřenosti daného investičního nástroje se tak můţete vystavovat rizikům, která nejsou v rámci Vašich znalostí a dosavadních zkušeností nebo která nemusíte správně vyhodnotit.

2

Příloha č. 8

Penzijní společnosti působící ve II. pilíři Allianz penzijní společnost, a.s.


ČSOB Penzijní společnost, a.s.

KB Penzijní společnost, a.s.

Penzijní společnost České pojišťovny, a.s.

Zdroj 77: Vlastní úprava autora, podle APF ČR

1

Příloha č. 9

Penzijní společnosti působící ve III. pilíři Allianz penzijní společnost, a.s.

AXA penzijní společnost, a.s.

Conseq penzijní společnost, a.s.


ČSOB Penzijní společnost, a.s.

ING Penzijní společnost, a.s.

KB Penzijní společnost, a.s.

Penzijní společnost České pojišťovny, a.s.

Zdroj 78: vlastní úprava autora, podle APF ČR, www.mfcr.cz

1

Příloha č. 10

Hrubá míra přirozeného přírůstku a hrubá míra přírůstku obyvatelstva vybraných zemí Česká republika

Hrubá míra přirozeného přírůstku obyvatelstva (na 1000 obyvatel)

Země

Německo

Polsko

Maďarsko

Švédsko

2004

-0,9

0,4

-1,4

-0,2

-3,7

1,2

2005

-0,6

0,2

-1,8

-0,1

-3,8

1,1

2006

0,1

0,1

-1,8

0,1

-3,2

1,6

2007

1,0

0,1

-1,7

0,3

-3,5

1,7

2008

1,4

0,8

-2,0

0,9

-3,1

1,9

2009

1,0

1,5

-2,3

0,9

-3,4

2,3

2010

1,0

1,3

-2,2

0,9

-4,0

2,7

2011

0,2

1,7

-2,3

0,3

-4,1

2,3

2012

0,0

0,6

-2,4

0,0

-3,9

2,2

2013

-0,2

0,5

-2,6

-0,5

-3,6

2,4

Česká republika

Země Hrubá míra přírůstku obyvatelstva (na 1000 obyvatel)

Slovensko

Slovensko

Německo

Polsko

Maďarsko

Švédsko

2004

0,3

0,2

-0,4

-0,4

-1,9

4,0

2005

2,4

0,0

-0,8

-0,4

-2,1

4,0

2006

3,0

0,0

-1,5

-0,8

-1,0

7,2

2007

8,7

0,5

-1,2

-0,3

-2,1

7,6

2008

7,9

1,2

-2,6

0,5

-1,4

8,0

2009

3,5

1,5

-2,4

0,8

-1,7

9,1

2010

2,4

0,4

-0,6

0,9

-2,9

8,0

2011

1,8

2,2

1,1

0,2

-2,8

7,1

2012

1,0

1,2

2,4

-0,1

-2,3

7,7

2013

-0,4

0,9

3,2

-1,0

-3,0

9,3


1

Důchodový systém v ČR

Recommend Documents