Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika
DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI – REKVALIFIKAČNÍ KURZY Lifelong learning in the South Moravian Region – Retraining courses Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D.
Autor: Bc. Marta BOUDNÁ
Brno, 2013
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2011/2012
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:
BOUDNÁ Marta
Obor:
Administration publique (Veřejná správa)
Název tématu:
DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI – REKVALIFIKAČNÍ KURZY Lifelong learning in the South Moravian Region – Retraining courses
Zásady pro vypracování Cíl práce: Cílem práce je zhodnotit soulad nabídky rekvalifikačních kurzů s potřebami regionálního trhu práce a cílenost rekvalifikačních kurzů vzhledem ke struktuře uchazečů o zaměstnání. V závěru budou navrhnuty případné změny v organizaci rekvalifikačních kurzů v Jihomoravském kraji.
Postup práce a použité metody: 1. Vymezení základních pojmů, aktivní politika zaměstnanosti. 2. Analýza aktuální situace v oblasti rekvalifikačních kurzů v Jihomoravském kraji-bude rozpracováno na úrovní okresních kontaktních pracovišť Úřadu práce v Jihomoravském kraji. 3. Propagační a podpůrné projekty rekvalifikačních kurzů.
Při zpracování bude využito standardních metod: deskripce, analýza, syntéza, řízený rozhovor.
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
60 – 80 stran
Seznam odborné literatury:
Sirovátka, Tomáš, Kulhavý, Václav: Hodnocení efektivity programů APZ a doprovodných nástrojů a projektů politiky zaměstnanosti v roce 2007. VÚPSV, Vyd. 1. Praha, 2008. 145 s. ISBN 978-80-7416-012-7. Kleveta, Jaroslav. Státní politika zaměstnanosti. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2000. 44 s. ISBN 80-244-0147-9. Buchtová, Božena: Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Grada, 1. vyd., Praha, 2002, 236 s. ISBN:80-247-9006-8.
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D.
Datum zadání diplomové práce:
2. 10. 2012
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně 1. 5. 2013
………………………………………… děkan
J m én o a p ří j m en í au t o ra: Náz ev d i p l o m o v é p ráce: Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě: Kat ed ra: Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce: R o k o b h aj o b y:
Marta Boudná Další vzdělávání v Jihomoravském kraji – Rekvalifikační kurzy Lifelong learning in the South Moravian region – Retraining courses veřejné ekonomie Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D. 2012
Anotace Předmětem diplomové práce „Další vzdělávání v Jihomoravském kraji – Rekvalifikační kurzy“ je popsat aktuální situaci v oblasti rekvalifikací na území jihomoravského regionu. První část vysvětluje základní pojmy, které se v práci nejčastěji vyskytují a přibližuje čtenáři nástroje politik zaměstnanosti. Druhá kapitola analyzuje obšírně situaci v každém ze sedmi okresů Jihomoravského kraje, především z hlediska nezaměstnanosti a účasti nezaměstnaných na rekvalifikačních kurzech. Třetí kapitola se věnuje samostatným rekvalifikacím, jejich propagaci a podpůrným projektům.
Annotation The subject of this diploma thesis “Lifelong learning in the South moravan Region – Retraining courses” is to describe the contemporary situation in the field of requalification in South Moravia. The first part explains the fundamental terminology and introduces the tools of employment policies. The second chapter broadly analysis the state in each of the seven districts of South Moravian Region especially focusing on unemployment and the participation of unemployed in the requalification courses. The third chapter is devoted to the requalification courses, their promotion and supporting projects.
Klíčová slova Jihomoravský kraj, nezaměstnanost, rekvalifikační kurzy, vzdělávání
Keywords South Moravian Region, unemployment, retraining courses, learning
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Další vzdělávání v Jihomoravském kraji - Rekvalifikační kurzy, vypracovala samostatně pod vedením Ing. Mirky Wildmannové, Ph.D., a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 1. května 2013
v l as t n o ru čn í p o d p i s au t o ra
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Moje poděkování patří i pracovníkům kontaktních pracovišť krajské pobočky Jihomoravského kraje Úřadu Práce ČR, kteří mi poskytli informace potřebné k této práci. V neposlední řadě bych ráda poděkovala svojí
rodině
a
přátelům
za
podporu
a
trpělivost.
OBSAH: ÚVOD.........................................................................................................................................9 1. Úvod do problematiky dalšího vzdělávání ...........................................................................11 1.1. Stručná historie celoživotního učení respektive rekvalifikací .......................................12 1.2. Státní politika zaměstnanosti .........................................................................................14 1.2.1. Pasivní politika zaměstnanosti................................................................................16 1.2.2. Aktivní politika zaměstnanosti ...............................................................................17 1.3. Aktéři politiky zaměstnanosti ........................................................................................21 1.4. Aktéři podílející se na tvorbě, organizaci a průběhu rekvalifikačních kurzů, význam APZ...................................................................................................................................23 1.5. Výdaje na státní politiku zaměstnanosti ........................................................................24 1.6. Význam aktivní politiky zaměstnanosti a rekvalifikačních kurzů................................28 2. Analýza aktuální situace v oblasti rekvalifikačních kurzů v Jihomoravském kraji..............30 2.1. Charakteristika Jihomoravského kraje...........................................................................30 2.2. Nezaměstnanost v regionu .............................................................................................36 2.3. Bližší analýza pracovního trhu v okresech a návaznost na rekvalifikační kurzy ..........38 2.3.1.Okres Brno-město ....................................................................................................39 2.3.2. Okres Brno – venkov ..............................................................................................42 2.3.3. Okres Blansko.........................................................................................................45 2.3.4. Okres Vyškov .........................................................................................................48 2.3.5. Okres Znojmo .........................................................................................................51 2.3.6. Okres Břeclav .........................................................................................................53 2.3.7. Okres Hodonín........................................................................................................56 2.5. Shrnutí dosavadních poznatků a srovnání vybraných jevů............................................59 3. Rekvalifikační kurzy v praxi ................................................................................................64 3.1. Propagace rekvalifikačních kurzů..................................................................................64 3.2. Projekty na podporu rekvalifikačních kurzů..................................................................66 3.3.Vlastní průběh rekvalifikačních kurzů............................................................................67 ZÁVĚR .....................................................................................................................................73 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ................................................76 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ......................................................................................84 SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................................................87
ÚVOD
"“Má-li se člověk stát člověkem, musí se vzdělat." Jan Amos Komenský
Vzdělání je považováno za jeden ze základních předpokladů pro život člověka ve společnosti. V naší společnosti existuje ovšem tradiční zažitý model vzdělávání, které je kontinuální a probíhá v mladším věku až do doby ukončení studia a nástupu do pracovního procesu. Další vzdělávání, které umožňuje doplňovat si znalosti a kompetence kdykoliv během života se v České republice netěší ani zájmu, ani podpoře.
Lidský kapitál je ekonomický termín, který označuje schopnosti a znalosti pracovníků a je jedním z determinantů produktivity práce. Spadají sem právě veškeré schopnosti, které byly získané procesem vzdělávání a to jak vzděláváním ve školách či školských zařízeních, tak samovzděláváním či praktickými zkušenostmi.
Lidský kapitál je nehmotná veličina, která je specifická tím, že investice do tohoto druhu kapitálu jsou vázané na konkrétní osobu nebo okruh osob. Tyto investice jsou pak jednou z příčin vyšší produktivity a kvality práce a přinášejí vzdělanějším pracovníkům nadprůměrný příjem.
V České Republice byly v posledních deseti letech zaznamenány velké změny ve všech oblastech života společnosti: privatizace státních podniků, otevření země světu, vstup zahraničních investorů na český trh, příchod telekomunikačních a informačních technologií, atd. Tento vývoj, který se neustále proměňuje, nutí veškerou populaci doplňovat a rozšiřovat svoje znalosti a dovednosti. Česká Republika přestává být výrobním státem, stále více se orientuje na specializaci a poskytování služeb. Stejně jako ve světě se i zde uplatňuje trend znalostní ekonomiky, založené na znalostních pracovnících.
Tato diplomová práce pojednává o problematice využívání rekvalifikačních kurzů v regionu Jihomoravského kraje. V první kapitole nahlédneme po krátkém seznámení s historií dalšího vzdělávání a objasnění základních pojmů do hlubšího kontextu aktivní politiky zaměstnanosti -9-
a organizace rekvalifikačních kurzů v Jihomoravském regionu.
Druhá kapitola, tvořící spolu s kapitolou třetí, hlavní jádro této předkládané práce, přinese podrobnou analýzu aktuální situace v oblasti nezaměstnanosti a rekvalifikačních kurzů v Jihomoravském kraji. Analýza vychází především z dat Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí, ale je doplňována informacemi od pracovníků kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR. Ve druhé kapitole budou mimo uvedenou analýzu, zkoumány dvě hlavní hypotézy: 1) V oblastech s vyšší nezaměstnaností se lidé rekvalifikují ve větší míře 2) Ženy participují na rekvalifikacích ve větší míře než muži
Třetí kapitola bude spíše komplementem kapitoly druhé: nastíníme realizaci rekvalifikací v praxi a budou zde také představeny projekty, které propagují a podporují vzdělávání prostřednictvím rekvalifikačních kurzů na území Jihomoravského kraje. Tato kapitola je založena na základním bodu: řízených rozhovorech s pracovníky kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR v regionu.
Na úvod práce bych chtěla poznamenat, že vzhledem k obšírnosti tématu dalšího vzdělávání, jsem vybrala pro tuto práci pouze problematiku rekvalifikačních kurzů, což je pouze jedna možnost z pestré škály možností dalšího vzdělávání. Téma dalšího vzdělávání mne začalo velmi zajímat po stáži na odboru Strategického rozvoje na Krajském Úřadě Jihomoravského kraje v loňském roce.
Jak již bylo naznačeno výše, problematika souladu nabídky rekvalifikačních kurzů, poskytovaných kontaktními pracovišti Úřadu práce v Jihomoravském kraji s poptávkou na lokálním trhu práce bude rozpracována na úrovni bývalých okresů kraje: Brno-město, Brnovenkov, Blansko, Vyškov, Hodonín, Břeclav, Znojmo.
- 10 -
1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Historicky vzato, zájem o vzdělání je stejně starý jako lidstvo samo, jen pohled na něj se v průběhu času měnil. Zatímco ve starověku bylo vzdělání cestou k pochopení světa, ve středověku, ovlivněno křesťanstvím, bylo cestou k víře. Dnes se na vzdělání nahlíží spíše jako na ekonomický nástroj, který podporuje hospodářský růst. Klíčové, pro správné chápání následujícího textu, je vymezení základních pojmů, které se budou v práci vyskytovat.
Vzdělávání: dle Mužíka (2011) je vzdělávání proces, v němž si prostřednictvím vyučování člověk osvojuje soustavu poznatků a činností, kterou vnitřním zpracováním -učením- přetváří ve vědomosti, dovednosti a návyky. Je třeba rozlišovat formální vzdělávání spojené se soustavou škol, neformální vzdělávání realizované převážně v institucích pro dospělé a informální vzdělávání zahrnující sebevzdělávání (samoučení) člověka.
Vzdělání: Mužík (2012) charakterizuje jako výsledek (výstup) vzdělávacího procesu zejména v jednotlivých složkách školského systému (základní, středoškolské, vyšší odborné, vysokoškolské - univerzitní). Palán (2008) definici vzdělání doplňuje o další úroveň, která ve vzdělání vidí úroveň (stupeň), kterou účastník dosáhne při vzdělávání. Vzdělávání můžeme takto členit podle stupňů školské soustavy na základní, střední, vyšší a vysokoškolské nebo podle vztahu k profesní orientaci na všeobecné a odborné.
Další vzdělávání: může být chápáno jako další vzdělávání osob produktivního i postproduktivního věku a je charakteristické tím, že se nejedná jen o profesní vzdělávání, ale má i funkce společenské a politické. Palán (1997) jej charakterizuje jako proces cílevědomého a systematického zprostředkování, osvojování a upevňování schopností, znalostí, dovedností, návyků, hodnotových postojů i společenských forem jednání a chování osob, jež ukončily školní vzdělání a přípravu na povolání a vstoupily na trh práce.
Další vzdělávání se dělí na: • (profesní) další vzdělávání: právě sem můžeme rekvalifikační kurzy zařadit • občanské vzdělávání • zájmové vzdělávání
- 11 -
Formální vzdělávání: se realizuje ve vzdělávacích institucích, majoritně ve školách. Jeho cíle i organizace a řízení jsou vymezeny legislativně (školský zákon, zákon o vysokých školách). Absolvování formálního vzdělávání je potvrzeno všeobecně uznávaným certifikátem (vysvědčení, diplom, apod.).
Neformální vzdělávání: je forma vzdělávání realizovaného v různých vzdělávacích institucích (jazykové školy, instituce odborného zaměření, ale může být realizované i ve firmách). Patří sem právě i profesní vzdělávání. Jeho náplň není legislativně vymezena, slouží především pro získání širších všeobecných nebo specializovaných znalostí (např. znalost cizího jazyka, účetnický kurz apod.). Nezbytnou podmínkou pro realizaci neformálního vzdělávání je přítomnost specializovaného lektora. Ukončení vzdělávání může být potvrzeno certifikátem o účasti, ten nemá ale obecnou platnost, jako je tomu u vzdělávání formálního.
Rekvalifikační kurzy: jsou vymezeny v zákoně č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, přesněji v části páté – Aktivní politika zaměstnanosti. Podle tohoto zákona se rekvalifikací rozumí: „získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala.“1 Zákon o zaměstnanosti dále definuje kdo a za jakých podmínek může rekvalifikace poskytovat. Je důležité poznamenat, že rekvalifikace jako takové nejsou aktuální pouze pro uchazeče o zaměstnání, zaregistrované na Úřadu práce, nýbrž také pro zaměstnance, kteří např. potřebují získat určitou kvalifikaci. Rekvalifikační kurzy tedy podle situace kandidáta mohou být jak plně hrazené Úřadem práce, kdy se účastník kurzu, registrovaný na úřadě, nijak nepodílí na nákladech kurzu a navíc pobírá podporu v nezaměstnanosti, tak placené, kdy sám účastník (event. zaměstnavatel) zaplatí 100% ceny kurzu.
Uchazeči o zaměstnání: jsou fyzické osoby, které požádaly Úřad práce o zprostředkování zaměstnání a splňují podmínky pro registraci do evidence uchazečů o zaměstnání.
1.1. Stručná historie celoživotního učení respektive rekvalifikací Pokud nahlédneme do minulosti, můžeme konstatovat, že na vzdělávání dospělých bylo v proměnách času pohlíženo rozdílně. Ve starověku byly průkopníky vzdělávání dospělých 1
Zákon č.435/2004 Sb., Hlava II: Rekvalifikace, §108
- 12 -
filozofové Sokrates, Platón a Aristoteles. Filozofie jako věda o poznávání měla člověku pomoci v hledání moudrosti a pravdy. Aristoteles například ve svém díle Ústava říká, že: "“Poznání člověka osvobozuje z jeskyně zdání". Velmi významným zastáncem vzdělávání dospělých byl v 17. století Jan Amos Komenský, který poukazoval na důležitost všestranného vzdělání všech lidí. Byl také první, kdo představil koncept celoživotního učení s požadavkem rovného přístupu ke vzdělávání všech sociálních i věkových skupin: „První, čeho si přejeme, je, aby tak plně a k plnému lidství mohl být vzděláván nejen člověk nebo několik nebo mnoho, nýbrž všichni lidé vespolek i každý zvlášť, mladí i staří, bohatí i chudí, urození i neurození, muži i ženy, zkrátka každý, komu se dostalo údělem narodit se člověkem, aby konečně jednou bylo celé lidské pokolení učiněno vzdělaným po všech věkových stupních, stavech, pohlavích i národech. Za druhé si přejeme,aby každý člověk byl celistvě vzdělán, správně jsa vycvičen nikoli jen v nějaké jedné věci, nebo v několika málo, nebo ve mnohých, nýbrž ve všech, které dovršují podstatu lidskosti. Jako je celému lidskému pokolení celý svět školou, od počátku věků až do konce, tak i každému člověku je jeho věk školou, od kolébky až do hrobu."2A dále: „Každý věk je určen k učení a tytéž meze jsou dány člověku pro život i pro učení.“3
Výraznějšího pokroku v oblasti dalšího vzdělávání bylo dosaženo mezi dvěma světovými válkami: ve 20. letech 20. století bylo například založeno oddělení pro další vzdělávání dospělých na Columbia Univerzity, později bylo toto oddělení otevřeno i na Oxford Univerzity a Cambridge Univerzity, odkud se myšlenka vzdělávání dospělých šířila do celé Evropy. Mimo další univerzitní vzdělávání dospělých se utváří také myšlenka dalšího profesního vzdělávání (které lze již považovat za předchůdce k rekvalifikačním kurzům), a proto větší světové firmy začínají otevírat svoje vlastní školicí centra pro zaměstnance. V Českých zemích vznikaly tzv. lidové školy - různorodé kurzy, jež měly spíše charitativní podobu, protože byly převážně určené sociálně slabým skupinám. Ve světě začíná být rovněž kladen větší důraz na podnikové vzdělávání zaměstnanců a ani v České Republice tomu nebylo jinak: především Baťův propracovaný systém vzdělávání se stal fenoménem. Tomáš Baťa píše: „Vyčetl jsem našim lesníkům, že žádný člověk není s to vykonat fyzické práce více než za 3,- Kč denně, když ji srovnáme s výkonem elektrárny, kdežto míra výkonů duševních je nekonečná, neboť jediný člověk může vykonat duševní práce třeba za milióny. Vysoké mzdy lze dosáhnout jedině lidskou inteligencí. Zvýšit tyto hodnoty v sobě znamená rozmnožit prameny svých příjmů, zvýšit svoji schopnost zaslouženého výdělku a tím přispívat nejvyšší měrou ke 2 3
Jan Amos Komenský: Vševývchova tamtéž
- 13 -
zvýšení všeobecného blahobytu"4
Význam celoživotního učení a dalšího profesního vzdělávání roste hlavně po druhé světové válce, kdy je třeba obnovit zničenou Evropu. U nás byl po válce koncept dalšího vzdělávání silně ovlivněn Komunistickou stranou, vznikají tři typy vzdělávacích institucí pro pracující: • závodní školy práce • podnikové technické školy • podnikové instituty, na kterých bylo možno získat ucelené vyšší technické vzdělání. Dnes můžeme význam dalšího vzdělávání, především profesního vzdělávaní dospělých (kam spadají i rekvalifikační kurzy) popsat jako „důležitou oblast společenského a ekonomického života“.5 Nezaměstnaní si prostřednictvím profesního vzdělávání mohou doplnit či rozšířit svoje dosavadní znalosti a dovednosti, nebo mohou v některých případech nabýt znalosti naprosto nové. Za zmínku stojí, že postoj nezaměstnaných se od roku 2008 (tedy před ekonomickou a finanční krizí) změnil: uchazeči o práci si ve většině případů uvědomují nutnost či potřebu nějakým způsobem dále růst, protože pro uspokojivé uplatnění na trhu práce přestává stačit pouze vzdělání získané studiem na základní či střední škole, toto platí obzvlášť pro některé skupiny obyvatelstva: starší občané, jejichž znalosti ze školy jsou již značně zastaralé, rodiče po mateřské nebo rodičovské dovolené, lidé bez kvalifikace atd.
Problematikou rekvalifikačních kurzů se zabývá formálně Ministerstvo práce a sociálních věcí. Sociální politika je široký pojem a politika zaměstnanosti je jen dílčí částí, která sem spadá.
1.2. Státní politika zaměstnanosti Cílem státní politiky zaměstnanosti je dle zákona o zaměstnanosti : „dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti“6. Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát, její státní správu vytvářejí Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce. Při jejím provádění v praxi spolupracují i další činné orgány – územní samosprávné celky, odborové
4
Baťa, T., Úvahy a projevy s. 80 Mužík, J.: Profesní vzdělávání dospělých, str.9 6 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, § 1 5
- 14 -
organizace, zaměstnavatelé a další. Podle zákona o zaměstnanosti zahrnuje státní politika zaměstnanosti dle § 2 především:
1.
zabezpečování práva na zaměstnanost
2.
sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a
koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob 3.
koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku
trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu 4.
tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v
oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce 5.
uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti
6.
tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem
zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce 7.
hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti
8.
poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na
trhu práce 9.
poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci
10.
opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami
bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob 11.
opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších
skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce 12.
usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České
republiky a z území České republiky do zahraničí
Politiku zaměstnanosti dělíme obecně na politiku: •
Pasivní
•
Aktivní
- 15 -
1.2.1. Pasivní politika zaměstnanosti Cílem pasivní politiky zaměstnanosti je zmírňování sociálních dopadů následujících po ztrátě zaměstnání. Toto se děje především prostřednictvím poskytování různých finančních podpor – podpory v nezaměstnanosti a to pouze po určitý časový úsek, dle konkrétního případu. Smyslem poskytnutí finanční podpory je motivace k hledání nové práce, jelikož tato podpora odpovídá pouze určené výši měsíčního platu a jak již bylo zmíněno, časově není poskytována neomezeně. Nevýhodou pasivní politiky nezaměstnanosti je finanční zátěž pro státní rozpočet, která se mění v závislosti na počtu nezaměstnaných. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má podle zákona o zaměstnanosti, § 39 osoba, která: •
získal v rozhodném období7 (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců (dále jen „předchozí zaměstnání“); překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou
•
požádal krajskou pobočku Úřadu práce, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti
•
ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu
Takzvaná podpůrčí doba, tedy doba, kdy je poskytovaná podpora v nezaměstnanosti je při splnění stanovených podmínek určena následovně: •
osobám mladším 50 let - 5 měsíců
•
osobám mezi 50 a 55 lety - 8 měsíců
•
osobám nad 55 let až 11 měsíců.
Během prvních dvou měsíců nezaměstnanosti dostávají nezaměstnaní podporu ve výši 65% průměrného čistého měsíčního výdělku, přitom maximálně 13 280 korun.
7
Není-li splněna podmínka předchozího zaměstnání, lze účastníkovi započítat i tzv. náhradní dobu, do které spadají: přípravy zdravotně postižené osoby k práci, pobírání invalidního důchodu za invaliditu třetího stupně, péče o dítě do 4 let věku, osobní péče o nemohoucí osobu, výkon dlouhodobé dobrovolnické služby, péče o osobu do 10 let věku závislou na pomoci jiné fyzické osoby.
- 16 -
Po dobu dalších dvou měsíců podpora klesá na úroveň 50% průměrného měsíčního čistého výdělku. Ve zbývající době je nezaměstnaný podporován jen 45% průměrného výdělku. S vypršením podpůrčí doby, ale při nenalezení nového pracovního místa má nezaměstnaný nárok pouze na dávky sociálního zabezpečení, což se rovná výši životního minima8, tedy pro rok 2012 - 3410 Kč na jednotlivce.
1.2.2. Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.9 Aktivní politika odpovídá na právo každého občana na svobodnou volbu povolání a na právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací, jež jsou zakotveny v Listině základních práv a svobod. „Právo na práci však nelze chápat v žádném případě jako právo absolutní, to znamená stát nemá povinnost každého občana za každou cenu zaměstnat, ale má povinnost vytvořit takové podmínky, aby občanovi umožnil získávat prostředky k obživě svojí prací“.10 Právě díky aktivní politice je umožněno nezaměstnaným najít rychleji a lépe nové pracovní místo. Můžeme tedy konstatovat, že uvedená politika působí více či méně přímo proti nezaměstnanosti.
Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti definuje opět zákon o zaměstnanosti v § 104, odst. 2 a jsou to tyto: •
rekvalifikace
•
investiční pobídky
•
veřejně prospěšné práce
•
společensky účelná pracovní místa
•
překlenovací příspěvek
•
příspěvek na zapracování
•
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
8
Životní minimum pro rok 2012 je stanoveno nařízením vlády č. 409/2011 Sb. Životní minimum je minimální společensky uznávaná hranice peněžních příjmů k zajištění základních potřeb. Nezahrnuje ale náklady na bydlení. 9 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 104 10 Píchová Irena, K některým otázkám zaměstnanosti, 1995 Masarykova Univerzita, s. 4
- 17 -
Rekvalifikační kurzy jsou určeny především nezaměstnaným, kteří jsou vedeni v evidenci Úřadu práce, zájemcům o zaměstnání a nebo osobám, které jsou ohroženy ztrátou stávajícího zaměstnání. Účastníci těchto kurzů mají nárok na podporu při rekvalifikaci. Novela zákona o zaměstnanosti však s platností od ledna tohoto roku zavedla novinku v oblasti rekvalifikačních kurzů a to tzv. zvolené rekvalifikace, které upravuje § 109 a zákona o zaměstnanosti.
Zvolená rekvalifikace je vzdělávání formou rekvalifikačního kurzu, kde si zájemce sám zvolí požadovaný obor vzdělání i vzdělavatele, za podmínky, že tento poskytovatel vzdělání má na daný obor platnou akreditaci MŠMT. Zájemce tak není vázaný na vypsané rekvalifikační kurzy v daném období, na druhou stranu je jeho žádost o rekvalifikaci posuzována komisí odborníků na příslušné krajské pobočce Úřadu práce, kde komise odborníků individuálně rozhodne, zda bude účastníkovi umožněno tento kurz absolvovat či nikoliv. Hrají zde roli faktory jako: účelnost rekvalifikace, předchozí vzdělání zájemce, aktuální situace na lokálním trhu práce, zdravotní stav uchazeče vzhledem k vybranému kurzu atd. Další nutnou podmínkou pro udělení souhlasu ke zvolené rekvalifikaci je příslib pracovního místa, nebo podnikání.
U
zvolené
rekvalifikace
zájemce
nepobírá
podporu
při
rekvalifikaci
(podporu
v nezaměstnanosti ano, pokud na ni má nárok), v případě udělení souhlasu hradí Úřad práce 100% nákladů na kurz a to až do limitu 50 000,- Kč v rozmezí tří let od nástupu na první rekvalifikaci. V případě, že zájemce neukončí kurz úspěšně, hradí si veškeré vynaložené náklady na kurz sám.
Ostatní rekvalifikační kurzy vypisované Úřady práce jsou organizovány centrálně krajskými pobočkami Úřadu práce pro všechny okresy příslušného kraje. Jsou vybírány na základě veřejných zakázek a ve všech okresech Jihomoravského kraje je provádí vybrané externí firmy. Zájemci při jejich vykonávání mají vždy nárok na podporu při rekvalifikaci, která činí 60% průměrného čistého měsíčního výdělku, z posledního uchazečova zaměstnání. Ovšem je nutno dodat, že účastníci rekvalifikačních kurzů a to ani v případě zvolených rekvalifikací nemají status studenta a nevznikají jim tak žádná studentská zvýhodnění.
- 18 -
Syrovátka a kol. (2004) uvádí, že rekvalifikační kurzy mají nejvyšší účinnost převážně u mladých lidí, protože zejména u starších lidí, nebo lidí postižených nejsou rekvalifikační kurzy jediným dostatečným řešením a měly by být podpořeny dalšími nástroji.
Investiční pobídky jsou obecně vymezeny v zákoně č. 72/2000 Sb. Tento rozlišuje pět typů investičních pobídek: 1. slevy na daních z příjmu dle zvláštního právního předpisu 2. převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu 3. převod pozemků podle zvláštního právního předpisu 4. hmotná podpora vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu 5. hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu
Právě poslední dva typy pobídek jsou vykonávány MPSV. Výše hmotné podpory vytváření nových pracovních míst činí podle nařízení vlády č. 68/2008 Sb. až 50 000 tis. Kč na jedno nově vzniklé pracovní místo, které je zřízeno v oblasti, ve které je průměrná míra nezaměstnanosti o 50% vyšší, než je celorepublikový průměr (tzv. regiony A).
Podmínky hmotné podpory rekvalifikace zaměstnanců jsou stanovené nařízením vlády č. 97/2010 Sb.: : •
průměrná míra nezaměstnanosti v oblasti je alespoň o 50% vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti ČR (regiony A)
•
poskytuje se ve 25% výši celkově vynaložených nákladů
•
malým a středním podnikům je podpora poskytována v poměru 45%, resp. 35% vynaložených nákladů.
•
pokud
jsou
školenými
nebo
rekvalifikovanými
zdravotně
postižení
nebo
znevýhodnění, podpora pro velké podniky je 35%, pro střední 45% a pro malé 55% nákladů.
V Jihomoravském kraji využívají investičních pobídek podle obrázku č. 1 dva okresy (regiony A): Znojmo a Hodonín.
Obrázek č. 1: Granty na pracovní místa, školení a rekvalifikace
- 19 -
Pramen: Brožura k novele zákona č. 72/2000 Sb., vydaná agenturou CzechInvest, str. 6
Veřejně prospěšné práce: jedná se o časově omezenou možnost pracovat, zejména na údržbě veřejných prostranství, zeleně a veřejných budov a další činnosti ve prospěch obcí nebo státních institucí. VPP jsou určeny především pro osoby, které jsou dlouhodobě zaregistrované v evidenci Úřadu práce. Veřejně prospěšné práce vytváří zaměstnavatel na základě dohody s Úřadem práce, který zaměstnavateli hradí náklady až do výše skutečných mzdových nákladů. VPP může uchazeč vykonávat nejdéle po dobu jednoho roku a to i opakovaně. Stanovená pracovní doba je maximálně 20h týdně. V případě, že Úřad práce nabídne uchazeči veřejně prospěšnou práci, je tento povinný nabídku přijmout, pokud se nenachází v obtížné situaci. V opačném případě bude uchazeč vymazán z evidence nezaměstnaných na dobu minimálně 6 měsíců. Společensky účelná pracovní místa: jsou určena pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou těžce zařaditelní na trh práce a vyžadují zvýšenou pozornost. Takovými uchazeči mohou být - 20 -
například lidé bez práce, nebo osoby vracející se na trh práce po rodičovské dovolené, starší osoby apod. Cílem společensky účelných pracovních míst je umožnit a usnadnit uchazečům o zaměstnání dlouhodobé udržení se na trhu práce.
Překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování a
příspěvek na nový podnikatelský
program: překlenovací příspěvek je poskytován osobě samostatně výdělečně činné, jež přestala být registrovaná na Úřadu práce. Příspěvek je určen na úhradu provozních nákladů a je poskytnut nejdéle na dobu 5 měsíců. Zákon o zaměstnanosti v § 114, odst. 4 definuje, které náklady jsou považovány za provozní.
Příspěvek na zapracování poskytuje Úřad práce zaměstnavateli, který přijme do zaměstnání uchazeče o zaměstnání, kterému věnuje úřad zvýšenou péči, poskytuje se na maximální dobu tří měsíců.
Pokud přechází zaměstnavatel na nový podnikatelský program (změna výroby, nebo způsobu poskytování služeb) a nemůže již dále zaměstnávat svoje stávající zaměstnance, může požádat o příspěvek na nový podnikatelský program. Tento příspěvek je poskytován maximálně po dobu šesti měsíců.
1.3. Aktéři politiky zaměstnanosti Politika zaměstnanosti spadá do sociální politiky. Vytváří ji stát, přitom stěžejním kompetenčním orgánem v sociální politice, potažmo v politice zaměstnanosti je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo zabezpečuje a řídí politiku zaměstnanosti prostřednictvím Úřadu práce, jehož činnost a kompetence jsou ustanoveny nově v zákoně č. 73/2011 Sb. Zákon z roku 2011 ruší původní zákon č. 435/2004 Sb., který organizoval Úřad práce jako 77 jednotlivých územních Úřadů práce, které působily na území bývalých okresů (+ hlavní město Praha), přičemž 14 z nich mělo rozšířené kompetence pro plnění navíc funkce tzv. pověřeného úřadu práce. Tyto úřady práce měly dále svoje detašovaná pracoviště. Naproti tomu nové ustanovení zřizuje jediný Úřad práce, který má celostátní působnost a zároveň je účetní jednotkou. Má 14 poboček, na území krajů podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., přitom každá krajská pobočka má další kontaktní pracoviště – na území bývalých okresů. - 21 -
Zjednodušenou organizační strukturu nového Úřadu práce můžeme vidět na obr. č. 2:
Obrázek č. 2: Zjednodušené schéma organizační struktury Úřadu práce České Republiky Generální ředitelství Praha
Krajská pobočka Úřadu práce ČR
Krajská pobočka Úřadu práce ČR Město Kraj
Brno Jihomoravský kraj
Kontaktní pracoviště
Kontaktní pracoviště
Kontaktní pracoviště
Brno
Vyškov
Břeclav
Krajská kontaktní pracoviště
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí, zpracování autorky vlastní
Podle § 4 zákona č. 73/2011 Sb. plní Úřad práce úkoly v těchto oblastech • Zaměstnanost • Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele • Státní sociální podpora • Další úkoly Generálního ředitele a ředitele krajských poboček jmenuje i odvolává z funkce ministr práce a sociálních věcí a to až do doby nabytí účinnosti služebního zákona11. V případě krajské pobočky Úřadu práce v Jihomoravském kraji, zde existuje 20 kontaktních pracovišť:
Blansko
Boskovice
Brno-město
Břeclav
11
Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech, tzv. Služební zákon. Jeho drtivá většina nabývá účinnosti dne 1. ledna 2015
- 22 -
Bučovice
Hodonín
Hustopeče
Ivančice
Kyjov
Mikulov
Židlochovice
Moravský Krumlov
Pohořelice
Rosice
Slavkov u Brna
Šlapanice a Kuřim
Tišnov
Veselí nad Moravou
Vyškov
Znojmo
Rekvalifikační kurzy zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce po uzavření písemné smlouvy s příslušným rekvalifikačním zařízením. Tato zařízení jsou vybírána na základě veřejné zakázky, jejímž zadavatelem je vždy příslušná pobočka úřadu (pro celé území kraje). Veškeré pokyny a zadávací dokumentace k jednotlivým vyhlašovaným veřejným zakázkám jsou volně k nalezení na stránkách Integrovaného portálu příslušné krajské pobočky úřadu v záložce „Veřejné zakázky“
1.4. Aktéři podílející se na tvorbě, organizaci a průběhu rekvalifikačních kurzů, význam APZ Jak bylo zmíněno již výše, hlavními aktéry v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce ČR. V doméně rekvalifikačních kurzů figurují tito dva aktéři samozřejmě rovněž, k nim se přidávají i jiné:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy •
Uděluje akreditace vzdělávacím zařízením, akreditace se udělují vždy na dobu tří let
•
Na základě zákona o zaměstnanosti má pravomoc kontrolovat vzdělávací zařízení, event. jim v případě zjištění závažného pochybení odebrat udělené akreditace. V případě poskytování kurzů ve spolupráci s Úřadem práce má tuto pravomoc i Úřad práce či Ministerstvo práce a sociálních věcí. Kontrola je vykonávána v souladu se zákonem o státní kontrole12
•
Upravuje dobu minimální časové dotace rekvalifikačních kurzů
•
Poskytuje některé užitečné informace o rekvalifikačních kurzech na svých internetových stránkách
12
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole
- 23 -
Úřad práce České Republiky •
Eviduje uchazeče o práci a zprostředkovává jim rekvalifikační kurzy
•
Vybírá vhodné kandidáty pro rekvalifikační kurzy, na základě interně nastavených parametrů, můžeme ale uvést, že obecnými kritérii jsou: zdravotní stav, předchozí kvalifikace, event. délka evidence atd.
•
Schvaluje či zamítá žádosti o zvolené rekvalifikace (rozhoduje komise odborníků)
•
Kontroluje kvalitu poskytovaných kurzů
Poskytovatelé rekvalifikací •
Spolupracují s Úřadem práce na základě písemné smlouvy
•
Poskytují vzdělávací aktivity akreditované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
•
Při kontrole předkládají na žádost veškerou potřebnou dokumentaci (doklady o zřízení instituce, potvrzení o potřebné kvalifikaci k výkonu vzdělávacích aktivit, dokumenty o zahájení, průběhu a ukončení vzdělávacího kurzu atd.)
•
Vydávají osvědčení o úspěšném ukončení rekvalifikace s celostátní platností
1.5. Výdaje na státní politiku zaměstnanosti Podle zákona č. 455/211 Sb., což je zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2012 byly v rámci rozpočtu celkové příjmy a výdaje tyto (v tis. Kč):
Příjmy státního rozpočtu -
1 084 700 778
Výdaje státního rozpočtu -
1 189 700 778
Tzn. schodek státního rozpočtu, ve výši 105 mil. Kč, který byl pokryt převážně emisí státních dluhopisů a zvýšením přijatých úvěrů.
Z celkových výdajů rozpočtu bylo nejvíce finančních prostředků alokováno na tato ministerstva (v tis. Kč): 1) Ministerstvo práce a sociálních věcí -
504 917 239
2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy -
137 851 240
3) Ministerstvo vnitra -
52 656 658 - 24 -
4) Ministerstvo obrany -
43 474 131
5) Ministerstvo dopravy -
38 731 671
Z uvedených informací můžeme vyvodit závěr, že právě výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí představovaly v roce 2012 celkem 42% z celkových výdajů státu, výdaje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy potom 11,5% a výdaje Ministerstva obrany představovaly už „pouhých“ 4,4% celkových výdajů státu.
Z celkové částky výdajů 505 mld. Kč připadly Úřadu práce České republiky výdaje ve výši téměř 92 mld. Kč, což představuje asi 18% výdajů samotného ministerstva a 8,4% celkových výdajů státního rozpočtu ČR.
Nyní si prohlédneme podrobněji specifika výdajů MPSV (v tis. Kč):
Pramen : Povinně zveřejňované údaje MPSV, Rozpočet na rok 2012, http://www.mpsv.cz/files/clanky/12565/rozpocet_2012.pdf
Jak se vyvíjely v čase, konkrétně v letech 2007-2011 výdaje na státní politiku zaměstnanosti si můžeme prohlédnout na následujícím grafu. Nejvyšší výdaje do státní politiky zaměstnanosti byly vynakládány v letech 2009 a 2010 – 23,1 respektive 22, 7 mld. Kč, kdy průměrná míra nezaměstnanosti v zemi dosáhla hodnot 8%, respektive 9%. V uvedených letech rovněž znatelně vzrostly finance vynaložené na vyplácení podpor v nezaměstnanosti, ze 7 mld. Kč, v letech 2007 a 2008 na 15 mld. Kč v roce - 25 -
2009 a 13 mld. Kč v roce 2010. O rok později vynaložil stát na podpory v nezaměstnanosti částku 10 mld. Kč a v loňském roce to bylo asi 12,5 mld. Kč, dle informací MPSV. Aktivní politika zaměstnanosti měla v krizovém roce 2009 daleko menší podporu ze strany státního rozpočtu, neboť na ni bylo vynaloženo pouze necelých 5mld. Kč (v porovnání s pasivní politiku zaměstnanosti ve stejném roce tedy o 10 mld. Kč. méně). Největší propad aktivní politiky zaměstnanosti nastal v roce 2011, kdy na ni bylo vynaloženo jen 3,8 mld. Je vhodné zde podotknout, že v roce 2011 došlo ke snížení všech výdajů na státní politiku zaměstnanosti, přesto meziroční propad vynaložených prostředků je v případě aktivní politiky zaměstnanosti markantnější – 38% v porovnání s 23% u pasivní politiky zaměstnanosti. Snížení celkových výdajů v roce 2011 bylo dáno především úspornými opatřeními nastavenými vládou zvolenou v květnu roku 2010.
Obrázek č. 3: Vývoj vynaložených finančních prostředků v rámci celé České republiky na státní politiku zaměstnanosti:
25000000 Státní politika zaměstnanosti
20000000
Pasivní politika zaměstnanosti
15000000 10000000
Aktivní politika zaměstnanosti
5000000 0 2007
2008
2009
2010
2011
Pramen: data ze statistik Integrovaného portálu MPSV, zpracování autorky vlastní
Schéma výdajů Úřadu práce České republiky pro rok 2011
Úřad práce přidělil nejvíce finančních prostředků na dávky státní sociální podpory, které tvoří asi jednu třetinu (36, 4 mld. Kč). Druhá nejvyšší položka patřila podpoře v nezaměstnanosti (11 mld. Kč). Aktivní politika zaměstnanosti tvořila v rámci celkových výdajů Úřadu práce jen asi 18%,, tedy „pouhých“ 6,8 mld. Kč. Zbytek, tedy přibližně 8,1 mld. Kč pokrývaly výdaje na dávky pro zdravotně handicapované osoby, ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti
zaměstnavatele,
příspěvek
na
podporu
handicapovaných osob a ostatní výdaje organizací státní správy. - 26 -
zaměstnanosti
zdravotně
Pro zajímavost uvedeme, že výdaje v rozpočtu Úřadu práce České republiky byly v daném roce oproti roku 2012 znatelně nižší, tedy 62,5 mld. Kč oproti 92 mld. Kč. Je nutné ovšem zároveň dodat, že Úřad práce České republiky jako jednotný orgán v české státní správě vzniknul k 1. dubnu 2011. Obrázek č. 4 :Výdaje Úřadu práce České republiky v roce 2012: Dávky státní socilání podpory
Podpora v nezaměstnanosti
Aktivní politika zaměstnanosti
Ostatní výdaje
Pramen: Povinně zveřejňované údaje ÚPČR, rozpočet 2011, http://portal.mpsv.cz/upcr/gr/rozpocet, zpracování autorky vlastní
Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v Jihomoravském regionu
Po představení dat o financování politiky zaměstnanosti na úrovni státu, představíme finanční výdaje na politiku zaměstnanosti na území Jihomoravského kraje. Přestože Česká republika nepatří k velkým státům, i zde panují regionální disparity nejen v socioekonomické oblasti. Jak nám ilustroval obrázek č. 1, ve čtyřech regionech evidujeme tzv. regiony A, kde se průměrná míra nezaměstnanosti pohybuje nad 50% celorepublikového průměru. Jedná se o kraje Moravskoslezský, Jihomoravský a Ústecký.
To je jeden z důvodů, proč jsou náklady na pasivní politiku zaměstnanosti jedny z nejvyšších v rámci republiky. Tyto dosahovaly v roce 2010 výše téměř 1,6 mld. Kč a v roce 2011 přibližně 1,2 mld. Kč. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti dosahovaly v průměru necelých 50% výdajů na politiku pasivní, 695 mil. Kč v roce 2010 a 432 mil. Kč o rok později, což představuje meziroční propad o 32%. Na samotné rekvalifikační kurzy potom připadlo 66 mil. Kč, respektive 43 mil. Kč. Uvedeným číslům odpovídají čísla o počtu přijatých uchazečů v rekvalifikacích: zatímco v roce 2010 to bylo 8328 uchazečů, v roce 2011
- 27 -
6811 uchazečů. Závěrem bychom rádi poukázali na rozdíl ve vynaložených nákladech na rekvalifikační kurzy a rozdíl v počtu účastníků těchto kurzů: Zatímco vynaložené prostředky na rekvalifikace klesly z roku 2010 na rok 2011 přibližně o 35%, počet účastníků rekvalifikací klesl „jen“ o 19%, tzn. o necelou polovinu nákladů. Je namístě otázka, zdali je možno kvalitně připravit uchazeče v rekvalifikačních kurzech pouze s polovičními náklady?
1.6. Význam aktivní politiky zaměstnanosti a rekvalifikačních kurzů Pozitiva dalšího profesního vzdělání nejsou jednoduše určitelné, význam je možné vyargumentovat většinou jen nepřímo sledováním určených kritérií v čase. Obecně můžeme říci. že aktivní politika zaměstnanosti, především na rozdíl od té pasivní motivuje uchazeče o práci k jejímu aktivnímu hledání, neboť systém dávek je nastaven tak, aby bylo pro každého výhodnější práci si najít a zvýšit tak svoji životní úroveň.
Jako výhodu podpory aktivních nástrojů před pasivními uveďme zátěž pasivní politiky na státní rozpočet: jelikož jsou dávky poskytované v rámci PPZ mandatorními výdaji, stát je musí v oprávněných případech vždy zaplatit bez ohledu na jejich výši. Z toho plyne skutečnost, že čím větší nezaměstnanost je, tím více výdajů z rozpočtu musí být vynaloženo. Aktivní politika přichází na řadu až po té pasivní, tzn. že částka na ni vynaložená je až tím co „zbude“ po vyplacení dávek ze zákona. Aktivní politika je jakousi prevencí nezaměstnanosti, pasivní politika reaguje již na aktuální, skutečný stav.
Rekvalifikační kurzy přinášejí hned několik pozitiv, ať už se jedná o výhody individuální, společenské, ekonomické či celostátní.
Individuální a společenské přínosy
Pro každého jednotlivce je obvykle ztráta zaměstnání těžce přijímanou skutečností. Nejen z hlediska poklesu životní úrovně, ale rovněž z hlediska psychologického i zdravotního. Takoví občané ztrácí důvěru v sebe sama, mohou být podráždění, propadat depresím, atd. Tyto pocity jsou stále intenzivnější s prodlužující se dobou evidence na Úřadě práce. Je obecně známo, že hůře práci nachází lidé s určitým „handicapem“: mladí absolventi, osoby bez nebo s nízkým (základním) vzděláním, osoby nad 50 let, osoby bez kvalifikace nebo se zastaralými znalostmi a samozřejmě osoby se zdravotním postižením. - 28 -
Individuální přínosy rekvalifikačních kurzů pro jednotlivce jsou: pocit důležitosti – osoby znovu nachází ztracené sebevědomí a sebedůvěru, přichází rovněž do kontaktu s lidmi se stejnými problémy, vznikají tak nové sociální vazby – člověk začíná znovu někam patřit. Účastník rekvalifikačního kurzu si dále prohlubuje svoje znalosti a osvojuje nové dovednosti, což mu přináší uspokojení. V případě, že jeho předchozí kvalifikace je těžko uplatnitelná na trhu práce, má takový jedinec prostřednictvím rekvalifikačního kurzu pozměnit svoji specializaci, rekvalifikovat se v jiném oboru a tím se lépe uplatnit na trhu práce v dané oblasti.
Dále si účastník kurzu znovu osvojuje aktivitu „něčemu se během dne věnovat“, čímž si znovuvytvoří návyk na určitý denní řád a rozvržení svého času (studium-volný čas) a zajímá se o realitu. Protože u zvolených rekvalifikací je jednou z podmínek i příslib budoucího pracovního uplatnění, participanti takových kurzů získávají silnou motivaci kurz ukončit a nastoupit na určené pracovní místo.
Ekonomické přínosy
Velkým ekonomickým přínosem pro stát jsou rekvalifikační kurzy určitou potenciální úlevou státnímu rozpočtu: přestože jsou kurzy financované státem, případně státem a fondy EU a účastníci pobírají podporu při rekvalifikaci, během celé doby průběhu rekvalifikačního kurzu, dá se předpokládat, že v budoucnosti se tito absolventi, nebo minimálně jejich část, uplatní na trhu práce a přestanou být zátěží pro stát. Jiná výhoda může být spatřována i ve zvyšující se kvalifikaci pracovníků, která umožňuje získat lepší místo na trhu práce a pozvednout tak státní ekonomiku. Další průvodní skutečnosti, které doprovází snížení nezaměstnanosti (přestože tento efekt mají i jiné nástroje než čistě rekvalifikační kurzy) mohou být např. snížení kriminality a alkoholismu.
- 29 -
2. ANALÝZA AKTUÁLNÍ SITUACE V OBLASTI REKVALIFIKAČNÍCH KURZŮ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Úvodem následující kapitoly bych ráda upozornila na souvislost nezaměstnanosti a potřebou rekvalifikací z čistě praktických důvodů: tyto dva faktory spolu velice úzce souvisí a proto bude tato kapitola věnována převážně jim. Přestože rekvalifikovat se mohou i zaměstnanci, my se zaměříme na rekvalifikace nezaměstnaných – jaké obory jsou nejvíce žádané a proč, zdali odpovídají poptávce na pracovním trhu, kdo se jich účastní a dále. Pro podrobnou analýzu těchto skutečností považujeme za vhodné přiblížit jihomoravský region v širších souvislostech: jeho geografickou polohu, členění, ekonomicko-sociální situaci, zhodnotit kvalitu pracovní síly v kraji, zaměstnanost atd. Kapitola bude pro názornost doprovázena tabulkami a grafy.
2.1. Charakteristika Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj, dle dostupných dat Českého statistického úradu, je rozlohou čtvrtý největší kraj v České republice - 7 195 km2. Má vcelku výhodnou geografickou polohu: na jihu sousedí se Slovenskem a Rakouskem, v rámci republiky potom sousedí s kraji: Vysočina, Jihočeský, Pardubický, Olomoucký a Zlínský. V roce 2011 bylo HDP kraje v rámci republiky na úrovni asi 10, 3%. Přestože je tato hodnota mírně pod celorepublikovým průměrem, ve srovnání s ostatními kraji ČR stojí jihomoravský na třetím místě. Region disponuje celkem silným ekonomickým potenciálem: zemědělský průmysl je na ústupu, je zde vysoké zastoupení odborníků ve vědě a výzkumu, kraj se zároveň začíná více orientovat na poskytování služeb náročných na znalosti (finančnictví, vzdělávání, poradenství..).
Na tvorbě HDP se nejvíce podílí tyto obory:
•
Strojírenství
•
Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu
•
Obchod
•
Doprava a spoje
•
Stavebnictví - 30 -
Kraj je tvořen celkem sedmi okresy: •
Blansko – 106 847 obyvatel
•
Brno-město – 378 965 obyvatel
•
Brno-venkov – 206 501 obyvatel
•
Břeclav – 114 853 obyvatel
•
Hodonín – 156 517 obyvatel
•
Vyškov – 89 342 obyvatel
•
Znojmo – 113 288 obyvatel
Pro lepší názornost je znázorněna na obrázku č. 3. graficky velikost okresů dle počtu jeho obyvatel:
Obrázek č. 5: Velikost okresů Jihomoravského kraje, dle počtu obyvatel (k 31.12.2011)
Brno-město Brno-venkov Blansko Vyškov Hodonín Břeclav Znojmo
Pramen: Data ČSÚ, zpracování autorky vlastní
Celkem se na území regionu nachází 673 obcí. Jižní část kraje je převážně rovina s úrodnými půdami, zároveň místní klima je příznivé pro zemědělství proto se zde důsledkem vyskytuje dosti zemědělských podniků - pěstuje se převážně vinná réva, obilí, kukuřice, řepka, zelenina, ovoce. Mimo zemědělství je v Jihomoravském kraji rozvinut především zpracovatelský - 31 -
průmysl a dále služby. Severní část je naopak charakteristická jeskynním komplexem Moravského krasu. Na jižním území kraje, v sousedství s Rakouskem, se nachází národní park Podyjí a několik chráněných krajinných oblastí.
Krajským městem je Brno, to je zároveň druhým největším městem ČR. Je místem konání nejrůznějších národních i mezinárodních veletrhů, zároveň je i centrem vzdělanosti: jen na území města se nachází 14 vysokých škol, pět z nich jsou veřejné vysoké školy ( Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Janáčkova akademie muzických umění, Veterinární a farmaceutická univerzita a Mendlova univerzita), jedna státní vysoká škola (Univerzita obrany) a zbytek jsou školy soukromé. Dále se ve městě nachází významné úřady státní správy, především soudy a mnoho cenných kulturních památek, například nedávno otevřená nově zrekonstruovaná Vila Tugendhat, jež je zapsána na seznamu dědictví UNESCO.
Brno je významným aktérem mimo jiné v oblasti dopravy: nachází se zde totiž významné silniční i letištní křižovatky: dálnice D1, D2 a rychlostní komunikace R 43 a R 52. V rámci JMK je zaveden Integrovaný dopravní systém, do kterého každoročně putuje jedna pětina rozpočtu kraje. Velkou výhodou tohoto systému je udržení mobility pracovní síly: dostupnost města Brna, ale i dalších jihomoravských měst je pro občany jednodušší, snazší a mnohdy i rychlejší než tomu bylo před jeho zavedením. Zanedbatelná není ani blízkost mezinárodních letišť: civilní letiště Brno-Tuřany, Bratislava a Vídeň.
Třemi největšími zaměstnavateli regionu jsou sestupně: 1. Fakultní nemocnice Bohunice (ústavní zdravotní péče) 2. Masarykova univerzita (terciární vzdělávání) 3. AHOLD Czech Republic, a. s. (maloobchod potravin a nápojů, tabákových výrobků)
Další významní zaměstnavatelé v kraji: Dopravní podnik města Brna (městská a příměstská pozemní osobní doprava), GUMOTEX, a. s. (výroba plastových desek, fólií a profilů), Nová Mosilana, a. s. (tkaní textilií), PENAM, a. s. (výroba pekařských a cukrářských výrobků), VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. (shromažďování, úprava a rozvod vody), Tyco Electonics Czech, s. r. o. (výroba elektronických zařízení pro motorová vozidla), a další. Velké zastoupení v kraji mají ale i drobní živnostníci, jejichž počet se každým rokem zvyšuje, což je dáno mimo jiné i podporou malých podnikatelů krajem. Trend nárůstu ekonomických subjektů můžeme pozorovat na obrázku č. 4: - 32 -
Obrázek č. 6: Počet ekonomických subjektů v regionu:
Pramen:převzato z: Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v roce 2011, s. 34
V oblasti vzdělanostní struktury a kvality pracovní síly13 v regionu, se řadí Jihomoravský kraj k nadprůměrným, čemuž přispívají tyto dva základní předpoklady:
1. rozvinutá síť středních škol v kraji s pestrou nabídkou vzdělávacích oborů a zároveň silná tradice studia alespoň učebního oboru 2. počet kvalitních a dostupných vysokých a vyšších odborných škol
Tyto dva faktory výrazně přispívají ke skutečnosti, že obyvatelstvo regionu patří dlouhodobě k druhému nejvzdělanějšímu v rámci republiky14 s důležitým dodatkem, kdy dosažené primární vzdělání se s časem neustále zvyšuje. Například oproti roku 2001 vzrostl, podle posledního sčítání lidu,15 počet vysokoškolských absolventů o 46,7%. Vzdělanostní strukturu v produktivním věku v rámci ČR, můžeme porovnat na obrázku č. 3.
Kvalita pracovní síly se nejlépe posuzuje podle stupně její vzdělanosti - tedy podíl osob s vysokoškolským diplomem, s maturitou, vyučených a osob se základním vzděláním. (viz obrázek č. 3). Jihomoravský kraj má dlouhodobé tendence k převyšování republikového průměru, co se týče kvality pracovní síly. Z profesní struktury zaměstnanosti z roku 201116 můžeme vyčíst, že v Jihomoravském pracovalo 40,5% zaměstnanců v kvalifikačně náročných profesích (vedoucí pracovníci, vědci, odborníci, techničtí pracovníci) to je v rámci republiky druhé místo, opět po Praze, kde pracovalo 55,5% zaměstnanců ve stejně kvalifikačně náročných profesích.
13
Dle vzdělání a kvalifikace Na prvním místě se umístilo Hlavní město Praha 15 Sčítání lidu konané v roce 2011 16 Seřazeno dle mezinárodní klasifikace ISCO-08 14
- 33 -
Obrázek č. 7: Vzdělanostní struktura populace 24 – 65 let v roce 2011, v %:
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
VŠ + VOŠ SŠ s maturitou SŠ bez maturity ZŠ
ký es oč Ji h ý sk eň ý Plz rsk va rlo Ka ký tec Ús ý ck ký er e ec Lib ad hr vé álo Kr ý ick ub rd Pa a čin so Vy ý ck ou om Ol ý ký sk ns lez Zlí os sk rav Mo ký es oč ý řed sk St av or om Ji h a ah Pr
ČR
Pramen: ČSÚ: Výběrové šetření pracovních sil, průměr roku 2011, výpočty: Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání. Upraveno autorkou
Dalším předpokladem udržení kvalifikované pracovní síly v kraji je dostatečná nabídka pracovních míst pro dané obory. Zvláštní a významnou roli zde hraje město Brno, které nabízí jak středoškolským, tak vysokoškolským absolventům pracovní pozice s dobrým uplatněním a proto ve městě i po ukončení studií velká část absolventů zůstane, zároveň s uvedeným můžeme pozorovat, že míra vysokoškolsky vzdělaných absolventů jiných okresních městech více či méně klesá, neboť v daných oblastech chybí poptávka právě po vysoce vzdělaných pracovnících (okres Hodonín, Znojmo).
Demografická struktura obyvatelstva regionu není příliš pozitivní, v tomto ohledu následuje kraj nejen trend celorepublikový , ale zároveň i celoevropský, kdy obecně starší ročníky mají vyšší naději na dožití a zároveň je stále méně mladších ročníků. Toto vytváří disharmonii a může do budoucna přinést velké ekonomické i sociální problémy.
Populační vývoj obyvatelstva ČR není nijak příznivý, jak již bylo naznačeno. Průměrný věk zde dosahoval v loňském roce hodnoty 40,9 let. Prognóza předpokládá že obyvatelstvo do roku 2050 výrazně zestárne, takže osoby starší 65 let budou tvořit až jednu třetinu obyvatel, zároveň by se měl oproti aktuální situaci zvýšit počet osob starších 85 let asi pětkrát. Uvedené fakty budou představovat vyšší ekonomickou zátěž nejen pro stát a pro veřejné finance. Zároveň
- 34 -
podstatně zestárne aktivní obyvatelstvo, na nějž budou kladeny vysoké požadavky v oblastech míry flexibility a schopnosti aktualizovat svoje znalosti a kompetence. Jak můžeme vidět na následujícím obrázku, do roku 2050 výrazně ubude jak živě narozených, tak osob v produktivním věku, naproti tomuto razantně stoupne počet osob starších 60 a více let. Jihomoravský kraj je v rámci republiky třetí nejhustěji osídlený, proto se dá předpokládat, že demografické změny dopadnou negativně i zde.
Obrázek č. 8: Předpokládaný populační vývoj v ČR v roce 2010 - 2050
Pramen: ČSÚ: Projekce obyvatelstva: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/B0001D6145/$File/4025rra.pdf, s. 18
Vzdělanostní prognóza17 je pro JMK příznivější: predikuje celkem výrazný vzestup osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním a zároveň snížení úrovně osob s pouze základním vzděláním na přibližně pouhých 5% (ze současných průměrných 7%). Uvedené by tak mohlo kraji přinést zrychlení růstu HDP, růst by měl dokonce překročit tempo růstu celorepublikového o desítky procent.
17
Prognóza lidského kapitálu obyvatelstva ČR do roku 2050, od strany 172 dále. http://kdem.vse.cz/resources/relik09/RELIK_2009.pdf
- 35 -
2.2. Nezaměstnanost v regionu Jihomoravský kraj vykazoval na konci roku 2011 míru nezaměstnanosti 9,6%18, to znamená, že v daném časovém úseku převyšovala průměrnou celorepublikovou míru o 1,19% a v porovnání s ostatními jednotkami NUTS 2 se Jihomoravský kraj umístil na 5. pozici s nejvyšší nezaměstnaností. Celkový počet zaregistrovaných na Úřadu práce byl 62 772, z toho počet dosažitelných uchazečů byl 61 192. Ženy tvořily v tomto počtu necelých 50%. Ve srovnání se stejným obdobím v předchozím roce (2010), kdy nezaměstnanost v kraji dosahovala 10, 3%, míra nezaměstnanosti klesla o 0,7 procentního bodu.
Z okresů je nejhorší situace na území okresu Znojmo a Hodonín. Tato situace je dlouhodobá – jedná se o pohraniční regiony, se soustředěnou pomocí státu a s nižší kvalifikovanou pracovní sílou než na zbytku území regionu. Situaci zhoršilo především uzavírání a reorganizace velkých průmyslových podniků, které bývaly důležitými zaměstnavateli.
Srovnání krajské míry nezaměstnanosti s celorepublikovou můžeme sledovat v grafu na obrázku č. 7, vývoj míry nezaměstnanosti v JMK a ČR v letech 2006 – 2011:
Obrázek č. 9: Srovnání: vývoj míry nezaměstnanosti v JMK a ČR, v %: 12 10 8
Míra nezaměstnanosti v kraji
6 4
Míra nezaměstnanosti v ČR
2 0 200
6
200
7
200
8
200
9
201
0
201
1
09/
12
Pramen: data ČSÚ a MPSV, zpracování autorky vlastní
18
Dle dat ČSÚ – dosažitelní uchazeči: všichni uchazeči o pracovní místo, kteří jsou mimo výkon trestu, nevzdělávají se v rekvalifikačních kurzech ani nepobírají peněžitý příspěvek v mateřství a rovněž nejsou v pracovní neschopnosti.
- 36 -
Stejně tak můžeme graficky porovnat míru nezaměstnanosti v září 2012 mezi jednotlivými okresy:
Obrázek č. 10: Srovnání meziokresní míry nezaměstnanosti v září 2012
16 14 12 10 8 6 4 2 0
Míra nezaměstnanosti, září 2012
a lik ub aj ep kr R ý ká sk es rav Č o m ho Ji nín o od H av cl ře B o m oj Zn v o šk Vy ko v ns ko la B ven o- to s rn B mě orn B Pramen: data MPSV, zpracování autorky vlastní
Náklady na rekvalifikační kurzy v souvislosti s vývojem krajské míry nezaměstnanosti, můžeme srovnat na obrázku č. 9 .
Obrázek č. 11: Srovnání míry nezaměstnanosti a financí určených na rekvalifikace v regionu: 70 60 50
Náklady na rekvalifikace a poradenství v tisících Kč
40
Míra nezaměstnanosti v kraji, v %
30 20 10 0 11 20
10 20
09 20
08 20
07 20
06 20
Pramen: data získaná ze statistik MPSV a ČSÚ za roky 2006-2011, zpracování autorky vlastní
- 37 -
Autorka záměrně srovnává situaci před ekonomickou krizí a po ní. V grafu můžeme vidět, že s poklesem míry nezaměstnanosti v letech 2007 a 2008 klesá i finanční objem vynaložený na rekvalifikace. Nejvyšší částka, 66 279,- Kč, byla vynaložena na rekvalifikace v roce 2010. O rok později došlo od 1. 4. ke vzniku nové organizační složky státu – Úřadu práce České republiky19. Přestože nezaměstnanost v daném roce klesla na 9,6%, tedy došlo k jejímu poklesu oproti roku 2010 o 0,7%20, náklady na podporu při rekvalifikacích klesly z uvedených 66 279,- Kč na 43 588,- Kč, tedy došlo ke snížení o více než 34%. Pokles finanční podpory byl vyvolán především snahou současné vlády o snížení schodku státního rozpočtu a tím škrty napříč ministerstvy. Snaha o úspory ve státní sféře se Jihomoravského kraje nedotkla v této oblasti nijak příliš razantním způsobem, například Královéhradecký kraj musel uspořit až 50% nákladů oproti roku 2010.
Před důkladnější analýzou všech okresů regionu položíme dvě hypotézy: Hypotéza č. 1: V oblastech s vyšší nezaměstnaností se lidé rekvalifikují ve větší míře – tato hypotéza vychází z jednoduchého předpokladu, kdy lidé s nižším vzděláním v lokacích, kde je vysoká míra nezaměstnanosti vyhledávají možnosti rekvalifikací pro snadnější získání pracovního místa
Hypotéza č. 2: Ženy participují na rekvalifikacích ve větší míře než muži – vychází z předpokladu, kdy ženy po mateřské dovolené často zvažují různé alternativy pro návrat na pracovní trh. Jednou cestou je právě změna či rozšíření profesní kvalifikace, které ženám opět usnadní vstup na trh práce.
2.3. Bližší analýza pracovního trhu v okresech a návaznost na rekvalifikační kurzy Jak bylo uvedeno v předchozím textu, jihomoravský kraj se skládá ze sedmi okresů, každý z nich má svoje určitá lokální specifika – ekonomická, geografická, či sociální, která bychom chtěli přiblížit v této kapitole.
19 20
Úřad práce ČR se skládá ze 14 krajských poboček a Generálního ředitelství se sídlem v Praze Ve výpočtu je zahrnuta hodnota celkového počtu nezaměstnaných, ne tedy pouze dosažitelných
- 38 -
2.3.1.Okres Brno-město Metropolitní okres, nejmenší v kraji a zároveň nejrozvinutější, s vysokou mírou kvalifikované pracovní síly. Zároveň zde žije asi jedna třetina celkového počtu obyvatel regionu. Okres je orientován především na poskytování služeb a služeb náročných na znalosti, zprostředkování obchodu, ale rovněž vykazuje aktivitu ve výzkumu a vývoji a v průmyslu, kultuře i sportu. Má funkci hlavního veletržního města v rámci ČR. Je zde značný podíl vzdělávacích zařízení státních i nestátních, včetně jedné státní a šesti veřejných vysokých škol. Okres se vyznačuje značnou dopravní intenzitou (dálnice D1 a D2, rychlostní silnice, letiště, železniční uzel). Na jeho území je podnikatelská aktivita nejintenzivnější ze všech okresů kraje, kromě malých a středních podniků je tu i několik velkopodniků.
Míra nezaměstnanosti byla v září 2012 v daném okrese na úrovni 8,6%. Ve srovnání s předchozím rokem ve stejném období toto číslo představuje mírné zlepšení, konkrétně o 0,5% bodu. Situace na lokálním trhu práce se obecně pozvolna zlepšuje od roku 2009.
Ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí můžeme stanovit relativně ohraničenou analýzu lokálního trhu práce. Nejžádanějšími poptávanými profesemi, podle KZAM21 (tzn. nejvyšší nabídka volných pracovních míst) v referenčním období předcházejícího roku,22 byly tyto (v sestupném pořadí):
1. Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 2. Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů) 3. Pracovníci v oblasti prodeje
Naopak nejvíce uchazečů o zaměstnání a tím nabídek pracovníků bylo v oblastech (opět sestupně):
1. Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů 2. Pracovníci v oblasti prodeje 3. Pracovníci v oblasti osobních služeb 21
KZAM: klasifikace zaměstnání – zavedená Českým statistickým úřadem. Tato klasifikace byla vypracována na podkladě mezinárodního standardu ISCO-88 (klasifikace OSN, kterou s dobrými úpravami převzala EU) 22 Referenčním obdobím, pokud není uvedeno jinak, je vždy září 2012. Autorka bohužel neměla k dispozici data pro rok 2012.
- 39 -
Jak se v okrese měnily preference na trhu práce v nabídce a poptávce od roku 2008 do roku 2010, můžeme sledovat na následující tabulce:
Tabulka č. 1: Krátkodobé srovnání nabídky a poptávky na lokálním trhu práce I. Rok
Pořadí a profese podle KZAM, nabídka – poptávka pracovní síly 1. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření na prodej a služby 2. Jiní pomocní odborní 3. Nižší administrativní pracovníci pracovníci, kromě úředníků Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v Kvalifikovaní kovodělníci a Pomocní a nekvalifikovaní průmyslu, stavebnictví, v dopravě a strojírenští dělníci kromě pracovníci zaměření na prodej v příbuzných oborech 2008 obsluhy strojů a zařízení a služby 1. Pomocní a nekvalifikovaní 2. Nižší administrativní pracovníci kromě úředníků pracovníci zaměření na prodej a 3. Jiní pomocní odborní služby Kvalifikovaní dělníci při pracovníci Pomocní a nekvalifikovaní dobývání surovin, stavební pracovníci v dolech a lomech, v dělníci a pracovníci Pomocní a nekvalifikovaní průmyslu, stavebnictví, v dopravě a příbuzných oborů, kromě pracovníci zaměření na prodej obsluhy strojů 2009 v příbuzných oborech a služby 1. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření na prodej a 3. Obsluhující pracovníci služby Kvalifikovaní dělníci při 2. Nižší administrativní Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě úředníků dobývání surovin, stavební pracovníci v dolech a lomech, v dělníci a pracovníci průmyslu, stavebnictví, v dopravě a příbuzných oborů kromě Jiní pomocní odborní obsluhy strojů 2010 v příbuzných oborech pracovníci Pramen: data: Statistky Ministerstva práce a sociálních věcí za roky 2008-2011, dostupná z Integrovaného portálu ministerstva, zpracování autorky vlastní
Rekvalifikační kurzy, nabízené Úřadem práce v kterémkoliv okrese regionu, se snaží na poptávku pracovního trhu reagovat, vytváří proto a nabízí uchazečům o zaměstnání odpovídající vzdělávání. Obecně můžeme poznamenat, a následující tvrzení bude platit relativně ne všech okresech regionu: zatímco před „krizovými lety“23 - před ekonomickou krizí v roce 2009, byl zájem o doplnění vzdělání formou rekvalifikace relativně malý, a osoby vedené v evidenci úřadů práce musely být častokrát opakovaně nabádány k účasti na kurzech, dnes se situace mění. Nezaměstnaní (především mladšího produktivního věku) si uvědomují, že potřeba doplnění nebo rozšíření vzdělání je čím dál nutnější. Zaměstnavatelé se většinou již nespokojí s průměrnými pracovníky, ale orientují se mimo tradičně praktických zkušeností, na další dovednosti, například tzv. soft skills, znalosti jazyka, aktualizované znalosti v oblasti výpočetní techniky a komunikace obecně, a často i na schopnosti uchazeče vstřebávat a obnovovat informace atd.
23
Rozhodujícím je rok 2009
- 40 -
Jakému využití se rekvalifikační kurzy těší? Účast na nich v okrese ilustruje obrázek č. 10: Obrázek č. 12: Účast na rekvalifikačních kurzech v okrese Brno-město – počet uchazečů v rekvalifikacích zahájených v daném roce:
1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0
počet účastníků RK
2007
2008
2009
2010
2011
Pramen: data ze statistik MPSV, zpracování autorky vlastní
V roce 2011 bylo do kurzů zapsáno 1555 účastníků. Kurz ukončilo řádně asi 90% procent účastníků. Kolem 8% účastníků pokračovalo v rekvalifikaci i příští rok. Jen velmi málo z nich předčasně ukončilo kurz, povětšinou z důvodu předložení pracovní smlouvy, či z vážných důvodů. Proti necelému procentu účastníků kurzů bylo zahájeno sankční řízení z důvodu porušení smlouvy. Úspěšnost v kurzech je téměř 99,9%. Ze statistik můžeme vytvořit profil průměrného účastníka rekvalifikačních kurzů24: •
O málo častěji jsou to ženy ve věku 50-54 let, druhou nejčetnější skupinu tvoří věková hranice 20-24 let
•
Rekvalifikují se v rámci OP LZZ
•
V evidenci ÚP jsou více než 5 měsíců
•
Jejich vzdělání je středoškolské s maturitou
•
Délka rekvalifikace je mezi jedním týdnem a jedním měsícem
Nejžádanějšími rekvalifikačními kurzy na území okresu jsou:
U mužů: Obsluha CNC strojů a obsluha elektrovozíku a motovozíku.
24
Profil sestavený na základě četnosti faktoru ve statistice
- 41 -
U žen: kurzy účetnictví, obsluha osobního počítače či kurzy zaměřené na sociální služby. Pro lepší ilustraci uvádíme v příloze č. 2 časové dotace některých rekvalifikačních kurzů stanovené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
Umístitelnost absolventů rekvalifikačních kurzů se v posledních letech zhoršila, což je dáno aktuálními podmínkami na trhu práce, přesto se pohybuje v rozmezí okolo 30%, v závislosti na profesi.
2.3.2. Okres Brno – venkov Tento okres obklopuje pásově ze všech stran okres Brno-město. Můžeme ho charakterizovat jako okres s vysokým podílem zemědělství (zemědělská půda dosahuje více než 50% rozlohy okresu) a průmyslu. Rovněž má na svém území důležité dopravní infrastruktury (v závislosti na okresu Brno-město). Patří spíše k ekonomicky silnějším okresům, charakteristický je tím, že jeho obyvatelstvo z více než poloviny pracuje právě v sousedním okrese Brno-město. Počet obyvatel okresu je v rámci kraje druhý nejvyšší a neustále narůstá.
Okres s nejnižší mírou nezaměstnanosti v referenčním období v kraji – 7,6%. Oproti loňskému roku 2011, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla 7,4% se jedná o mírné zhoršení v hodnotě 0,2 procentního bodu.
Nejžádanějšími poptávanými profesemi v září roku 2011 byly:
1. Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech 2. Řidiči a obsluha pojízdných zařízení 3. Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě
Naopak nejvíce nabízenými profesemi ve stejném období byly tyto:
1. Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů 2. Pomocní pracovníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy a v příbuzných oborech 3. Pracovníci v oblasti prodeje - 42 -
Jak se vyvíjely preference na lokálním trhu práce v nabídce a poptávce můžeme sledovat na tabulce č. 2:
Tabulka č. 2: Krátkodobé srovnání nabídky a poptávky na lokálním trhu práce II. Rok
2008
Pořadí a profese podle KZAM, nabídka – poptávka pracovní síly 3 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a 1 Nižší administrativní lomech, v průmyslu, 2 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě úředníků stavebnictví, v dopravě a v pracovníci zaměření na ve službách a obchodě příbuzných oborech prodej a služby Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci kromě obsluhy strojů
Obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci
1 Nezařazení
2009
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech
1 Nižší administrativní pracovníci kromě úředníků 2010
2 Nižší administrativní pracovníci kromě úředníků Jiní pomocní odborní pracovníci
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech 3 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů kromě obsluhy strojů
2 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v 3 Obsluhující pracovníci příbuzných oborech
Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci kromě obsluhy strojů
Jiní pomocní odborní Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech Pramen: data: Statistky Ministerstva práce a sociálních věcí za roky 2008-2011, dostupná z Integrovaného portálu ministerstva, zpracování autorky vlastní
Nabídka rekvalifikačních kurzů okresu Brno-venkov téměř kopíruje nabídku rekvalifikačních kurzů v předchozím případě. Ovšem zde se situace v oblasti účasti na kurzech dosti liší – účast je kolísavá, a pohybuje se, kromě roku 2010 poměrně ve stejných hodnotách – 1272 účastníků, oproti loňským 678 – snížení o necelých 50%. Snížení účastníků můžeme vysvětlit ve většině případů spíše krátkodobým charakterem poskytovaných rekvalifikací. Velké zastoupení měly osoby, které pečovaly o dítě do 15 let.
Profil účastníka rekvalifikačních kurzů v okres Brno-venkov je následující: - 43 -
•
Opět se jedná častěji o ženy
•
Věk rekvalifikovaných je 35-39 let, druhou nejčastější hodnotou je věk 20-24 let.
•
Účastníci se vzdělávají v rámci projektu OP LZZ
•
Nejčastěji mají zaměstnání na úrovni střední odborné školy-vyučen
•
Doba rekvalifikace se pohybuje v rozmezí jednoho týdne až jednoho měsíce
•
Účastníci rekvalifikačních kurzů jsou v evidenci nejčasněji 12-24 měsíců
Obrázek č. 13: Účast na rekvalifikačních kurzech v okrese Brno-venkov – počet uchazečů v rekvalifikacích zahájených v daném roce:
počet účastníků RK
1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2007
2008
2009
2010
2011
Pramen: data ze statistik MPSV, zpracování autorky vlastní
V loňském roce se rekvalifikovalo 678 osob, rekvalifikační kurzy byly z více než 91% úspěšně ukončeny, pouze asi 0,4% účastníků byli neúspěšní u zkoušky. Asi 4% opustily kurzy z vážných důvodů a pouze necelé 0,2% bezdůvodně. Kolem 40% absolventů kurzů bylo umístěných do 12 měsíců od ukončení rekvalifikace. Největší úspěchy při umisťování měli mladí absolventi ve věku 20-24 let.
Co se týče oblíbenosti kurzů, tyto jsou velmi podobné jako v okrese Brno-město. Jedná se u mužů o kurzy: počítačové, obsluha CNT strojů, u žen účetnictví a počítačové kurzy.
- 44 -
2.3.3. Okres Blansko Geograficky nejseverněji položený a druhý nejmenší okres kraje. Najdeme v něm chráněná území Moravského krasu s jeskynním komplexem a relativně velkou rozlohu zaujímají lesy, je to turisticky velmi atraktivní lokalita a je označován jako nejekologičtější okres v kraji i v republice. Okres má opět spíše průmyslově-zemědělský charakter. V referenčním období (září 2012) ze bylo zaregistrovaná 8,8% míra nezaměstnanosti, z toho 11,1% ženy a 7,1% muži, což je opět i zde
mírné zhoršení situace, v září letošního roku se míra nezaměstnanosti vyšplhala na 8,8%, tzn. zhoršení o necelé jedno procento, to se jeví jako zhoršení celkem významného charakteru. V okrese tak připadá na jedno volné pracovní místo asi 20-30 uchazečů.
Nejvíce volných míst v okrese, v roce 2011 bylo v těchto profesích:
1. Pomocní pracovníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy a v příbuzných oborech 2. Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech 3. Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě
Naopak nejvíce nabídky pracovní síly bylo v profesích:
1. Pomocní pracovníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy a v příbuzných oborech 2. Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů 3. Pracovníci v oblasti prodeje
Na následující tabulce můžeme opět sledovat změny preferencí v čase, na straně nabídky i poptávky:
- 45 -
Tabulka č. 3: Krátkodobé srovnání nabídky a poptávky na lokálním trhu práce III. Rok
Pořadí a profese podle KZAM, nabídka – poptávka pracovní síly
1 Kvalifikovaní kovodělníci 3 Obsluhující pracovníci a strojírenští dělníci kromě 2 Nižší administrativní obsluhy strojů a zařízení pracovníci kromě úředníků Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební 2008 Pomocní a nekvalifikovaní Kvalifikovaní kovodělníci a dělníci a pracovníci pracovníci v dolech a strojírenští dělníci kromě příbuzných oborů kromě lomech, v průmyslu, obsluhy strojů obsluhy strojů a zařízení stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech 2 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Pomocní a nekvalifikovaní v dolech a lomech, v 1 Kvalifikovaní kovodělníci průmyslu, stavebnictví, v pracovníci zaměření na a strojírenští dělníci kromě dopravě a v příbuzných prodej a služby 2009 obsluhy strojů oborech Jiní pomocní odborní Obsluhující pracovníci Kvalifikovaní kovodělníci a pracovníci strojírenští dělníci kromě obsluhy strojů 2 Pomocní a 1 Kvalifikovaní kovodělníci nekvalifikovaní pracovníci a strojírenští dělníci kromě 3 Obsluhující pracovníci zaměření na prodej a obsluhy strojů 2010 služby Řidiči a obsluha pojízdných Obsluha stacionárních strojních zařízení Jiní pomocní odborní zařízení a montážní dělníci pracovníci Pramen: data: Statistky Ministerstva práce a sociálních věcí za roky 2008-2011, dostupná z Integrovaného portálu ministerstva, zpracování autorky vlastní
A jaká je aktuální situace v oblasti nabídky rekvalifikačních kurzů? Můžeme konstatovat, že situace je stejná jako v předchozích případech. Účast na rekvalifikacích v okrese byla v loňském roce přibližně stejná jako v okrese Brno-venkov, rekvalifikovalo se celkem 674 lidí. Obecně ale tady rekvalifikace nejsou tolik používaným nástrojem jako jinde, neboť míra participace je za roky 2007-2012 celkem nízká:
- 46 -
Obrázek č. 14: účast na rekvalifikačních kurzech v okrese Blansko – počet uchazečů v rekvalifikacích zahájených v daném roce: 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0
počet účastníků RK
2007
2008
2009
2010
2011
Pramen: data ze statistik MPSV, zpracování autorky vlastní
Maxima dosáhla účast na rekvalifikacích v roce 2010, kdy se rekvalifikovalo 840 účastníků. Přesto je průměrná účast na kurzech za uvedené období 2007-2011 pouhých asi 605 účastníků. Ze 674 konaných kurzů v loňském roce jich bylo ukončených úspěšně 73, 7%, dále více než 12% pokračovalo do dalšího roku. Téměř necelá 2% účastníků bylo neúspěšných u závěrečné zkoušky, jeden účastník opustil kurz předčasně bez vážných důvodů a přes dvě procenta ukončilo kurzy ze závažných osobních nebo jiných důvodů.
Profil průměrného účastníka rekvalifikačních kurzů v okrese Blansko je následující: •
výrazněji než v jiných okresech se rekvalifikují ženy, převažují z 61,8%.
•
vzdělávají se v rámci programu OP LZZ
•
nejčastější rekvalifikace probíhají ve věku 35-39 let a stejně často ve 45-49 letech
•
účastníci vstupují do vzdělávání většinou se středním vzděláním – vyučení či s maturitou
•
délka rekvalifikací je zpravidla 1 týden až 1 měsíc, ale téměř stejně často rekvalifikace probíhají v délce mezi 1 – 3 měsíci.
•
délka evidence před účastí na kurzu je nejčastěji 3-6 měsíců
Umístitelnost po skončení rekvalifikačních kurzů v okrese se pohybuje v míře kolem 40%, v závislosti na profesi.
- 47 -
2.3.4. Okres Vyškov Nejméně lidnatý okres s celkovou mírou nezaměstnanosti 8%, z toho ženy 9,7% a muži 6,8%. Okres se specializuje přibližně ve shodné míře s předešlými dvěma okresy průmyslu a zemědělství, významné je i stavebnictví. Zajímavostí je, že téměř 50% ekonomicky aktivních subjektů v okrese představují drobní živnostníci. Nízké nezaměstnanosti napomáhá výborná dopravní dostupnost: mnoho občanů okresu – zaměstnanců jezdí pracovat do sousedního okresu Brno-venkov a asi třetina do Brno-město.
V letošním roce zůstal stav míry nezaměstnanosti stejný, tedy opět 8%. S počtem nezaměstnaných 3943 vycházel počet uchazečů na jedno volné místo – 17,7, což je třetí nejnižší hodnota v rámci Jihomoravského kraje.
Nejvíce volných míst bylo v roce 2011 u těchto profesí:
1. Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech 2. Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů) 3. Pracovníci s odpady a ostatní pomocní pracovníci
Nejvíce uchazečů o zaměstnání mělo tyto profese:
1. Pomocní pracovníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy a v příbuzných oborech 2. Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů 3. Pracovníci v oblasti prodeje
Vyvíjení preferencí v čase na straně nabídky můžeme pozorovat v tabulce č. 4:
- 48 -
Tabulka č. 4: Krátkodobé srovnání nabídky a poptávky na lokálním trhu práce IV. Rok
2008
2009
2010
Pořadí a profese podle KZAM, nabídka – poptávka pracovní síly 1 Pomocní a nekvalifikovaní Nižší administrativní pracovníci v dolech a lomech, v pracovníci kromě průmyslu, stavebnictví, v úředníků dopravě a v příbuzných oborech Obsluha stacionárních Kvalifikovaní kovodělníci a zařízení a montážní strojírenští dělníci kromě obsluhy dělníci strojů 2 Nižší administrativní 1 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě pracovníci v dolech a lomech, v úředníků průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští Jiní pomocní odborní pracovníci dělníci kromě obsluhy strojů 1 Pomocní a nekvalifikovaní 2 Pomocní a pracovníci v dolech a lomech, v nekvalifikovaní průmyslu, stavebnictví, v pracovníci zaměření na dopravě a v příbuzných oborech prodej a služby
3 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření na prodej a služby Ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci kromě obsluhy strojů 3 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření na prodej a služby Prodavači, manekýni a předváděči zboží 3 Nižší administrativní pracovníci kromě úředníků
Obsluha stacionárních Kvalifikovaní kovodělníci a Ostatní kvalifikovaní zařízení a montážní strojírenští dělníci kromě obsluhy zpracovatelé a výrobci dělníci strojů kromě obsluhy strojů Pramen: data: Statistky Ministerstva práce a sociálních věcí za roky 2008-2011, dostupná z Integrovaného portálu ministerstva, zpracování autorky vlastní
Rekvalifikační kurzy pořádané ve vyškovské pobočce Úřadu práce jsou většinou vždy vytížené (v závislosti na profesi), častokrát zájem převyšuje aktuální kapacitu. Dle poskytnutých informací na jednoho účastníka kurzu připadají náklady kolem 7800 Kč, opět v závislosti na daném kurzu a jeho časové dotace. Účast na kurzech je tedy relativně vysoká v rámci regionu, můžeme ji ilustrovat na obrázku č. 13.
Nejvyšší účast na rekvalifikačních kurzech byla po ekonomické krizi zaznamenána v roce 2010 – rekvalifikovalo se celkem 619 osob, přesto míra participace zůstává relativně vysoká vzhledem k počtu nezaměstnaných v okrese: rekvalifikovalo se 13% nezaměstnaných osob.
- 49 -
Obrázek č. 15: účast na rekvalifikačních kurzech v okrese Vyškov – počet uchazečů v rekvalifikacích zahájených v daném roce: 700 účastníci na RK
600 500 400 300 200 100 0 2007
2008
2009
2010
2011
Pramen: data ze statistik MPSV, zpracování autorky vlastní
Profil uchazečů rekvalifikačních kurzů vypadá takto: •
V 61% se rekvalifikují častěji ženy než muži
•
Rekvalifikace probíhá nejčastěji v rámci OP LZZ
•
Nejvíce se rekvalifikují osoby ve věku 20-24 let
•
Nejvíce se rekvalifikují osoby se středním vzděláním s maturitou, téměř stejně často pak osoby se středním vzděláním s výučním listem
•
Délka rekvalifikace je obvykle 1 týden až 1 měsíc
•
Uchazeči kurzů jsou před rekvalifikací v registraci nezaměstnaných nejčastěji 3-6 měsíců
Úspěšnost u závěrečných zkoušek je obecně na úrovni 99%, v případě kurzu Pracovník v sociálních službách potom 100% Nejžádanějšími rekvalifikacemi jsou u žen: Pracovník v sociálních službách (pečovatelky), účetnické kurzy, u mužů potom především kurz svařování (různé technologie) a obsluha CNC strojů. Umístitelnost absolventů rekvalifikačních kurzů se pohybuje kolem 50% procent (v závislosti na oboru), například v případě rekvalifikace „Obsluha CNC strojů“ byla úspěšnost až 67%.
- 50 -
2.3.5. Okres Znojmo Je jedním z největších okresů České republiky. Jeho jižní území tvoří 105 km dlouhá hranice se sousedním Rakouskem. Zemědělská půda tvoří necelé tři čtvrtiny výměry okresu. Problémem regionu ze socioekonomického hlediska je nízká hustota zalidnění, odchod vysokoškolsky vzdělaných občanů do atraktivnějších okresů (Brno-venkov, Brno-město) či do sousedního Rakouska, dlouhodobá nezaměstnanost, vysoký počet lidí se základním vzděláním nebo se všeobecným vzděláním bez odborné kvalifikace, či sezónnost prací (např. v zemědělství). Míra nezaměstnanosti v referenčním období byla 12,1%, z toho ženy rekordních 15,6% a muži 9,5%. Jako na hospodářsky slabý region, je na něj zaměřená soustředěná podpora státu
Okres Znojmo se potýká dlouhodobě se zvýšenou mírou nezaměstnanosti. Přestože okres hraničí na jihu s Rakouskem a existují zde tím pádem i lepší možnosti páce v zahraničí, míra nezaměstnanosti byla v letošním září právě na úrovni 12,1%. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku si okres pohoršil o 1,7% Nezaměstnanost v okrese je celkem silně vázaná na období roku. Je to dáno například zemědělským charakterem oblasti.
Nabídka volných pracovních míst byla v loňském roce následující:
1. Řidiči a obsluha pojízdných zařízení 2. Pracovníci v oblasti osobních služeb 3. Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech
Nejvíce uchazečů o zaměstnání mělo tyto profese:
1. Pracovníci v oblasti prodeje 2. Pracovníci v oblasti osobních služeb 3. Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů
Profil účastníků v rekvalifikaci se v okrese Znojmo mírně liší od okresů předešlých: •
častěji se vzdělávají opět ženy – v roce 2011 byla účast žen na rekvalifikacích 68%
•
účastníci se vzdělávají nejčastěji opět v rámci OP LZZ
•
věková struktura účastníků je 20-24 let, tvoří asi jednu pětinu, významné je i věkové zastoupení 40-44 let - 51 -
•
vzdělání účastníků je povětšinou střední s maturitou nebo výučním listem, ale zanedbatelní nejsou ani účastníci s pouze základním vzděláním: tvoří až 17% nekvalifikujících se účastníků
•
účastníci nejčastěji participují na rekvalifikacích typu profesní rekvalifikace pro D25
Tabulka č. 5: Krátkodobé srovnání nabídky a poptávky na lokálním trhu práce V. Rok
Pořadí a profese podle KZAM, nabídka – poptávka pracovní síly 1 Obsluhující pracovníci
2008
2009
2 Prodavači, manekýni a předváděči zboží
Kvalifikovaní dělníci v Obsluha stacionárních zemědělství, lesnictví, zařízení a montážní rybářství, myslivosti - dělníci orientovaní na trh 1 Obsluhující pracovníci Obsluhující pracovníci 1 Obsluhující pracovníci
2010
2 Prodavači, manekýni a předváděči zboží Jiní pomocní odborní pracovníci
2 Prodavači, manekýni a předváděči zboží
3 Nižší administrativní pracovníci kromě úředníků Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů 3 Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci kromě obsluhy strojů Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci kromě obsluhy strojů 3 Prodavači, manekýni a předváděči zboží
Kvalifikovaní Kvalifikovaní dělníci při kovodělníci a dobývání surovin, stavební Obsluhující pracovníci strojírenští dělníci dělníci a pracovníci příbuzných kromě obsluhy strojů oborů kromě obsluhy strojů Pramen: data: Statistky Ministerstva práce a sociálních věcí za roky 2008-2011, dostupná z Integrovaného portálu ministerstva, zpracování autorky vlastní
Účast na rekvalifikačních kurzech dosáhla maxima v roce 2009, kdy se rekvalifikací účastnilo 700 osob. V loňském roce se rekvalifikovalo 630 osob, tzn. 10% z celkového počtu nezaměstnaných v okrese.
Umístitelnost uchazečů po ukončení rekvalifikačního kurzu do konce sledovaného roku, dosahuje v okrese úspěšnosti asi 42%, v závislosti na oboru. Nejžádanějším rekvalifikacemi jsou u mužů svářečské kurzy a obsluha manipulačních vozíků, u žen potom účetnické kurzy. Účast na rekvalifikačních kurzech v jednotlivých letech ilustruje následující obrázek:
25
Profesní rekvalifikace pro D: rekvalifikace zabezpečující získání nové kvalifikace pro vykonávání konkrétní dělnické profese (povolání), například zedník, tesař, zámečník, instalatér, prodavač, ošetřovatelka. V dělnických profesích poskytují obvykle kvalifikaci na úrovni zaučení. (Oznámení MPSV SSZ č. 28/2005)
- 52 -
Obrázek č. 16: účast na rekvalifikačních kurzech v okrese Znojmo – počet uchazečů v rekvalifikacích zahájených v daném roce: 800
účastníci na RK
700 600 500 400 300 200 100 0 2007
2008
2009
2010
2011
Pramen: data ze statistik MPSV, zpracování autorky vlastní
2.3.6. Okres Břeclav Příhraniční okres, který sousedí na jihu s Rakouskem a na jihovýchodě se Slovenskem. v okrese se nachází asi 69 obcí, 10 z nich má statut města, jsou to obce: Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Lanžhot, Mikulov, Podivín, Pohořelice, Valtice, Velké Bílovice a Velké Pavlovice. Okres má velký turistický potenciál, který je daný množstvím kulturních a přírodních památek na jeho území (Lednicko-valtický areál, zapsaný v seznamu UNESCO, biosférická rezervace Pálava atd.). Zároveň je charakteristický teplým klimatem a úrodnou půdou, pěstuje se hlavně réva vinná, obilniny, ovoce a zelenina. Ekonomická aktivita zaměřena z velké části na chemický průmysl, a to z důvodu sídla velkého lokálního zaměstnavatele, firmy GUMOTEX, a. s., zastoupení mají i služby, hlavně v pohostinství a ubytování a stavebnictví. Zemědělství se věnuje pouze asi 9% obyvatelstva. Tento okres patří ještě s okresy Znojmo a Hodonín k oblastem s vysokou mírou nezaměstnanosti. V září 2012 byla míra nezaměstnanosti na území okresu 9,4%, z toho ženy 10,8 a muži 8,3%.
Oproti stejnému období v loňském roce je to nepatrné zlepšení o 0,1%.
V roce 2011 bylo v okrese nejvíce volných míst v profesích: 1. Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech 2. Pracovníci v oblasti osobních služeb 3. Řidiči a obsluha pojízdných zařízení - 53 -
Nejvíce uchazečů o zaměstnání bylo těchto profesí:
1. Pomocní pracovníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy a v příbuzných oborech 2. Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a textů 3. Pracovníci v oblasti osobních služeb
Opět můžeme porovnat změny nabídky a poptávky práce v tabulce č. 6:
Tabulka č. 6: Krátkodobé srovnání nabídky a poptávky na lokálním trhu práce VI. Rok
2008
2009
Pořadí a profese podle KZAM, nabídka – poptávka pracovní síly 1 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech
2 Nižší administrativní 3 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě pracovníci zaměření na úředníků prodej a služby Kvalifikovaní Pomocní a nekvalifikovaní kovodělníci a pracovníci zaměření na strojírenští dělníci prodej a služby kromě obsluhy strojů
Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení 1 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, 3 Kvalifikovaní kovodělníci a 2 Nižší administrativní v průmyslu, stavebnictví, v strojírenští dělníci /kromě pracovníci kromě dopravě a v příbuzných obsluhy strojů úředníků oborech Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření na prodej a služby 1 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech
Obsluhující pracovníci
Obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci
2 Nižší administrativní 3 Obsluhující pracovníci pracovníci kromě úředníků Pomocní a nekvalifikovaní 2010 pracovníci v dolech a lomech, Kvalifikovaní v průmyslu, stavebnictví, v kovodělníci a dopravě a v příbuzných Jiní pomocní odborní strojírenští dělníci oborech pracovníci kromě obsluhy strojů Pramen: data: Statistky Ministerstva práce a sociálních věcí za roky 2008-2011, dostupná z Integrovaného portálu ministerstva, zpracování autorky vlastní
V účasti na rekvalifikačních kurzech si vede okres spíše lépe, účastní se jich asi 10% z celkového počtu nezaměstnaných. Celková úspěšnost u závěrečných zkoušek byla ve 3. čtvrtletí roku 2011 asi 99% a kurzy předčasně opustilo 4,5% osob.
Účast na rekvalifikačních kurzech v období 2007 až 2011 si můžeme prohlédnout na následujícím obrázku: - 54 -
Obrázek č. 17: účast na rekvalifikačních kurzech v okrese Břeclav – počet uchazečů v rekvalifikacích zahájených v daném roce: 1200
účastníci na RK
1000 800 600 400 200 0 2007
2008
2009
2010
2011
Pramen: data ze statistik MPSV, zpracování autorky vlastní
Profil účastníků rekvalifikačních kurzů je následující: •
účast mužů a žen na rekvalifikacích je přibližně stejná
•
většina rekvalifikací probíhá v rámci programu OP LZZ
•
věková struktura uchazečů je z jedné pětiny 20-24 let, další početnou skupinou – 13% jsou účastníci ve věku 30-34 let
•
vzdělání účastníků je většinou střední s maturitou nebo vyučením – celkem 58%, asi 14% účastníků tvoří osoby se základním vzděláním
•
typ rekvalifikace: nejčastěji rozšíření rekvalifikace26
•
časová dotace na rekvalifikace je zpravidla v rozhraní 1 týden – 1 měsíc
•
před rekvalifikacemi jsou účastníci zaregistrování na Úřadu práce asi 3-6 měsíců
Nejžádanějšími rekvalifikacemi jsou opět u mužů: svařovací kurz a obsluha CNC strojů, u žen jsou to účetnické rekvalifikace a opět pracovník v sociálních službách. Průměrná umístitelnost do konce sledovaného roku (2011), činila 42%.
26
Rekvalifikace umožňující rozšíření již získané kvalifikace v určité profesi, včetně jejího zvýšení a prohloubení. Jedná se např. o získání svářečského průkazu, odborné způsobilosti podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., vazačského průkazu, lešenářského průkazu, řidičského průkazu. (Oznámení MPSV SSZ č. 28/2005)
- 55 -
2.3.7. Okres Hodonín Region se soustředěnou podporou státu, charakteristický velkou rozlohou orné půdy. Nachází se zde rovněž lužní lesy a nerostné bohatství: ložiska ropy, zemního plynu a lignitu. Okres hraničí na východě svého území se Slovenskem. Jsou zde nadprůměrné podmínky pro rozvoj zemědělství, které je po obchodu a službách druhou nejsilnější aktivitou. Nezaměstnanost v září 2012 činila v okrese 13,4%, z toho ženy 15,1% a muži 12,1%. Jde o nejvyšší zaměstnanost mezi okresy vůbec. Je záhodno uvést, že okres Hodonín se potýká dlouhodobě se strukturálními problémy, plynoucími z uzavření velkých průmyslových podniků v minulosti, které bývaly významnými zdroji poptávky po pracovní síle, a tím pádem se i dlouhodobě potýká s problémem nedostatku volných pracovních míst a tím pádem i vysokou mírou nezaměstnanosti. Oblast patří opět k těm turisticky atraktivním – zejména pro vyhlášená vinařství, léčivé prameny v lázních Hodonín a síť cyklostezek.
Míra nezaměstnanosti v okrese v letošním září byla 13,4% - tedy vůbec nejvyšší z celého regionu. Oproti loňskému roku, kdy byla míra nezaměstnanosti na úrovni 12,8%, představovala letošní situace zhoršení o 0,6 procentního bodu.
Nejvíce volných míst bylo ve stejném období v loňském roce pro tyto profese:
1. Obsluha stacionárních strojů a zařízení 2. Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech 3. Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě
Naopak nejvyšší nabídka pracovních míst byla v těchto profesích:
1. Pomocní pracovníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy a v příbuzných oborech 2. Pracovníci v oblasti prodeje 3. Pracovníci v oblasti osobních služeb Tabulka č. 7 ilustruje změny v preferencích na straně nabídky a poptávky na trhu práce:
- 56 -
Tabulka č. 7: Krátkodobé srovnání nabídky a poptávky na lokálním trhu práce VII. Rok
2008
2009
2010
Pořadí a profese podle KZAM, nabídka – poptávka pracovní síly 1 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech
2 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření na prodej a služby
Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební Obsluha stacionárních dělníci a pracovníci zařízení a montážní dělníci příbuzných oborů kromě obsluhy strojů 1 Pomocní a nekvalifikovaní 2 Pomocní a pracovníci v dolech a nekvalifikovaní pracovníci lomech, v průmyslu, zaměření na prodej a stavebnictví, v dopravě a v služby příbuzných oborech Ostatní kvalifikovaní Obsluha stacionárních zpracovatelé a výrobci zařízení a montážní dělníci kromě obsluhy strojů 1 Pomocní a nekvalifikovaní 2 Obsluhující pracovníci pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, Kvalifikovaní dělníci při stavebnictví, v dopravě a v dobývání surovin, stavební příbuzných oborech dělníci a pracovníci příbuzných oborů kromě Obsluha stacionárních obsluhy strojů zařízení a montážní dělníci
3 Obsluhující pracovníci Ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci kromě obsluhy strojů
3 Obsluhující pracovníci Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví, rybářství, myslivosti – orientovaní na trh 3 Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů kromě obsluhy strojů
Jiní pomocní odborní pracovníci Pramen: data: Statistky Ministerstva práce a sociálních věcí za roky 2008-2011, dostupná z Integrovaného portálu ministerstva, zpracování autorky vlastní
Účast na rekvalifikačních kurzech je vzhledem k počtu nezaměstnaných v okrese nejvyšší ze všech popsaných okresů – dosahuje míry až 13,7%. Nejvyšší účast na rekvalifikacích byla v letech 2010 a 2011: účastnilo se 1713, respektive 1406 účastníků. Celkovou míru participace na rekvalifikačních kurzech můžeme vidět na následujícím obrázku:
- 57 -
Obrázek č. 18: účast na rekvalifikačních kurzech v okrese Břeclav – počet uchazečů v rekvalifikacích zahájených v daném roce: 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0
účastníci na RK
2007
2008
2009
2010
2011
Pramen: data ze statistik MPSV, zpracování autorky vlastní
Profil účastníků rekvalifikací v okrese Hodonín vypadá takto: •
Ve stejné míře participují muži i ženy
•
Vzdělávají se v rámci programu OP LZZ
•
Věková struktura účastníků je nejčastěji (v 20% případů) 20 -24 let, druhá nejčastější věková skupina je 30 – 34 let
•
Vzdělání účastníků je nejčastěji střední odborné s vyučením – ve 35%, účastníci pouze se základním vzděláním představují skupinu 13%
•
Nejčastější typ rekvalifikací v okrese je rozšíření rekvalifikace, druhým nejčastějším typem je profesní rekvalifikace pro D, výrazné je také zastoupení rekvalifikací pro přípravu k podnikání: ve 14% případů
•
Nejčastěji se účastníci rekvalifikují v době mezi 1 týdnem a 1 měsícem
Co se týče četnosti rekvalifikačních kurzů pořádaných pro muže, nejčastěji jsou to opět kurzy svařování a obsluhy CNC strojů, u žen potom kurzy pracovník v sociálních službách. Za zmínku jistě také stojí fakt, že účastníci rekvalifikací byli před zařazením do rekvalifikace v evidenci Úřadu práce nejčastěji 12-24 měsíců a to až v jedné pětině případů. Průměrná délka evidence před zařazením do rekvalifikace je zde relativně vysoká: 14 měsíců. Ve sledovaném období byla úspěšnost u závěrečných zkoušek více než 99%, pouze jeden účastník zkouškou neprošel. Umístitelnost účastníků po rekvalifikaci ve stejném roce byla
- 58 -
39%, opět relativně vysoký byl i počet účastníků rekvalifikací, jejichž evidence po ukončené rekvalifikaci přesáhla 12 měsíců: jedná se asi o 35% účastníků.
2.5. Shrnutí dosavadních poznatků a srovnání vybraných jevů V následující, závěrečné podkapitole následuje shrnutí nasbíraných poznatků, event. jejich doplnění a srovnání.
Nabídka volných pracovních míst kvalifikačně ne vždy odpovídá poptávce po nich
A to především v okrese Hodonín, částečně i Břeclav. Nabídka volných pracovních míst, i přes velkou momentální nasycenost trhu práce, u kvalifikovaných pozic stále je. Trh práce v těchto okresech trpí jakousi „profesní disharmonií“, kdy všeobecně zaměřené a nekvalifikované profese (které v uvedených okresech převažují) jsou na pracovním trhu těžko uplatnitelné, zaměstnavatelé mají stále nedostatek kvalifikovaných (především technicky kvalifikovaných) pracovníků a kvalifikovaných řemeslníků.
Jak bylo uvedeno, největší kvalifikační rozdíly setrvávají v okresech Hodonín a Břeclav, v ostatních okresech není tento jev až natolik výrazný. Všeobecně si můžeme prohlédnout strukturu nabídky a poptávky volných míst na následující tabulce č. 8: Tabulka č 8: Struktura nabídky a poptávky volných pracovních míst v regionu (obecně) Nabídka volných pracovních míst
Poptávka po pracovních místech
Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě
Všeobecní administrativní pracovníci
Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů)
Pomocní pracovníci v oblasti osobních služeb
Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech
Pomocní pracovníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy a v příbuzných oborech
Řidiči a obsluha pojízdných zařízení
Pomocní pracovníci v oblasti prodeje
Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech
Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pramen: informace převzaté z textu 2. kapitoly, zpracování autorky vlastní
- 59 -
Uvedenou situaci řeší částečně právě nabídka rekvalifikačních kurzů ÚP JMK, která až do roku 2014 nabízí pro všechny okresy v regionu následující rekvalifikační kurzy27: •
V oblasti zpracovatelského průmyslu: o Obsluha CNC obráběcích strojů o Programátor CNC strojů o Svařování (různé technologie) o Základní kovoobráběčské práce
•
V oblasti stavebnictví: o Topenář o Zedník o Čtení a kreslení technické dokumentace (se zaměřením na AutoCAD) o Vyhláška 50/1978 Sb., (dle § 5-9)
•
V oblasti zdravotnictví a sociální péče o Pracovník v sociálních službách
Jak bylo již naznačeno výše, Úřad práce situaci na regionálním trhu práce sleduje a vyhodnocuje, dle těchto informací potom zadává veřejné zakázky na výběr vhodné vzdělávací instituce na potřebné rekvalifikační kurzy. Tímto můžeme konstatovat, že rekvalifikační kurzy víceméně vhodně korespondují se situací na trhu práce, snaží se nevytvářet kvalifikované pracovníky v oborech, po kterých aktuálně není poptávka a zároveň ani přemíru kvalifikovaných pracovníků, které by lokální pracovní trh nemohl v momentální situaci absorbovat. Mezi obecnými podmínkami přijetí k rekvalifikaci, jsou: zdravotní stav, ukončené vzdělání, předchozí kvalifikace, dále se přilíží např. k délce evidence uchazeče a k dalším interně nastaveným kritériím.
27
Pouze zkrácený výčet, kompletní výčet rekvalifikačních kurzů pro období do 6/2014 viz příloha č.
- 60 -
Míra participace na rekvalifikacích se mezi okresy liší až o pět procentních bodů
Jak bylo již možno pozorovat v grafech v předchozích subkapitolách, ne všechny okresy poskytují zaregistrovaným uchazečům stejně široké možnosti rekvalifikací. Situace míry participace na rekvalifikačních kurzech v jednotlivých okresech ve spojitosti s mírou nezaměstnanosti, je naznačena v následujícím grafu:
Obrázek č. 19: Srovnání míry participace na rekvalifikačních kurzech v jednotlivých okresech v %, za období září 2011 16 14 12 10 8 6 4 2 0
rekvalifikované osoby v % míra nezaměstnanosti v %
Br n
Br Bl Zn Vy Bř Ho o-m no-v ansk ško ojm ecla don v o v ín e o ěs to nkov Pramen: data MPSV za rok 2011, zpracování autorky vlastní
Tento graf tak vyvrací hypotézu, že v oblastech s vyšší mírou nezaměstnanosti se rekvalifikuje více lidí. Například v okrese Vyškov je třetí nejnižší míra nezaměstnanosti, přitom se zde rekvalifikuje skoro 13,7% nezaměstnaných (tj. nejvíce lidí po okrese Blansko). Ještě lépe je situace vidět na příkladu okresu Znojmo, kde dokonce míra nezaměstnanosti přesahuje o 0,2 procentního bodu míru participací na rekvalifikacích. Tato hypotéza není přímo potvrzená ani v odborné literatuře.
- 61 -
Míra participace žen na rekvalifikacích se pohybuje od 50 % výše
Ženy se skutečně rekvalifikují častěji než muži, alespoň dle srovnání dat MPSV z období září 2011. Nejvíce žen se rekvalifikuje v okrese Blansko – až 62%. Nejméně, ale stále více než 50% potom v okrese Břeclav, konkrétně 53% žen. Velmi často se ženy rekvalifikují v kurzu Pracovník v sociálních službách, po kterém najdou zaměstnání jako pečovatelky v různých sociálních zařízeních pro seniory, či v nemocnicích, oblíbenou rekvalifikací je také účetní kurz. Následující obrázek č. 18 potvrzuje hypotézu č. 2 o převaze ženách v participaci na rekvalifikačních kurzech:
Obrázek č. 20: Míra participace žen na rekvalifikacích, v %, za období září 2011 70 60 50 40 30 20 10 0
participace žen na RK
rn
ín on od H av cl ře B o m oj Zn ov šk Vy ko ns ov la nk B ve oto rn B ěs m o-
B
Pramen: data MPSV, zpracování autorky vlastní
Vlastní realizace rekvalifikací, jejich náplň i časová dotace se velmi liší v závislosti na typu. Existují rekvalifikační kurzy, které trvají od jednoho dne, do několika měsíců. Stejně tak se mění i finanční náklady na kurzy. Zajímavé je sledovat poměr vydaných financí na rekvalifikace v průběhu času:zatímco v roce 2008 na rekvalifikace vydáno asi 33 mil. Kč, pří míře nezaměstnanosti kolem 6%, v roce 2011 to bylo 43 mil Kč, při míře nezaměstnanosti téměř 10%. Bohužel se autorce nepodařilo vypátrat přesnou strukturu poskytnutých rekvalifikačních kurzů, bylo by tak zavádějící srovnávat celkové výdaje na jednoho účastníka. Srovnání by bylo nepřesné i z důvodu toho, že v roce 2008 ještě neexistovala jednotná shora koordinovaná politika rekvalifikačních kurzů pro celý region. Dlouhodobým trendem je v každém případě zkracování časové dotace rekvalifikačních kurzů.
- 62 -
Nízká účast na rekvalifikacích v okrese Znojmo může podle autorčina názoru představovat určitou hrozbu do budoucna. Vzdělanost v tomto okrese je ze všech okresů na jedné z nejnižších úrovní, mezi uchazeči o rekvalifikace můžeme ještě i dnes najít osoby bez základního vzdělání. Zvyšování kvalifikace v této lokaci, by měl úřad věnovat zvýšenou pozornost.
- 63 -
3. REKVALIFIKAČNÍ KURZY V PRAXI Rekvalifikační kurzy jako takové jsou velmi prospěšné, ale nemusí být stejně vhodné pro všechny kandidáty. Nabídka rekvalifikací s podporou ÚP je celkem široká a nyní se podíváme jakým způsobem jsou nabízeny uchazečům.
3.1. Propagace rekvalifikačních kurzů U samotných rekvalifikačních kurzů není prováděna žádná širší forma propagace navenek Úřadu práce (např. oznámení v tisku či jiných médiích, internetové odkazy na internetu atd).. Rekvalifikační kurzy nejsou masovou záležitostí určenou pro všechny nezaměstnané, jak bylo autorce řečeno pí. Monikou Gajdošovou, z břeclavské pobočky Úřadu práce ČR, proto můžeme s takovýmto postupem souhlasit. Na druhou stranu by v dnešní době přesycené informacemi měla být možnost najít alespoň rámcově informace i jinak než osobním kontaktem s pověřenými pracovníky.
Všichni oslovení pracovníci poboček Úřadu práce ČR v Jihomoravském kraji potvrzují, že rekvalifikační kurzy bývají vždy individuálně nabízeny uchazečům přímo na pobočce úřadu, po rozhovoru se zprostředkovatelkou pracovního místa. Uchazeč se poté sám rozhoduje, zda na kurz nastoupí či nikoliv. Tento individuální přístup hodnotíme jako pozitivní, neboť každý uchazeč má jinou počáteční kvalifikaci a také rozdílné požadavky a představy (nezřídka zkreslené) o budoucím uplatnění na trhu práce v regionu.
Jiným propagačním kanálem jsou potom na všech okresních pobočkách vývěsky a informační letáky na nástěnkách a informačních tabulích. Často se ale stává že nástěnky jsou zaplněné materiály a jsou velice špatně přehledné, většinou není jasné s jakým statusem jsou rekvalifikace nabízené.
Zatímco ještě v loňském roce měla v rámci Jihomoravského kraje jen jedna okresní pobočka alespoň jakýsi rámcový přehled rekvalifikací na svých internetových stránkách (okres Vyškov), od letošního roku je možné tento přehled dohledat na stránkách integrovaného portálu MPSV. Autorka považuje tyto základní informace v elektronické podobě na internetových stránkách za vítaný krok, který by měl být následován i v jiných okresních - 64 -
pobočkách mimo jiné i vzhledem k profilu uchazečů o pracovní místo, kterými jsou nejčastěji mladí lidé či lidé středního věku, kteří si nejčastěji obstarávají nejrůznější informace právě touto cestou.
Autorka práce byla po dotazu na databázi rekvalifikačních kurzů odkázána pí. Horkou, na krajské pobočce Jihomoravského kraje v Brně na elektronickou databázi vzdělávacích kurzů DAT CZ28, což je databáze dalšího vzdělávání spravována Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Přestože je zde avizována nejširší nabídka vzdělávacích akcí, minimálně pro Jihomoravský kraj je uvedený výčet naprosto nedostačující, alespoň co se rekvalifikací týče. Potřebné informace, které by se zde uchazeč chtěl dozvědět se velmi špatně hledají, nelze vybrat z nepřeberného množství kurzů např. právě jen ty rekvalifikační, protože uživatel má na hlavní stránce možnost pouze vybrání lokace, ve které by nějakou formu dalšího vzdělávání rád navštěvoval, nemůže již ale vybrat určitou skupinu kurzů. Po vyplnění záložky „vyhledávání“ se velmi často stává, že uživateli není nalezen žádný vhodný kurz, podle zadaných kritérií. Celkově portál působí spíše složitým, nedokončeným a velmi nepřehledným dojmem.
Za vhodný nástroj k informovanosti o rekvalifikacích a situaci v nezaměstnanosti obecně můžeme považovat i poradenská centra, která působí při pobočkách Úřadu práce nebo i projekt spravovaný opět Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR: Call centrum. Tuto službu podporuje i Evropský sociální fond, prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Call centrum funguje v pracovních dnech od osmi hodin ráno, do osmi hodin večer a nepřetržitě na emailové adrese.29 Přestože zde není poskytována pracovně-právní poradna, mohou se zde volající dozvědět užitečné informace, například za jakých podmínek a kde mohou získat rekvalifikaci.
Jiným a posledním relevantním zdrojem propagace rekvalifikačních kurzů byly autorkou shledány tzv. Týdny vzdělávání dospělých, které jsou organizovány Krajským úřadem Jihomoravského kraje a konají se vždy na podzim (září – říjen). Týdny vzdělávání dospělých jsou relativně nová akce v regionu, letos se konaly teprve po druhé. Jedná se o informační kampaň pro všechny osoby v produktivním věku, zaměstnané i nezaměstnané, která rozšiřuje obzory v oblasti právě vzdělávání dospělých. Kampaň je tvořena několika desítkami odborných přednášek na různá aktuální témata, dále z odborných konferencí, které se 28 29
www.eu-dat.cz
[email protected],
[email protected]
- 65 -
povětšinou konají v Brně a jejich hlavní součástí je Veletrh odborného vzdělávání při Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Zde jsou propagovány týdny vzdělávání dospělých, regionální aktivity na podporu vzdělávání ale i například programy Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů.
3.2. Projekty na podporu rekvalifikačních kurzů V odstavci projekty na podporu rekvalifikačních kurzů, je nutné zmínit Evropský sociální fond, který v programovacím období 2007-2013 přispívá České republice opravdu štědré částky určené na vzdělávání pracovníků a nezaměstnaných. Podpora je poskytována Jihomoravskému kraji ve dvou velkých programech:
1. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
V rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost bylo pro Českou republiku vyčleněno z tohoto fondu více než 46 mld. Kč, což odpovídá necelým 7% všech finančních prostředků z EU vyhrazeným pro ČR. Konkrétně v Jihomoravském kraji probíhá nyní pod záštitou tohoto operačního programu několik projektů: • Klíč k nezávislosti v Jihomoravském kraji: cílovou skupinou tohoto projektu jsou uchazeči v evidenci ÚP, kterým vypršela podpůrčí doba nebo jim z nějakého důvodu nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti. Tohoto projektu se bude účastnit asi 400 uchazečů, jeho součásti tvoří několik samostatných celků – např. rozvoj finanční gramotnosti, poradenství, podpora k absolvování rekvalifikace či zprostředkování zaměstnání. • Praxí k perspektivní kariéře – cílem projektu je zvýšit a rozšířit nezaměstnaným osobám povědomí o pracovně-právní problematice. Vybraní kandidáti budou vybaveni každý svým individuálním plánem, po úspěšném ukončení rekvalifikačního kurzu budou zařazování do jednoleté odborné praxe v orgánech státní a veřejné správy. Po ukončení této praxe by měla být části klientů nabídnuta možnost zprostředkování zaměstnání.
- 66 -
• Kariéra bez bariér – projekt pro klienty starší 50 let. Každý je vybaven po rozhovoru s odborníkem vlastním rozvojovým a výukovým plánem. Klienti dostávají vzdělání ve všeobecném ekonomickém a právním přehledu, učí se zlepšovat schopnosti sebeprezentace a sociální a komunikační dovednosti. Dále probíhají exkurze k potencionálním zaměstnavatelům. Během trvání projektu mají klienti možnost poradenství. Po absolvování rekvalifikačního kurzu bude možné několika úspěšným klientům opět zprostředkovat pracovní místa.
Dalšími podpořenými projekty jsou například: • Po roce do práce v Jihomoravském kraji • Příležitost pro mladé do 30 let • 45 plus v Jihomoravském kraji (připravované) V rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, které je v gesci Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy má pět prioritních os: 1. Počáteční vzdělávání 2. Terciární vzdělávaní, výzkum a vývoj 3. Další vzdělávání 4. Systémový rámec celoživotního učení 5. Technická pomoc Pro naše účely (podpora rekvalifikačních kurzů) není tento operační program až tak důležitý, protože se zaměřuje spíše šířeji na další vzdělávání jako takové.
3.3. Vlastní průběh rekvalifikačních kurzů Jak již bylo uvedeno výše, na rekvalifikační kurzy nelze uplatňovat žádný nárok, protože samotný Úřad práce ČR, či jeho pobočka určuje, zdali daného kandidáte do rekvalifikace přijme či nikoliv. Oslovení pracovníci kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR všichni shodně potvrdili, že podmínky přijetí se nastavují interně a nejsou zveřejňovány, obecně se ale přihlíží ke kandidátově zdravotnímu stavu, předchozí kvalifikaci, délce evidence (dlouhodobě vedení mají přednost) či dalším požadavkům ke konkrétním kurzům stanovenými MŠMŠT (viz. Příloha č. 2), jakými jsou např. dosažený stupeň požadovaného vzdělání, vlastnictví potravinářského průkazu a další.
- 67 -
Po splnění daných podmínek a úspěšném výběru účastníka rekvalifikačního kurzu podepisuje tento společně s Úřadem práce ČR výhradně písemnou dohodu, ve které jsou jasně označené obě strany a práva a povinnosti pro každou z nich. Dále je zde výslovně uvedena rekvalifikační činnost, kterou bude účastník kurzu po dobu rekvalifikace vykonávat, místo konání a také výše podpory, která bude účastníkovi po dobu rekvalifikačního kurzu vyplácena (současně s podporou
v rekvalifikaci může být účastníkovi vyplácena i podpora
v nezaměstnanosti, má-li na ni účastník nárok). V neposlední řadě dohoda vymezuje sankce v případě, kdy účastník rekvalifikační kurz bez vážného důvodu opustí.
Jelikož se jednotlivé typy rekvalifikací velmi liší, nelze obecně popsat jejich průběh. Většina kurzů má pevně danou časovou dotaci, stanovenou MŠMŠT, která musí být organizací, která kurzy provozuje, dodržena. V závislosti na délce trvání kurzu se liší i jejich cena, v průměru ale můžeme předpokládat cenu 5000 Kč (v případě rekvalifikací poskytovaných Úřadem práce ČR), plus podporu při rekvalifikaci. U rekvalifikací zvolených můžou náklady, které Úřad práce ČR za uchazeče zaplatí dosáhnout výše až 50 000,- po dobu tří kalendářních let od nástupu na rekvalifikaci. V tomto případě ale účastník neobdrží podporu v rekvalifikaci, stát za něj zaplatí pouze zdravotní a sociální pojištění. Tento typ rekvalifikací je obecně určen pro lidi, kteří stojí opravdu o nalezení nového zaměstnání než pro ty, jež přihlíží hlavně k vyplácené podpoře. U rekvalifikace zvolené je nutné počítat s větší náročností na stanovené podmínky.
V obou případech je pro organizaci, jež zajišťuje rekvalifikace povinnost vést tzv. třídní knihu, kde jsou zapsané údaje o vyučovacích hodinách, jejich počtu a náplni, podpis vyučujícího, dále se zde vede evidence o docházce účastníků na kurzy. Pořádající organizace je povinná archivovat všechny tyto údaje po dobu platné akreditace, duplikáty všech vydaných osvědčení a certifikátů musí organizace archivovat po celou dobu svojí existence.
V obou případech je nutné složit závěrečnou zkoušku, úspěšnost při jejím skládání se pohybuje kolem 98%, tzn. vysoká úspěšnost. Rovněž velmi malé procento účastníků opustí kurzy bez vážného důvodu před jejich ukončením. Závěrečná zkouška se skládá neprodleně po ukončení rekvalifikačního kurzu, před odbornou komisí, která je většinou tříčlenná. Po úspěšném složení závěrečné zkoušky obdrží účastník kurzu Osvědčení o rekvalifikaci, v případě kdy šlo o čistou rekvalifikaci, nebo Osvědčení o účasti v akreditovaném vzdělávacím programu. - 68 -
Co se týče sledování kvality poskytovaných rekvalifikačních kurzů, zde není vypovídající hodnota sledovaných ukazatelů příliš přesná. Podle informací poskytnutých panem Bozděchem, z kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR ve Vyškově, kvalita výuky je sledována prostřednictvím kontrolních komisí z kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR, které mohou kdykoliv namátkově zkontrolovat jakýkoli rekvalifikační kurz, a to i opakovaně. Sleduje se především docházka účastníků do kurzu, třídní kniha a její náležitosti, informace o vyučovacích hodinách, stav pracovních pomůcek účastníků a jejich vhodnost. Dále kontaktní pracoviště dlouhodobě sledují úspěšnost kurzů při závěrečných zkouškách a také informace o počtu účastníků, kteří kurzy opustili předčasně z různých důvodů. Přesto je podle autorky toto hodnocení kvality kurzů nedostačující, jelikož nevypovídá dostatečně o kvalitě samotné organizace, která vzdělávání poskytuje.
Dalším faktorem, který hraje proti věrohodnosti o kvalitě poskytovaných kurzů je konstatování pracovníků kontaktních pracovišť, kdy hlavním kritériem při výběru vzdělávací organizace je především nabídková cena, přičemž veřejné zakázky na rekvalifikační kurzy jsou zadávány tak, aby rekvalifikační kurzy byly poskytovány minimálně po dobu jednoho roku. V současné době na trhu vzdělávacích organizací můžeme pozorovat výrazný přetlak nabídky nad poptávkou, který tlačí ceny vzdělávacích kurzů dolů, nutí tak vzdělavatele zlevňovat a tím šetřit například na materiálním vybavení či odbornosti lektorů.
Po úspěšném ukončení rekvalifikačního kurzu a získání příslušného osvědčení jsou účastníci připraveni vstoupit na trh práce. Přesto si práci do dvanácti měsíců po ukončení rekvalifikace nalezne jen asi polovina z nich, v roce 2011 byla průměrná umístitelnost absolventů do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace asi 40,4%, největší šanci na nalezení práce mají ale absolventi do tří měsíců od ukončení kurzu, což je dáno jednak obnovenou chutí hledat zaměstnání po ukončení rekvalifikačního kurzu, osvojením určitého řádu dne či vzájemnou motivací absolventů kurzu. Pokud tedy nalezne uplatnění téměř polovina absolventů, zůstává stále početná skupina absolventů, kteří uplatnění z různých důvodů nenajdou. Důvodem může být nízký zájem rekvalifikovaného o obor, ve kterém se rekvalifikoval. Ovšem v případech, kdy rekvalifikovanému nalezne Úřad práce zaměstnání a rekvalifikovaný odmítne, hrozí mu finanční sankce v podobě úhrady nákladů na rekvalifikaci a navíc až půlroční vyřazení z evidence. Častěji se tak stane z důvodu nezájmu zaměstnavatele o přijmutí rekvalifikované osoby. Podpis pracovní smlouvy s rekvalifikovanou osobou může pro zaměstnavatele v mnoha - 69 -
případech představovat zátěž navíc, a to hlavně časovou a finanční, kdy rekvalifikovanému může chybět hlubší orientace v problému (např. v oboru účetnictví), praxe v oboru, odborné postupy. Zaměstnavatel musí takové osobě přidělit určitý čas na zapracování, doplňková interní školení, dočasného tutora atd. Zaměstnavateli může být úřadem doporučen i naprosto nevyhovující uchazeč.
Přestože MŠMT doporučuje u rekvalifikací v závislosti na typu, minimálně čtvrtinu a u řemeslnických rekvalifikací alespoň polovinu časové dotace kurzu věnovat praxi, spoustě rekvalifikovaných absolventů potřebná praxe chybí, proto se zaměstnavatelům stále lépe vyplatí zaměstnat mladého absolventa daného oboru: „Od ukončení kurzu jsem reagovala zhruba na 40 inzerátů, ale všechny moje pokusy sehnat práci skončily na tom, že nemám praxi. Pozvou si mě, abych jim na modelce ukázala, jak umím střihat, a pak mě odmítnou.….“30 Sami rekvalifikovaní často polemizují nejen o užitečnosti rekvalifikačních kurzů, či nad jejich kvalitou ale také o vhodnosti rekvalifikací doporučených: „Rekvalifikace? Pouze fikce aby se lidem zavřela ústa. I když se máte zájem se rekvalifikovat, řekne Vám úřednice, že jedině pokud máte příslib zaměstnání. Který zaměstnavatel Vám dá příslib zaměstnání? Dlouhodobě nezaměstnaní (např. mladí lidé s žádnou kvalifikací) nemají šanci…“31 „absolvovala jsem víc kurzů... Jakýsi základ a přehled získáš, ale ostatní je na Tobě dalším studiem či praxí… Moje zkušenost s kurzy přes prac. úřad - nic moc, kvalitnější byly ty, co jsem si hradila sama. Ale taky záleží na pořádající agentuře. Zjisti si nejdřív reference“32 „…Po rekvalifikaci neumím dodnes polévat dort čokoládou, nevím jak se obalují boky dortu, jestli rukou, stěrkou...“33 „… ÚP vám vnutí rekvalifikaci , která se vám od samého počátku nelíbí a ve které nenajdete ani po dvou letech uplatnění , ale podle pracovníků ÚP je to vhodná rekvalifikace a odmítnout jí nemůžu pod pohrůžkou vyřazení z evidence ÚP . Ale když chce uchazeč konkrétní rekvalifikaci , která by smysl měla tak tu ÚP neposkytne . Takže vás ÚP nevhodně zrekvalifikuje a nic stejně nevyřeší...“34 Přes všechna možná negativa se státu rekvalifikační kurzy na rozdíl od prostého vyplácení podpor v nezaměstnanosti v delším časovém horizontu vyplatí. Pasivní politika zaměstnanosti dlouhodobě zatěžuje státní rozpočet vyplácením sociálních dávek, ušlým výběrem daní
30
http://finance.idnes.cz/bez-ziskane-praxe-vam-rekvalifikace-casto-nepomuze-fxf/podnikani.aspx?c=A090423_1179394_zamestnani_bab, v textu 31 http://www.nicm.cz/rekvalifikace-s-uradem-prace, komentáře k článku 32 http://www.omlazeni.cz/rekvalifikacni-kurzy-67-3030-0.html diskuzní fórum 33 http://www.cukrar.cz/poradna_vypsat.asp?id=1&id_prispevku=40, diskuzní fórum 34 http://www.nicm.cz/rekvalifikace-s-uradem-prace, komentáře k článku
- 70 -
z příjmu, pojistného, dále také sníženou spotřebou nezaměstnaných osob. Přestože se náklady na rekvalifikace mohou zdát zpočátku vyšší – náklady na kurzy, podpora při rekvalifikaci, jízdné a další příspěvky, se státu vrátí v průměru od jednoho roku po nalezení nového pracovního místa rekvalifikovaného.
Shrnutí kapitoly a doporučení Propagace rekvalifikačních kurzů se neděje nijak výrazně, mimo kontaktní pracoviště Úřadu práce. Kurzy jsou představovány a nabízeny hlavně zprostředkovateli po individuálním posouzení situace a kvalifikace kandidáta, ale také situace na trhu práce. Mimo formální požadavky (vzdělání, zdravotní stav…) existují na kandidáty další požadavky, které jsou ovšem striktně interní a každé kontaktní pracoviště je nastavuje mírně jinak. Díky podpoře Evropské unie, která v letech 2007-2013 poskytla České republice v rámci operačního programu „Lidské zdroje a zaměstnanost“ celkem 46 mld. Kč určených na vzdělávání zaměstnanců a nezaměstnaných, mohlo být v Jihomoravském kraji realizováno několik projektů určených především nezaměstnaným. V rámci propagace bychom považovali za vhodné plně zprovoznit portál o možnostech vzdělávání na celostátní úrovni a pravidelně jej aktualizovat.
Ve státní politice zaměstnanosti bohužel stále výrazně převažuje pasivní politika (což je dáno jednak zákonem – povinné vyplácení podpor v nezaměstnanosti a jednak zvýšenou mírou nezaměstnanosti). Státní výdaje na aktivní politiku stále silně pokulhávají za výdaji na politiku pasivní, v roce 2011 byly dokonce celkově nejnižší od roku 2007 (rok před počátkem ekonomické a finanční krize), přičemž počet rekvalifikovaných byl několikanásobně vyšší. Od roku 2010 přetrvává klesající tendence finančních výdajů na státní politiku zaměstnanosti celkově, i na samotné rekvalifikační kurzy. Proto doporučujeme zvýšit objem výdajů na rekvalifikační kurzy, které se nyní jeví jako dlouhodobě podhodnocené.
Kvalita rekvalifikačních kurzů je v praxi velmi proměnlivá, zejména z důvodu snahy Úřadu práce ČR, vysoutěžit ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Nízké ceny kurzů se ale často odráží na nedostatečně materiální či pedagogické zajištěnosti pořádající organizace. Znepokojující je pro autorku práce fakt, že neexistuje žádný nástroj monitorování kvality poskytovaných kurzů, a to dokonce ani na neformální úrovni. Kvalita je hodnocena pouze z hlediska plnění formálních požadavků (kvalifikovanost lektorů, dodržování předepsané - 71 -
časové dotace, kontrola docházky účastníků a jejich pomůcek), navíc výsledky těchto prováděných kontrol nejsou nikde zveřejňovány. Proto je hlavní doporučení v této oblasti zavedení systému na monitorování kvality rekvalifikačního kurzu především z hlediska spokojenosti uchazeče, který daný kurz absolvoval a také jeho umístitelnosti v oboru, v určeném časovém horizontu. Tento nástroj by mohl být využíván jak Úřadem práce, samotnými uchazeči, (i těmi, kteří si chtějí kurz financovat sami), stejně i zaměstnavateli, kteří by při úvaze o přijetí potencionálního uchazeče mohli získat přehled o rekvalifikačním centru a jeho absolventech.
Vítané by pro rekvalifikované bylo zajistit i lepší možnosti praxe, která je důležitým kritériem pro přijetí do pracovního poměru. Důležitá je kvalitní praxe hlavně u skupin osob, kterým věnuje Úřad práce zvláštní pozornost: mladí absolventi, lidé bez základního vzdělání, osoby dlouhodobě nezaměstnané. Zde by autorka doporučila širší spolupráci Úřadu práce se zaměstnavateli, kteří by byli ochotní a schopní takovouto praxi zajistit, i prostřednictvím alternativních forem, například stáží či dobrovolnictvím.
Úřad práce by se měl zaměřit i na to, jakým poskytovatelům svěřuje konání organizovaných rekvalifikací. Měly by být nastavena i jiná kvalitativní kritéria pro výběr nejvýhodnější nabídky a nezůstávat pouze u kritéria ekonomické výhodnosti, jak se tomu děje ve většině případů nyní. Dalšími navrhovanými kvalitativními kritérii by mohly být například: počet úspěšně ukončených rekvalifikací v poměru k počtu účastníků, počet umístěných účastníků daného kurzu do určitého časového období, počet hodin praxe a místo jejich konání, počet ukončených rekvalifikací bez vážných důvodů, či využití nástroje monitorování kvality kurzu, navrhované v předchozím textu a další.
- 72 -
ZÁVĚR Ztráta zaměstnání je závažný sociální i ekonomický problém pro každého jedince, proto se rekvalifikační kurzy, jako alternativa ke znovunalezení práce dostávají stále více do popředí zájmu veřejnosti. V dnešní době jsou hrozbou ztráty zaměstnání ohroženi hlavně mladí absolventi škol bez praxe a lidé blížící se důchodovému věku, nad 50 let, přesto ani osoby v produktivním věku nejsou od této hrozby zcela chráněni.
Jihomoravský kraj patří k regionům, jejichž průměrná míra nezaměstnanosti převyšuje celorepublikový průměr (některé okresy tento průměr překračují několikanásobně) a proto bylo cílem této práce zhodnotit, zda nabízené rekvalifikační kurzy reálně odpovídají požadavkům místního trhu práce.
Rekvalifikační kurzy patří do kategorie aktivní politiky zaměstnanosti, kterou má společně s pasivní politikou zaměstnanosti v gesci Ministerstvo práce a sociálních věcí. Důležitou institucionální změnou v oblasti koordinace obou politik je vznik jednotného orgánu k 1. dubnu 2011 – Úřadu práce České republiky.
Organizované rekvalifikace nemohou nikdy přesně odpovídat aktuálním nárokům lokálního trhu práce už z důvodu toho, že jsou vybírány a soutěženy minimálně jeden rok před jejich realizací a trh práce neustále prochází nejrůznějšími výkyvy, ať už sezónního či krátkodobého strukturálního charakteru. Přesto dlouhodobým pozorováním může Úřad práce určit, které profese bude následující období pracovní trh požadovat a na základě těchto pozorování potom jednotlivé rekvalifikace vypisuje.
V regionu Jihomoravského kraje převládají určité rozdíly v přístupu k rekvalifikacím, který není nutně závislý na míře nezaměstnanosti v okrese, jak jsme viděli v druhé kapitole. Nejaktivnějšími okresy jsou Blansko a Vyškov, kde se rekvalifikovalo kolem 15% nezaměstnaných při 8% nezaměstnanosti. Nejhůře dopadl v tomto hodnocení okres Znojmo, kde při míře nezaměstnanosti 12% se rekvalifikovalo 10% nezaměstnaných, autorka v této souvislosti vnímá spojitost mezi stupněm vzdělání uchazečů a jejich motivací k rekvalifikaci, čtvrtina uchazečů zde je bez vzdělání. Ve všech okresech si rozšiřují kvalifikaci více ženy než muži, přestože rozdíl není nijak výrazný. - 73 -
Nabídka a poptávka na trhu práce není v žádném okrese přesně odpovídající – trh práce není flexibilní. Ve druhé kapitole jsme vysledovali, že v okresech Jihomoravského kraje existuje jakási kvalifikační disbalance, kdy přestože je pracovní trh nasycený, stále trpí nedostatkem odborně kvalifikovaných pracovníků, především v technických oborech. Největší objem nabízené práce je v profesích osobní služby, administrativní pracovníci, pracovníci prodeje, ostatní neodborní pracovníci. Naopak nejčastější poptávanou prací je práce odborných dělníků, řidičů, obsluhy strojů či osobních službách. Pokud se podíváme na nabídku rekvalifikačních kurzů pro rok 2013, můžeme konstatovat, že Úřad práce rozhodně znatelně pokrývá tyto nejvíce poptávané profese (viz příloha č. 1).
Diskutabilní může být ovšem kvalita poskytovaných rekvalifikací, která není nikde transparentně sledována a porovnávána. V oblasti kvality je sledována především docházka účastníků do kurzu, plnění povinností, nutné náležitosti a kontrola adekvátních pracovních pomůcek. Z důvodu velkého přetlaku vzdělávacích organizací na trhu, tlačí zhotovitelé rekvalifikačních kurzů ceny svých nabídek dolů, což může (a zřejmě také má) mít následky na kvalitu kurzů, ať už v materiální či organizační podobě. Rekvalifikačním kurzům je často vytýkána absence potřebné praxe, bez které jsou osoby na trhu práce jen těžce zařaditelné, neboť představují jak finanční tak i časovou zátěž pro potencionálního zaměstnavatele. Ne každý rekvalifikovaný má rovněž motivaci začínat v novém oboru od začátku, stejně jako je tomu u čerstvých absolventů.
S kvalitou kurzů se pojí problematika umístitelnosti. Přestože po absolvování rekvalifikace si nové zaměstnání v regionu najde v průměru 40,4% absolventů, vysoké procento jich zůstává i po rekvalifikaci dlouhodobě v evidenci nezaměstnaných. Pokud nahlédneme do statistik, můžeme jasně konstatovat, že absolventi, kteří nenajdou zaměstnání do tří měsíců od ukončení rekvalifikace, výrazně ztrácí naději, že pracovní místo naleznou později. Přestože nezařazení uchazeči po rekvalifikaci představují celkem vysoké číslo ve vykazovaných statistikách, není jim věnována žádná zvýšená či specifická péče, zůstávají v evidenci Úřadu práce a po nějaké době mohou být opět zařazeni do některé formy aktivní politiky zaměstnanosti, včetně rekvalifikačního kurzu.
Dle autorky je nutné nabídnout účastníkům zejména prakticky orientovaných rekvalifikačních kurzů (řemesla, účetnictví) lepší možnosti praxe, aby byli schopni získané teoretické zkušenosti i aplikovat. Jak bylo již uvedeno, nedostatečná či velmi krátká praxe, neznalost - 74 -
postupů a dlouhá doba zapracování, tím i ekonomická náročnost pro přijetí kandidáta po rekvalifikaci do pracovního poměru jsou nejčastější důvody proč nejsou zaměstnavatelé ochotni rekvalifikované zaměstnávat, případně jim garantovat pracovní místo po ukončení rekvalifikačního kurzu. Samotné exkurze k potencionálním zaměstnavatelům, jak je nabízí některé regionální projekty, jsou sice pro rekvalifikované jistě příjemné, snad ale ne natolik užitečné, jako by byly právě zajištěné praxe či stáže. Proto doporučujeme v této oblasti zejména větší spolupráci soukromého a veřejného sektoru při zajišťování kurzů.
Autorka by chtěla vyzdvihnout v oblasti propagace především důležitost a užitečnost kvalitních informací o rekvalifikačních kurzech v regionu/okrese v elektronické formě, jejíž základní podoba je dohledatelná na integrovaném portálu MPSV. Původní myšlenka vytvořit jednotný portál pro vzdělávací kurzy v rámci České republiky nebyla v praxi dotažena do konce, protože na uvedeném portálu uchazeči hodnotné informace nezískají. Prioritou v oblasti organizovaných rekvalifikací, samozřejmě zůstává individuální posouzení, nabídka a zprostředkování rekvalifikací přímo na pobočce Úřadu práce.
I přes uvedené výtky autorka vidí v organizování a realizaci rekvalifikačních kurzů veliký potenciál. Tato alternativa, stejně jako aktivní politika zaměstnanosti celkově, není pro státní rozpočet z dlouhodobého hlediska natolik zatěžující, jako je tomu v případě vyplácení samotných podpor v nezaměstnanosti, případně dalších sociálních dávek. Jelikož zaměstnání po rekvalifikaci najde asi 40%, považovala by autorka za rozumné zvýšit objem financí vynaložených na tento druh aktivní politiky zaměstnanosti. Rekvalifikace je zároveň velkým přínosem pro osoby, které ztratily zaměstnání. Možnost nasbírat nové zkušenosti, rozšířit si stávající rekvalifikaci, či se plně překvalifikovat, případně vybrat si rekvalifikaci podle svého vkusu je velkým trumfem pro nezaměstnané na lokálním trhu práce.
- 75 -
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ
[1] BAŤA, T.: Úvahy a projevy, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 1. Vydání, Zlín 2002, ISBN: 80-7318-103-7 [1] BOČKOVÁ, V. a kol. Aktuální problémy výchovy a vzdělávání dospělých. Olomouc: Andragoge, 1994. ISBN 80-90-13266-3.
[1] BUCHTOVÁ, B.: Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Grada, 1. vyd., Praha 2002, ISBN:80-247-9006-8
[2] KLEVETA, J.: Státní politika zaměstnanosti, Olomouc: Andragogéc 2000, ISBN 80244-0147-9
[3] MAREŠ,
P.:
Nezaměstnanost
jako
sociální
problém,
Praha:
Sociologické
nakladatelství 1994, 1. vydání, ISBN 80-901424-9-4
[4] MATULČÍKOVÁ, M.., MATULČÍK, J.: Manažment ďalšieho vzdelávania, Ekonomická univerzita v Bratislave, Bratislava 2003, ISBN: 80-225-1677-5
[5] MUŽÍK, J.:Profesní vzdělávání dospělých, Praha 2012: Wolters Kulwer ČR, ISBN 978-80-7357-738-4 [6] MUŽÍK, Jaroslav: Didaktika profesního vzdělávání dospělých, Fraus, Plzeň 2005, 1. vydání, ISBN: 80-7238-220-9
[7] PALÁN, Z., LANGER, T.: Základy andragogiky, 1. vydání, Univerzita Jana Amose Komenského, Praha 2008, ISBN: 978-80-86723-58-7 [8] PALÁN, Z.: Výkladový slovník vzdělávání dospělých, Olomouc: Daha 1997, ISBN: 80-902232-1-4
- 76 -
[9] PÍCHOVÁ, I.: K některým aktuálním otázkám nezaměstnanosti, Brno: Masarykova univerzita 1995, 1. vydání, ISBN 80-210-0906-3 [10]
RABUŠICOVÁ, M., RABUŠIC, L.: Učíme se po celý život? O vzdělávání
dospělých v České republice, Masarykova univerzita, Brno 2008, ISBN: 978- 2104779-2
[11]
SIROVÁTKA, T.: Politika pracovního trhu, Brno: Vydavatelství MU Brno
1995, 1. vydání, ISBN 80-210-1251-X
[12]
SIROVÁTKA, T., KULHAVÝ, V.: Hodnocení efektivity programů APZ a
doprovodných nástrojů a projektů politiky zaměstnanosti v roce 2007. VÚPSV, Vyd. 1. Praha 2008, ISBN 978-80-7416-012-7
[13]
SIROVÁTKA, T., RÁKOCZYOVÁ, M: Rozsah a cílenost programů aktivní
politiky zaměstnanosti v ČR, zájem o programy a motivace účastníků. Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce. Průběžná zpráva z 1. etapy pilotního výzkumného projektu. VŮPSV, Vyd. 1., Praha 2002.
Legislativa:
[14]
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
[15]
Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a
odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech, tzv. služební zákon
[16]
Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících
zákonů, kterým je vymezena jeho působnost
[17]
Zákon č. 111/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
[18]
Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách
[19]
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole - 77 -
[20]
Nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a
existenčního minima
Další konzultované materiály:
[21]
KRAJSKÁ SPRÁVA ČSÚ V BRNĚ, ODDĚLENÍ INFORMAČNÍCH
SLUŽEB: Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v roce 2011, Český statistický úřad, Brno 2012, ISBN 978-80250-2220-7
[22]
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Analýza vývoje
zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2011, Praha 2011, Č.j.: 2011/76129411
[23]
NAVRÁTILOVÁ, J.: Politika zaměstnanosti v ČR,
Diplomová práce,
Masarykova Univerzita 2006, Katedra ekonomie
[24]
PLESKAČOVÁ, J.: Účinnost aktivní politiky zaměstnanosti, Bakalářská práce,
Masarykova Univerzita, 2009, Katedra veřejné ekonomie
[25]
UČITELSKÉ NOVINY: Nová pravidla pro rekvalifikace, č. 33/2009,
Vydavatel: GNOSIS, spol. s. r. o., Praha 1
Elektronicky přístupné zdroje:
[26]
Integrovaný portál MPSV. Zaměstnanost, [online]. 18. 10. 2012. Dostupné na
WWW: http://portal.mpsv.cz/sz
[27]
Integrovaný portál MPSV. Zaměstnanost- statistiky, [online]. 20. 10. 2012.
Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat
- 78 -
[28]
Integrovaný portál MPSV. Úřad práce, [online]. 20. 10. 2012. Dostupné na
WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr
[29]
CzechInvest. Brožura k novele zákona č. 72/2000 Sb. [online]. 20. 10. 2012.
Dostupné na WWW: http://www.czechinvest.org/data/files/brozura-investicnichpobidek-po-novele-3297-cz.pdf
[30]
Evropský sociální fond ČR. Společensky účelná pracovní místa. [online]. 19.
10. 2012. Dostupné na WWW: http://www.esfcr.cz/projekty/spolecensky-ucelnapracovni-mista
[31]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Sociální reforma. [online]. 19. 10. 2012.
Dostupné na WWW: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/5
[32]
Úřad práce České Republiky – Krajská pobočka v Brně. Veřejné zakázky.
[online].
22.
10.
2012.
Dostupné
na
WWW:
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/verejna_zakazka
[33]
Český statistický úřad. Veřejná databáze. . [online]. 24. 10. 2012. Dostupné na
WWW: http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp
[34] a
Český statistický úřad. Veřejná databáze – Ekonomické subjekty podle odvětví krajů.
[online].
1.
11.
2012.
Dostupné
na
WWW:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=ORG0020UP_KR&vo =tabulka&kapitola_id=22
[35]
Český statistický úřad. Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji v letech
2005
–
2012.
[online].
5.
11.
2012.
Dostupné
na
WWW:
http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/mira_nezamestnanosti_v_jihomoravskem_kraji_ v_letech_2005_az_2012
[36]
Český statistický úřad. Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.
prosinci
2011.
[online].
5.
11.
- 79 -
2012.
Dostupné
na
WWW:
http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/mira_nezamestnanosti_v_jihomoravskem_kraji_ k_31_prosinci_2011
[37]
Český statistický úřad. Okresy Jihomoravského kraje. [online]. 5. 11. 2012.
Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/okresy
[38]
Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2011. [online]. 5. 11. 2012.
Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/sldb-xb
[39]
Český statistický úřad. Projekce obyvatelstva České Republiky. [online]. 7. 11.
2012.
Dostupné
na
WWW:
http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/B0001D6145/$File/4025rra.pdf
[40]
Český statistický úřad. Veřejná databáze – Věková struktura obyvatelstva.
[online].
7.
11.
2012.
Dostupné
na
WWW:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OBY5072PU_OK&vo =tabulka&kapitola_id=572
[41]
Národní ústav odborného zaměstnání. Vzdělávání a trh práce. [online]. 12. 11.
2012. Dostupné na WWW: http://www.nuov.cz/vzdelavani-a-trh-prace
[42] 2012.
Budoucnost profesí. Trhy práce v regionech v roce 2011. [online]. 15. 11. Dostupné
na
WWW:
http://www.budoucnostprofesi.cz/trhy-prace-v-
regionech/regiony2011.html
[43]
Národní vzdělávací fond. Zaměstnanost. [online]. 15. 11. 2012. Dostupné na
WWW: http://www.nvf.cz/zamestnanost
[44]
Evropský sociální fond ČR. OP Lidské zdroje a zaměstnanost. [online]. 19. 11.
2012. Dostupné na WWW: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz
[45]
Deník E15. Počet rekvalifikací roste, jejich kvalita však klesá. [online]. 13. 02.
2013. Dostupné na WWW: http://zpravy.e15.cz/kancelar/kariera-a-vzdelani/pocetrekvalifikaci-roste-jejich-kvalita-naopak-klesa-174288 - 80 -
[46]
Evropský sociální fond ČR. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. [online].
19. 11. 2012. Dostupné na WWW: http://www.esfcr.cz/07-13/opvk
[47]
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Rekvalifikace. [online]. 25. 11.
2012. Dostupné na WWW: http://www.msmt.cz/vzdelavani/rekvalifikacni-programy
[48]
Krajský úřad Jihomoravského kraje. Kalendář pro akci Týdny vzdělávání
dospělých v roce 2012. [online]. 25. 11. 2012. Dostupné na WWW: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=191239&TypeID=2
[49]
Krajský úřad Jihomoravského kraje. Program rozvoje Jihomoravského kraje na
období 2010 – 2013. [online]. 25. 11. 2012. Dostupné na WWW: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=118768&TypeID=2
[50] kraji.
Krajský úřad Jihomoravského kraje. Rozvoj lidských zdrojů v Jihomoravském [online].
25.
11.
2012.
Dostupné
na
WWW:
http://www.kr-
jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=42488&TypeID=2
[51]
DAT CZ. Databáze akcí dalšího profesního vzdělávání. [online]. 5. 12. 2012.
Dostupné na WWW: http://www.eu-dat.cz/
[52] 2010.
Ministerstvo práce a sociálních věcí: Tisková zpráva MPSV, ze dne 11. 05. [online].
13.03.
2013.
Dostupná
na
WWW:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/8757/11052010.pdf
[53]
Ministerstvo práce a sociálních věcí: Analýza vývoje zaměstnanosti a
nezaměstnanosti v roce 2011. [online]. 20. 03. 2012. Dostupné na WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/12927/Analyza_zamestnanost_2011.pdf
[54] 313.
Ministerstvo práce a sociálních věcí: Rozpočet na rok 2012, Ukazatele kapitoly [online].
13.
03.
2013.
Dostupné
http://www.mpsv.cz/files/clanky/12565/rozpocet_2012.pdf
- 81 -
na
WWW:
[55]
Ministerstvo práce a sociálních věcí: Základní ukazatele z oblasti práce a
sociálního zabezpečení v České republice. [online]. 20. 03. 2013. Dostupné na WWW:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/13910/mpsv-prirucka-ukazatele-09-11-
2012.pdf
[56]
Ministerstvo financí České republiky. Výdaje státního rozpočtu na rok 2012.
[online].
15.
03.
2013.
Dostupné
na
WWW:
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakon_o_sr_66838.html
[57]
Úřad práce ČR. Rozpočet Úřadu práce České republiky. [online]. 02. 02. 2013.
Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/gr/rozpocet
[58]
Úřad práce ČR. Kontaktní pracoviště Brno-město. [online]. 5. 12. 2012.
Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/kop/brno-mesto
[59]
Úřad práce ČR. Kontaktní pracoviště Blansko. [online]. 5. 12. 2012. Dostupné
na WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/kop/blansko
[60]
Úřad práce ČR. Kontaktní pracoviště Břeclav. [online]. 5. 12. 2012. Dostupné
na WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/kop/breclav
[61]
Úřad práce ČR. Kontaktní pracoviště Vyškov. [online]. 5. 12. 2012. Dostupné
na WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/kop/vyskov
[62]
Úřad práce ČR. Kontaktní pracoviště Znojmo. [online]. 5. 12. 2012. Dostupné
na WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/kop/znojmo
[63]
Úřad práce ČR. Kontaktní pracoviště Hodonín. [online]. 5. 12. 2012. Dostupné
na WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/kop/hodonin
[64]
Mladá fronta Dnes: Bez získané praxe Vám rekvalifikace často nepomůže.
[online]. 12. 03. 2013. Dostupné na WWW: http://finance.idnes.cz/bez-ziskane-praxe-vamrekvalifikace-casto-nepomuze-fxf-/podnikani.aspx?c=A090423_1179394_zamestnani_bab
- 82 -
[65]
Národní informační centrum pro mládež. Rekvalifikace s Úřadem práce.
[online]. 12. 03. 2013. Dostupné na WWW: http://www.nicm.cz/rekvalifikace-suradem-prace
[66]
Diskuzí fórum: Rekvalifikační kurzy. [online]. 12. 03. 2013. Dostupné na
WWW: http://www.omlazeni.cz/rekvalifikacni-kurzy-67-3030-0.html
[67]
Cukrář.cz. Rekvalifikace na cukrářku – diskuzní fórum. [online]. 12. 03. 2013.
Dostupné
na
WWW:
http://www.cukrar.cz/poradna_vypsat.asp?id=1&id_prispevku=40
Řízené rozhovory s pracovníky kontaktních pracovišť Jihomoravské pobočky Úřadu práce ČR:
[68]
Řízený rozhovor se zaměstnancem Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště
Vyškov, Lukášem Bozděchem. 17. 10. 2012 [69]
Řízený rozhovor se zaměstnankyní Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště
Břeclav, Monikou Gajdošovou 17. 10. 2012 [70]
Řízený rozhovor se zaměstnankyní krajské pobočky Úřadu práce ČR a
kontaktního pracoviště Brno - město, Mgr. Danou Horkou. 22. 10. 2012 [71]
Emailová komunikace se zaměstnankyní krajské pobočky Úřadu práce ČR,
Mgr. Jitkou Velebovou
- 83 -
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK 1) Obrázek č. 1: Granty na pracovní místa, školení a rekvalifikace 2) Obrázek č. 2: Zjednodušené schéma organizační struktury Úřadu práce České Republiky 3) Obrázek č. 3:Vývoj vynaložených finančních prostředků v rámci celé České republiky na státní politiku zaměstnanosti 4) Obrázek č. 4: Výdaje Úřadu práce České republiky v roce 2012 5) Obrázek č. 5: Velikost okresů Jihomoravského kraje, dle počtu obyvatel (k 31.12.2011) 6) Obrázek č. 6: Počet ekonomických subjektů v regionu 7) Obrázek č. 7: Vzdělanostní struktura populace 24 – 65 let v roce 2011, v % 8) Obrázek č. 8: Předpokládaný populační vývoj v ČR v roce 2010 - 2050 9) Obrázek č. 9: Srovnání: vývoj míry nezaměstnanosti v JMK a ČR, v % 10) Obrázek č. 10: Srovnání meziokresní míry nezaměstnanosti v září 2012 11) Obrázek č. 11: Srovnání míry nezaměstnanosti a financí určených na rekvalifikace v regionu 12) Obrázek č. 12: Účast na rekvalifikačních kurzech v okrese Brno-město – počet uchazečů v rekvalifikacích zahájených v daném roce 13) Obrázek č. 13: Účast na rekvalifikačních kurzech v okrese Brno-venkov – počet uchazečů v rekvalifikacích zahájených v daném roce 14) Obrázek č. 14: účast na rekvalifikačních kurzech v okrese Blansko – počet uchazečů v rekvalifikacích zahájených v daném roce 15) Obrázek č. 15: účast na rekvalifikačních kurzech v okrese Vyškov – počet uchazečů v rekvalifikacích zahájených v daném roce 16) Obrázek č. 16: účast na rekvalifikačních kurzech v okrese Znojmo – počet uchazečů v rekvalifikacích zahájených v daném roce 17) Obrázek č. 17: účast na rekvalifikačních kurzech v okrese Břeclav – počet uchazečů v rekvalifikacích zahájených v daném roce 18) Obrázek č. 18: účast na rekvalifikačních kurzech v okrese Hodonín – počet uchazečů v rekvalifikacích zahájených v daném roce 19) Obrázek č. 19: Srovnání míry participace na rekvalifikačních kurzech v jednotlivých okresech v %, za období září 2011 - 84 -
20) Obrázek č. 20: Míra participace žen na rekvalifikacích, v %, za období září 2011
- 85 -
Tabulky:
21) Tabulka č. 1: Krátkodobé srovnání nabídky a poptávky na lokálním trhu práce I. 22) Tabulka č. 2: Krátkodobé srovnání nabídky a poptávky na lokálním trhu práce II. 23) Tabulka č. 3: Krátkodobé srovnání nabídky a poptávky na lokálním trhu práce III. 24) Tabulka č. 4: Krátkodobé srovnání nabídky a poptávky na lokálním trhu práce IV. 25) Tabulka č. 5: Krátkodobé srovnání nabídky a poptávky na lokálním trhu práce V. 26) Tabulka č. 6: Krátkodobé srovnání nabídky a poptávky na lokálním trhu práce VI. 27) Tabulka č. 7: Krátkodobé srovnání nabídky a poptávky na lokálním trhu práce VII. 28) Tabulka č 8: Struktura nabídky a poptávky volných pracovních míst v regionu (obecně)
- 86 -
SEZNAM PŘÍLOH 1) Přehled rekvalifikačních kurzů v Jihomoravském kraji pro rok 2013 2) Časové dotace některých rekvalifikačních kurzů, stanovené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy 3) Propagační letáček projektu: „Klíč k nezávislosti“
- 87 -
Příloha č. 1 Přehled rekvalifikačních kurzů pro rok 2013
Úřad práce ČR - Krajská pobočka v Brně, referát zprostředkování a poradenství připravuje realizace rekvalifikací v období roku 2013 pro uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání z celého Jihomoravského kraje prostřednictvím: -
projektu Operační program lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) - Národní individuální projekt - „Vzdělávejte se pro růst! – rekvalifikace“ - financován Evropským sociálním fondem (85% + 15 % státního rozpočtu ČR)
-
Aktivní politiky zaměstnanosti - finance státního rozpočtu (100 %).
Poř. č.
1.
Rozsah hodin (vč. ZZ)
Vstupní kvalifikační předpoklad
Administrativní pracovník/pracovnice
122
střední vzdělání
Barman (65-009-H) Čtení a kreslení technické dokumentace (se zaměřením na AutoCAD) Elektrické instalace (26-008-E) Elektrické rozvody (26-009-E) Elektrické zařízení (26-010-E) Evidence zásob zboží a materiálu (66-006-H) Holičské a kadeřnické práce
42
základní vzdělání
120 214 214 214 152 302
střední vzdělání základní vzdělání základní vzdělání základní vzdělání základní vzdělání střední vzdělání
Jednoduchá obsluha hostů (65-007-H) Kosmetické služby Kosmetické služby Lakýrník a natěrač (39-002-H) Malíř ( 39-001-H) Manikúra včetně nehtové modeláže Manikúra včetně nehtové modeláže Manipulace se zbožím a materiálem (66-005-H) Masér pro sportovní a rekondiční masáže mimo oblast zdravotnictví Montér suchých staveb (36-021-H)
73,5 602 302 214 214 283 143 152
základní vzdělání základní vzdělání střední vzdělání základní vzdělání základní vzdělání základní vzdělání střední vzdělání základní vzdělání
152 314
střední vzdělání základní vzdělání
Montér vnitřního rozvodu plynu a zařízení (36-005-H)
214
základní vzdělání
Montér vnitřního rozvodu vody a kanalizace (36-003-H) Obchodní zástupce Obkladačské práce
264 104 263
základní vzdělání střední vzdělání základní vzdělání
Název rekvalifikačního kurzu
2.
3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.
19.
20. 21. 22.
23. 24. 25. 26. 27. 28.
Obsluha CNC obráběcích strojů (23-026-H) Obsluha motorové řetězové pily Obsluha osobního počítače (pro pokročilé) Pedikúra a manikúra včetně nehtové modeláže Pedikúra včetně nehtové modeláže Pedikúra včetně nehtové modeláže
210 48 114 192 282 182
základní vzdělání základní vzdělání středí vzdělání střední vzdělání základní vzdělání střední vzdělání
29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39.
Personalista/personalistka Podlahář bezespárých podlah (36-037-H) Podlahář dřevěných podlah (36-033-H) Podlahář plovoucích podlah (36-035-H) Podlahář povlakových podlah (36-036-H) Pokrývač skládaných krytin (36-030-H) Polyfúzní svařování plastů polypropylenem ZP 15 P2 Pracovník v sociálních službách Prodavač (66-003-H) Programátor www aplikací Programátor CNC strojů
122 162 162 160 161 159 16 154 205 155 204
středí vzdělání základní vzdělání základní vzdělání základní vzdělání základní vzdělání základní vzdělání základní vzdělání střední vzdělání základní vzdělání střední vzdělání střední vzdělání
Příprava minutek (65-004-H)
42
základní vzdělání
Příprava pokrmů studené kuchyně (65-002-H)
47
základní vzdělání
Příprava teplých pokrmů (65-001-H)
127
základní vzdělání
44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54.
Složitá obsluha hostů (65-008-H) Sommelier (65-010-H) Správce počítačové sítě Stavební truhlář (33-002-H) Svařování hliníku ZK 141 21 Svařování kyslíko-acetylenovým plamenem ZK 311 1.1 Svařování měď CU a plamenem ZP 912 31 Svařování nerez ocelí ZK 141 8 Svařování obalenou elektrodou ZK 111 1.1 Svařování tavící se elektrodou ZK 135 1.1 Tapetář (39-003-H) Tesař (36-051-H)
107 44 125 258 150 150 42 150 150 150 164 310
55.
Tetování (aplikace ozdobných obrazců)
632
základní vzdělání základní vzdělání střední vzdělání základní vzdělání základní vzdělání základní vzdělání základní vzdělání základní vzdělání základní vzdělání základní vzdělání základní vzdělání základní vzdělání střední vzdělání – obor kosmetika, popř. RK Kosmetické sl.
Topenář (36-004-H) Truhlář nábytkář (33-001-H)
264 308
59.
Trvalé líčení pro kosmetičky (permanentní make-up) Tvorba www stránek
632 125
60.
Účetnictví a daňová evidence s využitím výpoč. techniky
194
61.
Vyhláška 50/1978 Sb., (dle § 5)
21
62.
Vyhláška 50/1978 Sb., (dle § 6)
26
40.
41.
42.
43.
56.
57. 58.
základní vzdělání základní vzdělání střední vzdělání – obor kosmetika, popř. RK Kosmetické sl. střední vzdělání střední vzdělání vzdělání v elektrotechnickém oboru vzdělání v elektrotechnickém oboru
63.
Vyhláška 50/1978 Sb., (dle § 7)
33
64.
Vyhláška 50/1978 Sb., (dle § 8)
38
vzdělání v elektrotechnickém oboru vzdělání v elektrotechnickém oboru
Výroba chleba a běžného pečiva (29-001-H)
188
základní vzdělání
Výroba zákusků a dortů (29-007-H) Základní kovoobráběčské práce (23-021-E) Základy podnikání Zámečník (23-003-H)
208 158 154 310
základní vzdělání základní vzdělání základní vzdělání základní vzdělání
141,5
21 let, ŘP sk. C nebo C+E,D,D+E základní vzdělání základní vzdělání základní vzdělání
65.
66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73.
Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů pro účely profesní způsobilosti řidičů C, C+E, D Zedník (36-020-H) Zhotovitel zateplovacích systémů (36-022-H) Zhotovování sukní, halenek a šatů (31-001-H)
314 214 308
Poznámka: Rekvalifikace uvedené v přehledu jsou zajišťovány transparentním výběrem dodavatele služeb. Další „neuvedené“ rekvalifikace se řeší průběžně s přihlédnutím na aktuální požadavky trhu práce, nabídky volných míst, příslib zaměstnavatele, zahájení podnikání, konkrétní požadavky zaměstnavatelů.
Příloha č. 2: Časové dotace některých rekvalifikačních kurzů:
Minimální hodinové dotace rekvalifikačních kurzů v návaznosti na profesní kvalifikace Tuto činnost lze akreditovat jen ve vazbě na profesní kvalifikaci (dle zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělání) bližší inforamce nalezne na www.narodnikvalifikace.cz
Ev. Název profesní č. kvalifikace
Hodinová dotace kurzu
1 Administrátor pohřebiště
100
2 Asfaltér
60
3 Asistentka, sekretářka
120
4 Auditor systémů řízení
300
5
Autolakýrník - finální povrchová úprava
6 Autolakýrník - přípravář
Další vstupní předpoklad
120 100
Balení a expedice masa, drůbežího 7 masa, králíků, zvěřiny a výrobků z 100 nich
platný zdravotní průkaz pro práci v potravinářství
8 Barman
40
platný zdravotní průkaz pro práci v potravinářství
9 Bourání masa
100
platný zdravotní průkaz pro práci v potravinářství
10 Brašnář
200
11 Broušení kovových materiálů
150
12 Brusič a frézař kamene
120
13 Brusič nožířských výrobků
200
14 Brusič skla
150
15 Dekoratér
160
16 Dekoratér keramiky
280
17
Dělník čištění a kontroly dílců, balení výrobků
80
18 Dělník v kamenické výrobě
40
19 Dělník ve strojírenské výrobě
100
20 Dělník výroby bednění
100
21
Dělník výroby dřevařských polotovarů
100
22 Detašér čistírny a prádelny
70
23 Detektiv koncipient
60
24 Dílenský montážník nábytku
100
25 Dlaždič
150
26 Dlaždič prefabrikovaných dlažeb
100
27 Doprava dříví
150
předložení řidičského oprávnění skupiny T a C a osvědčení k obsluze hydraulických jeřábů
28 Dozorce výhybek
80
absolvování Kabinetu bezpečnosti práce a poskytování první pomoci, je vyžadována zdravotní způsobilost
29 Ekonom práce
100
30 Elektrická zařízení
100
31 Elektrické instalace
100
32 Elektrické rozvody
100
33
Elektromechanik koncových vysokofrekvenčních zařízení
150
34
Elektromechanik pro chladící zařízení
80
35
Elektromechanik pro technická zařízení
80
maturitní zkouška
80
předložení certifikátu o získání DK montér výtahů
Elektromontér fotovoltaických systémů
100
předepsané oprávnění pro možnost vykonávat samostatnou činnost na elektrických zařízeních podle vyhlášky č. 50/1978 Sb.
38 Evidence zásob zboží a materiálu
150
39 Florista
100
36 Elektromechanik pro výtahy
37
40 Formíř – jádrař
120
41 Fotograf v minilabu
100
42 Fotolaborant
150
43 Fotoreportér
150
44 Frézování kovových materiálů
200
45 Glazovač keramiky
100
46 Greenkeeper
100
47 Hodnotitel koní
200
SŠ s výučním listem získaným v zemědělském oboru nebo získání certifikátu DK Chovatel koní
48 Hradlář, hláskař
50
absolvování Kabinetu bezpečnosti práce a poskytování první pomoci, je vyžadována zdravotní způsobilost
49 Hrázný a jezný
150
50 Hrobník
50
51
Hutník přípravář vsázky aglomerace
150
52 Hutník tavič neželezných kovů
150
53 Hutník tavič ocelí
150
54 Hutník tažeč kovů
150
55 Hutník valcíř kovů
150
56 Hutník vysokopecař
150
57 Chemický technik analytik
120
58 Chemický technik manažer provozu 120 59 Chemický technik mistr
120
60 Chemický technik operátor
100
61 Chemický technik plánovač
100
62 Chemický technik technolog
120
Při použití výkopového stroje musí obsluha vlastnit strojní průkaz.
Příloha č. 3: Propagační leták k projektu „Klíč k nezávislosti“
