David BUROŇ1 ZDRAVOTNÍ CENTRUM VARŠAVSKÁ Abstrakt V článku je popsán návrh Zdravotního centra na ulici Varšavské v OstravěHulvákách. Konkrétně se zabývá nalezením vhodného funkčního využití původního objektu, dispozičním řešením, architektonickým ztvárněním a návrhem ve zvoleném energetickém standardu. Abstract This article desribes the design of Health Centre on the street Varšavská in Ostrava-Hulváky. Specifically, it deals with finding a suitable functional use of the original building, layout of the building, architectural design and design in the selected energy standard. Klíčová slova Zdravotní centrum; zdravotnická zařízení; změny staveb; pasivní dům. Keywords Health center, medical facilities, changes of buildings; passive house.
1
STÁVAJÍCÍ OBJEKT
1.1 Umístění Objekt studie se nachází na pozemku katastrálního území Zábřeh - Hulváky, parc. č. 383/7. Jedná se o rovinatou parcelu o výměře 385 m2, která je přístupná z jihovýchodní strany od ulice Varšavské. Vlastníkem je společnost Intoza, s.r.o., sídlící rovněž na této 1
David Buroň, student, Katedra architektury, Fakulta stavební, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ludvíka Podéště 1875/17, 708 33 Ostrava - Poruba, tel.: (+420) 736 746 915, e-mail:
[email protected]. 1
ulici. Celá oblast má díky své poloze mezi městskými čtvrtěmi Poruba, Zábřeh a Mariánské Hory, velmi dobrou dostupnost, jak silniční, tak tramvajovou, jež je zajištěna ze zastávky Střelnice nacházející se na ulici Plzeňské. V nejbližší blízkosti se nachází menší podniky, autoservisy, prodejny a také průmyslový závod společnosti Evraz Vítkovice Steel. Obr.1: Situace širších vztahů s vyznačením objektu, měřítko 1:7500
1.2 Původní stav Rodinný dům byl vybudován v 1. polovině 20. století a po celou dobu měl funkci obytnou. Jedná se o dvoupodlažní částečně podsklepený objekt čtvercového půdorysu se sedlovou střechou a obytným podkrovím.
Obr.2: Původní stav 1. NP a 2. NP s legendami místností
2
Za vstupem umístěným ze severozápadu následuje předsíň, z které je po schodišti přístup do suterénu, kde se nachází kotelna s kotlem na tuhá paliva. V přízemí jsou dva pokoje s okny směřujícími do ulice, kuchyň, koupelna a toaleta. Po schodišti lze vystoupat do podkroví, kde je celý prostor otevřen a pravděpodobně nebyl využíván. Osvětlení je zajištěno dvěma vikýři, jedním střešním oknem a jedním oknem v severní štítové stěně. Jižní štítová stěna je zcela bez okenních otvorů, což je nutno brát jako nevýhodu, avšak je tomu tak z důvodu sousedního rodinného domu, který zde v minulosti stál a měl tuto stěnu společnou.
Obr.3: Východní pohled na stávající objekt
2
Obr.4: Jižní pohled na stávající objekt
FUNKČNÍ VYUŽITÍ
Vzhledem k průmyslové funkci okolní zástavby, jež je zohledněna i v Územním plánu města Ostravy, kde je tato oblast zařazena do zóny lehkého průmyslu, skladů a drobné výroby, nebylo možné zachovat původní obytnou funkci objektu. Zóna lehkého průmyslu slouží podstatně neobtěžující výrobě a skladování, příbuzné a doplňující občanské vybavenosti.
2.1 Funkční využití vhodné2
2
Podniky lehkého strojírenství, elektrotechnické podniky, stavební podniky, potravinářské závody, technické služby, údržba stavebních fondů, inženýrských sítí, veřejných ploch a zeleně, opravárenské a servisní provozy.
Čistírny odpadních vod.
Usazovací nádrže.
Hasičské stanice.
Česká republika. Územní plán města Ostravy: Regulativy funkčního a prostorového uspořádání území. In: Ostrava: Útvar hlavního architekta Magistrátu města Ostravy, 2012. Dostupné z: http://gisova.ostrava.cz/regulativy/regulativy_17_07_2012.pdf
3
Výrobní služby, servisy, opravny, půjčovny.
Zakázková, malosériová, rukodělná, řemeslná, umělecká výroba.
Nájemné dílny a ateliery, objekty pro svobodná povolání, kutilství, záliby.
Skladové obvody a okrsky.
Zeleň parková, ochranná.
Supermarkety, prodejní sklady, prodejny a vzorkovny spec. prům. a objemného zboží, stavebnin.
Příslušné komunikace, manipulační plochy, vlečky, parkoviště, odstavné plochy pro nákladní automobily.
2.2 Funkční využití přípustné
Vybavenost sloužící širšímu území: administrativa, obchod, služby, stravování, ubytování, společenská, výstavní, zábavní zařízení.
Hromadné garáže, areály boxových garáží.
Nezbytná technická vybavenost.
Benzinové stanice
2.3 Funkční využití výjimečně přípustné
Byty pohotovostní, majitelů a správců, rodinné domky.
Sportovní, sociální a zdravotnická zařízení.
Malé spalovny odpadů.
4
Obr.5: Územní plán s vyznačením objektu a legendou, měřítko 1:5000 (zdroj: gisova.ostrava.cz)
2.4 Návrh funkčního využití Přestože se oblast studie nachází v zóně lehkého průmyslu a zdravotnická zařízení jsou přípustná pouze výjimečně, rozhodnutí využít objekt jako zdravotnické centrum vzešlo zejména z velmi dobré polohy v rámci Ostravy. Při kvalitní dopravní dostupnosti jsou lidé ochotni ke specialistům dojíždět. Zřízení centra je vhodné taktéž pro zaměstnance blízkých výrobních objektů a služeb.
3
DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ
Současné trendy v řešení zdravotnických staveb se zaměřují na humanizaci těchto zařízení s důrazem na pohodlí místo přehnaných hygienických požadavků. Velmi důležitá je dostupnost bez bariér a přehlednost. [1]
5
3.1 Požadavky na zdravotnické stavby Požadavky na zdravotnické stavby se důkladně zaobírá vyhláška č. 92/2012 Sb. o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. [2]
Obr.6: Schéma lékařské ordinace
3.2 Návrh dispozičního řešení Vzhledem k velikosti stávajícího objektu bylo rozhodnuto o rozšíření a přístavbě nového objektu, který zajistí dostatečné kapacity centra, jež bude obsahovat dvě stomatologické ordinace a ordinace fyzioterapeuta, ženského lékaře a praktického lékaře. Podlouhlá obdélníková parcela svým tvarem nenabízela příliš možností umístění této budovy. Z tohoto důvodu je od stávajícího objektu vytvořen odstup a celá hmota je vychýlena a nasměrována k jihu. Tím vzniká mezi budovami prostor pro spojovací část a vstup do centra, jenž je zřízen ze severovýchodní strany, je viditelný z ulice Varšavské a navazuje na pěší komunikaci směrem k tramvajové zastávce Střelnice. Z jižní strany se na sousední parcele nachází parkoviště s kapacitou dvou míst pro tělesně postižené a dalších šesti běžných stání. Budova je z jižní a západní strany doplněna zelení, zejména keři.
6
Obr.7: Architektonická situace V suterénu stávajícího objektu, kde bylo nutné snížit úroveň podlahy, je zřízena technická místnost, do které je přístup po schodech z 1. NP. Zbývající část centra je nepodsklepená.
Obr.8: Půdorys 1. S s legendou místností
7
Na kryté závětří navazuje zádveří s prosklenou stěnou, na niž bude informační tabule pro lepší orientaci v budově, a chodba, z které se lze dostat do všech částí přízemí. Ve stávajícím objektu po levé straně se nachází ordinace fyzioterapeuta s čekárnou. Z té je přístup do části pro personál, která zahrnuje šatnu, denní místnost pro odpočinek a stravování, sociální zázemí a vstup do suterénu. Ve střední spojovací části je zřízeno WC pro invalidy. Pravá strana přízemi slouží dvěma stomatologickým ordinacím se společnou sesternou (kartotékou) a čekárnou. Taktéž jsou zde WC pro pacienty a další prostory zajišťující provoz centra. Schodiště do druhého podlaží je opatřeno šikmým schodišťovým výtahem pro zajištění bezbariérového výstupu. Při návrhu bylo dbáno na vytvoření přehledné komunikace, která bude přímo navazovat na čekárny a bude dobře osvětlena i přes orientaci k severu.
Obr.9: Půdorys 1. NP s legendou místností Druhé podlaží využívá stejný systém jako podlaží první. Na schodiště navazuje chodba, která spojuje obě části centra. V podkroví bylo odstraněno původní schodiště, jehož rozměry neodpovídaly požadavkům na bezpečný výstup, a vznikl tak zcela volný prostor. Nachází se zde ordinace praktického lékaře se samostatnou sesternou a vyšetřovnou, prostorná čekárna a sklad pro lékaře. Taktéž nechybí zázemí pro personál, tedy WC a šatna. Pravou část zabírá čekárna a na ni navazující ordinace ženského lékaře, která je opatřena sesternou, vyšetřovnou a svlékacími kabinami. Z čekárny je přístup k WC pro pacienty. Opět byl brán zřetel na přehledné spojení obou čekáren se schodišťovým prostorem. Osvětlení v podkroví je kromě dvou oken ve štítových stěnách zajištěno střešními okny.
8
Obr.10: Půdorys 2. NP s legendou místností
4
HMOTOVÉ ŘEŠENÍ
Stávající objekt doplňuje nová dvoupodlažní budova ve tvaru kvádru s jednoduchou propojovací částí obou budov. Nově vybudovaná část nemá za cíl stávající objekt převyšovat, ale vytvořit k němu kontrast odlišným tvarem. Ke zjednodušení hmoty stávající budovy přispívá odstranění původních vikýřů a komínu.
5
KONSTRUKČNÍ A MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ
Obě části objektu využívají stěnového systému. Dle návrhu [3] jsou obvodové stěny stávajícího objektu z cihel plných pálených v tl. 430-625 mm zatepleny deskami ISOVER EPS tl. 250 mm s nanočásticemi grafitu. Zateplena bude taktéž střecha s eternitovou krytinou. Nová budova je založena na základových pásech z prostého betonu s návazností na systém KM Beta Sendwix P s nosnými stěnami z vápenopískových cihel tl. 240 mm a zateplením identickými deskami EPS tl. 300 mm. Stropní konstrukce je vytvořena z keramických vložek Miako. Střecha je jednoplášťová zateplená nevětraná s atikovým zdivem. Fasáda stávající budovy bude rozčleněna pomocí bílých dřevěných lamel, nová budova bude omítnuta.
9
Obr.11: Svislý řez objektem
6
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ
Jak je uvedeno v kapitole 4, nově vybudovaná část nemá za cíl stávající objekt převyšovat, ale vytvořit k němu kontrast odlišným tvarem. Cíleně je přístavba kryta stávajícím objektem při čelním pohledu z Varšavské ulice. Setkávají se zde dva jednoduché tvary, které spojuje střední spojovací část. Fasáda přístavby je řešena velmi jednoduše, až puristicky. Ze severní strany je členěna dvěma horizontálami po třech okenních otvorech. Z východu, kde dochází ke spojení budov, je fasáda doplněna pouze jedním okenním otvorem zajišťujícím prosvětlení čekárny v dopoledních hodinách. Z jižní strany je členěna čtyřmi okenními osami a dvěma horizontálami okenních otvorů doplněných o třetí horizontálu tvořenou lavicí k sezení v místě parkoviště. Otvory na západní fasádě funkčně reagují na nutnost osvětlení sesterny v 1. NP a čekárny ve 2. NP během odpoledne. Jednoduchost zdůrazňuje omítnutí v čistě bílé barvě. Větší rozměry otvorů objekt opticky zmenšují. Spojovací část vytváří pohodlný a čitelný vstup do centra. Ve 2. NP citlivě spojuje oba celky, taktéž spojuje interiér s exteriérem a přivádí do budovy denní světlo. Stávající objekt je zjednodušen na čistý kompaktní tvar. Na severní a jižní fasádě jsou logicky doplněny okenní otvory, pro zajištění osvětlení všech místností. Vzhled východní fasády zůstává zachován. Oproti jasně definovaným osám nové přístavby je ztvárnění více uvolněné a vytváří tak kontrast. Jemné členění obkladu z dřevěných lamel bílé barvy opticky budovu zvětšuje. Tím je dosaženo potřebného efektu a přístavba stávající objekt nepřevyšuje. ¨
10
Obr.12: Pohled na vstupní část – perspektiva
Obr.13: Severní pohled
Obr.14: Východní pohled
Obr.15: Jižní pohled
11
Obr.16: Západní pohled
7
ENERGETICKÉ ŘEŠENÍ, VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ
Přestavba stávajícího objektu a dostavba nového je navržena v pasivním energetickém standardu. Pro zajištění tepelné pohody bylo nutné tepelně izolovat všechny obvodové konstrukce, čemuž je věnována kapitola 5. Dalším úkolem, u zdravotnických staveb jedním z klíčových, bylo vytvoření zdravého a příjemného prostředí uvnitř budovy. Pod tímto spojením je nutné najít požadavky na dostatečnou výměnu vzduchu, odvod škodlivin, optimální vlhkost, nízkou prašnost nebo na vytvoření protialergického prostředí. Splnění požadavků na dostatečnou výměnu vzduchu, odvod škodlivin nebo nízkou prašnost, efektivně řeší systémy řízeného větrání s rekuperací3 (se zpětným získáváním tepla). Systém zajišťuje stálý přívod optimálního množství čerstvého filtrovaného vzduchu do všech místností a zároveň odtah odpadního vzduchu z místností se zdrojem znečištění (např. WC, koupelny, kuchyně). Navíc je teplo odpadního vzduchu ve vzduchotechnické jednotce využíváno pro ohřev přiváděného vzduchu. Zdrojem tepla je tepelné čerpadlo vzduch – voda, vyrábějící energii pro teplovodní otopnou soustavu s deskovými radiátory a taktéž pro ohřev vzduchu ve vzduchotechnické jednotce. Příjemné pracovní prostředí je vytvořeno i díky osvětlení a venkovním žaluziím, jež jsou automaticky ovládány dle intenzity denního světla a regulují tak množství elektrické energie potřebné pro osvětlení vnitřních prostor. Vnitřní omítky jsou z nepálené hlíny, čímž je vytvořeno zdravé prostředí, a to jak pro lidi bez zdravotních problémů, tak i pro nemocné. Nepálená hlína má vysoký protialergický potenciál, reguluje vlhkostní poměry a pohlcuje pachy. [4]
4
ZÁVĚR
Cílem této odborné práce bylo zpracování projektové dokumentace pro revitalizaci rodinného domu a najít nové funkční využití. Po zvolení využití bylo nutné navrhnout řešení pro splnění požadavků jak na zdravotnické stavby, tak na zdravé a příjemné prostředí pro pacienty i personál. Rovněž byl kladen důraz na architektonické řešení, které je u mnoha realizací přístaveb poměrně nezvládnuto a snižuje tak celkovou kvalitu navrhovaného objektu. 3
Větrání a vytápění. In: [online]. [cit. 2013-11-03]. Dostupné http://www.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/vnitrni-prostredi-domu/vetrani-a-vytapeni.html
12
z:
Poděkování Příspěvek byl realizován za finančního přispění Evropské unie v rámci projektu Partnerství v oblasti energetiky, č. projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0080.
[1] [2]
[3]
[4]
Literatura FOŘTL, Karel a Michal JUHA. Zdravotnické stavby. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2009, 224 s. ISBN 9788001042564. Vyhláška o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. § 120 zákona č. 372/2011 Sb. In: Sbírka zákonů 92/2012. Praha, 2012. ŠALA, Jiří a kol. Katalog tepelných vazeb: I - vnější stěny. Saint-Gobain Products CZ, divize Isover, 2012. Dostupné z: http://www.isover.cz/data/files/katalog-tepel-vazeb910.pdf CHYBÍK, Josef. Přírodní stavební materiály. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, s. 38-92. ISBN 978-80-247-2532-1.
13
