Daňové právo České republiky Součástí právního rámce podnikání je bezesporu i daňové právo, reprezentované příslušnými daňovými zákony, upravujícími jednotlivé druhy státem vybíraných daní. Tyto zákony, které bude zmíněny níže, tvoří spolu se zákonem o správě daní a poplatků (zákon číslo 337/1992Sb.) daňový systém ČR, jehož platnost se datuje od počátku roku 1993.
Základní pojmy z oblasti daní Podle daňové teorie je daní rozuměna povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová (je v rámci rozpočtu přerozdělována, když poplatník daň platí, neví, co bude z těchto jím placených prostředků financováno) a je neekvivalentní (výši placené daně neodpovídá míra z rozpočtu zajišťovaných veřejných služeb čerpaných konkrétním poplatníkem daně). Daň se pravidelně opakuje buďto v časových intervalech (například každý rok se platí daň z příjmů), nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (například při převodu nemovitostí). Aby bylo vůbec možno daň vybírat, musí každý daňový zákon obsahovat co nejpřesnější odpovědi na následující otázky, shrnuté v tabulce 4.1. Tabulka 1.1: Základní otázky daňové teorie. Otázka Kdo je povinen hradit daň? Z čeho je daň vyměřována? Prostřednictvím jakého algoritmu se daň vyměřuje? Kdy (v jakých intervalech) a jakým způsobem se daň hradí?
Odpověď Vymezení daňového subjektu. Vymezení předmětu zdanění a základu daně. Vymezení daňové sazby. Určení termínů splatnosti a způsobu výběru daně.
Daňový subjekt je osoba, která je podle zákona povinna odvádět nebo platit daň. Z hlediska daňové techniky dělíme daňové subjekty na poplatníky a plátce. Poplatník daně je daňový subjekt, který je ze zákona povinen hradit daň ze svého předmětu zdanění (jehož předmět, především příjem případně majetek je dani podroben). Poplatník je zpravidla povinen také sám daň platit. Plátce daně je daňový subjekt, který je ze zákona povinen odvést do státního rozpočtu daň vybranou nebo sraženou od jiných subjektů pod svou majetkovou odpovědností.
Objekt daně je veličinou, ze které se daň vyměřuje. Přesnější definicí je potom předmět zdanění, v návaznosti pak vynětí z předmětu daně. Osvobození od daně definuje ty části předmětu daně, z nichž se daň nevybírá. Nezdanitelná částka základu daně je obvykle absolutní paušál, který snižuje základ, z něhož je daň vyměřována. Nezdanitelné minimum je částka, při jejímž překročení podléhá zdanění celá výše předmětu daně. Vliv nezdanitelné částky a nezdanitelného minima na úpravu základu daně ukazuje následující tabulka 4.2. Tabulka 1.2: Nezdanitelné minimum. předmět daně před úpravou 5.000 11.250 37.500
nezdanitelné minimum nezdanitelná částka výše 10.000 10.000 10.000
po úpravě 0 11.250 37.500
výše 10.000 10.000 10.000
po úpravě 0 1.250 27.500
Sazba daně je algoritmus, podle kterého se ze základu daně stanoví velikost daně. Může být jednotná či diferencovaná, pevná a vázaná k určité objemové jednotce bez ohledu na peněžní ocenění základu daně, relativní či absolutní. Z hlediska progrese může být lineární, progresivní či klouzavě progresivní. Sleva na dani znamená absolutní či relativní snížení samotné daňové povinnosti. Výběr daně – může probíhat na principu vyměření (plátce daně podává daňové přiznání a příslušný finanční úřad mu daň na základě podaného přiznání vyměřuje) a samovyměření (plátce si na základě vyplnění daňového přiznání sám výši daně spočítá a také ji ve lhůtě stanovené zákonem odvede). V každém případě má plátce povinnost podat daňové přiznání. Zálohy na daň mohou vybírány periodicky v závislosti na předpokládané budoucí daňové povinnosti (odvozuje se obvykle od daňové povinnosti, dosažené za poslední uzavřené zdaňovací období). Optimalizace daňové povinnosti může v podstatě probíhat ve třech rovinách: daňová úspora (využití více možností poskytovaných zákonem), daňová výhoda (vyhledání skuliny v daňových zákonech), daňový únik (nezákonné jednání, krácení daně = trestný čin).
Správa daní a daňové řízení Správou daně se rozumí právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daň vyměřit, vybrat, vymáhat a celý proces kontrolovat. K tomu je oprávněn správce daně, nejdůležitějšími
správci jsou územní finanční orgány. Správcem daní jsou v podmínkách ČR i celní orgány (daňová povinnost u daně z přidané hodnoty a u spotřebních daní vzniká v okamžiku, kdy zboží překročí hranice ČR). Cílem daňového řízení je vybrat daně tak, aby nebyly kráceny daňové příjmy. Při naplňování tohoto cíle se v daňovém řízení dodržují tyto zásady: -
zákonnost postupu, neveřejnost, mlčenlivost, přiměřenost kroků a úkonů správce daně, volné hodnocení důkazních prostředků správcem daně, zjišťování a hodnocení skutečného stavu věci před stavem formálně právním, součinnost správce daně s daňovým subjektem, spolupráce daňového subjektu se správcem daně, rovnost daňových subjektů před správcem daně.
Obecně ve většině případů platí, že důkazní břemeno nese daňový subjekt. Součástí daňového řízení je vyměřovací řízení, ve kterém se stanoví konkrétní výše daňové povinnosti. Vyměřit daň může pouze správce daně, o to specifickým druhem rozhodnutí – platebním výměrem. Daňový subjekt je ze zákona nucen (i oprávněn) spolupracovat při vyměření daně. Jeho povinností je v případě většiny daní daň vypočítat a přitom je oprávněn uplatnit všechny zákonem povolené daňové úspory. Důležitá data, na jejichž základě daňový subjekt daň vypočítal a vypočtenou výši daně sděluje daňový subjekt správci daně prostřednictvím daňového přiznání nebo vyúčtováním daně. Existují následující typy daňových přiznání: - řádné (jeho podání je zákonnou povinností daňového subjektu, toto přiznání musí také podat kdykoliv na výzvu správce daně), - opravné (může daňový subjekt podat kdykoliv do uplynutí lhůty pro podání řádného či dodatečného daňového přiznání, přitom se k dříve podanému přiznání nepřihlíží), - dodatečné (musí daňový subjekt podat, jestliže po pravomocném vyměření daně zjistí, že jeho skutečná daňová povinnost je vyšší a má právo podat, zjistí-li, že jeho daňová povinnost je nižší, než bylo vyměřeno, v obou případech do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž tyto skutečnosti zjistil). Nepřesvědčí-li daňový subjekt správce daně o správnosti jím sdělených údajů vedoucích k vyměření daně či nereaguje-li ve stanovených lhůtách na výzvy správce daně k podání daňového přiznání, je správce daně oprávněn vyměřit mu daň bez jeho součinnosti a to podle pomůcek (které si správce daně k tomuto účelu opatří dle vlastního uvážení sám). Tento postup patří k významným právům správce daně, neboť napadat následně takto stanovenou výši daně je prakticky nemožné.
Soustava veřejných příjmů Daně jsou sice kvantitativně nejvýznamnějšími veřejnými příjmy, nejsou však jediným zdrojem veřejných příjmů. Přehled o soustavě veřejných příjmů v ČR dává následující text. 1. 2.
Veřejné příjmy úvěrové. Státní půjčky. Vydané státní cenné papíry.
Veřejné příjmy neúvěrové. 1. Nedaňové - povinné příspěvky do státních fondů, - poplatky, - místní poplatky, - ostatní příjmy.
2.
Daňové
PŘÍMÉ DANĚ. Z PŘÍJMÚ - fyzických osob, - právnických osob. MAJETKOVÉ - z nemovitostí (pozemků a staveb), - silniční, - dědická, - darovací, - z převodu nemovitostí. NEPŘÍMÉ DANĚ.
VŠEOBECNÉ - z přidané hodnoty. VÝBĚROVÉ - spotřební (z uhlovodíkových paliv a maziv, z lihu a lihovin, z vína, z piva, z tabákových výrobků), - cla. OSTATNÍ DAŇOVÉ PŘÍJMY (nejsou daněmi v pravém slova smyslu, ale mají stejný charakter ) - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, - (pojistné na všeobecné zdravotní pojištění) – není příjmem státního rozpočtu. NOVINKA od roku 2008 – ekologické daně. Tabulka 1.3: Podíl vybraných rozpočtových příjmů rozpočtové soustavy – 2004. Druh příjmu Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Majetkové daně Cla Sociální pojistné
Podíl na celkových příjmech v % 19 11 14 13 2 1 40
Pokud jde o daňové určení jednotlivých daní, je následující: Státní rozpočet: - daň z přidané hodnoty, - spotřební daně, - daň silniční, - daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí.
Municipální rozpočty:
-
daň z nemovitostí + přerozdělování výnosů ostatních daní ze státního rozpočtu.
Nejsložitější je rozpočtové určení daní z příjmů. Státní rozpočet má převažující podíl na dani z příjmů právnických osob, jen její malá část plyne do rozpočtů obcí, zatímco u daně z příjmů fyzických osob je tomu naopak..
X.
Majetek podniku a jeho financování
Obchodní zákoník definuje podnik jako věc hromadnou. Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. Každý podnik vlastní nějaký majetek, k jehož pořízení bylo třeba vynaložit určité prostředky, nebo který se do podniku dostal jako nepeněžitý vklad vlastníků (společníků)V této kapitole půjde především o to, jak vhodně pohlížet na majetek podniku a zdroje jeho financování a především jak efektivně zobrazit elementární hospodářské operace a jevy v podniku v souvislosti probíhající.
Definice dle obchodního zákoníku § 2 Podnikání - Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnik a obchodní jmění §5 (1) Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. (2) Podnik je věc hromadná. Na jeho právní poměry se použijí ustanovení o věcech v právním smyslu. Tím není dotčena působnost zvláštních právních předpisů vztahujících se k nemovitým věcem, předmětům průmyslového a jiného duševního vlastnictví, motorovým vozidlům apod., pokud jsou součástí podniku. §6 (1) Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek.
(2) Pro účely tohoto zákona se soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli, který je fyzickou osobou, v souvislosti s podnikáním označuje jako obchodní jmění (dále jen „jmění”). Jměním podnikatele, který je právnickou osobou, je soubor jeho veškerého majetku a závazků. (3) Čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li fyzickou osobou, nebo veškerých závazků, je-li právnickou osobou. (4) Vlastní kapitál tvoří vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele a v rozvaze se vykazuje na straně pasiv.
X.1
Druhy majetku a zdroje k jeho pořízení, rozvaha
Majetek podniku lze sledovat z dvojího pohledu. Prvním pohledem je sledování jeho konkrétní formy, složení, majetkové struktury. Majetek uspořádaný z hlediska tohoto prvního pohledu se označuje jako AKTIVA. Druhým pohledem je sledování zdrojů, z nichž bylo pořízení majetku financováno, tyto zdroje uspořádané podle určitých pravidel představují PASIVA. Aktiva a pasiva jsou zobrazována v takzvaném účetním výkazu, který se nazývá ROZVAHA. Je jasné, že hospodářské operaci, k nimž při činnosti podniku dochází, budou podle své povahy strukturu a obsah rozvahy měnit. Rozvaha zobrazuje souhrnný stav majetku podniku a zdrojů jeho financování pro určitý podnik v určitém časovém okamžiku, je tedy výkazem statickým. Z principu věci je pak evidentní, že v rozvaze vždy musí platit takzvaná bilanční rovnice, tedy součet aktiv = součet pasiv. Zjednodušené členění aktiv a pasiv v rozvaze je uvedeno níže. AKTIVA A. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál B. Stálá (dlouhodobá) aktiva B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Nedokončený dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek B.IV. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek B.V. Dlouhodobý finační majetek C. Oběžná (krátkodobá) aktiva C.I. Zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky
C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Finanční majetek D.
Ostatní aktiva
PASIVA A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.II. Kapitálové fondy A.III. Fondy tvořené ze zisku A.IV. Hospodářský výsledek minulých let A.V. Hospodářský výsledek běžného období B. Cizí zdroje B.I. Rezervy B.II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky B.IV. Bankovní úvěry C.
Ostatní pasiva
Aktiva členíme především podle jejich životnosti, přičemž základním měřítkem je doba jednoho roku. Aktiva s životností delší než jeden rok jsou aktiva dlouhodobá (stálá aktiva), aktiva s životností kratší pak krátkodobá (oběžná aktiva). Druhým parametrem pro členění je pořizovací cena, kde hranicí je částka 40.000,-Kč. I z tohoto pravidla však mohou být některé výjimky, například počítač pořízený za méně než 40.000,-Kč může být veden jako dlouhodobý majetek, na druhé straně lisovací forma s pořizovací cenou podstatně vyšší než 40.000,-Kč, jejíž životnost je dána počtem realizovaných výlisků a může tedy být menší než 1 rok může být považována za krátkodobý majetek. Aktiva pak svou podstatou mohou být buďto hmotná (budovy, stroje, zařízení, zásoby), nehmotná (software, licence, ochranné známky) nebo mohou být reprezentována jako finanční majetek (penězi, cennými papíry či podíly v obchodních společnostech). Speciálním druhem aktiva je
pohledávka, která vzniká například tím, že podnik fyzicky dodá svůj výrobek, dodávku vyfakturuje a čeká na zaplacení v určité lhůtě splatnosti – pohledávka pak představuje právo jejího držitele inkasovat na jejím základě úhradu, většinou peníze. Zvláštním aktivem je pohledávka za upsaný vlastní kapitál. Je to pohledávka za společníky společnosti, kteří se při založení společnosti či při zvyšování jejího základního kapitálu zavázali vložit určitou částku a stanovy či společenská smlouva společnosti umožňuje zaplatit část upsané částky do určitého termínu (zapsaný základní kapitál společnosti je pak větší, než částka, kterou společníci skutečně zaplatili a společnost má vůči nim pohledávku). Do ostatních aktiv patří takzvaná přechodná aktiva, jimiž jsou: a) náklady příštích období, které představují uskutečněné výdaje, které však věcně nákladově souvisejí až s budoucím obdobím, představují vydané peníze, které se stanou nákladem až v příštích obdobích (například nájemné zaplacené nájemcem na několik let dopředu), b) příjmy příštích období představují výnosy za výkony, které už podnik realizoval, avšak z nějakých důvodů nevyfakturoval (například nájemné uhrazované pronajímateli až zpětně po uplynutí několika roků pronájmu). Pasiva jako použité zdroje financování aktiv lze opět nahlížet ze dvou pohledů. Základním pohledem je, je-li majetek financován z vlastních zdrojů podniku, či ze zdrojů cizích (především půjček, ale i například z nezaplacených pohledávek jiným subjektům – obchodních závazků). Cizí zdroje představují závazky, které je potřeba po určité době splatit a doba do jejich splatnosti představuje druhé kriterium. Při splatnosti do jednoho roku hovoříme o závazcích krátkodobých, závazky, jejichž splatnost je delší než jeden rok jsou pak dlouhodobé. Vlastní zdroje jsou tvořeny těmito položkami: 2. základní kapitál (částka zapsaná v obchodním rejstříku, kterou společníci do společnosti vložili přesněji se zavázali vložit zvýšená o případné nerozdělené, ve společnosti ponechané minulé zisky za celou dobu trvání podniku – společnosti), 3. fondy jsou vytvářeny z vkladů či rozdělením minulých zisků a představují více či méně vázané zdroje (zákonným fondem je povinně vytvářený rezervní fond, jehož čerpání je možné pouze se souhlasem valné hromady k úhradě vzniklé ztráty, nevázaným zdrojem je pak obecný kapitálový fond, který je možno použít v souladu se stanovami či společenskou smlouvou), 4. zatímco fondy představují výsledek minulého hospodaření podniku po zdanění, hospodářský výsledek běžného období představuje částku disponibilního zisku před zdaněním (či ztrátu) od počátku účetního období (pro jednoduchost si představme kalendářní rok) do data sestavování rozvahy. Zvláštní součástí cizích zdrojů jsou rezervy, které si podnik vytváří na úkor vykazovaného zisku za určitým účelem (například na rizika spojená se zvýšenými náklady na servis v souvislosti se zavedením nového výrobku – daňově neuznatelné, na opravy dlouhodobého hmotného majetku – za určitých podmínek daňově uznatelné). Jde tedy svým způsobem o část vlastních zdrojů, avšak do budoucna účelově vázaných, při splnění účelu, k němuž jsou tyto zdroje vytvářeny, dojde k jejich spotřebování formou nákladů, proto jsou vykazovány jako zdroje cizí. Do ostatních pasiv patří takzvaná přechodná pasiva, jimiž jsou: a) výdaje příštích období (například z pohledu nájemce nájemné, která zaplatí pronajímateli až po skončení víceletého pronájmu), b) výnosy příštích období (například z pohledu pronajímatele nájemné přijaté dopředu od nájemce za víceletý pronájem).
Příklad X.1:
Zatřiďte příslušné položky aktiv a pasiv. AKTIVA
Zásoby materiálu Budovy Zakoupená licence (1.000.000,-Kč) Stroje (každý za více než 40.000,-Kč) Polotovary vlastní výroby Obligace s dvouletou splatností Osobní automobil (500.000,-Kč) Výkony předané odběrateli avšak doposud nevyfakturované Pohledávky za odběrateli Peníze na účtu u banky Nájemné zaplacené na 3 roky dopředu Zásoby nedokončené výroby Akcie stoprocentní dceřinné společnosti Akcie nakoupené v RM-Systému (dočasné uložení volných peněžních prostředků) Software (50.000,-Kč) Kursové rozdíly aktivní Zásoby výrobků Pohledávky za společníky z titulu nesplaceného základního kapitálu Směnky se splatností 5 měsíců Peníze v pokladně Obchodní značka v hodnotě 2.000.000,-Kč Zaplacené provozní zálohy PASIVA Závazky vůči dodavatelům Provozní úvěr u banky (splatnost do 1 roku) Základní kapitál Kurzové rozdíly pasivní
Stálá
Oběžná x
Ostatní
x x x x x x X x x X x x x x x x x x x x x Vlastní
Cizí x x
Přechodná
x X
Dlužná daň ze zisku Zákonný rezervní fond Vydané obligace (dlužné cenné papíry) Závazky vůči zaměstnancům Investiční úvěr u banky (splatnost 4 roky) Statutární sociální fond Dohadné položky pasivní (přijaté nevyfakt. výkony) Schválené nevyplacené dividendy akcionářům Nerozdělený zisk minulých let Rezerva na opravy dlouhodobého majetku Vydané směnky Výdaje příštích období Zisk běžného období Výnosy příštích období Kapitálové fondy Přijaté zálohy od odběratelů Půjčka od jiné společnosti (splatnost 6 měsíců) Rezervy na obchodní rizika (záruční opravy) Emisní ážio
Příklad X.2: Položka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
x x x x x x X x x x x X x X x x x x x
Společnost má následující strukturu majetku. Zařaďte tento majetek do připravené tabulky. Druh majetku
Budova skladu Osobní počítač Zboží v prodejnách Pohledávky za odběrateli Nákladní automobil Peníze v pokladně Palety na skladování (50ks á 700,-) Správní budova Běžný účet u banky Programové vybavení počítače
Pořizovací cena (Kč) 2500000,51000,10240000,630000,480000,10000,35000,1800000,1300000,65000,-
11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
Náklady příštích období Výstavní panely (20 ks á 1250,-) Pohledávky za zaměstnanci prodejen (manka a škody) Mrazicí boxy v prodejnách (5 ks á 50600,-) Kalkulačky v kancelářích (8 ks á 2500,-) Plastikové sudy (50 ks á 670,-) Příjmy příštích období Účasti v jiné obchodní společnosti (80% podílu na jmění) Zboží ve skladech Pracovní pláště (30 ks á 200,-)
50000,25000,41000,253000,20000,33500,70000,500000,8220000,6000,-
Připravená tabulka k zařazení majetku. AKTIVA
Kč
Dlouhodobý majetek celkem - dlouhodobý nehmotný majetek - dlouhodobý hmotný majetek - dlouhodobý finanční majetek - krátkodobý finanční majetek Oběžný majetek celkem - zásoby - finanční prostředky - pohledávky Přechodná aktiva AKTIVA CELKEM
Příklad X.3: Položka 1 2 3 4 5
Společnost má následující složky pasiv. Zařaďte tato pasiva do připravené tabulky.
Druh pasiva Závazky vůči dodavatelům Základní kapitál Investiční bankovní úvěr (splatnost 5 roků) Zákonný rezervní fond Dlužné mzdy zaměstnancům
Kč 2484000,15000000,1320000,1196000,114000,-
6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
Provozní bankovní úvěr (splatnost 6 měsíců) Nerozdělený zisk minulých let Rezerva na opravy budovy Statutární sociální fond Dlužná daň z příjmů Výdaje příštích období Vydané obligace (splatnost 2 roky) Zisk běžného roku Vydané směnky (splatnost 2 měsíce) Výnosy příštích období Zákonná rezerva na nedobytné pohledávky
2200000,820000,280000,235000,142000,120000,500000,850000,260000,140000,200000,-
Připravená tabulka pro zařazení pasiv. PASIVA
Kč
Vlastní zdroje celkem - základní kapitál - fondy - zisk běžného roku Cizí zdroje celkem - rezervy - krátkodobé závazky - dlouhodobé závazky Přechodná pasiva PASIVA CELKEM
Výkaz zisků a ztrát, souvislosti s rozvahou Druhým podnikovým hospodářským výkazem je VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT, nazývaný zkráceně VÝSLEDOVKA. Tento výkaz představuje součet nákladů a výnosů za určité období (od počátku hospodářského období do okamžiku sestavení výkazu), je tedy výkazem nikoliv statickým, ale tokovým. Struktura výkazu je dána především druhovým členěním sledovaných nákladů a výnosů, zjednodušená struktura výsledovky, z níž je patrný způsob tvorby hospodářského výsledku, je uvedena dále formou tabulky.
Tabulka X.4: Zjednodušená struktura výsledovky. Náklady a výnosy v druhovém členění Tržby z prodeje zboží +
V. I.
Náklady vynaložené na prodané zboží = Obchodní marže + Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb + Náklady související s provozní činností III.
= Provozní hospodářský výsledek (I.) Výnosy z finanční činnosti +
II.
Náklady na finanční činnost = Hospodářský výsledek z finančních operací (II.) Daň z příjmů za běžnou činnost = Hospodářský výsledek za běžnou činnost (I. + II.) Mimořádné výnosy +
IV.
Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti = Mimořádný hospodářský výsledek (IV.) = Hospodářský výsledek za účetní období ( V. = III. + IV.) Z výše uvedené struktury výsledovky je patrné, že umožňuje odděleně sledovat dosahovanou obchodní marži u obchodního podniku a zejména pak provozní hospodářský výsledek u podniku obchodního, výrobního či kombinovaného. To je důležité proto, že takto sledovaný hospodářský výsledek není zatížen způsobem financování podniku, tedy finanční činností, kde se v nákladech objevují placené úroky poskytovatelů cizích zdrojů a podíly ze zisku vyplácené vlastníkům (společníkům). Provozní hospodářský výsledek tedy charakterizuje produkční schopnost podniku v jeho předmětu podnikání a poskytuje tak případnému zájemci o majetkovou akvizici důležitou informaci. Způsob financování pak případný zájemce o podnik musí zvážit s ohledem na své možnosti a na cenu kapitálu. Mimořádný hospodářský výsledek pak zahrnuje vliv mimořádných událostí (přírodní katastrofy, prodej provozně nedůležitých částí majetku atd.). Důležité je uvědomit si, že z výsledovky dostáváme jediné číslo, a tím je položka pasiv rozvahy, tedy hospodářský výsledek za účetní období, nebo hospodářský výsledek běžného období (nezahrnuje daň z příjmů) pokud den sestavení účetních výkazů není totožný s posledním dnem účetního období. Je-li tímto výsledkem zisk, představuje zdroj krytí přírůstku majetku, je-li to ztráta, je spojena s úbytkem majetku v aktivech rozvahy. Souvislost rozvahy a výsledovky ukazuje následující tabulka.
Tabulka X.5: Rozvahové a výsledkové operace a jejich vliv na účetní výkazy.
oper. 1 2 3 4 5 6 7 8
ROZVAHA R Aktiva Pasiva a-q a+q p-q p+q a+q p+q a-q p-q a+q p-q a-q p+q
VÝSLEDOVKA V Náklady: (z-q) Výnosy: (z+q) přírůstek aktiv výnos q snížení závazků výnos q úbytek aktiv náklad q zvýšení závazků náklad q
a … položka aktiv, p … položka pasiv kromě hospodářského výsledku běžného roku, z … hospodářský výsledek běžného roku, p … peněžní částka, 1,2,3,4 … operace rozvahové, 5,6,7,8 … operace výsledkové. Příklad X.4: V následující tabulce vyznačte jakým způsobem (+ -) a jaká položka rozvahy se bude při jednotlivých operacích měnit. OPERACE 1. Dodavatelská fa za dodaný DDHM 2. Dodavatelská fa za dodaný materiál 3. Materiál vydán ze skladu do výroby 4. Z běž. účtu zaplacen dluh dodavatelům 5. Z bank. úvěru zaplacen dluh dodavateli 6. Dokončené výrobky předány na sklad 7. Výrobky předány a fakturovány odběrateli 8. Úhrada od odběratele připsána na b.ú. 9. Poskytnutý bank. úvěr převeden na b.ú. 10. Z b.ú. vybrány peníze do pokladny 11. Z pokladny vyplaceny dlužné mzdy 12. Z b.ú. zaplacena dlužná daň 13. Zisk běž. roku přidělen do rezerv. fondu 14. Z b.ú. zaplaceny dlužné dividendy 15. Z b.ú. nakoupeny akcie na burze 16. Odběratel zaplatil směnkou
++ + + + + + + + + +
Vliv na rozvahu Aktiva +Pasiva DDHM + závazky materiál + závazky materiál nedok. výroba běžný účet dodavatelé dodavatelé + úvěry nedok. výroba výrobky výrobky pohledávky běžný účet pohledávky běžný účet + úvěr běžný účet pokladna pokladna závazky běžný účet dlužné daně zisk běž. r. + rezervní fond běžný účet - závazky k akc. běžný účet fin. majetek pohledávky fin. majetek
17. Z nerozděleného zisku zvýšen zákl. kapit.
+
ner. zisk zákl. kapitál
Příklad X.5: Společnost ABC vykazuje k 31.12.XXXX následující stavy položek aktiv a pasiv. Sestavte rozvahu společnosti k 31.12.XXXX. Vyznačte v následující tabulce jaké položky rozvahy jednotlivé operace ovlivňují a jak. Položka 1. Dlouhodobý hmotný majetek 2. Dodavatelé (závazky) 3. Běžný účet (b.ú.) 4. Základní kapitál 5. Odběratelé (pohledávky) 6. Zaměstnanci (závazek) 7. Materiál na skladě 8. Výrobky (hotové, na skladě) 9. Bankovní úvěr (závazek)
Tis. Kč 3000 500 250 2700 90 70 100 160 330
Sestavte rozvahu společnosti k 31.12.XXXX. Vyznačte v následující tabulce jaké položky rozvahy jednotlivé operace ovlivňují a jak. OPERACE (v tisících Kč) 1. Dodavatelská fa za dodaný DDHM (500) 2. Dodavatelská fa za dodaný materiál (100) 3. Dodávka a fakturace výrobků odběrateli (50) 4. Z bank. úvěru uhrazen dluh dodavatelům (30)
+-
Vliv na rozvahu Aktiva +Pasiva
Sestavte rozvahu po každé z výše uvedených operací a zkontrolujte dodržení bilanční rovnice (součet aktiv = součet pasiv). Položky rozvahy DDHM Běžný účet Odběratelé Materiál Výrobky Aktiva celkem
Rozvaha 1
R2
R3
R4
Základní kapitál Dodavatelé Zaměstnanci Bankovní úvěr Pasiva celkem
Zavedení pojmu účet Promítat hospodářské operace přímo do rozvahy je nepraktické a technicky obtížné. Proto se pro jednotlivé položky rozvahy (a jak dále uvidíme i výsledovky) otvírají účty, na nichž se během účetního období sledují pohyby jednotlivých položek. Každý účet má dvě strany. Název účtu Má dáti – MD
Dal – D
Debet
Kredit
Na vrub
Ve prospěch
Na každém účtu se uvádí: 1) Počáteční zůstatek = stav příslušné položky aktiv či pasiv na počátku účetního období. 2) Obrat strany účtu = úhrn změn, k nimž došlo na od počátku účetního období na příslušné straně účtu (obrat strany MD, obrat strany D). 3) Součet strany účtu = úhrn všech částek zachycených na příslušné straně účtu (počáteční zůstatek + obrat strany). 4) Konečný zůstatek = stav příslušné položky aktiv či pasiv na konci účetního období. Pravidla pro sledování stavu a pohybu majetku na aktivních a pasivních účtech shrnuje následující tabulka. Tabulka X.6: Pravidla pro zacházení s účty.
Účet aktiv MD
Účet pasiv D
MD
D
1. Počáteční zůstatek
1. Počáteční zůstatek
2. Přírůstky
Úbytky
2. Přírůstky
Úbytky
3. Konečný
3. Konečný
zůstatek
zůstatek
Souvztažnost účetních zápisů – každou účetní operaci promítáme do změny stavu dvou k této operaci vázaných – souvztažných účtů. Podvojnost účetních zápisů – každou operaci účtujeme stejnou hodnotou na dvou různých stranách každého z účtů. Konkrétní fyzická podoba účtů a zápisů na ně může být různá, například tato: Datum
Doklad
Popis operace
Má dáti (Kč)
Dal (Kč)
Pomocí účtů lze popsat vliv operací na rozvahu podle následující tabulky. Tabulka X.7: Popis rozvahových operací pomocí účtů. Vliv operace na rozvahu Aktiva Pasiva +
+
Účtování Účty aktiv MD x
Účty pasiv D
MD
D x
+ -
-
x
x
x x + -
x x
Ve výše uvedené tabulce jsou postupně zachyceny tyto hospodářské operace: 1. Dodavatel nám dodal a vyfakturoval materiál (faktura zatím nebyla zaplacena). Důsledkem je zvýšení majetku (zásoby) a zvýšení dluhu. 2. Faktura dodavatele byla uhrazena z běžného účtu. Snížil se majetek (stav peněz), snížily se dluhy. 3. Z běžného účtu byly vybrány peníze a uloženy do pokladny. Jde o změnu struktury aktiv. 4. Čerpáním bankovního úvěru byla uhrazena faktura dodavateli. Změnila se struktura dluhů.
Příklad X.6:
Doplňte účtový předpis (účty) u následujících operací.
OPERACE 1. Dodavatelská fa za dodaný DDHM 2. Dodavatelská fa za dodaný materiál 3. Materiál vydán ze skladu do výroby 4. Z běž. účtu zaplacen dluh dodavatelům 5. Z bank. úvěru zaplacen dluh dodavateli 6. Dokončené výrobky předány na sklad 7. Výrobky předány a fakturovány odběrateli 8. Úhrada od odběratele připsána na b.ú. 9. Poskytnutý bank. úvěr převeden na b.ú. 10. Z b.ú. vybrány peníze do pokladny 11. Z pokladny vyplaceny dlužné mzdy 12. Z b.ú. zaplacena dlužná daň 13. Zisk běž. roku přidělen do rezerv. fondu 14. Z b.ú. zaplaceny dlužné dividendy 15. Z b.ú. nakoupeny akcie na burze
Účtový předpis Má dáti Dal
16. Odběratel zaplatil směnkou 17. Z nerozděleného zisku zvýšen zákl. kapit. Sledování hospodářských operací pomocí účtů Vedle sledování pohybů aktiv a pasiv se v účetnictví sledují také náklady a výnosy. Náklady a výnosy jsou přechodnými složkami aktiv a pasiv. Náklady jsou kategoriemi vstupu do hospodářského procesu a vznikají zapojením majetku do procesu. Výnosy jsou kategoriemi výstupu a jsou měřítkem zhodnocení vstupů. Hospodářský výsledek jako rozdíl výnosů a nákladů je rozvahovou položkou (zisk je součástí pasiv a představuje zdroj financování části majetku, ztráta je „aktivem“ v tom smyslu, že představuje chybějící část majetku při vykázané výši zdrojů). Typově možné hospodářské operace a jejich sledování na účtech rozvahových a výsledkových jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka X.8: Typové rozvahové a výsledkové operace. Rozvahové účty MD
Náklady
D
MD
x(-)
x(+)
D x(-)
100
MD
D
x(+)
x(+)
100
Výnosy MD
100
100
80
100
120
D
MD
x(+)
x(+)
80
80
120
120
D
80
zisk 100
Rozvahové účty
x(-)
ztráta 100
100
Hospodářský výsledek
120
Následující schémata ukazují vliv zisku a ztráty na rozvahu a význam těchto položek v rozvaze. a) zisk
Rozvaha Aktiva
Hospodářský výsledek Pasiva
Náklady
Zisk
Výnosy
Zisk
b) ztráta Rozvaha Aktiva
Ztráta
Hospodářský výsledek Pasiva
Náklady
Výnosy
Ztráta
Hospodářský výsledek realizovaný a vyprodukovaný. Jedním ze základních principů účetnictví je věcná a časová souvislost nákladů a výnosů. Zejména tuto časovou souvislost musíme dodržet, chceme-li správně zjistit hospodářský výsledek za sledované období. Při zjišťování hospodářského výsledku můžeme vycházet buďto z produkce za sledované období realizované (prodané), nebo ze skutečné produkce za sledované období. První metoda akcentuje tržby podniku, nedává však do souladu náklady v daném období vynaložené s dosaženými tržbami. Druhá metoda dává do souladu vynaložené náklady s objemem produkce za sledované období. Obě metody jsou objasněny v níže uvedených tabulkách.
Tabulka X.9: Hospodářský výsledek z realizace. Výsledky za sledované období – z realizace Produkce Realizace (prodej) Hospodářský výsledek kusů náklady/kus kusů tržby/kus zisk/ztráta 100 10,100 12,200,100 10,50 12,-400,100 10,150 12,800,Výše uvedená tabulka nám udává hospodářský výsledek z realizace, nebere v úvahu celkovou produkci podniku za sledované období. Při snaze o dodržení časové souvislosti nákladů a výnosů musíme sledovat změny stavu zásob v nedokončené výrobě a v hotových výrobcích. Zvýšení stavu zásob zvyšuje výnosy o náklady spojené se zvýšením stavu, snížení stavu zásob naopak snižuje výnosy o nákladovou cenu realizovaných zásob (náklady na vytvoření zásob již byly vynaloženy v uplynulém období). Při tomto pohledu uplatňujeme zůstatkový způsob sledování zásob NV a výrobků. Tabulka X.10:
Hospodářský výsledek vyprodukovaný. Výsledky za sledované období – z produkce Produkce Realizace (prodej) Hospodářský výsledek kusů náklady/kus kusů tržby/kus zisk/ztráta 100 10,100 12,200,100 10,50 12,600,zvýšení zásob 50 10,500,1100,100,100 10,150 12,1800,snížení zásob 50 10,-500,1300,300,-
Příklad X.7: Na počátku sledovaného období měla firma následující zůstatky na účtech. Položka Stroje a zařízení Oprávky ke strojům a zařízením Materiál na skladě
Zůstatek (Kč) 600.000 200.000 230.000
Dodavatelé Nedokončená výroba Bankovní úvěr Dlužné daně Běžný účet Základní kapitál Výrobky Rezervní fond
300.000 50.000 200.000 60.000 470.000 500.000 100.000 190.000
Doplňte chybějící částky a účtový předpis k následujícím operacím. č. Operace 1 Dle výpisu z běžného účtu uhrazeny faktury dodavatelům 2 Přijata dodavatelská faktura za elektřinu, zatím neplacena 3 Vnitřním dokladem zúčtovány odpisy 4 Dle dokladů z výroby zúčtovány hrubé mzdy zaměstnanců 5 Dle výplatní listiny činí srážka daně ze mzdy pracovníků 6 Ze skladu vydán materiál do výroby 7 Prodané výrobky vyfakturovány odběratelům 8 Dle výkazů z výroby a ze skladu výrobků činily na konci období stavy a) nedokončené výroby 70.000 b) výrobků 60.000 9 Dle výpisu z běžného účtu zaplaceny dlužné daně připsána úhrada od odběratelů 10 Provedena uzávěrka výsledkových účtů 3. převod nákladů na produkci 4. převod výnosů z prodeje 5. převod změny stavu vnitropod. zásob
Kč 50.000 10.000 25.000 35.000 10.000 80.000 250.000
60.000 200.000
MD
D
Soubor účtů, využitelných při zobrazování hospodářských jevů, je obsažen v dokumentu vydávaném Ministerstvem financí ČR pod názvem účtová osnova. Možná varianta pro podnikatelské subjekty je uvedena dále (pouze v elektronické podobě).
ÚČTOVÁ OSNOVA PRO PODNIKATELE – MOŽNÉ USPOŘÁDÁNÍ Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek 01-Dlouhodobý nehmotný majetek 010-Dlouhodobý nehmotný majetek 011-Zřizovací výdaje 012-Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013-Software 014-Ocenitelná práva 019-Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek 02-Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021-Stavby 022-Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
025-Pěstitelské celky trvalých porostů
026-Základní stádo a tažná zvířata 029-Ostatní dlouhodobý hmotný majetek 03-Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031-Pozemky 032-Umělecká díla a sbírky 04-Pořízení dlouhodobého majetku 040-Pořízení dlouhodobého majetku 041-Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 042-Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 043-Pořízení dlouhodobého finančního majetku 05-Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 050-Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 051-Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052-Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 -Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek 06-Dlouhodobý finanční majetek
061-Podílové cenné papíry a podíly v podnicích s rozhodujícím vlivem 062-Podílové cenné papíry a podíly v podnicích s podstatným vlivem 063-Realizovatelné cenné papíry a podíly
065 -Dlužné cenné papíry držené do splatnosti 06-Půjčky podnikům ve skupině 067-Ostatní půjčky
069-Ostatní dlouhodobý finanční majetek 07-Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 070-Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 071-Oprávky ke zřizovacím výdajům 072-Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 073-Oprávky k softwaru
074-Oprávky k ocenitelným právům 079-Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku 08-Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
081-Oprávky ke stavbám 082-Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 085-Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů 086-Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům
089-Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku 09-Opravné položky k dlouhodobému majetku
091-Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku 092-Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku 093-Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému nehmotnému majetku 094-Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému hmotnému majetku 095Opravná položka k poskytnutým zálohám
096-Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku 097-Opravná položka k nabytému majetku
098-Oprávky k opravné položce k nabytému majetku
Účtová třída 1 - Zásoby 11-Materiál 111-Pořízení materiálu 112-Materiál na skladě 119-Materiál na cestě 12-Zásoby vlastní výroby 121-Nedokončená výroba 122-Polotovary vlastní výroby 123-Výrobky 124-Zvířata 13-Zboží 131-Pořízení zboží 132-Zboží na skladě a v prodejnách 139-Zboží na cestě 19-Opravné položky k zásobám 191-Opravná položka k materiálu 192-Opravná položka k nedokončené výrobě 193-Opravná položka k polotovarům vlastní výroby 194-Opravná položka k výrobkům 195-Opravná položka ke zvířatům 196-Opravná položka ke zboží
Účtová třída 2 - Finanční účty 21-Peníze 210-Peníze 211-Pokladna 213-Ceniny 22-Účty v bankách 221-Bankovní účty 23-Běžné bankovní úvěry 231-Krátkodobé bankovní úvěry 232-Eskontní úvěry 24-Jiné krátkodobé finanční výpomoci 241-Emitované krátkodobé dluhopisy 249-Ostatní krátkodobé finanční výpomoci 25-Krátkodobý finanční majetek 251-Majetkové cenné papíry k obchodování 252-Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly 253-Dlužné cenné papíry k obchodování 255-Vlastní dluhopisy 256-Dlužné cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti 257 -Ostatní realizovatelné cenné papíry
259 -Pořizování krátkodobého finančního majetku
26-Převody mezi finančními účty 261-Peníze na cestě 29-Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku 291 -Opravná položka ke krátkodobému finančnímu majetku
Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy 31-Pohledávky 311-Odběratelé 312-Směnky k inkasu 313-Pohledávky za eskontované cenné papíry 314-Poskytnuté provozní zálohy 315-Ostatní pohledávky 32-Závazky 321-Dodavatelé 322-Směnky k úhradě 324-Přijaté zálohy 325-Ostatní závazky 33-Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 331-Zaměstnanci 333-Ostatní závazky vůči zaměstnancům 335-Pohledávky za zaměstnanci 336-Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 34-Zúčtování daní a dotací
341-Daň z příjmů 342-Ostatní přímé daně 343-Daň z přidané hodnoty 345-Ostatní daně a poplatky 346-Dotace ze státního rozpočtu 347-Ostatní dotace 35-Pohledávky ke společníkům a sdružení 351-Pohledávky k podnikům ve skupině 353-Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 354-Pohledávky za společníky při úhradě ztráty 355-Ostatní pohledávky za společníky 358-Pohledávky k účastníkům sdružení 36-Závazky ke společníkům a sdružení 361-Závazky k podnikům ve skupině 364-Závazky ke společníkům při rozdělování zisku 365-Ostatní závazky ke společníkům 366-Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti 367-Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů 368-Závazky k účastníkům sdružení
37-Jiné pohledávky a závazky 371-Pohledávky z prodeje podniku 372 -Závazky z koupě podniku 373-Pohledávky a závazky z pevných termínových operací 374-Pohledávky z pronájmu
375-Pohledávky z emitovaných dluhopisů 376 -Nakoupené opce 377-Prodané opce 378-Jiné pohledávky 379-Jiné závazky 38-Přechodné účty aktiv a pasiv 381-Náklady příštích období 382-Komplexní náklady příštích období 383-Výdaje příštích období 384-Výnosy příštích období 385-Příjmy příštích období 386-Kursové rozdíly aktivní* 387-Kursové rozdíly pasivní* 388-Dohadné účty aktivní 389-Dohadné účty pasivní 39-Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování 391-Opravná položka k pohledávkám
395-Vnitřní zúčtování 398-Spojovací účet při sdružení Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 41-Základní kapitál a kapitálové fondy
411-Základní kapitál 412-Emisní ážio 413-Ostatní kapitálové fondy
414-Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 418-Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách
419-Změny základního kapitálu 42-Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření 421-Zákonný rezervní fond
422-Nedělitelný fond 423-Statutární fondy 427-Ostatní fondy 428-Nerozdělený zisk minulých let 429-Neuhrazená ztráta minulých let 43-Výsledek hospodaření 431-Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení 45-Rezervy 451-Rezervy zákonné 459-Ostatní rezervy 46-Bankovní úvěry 461-Bankovní úvěry 47-Dlouhodobé závazky 471-Dlouhodobé závazky k podnikům ve skupině 473-Emitované dluhopisy 474-Závazky z pronájmu 475-Dlouhodobé přijaté zálohy
478-Dlouhodobé směnky k úhradě 479-Ostatní dlouhodobé závazky 48-Odložený daňový závazek a pohledávka 481-Odložený daňový závazek a pohledávka 49-Individuální podnikatel 491-Účet individuálního podnikatele Účtová třída 5 - Náklady 50-Spotřebované nákupy 500-Spotřebované nákupy 501-Spotřeba materiálu 502-Spotřeba energie 503-Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek 504-Prodané zboží 51-Služby 510-Služby 511-Opravy a udržování 512-Cestovné 513-Náklady na reprezentaci 518-Ostatní služby 52-Osobní náklady 520-Osobní náklady
521-Mzdové náklady 522-Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti 523-Odměny členům orgánů společnosti a družstva
524-Zákonné sociální pojištění 525-Ostatní sociální pojištění 526-Sociální náklady individuálního podnikatele 527-Zákonné sociální náklady 528-Ostatní sociální náklady 53-Daně a poplatky 530-Daně a poplatky 531-Daň silniční 532-Daň z nemovitostí 538-Ostatní daně a poplatky 54-Jiné provozní náklady 540-Jiné provozní náklady 541-Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 542-Prodaný materiál
543-Dary 544-Smluvní pokuty a úroky z prodlení 545-Ostatní pokuty a penále 546-Odpis pohledávky 548-Ostatní provozní náklady 549 -Manka a škody 55-Odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů
551-Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 552-Tvorba zákonných rezerv
554-Tvorba ostatních rezerv 555-Zúčtování komplexních nákladů příštích období 557-Zúčtování oprávky k opravné položce k nabytému majetku 558-Tvorba zákonných opravných položek
559-Tvorba opravných položek 56-Finanční náklady 560-Finanční náklady 561-Prodané cenné papíry a podíly 562-Úroky 563-Kursové ztráty 564 -Náklady z přecenění majetkových cenných papírů 566 -Náklady z finančního majetku
567 -Náklady z derivátových operací 568-Ostatní finanční náklady 569 -Manka a škody na finančním majetku 57-Rezervy a opravné položky finančních nákladů 574-Tvorba rezerv 579-Tvorba opravných položek 58-Mimořádné náklady 580-Mimořádné náklady 581-Náklady na změnu metody 582-Škody
584-Tvorba rezerv 588-Ostatní mimořádné náklady 589-Tvorba opravných položek 59-Daně z příjmů a převodové účty 591-Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná 592-Daň z příjmů z běžné činnosti - odložená 593-Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná 594-Daň z příjmů z mimořádné činnosti - odložená 595-Dodatečné odvody daně z příjmů 596-Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům 597-Převod provozních nákladů
598-Převod finančních nákladů
Účtová třída 6 - Výnosy 60-Tržby za vlastní výkony a zboží 600-Tržby za vlastní výkony a zboží 601-Tržby za vlastní výrobky 602-Tržby z prodeje služeb 604-Tržby za zboží 61-Změny stavu vnitropodnikových zásob 610-Změny stavu vnitropodnikových zásob 611-Změna stavu nedokončené výroby 612-Změna stavu polotovarů
613-Změna stavu výrobků 614-Změna stavu zvířat 62-Aktivace 620-Aktivace 621-Aktivace materiálu a zboží 622-Aktivace vnitropodnikových služeb 623-Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 624-Aktivace dlouhodobého hmotného majetku 64-Jiné provozní výnosy 640-Jiné provozní výnosy 641-Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 642-Tržby z prodeje materiálu
644-Smluvní pokuty a úroky z prodlení 646-Výnosy z odepsaných pohledávek 648-Ostatní provozní výnosy 65-Zúčtování rezerv a opravných položek provozních výnosů 652-Zúčtování zákonných rezerv
654-Zúčtování ostatních rezerv 655-Zúčtování komplexních nákladů příštích období 657-Zúčtování oprávky k opravné položce k nabytému majetku 658-Zúčtování zákonných opravných položek
659-Zúčtování opravných položek 66-Finanční výnosy
660-Finanční výnosy 661-Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 662-Úroky 663-Kursové zisky 664 -Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů 665-Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
666-Výnosy z krátkodobého finančního majetku 667 -Výnosy z derivátových operací 668-Ostatní finanční výnosy 67-Zúčtování rezerv a opravných položek finančních výnosů 674-Zúčtování rezerv
679-Zúčtování opravných položek 68-Mimořádné výnosy 680Mimořádné výnosy 681-Výnosy ze změny metody 684-Zúčtování rezerv 688-Ostatní mimořádné výnosy 689-Zúčtování opravných položek 69-Převodové účty 697-Převod provozních výnosů 698-Převod finančních výnosů
Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty 70-Účty rozvažné
701-Počáteční účet rozvažný
702-Konečný účet rozvažný 71-Účet zisků a ztrát 710-Účet zisků a ztrát 75 až 79 - Podrozvahové účty Účtové třídy 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví
Daně z příjmů – příklady Příklad 1 Příjmy z pronájmu 100.000,-Kč Výdaje z pronájmu 150.000,-Kč DZD příjmů z kapitálového majetku 30.000,-Kč DZD příjmů ze závislé činnosti 200.000,-Kč Určete výši základu daně (daňové ztráty) Jak může uplatnit vzniklou daňovou ztrátu v příštím období, má-li DZD v §7-§10 6. 25.000,-Kč 7. 15.000,-Kč DZD §9 DZD §8
-50.000,-Kč 30.000,-Kč
Ztráta v DZD §7-§10
-20.000,-Kč
ZD = DZD §6 200.000,-Kč - může uplatnit celých 20.000,-Kč ztráty - může uplatnit ztrátu jen do výše DZD z §7-§10, tedy pouze 15.000,-Kč, zbývajících 5.000,-Kč v následujících 4 letech Příklad 2 Poplatník si vzal úvěr ze stavebního spoření ve výši 600.000,-Kč na úpravy bytu. V roce 2005 z tohoto úvěru splatil 136.000,-Kč, z toho úroky činily 8.160,-Kč. Je ženatý, má dvě děti školou povinné. Manželka je zaměstnána s měsíční hrubou mzdou 17.500,-Kč, nestandardní odpočty uplatňuje poplatník. Věnoval dar ve výši 25.000,-Kč obci na humanitární účely. Základ daně měl poplatník ve výši 238.645,-Kč. Určete výši upraveného základu daně poplatníka.
Základ daně Úroky z úvěru stavebního spoření Dar na veřejně prospěšné účely Upravený základ daně Zaokrouhleno na celé stovky dolů
238.645,-Kč 8.160,-Kč 23.864,-Kč (odpočitatelný pouze do výše 10%*ZD) 206.621,-Kč 206.600,-Kč
Příklad 3 Poplatník je zaměstnán a kromě toho se zabývá tvorbou softwaru. Za minulá zdaňovací období mu byla vyměřena daňová ztráta ve výši 258.740,-Kč. V běžném roce vynaložil na projekt vývoje nové technologie částku 320.000,-Kč. Dále dosáhl v běžném roce tyto dílčí základy daně: DZD z podnikání a jiné výdělečné činnosti 253.786,-Kč DZD ze závislé činnosti a funkčních požitků 288.640,-Kč Poplatník žije se svou manželkou, která nemá vlastní příjem a je držitelkou průkazu ZTP/P. Určete poplatníkův upravený základ daně. DZD §7 253.786,-Kč DZD §6 288.640,-Kč Základ daně 542.426,-Kč Daňová ztráta minulého období 253.786,-Kč (pouze do výše DZD §7-§10, zbytek 4.954,-Kč může uplatnit v průběhu následujících čtyř let) Odpočet výdajů na VaV 288.640,-Kč (pouze do UZD=0!, zbytek 31.360,-Kč může uplatnit v průběhu následujících tří let) Upravený základ daně 0,-Kč Poznámka: je také možný postup, kdy poplatník uplatní celou odpočitatelnou položku výdajů na VaV a UZD „doladí“ na nulu částí daňové ztráty minulých období (souvisí to mimo jiné s tím, v jakém dílčím základu daně očekává v budoucnu vyšší příjmy). Je ale nutno dbát na „vyčerpání“ možnosti snížení daně. Snížení na poplatníka 24.840,-Kč Snížení na manželku 2 x 24.840,-Kč (ZTP/P – dvojnásobek!) Snížení celkem 74.520,-Kč Odpovídá základu daně 496.800,-Kč. Uplatnění daňové ztráty nebo odčitatelné položky – podle toho, kde mu zbývá více času do konce lhůty pro vyčerpání. Příklad 4 Fyzická osoba měla tyto příjmy: - příjem z prodeje chaty, kterou koupila před 3 roky za 980.000,-Kč
2.140.000,-Kč.
3.
příjem z prodeje havarovaného automobilu (koupen před 3 měsíci za 350.000,-Kč) 32.000,-Kč. 4. příjem 3.000,-Kč od souseda za jednorázový úklid sněhu 3.000,-Kč. Určete dílčí daňový základ této osoby v §10. K příjmu za úklid sněhu se nepřihlíží, byl jednorázový podle §15/1a), nižší než 20.000,-Kč (v §10 se každý jednotlivý druh příjmů zkoumá samostatně). Příjem z prodeje chaty Výdaje k prodeji chaty Příjem z prodeje auta Výdaje k prodeji auta (jen do výše příjmů) Dílčí daňový základ dle §10
2.140.000,-Kč. 980.000,-Kč. 32.000,-Kč. 32.000,-Kč. 1.160.000,-Kč.
Příklad 5 Poplatník, FO, není starobním důchodcem, žije ve společné domácnosti s manželkou (má vlastní příjem 50.000,-Kč) a s šestiletou dcerou (odpočet neuplatňuje manželka). Příjmy: - podnikání (P-V) 263.823,-Kč. - z kapitálového majetku 2.630,-Kč. - ostatní příjmy 1.160.000,-Kč. - ztráta z pronájmu 14.690,-Kč. Daroval sportovnímu oddílu dar ve výši 72.000,-Kč, uhradil pojistné na důchodové připojištění ve výši 30.000,-Kč (ostatní podmínky pro odpočet také splňuje – věk, trvání smlouvy). Určete jeho základ po úpravách a výši daně. Základ daně před úpravami 1.411.763,-Kč Nestandardní odpočty: Dary na veřejně prospěšné účely (do 10%x(P-V)) 72.000,-Kč Důchodové připojištění (do 12.000,-Kč, z více než 6.000,-Kč) 12.000,-Kč Základ daně po snížení 1.327.763,-Kč Po zaokrouhlení 1.327.700,-Kč Daň v sazbě 15% 199.155,-Kč Snížení daně na poplatníka 24.840,-Kč Snížení daně na 1 dítě 10.680,-Kč Daň po snížení 163.635,-Kč
-
Právní rámec podnikání v České republice k.
Právo jako sociální fenomén
Právo je jedním z nejmocnějších činitelů sociálního řádu, protože formuje individuální chování určitým uniformním způsobem. Právo je zárukou kolektivní potřeby pořádku a bezpečnosti, je zaměřeno na regulaci vnějšího chování. Je vynutitelné a opírá se o organizovanou moc a legální sankce. Může využít i prostředků fyzického donucení. Právo ve smyslu objektivním: systém norem lidského chování, který je zajišťován a v případě potřeby i vynucován autoritou státní moci. Právo takto vystupuje jako soubor právních norem, které stát stanoví prostřednictvím svých zákonodárných orgánů. Právo ve smyslu subjektivním: je chápáno jako možnost subjektu právního vztahu (fyzické či právnické osoby) chovat se způsobem vymezeným danou právní normou. Právo veřejné: vyjadřuje zájem státu, stát jako subjekt práva vystupuje vůči občanům a jiným právním subjektům v nadřazené roli jako reprezentant veřejného zájmu a garant společných zájmů. Právní pravidla mají většinou kogentní povahu, která neumožňuje chování odlišné od předepsané normy. Obecně zde platí, že stát prostřednictvím svých státních orgánů může jednat a rozhodovat tak, jak je zákonem dovoleno. Do oblasti práva veřejného zařazujeme zejména: 1. právo ústavní, 2. právo správní, 3. právo finanční, 4. právo trestní. Právo soukromé: v původním smyslu je výrazem zájmu jednotlivců, my jím v současné době rozumíme právo, které vztahy mezi jednotlivými právními subjekty upravuje na základě vzájemné rovnosti a nezávislosti těchto subjektů. Klasickým vztahem soukromého práva je vztah smluvní, vzniklý jako projev svobodné vůle účastníků s rovným postavením. Normy soukromého práva mají většinou dispozitivní charakter (strany mohou své vztahy upravovat způsobem odlišným než je v příslušné normě předepsáno, příslušná ustanovení právní normy se uplatní teprve tehdy, pokud se strany nedohodnou jinak). Obecně zde platí, že v oblasti soukromého práva je dovoleno vše, co zákon výslovně nezakazuje. Do oblasti soukromého práva patří zejména:
1. právo občanské, 2. právo rodinné, 3. právo obchodní. Existují právní odvětví se smíšenou povahou, např. právo pracovní nebo právo sociálního zabezpečení. Specifickou povahu pak má právo procesní jako specifická součást veřejného práva, sloužící k prosazení práva hmotného.
l.
Subjekty právního vztahu
Subjekty právního vztahu jsou nositelé práv a povinností, kteří mají příslušnou způsobilost. V rámci veřejnoprávních vztahů je jedním ze subjektů vždy stát (prostřednictvím svých orgánů) a druhým zpravidla soukromoprávní osoba. Z hlediska práva soukromého jsou subjekty právního vztahu vždy osoby (právnické a fyzické osoby). Postavení fyzické osoby (jako jednotlivce) v právním vztahu je dáno její právní subjektivitou, která je určena: 1. způsobilostí k právům a povinnostem (obecně vzniká narozením a končí smrtí), 2. způsobilostí k právním úkonům, tj. způsobilost fyzické osoby vlastními úkony získávat práva a zavazovat se k povinnostem (15 let v pracovním právu, 18 let v občanském právu (tzv. zletilost), 21 let pasivní volební právo), přičemž tato způsobilost může být soudem úplně nebo částečně omezena, zletilosti lze nabýt uzavřením manželství osobou 16-18 let, 3. způsobilostí k protiprávním úkonům, tzv. deliktní způsobilost (způsobilost k zavinění) znamená způsobilost nést následky vlastního protiprávního jednání. Z hlediska trestního práva rozlišujeme částečnou zodpovědnost za protiprávní jednání (15-18 let, mladiství) a úplnou zodpovědnost (18 let bez ohledu na zletilost). Pro právnické osoby obecně platí, že jejich právní subjektivita vzniká dnem jejich zápisu do příslušného seznamu právnických osob (např. obchodního rejstříku), seznamy vedou příslušné soudy či jiné orgány. Právnickými osobami jsou například : 1. sdružení fyzických a právnických osob (obchodní společnosti, družstva, společné podniky, občanská sdružení, politické strany a politická hnutí, církevní a jiná sdružení), 2. účelová sdružení majetku (fondy, nadace),
3. jednotky územní samosprávy (obce), 4. jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon (státní podniky, banky, pojišťovny atd.).
3.3
Ústava a ústavní pořádek České republiky
Základy státního zřízení ČR upravuje Ústava a tzv. ústavní pořádek (termín zavedený a specifikovaný ústavou, který vyjadřuje tu skutečnost, že kromě Ústavy existují i další předpisy ústavního charakteru). Z užšího hlediska jsou součástí ústavního pořádku ČR následující právní předpisy: 1. Ústava české republiky (č.1/1993Sb.), 2. Listina základních práv a svobod (publikována pod č.2/1993Sb.), 3. Ústavní zákon ČNR z 15.12.1992 č.4/1993Sb. o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR (tzv. recepční norma), 4. Ústavní zákon ČNR z 22.12.1992 č.29/1993Sb. o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR. Občanské právo bývá označováno za základ právního řádu každé společnosti. Je právem soukromým, protože upravuje vztahy sloužící zájmům a užitkům jednotlivců. Občanské právo v České republice upravuje Občanský zákoník (č. 40/1964Sb.) ve znění příslušných novel, zejména č.509/1991Sb. a 264/1992Sb. Občanský zákoník je charakteristický tím, že co do množství a druhů upravuje největší počet právních vztahů, které ve společnosti vznikají. Do sféry práva soukromého, vzhledem k právní úpravě jediného vlastnictví, patří i právo obchodní, reprezentované zákonem č.513/1991Sb. Obchodním zákoníkem. Občanský zákoník je obecným zákonem ve vztahu k obchodnímu zákoníku jako zákonu speciálnímu. To znamená, že ustanovení občanského zákoníku platí obecně i pro odvětví obchodního práva, pokud obchodní zákoník nemá speciální, zvláštní právní úpravu. Tato speciální právní
úprava v obchodním zákoníku pak ovšem platí jenom pro vztahy obchodněprávní, tj. pro vztahy vznikající mezi podnikatelskými subjekty při podnikání. Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem a také vztahy vyplývající z práva na ochranu osob. Občanským zákoníkem je zaručena rovnost postavení všech účastníků právních vztahů, tedy i státu, je-li tento účastníkem právního vztahu. Mimořádně závažné je ustanovení §2 odst. 3, jímž se do občanskoprávních vztahů zavádí smluvní volnost. Tato smluvní volnost znamená právo účastníků upravit vzájemná práva a povinnosti odchylně od zákona tehdy, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit. V praxi to znamená, že vztahy se řídí především přednostně dohodami subjektů např. ve smlouvách a teprve podpůrně platí pro tyto vztahy příslušná ustanovení občanského zákoníku, jestliže se strany nedohodly. Většina ustanovení občanského zákoníku má tedy dispozitivní povahu (mohou právním vztahem účastníci volně disponovat) a pouze minimum ustanovení je kogentních (donucovacích, povinných). Cílem tohoto pojetí je, aby se stát zásadně zdržoval zásahů do občanskoprávních vztahů. Omezení výkonu práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů definuje zákon tak, že výkon těchto práv a povinností nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
3.4
Obchodní právo
Obchodní právo ČR je tvořeno souborem právních norem, které upravují majetkoprávní postavení podnikatelů a vztahy vznikající mezi nimi v souvislosti s jejich podnikatelskou činností. Ve vymezeném rozsahu upravuje obchodní právo i vztahy mezi nepodnikatelskými subjekty a některé veřejnoprávní vztahy mezi podnikatelem a státem. Obchodní právo ČR lze rozdělit do těchto relativně samostatných okruhů: 1. právní postavení podnikatelů (vymezení osoby podnikatele, obchodní jméno, jednání podnikatelů, účetnictví podnikatelů, obchodní rejstřík, majetkoprávní postavení jednotlivých podnikatelů - fyzických osob, právnických osob a zahraničních osob), 2. soutěžní právo a hospodářská soutěž (nekalá soutěž a ochrana před omezováním hospodářské soutěže), 3. právo obchodních společností (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, družstvo), založení a vznik společnosti, jednání za společnost, orgány společnosti, vnitřní vztahy mezi společníky, vztahy mezi společníky a společností, ručení za závazky společnosti, zrušení a zánik společnosti, přeměny a transformace společností, ochrana menšinových společníků,
4. obchodní závazkové vztahy (pojem, smluvní typy, vznik, změna, zajištění, zánik), 5. konkurzní právo, 6. právo průmyslového vlastnictví, 7. právo cenných papírů a směnečné právo, 8. burzovní právo, 9. rozhodování obchodních sporů. Okruhy 1 až 4 řeší obchodní zákoník, okruhy 1 a 3 jsou (stručně a přehledově) náplní kurzu. Ostatní okruhy (5 až 9) jsou řešeny speciálními zákony.
3.
Živnostenský zákon
Obchodní zákoník neupravuje podmínky, za nichž se může fyzická nebo právnická osoba stát podnikatelem, toto je upraveno živnostenským zákonem. Živnostenský zákon definuje živnost jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem (definice živnosti obdobná jako v obchodním zákoníku). Dále zákon vyjmenovává celou řadu činností, které nejsou živnostmi podle živnostenského zákona, i když naplňují všechny znaky podnikání. Jde například o činnosti vyhrazené zvláštním zákonem státu či zákonem stanovené právnické osobě, činnosti provozované fyzickými osobami podle zvláštních předpisů. Živnostenský zákon stanovuje v §6 všeobecné podmínky provozování živnosti fyzickými osobami, jimiž jsou: 1. dosažení věku 18 let, 2. způsobilost k právním úkonům, 3. bezúhonnost, 4. předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá vůči územním finančním orgánům daňové nedoplatky + nedoplatky vůči správě sociálního zabezpečení. Stejné podmínky 1. až 3. musí splňovat odpovědný zástupce §11 či statutární orgán právnické osoby, odpovědný zástupce musí být s podnikatelem ve smluvním stavu.
Živnosti jsou z hlediska kvalifikačních podmínek, které musí být při jejich provozování splněny, děleny na: 1. ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení, 2. koncesované, které smějí být provozovány pouze na základě státem (zastupovaným v řízení živnostenským úřadem) udělené koncese, vyjmenovává je příloha 3 zákona, dále příloha č. 3 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Obsahové náplně koncesovaných živností. Ohlašovací živnosti jsou: 1. řemeslné, je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost získaná vyučením v oboru, vyjmenovává je příloha 1 zákona, dále příloha č. 1 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Obsahové náplně řemeslných živností. 2. vázané, je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost získaná jinak vyjmenovává je příloha 2 zákona, dále příloha č. 2 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Obsahové náplně vázaných živností. 3. živnost volná – jde o jednu živnost (§ 25 odst. 2 zákona), obsahové náplně možných činností v rámci této živnosti udává příloha 4 zákona č. 278/2008 Sb.
Není stanovena žádná podmínka odborné způsobilosti pro provozování živnosti, seznam oborů živností volných je uveden v příloze 5 živnostenského zákona a dále příloha č.4 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb. udává obsahové náplně volných živností. Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími stanovenou odbornou způsobilost je dán jako příloha číslo 5 k živnostenskému zákonu – viz. §7 odst. 6 zákona). KDE CO NAJDEME??? 8. Zákon 455/1991 Sb. (O živnostenském podnikání, živnostenský zákon) Přílohy definují názvy jednotlivých typů živností a případné podmínky pro jejich provozování. P1 – seznam živností řemeslných (k §20) P2 – živnosti vázané (§23 a §24) P3 – živnosti koncesované (§26 a §27) P4 – živnost volná (§25) P5 - seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími stanovenou odbornou způsobilost
9. Nařízení vlády č. 278/2008Sb. o obsahových náplních jednotlivých živností Přílohy definují co je a také co není obsahovou náplní jednotlivých živností (zejména proto, aby nebylo možné krýt výkon případné vázané nebo koncesované živnosti názvem živnosti např. volné). P1 – živnosti řemeslné P2 – živnosti vázané P3 – živnosti koncesované P4 – činnosti v rámci živnosti volné POPLATKY - orientačně Položka 23 zákona číslo 368/92Sb. O správních poplatcích a) Vydání živnostenského listu Kč 1 000,pro provozování živnosti průmyslovým způsobem Kč 10 000,b) Za rozhodnutí o provozování stávající ohlašovací živnosti průmyslovým způsobem, pokud již byl vydán živnostenský list Kč 9 000,c) Vydání koncesní listiny Kč 2 000,pro provozování živnosti průmyslovým způsobem Kč 20 000,d) Za rozhodnutí o provozování stávající koncesované živnosti průmyslovým způsobem, pokud již byla vydána koncesní listina Kč 18 000,e) Za změnu živnostenského listu nebo koncesní listiny Kč 500,f) Za změnu osobních údajů (jméno, příjmení, bydliště) podnikatele v živnostenském listě nebo koncesní listině včetně promítnutí těchto změn do dalších údajů v živnostenském listě nebo koncesní listině Kč 100,g) Za zrušení živnostenského oprávnění na žádost podnikatele Kč 150,h) Za schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost Kč 500,i) Vydání osvědčení o průkazu živnostenského oprávnění5) Kč 100,Poznámky: 1. U ohlašovacích živností je poplatek podle písmene a) této položky splatný při ohlášení. 2. Správní orgán vybere poplatek jen podle písmene e) této položky, provádí-li současně změny zpoplatňované podle písmen e) a f) této položky. 3. Správní orgán nevybere poplatek, provádí-li ze svého podnětu změnu podmínek provozování podnikatelské činnosti. 4. Poplatek podle písmene h) této položky se nevybere, je-li odpovědný zástupce schválen současně s rozhodnutím o udělení koncese.
3.6
Obecná ustanovení o obchodních společnostech
Obecná ustanovení, týkající se obchodních společností, jsou obsahem §§ 56 až 75 obchodního zákoníku. Obchodní společnost je právnickou osobou založenou za účelem podnikání, jejímiž zakladateli jsou obecně osoby fyzické a právnické.
Obchodní společnost se zakládá zakladatelskou smlouvou s úředně ověřenými podpisy společníků či zakladatelskou listinou, vyhotovenou formou notářského zápisu. Základní kapitál společnosti je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do společnosti. Vklad společníka je souhrn peněžních prostředků a jiných penězi ocenitelných hodnot, které se společník zavazuje vložit do společnosti a podílet se jím na výsledku podnikání společnosti. Nepeněžitým vkladem může být jen penězi ocenitelná hodnota, kterou může společnost hospodářsky využít. Musí být plně splacen ještě před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Hodnota nepeněžitého vkladu musí být stanovena na základě posudku zpracovaného nezávislým znalcem. Znalce jmenuje místně příslušný soud (protože jde o věc obchodní, je jím místně příslušný Krajský obchodní soud) na návrh navrhovatele, jímž může být vkladatel či společnost příjemce vkladu, účastníky řízení jsou znalec a navrhovatel. Soud se nemusí návrhu navrhovatele držet, o návrhu musí rozhodnout do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Odměnu za zpracování znaleckého posudku hradí znalci společnost a stanoví se dohodou. Nevznikne-li společnost, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé. Nedohodnou-li se strany na výši odměny, určí ji na návrh kteréhokoliv účastníka řízení soud. Podíl je míra účasti společníka na čistém obchodním jmění společnosti. Při zániku účasti společníka ve společnosti za jejího trvání má společník nárok na vypořádací podíl, při zániku společnosti pak na podíl na likvidačním zůstatku. Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Do vzniku společnosti jednají ve věcech souvisejících se vznikem její zakladatelé, společnost může po vzniku valnou hromadou jejich jednání odmítnout, pak jsou ze svého jednání zavázáni sami. Zákaz konkurence omezuje další (mimo společnost provozované) podnikatelské aktivity zejména členů statutárních a dozorčích orgánů společnosti. Zákaz konkurence je upraven speciálně pro každý typ společnosti. Zrušení obchodní společnosti je možné bez likvidace, má-li společnost právního nástupce, nebo s likvidací, kdy se majetek společnosti zpeněží, uhradí se její závazky a mezi společníky se rozdělí likvidační zůstatek. Zcela specifickou oblastí, zejména po posledních rozsáhlých novelách s platností od 01.01.2001, je oblast podnikových přeměn (přeměn obchodních společností). Výše uvedenou novelu doplňuje tzv. „technická novela“ s účinností od roku 2002.
3.7
Přeměny obchodních společností
Přeměny společností řeší zejména §§ 69, 69a, 69b, 69c, 69d a navazující ustanovení OBCHZ. Dotčenými paragrafy je celá řada ustanovení OBCHZ, zejména §§ oddílu 9 Fúze akciových společností, zejména pak §§ 220a a dále.
Společnosti se sídlem v České republice mohou být přeměněny: a) fúzí, b) převodem jmění na společníka, nebo c) rozdělením. Za přeměnu se považuje také změna právní formy společnosti. Fúze se může uskutečnit formou: a) sloučení, nebo b) splynutí. Rozdělení se může uskutečnit formou a) rozdělení se založením nových společností, b) rozdělení sloučením, nebo c) kombinací forem uvedených pod písmeny a) a b). Přeměna obchodní společnosti je přípustná i v případě, že společnost již vstoupila do likvidace na základě rozhodnutí společníků nebo příslušného orgánu společnosti. K přeměně společnosti v likvidaci je zapotřebí, aby společníci nebo příslušný orgán společnosti rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace zrušili podle § 68 odst. 8. Mezitímní účetní závěrka podle § 68 odst. 9 se nevyžaduje. Fúze nebo převod jmění na společníka jsou přípustné i v případě, že společnost je v úpadku nebo byl již na její majetek prohlášen konkurs nebo bylo povoleno vyrovnání (§ 69h). Rozhodnutí o přeměně společnosti lze zrušit do vydání rozhodnutí, jímž se povoluje zápis fúze, převodu jmění, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku (§ 28a), jestliže s tím souhlasí všechny zúčastněné společnosti. Na rozhodování o zrušení rozhodnutí o přeměně společnosti se použijí přiměřeně ustanovení upravující souhlas společníků s přeměnou společnosti. Vyžaduje-li tento zákon ocenění jmění společnosti posudkem znalce, není to důvodem pro změnu ocenění v účetnictví společnosti, nestanoví-li zvláštní právní předpis něco jiného.
5. Právní formy podnikání PRÁVNÍ FORMA: živnostník – fyzická osoba
4. Ručení: Neomezené, celým svým majetkem, tedy nejen majetkem obchodním, ale i osobním. Ze zákona není dána žádná povinnost vytvářet základní kapitál. 5. Oprávnění k řízení firmy: Jednotlivec sám firmu řídí, obvykle v ní i pracuje. Může mít zaměstnance a vytvářet i poměrně složitou firemní strukturu. 6. Počet zakladatelů: Jedna osoba. 7. Nároky na počáteční kapitál: Nejsou stanoveny zákonem, není nutné vkládat na počátku žádný záruční kapitál, záleží na druhu a počátečním rozsahu činnosti. 8. Administrativní náročnost založení a vedení firmy: Minimální, pouze vyřízení živnostenských listů, registrace u finančního úřadu a u institucí zdravotního a sociálního pojištění. Povinnost vedení jednoduchého účetnictví v případě prokazování výdajů, při paušálních výdajích není nutno vést účetnictví, firma není účetní jednotkou. Podvojné účetnictví možno vést. 9. Účast na zisku/ztrátě firmy: Po splnění daňové povinnosti vůči státu zůstává zbývající zisk plně k dispozici podnikateli. Ztrátu nese podnikatel na úkor svého obchodního a případně i osobního majetku. 10. Finanční možnosti: Minimální kapitálové vybavení, poměrně obtížný přístup k vnějším (cizím) zdrojům. 11. Daňové zatížení: Daň z příjmu fyzických osob, živnostník může být plátcem i jiných daní (DPH, silniční atd.). Dále nutno připočíst zatížení platbami na zdravotní a sociální pojištění. 12. Zveřejňovací povinnost: zveřejňování ekonomických ani jiných údajů není zákonem předepsáno.
PRÁVNÍ FORMA: veřejná obchodní společnost (§§ 76 až 92e obchodního zákoníku) 4. Ručení: Společnost ručí celým svým majetkem. Ručení společníků za závazky společnosti je neomezené, celým svým majetkem, tedy nejen majetkem obchodním, ale i osobním. Ze zákona není dána žádná povinnost vytvářet základní kapitál. 5. Oprávnění k řízení firmy: Základním dokumentem je společenská smlouva, která umožňuje pověřit řízením některého ze společníků. Společníci tak sami firmu řídí, obvykle v ní i pracují. Může mít zaměstnance a vytvářet i poměrně složitou firemní strukturu. 6. Počet zakladatelů: Nejméně dvě osoby (fyzické nebo právnické), jde o sdružení s právní subjektivitou. 7. Nároky na počáteční kapitál: Nejsou stanoveny zákonem, není nutné vkládat na počátku žádný záruční kapitál, záleží na druhu a počátečním rozsahu činnosti. Jsou možné dobrovolné vklady společníků (peněžní či nepeněžní), mají však spíše charakter půjčky. 8. Administrativní náročnost založení a vedení firmy: Minimální, pouze sepsání a podpis společenské smlouvy společníky, vyřízení živnostenských listů, registrace u finančního úřadu a u institucí zdravotního a sociálního pojištění. Podmínkou vzniku společnosti je její zápis do obchodního rejstříku. Povinnost vedení podvojného účetnictví. 9. Účast na zisku/ztrátě firmy: Zisk i ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak. Společnost není plátcem daně z příjmu právnických osob, zisk i ztráta se přenášejí do daňových přiznání společníků. Ztrátu nese společnost na úkor svého obchodního majetku a posléze i společníci na úkor svého veškerého majetku. 10. Finanční možnosti: Minimální kapitálové vybavení, poměrně obtížný přístup k vnějším (cizím) zdrojům. Jsou možné vklady společníků, společnost tedy může nepovinně vytvářet základní jmění.
11. Daňové zatížení: Daň z příjmu fyzických osob, společnost může být plátcem i jiných daní (DPH, silniční atd.). Dále nutno připočíst zatížení jednotlivých společníků platbami na zdravotní a sociální pojištění. (Může je hradit společnost, pak je ovšem nižší rozdělovaný zisk). 12. Zveřejňovací povinnost: Závisí na velikosti obratu (40 mil. Kč) a vlastního jmění (20 mil. Kč).
PRÁVNÍ FORMA: komanditní společnost (§§ 93 až 104e obchodního zákoníku) 5. Ručení: Společnost ručí celým svým majetkem. Společnost má dvě skupiny společníků, komanditisty a komplementáře. Komanditisté ručí jen do výše svého nesplaceného majetkového (peněžitého či nepeněžitého) vkladu, předepsáno minimálně 5.000,-Kč. Ručení komplementářů za závazky společnosti je neomezené, celým svým majetkem, tedy nejen majetkem obchodním, ale i osobním. Ze zákona není dána žádná povinnost vytvářet základní kapitál. Většinou je praxe taková, že komanditisté přinášejí kapitál a komplementáři zajišťují vlastní provozování podnikatelské činnosti. 6. Oprávnění k řízení firmy: Základním dokumentem je společenská smlouva. Statutárním orgánem jsou komplementáři, kteří jsou ze zákona oprávněni za společnost jednat. Společenská smlouva umožňuje pověřit řízením a obchodním vedením společnosti určitého nebo určité komplementáře. Komplementáři tak sami firmu řídí, obvykle v ní i pracují. Může mít zaměstnance a vytvářet i poměrně složitou firemní strukturu. 7. Počet zakladatelů: Nejméně dvě osoby (fyzické nebo právnické), alespoň jeden komanditista a jeden komplementář. 8. Nároky na počáteční kapitál: Kromě povinného vkladu komanditistů ve výši minimálně 5.000,-Kč nejsou stanoveny zákonem, není nutné vkládat na počátku žádný záruční kapitál, záleží na druhu a počátečním rozsahu činnosti. Pokud jde o vklady komplementářů, nejsou vyloučeny, mají však spíše charakter půjčky. 9. Administrativní náročnost založení a vedení firmy: Minimální, pouze sepsání a podpis společenské smlouvy společníky, vyřízení živnostenských listů, registrace u finančního úřadu a u institucí zdravotního a sociálního pojištění. Podmínkou vzniku společnosti je její zápis do obchodního rejstříku. Povinnost vedení podvojného účetnictví. 10. Účast na zisku/ztrátě firmy: Zisk i ztráta se dělí mezi obě skupiny společníků a potom mezi společníky rovným dílem pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak. Část zisku připadající na komplementáře není předmětem daně z příjmu právnických osob, zisk i ztráta se přenášejí do daňových přiznání komplementářů. Ztrátu nese společnost na úkor svého obchodního majetku a posléze i komplementáři na úkor svého veškerého majetku. 11. Finanční možnosti: Minimální kapitálové vybavení, poměrně obtížný přístup k vnějším (cizím) zdrojům. Jsou možné vklady společníků, zejména komanditistů, společnost tedy může nepovinně vytvářet základní jmění. 12. Daňové zatížení: Zjištěný základ daně z příjmů právnických osob se rozdělí na část připadající na komplementáře a na část připadající na komanditisty. Část připadající na komplementáře se jim bez dalšího daňového zatížení rozdělí a daní se u nich daní z příjmu fyzických osob. Část zisku připadající na komanditisty se nejprve zdaní daní z příjmů právnických osob a po dalším zdanění srážkovou daní 25% se rozdělí mezi komanditisty. Společnost může být plátcem i jiných daní (DPH, silniční atd.). Dále nutno připočíst zatížení komplementářů platbami na zdravotní a sociální pojištění. (Může je hradit společnost, pak je ovšem nižší mezi komplementáře rozdělovaný zisk). 13. Zveřejňovací povinnost: Závisí na velikosti obratu (40 mil. Kč) a vlastního jmění (20 mil. Kč).
PRÁVNÍ FORMA: společnost s ručením omezeným (§§ 105 až 153e obchodního zákoníku) 5. Ručení: Společnost ručí celým svým majetkem. Ručení společníků za závazky společnosti je omezené, a to do výše jejich nesplaceného majetkového vkladu. Ze zákona je dána povinnost vytvářet základní kapitál. 6. Oprávnění k řízení firmy: Základním dokumentem je společenská smlouva (notářským zápisem), za společnost jednají její jednatelé, kteří jsou statutárními orgány společnosti. Jednatele jmenuje a odvolává valná hromada, pouze při založení společnosti jsou první její jednatelé ustanoveni společenskou smlouvou. Jednatelem může být pouze fyzická osoba s trvalým pobytem na území ČR. Vztah jednatele a společnosti se řídí přiměřeně ustanoveními o smlouvě mandátní. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Společnost většinou má zaměstnance může vytvářet poměrně složitou firemní strukturu. Omezení rozsahu oprávnění jednatele jednat za společnost je vůči třetím osobám neúčinné. Společenská smlouva může určovat zřízení dozorčí rady společnosti (nejméně tři fyzické osoby volené a odvolávané valnou hromadou). 7. Počet zakladatelů: Společnost zakládá obvykle několik společníků, a to právnických či fyzických osob. Zakladatelem společnosti může být i osoba jediná, ta však musí ještě před zápisem do obchodního rejstříku splatit plně svůj vklad v minimální výši 200.000,-Kč. Maximální počet společníků omezuje zákon na 50 osob. V případě více než jednoho společníka je povinnost splatit vklad dána společenskou smlouvou, před zápisem do obchodního rejstříku musí být splaceny vklady nepeněžité a nejméně 30% vkladů peněžitých (minimálně 50.000,-Kč). Maximální lhůta pro doplacení upsaných peněžitých vkladů je 5 let. 8. Nároky na počáteční kapitál: Minimální výše základního kapitálu je 200.000,-Kč, minimální výše vkladu jednoho společníka je 20.000,Kč. 9. Administrativní náročnost založení a vedení firmy: K založení společnosti je nutné sepsání a podpis společenské smlouvy společníky (notářským zápisem), vyřízení živnostenských listů, a po vzniku společnosti její registrace u finančního úřadu má-li zaměstnance i u institucí zdravotního a sociálního pojištění. Podmínkou vzniku společnosti je její zápis do obchodního rejstříku (k zápisu je nutno prokázat složení vkladů dle společenské smlouvy na účtu u banky zvláště k tomuto účelu zřízeném, dále písemným prohlášením správce vkladů). Společnost má povinnost vytvářet rezervní fond a vést podvojné účetnictví. 10. Účast na zisku/ztrátě firmy: Zisk po zdanění daní z příjmu právnických osob a naplnění přídělu do rezervního fondu se může dělit mezi společníky obvykle v poměru jejich splacených vkladů (společenská smlouva může stanovit jiná pravidla). Ztrátu nese společnost na úkor svého obchodního majetku. Společenská smlouva může společníkům předepisovat povinnost podílet se na základě rozhodnutí valné hromady na úhradě ztráty peněžitým plněním až do výše poloviny základního jmění v poměru svých vkladů. 11. Finanční možnosti: Kapitálové vybavení v případě minimální možné výše základního jmění je dnes již ve většině případů nedostatečné. Společnost má v dnešních podmínkách poměrně obtížný přístup k vnějším (cizím) zdrojům, a to i v případě, že vykazuje základní i vlastní jmění řádově milionů Kč. Zvyšovat základní jmění je možné dalšími vklady společníků, nebo z nerozděleného zisku minulých období (po úhradě případných minulých ztrát a naplnění zákonného rezervního fondu společnosti). 12. Daňové zatížení: Společnost je poplatníkem daně z příjmu právnických osob, společnost může být plátcem i jiných daní (DPH, spotřební, silniční, z nemovitostí, daň ze závislé činnosti zaměstnanců a jejich zdravotní a sociální pojištění atd.). Zisk po zdanění je v případě rozdělování mezi společníky dále zdaněn srážkovou daní 25%. 13. Zveřejňovací povinnost: Závisí na velikosti obratu (40 mil. Kč) a vlastního jmění
(20 mil. Kč), tyto hranice jsou hranicemi pro povinný audit účetní závěrky společnosti.. PRÁVNÍ FORMA: akciová společnost ( §§ 154 až 220zb obchodního zákoníku) -
-
-
-
-
-
Ručení: Společnost ručí celým svým majetkem. Ručení společníků za závazky společnosti není žádné, povinností společníků je však splacení upsaného vkladu (tím je ručení srovnatelné se společností s ručením omezeným). Ze zákona je dána povinnost vytvářet základní kapitál. Oprávnění k řízení firmy: Základním dokumentem jsou stanovy společnosti. Za společnost jedná její představenstvo, které je statutárním orgánem společnosti. Musí být minimálně tříčlenné, toto neplatí pro společnosti s jediným akcionářem, ty mohou mít představenstvo jednočlenné. Členem představenstva může být pouze fyzická osoba s trvalým pobytem na území ČR. Společnost musí mít také nejméně tříčlennou dozorčí radu, pro její členy platí totéž, co pro členy představenstva. Členy představenstva a dozorčí rady jmenuje a odvolává valná hromada. Vztah člena orgánu společnosti a společnosti se řídí přiměřeně ustanoveními o smlouvě mandátní. Způsob jednání členů představenstva za společnost upravují stanovy a musí být zapsán v obchodním rejstříku. Přímým řízením společnosti je většinou představenstvem pověřen výkonný management. Společnost většinou má zaměstnance může vytvářet poměrně složitou firemní strukturu. Omezení rozsahu oprávnění člena představenstva jednat za společnost je vůči třetím osobám neúčinné. Počet zakladatelů: Společnost zakládá obvykle několik společníků, a to právnických či fyzických osob. Zakladatelem společnosti může být i osoba jediná, musí to však být osoba právnická. Akciová společnost může být založena s výzvou k veřejnému upisování akcií či bez této výzvy. Při založení společnosti s výzvou k upisování akcií vzniká problém při neupsání celého základního kapitálu (závazek pak mohou převzít zakladatelé nebo administrátor emise) nebo při upsání nad plánovanou výši základního jmění (postup pro tento případ musí být popsán v podmínkách úpisu a konečné rozhodnutí může být ponecháno ustavující valné hromadě). Do konání ustavující valné hromady musí být splaceno nejméně 30% peněžitých vkladů a emisní ážio. Maximální lhůta pro doplacení upsaných peněžitých vkladů je 1 rok. Počet zakladatelů ani počet akcionářů není omezen. Nároky na počáteční kapitál: Minimální výše základního jmění je 2.000.000,-Kč (u veřejně obchodovatelných, tj. registrovaných akcií 20.000.000,-Kč), minimální výše vkladu jednoho společníka není omezena a je v podstatě dána nejnižší nominální hodnotou akcie a minimálním počtem upisovaných kusů definovaným podmínkami úpisu. Administrativní náročnost založení a vedení firmy: K založení společnosti je nutné sepsání a podpis zakladatelské listiny zakladateli (podpisy úředně ověřeny), vyřízení živnostenských listů, a po vzniku společnosti její registrace u finančního úřadu má-li zaměstnance i u institucí zdravotního a sociálního pojištění. Podmínkou vzniku společnosti je její zápis do obchodního rejstříku (k zápisu je nutno prokázat konání ustavující valné hromady a složení vkladů dle podmínek úpisu ze zakladatelské smlouvy resp. výzvy k úpisu akcií, složením na účet u banky zřízený zvlástˇ k tomuto účelu a písemným prohlášením správce vkladů). Administrativně je náročný zejména případ, kdy je akciová společnost zakládána s výzvou k veřejnému úpisu akcií. Dále je poměrně náročné sestavení stanov společnosti. Společnost má povinnost vytvářet rezervní fond a vést podvojné účetnictví. Účast na zisku/ztrátě firmy: Zisk po zdanění daní z příjmu právnických osob a naplnění přídělu do rezervního fondu se může dělit mezi akcionáře v poměru jejich splacených vkladů, o rozdělování zisku rozhoduje valná hromada na základě stanov. Ztrátu nese společnost na úkor svého obchodního majetku.
-
-
-
Finanční možnosti: Kapitálové vybavení v případě minimální možné výše základního nemusí vždy postačovat k naplnění náročnějších podnikatelských záměrů. Společnost má v dnešních podmínkách relativně nejsnadnější přístup k vnějším (cizím) zdrojům. Při fungujícím kapitálovém trhu mohou úspěšné akciové společnosti zvyšovat základní jmění dalšími vklady akcionářů ať už stávajících (mají přednostní právo k úpisu při navyšování základního jmění) nebo nových (např. valná hromada může možnost úpisu stávajícími akcionáři omezit či vyloučit a umožnit tak vstup do společnosti strategickému investorovi). Dále je možno navyšovat základní jmění z nerozděleného zisku minulých období (po úhradě případných minulých ztrát a naplnění zákonného rezervního fondu společnosti). Daňové zatížení: Společnost je poplatníkem daně z příjmu právnických osob, společnost může být plátcem i jiných daní (DPH, spotřební, silniční, z nemovitostí, daň ze závislé činnosti zaměstnanců a jejich zdravotní a sociální pojištění atd.). Zisk po zdanění je v případě rozdělování mezi akcionáře formou dividend dále zdaněn srážkovou daní 25%. Zveřejňovací povinnost: Akcivá společnost musí mít auditovanou účetní závěrku a rozsah zveřejňovaných údajů vyplývá z obchodního zákoníku, zákona o cenných papírech a zákona o účetnictví.
Atributy akcie: podoba: listinná, zaknihovaná forma : na jméno, na doručitele druh : kmenová, prioritní Veřejná obchodovatelnost (registrace cenného papíru) – po splnění poměrně přísných kritérií a podmínek, spočívajících ve zveřejňovacích povinnostech a v ochraně drobných akcionářů, je možno s akciemi obchodovat na veřejných trzích (Burza cenných papírů, RM Systém). V těchto případech existuje poměrně striktní dozor a kontrola ze strany Komise pro cenné papíry.
Část ustanovení zákona č.513/91Sb. obchodního zákoníku, týkající se obecných ustanovení, obchodních společností a úvodu do závazkových vztahů, je uvedena v dále.
ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Díl I Úvodní ustanovení §1 Rozsah působnosti (1) Tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související. (2) Právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad, na kterých spočívá tento zákon. §2 Podnikání (1) Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. (2) Podnikatelem podle tohoto zákona je: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. (3) Místem podnikání fyzické osoby je adresa zapsaná jako její místo podnikání v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci. Podnikatel je povinen zapisovat do obchodního rejstříku své skutečné místo podnikání. Sídlem organizační složky podniku (§ 7) se rozumí adresa jejího umístění. §3 (1) Do obchodního rejstříku se zapisují:
a) obchodní společnosti, družstva a jiné právnické osoby, o nichž to stanoví zákon, b) zahraniční osoby podle § 21 odst. 4. (2) Fyzická osoba s trvalým pobytem (dále jen „bydliště”) na území České republiky nebo s bydlištěm v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která je podnikatelem ve smyslu tohoto zákona [§ 2 odst. 2 písm. b) až d)], se zapíše do obchodního rejstříku na vlastní žádost. (3) Fyzická osoba, která je podnikatelem ve smyslu tohoto zákona [§ 2 odst. 2 písm. b) až d)], se zapisuje do obchodního rejstříku též, jestliže a) výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla v průměru za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období částku 120 000 000 Kč, b) provozuje živnost průmyslovým způsobem, nebo c) tak stanoví zvláštní právní předpis. (4) Fyzická osoba zapisovaná do obchodního rejstříku podle odstavce 3 je povinna podat návrh na zápis do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu poté, co jí tato povinnost vznikla. § 3a Neoprávněné podnikání (1) Povaha nebo platnost právního úkonu není dotčena tím, že určité osobě je zakázáno podnikat nebo že nemá oprávnění k podnikání; tím není dotčen § 49a občanského zákoníku. (2) Osoba, která uskutečňuje činnost, k níž se podle zvláštních právních předpisů vyžaduje ohlášení nebo povolení, bez takového ohlášení nebo povolení, a osoby, které takovou činnost uskutečňují jménem jiné osoby anebo na její účet, odpovídají za škodu tím způsobenou; tím není dotčena jejich odpovědnost podle zvláštních právních předpisů. §4 Ustanoveními tohoto zákona se řídí i vztahy jiných osob než podnikatelů, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní zákon. Díl II Podnik a obchodní jmění §5 (1) Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. (2) Podnik je věc hromadná. Na jeho právní poměry se použijí ustanovení o věcech v právním smyslu. Tím není dotčena působnost zvláštních právních předpisů vztahujících se k nemovitým věcem, předmětům průmyslového a jiného duševního vlastnictví, motorovým vozidlům apod., pokud jsou součástí podniku.
§6 (1) Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek. (2) Pro účely tohoto zákona se soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli, který je fyzickou osobou, v souvislosti s podnikáním označuje jako obchodní jmění (dále jen „jmění”). Jměním podnikatele, který je právnickou osobou, je soubor jeho veškerého majetku a závazků. (3) Čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li fyzickou osobou, nebo veškerých závazků, je-li právnickou osobou. (4) Vlastní kapitál tvoří vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele a v rozvaze se vykazuje na straně pasiv. Díl III Obchodní firma §8 (1) Obchodní firma (dále jen „firma”) je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou. (2) Na podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku se nevztahují ustanovení o firmě; právní úkony je povinen činit, je-li fyzickou osobou, pod svým jménem a příjmením, a je-li právnickou osobou, pod svým názvem. U svého jména a příjmení nebo názvu může podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku užívat při podnikání odlišující dodatek nebo další označení za předpokladu, že nepůsobí klamavě a jeho užívání je v souladu s právními předpisy i dobrými mravy soutěže; takový dodatek nebo označení není firmou a je chráněn právem proti nekalé soutěži. §9 (1) Firmou fyzické osoby musí být vždy její jméno a příjmení (dále jen „jméno”). Firma fyzické osoby může obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu podnikání. (2) Firmou obchodní společnosti nebo družstva a dalších právnických osob, které vznikají zápisem do obchodního rejstříku, je název, pod kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku. Firmou právnické osoby, která se zapisuje do obchodního rejstříku na základě zvláštního právního předpisu a která vznikla před tímto zápisem, je její název. Součástí firmy právnických osob je i dodatek označující jejich právní formu. § 10
(1) Firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu. U fyzické osoby postačí zpravidla k odlišení uvedení jiného místa podnikání. Má-li fyzická osoba stejné jméno s jiným podnikatelem působícím v témže místě, je povinna doplnit ve firmě údaj o jménu dostatečně odlišujícím dodatkem ve smyslu § 9 odst. 1. (2) Podniká-li více osob pod společným jménem bez založení právnické osoby, jsou tyto osoby povinny splnit závazky vzniklé při tomto podnikání společně a nerozdílně. Společné jméno není firmou. § 11 (1) Kdo zdědí podnik nebo jej nabude smlouvou, může podnikat pod dosavadní firmou s nástupnickým dodatkem, jen má-li k tomu výslovný souhlas zůstavitele nebo dědiců nebo právního předchůdce. (2) Je-li podnikatelem fyzická osoba, která změnila své jméno, může používat ve firmě i své dřívější jméno s dodatkem obsahujícím nové jméno. (3) Firma právnické osoby přechází na nástupnickou právnickou osobu s podnikem, zaniká-li původní právnická osoba bez likvidace a nástupnická právnická osoba firmu převezme. Má-li nástupnická právnická osoba jinou právní formu, musí být změněn dodatek v souladu s její právní formou. (4) Převod firmy bez současného převodu podniku je nepřípustný. Převod firmy je možný i při převodu části podniku, bude-li podnikatel zbývající část provozovat pod jinou firmou nebo tato část zanikne likvidací. (5) Je-li součástí firmy právnické osoby jméno společníka nebo člena, který přestal být jejím společníkem nebo členem, může právnická osoba užívat dále jeho jméno jen s jeho souhlasem. V případě smrti nebo zániku společníka nebo člena se vyžaduje jeho předchozí souhlas anebo souhlas dědice nebo právního nástupce. (6) Firmy podnikatelů, jejichž podniky příslušejí k témuž koncernu (§ 66a odst. 7), mohou obsahovat shodné prvky, obsahují-li dodatek o příslušnosti ke koncernu a jsou-li dostatečně navzájem rozlišitelné. § 12 (1) Kdo byl dotčen na svých právech neoprávněným užíváním firmy, může se proti neoprávněnému uživateli domáhat, aby se takového jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále může požadovat vydání bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích. (2) Byla-li neoprávněným užíváním firmy způsobena škoda, lze se její náhrady domáhat podle tohoto zákona. (3) Soud může účastníku, jehož návrhu bylo vyhověno, přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění. Díl IV Jednání podnikatele § 13
(1) Je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně nebo za ni jedná zástupce. Právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce. (2) Ustanovení tohoto zákona o jednotlivých obchodních společnostech a družstvu určují statutární orgán, jehož jednání je jednáním podnikatele. (3) Vedoucí organizační složky podniku (§ 7 odst. 1 a 2), který je zapsán do obchodního rejstříku, je zmocněn za podnikatele činit veškeré právní úkony týkající se této složky. (4) Je-li podnikatelem právnická osoba, je vázána vůči třetím osobám jednáním uskutečněným jejím statutárním orgánem nebo likvidátorem, i když překročil rozsah jejího předmětu podnikání, ledaže jde o jednání, které překračuje působnost, kterou tomuto orgánu svěřuje nebo dovoluje svěřit zákon. (5) Omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu právnické osoby vyplývající ze stanov, společenské smlouvy či jiného obdobného dokumentu nebo z rozhodnutí orgánů právnické osoby není možno uplatňovat vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna. § 13a Obchodní listiny (1) Každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky, a podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni. Údaj o výši základního kapitálu lze v těchto listinách uvádět, jen jestliže byl zcela splacen. (2) Na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách týkajících se podniku zahraniční osoby nebo jeho organizační složky je zahraniční osoba povinna uvádět údaje podle odstavce 1 a dále i údaj o zápisu podniku nebo jeho organizační složky do obchodního rejstříku, včetně spisové značky. Jde-li o osobu, na níž se vztahuje § 21 odst. 5, uvádí stejné údaje jako česká osoba nezapsaná v obchodním rejstříku podle odstavce 1. (3) Na objednávkách, obchodních dopisech a fakturách týkajících se podniku zahraniční osoby nebo organizační složky podniku zahraniční osoby, jejíž sídlo nebo bydliště je ve státě, který není členem Evropské unie, nemusí být uveden údaj o zápisu zahraniční osoby do obchodního rejstříku, jestliže právo, kterým se tato osoba řídí, zápis do obchodního nebo obdobného rejstříku neukládá. § 14 Prokura (1) Prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Prokuru lze udělit jen fyzické osobě. (2) V prokuře není zahrnuto oprávnění zcizovat nemovitosti a zatěžovat je, ledaže je toto oprávnění výslovně v udělení prokury uvedeno. (3) Omezení prokury vnitřními pokyny nemá právní následky vůči třetím osobám. (4) Více osobám lze prokuru udělit tak, že jsou k zastupování a podepisování oprávněny každá samostatně, nebo tak, že je přitom třeba souhlasného projevu vůle všech prokuristů nebo alespoň dvou z nich. (5) Prokurista podepisuje tím způsobem, že k firmě podnikatele, za kterého jedná, připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis.
(6) Udělení prokury je účinné od zápisu do obchodního rejstříku. Byla-li prokura udělena více osobám, musí návrh obsahovat i určení, zda každý prokurista může jednat samostatně, popřípadě kolik prokuristů musí jednat společně. § 15 (1) Kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází. (2) Překročí-li zástupce podnikatele zmocnění podle odstavce 1, je takovým jednáním podnikatel vázán, jen jestliže o překročení třetí osoba nevěděla a s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vědět nemohla. § 16 Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, nemohla-li třetí osoba vědět, že jednající osoba k tomu není oprávněna.
HLAVA III OBCHODNÍ REJSTŘÍK § 27 (1) Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků, o nichž to stanoví zákon. Obchodní rejstřík je veden soudem určeným k tomu zvláštním právním předpisem (dále jen „rejstříkový soud”). (2) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti, nestanoví-li zákon jinak. (3) Údaje a obsah listin, jejichž zveřejnění zákon ukládá, může osoba, které se zápis týká, namítat vůči třetím osobám až od okamžiku jejich zveřejnění, ledaže by prokázala, že třetí osobě byly známy. Tyto údaje a obsah listin však není možno namítat vůči třetím osobám do šestnáctého dne po zveřejnění, jestliže třetí osoby prokážou, že o nich nemohly vědět. Skutečnosti zapsané do obchodního rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění; vůči tomu, komu bylo známo provedení zápisu v obchodním rejstříku, jsou však účinné ode dne tohoto zápisu. (4) Jestliže mezi zapsanými a zveřejněnými údaji nebo uloženými a zveřejněnými listinami je nesoulad, není možno namítat vůči třetím osobám zveřejněné znění; třetí osoby se však mohou dovolávat zveřejněného znění, neprokáže-li zapsaná osoba, že jim byly známy údaje zapsané v obchodním rejstříku nebo obsah listin tam uložených. (5) Třetí osoby se mohou vždy dovolávat obsahu listin a údajů, ohledně nichž nebyla dosud splněna povinnost zápisu do obchodního rejstříku a zveřejnění, neodnímá-li jim tento nedostatek účinnost nebo platnost. (6) Od zápisu osob, které jsou oprávněny právnickou osobu zavazovat jako její orgány nebo členové orgánů, do obchodního rejstříku, se nikdo nemůže vůči třetím osobám dovolávat porušení právních předpisů, společenské smlouvy nebo stanov při volbě nebo jmenování orgánů nebo jejich členů, ledaže je prokázáno, že třetí osoba o porušení věděla. Tím nejsou dotčena ustanovení § 131, 183 a 242.
(7) Jestliže rejstříkový soud zamítne návrh na povolení zápisu osoby, která je oprávněna právnickou osobu zavazovat jako její orgán nebo člen orgánu, do obchodního rejstříku, považuje se její volba nebo jmenování od počátku za neplatnou. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře . Zamítavé rozhodnutí rejstříkový soud po nabytí právní moci zveřejní. Až do tohoto zveřejnění nemůže právnická osoba namítat neplatnost volby nebo jmenování vůči třetím osobám, ledaže by prokázala, že o neplatnosti věděly. § 27a (1) Obchodní rejstřík je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Na požádání vydá rejstříkový soud úředně ověřený úplný nebo částečný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu nebo potvrzení o tom, že v obchodním rejstříku určitý zápis není. Úředním ověřením se potvrzuje shoda opisu nebo výpisu se zápisem v obchodním rejstříku nebo s listinou uloženou ve sbírce listin. (2) Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin obsahující a) společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu anebo zakladatelskou smlouvu společnosti, stejnopis notářského zápisu obsahující usnesení ustavující valné hromady akciové společnosti nebo ustavující schůze družstva, stanovy akciové společnosti, družstva nebo společnosti s ručením omezeným, pokud mají být podle společenské smlouvy vydány, a zakládací listinu státního podniku (dále jen „zakladatelské dokumenty”) a jejich pozdější změny; po každé změně zakladatelského dokumentu nebo stanov musí být uloženo také jejich platné úplné znění, b) rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, likvidátorem, konkursním správcem, vyrovnacím správcem, nuceným správcem anebo vedoucím organizační složky podniku (§ 13 odst. 3) nebo které jako zákonem upravený orgán nebo jako jeho členové jsou oprávněny zavazovat společnost nebo ji zastupovat před soudem anebo se takto podílejí na řízení nebo kontrole společnosti, c) výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, pokud nejsou součástí výroční zprávy, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis a je-li uložena povinnost ověření účetní závěrky, také zprávu auditora o něm, mezitímní účetní závěrky, pokud jejich sestavení vyžaduje tento zákon, zprávu o vztazích mezi propojenými osobami podle § 66a odst. 9; na listině obsahující rozvahu (bilanci) musí být uvedeny identifikační údaje osob, které ji podle zákona ověřují, d) rozhodnutí o zrušení právnické osoby, rozhodnutí, jímž se ruší rozhodnutí o zrušení právnické osoby a rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o přeměně, rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti (§ 68a), zprávu o průběhu likvidace podle § 75 odst. 1, seznam společníků podle § 75a odst. 1 anebo zprávu o naložení s majetkem podle § 75 odst. 6, e) rozhodnutí o změně právní formy a zprávu o změně právní formy, smlouvu o fúzi, o převodu jmění nebo o rozdělení a písemný návrh takové smlouvy, projekt rozdělení, zprávu o fúzi, o převodu jmění nebo rozdělení, znaleckou zprávu o fúzi, o převodu jmění nebo rozdělení, f) rozhodnutí soudu o neplatnosti usnesení valné hromady o změně právní formy, fúzi, převodu jmění nebo rozdělení a o neplatnosti smlouvy o fúzi, o převodu jmění nebo rozdělení, anebo o neplatnosti projektu rozdělení, g) posudek znalce nebo znalců na ocenění nepeněžitého vkladu při založení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo při zvýšení jejich základního kapitálu, posudek znalce nebo znalců na ocenění nepeněžitého vkladu komanditisty do komanditní společnosti, posudek znalce na ocenění jmění při přeměnách právnických osob (§ 69) a na ocenění majetku podle § 196a odst. 3, h) rozhodnutí soudu vydaná podle zákona o konkursu a vyrovnání,
i) smlouvu o převodu podniku nebo jeho části, smlouvu o nájmu podniku nebo jeho části, včetně oznámení o jejím prodloužení podle § 488f odst. 1 a návrhy uvedených smluv, případné listiny prokazující zánik nájmu, usnesení soudu o nabytí podniku děděním, j) ovládací smlouvu (§ 190b) a smlouvu o převodu zisku (§ 190a), včetně jejich změn, a případné listiny prokazující zrušení smlouvy, k) doklad o souhlasu druhého manžela s použitím majetku ve společném jmění manželů k podnikání podle zvláštního právního předpisu, stejnopis notářského zápisu o smlouvě o změně rozsahu společného jmění nebo výhradě jeho vzniku podle zvláštního právního předpisu, byla-li taková smlouva uzavřena, nebo rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění, popřípadě smlouvu o rozdělení příjmů z podnikání podle zvláštního právního předpisu; v případě rozvodu musí být uložena dohoda o vypořádání společného jmění podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí soudu, popřípadě prohlášení podnikatele, že k dohodě ani rozhodnutí soudu nedošlo, l) smlouvu o zastavení obchodního podílu, smlouvu o převodu obchodního podílu, m) usnesení valné hromady podle § 210, n) rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, prodejem podniku nebo jeho části, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu tohoto rozhodnutí, exekuční příkaz na postižení podílu některého společníka ve společnosti, na prodej podniku nebo jeho části, jakož i rozhodnutí o zastavení a zrušení exekuce, o) rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola, p) další listiny, o kterých tak stanoví zákon. § 31 (1) Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává oprávněná osoba, jíž se zápis týká, nebo osoby oprávněné k tomu podle zákona nebo osoby písemně zmocněné k tomu těmito osobami. (2) Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány a listinami, které se zakládají do sbírky listin. (3) Povinnosti týkající se obchodního rejstříku je podnikatel povinen splnit bez zbytečného odkladu poté, co nastala rozhodná skutečnost. V případě zápisu organizační složky podniku nebo podniku zahraniční osoby má tyto povinnosti jeho vedoucí. (4) Zápis se provede ke dni určenému v návrhu na zápis. Nabude-li usnesení o povolení zápisu právní moci později nebo návrh neobsahuje den, ke kterému má být zápis proveden, provede se zápis ke dni právní moci tohoto usnesení. (5) Pravost podpisu osob podávajících návrh na zápis do obchodního rejstříku a podpisů plné moci podle odstavce 1 musí být úředně ověřena. § 31a (1) Statutárním orgánem, členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, která je podnikatelem, nemůže být ten, kdo vykonával kteroukoli ze srovnatelných funkcí v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs. Totéž platí, byl-li návrh na prohlášení konkursu podaný proti takové právnické osobě zamítnut pro nedostatek majetku. (2) Překážka podle odstavce 1 působí vůči tomu, kdo vykonával funkci statutárního orgánu, člena statutárního nebo jiného orgánu v právnické osobě alespoň jeden rok před podáním návrhu na prohlášení konkursu na její majetek, případně před vznikem povinnosti této právnické osoby podat návrh na prohlášení konkursu na její majetek.
(3) Překážka podle odstavce 1 trvá po dobu tří let ode dne právní moci a) usnesení o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo b) usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. (4) K překážce podle odstavce 1 se nepřihlíží, a) zruší-li se konkurs jinak než z důvodů uvedených v odstavci 3, b) jestliže jde o likvidátora, který splnil povinnost podle § 72 odst. 2, c) jestliže jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby, nebo d) jestliže jde o osobu, která se domůže v řízení podle zvláštního právního předpisu1b) určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře. (5) Překážka podle odstavce 1 odpadá a) pokud byla osoba, na jejíž straně se vyskytuje, zvolena nebo jmenována do funkce se souhlasem dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě nebo dvou třetin všech členů dozorčí rady nebo oprávněných zaměstnanců společnosti, jde-li o člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, a b) příslušný orgán byl při volbě nebo jmenování takové osoby do funkce na existenci této překážky upozorněn. (6) Nastane-li skutečnost uvedená v odstavci 1 v době, kdy osoba, jíž se tato skutečnost týká, je statutárním orgánem, členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, příslušný orgán jakmile se o tom dozví, ji odvolá, anebo potvrdí její volbu či jmenování. K potvrzení volby nebo jmenování se vyžaduje souhlas dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě nebo dvou třetin všech členů dozorčí rady nebo oprávněných zaměstnanců společnosti, jde-li o člena dozorčí rady voleného zaměstnanci. Jestliže k potvrzení volby nebo jmenování nedojde do tří měsíců ode dne, kdy nastala skutečnost uvedená v odstavci 1, výkon funkce zaniká posledním dnem této lhůty. (7) Jde-li o společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, překážka podle odstavce 1 odpadá nebo je společník ve funkci podle odstavce 6 potvrzen, uzavřou-li o tom společníci dohodu v písemné formě s úředně ověřenými podpisy. (8) Ustanovení odstavců 5 a 6 se použijí obdobně i na družstva a jiné právnické osoby, které jsou podnikateli. HLAVA IV ÚČETNICTVÍ PODNIKATELŮ § 35 Podnikatelé jsou povinni vést účetnictví v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním zákonem. § 36 Podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku (dále jen „zapsaní podnikatelé”) účtují v soustavě podvojného účetnictví o stavu a pohybu obchodního majetku a závazků, vlastního kapitálu, o nákladech, výnosech a zisku nebo ztrátě podniku. § 37
(1) Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, účtují podnikatelé, kteří nejsou zapsáni v obchodním rejstříku, v soustavě jednoduchého účetnictví o příjmech a výdajích, obchodním majetku, jakož i o závazcích tak, aby bylo možné zjistit výsledek hospodaření. (2) Podnikatelé, kteří nejsou zapsáni v obchodním rejstříku, mohou účtovat místo v soustavě jednoduchého účetnictví v soustavě podvojného účetnictví, pokud v ní budou účtovat po celé účetní období. § 38 Účetním obdobím je období podle zvláštního právního předpisu. § 39 (1) Obchodní společnosti a družstva musí mít účetní závěrku i výroční zprávu ověřenu auditorem podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu. (2) Podnikatel je povinen připravit a poskytnout auditorovi všechny účetní písemnosti a vysvětlení potřebná k ověřování podle odstavce 1. (3) Náklady spojené s auditorskou činností hradí podnikatel, jehož účetní závěrka se ověřuje. § 40 Obchodní společnosti a družstva zveřejňují účetní závěrky i výroční zprávy způsobem podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu. ČÁST DRUHÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI A DRUŽSTVO HLAVA I OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI Díl I Obecná ustanovení § 56 (1) Obchodní společnost (dále jen „společnost”) je právnickou osobou založenou za účelem podnikání. Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem, pokud to zvláštní zákon nezakazuje. (2) Nestanoví-li zákon jinak, mohou být zakladateli společnosti a účastnit se na jejím podnikání osoby fyzické i právnické.
(3) Činnost uvedenou v § 30 odst. 2 může společnost vykonávat pouze pomocí osob tam uvedených. Odpovědnost těchto osob podle zvláštních předpisů není dotčena. (4) Fyzická nebo právnická osoba může být společníkem s neomezeným ručením pouze v jedné společnosti. (5) Ustanovení upravující jednotlivé formy společností stanoví, v jakém rozsahu ručí společníci za závazky společnosti. Pro jejich ručení se použije obdobně ustanovení o ručení (§ 303 a násl.), pokud z jiných ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného. Je-li na majetek společnosti prohlášen konkurs, ručí společníci za závazky společnosti jen do výše, v níž věřitelé, kteří včas přihlásili své pohledávky, nebyli uspokojeni v konkursním řízení. (6) Po zániku společnosti ručí společníci za závazky společnosti stejně jako za jejího trvání. Pokud se společnost zrušuje s likvidací, ručí společníci za její závazky do výše svého podílu na likvidačním zůstatku (§ 61 odst. 4), nejméně však v rozsahu, v němž za ně ručili za trvání společnosti. Mezi sebou se společníci vyrovnají týmž způsobem jako při ručení za trvání společnosti. § 56a (1) Zneužití většiny stejně jako menšiny hlasů ve společnosti je zakázáno. (2) Jakékoli jednání, jehož cílem je některého ze společníků zneužívajícím způsobem znevýhodnit, je zakázáno. § 57 Založení společnosti (1) Nevyplývá-li z jiných ustanovení tohoto zákona něco jiného, zakládá se společnost společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti musí mít formu notářského zápisu. (2) Společenská smlouva může být uzavřena i zmocněncem vybaveným k tomu plnou mocí. Plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele se připojí ke společenské smlouvě. (3) Připouští-li tento zákon, aby společnost založil jediný zakladatel, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina vyhotovená ve formě notářského zápisu. Zakladatelská listina musí obsahovat stejné podstatné části jako společenská (zakladatelská) smlouva. § 58 Základní kapitál (1) Základní kapitál společnosti je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti (dále jen „vklad”). Musí být vyjádřen v jednotkách české měny. Společník se účastní na základním kapitálu vkladem. Základní kapitál je součástí vlastního kapitálu. (2) Základní kapitál se vytváří povinně v komanditní společnosti, ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti. Jeho výše se zapisuje do obchodního rejstříku, pokud tak stanoví zákon. § 59
Vklad společníka (1) Vkladem společníka je souhrn peněžních prostředků (dále jen „peněžitý vklad”) nebo jiných penězi ocenitelných hodnot (dále jen „nepeněžitý vklad”), které se určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti. (2) Nepeněžitým vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání. Vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo v poskytnutí služeb jsou zakázány. Nepeněžitý vklad musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Nepřejde-li na společnost majetkové právo k předmětu nepeněžitého vkladu, přestože se nepeněžitý vklad považuje za splacený, je společník, který se k poskytnutí tohoto vkladu zavázal, povinen zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích a společnost je povinna vrátit nepeněžitý vklad, který převzala, ledaže jej byla povinna vydat oprávněné osobě. Převede-li společník podíl na jiného, ručí za splnění závazku zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích nabyvatel podílu, nejde-li o nabytí podílu na veřejném trhu. (3) Hodnota nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo zakladatelské listině, nestanoví-li tento zákon jinak. Hodnota nepeněžitého vkladu do společnosti s ručením omezeným a do akciové společnosti se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem. Návrh na jmenování znalce nebo znalců podává zakladatel, budoucí zakladatel nebo společnost (dále jen „navrhovatel”). Účastníky řízení jsou navrhovatel a znalec a místně příslušným soudem je obecný soud navrhovatele. Soud není vázán návrhem osoby znalce. Soud odvolá na návrh společnosti jmenovaného znalce, pokud porušuje závažným způsobem své povinnosti. O návrhu na určení nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů od doručení návrhu. Odměnu za zpracování posudku znalce hradí společnost a stanoví se dohodou. Nevznikne-li společnost, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé. Jestliže se strany na výši odměny nedohodnou, určí ji na návrh kteréhokoliv účastníka soud, který znalce jmenoval. (4) Posudek znalce musí obsahovat alespoň a) popis nepeněžitého vkladu, b) použité způsoby jeho ocenění a údaj o tom, zda hodnota nepeněžitého vkladu, ke které vedou použité způsoby ocenění, odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být vydány jako protiplnění za tento nepeněžitý vklad, nebo částce, která se má započítávat na vklad do základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, c) částku, kterou se nepeněžitý vklad oceňuje. (5) Jestliže je vkládán podnik či jeho část, použijí se přiměřeně ustanovení o smlouvě o prodeji podniku; jsou-li součástí podniku nemovitosti, musí být ve smlouvě o vkladu podniku obsaženo též prohlášení podle § 60 odst. 1. (6) Spočívá-li nepeněžitý vklad nebo jeho část v převodu pohledávky, použijí se přiměřeně ustanovení o postoupení pohledávky. Společník, který převedl na společnost jako nepeněžitý vklad pohledávku, ručí za dobytnost této pohledávky do výše jejího ocenění. (7) Nedosáhne-li v době vzniku společnosti hodnota nepeněžitého vkladu částky stanovené při jejím založení, je společník, který splatil tento vklad, povinen doplatit rozdíl v penězích, nevyplývá-li ze společenské smlouvy nebo stanov jiný způsob náhrady. Stejnou povinnost má společník, který splatil vklad po vzniku společnosti, a hodnota nepeněžitého vkladu v době jeho splacení nedosáhla částky, na jakou byl oceněn. Spočíval-li nepeněžitý vklad ve zřízení nebo převedení práva užívání nebo požívání na dobu určitou a toto právo zaniklo před uplynutím určené doby, je společník povinen hradit újmu tím vzniklou v penězích. Převede-li společník podíl na jiného, ručí za splnění těchto povinností nabyvatel podílu, nejde-li o nabytí podílu na veřejném trhu. (8) Nepeněžitým vkladem nemůže být pohledávka vůči společnosti. Tato pohledávka může být započtena proti pohledávce společnosti na splacení vkladu nebo emisního kursu, jen pokud to stanoví zákon.
§ 60 Správa a splácení vkladů před vznikem společnosti (1) Před vznikem společnosti spravuje splacené vklady nebo jejich části zakladatel pověřený tím ve společenské nebo zakladatelské smlouvě. Správou peněžitého vkladu může být též pověřena banka, i když není zakladatelem. Vlastnické právo ke vkladům nebo jejich částem splaceným před vznikem společnosti, popřípadě jiná práva k těmto vkladům přecházejí na společnost dnem jejího vzniku. Vlastnické právo k nemovitosti nabývá společnost vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě písemného prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem. Jiné majetkové hodnoty, ke kterým se příslušné právo nabývá zápisem do zvláštní evidence, nabývá společnost až účinností tohoto zápisu. (2) Je-li nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel předat osobě spravující splacené vklady (dále jen „správce vkladu”) písemné prohlášení podle odstavce 1 před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Předáním tohoto prohlášení spolu s předáním nemovitosti správci vkladu je vklad splacen. Tím není dotčeno ustanovení § 59 odst. 2. Je-li předmětem nepeněžitého vkladu věc movitá, je vklad splacen předáním věci správci vkladu, pokud nebylo ve společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo v zakladatelské listině stanoveno něco jiného. U ostatních nepeněžitých vkladů je vklad splacen uzavřením písemné smlouvy o vkladu, kterou jménem společnosti uzavírá správce vkladu. Tato smlouva musí zajistit dohled správce vkladu nad plněním do vzniku společnosti. Pokud je nepeněžitým vkladem know-how, vyžaduje se i předání dokumentace, v níž je zachyceno. Pokud je nepeněžitým vkladem podnik nebo jeho část, vyžaduje se i předání podniku nebo jeho části správci vkladu. O předání podniku nebo jeho části anebo dokumentace, v níž je zachyceno know-how, sepíší správce vkladu a osoba splácející vklad zápis. (3) Po vzniku společnosti je správce vkladu povinen splacené vklady předat i s plody a užitky bez zbytečného odkladu společnosti, ledaže jde o peněžité vklady, jež jsou uloženy na zvláštním účtu u banky zřízeném pro tuto společnost před jejím vznikem. Nevznikne-li společnost, je správce vkladu povinen splacené vklady bez zbytečného odkladu vrátit i s plody a užitky z nich. Za splnění této povinnosti ručí zakladatelé společně a nerozdílně. (4) Správce vkladu je povinen vydat písemné prohlášení o splacení vkladu nebo jeho částí jednotlivými společníky, které se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Správce vkladu, který uvedl v prohlášení vyšší částku, než která je splacena, ručí věřitelům společnosti za její závazky až do výše tohoto rozdílu, a to po dobu pěti let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku. § 61 Podíl (1) Podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Každý společník může mít pouze jeden podíl ve společnosti, ledaže jde o akciovou společnost. Podíl ve společnosti nemůže být představován cenným papírem, ledaže jde o akciovou společnost. Pro účely tohoto zákona se oceňuje podíl mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl, nestanovíli zákon jinak. (2) Při zániku účasti společníka ve společnosti za trvání společnosti jinak než převodem podílu vzniká společníkovi právo na vypořádání (vypořádací podíl). Výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti, pokud společenská smlouva
nestanoví, že se má zjistit z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce ustanoveného obdobně podle § 59 odst. 3. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, neplyne-li ze společenské smlouvy nebo stanov něco jiného. (3) Právo na vyplacení vypořádacího podílu je splatné uplynutím tří měsíců od schválení účetní závěrky podle odstavce 2 nebo ode dne doručení posudku znalce podle odstavce 2 společnosti, nestanoví-li zákon, dohoda účastníků nebo společenská smlouva jinak. Jestliže společníci nebo příslušný orgán společnosti účetní závěrku bez vážného důvodu neschválí, je právo na vyplacení vypořádacího podílu splatné uplynutím tří měsíců ode dne, kdy měla být účetní závěrka schválena. (4) Je-li se zrušením společnosti spojena likvidace, má společník právo na podíl na majetkovém zůstatku, který vyplynul z likvidace, (podíl na likvidačním zůstatku). § 62 Vznik společnosti (1) Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti (§ 57) nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Není-li návrh podán ve stanovené lhůtě, nelze již na základě průkazu podnikatelského oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. (2) Není-li při založení obchodní společnosti výslovně určeno, že se zakládá na dobu určitou, platí, že byla založena na dobu neurčitou. § 63 Právní úkony týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku společnosti musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy; zákon stanoví, pro které úkony se vyžaduje forma notářského zápisu. Pokud stanoví zákon formu notářského zápisu pro právní úkon, kterým se zakládá společnost, vyžaduje se forma notářského zápisu i pro změny jeho obsahu. § 64 Jednání jménem společnosti před zápisem do obchodního rejstříku (1) Kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán; jedná-li více osob, jsou zavázány společně a nerozdílně. Jestliže společníci, popřípadě příslušný orgán společnosti tato jednání schválí do tří měsíců od vzniku společnosti, platí, že z těchto jednání byla společnost zavázána od počátku. (2) Zakladatelé jsou povinni pořídit seznam jednání uvedených v odstavci 2 a předložit jej ke schválení společníkům nebo orgánu oprávněnému je schválit tak, aby mohla být dodržena lhůta podle odstavce 1. Poruší-li zakladatelé tuto povinnost, odpovídají společně a nerozdílně věřitelům za škodu, která jim v důsledku toho vznikne. (3) Statutární orgán je povinen bez zbytečného odkladu po schválení jednání učiněných před vznikem společnosti oznámit to účastníkům závazkových vztahů vzniklých z těchto jednání. § 65 Zákaz konkurence
(1) Ustanovení o jednotlivých společnostech určují, které osoby a v jakém rozsahu podléhají zákazu konkurenčního jednání. (2) Společnost je oprávněna požadovat, aby osoba, která tento zákaz porušila, vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence, anebo převedla tomu odpovídající práva na společnost. Tím není dotčeno právo na náhradu škody. (3) Práva společnosti podle odstavce 2 zanikají, nebyla-li uplatněna u odpovědné osoby do tří měsíců ode dne, kdy se společnost o této skutečnosti dověděla, nejpozději však uplynutím jednoho roku od jejich vzniku. Tím není dotčeno právo na náhradu škody. § 65a (1) Jsou-li v účetnictví společnosti v aktivech vykazovány zřizovací výdaje jako dlouhodobý majetek, musí být tento majetek účetně odepsán nejpozději v průběhu pěti let od vzniku společnosti. (2) Dokud není majetek uvedený v odstavci 1 zcela účetně odepsán, je jakékoliv vyplácení podílů na zisku zakázáno, ledaže disponibilní zdroje, z nichž lze jinak vyplácet podíly na zisku, a nerozdělený zisk minulých období jsou nejméně rovny neodepsané části zřizovacích výdajů. § 66 (1) Osoba, která je statutárním orgánem nebo jeho členem anebo členem jiného orgánu společnosti, může ze své funkce odstoupit. Je však povinna oznámit to orgánu, jehož je členem, nebo orgánu, který ji zvolil nebo jmenoval. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ji zvolil nebo jmenoval, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem. U osoby zvolené za člena orgánu zaměstnanci společnosti výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení na nejbližším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dověděl. Jestliže osoba, která odstupuje z funkce, oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán společnosti na její žádost jiný okamžik zániku funkce. (2) Vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem při zařizování záležitostí společnosti, se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Závazek k výkonu funkce je závazkem osobní povahy. Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně. (3) Jakékoliv plnění společnosti ve prospěch osoby, jež je orgánem společnosti nebo jeho členem, na které neplyne právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady, nebo je-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce. Společnost plnění neposkytne, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. (4) Neurčují-li zákon, stanovy nebo společenská smlouva jinak, mohou se statutární a jiné orgány usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů, a k usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího. Stanovy či společenská smlouva mohou připustit i písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání orgánu, pokud s tím souhlasí všichni členové orgánu. Hlasující se pak považují za přítomné. (5) Ustanovení odstavců 1 a 4 se nevztahují na valnou hromadu.
(6) Ustanovení tohoto zákona a zvláštních právních předpisů o odpovědnosti a ručení orgánů a členů orgánů společnosti se vztahují také na osoby, které na základě dohody, podílu na společnosti či jiné skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování společnosti, přestože nejsou orgány ani členy orgánů společnosti, bez zřetele k tomu, jaký vztah ke společnosti mají. (7) Osoby, které činí jménem společnosti písemné úkony, je podepisují tak, že k firmě společnosti připojí svůj podpis. Neuvedení firmy u podpisu jednající osoby však nezpůsobuje neplatnost právního úkonu. (8) Jsou-li orgánem nebo členy orgánu právnické osoby poslanci a senátoři, kteří takto působí se souhlasem či na návrh státu, nebo jsou-li orgánem nebo členy orgánu právnické osoby členové prezidia, dozorčí rady nebo zaměstnanci Fondu národního majetku, kteří takto působí se souhlasem či na návrh Fondu národního majetku, nebo jsou-li členy orgánu právnické osoby členové prezidia, dozorčí rady nebo zaměstnanci Pozemkového fondu České republiky, kteří takto působí se souhlasem či na návrh Pozemkového fondu České republiky, hradí škodu, za kterou tyto osoby podle tohoto zákona odpovídají a) stát, jde-li o poslance a senátory, b) Fond národního majetku České republiky, jde-li o členy jeho prezidia, dozorčí rady nebo o jeho zaměstnance, c) Pozemkový fond České republiky, jde-li o členy prezidia, dozorčí rady nebo o jeho zaměstnance. (9) Stát, Fond národního majetku České republiky nebo Pozemkový fond České republiky má právo, aby osoby, za které podle odstavce 8 uhradil škodu a které tuto škodu způsobily svým zaviněním, mu ji nahradily, a to nejvýše v rozsahu, ve kterém tyto osoby podle zákoníku práce odpovídají za škodu způsobenou zaviněným porušením povinnosti. (10) Jsou-li orgánem nebo členy orgánu společnosti úředníci územního samosprávného celku, kteří byli takto vysláni jako zástupci územního samosprávného celku, jehož jsou zaměstnanci, hradí škodu, za kterou tyto osoby podle tohoto zákona odpovídají, tento územní samosprávný celek. (11) Územní samosprávný celek má právo, aby osoby, za které podle odstavce 10 uhradil škodu a které tuto škodu způsobily svým zaviněním, mu ji nahradily, a to nejvýše v rozsahu, ve kterém tyto osoby podle zákoníku práce odpovídají za škodu způsobenou zaviněným porušením povinnosti. § 66b Jednání ve shodě (1) Jednáním ve shodě je jednání dvou nebo více osob uskutečněné ve vzájemném srozumění s cílem nabýt nebo postoupit nebo vykonávat hlasovací práva v určité osobě nebo disponovat jimi za účelem prosazování společného vlivu na řízení nebo provozování podniku této osoby anebo volby statutárního orgánu nebo většiny jeho členů anebo většiny členů dozorčího orgánu této osoby nebo jiného ovlivnění chování určité osoby. (2) Není-li prokázán opak, má se za to, že osobami, jež jednají ve shodě podle odstavce 1, jsou a) právnická osoba a její statutární orgán nebo jeho člen, osoby v jejich přímé řídící působnosti, člen dozorčího orgánu, likvidátor, správce konkursní podstaty, vyrovnací nebo nucený správce anebo jakýkoliv okruh těchto osob, b) ovládající osoba a jí ovládané osoby, c) osoby ovládané stejnou ovládající osobou, nebo d) osoby tvořící koncern. (3) Není-li prokázán opak, má se za to, že osobami, jež jednají ve shodě podle odstavce 1, jsou i
a) společnost s ručením omezeným a její společníci nebo pouze její společníci, b) veřejná obchodní společnost a její společníci nebo pouze její společníci, c) komanditní společnost a komplementáři nebo pouze její komplementáři, d) osoby blízké, e) investiční společnost a jí obhospodařovaný investiční fond či penzijní fond nebo pouze jí obhospodařované fondy. (4) Osoby jednající ve shodě musí plnit povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně. § 66c Každý, kdo pomocí svého vlivu ve společnosti úmyslně přiměje osobu, která je statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu, prokuristou nebo jiným zmocněncem společnosti, jednat ke škodě společnosti nebo společníků, ručí za splnění povinnosti k náhradě škody, jež vznikla v souvislosti s takovým jednáním. § 67 Rezervní fond (1) Vyžaduje-li tento zákon zřízení rezervního fondu, lze jej použít v rozsahu, v němž je vytvářen podle tohoto zákona povinně, pouze ke krytí ztrát společnosti, nestanoví-li zákon jinak. (2) Rezervní fond vytváří povinně společnost s ručením omezeným a akciová společnost ze zisku běžného účetního období po zdanění (dále jen „čistý zisk”) nebo z jiných vlastních zdrojů mimo čistý zisk, pokud to zákon nevylučuje. Rezervní fond lze vytvořit i při vzniku společnosti nebo při zvyšování základního kapitálu příplatky společníků nad výši vkladů nebo nad emisní kurs akcií. (3) Podíl na čistém zisku společnosti lze určit teprve po doplnění rezervního fondu v souladu s tímto zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami. § 68 Zrušení a zánik společnosti (1) Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku (§ 31 odst. 4). (2) Zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li její jmění na právního nástupce. Likvidace se rovněž nevyžaduje, zrušuje-li se společnost z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. f) nebo g) a nemá-li žádný majetek, přičemž se nepřihlíží k věcem, právům, pohledávkám nebo jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z podstaty. Při zrušení společnosti podle předchozí věty se k výmazu z obchodního rejstříku nevyžaduje souhlas správce daně podle zvláštního právního předpisu. (3) Společnost se zrušuje a) uplynutím doby, na kterou byla založena, b) dosažením účelu, pro který byla založena, c) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací,
d) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci, e) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato, f) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo g) zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. (4) Je-li zamítnut návrh na prohlášení konkursu z jiného důvodu než pro nedostatek majetku společnosti, nepovažuje se společnost za zrušenou. Zbude-li po zrušení společnosti z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. f) a g) majetek, provede se její likvidace. (5) Byla-li společnost zrušena nebo byl-li na majetek společnosti prohlášen konkurs, vykonává statutární orgán svou působnost jen v takovém rozsahu, v jakém nepřešla na likvidátora nebo správce konkursní podstaty. Dokud není likvidátor jmenován, nebo jestliže skončila jeho funkce a není jmenován likvidátor nový, plní povinnosti související s likvidací společnosti její statutární orgán. (6) Soud může na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci, jestliže a) v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo nebo jejichž všem členům skončilo funkční období před více než jedním rokem, nestanoví-li tento zákon jinak, anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost, b) společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti, c) zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti anebo jestliže společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, d) společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond, e) společnost porušuje ustanovení § 56 odst. 3, f) společnost neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit uloženou rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu. (7) V případech, kdy tento zákon umožňuje zrušení společnosti rozhodnutím soudu, stanoví soud před rozhodnutím o zrušení společnosti lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo, jestliže je jeho odstranění možné. (8) Společníci nebo příslušný orgán společnosti mohou zrušit své rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace do doby, než bylo započato s rozdělováním likvidačního zůstatku. Dnem účinnosti tohoto rozhodnutí končí funkce likvidátora a likvidátor je povinen předat všechny doklady o průběhu likvidace statutárnímu orgánu společnosti. V případě, že likvidátora jmenoval soud (§ 71 odst. 3 poslední věta, odst. 4a 7), rozhoduje o zrušení rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace na návrh společníků či příslušného orgánu společnosti soud. Soud nezruší rozhodnutí o zrušení společnosti, jestliže by tím došlo k zásahu do práv nebo právem chráněných zájmů kteréhokoliv ze společníků nebo třetích osob. (9) Jestliže bylo rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace zrušeno, sestaví společnost ke dni účinnosti tohoto rozhodnutí mezitímní účetní závěrku. Přeměny společnosti § 69
Způsoby přeměny společnosti (1) Společnosti se sídlem v České republice mohou být přeměněny a) fúzí, b) převodem jmění na společníka, nebo c) rozdělením. (2) Za přeměnu se považuje také změna právní formy společnosti. (3) Fúze se může uskutečnit formou a) sloučení, nebo b) splynutí. (4) Rozdělení se může uskutečnit formou a) rozdělení se založením nových společností, b) rozdělení sloučením, nebo c) kombinací forem uvedených pod písmeny a) a b). (5) Přeměna obchodní společnosti je přípustná i v případě, že společnost již vstoupila do likvidace na základě rozhodnutí společníků nebo příslušného orgánu společnosti. K přeměně společnosti v likvidaci je zapotřebí, aby společníci nebo příslušný orgán společnosti rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace zrušili podle § 68 odst. 8. Mezitímní účetní závěrka podle § 68 odst. 9 se nevyžaduje. (6) Fúze nebo převod jmění na společníka jsou přípustné i v případě, že společnost je v úpadku nebo byl již na její majetek prohlášen konkurs nebo bylo povoleno vyrovnání (§ 69h). (7) Rozhodnutí o přeměně společnosti lze zrušit do vydání rozhodnutí, jímž se povoluje zápis fúze, převodu jmění, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku (§ 28a), jestliže s tím souhlasí všechny zúčastněné společnosti. Na rozhodování o zrušení rozhodnutí o přeměně společnosti se použijí přiměřeně ustanovení upravující souhlas společníků s přeměnou společnosti. (8) Vyžaduje-li tento zákon ocenění jmění společnosti posudkem znalce, není to důvodem pro změnu ocenění v účetnictví společnosti, nestanovíli zvláštní právní předpis něco jiného. ČÁST TŘETÍ OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ Díl I Předmět právní úpravy a její povaha § 261
(1) Tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti. (2) Touto částí zákona se řídí rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. K tomuto účelu se za stát považují i státní organizace, jež nejsou podnikateli, při uzavírání smluv, z jejichž obsahu vyplývá, že jejich obsahem je uspokojování veřejných potřeb. (3) Touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy a) mezi zakladateli obchodních společností, mezi společníkem a obchodní společností, jakož i mezi společníky navzájem, pokud jde o vztahy týkající se účasti na společnosti, jakož i vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka, b) mezi zakladateli družstva a mezi členem a družstvem, jakož i mezi členy družstva navzájem, pokud vyplývají z členského vztahu v družstvu, jakož i ze smluv o převodu členských práv a povinností, c) z burzovních obchodů a jejich zprostředkování (§ 642) a dále z úplatných smluv týkajících se cenných papírů, d) ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716), e) z bankovní záruky (§ 313), z cestovního šeku (§ 720) a slibu odškodnění (§ 725), f) mezi společností nebo družstvem a osobou, která je statutárním orgánem nebo jiným orgánem nebo jeho členem, g) mezi zakladateli a správcem vkladu. (4) Touto částí zákona se řídí i vztahy vzniklé při zajištění plnění závazků v závazkových vztazích, jež se řídí touto částí zákona podle předchozích odstavců. (5) Při použití této části zákona podle odstavců 1 a 2 je rozhodující povaha účastníků při vzniku závazkového vztahu. (6) Smlouvy mezi osobami uvedenými v odstavcích 1 a 2, které nejsou upraveny v hlavě II této části zákona a jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku, se řídí příslušnými ustanoveními o tomto smluvním typu v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem. Směnná smlouva související s podnikáním stran se však řídí tímto zákonem a použijí se na ni přiměřeně ustanovení tohoto zákona o kupní smlouvě; při plnění závazku dodat zboží má každá ze stran postavení prodávajícího a při převzetí zboží postavení kupujícího. (7) Pojistná smlouva se řídí občanským zákoníkem a zvláštními zákony. § 262 (1) Strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná. (2) Dohoda podle odstavce 1 vyžaduje písemnou formu. (3) Touto částí zákona se řídí i vztahy vzniklé při zajištění závazků ze smluv, pro něž si strany zvolily použití tohoto zákona podle odstavce 1, jestliže osoba poskytující zajištění s tím projeví souhlas nebo v době vzniku zajištění ví, že zajišťovaný závazek se řídí touto částí zákona. (4) Ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba
použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku. § 263 (1) Strany se mohou odchýlit od ustanovení této části zákona nebo její jednotlivá ustanovení vyloučit s výjimkou ustanovení § 261 a 262, § 263 až 272, § 273, § 276 až 288, § 301, 303, 304, § 306 odst. 2 a 3, § 308, § 311 odst. 1, § 312, § 321 odst. 4, § 322, 324, 341, 344, 355, 365, 370, 371, 376, 382, 384, § 386 až 408, § 444, 458, 459, 477, 478, § 479 odst. 2, § 480, § 483 odst. 3, § 488, 488a, § 488c až 488e, § 493 odst. 1 věta druhá, § 499, § 509 odst. 1, § 528, 535, 592, 597, 608, § 612 až 614, § 620, § 622 odst. 4, § 628, 629, 655, 655a, 658, 659a, 659b, 659c, § 660 odst. 4 a 5, § 662 odst. 2 a 3, § 668 odst. 2, 3, 4 a 6, § 669 odst. 6, § 672a, § 673 odst. 2, § 678, § 679 odst. 1, § 680, 707, § 709 odst. 3, § 710 odst. 2 a 3, § 713 odst. 2, § 714 odst. 4, § 718 odst. 1, § 722 až 724, § 729, 743 a § 745 odst. 2. (2) Strany se nemohou odchýlit od základních ustanovení v této části a od ustanovení, která předepisují povinnou písemnou formu právního úkonu. § 264 (1) Při určení práv a povinností ze závazkového vztahu se přihlíží i k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně v příslušném obchodním odvětví, pokud nejsou v rozporu s obsahem smlouvy nebo se zákonem. (2) Obchodní zvyklosti, ke kterým se má přihlížet podle smlouvy, se použijí před těmi ustanoveními tohoto zákona, jež nemají donucující povahu. § 265 Výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany. Díl II Některá ustanovení o právních úkonech § 266 (1) Projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám. (2) V případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá. (3) Při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí.
(4) Projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila. (5) Je-li podle této části zákona rozhodné sídlo, místo podnikání, místo závodu nebo provozovny anebo bydliště strany smlouvy, je rozhodné místo, které je ve smlouvě uvedeno, dokud změna není oznámena druhé straně. § 267 (1) Jestliže je neplatnost právního úkonu stanovena pouze na ochranu některého účastníka, může se této neplatnosti dovolávat pouze tento účastník. To neplatí pro smlouvy uzavřené podle části druhé tohoto zákona. (2) Ve vztazích upravených tímto zákonem neplatí ustanovení § 49 občanského zákoníku. (3) Je-li součástí jinak neplatné smlouvy dohoda o volbě práva nebo tohoto zákona (§ 262) nebo dohoda o řešení sporu mezi smluvními stranami, jsou tyto dohody neplatné pouze v případě, že se na ně vztahuje důvod neplatnosti. Neplatnost těchto dohod se naopak netýká neplatnosti smlouvy, jejíž jsou součásti. § 268 Kdo způsobil neplatnost právního úkonu, je povinen nahradit škodu osobě, které byl právní úkon určen, ledaže tato osoba o neplatnosti právního úkonu věděla. Pro náhradu této škody platí obdobně ustanovení o náhradě škody způsobené porušením smluvní povinnosti (§ 373 a násl.). Díl III Některá ustanovení o uzavírání smlouvy Oddíl 1 Jednání o uzavření smlouvy § 269 (1) Ustanovení upravující v hlavě II této části zákona jednotlivé typy smluv se použijí jen na smlouvy, jejichž obsah dohodnutý stranami zahrnuje podstatné části smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. (2) Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. (3) Dohoda o určité části smlouvy může být nahrazena dohodou stran o způsobu umožňujícím dodatečné určení obsahu závazku, jestliže tento způsob nezávisí jen na vůli jedné strany. Má-li být chybějící část smlouvy určena soudem nebo určitou osobou vyžaduje se, aby dohoda měla písemnou formu a platí obdobně § 291. § 270
(1) Dohoda při uzavírání smlouvy, že určitá nepodstatná část smlouvy bude mezi stranami smluvena dodatečně po jejím uzavření, se považuje za podmínku platnosti dohodnuté části smlouvy, ledaže strany daly před jejím uzavřením nepochybně najevo, že nedosažení dodatečné dohody o doplnění obsahu smlouvy nemá mít vliv na platnost uzavřené smlouvy. V pochybnostech má podmínka odkládací účinky. (2) Dohodnou-li se strany písemně v případech uvedených v odstavci 1, že chybějící obsah smlouvy má být stanoven soudem nebo osobou určenou v dohodě, platí ustanovení § 291. Dohodnutá část smlouvy nenabude účinnosti, dokud není dohodnut nebo stanoven chybějící obsah smlouvy, a její platnost zaniká zánikem závazku dohodnout chybějící obsah smlouvy (§ 292 odst. 4 a 5), ledaže strany se dohodly, že sjednaná část smlouvy má zůstat v platnosti. § 271 Jestliže si strany při jednání o uzavření smlouvy navzájem poskytnou informace označené jako důvěrné, nesmí strana, které byly tyto informace poskytnuty, je prozradit třetí osobě a ani je použít v rozporu s jejich účelem pro své potřeby, a to bez ohledu na to, zda dojde k uzavření smlouvy, či nikoli. Kdo poruší tuto povinnost, je povinen k náhradě škody, obdobně podle ustanovení § 373 a násl. § 272 (1) Smlouva vyžaduje k platnosti písemnou formu pouze v případech stanovených v tomto zákoně nebo když alespoň jedna strana při jednání o uzavření smlouvy projeví vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě. (2) Obsahuje-li písemně uzavřená smlouva ustanovení, že může být měněna nebo zrušena pouze dohodou stran v písemné formě, může být smlouva měněna nebo zrušena pouze písemně. § 273 (1) Část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. (2) Odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odstavci 1. (3) K uzavření smlouvy lze užít smluvních formulářů užívaných v obchodním styku. § 274 Použijí-li strany ve smlouvě některé z doložek upravených v užívaných vykládacích pravidlech, má se za to, že strany zamýšlely dosáhnout touto doložkou právních účinků stanovených vykládacími pravidly, na něž se strany ve smlouvě odvolaly, jinak vykládacími pravidly, která s přihlédnutím k povaze smlouvy se obvykle používají. § 275
(1) Je-li uzavřeno více smluv při tomtéž jednání nebo zahrnuto do jedné listiny, posuzuje se každá z těchto smluv samostatně. (2) Jestliže však z povahy nebo stranám známého účelu smluv uvedených v odstavci 1 při jejich uzavření zřejmě vyplývá, že tyto smlouvy jsou na sobě vzájemně závislé, vznik každé z těchto smluv je podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik jedné z těchto smluv jiným způsobem než splněním nebo způsobem nahrazujícím splnění způsobuje zánik ostatních závislých smluv, a to s obdobnými právními účinky. (3) Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně, jestliže z povahy nebo účelu smluv vyplývá, že pouze jedna nebo více těchto smluv závisí na jedné nebo více smlouvách jiných. (4) S přihlédnutím k obsahu návrhu na uzavření smlouvy nebo v důsledku praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo s přihlédnutím ke zvyklostem rozhodným podle tohoto zákona, může osoba, které je návrh určen, vyjádřit souhlas s návrhem provedením určitého úkonu (např. odesláním zboží nebo zaplacením kupní ceny) bez vyrozumění navrhovatele. V tomto případě je přijetí návrhu účinné v okamžiku, kdy byl tento úkon učiněn, došlo-li k němu před uplynutím lhůty rozhodné pro přijetí návrhu.
Sociální pojištění A. Pojistné na sociální zabezpečení Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí: • u zaměstnavatelů 25 % z toho: 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, • u zaměstnanců, 6,5 % z toho: 6,5 % na důchodové pojištění, zaměstnanec pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti neplatí, • u osob samostatně výdělečně činných 29,2 %, z toho: 28 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, • u osob samostatně výdělečně činných, které jsou dobrovolně účastny nemocenského pojištění 1,4 % z vyměřovacího základu, který nemůže být nižší než dvojnásobek částky pro účast zaměstnanců, v roce 2009 tedy z částky minimálně 4000 Kč, • u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 28 % na důchodové pojištění, • u zahraničních zaměstnanců, kteří se dobrovolně přihlásí k účasti na nemocenském pojištění, 1,4 % pojistného na nemocenské pojištění. Slevy na pojistném S účinností od 1. 8. 2009 je novelizován zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen zákon o pojistném), který v novém § 21a stanoví možnost uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatelem Definice samostatné výdělečné činnosti Od 1.1. 2009 platí dvě důležité změny. Za samostatnou výdělečnou činnost se dosud považoval mimo jiné výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů, jedná-li se o soustavný výkon. Od 1.1. 2009 vypadne ze zákona podmínka soustavnosti a každý výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů (i nesoustavný) bude podléhat povinnosti odvádět pojistné na důchodové pojištění a státní příspěvek zaměstnanosti. To se nebude týkat těch autorských honorářů z příspěvků do rozhlasu, televize, časopisů a novin, které podléhají srážkové dani a nepřesáhnou měsíčně částku 7000 Kč v úhrnu od jednoho plátce. Činnosti, ze kterých jsou příjmy podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, nebudou nadále zakládat účast na důchodovém pojištění. Druhá změna se týká definice vedlejší činnosti, za kterou se dosud považovala výdělečná činnost při současném zaměstnaneckém poměru v případě, že příjem ze zaměstnání dosáhnul alespoň dvanáctinásobku minimální mzdy. Od 1.1.2009 se žádný příjem dokládat nebude a bude stačit potvrzení od zaměstnavatele. Rozhodná částka Od nového roku se vždy mění tzv. rozhodná částka. OSVČ, pro kterou je samostatná výdělečná činnost hlavní činností, musí odvádět pojistné na důchodové pojištění vždy. Pokud vykonává vedlejší činnost pak pouze v případě, že příjmy po odečtení výdajů dosáhnou rozhodné částky (51 744 Kč v roce 2008, v roce 2009 to pak bude 56 532 Kč). Částky pro účely důchodového pojištění v roce
2009 Všeobecný vyměřovací základ Přepočítávací koeficient "Průměrná mzda" (všeobecný vyměřovací základ x přepočítávací koeficient) Rozhodná částka (2,4 x "průměrná mzda") V důsledku toho se změní i výpočty vyměřovacích základů a záloh pro OSVČ. Vyměřovací základy a zálohy na pojistné v roce 2009 (v Kč) Měsíční vyměřovací základ (50 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji), minimální (25 % průměrné mzdy u hlavní a 10 % u vedlejší) maximální (čtyřnásobek průměrné mzdy) Měsíční záloha pojistného na důchodové pojištění (29,2 % vyměřovacího základu), minimální maximální Měsíční záloha pojistného na nemoc. pojištění (1,4 % z vyměřovacího základu), minimální maximální
hlavní 5 889 94 220 1 720 27 513 83 1 320
Dne 1. 1. 2009 nabývá účinnosti nařízení vlády č. 363/2008 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2009 a nařízení vlády č. 365/2008 Sb. , kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pro rok 2007 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu. Změna sazeb Sazby pojistného z vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných v roce 2008 činily • 29,6 %, o z toho na důchodové pojištění - 28 % o na státní politiku zaměstnanosti - 1,6 % o na nemocenské pojištění – 4,4 % (pokud se k němu dobrovolně přihlásí) Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o daních z příjmů, kterou dochází ke snížení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v roce 2009 na 1,2 %. Sazba pojistného se tak sníží z 29,6 % na 29,2 %. Sazba pojistného na nemocenské pojištění u OSVČ se má snížit na 1,4 %. Vyměřovací základ
Od 1.1.2009 nesmí být roční vyměřovací základ nižší než 50 % daňového základu. Současně si už OSVČ nemůže stanovovat vyměřovací základ sama. Od nového roku také dochází ke změně při určování měsíčního vyměřovacího základu, který se bude nadále stanovovat jako jedna dvanáctina posledního daňového základu (pokud SVČ byla vykonávána po celý rok). Minimální základ pro výpočet pojistného činí 25 % průměrné mzdy u hlavní a 10 % průměrné mzdy u vedlejší SVČ. Zálohy na pojistné Další změna se týká splatnosti záloh na pojistné. Záloha na pojistné za kalendářní měsíc bude od nového roku splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Záloha na pojistné na důchodové pojištění za letošní prosinec, kterou OSVČ nezaplatila do konce roku, tak bude splatná do 20. 1. 2009. Nemocenská Ze zákona mizí podmínka účasti na důchodovém pojištění pro OSVČ. OSVČ se tak může účastnit na nemocenském pojištění za splnění dvou podmínek: vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky anebo mimo území České republiky, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů České republiky a podala přihlášku k účasti na pojištění na předepsaném tiskopisu. Více o novinkách v příštím roce pro OSVČ v článku Nemocní pozor: V roce 2009 opět nový systém. Licence Novela zákona se dotkla i příjmů z licencí. Složitější situace mohou nastat zejména v případě, že dílo vzniklo před 1.1.2009. Pokud byla k takovému dílu uzavřena nová licence na jeho užití, pak se příjmy z této licence nepovažují za příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Ne však v případě, že dojde k aktualizaci díla.
B. Zdravotní pojištění Vyměřovací základ zaměstnance Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Znamená to, že z toho, co se zaměstnanci zdaňuje podle § 6 zákona o daních z příjmů, se odvádí pojistné, kromě zákonem daných výjimek (§ 3 odst. 2 písm. a) až f) zák. č. 592/1992 Sb.). Sazba činí 13,5% z vyměřovacího základu (z toho hradí 9,0% zaměstnavatel a 4,5% zaměstnanec) Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnuje: • odměna, která je ve zvláštních případech vyplácená pěstounům podle zákona o státní sociální podpoře, • příjem zaměstnance, který ukončil zaměstnání a příjem mu byl zúčtován po skončení zaměstnání. Které příjmy, zúčtované v souvislosti se zaměstnáním, se do vyměřovacího základu nezahrnují? • Náhrada škody podle zákoníku práce, • odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů, • věrnostní přídavek horníků, • odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání, • jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události, • plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Zcela samostatně je řešen vyměřovací základ pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů.
Vyměřovací základ OSVČ Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je (od roku 2006) 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z dosaženého vyměřovacího základu, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li dosažený vyměřovací základ nižší, než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Sazba činí 13,5% z vyměřovacího základu. Maximální a minimální vyměřovací základ V roce 2009 je maximální vyměřovací základ 1 130 640 Kč, maximální záloha na pojistné 12 720 Kč; minimální vyměřovací základ 141 330 Kč, minimální měsíční záloha na pojistné 1 590 Kč. Plátcem pojistného je stát Osoby, za které je plátcem stát Stát je plátcem pojistného za osoby, které určuje § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné. Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy. Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce.
Za vyjmenované osoby platí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem. Jedná se o tyto osoby: • Nezaopatřené děti • Poživatelé důchodů • Ženy na mateřské a rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění • Příjemci rodičovského příspěvku • Uchazeči o zaměstnání a spousta dalších. Od 1. ledna 2008 platí stát měsíčně pojistné za zákonem vyjmenované osoby ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu 5 013 Kč, to je v částce 677 Kč (po zaokrouhlení). Nařízením vlády č. 257/2007 Sb. ze dne 24. září 2007 došlo ke změně výše vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát. Od 1. 1. 2008 došlo ke změně ustanovení § 3c zák. č. 592/1992 Sb., a vyměřovacím základem pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, je 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťuje. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Do 31. 12. 2007 činil vyměřovací základ 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Přesto, že se částka všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 zvýšila oproti všeobecnému vyměřovacímu základu za rok 2005, dochází změnou definice vyměřovacího základu ke snížení vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem.
Na základě přechodných ustanovení zákona č. 261/2007 Sb. se vyměřovací základ pro platbu pojistného státem pro rok 2008 použije i pro rok 2009. I v roce 2009 tedy činí vyměřovací základ pro platbu pojistného státem 5 013 Kč a pojistné 677 Kč. Období 1.1.1993 – 31.12.1993 1.1.1994 – 31.12.1995 1.1.1996 – 30.06.1996 1.7.1996 – 31.12.1997 1.1.1998 – 30.06.1998 1.7.1998 – 30.6. 2001 1.7.2001 – 31.12.2002 1.1.2003 – 31.12.2003 1.1.2004 – 31.12.2004
Vyměřovací základ 1 694 Kč 1 430 Kč 1 625 Kč 2 000 Kč 2 120 Kč 2 900 Kč 3 250 Kč 3 458 Kč 3 520 Kč
Pojistné 229 Kč 194 Kč 220 Kč 270 Kč 287 Kč 392 Kč 439 Kč 467 Kč 476 Kč
1.1.2005 – 31.12.2005 1.1.2006 – 31.1.2006 1.2.2006 – 31.3.2006 1.4.2006 – 31.12.2006 1.1.2007 – 31.12.2007 Od 1. 1. 2008
3 556 Kč 3 798 Kč 4 144 Kč 4 709 Kč 5 035 Kč 5 013 Kč
481 Kč 513 Kč 560 Kč 636 Kč 680 Kč 677 Kč
Osoby bez zdanitelných příjmů Za osobu bez zdanitelných příjmů je považován z hlediska zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění pojištěnec s trvalým pobytem v ČR, za kterého není po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného... Za osobu bez zdanitelných příjmů je považován z hlediska zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění pojištěnec s trvalým pobytem v ČR, za kterého není po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného ani zaměstnavatel, ani stát, ani pojištěnec sám není plátcem pojistného jako OSVČ.
Osoba bez zdanitelných příjmů je povinna sama platit měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu rovnajícího se platné minimální mzdě. Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Základní právní úprava minimální mzdy je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Výši základní sazby minimální mzdy, dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Minimální mzda v roce 2009 zůstává stejná od 1. 1. 2007 a činí 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu (při týdenní pracovní době 40 hodin). Minimální mzda - vývoj 1.1.1993 - 31.12.1995 1.1.1996 - 31.12.1997 1.1.1998 - 31.12.1998 1.1.1999 - 30.6.1999 1.7.1999 - 31.12.1999 1.1.2000 - 30.6.2000 1.7.2000 - 31.12.2000 1.1.2001 - 31.12.2001 1.1.2002 - 31.12.2002 1.1.2003 - 31.12.2003 1.1.2004 - 31.12.2004
2 200 Kč 2 500 Kč 2 650 Kč 3 250 Kč 3 600 Kč 4 000 Kč 4 500 Kč 5 000 Kč 5 700 Kč 6 200 Kč 6 700 Kč
1.1.2005 - 31.12.2005 1.1.2006 - 30. 6.2006 1.7.2006 - 31.12.2006 1.1.2007 - 31.12.2007 1.1.2008 - 31.12.2008
7 185 Kč 7 570 Kč 7 955 Kč 8 000 Kč 8 000 Kč
Rekapitulace VZ a sazeb
Zaměstnavatel Zaměstnanec CELKEM OSVČ Státní pojištěnec Osoba bez ZP
Státní Zdravot Důchodov politika Vyměřova ní é Nemocensk zaměstnanos CELKE cí základ pojištění pojištění é pojištění ti M HM 9,0% 21,5% 2,3% 1,2% 34,0% HM 4,5% 6,5% 11,0% HM 13,5% 28,0% 2,3% 1,2% 45,0% 50%*(P-V) 13,5% 28,0% 1,4% 1,2% 44,1% 5 013 Kč 13,5% min. mzda 13,5%
Minimální a maximální VZ pro OSVČ Zdravotní Souběh se posuzuje měsíčně Minimální VZ pro OSVČ při hlavní činnosti je Minimální VZ pro OSVČ při vedlejší činnosti je Maximální VZ
roční měsíční
141 330 11 778
50% průměrné mzdy
roční měsíční roční měsíční
96 000 8 000 1 130 640 94 220
100% průměrné mzdy
roční měsíční roční měsíční roční měsíční roční
70 665 5 889 28 266 2 356 1 130 640 94 220 56 532
25% průměrné mzdy
Sociální Vedlejší - příjmy ze záv.činnosti > min.mzda za 12 měsíců uplynulého roku (96.000) Minimální VZ pro OSVČ při hlavní činnosti je Minimální VZ pro OSVČ při hlavní činnosti je Maximální VZ Rozhodná částka pro účast při souběhu
10% průměrné mzdy
2,4 průměrné mzdy
Daňově uznatelné odpisy
Striktně dány zákonem o daních z příjmů, § 26 až 33, jde o uznávání opotřebení majetku do daňových nákladů během jeho činnosti v podniku. Jsou nákladem, ale nepředstavují výdaj peněz, slouží k akumulaci finančních prostředků pro reprodukci odepisovaného majetku. Jsou stejné pro fyzické i právnické osoby. Zásady: 13. daňově lze odepisovat pouze ty majetkové složky (HIM – 40.000,-Kč, NIM – 60.000,-Kč), které jsou v obchodním majetku ke dni 31. 12. běžného roku a jsou používány k podnikání, výjímky, kdy může s písemným souhlasem pronajímatele odepisovat nájemce: 14. komplexní pronájem souboru movitých a nemovitých věc – do konce roku 2006, 15. technické zhodnocení předmětu leasingu. 16. při prodeji majetku v průběhu kalendářního roku lze uplatnit odpisy v poloviční výši (pouze tehdy, byl-li majetek ve firmě již 31. 12. předcházejícího roku), 17. odpisy mohou být rovnoměrné nebo zrychlené, podnikatel může pro každý individuální majetek zvolit, ale nesmí v průběhu odpisování měnit, 18. pro libovolnou majetkovou složku lze odpisování přerušit (v daném roce neuplatnit odpisy, celé odpisování této majetkové složky se pak o rok posune, tedy prodlouží) – takto je možno ovlivňovat výši daňového základu.
Základní pojmy Vstupní cena majetku (VC) může být: XIII. pořizovací cena při úplatném nabytí majetku (cena pořízení + náklady spojené s uvedením do provozu), XIV. vlastní náklady při zhotovení majetku ve vlastní režii, XV. reprodukční pořizovací cena (cena, za kterou by bylo možno majetek v daném místě a čase pořídit jako nový) v případě nabytí bezúplatného, např. restitucí. Zůstatková cena (ZC) je rozdílem vstupní ceny a doposud kumulovaných uplatněných odpisů. Po i-tém roce odpisování platí ZC(i) = ZC(i-1) – OD(i). Technické zhodnocení (TZH) – úpravy na majetku v kumulované hodnotě větší než 40.000,-Kč v průběhu kalendářního roku, vedoucí k: rekonstrukci, modernizaci,
změně technických parametrů nebo určení účelu využití majetku. Technické zhodnocení se odepisuje stejně, jako zhodnocený majetek. § 33 Technické zhodnocení (1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy,32) rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období 1995 částku 10 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1996 částku 20 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb). (2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. (3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. (4) Technickým zhodnocením jsou také výdaje podle odstavce 1, pokud je hradí budoucí nájemce na cizím hmotném majetku v průběhu jeho pořizování za podmínky, že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného majetku nezahrne výdaje vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny. (5) Ustanovení odstavce 1 se použije i na technické zhodnocení, podává-li se daňové přiznání za jiné období, než je zdaňovací období vymezené tímto zákonem.
Po zprovoznění majetku je nutno začlenit ho do příslušné odpisové skupiny (je jich celkem 6 s dobou odpisování 3, 5, 10, 20, 30 a 50 roků) – podle přílohy č. 1 zákona o dani z příjmů v souvislosti s tzv. SKP (standardní klasifikace produkce – katalog ČSÚ).
Rovnoměrné odpisování: Odpisové tabulky
Odpisování rovnoměrné OS roky 1 3 2 5 3 10 4 20 5 30 6 50
v 1. roce % 20,00 11,00 5,50 2,15 1,40 1,02
v dal. zvýš. VC let. % % 40,00 33,30 22,25 20,00 10,50 10,00 5,15 5,00 3,40 3,40 2,02 2,00
ODPIS procentem ze vstupní ceny, v případě technického zhodnocení se VC zvyšuje o hodnotu TZH. §31 odst.1 – zvýšení odpisů pro vybraný majetek b) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 20 % OS
1 2 3
Odpisování rovnoměrné v 1. roce v dal. zvýš. VC let. Rok % % % y 3 40,00 30,00 33,30 5 31,00 17,25 20,00 10 24,40 8,40 10,00
c) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 15 % Odpisování rovnoměrné v 1. roce v dal. zvýš. VC let. Rok % % % y 1 3 35,00 32,50 33,30 2 5 26,00 18,50 20,00 3 10 19,40 9,00 10,00 d) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 % OS
Odpisování rovnoměrné v 1. roce v dal. zvýš. VC let. Rok % % % y 1 3 30,00 35,00 33,30 2 5 21,00 19,75 20,00 3 10 15,40 9,40 10,00
OS
(2) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) může použít poplatník s převážně zemědělskou a lesní výrobou,7) který je prvním vlastníkem stroje pro zemědělství a lesnictví, označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.3. Za poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou, se pro účely tohoto zákona považuje poplatník, u něhož příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů; přitom u poplatníka, jemuž vznikla daňová povinnost v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmů. (3) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. c) může použít poplatník, který je prvním vlastníkem zařízení pro čištění a úpravu vod označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1 využívaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem99) do podtřídy 125113, pro třídicí a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny ve skupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace produkce. (4) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. d) může použít poplatník, který je prvním vlastníkem hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v odstavcích 2, 3 a 5. (5) Roční odpisovou sazbu podle odstavce 1 písm. b) až d) nelze uplatnit u letadel, pokud nejsou využívána provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštního právního předpisu,78) hmotného majetku označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.7 (přístroje pro domácnost, jinde neuvedené) a 35.12 (rekreační a sportovní čluny). (6) Za prvního vlastníka hmotného movitého majetku se pro účely tohoto zákona považuje poplatník, který si jako první pořídil nový hmotný movitý majetek, který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího vlastníka byl zbožím.
Zrychlené odpisování: Odpisové tabulky
Odpisování zrychlené OS 1 2 3 4 5 6
roky 3 5 10 20 30 50
v 1. roce v dal. let. zvýš. ZC K K K 3 4 3 5 6 5 10 11 10 20 21 20 30 31 30 50 51 50
PRO ZRYCHLENÉ ODPISOVÁNÍ V PODSTATĚ PLATÍ v 1. roce odpis = VC/K, v dalších letech odpis = 2 * ZC/(K – počet let, v nichž už bylo odpisováno). (2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a) v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování; přitom poplatník, který je prvním vlastníkem, může tento odpis zvýšit o 1. 20 % vstupní ceny stroje pro zemědělství a lesnictví, označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.3, a to jen u poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou,7) 2. 15 % vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1 využívaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem99) do podtřídy 125113, pro třídicí a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny ve skupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace produkce, 3. 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v bodech 1 a 2 a v § 31 odst. 5,
b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již odpisován. (3) Při zrychleném odpisování majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu, b)v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny. (4) Při zkrácení doby odpisování podle § 30 odst. 1 u již odpisovaného hmotného majetku, kdy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již hmotný majetek odpisován je menší než 2, se pro stanovení ročního odpisu použije vždy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již hmotný majetek odpisován, ve výši 2; přitom do počtu let se zahrnují pouze celá zdaňovací období podle § 17a.
V případě technického zhodnocení se o hodnotu TZH zvyšuje zůstatková cena (ZZC) a platí odpis = 2*ZZC/(K – počet let, v nichž bylo odpisováno ze ZZC).
Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Příklad (pouze jako ukázka postupu, odpisy se zaokrouhlují na celé Kč dolů): Osobní automobil, 2. skupina, zrychlené odpisy PC = 100 rok Odpis ZC 1 20,00 80,00 2 32,00 48,00 3 24,00 24,00 4 16,00 8,00 5 8,00 0,00 modifikace – TZH = 50 ve 3. roce, nutno zvýšit zůstatkovou cenu použitou pro výpočty od 3. roku ZZC pro třetí rok je ZC(2) + TZH = 48,0 + 50 = 98,0 v tabulce použijeme K ze třetího sloupce ( pro zvýšenou ZC) rok 3 4 5 6
odpis 39,20 29,40 19,60 9,80
ZC 58,80 29,40 9,80 0,00
Důsledky technického zhodnocení – prodloužení doby odpisování – vyzkoušejte na 3. odpisové skupině při TZH na úrovni cca 50% VC provedeném v 8. roce odpisování.
§ 32a Odpisy nehmotného majetku – citace zákona (1) Pro účely tohoto zákona se odpisují zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je veden v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený zvláštním právním předpisem20) (dále jen "nehmotný majetek"), pokud a) byl 1. nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka nebo člena družstva, přeměnou,70) darováním nebo zděděním, nebo 2. vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování a b) vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a
c) doba použitelnosti je delší než jeden rok; přitom dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou činnost nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků. (2) Za nehmotný majetek se pro účely tohoto zákona nepovažuje kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,70) nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill) , a dále povolenka na emise skleníkových plynů 116) nebo preferenční limit117), kterým je zejména individuální referenční množství mléka, individuální produkční kvóta a individuální limit prémiových práv podle zvláštního právního předpisu117). (3) Nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu. (4) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu určitou, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané smlouvou. V ostatních případech se nehmotný majetek odpisuje rovnoměrně bez přerušení, a to audiovizuální dílo 106) 18 měsíců, software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 36 měsíců, zřizovací výdaje 60 měsíců a ostatní nehmotný majetek 72 měsíců. U nehmotného majetku, nabytého vkladem nebo přeměnou,70) pokračuje nabyvatel v odpisování započatém původním vlastníkem za podmínky, že vkladatelem, zanikající nebo rozdělovanou obchodní společností nebo družstvem mohly být odpisy u tohoto nehmotného majetku uplatňovány. U nehmotného majetku vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 může nabyvatel uplatnit v úhrnu odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem. (5) Odpisy podle odstavce 4 se stanoví s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování; přitom poplatník, který má právo užívání nehmotného majetku sjednané smlouvou na dobu určitou, má možnost stanovit odpisy s přesností na dny. Při zahájení (ukončení) odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na použitém stanovení přesnosti odpisů. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. (6) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu nehmotného majetku; přitom za technické zhodnocení se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40.000,-Kč. Za technické zhodnocení se považují i uvedené výdaje nepřesahující stanovenou částku, pokud je poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24. Poplatník pokračuje v odpisování nehmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou v odstavci 4, nejméně však a) audiovizuální díla po dobu 9 měsíců, b) software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje po dobu 18 měsíců, c) nehmotný majetek, je-li právo užívání sjednáno na dobu určitou, do konce doby sjednané smlouvou, d) ostatní nehmotný majetek po dobu 36 měsíců. Technické zhodnocení ukončené na již odepsaném nehmotném majetku se odpisuje samostatně po dobu uvedenou v písmenech a), b) a d). Při prodloužení doby užívání práva sjednaného smlouvou na dobu určitou, zvýší poplatník o hodnotu technického zhodnocení vstupní cenu a
pokračuje v odpisování nehmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo právo užívání prodlouženo, a to rovnoměrně bez přerušení do konce doby nově sjednaného práva užívání. (7) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro nehmotný majetek obdobně ustanovení pro hmotný majetek.
Nákladové modely Nákladové modely jsou v podstatě zjednodušeným zobrazením reálného nákladového procesu v podniku. Východiskem pro konstrukci nákladový modelů je klasifikace nákladů podle jejich vztahu k objemu výroby, tedy klasifikace nákladů na náklady: 19. fixní (jejich výše nezávisí na objemu výroby), 20. variabilní (jejich výše závisí na objemu výroby, v nejjednodušším případě jde o závislost lineární. Dalšími dvěma předpoklady pro aplikaci nákladových modelů jsou: 21. maximální hranice objemu výroby daná výrobní kapacitou, 22. je vyráběn homogenní výrobek, u něhož je dána prodejní cena a variabilní náklady na kus (modely nejsou například aplikovatelné na kusovou nebo silně malosériovou výrobu). Základní úlohou při aplikaci nákladových modelů je analýza bodu zvratu (tj. hledání takového objemu produkce, který dává nulový hospodářský výsledek). Grafické zobrazení. V=q*P N=FN+b*q fixní náklady variabilní náklady/ks objem produkce (ks) krok grafu prodejní cena/ks
FN b q K P
700 000 1 000 100 1 500
bod zvratu 5 000 000 4 000 000 3 000 000 náklady
2 000 000
výnosy zisk
1 000 000
2 700
2 500
2 300
2 100
1 900
1 700
1 500
1 300
1 100
900
700
500
300
100
-1 000 000
počet kusů
0
PŘÍKLADY Příklad 1 – řešený Zadání: Nákladová položka Spotřeba materiálu Mzdy pracovníků ve výrobě Mzdy pracovníků v administrativě Nájemné výrobních prostor Energie na provoz strojů Osvětlení, vytápění, vodné, stočné Reklama Doprava materiálu do skladu Odpisy dlouhodobého majetku Roční objem výroby 1.500 kusů.
Výše (Kč) 1.000.000 200.000 50.000 400.000 100.000 50.000 60.000 80.000 140.000
Fixní - Variabilní V V F F V F F V F
Sestavte nákladovou funkci. Řešení: N=F+b*q F = 700.000,-Kč V = 1.380.000,-Kč Variabilní náklady na 1 kus: b = V/1.500 = 1.380.000/1.500 = 920 N = 700.000 + 920 * q Příklad 2 – řešený Zadání: Podnik dosáhl ve dvou po sobě jdoucích obdobích tyto objemy výroby a jim odpovídající náklady: Období 1 2
Objem výroby (kusy) 30.000 45.000
Náklady celkové (Kč) 60.000 81.000
Stanovte nákladovou funkci a náklady pro předpokládaný objem výroby v dalším období ve výši 50.000 kusů. Řešení: K řešení použijeme metody dvou období – pro každé z nich platí rovnice nákladové funkce 60.000 = F + b * 30.000 81.000 = F + b * 45.000 Soustavu řešíme pro neznámé F, b. b = 1,4 F = 18.000 N = 18.000 + 1,4 * q Celkové náklady na výrobu q = 50.000 kusů činí N = 18.000 + 1,4 * 50.000 = 88.000,- Kč. Příklad 3 – řešený Zadání:
Je dána nákladová funkce N = 18.000 + 1,4 x q Prodejní cena jednoho kusu výrobku je 5 Kč. XVI. Určete bod zvratu v kusech XVII. Určete bod zvratu v Kč. XVIII. Stanovte objem výroby v kusech pro požadovaný zisk 43.200 Kč. Řešení: a) pro bod zvratu platí, že náklady se rovnají výnosům p*q=F+b*q q (pro bod zvratu) = F/(p-b) = 18.000/(5 – 1,4) = 5.000 kusů b) dosadíme do rovnice pro výnosy V = p * q = 5 * 5.000 = 25.000,-Kč. c) výnosy = náklady + zisk (V = N + Z) p*q=Z+F+b*q q = (F + Z)/(p – b) = (18.000 + 43.200)/(5 – 1,4) = 17.000 Příklad 4 – řešený Zadání: Prodejní cena jednoho kusu výrobku je 5 Kč. Požadovaný zisk za období je 36.000 Kč. Podnik je schopen za období vyrobit a prodat 15.000 kusů výrobků. - Stanovte limit fixních nákladů, činí-li variabilní náklady na 1 kus 1,40 Kč. - Stanovte limit variabilních nákladů přípustných na 1 Kč produkce, činí-li fixní náklady 18.000 Kč. Řešení: a) výnosy = náklady + zisk (V = N + Z) p*q=Z+F+b*q 5 * 15.000 = F + 1,4 * 15.000 + 36.000 F = 18.000,-Kč b) označme variabilní náklady na jednotku produkce bj 5 * 15.000 = 18.000 + bj * 15.000 + 36.000 bj = 0,28 Kč
Daň z přidané hodnoty Většina současných daňových systémů se neobejde bez všeobecné daně ze spotřeby, tedy takové daně, jejímž předmětem jsou veškeré v ekonomice vyrobené statky (zjednodušeně alespoň vyrobené a realizované zboží). Nejjednodušším modelem všeobecné daně ze spotřeby je všeobecná obratová daň, při které se na každém výrobním stupni při výrobě statku (zboží, služba) od surovin až ke konečnému spotřebiteli vybere daň. Zároveň má každý ze subjektů v řetězci právo odvést méně o tu část daně, kterou zaplatil svému dodavateli (předchozímu článku), protože právě ten ji jako daň odvedl. Takovéto dani se říká daň z přidané hodnoty (DPH), protože na každém výrobním či distribučním stupni svým mechanismem zdaňuje právě hodnotu přidanou tímto stupněm do ceny zboží či služeb. Následující tabulka ukazuje mechanismus DPH na vstupu a výstupu u jednotlivých článků řetězce zemědělec – výrobce – obchodník (všichni plátci DPH, uvažovaná sazba DPH 20%). Tabulka 1:Princip fungování DPH. vstup Článek zemědělec výrobce obchodník celkem DPH
cena bez DPH 20.000 50.000 Vstup
Výstup DPH Cena bez DPH DPH 20.000 4.000 4.000 50.000 10.000 10.000 60.000 12.000 14.000 Výstup 26.000
Odveden o do SR (státní rozpočet) 4.000 6.000 2.000 12.000
Výhodou této obratové daně je skutečnost, že je vybírána na každém výrobním stupni, tj. vstupy lze nakupovat jen s daní a každý pláce této daně je také povinen své výstupy s daní prodávat a tak se zužuje prostor pro daňové úniky. Výběr a odvod daně na výstupu a nárokování odpočtu na vstupu probíhá vždy za souhrn zdanitelných plnění uskutečněný během zdaňovacího období (měsíc nebo čtvrtletí). Výpočtový mechanizmus je přitom neutrální k počtu článků podílejících se na výrobě a distribuci statku v řetězci. To platí pouze tehdy, není-li v řetězci neplátce DPH (ten sice nemusí na výstupu fakturovat s daní a odvádět ji, ale také nemá právo odpočítávat daň zahrnutou do ceny jeho vstupů). Příklad dvou řetězců v jednom z nichž je neplátce DPH, je uveden v následujících tabulkách. Tabulka 2:DPH v řetězci s „neplátcem“ subjekt A
Vstup 50
DPH vst. Výstup 10
100
DPH výst. 20
přid. hodn.
DPH-odvod 50
10
B N D DPH
100 240 260
20 30
200 260 360
40 72 132
100 20 100
20 72 102
V této tabulce je v zpracovatelsko distribučním řetězci zařazen neplátce DPH. Důsledkem toho je, že konečný distributor D nemůže odpočítat DPH na vstupu a jeho nákladovou cenou je cena včetně předchozí DPH, proto je cena pro konečného spotřebitele je dána součtem vstupní ceny 260, přidané hodnoty 100 a DPH ve výši 20% z 260+100=360, tj. 360+72=432. Tabulka 3:DPH s „neplátcem“ na konci řetězce. subjekt A B D N DPH
vstup DPH vst. výstup DPH výst. přid. hodn. DPH-odvod 50 10 100 20 50 10 100 20 200 40 100 20 200 40 300 60 100 20 360 380 20 70 120 50
Zde je subjekt N jako neplátce DPH až na konci řetězce a představuje konečného distributora. Jeho přidaná hodnota ve výši 20 není daní z přidané hodnoto zdaňována a konečná cena pro spotřebitele činí 380. Právní úprava je dána zákonem č.235/2004Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků. Obecně lze předmět DPH vymezit jako veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez ní v tuzemsku v rámci podnikání (ale i plnění nesouvisející z podnikáním provedené plátcem daně podléhá DPH). Dále je uveden stručný výklad základních pojmů, podrobnější informace pak je nutno hledat v samotném zákoně a v případě nejasností v jeho výkladech. Předmětem DPH je: - dodání zboží + převod nemovitostí, - poskytování služeb, - dovoz zboží z třetích zemí (ve výjimečných případech i služeb). Obecně jde o poskytnutá plnění, zdanitelným plněním je pak takové plnění, při němž plátci DPH vzniká povinnost přiznat a odvést daň na výstupu. Vstupy, DPH na vstupu – u plátce vzniká nárok na odpočet daně. Výstupy, DPH na výstupu je plátce povinen odvést.
Daňová povinnost DP = DPH na výstupu – DPH na vstupu. Je-li DP>0, jde o vlastní daňovou povinnost. Je-li DP<0, pak jde o nadměrný odpočet. Osoba povinná platit DPH – z principu DPH plyne, že to jsou všechny v ekonomice, protože ve všech platbách (pokud nejde o plnění osvobozená) musí být DPH přímo či nepřímo obsažena. Osoba povinná k dani: Je to osoba, která uskutečňuje ekonomické činnosti. Tato osoba může mít místo výkon u ekonomické činnosti nebo provozovnu v ČR: - Osoba osvobozená od uplatnění daně – neplátce. - Osoba registrovaná k dani – plátce DPH registrovaný v ČR. Nebo mimo ČR: - Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě EU (jeden subjekt může osobou registrovanou k dani ve více státech EU). - Zahraniční osoby povinná k dani. Plátce DPH je osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v ČR, registrovaná k DPH v ČR. Aby plnění bylo zdanitelným plněním v ČR, musí být zpravidla současně splněno: - plnění poskytuje osoba povinná k dani odpověď na otázku KDO?), - plnění je poskytováno za úplatu (odpověď na otázku JAK?), - místem plnění je tuzemsko (odpověď na otázku KDE?). Vymezení pojmu „obchodní majetek“ pro účely zákona o DPH – v tomto pojetí nejde o právní vlastnictví, ale o ekonomické vlastnictví – OM slouží osobě povinné k dani k provozování ekonomických činností. Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno. Tedy nejen peněžitá úplata, ale i každá její jiná penězi vyjádřitelná forma. Z hlediska registrace tuzemských osob povinných k dani nutno rozeznávat: 13. povinnou registraci – překročení registračního limitu (obrat větší než 1 mil. Kč za posledních po sobě jdoucích 12 kalendářních měsíců), registrace do 15.dne následujícího měsíce po překročení obratu, od 1.dne třetího měsíce se stává plátcem, 14. nabytí majetku plátce při privatizaci, založení nepeněžitým vkladem plátce, přeměna podniku plátce, prodej podniku plátce, dědění podniku plátce, 15. pořízení zboží či služby z jiného členského státu s místem plnění v ČR (služby „reverse-charge“, dodání zboží s montáží v ČR).
OBECNÁ PRAVIDLA PRO URČENÍ MÍSTA PLNĚNÍ 16. Dodání zboží - pokud je dodání zboží spojeno s jeho přepravou nebo odesláním, pak místem plnění je místo, kde přeprava (odeslání) začíná (bez ohledu na to, kým je uskutečňováno), - pokud je dodání zboží sjednáno s instalací nebo montáží, pak místem plnění je místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno, - pokud není zboží dodáváno s přepravou nebo montáží (instalací), pak místem plnění je místo, kde se zboží nachází v době dodání. B. Převod nemovitosti – místem plnění je místo, kde je nemovitost umístěna. C. Poskytnutí služby - základní pravidlo říká, že místem plnění je sídlo nebo místo podnikání poskytovatele služby, - u služeb vztahujících se k nemovitostem je místem plnění místo umístění nemovitosti, - u služeb přepravních místo, kde se přeprava uskutečňuje (u mezinárodní přepravy je stanovení místa plnění značně složité), - u služeb souvisejících s kulturními, uměleckými, sportovními, vědeckými, výchovnými a zábavními činnostmi apod. je místem plnění místo, kde se služba skutečně poskytuje, - u služeb typu práce na movité věci je základním pravidlem, že místo plnění je místo, kde jsou práce uskutečňovány, avšak existuje řada výjimek a stanovení místa plnění je komplikované. Důležitým okruhem služeb poskytovaných v rámci EU jsou služby označované jako „reverse charge“. U těchto služeb dochází k tzv. přechýlení místa plnění do státu pořizovatele plnění. Mezi tyto služby patří zejména: - převod autorského nebo průmyslového práva, - reklamní služby, - poradenské služby (právní, účetní, marketingové atd.), - nájem movité věci. Tyto služby jsou fakticky prováděny v ČR a jsou-li prováděny pro subjekty, které v ČR nemají sídlo ani stálou provozovnu, dochází k přechýlení místa plnění do státu příjemce služby. TUZEMSKÁ PLNĚNÍ Dodavatel (poskytovatel) Plátce ČR
Odběratel (příjemce) Plátce ČR Neplátce ČR
Místo plnění Tuzemsko
Všichni plátci jsou povinni fakturovat zdanitelná plnění včetně DPH a v principu mají nárok na odpočet DPH na vstupu (ze zdanitelných plnění, která jim byla jinými plátci poskytnuta, nemusí však vždy mít nárok na odpočet celé DPH na vstupu – viz. krácení nároku na odpočet). Neplátce nesmí s DPH fakturovat! Výše uvedené platí pro zboží i služby.
INTRAKOMUNITÁRNÍ PLNĚNÍ – plnění v rámci EU O tom, jakým způsobem bude DPH uplatňována, rozhoduje kombinace odpovědí na tyto otázky: -
KDO? dodává zboží nebo poskytuje službu do jiného členského státu, KDO? je příjemcem zdanitelného plnění, CO?– o jaké zdanitelné plnění se jedná, KDE? – který stát je místem plnění.
Základním současným principem je snaha o danění DPH v zemi určení (v zemi spotřeby), pochopitelně existují z tohoto pravidla výjimky. Dodání zboží do jiného členského státu EU Dodavatel Odběratel (příjemce) ČR plátce - osvobození s nárokem na odpočet Osoba registrovaná k dani (EU) přizná a odvede DPH a současně uplatní nárok na odpočet ČR plátce – přizná a odvede DPH v ČR Osoba neregistrovaná, povinná k DPH (EU), osoba nepovinná k DPH (EU) Dodání zboží s montáží do jiného členského státu EU Dodavatel Odběratel (příjemce) ČR plátce – osvobození s nárokem na odpočet Osoba registrovaná k dani (EU) přizná a odvede DPH a současně uplatní nárok na odpočet ČR plátce – registruje se ve státě příjemce a Osoba neregistrovaná povinná k DPH (EU), tam přizná a odvede DPH osoba nepovinná k DPH (EU) Základní schéma poskytnutí služby do jiného členského státu EU Dodavatel Odběratel (příjemce) ČR plátce – přizná a odvede DPH v ČR Osoba registrovaná k dani (EU), osoba neregistrovaná, povinná k DPH (EU), osoba nepovinná k DPH (EU) Základní schéma poskytnutí služby „reverse charge“ do jiného členského státu EU Dodavatel Odběratel (příjemce) ČR plátce Osoba registrovaná k dani (EU),
ČR plátce – přizná a odvede DPH v ČR
osoba neregistrovaná, povinná k DPH (EU) se stane plátcem, přizná a odvede DPH a současně uplatní nárok na odpočet Osoba nepovinná k DPH (EU)
PLNĚNÍ VE VZTAHU KE TŘETÍM ZEMÍM Dovoz zboží je předmětem DPH, DPH vyměřuje a vybírá celnice, od roku 2005 na žádost plátce celnice DPH nevybere za podmínky, že plátce DPH přizná a odvede (současně může nárokovat odpočet). Dovoz služeb – není předmětem DPH, výjimku tvoří služby s místem plnění v tuzemsku a služby „reverse charge“. Vývoz zboží i vývoz služeb je od DPH osvobozen s nárokem na odpočet.
KRÁCENÍ NÁROKU NA ODPOČET 17. Plátce má nárok na odpočet DPH na vstupu, pokud tyto vstupy použije při své ekonomické činnosti (zdanitelná plnění a plnění osvobozená s nárokem na odpočet). 18. Použije-li plátce přijatá zdanitelná plnění výhradně na svá plnění, která jsou osvobozená bez nároku na odpočet, nemá nárok na odpočet vůbec. 19. Použije-li plátce přijatá zdanitelná plnění na plnění podle bodu 1. i 2., jeho nárok na odpočet musí přiměřeně být krácen. Použití přijatých zdanitelných plnění na: S plným nárokem na odpočet S kráceným nárokem Bez nároku na odpočet na odpočet Plnění podléhající dani na výstupu, Použití na plnění podle Poštovní služby, Intrakomunitární osvobozená plnění prvního a třetího sloupce Finanční činnosti, s nárokem na odpočet, této tabulky Pojišťovnictví, Vývoz zboží či služeb do třetích zemí, Zdravotní služby a zboží, Plnění s místem plnění mimo tuzemsko, Sociální pomoc, u nichž by v tuzemsku vznikl nárok na Osvobozené pronájmy a odpočet, převody nemovitostí. Vyjmenovaná plnění, která nejsou zdanitelná, Finanční a pojišťovací služby vůči zahraničním osobám.
Koeficient nároku na odpočet: ČITATEL: Suma cen bez DPH za - zdanitelná plnění, u kterých vznikla daňová povinnost na výstupu, - osvobozená plnění s nárokem na odpočet, - plnění s místem plnění mimo tuzemsko, která by jinak byla zdanitelná. JMENOVATEL: - čitatel + suma cen za zdanitelná plnění bez nároku na odpočet. Jmenovatel nezahrnuje: - prodej dlouhodobého majetku, který plátce používal pro svou ekonomickou činnost, - finanční činnosti provozované plátcem jako vedlejší (příležitostná) činnost, - příležitostný nájem nebo převod nemovitostí. Během roku se pro jednotlivá zdaňovací období používá zálohový koeficient (z minulého roku nebo stanovený odhadem), na konci roku se provede propočet koeficientu za celý rok a vyrovnání daňové povinnosti. SAZBA DANĚ Základní 19% (při výpočtu shora 0,1597). Snížená 5% (při výpočtu shora 0.0476) – potraviny, léky a zdravotnické potřeby, pomůcky pro invalidy, knihy, noviny a časopisy, teplo, chlad, úprava a rozvod vody, pravidelná doprava osob, kulturní činnosti, dodání bytu a bytového domu a práce na nich. ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ Roční obrat do 2M: čtvrtletní Roční obrat od 2M do 10M: volitelně měsíční či čtvrtletní Roční obrat nad 10M: měsíční Text obsahuje pouze základní údaje k principu fungování DPH, neobsahuje například informace o určování data uskutečnění zdanitelného plnění, informace o daňových dokladech atd. Podrobnosti nutno hledat v příručkách či v zákoně.
Daně z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob je osobní důchodovou daní a je pro běžného občana synonymem pro pojem daň. Její konstrukce je poměrně složitá, protože jednak musí zohlednit sociální postavení poplatníků a umožnit redistribuci vytvořeného důchodu od osob s vyššími příjmy k osobám s příjmy nižšími a dále musí postihnout nejrůznější druhy příjmů, jichž mohou fyzické osoby dosahovat. Z prvního důvodu byla tato daň od počátku nové daňové soustavy v roce 1992 konstruována s progresivní sazbou, jejíž nastavení však nesmí způsobit tendenci k daňovým únikům. K zásadní změně došlo od roku 2008, kdy byla uzákoněna jednotná sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši 15% s výhledem na další snížení na 12,5% od roku 2009 (toto snížení bylo sice uzákoněno, ale je otázkou, zda nedojde ke změně v souvislosti s návrhy na snížení odbodů do systému sociálního pojištění – pak by stávající sazba 15% zůstala pravděpodobně zachována). Systém osvobození od této daně a daňově uznatelných odpočtů (ta jsou pak stále více nahrazovány přímými slevami na dani, které jsou pokládány za více motivující) pak musí poplatníka motivovat k tomu, aby se choval v souladu s makroekonomickými i jinými zájmy a prioritami společnosti. V České republice je daň z příjmů fyzických osob upravena společně s daní z příjmů právnických osob zákonem číslo 586/1992Sb. o daních z příjmů ve znění jeho pozdějších novel. Zdaňovacím obdobím u daně z příjmů fyzických osob je vždy jeden kalendářní rok, jejími poplatníky jsou všechny fyzické osoby. Tyto pak lze dělit do dvou skupin, a to na daňové rezidenty a nerezidenty. Daňový rezident má neomezenou daňovou povinnost, to znamená, že v ČR zdaňuje všechny své příjmy včetně příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí. Daňový nerezident pak v ČR zdaňuje pouze ty své příjmy, které mu plynou ze zdrojů na území ČR, říkáme, že má omezenou daňovou povinnost. Daňovým rezidentem je fyzická osoby, která má na území ČR trvalé bydliště, dále pak fyzická osoba, která sice na území ČR bydliště nemá, avšak zdržuje se zde více než 183 dní v roce (ať už souvisle, či po částech, říkáme, že takováto osoba se na území ČR obvykle zdržuje). Výjimku z tohoto pravidla tvoří osoby, které se obvykle na území ČR zdržují za účelem svého léčení či studia, tyto osoby pak nejsou pokládány za daňové rezidenty. Podrobněji upravují problematiku zdaňování osob jednoho státu na území jiného státu dvoustranné mezistátní dohody o zamezení dvojího zdanění (mají zamezit daňové nespravedlnosti, ale i cílenému přelévání daňových povinností přes státní hranice). Dani z příjmů fyzických osob podléhají jejich veškeré příjmy s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem této daně (nabytí majetku v rámci restituce či rehabilitace, příjmy získané dědictví, dary, přijaté úvěry a půjčky, „příjmy“ ze zvýšení majetku poplatníka při rozšíření či zúžení společného jmění manželů). Přitom za příjmy jsou pokládány nejen příjmy peněžní, ale i naturální a získané směnou. Obecně příjmem rozumíme vše, co zvyšuje majetek poplatníka. Řada příjmů je od daně z příjmů fyzických osob osvobozena (upravuje §4 zákona, jde o celou řadu příjmů). Obecně lze říci, že osvobození platí pro příjmy z náhrad škod, příjmy sociálních charakteru (dávky, podpory), určité částky důchodů, výhry v loteriích povolených státem, z realizace majetku fyzické osoby. V některých případech prodeje majetku (nemovitosti, osobní automobily, akcie a cenné papíry, majetek vyřazený
z obchodního majetku) je osvobození od daně z příjmů při prodeji této majetkové složky vázáno na splnění časového testu (poplatník musí mít věc ve vlastnictví déle než je minimální doba uvedená v zákoně). Příjmy vstupující do základu daně z příjmů fyzických osob lze vymezit následující tabulkou. Tabulka: Příjmy vstupující do základu daně. Veškeré příjmy poplatníka - příjmy vyňaté z předmětu zdanění (tj. příjmy, které nejsou předmětem daně) = příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob - příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob - příjmy nezahrnované do základu daně (např. příjmy, které už byly u tohoto poplatníka touto daní zdaněny) = příjmy zdaňované v základu daně z příjmů fyzických osob Všechny zdanitelné příjmy jsou rozděleny do pěti dílčích daňových základů, a to proto, že různé druhy příjmů mají pro poplatníka různou “využitelnost” (podstatný je disponibilní část příjmu, která poplatníkovi zůstane po zdanění). Přehled o rozdělení příjmů do dílčích daňových základů a těch příjmů, které tvoří samostatné daňové základy (včetně sazby daně) je uveden v následující tabulce. Příjmy tvořící samostatný základ daně se obvykle zdaňují srážkovou daní, srážku daně provádí plátce daně, tedy subjekt, který příjem tvořící samostatný daňový základ vyplácí. Samostatné daňové základy mohou zpravidla tvořit pouze příjmy ze zdrojů na území ČR (tedy příjmy vyplácené českými právnickými či fyzickými osobami). Tabulka: Dílčí a samostatné daňové základy. DÍLČÍ DAŇOVÉ ZÁKLADY SAMOSTATNÝ ZÁKLAD DANĚ příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky - příjmy od dalšího zaměstnavatele do 5.000 §6 Kč za měsíc (15%), - úroky z vkladů na úsporných účtech, které u zaměstnavatele mohou tvořit jen zaměstnanci (20%), Příjmy z podnikání a jiné samostatné - honoráře za příspěvky do masmédií do 3.000 výdělečné činnosti §7 Kč za měsíc u jednoho plátce (10%), příjmy z kapitálového majetku §8 - výnosy z cenných papírů (15%), - podíly na zisku z účastí na kapitálových společnostech (15%), - podíly na zisku tichého společníka (15%),
- výnosy z vkladů na vkladních knížkách a na nepodnikatelských účtech (15%), - plnění z pojištění na dožití a smluvního důchodového pojištění (15%), plnění z penzijního připojištění (15%), příjmy z pronájmu §9 ostatní příjmy §10
- výhry v loteriích, sázkách a reklamních slosováních (20%), - ceny z veřejných a sportovních soutěží (20%), - vypořádací podíly při zániku účasti na kap. společnosti nebo družstvu (15%).
Souhrn dílčích daňových základů daně (DZD) tvoří základ daně z příjmů fyzických osob, samostatné daňové základy do celkového základu daně nevstupují a zdaňují se každý zvlášť srážkovou daní. V následující tabulce je zjednodušeně zachycena tvorba jednotlivých dílčích daňových základů a celkového základu daně. Dílčí daňový základ příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků je z tohoto schématu vydělen, což je nutné k použití odčitatelných položek. Tabulka: Spojení dílčích daňových základů. + příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti - výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů = dílčí daňový základ příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (nebo “daňová ztráta”) - §7 + příjmy z kapitálového majetku = dílčí daňový základ příjmů z kapitálového majetku -§8 + příjmy z pronájmu - výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů = dílčí daňový základ příjmů z pronájmu (nebo “daňová ztráta”) - §9 + ostatní příjmy - výdaje na dosažení příjmu (podle druhů příjmu do výše daného druhu příjmů) = dílčí daňový základ ostatní příjmy - §10 = SOUHRN DÍLČÍCH ZÁKLADÚ DANĚ (§7 až §10) kromě příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (nebo daňová ztráta, která se vyměří za toto zdaňovací období)
- daňová ztráta vyměřená nebo vykázaná v předešlých zdaňovacích obdobích + příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění = dílčí daňový základ příjmů ze závislé činnosti a funkční požitky - §6 SOUČET POLOŽEK „SOUHRN DZD (§7 až §10)“ + „DZD §6“ = ZÁKLAD DANĚ Z PŘÍJMÚ FYZICKÝCH OSOB Příjmy ze závislé činnosti (§6) rozumíme především mzdy a platy zaměstnanců. Funkčními požitky jsou odměny za výkon funkce např. odborových funkcionářů. Také odměny společníků společnosti s ručením omezeným za jejich práci pro tuto společnost a odměny jednatelů společnosti se zdaňují stejně. Dílčí daňový základ lze snížit pouze o pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění za podmínky, že mu bylo plátcem sraženo nebo poplatníkem zaplaceno. V tomto druhu příjmů nemůže vzniknout dílčí daňová ztráta. Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§7) zahrnují příjmy ze živnosti, ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z podnikání podle zvláštních předpisů (např. lékaři, advokáti auditoři atd.). Jinou samostatnou výdělečnou činností pak rozumíme např. příjmy z převodu a využití práv (autorské honoráře, příjmy za poskytnutí patentů atd.) a z výkonu nezávislého povolání (sportovce, tlumočníka, soudního znalce atd.). Příjmy v tomto dílčím daňovém základu lze snížit o výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů. V tomto druhu příjmů může vzniknout dílčí daňová ztráta. Příjmy z kapitálového majetku (§8) zahrnují především podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, výnosy z vkladových listů a z vkladů jim naroveň postavených, dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, plnění ze soukromého životního pojištění, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na běžných účtech, úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy). V tomto druhu příjmů nemůže vzniknout dílčí daňová ztráta. Příjmy z pronájmu (§9) jsou především příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich částí), příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu. V tomto druhu příjmů může vzniknout dílčí daňová ztráta. Ostatní příjmy (§10) jsou příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci a cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 4, příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu s výjimkou uvedenou v § 4, příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému, podíl společníka obchodní
společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva, vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v § 4, ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v § 4, příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast. V tomto druhu příjmů nemůže vzniknout dílčí daňová ztráta. Pět dílčích daňových základů lze z hlediska jejich podílu na možném vzniku celkové daňové ztráty rozdělit do tří skupin, protože postavení jednotlivých dílčích daňových základů při tvorbě celkového základu daně není stejné. Mechanismus možného tvorby základu daně a možného vzniku celkové daňové ztráty ukazuje tabulka.
Tabulka: Možnost vzniku daňové ztráty. I.
§7
Dílčí daňový základ příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti I. §9 Dílčí daňový základ příjmů z pronájmu II. §8 Dílčí daňový základ příjmů z kapitálového majetku II. §10 Dílčí daňový základ ostatní příjmy SOUHRN Je-li SOUHRN záporný, je vykázána daňová ztráta Je-li SOUHRN kladný, vstupuje do výpočtu daňového základu III. §6 Dílčí daňový základ příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Korigující položky ZÁKLAD DANĚ
+;-;0 +;-;0 +;0 +;0
+;0 +;-
Příklad: Poplatník měl ve zdaňovacím období příjmy z pronájmu 50.000,-Kč a výdaje s pronájmem spojené 100.000,-Kč. dále obdržel úrok z poskytnuté půjčky ve výši 20.000,-Kč a dílčí základ daně ze závislé činnosti měl 210.000,-Kč. Určete základ daně tohoto poplatníka.
I. Skupina DDZ z příjmů pronájmu -50.000,-Kč II. Skupina DDZ z příjmů z kapitálového majetku 20.000,-Kč Matematický součet těchto dílčích základů -30.000,-Kč III. Skupina DDZ příjmů ze závislé činnosti 210.000,-Kč Základ daně činí 210.000,-Kč, poplatník vykáže daňovou ztrátu 30.000,-Kč.
Úprava základu daně – odčitatelné položky Úprava základu daně z příjmů fyzických osob spočívá ve snížení základu daně o standardní (jsou stanoveny paušálními částkami, nárok na ně vzniká splněním podmínek stanovených v zákoně, nejsou vázány na prokázání vynaložených výdajů) i nestandardní (musí se stanovovat ve vztahu k základu daně a prokazovat skutečné výdaje) odpočty. V ČR je zákon o daních z příjmů nazývá nezdanitelnými částkami a odčitatelnými položkami. O odčitatelné položky resp. o položky snižující základ daně a dále o nezdanitelné částky základu daně. Před výpočtem daně se základ daně zaokrouhluje na celé stokoruny směrem dolů. Standardní odpočty – nezdanitelné částky základu daně – byly Z VĚTŠÍ ČÁSTI ZRUŠENY A NAHRAZENY postupně v průběhu let 2005-08 daňovým zvýhodněním dle §35c (v podstatě jde o absolutní snížení daně). Které z těchto položek zůstaly, lze nalézt v §15 a v §34 zákona.
Odčitatelné položky 2008 (ZDROJ: http://www.jakpodnikat.cz/odcitatelne-polozky.php) Dary, úroky a pojištění Před výpočtem daně si můžeme od základu daně odečíst maximálně: 2008 viz § 15 zákona o daních z příjmů 10% základu daně (minimálně 1000 Kč nebo 2% ze základu daně)
dary §15
300.000 Kč za celou domácnost
úroky z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, viz zákon
12.000 Kč
zaplacené penzijní připojištění, snížené o 6.000 Kč
12.000 Kč
pojistné na životní soukromé pojištění,
podrobně viz zákon 3.000 Kč
členské příspěvky odborové organizaci, viz zákon
Ztráta z předchozích let Od základu daně můžeme odečíst podle § 34 zákona o daních z příjmů daňovou ztrátu, která vznikla v předešlých pěti letech (je no výše součtu dílčích základů daně podle §7 až §10. Výdaje na výuku, výzkum, zaměstnance Od základu daně můžeme rovněž odečíst podle § 34 zákona o daních z příjmů: d) 30 % výdajů na výuku žáků e) 100 % výdajů na výzkum a vývoj
Komentář: Nestandardní odpočty - §15 ZDP Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2% ze základu daně anebo činí alespoň 1.000,-Kč. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2.000,-Kč. Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně. Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu a změnu stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu. Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozumí výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu nebo změna stavby, koupě pozemku, pokud na něm bude postavena výše uvedená stavba s využitím úvěru na financování bytových potřeb, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy a koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby,
koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebo bytu, splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu. Dále se bytovými potřebami rozumí údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví a bytů v nájmu nebo v užívání, vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu, úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu, splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb, Použije-li nebo používá-li poplatník bytovou potřebu nebo její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a nebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši. V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb je více zletilých osob uplatní odpočet buď jedna z nich anebo každá z nich, a to rovným dílem. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů u poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300.000,-Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí nezdanitelná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst platbu příspěvků poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených na penzijní připojištění se státním příspěvkem poplatníkem na zdaňovací období sníženému o 6.000,-Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12.000,- Kč. Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na zdaňovací období na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Maximální částka, kterou lze podle tohoto odstavce odečíst za zdaňovací období činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.
Slevy na dani - § 35 – zaměstnávání invalidních pracovníků Poplatníkům uvedeným v § 2 (fyzické osoby) a 17 (právnické osoby) se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné
číslo, b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo, c) polovinu daně u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců. Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. (2) Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců zdravotním postižením, a pro výpočet slevy podle odstavce 1 písm. c) též průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců poplatníka. POZNÁMKA: odstavec c) výše platí jenom pro právnické osoby
Daňové zvýhodnění, slevy na dani - 2008 a 2009 (schválené úpravy pro 2009 nerealizovány) (ZDROJ: http://www.jakpodnikat.cz/sleva-na-dani.php) Sleva na dani na poplatníka Daň snížíme o celou částku bez ohledu na to, jestli jsme vydělávali celý rok nebo jen část. 2008 2009 24840 Kč/rok 16560 Kč/rok (Viz § 35ba zákona o daních z příjmů.) Daňové zvýhodnění - sleva a bonus na dítě V roce 2008 snížíme daň o 10680 Kč za rok na každé dítě, žijící s námi v domácnosti, které je: • nezletilé (až do ukončení povinné školní docházky) • zletilé až do 26 let věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo díky zdraví se připravovat nemůže Případně uplatním 1/12 částky za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny nebo ve kterém se dítě narodilo. Neuplatněnou část slevy (při nízkých příjmech) můžeme vyčerpat jako daňový bonus. Maximální celková výše bonusů činí částku 52.200,-Kč. (Další podrobnosti viz § 35c zákona o daních z příjmů.)
Sleva na manžela, manželku Slevu z daně uplatníme, pokud manžel/ka měl/a příjem nižší než 38.040 Kč za rok (do příjmů se počítá i peněžitá podpora v nezaměstnanosti, nemocenská, mateřská, invalidní i starobní důchod a alimenty. Nepočítají se tam přídavky na dítě, sociální příplatky, příspěvek na bydlení a školní pomůcky, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné.) 2008 2009 24840 Kč/rok 16560 Kč/rok Jestliže splňujeme podmínky jen po část roku, uplatníme 1/12 částky za každý kalendářní měsíc, ve kterém podmínky splňujeme. (Viz § 35ba zákona o daních z příjmů.) Sleva na dani na studenta Daň si můžeme snížit, studujeme-li státem uznanou školu a je nám nejvýše 26 let (u prezenčního doktorského studia až do 28 let). 2008 2009 4020 Kč/rok 4020 Kč/rok Jestliže splňujeme podmínky jen po část roku, uplatníme 1/12 částky za každý kalendářní měsíc, ve kterém podmínky splňujeme. (Viz § 35ba zákona o daních z příjmů.) Sleva na dani na invalidního důchodce, ZTP, ZTP/P Daň snížíme: 2008 2009 2520 Kč/rok
2520 Kč/rok
uplatní částečně invalidní důchodce i pokud mu zanikl nárok kvůli starobnímu důchodu
5040 Kč/rok
5040 Kč/rok
uplatní invalidní důchodce, i pokud mu zanikl nárok kvůli starobnímu důchodu
16140 16140 uplatní držitel průkazu ZTP/P Kč/rok Kč/rok Jestliže splňujeme podmínky jen po část roku, uplatníme 1/12 částky za každý kalendářní měsíc, ve kterém podmínky splňujeme. (Viz § 35ba zákona o daních z příjmů.) Daňový nerezident ČR Nerezident ČR může uplatnit jen některá daňová zvýhodnění, a to jen tehdy, pokud úhrn příjmů z ČR činí nejméně 90% příjmů (kromě příjmů, které nejsou předmětem daně dle §3 a 6, příjmů od daně osvobozených či příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou).
Úprava celkové výše daně z příjmů fyzických osob tedy spočívá ve snížení základu daně o věcné odčitatelné položky resp. o položky snižující základ daně. Před výpočtem daně se základ daně zaokrouhluje na celé stokoruny směrem dolů. Vypočtenou dań lze dále snížit uplatněním slev na dani. Tabulka: Úprava základu daně z příjmů fyzických osob. = ZÁKLAD DANĚ z příjmů fyzických osob - ODČITATELNÉ POLOŽKY - NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZÁKLADU DAŇE § 34 § 15 - dary na veřejně prospěšné účely - ztráta minulých období (pouze proti (v limitované výši) DZD §§ 7-10 v následujících 5 letech) - úroky z hypotéčního úvěru nebo z půjčky - 30% výdajů na výchovu učňů ze stavebního spoření (300.000,-Kč/rok) - 100% výdajů na výzkum a vývoj - zaplacené pojistné na penzijní připojištění a životní pojištění (limitované) - příspěvky odborům =
DAŇOVÝ ZÁKLAD SNÍŽENÝ O ODČITATELNÉ POLOŽKY ( na celé stokoruny dolů) x SAZBA DANĚ = DAŇ sleva na dani = DAŇ PO SLEVÁCH zápočet srážkové daně ze samostatných základů daně zahrnutých do základu daně = CELKOVÁ DAŇOVÁ POVINNOST Sazba daně Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí částky dle tabulky. Tabulka: Sazby daně z příjmů fyzických osob PLATNÉ DO ROKU 2007 VČETNĚ. základ daně od Kč
daň od Kč
Kč
Ze základu přesahujícího Kč
0
121.200
12%
121.200
218.400
14.544 + 19%
121.200
218.400
331.200
33.012 + 25%
218.400
331.200
a výše
61.212 + 32%
331.200
2008: 15% 2009: 15% Fyzické osoby mohou výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů uplatnit buďto ve skutečně prokázané výši (podle účetní evidence - potom jsou účetními jednotkami podle zákona o účetnictví) nebo zjednodušeně paušálem (procentem z příjmů). Poplatník má možnost volby takového způsobu uplatnění výdajů, kterým dosáhne nižšího základu daně. Uplatní-li poplatník výdaje na podnikání a jinou samostatnou výdělečnou činnost paušálem z příjmů, může nad toto procento uplatnit pouze částku, kterou skutečně zaplatí ve zdaňovacím období na pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění a to jak za sebe, tak za své zaměstnance. Paušální procento pro uplatnění výdajů je 80% u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, včetně příjmů z vydávání uměleckých děl vlastním nákladem, 60% u příjmů ze živností řemeslných, 50% u příjmů z živností ostatních a 40% z jiného podnikání a z výkonu nezávislého povolání. § 35ba – znění pro rok 2009 (1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o částku a) 24 840 Kč na poplatníka, b) 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen "průkaz ZTP/P), zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem9a), státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření4a) a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách4j), který je od daně osvobozen podle § 4. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů, c) 2 520 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného invalidního důchodu a starobního důchodu, d) 5 040 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu plného invalidního důchodu a
starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní, e) 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P, f) 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů14d) pro účely státní sociální podpory. (2) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se daň sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až e), pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (3) Poplatník může uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. b) až f) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. § 35c (1) Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti,108) (dále jen "daňové zvýhodnění") ve výši 10 680 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň stanovenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. (2) Slevu na dani podle odstavce 1 může poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací období. (3) Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění podle odstavce 1 vyšší než daňová povinnost vypočtená podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 200 Kč ročně. (4) Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy111) (dále jen "minimální mzda"); u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (5) Poplatník uvedený v § 2 odst. 3 může daňové zvýhodnění uplatnit, jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (6) Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je a) nezletilým dítětem, b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a 1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,14d) 2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo 3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(7) Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu podle odstavce 3 zůstává zachována. (8) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 písm. b) manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba. Nemá-li manžel (manželka) příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti. (9) Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich. (10) Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. (11) Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g, nebo který se tak rozhodl učinit, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a požádá místně příslušného správce daně o jeho vyplacení. Při výplatě daňového bonusu postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku podle zvláštního právního předpisu o správě daní. (12) Pokud úhrn měsíčních daňových bonusů vyplacených podle § 35d u poplatníka podávajícího daňové přiznání přesahuje částku daňového bonusu vypočteného za zdaňovací období, považuje se vzniklý rozdíl za daňový nedoplatek; pokud poplatník, kterému byly vyplaceny měsíční daňové bonusy, nárok na daňové zvýhodnění za zdaňovací období v daňovém přiznání neuplatní vůbec, považují se za daňový nedoplatek částky ve výši vyplacených měsíčních daňových bonusů.
ZAMĚSTNANCI Daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Při stanovení velikosti zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti postupuje hlavní zaměstnavatel podle následující tabulky. Tabulka: Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti.
= = = = x =
zúčtovaný hrubý příjem za kalendářní měsíc (včetně naturálních požitků), ale bez vyňatých příjmů příjmy osvobozené od daně hrubá mzda SUPERHRUBÁ MZDA = hrubá mzda * 1,34 základ daně nezdanitelné částky základu daně zdanitelná mzda (zaokrouhluje se na celé stokoruny nahoru) sazba daně (pro výpočet záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti) ZÁLOHA NA DAŇ
Hlavní zaměstnavatel = zaměstnavatel, u kterého poplatník podepsal Prohlášení k dani z příjmů fyzických osob. Tento zaměstnavatel také uplatňuje měsíčně odpočitatelné položky ve výši 1/12 částky roční. Případný další zaměstnavatel (při dalším pracovním poměru poplatníka), u něhož již poplatník nemůže mít podepsáno Prohlášení, postupuje obdobně s tím, že nemůže uplatňovat odčitatelné položky. Protože v průběhu ročního zdaňovacího období se v jednotlivých měsících sráží zálohy na daň a vyplácené částky se mohou měsíc od měsíce měnit, musí se po skončení zdaňovacího období provést roční zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, aby byla za zdaňovací období celková daňová povinnost poplatníka vyrovnána. Poplatník může požádat svého posledního zaměstnavatele v daném zdaňovacím období (musí tak učinit do 15.února následujícího roku), aby za něj zpracoval zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, a to i v případě, že měl příjmy ze závislé činnosti i u jiných zaměstnavatelů. Poplatník však musí tomuto poslednímu zaměstnavateli dodat potřebné podklady, zejména doklady o výši hrubé mzdy, odvedeném zdravotním a sociálním pojištění, odvedených zálohách na daň z příjmů ze závislé činnosti a doklady o nárocích na nestandardní odpočty (doklady o nárocích na standardní odpočty předpokládáme dodané na začátku zdaňovacího období, protože předpokládáme, že hlavní zaměstnavatel mu tyto odpočty již každý měsíc uplatnil). Pokud však měl poplatník i jiné příjmy zdanitelné v jiném dílčím základu daně vyšší než 4.000,-Kč za zdaňovací období, musí podat do 31.března daňové přiznání (toto může učinit i poplatník výše uvedený, například nechce-li, aby jeho hlavní zaměstnavatel věděl o jeho jiných pracovních poměrech). K tomuto účelu jsou mu všichni jeho zaměstnavatelé povinni vydat potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, sraženém pojistném na sociální a zdravotní pojištění a zálohách na daň z příjmů ze závislé činnosti. Má-li poplatník ke zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob daňového poradce, je termín podání daňového přiznání do 30.června roku následujícího po zdaňovacím období, za něž se daňové přiznání podává. Daňovým poradcem může být osoba zapsaná do seznamu daňových poradců vedeného Komorou daňových poradců nebo advokát, poplatník musí do 31.března (do řádného termínu podání daňového přiznání) doručit na místně příslušný (podle místa trvalého bydliště poplatníka) finanční úřad plnou moc, kterou daňovému poradci k tomuto účelu udělil.
Daň z příjmů právnických osob Právní úprava je dána zákonem č. 586/1992Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků. Poplatníky daně z příjmů jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu. Poplatníci, kteří mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí (rezidenti). Poplatníci, kteří nemají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky (nerezidenti). Podobně, jako je tomu u fyzických osob, daňový rezident má daňovou povinnost neomezenou (tj. podléhá dani z příjmů právnických osob svými celosvětovými příjmy), daňový nerezident má daňovou povinnost pouze ve vztahu k příjmům pocházejícím ze zdrojů na území ČR.
Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, přesněji kalendářní rok nebo hospodářský rok, nebo období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku, nebo účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak. U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, platí pokud jde o předmět daně řada výjimek, avšak vždy jsou u nich jsou předmětem daně příjmy z reklam, z členských příspěvků a ve většině případů i příjmy z nájemného. Základní schéma daně z příjmů právnických osob - nepodnikatelských subjektů - je uvedeno v následující tabulce. Tabulka: Výpočet daně z příjmů právnických osob. = = = = = x = =
VEŠKERÉ PŘÍJMY příjmy vyňaté z předmětu daně u nepodnikatelských subjektů předmět daně příjmy osvobozené od daně z příjmů právnických osob příjmy nezahrnované do základu daně uznané daňové výdaje související se zdanitelnými příjmy ZÁKLAD DANĚ ODČITATELNÉ POLOŽKY daňová ztráta (1) mezisoučet 1 odčitatelná položka na reinvestování vybraného majetku (2) mezisoučet 2 30% základu daně, min. 100.000,-Kč a max. 3.000.000,-Kč ZÁKLAD DANĚ PO SNÍŽENÍ sazba daně DAŇ slevy na dani DAŇ PO SLEVĚ
Protože podnikatelské subjekty - právnické osoby - účtují zpravidla v soustavě podvojného účetnictví, nelze základ daně určit přímo z rozdílu mezi příjmy a výdaji.
Základ daně z příjmu právnických osob - podnikatelských subjektů - se odvozuje z hospodářského výsledku před zdaněním, který se pro tento účel upravuje. Postup ukazuje následující tabulka. Tabulka: Úpravy hospodářského výsledku na základ daně. HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK před zdaněním - příjmy vyňaté z předmětu daně - osvobozené příjmy - příjmy tvořící samostatné základy daně + úprava výnosů (úprava použitých cen, nepeněžní a mimoúčetní příjmy) - úprava nákladů (úprava použitých cen) + účetní náklady, které nejsou uznatelnými daňovými náklady - mimoúčetní náklady, které lze uznat pro daňové účely = ZÁKLAD DANĚ ODČITATELNÉ POLOŽKY - ztráta z podnikání - odčitatelné položky (výzkum 100% nákladů) - 50% částek vyplacených oprávněným osobám (specifika nástupců JZD) = mezisoučet - dary na veřejně prospěšné účely (max. 5% z mezisoučtu) = ZÁKLAD DANĚ PO SNÍŽENÍ o odčitatelné položky (na tisícikoruny dolů) x sazba daně (21%), 2009 = 20%, od 2010 = 19% = DAŇ SLEVY NA DANI - slevy na zaměstnance se změněnou pracovní schopností = DAŇ PO SLEVĚ Od základu daně sníženého podle § 34 (o tzv. odčitatelné položky) lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2.000,-Kč (limit se vztahuje na každý jednotlivý poskytnutý dar). Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky. U darovaného majetku je hodnotou daru nejvýše zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zvláštního
právního předpisu u ostatního majetku. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5% ze základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání. Do samostatného základu daně se zahrnují veškeré příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění, a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 3 ze zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období. Jednotlivý příjem z vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku anebo z obdobného plnění zahrnovaného do samostatného základu daně se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu. Sazba daně činí v roce 2008 = 21 % (2009 = 20%, od 2010 = 19%), pokud není pro srážkovou daň stanoveno jinak. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.
Společná ustanovení zákona o daních z příjmů V třetí části zákona o daních z příjmů počínaje jeho §22 jsou uvedena společná ustanovení, která jsou platná jak pro právnické osoby, tak pro osoby fyzické. Týkají se především definice zdroje příjmů pro daňové poplatníky – nerezidenty. V souvislosti s nimi je důležitá definice stálé provozovny. Stálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činností poplatníků –daňových nerezidentů na území České republiky, např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště. Staveniště, místo provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci (např. příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky, dále příjmy z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území České republiky, z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu) poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami pro něho pracujícími se považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Dále je v §23 definován základe daně jako rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle následujících odstavců. Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví, vychází z hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta), a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z hospodářského výsledku upraveného o převod podílu na hospodářském výsledku společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti. Velmi pozoruhodné je pak ustanovení posledního odstavce 7 §23, které jak je vidno umožňuje zdanit takřka vše. „Liší-li se ceny sjednané mezi ekonomicky nebo personálně nebo jinak spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích
za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu. Za cenu, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích při stanovení výše úroků u půjček, se pro účely tohoto ustanovení považuje úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy; toto se nepoužije v případě, kdy sjednaná výše úroků u půjčky je nižší než úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy, a věřitelem je osoba s bydlištěm nebo se sídlem v zahraničí nebo je věřitelem společník (člen družstva) uvedený v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 (nerezident). Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby, nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké. Jinak spojenými osobami se rozumí osoby, které vytvořily obchodní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty. Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním kapitálu nebo podílů s hlasovacím právem. Toto ustanovení se nepoužije při úplatném poskytnutí místnosti s nezbytným vybavením zaměstnavatelem odborové organizaci pro nezbytnou provozní činnost.“ V §24 jsou pak definovány daňově uznatelné výdaje. Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy. Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem20) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy. Výdaje jsou definovány příkladným výčtem, tedy mohou být daňově uznatelnými i jiné výdaje zde neuvedené. Výdaji (náklady) jsou také odpisy hmotného (od roku 2004 i nehmotného) majetku (§ 26 až 33), o nichž bude ještě pojednáno. V §25 je uveden příkladný výčet toho, co nelze uznat za daňově uznatelné výdaje. Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku a nehmotného majetku, jeho pořizovací cena se do daňově uznatelných odpisů dostává právě prostřednictvím odpisů. Dále nejsou daňově uznatelnými výdaji například výdaje na zvýšení základního kapitálu včetně splácení půjček, pořizovací cena cenného papíru, odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, vyplácené podíly na zisku, penále a pokuty s výjimkou zaplacených smluvních pokut, výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy (například stravné a cestovné vyplácené nad limit daný zákonem o cestovních náhradách), tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, manka a škody přesahující náhrady s výjimkou škod způsobených živelní pohromou a neznámým pachatelem (zde je nutný protokol policie ČR) zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního právního technické zhodnocení (§ 33), daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou daně z převodu nemovitostí zaplacenou kupujícím z titulu jeho ručitelství, výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary (za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 200 Kč, nejde-li o zboží, které je předmětem spotřební daň, výdaje na osobní potřebu poplatníka) a jiné další. Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 30, 31 nebo § 32 z hmotného majetku. Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok, b) budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním předpisem, c) stavby (s výjimkou provozních důlních děl, drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m, oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou), d) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky, e) základní stádo a tažná zvířata, f) jiný majetek vymezený v §26 odstavci 3. Hmotným majetkem pro účely tohoto zákona však nejsou zásoby. Za samostatné movité věci se považují také výrobní zařízení, jakož i zařízení a předměty sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty, která s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny. Souborem movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se rozumí dílčí část výrobního či jiného celku. Soubor movitých věcí je nutné evidovat zvlášť tak, aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o jednotlivých věcech zařazených do souboru, určení hlavního funkčního předmětu a o všech změnách souboru (přírůstky, úbytky) včetně údajů o datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých přírůstků nebo úbytků, celkové ceny souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich změn vyplývajících ze změny vstupní ceny souboru movitých věcí. Soubor movitých věcí se zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního předmětu. Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí pořizovací cena, je-li pořízen úplatně, vlastní náklady, je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii. Dále je vstupní cenou hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva, a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele. V ostatních případech je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu (zákon číslo 151/1997Sb. o oceňování majetku). Součástí vstupní ceny je i technické zhodnocení provedené po zaevidování hmotného majetku v majetku poplatníka, nejpozději však v prvním roce odpisování. Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle § 26 a § 30 až 32 z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 5 nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů. V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze č.1 zákona. Samostatně odpisované technické zhodnocení provedené na hmotném majetku vyloučeném z odpisování se zatřídí do odpisové skupiny, do které náleží hmotný majetek, na němž bylo technické zhodnocení provedeno. Doba odpisování činí minimálně počet let daný dle odpisové tabulky. Odpisování dlouhodobého majetku je věnován samostatný soubor.
Příklad DPPO 1 Právnická osoba v roce 2002 vyřadila z obchodního majetku havarovaný nákladní automobil zakoupený v roce 1996 s daňovou zůstatkovou cenou 240.000,-Kč. Účetní zůstatková cena činila ke dni vyřazení 50.000,-Kč. Posuďte následující možné způsoby vyřazení: 20. Bude poskytnuto pojistné plnění ve výši 490.000,-Kč. 21. Vyřazený vrak bude prodán za 100.000,-Kč. 22. Likvidace majetku v důsledku havárie bez náhrady. 1)
výnosy náklady účetní náklady daňové
490.000,-Kč. 50.000,-Kč. 240.000,-Kč.
2)
výnosy náklady účetní náklady daňové (do výše výnosů)
100.000,-Kč. 50.000,-Kč. 100.000,-Kč.
3)
zůstatkovou cenu nelze do nákladů zahrnout vůbec (jenom v případě krádeže či škody způsobené živelnou pohromou).
Příklad DPPO 2 Akciová společnost darovala 14. kostelu květinovou výzdobu v hodnotě 1.600,-Kč, 15. registrované politické straně na její činnost 10.000,-Kč a 16. vrcholové sportovkyni 100.000,-Kč na přípravu na další sezónu. UZD činí 2.340.000,-Kč. Stanovte započitatelnou výši darů na veřejně prospěšné účely. Minimální hranice jednoho daru je 2.000,-Kč. XIX. Dar nelze uznat. XX.
Hodnota daru je méně než 5% základu daně, lze uznat.
XXI. Nelze považovat za dar na veřejně prospěšné účely.
Příklad DPPO 3 Akciová společnost zabývající se především zemědělskou výrobou má tyto údaje: základ daně 1.848.720,-Kč
daňová ztráta z minulých období 520.000,-Kč věnovala registrovanému sportovnímu klubu 60.000,-Kč věnovala Červenému kříži na humanitární účely v souvislosti s povodní 20.000,-Kč. Určete základ daně po slevách. a) základ daně b) daňová ztráta c) dary na veř. prosp. účely (5%x1.328.720) e) základ daně po snížení f) po zaokrouhlení
1.848.720,520.000,1.328.720,66.436,1.262.284,1.262.000,-
Příklad DPPO 4 Družstvo invalidů zaměstnává celkem 40 přepočtených zaměstnanců, z toho je 16,7 přepočtených zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a dalších 3,33 přepočtených zaměstnanců má změněnou pracovní schopnost s těžším zdravotním postižením. Vypočtěte uplatněnou slevu na dani (základ daně a daň) víme-li, že UZD (základ daně po snížení) činil 3.560.000,-Kč.
Nejprve stanovíme celkový podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností 16,7 + 3,33 = 20,03, tj. více než 50%, podmínky pro uplatnění slevy jsou splněny. UZD 5.000.000,Daň (21%) 1.050.000,Sleva na dani za pracovníky se změněnou prac. sch. = 18.000*16,7 300.600,Sleva na dani za pracovníky ZTP = 60.000*3,33 199.800,Absolutní sleva celkem 500.400,Relativní sleva (více než 50% se změň. prac. sch.) = ½*1.050.000 525.000,-
Daň po slevách
24.600,-
Příklad DPPO 5 O kolik Kč si může snížit upravený základ daně obecně prospěšná společnost, bude-li tento činit: 6. 150.000.-Kč 7. 1.500.000,-Kč
8. 15.000.000,-Kč? 23. O celých 150.000,-Kč, neboť minimální výše snížení je 300.000,-Kč. 24. O 30% tj. 450.000,-Kč. 25. O 1.000.000,-Kč, což je maximální možné snížení. Příklad DPPO 6 Jazyková škola (=příspěvková organizace) ZD = 1.826.000,-Kč Může uplatnit odčitatelnou položku (§34, výzkum, vývoj) ve výši 286.450 a daňovou ztrátu z minulých období ve výši 764.200,-Kč. Stanovte upravený základ daně. Základ daně Daňová ztráta ZD-DS Odčitatelná položka ZD-DS-RO Odpočet 30% pro nepodnikatelské subjekty Minimální výše odpočtu Upravený základ daně UZD po zaokrouhlení
1.826.000,764.200,1.061.800,286.450,775.350,232.605,300.000,475.350,475.000,-
Příklady DPH, spotřební daň
Příklad Obchodník měl za zdaňovací období následující ukazatele DPH 5%-Kč Nákupy zboží-základ 250.488,DPH 11.928,Tržby včetně DPH 407.001,Stanovte daňovou povinnost za období. Řešení Stanovíme daň na výstupu. Přepočítací koeficient: 0,0476 19.373,-
DPH 19%-Kč 45.934,7.334,55.308,-
0,1597 8.833,-
CELKEM-Kč 19.262,-
28.206,-
Rozdíl je daňová povinnost: daň na výstupu – daň na vstupu = 28.206 – 19.262 = 8.944,-Kč.
Příklad Výpočet koeficientu pro krácení nároku na odpočet DPH na vstupu. Vypočtěte nárok na odpočet DPH na vstupu u společnosti, která je plátcem DPH a zabývá se dvěma činnostmi, s to jednak rehabilitačními výkony hrazenými zdravotními pojišťovnami a dále provozováním fitness centra. Za sledované zdaňovací období došlo k těmto plněním. výkon Kč DPH Kč 26. plnění uskutečněná na výstupu výkony pro zdravotní pojišťovny 56.920,0,výkony fitness centra 81.333,4.067,27. plnění přijatá na vstupu nákup posil. stroje pro fitness 28.741,5.461,-
nákup zdravotnického materiálu pro reh. zař. vodné a stočné v celém areálu masážní přípravky pro obě činnosti
33.750,5.740,10.732,-
6.412,287,2.039,-
Řešení: U nákupu posilovacího stroje výhradně pro fitness lze uplatnit celý odpočet DPH (stroj je používán pouze v souvislosti s dosahováním od DPH neosvobozených plnění na výstupu). U zdravotnického materiálu je tomu naopak, protože je používán pouze v souvislosti s provozováním rehabilitačních úkonů, které jsou od DPH osvobozeny. Zbývající přijatá zdanitelná plnění jsou využívána pro obě činnosti, nelze je přesně přiřadit a proto zakládají poměrný nárok na odpočet DPH na vstupu, musíme tedy nejdříve vypočítat koeficient pro krácení odpočtu. K = 81.333/(81.333+56.920) = 0,588291…, po zaokrouhlení na 4 místa K=0,5883. Nárok na odpočet krácený (2.039+287)x0,5883 = 1.368,-Kč Nárok na odpočet nekrácený 5.461,-Kč Nárok na odpočet celkem 6.829,-Kč Daňová povinnost 4.067 – 6.829 = - 2.762,-Kč Plátce vykáže nadměrný odpočet ve výši 2.762,-Kč.
Příklad Vestavba nové koupelny do rodinného domu. Souhrnná cena za dodávku 100.000,-Kč bez DPH. Součástí dodávky je nová vana v ceně 5.000,-Kč bez DPH a automatická pračka v ceně 10.000,-Kč bez DPH. Určete cenu koupelny včetně DPH. Řešení Vana je zabudována, je součástí stavebních prací na objektu bydlení (rodinný dům) s DPH 5%. Pračka zabudována není, je pouze připojena, je samostatnou věcí - zbožím. Základ DPH u stavebních prací (100.000 – 10.000) = 90.000,-Kč DPH 5% 4.500,-Kč Základ DPH u zboží 10.000,-Kč DPH 19% 1.900,-Kč DPH celkem 6.400,-Kč Cena včetně DPH 106.400,-Kč
Příklad Česká společnost, plátce DPH, dodává technologický celek do Varšavy. Varianty dodávky jsou: - součástí dodávky je doprava do Varšavy, - součástí dodávky je montáž technologického celku ve Varšavě dodavatelem - odběratel si zboží převezme v sídle dodavatele v ČR. Určete místo zdanitelného plnění. Řešení 23. místem plnění je ČR, zde bylo zboží předáno k přepravě, plnění je osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet, 24. místem plnění je Varšava, protože jde o dodávku zboží s montáží, DPH odvádí polský plátce podle polských zákonů, 25. místem plnění je ČR, protože zde došlo k převzetí zboží, plnění je osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet.
Příklad Česká společnost, plátce DPH, dodává plynové kotle včetně jejich montáže do Varšavy. Varianty dodávky jsou: -
dodávka polskému plátci DPH (osobě registrované k dani v PL), dodávka polskému neplátci DPH-podnikateli (osobě povinné k dani v PL), dodávka polskému neplátci DPH-nepodnikateli (osobě nepovinné k dani v PL). Určete místo zdanitelného plnění a kdo bude odvádět DPH.
Řešení Místem zdanitelného plnění je ve všech případech Varšava, protože jde o dodávku zboží s montáží. DPH odvede: XXII. polský plátce dle polských předpisů, uplatní nárok na odpočet DPH na vstupu, XXIII. polský neplátce, který se v důsledku této dodávky musí registrovat jako plátce DPH v PL, podle polských předpisů, uplatní nárok na odpočet DPH na vstupu, XXIV. český dodavatel se musí registrovat k DPH v Polsku a odvádět DPH podle polských předpisů.
Příklad Česká společnost, plátce DPH, poskytuje účetní a poradenské služby subjektů na území Slovenska. Varianty poskytování z hlediska příjemce služby jsou:
-
dodávka slovenskému plátci DPH (osobě registrované k dani v SK), dodávka slovenskému neplátci DPH-podnikateli (osobě povinné k dani v SK), dodávka slovenskému neplátci DPH-nepodnikateli (osobě nepovinné k dani v SK). Určete místo zdanitelnéhoplnění a kdo bude odvádět DPH.
Řešení Místem zdanitelného plnění je v prvních dvou případech Slovensko, protože jde o poradenskou službu s přechýlením místa plnění do místa podnikání či pobytu příjemce („reverse charge“). V posledním případě nelze přechýlení místa zdanitelného plnění uplatnit. DPH odvede: XXV. slovenský plátce dle slovenských předpisů, uplatní nárok na odpočet DPH na vstupu, XXVI. slovenský neplátce, který se v důsledku této dodávky musí registrovat jako plátce DPH v SK, podle slovenských předpisů, uplatní nárok na odpočet DPH na vstupu, XXVII. český dodavatel zdaní DPH v ČR a zde ji také odvede, přechýlení místa zdanitelného plnění v tomto případě nelze uplatnit.
