Data, Informace, Znalosti

Data, Informace, Znalosti

Historie záznamu a šíření dat Historické milníky:  Objev

písma pro záznam dat

 Vázaná

kniha na konci Římské říše zrychlila práci s knihou

 Knihtisk

zjednodušil výrobu knih – myšlenky se šíří rychleji

 Internet

– sdílení informací online

Tvorba textů  Ručně  

psané texty

Doba vytvoření – léta Počet čtenářů – desítky

 Knihtisk  

Doba vytvoření – mnoho měsíců Počet čtenářů – až tisíce

 Sázecí  

stroje

Doba vytvoření – měsíce Počet čtenářů – desetitisíce

Knihtisk – historie Písmeno

Skládání textu

Složená stránka Sada písmen a tiskařský lis Albrechta Dűrera 4

Tvorba textů  Psací  

stroj

Doba vytvoření – hodiny až dny Počet čtenářů – desítky

 Počítačová  

Doba vytvoření – hodiny Počet čtenářů – až tisíce

 Tvorba  

sazba

Webu

Doba vytvoření – minuty až hodiny Počet čtenářů – miliony i více

Co vlastně zapisujeme  Zapisujeme

to, co chceme sdělit.

 Je

to něco, co považujeme za důležité.

 Je

to něco, co my víme a ostatní ne.

Poznatek  Jednotlivý  Poznatek

výsledek poznávání

je uložená zkušenost

 Něco,

na co jsme přišli

 Něco,

co jsme objevili

 Poznatek

je kognitivní reprodukcí určité části objektivního světa a jeho zákonitostí zdroj: Wikipedie

Data, Informace, Znalosti  Data

– z latiny, množné číslo od datum, chápeme jako něco co je dané

 Strukturovaná

data

Zachycují určitá fakta  Zachycují objekty  Zachycují atributy  Uložení má řád, lze z nich snadno vybírat 

 Nestrukturovaná 

data

„tok bytů“ bez dalšího rozlišení (videozáznam)

Data, Informace, Znalosti  Příklad

 

6378 ucho

»

Bez dalšího popisu nedávají smysl

DATA jsou surovinou pro vznik informace 

Příklad  

6378 – poloměr zeměkoule v km ucho – hrnec nebo hlava?

Data, Informace, Znalosti  Lidé

potřebují informace pro svůj život

 Předávání

informací:

kresbou  písmem  mluveným slovem  posunky 

 Pojmy

data a informace – často používáme, ale intuitivně

Data, Informace, Znalosti  Pojem

INFORMACE je používán ve všech oblastech lidské činnosti

 Existuje

mnoho definic: Informace je podmnožina poznatků, která je někým použita v konkrétní situaci pro řešení problémů (Kuhlen)

 Informace

nemusí být k dispozici vždy a všude, proto je vyhledáváme (knihy, poznámky, databáze)

Data, Informace, Znalosti  Informační

systémy vyhledávají informace z uložených poznatků

 Informace  Poznatek

je trvalý

 Informace  Informace  Hodnota

je časově pomíjivá jsou poznatky v akci

je jakýkoli komunikovatelný poznatek

informace má subjektivní charakter

Hodnota informace × cena dat

Data, Informace, Znalosti  Znalost

souvisí s abstrakcí a generalizací

 Znalostí

se rozumí vzájemné provázání souvisejících poznatků

 Znalost

se získá praxí nebo studiem

Příklad: Na zkoušce ze statistiky jsme dostali papír s vytištěnými vzorci. Kdo nevěděl, který vzorec platí pro kterou úlohu, neměl šanci cokoli spočítat, přestože měl k dispozici všechny informace.

Data, Informace, Znalosti Ceckland a Scholes: Technologie pracují s daty, lidé je interpretují jako informace nesoucí význam, které se stávají podnětem pro další jednání. Proces interpretace je kognitivní (mající poznávací význam) záležitost, ve kterém stěžejní roli hrají znalosti.

Informační přehlcení 

Problém současnosti: najít, analyzovat a umět použít informace



Informace vznikají mnohem rychleji a ve větších objemech než člověk dokáže obsáhnout



Informační přehlcení znamená, že nedokážeme vytěžit znalosti z kvanta informací

Informační přehlcení  Nedokážeme

porozumět dostupným

informacím  Jsme

zavaleni informacemi

 Netušíme,

zda potřebné informace vůbec existují (velmi pravděpodobně ano)

 Nevíme  Tušíme

kde je hledat (asi internet)

kde jsou, ale nevíme jak k nim (pomůže vyhledávač)

Informace a komunikace  Komunikace

– kritická fáze procesu, kdy se informace stávají užitečnými

 Informace,

která není komunikována, má jen malou hodnotu

 Výjimkou

jsou informace tajné, které mají svou hodnotu pokud zůstanou utajené, komunikace – v tomto případě má komunikace jasná pravidla

Informace a komunikace  Správně

podaná informace může zachránit 

Informace o blížícím se tornádu

 Nesprávně

podaná informace vede k problému 

Pohádka o pasáčkovi: dvakrát volal, že jdou vlci, potřetí už mu nikdo neuvěřil…

Informace a komunikace  Nepravdivá

informace sloužící k účelovému zkreslení  

snaha uvést protistranu v omyl získat nezaslouženou výhodu

 Nepravdivá  

informace

chyba v systému (vadné čidlo) vede k vyhodnocení chybných informací nebezpečné, havárie

Informační gramotnost  Schopnost

porozumět a používat informace v různých formách, jak jsou nám předkládány (i pomocí počítačů).

Ne

jen přečíst, ale porozumět

 Počítačová

gramotnost



Schopnost pracovat s počítačem



Podmínka nutná, nikoli postačující

Informačně gramotný člověk 1. Rozpozná vznik nějakého problému a umí ho popsat 2. Určí otázky vyvolané problémem 3. Určí informace potřebné pro řešení problému

Informačně gramotný člověk 4. Najde potřebné informace 5. Nalezené informace vyhodnotí 6. Informace zpracuje do odpovědi nebo do řešení problému

Informační gramotnost obecně  Sdílení

a komunikace informací

 Uspořádání  Výběr

vlastních informací

(filtrování) informací

 Schopnost

tvorby psaných dokumentů

 Schopnost

prezentace

 Dodržování

profesionální a informační etiky

Informační gramotnost a Internet  Schopnost

formulovat svou potřebu informace pro internet

 Hypertextová  Odkazy

podstata informací

zpřístupní alternativní informace

 Kritické

myšlení

 Schopnost

složit výsledek jako mozaiku

Informační gramotnost a Internet  Vstup

do konference, sdílení zkušeností

 Zapojení  Internet  Žádné

se je ZADARMO

umožňuje publikovat komukoli

předběžné recenze

 Nutnost

kritického hodnocení

Zpracování informací – historie  Telefon

– zvuk > elektrický signál > nezkreslený přenos > zvuk

 Telegrafie 

– úsporné kódování znaků.

Morseova abeceda kóduje písmena a číslice do posloupností krátkých a dlouhých signálů (tečka a čárka), které se snadno a spolehlivě přenášejí.

 Dálnopis

– převod znaků abecedy do binárního tvaru a nazpět automaticky.

Morseova abeceda Znak

Kód

Pomůcka

Znak

Kód

Pomůcka

A

•-••• -•-• -•• • ••-• --• •••• ---•• •---••-•• --

akát

N

národ,

blýskavice,

O

cílovníci

P

dálava,

Q

erb

R

Filipíny,

S

gnómóny

T

hrachovina,

U

chvátá k nám sám

V

ibis,

W

jasmín bílý,

X

krákorá,

Y

lupíneček,

Z

-• --•--• --••-• ••• ••••••--••-•---••

B C D E F G H CH I J K L M

mává

, ó náš háj papírníci kváká žabák rarášek sekera, tón, učený, vyvolený, wagón klád, Xénokratés ý se ztrácí, známá žena,

Zpracování informací  Kódovaná

informace

 Její

nosiče (děrná páska, děrný štítek, magnetické nosiče…)

 Možnost

strojového zpracování informace

 Rozvoj

počítačové techniky

 Rozvoj

informatiky

Uložení informací  Vlastní

paměť

 Knihovny

(Alexandrijská knihovna, Kongresová knihovna)

 Mikrofiše

– fotografie knih, miniaturizace, snížené nároky na prostor

 Digitalizace

a datová úložiště – databáze

Kolik je informací  Kongresová

gigabyte (GB)

109

terabyte

(TB)

1012

petabyte (PB)

1015

knihovna  20 000 000 svazků à 1MB = 20 TB  Plus fotografie 13 TB  Plus mapy 200 TB  Plus filmy 500 TB  Plus zvukové nahrávky 2 000 TB  SUMA:

3 000 TB = 3 PB

Přírůstek K

internetu je připojeno cca 1,5 mld. lidí 1 500 000 000

 Stačí

aby jeden ze milionu napsal jednu stránku denně

 Výsledek

je 1 500 stránek denně

 Skutečnost

je mnohem horší

Množství dat  Rok

2009  finanční a ekonomické krize  všechna odvětví pokles  ALE informační „boom“.

 Množství

dat (kopírovaných i vytvořených) vzrostlo o 62 % Source: IDC Digital Universe Study, sponsored by EMC, May 2010 Source: Servodata

Množství dat  2009:

0.8 ZB

jednotka

 2010:

1.25 ZB

gigabyte (GB)

109

terabyte

(TB)

1012

petabyte (PB)

1015

exabyte

(EB)

1018

zettabyte (ZB)

1021

 2020:



35.2 ZB

Nárůst 44

×

Source: IDC Digital Universe Study, sponsored by EMC, May 2010

Množství dat Erick Schmidt, CEO Google:

„Každé dva dny vytvoříme tolik

informací, kolik jsme jich vytvořili do roku 2003“

Data – kam s nimi  Notebooky  Zálohy

a Desktopy

(pásky, VTL, HDD, …)

 Produkční

prostředí



NAS – Network Attached Storage



SAN – Storage Area Network

 Archiv

Data – kam s nimi

 Produkční

prostředí (SAN, NAS)  Notebooky a Desktopy  Zálohy (pásky, VTL, HDD, …)  Archiv

Ale o tom až v příští přednášce

Děkuji za pozornost