Složka sady Autor
VY_52_INOVACE_Pr.8.14
Vzdělávací oblast
Člověk a příroda
Vzdělávací obor Předmět
Přírodopis
Tematický okruh
Biologie člověka
Téma
Zdravá výživa
Ročník
8.
Rozsah vyučovací jednotky Očekávaný výstup
1 vyučovací hodina
Michaela Gleichová
Přírodopis
Metodický postup
Žák charakterizuje základní živiny, vysvětlí základy zdravé výživy, zásady tvorby zdravého jídelníčku Žáci sledují prezentaci, diskutují o tématu.
Druh učebního materiálu
Power Pointová Prezentace
Materiál ověřen při výuce Zdroj
Datum: 19.2.2013 Třída: 8.B
Poznámka
www.zdrava-vyziva.net www.wikipedia.cz
Zásady správné výživy 8. třídy
Tabulky složení a výživových hodnot poživatin • Potřeba energie v kJ/kg • • • • • • • •
Kojenci 0 -6 měsíců 460 Kojenci 7 - 12 měsíců 420 Děti od 2 do 5 let 380 – 340 Děti od 6 do 10 let 340 – 300 Děti od 11 do 14 let 300 – 250 Mladiství od 15 do 18 let 220 – 170 Dospělí 150 – 110 Vyšší věk (muži nad 60, ženy nad 55) 100 - 80
Potřeba energie • Člověk musí jíst a pít, aby mohl žít a pracovat. Bez správné výživy nemůže vykonávat všechny činnosti. Zároveň ale musí své stravování usměrňovat a stravu si vybírat. • Racionální výživa obsahuje optimální množství a poměr základních živin, minerálních látek, vitamínů. • Pro člověka je přirozená strava smíšená, která odpovídá jeho fyziologickým potřebám. • Množství a složení stravy je ovlivněno pohlavím, tělesným zatížením, věkem, zdravotním stavem a prostředím. •
• Doporučuje se denně přijmout asi 15 % bílkovin, 30 % tuků, 55 % glycidů (sacharidů). • Nevhodně volená skladba a množství stravy způsobuje civilizační choroby.
Potřeba energie • Základní živiny jsou tvořeny bílkovinami, tuky a kyselinou linolovou, glycidy, vápníkem, železem, vitamíny A, Bl, B2, C a E. • Mezi doplňkové živiny patří rostlinné bílkoviny, některé minerální látky a vitamíny ( P, Zn, Mg, B6, PP...) • Nové doporučované dávky potravin snižují spotřebu tuků (zejména živočišných), snížení živočišných bílkovin a energie. Doporučuje se zvýšit podíl nestravitelné vlákniny a téměř všech vitamínů. Z toho vyplývá snížit podíl živočišných potravin o 10 - 20 %
Racionální výživa • 1. Energetická hodnota stravy - příjem stravy odpovídá energetickému výdeji. V průběhu života se příjem energie mění. V dětství kdy organismus roste a sílí musí být přívod energie vyšší, než je energetický výdej. V pozdějším věku se má přívod energie snižovat. • 2. Složení stravy - má obsahovat denně správné množství základních živin, vitamínů a minerálních látek. Pokrmy je vhodné kombinovat tak, aby v nich byly zastoupeny všechny základní skupiny potravin.
Racionální výživa • 3. Správná příprava stravy - zvolit šetrnou předběžnou i tepelnou úpravu potravin podle druhu. • 4. Správné časové rozložení jídla - 3 až 5 denních jídel. U nás je zvykem konzumovat snídani, oběd, večeři, které se doplňují přesnídávkou a svačinou. • 5. Prostředí, kde je jídlo konzumováno - způsob servisu, kulturnost prostředí, vzhled pokrmu.
Druhy stravy Rozlišuje se strava smíšená, vegetariánská, syrová, makrobiotická, kyselinotvorná a zásadotvorná. • Strava smíšená je pro člověka přirozená a odpovídá jeho fyziologickým potřebám. Správně vyvážená strava musí mít správný poměr základních organických živin. U dospělého člověka má být celková energetická potřeba krytá asi z l5 % bílkovinami, 30 % tuky a 55 % glycidy. V různých podmínkách se může tento poměr měnit. Strava smíšená musí být pestrá a obsahovat 5 různých skupin potravin.
Druhy stravy • l. Maso, masné výrobky a vejce - mají krýt asi l0 % celodenní energie. • 2. Mléko a mléčné výrobky - mají tvořit asi l5 % celodenního výdeje energie. • 3. Obiloviny a luštěniny - tvoří asi 35 % celodenní energie (zdroj bílkovin a glycidů)
Druhy stravy • 4. Zelenina, ovoce a brambory - tvoří asi l5 % energie. Mají velký biologický význam, jsou zdrojem vitamínů a minerálních látek. • 5. Tuky a cukr - jsou zdrojem energetické hodnoty, mají tvořit asi 25 % příjmu. Strava má být plnohodnotná. Nevyrovnanost v jednotlivých složkách potravy může být příčinou různých problémů.
Druhy stravy • Kyselinotvorná a zásadotvorná strava • Jde o názor, že stravou je možné ovlivnit chemickou reakci tělesných tekutin. Strava, o které se předpokládalo, že působí zásaditě je tzv. zásadotvorná (zelenina, ovoce). Strava, o které se tvrdilo, že vytváří kyselé prostředí se nazývala kyselinotvorná ( maso, vejce, obiloviny). Později se ukázalo, že strava nemůže výrazně ovlivnit chemickou reakci krve a ostatních tělních tekutin.
Druhy stravy • Syrová strava • Při tepelném zpracování potravy se u některých potravin ničí biologická hodnota (některé vitamíny). Je to hlavně u rostlinné stravy , zejména u ovoce a zeleniny. Z živočišné potravy se v syrovém stavu používá mléko a mléčné výrobky. Syrová strava se dnes používá jako doplněk stravy.
Druhy stravy • Vegetariánská strava • Je strava zaměřená na rostlinné potraviny.Ze stravy se vylučuje hlavně maso. Názory na tento druh stravy se do jisté míry liší. • - vegani - totální vegetariáni, ze stravy vylučují všechny živočišné potraviny vč. medu • - vitariáni- konzumují syrovou rostlinnou stravu • - laktovegetariáni - kromě rostl. stravy konzumují mléko a mléčné výrobky • - laktoovovegetariáni - strava obohacena o mléko, ml. výrobky a vejce • - semivegetariáni - konzumují ryby a drůbež, jde o přechod mezi stravou vegetariánskou a smíšenou.
Makrobiotika • •
Makrobiotika má mnoho forem Klasická makrobiotika má několik stupňů od zcela jednostranné obilné stravy, až k stravě pestřejší, kde základem je také obilí.
• Ze stravy se téměř vylučují veškeré živočišné produkty, saláty, ovoce a sladké pokrmy. •
Na minimum se omezuje také přívod vody.
Makrobiotika • Podle teorie makrobiotiky je možné léčit různá onemocnění. Většina principů tohoto učení je v rozporu s vědeckými poznatky. • Strava neobsahuje dostatečné množství plnohodnotných bílkovin, vápníku, železa, vitamínu C, D a B12. Z těchto důvodů je nutné před přísnou makrobiotikou varovat. • Doporučuje se jako doplněk běžné výživy, která může účinně přispět k vyrovnání jejích nedostatků.
Obecné zásady správné výživy - omezit používání tuků, zejména živočišných a více používat rostlinné oleje bez tepelné úpravy ( např. jako zálivky na saláty) • - zvýšit spotřebu zeleniny, pokud je to možné tak v syrovém stavu • - méně používat masa tmavá, zvýšit spotřebu ryb, rybích výrobků • - častěji zařazovat do jídelního lístku mléko a mléčné výrobky se sníženým podílem tuku • - méně používat bílé pečivo, ve zvýšené míře podávat celozrnné výrobky • - pokrmy méně solit, totéž platí o používání cukru • - moučníky nahrazovat ovocem
Nesprávné stravovací návyky a civilizační choroby • Nedostatečný příjem pokrmů vede k pocitu hladu, k podráždění, podvýživě. Při nedostatečném příjmu potravin se projevuje anorexie a bulimie. • Nadbytečný přívod potravin má za následek otylost. •
•
Otylost zvyšuje riziko infarktu, vysoký krevní tlak, křečové žíly, sklon k zánětům průdušek, ke žlučovým kamenům, onemocněním kloubů a šlach, zvýšenou únavu, neobratnost a tím častější úrazy.
Diferencované stravování Potřeby lidí na správnou skladbu potravin se liší. V úvahu je nutné vzít různé okolnosti, které ovlivňují naše nároky na stravování. • a) energetickou hodnotu - strava podle fyzického zatížení u každé skupiny • b) složení stravy - v určitém množství a složení živin • c) časové rozdělení potravy - podle nároků jednotlivých skupin • d) prostředí - je vhodné ovlivňovat podle skupin •
Diferencování stravy l. podle věku • - v období kojení - mateřské mléko, do šesti měsíců se má přejít na pestrou kojeneckou stravu • - batolatům - mezi l. a 3.rokem se strava přizpůsobuje dospělým, nekořenit,méně solit • - předškolní věk - mezi 3. a 6.rokem je strava pestrá, více mléka a ml. výrobků • - školní věk - dětský organismus se bouřlivě vyvíjí a sílí, Organismus mladého člověka v této době dospívá, dokončuje se stavba jeho těla, mění se i jeho vzhled. Zpočátku roste organismus do výšky, později se tento růst zpomalí a postava zesílí. U děvčat se tělesná zdatnost zvyšuje asi do 16 let a u chlapců asi do 20 let.
Diferencování stravy • mládež - strava se diferencuje podle pracovního zařazení. Je důležitý dostatek tělesné aktivity a věnovat pozornost správnému rozložení stravy. • - dospělý - lehce, středně a těžce pracující mají různý fyzický výdej energie • - výživa ve stáří - snižuje se tělesná aktivita. Snižovat příjem živočišných tuků, konzumaci vajec. Jíst dostatek ovoce, zeleniny. Starší lidé nemají stravu přesolovat, zejména při některých chorobách srdce a při vyšším krevním tlaku. Se změnou metabolismu se projevuje úbytek vápníku, proto se musí dodávat ve stravě v potřebném množství. Je třeba jíst méně a častěji.
Diferencování stravy • - výživa těhotných žen - důležité je pravidelné časové rozložení jídel. Energetická hodnota stravy se zvyšuje asi jen o 400 - 600 kJ. Strava má být vyvážená s dostatečným množstvím bílkovin a vitamínů. Pokrmy se konzumují v klidu, nejsou vhodná jídla dráždivá, příliš slaná a přemaštěná. • Zvyšuje se přívod bílkovin 1,5 - 2,0 g na l kg hmotnosti (mléčné bílkoviny). Doporučuje se vyšší příjem glycidů, tuků (zelenina, ovoce). Příjem vápníku se zdvojnásobuje (mléko a mléčné výrobky). Zakazuje se konzumace alkoholických nápojů a kouření. • Celkový přírůstek hmotnosti během těhotenství má být 10 - 12 kg.
