Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve zdaňovacím období 2014 a 2015

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve zdaňovacím období 2014 a 2015 Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Kateřina Krchnivá

Veronika Osinová

Brno 2015

Poděkování Ráda bych touto cestou upřímně poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Kateřině Krchnivé za odborné vedení, ochotu, vstřícnost, trpělivost, věnovaný čas, cenné rady a připomínky, které přispěly k finální verzi mé bakalářské práce.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve zdaňovacím období 2014 a 2015 vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 30. prosince 2015

_______________________________

Abstract Osinová, V. Personal income tax from employment for the tax term 2014 and 2015. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2015. The bachelor thesis deals with the personal income tax from employment for the tax term 2014 and 2015. The law no. 586/1992 Sb. of income tax was changed in January 2015 and my aim is to describe changes and impact on a tax payer and his tax liability. The tax system of the Czech Republic, elementary tax terms and tax burden are described in the theoretical part. The most significant changes are applied to the examples in the practical part. The emphasis is given to the impact of changes on the tax burden of a tax payer. The assessment is written in the end. Keywords Tax, tax income, tax income, tax burden.

Abstrakt Osinová, V. Zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve zdaňovacím období 2014 a 2015. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. Bakalářská práce se zabývá zdaňováním příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve zdaňovacím období 2014 a 2015. K 1. 1. 2015 došlo k novelizaci zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a hlavním cílem práce je zhodnotit změny a dopad na výši daňové povinnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob. V teoretické části je popsán daňový systém České republiky, jsou vysvětleny základní daňové pojmy a problematika daňového zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Dále jsou analyzovány změny k roku 2015 oproti roku předchozímu. V praktické části jsou nejvýznamnější změny znázorněny na modelových příkladech. Důraz je kladen na komparaci daní v roce 2014 a 2015 a dopad změn na daňové zatížení poplatníka. V závěru práce je provedeno zhodnocení. Klíčová slova Daňový systém, daň z příjmů fyzických osob, daňové zatížení.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod do problematiky

11

2

Literární přehled

12

3

4

2.1

Úloha daní v ekonomice ................................................................................................. 12

2.2

Definice daně...................................................................................................................... 12

2.3

Funkce daní ........................................................................................................................ 12

2.4

Daňový systém ČR ............................................................................................................ 13

2.5

Daň z příjmů fyzických osob ........................................................................................ 16

2.6

Příjmy ze závislé činnosti .............................................................................................. 19

2.6.1

Zvláštní nepeněžní příjmy zaměstnanců ...................................................... 21

2.6.2

Příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů ........................................ 22

2.6.3

Příjmy, které jsou od daně osvobozeny ......................................................... 22

2.6.4

Nezdanitelné částky ze základu daně ............................................................. 24

2.6.5

Slevy na dani ............................................................................................................ 25

2.6.6

Daňové zvýhodnění na dítě ................................................................................ 28

2.6.7

Stanovení základu daně ....................................................................................... 29

2.6.8

Vyměřovací základ zaměstnance ..................................................................... 30

2.6.9

Sazba daně a solidární zvýšení daně u zálohy ............................................ 30

2.6.10

Výpočet zálohy na daň.......................................................................................... 31

2.6.11

Roční zúčtování daňových záloh na daňové zvýhodnění ....................... 33

Metodika a cíl práce

35

3.1

Metodika práce .................................................................................................................. 35

3.2

Cíl práce................................................................................................................................ 35

Praktická část

36

4.1

Daňové zvýhodnění na dítě .......................................................................................... 36

4.2

Sleva za umístění dítěte, tzv. „školkovné“ ............................................................... 41

4.2.1

Zaměstnanec s nízkými příjmy ......................................................................... 41

4.2.2 Zaměstnanec s nízkými příjmy s navýšenou hrubou měsíční mzdou na 11 200 Kč .............................................................................................................................. 42

Obsah

6

4.2.3

Zaměstnanec s průměrnými příjmy................................................................ 44

4.3

Uplatnění slevy na poplatníka pobírající starobní důchod .............................. 45

4.4

Solidární zvýšení daně ................................................................................................... 46

4.5

Roční zúčtování záloh na daň ...................................................................................... 49

4.5.1

Daňová povinnost poplatníka v první příjmové skupině ....................... 50

4.5.2

Daňová povinnost poplatníka v druhé příjmové skupině ...................... 52

4.5.3

Daňová povinnost poplatníka ve třetí příjmové skupině ....................... 53

5

Diskuze

59

6

Závěr

63

7

Literatura

65

7.1

Literární zdroje ................................................................................................................. 65

7.2

Internetové zdroje ........................................................................................................... 65

7.3

Legislativní zdroje ............................................................................................................ 66

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Přímé daně v České republice Zdroj: Vančurová, Láchová, 2014.

14

Obr. 2 Nepřímé daně v České republice Zdroj: Vančurová, Láchová, 2014.

15

Obr. 3

Daňové zvýhodnění na děti

59

Obr. 4

Daňové zatížení poplatníka

61

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1

Přehled slev na dani (částky jsou uvedeny v Kč)

27

Tab. 2

Daňové zvýhodnění na dítě (částky jsou uvedeny v Kč)

28

Tab. 3

Sazby pojistného

29

Tab. 4 Schéma výpočtu měsíční zálohy na daň a čisté mzdy zaměstnance (zaměstnanec podepsal prohlášení k dani)

32

Tab. 5 Schéma výpočtu měsíční srážkové daně, pokud je příjem do 5000 Kč (zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani)

33

Tab. 6

37

Daňového zvýhodnění na 2 děti (částky jsou uvedeny v Kč)

Tab. 7 Minimální hranice pro výplatu daňového zvýhodnění na vyživované dítě ve formě daňového bonusu (částky jsou uvedeny v Kč)

37

Tab. 8

Daňové zvýhodnění na 3 děti (částky jsou uvedeny v Kč)

38

Tab. 9


39

Tab. 10

Daňové zvýhodnění na 5 dětí (částky jsou uvedeny v Kč)

40

Tab. 11 Sleva za umístění dítěte – tzv. školkovné, zaměstnanec s nízkými příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

42

Tab. 12 Výpočet vyplacených daňových bonusů za celý rok – zaměstnanec s nízkými příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

43

Tab. 13 Sleva za umístění dítěte, tzv. školkovné, zaměstnanec s nízkými (navýšenými)příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

43

Tab. 14 Výpočet zaplacených záloh za rok u poplatníka s průměrnými příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

44

Tab. 15 Sleva za umístění dítěte, tzv. školkovné, zaměstnanec s průměrnými příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

45

Tab. 16 Výpočet zaplacených záloh za rok 2014 u starobního důchodce (částky jsou uvedeny v Kč)

46

Seznam tabulek

9

Tab. 17 Výpočet daňového přeplatku za rok 2014 u starobního důchodce (částky jsou uvedeny v Kč)

46

Tab. 18 Solidární zvýšení daně u zálohy v roce 2014, hrubý měsíční příjem 105 000 Kč (částky jsou uvedeny v Kč)

47

Tab. 19 Solidární zvýšení daně u zálohy – zaměstnanec nedosahuje hranici limitu (částky jsou uvedeny v Kč)

47


48


49

Tab. 22 Výpočet vyplacených daňových bonusů za rok 2014 a 2015 u nízkopříjmového poplatníka (částky jsou uvedeny v Kč)

50

Tab. 23 Roční zúčtování za rok 2014 a 2015 – nízkopříjmový poplatník (částky jsou uvedeny v Kč)

51

Tab. 24 Výpočet zaplacených daňových záloh v roce 2014 a 2015 u poplatníka s průměrnými příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

52

Tab. 25 Roční zúčtování za rok 2014 a 2015, poplatník s průměrnými příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

53

Tab. 26 Výpočet zaplacených daňových záloh v roce 2014 u poplatníka s vysokými příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

54

Tab. 27 Daňová povinnost poplatníka za rok 2014, poplatník s vysokými příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

55

Tab. 28 Výpočet zaplacených daňových záloh v roce 2015 u poplatníka s vysokými příjmy (v Kč)

56

Tab. 29 Daňová povinnost poplatníka za rok 2015, poplatník s vysokými příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

57

Úvod do problematiky

11

1 Úvod do problematiky Každým rokem v oblasti daní nastávají změny, které se týkají jak přímých, tak nepřímých daní. Jelikož poplatníci daně daleko více pociťují změny u přímých daní, které ovlivňují jejich vlastní příjmy, budu se v bakalářské práci zabývat zdaňováním příjmů fyzických osob. Každý z nás si může zvolit vlastní cestu k dosažení příjmů. Existuje mnoho způsobů, kterými si lze příjmy obstarat a je čistě na nás, který z nich si zvolíme, zda mnohdy snadnější cestu, tj. chodit do zaměstnání, či mnohem náročnější podnikání. Většina lidí preferuje spíše snadnější cestu a „jistotu“ příjmu. Z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva tvoří 75,2 % pracujících zaměstnanců. V bakalářské práci se zaměřím na zdaňování příjmů této skupiny obyvatel, tj. na poplatníky, kteří mají příjmy ze závislé činnosti. Daně obecně mají zajistit příjmy do státního rozpočtu a přispět tak k provádění zamýšlené fiskální politiky. Jsou pociťovány každým z nás, neboť jejich prostřednictvím přicházíme o část finančních prostředků. Lidé je chápou jako finanční zátěž, platit je nechtějí a přejí si, aby jejich výše byla co nejnižší. Naproti tomu snahou státu je, získat co nejvíce peněžních prostředků do státního rozpočtu. I když daně nejsou jedinými veřejnými příjmy, jsou kvantitativně nejdůležitějšími. Daň se tedy dotýká všech obyvatel, i těch, kteří žádné příjmy nemají, například při běžném nákupu zboží a služeb, kde v ceně je i současně započítaná daň. Já se v práci zaměřím pouze na tu část obyvatel, kteří pravidelných příjmů dosahují. Daně z příjmů se týkají veškerého ekonomicky aktivního obyvatelstva a řadí se mezi nejvýnosnější daně. Podle plátců se přímé daně dělí na daň z příjmů fyzických osob, kterými se budu v práci zabývat a na daň z příjmů právnických osob. Daň z příjmů fyzických osob podléhá zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, od jehož účinnosti již uplynulo dvacet dva let. Od té doby již proběhla řada větších či menších změn ve zdaňování a já se budu věnovat pouze těm, které nastaly za období 2014 a 2015. Práce je rozdělena na 2 hlavní části, literární přehled a praktickou část. První část se zabývá vymezením teoretických východisek, která jsou dále aplikována v praktické části práce.


12

2 Literární přehled 2.1 Úloha daní v ekonomice Daně mají zajistit příjmy do státního rozpočtu a přispět tak k provádění zamýšlené fiskální politiky, neboť stát potřebuje ke svému fungování určité finanční prostředky (Široký, 2003).

2.2 Definice daně Kubátová (2010, s. 15 – 16) uvádí definici, podle které je daň definována jako „povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu‘‘. Dále doplňuje, že se jedná o platbu neúčelovou, neekvivalentní, pravidelně se opakující nebo nepravidelnou placenou za určitých okolností. Podobným způsobem daň vymezuje Peková (2008) jako povinnou (nedobrovolnou), pravidelně se opakující a zákonem stanovenou platbu, která je nenávratná a neekvivalentní. Podle Urbana (2006) daně tvoří rozhodující část státních rozpočtových příjmů a jsou nevratnými a neúčelovými platbami do veřejného rozpočtu. V současné době lze na základě definic daní dovodit následující znaky daní. Daně jsou: 1. 2.

Peněžitá plnění (hradit daň nepeněžní formou není možné), Zákonné (daně lze ukládat pouze na základě zákona),

3.

Nedobrovolné (je uložena povinnost hradit daně),

4.

Nenávratné (daně se daňovým subjektům nevracejí),

5.

Neúčelové (úhrada daně není určena na konkrétní účel),

6. 7.

Neekvivalentní (absentuje bezprostřední protiplnění ze strany veřejné moci), Nesankční (daň není sankcí za nesplnění povinnosti),

8.

Spravované státem nebo jinými osobami veřejného práva (veřejnoprávními korporacemi),

9.

Příjmem veřejných rozpočtů (Zajíčková a kol., 2012, s. 21)

2.3 Funkce daní Daně mohou plnit celou řadu funkcí, těmi nejdůležitějšími jsou následující:  fiskální,  alokační,  redistribuční,  stimulační a  stabilizační.


13

Fiskální funkce se považuje za nejdůležitější funkci, která je zároveň historicky nejstarší funkcí. Rozumí se jí získávání peněžních prostředků do veřejných rozpočtů, z nichž jsou pak financovány veřejné výdaje. Alokační funkce se uplatňuje tehdy, když trh projevuje neefektivnost v alokaci zdrojů. Znamená to tedy, vložení prostředků tam, kam jich trh vkládá málo nebo naopak odejmutí prostředků z oblastí, kde jich je příliš mnoho. Funkce redistribuční vychází z toho, že rozdělení důchodů ve společnosti může být pro společnost neakceptovatelné. Daně jsou vhodným nástrojem pro zmírnění rozdílů v důchodech jednotlivých subjektů tím, že se ve větší míře vybírají od bohatších, což umožňuje státu prostřednictvím transferů zvyšovat příjmy chudším. Další funkcí je funkce stimulační, ta využívá toho, že daně jsou subjekty vnímány zpravidla jako újma, a tak jsou ochotny udělat hodně pro to, aby svou daňovou povinnost omezily. Příkladem negativní stimulace je například vysoké zdanění alkoholických nápojů a cigaret, jímž stát chce regulovat jejich spotřebu, která poškozuje zdraví spotřebitelů. A poslední již zmíněnou funkcí je funkce stabilizační, znamená zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability. Při jejím plnění reguluje vláda výši daňových příjmů podle hospodářského cyklu (Kubátová, 2010), (Vančurová, 2014).

2.4 Daňový systém ČR Vančurová a Láchová (2014) označují daňový systém též za daňovou soustavu, souhrn všech daní, které se na daném území, zpravidla státním, vybírají. I když jsou pojmy daňový systém a daňová soustava chápány jako synonyma, bude vhodné jejich rozlišení. Daňová soustava představuje souhrn daní vybíraných v určitém státě v určitém čase. Jedná se především o jednotlivé daně upravené v daňových zákonech. K faktorům ovlivňujícím uspořádání daňové soustavy patří velikost státu a jeho územní členění, tradice způsobu výběru daní, ale i přijaté závazky plynoucí ze zapojení do mezinárodních procesů. Významově širším pojmem je daňový systém, který zahrnuje kromě daňové soustavy i právně, organizačně a technicky konstituovaný systém institucí, zabezpečující správu daní, jejich vyměřování, vymáhání a kontrolu, a rovněž systém nástrojů, metod a pracovních postupů, které tyto instituce uplatňují ve vztahu k daňovým subjektům (Široký, 2008). Požadavky, které se kladou na daně a dobrý daňový systém:        

zabezpečení dostatečného daňového výnosu, daňová spravedlnost, daňová efektivnost, právní perfektnost, jednoduchost a srozumitelnost, transparentnost, pružnost, předvídatelnost (Vančurová, Láchová, 2014, s. 49).


14

Nyní se budu zabývat jednotlivými druhy daní a jejich rozdělením. Jedno z nejzákladnějších rozlišení daní je podle vazby na důchod poplatníka na daně přímé a nepřímé. Přímé daně platí poplatník na úkor svého důchodu a nepřenáší je na jiný subjekt. Jsou viditelnější a poplatníky více pociťovány na rozdíl od nepřímých daní. Pro svoji adresnost mohou lépe vyhovět daňové spravedlnosti, mají však vyšší negativní účinky na nabídku práce. V následujícím schématu je znázorněn přehled přímých daní používaných v daňovém systému České republiky (Kubátová, 2010), (Vančurová, Láchová, 2014).

Obr. 1 Přímé daně v České republice Zdroj: Vančurová, Láchová, 2014.

Daně z příjmů jsou dvě, daň z příjmů fyzických a právnických osob. Daň z příjmů fyzických osob je univerzální daní, již podléhají veškeré zdanitelné příjmy jednotlivců. Požaduje se po ní, aby byla redistribučním prostředkem důchodů od bohatších k sociálně potřebným. Základ daně se rozpadá do pěti dílčích základů daně odpovídajícím hlavním druhům zdanitelných příjmů, z nichž nejdůležitější příjmy jsou příjmy ze závislé činnosti, kterými se budu v práci podrobně zabývat. Základ daně získaný ze všech zdanitelných příjmů se snižuje o daňové úlevy (nezdanitelné částky, odčitatelné položky) a z takto upraveného základu daně se počítá daň, od které se může ještě případně odečíst sleva na dani. Část příjmů ale nevstupuje do (jednotného) základu daně a tvoří samostatné základy daně, které podléhají dani srážkou. Jedná se o takové příjmy, ze kterých by daň byla vybírána složitým způsobem a zbytečně by poplatníka zatěžovala. Při takovém zdanění nemusí poplatník podávat daňové přiznání, neboť obdrží příjem netto. Daňovou povinnost za něj splní poskytovatel příjmů. Daň z příjmů právnických osob je velmi důležitá z hlediska podnikatelských subjektů, určena pro všechny právnické osoby. Předmětem daně jsou veškeré příjmy z činností a z nakládání s majetkem, u nepodnikatelských subjektů zejména příjmy z činností uskutečňovaných za účelem dosahování zisku. Při stanovení základu daně se vy-


15

chází z účetního výsledku hospodaření, který je mimoúčetně upraven na základ daně. Vypočtená daňová povinnost právnické osoby může být za určitých podmínek snížena o daňové slevy (Široký, 2008), (Vančurová, Láchová, 2014). Pro zjednodušení výběru daně z příjmů se využívají plátci daně, kterým se ukládá srazit daň před jeho výplatou poplatníkovi a odvést ji svému místně příslušnému úřadu. Pokud plátce daně zanedbá svou daňovou povinnost odvést daň, případně zálohu na dani, bude tato daň vymáhána po něm. Zjednodušeně lze tedy říci, že daňový subjekt je osoba povinná strpět, odvádět nebo platit daň. Poplatník je daňový subjekt, jehož předmět je dani podroben a plátce daně je daňový subjekt, který je pod svou majetkovou odpovědností povinen odvést do veřejného rozpočtu daň vybranou od jiných subjektů nebo sraženou jiným poplatníkům (Široký, 2008), (Vančurová, Láchová, 2014). Majetkové daně jsou doplňkovým daňovým příjmem. Předmětem je majetek, ať již v movité nebo nemovité podobě. Daň z nemovitých věcí se vybírá podle polohy nemovité věci a je příjmem obcí. Zahrnuje daň z pozemků a ze staveb a jednotek. Daň z pozemků se vybírá ze zemědělské půdy, ze stavebních a ostatních pozemků. Základem daně je výměra pozemků v m². Základem daně ze staveb a jednotek je skutečně zastavěná plocha staveb v m². Daň z nabytí nemovitých věcí od roku 2014 nahradila daně z převodu nemovitostí a je jedinou jednorázovou daní a vyměřuje se zejména při úplatném převodu vlastnického práva k nemovitým věcem. Základem daně je zpravidla kupní cena nebo se odvozuje od ocenění podle zákona o oceňování (Boněk a kol., 2001), (Vančurová, Láchová, 2014). Nepřímé daně jsou zahrnuty v ceně zboží a služeb a daň je tak přenesena prostřednictvím zvýšení ceny. Předpokládá se, že plátce sice daň odvádí, ale nesnižuje se mu tím jeho vlastní důchod, neboť je daň přenesena na jiný subjekt. Na následujícím schématu jsou znázorněny nepřímé daně, které se uplatňují v daňovém systému České republiky (Boněk a kol., 2001), (Kubátová, 2010).

Obr. 2 Nepřímé daně v České republice Zdroj: Vančurová, Láchová, 2014.


16

Nepřímé daně mohou být univerzální, nazývané také často jako všeobecné, které mají postihovat až na výjimky všechny výdaje spotřebitelů. Mají všeobecný charakter v tom smyslu, že postihují obecně všechny prodeje, i když jsou ze zdanění často vyloučeny prodeje vybraných druhů zboží nebo služeb. Takovou daní je např. daň z přidané hodnoty (dále jen DPH). Podstatou DPH je zdanění přidané hodnoty, tj. hodnoty zboží, kterou si plátce této daně přidává k hodnotě nakoupeného zboží. Mechanismus DPH odstraňuje duplicitu daně, což znamená, že na daň již jednou zaplacenou v ceně zpracovatelských komodit se již znovu neuvaluje. Tím, že je DPH obsažena v cenách zboží a služeb, má vliv na cenu komodit na trhu a zatěžuje tak především konečného spotřebitele. DPH je neutrální ke konkurenci i vůči organizační struktuře podnikatele a neznevýhodňuje žádnou výrobní aktivitu. (Široký, 2008). Druhým typem nepřímých daní jsou daně selektivní, které postihují pouze některé vybrané zboží uvedené v schématu. Jejich hlavním důvodem pro zdanění je odrazení lidí od „škodlivé spotřeby“ a příliv peněz do státní pokladny. Spotřební daně patří mezi nejstarší daně vůbec. Výrobky podléhající jejich zdanění se odlišují od ostatních komodit svým výrazně vyšším daňovým zatížením. V současnosti se jedná o daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a o daň z tabákových výrobků (Kubátová, 2010), (Široký, 2008). Daně z energií jsou daně k ochraně životního prostředí, jedná se o tři daně, a to daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Další specifickou daní ze spotřeby je clo definované jako povinná platba spojená s přechodem zboží přes hranice Evropské unie. Poslední selektivní daní je daň silniční, která zatěžuje užívání motorových vozidel používaných k výdělečné činnosti. Je uložena zpravidla provozovatelům motorových vozidel, kteří ji hradí v pravidelných intervalech a jejím prostřednictvím tak přispívají na výstavbu a údržbu silnic a dálnic (Vančurová, Láchová, 2014).

2.5 Daň z příjmů fyzických osob Daňovými subjekty u zdanění osobních důchodů jsou podle Vančurové (2013) fyzické osoby. Pro správné zdanění příjmů je důležité znát postavení poplatníka, zejména zda je či není v České republice (ČR) daňovým rezidentem (Pelech, 2015). Fyzické osoby, které nejsou v ČR rezidenty, jsou poplatníky jen za předpokladu, že jim plyne příjem ze zdrojů na území ČR (Boněk a kol., 2001). Rezidenti jsou dle § 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) ti „poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy ze zdrojů v zahraničí.“ Podle § 2 odst. 4 ZDP jsou poplatníky obvykle zdržujícími na území České republiky ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, přičemž do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Vančurová (2013) považuje za daňového rezidenta osobu, která podléhá neomezenému zdanění, tzn., že dani podléhají celosvětové příjmy takového poplatníka. Stát má


17

tedy nárok na zdanění veškerých příjmů poplatníka, neboť poplatník čerpá veřejné statky státu a žije pod jeho ochranou. Nerezidenty jsou dle § 2 odst. 3 ZDP „poplatníci neuvedení v odstavci 2 nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují.“ V tomto případě se jedná o osoby, které mají daňovou povinnost na rozdíl od rezidentů omezenou (Vančurová, 2013). Daňový objekt stanovuje tu skutečnost (veličinu), která podléhá dani. Aby mohla být daň vyčíslena a vybírána účelně a spravedlivě, je nutné stanovit její předmět – předmět zdanění (Punchinger, 2006). Předmětem daně jsou veškeré příjmy, které zvyšují užitek poplatníka, a to bez ohledu na jejich formu, např. zda se jedná o příjem peněžitý či naturální apod. (Vančurová, 2013). Velmi stručně vymezuje předmět neboli objekt daně Vančurová a Láchová (2014), rozumí jím veličenu, ze které se daň vybírá. Dani z příjmů fyzických osob podléhají dle § 3 odst. 1 ZDP následující druhy příjmů, přičemž se může jednat jak o příjem peněžní, tak i nepeněžní, dosažený i směnou:  příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) se rozumí příjmy plynoucí ze zaměstnání či jiného pracovněprávního poměru či příjmy plynoucí z výkonu funkce. Tímto druhem příjmu se budu dále podrobně věnovat v následujícím textu,  za příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) se považují příjmy z podnikání a jiných samostatně výdělečných činností jako jsou příjmy z užití nebo poskytnutí průmyslového a jiného duševního vlastnictví, autorských práv, příjmy z výkonu nezávislého povolání či příjmy z nájmu majetku vloženého do obchodního majetku,  příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) souvisí s držbou finančního majetku, jedná se především o úroky z úroků a půjček, z vkladů na běžných účtech, poplatky z prodlení, apod.,  příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) zahrnují příjmy z nájmu movitých věcí a bytů a příjmy z pronájmu movitých věcí (kromě příležitostného nájmu, který se zdaňuje dle § 10 ZDP),  ostatní příjmy (§ 10 ZDP) zdaňují příjmy, které nebyly zachyceny v předchozích dílčích základech daně. V daňových zákonech se kromě vymezení předmětu daně objevuje i vymezení skutečností, které jsou osvobozeny od daně nebo které předmětem daně nejsou – vynětí z předmětu daně (Punchinger, 2006). Příjmy vyňaté ze zdanění jsou takové příjmy, které se z hlediska předmětu daně nepovažují za příjem. Poplatník proto nemůže uplatnit odpočty ani jiná zvýhodnění s vyňatými příjmy. Vynětí daně se používá rovněž i v případech, kdy je


18

třeba rozlišit předměty několika daní, aby se předešlo vícenásobnému daňovému zatížení (Vančurová, 2013), (Vančurová, Láchová, 2014). Příjmy vyňaté ze zdanění vymezuje § 3 odst. 4 ZDP a jde především o:  příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,  úvěry nebo zápůjčky s výjimkami uvedenými v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP,  příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů,  příjem au-pair (v podobě stravy a ubytování),  příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů,  částku uhrazenou zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny. Případ, kdy se určitá část předmětu daně nezahrnuje do základu daně, se označuje za osvobození od daně. Znamená to, že z dané části předmětu daně nebude ve skutečnosti vypočítána ani zaplacena daň (Boněk a kol., 2001). Vančurová a Láchová (2014) definují osvobození daně jako tu část předmětu daně, ze které se daň nevybírá, resp. kterou daňový subjekt není povinen, zpravidla ani oprávněn zahrnout do základu daně. Osvobození od daně uvádí § 4 a osvobození bezúplatných příjmů § 4a. Osvobození se týká velkého počtu druhů příjmů, proto uvedu jen ty nejdůležitější z nich.  Příjem z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech a včetně souvisejícího pozemku za podmínky, že v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem nebo pokud v něm měl prodávající bydliště méně jak dva roky bezprostředně před prodejem a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby.  Příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem domu pěti let. U zděděného majetku se doba pěti let zkracuje o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele příbuzného v řadě přímé. Osvobození je omezeno v případě zamýšleného budoucího prodeje či u majetku, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka.  Příjmy z prodeje movitých věcí, příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí jsou osvobozeny, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje movitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku.  Ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii, ceny ze sportovní soutěže s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost pod-


19

nikáním, a to v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč. Ceny pro určení osvobozujícího limitu se nekumulují.  Příjmy získané ve formě dávek nebo služeb z nemocenského pojištění, důchodového pojištění, sociálního zabezpečení, peněžní pomoci obětem trestné činnosti, plnění uplatňovaná z nástrojů státní politiky zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění.  Dávky sociální péče a dávky pomoci v hmotné nouzi.  Odměny vyplácené zdravotní správou dárcům krve za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu.  Stipendia ze zákonem vyjmenovaných zdrojů.  Příjem z penze či invalidní penze vyplácené z penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo z penzijního pojištění, důchody pro případ dožití a další.  Dotace na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, a to ze zákonem uvedených zdrojů.  Příjmy z prodeje cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 3 let.  Příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně, orgánem sociálního zabezpečení a příjmy z penále z přeplatků pojistného.  Bezúplatné příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jako reklamního předmětu opatřeného jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož cena nepřesahuje částku 500 Kč. Dle § 16 ZDP je zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob vždy kalendářní rok. Vančurová a Láchová (2014) jím rozumí pravidelný časový interval, za který nebo na který se základ daně stanoví a daň vybírá.

2.6 Příjmy ze závislé činnosti Příjemce příjmů ze závislé činnosti nebo za výkon funkce označuje zákon o daních z příjmů jako zaměstnance a plátce těchto příjmů jako zaměstnavatele, a to i když nejde o příjmy z pracovněprávních vztahů (Pelech, 2014). Definice příjmu ze závislé činnosti v zákoně o daních z příjmů dle § 6 odst. 1 písm. a) zní: „příjem ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce“. a) příjmy ze současného nebo dřívějšího:  pracovněprávního poměru – pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce  služebního poměru – např. příjmy vojáků, celníků, policistů, atd.


20

 členského poměru a obdobného poměru, v němž je povinen dbát příkazů plátce – např. odměny za práci zaměstnance, který není pracovněprávní, ale znaky pracovněprávního vztahu vykazuje b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů s. r. o. a komandistů k. s. i v případě, že nejsou povinni dbát příkazů plátce, a příjmy za práci likvidátorů c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob – např. odměny členů představenstva a členů dozorčí rady a. s.  v roce 2014 chybí rozlišení mezi osobou, která je orgánem právnické osoby a osobou, která je členem orgánu právnické osoby. Od roku 2015 je dle ZDP vypuštěno o odměny orgánu právnické osoby. Důvodem je, že i jednatel je považován za člena orgánu, tudíž odměna bude plynout vždy členu orgánu obchodní korporace, nikoli tomuto orgánu samotnému. d) příjmy poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti – řadíme sem např.  náhradu ušlé mzdy či náhradu za ztrátu výdělku dle zákoníku práce,  motivační odměny v souvislosti s budoucím výkonem závislé činnosti (např. učňů),  nepeněžní příjmy v podobě cenového rozdílu,  nepeněžní příjem v podobě využívání motorového vozidla pro služební i soukromé účely,  nepatří sem ale přijaté úroky z půjčky v případě, kdy je půjčka poskytnuta zaměstnancem svému zaměstnavateli (úroky se zdaňují jako příjmy z kapitálového majetku v rámci § 8 ZDP) e) příjmy z tzv. mezinárodního pronájmu pracovních sil Mezi příjmy ze závislé činnosti patří výše uvedené příjmy bez ohledu na to, zda:  jsou pravidelné, nebo jednorázově vyplácené,  je na ně právní nárok, či nikoliv (např. bezúplatná plnění zaměstnavatele svým zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce),  zda je dostává zaměstnanec, nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo (např. dědic jako manžel/ka či děti),  jsou zaměstnanci vyplaceny nebo jsou mu připsány k dobru (má právo s nimi disponovat), anebo spočívají v jiné formě plnění (např. příspěvky na důchodové pojištění do penzijních fondů),  jsou vyplácené zaměstnavatelem z nákladů nebo ze zisku, z plnění fondu kulturních a sociálních potřeb (Dvořáková, 2013, s. 65 - 66).


2.6.1

21

Zvláštní nepeněžní příjmy zaměstnanců

Hlavní problém při zdaňování nepeněžních příjmů je jejich ocenění a evidence, neboť nepeněžní příjmy se často stávají jakoby neviditelnými (Vančurová, 2013). Základním způsobem oceňování majetku a služeb je cena obvyklá, která vychází z úrovně skutečně dosahovaných sjednávaných cen na tuzemském trhu při nákupu a prodeji. Nepřihlíží se k vlivu mimořádných okolností (Pelech, 2014). Podle § 6 odst. 3 ZDP je jedním z nepeněžních příjmů příjmem, kterým se rozumí částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci nižší:  než je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu (tzv. cena obvyklá), nebo  než cena, kterou zaměstnavatel účtuje jiným osobám (tržní cena) Motorové vozidlo poskytnuté zaměstnanci ke služebním a soukromým účelům:  v případě, že zaměstnavatel poskytuje bezplatně zaměstnanci motorové vozidlo k používání nejen pro služební, ale i soukromé účely. Takto poskytovaná nepeněžní výhoda se oceňuje pro daň z příjmů jako příjem zaměstnance částkou ve výši 1 % ze vstupní ceny vozidla v kalendářním měsíci (i v započatém), tj. 12 %, pokud je vozidlo poskytnuto celý kalendářní rok. Částka příjmu musí činit za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla nejméně 1 000 Kč, týká se motorových vozidel se vstupní cenou pod 100 000 Kč; o pro uplatnění 1 % z ceny vozu ve mzdě platí důležitá podmínka, aby byl automobil poskytnut jak pro služební, tak pro soukromé účely současně. Musíme tedy dávat pozor: o pokud je vozidlo použito pouze pro služební účely, v tomto případě totiž žádný nepeněžní příjem zaměstnanci nevzniká; o pokud je vozidlo použito pouze pro soukromé účely, postupuje se dle § 6 odst. 3 ZDP – nepeněžním příjmem se stává cena obvyklá, kterou by zaměstnavatel účtoval jiným osobám, a to za půjčení vozidla;  vychází se z ceny včetně daně z přidané hodnoty, proto pokud není ve vstupní ceně vozidla daň z přidané hodnoty zahrnuta, je nutné cenu vozidla o tuto daň zvýšit;  poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla;  poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance


22

částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely (§ 6 odst. 6 ZDP). 2.6.2

Příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů

Některé příjmy, které zaměstnanec v rámci svého zaměstnání obdrží, nepodléhají zdanění a zákon o daních z příjmů je ze zdanění vyjímá. Za příjmy ze zaměstnání nepovažujeme a předmětem daně nejsou podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP: a) Náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti dle právního předpisu. Za náhrady cestovních výdajů můžeme považovat např. ubytování, jízdné, náhrady pohonných hmot, náhrady za opotřebení vozidla a stravné (Dvořáková, 2013). Pro potřeby cestovních náhrad vydává každý rok ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlášku, která aktualizuje výši cestovních náhrad na nový rok, a tou je vyhláška č. 328/2014 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2015. b) Hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovní oděv, obuv, desinfekční prostředky, ochranné nápoje v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. c) Částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal. d) Náhrada za opotřebení vlastního nářadí a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci. e) Povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovené právním předpisem. 2.6.3

Příjmy, které jsou od daně osvobozeny

Zaměstnanec může obdržet příjmy, které sice jsou předmětem daně, ale daň se z nich neodvádí, neboť jsou od ní osvobozeny (Dvořáková, 2013). Jedná se zejména o následující příjmy podle § 6 odst. 9 ZDP:  Nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců.  Hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného zaměstnavatelem prostřednictvím jiných subjektů.  Hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti.


23

 Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo jako nedaňový náklad – ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení (tj. mateřských škol), závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce. Nezdanitelnost nepeněžního plnění formou poskytnutí rekreace, včetně zájezdů, je upravena tak, že z úhrnu hodnoty tohoto nepeněžního plnění poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnanci je od daně z příjmů ročně osvobozena nejvýše částka 20 000 Kč. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky (manžela, manželku, druha, družku a nezaopatřené děti) zaměstnance. Od roku 2015 není zmíněné nepeněžní plnění (příjem zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka) předmětem zdanění. Osvobozeno je rovněž plnění získané ve formě použití zařízení péče o děti v předškolním věku.  Zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek.  Hodnota: o nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušeného předpisu, o u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance.  Hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště. Toto daňové osvobození je limitováno částkou 3 500 Kč měsíčně.  Příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu.  Platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 30 000 Kč ročně jako příspěvek na penzijní pojištění nebo připojištění se státním příspěvkem nebo příspěvek na pojistné na životní pojištění. V roce 2015 dochází k určitému zpřísnění a omezení daňových výhod u příspěvků na soukromé životní po-


24

jištění. Kromě toho, že osvobození se vztahuje jen na příspěvky od zaměstnavatele do výše 30 000 Kč ročně (tato hranice tedy zůstává zachována z minulého období), vztahuje se nově jen na takové pojistné smlouvy, které neumožní dřívější výběr naspořených prostředků než po uplynutí 60 měsíců ode dne uzavření smlouvy a současně nikoli dříve než v roce, v němž poplatník dovrší 60 let věku. Stejná podmínka je zavedena rovněž pro možnost uplatnit zaplacené pojistné (max. do částky 12 000 Kč za zdaňovací období) jako nezdanitelnou část základu daně.  Příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních předpisů.  Částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžního plnění zaměstnanci.  Od roku 2015 došlo ke změně, kdy je u zaměstnanců od daně osvobozen majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky do 300 000 Kč. Toto zvýhodnění v roce 2014 nebylo předmětem daně. 2.6.4

Nezdanitelné částky ze základu daně

Nezdanitelné části základu daně snižují celoroční základ daně v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování u zaměstnavatele oprávněného k ročnímu zúčtování (Pelech, 2015, s. 100). Od základu daně lze odečíst tyto nezdanitelné části dle § 15:  Úhrn všech bezúplatných plnění (dary) se odečte, pokud hodnota darů přesáhne ve zdaňovacím období 2 % ze základu daně nebo 1 000 Kč. Odečíst lze však v úhrnu nejvýše 15 % z celoročního základu daně (tzv. superhrubé mzdy). o Dárcovství krve na zdravotnické účely se ohodnocuje pro účely odpočtu daně z příjmů částkou 2 000 Kč za jeden odběr krve. o Hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč.  Částka úroků zaplacených z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečních úvěrů na financování zákonem stanovených potřeb. Úhrnná částka úroků snižující základ daně ze všech úvěrů u poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti při uplatnění u zaměstnavatele nesmí překročit 300 000 Kč při placení úroků po celý kalendářní rok (25 000 Kč za každý měsíc). Jestliže bude placení splátek úvěru probíhat jen po část roku, jde o 1/12 za kalendářní měsíc, tzn., pokud splácení úvěru začíná v červnu, jde o 7/12 z celoroční částky, tj. 175 000 Kč. Jestliže se jedná o úvěr poskytnutý více osobám, jsou úroky odečteny pouze u jedné z nich či v poměrné výši.


25

 Platba příspěvků v celkovém úhrnu na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření více než 12 000 Kč na rok, odpočet od základu daně smí však činit nejvýše 12 000 Kč.  Zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění za zdaňovací období. Soukromým životním pojištěním se myslí tři druhy pojištění – na dožití určitého věku, na smrt a dožití určitého věku a na důchodové pojištění. Musí být splněny základní podmínky, které spočívají v tom, že jde o pojistnou smlouvu sjednanou zaměstnancem s pojišťovnou, ve které je sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně, nejdříve v roce dosažení věku 60 let. V roce 2015 nesmí smlouva nově obsahovat možnost předčasných výběrů. Nezdanitelná částka odpovídá pojistnému, nejvýše lze však odečíst 12 000 Kč.  Placení členských příspěvků členem odborové organizace. Musí jít o odborovou organizaci, která obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců. Lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.  Úhrada poplatníka za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem, nejvýše však 10 000 Kč. U osob se zdravotním postižením bude možné za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, s těžším zdravotním postižením 15 000 Kč (Pelech, 2015). 2.6.5

Slevy na dani

Sleva na dani je zákonem vymezená částka, o kterou se při splnění stanovených podmínek snižuje již vypočtená daň (Boněk a kol., 2001). V § 35 ba ZDP jsou uvedeny následující slevy:  24 840 Kč ročně na poplatníka - zaměstnanec má právo (nikoliv povinnost) u svého zaměstnavatele předložit podepsané Prohlášení poplatníka (zaměstnance), díky kterému může využít tuto slevu (Pelech, 2015). Zaměstnanec může podepsat „Prohlášení k dani“ při souběhu několika zaměstnání pouze u jednoho zaměstnavatele na stejné období (Dvořáková, 2013). Pro výpočet daňové zálohy z měsíčního základu daně ze závislé činnosti použije 1/12 slevy, tj. 2 070 Kč měsíčně. Slevu na dani si mohou uplatnit i osoby pobírající starobní důchod. Dochází tedy k povinnosti zdanit pravidelně vyplácené důchody v případě, kdy součet příjmů poživatele pravidelně vypláceného důchodu, příjmů ze závislé činnosti (samostatné činnosti a příjmů z nájmu) přesáhne ve zdaňovacím období 840 000 Kč (§ 4 odst. 3 ZDP).  24 840 Kč ročně na manželku (manžela) žijící ve společně hospodařící domácnosti, která (ý) nemá žádné vlastní příjmy nebo její (jeho) vlastní příjmy nepřesáhují za zdaňovací období 68 000 Kč. Sleva lze uplatnit až po skončení zdaňovacího období, tj. kalendářního roku, v rámci ročního zúčtování daňových záloh, nebo v daňovém přiznání. V průběhu roku tyto slevy z měsíční-


26

ho základu daně nelze uplatnit. Je-li manželka držitelkou průkazu ZTP/P, částka roční slevy činí dvojnásobek, tzn. 49 680 Kč.  2 520 Kč ročně (základní sleva) na invaliditu prvního nebo druhého stupně. Pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění. Nárok na slevu se prokazuje přímo zaměstnavateli, kterému poplatník podepsal „Prohlášení“, a to předložením rozhodnutí o přiznání důchodu a potvrzení o výplatě tohoto druhu důchodu. Základní sleva na invaliditu činí měsíčně (tj. 1/12 z 2 520 Kč) 210 Kč.  5 040 Kč ročně (rozšířená sleva) na invaliditu třetího stupně. Pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění. Rozšířená sleva na invaliditu činí měsíčně (tj. 1/12 z 5 040 Kč) 420 Kč.  16 140 Kč ročně na držitele průkazu ZTP/P. Sleva se uplatňuje i v případě, že poplatník nepobírá invalidní důchod. Pokud držitel průkazu ZTP/P pobírá invalidní důchod, slevy se kumulují. Měsíčně jde o částku 1 345 Kč.  4 020 Kč ročně na studenta (poplatníků soustavně se připravujících na budoucí povolání). Důležitou podmínkou je dodržení věkové hranice 26 let. Jde-li o prezenční formu v doktorském studijním programu na vysoké škole, platí vyšší věková hranice 28 let. Poplatník je povinen pro uplatnění slevy předložit potvrzení školy nebo učiliště. Měsíčně je sleva na studenta ve výši 335 Kč.  V průběhu roku 2014 vstoupila v účinnost novela zákona o daních z příjmů upravující slevu na dani. Sleva se týká ročního odpočtu částky zmíněných výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona v daném zdaňovacím období od celoroční daně. Maximálně lze však uplatnit částku do výše minimální mzdy za každé vyživované dítě, tj. 8 500 Kč za zdaňovací období 2014 a 9 200 Kč za zdaňovací období 2015. V rámci jedné společně hospodařící domácnosti může roční slevu na dani na to samé vyživované dítě uplatnit pouze jeden z poplatníků (§ 35bb ZDP), (Pelech, 2015). Přehled slev na dani pro rok 2014 a 2015 znázorňuje následující tabulka (Tab. 1), částky jsou uvedeny v Kč.

Literární přehled Tab. 1

27

Přehled slev na dani (částky jsou uvedeny v Kč)

Sleva na dani Základní sleva na poplatníka (kromě starobního důchodce k počátku roku 2014, včetně starobního důchodce v roce 2015) Sleva na manžela (manželku) bez příjmů, nebo s vlastními příjmy jen do 68 000 Kč v roce (sleva se zvyšuje na dvojnásobek, je-li druhý z manželů držitelem průkazu ZTP/P); manželem (manželkou) se zde rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství Základní na invaliditu u poživatele invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně Rozšířená na invaliditu u poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně Na držitele průkazu ZTP/P Na studenta Za umístění vyživovaného dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školky

2014 Ročně

24 840,00

2015 Měsíčně

2 070,00

jen 24 840,00 v ročním zúčtování

Ročně

24 840,00

Měsíčně

2 070,00

jen 24 840,00 v ročním zúčtování

2 520,00

210,00

2 520,00

210,00

5 040,00

420,00

5 040,00

420,00

16 140,00

1 345,00

16 140,00

1 345,00

4 020,00 335,00 Prokázaná roční částka za umístění jen (bez stravy), v ročním maximálně zúčtování 8 500,00 za každé umístěné dítě

Zdroj: Pelech, 2014, s. 12 - 13; Pelech, 2015, s. 13 - 14

4020,00 335,00 Prokázaná roční částka za umístění jen (bez stravy), v ročním maximálně zúčtování 9 200,00 za každé umístěné dítě


2.6.6

28

Daňové zvýhodnění na dítě

Za vyživované dítě se považuje každé nezletilé dítě a dále dítě do 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a zároveň se „soustavně připravuje na budoucí povolání“, tj. studuje, anebo pokud nemůže studovat nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc či dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Slevu na dítě může využít jeden z poplatníků, se kterými dítě žije v domácnosti (Vančurová, 2013). Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění ve výši 13 404 Kč (v roce 2014) a může jej uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu, pokud je min. 100 Kč, max. 60 300 Kč nebo slevy na dani a daňového bonusu. Bonus poplatníkovi náleží, pouze pokud má příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (v roce 2014 je to 51 000 Kč, v roce 2015 to činí 55 200 Kč). Na uplatnění daňového zvýhodnění nemá vliv dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka na dvojnásobek, ale maximální výše daňového bonusu zůstává zachována. V § 35 odst. 1 zákona nastávají v roce 2015 změny, které spočívají ve zvýšení daňového zvýhodnění. Daňové zvýhodnění je v nové diferencované výši podle počtu vyživovaných dětí, jsou to částky:  13 404 Kč ročně na jedno dítě (tj. 1 117 Kč měsíčně),  15 804 Kč ročně na druhé dítě (tj. 1 317 Kč měsíčně),  17 004 Kč ročně na třetí a další dítě (tj. 1 417 Kč měsíčně). Daňové zvýhodnění na dítě je podrobně vyjádřeno v níže uvedené tabulce (Tab. 2). Tab. 2

Daňové zvýhodnění na dítě (částky jsou uvedeny v Kč)

Daňové zvýhodnění na dítě Na dítě do 26 let věku – sleva, bonus nebo kombinace slevy a bonusu

2014 Ročně

Měsíčně

2015 Ročně

Měsíčně

Jedno „1“ Druhé „2“

13 404,00 13 404,00

1 117,00 13 404,00 1 117,00 15 804,00

1 117,00 1 317,00

Třetí a každé další „3“

13 404,00

1 117,00 17 004,00

1 417,00

Zdroj: Pelech, 2015, s. 14

Výše uvedené slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti mohou také uplatnit nerezidenti, jestliže jsou rezidentem z Evropské unie, Norska nebo Islandu za předpokladu, že 90 % jeho celkových příjmů je na území České republiky. V roce 2015 se skupina poplatníků rozšiřuje, neboť daňové zvýhodnění na děti mohou uplatnit i nerezidenti ze státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Účelem je zabránění diskriminace poplatníků na základě daňové rezidence (§ 35c ZDP). V případě, že je dítě držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se i v roce 2015 částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek. Výše požadovaného daňového zvýhodnění není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků. No-


29

vě se za vyživované dítě považuje dítě, které přestalo být z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, pokud žije stále ve společně hospodařící domácnosti se svým bývalým pěstounem a soustavně se připravuje na budoucí povolání. V textu byly použity pojmy sleva na dani a daňový bonus, nyní vysvětlím rozdíl mezi nimi. Měsíční sleva na dani náleží maximálně do výše zálohy na daň snížené o slevu. Bude-li částka měsíčního daňového zvýhodnění u zaměstnance nižší než vypočtená záloha na daň po slevě, srazí zaměstnavatel ze mzdy zaměstnance „zálohu po slevě“ a jde o konečnou zálohu na daň, která se skutečně srazí z měsíční mzdy. Naopak u měsíčního daňového bonusu k vyplacení dojde, bude-li výše měsíčního daňového zvýhodnění na dítě u zaměstnance vyšší než částka zálohy na daň po slevě. Základní podmínkou pro vyplacení měsíčního daňového bonusu u zaměstnance je dosažení stanovené výše měsíčního zdanitelného příjmu, což je dosažení výše alespoň poloviny minimální mzdy. Měsíční daňový bonus lze zaměstnanci vyplatit, činí-li jeho měsíční výše alespoň 50 Kč a maximálně jej lze vyplatit do výše 5 025 Kč měsíčně (Pelech, 2015). 2.6.7

Stanovení základu daně

Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti zahrnující i funkční požitky, zvýšené o:  pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a  pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Jedná se o platby pojistného, které je povinen odvést zaměstnavatel ze mzdy zaměstnanců zaokrouhlené na celé koruny nahoru. Sazby pojistného znázorňuje následující tabulka (Tab. 3): Tab. 3

Sazby pojistného

ZP zaměstnanec zaměstnavatel

4,5 % 9%

Nemocenské pojištění x 2,3 %

SP Důchodové pojištění 6,5 % 21,5 %

Státní politika zaměstnanosti x 1,2 %

Zdroj: Vančurová, 2013, s. 108

Příjmy ze závislé činnosti zahrnující i funkční požitky zvýšené o pojistné, placené zaměstnavatelem tvoří dílčí základ daně nazývaný tzv. superhrubou mzdou. Povinné pojistné se nepřičítá (neplatí) například k příjmům z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr za následujících podmínek:  Plynoucím z dohody o provedení práce (DPP), kdy měsíční hrubý příjem činí max. 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele. Pokud bude příjem vyšší, odvádí se zdravotní i sociální pojistné.


30

 Plynoucím z dohody o pracovní činnosti (DPČ), pokud měsíční hrubý příjem činí max. 2 500 Kč nebo byla DPČ sjednána na dobu 14 dní po sobě jdoucích a méně. V tomto případě se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Pro účely posuzování vzniku povinnosti účasti na nemocenském pojištění (tzv. sociálním pojištění) se v případě dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele příjmy z těchto dohod sčítají. Z hlediska zdravotního pojištění se však v roce 2014 každá z dohod posuzovala samostatně, v roce 2015 se dohody sčítají i u zdravotního pojištění. Účast na zdravotním pojištění není u pracích vykonávaných na pracovní poměr omezena, zdravotní pojištění se platí vždy, bez ohledu na výši příjmů, nicméně podmínkou účasti na sociálním pojištění je sjednaný měsíční příjem alespoň ve výši 2 500 Kč a trvání zaměstnání alespoň 15 kalendářních dnů (Dvořáková, 2013). 2.6.8

Vyměřovací základ zaměstnance

Vyměřovacím základem zaměstnance je zdanitelný příjem (hrubý peněžitý i nepeněžitý) snížený o příjmy vyňaté z předmětu daně z příjmů a osvobozené od daně z příjmů, zaokrouhlený vždy na celé koruny nahoru. Existují dva typy vyměřovacích základů zaměstnance, minimální a maximální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ udává nejmenší tolerovanou hranici účasti na pojistném a používá se pouze u veřejného zdravotního pojištění, tzn. nelze ho nalézt u pojistného na sociální zabezpečení. Pro veřejné zdravotní pojištění jako minimální vyměřovací základ byla vzata minimální mzda. Rozhodným obdobím je měsíc, tudíž se jedná o měsíční minimální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ však neplatí pro všechny zaměstnance, jde například především o státní zaměstnance. Za lidi, kteří nemají příjmy ze zaměstnání, platí pojistné stát. Maximální vyměřovací základ se používá jen u sociálního zabezpečení a odvozuje se od průměrné mzdy, vypočítá se jako její 48násobek. Maximální vyměřovací základ se použije u zaměstnance tehdy, bude-li dosažena výše v úhrnu vyměřovacích základů. Rozhodným obdobím je u maximálního vyměřovacího základu rok (Vančurová, 2013). 2.6.9

Sazba daně a solidární zvýšení daně u zálohy

Sazba daně z příjmů fyzických osob dle § 16 činí 15 %. Daň se vypočítá ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a odčitatelné položky od základu daně, zaokrouhleného na celé stokoruny dolů (Vančurová, 2013). Podle § 38ha se vypočtená záloha na daň zvýší o tzv. solidární zvýšení daně u zálohy, u těch zaměstnanců, u nichž měsíční zdanitelný příjem přesáhne 4násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z rozdílu mezi vyššími příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a zmíněným 4násobkem průměrné mzdy, který je pro rok 2014 103 768 Kč (4 x 25 942) a pro rok 2015 106 444 Kč (4 x 26 611).


31

2.6.10 Výpočet zálohy na daň Zaměstnanec má právo u svého zaměstnavatele předložit podepsané „Prohlášení poplatníka“ (zaměstnance), které má význam především pro uplatnění slev na dani a pro uplatnění daňového zvýhodnění na děti. Zaměstnanec může mít podepsané „Prohlášení“ jen u jednoho z případných více souběžných zaměstnavatelů pro totéž období v kalendářním roce. Zaměstnavatel srazí zálohu, popř. vyplatí daňový bonus na děti. V případě, že zaměstnanec nepodepíše „Prohlášení“, musí zaměstnavatel nejprve posoudit, zda má vyčíslit a srazit daňovou zálohu, anebo zda jde o zaměstnance, kterému má být z příjmu sražena konečná srážková daň zvláštní sazbou. Podepíše-li poplatník „Prohlášení k dani“, je základem daně pro výpočet zálohy úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zatížených srážkovou daní a příjmů, které nejsou předmětem daně, a dále: a) snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny, a b) zvýšený o povinné pojistné. Záloha ze základu pro výpočet zálohy zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru za kalendářní měsíc činí 15 %. Zálohy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Plátce (zaměstnavatel) odvede úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla (Dvořáková, 2013, s. 76). Postup výpočtu velikosti zálohy na daň je uveden v následujícím schématu (Tab. 4).


32

Tab. 4 Schéma výpočtu měsíční zálohy na daň a čisté mzdy zaměstnance (zaměstnanec podepsal prohlášení k dani)

 Příjem ze zaměstnání (hrubá mzda)  Příjem (naturální) za použití auta pro služební i soukromé účely, a to 1 % z ceny vozidla dle § 6 odst. 6 ZDP  Příjem (naturální) v podobě rozdílu ceny obvyklé na trhu od ceny, za kterou zaměstnavatel prodal výrobek (službu) zaměstnanci dle § 6 odst. 3 ZDP  Další zdanitelné příjmy (odměny, prémie, cestovné nad limit, atp.) Celkem zdanitelné příjmy  Sociální pojištění ve výši 25 % z celkových příjmů  Zdravotní pojištění ve výši 9 % z celkových příjmů Základ daně = Superhrubá mzda Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru (§ 38h odst. 2 ZDP)  Záloha na daň 15 % ze zaokrouhleného základu daně  Slevy na dani § 35ba ZDP (1/12 z částky) Záloha na daň po slevách a) Daňové zvýhodnění na dítě v podobě slevy na dani Záloha na daň po daňovém zvýhodnění (v podobě slevy) NEBO Záloha na daň po slevách b) Daňové zvýhodnění na dítě jako sleva na dani a daňový bonus Záloha na daň po daňovém zvýhodnění (v podobě slevy) Daňový bonus (min 50 Kč/měsíc a max. 5025 Kč/měsíc dle § 35 odst. 4 ZDP) ČISTÁ MZDA ZAMĚSTNANCE = hrubá mzda (bez naturálních příjmů a příjmů již vyplacených) – sociální pojištění 6,5 % z celkových příjmů – zdravotní pojištění 4,5 % z celkových příjmů – záloha na daň (po slevách) + daňový bonus Zdroj: Dvořáková, 2013, s. 77

Nepodepíše-li poplatník prohlášení k dani, pak příjmy vyplacené zaměstnavatelem jsou po zvýšení povinného pojistného samotným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2 ZDP, a to pouze v případě, jedná-li se o příjmy:  podle § 6 odst. 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10 ZDP – nevztahuje se tedy na odměny za práci členů družstev, společníků a jednatelů a  jejichž úhrnná výše před zvýšením o povinné pojistné u téhož zaměstnavatele nepřesáhne částku 5 000 Kč za kalendářní měsíc. Samotný základ daně a vypočtená daň ze samotného základu daně se zaokrouhluje na celé koruny dolů. Srážková daň se odvede správci daně do konce následujícího měsíce po měsíci, za který se daň srážela. Příjmy zdaněné srážkou se nezahrnují do daňového přiznání poplatníka a nelze tak u těchto příjmů požádat o roční zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. Je možné příjmy v ročním zúčtování


33

daně zaměstnance zohlednit v případě, že zaměstnanec dodatečně podepíše „Prohlášení k dani“ a splní pro to podmínky. Bude-li příjem činit více jak 5 000 Kč a nebude-li podepsáno „Prohlášení k dani“, pak se odvádí záloha na daň a postupuje se při výpočtu daně dle § 38h ZDP (Dvořáková, 2013). Způsob výpočtu měsíční srážkové daně uvádí schéma v následující tabulce (Tab. 5). Tab. 5 Schéma výpočtu měsíční srážkové daně, pokud je příjem do 5000 Kč (zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani)

 Příjem ze zaměstnání (hrubá mzda)  Další peněžní či nepeněžní zdanitelné příjmy Celkové zdanitelné příjmy  V případě, že je povinnost platit pojistné, přičítá se celkem 34 % z celkových příjmů (tj. 25 % sociální a 9 % zdravotní pojištění) Celkem samotný základ daně (SZD) dle § 6 odst. 4 ZDP SZD zaokrouhlený na koruny dolů Daň zjištěná se SZD zvláštní sazbou daně 15 % ČISTÁ MZDA = hrubá mzda (bez naturálních příjmů a příjmů již vyplacených) – (případné sociální pojištění 6,5 % + zdravotní pojištění 4,5 % z celkových příjmů) – sražená daň Zdroj: Dvořáková, 2013, s. 78

2.6.11

Roční zúčtování daňových záloh na daňové zvýhodnění

Pro část poplatníků, kteří mají příjmy ze závislé činnosti, platí, že po skončení zdaňovacího období jsou vybrané zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti zpětně považovány za srážku daně. Okruh poplatníků je volen velmi citlivě, aby se předešlo omezení daňového výnosu a vzniku nespravedlnosti. Povinnost podat daňové přiznání se nevztahuje na poplatníky, kteří současně splňují tyto podmínky:  V průběhu celého zdaňovacího období jim zálohy na daň sráželi jen zaměstnavatelé, u kterých měli podepsané „Prohlášení k dani“ u jednoho pracovního vztahu v daném zdaňovacím období. To znamená, že poplatník mohl změnit v průběhu roku zaměstnavatele, ale pracovní poměry se nesměly překrývat.  Poplatník nemá kromě příjmů ze závislé činnosti hrubé příjmy, které by vstupovaly do dalších dílčích základů daně větší než 6000 Kč. Nepřihlíží se k příjmům osvobozeným, nezahrnovaným do základu daně, a příjmům tvořícím samotný základy daně.  Nelze považovat sražené zálohy na daň za srážku daně u poplatníka, kterému bylo alespoň jeden kalendářní měsíc zdaňovacího období sraženo i solidární zvýšení daně.


34

Pro většinu zaměstnanců znamená převod záloh do srážky daně, že jejich daňová povinnost byla vyšší, než jaká by byla stanovena při výpočtu daně najednou za celé zdaňovací období. Je tomu tak proto, že při stanovení záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti nelze uplatnit odpočty od základu daně a některé slevy na dani. Vyrovnání daňových záloh je možné jen u zaměstnanců, kteří nejsou povinni podat daňové přiznání. Zúčtování daňových záloh může provést jen zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec za zdaňovací období podepsal Prohlášení k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Spolu se zúčtováním záloh se provádí vyrovnání daňového zvýhodnění na děti. Splňuje-li poplatník podmínky, může u svého zaměstnavatele zpětně podepsat „Prohlášení“, a to do 15. února následujícího roku. Při zúčtování záloh může poplatník požádat o uplatnění některých slev a nestandardních odpočtů, které není možno uplatnit při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti. Lze také dodatečně prokázat nárok na slevy, které bylo možno uplatnit při výpočtu záloh, ale poplatník o jejich uplatnění nepožádal anebo nárok na ně neprokázal. Pokud je výsledkem zúčtování daňových záloh přeplatek daně, zaměstnavatel je povinen přeplatek automaticky bez žádosti vrátit, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc březen. Zaměstnavatel však vrátí přeplatek jen tehdy, je-li vyšší než 50 Kč. Poplatník může na zúčtování záloh jen vydělat, nikdy však prodělat, protože případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží (Vančurová, 2013).

Metodika a cíl práce

35

3 Metodika a cíl práce 3.1 Metodika práce Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části, literární přehled a praktickou část. V předchozí kapitole, literárním přehledu čerpám převážně z odborné literatury a daňových zákonů. Na začátku kapitoly literárního přehledu uvádím čtenáře do daňové problematiky za využití metody deskripce, na jejímž principu jsou popsány základní daňové pojmy spojené s bakalářskou prací. V další části literárního přehledu využívám metody analýzy, na základě které analyzuji změny, nastalé v roce 2015 oproti předchozímu zdaňovacímu období 2014. V následující praktické části budou na modelových příkladech znázorněny změny, které nastaly v roce 2015 a budu je tak srovnávat s rokem 2014. Při modelování příkladů využiji statistických dat ČSÚ, pomocí nichž budou nastaveny parametry modelového poplatníka. Zaměřím se na zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Pro lepší přehled budou hodnoty zaznamenány do tabulek. Na základě výsledků zhodnotím účinnost daňových změn a posoudím tak jejich výhody a nevýhody pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob metodou komparace.

3.2 Cíl práce Hlavním cílem mé bakalářské práce je zhodnotit dopad novelizace o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2015 na výši daňové povinnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob. V teoretické části již byly popsány principy daně z příjmů fyzických osob a bylo poukázáno na změny zákona k 1. 1. 2015, nyní změny aplikuji na příkladech a zodpovím na otázku, zda implementované změny byly účinné a výhodné pro poplatníka.

Praktická část

36

4 Praktická část V praktické části práce se zaměřím na zhodnocení změn ve zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, které nastaly k 1. 1. 2015 a ty budou srovnány ve vztahu k zákonné úpravě platné pro zdaňovací období 2014. Změny již byly uvedeny v teoretické části práce a nyní je aplikuji na praktických příkladech. Při modelování příkladů jsem využila statistických dat ČSÚ, pomocí nichž jsou rozděleni poplatníci do tří skupin podle velikosti příjmů, a to:  První nízkopříjmovou skupinu tvoří poplatníci, kteří mají hrubý příjem ve výši minimální mzdy. Měsíční minimální mzda pro rok 2014 činila 8 500 Kč, v roce 2015 se navýšila na 9 200 Kč.  Druhou skupinu tvoří poplatníci, jejichž hrubý příjem je ve výši průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2014 uvažuji částku 25 942 Kč a pro rok 2015 částku 26 611 Kč. Za druhé čtvrtletí roku 2015 činí průměrná měsíční hrubá mzda 26 287 Kč.  Třetí vysokopříjmovou skupinou jsou poplatníci, jejichž hrubý příjem přesahuje 4násobek průměrné měsíční mzdy, tedy výši maximálního vyměřovacího základu. Pro rok 2014 se jedná o hrubý měsíční příjem přesahující výši 103 768 Kč a v roce 2015 částku 106 444 Kč.

4.1 Daňové zvýhodnění na dítě Nejvýznamnější změnou, ke které od 1. ledna 2015 dochází v zákoně o daních z příjmů, je zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další vyživované dítě žijící ve společně hospodařící domácnosti. Tato změna spočívající v diferencované výši daňového zvýhodnění je tak zásadní, že se dotkne téměř všech poplatníků s dětmi. Zaměstnanec může u svého zaměstnavatele uplatnit daňové zvýhodnění, pouze pokud podepsal „Prohlášení k dani“. Příklady v tomto případě aplikuji na první nízkopříjmovou skupinu, u které jsou změny nejvíce viditelné. Pro lepší porovnání uvažuji, že se poplatníkovi hrubý příjem během srovnávacího období nemění. To znamená, že jeho měsíční hrubý příjem činí 9 200 Kč v roce 2014 i v roce 2015. Velikost daňového zvýhodnění ovlivňuje počet vyživovaných dětí ve společně hospodařící domácnosti. V případě jednoho vyživovaného dítěte žádná změna nenastává, proto je začínám srovnávat uplatnění daňového zvýhodnění od dvou dětí. Změny jsou dále poukázány na uplatnění daňového zvýhodnění u tří, čtyř a pěti dětí. Pod každou tabulkou je provedeno zhodnocení změny s tím, jak byl ovlivněn čistý příjem poplatníka vzhledem ke změně výše daňového zvýhodnění. V následující tabulce (Tab. 6) je aplikováno daňové zvýhodnění na dvě děti.

Praktická část Tab. 6

37

Daňového zvýhodnění na 2 děti (částky jsou uvedeny v Kč)

Rok Hrubý příjem Sociální pojištění (25 %) Zdravotní pojištění (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru Záloha na daň (15 %) Sleva na dani Záloha na dani po slevě Daňové zvýhodnění na 1. dítě Daňové zvýhodnění na 2. dítě Daňový bonus Sociální pojištění (6,5 %) Zdravotní pojištění (4,5 %) Součtový řádek Čistý příjem

2014 9 200,00 2 300,00 828,00 12 328,00

2015 9 200,00 2 300,00 828,00 12 328,00

12 400,00

12 400,00

1 860,00 2 070,00 0,00 1 117,00 1 117,00 2 234,00 598,00 414,00 9 200,00 – 598,00 – 414,00 + 2 234,00 10 422,00

1 860,00 2 070,00 0,00 1 117,00 1 317,00 2 434,00 598,00 414,00 9 200,00 – 598,00 – 414,00 + 2 434,00 10 622,00

Předpokládáme-li, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti v roce 2014 a 2015 při nezměněném hrubém měsíčním příjmu, změna ve výši čistého měsíčního příjmu je ve výši 200 Kč. Změna spočívá v navýšení daňového zvýhodnění na druhé vyživované dítě z 1 117 Kč na 1 317 Kč. V roce 2015 se tak zaměstnanci navýší jeho celkový čistý příjem o 2 400 Kč. Výše měsíčního daňového zvýhodnění na děti je v obou letech vyšší než záloha na daň po slevě, znamená to tedy, že je zaměstnanci vyplacen měsíční daňový bonus. K 1. 1. 2015 dochází ke zvýšení měsíční minimální mzdy z 8 500 Kč na 9 200 Kč. Tímto je také pozměněna podmínka pro nárok na daňový bonus, podmínkou pro výplatu daňového bonusu je totiž dosažení příjmu alespoň ve výši poloviny minimální mzdy. V roce 2015 jsou vyšší hranice pro uplatnění daňového bonusu, zaměstnanec musí dosahovat vyššího příjmu. Měsíční výše daňového bonusu musí činit alespoň 50 Kč, maximálně lze však vyplatit 5 025 Kč. Vývoj změn je chycen do tabulky (Tab. 7). Tab. 7 Minimální hranice pro výplatu daňového zvýhodnění na vyživované dítě ve formě daňového bonusu (částky jsou uvedeny v Kč)

Rok Měsíční minimální mzda Měsíční příjem pro nárok na bonus Roční příjem pro nárok na bonus

2014 8 500,00 4 250,00 51 000,00

2015 9 200,00 4 600,00 55 200,00

V dalším kroku výpočtu (Tab. 8) je analyzován dopad změn daňového zvýhodnění na vyživované dítě v případě, že poplatník má tři děti.


38


Rok Hrubý příjem Sociální pojištění (25 %) Zdravotní pojištění (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru Záloha na daň (15 %) Sleva na dani Záloha na dani po slevě Daňové zvýhodnění na 1. dítě Daňové zvýhodnění na 2. dítě Daňové zvýhodnění na 3. dítě Daňový bonus Sociální pojištění (6,5 %) Zdravotní pojištění (4,5 %) Součtový řádek Čistý příjem

2014 9 200,00 2 300,00 828,00 12 328,00

2015 9 200,00 2 300,00 828,00 12 328,00

12 400,00

12 400,00

1 860,00 2 070,00 0,00 1 117,00 1 117,00 1 117,00 3 351,00 598,00 414,00 9 200,00 – 598,00 – 414,00 + 3 351,00 11 539,00

1 860,00 2 070,00 0,00 1 117,00 1 317,00 1 417,00 3 851,00 598,00 414,00 9 200,00 – 598,00 – 414,00 + 3 851,00 12 039,00

V případě, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na tři děti, je změna ve výši čistého měsíčního příjmu výraznější než v předchozím příkladu při uplatnění daňového zvýhodnění na dvě děti. V roce 2015 se tak jeho měsíční čistý příjem navýší o 500 Kč oproti roku předchozímu, což ročně činí částku 6 000 Kč navíc. Daňové zvýhodnění poplatník uplatňuje opět ve formě daňového bonusu. Daňové zvýhodnění na čtyři děti znázorňuje tabulka níže (Tab. 9).


39


Rok Hrubý příjem Sociální pojištění (25 %) Zdravotní pojištění (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru Záloha na daň (15 %) Sleva na dani Záloha na dani po slevě Daňové zvýhodnění na 1. dítě Daňové zvýhodnění na 2. dítě Daňové zvýhodnění na 3. dítě Daňové zvýhodnění na 4. dítě Daňový bonus Limit pro uplatnění daňového bonusu Sociální pojištění (6,5 %) Zdravotní pojištění (4,5 %) Součtový řádek Čistý příjem

2014 9 200,00 2 300,00 828,00 12 328,00

2015 9 200,00 2 300,00 828,00 12 328,00

12 400,00

12 400,00

1 860,00 2 070,00 0,00 1 117,00 1 117,00 1 117,00 1 117,00 4 468,00

1 860,00 2 070,00 0,00 1 117,00 1 317,00 1 417,00 1 417,00 5 268,00

598,00 414,00 9 200,00 – 598,00 – 414,00 + 4 468,00 12 656,00

5 025,00 598,00 414,00 9 200,00 – 598,00 – 414,00 + 5 025,00 13 213,00

Pokud poplatník pobírá měsíční hrubý příjem 9 200 Kč a uplatňuje daňové zvýhodnění na čtyři děti, čistý měsíční příjem se bude ve srovnání roku 2014 a 2015 lišit o 557 Kč. V roce 2015 si tak zaměstnanec přilepší díky zvýšenému daňovému zvýhodnění o 6 684 Kč. Daňové zvýhodnění je opět uplatněno ve formě daňového bonusu, avšak v roce 2015 výše daňového zvýhodnění přesahuje maximální limit, tudíž je daňové zvýhodnění sníženo z původní částky 5 268 Kč na částku 5 025 Kč. V případě, že poplatník bude uplatňovat v roce 2015 daňové zvýhodnění na další, tj. páté dítě, výše jeho čistého příjmu to neovlivní vzhledem k limitu pro uplatnění daňového bonusu. Tuto situaci znázorňuje následující tabulka (Tab. 10).


40

Daňové zvýhodnění na 5 dětí (částky jsou uvedeny v Kč)

Rok Hrubý příjem Sociální pojištění (25 %) Zdravotní pojištění (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru Záloha na daň (15 %) Sleva na dani Záloha na dani po slevě Daňové zvýhodnění na 1. dítě Daňové zvýhodnění na 2. dítě Daňové zvýhodnění na 3. dítě Daňové zvýhodnění na 4. dítě Daňové zvýhodnění na 5. dítě Daňový bonus Limit pro uplatnění daňového bonusu Sociální pojištění (6,5 %) Zdravotní pojištění (4,5 %) Součtový řádek Čistý příjem

2014 9 200,00 2 300,00 828,00 12 328,00

2015 9 200,00 2 300,00 828,00 12 328,00

12 400,00

12 400,00

1 860,00 2 070,00 0,00 1 117,00 1 117,00 1 117,00 1 117,00 1 117,00 5 585,00

1 860,00 2 070,00 0,00 1 117,00 1 317,00 1 417,00 1 417,00 1 417,00 6 685,00

5 025,00

5 025,00

598,00 414,00 9 200,00 – 598,00 – 414,00 + 5 025,00 13 213,00

598,00 414,00 9 200,00 – 598,00 – 414,00 + 5 025,00 13 213,00

V případě, že zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění u svého zaměstnavatele na pět dětí, výše čistého příjmu se v letech 2014 a 2015 vzhledem ke zvýšenému daňovému zvýhodnění nemění. Je to zapříčiněno maximální výší daňového bonusu, která činí 5 025 Kč. Z výše uvedeného příkladu je zřejmé, že se částky čisté měsíční mzdy v letech 2014 a 2015 nemění při uplatnění daňového zvýhodnění na pět a více dětí. Vyživuje-li děti v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňového zvýhodnění uplatnit za zdaňovací období pouze jeden z nich. V tomto případě tedy doporučuji, pokud „manželé“ vyživují čtyři a více dětí ve společně hospodařící domácnosti, uplatnění daňového zvýhodnění u obou poplatníků dle domluvy (např. když vyživují šest dětí, každý z nich si uplatní daňové zvýhodnění na tři děti). Při uplatnění daňového zvýhodnění na dvě až čtyři děti dochází ke zvýšení daňového zvýhodnění a tudíž i ke zvýšení čisté měsíční mzdy zaměstnance. Při uplatnění dalšího daňového zvýhodnění na páté a další vyživované dítě však poplatník převyšuje limit pro uplatnění daňového bonusu a daňový bonus tak činí v roce 2014 a 2015 při uplatnění daňového zvýhodnění na páté a další vyživované dítě stejnou výši a částka čistého měsíčního příjmu se vzhledem k tomu nemění.

Praktická část

41

4.2 Sleva za umístění dítěte, tzv. „školkovné“ V průběhu roku 2014 byla zavedena nová sleva na dani za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy. Tuto slevu mohli uplatnit rodiče poprvé za zdaňovací období 2014 u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování záloh. Opět se jedná o změnu, která je výhodná pro rodiče s dětmi. Slevu na dani si stejně jako v předchozím případě může odečíst v rámci jedné společně hospodařící domácnosti na to samé vyživované dítě pouze jeden z rodičů. Maximální sleva je omezena výší minimální mzdy, to znamená, že v roce 2014 činí maximální sleva 8 500 Kč a v roce 2015 je to částka 9 200 Kč. Následující příklady aplikuji na první nízkopříjmovou skupinu s měsíční hrubou mzdou 9 200 Kč a druhou příjmovou skupinu s průměrnou měsíční hrubou mzdou ve výši 26 287 Kč. Pro lepší srovnání opět předpokládám, že se zaměstnanci hrubý měsíční příjem za sledované období nemění. Poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti, z toho jedno dítě navštěvuje státní školku a druhé dítě studuje, je mu méně než 26 let a splňuje tak podmínku daňového zvýhodnění na dítě. Provádím roční zúčtování daně, neboť sleva za umístění dítěte lze uplatnit jednorázově za celý rok, nikoliv měsíčně jak je tomu u daňového zvýhodnění na děti. Zaměstnanec zaplatil školkovné ve výši 10 000 Kč a pro účely ročního zúčtování předložil všechny potřebné dokumenty. 4.2.1

Zaměstnanec s nízkými příjmy

Částku daňového zvýhodnění na dvě děti a vyplacený daňový bonus jsem již vypočítala ve výše uvedené tabulce (Tab. 6). Daňové zvýhodnění na dvě děti činilo v úhrnu za celý rok 2014 částku 26 808 Kč a v roce 2015 činí daňové zvýhodnění na dvě děti částku 29 208 Kč. Ve stejné výši by byl zaměstnanci vyplacen daňový bonus. Slevu za umístění dítěte, tzv. „školkovné“ u nízkopříjmového poplatníka znázorňuje následující tabulka (Tab. 11).

Praktická část

42

Tab. 11 Sleva za umístění dítěte – tzv. školkovné, zaměstnanec s nízkými příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

Rok Úhrn zdanitelného příjmu (12 x 9 200,00) Sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Zdravotní pojištění – zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč dolů Daň z příjmů (15 %) Sleva na dani na poplatníka Sleva za umístění dítěte Daň z příjmů po uplatnění slev Daňové zvýhodnění na děti Konečná daň z příjmů Vyplacený daňový bonus Přeplatek z ročního zúčtování daně

2014 110 400,00 27 600,00 9 936,00 147 936,00 147 900,00 22 185,00 24 840,00 0,00 0,00 26 808,00 0,00 26 808,00 0,00

2015 110 400,00 27 600,00 9 936,00 147 936,00 147 900,00 22 185,00 24 840,00 0,00 0,00 29 208,00 0,00 29 208,00 0,00

Poplatník s příjmy ve výši minimální mzdy nemá nárok na slevu za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy. Důvodem je jeho nízký příjem. Slevu za umístnění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku lze totiž odečíst pouze do výše vypočítané daňové povinnosti. Vypočítaná daňová povinnost je nulová, tudíž sleva za umístění dítěte je také nulová. Sleva za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku se nepřelévá do formy daňového bonusu, znamená to tedy, že sleva u nízkopříjmového poplatníka nelze aplikovat. 4.2.2

Zaměstnanec s nízkými příjmy s navýšenou hrubou měsíční mzdou na 11 200 Kč

Vzhledem k tomu, že poplatník spadající do první příjmové skupiny měl roční příjmy nízké natolik, že si nemohl uplatnit slevu za umístění dítěte, nadefinuji si ještě jednoho poplatníka s nepatrně vyšším příjmem. Zadání zůstává ponecháno, mění se jen výše měsíčního hrubého příjmu ze zaměstnání na částku 11 200 Kč. Částka je vybrána náhodně tak, aby měl poplatník možnost uplatnit slevu za umístění dítěte. Jelikož nebylo vypočítáno daňové zvýhodnění na dvě děti a vyplacený daňový bonus u poplatníka s hrubým měsíčním příjmem 11 200 Kč, provedu tak výpočet v následující tabulce (Tab. 12).

Praktická část

43

Tab. 12 Výpočet vyplacených daňových bonusů za celý rok – zaměstnanec s nízkými příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

Rok Hrubý příjem Sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Zdravotní pojištění - zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru Záloha na daň (15 %) Sleva na dani na poplatníka Záloha na dani po slevě Daňové zvýhodnění na 1. dítě Daňové zvýhodnění na 2. dítě Sleva na dani Daňový bonus Vyplacené daňové bonusy za celý rok

2014 11 200,00 2 800,00 1 008,00 15 008,00 15 100,00 2 265,00 2 070,00 195,00 1 117,00 1 117,00 195,00 2 039,00 24 468,00

2015 11 200,00 2 800,00 1 008,00 15 008,00 15 100,00 2 265,00 2 070,00 195,00 1 117,00 1 317,00 195,00 2 239,00 26 868,00

Z příkladu je zřejmé, že při navýšení hrubého měsíčního příjmu ze zaměstnání na částku 11 200 Kč si již zaměstnanec bude moci uplatnit slevu za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy. Výši slevy následovně vypočítám v rámci ročního zúčtování daně (Tab. 13). Tab. 13 Sleva za umístění dítěte, tzv. školkovné, zaměstnanec s nízkými (navýšenými)příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

Rok Úhrn zdanitelného příjmu (12 x 11 200,00) Sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Zdravotní pojištění – zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč dolů Daň z příjmů (15 %) Sleva na dani na poplatníka Daň snížená o slevu Sleva za umístění dítěte Daň z příjmů po uplatnění slev (27 000,00 - 24 840,00 – 2160,00) Daňové zvýhodnění na děti Vyplacené daňové bonusy Přeplatek z ročního zúčtování daně

2014 134 400,00 33 600,00 12 096,00 180 096,00 180 000,00 27 000,00 24 840,00 2 160,00 2 160,00

2015 134 400,00 33 600,00 12 096,00 180 096,00 180 000,00 27 000,00 24 840,00 2 160,00 2 160,00

0,00

0,00

26 808,00 24 468,00 2 340,00

29 208,00 26 868,00 2 340,00

Výše přeplatku na dani z ročního zúčtování daně činí částku 2 340 Kč. Přeplatek odpovídá částce daňového zvýhodnění na děti snížené o vyplacené daňové bonusy. Poplatník nevyužije celou slevu na školku, jelikož slevu lze uplatnit pouze do výše vypočítané daňové povinnosti. Jeho sleva za umístění dítěte je ve výši 2 160 Kč.

Praktická část

4.2.3

44

Zaměstnanec s průměrnými příjmy

V následujícím příkladu se zaměřuji na uplatnění slevy za umístění dítěte u druhé příjmové skupiny, tj. skupiny poplatníků, která dosahuje průměrného hrubého měsíčního příjmu ve výši 26 287 Kč. Pro lepší srovnání aplikuji pro oba roky 2014 a 2015 stejnou mzdovou úroveň. Nejdříve vypočítám výši zaplacených záloh na dani (Tab. 14) a poté provedu roční zúčtování daně (Tab. 15). Tab. 14 Výpočet zaplacených záloh za rok u poplatníka s průměrnými příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

Rok Hrubý příjem Sociální pojištění (25 %) Zdravotní pojištění (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru Záloha na daň (15 %) Sleva na dani Záloha na dani po slevě Daňové zvýhodnění na 1. dítě Daňové zvýhodnění na 2. dítě Záloha na dani po slevě Zálohy za celý rok

2014 26 287,00 6 571,75 2 365,83 35 224,58 35 300,00 5 295,00 2 070,00 3 225,00 1 117,00 1 117,00 991,00 11 892,00

2015 26 287,00 6 571,75 2 365,83 35 224,58 35 300,00 5 295,00 2 070,00 3 225,00 1 117,00 1 317,00 791,00 9 492,00

Ve výše uvedené tabulce je znázorněn postup výpočtu záloh na daň za rok 2014 a 2015. Zaměstnanec zaplatil za rok 2014 na zálohách celkem 11 892 Kč a za rok 2015 částku 9 492 Kč. Výše záloh se v letech mění, příčinou je změna spočívající ve zvýšení daňového zvýhodnění na děti v roce 2015. Zaplacené zálohy v ročním zúčtování odečítám od celkové daně z příjmů. Jednotlivé kroky výpočtu jsou zachyceny v tabulce níže (Tab. 15).

Praktická část

45

Tab. 15 Sleva za umístění dítěte, tzv. školkovné, zaměstnanec s průměrnými příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

Rok Úhrn zdanitelného příjmu (12 x 26 287,00) Sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Zdravotní pojištění – zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč dolů Daň z příjmů (15 %) Sleva na dani na poplatníka Sleva za umístění dítěte Daň z příjmů po uplatnění slev Daňové zvýhodnění na děti Konečná daň z příjmů Zaplacené zálohy Přeplatek z ročního zúčtování daně

2014 2015 315 444,00 315 444,00 78 861,00 78 861,00 28 389,96 28 389,96 422 694,96 422 694,96 422 600,00 422 600,00 63 390,00 63 390,00 24 840,00 24 840,00 8 500,00 9 200,00 30 050,00 29 350,00 26 808,00 29 208,00 3 242,00 142,00 11 892,00 9 492,00 8 650,00 9 350,00

Zaměstnanec zaplatil na daňových zálohách více, než byla jeho daňová povinnost, proto mu vznikl v ročním zúčtování daně přeplatek. Za rok 2014 tento přeplatek činí 8 605 Kč a v roce 2015 je ve výši 9 305 Kč. Hlavní příčinou přeplatku je právě uplatnění slevy za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku. Zaměstnanec zaplatil školkovné ve výši 10 000 Kč. Poplatník tak přesáhl maximální limit a nemůže si od daně odečíst celkové náklady na školku. Z tohoto důvodu poplatník uplatňuje slevu v obou letech v maximální výši, tj. ve výši minimální mzdy pro daný rok. Kromě rozdílné výše maximální částky slevy v podobě školkovného stanoveného na základě minimální mzdy se na celkové výši daňové povinnosti podílí také rozdílné částky daňového zvýhodnění na vyživované děti.

4.3 Uplatnění slevy na poplatníka pobírající starobní důchod Zaměstnanec pobírající starobní důchod si může od roku 2015 uplatnit slevu na dani ve výši 2 070 Kč za měsíc jako každý jiný poplatník. K 1. 1. 2014 si pracující důchodce, který pobíral i starobní důchod neměl možnost slevu na dani uplatnit, neboť od roku 2013 byla zaměstnancům pobírajícím starobní důchod tato možnost odebrána. Novelou zákona byl pojem starobní důchodce ze zákona odstraněn. Za rok 2014 si však poplatník může slevu uplatnit zpětně. Předpokládám, že se tato změna dotkne velmi malého počtu starobních důchodců na rozdíl od první změny, která se týkala téměř všech poplatníků s dětmi. Pro následující ukázkový výpočet (Tab. 16) předpokládám, že zaměstnanec podepsal Prohlášení k dani poplatníka fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a patří do druhé příjmové skupiny s hrubou měsíční mzdou ve výši 26 287 Kč. Zaměstnanec pracoval celý rok (12 měsíců) a jeho hrubá měsíční mzda je ve všech měsících stejná.

Praktická část Tab. 16 v Kč)

46

Výpočet zaplacených záloh za rok 2014 u starobního důchodce (částky jsou uvedeny

Hrubý příjem Sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Zdravotní pojištění – zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru Záloha na daň (15 %) Zálohy za celý rok (12 x 5 295,00)

26 287,00 6 571,75 2 365,83 35 224,58 35 300,00 5 295,00 63 540,00

Zaměstnanec zaplatil na zálohách na dani z příjmu fyzických osob během roku 2014 částku 63 540 Kč. Vzhledem k tomu, že si zaměstnanec může slevu na poplatníka zpětně uplatnit, vypočítám nyní výši daňového přeplatku prostřednictvím ročního zúčtování daně. Výpočet je uveden níže v tabulce (Tab. 17). Tab. 17 v Kč)

Výpočet daňového přeplatku za rok 2014 u starobního důchodce (částky jsou uvedeny

Úhrn zdanitelného příjmu (12 x 26 287,00) Sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Zdravotní pojištění – zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč dolů Daň z příjmu za rok 2014 (15 %) Sleva na dani na poplatníka Daň z příjmu po uplatnění slevy za rok 2014 (63 390,00 – 24 840,00) Úhrn sražených záloh (12 x 5 295,00) Daňový přeplatek (63 540,00 – 38 550,00)

315 444,00 78 861,00 28 389,96 422 694,96 422 600,00 63 390,00 24 840,00 38 550,00 63 540,00 24 990,00

Na počátku roku 2014 neměli nárok pracující důchodci uplatnit slevu na poplatníka. To znamená, že na zálohách tedy zaplatili více, než byla jejich daňová povinnost. Poplatník musí požádat o provedení ročního zúčtování nebo si podat daňové přiznání, ve kterém vyplní žádost o vrácení daňového přeplatku a pak mu bude vrácen daňový přeplatek ve výši 24 990 Kč. Automaticky k zaslání daňového přeplatku na bankovní účet zaměstnance nedochází.

4.4 Solidární zvýšení daně Vypočítaná záloha na daň se zvýší o tzv. solidární zvýšení daně u těch zaměstnanců, jejichž příjem přesahuje 4násobek průměrné měsíční mzdy. Příklady proto aplikuji na třetí příjmovou skupinu, která dosahuje vyšších příjmů. Hrubá měsíční mzda zaměstnance bude činit částku ve výši 105 000 Kč. Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z rozdílu mezi vyššími příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a zmíněným 4násobkem průměrné měsíční mzdy, který je pro rok

Praktická část

47

2014 ve výši 103 768 Kč (4 x 25 942 Kč) a pro rok 2015 ve výši 106 444 Kč (4 x 26 611 Kč). V následující tabulce (Tab. 18) je aplikováno solidární zvýšení daně u poplatníka mající hrubý měsíční příjem 105 000 Kč. Tab. 18 Solidární zvýšení daně u zálohy v roce 2014, hrubý měsíční příjem 105 000 Kč (částky jsou uvedeny v Kč)

Rok Hrubý příjem Sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Zdravotní pojištění - zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru Částka pro výpočet solidárního zvýšení (105 000,00 – 103 768,00) Záloha na daň (15 % z 140 700,00) Solidární zvýšení (7 % z 1 232,00) Celková záloha na daň (21 105,00 + 86,24) Záloha zaokrouhlená na celé Kč nahoru Sleva na poplatníka Záloha k odvodu

2014 105 000,00 26 250,00 9 450,00 140 700,00 140 700,00 1 232,00 21 105,00 86,24 21 191,24 21 192,00 2 070,00 19 122,00

Zaměstnanec si v roce 2014 vydělal za měsíc více než 103 768 Kč a vznikla mu tak povinnost platit solidární daň ve výši 7 %. Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z 1 232 Kč (105 000 Kč – 103 768 Kč), tj. částku 86,24 Kč a přičítá se k měsíční záloze na daň vypočtenou běžným způsobem s 15 % sazbou. Celková měsíční záloha na daň se poté zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Poplatník podepsal „Prohlášení k dani“, tudíž uplatňuje slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Sražená záloha na daň činí částku 19 122 Kč. V roce 2015 to vypadá následovně (Tab. 19). Tab. 19 Solidární zvýšení daně u zálohy – zaměstnanec nedosahuje hranici limitu (částky jsou uvedeny v Kč)

Rok Hrubý příjem Sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Zdravotní pojištění - zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru Záloha na daň (15 %) Sleva na dani na poplatníka Záloha k odvodu

2015 105 000,00 26 250,00 9 450,00 140 700,00 140 700,00 21 105,00 2 070,00 19 035,00

V roce 2015 se zaměstnanci hrubá měsíční mzda nemění, je stále ve výši 105 000 Kč. Mění se však hranice pro zálohu na solidární zvýšení daně z 103 768 Kč na 106 444 Kč. Jeho měsíční hrubý příjem v roce 2015 nepřevyšuje

Praktická část

48

stanovenou hranici pro zálohu na solidární zvýšení daně (106 444 Kč), tudíž v roce 2015 s hrubým měsíčním příjmem 105 000 Kč nemusí platit solidární daň. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec s výší příjmu 105 000 Kč v roce 2015 nemá povinnost platit solidární daň, nadefinuji si nového poplatníka, který dosahuje vyšších příjmů než 105 000 Kč za měsíc a musí tak platit solidární daň v obou letech. Nově nadefinovaný poplatník má hrubou měsíční mzdu ve výši 190 000 Kč. Výpočet s navýšeným hrubým příjmem znázorňuje následující tabulka (Tab. 20). Tab. 20 Solidární zvýšení daně u zálohy v roce 2014, hrubý měsíční příjem 190 000 Kč (částky jsou uvedeny v Kč)

Rok Hrubý příjem Sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Zdravotní pojištění - zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru Částka pro výpočet solidárního zvýšení (254 600,00 – 103 768,00) Záloha na daň (15 % z 254 600,00) Solidární zvýšení (7 % z 150 832,00) Celková záloha na daň (38 190,00,00 + 10 558,24) Záloha zaokrouhlená na celé Kč nahoru Sleva na poplatníka Záloha k odvodu

2014 190 000,00 47 500,00 17 100,00 254 600,00 254 600,00 150 832,00 38 190,00 10 558,24 48 748,24 48 749,00 2 070,00 46 679,00

Zaměstnanci s výší měsíčního hrubého příjmu 190 000 Kč vzniká povinnost platit solidární daň. Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z 150 832 Kč (254 600 Kč 103 768 Kč), tj. částku 10 558,24 Kč a přičítá se k měsíční záloze na daň. Od celkové měsíční zálohy na daň zaokrouhlené na celé koruny nahoru si může poplatník uplatnit slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč, neboť podepsal „Prohlášení k dani“. Skutečně sražená záloha daň je v tomto případě 46 679 Kč. Výpočet měsíční zálohy na daň pro rok 2015 s měsíčním hrubým příjmem 190 000 Kč znázorňuje tabulka níže (Tab. 21).

Praktická část

49


Rok Hrubý příjem Sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Zdravotní pojištění - zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru Částka pro výpočet solidárního zvýšení (254 600,00 – 106 444,00) Záloha na daň (15 % z 254 600,00) Solidární zvýšení (7 % z 148 156,00) Celková záloha na daň (38 190,00 + 10 370,92) Záloha zaokrouhlená na celé Kč nahoru Sleva na poplatníka Záloha k odvodu

2015 190 000,00 47 500,00 17 100,00 254 600,00 254 600,00 148 156,00 38 190,00 10 370,92 48 560,92 48 561,00 2 070,00 46 491,00

Zaměstnanec s hrubým měsíčním příjmem 190 000 Kč převyšuje hranici pro zálohu na solidární zvýšení daně, tudíž ze svého příjmu musí zaplatit solidární daň na rozdíl od prvně nadefinovaného poplatníka. Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z 148 156 Kč (254 600 Kč – 106 444 Kč), tj. částku 10 370,92 Kč. Po jednotlivých úpravách jsem vypočítala sraženou zálohu na daň, která je ve výši 46 491 Kč. Z výše vypočítaných příkladů je zřejmé, že zvýšení hranice pro zálohu na solidární zvýšení daně v roce 2015 snižuje zálohu k odvodu ve srovnání s rokem předchozím. Můžu tedy říci, že pro poplatníky s vyššími příjmy, kteří dosahují příjmu podléhajícímu solidární dani je změna pozitivní, zaplatí méně na daňových zálohách než v roce 2014.

4.5 Roční zúčtování záloh na daň Na závěr provedu roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění pro všechny tři příjmové skupiny. Poplatníci v tomto případě po skončení roku nepodávají daňové přiznání sami, ale žádají zaměstnavatele o roční zúčtování. Poplatníci musí požádat o provedení ročního zúčtování po skončení roku, za něž se roční zúčtování záloh provádí, nejpozději však do 15. února. Zaměstnanci může provádět zúčtování daňových záloh pouze zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec za zdaňovací období podepíše Prohlášení k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Dále poplatník může požádat o uplatnění některých slev a nestandardních odpočtů, které není možno uplatnit při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti. Dodatečně lze také prokázat nárok na slevy, které bylo možno uplatnit již při výpočtu záloh, ale poplatník o jejich uplatnění nepožádal anebo na ně neprokázal nárok.

Praktická část

4.5.1

50

Daňová povinnost poplatníka v první příjmové skupině

Nejdříve se zabývám první příjmovou skupinou s příjmy ve výši minimální mzdy. Zaměstnanec pracoval po celý rok a výše jeho hrubého měsíčního příjmu byla ve všech měsících stejná. Zaměstnanec podepsal u svého zaměstnavatele „Prohlášení k dani“ a uplatňuje tak slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na dvě děti, z toho jedno dítě navštěvuje státní školku a druhé dítě studuje, je mu méně než 26 let a splňuje podmínku daňového zvýhodnění na dítě. Na školkovném zaměstnanec v průběhu roku zaplatil celkem 10 000 Kč. Než začnu počítat roční zúčtování, provedu v tabulce níže (Tab. 22) výpočet vyplacených daňových bonusů v jednotlivých letech 2014 a 2015. Tab. 22 Výpočet vyplacených daňových bonusů za rok 2014 a 2015 u nízkopříjmového poplatníka (částky jsou uvedeny v Kč)

Rok Hrubý příjem Sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Zdravotní pojištění - zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru Záloha na daň (15 %) Sleva na dani na poplatníka Záloha na dani po slevě Daňové zvýhodnění na 1. dítě Daňové zvýhodnění na 2. dítě Daňový bonus Sociální pojištění – zaměstnanec (6,5 %) Zdravotní pojištění – zaměstnanec (4,5 %) Čistý měsíční příjem Vyplacené daňové bonusy za rok

2014 8 500,00 2 125,00 765,00 11 390,00 11 400,00 1 710,00 2 070,00 0,00 1 117,00 1 117,00 2 234,00 552,5,00 382,50 9 798,00 26 808,00

2015 9 200,00 2 300,00 828,00 12 328,00 12 400,00 1 860,00 2 070,00 0,00 1 117,00 1 317,00 2 434,00 598,00 414,00 10 622,00 29 208,00

V roce 2014 měl zaměstnanec hrubý měsíční příjem ve výši minimální mzdy 8 500 Kč. Zaměstnanec podepsal „Prohlášení k dani“ a uplatňuje tak slevu na poplatníka. Po odečtení této slevy vzniká poplatníkovi nulová daňová povinnost. Zaměstnanec splňuje podmínku pro uplatnění nároku na daňový bonus, neboť dosahuje příjmu vyššího než 4 250 Kč. Z důvodu nulové daňové povinnosti zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na děti formou měsíčního daňového bonusu, jehož výše činí 2 234 Kč. Zaměstnavatel mu měsíčně vyplatí po odečtení pojistného zaokrouhleného na celé koruny nahoru a přičtení měsíčního daňového bonusu celkem 9 798 Kč. Za rok bylo zaměstnanci celkem vyplaceno na daňových bonusech 26 808 Kč. V roce 2015 dochází ke zvýšení minimální mzdy a ke zvýšení hrubé měsíční mzdy zaměstnance z 8 500 Kč na 9 200 Kč. S růstem příjmu roste zaměstnanci i záloha na daň. Po uplatnění slevy na poplatníka je však daňová povinnost opět nulová, neboť sleva na poplatníka převyšuje daňovou povinnost. Čistý měsíční pří-

Praktická část

51

jem zaměstnance činí v roce 2015 částku 10 622 Kč, což je o 824 Kč více než v roce 2014. Příčinou je samozřejmě zvýšení hrubé měsíční mzdy, ale také zvýšení daňového zvýhodnění na druhé vyživované dítě, ke kterému došlo v roce 2015. Zaměstnanec má opět nárok na daňový bonus, nyní ve výši 2 434 Kč, protože opět splnil podmínku pro uplatnění nároku na daňový bonus, dosáhl příjmu vyššího než 4 600 Kč, tj. více než limitní poloviny minimálního měsíčního příjmu. Za rok byl zaměstnanci vyplacen daňový bonus 29 208 Kč. Nyní provedu roční zúčtování daně níže v tabulce (Tab. 23). Tab. 23 v Kč)

Roční zúčtování za rok 2014 a 2015 – nízkopříjmový poplatník (částky jsou uvedeny

Rok Úhrn zdanitelného příjmu Sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Zdravotní pojištění – zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč dolů Daň z příjmů (15 %) Sleva na dani na poplatníka Sleva za umístění dítěte Daň z příjmů po uplatnění slev Daňové zvýhodnění na děti Vyplacené daňové bonusy Přeplatek z ročního zúčtování daně

2014 102 000,00 25 500,00 9 180,00 136 680,00 136 600,00 20 490,00 24 840,00 8 500,00 0,00 26 808,00 26 808,00 0,00

2015 110 400,00 81 600,00 29 376,00 147 936,00 147 900,00 22 185,00 24 840,00 9 200,00 0,00 29 208,00 29 208,00 0,00

Zaměstnanec má nulovou daň z příjmů, neboť daň nemůže být po odečtení slev záporná. Z tohoto důvodu poplatník neuplatňuje daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti formou slevy, ale ve formě daňového bonusu, který za rok 2014 činí 26 808 Kč a za rok 2015 částku 29 208 Kč. Od celkového ročního daňového bonusu se odečítají již vyplacené měsíční daňové bonusy, které v souhrnu byly ve stejné výši. Zaměstnanci vzniká z ročního zúčtování záloh nulový přeplatek. Přeplatek nevzniká, protože výsledný roční bonus je ve stejné výši jako částka, která byla zaměstnanci vyplacena na měsíčních bonusech. Jestliže by zaměstnanci vznikl přeplatek, znamenalo by to, že výsledný roční bonus je vyšší než částka, která byla zaměstnanci vyplacena na měsíčních bonusech. Zaměstnavatel je v takovém případě povinen provést roční zúčtování do konce měsíce března a přeplatek vrátit při zúčtování mzdy za měsíc březen. V případě, že by poplatníkovi vyšel nedoplatek z ročního zúčtování záloh, nesráží se. Z toho vyplývá, že poplatník může na zúčtování záloh jen vydělat. Zaměstnanec neměl nárok na uplatnění slevy za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy z důvodu nulové daně. Sleva za umístění dítěte lze totiž využít jen do výše daňové povinnosti (nulová daňová povinnost = nulová sleva na dani).

Praktická část

4.5.2

52

Daňová povinnost poplatníka v druhé příjmové skupině

Druhou příjmovou skupinu tvoří zaměstnanci, jejichž příjem je roven hrubé měsíční mzdě v průměrné výši. Pro rok 2014 je za průměrnou měsíční mzdu považována částka 25 942 Kč a pro rok 2015 částka 26 611 Kč. Zadání zůstává stejné jako v předešlém ročním zúčtování u první příjmové skupiny. To znamená, že opět zaměstnanec podepsal „Prohlášení k dani“, uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti, z toho jedno dítě navštěvuje školku a druhé dítě studuje. Na školkovném zaměstnanec za rok celkem zaplatil 10 000 Kč. Změna nastává pouze ve výši hrubého měsíčního příjmu. V následující tabulce (Tab. 24) vypočítám, jaké množství peněžních prostředků zaplatil poplatník na daňových zálohách v jednotlivých letech. Tab. 24 Výpočet zaplacených daňových záloh v roce 2014 a 2015 u poplatníka s průměrnými příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

Rok Hrubý příjem Sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Zdravotní pojištění - zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru Záloha na daň (15 %) Sleva na dani na poplatníka Záloha na dani po slevě Daňové zvýhodnění na 1. dítě Daňové zvýhodnění na 2. dítě Záloha na dani po slevě Sociální pojištění – zaměstnanec (6,5 %) Zdravotní pojištění – zaměstnanec (4,5 %) Čistý měsíční příjem Celkem zaplaceno na zálohách za rok

2014 25 942,00 6 485,50 2 334,78 34 762,28 34 800,00 5 220,00 2 070,00 3 150,00 1 117,00 1 117,00 916,00 1 686,23 1 167,39 22 171,00 10 992,00

2015 26 611,00 6 652,75 2 394,99 35 658,74 35 700,00 5 355,00 2 070,00 3 285,00 1 117,00 1 317,00 851,00 1 729,72 1 197,50 22 832,00 10 212,00

Zaměstnanec dosahuje příjmů ve výši průměrné měsíční mzdy. V roce 2014 pobíral zaměstnanec hrubou měsíční mzdu ve výši průměrné měsíční mzdy 25 942 Kč a v roce 2015 se jeho hrubá měsíční mzda zvyšuje na částku 26 611 Kč. Zaměstnanec podepsal „Prohlášení k dani“ a uplatňuje tak slevu na poplatníka. Dále se poplatníkovi snižuje daňová povinnost o daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti, které uplatňuje formou měsíční slevy na dani. Formou slevy proto, že výše daňového zvýhodnění je u zaměstnance nižší než vypočtená záloha na daň. V roce 2014 daňové zvýhodnění na každé dítě činilo 1 117 Kč. V roce 2015 dochází k diferencované výši daňového zvýhodnění na další dítě. Na druhé dítě si tak v roce 2015 může odečíst od vypočítané zálohy na daň 1 317 Kč. Po jednotlivých úpravách jeho měsíční čistý příjem činil v roce 2014 částku 22 171 Kč a v roce 2015 činí částku 22 832 Kč. Poplatníkovi vzniká povinnost měsíčně platit zálohu na daň ve výši 916 Kč v roce 2014 a 851 Kč v roce 2015. Za celý rok poplatník zaplatí na

Praktická část

53

zálohách celkem 10 992 Kč v roce 2014 a 10 212 Kč v roce 2015. Nyní provedu roční zúčtování záloh na dani v Tab. 25. Tab. 25 ny v Kč)

Roční zúčtování za rok 2014 a 2015, poplatník s průměrnými příjmy (částky jsou uvede-

Rok Úhrn zdanitelného příjmu Sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Zdravotní pojištění – zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč dolů Daň z příjmů (15 %) Sleva na dani na poplatníka Sleva za umístění dítěte Daň z příjmů po uplatnění slev Daňové zvýhodnění na děti Konečná daň z příjmů Zaplacené zálohy Přeplatek z ročního zúčtování daně

2014 311 304,00 77 826,00 28 017,36 417 147,36 417 100,00 62 565,00 24 840,00 8 500,00 29 225,00 26 808,00 2 417,00 10 992,00 8 575,00

2015 319 332,00 79 833,00 28 739,88 427 904,88 427 900,00 64 185,00 24 840,00 9 200,00 30 145,00 29 208,00 937,00 10 212,00 9 275,00

Zaměstnanec s průměrnou výší příjmů má na rozdíl od zaměstnance s minimální mzdou nenulovou daňovou povinnost. Daň z příjmů je v tomto případě snížena o slevu na poplatníka i o slevu za umístění dítěte. Celkové náklady na školku jsou za rok ve výši 10 000 Kč, ale poplatníkovi může být odečtena maximálně částka do výše minimální mzdy, nikoliv celá částka nákladů vynaložených za umístění dítěte v předškolním zařízení. Upravená daň se dále snižuje o daňové zvýhodnění na děti a dostáváme tak konečnou daň z příjmů. Během roku však zaměstnanec průběžně platil zálohy na daň, jejichž částka v úhrnu je vyšší než jeho konečná daňová povinnost, proto se od konečné daně odečtou zaplacené daňové zálohy. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec zaplatil na zálohách více, než je jeho daňová povinnost, vzniká mu přeplatek z ročního zúčtování daně 8 575 Kč za rok 2014 a 9 275 Kč za rok 2015. Přeplatek na dani vyplatí zaměstnavatel spolu s měsíční mzdou za březen. 4.5.3

Daňová povinnost poplatníka ve třetí příjmové skupině

Do poslední příjmové skupiny spadají zaměstnanci, jejichž měsíční hrubý příjem přesahuje 4násobek průměrné měsíční mzdy. Znamená to tedy, že jejich příjem je v roce 2014 vyšší než 103 768 Kč a v roce 2015 vyšší než 106 444 Kč. V mém případě uvažuji, že zaměstnanec má měsíční hrubý příjem ve výši 150 000 Kč a ve srovnávacím období se jeho výše nemění. Zaměstnanec opět podepsal u svého zaměstnavatele „Prohlášení k dani“ a uplatňuje tak slevu na poplatníka. Dále zaměstnanec vyživuje dvě děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění, z toho jedno dítě navštěvuje školku. Na školkovném zaměstnanec v roce zaplatí celkem 10 000 Kč. Na rozdíl od předchozích příkladů není možné provádět roční zúčtování

Praktická část

54

daně zaměstnavatelem, i když zaměstnanec podepsal u svého zaměstnavatele „Prohlášení k dani“. Zaměstnanec má povinnost podat za zdaňovací období přiznání k dani z příjmů fyzických osob, protože jeho roční příjem přesahuje 48násobek průměrné měsíční mzdy. Dle § 38 g odst. 4 ZDP je povinen podat daňové přiznání ten poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně. Nyní vypočítám, kolik poplatník zaplatil za uplynulý rok na daňových zálohách. Výpočet zaplacených záloh za rok 2014 znázorňuje následující tabulka (Tab. 26). Tab. 26 Výpočet zaplacených daňových záloh v roce 2014 u poplatníka s vysokými příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

Rok 2014 Hrubý příjem Sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Zdravotní pojištění – zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru Částka pro výpočet solidárního zvýšení (150 000,00 – 103 768,00) Záloha na daň (15 %) Solidární daň (7 % ze 46 232,00) Celková záloha na daň Záloha zaokrouhlená na celé Kč nahoru Sleva na poplatníka Záloha na daň po slevě Daňové zvýhodnění na 1. dítě Daňové zvýhodnění na 2. dítě Záloha na daň po slevě Sociální pojištění – zaměstnanec (6,5 %) Zdravotní pojištění – zaměstnanec (4,5 %) Čistý příjem Součtový řádek Celkem zaplaceno na zálohách

150 000,00

150 000,00

říjen prosinec 150 000,00

37 500,00

11 304,00

0,00

13 500,00

13 500,00

13 500,00

201 000,00

174 804,00

163 500,00

201 000,00

174 900,00

163 500,00

46 232,00

46 232,00

46 232,00

30 150,00

26 235,00 3 236,24

24 525,00 3 236,24

33 386,24

29 471,24

27 761,24

33 387,00

29 472,00

27 762,00

2 070,00 31 317,00 1 117,00 1 117,00 29 083,00

2 070,00 27 402,00 1 117,00 1 117,00 25 168,00

2 070,00 25 692,00 1 117,00 1 117,00 23 458,00

9 750,00

2 939,04

0,00

6 750,00

6 750,00

6 750,00

104 417,00 115 142,00 8 x 29 083,00 1 x 25 168,00 232 664,00 25 168,00

119 792,00 3 x 23 458,00 70 374,00

leden - srpen

3 236,24

září

Zaměstnanec svými měsíčními hrubými příjmy ve výši 150 000 Kč překročil v roce 2014 hranici maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojistné, částku

Praktická část

55

1 245 216 Kč. V měsíci září se již výše sociálního pojištění počítá z částky 45 216 Kč a v ostatních měsících (říjen až prosinec) je částka sociálního pojištění nulová. Poplatník má na rozdíl od předešlých příjmových skupin povinnost platit solidární daň, neboť jeho příjmy převyšují 4násobek průměrného měsíčního příjmu. Zaměstnanec vzhledem k tomu, že překročil roční vyměřovací základ pro sociální pojistné, platí v jednotlivých měsících odlišnou daňovou zálohu. Celkový čistý příjem zaměstnance za celý rok je ve výši 1 309 854 Kč. Celková výše zaplacených daňových záloh v průběhu roku je 328 206 Kč. Nyní vypočítám výši daně z příjmů za rok 2014 (Tab. 27). Tab. 27 Daňová povinnost poplatníka za rok 2014, poplatník s vysokými příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

Rok Úhrn zdanitelného příjmu (12 x 150 000,00) Úhrn pojistného na sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Úhrn pojistného na zdravotní pojištění – zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč dolů Daň z příjmů (15 %) Solidární daň (7 %) Celková daň Daň zaokrouhlená na celé Kč nahoru Sleva na poplatníka Sleva za umístění dítěte Daň z příjmů po uplatnění slev Daňové zvýhodnění na 2 děti Konečná daň z příjmů Zaplacené zálohy Přeplatek na dani

2014 1 800 000,00 311 304,00 162 000,00 2 273 304,00 2 273 300,00 340 995,00 38 834,88 379 829,88 379 830,00 24 840,00 8 500,00 346 490,00 26 808,00 319 682,00 328 206,00 8 524,00

Zaměstnanec v roce 2014 má hrubé příjmy ve výši 1 800 000 Kč (12 x 150 000 Kč). Příjmy převyšují 48násobek průměrné mzdy, tudíž zaměstnanec má povinnost platit navíc solidární daň. Solidární zvýšení daně činí 7 % z 554 784 Kč (1 800 000 Kč – 1 245 216 Kč). Solidární daň se přičítá k dani z příjmů a spolu tvoří celkovou daň. Poplatník uplatňuje slevu na poplatníka, slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení a také daňové zvýhodnění na děti formou slevy. Po odečtení těchto slev vzniká zaměstnanci konečná daň z příjmů. Zaměstnanec však v průběhu roku platil průběžně zálohy na daň a zaplatil tak celkem na zálohách 328 206 Kč, jak bylo vypočteno v tabulce (Tab. 26). Na zálohách zaplatil více, než je výsledná daň a vzniká mu tak přeplatek na dani ve výši 8 524 Kč. Zaměstnanci je přeplatek vrácen, jestliže vyplní žádost o vrácení přeplatku, která je součástí podávaného daňového přiznání. Podle § 155 daňového řádu musí finanční úřad vrátit

Praktická část

56

přeplatek do 30 dnů od obdržení žádosti. Lhůta se však začíná počítat od začátku dubna, tedy od uzávěrky pro podání daňového přiznání. Pokud bylo daňové přiznání podáno v termínu mezi 2. 2. 2015 a 1. 4. 2015, datum pro vrácení přeplatku je 1. 5. 2015. Jestliže zaměstnanec podal daňové přiznání před uvedeným termínem, musí jej podat znovu, neboť žádosti starší 60 dnů musí finanční úřad zamítnout. Pokud daňové přiznání podal zaměstnanec po uvedeném termínu (2. 4. 2015), bude mu přeplatek vrácen do 30 dnů po podání daňového přiznání. Nyní provedu to samé pro rok 2015. Výpočet zaplacených daňových záloh v roce 2015 uvádí následující tabulka (Tab. 28). Tab. 28

Výpočet zaplacených daňových záloh v roce 2015 u poplatníka s vysokými příjmy (v Kč)

Rok 2015 Hrubý příjem Sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Zdravotní pojištění – zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru Částka pro výpočet solidárního zvýšení (150 000,00 – 106 444,00) Záloha na daň (15 %) Solidární daň (7 % ze 43 556,00) Celková záloha na daň Záloha zaokrouhlená na celé Kč nahoru Sleva na poplatníka Záloha na daň po slevě Daňové zvýhodnění na 1. dítě Daňové zvýhodnění na 2. dítě Záloha na daň po slevě Sociální pojištění – zaměstnanec (6,5 %) Zdravotní pojištění – zaměstnanec (4,5 %) Čistý příjem Součtový řádek Celkem zaplaceno na zálohách

150 000,00

150 000,00

říjen prosinec 150 000,00

37 500,00

19 332,00

0,00

13 500,00

13 500,00

13 500,00

201 000,00

182 832,00

163 500,00

201 000,00

182 900,00

163 500,00

43 556,00

43 556,00

43 556,00

30 150,00

27 435,00

24 525,00

3 048,92

3 048,92

3 048,92

33 198,92

30 483,92

27 573,92

33 199,00

30 484,00

27 574,00

2 070,00 31 129,00 1 117,00 1 317,00 28 695,00

2 070,00 28 414,00 1 117,00 1 317,00 25 980,00

2 070,00 25 504,00 1 117,00 1 317,00 23 070,00

9 750,00

5 026,32

0,00

6 750,00

6 750,00

6 750,00

104 805,00 8 x 28 695,00 229 560,00

112 243,00 1 x 25 980,00 25 980,00

120 180,00 3 x 23 070,00 69 210,00

leden - srpen

září

Praktická část

57

Zaměstnanec i v roce 2015 překročil svými měsíčními hrubými příjmy ve výši 150 000 Kč hranici maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojistné. Od roku 2015 dochází ke změně, která spočívá ve zvýšení roční výše maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojistné z 1 245 216 Kč na částku 1 277 328 Kč. Od ledna do srpna se pojistné na sociální pojištění počítá z hrubé měsíční mzdy 150 000 Kč. V září se pojistné na sociální pojištění počítá už jen z částky 77 328 Kč a v ostatních měsících (říjen až prosinec) je částka sociálního pojištění opět nulová. Poplatníkovi se mimo jiné snižuje výše solidární daně, neboť došlo v roce 2015 ke zvýšení průměrné měsíční mzdy. Jeho celková roční výše čistého příjmu činí 1 311 223 Kč. Jak bylo vypočteno v tabulce (Tab. 28), zaplatil zaměstnanec v průběhu roku na zálohách celkem 324 750 Kč. V tabulce (Tab. 29) následuje výpočet daňové povinnosti poplatníka za rok 2015. V porovnání s rokem 2014 zaměstnanec zaplatil na zálohách méně a jeho čistý příjem se zvýšil. Tab. 29 Daňová povinnost poplatníka za rok 2015, poplatník s vysokými příjmy (částky jsou uvedeny v Kč)

Rok Úhrn zdanitelného příjmu (12 x 150 000,00) Úhrn pojistného na sociální pojištění – zaměstnavatel (25 %) Úhrn pojistného na zdravotní pojištění – zaměstnavatel (9 %) Základ daně Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč dolů Daň z příjmů (15 %) Solidární daň (7 %) Celková daň Daň zaokrouhlená na celé Kč nahoru Sleva na poplatníka Sleva za umístění dítěte Daň z příjmů po uplatnění slev Daňové zvýhodnění na 2 děti Konečná daň z příjmů Zaplacené zálohy Přeplatek na dani

2015 1 800 000,00 319 332,00 162 000,00 2 281 332,00 2 281 300,00 342 195,00 36 587,04 378 782,04 378 783,00 24 840,00 9 200,00 344 743,00 29 208,00 315 535,00 324 750,00 9 215,00

V roce 2015 se zaměstnanci úhrn zdanitelného příjmu nemění a zůstává ve výši 1 800 000 Kč. Změna nastává u sociálního pojištění, neboť dochází od roku 2015 k navýšení maximálního vyměřovacího základu z 1 245 216 Kč na 1 277 328 Kč. Další změny oproti roku 2014 jsou u slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení, maximální limit pro uplatnění slevy se navyšuje na částku 9 200 Kč a dále u daňového zvýhodnění na děti, které se také navýšilo z 26 808 Kč na 29 208 Kč. Celková daň z příjmů za rok 2015 je ve výši 315 535 Kč. Zaměstnanec v průběhu roku platil průběžně zálohy na daň, na kterých celkem zaplatil 324 750 Kč. Zaplatil

Praktická část

58

na zálohách více, než je konečná daň z příjmu, tudíž mu vzniká přeplatek ve výši 9 215 Kč. Zaměstnanci je přeplatek vrácen v případě, že vyplní žádost o vrácení přeplatku, která je součástí podávaného daňového přiznání.

Diskuze

59

5 Diskuze Zákon o daních z příjmů přinesl k 1. 1. 2015 řadu změn. Bakalářská práce nemůže postihnout všechny změny, které k 1. 1. 2015 nastaly, proto je práce zaměřena pouze na změny týkající se daních z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Jelikož tři čtvrtiny ekonomicky aktivního obyvatelstva tvoří zaměstnanci, tyto změny se dotknou velkého množství lidí. Práce má dát odpověď na to, které daňové změny jsou výhodné či nevýhodné a jak poplatníka poznamenají. V praktické části práce byli nejdříve poplatníci rozděleni dle výše příjmů do tří příjmových skupin a následně byly změny poukázány na praktických příkladech. První velmi významnou změnou, která od roku 2015 nastává, je zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další vyživované dítě ve společně hospodařící domácnosti. Příklady byly aplikovány na první příjmovou skupinu, u niž jsou změny nejvíce viditelné. Hrubý měsíční příjem zaměstnance činil po celou dobu srovnání 9 200 Kč. Následující graf (Obr. 3) znázorňuje, jak se zaměstnanci vyvíjela čistá měsíční mzda v letech 2014 a 2015 vzhledem k počtu vyživovaných dětí ve společně hospodařící domácnosti.

Obr. 3

Daňové zvýhodnění na děti

Z grafu je zřejmé, že s rostoucím počtem vyživovaných dětí roste také výše daňového bonusu a taktéž výše měsíční čisté mzdy. V případě, že zaměstnanec vyživuje ve společně hospodařící domácnosti dvě děti a uplatňuje na ně daňové zvýhodnění, celkový čistý příjem se mu v roce 2015 navíc zvýší o 2 400 Kč/rok oproti roku mi-

Diskuze

60

nulému. Při uplatnění daňového zvýhodnění na tři děti je nárůst čistého příjmu ještě výraznější, činí 6 000 Kč/rok. Při uplatnění daňového zvýhodnění na čtvrté a další vyživované dítě již poplatník v roce 2015 převyšuje výši maximálního limitu pro vyplacení daňového bonusu, částku 5 025 Kč a jeho výše příjmů se s dalším uplatněním daňového zvýhodnění na dítě nemění. V tomto případě je výhodnější uplatnit daňové zvýhodnění u obou poplatníků vyživujících děti. V průběhu roku 2014 byla zavedena nová sleva na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení, tzv. „školkovné“, která lze uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh nebo v daňovém přiznání. Na rozdíl od předchozího daňového zvýhodnění sleva na dani za umístění dítě v předškolním zařízení nelze uplatňovat měsíčně. Slevu nemohou využít poplatníci s minimální měsíční mzdou, neboť sleva nelze uplatnit formou daňového bonusu, ale jen do výše daňové povinnosti poplatníka, maximálně však do výše minimální mzdy. Pokud tedy poplatník uplatňuje slevu v maximální výši, navýší se sleva v roce 2015 ve srovnání s rokem 2014 o 700 Kč. Od roku 2015 si může slevu na poplatníka uplatnit i zaměstnanec pobírající starobní důchod. Slevu může důchodce uplatnit v rámci ročního zúčtování daně i zpětně za rok 2014, pokud si o ni ovšem zažádá. Dále dochází k povinnosti zdanit pravidelně vyplácené důchody v případě, kdy součet příjmů poživatele pravidelně vyplaceného důchodu, příjmů ze závislé činnosti (samostatné činnosti a příjmů z nájmu) přesáhne ve zdaňovacím období 840 000 Kč. V roce 2015 dochází ke zpřísnění podmínky pro uplatnění odpočtu zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění. Změny spočívají v tom, že daňové zvýhodnění si mohou uplatnit pouze ti poplatníci, kteří budou mít ve smlouvě sjednanou výplatu pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících (pěti letech) a současně nejdříve v roce, v němž poplatník dosáhne věku 60 let. Po 1. lednu 2015 není možnost tzv. „předčasných výběrů“. Poplatník následně uplatní odpočet u zaměstnavatele jen v případě, že splnil nové podmínky. V případě, že poplatník nakonec své pojistné vybere před sjednanou dobou pojistné smlouvy, vzniká mu povinnost dodanit dříve uplatněné daňové odpočty formou dodatečného daňového přiznání za tři předcházející zdaňovací období, ve kterých byl daňový odpočet uplatněn, jak vyplývá z § 148 daňového řádu. V roce 2014 nebyla předmětem daně bezúročná půjčka poskytnutá zaměstnanci a od 1. 1. 2015 došlo ke změně, kdy je u zaměstnanců od daně osvobozen majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky do 300 000 Kč. V roce 2015 se výše hrubé měsíční mzdy pro platbu solidárního zvýšení daně navyšuje z 103 768 Kč na 106 444 Kč. Výhodu mají především ti, kterým se hrubý měsíční příjem pohybuje v intervalu, jelikož v roce 2014 hrubý měsíční příjem podléhal solidárnímu zvýšení daně a v letošním roce se daní pouze daňovou sazbou 15 % bez solidárního navýšení daně. Pokud příjmy poplatníka převyšují uvedené částky v obou letech, může se jednat o změnu jak k lepšímu, tak k horšímu. Je tomu tak proto, že se zvýšením maximálního vyměřovacího základu na sociální pojištění také roste hranice, do níž musí poplatníci odvádět sociální pojištění a poplatníci odvádí na sociálním pojištění více než při nižším vyměřovacím základu. Naproti tomu od výše hrubého měsíčního příjmu odečítáme vyšší částku v roce

Diskuze

61

2015 (106 644 Kč) než v roce 2014 (103 768 Kč) a snižuje se tak částka pro výpočet solidární daně. V závěru praktické části bylo provedeno roční zúčtování daňových záloh u jednotlivých příjmových skupin, vyjma třetí příjmové skupiny, která přesahuje svými příjmy 48násobek průměrné měsíční mzdy, tudíž nemůže být provedeno roční zúčtování daně zaměstnavatelem, ale poplatníci s příjmy spadajícími do třetí příjmové skupiny musí podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob sami. Následující graf (Obr. 4) znázorňuje daňové zatížení poplatníků jednotlivých příjmových skupin za rok 2014 a 2015.

Daňové zatížení poplatníka (v %) 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% první příjmová skupina

druhá příjmová skupina 2014

Obr. 4

třetí příjmová skupina

2015

Daňové zatížení poplatníka

První příjmová skupina s příjmy ve výši minimální mzdy má po odečtení slev nulové daňové zatížení v roce 2014 i v roce 2015. Výše daňového zatížení se tedy u nízkopříjmového poplatníka nemění, je nulové, zvyšuje se mu však v roce 2015 částka daňového bonusu o 2 400 Kč. U druhé příjmové skupiny již daňová povinnost poplatníkovi vzniká, z grafu (Obr. 4) je zřejmé, že se daňová povinnost poplatníkovi v roce 2015 mírně oproti předchozímu roku snižuje. Daňové zatížení poplatníka po uplatnění slev a daňového zvýhodnění na děti činilo v roce 2014 0,78 % a v roce 2015 se snížilo na 0,29 %, snížilo se tedy o 0,49 %. Z grafu (Obr. 4) vyplývá, že u třetí příjmové skupiny je daňové zatížení poplatníka nejvyšší ve srovnání s ostatními příjmovými skupinami, kde na rozdíl od nich bylo jeho povinností platit kromě daně z příjmů i solidární daň. V roce 2014 činilo daňové zatížení poplatníka 17,76 % a v roce 2015 se daňové zatížení snižuje na 17,53 %. Všechny tři příjmové

Diskuze

62

skupiny si v roce 2015 polepšily, buď to vyšším daňovým bonusem, nebo tím, že se jejich daňové zatížení snížilo.

Závěr

63

6 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit dopad novelizace zákona o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2015 na výši daňové povinnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Práce je rozdělena na 2 hlavní části, teoretickou a praktickou část. V první teoretické části jsem úvodem vysvětlila základní daňové pojmy spojené s mou bakalářskou prací a charakterizovala daň z příjmů fyzických osob a její jednotlivé druhy příjmů. U daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti jsem analyzovala změny k 1. 1. 2015 za použití odborné literatury a zákona o daních z příjmů. Nejdůležitější změny, které nastaly k 1. 1. 2015, jsem v následující praktické části aplikovala na příkladech a srovnávala je tak s předešlým rokem 2014 a pro lepší přehlednost zaznamenávala do tabulek. Za pomoci statistických dat ČSÚ jsem rozdělila daňové poplatníky do tří skupin dle výše příjmů. Do první příjmové skupiny jsem zařadila poplatníky, kteří mají měsíční hrubou mzdu ve výši minimální mzdy, do druhé skupiny poplatníky, jež mají hrubý měsíční příjem ve výši průměrné měsíční mzdy a poslední třetí příjmovou skupinu tvoří poplatníci, jejichž příjem převyšuje 4násobek průměrné měsíční mzdy. Změny nastalé k 1. 1. 2015 nejvíce přivítali rodiče s dětmi, kterým se zvýšilo daňové zvýhodnění na druhé a další vyživované dítě ve společně hospodařící domácnosti a zavedla nová sleva, tzv. „školkovné“. S přibývajícím počtem dětí je daňové zvýhodnění vyšší, roste tak i výše čisté mzdy. Částka daňového bonusu je však omezená, maximálně lze vyplatit na daňovém bonusu 5 025 Kč/měsíc. Nízkopříjmovým poplatníkům s velkým počtem dětí, převyšujícím maximální limit daňového bonusu doporučuji uplatnění daňového zvýhodnění u obou poplatníků vyživujících děti, nikoliv pouze u jednoho z nich, je to výhodnější, mohou dohromady uplatnit více než je stanovený limit. Již zmíněné školkovné moc nepomohlo nízkopříjmovým skupinám, neboť jej kvůli nulové daňové povinnosti vlivem slevy na poplatníka nemohli poplatníci s nízkými příjmy uplatnit. Školkovné tudíž pomáhá spíše poplatníkům s vyššími příjmy, konkrétně v mém případě druhé a třetí příjmové skupině. Pozitivní změna nastává v roce 2015 pro poplatníky s příjmy podléhajícími solidární dani, jelikož se snižuje částka pro výpočet solidární daně, navýšením odečítané částky od hrubého měsíčního příjmu. Daňové zatížení poplatníků bylo v roce 2014 u jednotlivých příjmových skupin větší, než je v roce 2015, lze tedy předpokládat, že změny jsou pro poplatníky především příznivé. Příznivé však nebyly všechny změny, došlo například k zpřísnění podmínky pro uplatnění odpočtu zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění a zrušila se možnost předčasných výběrů. Příjemnou změnu mohli zaznamenat zaměstnanci pobírající starobní důchod, jelikož od roku 2015 mají opět možnost uplatnit si slevu na poplatníka a to i zpětně za minulý rok 2014. Změna k horšímu nastává v tom, že důchodcům, kterým přesáhnou příjmy ze závislé či jiné činnosti (samostatná činnost, příjmy z nájmu) ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč, vzniká povinnost zdanit pravidelně vyplacené důchody.

Závěr

64

Oblast daní je velmi aktuálním tématem a každý rok s sebou přinese určité změny. Pro následující rok 2016 se očekává opětovné zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další vyživované dítě. V novele se navrhuje zvýšení daňového zvýhodnění na druhé vyživované dítě ze stávajících 1 317 Kč/měsíc na 1 417 Kč/měsíc a na třetí a každé další vyživované dítě ze stávajících 1 417 Kč/měsíc na 1 717 Kč/měsíc. Zaměstnanec uplatňující v následujícím roce daňové zvýhodnění na dvě a více dětí bude mít vyšší čistou mzdu oproti předchozím rokům 2014 a 2015. Další plánovanou změnou je navýšení minimální měsíční mzdy z 9 200 Kč na 9 900 Kč. Zaměstnanci pracující za minimální měsíční mzdu si tak automaticky přilepší. Změna se dále dotkne poplatníků spadajících do třetí příjmové skupiny, jejichž příjmy podléhají solidární dani. Jelikož dojde k navýšení průměrné měsíční mzdy z 26 611 Kč na 27 006 Kč, navýší se i výše maximálního vyměřovacího základu z 1 277 328 Kč na 1 296 288 Kč. Zvýší se tak výše sociálního pojištění a sníží se vypočtená solidární daň.

Literatura

65

7 Literatura 7.1

Literární zdroje

BONĚK, VÁCLAV, PAVEL BĚHOUNEK, VÁCLAV BENDA A ALENA HOLMES. Lexikon - daňové pojmy. Vyd. 1. Ostrava: Sagit, 2001, 626 s. ISBN 80-720-8265-5. DVOŘÁKOVÁ, VERONIKA. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: Linde Praha, 2013. ISBN 978-80-7201-916-8. KUBÁTOVÁ, KVĚTA. Daňová teorie: Úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2005. ISBN 80-7557-092-0. KUBÁTOVÁ, KVĚTA. Daňová teorie a politika. 5., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. ISBN 978-80-7357-574-8. PEKOVÁ, JITKA. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 579 s. ISBN 978-80-7357-358-4. PELECH, PETR. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce ... Olomouc: ANAG, 2014, sv. Daně (ANAG). ISBN 978-80-7263-852-9. PELECH, PETR. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce ... Olomouc: ANAG, 2014, sv. Daně (ANAG). ISBN 978-80-7263-852-9. PUCHINGER, ZDENĚK. Úvodní kapitoly k daňové teorii: daňová soustava ČR. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1298-5. ŠIROKÝ, JAN. Daňové teorie: s praktickou aplikací. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xv, 249 s. ISBN 80-717-9413-9. ŠIROKÝ, JAN. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, xvi, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. URBAN, JAN. Teorie národního hospodářství. 2., dopl. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2006, 515 s. ISBN 80-735-7188-9. VANČUROVÁ, ALENA A LENKA LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2014. 12., aktualiz. vyd. V Praze: 1. VOX, 2014, 391 s. Ekonomie (1. VOX). ISBN 978-80-87480-23-6. VANČUROVÁ, ALENA. Zdanění osobních příjmů. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2013, 427 s. ISBN 978-80-7478-388-3. ZAJÍČKOVÁ, MIROSLAVA, RADIM BOHÁČ A IGOR VEČEŘ. Základ daně z příjmů a DPH ve vybraných státech EU z pohledu daňové harmonizace. Vyd. 1. Praha: Leges, 2012, 470 s. Teoretik. ISBN 978-808-7576-212.

7.2 Internetové zdroje Český statistický úřad: Mzdy a náklady práce [online]. Praha: Veřejná databáze ČSÚ, 2015, 27.7.2015 [cit. 2015-10-01]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/prace_a_mzdy_prace

Literatura

66

Ministerstvo práce a sociálních věcí: Vyhlášky. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Vyhlášky [online]. 2014 [cit. 2015-11-23]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/1490

7.3 Legislativní zdroje Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. In: Sbírka zákonů. Ze dne 22. 7. 2009, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/danovy-rad Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. In: Sbírka zákonů. Ze dne 20. 11. 1992, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586

Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve zdaňovacím období 2014 a 2015

Recommend Documents