Dávky státní sociální podpory vyplácené od a jejich porovnání s rokem Dopady změn na území okresu Jičín

Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s. r. o.

Dávky státní sociální podpory vyplácené od 1. 1. 2011 a jejich porovnání s rokem 2010. Dopady změn na území okresu Jičín. Sociální práce

Vedoucí práce: Ing. Ilona Mydlářová

Vypracovala: Jaroslava Vančurová

Čelákovice 2012

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

Jičín, 1. 4. 2012

Jaroslava Vančurová

2

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucí práce paní Ing. Iloně Mydlářové za její připomínky a rady při metodickém vedení mé absolventské práce. Také bych chtěla poděkovat paní Daně Maternové, která mi přispěla informacemi a radami, které jsem ve své práci uplatnila.

3

Obsah Úvod .................................................................................................................................. 5 1 Cíle práce................................................................................................................... 7 2 Teoretická část .......................................................................................................... 8 2.1 Systém dávek státní sociální podpory ................................................................ 8 2.1.1 Základní dělení dávek SSP ........................................................................... 9 2.1.2 Nejdůležitější společné termíny u dávek SSP ............................................. 9 2.1.2.1 Trvalý pobyt ......................................................................................... 9 2.1.2.2 Okruh společně posuzovaných osob ................................................. 10 2.1.2.3 Oprávněná osoba............................................................................... 11 2.1.2.4 Nezaopatřené dítě ............................................................................. 11 2.1.2.5 Rozhodné příjmy................................................................................ 11 2.1.2.6 Rozhodné období............................................................................... 13 2.1.2.7 Životní minimum................................................................................ 13 2.1.3 Dávky SSP .................................................................................................. 14 2.1.3.1 Porodné ............................................................................................. 14 2.1.3.2 Přídavek na dítě ................................................................................. 15 2.1.3.3 Sociální příplatek ............................................................................... 15 2.1.3.4 Příspěvek na bydlení .......................................................................... 16 2.1.3.5 Rodičovský příspěvek......................................................................... 19 2.1.3.6 Pěstounské dávky .............................................................................. 21 2.1.3.7 Pohřebné ........................................................................................... 24 2.1.4 Společná ustanovení o dávkách SSP ......................................................... 25 2.1.4.1 Řízení o dávkách SSP.......................................................................... 25 3 Praktická část .......................................................................................................... 27 3.1 Cíl výzkumu....................................................................................................... 27 3.2 Zkoumaná data................................................................................................. 27 3.3 Výzkumné nástroje ........................................................................................... 27 3.4 Analýza dat ....................................................................................................... 27 3.5 Porovnání jednotlivých dávek: ......................................................................... 29 3.5.1 Porodné..................................................................................................... 29 3.5.2 Přídavek na dítě ........................................................................................ 30 3.5.3 Sociální příplatek ....................................................................................... 31 3.5.4 Příspěvek na bydlení ................................................................................. 32 3.5.5 Rodičovský příspěvek ................................................................................ 33 3.5.6 Pěstounské dávky...................................................................................... 34 3.5.7 Pohřebné ................................................................................................... 35 3.6 Shrnutí .............................................................................................................. 36 4 Diskuse .................................................................................................................... 37 Závěr................................................................................................................................ 39 Резюме ........................................................................................................................... 40 Bibliografie ...................................................................................................................... 42

4

Úvod Při výběru tématu absolventské práce hrál velkou roli fakt, že již 17 let pracuji na referátu státní sociální podpory (dále jen SSP), kontaktním pracovišti Jičín. Nyní jsme kontaktním pracovištěm krajské pobočky

Úřadu práce České republiky v Hradci

Králové. Na SSP pracuji od vzniku tohoto systému, tj. od roku 1994, jako referent nepojistných sociálních dávek. Mojí hlavní pracovní náplní je přijímání a počítačové zpracování žádostí o dávky státní sociální podpory od klientů. Za tuto dlouhou dobu jsem mohla sledovat nejen vývoj těchto dávek, ale často i přechod rodin do další generace. Během mého působení na státní sociální podpoře došlo i k tomu, že některé dávky zanikly. Byl to např. příspěvek na dopravu nebo příspěvek na školní pomůcky. Rozebírat dopodrobna, které dávky, v kterém roce byly vypláceny, a kdy zanikly, by bylo složité a nepřehledné pro člověka, který v tomto oboru nepracuje. Rozhodla jsem se zaměřit na dávky státní sociální podpory vyplácené k 31.12.2010 a jejich změny po 1. lednu 2011, kdy došlo ke snížení dávek v rámci úsporných opatření vlády. Cílem absolventské práce je zkoumat dopady změn na výši vyplácených dávek v systému SSP a analyzovat získaná data za území okresu Jičín. V teoretické části své absolventské práce se zabývám dávkami SSP obecně, jejich druhy a vysvětlením základních pojmů, jako kdybych s problematikou seznamovala člověka, který ještě nikdy o tyto dávky nežádal. To znamená, že nebudu zabíhat do podrobností a složitostí. To není cílem této práce. Dávky SSP jsou upraveny zákonem č. 117/1995 Sb. o SSP, v platném znění. Některé dávky, například rodičovský příspěvek, jsou poměrně složitými dávkami systému SSP se spoustou výjimek. Týká se to i příspěvku na bydlení, který se v minulosti vyplácel v závislosti na příjmu, ale dnes se z něj stala dávka složitější a zdlouhavější jak při výpočtu, tak při doložení potřebných dokladů žadatelem. Je to také dávka, o kterou žádají klienti v pokročilém věku a pro některé je dost složitá na pochopení. Žadateli jsou mnohdy senioři starší 80 let.

5

V praktické části své absolventské práce se věnuji analýze poskytnutých dat za území okresu Jičín. Porovnáním roku 2010 s rokem 2011 sleduji hlavně objem vyplacených finančních prostředků a jejich úsporu v roce 2011 na konkrétních dávkách. Tabulky a grafy jsou vypracovány na základě poskytnutých dat za území okresu Jičín.

6

1 Cíle práce V teoretické části zpracovat co nejjednodušší přehled vyplácených dávek státní sociální podpory k 31.12.2010, podmínky nároku a hlavní změny k 1. 1. 2011 na okrese Jičín. V praktické části se zaměřit na rozbor vyplacených dávek SSP v letech 2010 a 2011 včetně jejich porovnání a vyčíslení celkových úspor v roce 2011 za území okresu Jičín.

7

2 Teoretická část 2.1 Systém dávek státní sociální podpory Zákon č. 117/1995 Sb., o SSP, nabyl účinnosti částečně dnem 1. října 1995 (u dávek poskytovaných bez ohledu na výši příjmu) a v plném rozsahu dne 1. ledna 1996. Tento zákon má k dnešnímu dni již desítky novel. Část dávek SSP je poskytována v závislosti na výši příjmu v rodině, tj. na příjmu oprávněné osoby (žadatele) a osob s ní pro tyto účely společně posuzovaných za stanovené uplynulé rozhodné období. Toto období je buď roční, nebo čtvrtletní. Dříve vyplácené dávky byly poskytovány plošně bez ohledu na příjmovou situaci rodiny. Zákon o SSP byl jedním ze zákonů, kterým byla po roce 1989 realizována sociální reforma v České republice.

Tento zákon také

sjednotil roztříštěnost právní úpravy vyjadřující podporu státu rodinám s dětmi a též sjednotil plátce těchto dávek. Některé dávky vypláceli zaměstnavatelé, např. přídavky na děti, jiné dávky vyplácely okresní správy sociálního zabezpečení, okresní úřady apod. [BŘESKÁ, 2008] O dávky SSP je možno žádat a mohou být přiznány bez účasti žadatele na pojištění. Pojistný systém je například u důchodů nebo nemocenské, kdy žadatel musí nejprve do systému přispět a být pojištěn, aby mu mohla být dávka vyplacena. Ještě se můžeme setkat s pojmem, že dávky mají obligatorní charakter. To znamená, že pokud žadatel o dávku požádá a splní podmínky dané zákonem, musí mu být dávka poskytnuta. „Nárok na dávky má pouze fyzická osoba a s ní společně posuzované osoby, které jsou hlášeny k trvalému pobytu na území České republiky, a občané Evropské unie, krytí Nařízením Rady (EEC) 1408/71, 883/2004 a 1612/68. U cizince se za trvalý pobyt na území České republiky považuje pobyt po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do doby 365 dnů pobytu na území České republiky se nezapočítává doba, kdy je osoba žadatelem o udělení azylu ubytovaným v pobytovém středisku Ministerstva vnitra. Dávky SSP náleží rovněž dalším, v zákoně o SSP uvedeným osobám, které nemají na území České republiky trvalý pobyt.“ /www.mpsv.cz, 1/

8

2.1.1 Základní dělení dávek SSP Základní dělení dávek SSP je na dávky testované a netestované. Testované jsou: Přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné a sociální příplatek. Tyto dávky jsou poskytovány v závislosti na výši příjmu. Netestované jsou: Rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče a pohřebné. Tyto dávky jsou poskytovány bez závislosti na výši příjmu.

2.1.2 Nejdůležitější společné termíny u dávek SSP

2.1.2.1 Trvalý pobyt Nejčastější otázka našich klientů je, co musí doložit, aby mohli žádat o dávky SSP. Naší odpovědí ve většině případů je, že je třeba podat žádost a doložit rozhodné skutečnosti pro posouzení nároku na dávku. Např. občanský průkaz k ověření trvalého pobytu, příjmy, potvrzení o studiu apod. Pro všechny dávky SSP platí, že se přiznávají pouze fyzické osobě a tato osoba a osoby s ní společně posuzované jsou hlášeny k trvalému pobytu na území České republiky. To platí jak pro dávky testované, tak dávky netestované. Trvalý pobyt u občanů ČR se posuzuje podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, konkrétně podle § 10 a 10a. Občan ČR může mít jen jedno místo trvalého pobytu. Občas se setkáme s případem, kdy občan má v občanském průkazu vyznačeno jako místo trvalého pobytu adresu místní radnice (obecního úřadu). U cizinců zjišťujeme trvalý pobyt z jeho pasu nebo průkazu povolení k pobytu. V případě nejasností je vždy možné se obracet na Cizineckou Policii ČR. V případě azylantů má azylant trvalý pobyt na území ČR po dobu platnosti rozhodnutí o azylu.

9

Drtivá většina žadatelů na okrese Jičín podmínku trvalého pobytu splňuje. Cizí státní příslušníci jsou většinou občané Vietnamu nebo Ukrajiny. Ti mají buď trvalý pobyt, nebo pobyt delší jak 365 dnů. Výjimku tvoří občané států Evropské unie, kde se postupuje podle zvláštních nařízení vydaných v rámci členských států Evropské unie. V případě, že žadatel o dávku SSP nebo některá ze společně posuzovaných osob nesplňují podmínku trvalého pobytu, je možné požádat o prominutí podmínky trvalého pobytu. O prominutí rozhoduje vždy odvolací orgán, v případě našeho pracoviště to je Krajský úřad v Hradci Králové. Ten může, ale nemusí, v odůvodněných případech podmínku trvalého pobytu prominout.

2.1.2.2 Okruh společně posuzovaných osob Okruh společně posuzovaných osob nejlépe pochopíme na nějakém příkladu. Jinak bude vypadat okruh pro dávku přídavek na dítě, kdy rodinu tvoří otec, matka a 2 děti a jinak bude vypadat okruh u příspěvku na bydlení, kdy v bytě bydlí babička s vnukem apod. Pokud přijde klient žádat o nějakou dávku SSP, tak prvním krokem je právě určení okruhu společně posuzovaných osob. Poté můžeme postupovat dále a požadovat k žádosti doložení potřebných dokladů právě od osob, které v žádosti budou uvedeny, tzn. osob, které patří do okruhu společně posuzovaných osob. Může se stát, že žádné společně posuzované osoby neexistují nebo k nim nemůžeme přihlédnout, pak se za rodinu považuje sám žadatel. Které osoby patří do okruhu společně posuzovaných osob vyjmenovává § 7 odst. 2 zákona o SSP. Patří sem především: nezaopatřené děti, jejich rodiče, manželé, partneři, druhové a družky. Vždy musí jít o osoby, které s oprávněnou osobou trvale žijí a zároveň společně uhrazují náklady na své potřeby. Nezletilé nezaopatřené děti a jejich rodiče jsou to vždy. Za rodiče se kromě rodičů biologických považují i osoby, kterým bylo dítě svěřeno do péče, zpravidla jde o rozhodnutí soudu. Pokud jsou rodiče dítěte rozvedeni,

10

posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije a do jehož péče je pravomocným rozsudkem soudu zpravidla svěřeno. Pouze u příspěvku na bydlení patří do okruhu společně posuzovaných osob všichni, kteří jsou v bytě hlášeni k trvalému pobytu. Přesný výčet situací, kterou osobu lze nebo nelze považovat za společně posuzovanou je vymezen v zákoně.

2.1.2.3 Oprávněná osoba Často se také setkáváme s termínem oprávněná osoba. Tento termín lze zjednodušit a pochopit vždy při přečtení si první věty, která začíná popisem jednotlivé dávky SSP. Např. dávka Pohřebné začíná větou: „Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb….“. V tomto případě je oprávněnou osobou tato osoba. Oprávněnou osobou je tedy osoba, které je dávka určena a zpravidla bývá i žadatelem o dávku.

2.1.2.4 Nezaopatřené dítě Dalším termínem je nezaopatřené dítě. Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let. Nezaopatřenost se dokládá potvrzením o studiu, u zdravotně postižených je to potvrzení o neschopnosti nadále se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz. Dokladem o nezaopatřenosti je i evidence na úřadu práce do 18 let.

2.1.2.5 Rozhodné příjmy Při posuzování nároků na dávky SSP se netestuje majetek rodiny, pouze příjmy, a to jen u některých dávek. V závislosti na příjmu rodiny, jak jsem již dříve zmínila, jsou poskytovány přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a porodné (od 1.1.2011). Bez ohledu na příjem rodiny se poskytují rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče a pohřebné. 11

Příjmy rozhodné pro nárok na dávky SSP zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z pronájmu a dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podpora v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci včetně obdobných příjmů z ciziny. Zkoumá se samozřejmě příjem všech společně posuzovaných osob. Do rozhodného příjmu se započítává tzv. čistý příjem, tj. příjem po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu, případně výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení dle zákona o daních z příjmů. V praxi se nejčastěji setkávám s příjmy ze závislé činnosti, které doloží klient potvrzené v dokladu o výši příjmu od svého zaměstnavatele. Dalším, nejčastěji zpracovávaným příjmem, je příjem z podnikání. Tento příjem se sehrává elektronickou cestou z příslušného finančního úřadu, u kterého podnikatel podal daňové přiznání. Protože část našich podnikatelů má příjmy po zdanění nulové, nebo se blíží nule, je pro účely stanovování příjmů v zákoně o SSP ustanoveno, že se musí jednat nejméně o částku (měsíčně) odpovídající 50% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Tato částka je vyhlášena MPSV ve Sbírce zákonů. Pro rok 2008 a 2009 byla jako částka odpovídající 50% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství vyhlášena částka 11.700,-- Kč měsíčně.

Tzn., že podnikatel může mít

nulové daňové přiznání na

finančním úřadě, ale částka, která se mu pro účely výpočtu dávek SSP započte, činí 11.700,-- x 12 u ročních příjmů, pro čtvrtletní příjmy bude tato částka činit 11.700,-Kč. x 3. Uvedené informace o příjmech jsou zjednodušené a velmi zkrácené a poskytují pouze základní orientaci pro klienta, který o dávky ještě nežádal. Proto se zde zmiňuji pouze o zaměstnaneckých příjmech a příjmech z podnikání, které jsou opravdu nejčetnější. Naši klienti, kteří se setkají s jiným příjmem, než jsou tyto nejčastější, se mohou přímo dotázat pracovníka na oddělení SSP, kde jim bude vše vysvětleno. Taxativní výčet rozhodných příjmů je uveden v §5 zákona o SSP.

12

2.1.2.6 Rozhodné období U přídavku na dítě je rozhodným obdobím kalendářní rok, u sociálního příplatku, příspěvku na bydlení a porodného je to kalendářní čtvrtletí. Jaký je to přesně rok a které je to čtvrtletí stanoví § 6 zákona o SSP. Toto je jedna z věcí, která se klientům velmi obtížně vysvětluje. Např. rozhodným příjmem pro nárok na přídavek na dítě pro období od 1. října 2011 do 30. září 2012 je příjem kalendářního roku 2010. Pro období od 1. října 2012 do 30. září 2013 to bude kalendářní rok 2011. U sociálního příplatku a příspěvku na bydlení je rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, vždy kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na dávku prokazuje. Můžeme tedy říci, že rozhodný příjem se zjišťuje o jedno kalendářní čtvrtletí pozadu. U porodného je to rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo. Např. dítě se narodilo 30. srpna 2011, od klienta budeme vyžadovat prokázání příjmů za 2. čtvrtletí 2011. (Dítě se narodilo ve 3. čtvrtletí roku 2011, předcházející čtvrtletí je tedy 2. čtvrtletí roku 2011).

2.1.2.7 Životní minimum Zákon o SSP se odkazuje na řadu dalších zákonů. Jedním z nich je zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Životním minimem se rozumí minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.

13

PRO JEDNOTLIVCE

3126

pro první dospělou osobu v domácnosti

2880

pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti

2600

pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let

1600

6 až 15 let

1960

15 až 26 let (nezaopatřené)

2250

Tabulka 1: Částky životního minima od 1.1.2007 (platí i od 1.1.2011) v Kč za měsíc Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

2.1.3 Dávky SSP

2.1.3.1 Porodné Porodné se od 1.1.2011 stalo dávkou testovanou. Touto dávkou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního dítěte. Nárok má žena, která porodila své první živé dítě nebo první živá vícerčata, pokud rozhodný příjem v rodině nepřesáhl 2,4 násobek životního minima rodiny. Pokud žena zemře, a porodné nebylo vyplaceno ani jí ani jiné osobě, má na porodné nárok otec narozeného dítěte (dětí). Jinou osobou je myšlena osoba, která převzala dítě do péče. I tato osoba má nárok na porodné, pokud převzala dítě do jednoho roku věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Péčí nahrazující péčí rodičů se od 1.1.2011 rozumí formy svěření dítěte uvedené v § 7 odst. 10 písm. a) a b) zákona o SSP. Porodné se vyplatí i ženě, která ponechala dítě k adopci v porodnici. Živě narozenému dítěti je v naší republice vystaven rodný list. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte musí být nižší než 2,4 násobek životního minima rodiny. Výše porodného činí 13 000 Kč na první živě narozené dítě. Narodí-li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, výše porodného činí 19 500 Kč.

14

2.1.3.2 Přídavek na dítě Jedná se o dávku nejčetnější. Je poskytován rodinám s nezaopatřeným dítětem. Nárok mají rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima. Přídavek na dítě je vždy dávkou dítěte. To znamená, že oprávněnou osobou u této dávky je vždy dítě, v případě nezletilého dítěte žádají o přídavek jeho zákonní zástupci (rodiče). V roce 2011 nedochází k žádným změnám a výše přídavku na dítě zůstává na stejné úrovni jako v roce 2010 a je rozdělena na tři výše v závislosti na věku dítěte. Výše přídavku je uvedena v následující tabulce. Věk nezaopatřeného dítěte Přídavek na dítě v Kč měsíčně do 6 let

500

6 – 15 let

610

15 – 26 let

700

Tabulka 2: Přídavek na dítě dle jeho věku

2.1.3.3 Sociální příplatek Nárok na sociální příplatek do 31.12.2010 měly rodiny, ve kterých rodiče pečovali alespoň o jedno nezaopatřené dítě. Nárok byl ještě vázán na stanovenu hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musela být nižší než dvojnásobek životního minima rodiny. V rámci úsporných opatření vlády měla být tato dávka zrušena k 1.1.2011. Nestalo se tak a tato dávka je od 1.1.2011 do konce roku 2011 vyplácena pouze rodinám se zdravotně postiženým členem, tzn. v níže uvedených: Kdy rodič pečuje o: •

dlouhodobě nemocné dítě,

•

dlouhodobě zdravotně postižené dítě,

•

těžce zdravotně postižené dítě

15

Kdy alespoň jeden z rodičů je: •

dlouhodobě těžce zdravotně postižený,

•

je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné

Potvrzení o zdravotním stavu vydává vždy posudkový lékař příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ). Toto potvrzení je zpravidla vystavováno na dobu určitou, na rok nebo více let a před skončením platnosti je nutno sepsat na referátu SSP žádost o posouzení zdravotního stavu a postoupit ji opět místně příslušné OSSZ. Oprávněnou osobou je vždy rodič, přičemž za rodiče jsou považovány osoby uvedené v § 7 odst. 2 písm. b) a d) zákona o SSP. Protože se vždy musí jednat o rodiče a dítě (děti), jsou z nároku na tuto dávku vyloučeni např. bezdětní manželé, sourozenci žijící bez rodičů apod. Ze sociálního příplatku jsou vyloučeni i nezaopatřené děti, které jsou v plném zaopatření ústavu, protože po toto období o ně rodič nepečuje. Není tedy splněna základní podmínka nároku. Dále jsou vyloučeny z nároku na sociální příplatek děti svěřené do pěstounské péče (nebo předpěstounské), neboť tyto děti a jejich pěstouni čerpají pěstounské dávky.

2.1.3.4 Příspěvek na bydlení Nárok a způsob výpočtu této dávky se oproti roku 2010 nemění. Nárok na příspěvek na bydlení má pouze vlastník (bytu nebo nemovitosti) nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu. Dále jsou v zákoně uvedeny další 2 podmínky, které musí být splněny. Tou první je, že náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu rodiny a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35). Druhou podmínkou je, že součin rozhodného příjmu rodiny a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

16

Abychom mohli posoudit, jestli součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení, je potřeba znát normativní náklady. Najdeme je v § 26 zákona o SSP. Jde o pevně stanovené částky, které v sobě zahrnují nájem, ceny služeb a energií a jsou vydávány formou nařízení vlády pro jednotlivé kalendářní roky. Normativní náklady na bydlení jsou propočítávány i podle počtu osob v rodině a podle velikosti obce či města. Samotné nájemné se posuzuje podle toho, zda se jedná o nájemní nebo jiný byt, a stejně i normativní náklady na bydlení se posuzují podle toho, zda se jedná o byt užívaný na základě nájemní smlouvy nebo jde o byt družstevní či byt vlastníka. Žadatelé o příspěvek na bydlení tedy ke své žádosti dokládají nájemní smlouvu, jsou to tzv. nájemci nebo v žádosti uvedou, že jsou vlastníky. Vlastnictví se prokazuje výpisem z katastru nemovitostí a tento výpis si zajišťuje referát SSP sám. Tento výpis je pro úřední účely bez poplatku. Není tedy nutné, aby žadatel dokládal výpis z katastru nemovitostí a za tento výpis platil poplatek. U žadatelů, kteří jsou nájemci, je nutné doložit nájemní smlouvu v písemné formě. Dále musí nájemní smlouva obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jeho užívání, způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouvy jsou buď na dobu určitou nebo neurčitou. Nájemní smlouva by měla také obsahovat podpisy pronajímatele (pronajímatelů) a nájemce. Za nájemce bytu se považuje také nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení. Jedná se např. o penziony nebo ubytovny. Nájemní smlouva u tohoto typu musí však být bydlením ve smyslu ustanovení § 717 občanského zákoníku a ne třeba smlouvou o ubytování v hotelu, noclehárně apod. Nájemní vztahy upravuje občanský zákoník, konkrétně § 685 a další. Vždy se musí jednat o nájemní smlouvu, ne o vztah podnájemní. Na podnájemní vztah nelze příspěvek na bydlení přiznat. Osobu, která má zřízeno věcné břemeno užívání bytu, není možné považovat za nájemce ani vlastníka bytu. Do příspěvku na bydlení se nezapočítávají děti, které jsou v přímém zaopatření ústavu, byť mají trvalou adresu u svých rodičů.

17

Rodinné domy mohou mít také několik bytových jednotek. Aby na každý z těchto bytů bylo možné přiznat příspěvek na bydlení, je nutné prokázat počet bytových jednotek. Ideálním dokladem je kolaudační rozhodnutí příslušného stavebního úřadu. U družstevních bytů je nájemní smlouva uzavírána mezi bytovým družstvem a členem bytového družstva. Na rozdíl od běžného nájmu je u družstevních bytů důležitá skutečnost, a to členství v družstvu. Zákon o SSP v § 25 vyjmenovává, co patří do nákladů na bydlení. Jedná se o nájemné, plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a vytápění. U nájemního bydlení se nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu započítávají tak, jak jsou uhrazovány. U družstevního a vlastního bydlení se ze zákona započítávají tzv. srovnatelné náklady. Tyto náklady jsou napsané přímo jako pevné měsíční částky v zákoně o SSP pro počet osob v rodině. Srovnatelné náklady platí vždy po celý kalendářní rok. Vláda stanovuje pro každý rok svým nařízením výši těchto srovnatelných nákladů. Jako příklad uvádím čtyřčlennou rodinu, která bydlí v rodinném domku a topí uhlím. Tato rodina nebude dokládat účtenku za nákup uhlí, ale bude jí zadána paušální částka na pevná paliva pro čtyři osoby, která činí 1409,- Kč na měsíc. Náklady na bydlení se stanovují podobně jako rozhodné příjmy, tzn. jako průměr za kalendářní čtvrtletí, které bezprostředně předchází kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na dávku uplatňuje. Pokud žadatel ve čtvrtletí, které je rozhodným obdobím pro posouzení nároku na dávku příspěvek na bydlení, obdrží vyúčtování energií, např. ČEZ mu vrátí přeplatek na elektřině, jsou náklady o tuto částku poníženy. Tento mechanismus funguje i obráceně. Pokud žadatel kromě stálých plateb za elektřinu zaplatí ještě nedoplatek, je mu toto zahrnuto do nákladů. Příspěvek na bydlení je jednou z nejnáročnějších a nejsložitějších dávek SSP. V této podobě byl zaveden od 1.1.2007. Do 31.12.2006 stačilo k příspěvku na bydlení doložit nájemní smlouvu nebo výpis z katastru nemovitostí a čtvrtletní příjmy. Zpracování a přijetí zcela nové žádosti o příspěvek na bydlení mnohdy trvá až 1 hodinu. V běžné praxi se setkáváme s nájemními smlouvami, které nejsou podepsány pronajímateli nebo mají další závažné nedostatky a pak je nutné klienta vyzvat k nápravě a doplnění. 18

2.1.3.5 Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek je dávkou pro rodiče. Nárok na dávku má rodič, který řádně a celodenně (po celý měsíc) pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině (výjimkou mohou být pouze děti zdravotně postižené). U této dávky se netestuje příjem. Rodičovský příspěvek lze čerpat po dobu dvou, tří nebo čtyř let. Volbou doby čerpání si rodič určuje i k ní příslušnou výši příspěvku, a to: 1) rychlejší čerpání rodičovského příspěvku – po peněžité pomoci v mateřství (dále jen PPM) ve zvýšené výměře (11 400 Kč) do 2 let věku dítěte. O tuto formu čerpání však může požádat pouze rodič, který má nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den. PPM je dávka nemocenského pojištění a její výše je vypočítána z platu. Výpočet provádí OSSZ na základě poskytnutých údajů od mzdových účetní firmy, ve které je rodič zaměstnán. Rodič musí podat na SSP žádost o volbu varianty čerpání rodičovského příspěvku a to nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 22 týdnů života (nebo 31 týdnů života u vícerčat). 2) klasické čerpání - po PPM v základní výměře (7 600 Kč) do 3 let věku dítěte. O tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem. Výše těchto dávek není pro tříletou variantu důležitá. Termín, do kdy musí tuto variantu rodič písemně zvolit je konec kalendářního měsíce, ve kterém dítě dosáhlo 9 měsíců věku. Např. Pokud je dítěti 9 měsíců v červnu 2011, musí rodič volbu provést do 30.6.2011. (Pozn.: termín volby byl v roce 2010 do 21 měsíců věku dítěte). 3) pomalejší čerpání - po PPM nebo od narození dítěte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výměře (7 600 Kč) do 9 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře (3 800 Kč) do 4 let věku dítěte. (Pozn.: do 31.12.2010 byla částka 7 600 Kč vyplácena do věku 21 měsíců a po té do 4 let věku dítěte dostával rodič 3 800 Kč). To bylo hlavní změnou v rodičovském příspěvku od 1.1.2011 v rámci úspor vlády na sociálních dávkách. Pro tuto variantu postačí vyplnit na oddělení SSP žádost

19

o rodičovský příspěvek od data narození dítěte. Formulář žádosti o volbu tito rodiče nevyplňují.

Rodičovský příspěvek může čerpat otec nebo matka. Mohou se v pobírání střídat. Provedená volba je ale neměnná bez ohledu na to, zda ji provedl otec nebo matka. Volba se vztahuje vždy k dítěti. Pokud je dítě zdravotně postižené a toto postižení vyhodnotí lékaři posudkové komise OSSZ jako dlouhodobé zdravotní postižení nebo dlouhodobé těžké zdravotní postižení, má rodič nárok na rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 Kč do 7 let věku dítěte bez ohledu na dříve zvolenou variantu doby čerpání.

Protože si rodiče těchto

zdravotně postižených dětí žádají v mnoha případech zároveň o příspěvek na péči (dle zákona o sociálních službách) je nutné splnit ohlašovací povinnost a rozhodnutí o výši příspěvku předložit na oddělení SSP. Pokud dítěti do 7 let věku náleží příspěvek na péči, tak pečujícímu rodiči náleží rodičovský příspěvek ve výši poloviny základní výměry, tj. 3 800 Kč. Nejméně však ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem v základní výměře a příspěvkem na péči, je-li příspěvek na péči nižší než polovina rodičovského příspěvku. Pokud např. příspěvek na péči činí 3 000 Kč, výše rodičovského příspěvku je 4 600 Kč (7 600 – 3 000). Pokud výše příspěvku na péči činí 5 000 Kč, výše rodičovského příspěvku je 3 800 Kč (matka pobírá RP 3 800 Kč + příspěvek na péči 5 000 Kč). Pokud rodič pečuje o dítě ve věku od 7 do 15 let a toto dítě je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené a nepobírá příspěvek na péči, náleží rodičovský příspěvek ve výši 3 000 Kč od 7 do 15 let věku dítěte. Jak jsem již uvedla, podmínkou výplaty rodičovského příspěvku je celodenní řádná péče rodiče po celý měsíc. Další podmínkou je, že dítě mladší 3 let nenavštěvuje jesle nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku déle než 5 kalendářních dnů v měsíci. U dětí ve věku 3 – 4 roky se jedná o 5 kalendářních dnů nebo v rozsahu maximálně 4 hodiny denně. Další podrobnější úpravy jsou v zákoně popsány u dětí zdravotně postižených, které navštěvují např. rehabilitační zařízení apod.

20

Rodič si může svou sociální situaci zlepšovat i výdělečnou činnosti, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Ve většině případů je to buď druhý z rodičů, nebo babička. Do rodiny lze poskytnou pouze jeden rodičovský příspěvek, i když rodič pečuje o vícerčata. Rodičovský příspěvek lze čerpat vždy pouze na nejmladší dítě v rodině, jedinou výjimkou mohou být děti zdravotně postižené. Pokud rodič provede volbu délky čerpání rodičovského příspěvku, nelze již toto v budoucnu změnit.

2.1.3.6 Pěstounské dávky Těmito dávkami se přispívá na potřeby spojené s péčí o dítě, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat a které je soudně svěřeno do pěstounské péče. V roce 2011 nedochází ke změnám v oblasti dávek pěstounské péče a dosavadní úprava je beze změny. Děti a pěstouni mohou kromě pěstounských dávek pobírat i další dávky ze systému SSP, pokud splní podmínky nároku. Nejčastěji to je přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Nikdy ne ovšem sociální příplatek.

Dávkami pěstounské péče jsou: 1) příspěvek na úhradu potřeb dítěte 2) odměna pěstouna 3) příspěvek při převzetí dítěte 4) příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Dávka odměna pěstouna má dvě varianty: odměna pěstouna a odměna pěstouna ve zvláštních případech.

21

ad 1) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Stejně tak jako u přídavku na dítě, je oprávněnou osobou u této dávky vždy dítě. Pokud je toto dítě nezletilé a zároveň i nezaopatřené, což je ve většině případů, projeví se to na výši dávky. Zatímco zaopatřenému dítěti náleží příspěvek ve výši 1,4 násobku jeho životního minima, na nezaopatřené dítě vyplácíme 2,3 násobek jeho životního minima. Například na pětileté zdravé dítě v pěstounské péči bude příspěvek na úhradu potřeb dítěte činit 3 680 Kč (životní minimum dítěte 1 600 x 2,30 = 3 680 Kč). Pokud je dítě nezletilé, tak se dávka vyplácí pěstounovi (stejně tak jako u přídavku na dítě). Zákon pamatuje i na děti zdravotně postižené (stejně jako u sociálního příplatku). Pokud bude u tohoto dítěte doloženo potvrzení posudkového lékaře okresní správy sociálního zabezpečení o nepříznivém zdravotním stavu, pak koeficient 2,30 se navýší. Například dlouhodobě zdravotně postiženému dítěti ve věku 5 let bude vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 4 640 Kč (Životní minimum dítěte 1600 x 2,90 = 4 640 Kč). Důležitou věcí, kterou je třeba sledovat u této dávky je skutečnost, zda je na dítě v pěstounské péči vyplácen důchod. To znamená zjistit, zda biologický rodič žije, či zemřel. Pokud se z rozsudku soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dočteme, že rodič nebo rodiče zemřeli, musíme pátrat po tom, zda je vyplácen sirotčí důchod. Pokud tomu tak je, tak se příspěvek na úhradu o tuto částku krátí. Pokud je částka důchodu vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte, tak potom tento příspěvek nenáleží. Při zjišťování, zda je dítěti vyplácen důchod je třeba znát jméno nebo rodné číslo biologického rodiče. Důchod je zpravidla vyplácen na rodné číslo zemřelého rodiče. Dítěti, které dovrší 18 let, tj. stane se zletilým, zaniká nárok na tuto dávku. Výjimkou je dítě, které je zletilé ale také zároveň nezaopatřené (z důvodu studia) a splňuje i další podmínku, že společně žije a uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem. Pak se tato dávka vyplácí dál, nejdéle však do 26 let věku. Pěstounská péče jako taková končí dnem zletilosti dítěte, ale ve většině případů žije dítě dál s pěstouny a studuje. Po dosažení zletilosti se pouze příspěvek na úhradu

22

potřeb dítěte nevyplácí pěstounovi, nýbrž zletilému dítěti. Nezaopatřenost se po 18 letech prokazuje potvrzením o studiu (stejně jako u přídavku na dítě). Tato dávka se vyplácí i v případě předpěstounské péče, předporučnické péče a může se jednat i o poručnictví. Protože pěstounů je relativně málo, je na tuto agendu určen vždy jeden pracovník, který se tímto zabývá.

ad 2) Odměna pěstouna a odměna pěstouna ve zvláštních případech Obě tyto varianty jsou zahrnuty na jednom tiskopise žádosti. Podmínky nároku na odměnu pěstouna ve zvláštních případech najdeme v § 40a zákona o SSP. Pěstoun musí pečovat nejméně o 3 děti svěřené mu do pěstounské péče (tj. první podmínka) nebo alespoň o jedno dítě, které je závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve druhém, třetím nebo čtvrtém stupni podle zákona o sociálních službách (tj. druhá podmínka). Třetí podmínkou je, že pěstoun není celý měsíc výdělečně činný. V případě, že by pěstoun byl celý kalendářní měsíc práce neschopný, náleží mu za tento měsíc tato „zvláštní odměna“ a dále třeba zase pokračuje v „obyčejné odměně“. Zvláštní odměna je výrazně vyšší a činí 5,50 násobek životního minima jednotlivce. Pokud pěstoun pečuje o více než jedno postižené dítě (II., III. a IV. stupeň postižení), odměna se zvyšuje o 0,75 násobek životního minima jednotlivce. K posouzení zdravotního stavu u odměny pěstouna ve zvláštních případech nestačí potvrzení o zdravotním stavu, které je u příspěvku na úhradu potřeb dítěte. Zde musí být posouzení na základě zákona o sociálních službách. Zvláštní odměna se posuzuje jako plat a z této částky je odváděno sociální a zdravotní pojištění. Pokud pěstoun nesplňuje podmínky pro odměnu ve zvláštních případech, pak se mu přiznává odměna pěstouna. Ta činí částku životního minima jednotlivce (za každé dítě svěřené pěstounovi) a koeficientu 1,00.

23

Na obě varianty má pěstoun nárok do doby zletilosti dítěte a poté ještě i po dobu, po kterou má dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Pokud by dítě nepobíralo příspěvek na úhradu potřeb dítěte, např. z důvodu vysokého sirotčího důchodu, tak ale pěstoun nárok na odměnu pěstouna má. ad 3) Příspěvek při převzetí dítěte Tato dávka je jednorázová a je určena na nákup potřebných věcí pro dítě, které přechází k pěstounům. Výše této dávky je stanovena pevnými částkami podle věku dítěte. Tento příspěvek se vyplácí pouze jednou, tzn. že pokud bylo dítě svěřeno postupně více pěstounům, další pěstoun nárok na tuto dávku nemá.

ad 4) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla To je dávka, se kterou se prakticky setkáme vyjímečně. Nárok má pěstoun, který pečuje nejméně o čtyři děti.

Dávka slouží k zakoupení motorového vozidla nebo k jeho

opravě. Takové vozidlo nesmí být používáno k výdělečné činnosti, ani jej pěstoun do pěti let od poskytnutí příspěvku nesmí prodat nebo darovat. Výše příspěvku činí 70% pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100.000,-- Kč.

2.1.3.7 Pohřebné V roce 2011 nedochází k žádným změnám. Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb a splnila další podmínky nároku. Buď se jednalo o pohřeb nezaopatřeného dítěte nebo to byl pohřeb osoby, která ke dni smrti byla rodičem nezaopatřeného dítěte. Další podmínkou je trvalý pobyt zemřelého na území České republiky. Trvalý pobyt žadatele jako oprávněné osoby, která vypravila pohřeb, se vyžaduje automaticky.

24

Vypravením pohřbu se rozumí zajištění pohřbení zemřelého. Jedná se buď o uložení lidských ostatků do hrobu nebo jejich zpopelnění. K žádosti o pohřebné je nutné doložit fakturu, doklad o zpopelnění, úmrtní list. Pokud se jedná o zemřelé dítě starší 15 let, je nutné doložit i doklad o nezaopatřenosti (potvrzení o studiu). Výjimečně se můžeme setkat i s případem, kdy rodiče přijdou vyřizovat zároveň porodné a pohřebné na totéž dítě. To se stává tehdy, kdy dítě, které se narodilo jako jejich první živé, po porodu zemřelo. Některé rodiny vypravují těmto novorozencům pohřeb. Částka pohřebného činí jednorázově 5 000 Kč. V případě, že je více vypravitelů pohřbu, tak zde nefunguje zásady dohody nebo nedohody, jako je tomu u jiných dávek. Zákon stanoví, že pohřebné se přizná tomu, kdo požádal jako první.

2.1.4 Společná ustanovení o dávkách SSP Vzájemný styk úředníků s občany upravuje obecná zákonná norma, která se nazývá správní řád. Zákon o SSP je speciální zákon. Platí pravidlo, že ustanovení speciálního (zvláštního) zákona mají přednost před obecnou právní normou. V praxi to znamená, že pokud některé úkony, zásady apod. najdeme upravené ve zvláštním zákoně (např. o SSP), postupujeme podle nich, i když obecný předpis (správní řád) podobné situace řeší jinak. V případech, kdy zvláštní zákon (o SSP) danou situaci, úkon apod. neupravuje, nezbývá nic jiného, než použít obecný předpis (nejčastěji správní řád).

2.1.4.1 Řízení o dávkách SSP Řízení je zahájeno podáním žádosti a v jeho průběhu jsou prokazovány rozhodné skutečnosti. V řízení dospějeme buď k přiznání dávky a následnému vyplácení nebo k rozhodnutí o zamítnutí žádosti. Žádost se podává na příslušném úřadě buď osobně, nebo poštou, elektronicky apod. Žádost musí být podána na příslušném tiskopisu, který vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí. V žádostech klient také uvádí, jak mu má být dávka vyplacena. Při podáních poštou se velmi často stává, že klienti tuto kolonku přejdou a nevyplní. Občas také nevyplní velmi důležitou věc a to je podpis na

25

žádosti. Tím, že žádost nepodepíše, není dán souhlas s § 50 zákona o SSP, což je souhlas s tím, že si úředník může všechny uvedené skutečnosti v žádosti ověřit. Zákon o SSP má speciální úpravu, oproti správnímu řádu zúženou. Kdo je účastníkem řízení o dávkách SSP najdeme v § 68c zákona o SSP. Ve většině případů to je oprávněná osoba a příjemce dávky. Může to ale být i osoba společně posuzovaná, jde-li například o přeplatek nebo zvláštního příjemce. Kromě oprávněné osoby, coby příjemce dávky, je další nejčastější variantou příjemce zákonný zástupce (např. přídavek na dítě pro nezletilé nezaopatřené dítě, kdy zákonným zástupcem je rodič). Zákonným zástupcem může být i osoba, která jedná za dospělou oprávněnou osobu, protože tato není způsobilá k právním úkonům. Zákon o SSP má také speciální výjimku pro rodiče od 16. roku věku, kterou najdeme v § 67 odst. 4. Tito 16ti letí rodiče mohou žádat o porodné a rodičovský příspěvek. Příjemcem dávky (většinou jde o přídavek na dítě) může být i ústav. Existuje i tzv. zvláštní příjemce dávky, kterému posíláme peníze na místo původního příjemce. Zákonnou úpravu najdeme v § 9 odstavec 2. Tento zvláštní příjemce musí peníze využít ve prospěch oprávněných osob. Zvláštním příjemce může být fyzická nebo právnická osoba. Jako příklad uvedu rodinu, kde otec, který žije sám s dítětem je hospitalizován dlouhodobě v nemocnici. O děti se bude starat jeho sestra. Co všechno mají žadatelé k žádosti doložit je vždy podrobně napsáno v každém jednotlivém formuláři žádosti, které se vyzvedávají na kontaktních pracovištích úřadu práce nebo je možnost si je vytisknout přes internet. Přehledně jsou na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) uspořádány existující dávky SSP, jejich základní vysvětlení a podmínky nároku. Na internetových stránkách je možné si i najít např. výpočet příspěvku na bydlení, kde klient zadá příslušné příjmy a náklady na bydlení a tento program mu předběžně vypočítá, na jak vysokou dávku má nárok. Vše, co klienti předkládají, musí být v českém jazyce, případně ve slovenském. Pokud se jedná o doklad v němčině, nebo jiném jazyce, musí si klient zajistit překlad.

26

3 Praktická část 3.1 Cíl výzkumu

Cílem výzkumu bylo analyzovat získaná data za území okresu Jičín. Porovnáním roku 2010 s rokem 2011 sledovat objem vyplacených finančních prostředků a jejich úsporu v roce 2011 za každou dávku jednotlivě. Tabulky a grafy jsou vypracovány na základě poskytnutých dat za území okresu Jičín.

3.2 Zkoumaná data Výše finančních prostředků vyplacených na jednotlivých dávkách SSP Výše finančních prostředků vyplacených za území okresu Jičín v roce 2010 a 2011

3.3 Výzkumné nástroje

V praktické části jsem pomocí dat získaných za území okresu Jičín zkoumala dávky SSP. Data mi bylo umožněno získat z databáze Úřadu práce, kontaktní pracoviště Jičín, kde pracuji. Data byla získána souhrnně a neadresně.

3.4 Analýza dat

Shromážděná data za jednotlivé měsíce jsem uspořádala do tabulek, z nichž jsem po té tvořila grafy, kde jsem barevně odlišila výdaje roku 2010 a výdaje roku 2011.

27

leden [tis. Kč] Přídavek na dítě Sociální příplatek Porodné Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče Pohřebné Příspěvek na bydlení Celkem 2010

3 207 1 915 910 17 530 467 15 1 118 25 161

červenec [tis. Kč] Přídavek na dítě Sociální příplatek Porodné Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče Pohřebné Příspěvek na bydlení Celkem 2010

2 570 1 937 741 17 165 641 10 1 555 24 618

únor [tis. Kč] 2 546 1 699 1 079 17 656 610 15 1 279 24 884

březen [tis. Kč] 2 588 1 910 728 17 499 616 10 1 471 24 822

duben [tis. Kč] 2 1 1 17

566 899 066 507 616 15 1 418 25 087

srpen září [tis. říjen [tis. Kč] Kč] [tis. Kč] 2 567 1 559 1 183 17 077 651 10 1 255 24 302

2 582 1 820 832 16 922 655 15 1 388 24 213

2 1 1 16

441 922 105 870 626 30 1 496 24 490

květen [tis. Kč] 2 579 1 773 1 131 17 610 633 10 1 447 25 184

listopad [tis. Kč] 2 154 1 680 949 16 804 620 15 1 432 23 655

červen [tis. Kč] 2 569 1 904 793 17 188 648 20 1 554 24 676

prosinec [tis. Kč] 2 268 1 862 767 16 628 771 5 1 593 23 904

celkem [tis. Kč] 30 21 11 206 7

637 879 284 456 556 170 17 005 294 996

Tabulka 3: Vyplacené dávky SSP v roce 2010

leden [tis. Kč] Přídavek na dítě Sociální příplatek Porodné Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče Pohřebné Příspěvek na bydlení celkem 2011

2 386 1 888 754 16 693 476 25 1 619 23 841

červenec [tis. Kč] Přídavek na dítě Sociální příplatek Porodné Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče Pohřebné Příspěvek na bydlení celkem 2011

2 399 437 91 15 641 661 10 1 997 21 237

únor [tis. Kč] 2 377 450 117 15 739 675 20 1 602 20 980

březen [tis. Kč] 2 371 444 124 15 679 655 35 1 824 21 131

duben [tis. Kč] 2 359 438 111 15 726 660 5 1 884 21 182

srpen září [tis. říjen [tis. Kč] Kč] [tis. Kč] 2 392 320 117 15 474 654 25 1 652 20 634

2 404 403 65 15 398 662 20 1 811 20 764

Tabulka 4: Vyplacené dávky SSP v roce 2011

28

2 079 371 117 15 164 654 20 1 796 20 201

květen [tis. Kč] 2 370 409 78 15 676 646 10 1 782 20 970

listopad [tis. Kč] 1 904 358 111 15 284 795 5 1 894 20 350

červen [tis. Kč] 2 385 439 26 15 686 646 20 2 044 21 246

prosinec [tis. Kč] 2 070 405 65 15 056 813 5 2 042 20 455

celkem [tis. Kč] 27 497 6 360 1 775 187 214 7 998 200 21 947 252 992

3.5 Porovnání jednotlivých dávek:

3.5.1 Porodné Vzhledem k tomu, že se porodné od 1.1.2011 stalo dávkou testovanou, došlo k podstatnému snížení výplaty této dávky. Tato změna není ještě patrná v lednu 2011, protože v tomto měsíci dochází k výplatě prosincových žádostí roku 2010, kdy porodné nebylo ještě testováno na příjem. Značný pokles je viditelný až od měsíce února 2011, kdy se vyplácejí žádosti podané 2010

Porodné celkem

v lednu

2011

2011.

Měsíční

rozložení

12 000

pouze na počtu narozených dětí.

10 000 8 000 6 000 4 000

Vzhledem

1 775 tis. Kč

11 284 tis. Kč

tis. Kč

výplaty dávek je náhodné a závisí

k tomu

že

o

dávku

porodné lze požádat rok zpětně, mohou být data za rok 2011 mírně zkreslena. Přesto v roce 2011 ke

2 000

značné úspoře na výplatě této dávky.

0 1

Meziroční úspora činí 84,3%.

Graf 1:

Porodné celkem v letech 2010, 2011 2010

tis. Kč

Porodné po měsících

2011

1 500

Graf 2:

Porodné po měsících 2010, 2011

29

767 tis. Kč

pro sin ec

list op ad

říje n

zá ří

srp en

če rve ne c

če rve n

kv ěte n

du be n

bře ze n

ún or

led en

0

65 tis. Kč

949 tis. Kč

111 tis. Kč

117 tis. Kč

1 105 tis. Kč

832 tis. Kč

65 tis. Kč

117 tis. Kč

1 183 tis. Kč

741 tis. Kč

91 tis. Kč

793 tis. Kč

26 tis. Kč

1 131 tis. Kč

78 tis. Kč

111 tis. Kč

1 066 tis. Kč

124 tis. Kč

728 tis. Kč

1 079 tis. Kč

117 tis. Kč

910 tis. Kč

500

754 tis. Kč

1 000

3.5.2 Přídavek na dítě Kritéria pro výplatu dávky nebyla mezi roky 2010 a 2011 měněna. Přesto došlo k mírnému snížení, které může být způsobeno jednak nižší porodností a dalším důvodem může být každoroční zvýšení vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné. O tuto dávku se 2010

Přídavek na dítě celkem

žádá vždy k 1.10. běžného roku.

2011

část

žadatelů

využívá

skutečnosti, že o tuto dávku lze

35 000 30 000

požádat 3 měsíce zpětně. Toto je

25 000

patrné na měsíčním rozložení

20 000 15 000 10 000

27 497 tis. Kč

30 637 tis. Kč

tis. Kč

Určitá

výplaty dávek vždy v měsíci říjnu a listopadu a ve zvýšení výplaty v následujících měsících. Nejvíce je toto navýšení patrné v lednu

5 000

2010. 1

0

Graf 3:

Přídavek na dítě celkem 2010, 2011

tis. Kč

Přídavek na dítě po měsících

2010 2011

4 000 3 500

2 268 tis. Kč 2 070 tis. Kč

2 154 tis. Kč 1 904 tis. Kč

2 441 tis. Kč 2 079 tis. Kč

2 582 tis. Kč 2 404 tis. Kč

2 567 tis. Kč 2 392 tis. Kč

2 570 tis. Kč

2 399 tis. Kč

2 569 tis. Kč

2 385 tis. Kč

2 579 tis. Kč 2 370 tis. Kč

500

2 566 tis. Kč 2 359 tis. Kč

1 000

2 588 tis. Kč 2 371 tis. Kč

2 386 tis. Kč

1 500

2 377 tis. Kč

2 000

2 546 tis. Kč

2 500

3 207 tis. Kč

3 000

Graf 4:

Přídavek na dítě po měsících 2010, 2011 30

pro sin ec

op ad list

říje n

zá ří

srp en

če rve ne c

če rve n

kv ěte n

du be n

bře ze n

ún or

led en

0

3.5.3 Sociální příplatek Do 31.12.2010 byla tato dávka vyplácena sociálně slabším rodinám, kde příjmy rodiny byly nižší než dvojnásobek životního minima. Od 1.1.2011 do 31.12.2011 byla tato dávka vyplácena pouze rodinám se 2010

Sociální příplatek celkem

2011

zdravotně

postiženými

dětmi.

Podmínka

koeficientu

zůstala

6 360 tis. Kč

že

21 879 tis. Kč

tis. Kč

zachována. Z grafu je opět patrné, 25 000

20 000

15 000

10 000

5 000

v měsíci

vyplácen

lednu

sociální

2011

příplatek

byl za

prosinec 2010, kdy není ještě patrná změna. V roce 2011 došlo ke značné úspoře ve výplatě této dávky a úspora činí 15 519 tis. Kč,

0 1

což je 70,9%.

Graf 5:

Sociální příplatek celkem 2010, 2011

tis. Kč

Sociální příplatek po měsících

2010 2011

2 500

Graf 6:

Sociální příplatek po měsících 2010, 2011

31

1 862 tis. Kč

pro si n ec

pa d li st o

říje n

zá ří

s rp en

če rv e ne c

če rv e n

kv ěte n

du be n

bře ze n

ún or

le d en

0

405 tis. Kč

1 680 tis. Kč 358 tis. Kč








444 tis. Kč

500

1 910 tis. Kč

1 000


1 500

1 915 tis. Kč 1 888 tis. Kč

2 000

3.5.4 Příspěvek na bydlení Nárok a způsob výpočtu této dávky 2010

tis. Kč

Příspěvek na bydlení celkem

se oproti roku 2010 nemění.

2011

Jedinou

meziroční

změnou

úprava

normativních

je

25 000

nákladů

stanovujících výši této dávky. Na

17 005 tis. Kč

21 947 tis. Kč

20 000

15 000

10 000

5 000

výši vyplácení dávky a zvýšeného počtu žadatelů o tuto dávku může mít vliv snížení příjmů v rodinách vlivem probíhající krize. Množství finančních prostředků vyplacených v roce 2011 se zvýšil o 4 942 tis.Kč,

0 1

což je 29,2%.

Graf 7:

Příspěvek na bydlení celkem 2010, 2011 2010

tis. Kč

Příspěvek na bydlení po měsících

2011

2 500

1 593 tis. Kč 2 042 tis. Kč

1 432 tis. Kč 1 894 tis. Kč

1 496 tis. Kč 1 796 tis. Kč

1 388 tis. Kč 1 811 tis. Kč

1 255 tis. Kč 1 652 tis. Kč

1 555 tis. Kč

1 997 tis. Kč

2 044 tis. Kč 1 554 tis. Kč

če rv e ne c

1 782 tis. Kč

če rv e n

1 447 tis. Kč

1 418 tis. Kč 1 884 tis. Kč

500

1 471 tis. Kč 1 824 tis. Kč

1 000

1 118 tis. Kč

1 500

1 279 tis. Kč 1 602 tis. Kč

1 619 tis. Kč

2 000

Graf 8:

Příspěvek na bydlení po měsících 2010, 2011

32

pro si n ec

op ad li st

ř íje n

zá ří

s rp en

kv ěte n

du be n

bř e ze n

ún or

le d en

0

3.5.5 Rodičovský příspěvek U této dávky se netestuje příjem. Jedinou změnou pro rok 2011 je rozhodovací moment u 3-leté varianty čerpání, kdy v roce 2010 byla volba varianty nejpozději do 21 měsíců věku dítěte a v roce 2011 se toto mění na 9 měsíců věku

Rodičovský příspěvek 2010 2011 celkem

dítěte. Tím došlo u matek, které

tis. Kč

před

porodem

nepracovaly

a

neměly nárok na PPM ke snížení

250 000

vyplácené

měsíční

částky

ze

150 000

100 000

50 000

7 600 Kč na 3 800 Kč., a to už od

187 214 tis. Kč

206 456 tis. Kč

200 000

9. měsíce věku dítě. V grafu je patrné snížení vyplácených částek od února 2011 i meziměsíční může být

1

0

Graf 9:

a je patrné

snižování,

patrně zapříčiněno

i snižováním porodnosti.

Rodičovský příspěvek celkem 2010, 2011 2010

Rodičovský příspěvek po měsících

2011

16 628 tis. Kč

15 000 14 500 14 000

Graf 10: Rodičovský příspěvek po měsících 2010, 2011

33

pro si n ec

list op ad

říje n

zá ří

srp en

če rve ne c

če rve n

kv ěte n

du be n

bře ze n

ún or

led en

13 500

15 056 tis. Kč

15 284 tis. Kč

16 804 tis. Kč

15 164 tis. Kč

16 870 tis. Kč

16 922 tis. Kč 15 398 tis. Kč

15 474 tis. Kč

15 641 tis. Kč

17 077 tis. Kč

17 165 tis. Kč

15 686 tis. Kč

17 188 tis. Kč

15 676 tis. Kč

15 726 tis. Kč

17 610 tis. Kč

15 500

17 507 tis. Kč

16 000

15 679 tis. Kč

16 500

17 656 tis. Kč 15 739 tis. Kč

17 000

17 530 tis. Kč

17 500

17 499 tis. Kč

18 000

16 693 tis. Kč

tis. Kč

které

3.5.6 Pěstounské dávky Jedná se o souhrn dávek, které nebyly zkoumány jednotlivě. Mezi roky 2010 a 2011 nedošlo ke změnám podmínek 2010

Pěstounské dávky celkem

vyplácení. Z grafů je patrný mírný

2011

nárůst vyplácených dávek, který

tis. Kč

může souviset se zvýšením počtu 9 000

děti předaných do pěstounské

8 000

péče. Nárůst v měsících listopadu a

7 556 tis. Kč

7 998 tis. Kč

7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000

prosinci je zapříčiněn vyplacením jednorázových zakoupení

příspěvků

motorového

vozidla.

Tyto příspěvky jsou vyplácený pouze v ojedinělých případech.

1 000

1

0

Graf 11: Pěstounské dávky celkem 2010, 2011 2010

tis. Kč

Pěstounské dávky po měsících

2011

1 000

800

771 tis. Kč 813 tis. Kč



662 tis. Kč 655 tis. Kč zá ří


661 tis. Kč srp en

641 tis. Kč


če rve n

646 tis. Kč 633 tis. Kč kv ěte n




467 tis. Kč

200

476 tis. Kč

600

400

Graf 12: Pěstounské dávky po měsících 2010, 2011

34

pro sin ec

list op ad

říje n

če rve ne c

du be n

bře ze n

ún or

0 le d en

na

Graf 14: Pohřebné po měsících 2010, 2011

35

pa d

pro si n ec

li st o

Pohřebné po měsících




150

ř íje n

200


25 tis. Kč

250

zá ří

200 tis. Kč

2011

10 tis. Kč



1

2010

s rp en

če rv e ne c



35 tis. Kč

tis. Kč

Pohřebné celkem

če rv e n

k vě ten

du be n

0

170 tis. Kč

50

10 tis. Kč


25 tis. Kč

100

bř e ze n

10

15 tis. Kč

20

ún or

le d en

tis. Kč

3.5.7 Pohřebné Mezi roky 2010 a 2011 nedošlo ke

změnám podmínek nároku na tuto

dávku. Počet těchto dávek je

náhodný a může být ovlivněn např.

dopravními nehodami s tragickými

následky.

Graf 13: Pohřebné celkem 2010, 2011

2010

2011

40

30

0

en

Graf 16: Dávky SSP po měsících 2010, 2011

36

op a

d

23 904 tis. Kč 20 455 tis. Kč

23 655 tis. Kč 20 350 tis. Kč

24 490 tis. Kč 20 201 tis. Kč

Dávky SSP po měsících

p ro sin ec

l ist

říje n

24 213 tis. Kč 20 764 tis. Kč

250 000

zá ří

300 000

24 302 tis. Kč 20 634 tis. Kč

24 618 tis. Kč 21 237 tis. Kč

350 000

en

c

2011

srp

če rve ne

24 000

24 676 tis. Kč 21 246 tis. Kč

25 184 tis. Kč 20 970 tis. Kč

ten

252 992 tis. Kč

tis. Kč

Dávky SSP celkem

če rve n

kvě

25 087 tis. Kč 21 182 tis. Kč

15 000

n

50 000

du be

1

100 000

294 996 tis. Kč

150 000

24 822 tis. Kč 21 131 tis. Kč

24 884 tis. Kč 20 980 tis. Kč

200 000

b ře ze n

18 000

25 161 tis. Kč 23 841 tis. Kč

21 000

ún or

led

tis. Kč

3.6 Shrnutí

2010

Na vyplácených dávkách se v roce

2011 oproti roku 2010 ušetřilo

42 004 tis. Kč za území okresu

Jičín. Úspora činí 14,2 %. Tato

změna byla způsobena především

legislativními změnami porodného

a sociálního příplatku.

0

Graf 15: Dávky SSP celkem 2010, 2011

2010

2011

30 000

27 000

4 Diskuse Téma práce jsem zvolila s ohledem na skutečnost, že jsem zaměstnancem Úřadu práce, kontaktní pracoviště Jičín. Jsem referentkou nepojistných sociálních dávek, konkrétně dávek státní sociální podpory a této práci se věnuji více než 17 let. Spoluprací s ekonomickým oddělením jsem měla možnost získat data o tom, kolik na jednotlivých dávkách a v jednotlivých měsících roku 2010 a roku 2011 bylo vyplaceno finančních prostředků. Použitá data byla získána a vyhledána v počítačovém systému OK dávky – modul statistika dat. Teoretická část přiblížila problematiku dávkového systému státní sociální podpory, kde jsem se snažila o co největší jednoduchost v podání, aby práce byla srozumitelná i pro žadatele, který se dostal do finanční tíže a o dávky státní sociální podpory žádá poprvé. Domnívám se, že práce by mohla být i využita pro studenty na středních školách sociálně – právních, pokud by šlo o pouhé seznámení se s existujícími dávkami SSP a podmínkami nároku. Získání dostupné literatury bylo celkem jednoduché, protože se zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, pracuji denně. Rovněž mám na pracovišti k dispozici různé metodiky a literaturu, kterou vydává nakladatelství ANAG, např. Státní sociální podpora s komentářem a příklady od autorek: Naděžda Břeská, Eva Burdová, Lucie Vránová. Dále mám možnost v počítačové aplikaci Aspi nahlížet nejen do zákona o SSP, ale i do zákonů souvisejících se zákonem o SSP, např. zákon o existenčním a životním minimu. V systému státní sociální podpory se zpracovávají osobní data žadatelů o dávky včetně osobních dat společně posuzovaných osob. Domnívám se, že získání potřebných dat pro osobu, která by nebyla zaměstnancem úřadu by bylo dosti obtížné. V praktické části jsem se zaměřila na porovnání roku 2010 s rokem 2011, kde mi šlo o vyjádření finanční úspory v roce 2011 v souvislosti se změnami v zákoně o SSP, které schválila vláda České republiky od 1. 1. 2011.

37

Z předchozích grafů v praktické části a z textu v části teoretické vyplývá, které dávky byly zrušeny a které se staly testovanými. Pro shrnutí uvádím hlavní změny v roce 2011: porodné se stalo dávkou testovanou na příjem a vyplácí se pouze u prvního dítěte, sociální příplatek byl zrušen pro všechny žadatele a rodičovský příspěvek se u čtyřleté varianty vyplácí pouze 9 měsíců (původně 21 měsíců) v částce 7 600 Kč měsíčně a po té do čtyř let věku dítěte ve výši 3 800 měsíčně. Domnívám se, že kdybych zvolila porovnávání objemu finančních prostředků a změn více jak za dva roky, stala by se práce méně přehledná a více obsáhlá. Vypracované grafy vykazují jasnou úsporu na dávkách státní sociální podpory od 1. 1. 2011 (respektive od 1. 2. 2011). Vzhledem k tomu, že v závěru je vyčíslena úspora na dávkách souhrnně za území okresu Jičín, lze i přibližně odhadnout úsporu za celou republiku, pokud tuto částku vynásobíme počtem okresů. Samozřejmě získáme údaj pouze orientační a nepřesný, protože rozložení žadatelů, porodnost a nezaměstnanost jsou v každém okrese jiné. Vliv má i migrace, jsou území, kde se vyskytuje více cizinců , kteří mohou být rovněž žadateli o dávky státní sociální podpory, pokud v České republice pracují.

38

Závěr Domnívám se, že cíl, který jsem si v absolventské práci stanovila se mi podařilo splnit. I pro mě je tato práce přínosem, protože jsem získala přehled o tom, jaké nemalé finanční prostředky stát vynakládá. Pro jednotlivce nejsou tyto částky příliš velké, ale pro stát v celkovém součtu příliš vysoké a nákladné. Bohužel v rámci úsporných opatření vlády dochází

k rušení některých dávek. Podle mého názoru se mělo již

v dřívějších dobách s finančními prostředky vynaloženými na dávky více hospodařit. V minulých letech byla například dávka přídavek na dítě vyplácena do 3-násobku životního minima a porodné bylo na každé nově narozené dítě. To mohlo ovlivnit mnoho rodin v plánování počtu dětí. V současné době dopadá na tyto rodiny krize a nezaměstnanost a současně snižování nebo rušení některých sociálních dávek, určených právě pro rodiny s dětmi. Co se týče zrušení dávky sociální příplatek, tak jsem zkušebně provedla porovnání dávek jedné žadatelky. Tato paní je samoživitelka se dvěma dětmi, jedno dítě má zdravotní stupeň postižení čtyři. Tato paní pobírala sociální příplatek ve výši 5 500 Kč měsíčně. Zajímalo mě, jaké dávky má v současné době, když již nemůže uplatnit nárok na sociální příplatek. Zrušením sociálního příplatku se ocitla v hmotné nouzi. Od 1. 1. 2012 si požádala o dávku příspěvek na živobytí, který jí byl vypočítán na 4 500 Kč. Doposud pobírala příspěvek na péči na zdravotně postižené dítě ve výši 12 000 Kč. Od 1.1. 2012 požádala o navýšení o 2 000 Kč měsíčně z důvodu, že její příjmy nepřekračují 2,4 násobek životního minima. Podmínkou tohoto navýšení ovšem je, že musí každé čtvrtletí prohlašovat, že nemá příjmy, nebo příjmy doložit. Konkrétně tato paní pobírá od 1. 1. 2012 o 1 000 Kč více, než měla do konce roku 2011. Jediným nepříjemným faktem je asi pro žadatelku to, že o příspěvek na živobytí musí žádat každý měsíc, zatím co o sociální příspěvek se žádalo jednou za čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že teoretická část je vypracována tak, aby dávala jednoduchý přehled o vyplácených dávkách státní sociální podpory, mohla by být tato práce využita pro studenty na středních školách sociálně – právních, pokud by šlo o pouhé seznámení se s existujícími dávkami SSP a podmínkami nároku.

39

Резюме Государственные социальные лъготы выплачиваемые с 1.1.2011-ого года и их сравнение с годом 2010. Влияние изменений в районе Йичин . Мотивацей выбора этой работы было то, что в течение 17 лет я работаю в качестве социального работника в области государственной социальной поддержки. Основная цель этой работы заключалась в подготовке простого обзора

государственных

социальных пособий поддержки оплачиваемых до 31-ого декабря 2010-ого года и их изменения после 1-ого января 2011-ого года. Выпускная работа состоит из двух частей: теоретической и практической части. Теоретическая часть сосредоточена на описание системы государственной социальной помощи. Государственная социальная поддержка в Чешской Республике регулируется Законом № 117/1995 Сб. О государственной социальной поддержке. Этот закон объясняет, каковы условия для получения права на социальные пособия, также как высокое социальное пособие может быть и даëт срок оплачивания. Практическая часть направлена на район Йичин, где я работаю. Какой был объем средств, выплаченных в 2010-ом и в 2011-ом году в этом районе. Сравнение этих лет и достижение экономии в выплате социальных пособий в 2011-ом году, конечно, опять в районе Йичин. Работа дополняется графиками, из которых экономия очевидна. Если мы нашли экономию в социальных пособиях в одном районе, можно оценить экономию в социальных

пособиях

в

Чешской

Республике

в

2011-ом

году.

Год 2011 начался удалением некоторых социальных льгот и некоторые социальные льготы были скорректированы. Год 2012 будет годом дальнейшего сокращения в социальной сфере из-за финансового и экономического кризиса в мире.

40

Ключевые слова: Государственная социальная поддержка Право на льготы Детские пособия Государственная помощь семьям с детьми Пособие на жилье Экономия на социальных пособиях

41

Bibliografie Monografie 1. BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady 2008. 12. aktualizované a doplněné vydání. Olomouc : ANAG, 2008. 223 s. ISBN 978-80-7263-467-5. 2. BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. aktualizované a doplněné vydání. Olomouc : ANAG, 2010. 238 s. ISBN 978-80-7263-609-9 3. Národní pojištění. Praha: BMSS-Start, s.r.o., 2011, roč. 42, č. 7. ISSN 0323-2395. 4. Sociální zabezpečení osob migrujících v rámci Evropské unie: výběr textů vztahujících se k základním předpisům: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systému sociálního zabezpečení a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/204. Vyd. 1. Praha: MPSV, 2009, 279 s. ISBN 978-807421-009-9. 5. Sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci Evropské unie: výběr textů vztahujících se k základním předpisům - Nařízení Rady (EEC) 1408/71 - Nařízení Rady (EEC) 574/72. 2. přeprac. vyd. Editor Jiří Bauer. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002, 248 s. ISBN 80-865-5207-1. 6. Sociální zabezpečení 2011: státní sociální podpora, sociální péče, sociální služby, pomoc v hmotné nouzi, životní a existenční minimum, působnost jednotlivých orgánů : podle stavu k 1.1.2011.. Ostrava: Sagit, 2011. ÚZ, 811. ISBN 978-807208-830-0. Elektronické dokumenty 1. Portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Sekce obecné informace. [online]. [cit. 2011-12-3012]. Dostupné z WWW: .

Zákony a vnitřní předpisy 1. Česko. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. ASPI.

42

Dávky státní sociální podpory vyplácené od a jejich porovnání s rokem Dopady změn na území okresu Jičín

Recommend Documents